17. Za památnými stromy Nového Mìsta

VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU

17. Za památnými stromy Nového Mìsta Celková délka trasy: 2,6 km Poèet stromù: 2 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka nás povede z Václavského námìstí k univerzitní botanické zahradì. Vhodným východiskem je stanice metra trasy A a B Mùstek. Vydáme se ulicí 28. øíjna k Jungmannovu námìstí. Tady, tak trochu skryt, je kostel s nejvyšší chrámovou lodí v Praze – chrám Panny Marie Snìžné. Jeho stavba probíhala v druhé polovinì 14. stol. Císaø Karel IV. chtìl vybudovat korunovaèní kostel. Tyto plány však narušily mj. i husitské války. Kostel v 16. stol. zpustl, v 17. stol. byl pøedán františkánùm, kteøí zajistili nezbytnou údržbu a znovu postavili klenbu a prùèelní stìnu, které se pøedtím zøítily. Kostel dodnes pùsobí nedokonèeným dojmem – je jen malým torzem pùvodnì zamýšleného chrámu, který mìl být nejvìtší v Praze a svou honosností mìl zastínit i katedrálu sv. Víta na Pražském hradì. Podle pøedstav svého zakladatele Karla IV. mìl sloužit i ke slavnostním korunovacím èeských králù. V rajském dvoøe pøilehlého Františkánského kláštera roste tis, který byl nejspíš vysazen na zaèátku 17. století a jeho stáøí již tedy pøesahuje 400 let. Mniši františkánského øádu založili klášterní zahradu a na místì bývalého høbitova vysadili dnes památný tis.

Tis èervený v rajském dvoøe u Františkánù

Platan javorolistý na Karlovì námìstí

Jinan kultivar "Praga"

Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný – nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek – Konec trasy

Tomu kdosi dávno odstranil èást støedního uschlého kmene a do zbytku vyøezal sošku Panny Marie. Ta byla pozdìji nahrazena pískovcovou soškou. Jedná se o nejstarší strom historické èásti Prahy a jeden z nejstarších stromù na území Prahy. Lesù ubývá, døíví ubývá, co si poènem? Ó, až dojdou lesy, mùžem tak dlouho pálit knihy, 171 dokud zas nìjaké nevyrostou. Lichtenberg


Tis èervený v rajském dvoøe u Františkánù

3

Tis èervený v rajském dvoøe u Františkánù** Tis má mohutnou bázi kmene, která se rozdìluje na pìt kmenù. Ètyøi z nich mají obvody: 60, 77, 95, 62 cm, pátý kmen je suchý a nese pískovcovou sošku Panny Marie. Výška stromu je necelých 8 m a prùmìr koruny je 9 m. Tis je zavìtven už od zemì a tvoøí tak kompaktní celek. Strom není bìžnì veøejnosti pøístupný. Na Karlovì námìstí – pohled k Novomìstské radnici


Dále pokraèujeme Jungmannovou ulicí. Byla pojmenována na poèest Josefa Jungmanna, který v domì U tøí hroznù (èp. 749, po levé stranì) v r. 1847 zemøel. Dále je tzv. Mozarteum (èp. 748). Stavba J. Kotìry z let 1911 až 1913 je zdobena prùèelními plastikami J. Štursy. Jde o jednu z nejvýznamnìjších budov z poèátkù novodobé èeské architektury. V roce 1935 zde vzniklo avantgardní divadlo E. F. Buriana. I když je vìtšina budov v této ulici novodobì pøestavìna, patøí svou architekturou i historií mezi významné památky Prahy (viz napø. E. Poche: Prahou krok za krokem, str. 252). Pokraèujeme pøímo Vodièkovou ulicí na okraj Karlova námìstí. Po pravé stranì je budova Novomìstské radnice. První zmínka o stavbì je z r. 1377, z té doby pochází východní køídlo budovy. V letech 1411 až 1416 bylo pøistavìno jižní køídlo, které smìøuje do Karlova námìstí. Objekt prošel øadou úprav a pøestaveb, dnes se jedná o krásný doklad gotické a renesanèní architektury, pøièemž mnohé prostory jsou pøístupné veøejnosti. Do roku 1784 byla radnice sídlem správy Nového Mìsta pražského a do dìjin se zapsala mj. defenestrací 30. èervence 1419, která odstartovala husitské hnutí v Praze. 15

Platan javorolistý na Karlovì námìstí***

Platan javorolistý na Karlovì námìstí

Jdeme dál pøímo po Karlovì námìstí, které bylo nejvìtším novomìstským tržištìm a je nejvìtším námìstím v ÈR. Bylo založeno v r. 1348 a sloužilo mj. jako dobytèí trh (tak se i pùvodnì, do r. 1848, jmenovalo). V 19. století zesílily snahy o nové využití rozsáhlého prostoru. Purkrabí Karel Chotek se zasloužil o zachování námìstí v jeho celistvosti a o první výsadby stromù. V roce 1876 byl celý prostor pøemìnìn na park podle návrhu Bedøicha Wünschera. V letech 1884 až 1885 došlo k vybudování parku dle plánù Františka Thomayera, øeditele pražských zahrad a parkù. Pùvodní koncepce je dodnes patrná, park o výmìøe 3,85 175 ha však èeká v brzké dobì rekonstrukce, o jejíž konkrétní podobì se vedou odborné diskuse.


Pøibližnì uprostøed parku, poblíž Jeèné ulice, roste platan javorolistý pravdìpodobnì nejznámìjší a nejnavštìvovanìjší památný strom Prahy. Je zajímavý neobvyklým tvarem svého kmene. Jeho kmen není uzavøený, ale má velikou dutinu, která se nápadnì rozevírá. Z kmene na jednu stranu smìøuje témìø vodorovnì, nízko nad zemí, silná vìtev, která celkový dojem ještì umocòuje. Torzo stromu pøedstavuje pùsobivý výtvarný objekt. Zmìøíme-li jeho obvod u zemì, dostaneme èíslo 795 cm. Jeho koruna, ve které je instalováno nìkolik bezpeènostních vazeb, sahá do výšky 17 m.

Historické pohledy na mìsta pøinášejí cenné informace. Ve støedu obrázku plocha dnešního Karlova námìstí, na obzoru hradby Nového Mìsta. (Pohled na Prahu od Smíchova, tzv. Sadelerùv prospekt, mìdiryt 1606.)

Pøes køižovatku od platanu spatøíme prùèelí nejvìtšího jezuitského kostela v ÈR zasvìceného sv. Ignáci z Loyoly. Na Karlovì námìstí roste øada zajímavých cizokrajných døevin a platan patøí mezi nì. Nedá se vylouèit, že pochází z výsadeb v "pøedthomayerovského" období, jeho stáøí je odhadováno na 170 let. K zajímavým architektonickým prvkùm parku patøí také 176 sochy významných osob naší minulosti jako je Vítìzslav Hálek, Benedikt Roezl, Karolina Svìtlá, Eliška Krásnohorská a Jan Evangelista Purkynì.


Procházíme podélnì parkem na Karlovì námìstí. Pøed námi se objeví budovy Fakultní nemocnice. Na rohu námìstí je jedna z nejznámìjších budov v Praze - Faustùv dùm (èp. 502). V jádøe gotická stavba byla renesanènì upravena v 2. pol. 16. stol. Kolem roku 1725 byl objekt baroknì pøestavìn F. M. Kaòkou. Dùm patøil hrabatùm Mladotùm. Zálibou v chemii vèetnì nejrùznìjších pokusù proslul Ferdinand Antonín Mladota. Možná díky nìmu dùm získal pøízvisko Faustùv. Svùj podíl na tom však má jistì i to, že koncem 16. stol. v domì sídlil Edvard Kelly, jeden z nejznámìjších alchymistù z doby císaøe Rudolfa II. Pokraèujeme dál Vyšehradskou ulicí. Po pravé stranì míjíme klášter slovanských benediktinù, který byl založen v r. 1347 a pozdìji získal název V Emauzích. Po roce 1445 zde pùsobil jediný kališnický klášter v Èechách. Klášter mìl pohnutou historii, která vyvrcholila 14. února 1945, kdy byl klášter i pøilehlý kostel pøi náletu spojeneckých letadel vypálen a poboøen. V pozdìjších letech byl obnoven a dnes se chlubí architektonicky pozoruhodnými vìžemi z let 1966 až 1969 dle návrhu F. M. Èerného.

Jinan kultivar "Praga" patøí k pozoruhodnostem pražské botanické zahrady Na Slupi

Na protìjší stranì míjíme kostel sv. Jana Na Skalce. Barokní stavba z let 1730 až 1739 byla postavena dle návrhu K. I. Dienzenhofera. Klesáme níž a po levé stranì za Benátskou ulicí se pøed námi rozprostøe areál Botanické zahrady Univerzity Karlovy. Byla vybudována v r. 1897 až 1898. Pùvodnì se zde rozkládaly ovocné sady. Roku 1845 tu byla založena tzv. Spoleèenská zahrada. Koncem 19. století byly vybudovány skleníky a Èeská spoleènost pro zvelebování zahradnictví zde poøádala pravidelné výstavy. Po velké povodni, která zasáhla Prahu v r. 1890, sem byla pøemístìna botanická zahrada ze Smíchova. Zahrada patøila pražské univerzitì, která byla v té dobì rozdìlena na nìmeckou a èeskou èást – to se obráželo i v rozdìlení zahrad, které byly slouèeny až po roce 1945. V botanické zahradì je kromì cenných exempláøù bylin i øada stromù, z nichž stojí za zmínku samèí exempláø jinanu dvoulaloèného a kavkazská lapina jasanolistá. Ta poskytuje cenìné døevo pro nábytkáøské dýhy, tzv. kavkazský oøech s tmavou dynamickou kresbou. Listy jsou podobné jasanu, jsou až 60 cm dlouhé. Semena se podobají habru. Strom pùsobí dekorativnì zejména pøi dozrávání visutých až 50 cm dlouhých plodenství. Lapina se nízce vìtví a bohatì odnožuje koøenovými výmladky, èí mž se rozšiøuje do okolí. V Botanické zahradì roste poblíž jinanu "Praga", pøed vchodem 177 do skleníkù. Je to nejvìtší a nejstarší jedinec lapiny v ÈR.


Je trojkmenný, rozkladitý. Je vysoký 25 metrù, pøièemž nízko se vìtvící koruna je 30 m široká. Patøí do èeledi oøešákovitých a pochází z Japonska, Èíny, Iránu a Kavkazu. Tam jsou tyto stromy vázány na blízkost potokù a øek se svìžími až vlhkými pùdami. V ÈR není žádná lapina vyhlášena jako památný strom. V Holandsku je chránìn 250 let starý exempláø s obvodem kmene 780 cm.

Zahrada èeské spoleènosti pro zvelebování zahradnictví v Praze (dnešní botanická zahrada na Slupi), kresba F. Chalupa asi 1860

Vrame se ještì zpìt k jinanu, který každoroènì obdivuje na sto tisíc návštìvníkù botanické zahrady. Neobvyklý samièí exempláø jinanu dvoulaloèného (Gingko biloba) roste u vchodu do skleníku. Jedná se o kultivar "Praga", nìkdy též oznaèovaný jako Pendula, tj. pøevislý. Kdysi byl oznaèován jako Goethovo ginkgo. Snad proto, že Johann Wolfgang napsal o jinanu ze své zahrady báseò, kde sám sebe symbolicky pøirovnává k dvojlaloènému tvaru listu: Dvojný a pøec jeden jsem! Stáøí stromu je odhadováno na 130 let. Kmen má obvod 290 cm, èemuž by odpovídala výška asi 24 m, pøesto náš jedinec mìøí pouze 4 m a prùmìr koruny má 7 m. Strom je botanická kuriozita s vysokou estetickou hodnotou jako obøí bonsaj èi artefakt. V ÈR je takovýto habitus jinanu jedineèný. Jinan je považován za nejstarší "žijící fosilii", pøed 200 miliony let široce rozšíøenou. Zachoval se však pouze v jihovýchodní Èínì v provincii Jû-nan jako prastará kultovní rostlina u klášterù. Evropany byl objeven jinan až v roce 1712, když pøed tím byl znám jen z paleontologických nálezù a byl považován za vymizelý. Jeho odolnost je obdivuhodná, když v srpnu roku 1945 byl na Hirošimu svržena atomová bomba, znièila život všeho v širokém okolí. Pøesto na jaøe následujícího roku rozkvetly v troskách mìsta ètyøi jinany, z nich nejbližší Hoseh-Ji byl vzdálen pouze 1 km od epicentra výbuchu. Všechny ètyøi jinany žijí dodnes. Ve sbírkách botanické zahrady je také jedna z prvních metasekvojí èínských introdukovaných do Evropy a jedineèné exempláøe vzácného cypøiše Duprézova z pohoøí Tassíli z Alžírska a dalších 4500 druhù rostlin. Po prohlídce areálu o výmìøe 3,53 ha se mùžeme vrátit do centra tramvajemi ze 178 zastávky u vchodu do botanické zahrady.

17. Za památnými stromy Nového Mìsta

Recommend Documents