VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
4. Za památnými stromy Dolních Poèernic a Hostavic Celková délka trasy: 3,8 km (4,7 km) Poèet stromù: 7
Dolní Poèernice Obec leží v místì starého osídlení. V pozdní dobì kamenné (asi 4000 let pø. n. l.) zde byla osada lidu øivnáèské kultury. Osídlování pokraèovalo i v dalších obdobích. Jméno obce se poprvé objevuje v písemných pramenech za vlády Jana Lucemburského – majitel Zdislav z Poèernic a na Prùhonicích. V místì byla stará románská kurie, pøestavìná na gotickou tvrz. Ve druhé polovinì 16. století byl na jejím místì postaven renesanèní zámek. Tzv. nový zámek byl postaven ve druhé polovinì 19. stol. Pro rozvoj obce mìlo velký význam vybudování císaøské silnice za Marie Terezie a v roce 1845 vybudování železnièní trati Praha Olomouc. V roce 1974 byly Dolní Poèernice pøipojeny k hl. mìstu Praze. Poèáteèním místem této vycházky je autobusová zastávka MHD Dolní Poèernice, kde jezdí autobusy è. 109, 110, 163, 263 a 208. Jinou možností je se do této mìstské èásti dopravit vlakem linky S1 z Masarykova nádraží. Na zastávce zaèíná žlutá turistická znaèka. Dovede nás na hráz Poèernického rybníka, který se pyšní tím, že je nejvìtším v Praze. Duby letní ve Farské ulici
Dub letní na návsi v Hostavicích
Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný – nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek – Konec trasy
Dub letní v Dolních Poèernicích Dolní Poèernice Dub v parku v Dolních Poèernicích
Skupina dubù na hrázi Poèernického rybníka Poèernický rybník
Pøírodní památka Poèernický rybník Byl zøízen zahrazením mìlkého údolí patrnì kolem roku 1848. Sloužil jako retenèní vodní nádrž pro níže položené mlýny. A také jako rybí sádka, ze které byly loveny ryby pro zásobování pražských trhù. V zimì byl rybník zdrojem ledu pro ledaøe, kteøí jím zásobovali hospody. Poèernický rybník se zapsal do svìtových pøírodních vìd tím, že u nìho byla zøízena roku 1988 první èeská terénní laboratoø a souèasnì první hydrologická stanice na svìtì. Veškeré náklady hradil baron Derczeny. Pøírodovìdci v èele s profesorem Antonínem Frièem zde provádìli svá meteorologická a pøírodovìdná mìøení. V roce 1988 byl rybník a jeho pøilehlé okolí vyhlášeno jako pøírodní památka. Je zde chránìna vodní a mokøadní vegetace. Rybník je dùležitým hnízdištìm vodního ptactva. Mùžeme zde potkat napøíklad 106 kachnu divokou, lysku èernou, slípku zelenonohou a moudivláèka lužního.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Dva památné duby na hrázi pamatují založení Poèernického rybníka
99
Skupina dubù na hrázi Poèernického rybníka**
Stojíme na hrázi, která je 360 m dlouhá a 5,2 m vysoká. Je porostlá starými lípami a dominují jí též statné duby. Dva nejmohutnìjší byly v roce 2009 vyhlášeny za památné. Jsou úctyhodné svými rozmìry. Jejich koøeny zpevòují hráz a kmeny mají obvody 428 a 458 cm. Koruny dosahují znaèných výšek – 32 a 35 m a výraznì pøevyšují nad okolní porost hráze. Je jisté, že tyto stromy pamatují založení rybníka. Procházíme po hrázi až k bývalému mlýnu, pøed kterým odboèíme vlevo do zámeckého parku.
Pøírodní památka Poèernický rybník Rybník na potoce Rokytka na okraji Dolních Poèernic. Rok vyhlášení: 1988. Rozloha: 41,76 ha. Dùvod ochrany: Nejvìtší rybník v Praze.Vodní a mokøadní vegetace a hnízdištì vodního ptactva. Pod hrází lesopark. Podklad tvoøí bøidlice, prachovce, droby a pískovce svrchního ordoviku (vinické až kosovské souvrství). V mìlké pøítokové èásti rybníku vysoké ostøicové porosty s dominantní ostøicí dvouøadou, ostøicí kalužní, ostøicí øíznou. V litorálu rybníka roste rákos obecný, orobinec úzkolistý, chrastice rákosovitá. Vodní vegetace vlastního rybníka je velmi chudá, byly zaznamenány pouze tøi druhy cévnatých rostlin, z nichž nejhojnìjší je šejdarka bahenní. Hnízdí zde kachna divoká, lyska èerná, potápka roháè, slípka zelenonohá, moudivláèek lužní, rákosník obecný, strnad rákosní a slavík obecný. Mokøadní olšina s olší lepkavou se vyskytuje ve východní èásti, kde v úzkém pruhu lemuje rybník a rákosiny. Na bøezích jsou pøevážnì úzké pruhy lužních døevin s pøevahou jasanu ztepilého. Na pravém bøehu ve východní èásti jsou rozsáhlé porosty vrb - vrba popelavá, vrba košíkáøská, vrba trojmužná, vrba obecná. V západní èásti 105 jsou vyvinuty pøechody k suovému lesu a dubohabøinì. Porosty pøirozeného druhového složení jsou místy nahrazeny akáty.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
98
Dub v parku v Dolních Poèernicích**
Park byl vybudovaný v anglickém stylu v 1. polovinì 19. století. Zaèlenìny do nìho byly i pozùstatky barokní zámecké zahrady z 2. poloviny 18. století. Parkové porosty plynule pøecházejí ve volnou pøírodu. Tøemi rameny tu protéká øíèka Rokytka. Je pøeklenuta øadou secesních i moderních, kamenných a døevìných mùstkù. V parku je evidováno pøes jeden tisíc stromù. Mezi nimi vyniká památný dub rostoucí naproti bývalému pivovaru, ve kterém je dnes restaurace. Je o nìm možno tvrdit, že je nejmohutnìjším v celém parku. Rozložité a výrazné koøenové nábìhy pøecházejí v kmen a ten pak v korunu, která sahá do výšky 39 m. To ho øadí mezi nejvyšší památné stromy v Praze. Obvod jeho kmene mìøí 466 cm a jeho stáøí je odhadováno na 230 let. Dub je v dobrém zdravotním stavu a má mnoho pøedpokladù pro to, aby ještì dlouho kraloval poèernickému parku.
Dub letní v Dolních Poèernicích patøí k nejmohutnìjším památným stromùm Prahy
49
Dub letní v Dolních Poèernicích*** Až si velikána a park prohlédneme, projdeme schodištìm kolem budovy pivovaru a dostaneme se do ulice Národních hrdinù. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se pøemístíme pøed zámek, ve kterém dnes sídlí dìtský domov. Zhruba naproti nìmu je dùm s èp. 240, za kterým v zahradì roste jeden z nejmohutnìjších dubù letních v Praze. Jeho kmen se vìtví kousek nad zemí ve tøi kmeny, které svojí velikostí vypadají jako samostatné stromy a z tìch dále vyrùstá mnoho silných vìtví, které dotváøejí celkový habitus stromu. Zmìøíme-li jeho obvod ve výšce 70 cm, dostaneme èíslo 595 cm. Strom dominuje celé zahradì a zvláštì v létì pøináší jejím obyvatelùm pøíjemný stín. Roste na soukromém pozemku, a tak není volnì pøístupný. Když obejdeme zahradu zleva 108 smìrem k penzionu Èeský statek, uvidíme jeho velikou a rozložitou korunu. Jeho stáøí je odhadováno na 280 let.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
V šedesátých letech 19. stol. byl postaven mlýn ve stylu anglické novogotiky. Patøí obdobnì jako blízký areál pivovaru mezi chránìné kulturní památky
28
Dub letní na návsi v Hostavicích**
Pokraèujeme ulicí Národních hrdinù, pøecházíme po mostì øíèku Rokytku a pøed železnièní tratí odboèíme vpravo do Novozámecké ulice. Ta nás dovede až na náves do Hostavic, kde hned na jejím okraji pøi pohledu vpravo vidíme statný památný dub. Byl vyhlášen v roce 1999 pro svùj nadprùmìrný vzrùst a vysoký vìk, který se odhaduje na 170 let. Dub je zbytkem pùvodního porostu. Takøka válcovitý kmen, který má obvod 358 cm, zvedá bohatì náhle se rozvìtvující korunu. Strom dosahuje výšky 20 m. Bezprostøední blízkost komunikace mu nesvìdèí. Pøed nìkolika lety mírnì proschnul. Po zdravotním a redukèním øezu je strom již v dobré kondici a krášlí svojí korunou pøilehlé veøejné prostranství. Tím projdeme a navazující panelovou cestou, v blízkosti toku Rokytky, se budeme stáèet mírnì vlevo.
Krajinnou dominantou je bezesporu dub letní v Hostavicích
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
34
Duby letní ve Farské ulici**
To už ale z dálky na konci Farské ulice, pojmenované podle rybníka v jižních Èechách, uvidíme výraznou dvojici památných dubù letních. Silnìjší jedinec má obvod kmene 370 cm, druhý dub pak 347 cm. Výška stromù je také rozdílná, a to 19 a 25 m. První z dubù, který uvidíme, má korunu zhruba válcovitou, sousední jedinec ji naopak vìjíøovitì rozevírá. Dub býval u starých Slovanù stromem zasvìceným nejvyššímu z bohù, hromovládnému Perunovi a tìšil se posvátné úctì. Døíve, než byly stromy vyhlášeny za památné, byla v jejich blízkosti postavena transformátorová stanice, která svým umístìním každého zajisté pøekvapí. Ale nemusíme se divit zas tak úplnì. Perun byl ten, kdo vládl elektrickými výboji bleskù. Zároveò mùže pøítomnost transformátorové stanice poukazovat na skryté dìje promìny, transformace sil probíhající na tomto místì. Tím si také uvìdomíme, že duby si zvláštní ochranu zaslouží.
Majestátnost dubù ve Farské ulici mùže ohrozit plánovaný bytový dùm, který má vyrùst v jejich blízkosti
Farskou ulicí se dostaneme do Pilské, která nás dovede opìt na hostavickou náves, k zastávce autobusu è. 110 smìøujícího napøíklad k metru B Hloubìtín. Další možností je pokraèovat od dubù západním smìrem a dojít pohodlnì do Kyjí, kde zastavuje vlak linky S1 smìøující na Masarykovo nádraží nebo autobusy, které nás dovezou tøeba do Hloubìtína. Doporuèené cyklistické trasy po památných stromech Prahy Velikány hlavního mìsta je možné také poznávat ze sedla kola. Staré stromy pro vás mohou být dílèími cíli bìhem vašich projíždìk. Využít mùžete celkem pìt doporuèených cyklistických tras, které vedou v okrajových èástech metropole. V naprosté vìtšinì zaèínají a konèí u stanic metra, kam je možné se s kolem bez problému dopravit. Bìhem putování za stromy budete využívat, jak stávající cyklistické stezky, tak i klidnìjší komunikace nebo cesty. Jednotlivé trasy byly peèlivì pøipravovány v prùbìhu roku 2010 a byly rovnìž konzultovány s odborníky na cyklistickou dopravu ve mìstì. Jelikož trasy nejsou v terénu znaèené, mùžete využít 110 plánky a podrobné popisy cesty, vèetnì polohy GPS jednotlivých stromù nebo skupin, které jsou umístìny na webu www.prazskestromy.cz.
