Číslo: 1
Rok: 2010/11
ZŠ A MŠ VODĚRADY
ŠKOLNÍ ČASOPIS V RÁMCI PROJEKTU ŠKOLY PRO VENKOV
JAVOR – 1. část Modrá barva ve znaku Voděrad je podle potoku Javor. Javor se nachází na jihozápadě od Voděrad a těsně sousedí s usedlostmi čp. 45 - Ševčík a čp. 28 a čp. 30 Felzmann. Jedná se o listnatý a smíšený les o rozloze zhruba 4ha, ale v posledních letech byly zalesněny i přilehlé louky, takţe přesná velikost se dá jen stěţí určit. Samotný les je na velice členitém terénu. V jeho nejzápadnější části pramení potok Javor, který za léta vytvořil středem lesa hluboké koryto. Tento potok po léta podemílá kořeny stromů a ve zhruba polovině lesa se vytvořil jakýsi vodopád, který přívalové sráţky a jarní tání stále prohlubují. Převýšení je zde 2 - 3 m.
Další zajímavostí Javora je Skála (lom kamene), který se nachází v jihozápadní části lesa. Další lom zvaný „starý lom“ se nachází v jihovýchodní části nedaleko usedlosti čp. 28 Kystuf-Felzmann. V tomto lomu se těţilo převáţně do hloubky a poté slouţil kamenolom jako skládka. Od usedlosti čp. 28 Krystuf-Felzmann vede cesta, která byla cestou přes Javor.
V západní části lesa Javora v místech, kde pramení potok, se nachází rozsáhlá usedlost z konce dvacátého století, která se v poslední době stále rozrůstá.
Les Javor byl soukromým majetkem, nacházel se v něm lom kamene, pouţívaný ke stavebním účelům v regionu. Dodnes je v lomu zbytek kolejí a točna, která slouţila jako zatáčka. Koleje dále pokračovaly lesem směrem k nemovitosti čp. 28 (tehdy Krystufovi) po horizontu. Ještě v lese někde u starého lomu koleje vystupovaly nad úroveň cesty. Tam probíhala překládka na povozy. Ještě v 80. letech minulého století zde byly pozůstatky lomového vozíku, korba a podvozek. Zřejmě je ale lovci ţeleza jiţ prodali k recyklaci. V
Text a foto: Tereza Panenková + rodinný tým spolupracovníků
Z HISTORIE FOTOBALOVÉHO HŘIŠTĚ VE VODĚRADECH Většina větších obcí se pyšní sportovními areály a zvláště fotbalovými hřišti. Nejiné to bylo i ve Voděradech. Přesto historie nesahá příliš daleko. Voděrady svoji polohou a hornatým terénem mělo dlouho problémy sehnat rovnou plochu, kde by se hřiště na fotbal dalo vybudovat. V meziválečném a poválečném období touto plochou byla louka mezi lesy směrem k Houdkovicím. Někdy v padesátých letech se začal hrát fotbal na louce s dřevěnými brankami pode vsí k Houdkovicím u rybníčka . Novější fotbalové hřiště se začalo budovat ke konci 60. let v horní části obce. Tato hrací plocha byla slavnostně předána místní sportovní organizaci TJ Sokol Voděrady a otevřena 28. června 1970. Samotné vybudování představovalo velmi nákladnou stavbu. Bylo zapotřebí přemístit obrovské mnoţství zeminy. O to se postarala firma Stavostroj z Nového Města nad Metují. V té době začala tato firma vyrábět pro armádu „ÚŢAS“ (univerzální ţenijní a stavební stroj), který bylo potřeba někde otestovat. Vojáci proto vyuţili pozvání tehdejšího starosty naší obce a za minimální cenu provedli základní zemní práce budoucího hřiště. Zbytek byl dokončen v rámci zkušebního provozu p. Chalupným ze Semechnic strojem KN. Plocha byla nakonec oseta a do roka se dalo se pouţívat.
Pro malé rozměry 99 m x 46 m a neustálé stíţnosti ze strany soupeřících muţstev došlo na přelomu 70. a 80. let k rozšíření stávajícího fotbalového hřiště do současné podoby. Pod tímto hřištěm se vybudovala malá travnatá plocha. Při větších akcích slouţí jako parkoviště, jinak ho vyuţívá základní škola. V roce 1999 začaly přípravné práce spojené s výstavbou nového fotbalového hřiště, plánované atletické dráhy a kabin.
Vykupovaly se pozemky od stávajících majitelů, prováděla se výměra a pozemní práce. Od roku 1999 se tedy začalo budovat a v roce 2005 bylo slavnostně zprovozněno fotbalové hřiště o rozměrech 100 m x 60 m, běţecká dráha a doskočiště. Také bylo instalováno zavlaţovací zařízení, voda se zachytává do velkoobjemových nádrţí a v době sucha je moţné zavlaţovat obě hřiště.
Sportovní areál, jehoţ součástí jsou kabiny, restaurace a pergola, je vyuţíván fotbalovým oddílem, základní školou, veřejností, ale i sportovními oddíly, které tráví svůj čas při soustředění na ubytovně v naší obci. Konají se zde různé sportovní a kulturní akce. Sokol Voděrady zde kaţdoročně pořádá VRŠOVAN CUP – turnaj v malé kopané. Této soutěţe se účastní mnoho týmů nejen z Čech, ale i z Polska nebo Slovenska. Chybí jiţ jen víceúčelové hřiště za jednou brankou, pro kterou jiţ byly v rámci zemních prací místním Sokolem provedeny přípravné práce. Ve vesnici bylo vybudováno zázemí pro sportovní nadšence s nádherným výhledem na Orlické hory. (text a foto: D. Toman)
PŘÍRODOVĚDNÝ PODZIM NA ZŠ VODĚRADY Podzim i začátek zimy u nás letos přál vycházkám do přírody. V rámci přírodopisné části projektu se ţáci podíleli na vzniku několika sad pracovních listů, které se stanou součástí učebnice o našem kraji a budeme je dále vyuţívat při výuce. Objevila se při tom navíc celá řada nových námětů, z nichţ některé jiţ jsou téţ rozpracovány a v průběhu následujících měsíců by se nám je mělo podařit dotáhnout do ucelené podoby.
Mapování listnáčů v okolí školy – sběr poloţek do podzimního herbáře (foto: J. Novotný)
Hledání mechu ploníku před mikroskopováním jeho buněk (foto: K. Prokešová)
Při práci jiţ naplno vyuţíváme techniku, která nám byla díky účasti v projektu Školy pro venkov poskytnuta. Velmi se osvědčil mikroskop s LCD displejem a moţností pořizovat snímky (i videa) zdařilých preparátů – díky němu máme dost vlastních podkladů hned k několika sadám pracovních listů, které by mohly dětem slouţit jako úvod k jakékoliv práci s optickými mikroskopy.
Fotografování rostlinných.buněk (foto: K.Prokešová)
Mikroskop s LCD displejem
(foto: výrobce)
Pozorovali a fotografovali jsme jiţ několik typů rostlinných buněk, prvoky, řadu drobných ţivočichů, ale i krystalky některých minerálů. Většinu „přírodnin“ přitom děti nasbíraly samy v blízkém okolí školy bezprostředně před mikroskopováním, coţ během přírodovědných „laboratorních“ cvičení rozhodně nelze uskutečnit na všech školách.
Snímky pořízené školním mikroskopem
Shluky jednobuněčných řas zrněnek – zvětš. 400x (foto: A. Chytka, 7. tř.)
Nálevník (prvok v "senném nálevu") – zvětš. 400x (foto: J. Burket, 7. tř.)
Mech ploník ob. (pilovitá špička lístku) – zvětš. 100x (foto: ţáci 7. tř.)
Buňky (s chloroplasty) - okraj téhoţ lístku – zv. 400x (foto: ţáci 7. tř.)
Máme také k dispozici kvalitní fotoaparát a pomalu se učíme vyuţívat jeho moţností. Naplno by měl letos poslouţit při dokončování botanického fotokalendáře (sezónního fotoherbáře) - během jara a léta loňského roku jiţ totiţ vznikla databáze fotografií bylin, které postupně vykvétaly přímo pod okny školy na zahradě za farou, kam jsme se s dětmi často vydávali. Ve škole a v jejím okolí lze ale potkat mnohem víc přírodních pozoruhodností…
Naši ţáci se přírody nebojí - tropická strašilka (foto: J. Novotný)
PODZIMNÍ HERBÁŘ – listy stromů v okolí školy (z podzimních pracovních listů ZŠ Voděrady) Během několika podzimních vycházek jsme zmapovali volně rostoucí listnaté dřeviny v okolní krajině – vznikl tak herbář listů zdejších volně rostoucích stromů a malý pracovní sešit, který obsahuje např. i mapu s vyznačenou trasou, na které se lze se všemi druhy setkat, řešit řadu úkolů a zhotovit si vlastní podzimní herbář. Vznikl také interaktivní přehled listů.
bříza bělokorá
buk lesní
dub červený
dub letní
habr obecný
jasan ztepilý
javor babyka
javor klen (horský)
javor mléč
jeřáb obecný (ptačí)
jírovec maďal
lípa srdčitá
líska obecná
olše lepkavá
topol osika
(foto: J. Novotný a ţáci 5.r.)
trnovník akát
vrba bílá
NAD KRONIKAMI OBCE Ţáci 6. a 7. ročníku se sešli na Obecním úřadě ve Voděradech s paní Panenkovou, která řadu let pracovala na úřadě (spolupracovala s dřívějšími předsedy a dnešními starosty – p. Brandejsem, p. Tošovským, p. Poláčkem a p. Šmídou). Jejím koníčkem a zájmem je historie. Ta voděradská obzvlášť.
Děti zajímala postava „voděradského Rudly“. Narodil se r. 1904, otec pocházel z Voděrad, jeho maminka byla Němka. Dětství neměl lehké, a to se na jeho osobě projevovalo. Přišel do obce mezi válkami, starala se o něho rodina obecního sluhy. Lidem v obci pomáhal – např. nosil vodu z tehdy jediné obecní studny u fary. Lidé ho zlobili, dělali si z něho legraci, ale ve skutečnosti ho měli rádi a do Voděrad Rudla prostě patřil. Nestalo se, aby v době posvícení nedostal do uzlíčku koláč nebo jinou dobrotu. Kdyţ se dostal na sklonku ţivota do nemocnice, paní Kašparová mu upekla k svátku velikonočního beránka, s kterým se veškerému personálu musel pochlubit. Zemřel na infarkt v roce 1976.
Verše voděradského rodáka básníka p. Vladimíra Brandejse nám Rudlu představují takto: Neškodný blázen starý jak paměť sama (uţ je to dávno co z jediné studny všem roznášel vodu) chodí sem s pohřby a troubí na hřeben. Pak se pečlivě češe na pěšinku a docela moudře počítá desetníky na dně kašny… (báseň Vesnická ze sbírky Stromy) (text: B. Jarkovská, foto: B. Jarkovská, archiv) KŘÍŢOVKA 1. dominanta Voděrad 2. vesnice vzdálená 2 km od Voděrad 3. místní tělovýchovná organizace 4. představitel obce v letech 1981 – 89 5. nejvyšší vrchol Orlických hor 6. úspěšný fotbalista, absolvent voděradské školy 7. název rozhledny u Vojenic 8. nejvyšší místo Vrchů u vesnice…. 9. představitel obce v letech 1989 - 2002 10. sestry Jakubcovy hrají úspěšně……. 11. závod v Kvasinách 12. postava z Vrchů, známá generaci našich babiček 13. současný starosta 14. blízký les, název od listnatého stromu zde rostoucího 15. zámek Coloredo – Mansfeldů je v …
16. časté příjmení ve Voděradech 17. místní název pro Voděrady a okolí 18. křestní jméno básníka pocházejícího z Voděrad 19. vodní zdroj
KŘÍŽOVKA TAJENKA: komu je zasvěcený kostel ve Voděradech
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.