Časopis projektu Školy pro venkov
Gymnázium, Trhové Sviny, Školní 995 Březen 2012
Účastníci projektu Přírodovědná sekce ( Mgr. Jana Čandová, Mgr. Michaela Langerová) Anděl Kryštof Bartyzalová Laura Fesl Martin Lejsek Tomáš Maláková Lenka Netušilová Anežka Říhová Tereza Strýhal Jakub Sulay Daniel Štangl Josef Šulista František Vašíček David Votava David Vávrová Markéta Zachař Matyáš Adam Václav Fischerová Petra Floder David Hromek Matyáš Kunzová Lenka Vinař Mikuláš Zavadilová Lucie Sedláčková Marie Kunzová Šárka Geografická sekce ( Mgr. Monika Votavová) Slípka Ondřej Švepeš Matěj Gažák Jan Gažák Lukáš Novák Jan Todorovová Dora Dušek Marek Albert Jan M. Petrus Matěj Historická sekce ( Mgr. František Slípka) Fischerová Petra Kahounová Kateřina Hromek Matyáš Kossiová Andrea Korčaková Kateřina Lejsková Denisa Marková Petra Pechočová Lucie Školní koordinátor projektu: PaedDr. Vladislav Maděra Regionální manažer projektu: Mgr. Lenka Kučerová Základní informace o projektu ŠKOLY PRO VENKOV najdete na adresách: http://www.skolyprovenkov.ostrozsko.cz http://www.gymtrhovesviny.cz a na sociální síti pro přihlášené https//facebook.com/SkolyProVenkov 2
Odlévání stop Pokud chceme získat věrnou kopii stopy, nejlepší je odlít jí do sádry. Co budete potřebovat: sádru, kelímek na rozmíchání sádry, tvrdý papír na vytvoření rámečku, vodu, kousek mýdla, vazelínu, štětec a starší nůž. Jak na to?: Kolem stopy si z tvrdého papíru vytvoříme dostatečně vysoký rámeček. Ten důkladně přitlačíme do země, aby sádra nemohla spodem rámečku vytékat. V kelímku nejprve rozpustíme ve vodě trošku mýdla, teprve potom začneme s rozpouštěním sádry. Ta by měla mít konzistenci řídké kaše. Po rozmíchání ji zvolna vlijeme do stopy. Vrstva sádry by měla sahat asi 1 cm nad úroveň podkladu. Asi po 15-30 minutách, když sádra zatuhne, vyjmeme odlitek z rámečku. Ten poté důkladně očistíme od zbytků hlíny. Vzniklý odlitek se nazývá negativ. Chceme-li však získat úplně věrnou kopii stopy, je třeba vytvořit ještě pozitiv. Pro zhotovení pozitivu natřeme celou plochu negativu vazelínou. Je nutné natřít odlitek velmi pečlivě, aby nedošlo ke spojení negativu a pozitivu. Poté kolem něj opět vytvoříme stejný rámeček jako při prvním odlévání, připravíme si sádru a vlijeme jí do rámečku. Po důkladném uschnutí, nejlépe až příští den, rámeček odstraníme. Oba odlitky zůstanou většinou pevně spojeny, proto si při jejich oddělování pomůžeme nožem. Pracujeme přitom velmi opatrně, aby se odlitky nepoškodily. Po oddělení obou odlitků získáme věrný otisk stopy v přírodě.
3
Šárka Kunzová 4
Suché plody Představte si, že jste biolog a je zima…Co dělat? Nikde žádné květiny, určovat stromy podle kůry vás nebaví, ale stejně byste chtěli zvídat a zkoumat. Jeden nápad by tu byl! Zahled’te se do korun jehličnanů –a některých listnatých stromů. Co vidíte? Ano, šišky! Tyto nepravé květy skýtají mnoho věcí k objevování. Zkuste si tedy trošku potrápit hlavu a přiřadit šištice ke správným stromům a jejich názvům ( malá nápověda: všímejte si pozorně, odkud na větvičkách vyrůstá jehličí ).Určitě také přijdete ne to, že se nám sem vloudil jeden listnatý strom. Poznáte který?
Smrk ztepilý
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Jedle bělokorá
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Borovice lesní
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Modřín opadavý
12 3 4 5 6 7 8 9 10
Olše lepkavá 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Zakroužkováním označ správnou odpověď.
5
1
2 6
3
4 7
5
6 8
7
8
9
9
10 Lucie Zavadilová 10
Krmítka nejsou odpadkové koše Jakmile se z nebe začnou snášek vločky, lidé povětšinou začnou vynášet na zahrádky a balkóny krmítka pro ptáčky. Bohužel ne každý ví, že do krmítka nepatří všechny zbytky z kuchyně a proto se může stát, že ptáčkům spíše nechtěně uškodíme, než abychom jim pomohli. Je důležité, aby se zpěvným ptákům nedávalo plesnivé, nebo zkažené jídlo. Doufám, že nikoho nenapadne dát do krmítka žluklé buráky, zbytky hranolků, připálenou strouhanku nebo zbylé vánoční cukroví. Mohlo by to být životu nebezpečné. Poznáš jaký ptáček létá k vám na krmítko? Když zvládneš obrázek správně přiřadit ke jménu, dozvíš se, na čem si pochutná nejvíc. Když zvládneš vypozorovat ptáčky, které létají na krmítko, můžeš jim připravit pochoutku podle jejich chuti. Nejlépe ale uděláš, když budeš přísady kombinovat, aby jejich strava byla vyvážená a krmítko mohlo navštěvovat více druhů.
11
Marie Sedláčová
12
Průzkum okolí Trhových Svinů Ve čtvrtek 8. března 2012 jsme vyrazili společně na další trasu v blízkosti Trhových Svinů s cílem podrobněji se seznámit s nejbližším okolím města, kde žijeme. Trasa vedla na Rejta kolem kamenolomu, kde jsme byli už v říjnu na exkurzi, dále jsme se měli polními cestami dostat do Bukvice a pak zpět do Trhových Svinů.
13
Cestou ke kamenolomu jsme viděli stádo ovcí, poslední dobou se chov těchto zvířat v blízkosti našeho města objevuje čím dál častěji.
Cesta pokračovala mezi rodinnými domy obce Rejta, až jsme došli ke kraji lesa, kde jsme objevili informační tabuli. Text se týkal historie osídlení Rejt a dočetli jsme se tam spoustu dalších zajímavostí.
14
Pak už jsme odbočili podél lesa a před námi se objevila vesnička Bukvice, o které někteří z nás neměli ani tušení. Zkoušeli jsme tipovat počet obyvatel a odpovědi se hodně lišily. Správná odpovědˇ byla 51 stálých obyvatel. Protože celou cestu bylo pod mrakem a později dokonce začalo pršet, byli jsme rádi, když opravdu se štěstím jsme doběhli v Bukvici autobus a dojeli do Trhových Svinů. Mgr. Monika Votavová + žáci 3.A
15
JEŽCI Pokud byste od dubna do září procházeli po některé z našich stezek za tmy, při bedlivém pozorování byste určitě potkali jednoho z našich dobře známých nočních živočichů - ježka. Ačkoliv je spíše samotář v září přišli až k našemu domu společně hned dva ježci. A co je dobré o ježkovi vědět?
Potrava Ježci loví pouze v noci a opravdu nejsou vybíraví. Sní žížaly, hmyz, stonožky, škvory, brouky, housenky nebo plže, ale i myší mláďata, mrtvolky malých zvířat a krmení pro psy nebo kočky taky nenechá být.
Ježci dojídají, co kočky nechaly. 16
Rozmnožování
Dva týdny po narození jsou ježčí mláďata ještě slepá, po měsíci je matka vezme na první výlet a po dalších 10 dnech se rozchází.
Způsob života
Ježek je samotář, který celý den prospí a v noci hledá potravu. Ze svého úkrytu vylézá až za tmy. Na podzim se snaží co nejvíce žrát, aby měl dostatek tukových zásob na zimu, kterou prospí zimním spánkem, v hromadě listí nebo dřeva.
Ježek a člověk
Ježek je v mnoha evropských zemích chráněným zvířetem. Nejvíce ježků umírá každoročně na silnicích, neboť jsou příliš pomalí.
Ježkovy ostny
Ježkovy ostny jsou jeho obrana. Pokud je v nebezpečí stočí se do ostnatého klubíčka. Na hřbetě má ježek přes 8000 ostnů, které vydrží asi 1 rok než jsou postupně nahrazeny novými.
Pavla Kunzová
17
Už vás někdy navštívili ježci? Myslíte si, že je znáte? Přesvědčte se! 1) Kdy loví ježci?
a) ve dne b) v noci c) ve dne i v noci 2) Čím se ježek živí?
a) pouze ovocem b) pouze mrtvými zvířaty c) ovocem i hmyzem 3) Po jaké době začnou ježčata vidět? a) od narození b) po měsíci c) po 2 týdnech 4) V jakém období se ježci snaží nejvíce žrát? a) na jaře b) na podzim c) v zimě 5) Kde ježek přezimuje?
a) v hromadě listí nebo dřeva b) v budovách (kravín apod.) c) dělá si díry v zemi
6) Jak umírá nejvíce ježků? a) otráví se jedem na krysy b) na silnicích c) přirozeně věkem 18
7) Co udělá ježek v ohrožení? a) stočí se do klubíčka b) vypouští páchnoucí tekutinu c) funí a útočí bodlinami 8) Kolik má ježek přibližně bodlin? a) kolem 2000 b) kolem 5000 c) kolem 8000 9) Která stopa patří ježkovi?
a
b
c
Pavla Kunzová 19
STROMY bříza bělokorá : (Betula pendula) také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Je to zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25m. javor mléč : (Acer platanoides) je druh stromu z čeledi mýdelníkovité. Javor mléč je statný, opadavý strom, dosahuje výšky 25 až 30 m. Stáří stromu dosahuje výšky 25 až 30 m. Stáří stromu dosahuje maximálně 300 až 400 let. Javor mléč je hojný v listnatých lesích po celém území České republiky, velmi často je pěstován v parcích. buk lesní : (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 45m. Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko. modřín opadavý: (Larix decidua) též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Dorůstá 20 - 50 m. 20
Šárka Tošnerová 21
ŽIVOČICHOVÉ veverka obecná : (Sciurus vulgaris) je středně velký hlodavec z čeledi veverkovitých, obývající široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii. V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem. Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm a dosahuje hmotnosti mezi 250 až 320. ježek západní : (Erinaceus europaeus) známý též pod názvem ježek obecný, středně velký západoevropský hmyzožravec, spolu s ježkem východním jediný zástupce čeledi ježkovitých), který se vyskytuje na téměř celém území České republiky, vyjma jihovýchodní Moravy. Obývá území od nížin až po 800 m n. m., výjimečně jej můžeme spatřit až 1100 m vysoko. Ježek západní je dlouhý 22 – 27cm a jeho hmotnost je 0,9 – 1kg. vlaštovka obecná : (Hirundo rustica) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých. Vlaštovka obecná má dlouhý vidličnatý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jedno modročernělesklá, spodní bílá. Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Dorůstá do 19cm a váží 20g. kukačka obecná : (Cuculus canorus) je středně velký pták z řádu kukaček, známý především svým hnízdním parazitismem. Dorůstá 33 – 34 cm, je štíhlá 22
s dlouhým ocasem a křídly. Vyskytuje se ve dvou formách – šedé(samci i samice) a hnědé(některé samice).
Šárka Tošnerová 23
Výsledky testů budou uveřejněny v příštím čísle. Veškeré materiály včetně fotodokumentace jsou práce žáků naší školy (nižšího stupně gymnázia) bez úprav.
Účastníci projektu
OBSAH 2
Odlévání stop
3
Sádrový odlitek
4
Suché plody
5
Krmítka nejsou odpadkové koše
11
Průzkum okolí Trhových Svinů
13
Ježci
16
Stromy
20
Živočichové
22
24
25
26