1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.1.

Důvody pro pořízení Územního plánu Ústí nad Labem

O pořízení Územního plánu Ústí nad Labem z vlastního podnětu rozhodlo Zastupitelstvo Města Ústí nad Labem na svém jednání dne 26. 4. 2007 usnesením č. 77/2007. Pořizovatelem územního plánu bude v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písmeno a) stavebního zákona, Magistrát města Ústí nad Labem, jako úřad územního plánování. Město Ústí nad Labem se rozhodlo pořídit nový územní plán (dále ÚP) jako základní rozvojový dokument vytvářející předpoklady pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj jeho území. Město Ústí nad Labem má v současné době na svém správním území platný územní plán schválený Zastupitelstvem města Ústí nad Labem dne 26. 9. 1996. Stávající územní plán byl během desetiletého období své platnosti doplněn 27 změnami, které byly pořízeny převáţně na ţádost soukromých investorŧ či vlastníkŧ pozemkŧ. Odbor územního plánování v současné době eviduje dalších cca 230 ţádostí o pořízení změny ÚPD, které se ve většině případŧ týkají poţadavkŧ soukromých vlastníkŧ pozemkŧ na zahrnutí dalších ploch do zastavitelného území města. Při takovém mnoţství změn uţ ztrácí stávající územně plánovací dokumentace na přehlednosti a vyvolává potřebu vytvoření nového územního plánu města. Od počátku roku 2007 je v platnosti nový zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále Stavební zákon), v platném znění, který nově upravuje i oblast územního plánování. Z jeho ustanovení mimo další vyplývá, ţe územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce a rozděluje jej na plochy se stanovením podmínek pro stávající nebo poţadovaný zpŧsob vyuţití. Prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, pak nově definuje funkce ploch a poţadavky na jejich vymezování. Z ustanovení nového Stavebního zákona dále vyplývá, ţe pokud obec nenahradí územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru (ÚPN SÚ) schválenou po 1. červenci 1992 do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nového zákona, resp. do roku 2015 novým územním plánem, pozbude současně platná územně plánovací dokumentace platnosti. Stav, kdy by bylo město Ústí nad Labem bez platného územního plánu, je neţádoucí, neboť by tím byla značně omezena moţnost realizace investičních projektŧ, neboť většina dotačních titulŧ se váţe na platný územní plán, a také proto, ţe bez platného územního plánu nelze realizovat stavby mimo hranice intravilánu vymezené k 1. 9. 1966. Hlavním cílem pořízení nového územního plánu je v souladu s ustanoveními Stavebního zákona stanovit základní koncepci rozvoje území včetně prostorového uspořádání, ochrany hodnot apod. a souvislostech a podrobnostech území obce vymezit hospodářské priority rozvoje Ústí nad Labem a jeho budoucího směřování v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky a připravovanými Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Ve smyslu Stavebního zákona tak územní plán zajistí koordinaci jednotlivých funkčních ploch tak, aby docházelo k jejich optimálnímu vyuţití, vymezí lokality pro rozvoj bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a veřejnou infrastrukturu tak, ţe zachová krajinné, urbanistické a architektonické hodnoty v území, optimalizuje uspořádání území celé obce a zkoordinuje všechny základní systémy a plochy místního i regionálního významu. Návrhový horizont pro prognostické bilance (demografické, urbanistické, dopravní atd.), rozvojové předpoklady a navrhovanou regulaci funkčního vyuţití a prostorového uspořádání území bude stanoven k roku 2025.

ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

1.2. Vymezení řešeného území Předmětem řešení je v souladu s příslušnými ustanoveními Stavebního zákona souhrn katastrálních území (viz grafická část – hranice řešeného území), tvořících administrativně správní území statutárního města Ústí nad Labem : Kraj: Ústecký ORP: Ústí nad Labem Počet obyvatel: 93.859 (SLDB k 1.1.2005) Výměra: 554.804 ha Městské obvody: 4 Ústí nad Labem - město, Severní Terasa, Neštěmice, Střekov Počet katastrálních území: 26 Boţtěšice, Brná nad Labem, Bukov, Budov u Svádova, Církvice, Dělouš, Dobětice, Habrovice, Hostovice u Ústí nad Labem, Klíše, Kojetice u Malečova, Krásné Březno, Mojţíř, Neštěmice, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Předlice, Sebuzín, Skorotice u Ústí nad Labem, Stráţky u Habrovic, Střekov, Svádov, Tuchomyšl, Ústí nad Labem, Vaňov, Všebořice.

SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Komplexní územně technické řešení v měřítku 1:10.000 zahrnuje celé administrativně správní území města Ústí nad Labem, tj. zastavěné území všech sídel i jejich krajinné zázemí, do kterého se promítají známé záměry a vazby. Pro vypracování doplňujících prŧzkumŧ a rozborŧ pro ÚP Ústí nad Labem bylo pouţito digitálních katastrálních map (.vfk, .vkm), poskytnutých pořizovatelem. Širší vztahy jsou souhrnně dokumentovány na výřezu základní mapy ČR v měřítku 1:50.000. Zde jsou vyznačeny hranice řešeného území, katastrální hranice jednotlivých sídel a základní vazby na okolní sídla a krajinu. 1.3. Zhodnocení zpracované územně plánovací dokumentace a podkladů Ve spolupráci s pořizovatelem byly shromáţděny dostupné a prostorově i časově relevantní podklady, které byly prostudovány a dále společně vyhodnocena jejich vyuţitelnost pro nový ÚP Ústí nad Labem. O významu Ústí nad Labem svědčí velké mnoţství územně plánovací dokumentace, která byla pro město v předchozím období zpracována. Vedle vlastního územního plánu města se jedná jak o řadu lokálních regulačních plánŧ, tak územní studie a urbanistické studie větších lokalit v rámci správního celku Ústí nad Labem. Jejich vyuţitelnost byla a bude postupně zhodnocena v další fázi územního plánování. Doba jejich vzniku a pouţitelnost je často konfrontována s platností nového zákona č.183/2006 Sb. Město a jeho okolí je samo o sobě velmi často zmiňováno jako dŧleţitý bod jiţ v dokumentech Politiky územního rozvoje a dále jako jedna z hlavních lokalit Ústeckého regionu v připravovaných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Politika územního rozvoje (PÚR) České republiky, schválená usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006 definuje následující cíle: 1.2. republikové priority územního plánování k dosaţení vyváţeného vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel - udrţitelný rozvoj území 1.3. chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví 1.4. stanovit podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území 1.5. úkoly pro územní plánování vyplývající z vazby k rozvojové ose OS2 v úzké návaznosti na stávající i předpokládaný rozvoj Ústeckého regionu 1.6. územní plán Ústí nad Labem řešit v širších vztazích územních souvislostí dopravního koridoru dálnice D8 a přilehlých obcí 1.7. úkoly pro územní plánování vyplývající z poţadavkŧ na dopravu - IV.TEMKK, trans evropský multimodální koridor (koridory vysokorychlostní i konvenční, koridory dálnic a silnic, plochy letišť, vodní a kombinované dopravy a veřejná logistická centra) 1.8. úkoly pro územní plánování vyplývající z poţadavkŧ na technickou infrastrukturu (koridory a plochy mezinárodního a republikového významu v oblasti energetiky, dálkovodŧ, telekomunikací, vodního a odpadového hospodářství).

význam. Podporujícím faktorem rozvoje je existující poloha na I. Tranzitním ţelezničním koridoru a připravované dokončení dálnice D8. Úkolem pro územní plánování je řešit uspořádání krajiny mezi Ústím nad Labem a Teplicemi jako kvalitní společně vyuţívaný prostor, propojující obě města. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území jsou zlepšovat podmínky pro příznivé ţivotní prostředí a podporovat vyuţívání „brownfields―. Rozvojová osa OS2 Praha–Ústí nad Labem–hranice ČR (–Dresden) zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č.090, navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Vymezeno je území ovlivněné dálnicí D8 a ţelezniční tratí č.090 (I.tranzitní ţelezniční koridor) při spolupŧsobení center osídlení Mělník, Roudnice nad Labem, Lovosice, Litoměřice a Děčín, v úseku Ústí nad Labem–Děčín je rozvojovým záměrem PÚR ČR kapacitní silnice, pokračující do Liberce. Úkolem pro územní plánování je vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe a pro řešení negativních dopadŧ velkoplošné a pohledově exponované těţby surovin. Dále je potřeba řešit územní souvislosti spojené s výstavbou úsekŧ D8, připravit podmínky pro realizaci dopravních staveb navazujících na dálnici D8 a rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy. Rozvojová osa odpovídá propojení západní části ČR s východními oblastmi SRN včetně Berlína a předpokládá se, ţe tato orientace spolu s atrakčním efektem nové dálnice D8 Praha– Ústí nad Labem–SRN a jiţ existujícím prŧtahem I.tranzitního ţelezničního koridoru vyvolá mezinárodní inovační a rozvojové podněty v přilehlém územním pásu. Rozvojová osa OS7 Ústí nad Labem– Chomutov–Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR/ Německo (–Nürnberg) zahrnuje obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, v západní části na rychlostní silnici R6 a ve východní části na silnici I/13, navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Jedná se o území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Most, Litvínov, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Sokolov a Cheb, soustředěním povrchové těţby hnědého uhlí s velkými dopady na změny v území. Úkolem pro územní plánování je vytvořit územní podmínky pro řešení přestavby vybraných úsekŧ silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem.

OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ústí nad Labem při spolupŧsobení vedlejšího centra Teplice a urbanizovaného osídlení. Rozvojová oblast představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichţ převáţná část má republikový



SOB 6 Specifická oblast Krušné hory zasahuje do území ORP Ústí nad Labem jen okrajově v severní části (vazba na OB6 Ústí nad Labem, OS7 Ústí nad Labem–Chomutov– Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR a na území ORP Ústí nad Labem OS2 Praha–Ústí nad Labem– hranice ČR). Dŧvodem vymezení je : - potřeba rozvíjet a vyuţívat s ohledem na udrţitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál jediného horského území v ČR bez velkoplošné ochrany přírody a krajiny, které plní rekreační funkci nejen v rámci ČR, ale i pro Sasko. Území je významné rovněţ z hlediska přírodních hodnot (ptačí oblast a několik národních přírodních rezervací a evropsky významných lokalit). - potřeba omezení stále přetrvávající relativně zvýšené míry znečištění ţivotního prostředí (pŧda, voda, ovzduší) v dŧsledku vlivŧ prŧmyslové a energetické výroby, - potřeba pokračování nápravy následkŧ krizového stavu lesních porostŧ ve 2. polovině 20. století, zejména dokončení obnovy lesních porostŧ včetně předpokládané nutné obnovy velké části provizorní lesní výsadby ze 70. a 80. let 20. století. - potřeba omezit či odstranit sociální a ekonomické následky strukturálního postiţení hospodářství řídce osídleného a málo zalidněného území, které bylo zpŧsobeno zejména dlouhodobým pro území nepříznivým historickým vývojem. Zejména jde o nedostatek místních pracovních příleţitostí, vysokou nezaměstnanost a stárnutí a fluktuaci obyvatelstva. Vzhledem k charakteru oblasti je potřeba podpořit především rozvoj zařízení a sluţeb pro rekreaci a cestovní ruch, lesnictví a zemědělství. - potřeba zlepšení špatné dopravní dostupnosti území jak z okolí – zejména přes-hraničních dopravních vazeb, tak i uvnitř oblasti - potřeba zlepšení nedostatečné vybavenosti technickou infrastrukturou. Potřeba územní regulace hrozící nekoordinované výstavby větrných elektráren.

Koridor vysokorychlostní dopravy VR 1 (Dresden–) hranice SRN/ČR–Praha. Dŧvodem vymezení je chránit na území ČR navrţený koridor vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory v SRN. Úkolem pro územní plánování je prověřit reálnost, účelnost a poţadované podmínky územní ochrany koridoru včetně zpŧsobu vyuţití vysokorychlostní dopravy a její koordinace s dalšími dotčenými státy a navazující případné stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv.

VD1 Labe Pardubice–hranice SRN prochází rozvojovou osou OS2 Dresden–Ústí nad Labem–Praha a je vymezen k zabezpečení postupného splavnění Labe a zlepšování parametrŧ vodní cesty jako součásti vnitrozemské vodní dopravy dle dohody AGN. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území jsou omezení případných střetŧ s ochranou přírody a krajiny a protipovodňová ochrana. Úkolem pro územní plánování je vymezit plochy a koridory formou územní rezervy s cílem prověřit moţnosti budoucího vyuţití pro potřeby zkvalitňování parametrŧ na vodních cestách vyuţívaných.



a následně byl materiál v druhé polovině prosince 2008 zaslán na Úřad vlády ČR, dosud však nebyl schválen. Návrh ÚP Ústí nad Labem bude během zpracování prŧběţně koordinován se zpracovávanými Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Ústeckého kraje – viz výřezy předběţného návrhu. Harmonogram jejich zpracování předpokládá moţnost zapracovat principy a priority jimi stanovené do konceptu, resp. návrhu územního plánu. Návrh ZÚR Ústeckého kraje : Výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti – výřez

Na základě nového Stavebního zákona a v souladu s usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 17. května 2006 má být v termínu do 31. prosince 2008 předloţen vládě ČR ke schválení návrh Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008) a současně s ní i Zpráva o uplatňování PÚR ČR 2006 (tato PÚR ČR byla pořizována jako resortní koncepce a byla schválena vládou ČR v roce 2006 výše zmíněným usnesením č. 561/2006). Součástí návrhu Politiky územního rozvoje ČR2008 je i vyhodnocení jejího vlivu na udrţitelný rozvoj území [dle § 32 odst. 2 a § 35 odst. 2 písm. b) stavebního zákona]. PÚR ČR 2008 navazuje na PÚR ČR 2006, která byla jako resortní koncepce schválena vládou ČR usnesením č. 561/2006. V rámci procesu pořizování PÚR ČR 2008 v reţimu stavebního zákona proběhlo v prŧběhu měsícŧ června aţ září 2008 připomínkování materiálu i ze strany veřejnosti. V této souvislosti MMR zveřejnilo příslušný materiál na svých www stránkách (v souladu s § 33 odst. 4 stavebního zákona). V prŧběhu 1. pololetí roku 2008 byl návrh PÚR ČR 2008 projednáván v pracovních výborech, tj. Konzultačním výboru a Koordinačním výboru (členové výborŧ jsou zástupci příslušných ministerstev, ostatních ústředních správních úřadŧ a krajŧ). Dne 26.11.2008 proběhlo projednání upraveného návrhu PÚR ČR 2008 se zástupci příslušných ministerstev, ostatních ústředních správních úřadŧ a krajŧ (v souladu s § 33 odst. 6 stavebního zákona). Více o tomto projednání (včetně vypořádání stanovisek, vyjádření a připomínek) viz materiál VII. - podklady podle § 34 písm. 1 stavebního zákona. Materiál byl po 26.11. 2008 upraven a v prŧběhu měsíce prosince 2008 se uskutečnila jednání k řešení rozporŧ ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


Návrh ZÚR Ústeckého kraje: Výkres ploch a koridorů nadmístního významu vč. ÚSES Územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Severočeské hnědouhelné pánve ve znění 2. změn a doplňků (schváleno Zastupitelstvem Ústeckého kraje č.19/8/2001 dne 12.12.2001) – dokumentace upravená dle ustanovení §187, odst.7 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (viz výřez Základní mapy a přehledu veřejně prospěšných staveb) je pro řešení ÚP Ústí nad Labem závazná do doby vydání ZÚR Ústeckého kraje a vyplývají z ní tyto úkoly: 1.1.

1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

1.6.

při vyuţívání území územně chránit koridory a plochy pro stavbu dálnice D8 a stavby související - úsek hranice okresŧ Ústí nad Labem / Litoměřice – Řehlovice MÚK (část stavby č. 805) územně chránit koridory a plochy pro stavbu silnice I/13 územně chránit I. tranzitní ţelezniční koridor na ţelezniční trati ČD č. 090 (modernizace k.ú. Dolní Zálezly, Vaňov, Ústí n. Labem, Krásné Březno, Neštěmice, Mojţíř) územně chránit koridor pro optimalizaci ţelezniční tratě ČD č. 140 a č. 130, Klášterec nad Ohří - Ústí nad Labem chránit koridor pro soubor staveb „Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem - Hřensko― na území okresu Ústí nad Labem (II. etapa výstavby - plavební stupeň (zdymadlo) Malé Březno a stavby související) při vyuţívání území územně chránit koridory a plochy pro navrţené nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (dále ÚSES), střety ÚSES s prvky dopravní a technické infrastruktury řešit podle poţadavkŧ příslušných orgánŧ ochrany přírody v podrobnější územně plánovací a projektové dokumentaci. ÚPN VÚC SHP - Výkres veřejně prospěšných staveb



ÚPN VÚC SHP - Výřez Základní mapy a přehledu veřejně prospěšných staveb ÚP- SÚ Ústí nad Labem (Útvar hlavního architekta města Ústí nad Labem 1986) Územní plán z roku 1986 byl zpracován za zcela odlišných politických a legislativních podmínek. Zajímavé jsou poměrně obsáhlé informace o geologické konfiguraci lokality a hydrogeologické informace. Z hlediska formování urbanistické struktury jsou však informaci jiţ nevyhovující. ÚP - SÚ Ústí nad Labem (Sdruţení ÚSTÍ - 1996) Schválen Zastupitelstvem města Ústí nad Labem usnesení č.j. 103/96 29. 6. 1996 - dosud platný územní plán zpracovaný kolektivem autorŧ pod vedením architektŧ Jana a Martina Sedláka. Také tento územní plán je zpracován podle odlišných legislativních podmínek. Přesto je to dokument s velmi podrobnou vypovídací schopností o stavu a některých nerealizovaných záměrech celého území. Plán je k dispozici pouze ve výkresové podobě a nebyl zpracován digitálně. Poslední velká celková autorizovaná aktualizace proběhla v roce 2000. Výkres "Urbanistický návrh" byl převeden do digitální podoby. Digitální mapové podklady však vykazují řadu nepřesností a pro potřeby nového návrhu jsou tyto podklady technicky nevyhovující. Změny ÚP Dŧleţitým zdrojem informací jsou schválené změny územního plánu, ať jiţ jsou či nejsou realizované. K dispozici je 27 schválených změn ÚP, většina z nich jsou drobné změny ve funkčním vyuţití jednotlivých parcel: 5. Změna ÚPnSÚ - „Krásné Březno - lokalita I-2 Za Zámkem“ Základní urbanistická koncepce stanovená platným územním plánem města se pro tuto lokalitu mění, a to tak, ţe dochází k rozšíření čtvrťového centra. Změnou územního plánu je část území v k.ú. Krásné Březno o rozloze 11,5 ha (část lokality I-2 Za zámkem v městské čtvrti B-4 Krásné Březno) převedena z individuálního bydlení na občanskou vybavenost (OV-2 Za zámkem). Změna z června roku 2006 však není realizována a s ohledem na potenciální rozvoj centra Krásného Března je pro toto území nutno provést vyhodnocení aktuálních podmínek. 18. Změna ÚPnSÚ - "Boţtěšice jih Potoky" Jedná se o změnu, která rozšiřuje zastavěné území venkovské zástavby o další plochy pro zástavbu nejen minimálně z 80% obytnou. Tato plocha plocha v rozsahu 1,7 ha je ale na úkor lokality lesoparku ZL-1 Potoky. Tato lokalita se pro svoji rozporuplnost objevuje v územně plánovací dokumentaci poměreně často, a to ve formě drobných změn územního plánu, navíc pro lokalitu byl zpracován a odsouhlasen regulační plán. Některé objekty rodinných domŧ jsou v místě jiţ realizovány. Také zde je na místě vyhodnocení dle čl.3 odst.1 vyhlášky 6/2006, zda se nezměnily podmínky, které vedly ke změně ÚP. 21. Změna ÚPnSÚ - "Podhorský park" Také zde se mění základní urbanistická koncepce poměrně velkého území. Změnou je vyuţití území tzv. brownfieldŧ, těţby a vodního hospodářství, letiště a dalších ploch. Také tato změna není jako celek realizována. Realizovány jsou pouze dílčí celky jako je sportovní letiště nebo golfové hřiště. Potenciál tohoto území je poměrně veliký. Toto je dŧleţitý podklad k diskusi o vývoji tohoto území. 37. Změna ÚPnSÚ - „Krásné Březno – Na vinici“ Jedná se o poměrně velké území na severním okraji Krásného Března. Je to jiţní svah který je určen jako rozvojové území především pro individuální bytovou výstavbu. 11. Změna ÚPnSÚ - "Dobětice - Slunečná pláň" Zatím poslední projednávaná změna zpracovaná arch. Jitkou Fikarovou. 11. změna ÚPnSÚ se týká převodu území na okraji města Ústí nad Labem v k.ú. Dobětice, dle stávajícího územního ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


plánu situovaného na nezastavitelné ploše, z větší části do zastavitelného území obce, určeného jako plochy pro bydlení, zejména pro individuální bydlení, činţovní vily a drobnou místní vybavenost. Zástavba má mít charakter příměstského bydlení. Dotčené pozemky jsou ve vlastnictví soukromého investora. O obtíţnosti tohoto řešení svědčí zejména fakt, ţe změna byla zadána zastupitelstvem města jiţ v roce 1998. 27.změna ÚPnSÚ - "Zapracování ÚSES do územního plánu" Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitŧ a jsou zapracovány do ÚAP. Změna zpracovává regionální a nadregionální ÚSES a vymezuje lokální ÚSES. Jako limita je dŧleţitým podkladem pro práce na konceptu ÚP. 28.změna ÚPnSÚ - "Nový povodňový model na území města Ústí nad Labem" Po rozsáhlých záplavách ze srpna 2002 byla vyhodnocena záplavová území a byly zrevidovány hranice rozlivu pro dvacetileté a stoleté vody - Q20 a Q100. Cílem povodňového modelu je ochrana majetku před rozsáhlými škodami a nesniţování prŧtočného profilu Labe, Bíliny a Ţdírnického potoka. Jako limity jsou dŧleţitým podkladem pro práce na konceptu ÚP.

Z tohoto dokumentu byly částečně převzaty stávající cyklostezky na území města. Pro P+R byl jako podklad pouţit i stávající ÚP, kde prŧzkumy a rozbory jsou z roku 1986 a jejich znění je značně zastaralé a překonané. Některé zde uvedené myšlenky a náměty se stále nedočkaly realizace a jejich řešení je stále aktuální. Tato řešení budou dále prověřena v dokumentaci. Změny stávajícího územního plánu. Pro dopravní část prŧzkumŧ a rozborŧ byly zajímavé pouze ty změny, které se bezprostředně týkají nových komunikací a silnic na řešeném území, které ovšem nejsou pouze příjezdy k jednotlivým objektŧm. Návrhy na nové dopravně významné komunikace (dopravní napojení rozvojových oblastí, přeloţky stávajících silnic) budou zapracovány do konceptu územního plánu. Z ÚPD sousedních územních jednotek podle dostupných informací nevyplývají pro řešené území ţádné nároky ani omezení, která by případně ovlivnila koncepci rozvoje řešeného území. To bude ověřeno v rámci projednání Zadání ÚP Ústí nad Labem. Zejména vazba na obec Trmice, která je dána faktem, ţe Trmice byly pŧvodně součástí Ústí nad Labem. Funkční i technická infrastruktura je navzájem velmi úzce propojena.

Regulační plány Ústí nad Labem Regulační plány zpracovávané pro Ústí nad Labem povšechně doplňují a rozpracovávají územní plán a zejména jeho změny. 1. Regulační plán Centrum od atelieru arch. Romana Kouckého, v současnosti je v platnosti jiţ jeho 5. změna. Velká část úprav a stavební činnosti je jiţ v realizaci a bude s případnými modifikacemi převzata do konceptu územního plánu. Rozpracovaný regulační plán Centrální park od Ateliéru AP. Plán zahrnuje velmi dŧleţité a dosud nezastavěné území v těsné návaznosti na historické centrum města. Jedná se o velmi exponovanou lokalitu dominantní Mariánské skály a volné plochy mezi tímto útvarem a přilehlým sídlištěm Dobětice. Návrh počítá s částečným zastavěním severních částí lokality s veřejnými funkcemi občanské vybavenosti a se školstvím. Jiţní část s Mariánskou skálou je navrţena jako městský lesopark. Také tento dokument bude velkým zdrojem informací k diskusi o zmíněném území. Pro přehledné grafické vyhodnocení všech výše uvedených záměrŧ na změny ve vyuţití území resp. transformační plochy jsou zpracovány kartogramy, zařazené v kapitole 6, souhrnně pak jsou zobrazeny v problémovém výkrese č. 6, kde jsou konfrontovány se stávající funkcí ploch a s limitami vyuţití území. Změny ÚP v dopravě, dopravní studie a generely Pro dopravní část prŧzkumŧ a rozborŧ jsou vyuţitelné Generely dopravy v klidu, které jsou zpracovány pro jednotlivé městské části. Generely obsahují posouzení stávajícího stavu, který je vztaţen k době pořízení dokumentace. Dále je součástí generelŧ návrhová část, která řeší navrţené skutečnosti v území. Jelikoţ vývoj města mezi zpracováním dokumentací a stávajícím stavem (rok 2009) je zejména v centrální části města poměrně překotný, bylo v rámci prŧzkumŧ a rozborŧ nutné ověřit reálný stav parkovišť v území. Výsledkem je aktualizovaný stávající stav, který mnohde přebírá parkovací plochy, které v generelech byly zařazeny do výhledu. Dalším podkladem pouţitým pro P+R byl Cyklistické trasy na území města Ústí nad Labem. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Územně analytické podklady (ÚAP) Pro řešené území byly zpracovány územně analytické podklady (Institut regionálních informací, s.r.o., září 2008), pořízené pro ORP Ústí nad Labem dle § 27 stavebního zákona. Řešení ÚP Ústí nad Labem bude vycházet z analýzy všech sledovaných jevŧ a z rozboru udrţitelného rozvoje území, obsaţeného v územně analytických podkladech. V ÚAP jsou uvedeny jevy, které je nutné dále v rámci územního plánu posilovat = silné stránky území. Jedná se např. o kvalitní městskou hromadnou dopravu, dobré dopravní napojení města na dálniční síť. Dále jsou zde specifikovány i slabé stránky, závady a střety, které bude nutné v rámci územního plánu analyzovat a navrhnout řešení k jejich eliminaci či úplnému odstranění, např.: - v oblasti ţivotního prostředí směřovat rozvoj území ke zlepšování kvality ţivotního prostředí a sniţování dlouhodobé expozice obyvatel nadlimitními koncentracemi škodlivých látek, -prevence střetŧ s prvky ochrany přírody a krajiny, v případě nevyhnutelnosti střetu tyto kompenzovat, minimalizovat vhodnými opatřeními tak, aby nebyla sníţena jejich hodnota a ekologická stabilita, - zastavitelné plochy směřovat do kontinuálně urbanizovaných lokalit, minimalizovat nové zábory volných ploch a volné krajiny, prioritně vyuţívat transformační plochy a plochy brownfields, - koordinovat rozvoj zastavitelných ploch v souladu s urbanistickou strukturou města a zabránit zastavování volné krajiny bez návaznosti na současně zastavěné území - prověřit moţnost řešení/odstranění/znovuvyuţití ploch se starými ekologickými zátěţemi, - vyuţít přirozený přírodní potenciál oblasti k rozvoji, avšak s preferencí zachování a posílení environmentálních hodnot před ekonomickým rozvojem (např. pouze měkké formy cestovního ruchu, plošné a prostorové uspořádání vzhledem k morfologii terénu, soulad s podmínkami vyuţití pro území CHKO atd.), - prověřit návrhy tras dopravní infrastruktury ve střetu s chráněnými přírodními prvky (CHKO, VKP, ÚSES, aj.) a kvalitními plochami ZPF, PUPFL, - prověřit návrhy tras dopravní infrastruktury a jejich alternativy vzhledem k překračování imisních limitŧ pro ochranu zdraví (silnice I., II. třídy), - koordinovat a prověřit moţnosti rozvojových ploch ve střetu s CHLÚ, dobývacími prostory, poddolovaným územím a stanovit přiměřené regulativy sledující specifika těchto ploch, SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

- koridor VD1 Labe prověřit a zpřesnit jeho vymezení, regulativy a nástroje v rámci řešeného území v návaznosti na další části toku, související vodní útvary a ekologický stav toku, - prověřit návrhovou lokalitu NATURA 2000 (ÚAP), která se dostává do střetu s velkým podílem rozvojových ploch, -prověřit cíle a opatření stanovené Plánem odpadového hospodářství, hledat plochy pro efektivní naplňování POH, - prověřit cíle a opatření stanovené Energetickou koncepcí města, návaznost na nové dokumenty a strategie města a kraje, - řešení bezproblémového napojení nových rozvojových a zastavitelných ploch i stávajících bez napojení na kanalizační i vodovodní sítě – prověření moţností napojení, kapacit vzhledem ke spádovosti a morfologii terénu. Limity vyuţití území definované v ÚAP byly pouţity jako základ aktuálního výkresu doplňujících P+R pro ÚP Ústí nad Labem, byly však projektanty ověřeny a aktualizovány (samostatná vrstva projektu). Územní plán Ústí nad Labem zohlední všechny další poţadavky a úkoly vyplývající z dalších koncepcí a politik dotýkajících se rozvoje města, které pořizovatel určí (např. Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie udrţitelného rozvoje města, Integrovaný plán rozvoje města, Energetická koncepce města, Integrovaný plán sniţování emisí, Plán vodovodŧ a kanalizací, atd., a to na národní, krajské i městské úrovni apod.).

2. ROZBOR PŘÍRODNÍCH FAKTORŮ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1. Půdní bilance Všeobecná pŧdní bilance města Ústí nad Labem je charakterizována třetinovým podílem zemědělské pŧdy, čtvrtinou lesní plochy a převaţujícím podílem zastavěných a ostatních ploch tvořící 38,3 % z celkové výměry obce – viz následující tabulka. V porovnání s krajským prŧměrem se jedná o vysoce zastavěné území s podprŧměrným podílem zemědělských ploch (a to i vzhledem k celorepublikovému prŧměru).

Orná pŧda - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

2 422 494

zdroj:statistický úřad Míra zornění zemědělské pŧdy je udávána dle statistických dat pro Ústecký kraj v rozmezí 65,170,0 % pro rok 2007. Půda V Ústeckém kraji jiţ v trendu několik předchozích let dochází nevratně k úbytku zemědělské pŧdy a to zejména jejím vyuţitím pro urbanizované účely (výstavba výrobních a skladovacích hal, obytných domŧ, těţební účely apod.), další příčinou je i nárŧst objemu výsadby lesních porostŧ. V rámci jednotlivých evidovaných druhŧ pozemkŧ ubývá stabilním tempem jiţ několik let výměra orné pŧdy. Naopak plocha trvalých travních porostŧ vzrŧstá. Pŧdní úrodnost je velmi intenzivně sniţována degradačními procesy, mezi které náleţí zejména vodní a větrné eroze. Kvalita pŧd – nezpracována kvŧli nedodání podkladŧ, bude dopracováno dále. 2.2. Morfologie, geologie území

Město Ústí nad Labem a jeho ţivotní prostředí je ovlivněno jeho dlouhodobým antropogenním vyuţíváním se specifickými odvětvími prŧmyslu, ale i lokalizací mezi významnými přírodními celky, jako je České Středohoří a Krušné Hory. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu ţivotního prostředí a podílejí se na utváření jeho charakteristické identity. Nejvýraznějšími negativními rysy je prŧmyslové znečištění lokálními zdroji, ale i dálkovými přenosy, kterými jsou nejvíce poznamenány nejcitlivější ekosystémové sloţky a v dŧsledku ovlivňují i kvalitu ţivotního prostředí pro místní obyvatele.

Tabulka č. 1 Půdní bilance území města Ústí nad Labem Podíl zemědělské pŧdy z celkové výměry (%) Podíl orné pŧdy ze zemědělské pŧdy (%) Podíl trvalých travních porostŧ ze zemědělské pŧdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesŧ z celkové výměry (%)

Lesní pŧda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) data k 31.12. 2007

30,7 30,2 50,4 38,3 5,3 25,8 870 522 37 1 454

Morfologie Ústí nad Labem leţí na styku tří geomorfologických jednotek, a to východní části Chabařovické pánve, severní části Litoměřického středohoří a Ústeckého středohoří (většina města). Posledně jmenované tvoří na území města krajinně zajímavé partie ploché hornatiny na levém břehu prŧlomového údolí Labe, zaříznuté do Českého středohoří hlubokým kaňonem. Tato skutečnost s sebou přináší také negativní jevy ve formě sesuvŧ a skalních řícení. Část města je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Orografické členění je zájmová oblast součástí Provincie : Česká vysočina Soustava : Krušnohorská Podsoustava : Vnitřní krušnohorské pásmo Celek : České středohoří Podcelek : Ústecké středohoří Okrsek: Chabařovická pánev Litoměřické středohoří Ústecké středohoří Město Ústí n. L. leţí na soutoku řek Labe a Bíliny v údolí mezi Českým středohořím a Krušnými horami i na svazích Českého středohoří. Údolí je směrem severozápadním (ke Krušným horám) a západním (do svč. uhelné pánve) poměrně ploché a široké, směrem k Českému středohoří je úzké s prudkými svahy. Geomorfologicky se jedná o vrchoviny s vulkanickým reliéfem vytvořené erozním vypreparováním tektonicky vyzdviţených sopečných struktur a exotŧ, zahrnující zbytky posopečného zarovnaného povrchu, strukturní plošiny, hřbety, výrazné kuţely, kupy a tvary zvětrávání i odnosu hornin. V reliéfu města jsou morfologicky nejvýznamnější tvary plošinné, svahové, údolní, vulkanické a sesuvné. Údolí je směrem k jihu úzké, směrem k severu se rozšiřuje do podkrušnohorské kotliny. Geografické regióny jsou znázorněny na následujícím SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

obrázku. Obrázek č.1 Fyzickogeografické regiony

podílejí terciérní vulkanity Českého středohoří, terciérní pánevní sedimenty a svrchnokřídové sedimenty české křídové pánve. V zájmové lokalitě je podloţí kvartérních sedimentŧ tvořeno horninami terciérního a svrchnokřídového stáří. Svrchnokřídové sedimenty jsou součástí české křídové pánve ve vývoji odpovídajícím oharsko-středohorské faciální oblasti. V zájmovém území je jejich mocnost dle strukturního vrtu bývalého ÚÚG (Předlice) cca 370 m. Svrchní část křídové komplexu je zde tvořena převáţně pískovci merboltického souvrství a vápnitými jílovci svrchní části březenského souvrství (coniak – santon). V březenském souvrství lze rozlišit dvě facie: pelitickou (tvořící spodní část souvrství) a tzv. „flyšoidní― vyvinutou ve svrchní části souvrství. Pelitická facie je tvořena 173 aţ 238 m mocnou sekvencí homogenních slínovcŧ a vápnitých jílovcŧ. Ve vyšší části řezenského souvrství se ve slínovcích a vápnitých jílovcích objevují 0,1 – 0,9 m mocné vloţky vápnitých pískovcŧ. Pískovce jsou arkózové aţ křemenné a běţně se v nich objevují klasty jílovcŧ a na vrstevních plochách zuhelnatělá drť rostlinných zbytkŧ. Mocnost flyšoidní facie v zájmovém území se pohybuje mezi 50 aţ 75 m. Merboltické souvrství (santon) je zřejmě v zájmovém území rozšířeno nesouvisle jako denudační relikt modelovaný předoligocenní a miocenní erozí. Souvrství je tvořeno rozpadavými, světle šedými, ţlutavými, v nejvyšší části aţ nafialovělými arkózovitými aţ křemennými pískovci s podřadnými vloţkami tmavě šedých, ţlutých aţ červenavých jílovcŧ aţ jílovitých prachovcŧ o mocnosti 0,1 – 3 m. Merboltické souvrství je s flyšoidní facií březenského souvrství spojeno pozvolným litologickým přechodem. Mocnost souvrství ovlivněná pozdější erozí křídových sedimentŧ se v zájmovém území pohybuje od 0 do 100 m (obvykle kolem 50 – 70 m).

Geologie Na území Ústeckého kraje se nachází mnoho významných loţisek nerostných surovin, která v současné době nejsou vyuţívána (uhlí, keramická hlína a jíl, vápenec, manganity). Tato loţiska jsou označována jako chráněná loţisková území a mají podstatný omezující vliv pro potenciální vyuţití těchto území. Celková plocha chráněných loţiskových území je 36 800 ha (týká se všech loţisek), tedy 14 % z území kraje. Trvalým dŧsledkem hlubinné těţby nerostných surovin v oblasti Ústeckého kraje je existence četných poddolovaných území. Tato území vznikala v lokalitách výskytu hnědého uhlí (Severočeská uhelná pánev) i na místech bývalých loţisek vzácných nerostŧ – např. stříbra (Krušnohoří). Geologické poměry města Zájmová oblast se z regionálně geologického hlediska nalézá v oblasti terciérní, vulkanické série, která při poklesech křídového (druhohorního) útvaru pronikla na povrch. Terciérní vulkanická série je tvořena převáţně čedičovými a znělcovými útvary v podobě kup, výplní a kuţelŧ. Horninová pestrost mělkého podloţí, nestejná odolnost vulkanických a sedimentárních hornin vŧči rozrušování erozí denudací, byla potvrzena vrty v rŧzných částech města. Erozní pŧsobení toku Labe bylo dominujícím prvkem ovlivňujícím reliéf terciérních pevných hornin, později zaplavených kvartérními sedimenty. Typická tvářnost vulkanické krajiny, modelované do dnešní podoby rušivými činiteli, byla v kvartéru podmíněna tektonickým vyzdviţením území. Méně odolné měkčí křídové horniny byly postupně odneseny a splaveny, zatímco tvrdé terciérní vyvřeliny čediče a znělce odolávaly těmto denudačním činitelŧm. Zahlubováním řeky Labe do terénu vzniklo charakteristické mohutné a hluboké údolí při jeho dolním toku. Z regionálně geologického hlediska náleţí území k teplické části severočeské pánve, která je budována terciérními a křídovými sedimenty. Na geologické stavbě zájmového území se výrazně ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Terciérní horniny v zájmovém území náleţí jednak k vulkanosedimentárnímu středohorskému komplexu a jednak jsou zastoupeny miocenními sedimenty severočeské pánve. Před nástupem vulkanické činnosti byl křídový povrch modelován předoligocenní erozí, která vyhloubila v křídových pískovcích kaňonovitá údolí o výškové diferenci 100 aţ 150 m. Vulkanosedimentární (středohorský) komplex je v zájmovém území tvořen vulkanoklastiky a subvulkanickými tělesy, které lze zařadit v pojetí dělení středohorského komplexu dle Cajze (1990) k jeho vyšší části, pro niţ je charakteristický vulkanizmus bezolivinických bazaltoidŧ (tefritŧ a trachybazaltŧ). Pro vyšší část tohoto komplexu proti niţší části je rovněţ charakteristická výrazná převaha explozivních produktŧ vulkanizmu nad efúzemi a stratovulkanický styl stavby. V zájmovém území horniny středohorského komplexu vystupují na povrch v prostoru Stříţovického vrchu, tvořené především rozsáhlými výskyty pyroklastik (bezolivinických bazaltoidŧ aţ trachybazaltŧ) a intruzivním tělesem sodalitického trachybazaltu ve vrcholové partii vrchu. Po skončení vulkanické aktivity (na rozhraní oligocén – miocén) byl povrch zarovnán do paroviny a na počátku miocénu dochází v zájmovém území k tvorbě deprese, která byla zpočátku vyplňována splachy z oblasti vulkanitŧ. V eggenburgu byla pánev tvořena soustavou sladkovodních jezer zarŧstajících baţinatými rašeliništními pralesy, které se staly základem pro tvorbu hnědouhelných slojí. Jezerní sedimentace pak při pomalé subsidenci pokračovala ještě ve spodním miocénu. Miocenní sedimenty (mostecké souvrství) se vyskytují v zájmovém území jako východní výběţek teplické části severočeské pánve v prostoru Předlic a Trmic, jako separátní pánvička mezi Varvaţovem a Všebořicemi a jako izolovaný výskyt v prostoru Ovčího vrchu severně od řeky Bíliny. Pŧvodně se jednalo o jednotný sedimentační prostor, který byl rozdělen teprve pozdější erozí. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o okrajové území severočeské pánve, docházelo zde k přirozené redukci mocnosti jednotlivých miocenních vrstev a navíc u svrchních písčitojílovitých vrstev téţ k jejich značné erozi.


Mostecké souvrství – spodní část („spodní písčitojílovité vrstvy―) tvoří litologicky nejpestřejší část mosteckého souvrství. jsou zastoupeny především jíly, písčitými jíly a písky většinou světle šedé aţ šedohnědé barvy. Písky jsou převáţně jemnozrnné a častá je příměs přemístěného vulkanického materiálu (tufitické jíly), příznačná zelenavým odstínem horniny. V zájmovém území mají redukovanou mocnost, která výjimečně přesahuje 10 m, prŧměrně 3 – 4 m. Malá mocnost svědčí o malém přínosu klastického materiálu a to pouze z nejbliţšího okolí. Pokud jsou „spodní písčitojílovité vrstvy― tvořeny podobnými horninami jako vulkanosedimentární komplex, zvětralé křídové pískovce a písky vzniklé jejich přemístěním bývá obtíţné stanovit přesnou spodní hranici mosteckého souvrství. Hranice vrstev vŧči nadloţní „hlavní uhelné sloji― je však poměrně ostrá. Mostecké souvrství – střední část („hlavní uhelná sloj―) je reprezentována místy atypickým vývojem. V místech východního ukončení severočeské pánve (u Předlic a Trmic) je profil „hlavní uhelné sloje― v normálním vývoji, tzn. ţe je rozdělena dvěma proplástky na tři lávky. Z nich spodní a svrchní lávka obsahuje větší mnoţství anorganické příměsi. Mocnost klesá směrem k výchozu sloje od max. 15 m aţ na 2 m v Předlicích. V separátní pánvičce mezi Varvařovem a Všebořicemi je sloj rozdělena jedním proplástkem na dvě lávky jejich kvalita směrem k východu se výrazně zhoršuje. Na obou lokalitách je „hlavní uhelná sloj― zpravidla vytěţena. Dŧlní činností je nedotčen její ekvivalent v prostoru Ovčího vrchu.

polohami. Časté jsou úlomky vulkanitŧ a zrna křemene o velikosti 1 aţ 5 mm a úlomky porcelanitŧ rumělkově červené barvy. Podle pŧvodu materiálu obsahují tyto uloţeniny více či méně jílovité nebo prachové sloţky s proměnlivým mnoţstvím uhelné substance a vulkanického materiálu. Mocnost těchto uloţenin je značně proměnlivá. Deluviální a deluvioeolické sedimenty se v zájmovém území vyskytují především u svahu Ovčího vrchu. Největší mocnost včetně eolických uloţenin dosahují v sz. části areálu závodu na svahu Ovčího vrchu (přes 12 m), odkud jejich mocnost postupně klesá jihovýchodním směrem aţ na nulovou hodnotu. Eolické sedimenty zastoupené sprašemi a sprašovými hlínami jsou značně rozšířené v severní, sz. a západní části areálu závodu. Jejich mocnost se pohybuje cca od 3 do 8 m. Jsou převáţně okrově hnědé, místy hnědoţluté aţ šedavě ţluté barvy, silně vápnité. Obsah CaCO3 je vázán ve formě rozptýlených kalcitových mikrokrystalkŧ, povlakŧ na puklinách, pseudomycélií nebo vápnitých konkrecí. Místy jsou spraše písčité nebo jílovité výrazně zvrstvené a obsahují zrna nebo úlomky hornin z blízkého okolí (porcelanit, křemen apod.). Sprašové uloţeniny jsou pravděpodobně svrchnopleistocenního stáří. Horniny vulkanické série (převaţují znělce) jsou kryty převáţně vrstvami sedimentŧ v podobě balvanŧ, štěrkopískŧ, pískŧ, hlín a jílŧ. Akumulace nezpevněných klastických sedimentŧ valounového materiálu v nivách a terasách má převáţně petrografický pŧvod v horninách krkonošského krystalinika. Štěrkopískové sedimenty jsou místně kryty vátými (eolickými) písky, maximálně do mocnosti 2 - 3 m s převaţujícím křemenem a ţivci. V zájmovém území jsou patrné i naváţky. http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php?PHPSESSID=nvq2vgr6jabq4mc8vrfv1c rvo3&user_rect=

Mostecké souvrství – svrchní část („svrchní písčitojílovité vrstvy―) představují v zájmovém území málo mocný denudační zbytek těchto vrstev. Jsou zastoupeny šedými a nahnědle šedými, často prahově písčitými jíly, sloţenými hlavně z illitu. Zachovány jsou nad hlavní uhelnou slojí v jádře Ovčího vrchu. V ostatních částech pánví, jak u Všebořic, tak u Přeliv a Trmic byly při vyuhlení sloje odtěţeny. V jiţní polovině městské části Klíše na severním okraji Ovčího vrchu se vykytují porcelanity. Jedná se o vypálené jíly „svrchních písčitojílovitých vrstev―, které vznikly při samovznícení a hoření uhelné sloje po erozním sníţení hladiny podzemní vody. Ve svrchním pliocénu dochází k oţivení tektonického vývoje, spojeného se začínajícím výzdvihem Krušných hor. V pliocénu aţ pleistocénu začíná etapa destrukce oligocenního paleoreliéfu zpětnou erozí Labe a jeho přítokŧ. Kvartérní sedimenty tvoří nadloţí terciérních a svrchnokřídových sedimentŧ a jsou tvořeny uloţeninami fluviálního, deluviálního, eolického a antropogenního pŧvodu.

Obrázek č.2 Geologická mapa ČR s vyznačením administrativního území města Ústí nad Labem

Nejstaršími kvartérními sedimenty v zájmovém území jsou pravděpodobně fluviální písčité štěrky risského stáří (střední pleistocén). Báze této terasy odpovídá zhruba hladině Labe, tj. 133 m n.m a její mocnost nepřesahuje zpravidla 10 m. Jedná se především o středně aţ hrubě zrnité písčité štěrky, které ve spodních partiích zpravidla obsahují proluviální polohy blokového štěrku terciérních vulkanitŧ. Terasové sedimenty byly vytvořeny jednak pravděpodobně pŧvodním tokem Ohře, následně Labem a Bílinou. Z horninových komponent převaţuje křemen nad terciérními vulkanity. Často je moţné pozorovat přechody od štěrkopískŧ přes písky aţ po hlinitopísčité sedimenty. K povrchu terasy přecházejí zpravidla písčité štěrky do fluviálních písčitohlinitých sedimentŧ stejného stáří. Jedná se převáţně o písčité prachovce hnědé barvy o velmi proměnlivé mocnosti s obsahem nepravidelných poloh jemnozrnného písku. Na uloţeninách střednopleistocenní terasy spočívají zpravidla deluviální a deluvioeolické sedimenty. Jílovité uloţeniny se zde střídají s nepravidelnými siltovými aţ jemnozrnné písčitými



Labem

Pozn.: Světle zelená plocha vymezuje území Ústí nad Labem Na území města převládá okrová barva – kvartér, kamenitý aţ hlinito-kamenitý sediment; dále tmavě modrá barva – terciér, silně alterované (autometamorfované) bazaltoidy; bleděmodrá barva – kvartér, hlíny, písky, štěrky (nivní sediment); na V území se vyskytuje terciér, trachyt, trachyt sodalitický – oranţová barva; na J a JZ území je patrný terciér, bazalt alkalický olivinický, bazanit, limburgit – modrá barva a dále křída, pískovce arkózovité, jílovité a křemenné – světle ţlutá a terciér, nefelinit olivinický, analcimit, leucitit – rŧţová barva; na SV a JV okraji zasahuje terciér, bazalt alkalický, tefrit, augitit – tmavě fialová a terciér, pyroklastika bazaltoidních hornin – světle fialová barva. Nerostné suroviny Na území města se nachází loţisko Stříbrníky, která je loţiskem znělce, a ve stávajícím období zde probíhá povrchová těţba. Na jiţním okraji hranice katastru se nachází dobývací prostor Libochovice (Tarmac CZ a.s., čedič). Do oblasti zasahuje netěţený dobývací prostor hnědého uhlí (ukončená těţba) Chabařovice, dále je rozsáhlá část východu území a další menší plochy jsou řazeny mezi poddolovaná (např.Trmice, Chabařovice). Územní rozvoj této oblasti omezuje přetrvávající loţisková ochrana v prostoru vznikajícího jezera Chabařovice. CHLÚ 707910002 Chabařovice I. zasahuje do západního okraje území. Na severu území (i další menší plochy v rámci města) se dále nachází zrušená plocha loţiska hnědého uhlí - 5028000 Uţín-Varvaţov (dřívější povrchová těţba).

Zdroj:geoportal.cenia.cz Sesuvy na území města se nachází v oblasti mezi Severní Terasou a centrem města. Zde dochází ke sjíţdění těţkých jílovitých čedičových zvětralin po nezvětraném podloţí.

Obrázek č.3 poddolovaná území a dobývací prostory na území a okolí města Ústí nad ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


Obrázek č. 4 Eroze a sesuvy na území okresu Ústí nad Labem

Nejbliţší pozorovací meteorologickou stanicí pro město s dlouhodobým měřením sráţek a teplot je stanice 1011 – Ústí n. L. – Mánesovy sady a stanice 1012 – Ústí n. L. – Kočkov, která však leţí nad údolím. Dle jiného členění (Quitt, 1971) lze oblast města zařadit do klimatické oblasti mírně teplé MT9 s charakteristikami: dlouhé léto, teplé, suché aţ mírně suché. Přechodné období krátké s mírným aţ mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Obrázek č.5 Přehled klimatologických stanic v městě a okolí Ústí nad Labem

Zdroj:internetové stránky čhmú: www.chmu.cz Směr a četnost větrŧ jsou uvedeny v tabulce č. xxx. V oblasti převaţuje S a SZ proudění vzduchu. Místní modifikace směrŧ a rychlostí větrŧ jsou vzhledem k utváření krajiny přímo v dané lokalitě lokálně významné (zahloubení). Zdroj: atlas ţp města ústí nad labem

2.3. Klimatologie Území města je výrazně ovlivňováno topografickým reliéfem. Dle klimatologických charakteristik jej lze zařadit (MZ ČR, 1990) do klimatického regionu 2, oblasti T2, mírně teplé, mírně suché, převáţně s mírnou zimou, vrchovinové. Oblast se vyznačuje středním počtem letních dnŧ (50 – 60), nízkým počtem mrazových dnŧ (do 100), nízkým počtem dnŧ se sněhovou pokrývkou (méně neţ 40). Roční suma teplot nad + 10°C činí 2 600 aţ 2 800. Počet hodin slunečního svitu ve vegetačním období je kolem 1 400 za rok. Oblast má typické klima vhloubených tvarŧ, kde rozptyl emisí je nízký, trvání místních teplotních inverzí, jejich intenzita a četnost, jsou vysoké. Prŧměrný počet topných dnŧ v níţinné poloze okresu Ústí n. L. je 221. Oblast se vyznačuje dlouhým, mírným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím (mírné jaro, mírně teplý podzim) a normálně dlouhou, mírně chladnou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Vlivem klimatických a geografických podmínek jsou teplotní inverze soustředěny převáţně do topného období s poměrně dlouhou dobou trvání. Části města v údolí Labe jsou vlivem geografických podmínek vystaveny i častým inverzím v letním období s krátkou dobou trvání (v ranních a dopoledních hodinách). Teploty přízemní vrstvy ovzduší mají relativně homogenní rozloţení a poměrně dobře korelují s nadmořskou výškou. V obci jsou k dispozici přímá dlouhodobá měření meteorologických veličin. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Tabulka 2 Směr a četnost větru

(převzato ze zdroje) Prŧměrná dlouhodobá roční teplota je 8 - 9 °C (1961 – 90). Prŧměrná roční teplota na stanici Mánesovy sady je 9,6 °C, na stanici Kočkov 8,2 °C (prŧměr z let 1976 – 2000). Nejteplejším měsícem je červenec, nejchladnějším leden. Dlouhodobý prŧměr sráţek z let 1976 – 2000 je na stanici Mánesovy sady 533,2 mm.r-1, na stanici Kočkov 581,8 mm.r-1. V posledních letech jsou prŧměrné roční sráţky mírně nad uvedeným prŧměrem. Prŧměrná výška sněhové pokrývky je menší neţ 50 cm za celou zimu. Maximální prŧměrná výška sněhové pokrývky je niţší neţ 20 cm.


Tab. č.4: Přehled nadregionálních prvků ÚSES na území města Ústí nad Labem Tabulka 3 Období 1997 - 2006 Kočkov Prŧm. lednová teplota vzduchu - 1,6 ºC Prŧm. červencová teplota vzduchu 18,4 ºC Max. naměřená teplota vzduchu× 36,5 ºC (13.8.2003) Min. naměřená teplota vzduchu× - 22,1 (9.1.1985) Prŧm. roční úhrn sráţek 606,6 mm Prŧm. roční počet dní se 181,4 sráţkami×× Prŧm. roční počet dní s mlhou 45,3 Prŧm. roční rychlost větru 3,3 m/s

Vaňov - 0,3ºC 19,7 ºC 38,5 (1.8.2004) - 23,0 (29.12.1996) 555,5 mm 158,2

Číslo ÚSES 341

Typ prvku Název ÚSES NRBK K10 Na Fibichu NRBK K10

U Ţďárku

342

NRBK K10

V Oboře

343

NRBK K10

U Stráţek

344

NRBK K10

U Neznaboh

345

NRBK K10

Ostroh

346

NRBK K10

Pod Dobětickou výšinou

350

NRBK K10

Pekelský potok

351

Zdroj: http://www.invest-usti.cz/default.aspx?section=159

NRBK K10

Pod Doběticemi

352

Ročenka ţivotního prostředí města Ústí n. L. za r. 2005 uvádí následující údaje:

NRBK K10

U Zoo

353

NRBK K10

354a

NRBK K10

K Mariánské skále Od Mariánské skály Větruši Pod Sedlem

NRBK K10

Nad farskou loukou

356

NRBK K10

V sadech

357

NRBK K10

Na Vršku

358

NRBK K10

Kout

359

NRBK K10

Na Výsluní

360

NRBK K10

Pod Vysokým Ostrým

361

NRBK K10

Nad Brnou

362

Územní systém ekologické stability

NRBK K10

Prŧčelská rokle

363

Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémŧ, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémŧ, které jsou zdroji biodiverzity a udrţují přírodní stabilitu. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. Předpokládá se, ţe v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Zjednodušeně si lze představit, ţe biokoridory jsou vyuţívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhŧ.

NRBK K10

Čertova jizba

364

NRBK K10

Nad němčickým potokem

365

NRBK K10

Nad Rytinou

366

NRBK K10

V údolí Tlučeňského potoka

367

NRBK K10

Pod Trabicí

368

NRBK K9

Nové mlýny

369

NRBK K9

K Varhošti

370

NRBK K9

Bučina

371

NRBK K9

Pod Matrým

372

50,4 1,1 m/s

×období 1975-2006 Kočkov a 1961-2006 Vaňov

Nadmořská výška 131 – 671 m n. m. Prŧměrná roční teplota 9,6 °C Prŧměrná lednová teplota - 0,1 °C Prŧměrná červencová teplota 19,3 °C Prŧměrné roční sráţky 534,4 mm Teploty i sráţky jsou vlivem velkého rozdílu nadmořské výšky jeho jednotlivých částí značně rozdílné, rovněţ i větrné poměry a to vzhledem k vysoké členitosti území. Zdroj: Josef Soukup. 2008. Dokumentace hodnocení vlivŧ na ŢP – Modifikované polyestery, plné vyuţití kapacity(OV4068) 2.4. Ochrana přírody a krajiny


NRBK K10

k

prvku

v lokálním

354b 355


Ochranná zóna NRBK K9 (Stříbrný roh – Milešovka) a K10 (Stříbrný roh – Polabský luh) je vymezena ve vzdálenosti 2 km od jejich osy na obě strany.

NRBK K9

Skřivánčí vrch

373

NRBK K9

Modřín

374

NRBK K9

Nad Malečovem

376

NRBK K9

Malý Ostrý

377

NRBK K9

Nad Sedlem

378

osa teplomilná doubravní (SD)

NRBK K9

Zadní Hŧrka

379

osa vodní (V)

NRBK K9

Přední Hŧrka

380

NRBK K9

Sady

381

NRBK K9

Remízek

382

NRBK K9

Nad Svádovem

383

Typ prvku ÚSES

Název

Číslo prvku v lokálním ÚSES

NRBK K9

U Olešnického potoka

384

RBC 1295

Čepec

9

NRBK K10

Vodní plocha Labe

391

RBC 1704

Mariánský vrch

12

NRBK K9

U Církvic

392

RBC 1289

Kozí vrch

13

NRBK K9

Pod Deblíkem

393

RBC 1285

Varta

14

NRBK K10

Pod Vaňovským vrchem

398

RBC 1385

Vrkoč

18

NRBK K10

Skály

399

RBC1317

Vysoký Ostrý

19

NRBK K10

U Vrkoče

400

RBC 1316

Vaňovský vrch

21

NRBK K10

Labské vrchy

401

RBC 1335

Deblík

23

NRBK K10

Pod Ořechovkou

402

RBC 1384

Sebuzín

24

NRBK K10

Větruš

403

RBK 595

Újezdský vrch

441

NRBK K10

V Zahrádkách

404

RBK 595

Nad Vrkočem

442

NRBK K10

U Mlýniště

405

NRBK K10

Nad Neštěmicemi

406

NRBK K10

Nad Mojţířem

407

NRBK K10

Vyhlídka

408

NRBK K10

Pod Stráţným

409

NRBK K10

Pod Mašovicemi

410

Zdroj: Ing. Arch. Jitka Fikarová - Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem ,,Zapracování ÚSES do územního plánu― (Prŧvodní zpráva), leden 2007


NRBK K9 Stříbrný roh – Milešovka:

osa bučinná (BU)

NRBK K10 Stříbrný roh – Polabský luh:

osa dubo-habrová (DH)

Tab. č. 5: Přehled regionálních prvků ÚSES na území města Ústí nad Labem

Zdroj: Ing. Arch. Jitka Fikarová - Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem ,,Zapracování ÚSES do územního plánu“ (Průvodní zpráva), leden 2007

Tab. č. 6: Lokální prvky ÚSES na území města Ústí nad Labem Typ prv ku ÚS ES LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC

Název

Číselný kód prvku

Nad Bánovem Jedlová Hora Pod Ţďárkem V Oboře Pohořelec Habrovický rybník Na Chmelnici Nad Stráţkami

96 97 99 100 112 113 114 115 SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC

Ostroh V Stráních Pod Severní Terasou Na Klíši Dobětická výšina Erbenova vyhlídka Na Běháni Stříţovický vrch K Vavřinečku Nad Předlicemi Městský park Kočkov Fričova vyhlídka Pekelský potok V Háji Vyhlídka U Neštěmic Nad Krásným Březnem Halda pod Mojţířem Pod Krásným Březnem Laguny u Svádova Stráţný U Mašovic Jezero Chabařovice Barbora Rabenov U Bíliny U Hostovic Náplav ve Střekově Větruš Pod nádraţím Pod Ořechovkou Soudný vrch Pod Střekovským jezem Labské vrchy Pod Sedlem Olšinky Farská louka Remízek Novoveský potok V sadech Rameno u Svádova Nad Svádovem Budov Ve Stráni Přední Hŧrka Nad Střekovem Sluneční stráň

116 131 132 133 138 139 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 175 177 178 179 180 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 208 209 210 211


LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBC LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

Malý Ostrý Pod Vysokým Ostrým Kojetický potok Skály U Brné Vaňov Pod Modřínem U Němčí Pod Malým Ostrým Prŧčelská rokle V Církvicích Sebuzín Ústí Němčického potoka Pahorek Matrý Bučina U Církvic Pod Trabicí Tlučeňský potok Krkavčí skála Telnický potok Bílý potok Pohořelec Pod Jedlovou horou V Prŧmyslové zóně Kamenice Na Chmelnici Habrovický rybník Podhoří V Stráních Podhořský potok-U Předlic U Vavřinečka Nad Bukovem Nad Boţtěšicemi Holoměř Kočkov Pekelský potok Ţdírnický potok K Vavřinečku U Trmic Na Klíši Nad Předlicemi Stříţovický vrch Klíšský potok – V Klíších Klíšský potok – V centru Erbenova vyhlídka V Krásném Březně 1 V Krásném Březně 2

212 213 214 232 235 236 237 239 240 243 252 255 256 257 258 259 265 266 267 268 554 555 560 574 576 577 578 579 580 598 601 602 603 604 605 606 607 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

V Mojţíři Nad Kolonií Na Dolech Prokop Holý Barbora Zaluţanský potok u Trmic Bílina-Pod Hostovicemi Ve stráni U Hostovic Pravý břeh Labe u Střekova Bílina-Nad ústím Pravý břeh Labe u Střekova Soudný vrch Pravý břeh Labe nad Svádovem Kojetický potok Pravý břeh Labe u Svádova Hlava Pravý břeh Labe u Brné Vlčí jáma Prŧčelská rokle Nad Malečovem Pravý břeh Labe u Sebuzína Pravý břeh Labe pod Sebuzínem Tlučeňský potok Rytina – U Kolibova Rytina – Bučina Rytina – U Čeřeniště Pravý břeh Labe nad Církvicemi Tlučeňský potok – Nové Mlýny Větrná pláň Krásné Březno - centrum

LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

636 638 643 644 645 646 647 649 650 653 654 655 656 657

protilehlém břehu Labe je zóna nad Mojţířem a částečně i nad Neštěmicemi. -

zóna CHKO je vymezena při severní hranici města na vrchu Čepec, Radešín, Farský vrch. Při jiţní hranici vstupuje od Vrkoče do Labských vrchŧ (směr Větruše).

-

zóna CHKO pokrývá zastavěné nebo přírodovědně méně hodnotné plochy.


Maloplošná zvláště chráněná území Na území města Ústí nad Labem je vyhlášena: - národní přírodní památka (NPP) Vrkoč,

658 659 672 673 675 702 703 718 719

- 2 přírodní rezervace (PR) – Kozí vrch a Slunečná stráň, - 2 přírodní památky (PP) – Divoká rokle a Loupeţnická jeskyně

Maloplošná zvláště chráněná území Kód Kategori e 518 NPP

Název Vrkoč

Rozloh a (ha) 1,42

853

PR

Kozí vrch

37,76


400

PR

Zvláště chráněná území, NATURA 2000

214 3

PP

Sluneční 7,62 stráň Divoká rokle 3,6

214 4

PP

LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK LBK

720 721 722 723 731 732 735 736

Velkoplošná zvláště chráněná území Na území města Ústí nad Labem je vyhlášena CHKO České středohoří (vyhl. Min. kultury ČSR výnosem čj. 6883/76 ze dne 19. 3. 1976). CHKO zasahuje značnou část území města, je členěna na 4 zóny s odstupňovanou mírou ochrany: -

zóna CHKO vstupuje z prostoru Vysoký Ostrý a pokrývá svahy u Střekova

-

zóna CHKO leţí na svazích u Nové Vsi, Budova, Kojetic a nad Svádovem. Na


Loupeţnick á jeskyně

13,0409

Charakteristika skalní útvar vybíhající z levého svahu labského údolí k ţelezniční trati v k. ú. Vaňov; sloupcovitý vějířovitý rozpad čediče dominantní skalnatý masiv na levé straně labského údolí emzi Mojţířem a Povrly; tefritický kuţel se vzácnou teplomilnou biotou, příkrá stráň nad Labem s teplomilnou květenou mohutná rokle na levé straně labského údolí v k.ú. Mojţíř cenná část lesního celku v k. ú. Olešnice u Svádova

Zdroj: Ing. Arch. Jitka Fikarová - Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem ,,Zapracování ÚSES do územního plánu― (Prŧvodní zpráva), leden 2007; http://www.geoportal.cenia.cz, http://www.aopk.cz


nebo CHKO). Památné stromy jsou podle zákona 114/1992 Sb. evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloţeném v centrálním pracovišti AOPK ČR v Praze. NATURA 2000 Přímo na území statutárního města Ústí nad Labem se nenachází ţádná evropsky významná lokalita (EVL) ani ptačí oblast (PO). Nejbliţšími lokalitami jsou EVL Holý vrch u Hlinné, jeţ je situována přibliţně 800 m jihovýchodně od hranice města a EVL Babinské louky, která se nachází zhruba 1 km jihovýchodně od hranice města. Dalšími lokalitami soustavy Natura 2000 v širším okolí jsou EVL Strádovský rybník (cca 1,4 km západně od hranice města), PO Východní Krušné hory (cca 1,6 km severozápadně) a EVL Kateřina – mokřad (cca 2,8 km západně). Významné krajinné prvky, památné stromy Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (dále jen VKP) je dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typicky vzhled nebo přispívající k udrţení její stability. Existují dva typy VKP. První skupinu tvoří části krajiny vyjmenované přímo v zákoně č. 114/1992 Sb. Do druhé skupiny patři pak ty části krajiny, které se významným krajinným prvkem stanou teprve po jejich registraci příslušným orgánem ochrany přírody (pověřeným obecním úřadem). K 31.12.2007 bylo na území Ústeckého kraje zaregistrováno 63 VKP. Nejčastěji se jedná o podmáčené, případně horské nebo xerofilní louky, tŧňky, porosty dřevin a keřŧ, komplexy skalních masivŧ a bylinné vegetace, lokality ohroţených rostlin a ţivočichŧ, parky a aleje. Na území města Ústí nad Labem jsou registrovány 2 významné krajinné prvky (VKP) – Prameniště v ulici Na Louţi a Mariánská skála. Pořado Kategori vé číslo e

Název

Rok vyhláše ní

1/94

VKP

Prameniště v ulici Na 1994 Louţi

2/94

VKP

Mariánská skála

1994

Rozloh a (ha)

0,4

38,6

Charakteristika Prameniště s výskytem chráněných bylin Skály a skalní stepi s výskytem chráněných bylin

Zdroj: Ing. Arch. Jitka Fikarová - Změna ÚPn SÚ Ústí nad Labem ,,Zapracování ÚSES do územního plánu― (Prŧvodní zpráva), leden 2007 Památné stromy Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je moţno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrŧstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny rŧzné pověsti a báje. Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněny vyhlašovat podle § 76 zák. č. 114/92 Sb. pověřené obecní úřady (zák. ČNR č.367/1990 Sb.), Magistrát hl. m. Prahy, správy národních parkŧ, správy chráněných krajinných oblastí v rámci své územní pŧsobnosti (ve svých územních obvodech, nikoli však v ochranných pásmech národních parkŧ ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Tabulka č. 7 Památné stromy města Ústí nad Labem Kód Název Typ objektu 1741 Břek u Hostovic (Sorbus torminalis) Jednotlivý strom 4750 Břestovce ve Smetanových sadech Skupina stromŧ 1775 Buk na Střekově (Fagus sylvatica) Jednotlivý strom 1774 Dub letní (Quercus robur) v jednotlivý strom Krásném Březně 4748 Dub u nemocnice na Bukově jednotlivý strom 1755 Lípa nad Chuderovem (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1776 Lípa u kapličky v Boţtěšicích (Tilia Jednotlivý strom cordata) 1770 Lípa u kostela v Mojţíři (Tilia Jednotlivý strom cordata) 1754 Lípa u sídliště v Mojţíři (Tilia Jednotlivý strom cordata) 1769 Lípa u zastávky v Mojţíři (Tilia Jednotlivý strom cordata) 1753 Lípa v Neštěmicích (Tilia cordata) Jednotlivý strom Lípa v Neštěmicích 2 (Tilia cordata) 1752 Jednotlivý strom 1751 Lípa v Neštěmicích 3 (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1750 Lípa v Neštěmicích 4 (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1748 Lípa v Neštěmicích 5 (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1747 Lípa v Neštěmicích 6 (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1788 Lípa v Nové Vsi (Tilia cordata) Jednotlivý strom 1749 Lípy v Neštěmicích (Tilia cordata) Skupina stromŧ 1773 Lípy ve Skoroticích (Tilia cordata) Skupina stromŧ Zdroj: http://www.aopk.cz

Datum vyhlášení 02.04.2002 30.01.2006 09.04.1996 27.04.1994 24.02.2006 12.12.1994 18.03.1996 26.11.1996 27.04.1994 26.11.1996 27.04.1994 27.04.1994 27.04.1994 27.04.1994 27.04.1994 27.04.1994 29.03.1994 27.04.1994 27.04.1994

Na území města Ústí nad Labem bylo v roce 2006 v rámci pravidelně zajišťované péče o památné stromy provedeno ošetření tří vybraných památných stromŧ. Prvním z ošetřovaných stromŧ byl „Dub u nemocnice na Bukově―. U tohoto stromu bylo provedeno odstranění suchých větví a ošetření ran. Dalšími ošetřovanými stromy byly „Břestovce ve Smetanových sadech―. Zde byla provedena sanace korun stromŧ, vyčištění dutin a vyčištění ochranných pásem těchto památných stromŧ. Zdroj: ročenka ţivotního prostředí 2006

Na následujícím obr. č. 6 jsou znázorněny památné stromy obcí Ústeckého okresu v r. 2003.


Biogeografické členění Podle nového členění území do bioregionŧ (Culek 1996) je statutární město Ústí nad Labem začleněno do podprovincie hercynské a bioregionu Milešovského (1.14). Milešovský bioregion se nachází v západní části severních Čech a přibliţně zaujímá geomorfologický podcelek Milešovské středohoří. Typická část bioregionu je tvořena izolovanými vulkanickými suky s teplomilnými doubravami (místy se šípákem) a s typicky vyvinutou stepí, vyšší části mají dubohabřiny, suťové lesy a vegetaci nexerotermního bezlesí na blokových sutích. Mezi kuţely jsou menší kotlinové deprese s dubohabrovými háji. Biota náleţí do 1. dubového aţ do 4. bukového vegetačního stupně. V bioregionu jsou vyváţeně zastoupeny lesy (s velkým zastoupením přirozených dřevin), pole i travní porosty a křoviny. Jihozápadní a jihovýchodní okraj bioregionu je prakticky úplně odlesněný, hojná jsou pole, sady a travnatá lada. V nejvyšší střední části jsou zachované víceméně přirozené lesní porosty, místy jsou však přeměněné na lignikultury. Mimo strmé svahy se objevují i plochy polí, na vlhčích svazích jsou místy louky. Současná vegetace je narušována vlivem imisí. V bioregionu nejsou evidovány ţádné charakteristické ekotypy lesních dřevin.

http://atlas.geograf.cz/atlas_s/img_atlas/ps_03.jpg Přírodní parky Do území ORP, tedy ani města Ústí nad Labem se nezasahuje ţádný přírodní park. V Ústeckém kraji se nachází 7 přírodních parkŧ: Bezručovo údolí, Údolí Prunéřovského potoka, Doupovská pahorkatina, Džbán, Východní Krušné hory, Stráž nad Ohří, Loučenská hornatina Ekosystémy Fytogeografické členění Území města Ústí nad Labem spadá z hlediska fytogeografického členění do Českého termofytika, do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří (4), podokresu Labské středohoří (4b). Potenciální přirozená vegetace Dle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová) představují na území města Ústí nad Labem potenciální přirozenou vegetaci především černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum). Černýšové dubohabřiny patří mezi společenstva ustupující vlivem lidské činnosti, zvl. převodem na jehličnaté kultury. Maloplošně zachované lesy víceméně přirozeného sloţení představují v současné době jiţ většinou pouhé drobné fragmenty, ovlivněné eutrofizací v zemědělsky vyuţívané krajině, je však třeba bezpodmínečně zachovat i tyto drobné lesíky a doplňovat do odlesněné krajiny rozptýlenou zeleň přirozené druhové skladby. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Květena je velmi bohatá, podmíněná velkou diverzitou ekotypŧ s rŧznými stanovištními podmínkami. V lesní flóře převaţují běţné středoevropské druhy, např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), piţmovka obecná (Adoxa moschatellina), včetně podhorských prvkŧ, které zastupují např. věšenka nachová (Prenanthes purpurea), prvosenka vyšší (Primula elatior), kakost lesní (Geranium sylvaticum). Zejména nelesní květena má podstatné zastoupení kontinentálních druhŧ (např. hlaváček jarní Adonis vernalis). Typické je zastoupení západního migrantu, který je reprezentován např. bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago). Významný je výskyt perialpidské aţ dealpidské flóry (např. lomikámen latnatý Saxifraga paniculata, hvozdík sivý Dianthus gratianopolitanus). Druhy se subatlantským laděním jsou vzácné, charakterizují je např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Bioregion zahrnuje hercynské chlumy včetně poměrně zachovalých bučin (Milešovka) s ochuzenou avšak významnou lesní faunou (jeřábek lesní). Západní vlivy dokumentuje jeţek západní nebo ropucha krátkonohá. Ve skalních dolinách je z měkkýšŧ charakteristická zrnovka nebo drobnička jiţní. Na jiţních svazích kopcŧ jsou vyvinuta silně vyhraněná společenstva s charakteristickými zástupci xerotermní fauny včetně středočeských subendemitŧ (společenstva vřetenušek, píďalka, komárovec aj.). Labe patří do cejnového pásma, drobné přítoky mají charakter potokŧ a bystřin vrchovin a náleţejí převáţně do pstruhového pásma. Stojaté vody jsou velmi vzácné. Krajina Město Ústí nad Labem leţí v krajině labského údolí s Českým středohořím, skalami Labských pískovcŧ a dotýká se úpatí Krušných hor. Krajinu doplňují významné památky jako např. středověký hrad Střekov, zřícenina hradu Blansko, zámky Nosticŧ v Trmicích a Chotkŧ ve Velkém Březně. Podle krajinné typologie (Löw a spol. s r. o.) pouţité při vytvoření mapy typologie české krajiny, lze na území ČR rozlišit krajinné typy na základě vyuţití území, typu sídelní krajiny a reliéfu. Podle tohoto členění spadá město Ústí nad Labem a jeho blízké okolí do krajinného typu 1UO (viz. Obr….). Tento typ je: 2. Dle vyuţití – urbanizovaná krajina 3. Dle sídelního typu – krajina starých sídelních typŧ Hercynika 4. Dle reliéfu – krajina bez vymezeného reliéfu SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Lesy Město Ústí nad Labem hospodaří na navrácených lesních pozemcích od roku 1994. K 31. 12. 2007 hospodařilo na lesních pozemcích o výměře cca 570 ha. Převáţná část městských lesŧ patří do oblasti České středohoří, zbylé lesy zasahují do části Krušných hor a Podkrušnohorské pánve. Terén je ovlivněn toky Labe, Bíliny a jejich přítoky. Labská kotlina je ohraničena strmými svahy rozčleněnými sítí hlubokých erozních údolí drobných tokŧ. Z výše uvedených dŧvodŧ zaujímají lesy hospodářské pouze plochu 16%, lesy ochranné a lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojŧ 41%, lesy příměstské 24%, lesy potřebné pro zachování biologické rŧznorodosti 19%

Zdroj: http://www.geoportal.cenia.cz Zemědělské kultury Zemědělská pŧda se skládá z orné pŧdy (OP), kategorie trvalých kultur (TK), luk (Lo) a pastvin (Pa). Nejvyšších hodnot zemědělských pŧd na území okresu je dosahováno v levobřeţní části Českého středohoří, nejniţších hodnot naopak podél Labe.

Druhová skladba v městských lesích je velmi rozmanitá, převládá zde dub (45%), dále následuje javor, lípa, buk, habr, jasan, akát a bříza. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen smrk (4%), dále modřín a borovice. V roce 2007 bylo celkem vytěţeno 515 plm1 dřevní hmoty a nově zalesněno 1,65 ha. Problémem zŧstává větrem poškozený lesní porost v Doběticích, kde nebude moţné v budoucnosti zajistit stabilitu smrkových skupin. zdroj: Ročenka ţivotního prostředí 2007 Ústecký kraj Na následujícím obrázku je znázorněno, jakou plochu zaujímaly lesní plochy v okolí Ústí nad Labem v roce 2000. Zdroj: http://www.geoportal.cenia.cz 1


plm – lesnická objemová jednotka


Blanský potok – v Mojţíři Kamenný potok – v Mojţíři Luţecký potok – v Povrlech Přítoky řeky Bíliny jsou v Ústí nad Labem: Řehlovický potok – v Řehlovicích Radejčínský potok – ve Stadicích Újezdský potok – v Trmicích Ţdírnický potok – pod Trmicemi Klíšský potok – v Ústí nad Labem

Zdroj: http://www.geoportal.cenia.cz 2.5. Vodní prostředí Voda Město Ústí nad Labem leţí na soutoku Labe (1-13-05-021) s Bílinou (1-14-01-092), které jsou současně nejvýznamnějšími toky na území města. Městem Ústí nad Labem protéká i řada dalších drobnějších vodotečí, které jsou přítoky těchto dvou řek. V případě řeky Labe se jedná o přítoky, které se vlévají: Tlučeňský potok – v Sebuzíně Rytina – pod Sebuzínem Němčí nebo Němčický potok – mezi Sebuzínem a Brnou Prŧčelský potok – v Brné Novoveský potok – pod Střekovem Kojetický potok – v Olšinkách Budovský potok – nad Svádovem Bahniště – ve Svádově Olešnický potok – pod Valtířovem, Homolský potok – ve Velkém Březně Luční potok – v Malém Březně. S Luţeckým potokem na protějším břehu tvoří s Labem vodní kříţ, takţe se mu také v minulosti říkalo Kříţový Dubický potok – nad Dolními Zálezly Moravanský potok – v Dolních Zálezlech Podlešínský potok – ve Vaňově Bílina – v Ústí nad Labem Stříbrnický potok – v Ústí nad Labem Pekelský potok – v Krásném Březně Neštěmický potok – v Neštěmicích


Labe Páteří vodních tokŧ na Ústecku je řeka Labe. Přes České středohoří proniká od Porty Bohemica a prŧlomové údolí je zahloubené 300-500 m pod úrovní pŧvodního terénu. Na Ústecku je Labe přehrazeno zdrţí pod hradem Střekovem a po celé délce jeho toku jsou jeho břehy technicky upravované. Místy jsou břehy v současné době blízké pŧvodnímu přírodnímu prostředí (pravý břeh od Olešnice po proudu a levý břeh v Povrlech). Labe je jedním z největších tokŧ ve střední Evropě. Celková délka toku je 1094,3km, z toho 363,3km protéká Českou republikou a 727,0km Německem. Z celkové rozlohy povodí Labe, která činí 148 268 km2, připadá 49 033 (33,68 %) na Českou republiku a 97 175 km2 (65,54 %) na Německo. Pramen Labe nalezneme na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m.n.m. Tok Labe odvodňuje téměř celé Čechy. Jako potok teče nejprve na jih a poté na jihovýchod. U Pardubic, se jiţ jako veletok, obrací k západu a posléze k severozápadu, kde u Lovosic protéká Českou níţinou (rovinou České křídové pánve). Vltava jako největší přítok vtéká do Labe u Mělníka. Labe opouští naši republiku u Hřenska v 115 m.n.m. Poté Labe protéká soutěskou Saské Švýcarsko a u Pirny v oblasti Dráţďan širokým údolím. Pod Dráţďanami se Labe zařezává do Míšeňského ţulového masívu a na úrovni města Riesa vtéká do Severoněmecké níţiny. Nejdŧleţitějšími přítoky na horním středním toku Labe je Černý Halštrov, Mulda a Sála. K Magdeburgu se Labe blíţí v oblasti Magdeburgen Borde, stáčí se směrem na severo-severovýchod a před ústím řeky Havoly vstupuje do Berlínsko-Varšavského praúdolí. Od tohoto místa aţ po ústí si Labe zachovává orientaci toku severozápadním směrem. U města Geesthacht leţí hranice slapové oblasti, technicky určená jezem. Pod Hamburkem se Labe rozšiřuje do estuáru a vtéká do Severního moře. Kilometráţ Labe se tradičně počítá od ústí Vltavy v Mělníku, kde se uvádí nula oběma směry. Základní kilometráţ je vedena proti proudu k prameni a druhá po proudu do Hřenska, kde na státní hranici je nula německé kilometráţe. Z hlediska hydrologických, geografických a skladby biocenóz lze tok řeky Labe rozdělit do několika částí. 1. České Labe - Krkonoše (Krkonoše – Jaroměř) - Středočeské Polabí (Jaroměř – Velké Ţernoseky) - České Středohoří (Velké Ţernoseky – Děčín) 2. Horní Labe - Jiţní horní Labe (Labské pískovce, Děčín – Pirna) - Severní horní Labe (Pirna – Hirchstein)


3. Střední Labe - Horní střední Labe (Hirchstein – Magdeburg) - Dolní střední Labe (Magdeburg – Geesthacht) 4. Slapové Labe - Horní slapové Labe (Geesthacht – Wedel) - Dolní slapové Labe (Wedel – Cuxhaven) Kvalita Labe Řeka Labe v prŧběhu minulého století několikrát změnila svŧj charakter. Většina antropogenních a morfologických změn Labe vznikla z dŧvodu ochrany před povodněmi, a dále jako stavby pro vodní dopravu a pro získávání energie. První přehrada na toku Labe byla postavena na úpatí Krkonoš pod Špindlerovým Mlýnem, další pak následovala u Dvora Králové. Zatímco na horním úseku Labe byl postaven velký počet malých jezŧ, nachází se na úseku mezi Pardubicemi a Ústím nad Labem 24 plavebních stupňŧ s plavebními komorami, z nichţ však horní tři nejsou vyuţívány pro plavbu. Labe je dnes splavné od Chvaletic. Pod Ústím nad Labem byl tok regulován jako plavební cesta břehovým opevněním, napřímením toku a výstavbou výhonových polí. Předpolí bylo vyplněno štěrkem, z plavební dráhy byly odstraněny překáţky, jako kmeny stromŧ, skály, lavice a ostrovy, a bylo potlačeno i větvení a meandrování toku. Labe však bylo poznamenáno i změnou kvality vody, která tyto zásahy doprovázela. Tok Labe a dolní tok Vltavy je moţné povaţovat za nejvíce zatíţené vodní ekosystémy cizorodými látkami. K nejvýznamnějším kontaminantŧm patří toxické kovy a perzistentní organické sloučeniny. Tyto látky se dostávají do potravních řetězcŧ a negativně ovlivňují vodní organismy. Některé tyto látky mají schopnost se vázat na určitou frakci sedimentu a přetrvávat tak v toku po dlouhou dobu. Tyto látky se dostávaly do toku hlavně v prŧběhu druhé poloviny 20. století. Příčinou a zdrojem byly nejrŧznější druhy pesticidŧ a herbicidŧ uţívaných převáţně v zemědělství a dále mnoţství prŧmyslových podnikŧ postavených v bezprostřední blízkosti Labe. Docházelo tak ke kontaminaci a prŧsakŧm těchto látek do toku. Zhruba od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století mŧţeme pozorovat postupné zlepšování kvality vody v Labi. Jedním z faktorŧ, které přispěly k výraznému zlepšení je skutečnost, ţe v kaţdém městě nad 20 000 obyvatel je čistírna odpadních vod a toto opatření se bude v blízké budoucnosti vztahovat i na obce nad 2000 obyvatel. Jedním z dalších je striktní omezení pouţívání prostředkŧ, které obsahují výše uvedené cizorodé látky a další škodliviny, které tak mají nepříznivý vliv na kvalitu vody nejen v Labi. Nadále byly také zpřísněny normy povolující vypouštění odpadních vod do toku a výrazně bylo omezeno i mnoţství prŧmyslových odpadních vod, které mohou být z prŧmyslových objektŧ vypouštěny. Labe je na základě hodnocení ukazatelŧ znečištění za rok 2006 hodnoceno ve III. třídě jakosti (znečištěná voda) a z hlediska mikrobiologických a biologických ukazatelŧ jiţ ve II. třídě jakosti (mírné znečištění). Od roku1990 došlo k velmi výraznému sníţení znečištění Labe, o čemţ svědčí graf, uvádějící hodnoty organického znečištění dle ukazatele BSK 5 (k nárŧstu znečištění v roce 2006 došlo taktéţ v dŧsledku niţšího stavu vody). Obdobný pokles lze sledovat i v případě dalších ukazatelŧ – amoniaku a fosforu. Zdroj: Ročenka stavu ŢP ve městě Ústí nad Labem 2006 (manuscr., 2007)


Bílina Řeka Bílina pramení na svazích Krušných hor, severně od Chomutova nad městem Jirkovem. Protéká mezi Českým středohořím a Krušnými horami směrem na východ. Na horním toku protéká aţ do Mostu mezi povrchovými doly v umělém Ervěnickém koridoru, který byl vybudován při zakládání těchto dolŧ. Do začátku 20. století protékala Komořanským jezerem, to však bylo v dŧsledku dŧlní činnosti roku 1835 uměle vysušeno. Pokračuje mosteckou pánví otevřenou, bezlesou krajinou. Koryto je hlinité, široké 5 aţ 10 metrŧ, z velké části regulované. Ústí zleva do Labe na jeho 71. říčním km v Ústí nad Labem. Nejvýznamnějším jejím přítokem je Srpina. Řeka Bílina patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. V grafu č. XX je uveden vývoj znečištění za poslední roky (v úvahu je potřeba vzít, ţe vysoké hodnoty v roce 2006 byly mj. zpŧsobeny suchým obdobím). mg/l

Graf č. 3: Řeka Bílina - BSK 5

limit - 8 mg/l

1990199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005 2006

60 50 40 30 20 10 0 Zdroj: Ročenka stavu ŢP ve městě Ústí nad Labem 2006 (manuscr., 2007) Velká část města náleţí k záplavovému území obou řek, coţ vyvolává nároky na budování protipovodňových opatření k ochraně majetku města, jeho obyvatel i dopravní infrastruktury se všemi z toho vyplývajícími negativními dŧsledky. Dvě největší povodně ohroţovaly město Ústí nad Labem v roce 2002 (katastrofální povodně na území většiny českých krajŧ) a dále také na přelomu března a dubna 2006, kdy město zasáhla druhá největší povodeň od roku 1940. Kulminace hladiny na cca 9 metrech však byla podstatně niţší neţ dosaţených téměř 12 m v roce 2002. Vodní plochy Na území Ústecka se nachází mimo vodních tokŧ také poměrně velké mnoţství vodních ploch rŧzného pŧvodu. Některé vodní nádrţe lze vyuţít ke koupání. V Labských pískovcích rybník pod osadou Rájec, Cihlářský rybník v soustavě rybníkŧ je v Tisé a známý je rybník v Ostrově, stejně jako soustava rybníkŧ u Libouchce, z nichţ největší je rekreačně vyuţíván. V Podkrušnohorské kotlině se v současnosti napouští do bývalého lomu voda a v budoucnu zde vznikne velké jezero Milada a rekreační oblast. Svojí plochou téměř 250 ha bude srovnatelné s Máchovým jezerem. Nedaleko se nachází nádrţ v Chabařovicích, kde je koupaliště a chatová osada. Na okraji Chlumce je na místě zatopeného povrchového dolu rekreačně vyuţívaná nádrţ. Další známý rekreační objekt je oprám u Varvaţova. Největším rybníkem na Ústecku je Habrovický rybník na Bílém potoce s přírodním koupalištěm a chatovou osadou. Mezi významnější vodní plochy SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

patří přehrada v Povrlech pod jejíţ hrází se nachází koupaliště. Vodopády - Vaňovský vodopád - s výškou 12 m je nejvyšší v Českém středohoří a nachází se na Podlešínském potoce nad Vrkočem u Vaňova. Jedinečnost místa umocňuje impozantní romantický skalní amfiteátr, tvořený čedičovými příkrovy vodopádu. - Budovský vodopád – v romantické partii Vlčí rokle pod Budovem překonává potok deroucí se k Labi výšku 11 m. Díky této romantice se kdysi dostalo vyobrazení rokle s vodopádem malíře Burghardta aţ do vídeňské opery, kde bylo pouţito jako scény k Weberově Čarostřelci. - Mlýnišťský vodopád - 8 m vysoký vodopád v romantickém údolí na Pekelském potoce mezi Krásným Březnem a Mlýništěm. - Moravanský vodopád – se nachází se v romantickém kaňonu, který si vyhloubil Moravanský potok nedaleko osady Moravany. - Průčelský vodopád - 8 m vysoký kaskádový vodopád na bezejmenném potoce v Prŧčelské rokli nad Brnou. - Stříbrnický vodopád - nachází se v Bertině údolí nedaleko samotného centra města Ústí nad Labem. - Svádovský vodopád – se nachází na soukromém pozemku v boční roklince Kojetického potoka v Olšinkách., odkud spadá z výše 10 m. Podzemní vody V roce 2007 došlo ke změně hodnocení stavu podzemních vod. Úrovně hladin ve vrtech a vydatnosti pramenŧ se zařazují na dlouhodobou měsíční křivku překročení (DMKP). Ta je spočítána z období 1971 - 2000. Hodnota menší neţ 50 % značí stav nadnormální (hladina ve vrtu či vydatnost pramene byla ve srovnávacím období překročena v méně neţ 50 % případŧ), větší neţ 50 % značí stav podnormální. Hladiny podzemních vod byly ve všech vrtech v povodí Bíliny na začátku roku pod lednovými dlouhodobými měsíčními normály a dosahovaly prŧměrné úrovně 69 % DMKP. Poté hladiny stoupaly a jarních maxim dosáhly na přelomu února a března (67 % DMKP). Následoval pozvolný pokles aţ do srpna, kdy bylo dosaţeno ročních minim na úrovni 81 % DMKP. V prŧběhu podzimu došlo k vzestupu a v listopadu bylo dosaţeno ročních maxim na úrovni 58 % DMKP. Celkově lze hodnotit vývoj podzemních vod během roku jako podnormální. Rovněţ vydatnosti pramenŧ v povodí byly po většinu roku podnormální. V březnu bylo dosaţeno jarních a rovněţ i ročních maxim na úrovni 51 % DMKP. Od květnového propadu na 80 % DMKP pokračovaly vydatnosti mírným kolísáním a pozvolným vzestupem aţ do listopadu na hodnotu 63 % DMKP. Poté začaly výrazně stoupat aţ do konce roku na úroveň 44 % DMKP. Hladiny v povodí Labe byly celkově převáţnou část roku podnormální. Maxima bylo dosaţeno v únoru – 39 % DMKP. Poté nastal dlouhodobý pokles aţ do srpna, kdy bylo dosaţeno ročních minim (84 % DMKP). Od září nastalo pozvolné doplňování podzemních vod. U pramenŧ byl prŧběh reţimu vydatností během roku nevýrazný a rovněţ podnormální. ( Zdroj: ČHMÚ) Sráţkové a odtokové poměry v zájmovém území Rok 2007 byl z hlediska mnoţství spadlých sráţek na území Ústí nad Labem nadnormální. Sráţky byly v prŧběhu roku velmi nerovnoměrně rozloţeny. První tři měsíce byly sráţkově nadprŧměrné. Následující měsíc duben byl extrémně suchý. Další měsíce jiţ byly sráţkově blízké normálu. Nejvíce nadprŧměrný úhrn sráţek připadl na září. Listopad byl na sráţky rovněţ bohatý. Rok zakončil relativně suchý prosinec. Nejvyšší denní úhrn sráţek na povodí Bíliny byl zaznamenán na stanici Boleboř dne 22. 5. 2007 – 59,2 mm. Nejvyšší denní úhrn sráţek na povodí Ploučnice (přítok Labe) 56,9 mm byl zaznamenán na stanici Verneřice dne 20. 8. 2007.


Prŧměrný prŧtok roku 2007 na Labi dosáhl 90 % Qa 31-80. Nejvodnatějším měsícem byl prosinec, kdy na začátku proběhla povodeň s kulminací, která dosáhla menší neţ jednoleté vody, kdeţto srpen byl měsíc s nejmenšími prŧtoky, které se pohybovaly okolo Q300 aţ Q330. V oblasti povodí Bíliny byl odtok v roce 2007 prŧměrný – okolo 104 %. Ve srovnání s prŧměrnými měsíčními prŧtoky byl nejvíce nadprŧměrný únor, kdy měsíční prŧtoky dosahovaly aţ 242 %. Minimální měsíční prŧtok byl zjištěn taktéţ v květnu a činil 89 % normálu. V povodí Ploučnice byl rok 2007 odtokově podprŧměrný – okolo 83.2 %. Ve srovnání s prŧměrnými měsíčními prŧtoky bylo nadprŧměrné období leden aţ únor. Právě v únoru dosahovaly měsíční prŧtoky aţ 181 %. Minimální měsíční prŧtoky byly zaznamenány v červnu a červenci. Odtokové situace, které bychom mohli označit za povodňové, se v povodí Bíliny a Ploučnice v roce 2007 nevyskytly. CHOPAV V zájmovém území Ústí nad Labem se ţádná chráněná oblast přirozené akumulace vod nenalézá. Nejbliţší území CHOPAV Krušné hory se nachází cca 5km východně od zájmové oblasti. Vyuţívání povrchových vod – provoz vodní cesty na Labi Řeka Labe je nejdŧleţitější vodní cestou v České republice umoţňující lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Evropské unii. Na úseku Labe Mělník – Hřensko v roce 2007 nenastaly problémy s plavebními hloubkami a plavební provoz byl po celý rok zajištěn pro ponor 200 cm. Rovněţ tak nebyl v roce 2007 ohroţen plavební provoz ani povodňovými prŧtoky. Během roku nedosáhly vodní stavy limitních hodnot, které by si vyţádali zastavení plavby pro vysoký vodní stav. Vodní stav v Ústí nad Labem poklesl na 150 cm a niţší hodnoty, tj. pod hranici ekonomické únosnosti poproudního provozu na regulovaném Labi pod Střekovem, v květnu aţ září celkem v 16 dnech. Stav 155 cm, při kterém ustává protiproudní provoz, byl zaznamenán celkem v 11 dnech. Na ţádost přepravcŧ byl ve 48 případech vodní stav v Ústí nad Labem nadlepšen z kapacity zdrţe Střekov většinou pro umoţnění proplutí plavidel úsekem Střekov – Děčín. Dalším dŧvodem bylo spouštění lodí na vodu v loděnici ve Valtířově a jejich přeprava do Německa a plánované zvýšení ponorŧ plavidel vyuţitím vody z vypouštěných nádrţí na Vltavě a středním Labi při plánované odstávce. (Zdroj: Povodí Labe s.p.) Protipovodňová ochrana V roce 2002 postihly město rozsáhlé povodně, které napáchaly velké škody. Na základě této skutečnosti byl dne 18.3.2004 KÚ Ústeckého kraje , odborem ŢP stanoveno záplavové území vodního toku Labe v úseku hranice okresŧ Mělník/Litoměřice – státní hranice. Nově stanovená linie záplav Q100 je zapracována do změny ÚPnO. V roce 2007 byla zpracována dokumentace pro územní řízení a vydáno územní rozhodnutí pro lokality Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem levý břeh, Ústí nad Labem Střekov, Lovosicko (Velké Ţernoseky, Ţalhostice, Píšťany, Lovosice prŧmyslová část), Roudnice nad Labem, Křešice. Rovněţ byly zpracovány studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro lokality Dolní Zálezly, Libotenice, Chodouny-Lounky, České Kopisty, Lukavec, Lenešice, Březno, Bílence-Škrle, zachování prŧjezdnosti silnice II/261 v úseku Libochovany Děčín a byly podány ţádosti na Ministerstvo zemědělství o zařazení uvedených lokalit do Programu 129120. Pro úplnost je nutno doplnit i ostatní lokality, pro které se rovněţ připravují protipovodňová opatření: Štětí-Hněvice-Počeplice, Terezín, Bohušovice nad Ohří, Budyně nad Ohří. Celkové náklady na zpracování studií a dokumentací protipovodňových opatření se jiţ vyšplhaly k částce 26 mil. Kč.


Havárie V roce 2007 bylo ČIŢP OI Ústí nad Labem nahlášeno rŧznými subjekty celkem 21 havárií běţného typu bez dlouhodobých následkŧ. Z toho počtu bylo vyhodnoceno 6 hlášení jako havárie bez vlivu na povrchové, nebo podzemní vody. ČIŢP OI Ústí nad Labem z tohoto dŧvodu eviduje za rok 2007 celkem 15 běţných havárií, coţ v porovnání s rokem 2006 znamená nárŧst o 4 havárie. V roce 2007 byl zaznamenán 6x únik ropných látek do vod povrchových. Z tohoto mnoţství bylo znečištění 1x zpŧsobeno dopravní nehodou a 5x došlo ke znečištění povrchových vod únikem z kanalizačních výústí. Na hraničním toku Mandava v Rumburku byla v roce 2007 zaznamenána 1 havárie, při které uniklo do vodního toku Mandava cca 150 l motorové nafty z provozní nádrţe vozidla. Na vodním toku Labe byla v roce 2007 zaznamenána v úseku, který je sledován ČIŢP OI Ústí nad Labem 1 běţná havárie. Jednalo se pravděpodobně o únik malého mnoţství oleje z projíţdějící lodi. V roce 2007 zaznamenala ČIŢP OI Ústí nad Labem prostřednictvím mezinárodního varovného systému „SOS Labe― informace o havárii na horním toku Labe a Vltavy při poţáru v Kralupech nad Vltavou. V roce 2007 bylo zaznamenáno 2x znečištění vodního toku zemědělskými produkty. V obci Razice byla místní vodoteč znečištěna prasečí kejdou a v obci Lobendava byl Luční potok znečištěn siláţními šťávami. Na Lučním potoce následkem znečištění došlo k úhynu ryb. K závaţné havárii došlo dne při vykolejení hnacího dráţního vozidla v areálu ČD SDC Ústí nad Labem. Při havárii došlo k proraţení palivové nádrţe a následně k úniku 3500 l motorové nafty do dráţního tělesa. Na základě výsledkŧ monitoringu bylo vyhodnoceno, ţe díky včasnému a účinnému sanačnímu zásahu nedošlo ke kontaminaci podzemních ani povrchových vod ropnými látkami. Další závaţná havárie byla zaznamenána v letních měsících, kdy došlo v prŧběhu opravy čistírny odpadních vod ve společnosti UNIPETROL RPA s.r.o. Litvínov k výraznému překročení limitŧ ve více ukazatelích vypouštěného znečištění do řeky Bílina a v dŧsledku toho k výraznému kyslíkovému deficitu v toku. Ke zmírnění následkŧ havárie byla společností přijata mimořádná opatření a ve spolupráci s Povodím Ohře s.p. byl zmírněn negativní dopad na kvalitu vody v řece Bílině. V závěru je moţno konstatovat, ţe v prŧběhu roku 2007 došlo k nárŧstu počtu běţných havárií oproti předcházejícím letŧm, ale jejich závaţnost je klasifikována ve vztahu k ţivotnímu prostředí jako nízká. (Zdroj: ČIŽP) 2.6. Kvalita ovzduší a další emisní faktory Naměřené emisní a imisní hodnoty potvrzují, ţe Ústí nad Labem patří mezi města se silně znečistěným ovzduším. To je zpŧsobeno čtyřmi základními zdroji znečištění: dálkovým přenosem (především z velkých stacionárních zdrojŧ podkrušnohorské pánve), místními a blízkými velkými a středními stacionárními zdroji znečišťování ovzduší, dopravou a lokálními malými zdroji (domácí topeniště na tuhá paliva). Většina území města Ústí nad Labem spadá do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitŧm pro ochranu zdraví, zejména z hlediska polétavého prachu. Tyto částice se nacházejí v nejvyšších koncentracích v oblastech ulic Přístavní, malá Hradební a Bílinska. Trend vývoje emisí v podstatě kopíruje produkci emisí dvou největších znečišťovatelŧ ovzduší ve městě – Dalkia Česká republika, a. s. (dříve Teplárna Ústí nad Labem) a ENERGY Ústí nad Labem (dříve Cinergetika, a. s.). V městských částech, které nejsou plynofikovány nebo teplofikovány, se významnou sloţkou znečištění ovzduší stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva. Dalším významním zdrojem znečištění je automobilová silniční doprava. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot ve srovnání s referenčními


městy a svědčí o neúměrném zatíţení ŢP emisemi z dopravy zejména v centru města. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování na úseku dopravy jsou všechny dálniční úseky, rychlostní komunikace, zatíţené úseky silnic I. tříd a komunikace v centrech měst. Doprava přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). Obrázek č. 7 Zdroje REZZO 1

Zdroje REZZO 1 Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje 2006 Na území Ústeckého kraje je v provozu 17 zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojŧ. Významnými zdroji emisí v Ústeckém kraji jsou především elektrárny, teplárny povrchové doly a chemický prŧmysl. Několik velkých znečišťovatelŧ z kategorie zvláště velkých a velkých zdrojŧ vypouští do ovzduší převáţnou část z celkového mnoţství emisí. Tabulka č. 8 Zdroje REZZO 1 Ústí nad Labem Název zdroje

Cinergetika Ú/L a.s.

Celkový výkon zdroje (MW) 248,00

Chemopharma a.s. Cheva s.r.o.

0,00 0,50

Palivo

TZL (t/rok)

Hnědé uhlí, 5,640 zemný plyn 0,000 Zemní plyn 0,911

SO2 (t/rok)

NOx (t/rok)

907,960

224,890

0,003 0,188

0,000 2,223


Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Setuza a.s. Severočeská armaturka a.s., divize 01 Silchem s.r.o. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Stavby silnic a ţeleznic a.s., obalovna Všebořice Teplárna Ústí nad Labem Van Leer Obaly a.s.

13,20

Zemní plyn

0,013

0,006

1,210

0,00

12,798

0,001

1,911

0,00

0,209

0,000

0,000

PM10, SO2 i NO2. Jedním z největších znečišťovatelŧ se zvyšující tendencí je, obdobně jako v celé České republice, automobilová doprava, která zatěţuje exhalacemi celé zastavěné území, a to především komunikace s velkými dopravními výkony – tedy silnice I a II. třídy.

0,00

Zemní plyn

0,773

0,028

0,302

22,35

Zemní plyn

5,066

138,116

16,627

Na základě překračování stanovených limitních koncentrací jsou vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, pro zónu Ústecký kraj zobrazuje toto území následující schema.

0,00

Zemní plyn

0,143

0,004

1,520

Obrázek č. 9 Zóna Ústecký kraj - vymezení OZKO na základě dat za rok 2006

0,00 0,00

Zemní plyn Zemní plyn

0,000 0,000 1 046,3 06

0,164 0,730

0,170 25,723

249,577

Zdroj: ČHMÚ, 2001 Obrázek č. 8 Velké zdroje znečišťování v okrese Ústí nad Labem

Zdroj: Sdělení MŢP Na území v pŧsobnosti Magistrátu města Ústí nad Labem došlo k překročení – bylo vymezeno území na základě překročení PM10 (r IL) na 4,1% území, PM10 (d IL) na 48,4% území, NO2 (r IL) na 0,2% území - souhrn překročení IL 48,4% území (nedošlo k překročení SO2). Výsledky poukazují na celorepublikový trend zatíţení území prachovými částicemi, coţ je zpŧsobováno stále se zvyšujícím nárŧstem automobilové dopravy. Navíc došlo v 60,4% území Magistrátu Ústí nad Labem k překročení B(a)P – tedy hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Zdroj: čhmú: www.chmu.cz Prŧměrné roční koncentrace částic polétavého prachu ve městě Ústí nad Labem jsou od roku 2000 překračovány hodnoty denních imisních limitŧ pro PM10. Tyto nadměrné hodnoty byly naměřeny i pro PM2,5 na měřících stanicích Ústí n.L.-Všebořická (hot spot) a Ústí n.L.-město. Zde rovněţ dochází k největšímu počtu překročení 24 hodinových imisních limitŧ stanovených pro ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Hluk Zvýšená hranice hluku ve městě je dŧsledkem zintenzivnění automobilové dopravy a rovněţ je projevem výrobní činnosti ve městě. Mezi dopravně nejzatíţenější komunikace (komunikace pŧsobící jako nejvýznamnější zdroje hluku) patří: -

Silnice I/8 (E55/D8) (Lovosice, Teplice – hraniční přechod Cínovec, Velemín, Bystřany, Teplice a Dubí), Silnice I/13 Liberec (Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Klášterec n. O., Ostrov, Děčín, Jílové, Libouchec, Teplice, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Klášterec n. O.) SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

-

Silnice I/15 (Most, Úštěk, Liběšice, Litoměřice), Silnice I/27 (Most, Litvínov, Dubí, Lom, Osek, Hrob)

Ve městě Ústí nad Labem bylo provedeno zjednodušené hodnocení kritického místa v okolí sledovaného úseku silnic II/613. Jedná se o čtyřpruhovou, dvoupruhovou směrově dělenou komunikaci, která je spojnicí komunikací D8 a I/30 a I/30 a II/261. Přibliţná délka hodnoceného úseku je 3,5 km. V této oblasti je nadlimitnímu hluku vystaveno 2 041 obyvatel.

Odpadové hospodářství Podrobný stav odpadového hospodářství je popisován především podle Plánu odpadového hospodářství (POH) města Ústí nad Labem z roku 2006. Některá data jsou aktualizována na základě ročenky ţivotního prostředí města Ústí nad Labem z roku 2007 (vydává Odboru ţivotního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem). Produkce odpadů Města Ústí nad Labem

Obrázek č. 10 Schéma hlukové mapy silnic ve městě Ústí nad Labem V souladu s evidencí odpadŧ vedenou Magistrátem města Ústí nad Labem představovala v roce 2003 celková produkce odpadŧ města Ústí nad Labem 26 011 tun odpadŧ za rok.  nebezpečné odpady 144 t/rok (0,6 %)  ostatní odpady 25.867 t/rok (99,4 %) Město je pŧvodcem především komunálních odpadŧ, které tvoří 83 % z celkové hmotnosti produkovaných odpadŧ, dále stavebních odpadŧ 13,3 % hmotnosti, obalových odpadŧ 3,5 % hmotnosti a nepatrného mnoţství některých druhŧ odpadŧ z provozu vozidel – autovrakŧ 0,2 % hmotnosti.

Zdroj: geoportal.cenia.cz Městu chybí hluková mapa. 2.7. Zátěţe ţivotního prostředí a odpadové hospodářství Území města má dlouhodobou tradici rozvoje prŧmyslu, která je velmi úzce spojena s vyuţíváním přírodního bohatství dané oblasti. v dŧsledku těchto činností zde vznikly specifické zátěţe území. Obr. 11. Identifikace hlavních zátěţí ţivotního prostředí v Ústí nad Labem (rok 2003)

Celková produkce odpadŧ Města Ústí nad Labem má kolísavou, avšak ve výsledku rostoucí tendenci, meziroční nárŧst představuje 5-14 % hmotnostních. Při porovnání údajŧ za období let 2001-2004 se ukazuje, ţe výkyvy v produkci odpadŧ jsou zapříčiněny změnami v metodice evidence odpadŧ. Výrazné změny v roce 2002 a dále vznikly u odděleně sebraného papíru, skla a plastŧ v dŧsledku evidence obalového odpadu obsaţeného v těchto sebraných druzích komunálního odpadu od roku 2002. Výrazný meziroční pokles produkce odpadu mezi roky 2002 a 2003 o 36 % hmotnostních byl zpŧsoben nárŧstem odpadu v roce 2002 v dŧsledku povodní, kdy bylo odstraněno celkem 40 612 tun odpadu, z toho 13 567 tun představoval odpad z povodní. Pokud by se abstrahovalo od mnoţství odpadŧ vyprodukovaných v dŧsledku povodní, představuje meziroční pokles pouhé 4 % hmotnostní. Především značný meziroční nárŧst byl zaznamenán u směsného stavebního a demoličního odpadu v letech 2001 a 2002, který měl v dalších letech klesající tendenci. Produkce komunálních odpadŧ v posledním období let 2001-2004 celkově roste, a to přibliţně o 10-12 % hmotnostních za rok. Produkce komunálního odpadu v roce 2003 představovala 229 kg na obyvatele a rok. Hmotnostně nejvýznamnější skupinu tvoří směsný komunální odpad (17 464 t/rok v roce 2003), u kterého lze vysledovat výrazně vzestupnou tendenci v tomto období. Pro období let 2006 – 2010 se předpokládá nárŧst pouze ve výši 2,8 % ročně. Komunální odpady v roce 2003 tvořily: 1. nebezpečné odpady 131,0 t/rok (0,6 %), tj. 1,4 kg/obyv. a rok 2. ostatní odpady 21 450,9 t/rok (99,4 %), tj. 227,9 kg/obyv. a rok z toho biologicky rozloţitelný odpad (BRKO) 9 241,0 t/rok (42,8 %), tj. 98,2 kg/obyv. a rok

Zdroj: Ročenka ţivotního prostředí Ústí nad Labem (2008), UJEP Atlas (http://atlas.geograf.cz/atlas_s/atlas_p_prost.html)


Nebezpečné odpady produkované Městem Ústí nad Labem představují v roce 2003 přibliţně 144 tun za rok, tj. 1,5 kg/obyvatele a rok. Toto mnoţství nebezpečných odpadŧ tvoří 0,6 % hmotnosti celkové produkce odpadŧ Města. Při porovnání dat za období let 2001-2004 se ukazuje, ţe vývoj roční produkce je značně kolísavý. Nebezpečné odpady tvoří aţ na výjimky odděleně sebrané nebezpečné sloţky komunálních odpadŧ v rámci mobilního sběru těchto odpadŧ nebo ve SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

sběrném dvoře. Výjimku tvoří obaly znečištěné chemikáliemi, některé barvy, lepidla a pryskyřice, jejichţ pŧvod je u drobných podnikatelských subjektŧ a lze je povaţovat za technologický odpad. Mezi hmotnostně nejvýznamnější skupiny nebezpečných odpadŧ patří:  zařízení s obsahem chlorfluorouhlovodíkŧ (63 % hmotnosti; 0,96 kg/obyv. a rok), tj. chladničky a mrazničky vyřazené z domácností,  baterie a akumulátory (11 % hmotnosti; 0,17 kg/obyv. a rok),  barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky (11 % hmotnosti; 0,17 kg/obyv. a rok),  obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (8,3 % hmotnosti; 0,13 kg/obyv. a rok),  oleje a tuky (3 % hmotnosti; 0,05 kg/obyv. a rok). Aktuální informace produkce odpadŧ – rok 2007 (fyzické osoby) Na území města Ústí nad Labem bylo fyzickými osobami v roce 2007 vyprodukováno celkem 26 044 tun komunálního odpadu (KO). Z tohoto mnoţství bylo vytříděno 2 215 t vyuţitelných surovin, 57 t nebezpečného odpadu, 1 740 t objemného odpadu vyhlášeným svozem a odpadu ze zeleně bylo svezeno 227 tun. Do sběrných dvorŧ bylo předáno 4 048 t odpadŧ. Tradičním svozem (kontejnery, popelnice) bylo svezeno 17 757 t směsného komunálního odpadu. Vývoj v produkci jednotlivých druhŧ KO od roku 1998 je patrný z tabulky xx. Tabulka 9: Produkce jednotlivých druhŧ KO v Ústí nad Labem

Těmito osobami byli v minulosti především Technické sluţby města Ústí nad Labem, s r.o. (TSMÚ), které nakládaly do r. 2006 s většinou odpadŧ produkovaných na území města, především s komunálními odpady a stavebními odpady. TSMÚ byly provozovatelem sběrných dvorŧ v Krásném Březně a ve Všebořicích. Tyto sběrné dvory odebírají také nebezpečný odpad, objemný odpad, a odpad ze zeleně. V současné době tuto funkci plní AVE Ústí nad Labem odpadové hospodářství s. r. o. Na území města Ústí nad Labem dále pŧsobí výkupny druhotných surovin Severočeské sběrné suroviny a.s., Liberec, provoz Ústí nad Labem (sbírají papír,směsné plasty, kovy), Metalplast – recykling a Euroschrott, s.r.o. Oprávněné osoby odpady přijaté od pŧvodce respektive pŧvodcŧ na území města Ústí nadLabem předávají jiným oprávněným osobám k vyuţití nebo odpady odstraňují skládkováním či spalováním. Komunální odpad je sváţen převáţně na skládku S-OO firmy ESOMO s.r.o. Modlany. Stavební odpad je odváţen do Všebořic, kde se vyuţívá k rekultivaci bývalé skládky. Odpad ze zeleně se kompostuje v kompostárně ve Všebořicích a vyuţívá téţ k rekultivaci. Nebezpečný a objemný odpad se třídí a předává k recyklaci, část se ukládá na skládku SITA CZ, a.s. (dříve DEKONTA, a.s.) a malé mnoţství se spaluje v Trmicích ve spalovně nebezpečného odpadu společnosti SITA CZ, a.s. (dříve DEKONTA, a.s.). Kovy odebírá Kovošrot, papír Severočeské sběrné suroviny a.s., PET je odváţen do SILON a.s., Planá nad Luţnicí, sklo je recyklováno ve sklárně Avirunion, a.s., Kyjov a oleje jsou expedovány firmou MINOREC, k.s. do SRN k regeneraci. Konkrétní zpŧsoby nakládání s odpady, jejichţ pŧvodcem je Město Ústí nad Labem vyjadřuje tabulka. TABULKA 10 Celková produkce a nakládání s odpady města Ústí nad Labem v roce 2003 (po předání oprávněné osobě/osobám)

Zdroj: Ročenka ţivotního prostředí Ústí nad Labem (2008) Způsoby nakládání s odpady Města Ústí nad Labem Za nakládání s odpady se v souladu se zákonem o odpadech povaţuje jejich shromaţďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, vyuţívání a odstraňování. Zpŧsoby nakládání s odpady jsou zejména s ohledem na poţadavky evidence odpadŧ rozděleny na:  zpŧsoby vyuţívání odpadŧ (R1-R13),  zpŧsoby odstraňování odpadŧ (D1-D15),  ostatní zpŧsoby (N1-N7), kde N3 znamená předání odpadu jiné oprávněné osobě nebo jiné provozovně. Pŧvodce odpadŧ, Město Ústí nad Labem není provozovatelem ţádného zařízení pro nakládání s odpady. S ohledem na to jsou všechny druhy odpadŧ produkované tímto pŧvodcem „předány jiné oprávněné osobě―.


Zdroj: Evidence odpadů Magistrátu města Ústí nad Labem, POH Ústí nad Labem (2006) S odpady produkovanými Městem Ústí nad Labem je nakládáno následujícími zpŧsoby (rok 2003): úprava nebo vyuţití 20 % spalování 0 % skládkování 80 % S nebezpečnými odpady produkovanými Městem Ústí nad Labem se nakládá následujícími zpŧsoby (rok 2003):  úprava nebo vyuţití 78 %  spalování 0 %  skládkování 22 %


S komunálními odpady produkovanými Městem Ústí nad Labem je nakládáno následujícími zpŧsoby (rok 2003):  úprava nebo vyuţití 3 %  spalování 0 %  skládkování 97 %

TABULKA 12 - Mnoţství vytříděného odpadu z komunálního odpadu města Ústí nad Labem v období 2002 – 2004

V celkové produkci komunálních odpadŧ představují z 43 % biologicky rozloţitelné komunální odpady (BRKO), které jsou převáţně skládkovány (95 %). Nebezpečné odpady odděleně sebrané z komunálních odpadŧ jsou převáţně upravovány a vyuţívány (85 %) a dále skládkovány (15 %). Mnoţství odděleně sebraných sloţek komunálních odpadŧ respektive vytříděného odpadu z komunálních odpadŧ představuje 10,4 % hmotnosti produkce komunálních odpadŧ. TABULKA 11 – Celková produkce a nakládání s komunálními odpady města Ústí nad Labem v roce 2003 – po předání oprávněné osobě/osobám

Zdroj: Evidence odpadů Magistrát města Ústí nad Labem, POH Ústí nad Labem (2006) *) Označení způsobu sběru: SN sběrné nádoby, SD sběrný dvůr, sběrné místo, PS pytlový sběr, MS mobilní sběr, VDS výkupna druhotných surovin **) textil, dřevo, elektrošrot Vztaženo k 94 105 obyvatel města Zdroj: Evidence odpadů Magistrátu města Ústí nad Labem, POH Ústí nad Labem (2006)

Podle údajŧ z výkazŧ pro AOS EKO-KOM předaných a zpracovaných Magistrátem města Ústí nad Labem jsou odděleně do veřejně přístupných nádob umístěných na území města sbírány plasty, sklo, papír, kovy. Přičemţ jsou pouţívány dva typy nádob na vytříděné sloţky komunálního odpadu, a to nádoby na ploché obaly (papír, plasty) a nádoby na duté obaly (sklo, plasty a kovy). Nebezpečný odpad, objemný odpad a dále pak textil, dřevo, odpad elektrozařízení z domácností jsou odděleně shromaţďovány ve sběrném dvoře nebo jsou sbírány mobilním sběrem. Sběr a svoz směsného komunálního odpadu se řídí podle Obecně závazné vyhlášky města č. 1/2007, která stanoví systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadŧ včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území města Ústí nad Labem (vyhláška o odpadech). Touto vyhláškou se změnil systém sběru vyuţitelných sloţek komunálních odpadŧ z dvoukontejnerového na tříkontejnerový. Tak došlo od 1. 7. 2007 ke zvýšeni počtu sběrných nádob o 50 ks pro komoditu plast. Do roku 2010 město plánuje rozšířit počet stanovišť pro separovaný sběr vyuţitelných sloţek odpadŧ tak, aby na kaţdých 230 obyvatel připadalo jedno stanoviště v sestavě sklo, papír, plast.



V souladu s touto vyhláškou jiţ dříve byla určena následující místa k ukládání komunálního odpadu:  typizované sběrné nádoby o objemu 110 a 1100 litrŧ směsného komunálního odpadu,  typizované sběrné nádoby nebo kontejnery pro vytříděné sloţky komunálního odpadu,  pytle na směsný odpad v lokalitách těţko dostupných pro svozovou techniku,  sběrné dvory pro nebezpečný, objemný, stavební odpad a odpad ze zeleně,  sběrná místa mobilního sběru nebezpečných sloţek komunálního odpadu na označených zastávkách, kde odpad přebírá osobně osádka vozidla,  sběr vánočních stromkŧ, odpadu ze zeleně a objemného odpadu ve vyhlášené dny (2x ročně) u sběrných nádob na směsný odpad,  v lékárnách, specializovaných obchodech, veřejných budovách (úřadech) a školách, pokud je v nich organizován sběr určitých sloţek komunálního odpadu (baterie, staré  léky),  jiná označená místa, pokud slouţí ke sběru nebo pro zpětný odběr určitých sloţek komunálního odpadu,  jiné uţívání určených míst je zakázáno. Fyzické osoby (občané) jsou povinny předcházet vzniku komunálního odpadu a omezovat jeho mnoţství, komunální odpad třídit a odkládat na určená místa stanoveným zpŧsobem a v určených termínech. Nebezpečné sloţky komunálního odpadu předávají osobně osoby starší 15 let a jsou povinny počínat si tak, aby nedošlo k ohroţení ţivota a zdraví lidí a zvířat či k ohroţení nebo poškození ţivotního prostředí. Od letošního roku nejsou povinny platit poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem. Sběrné nádoby jsou barevně rozlišeny a označeny nápisem pro jednotlivé sloţky komunálního odpadu, dále jsou opatřeny jménem nebo názvem svozové společnosti. Stálé stanoviště sběrných nádob v odvozovém systému zajišťuje vlastník, v případě potřeby Město. Sběrné nádoby je moţné umístit na pozemních komunikacích (včetně chodníkŧ) při splnění podmínek stanovených touto vyhláškou. Svoz směsného odpadu je prováděn svozovou firmou pravidelně minimálně 1x a maximálně 5x týdně podle městem odsouhlaseného harmonogramu sběru. Stavební odpad vzniklý na území města při stavební činnosti musí být ukládán do rozměrově vhodných kontejnerŧ. Je moţné jej také přímo vyváţet z místa vzniku k vyuţití provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu nebo k odstranění v odpovídajících zařízeních. Fyzické osoby mohou bezplatně předat stavební odpad v mnoţství do 500 kg/měsíc do sběrného dvora (Všebořice). Za provoz systému nakládání s komunálním odpadem byl v minulosti placen fyzickými osobami Městu poplatek, jehoţ výši a zpŧsob výběru byl stanoven zvláštní obecně závaznou vyhláškou Města Ústí nad Labem. V letech 2002 a 2003 činila výše poplatku 420 Kč/obyv. a rok. V roce 2005 se poplatek zvýšil na 500 Kč/obyv. a rok pro osoby s trvalým pobytem v Ústí nad Labem a dále činí 250 Kč/rok za jednu stavbu k rekreaci. Od 1.1.2009 jsou fyzické osoby města Ústí nad Labem zproštěny platby tohoto poplatku. Aktuální informace mnoţství vytříděných druhotných surovin - rok 2007 Papíru bylo z kontejnerového sběru získáno 988 t a sběrem prostřednictvím základních a mateřských škol dalších 367 t. V provozovnách KOVOŠROTU DĚČIN (dříve Severočeských sběrných surovin) na území města bylo vykoupeno celkem 862 t kovŧ. Vývoj v produkci druhotných surovin významných z hlediska plněni cílŧ planu odpadového hospodářství města od roku 1998 je patrny z následující tabulky. Od 1.7. 2007 byl změněn dvoukontejnerový systém sběru vyuţitelných sloţek KO (dutých a plochých obalŧ) na tříkontejnerový (sklo, papír a plast).


TABULKA 13 - Vývoj v produkci vytříděných druhotných surovin města Ústí nad Labem

Zdroj: Ročenka ţivotního prostředí Ústí nad Labem (2008), Aktuální informace sloţení nebezpečného odpadu (od fyzických osob) - rok 2007 V dubnu roku 2006 uzavřelo město Ústí nad Labem smlouvy o zajištěni zpětného odběru elektrozařízení se společnostmi ELEKTROWIN, ASEKOL a EKOLAMP. Prostřednictvím společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o. město zajistilo ve sběrných dvorech místa zpětného odběru těchto výrobkŧ. To se projevilo významným úbytkem mnoţství nebezpečných odpadŧ v této skupině. Úbytek mnoţství se projevil rovněţ ve skupině starých lekŧ, jejichţ sběr je zajištěn od roku 2003 prostřednictvím lékáren. Vývoj v produkci skupin nebezpečných odpadŧ od roku 1998 je patrny z následující tabulky. TABULKA 14 - Vývoj v produkci nebezpečného odpadu a jeho sloţení na území města Ústí nad Labem

Zdroj: Ročenka ţivotního prostředí Ústí nad Labem (2008), Zařízení na vyuţívání a odstraňování odpadů Město Ústí nad Labem není provozovatelem ţádného zařízení pro nakládání s odpady. Na území města se nachází několik zařízení, která byla vyuţívána ke sběru a odstraňování odpadŧ produkovaných Městem Ústí nad Labem. Třídicí linka Od roku 1997 město Ústí nad Labem vyuţívalo dvoukontejnerový systém separovaného sběru a předúpravy vyuţitelných sloţek komunálního odpadu za přispění třídicí linky TRAMAZ, kterou provozovaly TSMÚ a v současnosti AVE odpadové hospodářství s. r. o. Sloţky komunálního odpadu se třídí do dvou druhŧ kontejnerŧ. Do jednoho druhu kontejneru s horním výsypem (modré barvy) se sbírá papír všech druhŧ a plastové fólie. Ploché obaly se netřídí, přepravují se do Severočeských sběrných surovin Teplice. Druhý typ kontejneru se spodním výsypem a kruhovým vhazovacím otvorem (zelené barvy) slouţí ke sběru skleněných a plastových lahví, obalŧ od drogistických potřeb, kompozitních obalŧ a plechovek. Takto sebrané duté obaly jsou svozovým vozidlem naváţeny do speciálního zásobníku, který je vybaven pomocným hydraulickým zařízením a lamelovým dopravníkem, který je vynáší prostupem ve stěně do haly separace. Zde jsou z navezeného odpadu odstraňovány ručně neţádoucí příměsi. Dále jsou vytřiďovány zelené PET lahve, skleněné lahve jsou ručně


zbavovány uzávěrŧ a kovových krouţkŧ. Dále jsou z dopravních pásŧ kartáči odstraňovány střepy a drobné nečistoty, ručně vytřiďovány modré PET lahve a zbylé PET a skleněné lahve jsou vedeny na automatickou třídící linku. Vytříděné PET lahve jsou lisovány do balíkŧ k přepravě. Maximální výkon linky za 7,5 hodin je 30 m3. Linku obsluhují 4 pracovníci. Suroviny se třídí podle poţadavku odběratelŧ. Přednostmi jsou kvalita vytříděných surovin, minimum střepŧ (plastové obaly tvoří přirozenou tlumicí vrstvu ve sběrných nádobách) usnadňujících ruční vytřídění a menší zábor veřejných prostranství. Nedostatkem tohoto systému jsou především náklady na dotřídění odpadu. Dne 21.12.2007 byla v areálu společnosti AVE Ústí nad Labem v Krásném Březně otevřena nová třídicí linka. Společnost AVE Ústí nad Labem s.r.o. provádí vytřídění neţádoucích příměsí z vyuţitelných sloţek separovaného sběru komunálních odpadŧ po provedeném svozu těchto odpadŧ na tzv. dotřiďovací lince. Získané druhotné suroviny se ve speciálních lisech lisují do balíkŧ poţadované velikosti a váhy a poté jsou přepravovány odběratelŧm k druhotnému vyuţití resp. zpracování. Všechny vytříděné komodity jsou skladovány odděleně a jsou zpracovávány a upravovány dle potřeb a podmínek cílových odběratelŧ. Sběrný dvŧr Krásné Březno Sběrný dvŧr je umístěn v Dráţďanské ulici v areálu AVE Ústí nad Labem v městské části Neštěmice. V provozu je od roku 1995 a v roce 2001 byly provedeny úpravy a jeho rozšíření. Dle regulačního (územního) plánu lokality Krásné Březno je jeho ţivotnost omezena do roku 2009. Po tomto roce by měla být lokalita upravena tak, aby odpovídala historickému předválečnému urbanistickému uspořádání. Majitelem a provozovatelem je AVE Ústí nad Labem (dříve TSMÚ). Sběrný dvŧr splňuje všechny legislativní poţadavky, je provozován podle schváleného provozního řádu. Od občanŧ odebírá zdarma všechny druhy odpadŧ (od 1.7. 2005 elektroodpad) vyjma stavebního odpadu, pneumatik, odpadu ze zeleně a směsného komunálního odpadu. Sběrný dvŧr se skládá ze vstupního prostoru, kde je prováděna kontrola dokladŧ předávajícího, přejímka odpadŧ, dále vzorkovny odpadŧ (kyseliny, oleje atd.), skladu vzorkŧ, skladu nebezpečných odpadŧ. Je vybaven váhou, přístřešky s kontejnery na shromaţďování odpadŧ, sociálním zařízením pro personál, místností pro evidenci odpadŧ. Dále je vybaven demontáţním pracovištěm bílé techniky z domácností. Kódy odpadŧ přijímaných ve sběrném dvoře Krásné Březno: 16 05 06, 17 03 01, 19 11 02, 20 01 02(O/N), 20 01 11(O/N), 15 02 02, 20 01 13, 20 01 14, 20 01 15, 20 01 17, 20 01 19, 20 01 21, 20 01 23, 20 01 26, 20 01 27, 20 01 32, 20 01 33,16 06 01, 16 06 02, 20 01 39 (O/N) Sběrný dvŧr Všebořice Havířská ulice – v areálu skládky Všebořice Sběrný dvŧr byl zřízen v roce 1997. Je umístěn na severním okraji města u bývalé skládky stavebního odpadu Všebořice. Přijímá veškeré druhy odpadŧ kromě směsného komunálního odpadu. Vlastníkem je AVE Ústí nad Labem (dříve TSMÚ), které jej provozuje podle schváleného provozního řádu. Ve sběrném dvoře se provádí vzorkování odpadŧ. Pro přejímku a kontrolu odpadŧ a váţení odpadŧ je vyuţíváno zařízení, které slouţilo uzavřené skládce stavebního odpadu. Sběrný dvŧr tvoří uzavřená plechová hala, ocelový EKO sklad, separační kontejnery, velkoobjemové kontejnery 5 a 7 m3, rampa pro překládání stavebního odpadu, plocha pro sběr pneumatik. Odpad je přejímán od občanŧ do sběrného dvora zdarma kromě pneumatik a stavebního odpadu nad 500 kg/os/měsíc. Lokalita umoţňuje vyuţití stavebního odpadu a zpracování biologicky rozloţitelného odpadu (listí, tráva, drobné větve) sbíraného 2x ročně na kompost. Přirozené kompostování se provádí na sousední ploše. Vyrobený kompost má


ověřenou kvalitu prŧmyslového kompostu. Dle schváleného územního plánu pro tuto lokalitu je jeho činnost omezena na doţití. Poté zde bude vybudován park. Kapacita sběrných dvorŧ je uváděna pro denní příjem do 10 tun odpadu kategorie nebezpečný a do 50 tun kategorie ostatní. Kódy odpadŧ přijímaných ve sběrovém Všebořice: 16 05 06, 17 03 01, 19 11 02, 20 01 02(O/N), 20 01 11(O/N), 15 02 02, 20 01 13, 20 01 14, 20 01 15, 20 01 17, 20 01 19, 20 01 21, 20 01 23, 20 01 26, 20 01 27, 20 01 32, 20 01 33,16 06 01, 16 06 02, 20 01 39(O/N) Tabulka 15 Evidovaná zařízení dle evidence ORP za rok 2006 IČ Druh kapacit Název provozovny provozo Adresa zaří- a [t] -vatele zení METALLPLAST RECYKLING, spol. s 4728616 Ústí nad Labem r.o. 4 1, 40001 Z1 2400 METALLPLAST RECYKLING, spol. s 4728616 Ústí nad Labem r.o. 4 1 40001 Z1 6300 METALLPLAST RECYKLING, spol. s 4728616 Ústí nad Labem r.o. 4 1 40001 Z1 METALLPLAST RECYKLING, spol. s 4728616 Ústí nad Labem r.o. 4 1 40001 Z1 Ústí nad Labem 1 Severočeské sběrné 4990259 Okruţní 117/2 suroviny a.s. 8 40001 Z1 Ústí nad Labem 1 AVE CZ Ústí nad 6132900 Neštěmická 12056 Labem s.r.o. 2 779/4 40001 Z3 0 Ústí nad Labem 1 AVE CZ Ústí nad 6132900 Neštěmická Labem s.r.o. 2 779/4 40001 Z3 5000 Ústí nad Labem 16 Severočeské sběrné 4990259 Veslařská 562 suroviny a.s. 8 40331 Z1 Ústí nad Labem 7 Severočeské sběrné 4990259 Na sklípku 789 suroviny a.s. 8 40007 Z1

Popis technologie sběr,výkup, třídění,stříhání kov.odpadu sběr, výkup, třídění stříhací lis na kov střiahcí lis na kov shromaţďování, třídění, lisování

kompostování

kompostování shromaţďování,tříd ění,lisování shromaţďování, třídění,lisování


Ústí nad Labem-město SEVEROČESKÁ 0000888 Jateční ARMATURKA,a.s. 5 1588/49 40125 Ústí nad Milan Kincl, Labem-město Autodoprava 1046199 Chuderovská kontejnerových van 0 30 40340 Ústí nad Labem-město 2500609 Podhoří 328/28 DEKONTA, a.s. *) 6 40010 Ústí nad Labem-město 2500609 Podhoří 328/28 DEKONTA, a.s. *) 6 40010 Ústí nad Labem-město LM Technologies 2504595 Kruhová 239/5 s.r.o. 4 40001 Ústí nad Labem-město LM Technologies 2504595 Kruhová 239/5 s.r.o. 4 40001 Ústí nad Labem-město 2713180 Předlická MATTHEY s.r.o. 7 453/26 Ústí nad Labem-město 4731066 Masarykova P - EKO s.r.o. 9 109/62 Ústí nad Labem-město 4731066 Masarykova P - EKO s.r.o. 9 109/62 Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. - CeHO (ISOH) *) nyní SITA CZ, a.s.

D9

Z1

Z3

D10

flotační čistička odpadních vod a 14600 emulzí Přeprava komunálního,staveb ního odpadu na 10 řízené skládky Překopávání na volné vodohospodářsky 28000 zabezpečené ploše

9000

spalování prŧmyslových odpadŧ

Z2

Mobilní solidifikační 30000 linka

Z2

Mobilní solidifikační 30000 linka

R4

5000

Z5

tavení odpadŧbarevných kovŧ rekultivace nevyuţívané části skládky popelovin 65000 Jedlová hora

D9

úprava 15000 stabilizací

zářivek

Prognóza vývoje produkce odpadů Město Ústí nad Labem je pŧvodcem zejména komunálních odpadŧ (83,0 %) a stavebních odpadŧ (13,3 %). Prognóza vývoje produkce odpadŧ a zpŧsobŧ nakládání s odpady je protozaměřena především na komunální odpady.

Labem za předpokladu naplnění predikce poţadované ve vyhlášce Ústeckého kraje č. 1/2005. Výhled je zpracován při predikci mírného nárŧstu trvale bydlících obyvatel ve městě Ústí nad Labem (rok 2008 – 97 800 obyvatel, rok 2010 – 98 955 obyvatel, rok 2012 – 100 345 obyvatel).

TABULKA 16 Výhled mnoţství sebraných vyuţitelných sloţek KO (t/rok) pro město Ústí nad Labem

Zdroj: výpočet SLEEKO, POH Ústí nad Labem (2006) Z výsledkŧ provedených propočtŧ obsaţených v tabulce 16 vyplývá, ţe do roku 2010 by město Ústí nad Labem mělo zvýšit výtěţnost odděleného sběru vyuţitelných sloţek z KO ve srovnání s rokem 2003 přibliţně 3,3 násobně (u papíru 2,5x, u skla 6x, u plastŧ 3,5x). Z analýzy současné a výhledové produkce a sloţení KO, výtěţnosti vyuţitelných sloţek KO a výhledových poţadavkŧ jejího zvýšení vyplynula nutnost vytvořit předpoklady pro zefektivnění stávající separace vyuţitelných sloţek KO. Jedná se především o dobudování sítě sběrných míst ve stávajícím nádobovém systému a uváţení dalšího zvyšování frekvence svozu při provozování systému odděleného sběru plochých a dutých obalŧ, případně přejít na tří aţ čtyř kontejnerový systém sběru a svozu oddělených komodit. V souvislosti s opatřeními v postupném sniţování mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu ukládaného na skládky, která stanoví Směrnice Rady 1999/31/ES, o skládkách odpadu a která jsou jiţ stanovena pro podmínky ČR zákonem o odpadech, je třeba zařadit do systému také oddělené nakládání s odpady biologického pŧvodu. Sniţování mnoţství biologicky rozloţitelných komunálních odpadŧ (BRKO) znamená realizovat opatření, kterými se dosáhne sníţení podílu BRKO ukládaného na skládky: - na 75 % hmotnostních do roku 2010, - na 50 % hmotnostních do roku 2013, - na 35 % hmotnostních do roku 2020 z celkového výskytu BRKO v roce 1995. V souladu s propočty, obsaţenými v „Metodickém návodu odboru odpadŧ MŢP pro zpracování Plánu odpadového hospodářství pŧvodce – obce― to znamená, ţe v roce 2010 bude moţné uloţit na skládky maximálně 112 kg/obyv. a rok BRKO, respektive 250 kg/obyv. a rok směsných komunálních odpadŧ. Konkrétní výhled v ukládání BRKO pro Město Ústí nad Labem zpracovaný v souladu s metodickým návodem je obsaţen v následující tabulce 18.

Očekávaný vývoj separace komunálních odpadŧ (KO) ve městě Ústí nad Labem V tabulce 16 je stanoven výhled mnoţství sebraných vyuţitelných sloţek KO ve městě Ústí nad ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


TABULKA 18 Mnoţství BRKO a KO přípustná k ukládání na skládky pro město Ústí nad Labem

Zdroj: výpočet SLEEKO, POH Ústí nad Labem (2006) V roce 2003 představovaly směsné komunální odpady Města Ústí nad Labem ukládané na skládky mnoţství 17 500 t/rok a obsah BRKO v tomto mnoţství byl odhadován na 43 %, tj. na 7 525 t BRKO/rok. Kvantifikace vývoje produkce odpadŧ S ohledem na zastoupení jednotlivých hmotnostně významných skupin odpadŧ na celkové produkci odpadŧ produkovaných Městem Ústí nad Labem, je prognóza vývoje produkce zaměřena na komunální odpady a na stavební odpady. I přes očekávaný výrazný nárŧst mnoţství odděleně sbíraných komunálních odpadŧ na území města do roku 2010 zŧstává stále poměrně vysoké mnoţství zbytkových komunálních odpadŧ (76 %). TABULKA 17 Kvantifikovaný popis vývoje celkové produkce komunálních a dalších odpadŧ města Ústí nad Labem

stanoveny následující strategické cíle související s odpady produkovanými Městem Ústí nad Labem:  předcházet vzniku odpadŧ, omezovat jejich mnoţství a nebezpečné vlastnosti,  zvýšit vyuţívání odpadŧ s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadŧ do roku 2012,  zvýšit materiálové vyuţití komunálních odpadŧ na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000,  sníţit maximální mnoţství biologicky rozloţitelných komunálních odpadŧ (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této sloţky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového mnoţství BRKO vzniklého v roce 1995,  sníţit produkci nebezpečných odpadŧ o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího sniţování,  sníţit hmotnostní podíl odpadŧ ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného sniţování,  nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálních odpadŧ ze státních prostředkŧ,  nepodporovat výstavbu nových skládek odpadŧ ze státních prostředkŧ,  vyuţívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadŧ do 31.12.2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadŧ do 31.12.2012. TABULKA 19 Kvantifikovaný odhad vývoje nakládání s komunálními odpady města Ústí nad Labem

Zdroj: výpočet SLEEKO, POH Ústí nad Labem (2006) Pozn.: mínus (-) znamená překročení plnění požadovaného cíle

Zdroj: výpočet SLEEKO, POH Ústí nad Labem (2006)

V období let 2010-2013 se zřetelně ukazuje, ţe v návaznosti na zákonem o odpadech stanovenou povinnost ve sniţování mnoţství biologicky rozloţitelných odpadŧ ukládaných na skládky bude nutno navíc vyloučit ze skládkování přibliţně na 10 000 tun komunálních odpadŧ. Předpokládá se, ţe tyto odpady budou zpracovány některou z technologií mechanicko-biologické úpravy a vyuţití směsných komunálních odpadŧ. Vzhledem k tomu, ţe Město Ústí nad Labem svou produkcí komunálních odpadŧ tvoří přibliţně jednu pětinu optimální kapacity pro provoz takovýchto technologií, budou k tomuto účelu vyuţita regionální zařízení.

Očekávaný vývoj zpŧsobŧ nakládání s odpady Město Ústí nad Labem je pŧvodcem především komunálních odpadŧ (83,0 %) a stavebních odpadŧ (13,3 %). Očekávaný vývoj zpŧsobŧ nakládání s odpady je proto projektován z pohledu předpokladŧ a poţadavkŧ vývoje v těchto skupinách odpadŧ. I kdyţ se předpokládá další rozvoj výroby v rámci dnes jiţ definovaných prŧmyslových zónách města, očekává se, ţe nové technologie budou odpovídat poţadavkŧm nejlepších dostupných technik, ţe budou provozovány na principu minimalizace odpadŧ zvláště pak nebezpečných. V závazné části Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje byly v souladu s POH ČR ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


OBRÁZEK 12 Nakládání s komunálními odpady – vývoj materiálových tokŧ města Ústí nad Labem

TABULKA 20 Předpokládaný rozvoj zařízení pro nakládání s komunálními odpady

Zdroj: POH Ústí nad Labem (2006)

Zdroj: POH Ústí nad Labem (2006)



Staré ekologické zátěţe Tabulka 21 Přehled známých a významných SEZ na území města Ústí nad Labem Pod pojmem staré ekologické zátěţe (SEZ) jsou do zpracování POH Ústeckého kraje zahrnuty jednak staré skládky odpadŧ, bez ohledu na skutečnost, zda byly provozovány na základě rozhodnutí příslušných orgánŧ státní správy nebo nelegálně jako „černé skládky―, a současně i území (areály prŧmyslových a zemědělských podnikŧ), kde byla zaznamenána dlouhodobá kontaminace pŧd, resp. horninového prostředí (nesaturovaná zóna) a podzemních vod (saturovaná zóna). Stará ekologická zátěţ – definice: taková ekologická zátěţ, ze které mŧţe migrace znečišťujících látek ohroţovat podzemní nebo povrchové vody taková ekologická zátěţ, kde neexistuje pŧvodce znečištění, coţ lze prokázat: rozhodnutím soudu,- dokladem o nabytí majetku, přičemţ nabyvatel není právním nástupcem subjektu, který zátěţ zpŧsobil, majitel pozemku zkrachoval a neexistuje, vlastník pozemku/budov prokáţe jiným zpŧsobem, ţe zátěţ nezpŧsobil a ţe její pŧvodce neexistuje. V kraji je řešena řada lokalit, které jsou financovány prostřednictvím Ministerstva financí ČR (dřívěji prostřednictvím Fondu národního majetku ČR). Většinou se jedná o území podnikŧ zatíţená činností předchozích právních subjektŧ (Chemopetrol, a. s., Litvínov, TONASO, a. s. Neštěmice, Tlaková plynárna Ústí nad Labem, a. s.). Na území kraje je mnoho dalších lokalit se starými ekologickými zátěţemi, na které se nevztahuje privatizační proces. Na financování sanací nemají současní vlastníci finanční prostředky nebo pŧvodní subjekt zanikl a výkon správních rozhodnutí není stávajícím právním postupem vymahatelný. Odstraňování těchto zátěţí pak přechází do pŧsobnosti státu. MŢP ve spolupráci s ČIŢP vede a prŧběţně doplňuje inventarizaci lokalit představujících staré zátěţe. Příprava regionálních seznamŧ priorit byla zahájena v červnu 1998, kdy byly územní odbory MŢP a oblastní inspektoráty ČIŢP poţádány o spolupráci při přípravě přehledŧ lokalit, u nichţ je odstraňování starých ekologických zátěţí v rámci jednotlivých územích pŧsobností prioritní, a to bez ohledu na to, existuje–li v současné době pro jejich odstranění zdroj financování. Územní odbory MŢP spolupracovaly s příslušnými okresními úřady. Při dalším stupni hodnocení rizikovosti zátěţí jednotlivých lokalit byla s cílem zvýšit srovnatelnost výsledkŧ vyuţita následující kritéria s postupně klesající vahou: 1. prokázané nebo pravděpodobné ohroţení zdroje pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva 2. prokázané nebo pravděpodobné ohroţení zdroje pitné vody pro lokální zásobování obyvatelstva 3. nebezpečnost kontaminace – chemický typ znečištění 4. rozsah kontaminovaného území, počet zasaţených podnikŧ, hromadné znečistění areálŧ či prŧmyslových zón 5. migrovatelnost – geologické a hydrogeologické podmínky na lokalitě.


Lokalita Ústí nad Labem Ústí nad Labem Krásné Březno Ústí nad Labem Ústí nad Labem popelové skládky Chabařovice skládka Předlice Ústí nad Labem

Nabyvatel TONASO Holding a.s., Ústí nad Labem, U Tonasa 172/2, PSČ 40331, IČ 25472704 Severočeská plynárenská a.s., Ústí nad Labem, Klíšská 940, PSČ 40117 ZACHEMO, a.s. „v konkurzu―, Rájec-Jestřebí, Old. Blaţka 55, IČ 25502956 Spolchemie a.s., Ústí nad Labem, Revoluční 86 čp. 1930, PSČ 40032, IČ 25006223 – Tlaková plynárna Ústí nad Labem a.s., Ústí nad Labem, Havířská 346/100, IČ 44569173 Spolchemie a.s., Ústí nad Labem, Revoluční 86 čp. 1930, PSČ 40032, IČ 25006223 INVA druţstvo Litoměřice, Klášterní 1, PSČ 41284, IČ 00029343 Setuza a.s., Ústí nad Labem, Ţukovova 100, PSČ 40129, IČ 46708707

Obrázek 13 Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM)

Zdroj: http://geoportal.cenia.cz Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) představuje databázi spravovanou MŢP ČR, kraje provádí aktualizaci. Na základě provedené inventarizace byla databáze aktualizována na 255 lokalit starých zátěţí v Ústeckém kraji. Databáze umoţňuje zejména:  Evidovat lokality v GIS  Hodnotit nebezpečnost na základě vstupŧ  Srovnání krajŧ v ČR – kompatibilní metodika SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

 

Export pro Agenturu ŢP EU – srovnání členŧ EU (dŧleţité pro dotace) Statisticky hodnotit aktuální stav lokalit

Projekt „Inventarizace starých ekologických zátěţí v Ústeckém kraji― realizuje Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (RRA ÚK). V rámci projektu je aktualizována databáze SEZ na území Ústeckého kraje; jsou posuzovány:  Provozované prŧmyslové zemědělské a skladové areály  Prŧmyslové, zemědělské a skladové areály s ukončeným provozem  Neprovozované skládky komunálních a prŧmyslových odpadŧ, vč. lagun tekutých odpadŧ  Dosud provozované skládky komunálních a prŧmyslových odpadŧ vč. lagun tekutých odpadŧ, bez odpovídajícího technického zabezpečení  Odkaliště pro uhelné kaly z úpraven uhlí, pro popeloviny  Odvaly dŧlní hlušiny v případě, ţe tyto představují zvýšené riziko v dŧsledku uvolňování síranŧ či jiných znečišťujících látek  Objekty po Sovětské armádě  Dráţní objekty spojené s přepravou nebezpečných látek.

Brownfieldy na území města Ústí nad Labem Areál Trmice (Areál Trmice - Bývalá Prefa) Trmice, ulice Na Rovném - v blízkosti dálnice D8 Ústí - Praha. Jedná se o rovinatou volnou plochu bez vyuţitelných objektŧ. V areálu se nachází pouze zbytky budov bývalé Prefy (trafostanice, armovna) a skládka panelových prefabrikátŧ z bývalé výroby. Napojení areálu na veškeré energie je moţné, příjezd z dálnice D8 je po místní komunikaci cca 2 km a vlečkoviště je vzdáleno přibliţně 100 m. Moţnost vyuţití: Jedná se přibliţně o 70.000 m2; areál je určen územním plánem pro prŧmyslové vyuţití – výroba, skladování, moţnost výstavby nových objektŧ. Současný vlastník: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Revoluční 1930/86, 400 32 Ústí nad Labem.

Tabulka 22 Projekt „Inventarizace SEZ v Ústeckém kraji―

Zdroj: RRA ÚK


2. Areál bývalé sklárny Brownfield v širším centru města, v sousedství Spolchemie. Rozloha: 10,9 ha Vyuţití: občanská vybavenost, retail, plocha určená k bydlení Majitel: O-I Manufacturing, a. s.


Průmyslová zóna Tonaso Prŧmyslová zóna TONASO se nachází v městské části Neštěmice, celková rozloha je 40 ha. Prŧmyslová zóna Tonaso vznikla v dŧsledku částečného utlumení chemické výroby v areálu společnosti Tonaso. Plochy pŧvodně obsazené výrobou sody prošly v rámci komplexního projektu odstranění starých ekologických zátěţí rozsáhlou sanací a byly cíleně připravovány pro další vyuţití. Tato historie dává potenciálním investorŧm moţnost zapojit se do programŧ zaměřených na regeneraci lokalit typu brownfield finančně podporované Ministerstvem obchodu a prŧmyslu a agenturou CzechInvest. Zóna Tonaso je vedena v registru těchto lokalit, který sestavil Krajský úřad Ústeckého kraje i v databázi CzechInvestu. Předmětem nabídky je pronájem komunikačně a technicky vybavených pozemkŧ komerčně industriální zóny TONASO o celkové ploše 4,2 ha nebo jejích částí. Dále jsou v areálu k pronájmu haly o celkové rozloze 6 900 m2. Pozemky komerčně industriální zóny mají základní technické vybavení. K prodeji je určena plocha o výměře 1,2 ha. V současné době probíhá restrukturalizace areálu směrem k Podnikatelsko-technologickému centru se zaměřením na moderní technologii. Tyto aktivity jsou v souladu s projektem ústeckého magistrátu Revitalizace přístupových cest Krásné Březno - Neštěmice. Současný vlastník: TONASO Holding, a.s., Krakovská 1346/15 110 01, Praha 1, Nové město, IČ: 25472704 (Provozovna: TONASO Holding, a.s., U Tonasa 2, 403 31 Neštěmice)

Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně V místě starého nemocničního areálu o rozloze téměř 90 000 m 2 v centru města Ústí nad Labem vyrŧstá Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Jiţ dnes se ve zrekonstruovaných prostorách objektu pohybuje kolem 6 500 tisíce studentŧ a minimálně polovina zaměstnancŧ univerzity. Od září 2005 proběhla v areálu rekonstrukce pavilonu B, který je od počátku akademického roku 2008/2009 vyuţíván Fakultou uţitého umění a designu. Proběhly také rekonstrukce dalších objektŧ, ve kterých se nacházejí výukové prostory Fakulty sociálně ekonomické, Ústřední knihovna Pedagogické fakulty, kaple, z níţ vznikla výstavní síň, či prostory pro rychlé občerstvení. Rekonstrukcí jiţ prošel i objekt H, který nyní slouţí Fakultě výrobních technologií a managementu a části Centra informatiky. Také katedra matematiky Přírodovědecké fakulty se od tohoto akademického roku přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor objektu Klíšská 30. Na podzim 2008 bude dokončena a zprovozněna celá severovýchodní část Kampusu, a tím vznikne celek, který areál propojí s budovami v těsné blízkosti, v ulici České mládeţe 8, kde se nacházejí Pedagogická, Filozofická a Přírodovědecká fakulta, a budovu Fakulty sociálně ekonomické v ulici Moskevská. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Kampus UJEP se nachází v centru města Ústí nad Labem a jeho výstavba přispěje k regeneraci a revitalizaci části města o rozloze téměř 90 000 m2 s výrazným vlivem také na své bezprostřední okolí. Průmyslová zóna Jiţní Předlice Zóna se nachází na jihozápadní hranici města Ústí nad Labem (městská část Předlice) a obce Trmice. Lokalita je vymezena od jihozápadu budovanou dálnicí D8, od jihu ulicí Jana Roháče, od severu ulicemi Husitská cesta a Okresní a areálem Spolku pro chemickou a hutní výrobu a od jihovýchodu areálem společnosti HELFIX CZ, s.r.o. Vymezená lokalita leţí v katastrálním území Předlice.

Celková výměra pozemkŧ určených pro prŧmyslovou zónu Jiţní Předlice činí 31,86 ha. Území je mírně svaţité (svaţuje se od jihovýchodu), velmi členité a řadu let nevyuţívané. Funkční vyuţití prŧmyslové zóny dané územním plánem činí díky širokému spektru moţností (např. i veřejné sluţby správní, obchodní, včetně sluţeb skladových, veletrţních a výstavních) lokalitu Jiţní Předlice atraktivní. Prŧmyslová zóna Jiţní Předlice je určena k takovému funkčnímu vyuţití, které plně vyuţije potenciál kvalifikované pracovní síly v regionu. Její nespornou výhodou je podpora města Ústí nad Labem, výborné dopravní podmínky (dálnice D8 v těsné blízkosti) a přítomnost komerčního obvodu ţelezniční stanice, který mŧţe být velmi zásadním pro rozhodnutí konkrétního investora realizovat svŧj projekt právě v této zóně. Území prŧmyslové zóny Jiţní Předlice řeší Územní plán statutárního města Ústí nad Labem, který byl pořízen (zpracován, projednán a schválen) postupem stanoveným stavebním zákonem 50/1976 Sb. a navazující prováděcí vyhláškou o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění pozdějších změn, doplnění a úprav. Pro Jiţní Předlice bylo stanoveno a vymezeno s funkčním vyuţitím jako prŧmyslové podniky, kapacitní sklady a všeobecná komerce (velkoprodejny, bussines centra, sluţby, servisy). Předmětná plocha leţí dle platného územního plánu v lokalitě KIZ 3, městské čtvrti B1 Předlice. Prŧmyslová zóna je izolována plochami zeleně (ZL-1). Severně od prŧmyslové zóny jsou plochy s funkčním vyuţitím kolektivní bydlení. Průmyslová zóna Severní Předlice Severní Předlice je území leţící v katastru města Ústí nad Labem, městská část Ústí nad Labemměsto. Prŧmyslová zóna Severní Předlice je navrţena na celkovém řešeném území o rozloze 61 ha a navazuje na severozápadní stranu přímo na sjezd z dálnice D8 a z jihovýchodní strany na prodlouţení ulice Jateční. Rozloha zóny plně vyuţitelná pro investory je 22 ha. Lokalita je z hlediska územně plánovací dokumentace vedena jako komerčně industriální zóna a jako rozvojové území (území se slabým nebo nerozvinutým charakterem) navrţené k zásadnímu rozvoji a SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

zaloţení nové územní struktury podél moţné páteřní komunikace s moţností propojení na sjezd z dálnice D8. Lokalita prŧmyslové zóny v Ústí nad Labem - Severní Předlice je významná svým strategickým umístěním na dopravní křiţovatce Praha—Dráţďany (bezprostřední napojení na dálnici D8) a Karlovy Vary-Liberec, a to v oblastech silniční i ţelezniční dopravy. Významná je vazba křiţovatky dopravních systémŧ ve vztahu na strategickou polohu města Dráţďany v SRN a její dopravní napojení na další oblasti zemí EU, ale i Polska.



3. ROZBOR VÝVOJE A STAVU URBANISTICKÉ STRUKTURY 3.1. Historický vývoj sídelní struktury, širší územní vztahy Historický vývoj města Ústí nad Labem, které se rozkládá na severním okraji Českého středohoří asi 100 km severně od Prahy v nadmořské výšce 218 metrŧ, je úzce spjat s kulturní krajinou regionu severozápadních Čech, v uţší lokalizaci je součástí Dolního Polabí. Tato oblast zabírá široký pruh území, jehoţ osu tvoří hlavní řeka Čech - Labe, a to zhruba od jejího soutoku s Ohří. Páteř a převáţně i vnější severní hranici celého regionu severozápadních Čech tvoří pohraniční hory: Krušné hory, Děčínské mezihoří, Luţické a Jizerské hory. Na západ od města se rozkládá okraj Podkrušnohorské pánve s povrchovými uhelnými doly. Jiţní hranice není tak výrazná, sahá přibliţně k Mělníku k hornímu toku Vltavy a Jizery. Na sever od města se nacházejí Labské pískovcové skály s turisticky vyhledávanou oblastí Česko-Saského Švýcarska. Jihovýchodně se táhne České středohoří, svérázná třetihorní vulkanická pahorkatina, Milešovka je se svojí výškou 836,5 m.n.m. nejvyšším vrcholem Českého středohoří, byla zde zřízena národní přírodní rezervace (NPR). Milešovka je povaţována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen osm dní v roce. Hluboké údolí, které řeka Labe vymodelovala (místy aţ 400 m), otvírá cestu k Děčínu. Na jihu přechází krajina do západopolabské níţiny, Mělnické kotliny. Významný mezník v krajině představuje Porta Bohemica s Kalvárií tří dřevěných kříţŧ na vrcholu. Vypíná se nad kaňonovitým údolím ve 259 m nad mořem, jímţ vstupuje řeka do Českého středohoří a vymezuje i výrazný zoografický předěl. Je to jedno z mála míst CHKO, kde na povrch vystupují starohorní a prvohorní horniny. Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka je povaţována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Mimořádné rozpětí oblouku u dna činí 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Známé jsou i čedičové varhany v Kamenickém Šenově. Významnou úlohu v dějinách osídlení sehrála vodní síť. Celé území severních Čech s výjimkou Liberecka, Frýdlandska a Jablonecka je odvodňováno Labem a jeho přítoky Ohří, Bílinou, Jizerou severním směrem. Tyto vodní toky tvořily odpradávna osy sídelního vývoje. Hustá říční a potoční síť byla v minulosti, zejména ve středověku, dále upravována regulacemi a umělým zakládáním rybníkŧ. Mnoţství vodních rezervoárŧ mělo příznivý vliv na mikroklima v oblasti (nadprŧměrným mnoţstvím dešťových sráţek), ale změnilo i její vzhled. Ze vzájemné souvislosti geologického podkladu, reliéfu a mnoţství sráţek vyplynula také pŧdní situace. Od úrodných černozemních karbonátŧ a slínŧ vyskytujících se jiţně na Litoměřicku, přechází bonita pŧdy do hnědozemí, ve vyšších polohách pak aţ v značně kyselé podzoly rozloţené na pískovcích. Uvedené přírodní podmínky vytvořily tak vhodné předpoklady pro osídlení severních Čech rŧznými etnickými skupinami jiţ od pravěku, pro trvalé osídlení v období feudalismu poloţil však základy teprve příchod slovanských kmenŧ v 5. a 6. století. Krajina však byla velmi nesouměrně osídlená. Nehustší síť osad byla v úrodném Polabí a dolním Poohří, ale směrem k pohraničním horám hustota sídel klesala. Významnými místy jiţ v období raného feudalismu (10.- 12. století) byla stará kmenová střediska Děčín, Litoměřice, Mělník, centra kníţecí správy Mladá Boleslav, Most a celní stanice Ústí nad Labem. S rozmístěním osídlení přímo souvisí síť komunikací, jejímţ charakteristickým rysem bylo paprskovité větvení ze sousedního Německa do vnitrozemí Čech. Tato orientace byla podmíněna ekonomickými potřebami styku se sousedními zeměmi (např.dovoz soli a vývoz domácích produktŧ). Rozsah osídlení ovlivnily od 12.stol. výrazně kláštery, nově zakládané za účelem posílení opory církevní drţavy. Pozitivně se uplatnila blízkost trţních míst a kulturně společenských center Litoměřice, Roudnice i Doksany, přes která vedla dŧleţitá zemská cesta, ovlivnila ţivotní úroveň, ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

podmínky prostředí a kulturně společenské dění celé oblasti od středověku aţ do pozdního baroka. Obchodní cesta spojovala Čechy s Luţicí, byla uţívaná zejména v období vrcholného feudalismu v dŧsledku upevňujících se hospodářských a politických kontaktŧ s Horní Luţicí. Směřovala dále k severu na Českou Lípu aţ k Ţitavě. Vzájemným propojením hlavních zemských obchodních cest se vyvinula poměrně hustá síť komunikací v období vrcholného středověku, která do značné míry určovala rozloţení převáţného počtu zdejších hradŧ a tvrzí. Vhodné přírodní podmínky a komunikační dostupnost vytvořily předpoklady pro vznik řetězu hradŧ, lemujících celé horské pásmo severních Čech. 3.2. Rozbor urbanistické struktury a architektury Jiţ od mladší doby kamenné se na území mezi Českým středohořím, strmými pískovcovými stěnami labského údolí a ústím řeky Bíliny vyskytovala osada. Na místě dnešního města Ústí je uţ v roce 993 doloţená trţní osada. Vznikla na mimořádně strategicky dŧleţitém místě na soutoku Bíliny a řeky Labe. Kotlina v níţ leţí, je obklopena na severní straně skálou Mariánskou, jihovýchodním směrem ční nad městem Střekovská skála, na jihu vrch Větruše a východní stranu uzavírá sedlo. Od pradávna vedly údolím dŧleţité obchodní stezky, v kříţení tzv. Srbské cesty a Solní cesty, která vedla do Saska, po ní se přes Ústí dopravovala do Čech především sŧl. Od 10. století byla na Labi zřízena celnice pro obchod a dopravu vodní cestou. Vojenskou ochranu labské plavby mělo zajišťovat kníţecí hradiště. V podhradí vyrostla trhová osada, v 2. polovině 12. století vybavená vlastním kostelem sv. Vojtěcha. V době velkého rozkvětu zakládání měst za vlády Přemysla Otakara II. po polovině 13. století bylo nově zaloţeno královské město Ústí, poprvé zmiňované v roce 1249. Pŧdorysná stopa urbanizovaného území navázala na starší osadu, pŧvodní trţiště sv. Vojtěcha bylo nahrazeno prostornějším náměstím ve tvaru úzkého protáhlého nepravidelného obdélníka a hruškovitý vnější obvod. Přístup zajišťovaly čtyři brány (Bělská, Teplická, Dráţďanská, Hrnčířská).ve dvojitých hradbách s vodním příkopem městského opevnění. Do hrazeného města byl začleněn i starý hrad (poslední zmínka o něm je z roku 1278). Po obvodu náměstí stál farní kostel, radnice, klášter dominikánŧ. Počátkem 16. století bylo uţ Ústí uváděno mezi 32 českými královskými městy. Hospodářsky prosperující město, obdařené řadou královských privilegií, bylo roku 1538 poničeno rozsáhlým poţárem, při němţ vyhořela velká část domŧ včetně kostela, radnice a mlýna. Inicioval však začátek renesanční výstavby, jejímţ architektonicky výrazným počinem byla výstavba na severní straně náměstí reprezentativní budova renesanční radnice. Další vlnu zkázy pro město představovala třicetiletá válka, kdy saská valdštejnská i švédská vojska zanechala na místě jen rozvaliny. Zkázu, decimující zbytek přeţivšího obyvatelstva, pak dokončila v 80. letech 17. století morová epidemie. Za velké povodně roku 1719, kdy voda vnikla daleko do města, byl pŧvodní dřevěný most přes Bílinu poškozen. Nastala vleklá populační krize trvající déle neţ dvě století. V následujících dvou stoletích zŧstalo Ústí nad Labem jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2 000. Obţiva obyvatel byla orientována na řemeslnou (zastoupeno bylo tkalcovstvím, soukenictvím, výrobou barev, papírenstvím) a zemědělskou výrobu (vinařství, ovocnářství). V roce 1763 bylo nedaleko města objeveno loţisko hnědého uhlí. Avšak teprve prŧmyslová revoluce, stavba nových silnic a později ţeleznice a účinnější vyuţití vodního zdroje i vodní dopravy umoţnily vhodné podmínky pro těţbu uhlí a rozsáhlou industrializaci. Od roku 1830 v dŧsledku bouřlivého prŧmyslového rozvoje začala neobvykle narŧstat i populace. V roce 1842 uţ bylo v blízkém okolí otevřeno přes 80 šachet. K zásadní ztrátě charakteristických znakŧ středověkého města však došlo aţ v prŧběhu 19.


století, v němţ aţ dosud převaţovala po obvodu náměstí výstavná měšťanská zástavba s bohatými barokními štíty, z jejíţ vyrovnané výškové hladiny vystupovaly pouze dominanty věţí kostelŧ sv. Vojtěcha a P. Marie a brány. Středověké a renesanční městské hradby, pŧdorysně vymezující středověký sídelní útvar, omezovaly rychlý rŧst městské aglomerace. PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM Z ROKU 1843

plošně navazovaly na prŧmyslové areály, nezajišťovaly však dostatečný obytný komfort ani zdravé ţivotní prostředí. Vyrŧstají zde dva přístavy, jejichţ zásluhou se město stává největším přístavem monarchie co do počtu přepraveného zboţí. V Krásném Březně byl roku 1847 postaven lihovar, v roce 1871 byla vybudována sklárna, významná výrobou obalového skla. V roce 1867 byl vystavěn pivovar Zlatopramen. První most přes Labe, určený pro dopravu silniční i ţelezniční, byl postaven roku 1872. Brzy nato byl zahájen provoz na trati do Teplic a Chomutova. Roku 1882 byla zahájena výroba v rafinerii na výrobu cukru, 1887 pak textilní továrna Wolfram s tkalcovnou a barvírnou. V roce 1914 byla dokončena výstavba trmické elektrárny, která v současné době slouţí jako teplárna. PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM Z ROKU 1887

Během let 1857-65 byla z iniciativy starosty A.Rosslera rozhodnuto zpracovat územní plán Nového města mezi chemickou továrnou a třídou T.G.Masaryka. V souladu s těmito regulačními plány byly vytyčeny celé nové ulice, např. Panská (Revoluční), Antiniho (U české besedy), Chotkova (U chemičky), Karlova (Brněnská), Špitálské náměstí. Centrem tohoto území byl Nový trh. Po polovině 19. století byla zprovozněna severozápadní ţelezniční trať Praha-PodmoklyDráţďany (roku 1874) a přestavba a nahrazení starší dřevěné konstrukce mostu přes Labe (r.1859) znamenalo přínos v dopravní dostupnosti území. Díky splavnění Labe výstavbou dvou přístavŧ, ţelezniční křiţovatce a bohatým zdrojŧm hnědého uhlí, se Ústí změnilo ze zaostalého provinčního města v dŧleţitou prŧmyslovou, obchodní a dopravní metropoli severu Rakousko – uherské provincie. Nové dopravní prŧtahy i stavebně úsporná dělnická zástavba na předměstí si vynutily v prŧběhu čtyřicátých let 19. století demolici městských bran, hradeb, zasypání vodního příkopu, jimiţ bylo Ústí nad Labem obehnáno, a město mohlo volně expandovat. Rozvoj prŧmyslové výroby poskytoval vynikající pracovní příleţitosti a tedy i moţnost větší koncentrace obyvatel. Předměstské čtvrti s činţovními domy určenými pro sociální bydlení továrních dělníkŧ ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Na Špitálském náměstí byly otevřeny městské lázně (1908) s vodou přiváděnou z termálních pramenŧ. Roku 1909 bylo otevřeno městské divadlo. Kumulace industriálních staveb a strategická poloha urbanizovaného území se však stala za 2. světové války pro město osudnou, neboť bombardováním v roce 1945 bylo těţce poškozeno. Pětina budov v centru byla srovnána se zemí. Do roku 1948 bylo z regionu vysídleno 53000 Němcŧ, v dŧsledku těchto opatření (a vysokým podílem imigrantŧ z východních zemí) došlo v oblasti k zpřetrhání kulturních a historických tradic. Poválečná výstavba nenavázala na historické urbanisticko architektonické dědictví, necitlivě zasála do organismu města nepřizpŧsobeným měřítkem, architektonicky nezajímavou formou „socialistického budování― panelových sídlišť i plošnými asanacemi historické zástavby. Město je proslulé převáţně svým prŧmyslovým charakterem se zaměřením na chemii a SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

těţbu hnědého uhlí. Poloha při Labi skýtá vhodné podmínky pro rozvoj potravinářského a chemického prŧmyslu (Lovosice). V 19.století se do oblasti rozšířil lehký zpracovatelský prŧmyslchemické továrny, koţeluţny, slévárny, papírny. Výhodná poloha situovaná na dŧleţité dopravní trase po toku řeky Labe, umoţňuje začlenění do souvislého pásu velké prŧmyslové aglomerace, táhnoucí se od Děčína, Ústí nad Labem, přes Lovosice a Mělník aţ k Praze. Souběţně s Labem vede ţelezniční trať, tangující spolu s korytem řeky zástavbu. Mimořádná ekonomická prosperita přinášela však i vlivy nepříznivé, vedle znečišťování ţivotního prostředí a zničení většiny historických památek. Hnědé uhlí těţené povrchovým zpŧsobem na mnoha místech v povrchových lomech však zpŧsobilo závaţné dŧsledky v kulturní krajině nejenom z hlediska formování reliefu, ale i ve struktuře vlastních sídel, urbanizovaném území, zánik celé řady historických architektonických památek i celých vesnic (Tuchomyšl). Vytěţené a nezřídka i zaplavované oblasti mění relief krajiny, přírodní podmínky přirozeného ekosystému pro ţivot místní flory a fauny. Typickým příkladem této činnosti je nedaleká Mostecko-Chabařovická pánev. Nesouvislé zalesnění je tak stále více vytěsňováno do výplňových doprovodných a jinak nevyuţitelných ploch. Po útlumu těţby hnědého uhlí, omezení některých výrob a částečné postupné rekultivaci krajiny se ţivotní prostředí v posledních letech výrazně zlepšilo. I přes devastaci města těţkým prŧmyslem a bombardováním za Druhé světové války, si město zachovalo řadu památek. 3.3. Rozbor funkční struktury území Jednotlivé plochy s rozdílným zpŧsobem vyuţití v souladu s příslušnými předpisy pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území - viz Problémový výkres č.6. Tabulky s popisem funkčních ploch, jejich kódem, výskytem v území a stručnou charakteristikou dle následujícího přehledu jsou zařazeny na závěr kapitoly. Plochy bydlení - BM bydlení v bytových domech - BI bydlení v rodinných domech městské a příměstské - BV bydlení v rodinných domech venkovské - BX bydlení se specifickým vyuţitím

Plochy rekreace - RI plochy staveb pro individuální rodinnou rekreaci - RZ zahrádkové osady - RN rekreace na plochách přírodního charakteru - RX rekreace se specifickým vyuţitím

Plochy občanského vybavení - OV občanské vybavení - veřejná infrastruktura - OV-KM občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední - OV-K občanské vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OV-S občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OV-H občanské vybavení - hřbitovy - OV-X občanské vybavení se specifickým vyuţitím

- SM-R plochy smíšené obytné rekreační - SM-L plochy smíšené obytné lázeňské - SM-X plochy smíšené obytné se specifickým vyuţitím

Plochy dopravní infrastruktury - DI-S dopravní infrastruktura silniční - DI-D dopravní infrastruktura dráţní - DI-L dopravní infrastruktura letecká - DI-V dopravní infrastruktura vodní - DI-K dopravní infrastruktura kombinovaná - logistická centra - DI-X dopravní infrastruktura - se specifickým vyuţitím

Plochy technické infrastruktury - TI technická infrastruktura - TE plochy pro energetické stavby a zařízení z obnovitelných zdrojŧ - TO plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TX technická infrastruktura se specifickým vyuţitím

Plochy výroby a skladování - VT výroba a skladování - těţký prŧmysl a energetika - VL výroba a skladování - lehký prŧmysl - VD výroba a skladování - drobná a řemeslná výroba - VZ výroba a skladování - zemědělská a lesnická výroba - VK plochy skladování - VX výroba a skladování se specifickým vyuţitím

Plochy smíšené výrobní - SM-VR plochy smíšené výrobní

Plochy vodní a vodohospodářské - V plochy vodní a vodohospodářské

Plochy zemědělské - Z plochy zemědělské (dále dělit na orná, TTP,chmelnice, vinice,....) - Z-S plochy zemědělské – sady, zahradnictví

Plochy lesní - PUPFL plochy lesní

Plochy přírodní - ZP plochy přírodní

Plochy smíšené nezastavěného území - SM-N plochy smíšené nezastavěného území +P přírodní +Z zemědělská +L lesnická +V vodohospodářská +R rekreační nepobytová +C rekreační pobytová +S sportovní +K kulturně historická

Plochy těţby nerostŧ

Plochy veřejných prostranství

- NT krajinné zóny těţby

- PV veřejná prostranství - PX veřejná prostranství se specifickým vyuţitím

- S plochy specifické

Plochy smíšené obytné - SM-C plochy smíšené obytné v centrech měst - SM-M plochy smíšené obytné městské - SM-V plochy smíšené obytné venkovské - SM-K plochy smíšené obytné komerční


Plochy specifické Plochy systému sídelní zeleně x - ZV zeleň na veřejných prostranstvích - ZS zeleň soukromá a vyhrazená - ZO zeleň ochranná a izolační - ZP zeleň přírodního charakteru - ZX zeleň se specifickým vyuţitím SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

KÓD

BM

DRUH PLOCHY plochy bydlení

FUNKCE bydlení v bytových domech

VÝSKYT CHARAKTERISTIKA PLOCHY v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy bytových domŧ s příměsí nerušících obsluţných funkcí místního významu a plochách přestavby

BI

plochy bydlení

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy rodinných domŧ s příměsí nerušících obsluţných funkcí místního významu a plochách přestavby

BV

plochy bydlení

bydlení v rodinných domech - městské a příměstské bydlení v rodinných domech - venkovské

BX

plochy bydlení

bydlení se specifickým vyuţitím

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy jiných specifických forem bydlení, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické a plochách přestavby podmínky

RI

plochy rekreace

rekreace - plochy staveb pro individuální rodinnou rekreaci

RI, RZ v zastavěném území, v zastavitelných plochách a plochách přestavby;

plochy staveb pro rodinnou rekreaci (chaty, chalupy, rekr. domy), u kterých jsou obvykle stanoveny prostorové regulativy omezující zejména výšku stavby a zastavěnou plochu; Pozn.: pokud prostorové a stavebně technické parametry staveb odpovídají rodinným domŧm, je vhodné takové plochy vymezovat jako plochy bydlení

RZ

plochy rekreace

RN

plochy rekreace

rekreace - zahrádkové osady rekreace - na plochách přírodního charakteru

RI, RZ v zastavěném území, v zastavitelných plochách a plochách přestavby; RN v nezastavěném území

plochy zahrádkových osad, ve kterých jsou povolovány zahradní chaty, pro které jsou stanoveny specifické zejména prostorové regulativy /zastavitelnost pozemkŧ, objem atd. veřejná tábořiště, přírodní koupaliště, rekreační louky, sjezdové a běţecké tratě, kde jsou umísťovány jen stavby přípustné v nezastavěném území (§18 odst.5 SZ); Pokud je třeba umístit jiné stavby pro obsluhu území slouţícího rekreaci, musí být plochy vymezeny jako zastavěné území, resp. zastavitelné plochy (obv.OV-S)

RX

plochy rekreace

rekreace - se specifickým vyuţitím

RX dle povahy plochy

plochy pro specifické formy rekreace a sportu, např. golfová hřiště, motokrosové areály ap., jiná specif. zařízení v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky

OV

plochy občanského vybavení

občanské vybavení veřejná infrastruktura

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy převáţně nekomerční občanské vybavenosti slouţící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální sluţby a péči o a plochách přestavby rodinu, zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§2 odst.1, písm.k, SZ)

OVKM


občanské vybavení v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy převáţně komerční občanské vybavenosti slouţící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, komerční zařízení malá a plochách přestavby sluţby; vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro a střední obytné zóny

OV-K


v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy převáţně komerční občanské vybavenosti - administrativní areály, velkoplošný maloprodej, rozsáhlá společenská a a plochách přestavby zábavní centra, výstavní areály, většinou s vysokými nároky na dopravní obsluhu

OV-S


OV-H


OV-X


občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení občanské vybavení hřbitovy občanské vybavení se specifickým vyuţitím

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy, které mají obvykle významnou prostorotvornou a komunikační funkci a je třeba samostatně je vymezit; mohou a plochách přestavby zahrnovat i plochy veřejné zeleně, přičemţ významné plochy zeleně (např.parky) se začleňují do "ploch sídelní zeleně na veřejných prostranstvích"

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy rodinných domŧ s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obsluţných funkcí a plochách přestavby místního významu

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy pro tělovýchovu a sport a plochách přestavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť a plochách přestavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy specifického občanského vybavení, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické a plochách přestavby podmínky (např. lázeňské areály)

PV

plochy veřejných prostranství

veřejná prostranství

PX

plochy veřejných prostranství

veřejná prostranství v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy veřejných prostranství, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky se specifickým vyuţitím a plochách přestavby

SM-C

plochy smíšené obytné

plochy smíšené obytné v centrech měst

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné v centrech měst vyuţívané zejména pro bydlení v bytových domech a obsluţnou sféru místního i a plochách přestavby nadmístního významu

SM-M


plochy smíšené obytné městské

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné ve městech vyuţívané zejména pro bydlení v bytových domech, obsluţnou sféru a nerušící výrobní a plochách přestavby činnosti převáţně místního významu

SM-V


plochy smíšené obytné venkovské

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné ve venkovských sídlech vyuţívané zejména pro bydlení v rodinných domech (včetně domŧ a a plochách přestavby usedlostí s hospodářským zázemím), obsluţnou sféru a nerušící výrobní činnosti

SM-K


plochy smíšené obytné komerční

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné pro komerční obsluţnou sféru (maloobchod, sluţby, administrativa) a nerušící výrobní činnosti s a plochách přestavby moţnou příměsí bydlení, včetně přechodného ubytování

SM-R


plochy smíšené obytné rekreační

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné pro bydlení a pobytovou rekreaci a plochách přestavby



SM-L

KÓD

DRUH PLOCHY plochy smíšené obytné

FUNKCE plochy smíšené obytné lázeňské

VÝSKYT CHARAKTERISTIKA PLOCHY v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy smíšené obytné pro lázeňství, obsluţnou sféru a bydlení a plochách přestavby

SM-X


plochy smíšené obytné v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy specifických forem smíšeného vyuţití, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit se specifickým vyuţitím a plochách přestavby specifické podmínky

DI-S

plochy dopravní infrastruktury

dopravní infrastruktura silniční

v celém řešeném území

Plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně téţ místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch včetně pozemkŧ, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení, např. autobusová nádraţí, terminály, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáţe a odstavné a parkovací plochy, areály údrţby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot (viz § 9, odst.2 písm. a).

DI-D


dopravní infrastruktura dráţní


Plochy dráţní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy, vč. náspŧ, zářezŧ, opěrných zdí, mostŧ, kolejišť a doprovodné zeleně, dále pozemky zařízení pro dráţní dopravu, např. stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven, vozoven, překladišť a správních budov (viz § 9, odst.2 písm. b).

DI-L


dopravní infrastruktura letecká


DI-V


dopravní infrastruktura vodní


Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky letišť, pozemky obsluţných komunikací, garáţí, parkovišť a odstavných stání (viz § 9, odst.2 písm. c) i zařízení pro leteckou dopravu (letištní terminály, odbavovací haly, administrativu, řídící věţe, hangáry, opravny apod.) Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch, určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky nábřeţí pro vodní dopravu, pozemky přístavŧ, zdymadel, překladišť a související pozemky dopravní a technické infrastruktury (viz § 9, odst.2 písm. d) - u splavněných vodních tokŧ je vhodné upřednostnit jejich vodohospodářský význam a zařadit je do "ploch vodních a vodohospodářských". V plochách DI-V ponechat jen např. přístavy ap, přitom vodní cesty mohlou být na úrovni územního plánu vyznačeny liniově.

DI-K


Logistická centra jako plochy kombinované dopravy zahrnují zpravidla pozemky zařízení a staveb terminálŧ kombinované dopravy a pozemky pro související výrobu a skladování (viz § 9, odst.2 písm. e).

DI-X


dopravní infrastruktura v celém řešeném území kombinovaná logistická centra dopravní infrastruktura - v celém řešeném území se specifickým vyuţitím

TI

plochy technické infrastruktury

technická infrastruktura

v současně území, v zastavitelných plochách a plochách přestavby

TE


v plochách přestavby, v nezastavěném území

TO


TX


energetické stavby a zařízení z obnovitelných zdrojŧ plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady technická infrastruktura se specifickým vyuţitím

plochy areálŧ technické infrastruktury, zařízení na vodovodech a kanalizacích (např. úpravny vody, vodojemy, ČOV), na energetických sítích (např. regulační stanice, rozvodny vysokého napětí), telekomunikační zařízení a další plochy technické infrastruktury, které nelze zahrnout do jiných ploch s rozdílným zpŧsobem vyuţití. plochy pro energetické stavby a zařízení z obnovitelných zdrojŧ (malé vodní elektrárny, plochy větrných a slunečních elektráren apod.) , které nelze zahrnout do jiných ploch s rozdílným zpŧsobem vyuţití.

VT

plochy výroby s skladování

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy výrobních areálŧ těţkého prŧmyslu a energetiky s případným negativním vlivem nad přípustnou mez (pro obytné a plochách přestavby zóny) mimo areál, obvykle je vymezeno ochranné pásmo

VL


výroba a skladování těţký prŧmysl a energetika výroba a skladování lehký prŧmysl

VD


v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy malovýroby, řemeslné či přidruţené výroby, výrobní i nevýrobní sluţby a plochách přestavby

VZ


VK


výroba a skladování drobná a řemeslná výroba výroba a skladování zemědělská a lesnická výroba plochy skladování

VX


výroba a skladování se specifickým vyuţitím

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy pro výrobu a skladování, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky a plochách přestavby

Plochy a koridory pro jiné specifické druhy dopravy - lanové dráhy apod., které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky


plochy skládek, sběrných dvorŧ apod. (jsou vyčleněny do samostatné skupiny)


plochy jiných areálŧ specifické technické infrastruktury, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy výrobních areálŧ lehkého prŧmyslu, negativní vliv nad přípustnou mez (pro obytné zóny) nepřekračuje hranice a plochách přestavby areálu

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy zemědělské výroby a přidruţené drobné výroby a plochách přestavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách skladové areály bez výrobních činností a plochách přestavby



KÓD

DRUH PLOCHY

SM-VR plochy smíšené výrobní

FUNKCE VÝSKYT CHARAKTERISTIKA PLOCHY plochy smíšené výrobní v zastavěném území, v zastavitelných plochách Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho a plochách přestavby členění například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy těţby nerostŧ a plochy specifické (viz §12, vyhl.501/2006)

V

plochy vodní a vodohospodářské

plochy vodní a vodohospodářské


Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního reţimu území a plnění dalších účelŧ stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny, zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních tokŧ a jiné pozemky určené pro převaţující vodohospodářské vyuţití (viz vyhl.501/2006 Sb.); Pokud je vodní tok současně vodní cestou a plocha vyhovuje i § 9, odst.2 písm. d, doporučuje se zařazení do "ploch vodních a vodohospodářských", tedy upřednostnění vodohospodářské funkce.

Z

plochy zemědělské


v nezastavěném území

Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převaţující zemědělské vyuţití, zahrnují zejména pozemky zemědělského pŧdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury (viz § 14 vyhl. 501/2006 Sb.); Zemědělská účelová výstavba areály ţivočišné a rostlinné výroby se do tohoto typu plochy nezahrnují (jsou v typu ploch "výroba a skladování zemědělská výroba"). Naopak stavby nezbytné pro obhospodařování zemědělské pŧdy v nezastavěném území, pastevectví apod. (siláţní ţlaby, přístřešky pro dobytek) mohou být do tohoto typu plochy zahrnuty (viz § 18, odst. 5 stavebního zákona).

Z-S


plochy zemědělské – sady, zahradnictví


Plochy zemědělské - sady a zahradnictví se samostatně vymezují z dŧvodu ochrany příp. zachování specifické zemědělské činnosti = sadařství, zahradnictví

PUPF L ZP

plochy lesní

plochy lesní


plochy s převaţujícím vyuţitím pro lesní produkci; pokud podmínky vyuţití ploch umoţňují umísťování staveb, pak tyto stavby musí vyhovovat § 18, odst. 5 SZ

plochy přírodní

plochy přírodní


plochy s převaţující přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné plochy, plochy evropsky významných lokalit, pozemky smluvně chráněné, prvky ÚSES apod.

SM-N

plochy smíšené nezast. území plochy smíšené nezastavěného území x=p, x=z, x=l, x=v, x=r, x=c, x=s, x=k


NT

plochy těţby nerostŧ

krajinné zóny těţby


plochy smíšené nezastavěného území jsou funkčně nevyhraněné s indexem několika přípustných funkcí; plochy jednotlivých funkcí nevyţadují jejich samostatné vymezení; podmínky vyuţití plochy jsou stanoveny s ohledem na indexy přípustných funkcí, které byly ploše přiřazeny, ostatní funkce mohou být z plochy vyloučeny; pokud podmínky vyuţití ploch umoţňují umísťování staveb, pak tyto stavby musí vyhovovat § 18, odst.5 stavebního zákona; přírodní, zemědělská, lesnická, vodohospodářská, rekreační nepobytová, rekreační pobytová, sportovní, kulturně historická Plochy těţby nerostŧ se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodárné vyuţívání nerostŧ a pro ochranu ţivotního prostředí při těţební činnosti a úpravě nerostŧ, zahrnují zpravidla pozemky povrchových dolŧ, lomŧ a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyuţívaných nerostŧ a odpadŧ, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těţbu. Lze zahrnout i pozemky související dopravní a technické infrastruktury (viz § 18 vyhl.5001/2006 Sb.).

S

plochy specifické

plochy specifické


ZV

plochy systému sídelní zeleně

zeleň na veřejných prostranstvích

v zastavěném území, v zastavitelných plochách významné plochy zeleně v sídlech většinou parkově upravené a veřejně přístupné, jedná se o plochy parkŧ apod., které a plochách přestavby nemohou být součástí jiných typŧ ploch

ZS


zeleň soukromá a vyhrazená

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy většinou soukromé zeleně v sídlech, obvykle oplocené, zejména zahrad, které v daném případě nemohou být a plochách přestavby součástí jiných typŧ ploch, např. bydlení

ZO


zeleň ochranná a izolační

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy ochranné a izolační zeleně v sídlech, například významné plochy izolační zeleně v ochranných pásmech těţkého a plochách přestavby prŧmyslu; ozelenění komunikací se zahrnuje obvykle do ploch dopravní infrastruktury (viz § 9 vyhl. 501/2006 Sb.)

ZP?


zeleň přírodního charakteru

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy zeleně v sídlech udržované v přírodě blízkém stavu lze využít například pro průchod územního systému ekologické stability zastavěným územím a plochách přestavby

ZX


zeleň se specifickým vyuţitím

v zastavěném území, v zastavitelných plochách plochy zeleně v sídlech, které nelze zařadit do předchozích typŧ ploch a je třeba jim stanovit specifické podmínky a plochách přestavby

Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyţadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezp. látek; lze zahrnout i pozemky související technické a dopravní infrastruktury (viz §19 vyhl.501/2006 Sb.).

Poznámka : Oproti Vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území byly však plochy v souladu s §3, odst.4) dále podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter řešeného území tak, ţe k určitému vybranému typu plochy dle Vyhlášky (§ 4-19) je doplněno podrobnější určení účelu plochy a přiřazen specifický kód. Toto členění bylo konzultováno s pořizovatelem a je modifikováno na základě zkušeností z řešeného území i uţíváním stávající územně plánovací dokumentace. V návrhu mŧţe být podle potřeb, které vyplynou z projednání, tento rozsah ještě upraven.



3.4. Ochrana kulturních hodnot území Dominantu města tvoří rozsáhlá gotická hradní zřícenina Střekov. Situovaná na jihu města nad pravým břehem Labe na 100 m vysoké skále. Architektonickou podobu hradu předurčila jeho poloha nad řekou Labem. V době okolo roku 1319 jej dal vybudovat král Jan Lucemburský na ochranu labské plavby. Této funkci byla podřízena i stavební koncepce se zesílenou obranou přístupové cesty, která vedla z údolí řeky. Od roku 1563 vlastnili hrad Lobkoviczové, kteří přestavěli Střekov na počátku 19. století do podoby romantické hradní zříceniny. V roce 1992 byl hrad vrácen v restituci Lobkowiczŧm a je hojně navštěvován jako výletní místo s jedinečnou vyhlídkou. Rozhledna Větruše stojí na výšině nad středem města za řekou Bílinou. Sama o sobě není chráněnou památkou, v terénním reliefu výrazně situované místo má však pozoruhodnou a ne zcela objasněnou historii. Panoramatický akcent v krajině dával předpoklady k domněnkám, ţe se nachází místě v některých pramenech uváděném jako poloha zaniklého hradu, pravděpodobnější variantou je však městské popraviště. Areál Šibeničního vrchu byl v roce 2005 kompletně rekonstruován na romantický turistický cíl. Kostel Nanebevzetí panny Marie byl postaven kolem r. 1318 jako trojlodí, věţ zničená v době husitských válek však byla dokončena aţ roku 1530. V letech 1899-1900 byl výrazně přestavěn v pozdně gotickém stylu podle plánŧ J. Mockera. Bombardování města 1945 váţně narušilo základy chrámové věţe a od té doby je věţ vychýlena od kolmé osy téměř o 2 m. Klášter dominikánů, kostel sv. Vojtěcha - barokní jednolodní kostel s dominikánským klášterem postavil v letech 1715-1730 významný severočeský stavitel Octavio Broggio na místě stejnojmenného nejstaršího ústeckého farního kostela z r.1070 (nalezeny zbytky obvodových zdí starší stavby). V roce 1972 zde byly instalovány druhé největší varhany v České republice. Kostel apoštola Pavla, evangelický Církve československé, neorománská architektonicky vytříbená jednolodní stavba, pozoruhodná ozdobnou fasádou z reţných cihel z roku 1906. Bývalá radnice, dnes okresní soud byla vystavěna v letech 1847-48 na místě demolice renesanční radnice (1570) jako třípodlaţní symetricky komponovaná reprezentativní stavba v pozdně empírovém stylu. Plochý rizalit v ose hlavního prŧčelí dominuje nízkým tympanonem a hranolovou věţí. Městské divadlo, postavené v letech 1908-1909 podle projektu arch. Alexandra Grafa na místě bývalého bahnického Panského rybníka. Monumentální budova s bohatě zdobeným prŧčelím v neobarokním stylu s uplatněním secesních kompozičních prvkŧ reprezentovala bohatý kulturní ţivot v prŧmyslovém velkoměstě. Interier zdobí nástropní freska Eduarda Veitha. Zámek Krásné Březno je jedním z nejmladších zámkŧ v České republice, byl postaven po roce 1841 pro nejvyššího purkrabího Českého království Karla Chotka. Pŧvodní klasicistní podoba zámečku byla radikálně změněna nákladnou přestavbou mezi lety 1885 – 1910. Současná instalace zámeckých interiérŧ připomíná pŧsobení rodiny Chotkŧ. Zámecký exteriér dotváří krásný, krajinářsky cenný park s četnými druhy zajímavých dřevin. Barokní kaple, vystavěná v letech 1690 – 1691 jejíţ stavbu financoval hrabě Jan František Krakovský z Kolovrat. Šlechtic nechal kapli postavit jako poděkování za odvrácení morové epidemie. Její interier zdobí nástěnné fresky z roku 1691. Neobvyklý trojstranný pŧdorys a architektonicky kvalitní prŧčelí sakrální stavby navrhl významný francouzský představitel vrcholného baroka Jean Baptiste Mathey. pŧsobící však převáţně v Čechách. Společnost Fellner u. Helmer realizovala neobarokně koncipovanou budovu Mostecké důlní společnosti ve Velké hradební ulici (dnes Finanční ředitelství. Atelier F a H se rovněţ zúčastnil soutěţe na městské divadlo v roce 1908. Městské lázně od vídeňského architekta P. P. Branga jsou příkladem kvalitní historizující architektury začátku 20. století. Z moderní architektury od významných autorŧ je třeba jmenovat Obecnou a měšťanskou ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

školu postavenou v meziválečném období ve funkcionalistickém stylu v Palachově ulici od Josefa Gočára. V souvislosti s výstavbou "obchodního komplexu FORUM" na ploše jiţně od ústeckého kostela Nanebevzetí P. Marie a obchodního domu Labe probíhá archeologický výzkum. V prostoru bývalého parkoviště u kostela a obchodního domu se budují podzemní garáţe. Plocha archeologického výzkumu se nachází na jiţním obvodu historického centra pŧvodního středověkého města, které bylo sídelně velmi exponované jak v historickém období, tak i v pravěku. Z větší části bylo toto území dotčeno novověkou zástavbou v bývalých ulicích Zahradní a Malá Hradební a další zástavbou v tomto prostoru od 17. století (novověký špitál, měšťanské domy). Území této části města bylo koncem války postiţeno rozsáhlým bombardováním. Tehdejší terénní sklon pak byl uměle navršen sutí ze zničených domŧ a srovnán do horizontály. Archeologicky cenný terén se zde nachází mezi kostelem a tělesem městské hradby. V současné době se výzkum soustřeďuje na středověká a novověká souvrství, raně středověké sídliště a komplex městských hradeb.

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Ústí nad Labem

Klíše

kostel sv. Mikuláše

43201 / 5-280

Ústí nad Labem

Klíše

boţí muka

při silnici Ústí n. L. - Varvaţov

42913 / 5-281

Ústí nad Labem

Klíše

socha sv. Prokopa

v zahradě čp. 37 na mostě přes potok

42431 / 5-279

42756 / 5-273

Ústí nad Labem

Předlice

socha sv. Jana Nepomuckého

42686 / 5-242

Ústí nad Labem

Skorotice

kostel sv. Václava

50197 / 5-5843 Ústí nad Labem

Ústí nad Labem-centrum

kostel apoštola sv. Pavla

Bratislavská, Horova

42984 / 5-264

Ústí nad Labem


kostel Nanebevzetí P. Marie

Bilinská

101663

Ústí nad Labem


popraviště - relikt kruhové šibenice

JZ od centra města na tzv. soudním vrchu



krucifix

Ústí nad Labem-centrum čp.4

klášter dominikánský Hradiště



klášter



bývalá škola

Ústí nad Labem


vila Petschkŧv palác Vladimirská



vila Wolfrumova

Na schodech



divadlo Zdeňka Nejedlého

Lidická



vila - politická škola

W. Churchilla

Ústí nad Labem


činţovní dŧm, z toho jen: pamětní deska Hanzlíčkova generála A. L. Kolobova

Ústí nad Labem


jiná správní stavba budova Magistrátu

Ústí nad Labem

Brná nad Labem

Brná

kaple venkovská usedlost fara

42740 / 5-265

43643 / 5-267

11649 / 353153

43175 / 5-268 43316 / 5-160

Ústí nad Labem

42566 / 5-229

Ústí nad Labem

Český Bukov

Povrly čp.9

42787 / 5-228

Ústí nad Labem

Český Bukov

Povrly čp.17

Brněnská, Masarykova

Lidická


Církvice

kostel Nanebevzetí P. Marie

ob. Sebuzín

42549 / 5-241

Ústí nad Labem

Církvice

socha sv. Jana Nepomuckého

za vsí při silnici

43226 / 5-167

Ústí nad Labem

Habrovice

čp.1

tvrz - panský dŧm



Krásné Březno

kostel sv. Floriána socha P. Marie Assumpty

47644 / 5-271

Ústí nad Labem

Krásné Březno

42818 / 5-272

Ústí nad Labem

Krásné Březno

čp.1

nároţí ul. K mlýništi a U studánky

zámek


Mojţíř

kostel sv. Šimona a Judy

?

42755 / 5-216

Ústí nad Labem

Mojţíř

socha sv. Donáta

u kněţiště kostela

42512 / 5-217

Ústí nad Labem

Mojţíř

čp.24

42966 / 5-219

Ústí nad Labem

Neštěmice

kaplička

42424 / 5-220

Ústí nad Labem

Neštěmice

kříţ

v zahradě u školy

42331 / 5-221

Ústí nad Labem

Nová Ves

Střekov

kaple venkovská usedlost

venkovská usedlost

43513 / 5-222

Ústí nad Labem

Nová Ves

Střekov čp.13

43011 / 5-223

Ústí nad Labem

Nová Ves

Střekov čp.18

venkovská usedlost

42452 / 5-274

Ústí nad Labem

Střekov

Střekov

hrad Střekov, zřícenina


Střekov

Střekov

zvonička s milníkem

43379 / 5-275

Ústí nad Labem

Střekov

Střekov

zdymadlo

43570 / 5-249

Ústí nad Labem

Svádov

kostel sv. Jakuba Většího


Svádov

sloup se sousoším sv. Tří králŧ

Ústí nad Labem

Svádov

43558 / 5-250

čp.1

pod hradem

fara

Ochrana kulturních hodnot území je zajišťována nástroji státní památkové péče (zákon č.20/1997 Sb. o státní památkové péči). V souladu s ustanovením zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č.242/1992 Sb. je celé řešené území třeba povaţovat za území s archeologickými nálezy a proto je nutno při vypracování jednotlivých projektŧ v daném území vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona a respektovat jeho podmínky, samostatně jsou vymezena archeologická naleziště I.zóna, II. zóna. NOVODOBÉ MONUMENTÁLNÍ BUDOVY Muzeum města Ústí nad Labem a sluneční hodiny na Lidickém náměstí, které jsou součástí fontány. Dŧm kultury pracujících byl vystavěn v letech 1954-1964 jako jedna z prvních poválečných realizací společensko-kulturního vybavení a reprezentace města. Objekt obsahuje 700 místností s kapacitou 2200 návštěvníkŧ, divadelní sál, kinosál, přednáškovou místnost, reprezentační sál, restauraci. Palác justice v Kramolech byl realizován na základě urbanisticko-dopravní soutěţe, kterou vyhrál ing.arch. Antonín Vaněk. Výškový objekt o 8 podlaţích a dvěma křídly je opatřen obvodovým pláštěm z ocelových závěsných panelŧ. Interhotel Bohemia představuje první moderní výškovou budovu v centru města a zároveň jeho dominantu, vznikl v letech 1964-1968 na místě demolice šesti domŧ v Dlouhé ulici. Autorem architektonického návrhu je akad. arch. Gustav Brix. Zimní stadion na Bukově byl vystavěn v roce 1967, projekt vypracovali ing. arch. J. Slíva, J. Doleţal, ing. J. Zeman. Objekt s ledovou plochou 30/60 m pro 9000 divákŧ je vybaven doprovodným zázemím. Sídliště Severní Terasa bylo vybudováno na základě zpracování podrobného územního plánu v roce 1965 ing.arch. V. Krejčím, ing. arch. J. Gabrielem, ing. arch. M. Bohmem. Pŧvodní koncepčně velkorysý urbanistický záměr, který kromě bydlení zahrnoval zajištění tohoto územního celku všemi formami sluţeb i kulturně-společenského vybavení, se nepodařilo ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

uskutečnit. Výstavba v prŧběhu 70. let se soustředila především do okrajových částí města, neboť veškeré volné plochy v centru byly uţ prakticky zastavěné. Stavební pasivita v centru se projevila nedostatečnou údrţbou a postupným chátráním stavebního fondu. Došlo k likvidaci 25 malých prodejen prŧmyslového zboţí, kapacita obchodní sítě byla zastaralá a nedostačující. Pro ţivot ve středu města znamenala dŧleţitý přelom dostavba Revoluční ulice s ústředním objektem novostavby obchodního domu Labe, dokončeného v roce 1974, jeho součástí kromě kompletního sortimentu byly sluţby a stravování. Po roce 1945 s přechodem těţebných metod na lomovou těţbu se radikálně zhoršily devastační dŧsledky v krajině, nejenom vlastí plochou lomŧ, ale i v předpolí postupujících porubních front, výsypek. Z mapy zmizely např. vesnice Zabruţany, Soběchleby, Zaluţany, Dělouš, Varvaţov, Podboří. Těţba hnědého uhlí v ústecko-teplické oblasti byla definitivně ukončena v roce 1997. Uhelné dolování na území mezi Ústím nad Labem a Teplicemi ovlivnilo v prŧběhu 250 let nepřetrţité těţby velmi významným zpŧsobem ţivotní podmínky celé oblasti. Zapříčinilo změny krajiny s návaznou koncentrací obyvatel. Poměrně dlouhou tradici i významné postavení v českém prŧmyslu má chemické odvětví. Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu (dnešním pokračovatelem jsou Severočeské tukové závody) byl zaloţen uţ roku 1856, továrna vznikla z potřeb zpracování blízkých nalezišť surovin, pro snadnou dostupnost loţisek hnědého uhlí i dopravních výhod. Výroba kyseliny sírové, solné, dusičné, síranu sodného, chloru, se prováděla podle originálního technologického postupu a koncepce Leblancovy sodárny. Základní surovinou byla sicilská síra, chillský ledek, dopravované po Labi. Zdokonalením technologie a modernizací výroby roku 1899 se stal chemický koncern největším výrobcem v tomto odvětví a podílel se na zaloţení poboček v Lovosicích, Neratovicích, Semtíně. Prací mýdlo s jelenem HELLADA, vyráběné celé meziválečné období, dodnes představuje neodmyslitelný symbol města. TECHNICKÉ PAMÁTKY Prioritní zaměření městského organismu na prŧmyslovou výrobu je evidentní na dominantním zastoupení výrobních, provozních i technických budov a zařízení v urbanistické struktuře Ústí. Mimořádné nároky na objemovou kapacitu, provozní i stavební specifika typologických druhŧ i komplikované moţnosti integrace do urbanistické struktury předurčují tato zařízení do výjimečné pozice vymykající se běţné městské zástavbě. Na architekturu industriálních budov byly kladeny uţ od počátku nejvyšší nároky nejenom z hlediska funkčního vyuţití sloţitého provozu, vyţadovaly kromě jiného náročné terénní úpravy spojené s rozsáhlým přesunem zeminy tunely, výstavbu kamenných opěrných zdí, příhradových ocelových mostŧ. Všechna tato dŧmyslná technická díla, opírající se o principy sloţitých statických výpočtŧ, musela zohledňovat dynamické síly, spojité zatíţení, odstředivou i brzdnou sílu, moment přitíţení... coţ nebylo před zavedením ţeleznice aţ do poloviny 19.století zapotřebí. Hodnota industriálních staveb spočívá nejenom ve vlastním stáří a kvalitě výzdobných výtvarných prvkŧ, reprezentují dokument dosaţeného technického vývoje ve své době - schopnost řešení náročných statických děl, zaloţených na sloţitých výpočtech, významně také ovlivnily urbanismus Ústí nad Labem, stavební, ale i socio-demografický vývoj. Kombinovaný most byl předán do provozu jako první labský most roku 1874. Šlo o ve své době neobvyklou patrovou konstrukci, na jejímţ horním podlaţí vedla ţelezniční trať, dolní podlaţí slouţilo silniční dopravě, délka mostu činila 310 m. Z mostu se dochovala jen levobřeţní opěra těsně nad současným ţelezničním mostem. Benešŧv most byl otevřen roku 1936, dodnes je nejvýznamnějším objektem svého typologického druhu na území města. Technicky náročná konstrukce horních obloukŧ, která nese výrazně vyklenutou mostovku, se stala symbolem, pouţívaným často pro Ústí. Je prvním SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

výhradně silničním mostem přes Labe ve městě. Nýtovaná příhradová konstrukce se skládá se ze dvou nosných obloukŧ, spojených příčníky a stojkami. Ţelezniční most přes Labe byl postaven v rámci předelektrizačních úprav celého traťového úseku Ústí nad Labem - Střekov západ v letech 1951-57 jako náhrada pŧvodního jednokolejného kombinovaného mostu z roku 1874. Konstrukce ţelezobetonového trámového nosníku spočívá na monolitických pilířích, přes řeku převádí dvoukolejnou trať a lávku pro pěší. Most začíná na úpatí vrchu s Větruší. Z novodobých dopravně inţenýrských staveb byl ve městě realizovaný Mariánský most, postavený v roce 1998. Z technického hlediska unikátní stavbu představuje skladiště cukru, které stojí poblíţ přístavu ústecké části Krásné Březno. V souvislosti s výstavbou nového přístavu a tedy i skladu byla provedena regulace břehŧ v délce 400 m přístavní zdi podél toku Labe. Pětipodlaţní budova byla vybudována roku 1890. Její konstrukce kombinuje ţelezné nosníky a segmentové skořepinové klenby stropŧ z prostého betonu. Strop v kaţdém patře nese deset kleneb o rozpětí 1,4 m, celkem 3,5 tis. m2 zaklenuté stropní plochy unese aţ 600 vagonŧ cukru. Autorem projektu byl významný český technik Eduard Bazika. Navrţený materiál, technologie i forma stavby byly v době výstavby převratné. V současné době představuje objekt skladu nejstarší dochovanou takto rozsáhlou betonovou stavbu v zemi. Masarykovo Střekovské zdymadlo s dvoudílným jezem a malou vodní elektrárnou náleţí k chráněným technickým památkám, v době jeho výstavby v meziválečném období v letech 1925-1935 podle projektu ing. Františka Vahaly bylo největším v republice a nejmodernějším v Evropě. Stavba je zajímavá nejenom po stránce funkčně technické, představuje i kvalitní architektonické dílo, ovlivněné slohovým cítěním ve stylu konstruktivistického purismu s uplatněním prvkŧ art déco a funkcionalismu. Účelem vybudování zdymadla byla především ochrana před povodněmi. Zdymadlo mělo velký význam pro zlepšení plavebních podmínek labské lodní přepravy s vyuţitím i při niţším stavu vody, kromě toho bylo zdrojem elektrické energie, ale poskytovalo i zajímavou moţnost přechodu řeky suchou cestou. Dodnes je posledním vodním dílem na českém úseku Labe před hranicí s Německem.

války 1945 příliš nedochovalo. Plošnou likvidací starších etap lidové architektury venkovské zástavby v převáţné části pohraničního území došlo k praktickému zániku unikátních dokumentačních hodnot kulturního dědictví. Zejména v západní části (Mostecko, Litvínovsko, Chomutovsko) musela celá řada vesnic ustoupit povrchové těţbě hnědého uhlí. V současné době se s reprezentanty tradičního lidového stavitelství lze setkat pouze v nedalekém skanzenu v Zubrnicích, kam byly soustředěny přenesené tradiční chalupy, charakteristické pro venkovskou zástavbu v regionu. Urbanistický komplex prezentuje v přirozeném kopcovitém prostředí základní typy lidových staveb na ústecku. Regionálním zařazením spadá oblast ústecka do typologického typu tradičního vesnického domu severozápadních Čech, ve srovnání s ostatními regionálními typy lidové architektury v Čechách jsou domy v řešené oblasti výtvarně ojedinělé pouţitím dřevěných prvkŧ jako dekorativního materiálu (zdobné řezby, profilované trámkové římsy, kompoziční prvky), svojí hmotou jsou nadprŧměrné. Dvŧr usedlosti byl obvykle vymezen v přední části na jedné straně obytným domem, naproti stával zděný výměnek a zadní stranu příčně uzavírala velká stodola. Dvory bývaly dláţděny hrubými plochými kameny nebo později dlaţebními kostkami. Vnitřní prostorová skladba domu ovlivnila jeho podobu a proporce. Obytný dŧm byl ve

LIDOVÁ ARCHITEKTURA Z historické zástavby se v dŧsledku intenzivní industrializace i díky bombardování na konci

starším období zpravidla roubený patrový, během svého stavebního vývoje však doznal stavebních změn, vynucených kratší ţivotností materiálu a jeho špatným technickým stavem, kdy pŧvodně roubené stěny přízemní světnice, jejíţ součástí byla i podstávka, musely být nahrazeny cihlovým zdivem (nebo z pískovcových blokŧ) s většími okny. Nejčastěji se tak stávalo koncem 19. století. Kromě roubených stěn se vyskytovala i materiálová technologie hrázděné konstrukce, uţívané pro stěny patra. Pec na chleba svým tělesem vystupovala ze síně mimo pŧdorys objektu. Zajímavým a pro tento region typickým je systém topení v kachlovém sporáku ve světnici. Přikládalo se do něj vţdy ze síně. V zdejší ovocnářské oblasti se vyuţíval i pro vaření povidel, nad kotlem bývalo osazeno zařízení na jejich míchání. Světnice bývala zakryta povalovým ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


stropem, nebo stropními trámy s překládaným záklopem. Charakteristické patrové uspořádání místností obsahuje komory pro obývání i uskladňování. Místnosti v patře bývaly přístupné ze síně zalomeným nebo přímým ramenem schodŧ. Architektonicky pozoruhodná byla arkádová polozapuštěná pavlač, chráněná výrazným přesahem střechy nad zápraţím, vynášeným stropními trámy. Trojdílná dispozice domu (světnice, síň, chlév) chlévního typu byla navíc specifická samostatným propojením chléva dveřmi do síně kromě běţného vchodu do dvora, coţ bylo v zimě praktické a v horských pohraničních oblastech běţné. Chmelařský dŧm byl charakteristický obvyklou velikostí stavby, obsahoval dvě podlaţí na rozloţitém pŧdorysu a vysoký krov s minimálně dvěma řadami štěrbinových větrákŧ (dle počtu podlaţí pŧdy), zvláštní otvor v podlaze pŧdy ústící do horní síně nebo pavlače a vlastní sušičku chmele. Větráky ve střeše umoţňovaly sušit přirozeným teplem a provětráváním chmele, rozloţeného na podlaţích pŧdy. Především pro tento starý zpŧsob sušení chmele a jeho uskladňování v komorách bylo zapotřebí obrovských prostor v krovu. Pro tento region je typický, především u zděných domŧ, systém odvádění vody z orosených okenních křídel. Ještě koncem 19. století bývala u zdejších zděných objektŧ i v jejich obytné části jednoduchá okna zapuštěná do stěn. Voda stékající v zimě při topení na dřevěnou nebo kamennou parapetní desku byla odváděna podélnými ţlábky směřujícími do otvoru ve středu, a jím protékala do malé niky, ve které byla zasunuta speciální hranatá keramická nádoba s ouškem. Tak jako ve všech tradičních lidových stavbách, i zde se vytápěla pouze světnice a spalo se v patře ve studených komorách. Výměnek býval nedílnou součástí hospodářské usedlosti a měl zajistit klidné stáří hospodáři. Býval vybaven obdobně jako základní usedlost a být tedy funkčně, provozně a hmotně nezávislý. Pozemek za stodolou pokračoval obvykle zelinářskou zahradou, po jejímţ obvodu se pěstovalo mnoţství druhŧ domácího koření a léčivek. Její produkce slouţila především pro vlastní potřebu hospodářství. Unikátním technickým zařízením a vybavením usedlostí tohoto kraje, pro nějţ jsou typické švestkové a jablečné sady, jsou drobné objekty teplovzdušných sušáren na ovoce, volně stojících v zahradách. POUŢITÁ LITERATURA: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Severní Čechy (díl IV.) Prof.dr. Zdeněk Fiala DrSc., 1984 Lidová architektura v Československu Václav Mencl 1980 Umělecké památky Čech Dr. Emanuel Poche DrSc. 1978 České tvrze A.Hejna Encyklopedie českých hradŧ, díl I., Tomáš Durdík Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. díl,H. Hlušičková, 2004



4. ROZBOR PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ, DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI 4.1. Doprava 4.1.1. Dopravní význam města, širší vztahy 4.1.2. Silniční doprava 4.1.2.1. Hlavní silniční tahy 4.1.2.2. Dálnice 4.1.2.3. Silnice I. tříd 4.1.2.3.1. Silnice I/30 4.1.2.3.2. Silnice I/62 4.1.2.3.3. Silnice I/13 4.1.2.4. Silnice II. třídy 4.1.2.4.1. Silnice II/253 4.1.2.4.2. Silnice II/258 4.1.2.4.3. Silnice II/261 4.1.2.4.4. Silnice II/528 4.1.2.4.5. Silnice II/613 4.1.2.5. Mezinárodní silniční síť 4.1.2.6. Silnice III. třídy 4.1.2.7. Městské komunikace 4.1.2.7.1. Rychlostní komunikace (funkční skupina A) 4.1.2.7.2. Sběrné komunikace (funkční skupina B) 4.1.2.7.3. Obsluţné komunikace (funkční skupina C) 4.1.2.7.4. Nemotoristické komunikace (funkční skupina D) 4.1.2.8. Významné inţenýrské stavby na komunikační síti 4.1.2.9. Dopravní signalizace 4.1.2.9.1. Světelná signalizační zařízení na křiţovatkách 4.1.2.9.2. Světelná signalizace ţelezniční přejezdŧ 4.1.2.9.3. Účelová světelná signalizace 4.1.2.10. Přehled nehodových míst 4.1.2.11. Rozmístění záchranných sluţeb záchranného systému města 4.1.2.12. Systémy dohledu na provoz 4.1.2.13. Dopravní závady


4.1.2.14. Intenzity dopravy, dopravní model 4.1.2.14.1. Dopravní model 4.1.2.14.1.1. Pouţité programy 4.1.2.14.1.2. Podklady pro vytvoření dopravního modelu 4.1.2.14.1.3. Popis dopravního modelu 4.1.2.14.1.4. Hromadná doprava 4.1.2.14.2. Dopravní zatíţení významných komunikací 4.1.2.15. Čerpací stanice pohonných hmot 4.1.2.16. Významné zdroje a cíle dopravy 4.1.3. Veřejná hromadná doprava 4.1.3.1. Vývoj hromadné dopravy na území města 4.1.3.2. Městská hromadná doprava 4.1.3.3. Autobusová regionální doprava 4.1.3.4. Integrovaný systém dopravy osob 4.1.4. Doprava v klidu 4.1.4.1. Městská část Centrum 4.1.4.2. Městská část Severní Terasa 4.1.4.3. Městská část Klíše – Předlice 4.1.4.4. Městská část Střekov 4.1.4.5. Městská část Bukov a Všebořice 4.1.4.6. Městská část Skřivánek a Hornická Stará 4.1.5. Ţelezniční doprava 4.1.5.1. Ţelezniční trati v území 4.1.5.1.1. Přehled ţelezničních tratí v území 4.1.5.1.2. Traťové rychlosti na tratích v řešeném území 4.1.5.1.3. Propustnost tratí 4.1.5.1.4. Zabezpečovací zařízení v přilehlých mezistaničních úsecích 4.1.5.2. Ţelezniční stanice a zastávky v uzlu Ústí nad Labem 4.1.5.2.1. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí 4.1.5.2.2. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ 4.1.5.2.3. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov 4.1.5.2.4. Ţelezniční zastávky 4.1.5.3. Vlečky na území města Ústí nad Labem 4.1.5.3.1. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ 4.1.5.3.2. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí 4.1.5.3.3. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov 4.1.5.4. Provoz ţelezniční dopravy 4.1.5.4.1. Ţelezniční nákladní doprava 4.1.5.4.2. Ţelezniční osobní doprava 4.1.6. Vodní doprava 4.1.6.1. Vodní cesta a doprava – infrastruktura SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

4.1.6.1.1. Labská vodní cesta – parametry 4.1.6.1.2. Labská vodní cesta – splavnost 4.1.6.1.3. Kapacita Labské vodní cesty 4.1.6.1.4. Přeprava zboţí po Labské vodní cestě 4.1.6.1.5. Přístavy pro nákladní a osobní lodní dopravu 4.1.6.1.6. Zařízení pro lodní dopravu (opravny, doky, čerpací stanice) 4.1.6.1.7. Vodní díla, protipovodňová opatření 4.1.6.2. Provoz vodní dopravy 4.1.6.2.1. Osobní vodní doprava 4.1.6.2.2. Nákladní vodní doprava 4.1.7. Letecká doprava 4.1.7.1. Infrastruktura letecké dopravy 4.1.7.1.1. Letiště na území města Ústí n. Labem – základní informace 4.1.7.1.2. Letištní provozní zóna, překáţky v jejím prostoru 4.1.7.1.3. Vzletové a přibliţovací roviny, překáţky v jejich prostoru 4.1.7.1.4. Vybavení letiště 4.1.7.1.5. Zatíţení hlukem 4.1.7.1.6. Jiné přistávací plochy na území města 4.1.7.2. Letecký provoz 4.1.7.2.1. Osobní letecká doprava 4.1.7.2.2. Nákladní letecká doprava 4.1.8. Cyklistická doprava 4.1.8.1. Přehled cyklotras procházejících Ústím nad Labem a okolím 4.1.8.2. Cyklostezky na území města 4.1.8.3. Sluţby pro cyklisty 4.1.9. Pěší doprava 4.1.9.1. Hlavní směry pěší dopravy 4.1.9.2. Pěší trasy 4.1.9.3. Podchody pro pěší 4.1.9.4. Turistické trasy

Významnou součástí dopravních vztahŧ na území města a regionu je hromadná doprava, která je zastoupena autobusovou a trolejbusovou dopravou. Autobusová doprava zajišťuje hromadnou dopravu na území města, příměstskou dopravu, propojení v rámci kraje a v neposlední řadě zajišťuje dopravní spojení i do zbytku republiky. Trolejbusová doprava je nedílnou součástí městské hromadné dopravy. Její význam spočívá v zajištění kapacitní přepravy cestujících zejména ve vztahu centrum města ↔ velké obytné celky (sídliště). Poměrně významným segmentem hromadné dopravy osob je ţelezniční doprava, která systémem regionálních spojŧ zajišťuje propojení města s okolními městy a obcemi. Nespornou výhodou tohoto druhu dopravy osob je značná kapacita, rychlost, nezávislost na dopravní situaci a situování nádraţí přímo v centru města. Doprava v klidu je jako u většiny českých měst poměrně problematická. Centrum města a sídliště vykazují nedostatek parkovacích míst. Postupně jsou zaváděna opatření, která mají tento stav postupně napravit. Letecká doprava vyuţívá na řešeném území letiště, které je situováno v západní části města. Vzletová a přistávací dráha je travnatá a letiště je vyuţíváno zejména pro sportovní letadla. Rovněţ nelze opomíjet nemotoristickou dopravu tj. cyklistickou a pěší. Pěší doprava je významná zejména na krátké vzdálenosti a je tedy poměrně intenzivní v centrální části města. Další intenzivní pěší trasy jsou v blízkosti významných zastávek hromadné dopravy a u významných cílŧ cest – např. Masarykova nemocnice. V poslední době je kladen velký dŧraz na bezpečnost pěší dopravy, neboť chodci patří mezi nejzranitelnější účastníky dopravy. Cyklistická doprava nemá na území města ideální podmínky pro intenzivní vyuţívání – značná členitost terénu. I přesto jsou dále budovány cyklostezky podél řek, které jsou ovšem určeny převáţně pro rekreační dopravu. I přes sloţité výškové poměry území jsou nové trasy vyuţívány nejen rekreační dopravou, ale částečně i kaţdodenní dopravou. 4.1.2. Silniční doprava Jak jiţ bylo popsáno v úvodu kapitoly Doprava, je město Ústí nad Labem významným zdrojem a cílem silniční osobní i nákladní dopravy. Poměrně významný podíl je tvořen i tranzitní dopravou, která městem projíţdí zejména ve směru Česká republika – Německo. V dohledné době by měl nastat přesun této tranzitní dopravy ze silnic I. a II. tříd na kapacitní dálnici D8, která je vedena v západní části řešeného území. Podmínkou je ovšem vybudování úseku dálnice D8 – 805 v úseku Lovosice ↔ Řehlovice, který je posledním nezprovozněným úsekem dálničního tahu Praha ↔ Dráţďany ↔ Berlín. Předpoklad zprovoznění je dle údajŧ z ŘSD rok 2010. 4.1.2.1. Hlavní silniční tahy

4.1.1. Dopravní význam města, širší vztahy Město Ústí nad Labem se nachází na významné křiţovatce silniční, ţelezniční a lodní dopravy. V současném stavu je významná silniční a ţelezniční doprava (zprovoznění dálnice D8 a rekonstrukce ţelezničního koridoru). Poněkud potlačen je význam lodní dopravy, a to zejména vlivem nestálé splavnosti řeky Labe a všeobecným sniţováním objemu přepraveného zboţí lodní dopravou. Poloha města Ústí nad Labem na soutoku dvou řek v pahorkatém území poměrně značně omezuje moţnosti vedení dopravní infrastruktury. Hlavní silniční a ţelezniční tahy jsou navrţeny v údolích podél řek, vedení v jiné trase je poměrně technicky náročné. Donedávna byla omezující pro rozvoj dopravní infrastruktury i probíhající povrchová těţba hnědého uhlí na západním okraji řešeného území. Toto omezení jiţ není v současném stavu aktuální. Příkladem je vedení dálnice D8, která je trasována přes bývalé doly. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

V řešeném území jsou vedeny silnice I. tříd a dálničního typu, které jsou v majetku a správě Ředitelství silnic a dálnic. Tyto silniční tahy patří k nejvíce dopravně zatíţeným komunikacím a propojují řešené území s dalšími městy v regionu a jsou po nich vedeny mezinárodní dopravní vztahy. Dále jsou v území silnice II. a III. tříd, které propojují řešené území s městy a obcemi v okolí města či dopravně napojují město do méně významných dopravních směrŧ. Dopravní zatíţení jednotlivých komunikací je převzato z modelu dopravy, který pro město vytvořila a dále aktualizuje firma CityPlan. Intenzity dopravy jsou uvedeny souhrnně v kapitole 5.1.2.13.2.. 4.1.2.2. Dálnice Západním segmentem řešeného území prochází dálnice D8, která je v současném stavu jedním z nejvýznamnějších dopravních napojení města Ústí nad Labem. Její význam ve vztahu SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

k dopravnímu propojení města se Středočeským kraje a hlavním městem Prahou ještě do budoucna vzroste po zprovoznění úseku Lovosice ↔ Řehlovice, neboť stávající dopravní vztahy tímto směrem jsou vedeny po silnicích I/30 (II/613) a I/8 (R63). Dle provedených prŧzkumŧ dopravy je intenzivněji vyuţívána jako objízdná trasa silnice I/30, přestoţe dopravní značení pro směr Lovosice → Trmice navádí řidiče po silnici I/8, R63 a D8 – úsek 806. Mezi nejvýznamnější dŧvody pro vyuţití silnice I/30 je rovinatý podélný profil silnice, který zaručuje poměrně stálou rychlost nákladních vozidel na převáţné délce úseku. Dopravní napojení města Ústí nad Labem na dálnici D8 je zajištěno pomocí celkem 4 mimoúrovňových křiţovatek a navazujících silnic I., II. a III. tříd. Zdŧraznění návazných silnic vychází z faktu, ţe ani jedna z dálničních MÚK se v celém rozsahu nenachází na katastrálním území města. Jedná se o následující křiţovatky: - MÚK Trmice (69 km). V této křiţovatce je dálnice D8 napojena na silnici II/613, která je v řešeném území vedena ve čtyřpruhové uspořádání. Tato silnice II. třídy je v současném stavu součástí objízdné trasy nedokončeného úseku dálnice D8 – 805. Z hlediska dopravní obsluhy města je MÚK Trmice nejvíce vyuţívána pro cesty do centra města. Tento význam bude zachován i po zprovoznění dálnice D8 – 805. - MÚK Předlice (72 km). V této křiţovatce je dálnici D8 napojena na silnici III/25364, která tvoří paralelní trasu s dálnicí D8 a obsluhuje přilehlou rozvojovou zónu Předlice. - MÚK Úţín (74 km). V této křiţovatce je dálnice D8 napojena na silnici I/30, která vstupuje do města v městské části Všebořice. Z této MÚK jsou obsluhovány komerční zóny v západní části Všebořic - MÚK Knínice (80 km). V této křiţovatce je dálnice D8 napojena na silnici I/13. Dopravní napojení města je realizováno pomocí silnici II/528, která je na síť místních komunikací (a silnici I/30) napojena v městské části Boţtěšice a Severní terasa. V řešeném území se na dálnici D8 nachází oboustranná dálniční odpočívka Varvaţov, která je vybavena ČSPH a parkovištěm pro odstav nákladních a osobních vozidel. Odpočívky nejsou vzájemně propojeny obsluţnou komunikací a ani nejsou přístupné účelovou komunikací ze silnic niţších tříd. 4.1.2.3. Silnice I. tříd Na území města se nachází dvě silnice I. třídy. Obě představují základní páteře městské komunikační sítě a propojují město na významná města v okolí. Jejich uspořádání je v řešeném území dvoupruhové (převáţné délky úseku ve městě) i čtyřpruhové v prostoru sídlišť. Obě tyto silnice patří k dopravně nejzatíţenějším, neboť jsou vyuţívány jak dopravou místní, tak dopravou zdrojovou a cílovou a rovněţ je významný podíl dopravního proudu tvořen dopravou tranzitní pro město Ústí nad Labem. Silnice I/30 je vyuţívána v jiţní části území (příjezd od Lovosic) jako hlavní dopravní napojení města ze Středočeského kraje. V kombinaci se silnicí II/613 tvoří silnice I/30 objízdnou trasu pro nedokončený úsek dálnice D8-805. Silnice I/62 vedoucí do Děčína je vyuţívána rovněţ pro tranzitní dopravu a to ve směru Lovosice – Děčín. 4.1.2.3.1. Silnice I/30 Tato dopravně významná silnice vstupuje do území na levém břehu řeky Labe od Lovosic. Úsek Lovosice ↔ Ústí nad Labem podléhá mýtu (výkonové zpoplatnění), neboť se jedná o objízdnou trasu nedokončené dálnice D8. V městské části Vaňov je silnice I/30 (Praţská) řešena jako dvoupruhová a je po ní vedena hromadná doprava. Podél řeky Labe je silnice I/30 (Přístavní) vedena aţ do křiţovatky s ulicí Hrnčířská, kde se na ní napojuje silnice I/62 (Přístavní) směr Děčín. Úsek mezi křiţovatkami Praţská x Přístavní a Přístavní x Hrnčířská (podjezd pod mostem E. Beneše) patří na území města k úsekŧm komunikační sítě s nejvyšší intenzitou ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

dopravy. V tomto úseku jsou další dvě dopravní závady, které budou do ukončení prací na ÚP odstraněny. Jedná se o nedostatečnou podjezdnou výšku, kdy vyšší vozidla neţ 4,1 m ve směru od Děčína a 4,3 m ve směru od Lovosic musí vyuţít jednopruhové sníţené vozovky mezi silnící a řekou Labe. Tento manévr nákladních vozidel často zpŧsobuje dopravní problémy. Dalším problémem tohoto úseku je zatápění zvýšenou hladinou Labe jiţ při jednoleté vodě – časté uzavírky úseku. Oba tyto dopravní problémy budou odstraněny výstavbou protipovodňové vany. Z křiţovatky Přístavní x Hrnčířská je silnice I/30 vedena směrem do centra města do křiţovatky Předmostí a dále ulicí Dŧlce (Hoření) do městské části Stříbrníky. Část ulice Dŧlce je ve značném podélném stoupání a z toho dŧvodu je zde navrţen pruh pro pomalá vozidla. V tomto úseku je vedena i trolejbusová doprava (do křiţovatky s ulicí Malátova). Dále je silnice I/30 vedena poměrně krátkým úsekem ulice Krušnohorská, která je řešena jako čtyřpruhová sídlištní komunikace s vedením trolejbusové dopravy. Silnice I/30 pokračuje dále jako ulice Sociální péče a Boţtěšická. Jedná se opět o čtyřpruhovou komunikaci, která je v části úseku směrově nerozdělená. Po celém úseku je vedena trolejbusová doprava. Na ulici Sociální péče v prostoru Masarykovy nemocnice dochází k významnému střetu automobilové dopravy a chodcŧ – pěší propojení zastávek MHD a sídliště s nemocnicí. Tento úsek je označen jako dopravní závada a vyţaduje poměrně rychlé řešení z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. Silnice I/30 je vedena prostorem okruţní křiţovatky Bukov. Tato pětiramenná okruţní křiţovatka je v současném stavu vyznačena svislým dopravním značením jako soustava stykových křiţovatek s rŧznou předností vjezdŧ, coţ je poměrně nepřehledné. Jedná se tedy o další dopravní závadu, kterou je nutné odstranit. Dále je silnice I/30 vedena ulicí Všebořická (Havířská) aţ na hranici města. V tomto úseku je silnice dvoupruhová s mnoţstvím řadících pruhŧ v křiţovatkách a na silnici je napojena souběţná obytná zástavba a přilehlé komerční aktivity. Svým charakterem je tedy silnice více obsluţnou komunikací, neţ jednou z hlavních městských radiál. Existence mnoha komerčních objektŧ je pŧvodem poměrně vysokých intenzit dopravy a tím i dopravních problémŧ. Skladba dopravního proudu z hlediska zdrojŧ a cílŧ dopravy na tomto úseku se skládá z vozidel jedoucích do komerčních zón, do obytných oblastí a dopravu dálkovou jedoucí na D8, případně směr Teplice. Po výjezdu z města Ústí nad Labem je silnice I/30 řešena jako dvoupruhová v extravilánovém uspořádání s odpovídajícími směrovými a šířkovými parametry. I mimo městskou zástavbu jsou na silnici napojeny přilehlé pozemky a objekty (mimo jiné i příjezd na letiště). Mnohá napojení jsou řešena bez příslušných řadících pruhŧ a situace je mnohdy zejména za zhoršeného počasí značně nepřehledná. Řešené území opouští silnice I/30 směrem na Teplice v prostoru MÚK Úţín s dálnicí D8. I v tomto úseku je řešena jako dvoupruhová silnice s odpovídajícím směrovým a šířkovým uspořádáním. 4.1.2.3.2. Silnice I/62 Tato silnice I. třídy začíná v řešeném území křiţovatkou se silnicí I/30 Přístavní x Hrnčířská jako pokračování silnice I/30 směr Děčín. Dále je silnice I/62 (místní názvy Přístavní, Podmokelská, Opletalova a Vodařská) vedena mimo obytnou zástavbu prŧmyslovými zónami – přeloţka pŧvodní trasy ulic Dráţďanská a Hlavní. V celém úseku na řešeném území je řešena jako dvoupruhová. Přímá obsluha objektŧ je omezena, ne však vyloučena. Napojení ulice Dráţďanská a prŧmyslové zóny je řešeno mimoúrovňovou křiţovatkou. Na území města se rovněţ vyskytují poměrně významné úrovňové křiţovatky (napojení městské části Neštěmice), kde přednost vozidel je řízena dopravním značením. V úseku Dráţďanská ↔ Opletalova je po silnici I/62 SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

vedena trolejbusová doprava. Silnice I/62 je vedena dále po levém břehu Labe aţ do Děčína, kde po mostě společném s I/13 překročí řeku a pokračuje dále k hranici s Německem v Hřensku.

vedeny linky městské hromadné dopravy města Ústí nad Labem. Rovněţ individuální doprava mezi oběma městy je poměrně intenzivní. 4.1.2.4.3. Silnice II/261

4.1.2.3.3. Silnice I/13 Na severním okraji zasahuje do řešeného území silnice I/13, která propojuje Karlovy Vary ↔ Chomutov ↔ Teplice ↔ Děčín ↔ Liberec ↔ Habartice (přechod do Polska). Jedná se tedy o poměrně významný dopravní tah na severozápadě Čech, která ovšem svým prostorovým uspořádáním a vedením značným mnoţství obcí a měst nesplňuje poţadavky na rychlé propojení krajských měst. V řešeném území je směrové vedení silnice I/13 vyhovující, nevyhovující je šířkové uspořádání a zejména výškové omezení pod mostním objektem ţeleznice 4,0 m. Silnice I/13 má pro město Ústí nad Labem význam jako alternativní trasa propojení Střední Čechy ↔ Děčínsko. Část řidičŧ nevyuţívá tradiční trasu silnic I/30 a I/62 přes Ústí nad Labem, ale dálnici D8 a silnici I/13. Význam tohoto spojení vzroste po zprovoznění posledního úseku dálnice D8 – 805. Potom vyuţití výše uvedených silnic bude časově a kilometricky výhodnější neţ tradiční trasa podél Labe, a tím dojde k ještě výraznějšímu odlehčení od dopravy v ulici Praţská a Pobřeţní. Aby propojení po silnici I/13 bylo dostatečně atraktivní, je nutné vybudovat přeloţku silnice I/13 v úseku Libouchec ↔ Děčín, coţ je mimo řešené území. 4.1.2.4. Silnice II. třídy V řešeném území se nachází celkem 5 silnic II. tříd, které mají rŧzný dopravní význam, délku a dopravní obsluţnost. 4.1.2.4.1. Silnice II/253 Tato silnice je situována na západě řešeného území. Začíná mimo řešené území v křiţovatce se silnicemi II/613 a II/258 na území města Trmice. Po prŧchodu komerční zónou Trmice je vedena na území města Ústí nad Labem jako ulice Majakovského. Na komunikaci je vedena trolejbusová doprava, která propojuje komerční zónu Trmice a město Ústí nad Labem. Ulice Majakovského prochází pod mostními objekty ţeleznice, kde jsou poměrně sloţité směrové poměry a výškové omezení. Existence komerční zóny Trmice a MÚK Trmice na D8 je jedním z dŧvodŧ poměrně vysoké intenzity dopravy na této silnici II. třídy. Dále je silnice II/253 vedena západním směrem jako ulice Hrbovická městskou částí Předlice. Částí úseku je vedena trolejbusová doprava, která je zakončena v prostoru nám. Prokopa Velikého. Na západním okraji města silnice II/253 mimoúrovňově kříţí dálnici D8, na kterou je propojena silnicí III/25364 do MÚK Předlice. Po kříţení s dálnicí silnice II/253 opouští řešené území směrem na obec Chabařovice. Dále silnice II/253 pokračuje směrem na Krupku a je ukončena ve městě Dubí na silnici I/8. Z hlediska širších vztahŧ se jedná o alternativní napojení řešeného území z oblasti Teplic. 4.1.2.4.2. Silnice II/258 Tato silnice na řešeném území nenachází, přesto je zde uvedena. Tato silnice začíná v křiţovatce se silnicemi II/253 a II/613 a je vedena přes město Trmice, paralelně s trasou dálnice D8 aţ do Řehlovic a dále západním směrem do Duchcova. Význam této silnice pro řešené území je dopravní napojení měst a obcí západně města Ústí nad Labem a zejména propojení s městem Trmice, neboť se jedná v podstatě o jediné silniční propojení obou měst. Po této silnici jsou ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Zájmovým územím je veden pouze úsek této poměrně dlouhé silnice II. třídy. Její začátek je v Děčíně a je vedena po pravém břehu řeky Labe do Ústí nad Labem. Návrhové parametry v úseku mezi oběma městy jsou značně horší neţ silnice I/62 a její význam tedy spočívá především v propojení obcí na pravém břehu, neţ pro dopravní vztahy mezi oběma městy. V řešeném území silnice II/261 prochází městskými částmi Svádov (Vítězná), Střekov (Děčínská, Ţelezničářská, Litoměřická), Brná (Sebuzínská), Sebuzín a Církvice. Silnice je na jiţně od řešeného území vedena dále přes Litoměřice, Štětí aţ do Liběchova (stále po pravém břehu řeky Labe), kde je napojena na I/9. V zájmovém území tvoří silnice II/261 páteřní komunikaci na pravém břehu řeky Labe. Jedná se o jediné komunikační propojení města se čtvrtěmi Brná, Sebuzín a Církvice, neboť alternativní propojení na území města neexistuje. Rovněţ tak propojení Střekova a Svádova je zajištěno na území města pouze silnicí II/261. Alternativní trasy je moţné zaznamenat pouze v městské části Střekov. Její dopravní význam pro dopravní obsluţnost městských části na pravém břehu Labe je tedy nezastupitelný. I přes tento dopravní význam se na této silnici nachází řada dopravních omezení, zejména pro nákladní dopravu. Ve čtvrti Střekov se jedná o podjezd pod ţelezniční tratí na ulici Ţelezničářská, kde výška podjezdu je omezena na 2,6 m. Toto omezení není zásadní pro obsluhu městskou hromadnou dopravu, limitující je pro provoz nákladní dopravy. Další prostorové omezení je u dalšího podjezdu ţelezniční trati v městské části Brná, kde výška vozidla je omezena na 3,6 m. Mimo řešené území se nachází ještě jedno výškové omezení a to 3,4 m u obce Libochovany. Silnice II/261 propojuje oba silniční mosty přes řeku Labe na Střekově. V tomto úseku je po silnici II/261 vedena trolejbusová doprava. Silnice je v řešeném území řešena jako dvoupruhová a po části úseku je podle ní vedena cyklostezka. Mimoúrovňově se kříţí s ulicí Nová, která propojuje městskou část Střekov s Mariánským mostem. Propojení obou komunikací je zajištěno křiţovatkovými rampami. Závěrem k silnici II/261 lze konstatovat, ţe je to jediná silnice II. třídy na pravém břehu Labe v řešeném území a představuje jediné propojení městských částí s mosty přes Labe a tím s centrem města. Její dopravní význam je tedy značný a případná uzavírka např. pod Střekovskou skálou mŧţe zpŧsobit značné problémy v dopravní obsluţnosti území. 4.1.2.4.4. Silnice II/528 Tato silnice se nachází v severozápadní části řešeného území a propojuje silnici I/13 (a tedy i MÚK Knínice na D8) v blízkosti obce Knínice se silnicí I/30 v prostoru Boţtěšic na území města Ústí nad Labem. Silnice je v celé své délce vedena v zájmovém území. Po odpojení z I/13 je vedena obchvatem okolo obce Ţďárek, který byl vybudován v souvislosti s výstavbou dálnice D8. Dále silnice prochází obcí Stráţky, coţ zpŧsobuje dopravní problémy v obci (nedostatečná šířka komunikace, nepřehledné směrové oblouky, zastávky hromadné dopravy). Na území města Ústí nad Labem je tato silnice vedena jako ulice Petrovická. Šířkové uspořádání v úseku I/30 ↔ hranice města je řešeno poměrně komfortně, silnice je vybavena pruhem pro pomalá vozidla, je značně omezena přímá obsluha objektŧ a rychlost maximální rychlost je dopravním značením stanovena na 70 km/h. Dopravní význam této silnice spočívá v severním napojením města na dálnici D8. Tato trasa je omezeně vyuţitelná pro nákladní dopravu, dŧvodem je prŧjezd obcí Stráţky. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

4.1.2.4.5. Silnice II/613 Tato silnice II. třídy, která se svojí délkou řad mezi krátké silnice, překoná všechny výše uvedené silnice II. třídy svým dopravním zatíţením a prostorovým uspořádáním. Jedná se o čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici a to v celé délce. Úsek na území města Ústí nad Labem byl v nedávné době rekonstruován z dvoupruhové komunikace. Tato silnice začíná v prostoru dálniční křiţovatky dálnice D8 MÚK Trmice, kde pomocí dvou okruţních křiţovatek jsou napojeny křiţovatkové rampy a další místní komunikace. Přestoţe se jedná o významnou dálniční křiţovatku z hlediska města Ústí nad Labem, tak křiţovatka se zcela nachází mimo zájmové území. Další mimoúrovňová křiţovatka je stále mimo řešené území a jsou zde na silnici II/613 napojeny silnice II/253 a II/258, které propojují města Trmice a Ústí nad Labem s jiţním napojením řešeného území na dálnici D8. Do řešeného území vstupuje silnice II/613 v prostoru mezi křiţovatkou s ulicí Tyršova (II/253) a křiţovatkou napojují komerční zónu. Silnice II/613 – ulice Ţiţkova je dále vedena mezi prŧmyslovou zástavbou, která je na silnici napojena pomocí obsluţných komunikací – přímá obsluha objektŧ je tedy omezena. Významnou křiţovatkou v tomto úseku je okruţní křiţovatka s ulicí Přístaviště v těsné blízkosti centra města. Silnice je ukončena napojením na silnici I/30 v křiţovatce Praţská x Přístavní. Poměrně malá vzdálenost mezi okruţní a světelně řízenou křiţovatkou v kombinaci s vysokou intenzitou vozidel je často příčinou tvorby kolon na příjezdových komunikacích k těmto křiţovatkám. V současném stavu se jedná o jeden z nejproblematičtějších dopravních uzlŧ na území města. Poměrně vysoké intenzity dopravy jsou dány především vedením objízdné trasy nedokončeného úseku dálnice D8 – 805, neboť objízdná trasa vyuţívá silnici II/613. Oficiálně je po této silnici veden pouze směr Dráţďany → Lovosice. Dle prŧzkumŧ provedených v roce 2008 vyuţívá tuto silnici i opačný směr objízdné trasy, čímţ dochází k tvorbě kolon vozidel. Tento stav pomine aţ po úplném dokončení dálničního tahu a tím přesunu podstatné části intenzit tranzitní dopravy mimo město.

blízkosti města Ústí nad Labem a zároveň jsou součástí řešeného území. Jedná se většinou o dopravně nevýznamné silnice, které nejsou dopravně zatíţeny a svými návrhovými parametry ani neumoţňují vyšší dopravní zátěţ (úzká vozovka, nedostatečné rozhledové poměry atd.). Poměrně významným omezením návrhových parametrŧ je poměrně sloţitá konfigurace terénu. Vyuţívají je tedy řidiči, kteří mají v obcích svŧj začátek či cíl cesty, neboť prŧměrná cestovní rychlost na těchto silnicích není vysoká. V následujícím přehledu je proveden zjednodušený seznam silnic III. tříd. Pouze, je-li silnice něčím významná, je uvedena podrobnější informace. Silnice III/25841 Silnice začíná u Mariánského mostu v křiţovatce se silnicí II/261 a je vedena jiţním směrem, kde obsluhuje sídliště (ulice Nová). V úseku od Mariánského mostu aţ k ulici Poslední cesta je silnicí III/25841 vedena trolejbusová doprava. Po opuštění zastavěného území města je dále vedena obcemi Kojetice ↔ Malečov ↔ Tašov ↔ Horní Týnec, kde je napojena na další silnice III. tříd. Jedná se tedy o jednu z mála silnic, které napojují řešené území z východu. Silnice III/25839 Silnice je situována v jiţní části řešeného území, kde je napojena na silnici II/613. Dále je vedena obcemi Hostovice ↔ Stebno ↔ Dubice ↔ Radejčín, kde je napojena na další silnice III. tříd. Silnice III/25364 Tato silnice je situována v západní části území a tvoří paralelní komunikaci dálnici D8 v úseku mezi křiţovatkami MÚK Předlice a MÚK Úţín (propojení silnic II/253 a I/30). Její hlavní funkcí v území je obsluha přilehlých rozvojových ploch. III/25360 Silnice propojuje v západní části území silnici I/30 (Havířská), na kterou je napojena jako ulice Lipová, se silnicí III/25364. Současně je z této silnice dopravně napojena obec Stříţovice.

4.1.2.5. Mezinárodní silniční síť Řešeným územím jsou vedeny dva dálkové silniční tahy mezinárodní silniční sítě. Jedná se o označení E 442 a E 55. Silnice E 442 je vedena ve směru východ ↔ západ a do řešeného území vstupuje od Děčína po silnici I/62. Dále je vedena po silnicích I/30 (ulice Přístavní v úseku Hrnčířská ↔ Praţská), II/613 (celý úsek), dálnice D8 (úsek MÚK Trmice ↔ MÚK Úţín) a dále po I/30 směrem na Chlumec. Je to změna oproti předchozímu vedení, kdy označení mezinárodního tahu bylo vedeno přes město po I/30. Silnice E55, která je vedena ve směru sever ↔ jih, byla do města zavedena v souvislosti se zprovozněním dálnice D8 – 807 v úseku MÚK Trmice ↔ státní hranice, kdy byla přeznačena ze silnice I/8. Vlivem stále nedokončeného tahu je dočasně tah E55 veden ve směru Ústí nad Labem → Lovosice z dálnice D8 v MÚK Trmice na silnici II/613 a dále po I/30 směrem na jih od města. V opačném směru je silnice E55 značena od Lovosic po silnici I/8, R63 a na řešené území vstupuje aţ v rámci dálnice D8. Po dokončení dálnice bude přeznačena na dálnici D8 a z řešeného území v podstatě toto označení mezinárodní sítě zmizí – bude pouze na D8. 4.1.2.6. Silnice III. třídy Krajská silniční síť je doplněna silnicemi III. tříd, které obsluhují obce v bezprostřední ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Silnice III/26040 Silnice je situována na severu území a propojuje silnici II/528 (mezi Ústím nad Labem a obcí Stráţky) se silnicí III/26036 u obce Arnultovice. Silnice III/25373 Silnice na severu řešeného území propojuje městskou část Boţtešice s obcemi Chuderov, Ţeţice a je ukončena na silnici III/25374 v městské části Neštěmice. V nadneseném slova smyslu tvoří tato silnice severní obchvat zastavěného území. Silnice III/26036 Silnice je situována na severu území a propojuje obce Chuderov a Luční Chvojno. Na obou koncích je napojena na další silnice III. tříd. Silnice III/25371 Silnice propojuje místní komunikaci Ţeţická v městské části Krásné Březno s obcemi Ţeţice, Radešín a Mnichov. Silnice III/25374 Silnice se odpojuje v městské části Neštěmice ze silnice I/62 a je vedena pod místními názvy Opletalova, Seifertova, Sibiřská aţ do obce Ryjice. Po podstatné části tohoto úseku je SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

vedena trolejbusová doprava. Dále je silnice vedena přes obce Radešín, Arnultovice aţ k obci Ţďár, kde je napojena na silnici III/25361. Silnice III/26032 Silnice propojuje městskou část Neštěmice s obcemi Mírkov a Slavošov, kde je napojena na silnici III/25361. Silnice III/25845 Silnice na východě řešeného území propojuje silnici II/261 v městské části Olešnice se silnicí III/28541 v obci Malečov. 4.1.2.7. Městské komunikace Komunikace v majetku města Ústí nad Labem tvoří převáţný podíl komunikační sítě v řešeném území. Hlavním účelem těchto komunikací je dopravní obsluha městských částí. Místní komunikace na území města jsou z hlediska šířkového uspořádání rŧzných typŧ, coţ zohledňuje jejich dopravní funkci v území. Šířkové uspořádání komunikací začíná u jednopruhových obousměrných komunikací, které obsluhují jednotlivé objekty či obytné soubory aţ po čtyřpruhové směrově rozdělené komunikace, které obsluhují velké sídlištní celky. Některé obsluţné místní komunikace jsou řešeny vzhledem ke konfiguraci území s podélným sklonem, který mnohdy nesplňuje poţadavky příslušných norem. Tento fakt je nutné respektovat, neboť případná korekce je vzhledem ke konfiguraci území a stávající zastavěnosti neřešitelná. Poţadavky na soulad parametrŧ komunikace s normovými údaji je moţné zajistit pouze u nových komunikací, které jsou navrţeny mimo stávající zastavěné území. Místní komunikace jsou vyuţity nejen pro místní dopravu, která má ve městě zdroj a cíl, ale částečně i pro dopravu tranzitní. Přestoţe většina dopravních tranzitních vztahŧ je převáděna po komunikacích I. a II. tříd, jsou ve městě úseky místních komunikací, které jsou vyuţity významně i tranzitní dopravou. Jako příklad je moţno uvést ulici Tovární. Místní komunikace lze podle dopravního významu, polohy v území a dopravní obsluhy je moţno zatřídit dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací do funkčních skupin: 5. Rychlostní 6. Sběrné 7. Obsluţné 8. Nemotoristické Zatřídění komunikací je provedeno v grafické příloze územního plánu. Do těchto kategorií jsou zatříděny i silnice I., II. a III. tříd, které jsou vedeny v zastavěném území. Zatřídění se nevztahuje na dálnici D8, která je vedena mimo zastavěné území. 4.1.2.7.1. Rychlostní komunikace (funkční skupina A) Do této kategorie jsou dle výše uvedené normy zařazeny místní komunikace, které jsou označeny jako rychlostí a napojují město na dálniční síť. Na území města se komunikace této kategorie nevyskytují. Nejblíţe této kategorii je ulice Ţiţkova, která je řešena jako čtyřpruhová komunikace II. třídy II/613 a napojuje město na dálnici. Není vyznačena jako rychlostí a proto není do této kategorie zařazena. 4.1.2.7.2. Sběrné komunikace (funkční skupina B) Do této kategorie se zařazují sběrné komunikace obytných útvarŧ, které propojují jednotlivé městské části a jsou i prŧtahy silnici I. aţ III. tříd. Dle této normové charakteristiky lze do kategorie „sběrná místní komunikace― zařadit prŧtahy silnic I/30 (Praţská, Přístavní, Dŧlce, Hoření, Krušnohorská – i mimo trasu I/30, Sociální péče, Boţtěšická, Všebořická a Havířská) a ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

I/62 (Přístavní, Podmokelská, Opletalova – část, Vodařská). Dále do této kategorie zcela jistě patří ulice Ţiţkova (II/613) aţ do prostoru napojení na silnici I/30. Dále navrhujeme zařadit do této kategorie prŧtah silnice II/261 (Vítězná, Děčínská, Ţelezničářská, Litoměřická a Sebuzínská), která tvoří páteřní pravobřeţní komunikaci a jak jiţ bylo uvedeno v předchozím textu, je pro obsluhu části města na pravém břehu Labe zásadního významu. Z hlediska polohy v území navrhujeme do této kategorie zařadit ještě ulice Tovární, Hrbovickou, Chabařovickou a Majakovského (poslední tři jmenované jsou zároveň II/253). Ostatní silnice II. a III. tříd nejsou vzhledem k jejich dopravnímu významu do této kategorie zařazeny. Z místních komunikací navrhujeme ještě ulice U Trati, Klíšská, Textilní, Prŧmyslová, Okruţní, Štefánikova, Masarykova (část), Rooseveltova, Bělehradská (část). Dále potom ulice Malátova, Na Návsi, Výstupní, část ulice Neštěmická, Krčínova a Dráţďanská a mosty E. Beneše, včetně ulice Národního odboje a Mariánský most. 4.1.2.7.3. Obsluţné komunikace (funkční skupina C) Do této kategorie jsou dle normy ČSN 73 6110 zařazeny místní komunikace, které jsou navrţeny mezi jednotlivými zónami města a zároveň obsluhují jednotlivé objekty. Tato kategorie místních komunikací obsahuje převáţnou většinu místních komunikací na území města. V podstatě se jedná o všechny zbylé místní komunikace (i některé prŧtahy II. a III. tříd), které nejsou uvedeny v předchozích kategoriích a zároveň nejsou komunikacemi nemotoristickými. Široký záběr této kategorie je moţno dokumentovat zařazením např. ulice Stříbrnická, která tvoří jednu z hlavních spojnic na severu města a např. ulice Purkyňova na Střekově, která slouţí pro obsluhu objektŧ. Z tohoto dŧvodu je navrţeno další rozdělení kategorie obsluţných komunikací na: Obsluţné významné. Do této kategorie je moţno zařadit místní komunikace, po kterých je vedena hromadná doprava, nebo jsou dopravně zatíţené a zároveň propojují hlavní městské části. Jako příklad lze této kategorie zařadit ulice Velká Hradební, Paříţská, Brněnská, Bratislavská, W. Churchila, Palachova, část ulice Masarykova ve Všebořicích, Petrovická, Mezní, Stará, Na Spojce, Kočkovská, E. Krásnohorská (část), Bělehradská (část), Neštěmická (část), Hlavní, Nová, Kojetická, Ţukova, Karla IV. Obsluţné nevýznamné. Tato kategorie zahrnuje všechny komunikace, které jsou určeny pro obsluhu objektŧ, a intenzita dopravy nedosahuje vysokých hodnot. Do této kategorie je moţné zařadit všechny komunikace v sídlištní zástavbě, vilových čtvrtích v zástavbě předměstského typu. Ve městě se rovněţ vyskytují komunikace, které jsou dopravně nevýznamné a je po nich vedena i hromadná doprava. Jako příklad je moţno uvést ulici Vinařskou. 4.1.2.7.4. Nemotoristické komunikace (funkční skupina D) Dle normy ČSN 73 6110 je funkční skupina D rozdělena ještě do kategorie D1 – pěší a obytné zóny a D2 ostatní nemotoristické komunikace, pokud nejsou součástí komunikací funkční skupiny A, B a C. Do kategorie D1 je moţné zařadit komunikace v centrální části města, kde byla vyloučena doprava. Jedná se o spojnice ulic Mírová a U Kostela a U Nádraţí, kde jsou vedeny hlavní pěší vztahy v centru města. Rovněţ lze o této kategorie zařadit např. Lidické náměstí. Mimo centrální část města je moţné uvést část ulice Elišky Krásnohorské. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Do kategorie D2 je moţné zařadit podchody pro pěší pod ţelezničními tratěmi, které propojují městské části. Jako příklady je moţné uvést podchod K mŧstku (propojení přednádraţního prostoru s ulicí Přístavní), propojení ulic Dráţní a Revoluční. Dále jsou to pěší trasy, které jsou řešeny v rámci parkových úprav, či vycházkové trasy – např. Mariánská skála. Poměrně významnou nemotoristickou komunikací na pravém břehu řeky Labe je nově budovaná cyklostezka, která prochází celým řešeným územím.

řízení provozu a zajištění bezpečnosti účastníkŧ provozu: Světelná signalizační zařízení křiţovatek Světelná signalizace ţelezniční přejezdŧ Účelová světelná signalizace

4.1.2.8. Významné inţenýrské stavby na komunikační síti

Ve městě Ústí nad Labem se nachází řada křiţovatek, kde bylo nutné vybudovat světelné signalizační zařízení (SSZ), neboť kapacita neřízených křiţovatek byla překročena. Existuje i křiţovatka, kde světelná signalizace byla odstraněna a nahrazena okruţní křiţovatkou (Národního odboje x Děčínská). Dalším dŧvodem pro návrh světelné signalizace byly přechody pro chodce, kde byla překročena kriteria uvedená v příslušných Technických podmínkách. Většina světelných signalizací je vybavena řadiči, které umoţňují dynamické řízení dopravou. SSZ jsou vybaveny detektory dopravního proudu a tlačítky pro chodce, coţ přispívá ke zvýšení kapacity řízených křiţovatek a řadiče mohou reagovat (v rámci nastaveného programu) na změny v intenzitách dopravního proudu. SSZ vybudovaná v posledním období jsou vybavena preferencí vozidel IZS (integrovaný záchranný systém), coţ umoţňuje urychlení prŧjezdu vozidel křiţovatkami. Tato preference je vyuţívána vozidly hasičŧ. Křiţovatky jsou vybaveny předsunutými majáky, které zachytí signál z vysílačŧ umístěných ve vozech a řadič nastaví příslušnou fázi pro vyklizení křiţovatky ve směru příjezdu vozidla IZS. Jedná se tedy o významný prvek zkrácení příjezdu vozidel IZS k místu zásahu. Některé křiţovatky jsou rovněţ vybaveny preferencí vozidel městské hromadné dopravy, která je řešena pro trolejbusovou dopravu. Detektory příjezdu vozidel jsou umístěny na trolejovém vedení, neboť to je jediný, cenově přijatelný a poměrně spolehlivý zpŧsob detekce vozidel hromadné dopravy. Preference by mohla být u autobusové dopravy zajištěna obdobně jako u vozidel IZS, coţ by vyţadovalo značné finanční prostředky na vybavení autobusŧ a trolejbusŧ. Na území města jsou řešeny koordinované tahy, kdy jednotlivé řadiče jsou propojeny koordinačními kabely. Takový tah je navrţen na ulicích Panská a U Trati, kde jsou do koordinovaného tahu zapojeny čtyři SSZ. Další koordinovaný tah se připravuje na ulici Havířská, kde jsou v současném stavu propojeny dva řadiče u komerční zóny. Připravují se další dvě křiţovatky vybavené SSZ, přičemţ křiţovatka Havířská x Lipová je vyprojektována a má příslušná povolení. Realizace je závislá pouze na finančních moţnostech města. Další SSZ zapojená do tohoto připravované koordinace by měla vzniknout u napojení komerční a obytné zóny, která je investorsky připravována v těsné blízkosti stávající komerční zóny. Ostatní SSZ nejsou navrţena do koordinací, neboť jejich vzdálenosti na komunikační sítí jsou poměrně velké. Plynulý prŧjezd kolony vozidel je v rámci moţností zajišťován detektory navrţených v rámci dopravního řešení křiţovatek. Poměrně specifická je křiţovatka Předmostí, kde v současném stavu jsou dvě blízké křiţovatky řízeny jedním řadičem. Je navrţena rekonstrukce této křiţovatky se dvěma řadiči, které budou vzájemně koordinovány. Obdobně jsou řešeny křiţovatky Přístavní x Dráţďanská a Přístavní x Hrnčířská, kde mimo základní křiţovatku jsou jedním řadičem řízeny blízké jednodušší křiţovatky. Na příjezdové komunikaci k Větruši – ulice Fibichova je provozována kyvadlová světelná signalizace. Je zde navrţena z dŧvodu nedostatečných šířkových parametrŧ komunikace, kde není umoţněn současný provoz autobusŧ v obou směrech. Rovněţ nejsou na komunikaci dostatečné rozhledové poměry. Ve městě Ústí nad Labem není v současném stavu řešena dopravní ústředna, přestoţe data z jednotlivých řadičŧ jsou centrálně zajišťována a pomocí kamerových dohledŧ je moţné

Konfigurace terénu a poloha na soutoku dvou řek vyţaduje při řešení zejména dopravních staveb nutnost návrhu poměrně náročných inţenýrských staveb. S postupující zástavbou území, vyčerpání prostorové rezervy na stávajících dopravních trasách (úprava šířkových parametrŧ) a sníţením či vyčerpáním kapacitní rezervy komunikace, je návrh dalších komunikací více technicky a finančně náročný a řešení dopravních problémŧ města bude vyţadovat další návrhy inţenýrských staveb. Mezi nejvýznamnější stavby lze zařadit mostní objekty přes řeku Labe. Jedná se o ţelezniční most, který je vyuţíván i pěší dopravou. Dále je to historický most Edvarda Beneše, po kterém je nově vedena i trolejbusová doprava. Posledním vybudovaným je Mariánský most. Po obou mostech jsou vedeny pěší trasy. Oba mostní objekty umoţňují dopravní propojení obou částí města Ústí nad Labem a jejich pozice v městském komunikačním systému je neoddiskutovatelná. V případě teoretického provozního výpadku obou mostních objektŧ (stalo se v roce 2002 při povodních) je doprava ve městě zcela paralyzována, neboť nejbliţší mostní objekt přes Labe je v Děčíně. Na západním okraji řešeného území vzniklo v souvislosti s výstavbou dálnice D8 několik dlouhých mostních estakád, kde například přemostění ţelezničních tratí a údolí u Trmic je cca 1,1 km. Přeloţky místních komunikací a ţelezničních tratí v místech kříţení s dálnicí D8 si rovněţ vyţádaly návrhy mnohdy ojedinělých mostních objektŧ. Další poměrně unikátní stavbou byla rekonstrukce silnice II/613 (Ţiţkova), kde v těsném souběhu s řekou Bílinou je vybudována estakáda, která umoţnila vedení čtyřpruhové komunikace. Další mostní objekty se ve městě vyskytují v souvislosti s vedením ţelezniční trati v centru města, kde ţelezniční trati jsou vedeny nad úrovní terénu a mostními otvory jsou vyuţity pro automobilovou či pěší dopravu. I přes to je ţeleznice poměrně značnou bariérou ve městě. V městské části Krásné Březno jsou ulice U Podjezdu a U Cukrovaru vedeny pod ţelezniční tratí podjezdy, jejichţ technické řešení dokumentuje vývoj ţelezniční stanice. Pŧvodní podjezd je v podstatě jednopruhový s nedostatečnou podjezdnou výškou. S rozšiřováním nádraţí byla k pŧvodnímu podjezdu dostavěna mostní konstrukce, která splňuje nároky normového uspořádání. Pŧvodní podjezdy nebyly přebudovány. Obě komunikace nejsou intenzivně vyuţívány dopravou a proto nejsou zařazeny mezi dopravní závady. Tunelové stavby na silniční síti se na území města nevyskytují. Jediný tunelový objekt je na ţelezničním propojení trati od Lovosic a vlakové stanice Ústí nad Labem západ. Dále se na komunikační síti města nachází řada podchodŧ pro pěší, a to pod komunikacemi a ţeleznicemi. Dále jsou to nadchody pro pěší, které v poslední době jsou postupně odstraňovány. Silniční síť obsahuje řadu mostních objektŧ z dŧvodu kříţení s vodními toky a mimoúrovňové kříţení s ţelezničními tratěmi. Rovněţ se na území nachází mimoúrovňové křiţovatky silnic. 4.1.2.9. Dopravní signalizace Na území města se vyskytují tři základní typy světelné signalizace, které jsou vyuţity pro ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

4.1.2.9.1. Světelná signalizační zařízení na křiţovatkách


zjistit aktuální stav dopravy na křiţovatkách. V následující tabulce je proveden přehled provozovaných SSZ na území města (zdroj: NTD Group a.s.). Tabulka: Přehled světelných signalizačních zařízení na křiţovatkách Říz. provozu Pondělí Sp.hod./pr pátek Sobota kód Křiţovatka og od - do od - do K 01 Děčínská - Nár.odboje zrušena

Neděle od - do

K 02 Předmostí - Dŧlce

Prog.

Denně 05:00 - 22:00

K 03 Přístavní - Hrnčířská

Prog. Prog.

5:00-22:00 Nonstop provoz (21:00 - 6:00 celočervená)

Prog.

Denně 06:00 - 21:00

K 04 Přístavní - Dráţďanská Praţská - Ţiţkova (ostrov) K 06 Přechod u nádraţí U trati - Spojka K 07 (aut.nádr.) K 08 Panská - Revoluční K 09 Panská - Brněnská

K 05

K10 SSZ Špitálské náměstí K 11

Bělehradská Krušnohorská

K 12 Soc.péče - Mezní K 13 Malátova - Hoření K 14 Masarykova - Sadová Masarykova Štefánikova K 16 Ţiţkova - Makro K 15

K 17 Havířská - Spojovací Havířská - K K 18 zahrádkám K 19 Fibichova Přechod u Zim. P 01 stadionu P 02 Přechod Bílinská

Prog.

5:00 - 18:00

Prog.

5:00-21:00

Sp.hod.

5:00 - 20:00

Sp.hod.

Prog.

5:00 - 19:00 7:00 - 12:00 12:00 - 19:00 Nonstop provoz (19:00 - 5:00 celočervená) Nonstop provoz (22:00 - 6:00 celočervená) Nonstop provoz (22:00 - 6:00 celočervená) Nonstop provoz (22:00 - 5:00 celočervená) Nonstop provoz (22:00 - 6:00 celočervená) Nonstop provoz (22:00 - 6:00 celočervená)

Prog.

6:30 - 20:00

Prog. Prog. Prog. Prog. Prog.

6:00 - 13:00

14:00 - 20:00

7:00 - 20:00

13:00 - 20:00

7:00 - 18:00

8:00 - 18:00

Prog.

Denně 06:00 - 21:00

Prog.

Denně 06:00 - 21:00

Prog.

Kyvadlová signalizace Nonstop provoz (trvalá zelená v hlavním směru)

Prog.

Bude zprovozněn v listopadu 2009

4.1.2.9.2. Světelná signalizace ţelezniční přejezdů Vzhledem k značnému mnoţství ţelezničních tratí a vleček, se na řešeném území nachází úrovňové ţelezniční přejezdy, které jsou převáţně vybaveny světelným signalizačním zařízením. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Je to dáno tím, ţe v době budování úrovňových přejezdŧ byl počet vlakŧ poměrně vysoký a i dnes je četnost vlakŧ nezanedbatelná. Je to dáno především významem ţelezničních ztratí, které prochází městem. Úrovňové ţelezniční přejezdy jsou na území města situovány především na místních komunikacích, kde je niţší intenzita dopravy. Všechny silnice I. a II. tříd mají mimoúrovňová kříţení s hlavními traťovými kolejemi. U vlečkových kolejí lze najít několik málo případŧ úrovňových přejezdŧ. Jedná se většinou o poměrně sporadicky vyuţívané vlečkové koleje. Zabezpečený úrovňový přejezd se nachází na silnici I/30, kde silnici kříţí vlečka do přístavu Vaňov. Ţelezniční přejezd v době nedávné prošel rekonstrukcí a je vybaven signalizačním zařízením bez závor. Situace okolo přejezdu je poměrně přehledná, takţe přejezd není závaţnou dopravní závadou. Druhý úrovňový vlečkový přejezd se nachází v městské části Krásné Březno, kde silnici I/62 kříţí hlavní ţelezniční příjezd do přístavu. Přejezd je vybaven signalizačním zařízením, vlečková kolej je poměrně vyuţívána. Další kříţení silnice s vlečkovou kolejí se nachází v městské části Olšinky, kde se silnice II/261 (Děčínská) kříţí s vlečkovou kolejí do loděnice. Přejezd není vybaven světelným zařízením. Několik úrovňových přejezdŧ se nachází na místní obsluţné komunikaci Ţukovova, kde se kříţí komunikace s vícekolejnou tratí č. 073, kde je řešeno signalizační zařízení. Další bezprostředně navazující přejezdy jsou v prostoru Setuza, kde se silnice kříţí s vlečkovými kolejemi. Tyto přejezdy jsou zabezpečeny signalizačním zařízením. Přehlednost těchto přejezdŧ je poměrně špatná, neboť vlakové soupravy vjíţdějí na komunikaci přímo z oploceného areálu (často i zdi). Vzhledem k šířce komunikace a případně odstaveným kamionŧm je situace často značně nepřehledná. Vlečky jsou stále provozovány. Na dvojkolejné ţelezniční trati č. 073 jsou další ţelezniční přejezdy na místních komunikacích: bezejmenný příjezd k objektu (odpojení z ulice Děčínská), ulice K Loděnici, propojení obytné zástavby a ulice Děčínská u zastávky MHD Podlesí, propojení obytné zástavby a ulice Vítězná u zastávky hromadné dopravy Olšinky, komunikační propojení ulic Vítězná a Za tratí, ţelezniční přejezd na ulici Zelinářská a Sokolovská. Na dvojkolejné ţelezniční trati č. 090 jsou zabezpečené přejezdy umístěny na místních komunikacích K Přejezdu, Blahoslavova,v městské části Vaňov. Dále v městské části Neštěmice jsou přejezdy situovány v komunikacích Veslařská a Svobody. Úrovňové ţelezniční přejezdy se nachází rovněţ v městské části Předlice, kde vlečkové koleje propojující jednotlivé prŧmyslové podniky. Většina přejezdŧ ani na hlavních tazích jako jsou ulice Tovární či Jateční nejsou vybaveny světelnou signalizací. Za dopravní závadu je moţno označit vlečkové přejezdy na ulici Tovární, kde je značná intenzita dopravy, včetně vedení trolejbusové dopravy. Vlečkové koleje jsou vyuţívány pouze sporadicky. V ulici Tovární u centra města se nachází vlečka do areálu Spolchemie, která je vybavena signalizačním zařízením a je stále vyuţívána. Další ţelezniční chráněné ţelezniční přejezdy jsou řešeny v rámci přístupových komunikací do ţelezničních ploch v prostoru Západního nádraţí. Světelně řízený přejezd je řešen při kříţení trati č. 131 v ulici Edisonova, v místě kříţení komunikace vedoucí areálem u podchodu do ulice Tovární, dále je navrţen u ulice Pětidomí v Předlicích na ţelezniční trati č. 130. Všechny přejezdy jsou vybaveny světelnou signalizací. Závěrem tedy lze konstatovat, ţe na území města se nenachází ţelezniční přejezd, který by byl významnou dopravní překáţkou jak ze strany silničního, tak ţelezničního provozu. 4.1.2.9.3. Účelová světelná signalizace Tento druh světelné signalizace je pouţit na komunikační síti z dŧvodu mimořádných stavŧ v chemických závodech. V případě zvýšených koncentrací nepříznivých či škodlivých plynŧ SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

v ovzduší, je vydán pokyn pro vyloučení dopravy z ohroţeného prostoru. V okolí velkých chemických závodŧ (Spolchemie a Setuza) jsou na příjezdových komunikacích osazeny jednobarevné semafory, podobné těm od ţelezničních přejezdŧ. Jdou doplněny skleněnou deskou, kde jsou další pokyny. Vizuální efekt je ještě doplněn zvukovým signálem. Po zprovoznění těchto signálŧ nesmí řidič vjet do ohroţené zóny, neboť hrozí nadýchání nebezpečnými látkami. Dále je tento druh zařízení pouţit u výjezdŧ hasičských vozŧ na komunikace. 4.1.2.10. Přehled nehodových míst Dopravní nehodovost na území města Ústí nad Labem nepřesahuje celorepublikový prŧměr. Následující tabulky jsou analyzovány z dostupných podkladŧ databáze Policie České republiky. Lokalizace nehod je poměrně precizně provedena na silnicích I., II. a III. třídy, na místních komunikacích nejsou údaje natolik přesné, aby bylo moţné vyhodnocovat jednotlivá nehodová místa. Celkový počet dopravních nehod na území města Ústí nad Labem sestává z počtu nehod uskutečněných na silnicích I., II., III. tříd, místních a účelových komunikacích. Tabulka: Přehled celkového počtu nehod 2004 2005 2006 2007 2008 celkový počet nehod 2 045 1 959 1 918 1 861 1 656 V následující tabulce jsou uvedeny počty nehod rozdělené podle následkŧ, avšak jedná se o nehody evidované pouze na silnicích I. – III. třídy. Účelové komunikace nejsou zahrnuty, vzhledem k absenci nehodových dat. Tabulka: Přehled nehod s následky na zdraví počet nehod s usmrcením 3 2 počet nehod s těţkým zraněním 8 14 počet nehod s lehkým zraněním 75 91

1

4

2

18

12

13

57

46

78

Tabulka: Celkový počet nehod na silnicích I. třídy na území města Ústí. 2004 2005 2006 2007 2008 celkový počet nehod 399 329 396 411 350 z toho: počet nehod s usmrcením 2 1 1 1 1 počet nehod s těţkým zraněním 7 5 15 10 9 počet nehod s lehkým zraněním 45 57 34 31 42 Tabulka: Celkový počet nehod na silnicích II. třídy na území města Ústí. 2004 2005 2006 2007 2008 celkový počet nehod 137 180 177 191 177 z toho: počet nehod s usmrcením 1 0 0 3 1 počet nehod s těţkým zraněním 1 7 2 1 4 ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

počet nehod s lehkým zraněním

20

27

16

13

26

Tabulka: Celkový počet nehod na silnicích III. třídy na území města Ústí. 2004 2005 2006 2007 2008 celkový počet nehod 44 51 36 37 45 z toho: počet nehod s usmrcením 0 1 0 0 0 počet nehod s těţkým zraněním 0 2 1 1 0 počet nehod s lehkým zraněním 10 7 7 2 10 Tabulka: Celkový počet nehod na místních a účelových komunikacích na území města Ústí. 2004 2005 2006 2007 2008 celkový počet nehod 1 465 1 399 1 309 1 222 1 084 Z nehodových statistik byly identifikovány nehodové křiţovatky a nehodová místa na mezikřiţovatkových úsecích na silnicích I., II. a III. tříd. V křiţovatkách bylo během sledovaného období evidováno celkem 1 177 dopravních nehod. V následující tabulce jsou uvedeny křiţovatky s nejvyššími počty nehod. Za nehodové křiţovatky byly uvaţovány ty, na kterých se uskutečnilo 15 a více dopravních nehod za sledované období let 2004 – 2008. Tabulka: Přehled nehodových křiţovatek na silniční síti města Číslo křiţovatka silnice I/30 Křiţovatka ulice Přístavní a sjezdu z mostu E. Beneše I/30 Kruhový objezd Na Rondelu včetně vjezdových a výjezdových větví I/30 Křiţovatka ulic Přístavní a Předmostí II/613 Kruhový objezd ulic Střelecká, U trati I/30 Křiţovatka ulic Hrnčířská, Předmostí, Dŧlce II/613 Křiţovatka ulic Přístavní, Střelecká, Praţská I/30 Křiţovatka ulice Sociální péče a vjezdu do areálu nemocnice Styková křiţovatka v ulici Opletalova (Opletalova se odpojuje od I/62 prŧtahu silnice I/62) I/30 Křiţovatka ulic Sociální péče, Krušnohorská, Bělehradská a Stará I/62 Křiţovatka ulic Přístavní a Dráţďanská II/261 Křiţovatka ulic Děčínská a Národního odboje Křiţovatka ulice Havířské a účelových komunikací (vjezd do areálu či I/30 lesa) I/30 Křiţovatka ulic Malátova a Hoření II/253 Křiţovatka ulic Hrbovická, Majakovského a Tovární I/30 Křiţovatka ulic Velká hradební, Dŧlce, Dobětická

Počet nehod 85 48 40 37 35 34 26 22 21 20 19 17 16 16 15

Na mezikřiţovatkových úsecích se stalo ve sledovaném období 1 783 dopravních nehod. Jako nehodová jsou na mezikřiţovatkových úsecích uvaţována místa s počtem nehod vyšším neţ 10 nehod za sledovaných 5 let. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Tabulka: Přehled nehodových úsekŧ na silniční síti města Číslo úsek silnice Na mostě i u mostu E. Beneše, v blízkosti ţelezničního nadjezdu na levém II/613 břehu Labe (nejčastější příčiny: nedání přednosti při přejíždění z pruhu do pruhu, řidič se plně nevěnoval řízení) V Přístavní ulici v blízkosti Východního přístavu u ţelezničního přejezdu (nejčastějšími příčinami bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu i dopravně I/62 technickému stavu vozovky) V Přístavní ulici ve směru od mostu E. Beneše v místě, kde začíná nájezd na Mariánský most (nejčastější příčiny: nedodržení bezpečné vzdálenosti, I/62 při přejíždění z pruhu do pruhu, řidič se plně nevěnoval řízení) V Přístavní ulici v místě, kde Mariánský most kříţí Labe (nejčastější příčiny: nedodržení bezpečné vzdálenosti, nedání přednosti při přejíždění z pruhu I/62 do pruhu, řidič se plně nevěnoval řízení) V ulici Sociální péče na přechodu pro chodce i v jeho blízkosti, kde lidé často přecházejí ulici mezi zastávkou BUS a nemocnicí (nejčastější příčinou I/30 nehod je nedodržení bezpečné vzdálenosti a nedání přednosti chodcům) V ulici Všebořická na přechodu pro chodce a v jeho blízkosti u zastávky BUS Všebořická (většina nehod se stala z důvodu nedodržení bezpečné I/30 vzdálenosti za vozidlem, které dávalo přednost chodcům) V ulici Předmostí v blízkosti ţelezničního nadjezdu a ČSPHM (nejčastější I/30 příčiny: nedání přednosti při přejíždění z pruhu do pruhu) V Přístavní ulici ve směru od mostu E. Beneše v místě napojování sjezdu z Mariánského mostu (nejčastější příčinou nehod bylo nedání přednosti v I/62 jízdě při přejíždění z pruhu do pruhu) V ulici Všebořická v blízkosti supermarketu (většina nehod se stala I/30 z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem)

poměrně komplikovaný. Díky konfiguraci terénu je poměrně omezená moţnost vyuţití vrtulníku. Jako alternativní zpŧsob zásahu je vyuţití řeky Labe. Počet nehod 23

14

13

13

12

12 11 11 10

4.1.2.11. Rozmístění záchranných sluţeb záchranného systému města V řešeném území jsou výjezdy vozidel rychlé záchranné pomoci řešeny z Masarykovy nemocnice, která je napojena ulici Sociální péče. Výjezd je řešen do světelně řízené křiţovatky ulic Sociální péče (I/30) x Mezní. Sanitní vozy nejsou vybaveny zařízením na preferenční prŧjezdy křiţovatek, takţe výjezd z areálu je řešen pomocí standardních prostředkŧ – modré majáky na vozidle. Výjezd sanitních vozŧ na čtyřpruhovou komunikaci zaručuje rychlý výjezd do potřebného směru k místu zásahu. V areálu nemocnice je rovněţ situován heliport se zázemím pro záchranářské vrtulníky. Sídlo hasičského záchranného sboru je situováno ve Všebořicích na ulici Masarykova, která v tomto úseku není dopravně zatíţena – je ukončena u vozovny trolejbusŧ. Výjezdy na komunikační síť jsou tedy poměrně bezpečné a vozidla dále pokračují ulicemi Lipová a Havířská směrem na západ (např. D8), nebo jedou ulicí Masarykova směrem do centra města. Jako nejvíce problematické jsou vyhodnoceny případné zásahy na dopravně velice zatíţené silnici I/30 (úsek Lovosice ↔ Ústí nad Labem), kde je vysoký podíl tranzitní kamionové dopravy. Na této silnici jiţně od řešeného území je velice pravděpodobné riziko váţné dopravní nehody. Zásah sanitními vozy a často i hasičskými vozy je poté díky stojícím kolonám vozidel ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

4.1.2.12. Systémy dohledu na provoz Pro zvýšení bezpečnosti provozu a kázně řidičŧ jsou na komunikační síti města nainstalována zařízení, která umoţňují kamerový dohled na komunikace, měří rychlost vozidel a zjišťují prŧjezdy vozidel na červenou. Všechna tato zařízení jsou aktivně vyuţívána pro zjišťování dopravních přestupkŧ. Většina těchto systémŧ byla vybudována v souvislosti s výstavbou světelných signalizačních zařízení na křiţovatkách. Na vybraných křiţovatkách jsou umístěna zařízení pro dokumentaci jízdy na červenou. Zařízení pro měření profilové a úsekové rychlosti jsou umístěna na ulici Praţská a Masarykova. Měření úsekové rychlosti na ulici Praţská bylo zprovozněno v rámci otevření dálnice D8 – 807 do Německa. Hlavním úkolem měřícího zařízení je kontrola rychlosti projíţdějících vozidel na objízdné trase dálnice. Profilové zařízení měření rychlosti je instalováno na ulici Masarykova u vjezdu na okruţní křiţovatku Bukov. Bylo instalováno v rámci balíku opatření, jejichţ účelem bylo zpomalení a zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodcŧ na ulici Masarykova. V řešeném území nejsou umístěny textové tabule pro řízení dopravy, ani nejsou pouţity proměnné dopravní značky. První vyuţití proměnného dopravního značení se připravuje v souvislosti s výstavbou protipovodňové vany na ulici Přístavní (I/30). 4.1.2.13. Dopravní závady V řešeném území se nachází na komunikační a silniční síti řada dopravní závad. Tyto závady je nutné identifikovat a postupně odstraňovat, neboť mají negativní vliv na bezpečnost a plynulost dopravy. Dopravní závady lze rozdělit do dvou základních skupin, a to: 5. Liniové – např. chybějící komunikační propojení, nekvalitní komunikace 6. Bodové – např. nevyhovující křiţovatky, nebezpečná místa, střety jednotlivých druhŧ dopravy Část dopravních závad vychází z historického uspořádání komunikací, kdy návrhové parametry komunikací nezohledňovaly skutečný nárŧst dopravy. To se projevuje v nedostatečných šířkových parametrech, kdy není moţné rozšíření komunikace v prostoru křiţovatek díky okolní zástavbě. Dále jsou to nedostatečné výškové a šířkové poměry na komunikacích. Jedná se o nevyhovující podjezdy pod ţelezničními tratěmi, které byly mnohdy budovány pro provoz koňských potahŧ. Nové dopravní problémy v území jsou často dŧsledkem vzniku dalších komerčních zón, nových silničních tahŧ a neuváţených změn dopravního systému. Při zprovoznění nových aktivit či úsekŧ komunikační sítě jsou mnohdy řešeny pouze bezprostředně související úpravy stávajících komunikací, ale nejsou zohledněny i širší dopravní vztahy. Další nároky na nové dopravní vztahy v území jsou i reakcí změny uspořádání funkcí města (vytlačování obchodních aktivit na okraj města, zrušení pracovních příleţitostí a jejich přemístění do nových lokalit). V následujícím textu je proveden popis dopravních závad. Jejich zákres do mapového podkladu je proveden v Problémovém výkresu – příloha č. xx. Hlavní závady plynulosti a bezpečnosti provozu jsou v podrobnosti územního plánu následující: - Prŧjezd centrem města pro individuální dopravu. Jedná se o ulice Velká Hradební, Paříţská, Brněnská, kde jsou nedostatečné kapacity v křiţovatkách, silné pěší vazby - Silnice I/30 – ulice Přístavní. Nejvíce problematický je úsek mezi křiţovatkami Praţská x Přístavní a Přístavní x Hrnčířská. Tento úsek patří mezi dopravně nejzatíţenější ve městě, jsou zde problémy s výškou podjezdu pod mostem E. Beneše a tento úsek je často zaplavován řekou Labe. Jiţ se připravuje rekonstrukce tohoto úseku. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Objízdná trasa nedokončeného úseku dálnice D8 – 805, která je vedena v jiţní části města po ulicích Praţská (I/30) a Ţiţkova (II/613). Přestoţe by městem měl být veden pouze směr do Lovosic, je intenzivně vyuţíván i opačný směr. Do doby dokončení stavby D8 – 805 nenastane zlepšení stavu. Prŧjezd městskou částí Klíše (Klíšská, Na Popluţí, Štefánikova). Intenzivně vyuţívané komunikace, která jsou vedeny obytnou zástavbou (parkování vozidel, provoz MHD). Prŧtah silnice I/30 městskou částí Všebořice. Tato komunikace obsluhuje řadu komerčních aktivit, napojuje řadu obytných objektŧ a zároveň je přivaděčem na dálnici D8. Je nutné hledat řešení, která sníţí intenzitu dopravy na této silnici. Prŧjezd silnice II/528 obcí Stráţky. Silnice II/528 propojuje severní část řešeného území s dálnicí D8 a mimo zastavěné území obce má dostatečné návrhové poměry. Pouze prŧjezd obcí nesplňuje poţadavky na prostorové uspořádání silnice II. třídy (šířka vozovky, rozhledové poměry, řešení zastávek, trasy pro pěší) Prŧjezd silnice II/261 městskou částí Brná. Směrové vedení a šířkové parametry této páteřní pravobřeţní komunikace jsou při prŧjezdu zastavěným územím nedostatečné, a to zejména z hlediska rozhledových poměrŧ, pěších tras a šířkového uspořádání. Chybějící komunikační propojení městských čtvrtí Všebořice a Bukov. Nové alternativní propojení výrazně odlehčí stávající komunikace v zástavbě (prŧjezd m.č. Klíše a Všebořice) Chybějící severní komunikační propojení městských částí Boţtešice a Neštěmice. Jedná se o severní propojení východní a západní části města, které je v současném stavu realizováno přes sídlištní celky na severu města. Stávající silnice propojující jednotlivé obce jsou pro vyšší dopravní zatíţení nepouţitelné. Komunikační propojení v jihozápadním segmentu města. Pro odlehčení křiţovatkového uzlu Pod Větruší by bylo vhodné (mimo dokončení D8 – 805) i dopravní propojení ulic Tovární ↔ Ţiţkova ↔ Praţská ↔ pravý břeh Labe. Komunikační propojení v jihovýchodním segmentu města, které by odlehčilo ulici Přístavní v nejvíce zatíţeném úseku u centra města. Jedná se o propojení silnic I/30 a I/62 s vyuţitím dvou mostních objektŧ pře Labe a tunelem pod Střekovem. Řešení křiţovatek pod Větruší. Křiţovatky jsou v současném stavu na hranici kapacity bez reálné moţnosti stavebních úprav. Zlepšení situace nastane aţ po převedení dopravy mimo křiţovatku. Křiţovatka Masarykova x Paříţská. Tato křiţovatka se součástí bodu 1. dopravní závady. Kapacitní problémy jsou na této křiţovatce dlouhodobé, nutné rychlé řešení. Křiţovatka Velká Hradební x Na Schodech. Opět se jedná o křiţovatku, která je součástí 1. dopravní závady. Obdobně jako u předchozí křiţovatky je zde problém kapacity křiţovatky doplněn o poměrně silné pěší tahy. Ulice Majakovského (II/258). Tato komunikace propojuje radiálu ulici Tovární s městem Trmice a zejména komerční zónou Trmice. Je tedy značně dopravně zatíţená, je po ní vedena trolejbusová doprava. Problémem jsou podjezdy pod ţelezničními tratěmi, které mají omezené směrové a výškové poměry. Křiţovatka Majakovského x Tovární. Tento problém navazuje na předchozí bod. Křiţovatka je dopravně přetíţena, zejména vedlejší vjezd od Trmic Ulice Sociální péče (I/30) v úseku Mezní ↔ Petrovická. V tomto úseku je silnice poměrně značně zatíţena individuální dopravou a je po ní vedena hromadná doprava, včetně trolejbusŧ. Zároveň se jedná o jediný přístup do nemocnice. Jsou zde silné pěší vazby přes hlavní komunikaci, coţ je jednou z příčin dopravních nehod. Okruţní křiţovatka v městské části Bukov (Masarykova x Všebořická x Boţtěšická). Jedná se o okruţní křiţovatku na silnici I/30, která je nestandardně vyznačena dopravním značením.


-

-

-

-

Křiţovatka Havířská (I/30) x Lipová. Tato křiţovatka představuje dlouhodobý problém jak z hlediska kapacity, tak z hlediska bezpečnosti provozu. Přestavba a návrh SSZ je připravena, očekává se realizace. Vlečky na ulici Tovární. Jedná se o vlečku u ulice Textilní, která není vybavena signalizačním zařízením a vlečku u ulice U Chemičky, která je vybavena signalizačním zařízením. Obě vlečky kříţí intenzivně zatíţenou komunikaci, prostorové uspořádání obou přejezdŧ je nevhodné. Kříţení vlečky do přístavu Vaňov se silnicí I/30. Jedná se o signalizovaný přejezd, který je nevhodný z hlediska kombinace s intenzivní dopravou. Případné intenzivní vyuţití vlečky mŧţe být zdrojem kongescí, coţ má bezpečnostní dŧsledky. Ţelezniční přejezdy na ulici Ţukovova. Jedná se o ţelezniční chráněný přejezd vícekolejné ţelezniční trati a dále přejezdy několika vlečkových kolejí do objektu Setuza. Podjezd na ulici Ţelezničářská (II/261). Tento dlouhý podjezd pod Střekovským nádraţím nesplňuje nároky na šířkové uspořádání a rovněţ je omezena podjezdná výška. Podjezd na ulici Sebuzínská (II/261). Podjezd je situován v nepřehledných směrových poměrech a jeho šířka je nedostatečná. Zatápění silnice II/261 v Sebuzíně. Silnice je zde vedena pod hladinou stoleté vody, coţ je nevyhovující stav pro zachování dopravní obsluţnosti území při zvýšené hladině řeky. Zajištění splavnosti plavební cesty, coţ v řešeném území mimo jiné představuje vybudování dalšího plavebního stupně. Zajištění dopravního zázemí pro rozvoj letiště a návazných sluţeb Dopravní obsluha nově rozvíjejícího se rekreačního území Milada. Vymezení koridorŧ pro přístupové komunikace, parkovací plochy a rekreaci. Chybějící kolejové propojení stanic Ústí nad Labem – západ ↔ Velké Březno

Další dopravní závady a náměty pro řešení nejsou vyjádřeny graficky v mapovém podkladu. Jedná se o plošné problémy, nebo v tomto okamţiku neoznačitelné vize s nárokem na funkční plochy. Tyto náměty budou podrobněji řešeny v konceptu územního plánu. -

Problematika parkování v centrální části města, řešení parkovacích objektŧ Problematika parkování na sídlištích, řešení parkovacích objektŧ, nalezení dalších ploch pro navýšení parkovací kapacity Řešení přechodŧ pro chodce, které nevyhovují ustanovení normy ČSN 73 6110. Jedná se o značný počet přechodŧ, které nevyhovují především svojí délkou. Vysoký podíl tranzitní dopravy v blízkosti centrální části města, snaha o vymístění maximálně moţného podílu tranzitní dopravy mimo obytné území Opatření pro sníţení hlukové zátěţe v centrální části města Návrhy územní rezervy na rozšíření technického zázemí pro rozvoj hromadné dopravy osob Zajištění územní rezervy pro koridor vysokorychlostní trati (širší vztahy) Umístění odstavných ploch pro kamionovou dopravu – navrţení truck centra Zajištění územních rezerv pro parkoviště typu P+R u ţelezničních stanic a zastávek, případně u kvalitně obslouţených zastávek hromadné dopravy Přestavby křiţovatek a úsekŧ komunikací, které vykazují zvýšenou nehodovost Rozvoj osobního přístavu a zázemí pro rekreační plavbu Dopravní zpřístupnění rozvojové zóny Kojetice Zapojení osobní ţelezniční dopravy typu S-bahn do integrovaného systému hromadné dopravy osob Vzájemné propojení cyklistických tras Odstranění pěších bariér v území SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

-

Návrh systému dopravních opatření v případě povodní – aktualizace jiţ zpracovaných povodňových tras s ohledem na rozvoj komunikační a silniční sítě. Zlepšení komunikačního propojení příměstských sídel na páteřní městské komunikace Zajištění územních rezerv pro čerpací stanice alternativních pohonných vozidel Návrh centrálního řídícího systému dopravy na území města, doplněný o informační systémy pro účastníky provozu.

4.1.2.14. Intenzity dopravy, dopravní model Zatíţení silniční a komunikační sítě města Ústí nad Labem je převzato z modelu dopravy, který je pro město zpracován a je aktualizován dle vývoje dopravy a změn sítě. Model je vytvořen pro individuální automobilovou dopravu a pro veřejnou automobilovou dopravu. Model dopravy města je součástí celorepublikového modelu, který zahrnuje i přeshraniční vztahy, které jsou v řešeném území poměrně významné. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o poměrně významný nástroj pro hodnocení navrhovaných variant dopravního řešení, coţ bude vyuţito zejména v dalších stupních dokumentace územního plánu, je proveden stručný popis modelu v následujících kapitolách. 4.1.2.14.1. Dopravní model 4.1.2.14.1.1. Pouţité programy Pro vytvoření dopravního modelu a výpočet zatíţení byl pouţit dopravně-plánovací software PTV-VISION® společnosti PTV Karlsruhe. Pouţity byly programy VISEM® 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM® 10.03 pro zatěţování komunikační sítě. VISEM® Program VISEM® je základní součástí programŧ PTV-VISION®, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních sluţeb. Výstupem jsou matice dopravních objemŧ jízd v členění na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). VISUM® Program VISUM® je dalším programem z balíku PTV-VISION®, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sítě. Přiřazování respektuje kapacitně závislé zatěţování, desítky iteračních krokŧ, síť definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, křiţovatkami, povolenými pohyby a délkou zdrţení. Program VISUM® umoţňuje sledovat rozdíly v zatíţení komunikační sítě pro rŧzné varianty a rŧzné časové horizonty. Výstupem je síť s ročním prŧměrem denních intenzit (RPDI). 4.1.2.14.1.2. Podklady pro vytvoření dopravního modelu  Pro vytvoření dopravního modelu byly pouţity následující podklady:  Celostátní sčítání dopravy (ŘSD, 2005)  Směrový prŧzkum na hraničních přechodech (2005)  Harmonogram výstavby dálnic a rychlostních silnic v České republice  Statistický lexikon obcí České republiky 2005  Výsledky dopravního prŧzkumu provedeného zpracovatelem  Údaje o rozvojových oblastech – pro výhledové stavy územního plánu



4.1.2.14.1.3. Popis dopravního modelu Základ modelu komunikační sítě byl převzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé České republice do podrobnosti silnic III. třídy včetně základních silnic evropského významu v zahraničí, zpracovaný v rámci zakázky „Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 2040―. Tento model je prŧběţně aktualizován a pouţíván pro potřeby ŘSD ČR, krajŧ a měst. Dopravní model města je zpracován na pozadí celorepublikového dopravního modelu, a je tedy moţné ve výpočtech zohlednit změny intenzit na komunikacích zpŧsobené dostavbou komunikační sítě na území celé České republiky. Na následujícím obrázku je ukázka z dopravního modelu celé České republiky. Obrázek: Dopravní model České republiky

Dopravní poptávka Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahŧ do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Mimo město je kaţdá obec představována samostatnou zónou. Pro výhledové scénáře budou přidány další dopravní zóny představující nové obytné soubory a obchodní centra. Model dopravní poptávky obsahuje matice přepravních vztahŧ pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro přeshraniční dopravu (vnější a tranzitní vztahy). Matice vnitřní republikové dopravy Matice byly vypočteny v programu VISEM® 8.10 na základě demografických údajŧ. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příleţitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Matice přepravních vztahŧ jsou vytvářeny na základě řetězcŧ aktivit (např. domov – zaměstnání – nakupování – domov, domov – škola – domov atd.). Matice jsou děleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (uţitečná hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (uţitečná hmotnost nad 3,5 t) bez autobusŧ hromadné dopravy. Matice přeshraniční dopravy Pro přeshraniční dopravu byly vytvořeny samostatné matice na základě směrového prŧzkumu na hraničních přechodech z roku 2005. Dělení podle druhu vozidel je stejné jako u ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

vnitřní dopravy. Po výpočtu matic přepravních vztahŧ byla provedena jejich kalibrace na hodnoty z celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 2005 a na výsledné hodnoty z prŧzkumŧ provedených zpracovatelem. Tyto hodnoty jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilŧ. Dopravní nabídka Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je pouţit program VISUM®, který je součástí dopravně-plánovacího softwaru PTV-VISION® společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM® pracuje na základě principŧ síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. Pro kaţdou spojnici jsou zadány následující parametry: 3. Typ komunikace  dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy  funkčních skupina (MK rychlostní, sběrné, obsluţné) dle ČSN 73 6110 4. maximální rychlost 5. kapacita / 24 hod 6. počet jízdních pruhŧ Uzly představující křiţovatky nebo místa napojení dopravních zón mají následující parametry: 7. typ křiţovatky (světelně řízená, neřízená s / bez přednosti v jízdě, mimoúrovňová) 8. zakázané pohyby v křiţovatkách 9. zdrţení při prŧjezdu křiţovatkou Komunikace v dopravním modelu jsou děleny podle typu na: 10. dálnice 11. rychlostní silnice 12. silnice I. třídy (a prŧtahy) 13. silnice II. třídy (a prŧtahy) 14. silnice III. třídy 15. místní komunikace rychlostní (funkční skupina A) 16. místní komunikace sběrné (funkční skupina B) 17. místní komunikace obsluţné (funkční skupina C) 4.1.2.14.1.4. Hromadná doprava Autobusy a trolejbusy hromadné dopravy jsou do dopravního modelu zadány samostatně podle aktuálních jízdních řádŧ. Do dopravního modelu nejsou zahrnuty spoje jedoucí v sobotu, v neděli a ve svátek a dále spoje, které jedou pouze v určitém období (např. prázdniny). V grafické příloze zprávy je zobrazeno 24hodinové zatíţení komunikační sítě autobusy hromadné dopravy zahrnující MHD a meziměstské linky. 4.1.2.14.2. Dopravní zatíţení významných komunikací Jak jiţ bylo uvedeno v předchozím textu, jsou intenzity dopravy převzaty z vytvořeného modelu dopravy. Dle našeho názoru je toto přesnější zdroj, neţ je běţně pouţívané sčítání Ředitelství silnic a dálnic. Poslední sčítání bylo provedeno v roce 2005. Od té doby ovšem nastala v řešeném území podstatná změna dopravního systému, neboť byla zprovozněna dálnice D8 (stavba 807) v úseku MÚK Knínice ↔ státní hranice (hraniční přechod Petrovice/Breitenau). Na tuto skutečnost model dopravy reaguje přidáním dalších dopravních spojnic v území a zároveň proběhla kalibrace modelu na skutečně zjištěné intenzity dopravy (vlastní měření, údaje z detektorŧ na území města). Z tohoto dŧvodu povaţujeme intenzity dopravy vypočtené v modelu dopravy za přesnější a pouţitelnější. Profilové intenzity dopravy jsou v následující tabulce uvedeny ve tvaru „všechna vozidla/lehká nákladní (do 3,5t)/ostatní nákladní vozidla (včetně autobusŧ)― za 24 hodin v prŧměrný pracovní den. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Tabulka: Intenzity dopravy na vybraných komunikacích – stav 2009 Úsek

Ulice

Ulice

Úsek

Intenzita vozidel za 24 hod Všechny

Lehká nákladní

Ostatní nákladní

Praţská (I/30)

Pod ţelezničním mostem

18 030

1 410

3 190

Přístavní (I/30)

Ţiţkova – Hrnčířská

24 900

2 110

2 480

Přístavní (I/62)

Hrnčířská – Mar. most

31 260

2 540

3 270

Přístavní (I/62)

Mar. most – Dráţďanská

29 000

2 610

3 120

Most E. Beneše

17 910

1 070

210

Mariánský most

10 570

900

810

Ţiţkova (II/613)

Střelecká - Fibichova

21 150

1 530

3 760

Ţiţkova (II/613)

U Makra

19 980

1 450

3 650

Chabařovická (II/253)

Nám. P. Holého

9 730

970

1 890

Tovární

Hrbovická – Textilní

14 950

990

870

Tovární

Kekulova – U Chemičky

11 350

970

1 040

U Trati

Tovární – spojka

18 630

1 600

1 870

Klíšská

Špitálské nám. - Solvayova

5 890

500

570

Jateční

Klíšská – Za Válcovnou

7 250

610

630

Masarykova

Sadová – Šaldova

12 460

810

920

Masarykova

Štefánikova – Všebořická

19 550

1 540

1 320

Všebořická (I/30)

Kosmova – Slunná

22 580

1 890

1 700

Havířská (I/30)

MÚK Úţín – hr. Města

14 110

1 130

1 370

Petrovická (II/528)

Boţtešická – Široká

7 830

680

870

Sociální péče (I/30)

Mezní – U nemocnice

18 000

1 050

1 050

Krušnohorská (I/30)

Sociální péče – Hoření

15 010

960

940

Stříbrnická

Krušnohorská – Malátova

5 010

190

260

Hoření (I/30)

Krušnohorská – Malátova

9 210

800

680

Dŧlce (I/30)

Velká Hradební – Malátova

9 250

590

990

Výstupní

Rabasova – Neštěmická

9 620

630

390

Krčínova

Neštěmická – Dráţďanská

3 460

290

230

Dráţďanská

Přístavní – Neštěmická

12 370

1 010

1 270

Přístavní (I/62)

U Podjezdu – U Cukrovaru

16 270

1 550

1 780

Opletalova (I/62)

Přístavní – odb. do Neštěmic

20 630

1 680

2 380

Vodařská (I/62)

Opletalova – vjezd do města

12 150

1 460

1 810

Vítězná (II/261)

Děčínská – Sokolovská

7 600

580

630

Děčínská (II/261)

Nová – Národního odboje

7 390

650

810

Ţelezničářská (II/261)

Střekovské nábřeţí – U Stanice

6 060

440

420

Litoměřická (II/261)

Karla IV. – Na Zacházce

7 100

490

400

Nová

Děčínská – odb. do sídliště

6 740

430

530

Ţukovova

Děčínská – Truhlářova

5 160

380

200


Kojetická

Švabinského – hranice města

Intenzita vozidel za 24 hod Všechny

Lehká nákladní

Ostatní nákladní

2 110

250

260

4.1.2.15. Čerpací stanice pohonných hmot Na komunikační síti ve městě jsou umístěny čerpací stanice pohonných hmot (ČSPH). Převáţná většina ČSPH je umístěna na levém břehu Labe, na Střekově je umístěna pouze jedna u Mariánského mostu. Jejich počet a poloha je z hlediska dostupnosti řidičŧ dostatečná. Vyjímkou je oblast Sebuzín a Církvice, kde ČSPH není umístěna – nejbliţší je u Mariánského mostu. Vybavení a rozsah sluţeb ČSPH se liší podle velikosti zařízení. Většina ČSPH nabízí všechny běţné druhy paliv, některé i LPG a CNG a je vybavena obchodem pro doplňkový sortiment zboţí. Vybavení myčkou a dalším vybavením pro ošetření vozidel je pouze u některých zařízení. Rovněţ dílna pro jednodušší opravy je součástí pouze některých ČSPH. Mezi největší zařízení tohoto druhu na řešeném území je moţno zařadit obě dálniční ČSPH Varvaţov na D8. Ty jsou doplněny o kapacitní parkoviště pro kamionovou dopravu. Celkem bylo na území města zjištěno 26 ČSPH, které jsou přístupné pro veřejnost. Většina těchto zařízení patří do sítě nadnárodních řetězcŧ (např. AGIP, OMV), některé jsou lokálních majitelŧ. Rovněţ se zde vyskytují ČSPH, které jsou součástí supermarketŧ (Globus, Tesco). Lokalizace jednotlivých čerpacích stanic je provedena v grafické příloze. 4.1.2.16. Významné zdroje a cíle dopravy Město jako celek představuje zdroj a cíl dopravy, vzhledem k širšímu okolí, ale zároveň i samo pro sebe – doprava vnitřní. Tento druh cest nelze opomenout, neboť cesty město – město, resp. práce ↔ zábava, sport, nákupy ↔ domov se převáţně odehrávají pouze na území města a tvoří podstatnou část přepravních vztahŧ. Mezi významné zdroje a cíle dopravy lze označit sídlištní celky (Severní terasa, Neštěmice), centrální část města (pracovní příleţitosti, úřady), prŧmyslové zóny (pracovní příleţitosti) a komerční zóny. Pro úplný výčet jednotlivých zdrojŧ a cílŧ dopravy, které tvoří dopravní zátěţ ve městě, je nutné zahrnout i zdroje za hranicemi řešeného území. Nejvýznamnější z tohoto pohledu je město Trmice, které s řešeným územím přímo sousedí. Je to dáno i tím, ţe město Trmice bylo donedávna součástí města Ústí nad Labem a dopravní vztahy jsou tedy poměrně těsné. Do Trmic je vedena hromadná doprava z Ústí nad Labem. Významný cíl dopravy řešeného území vznikl těsně za jeho hranicí, právě na katastru Trmic. Je to komerční zóna, kde je řada nákupních příleţitostí, coţ vyvolává řadu cest vozidlem. Napojení na řešené území je ulicí Ţiţkova (II/613), nebo ulicí Majakovského (II/258). Její stav je dostatečně popsán v rámci popisu této silnice a je uvedena v rámci popisu dopravních závad. Zdroje a cíle nákladní dopravy jsou převáţně v prŧmyslových zónách jako jsou Předlice, Střekov a dále překládací terminály v prostoru přístavŧ u Labe. Na řešeném území se nenachází velký logistický terminál ani překladiště kontejnerŧ. Zdrojem nákladní dopravy jsou i lomy na kámen (Mariánská skála). 4.1.3. Veřejná hromadná doprava 4.1.3.1. Vývoj hromadné dopravy na území města


Pravidelnou městskou dopravu zavedlo město Ústí nad Labem v roce 1899. Prvního července toho roku byla uvedena do provozu elektrická pouliční dráha o rozchodu 1 000 mm. Tramvaje vedly z historického centra do Krásného Března, do Předlic, k dnešní poliklinice a na Špitálské náměstí. Později byla síť rozšířena tratěmi na Bukov (1903), kolem hlavního nádraţí (1909), z Bukova na Telnici (1912), do Trmic a Neštěmic (1915), ke Zdymadlŧm (1925), k Vrkoči (1928), do Chabařovic (1929), na Klíši (1930), na Děčínskou (1936), do Vaňova (1939) a ke střekovskému nádraţí (1953). V letech 1912 aţ 1964 vozily tramvaje kromě cestujících i poštu, uhlí a další zboţí a prŧmyslové suroviny. Všeobecná tendence k omezování tramvajové dopravy v padesátých a šedesátých letech se ale nevyhnula ani Ústí, a tak byly všechny ústecké tramvajové tratě během let 1954 aţ 1970 postupně zrušeny a nahrazeny autobusovými linkami. Městské autobusy však vyjely poprvé uţ 9. 11. 1929. Brzy obsluhovaly nejen vlastní město, ale také poměrně vzdálené obce jako Adolfov, Jílové apod. Tyto meziměstské linky převzala po skončení II. světové války ČSAD. Elektrická trakce byla obnovena aţ na sklonku 80. let. V prŧběhu sedmdesátých a osmdesátých let vzniklo v okrajových částech města mnoho sídlišť, coţ si vynutilo zavedení mnoha nových autobusových linek. Ty však nestačily rostoucí poptávce, a proto bylo rozhodnuto o zavedení ekologičtějších trolejbusŧ, které by nejzatíţenější autobusové linky postupně nahradily. Doprava na první trolejbusové lince 51 (tehdy v úseku Holoměř - Stříbrníky) byla zahájena 1. 7. 1988. V dalších letech byly zprovozněny tratě do Všebořic a na Severní Terasu Stříbrnickou ulicí (1. 2. 1989), na Severní Terasu Rooseveltovou ulicí (6. 5. 1989), do Dobětic (12. 12. 1991), Krásného Března (30. 4. 1992), na Klíši (5. 6. 1993), do Starých Předlic (1. 9. 1994) a do Neštěmic (28. 8. 1995). V dubnu 1998 byl tarif změněn na časový a přestupný. Po několikaleté přestávce byly v poslední době uvedeny do provozu trolejbusové tratě ke Globusu (1. 6. 2004), na Severní Terasu ulicemi Vinařská, Boţtěšická a Sociální péče (3. 1. 2005) a na Střekov (9. 12. 2007). V Ústí nad Labem tedy existuje síť hromadné dopravy, která zahrnuje autobusové a trolejbusové linky. V následujících kapitolách je věnována pozornost městské a regionální autobusové dopravě. Ţelezniční doprava osob je předmětem dalších samostatných kapitol.

Chlumec, Koštov, Stadice, Hliňany, Habří, Řehlovice a další. Problémem provozovatele MHD je vysoké stáří vozového parku. Jedná se zejména o trolejbusy, kde pomalu dosluhují vozy zakoupené v počátcích provozu této trakce. V případě kompletní výměny vozového parku by se jednalo o 48 trolejbusŧ a 30 autobusŧ, coţ představuje značné finanční náklady. V současném stavu jsou v souvislosti s rozšiřováním sítě nakupovány nové trolejbusy ze Škody Electric. Autobusy jsou postupně obnovovány v rámci finančních moţností. Jsou pořizovány nové sólo i kloubové autobusy v nízkopodlaţním provedení. Pro rok 2009 se předpokládá zakoupení 10 nových autobusŧ a 5 trolejbusŧ. Z hlediska plynulosti provozu a dodrţování jízdních řádŧ je problémem nedostatečná preference a segregace vozidel MHD od ostatní silniční motorové dopravy (dŧsledek - sníţení přepravní rychlosti MHD). Úplná segregace vozidel hromadné dopravy je v podmínkách města neuskutečnitelná z prostorových dŧvodŧ – nelze vyhradit pruhy pouze pro MHD. V centru města jsou pro MHD vyhrazeny komunikace Mírová a částečně Revoluční, kde se podařilo převést individuální dopravu na alternativní trasy a nejvíce dopravně zatíţenému úseku (nejvíce linek MHD) vyhradit hlavní tah centrem města. Další formou preference jsou křiţovatky vybavené SSZ, které mohou systémem detekce urychlit prŧjezd křiţovatkou. Má to ovšem základní problém, neboť toto je aplikovatelné převáţně na trolejbusovou dopravu (detektory na troleji) a vozidla MHD jsou ovlivňována proudem ostatních účastníkŧ provozu. V Ústí nad Labem slouţí cestujícím 183 trolejbusových nebo autobusových zastávek, které se výrazně liší poskytovaným komfortem i bezpečností přístupu a pobytu. Seznam zastávek veřejné dopravy na území města je uveden níţe v tabulce.

4.1.3.2. Městská hromadná doprava Veřejná doprava je na území města představována zejména městskou hromadnou dopravou, která je zajišťována trolejbusy a autobusy. Městskou hromadnou dopravu provozuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. Veřejnou dopravou je kvalitně pokryto celé území města s výjimkou samot Budova a Bánova. Hlavní páteřní síť MHD tvoří trolejbusové linky, které pokrývají všechny hlavní vnitroměstské přepravní proudy. Síť 11 trolejbusových linek č. 51 – 62 zajišťuje obsluhu městských částí Severní Terasa (ulice Mezní, Sociální péče, Krušnohorská, Stříbrnická, Na Návsi Šrámkova), Všebořice (ulice Masarykova), Ústí nad Labem město (ulice Revoluční, Palachova, Klíšská, Stará, Na Spojce), Předlice (ulice Tovární), Neštemice (ulice Přístavní, Dráţďanská, Neštěmická, Ţeţická, Na sklípku, Hřbitovní, Podmokelská, Opletalova, Sibiřská, Seifertova, Hlavní), Střekov (ulice Národního Odboje, Děčínská, Nová, Poslední Cesta, Kojetická, Karla IV). Autobusy tvoří především doplňkovou síť a zajišťují obsluhu okolních obcí za hranicí města. Rovněţ jsou vedeny v trasách, kde nejsou vysoké přepravní poţadavky, nebo jsou technické problémy s vedením trolejbusové trati. Celkem město Ústí nad Labem obsluhuje 17 autobusových linek 2 aţ 26; přičemţ některá čísla jsou neobsazena. Dále je zajišťována noční doprava, a to linkami 101, 102 a 103. Kromě dopravní obsluhy území města Ústí nad Labem zajišťují linky městské hromadné dopravy také spojení města s některými okolními městy a obcemi jako jsou Trmice, Chabařovice, ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


Tabulka: Zastávky veřejné dopravy na území města





Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a.s. má 2 vozovny. Vozovna autobusŧ se nachází v Předlicích na ulici Jateční a vozovna trolejbusŧ se nachází ve Všebořicích na ulici Masarykova (v blízkosti točny trolejbusŧ). Vedení tras trolejbusových linek je pevně dáno vybavením komunikací trolejovým vedením, šířkovým uspořádáním komunikací a z tohoto dŧvodu je málo variabilní. Změna vedení trolejbusových linek je moţná pouze v případě nových investic do trolejového vedení. U autobusových linek je situace z hlediska variability tras mnohem příznivější, jejich vedení mŧţe být omezeno pouze šířkovými parametry komunikací nebo jejich technickým stavem. V současné době mezi sítí linek MHD provozovaných Dopravním podnikem města Ústí nad Labem, a.s. a sítí linek MHD provozovaných Dopravním podnikem města Děčína, a.s. neexistuje propojení. Bylo by moţné např. přiblíţit trasu linky autobusové dopravy, která vyjíţdí z Ústí nad Labem a končí v obci Malé Březno a z opačného směru linky 2 z Děčína, která končí obsluhu v obcích Přerov a Těchlovice. Zbývající úsek mezi obcemi Malé Březno a Přerovem (popřípadě Těchlovicemi) dlouhý 4 km není obsluhován. Výhledově by bylo vhodné přiblíţit trasy těchto linek, aby končily ve stejné obci a aby jejich spoje na sebe časově navazovaly. Zjednodušený popis trolejbusových a autobusových linek je proveden dle platného jízdního řádu z března 2009. Trolejbusové linky: Linka 51 (595051) Mírová - Severní Terasa - Hraničář - Divadlo - Mírové náměstí - Krásné Březno - OD Květ Skalka Zajišťuje obsluhu nejvíce obydlených sídlišť Severní Terasa a Krásné Březno, spojení s přístavem a s pivovarem. Linka umoţňuje návaznost na vlaky ČD na zastávkách Mírové náměstí (na ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí), Krásné Březno (ţelezniční zastávku Ústí n. Labem sever), OD Květ (ţelezniční zastávku Neštěmice). Linka 52 (595052) Severní Terasa - Mírové náměstí - Revoluční - Divadlo - Hraničář - Klíše lázně - Hraničář Divadlo - Mírové náměstí - Severní Terasa Jedná se o okruţní linku zajišťující spojení sídliště Severní Terasa s centrem města. Linka umoţňuje návaznost na vlaky ČD (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí) na zastávce Mírové náměstí.

Hlavním přestupním uzlem na síti MHD v Ústí nad Labem je zastávka Divadlo. Dalšími dŧleţitými zastávkami jsou zastávky Hraničář, Mírové náměstí, Revoluční, Poliklinika, Bělehradská, Hilarova. Přestupní vazby mezi MHD a ţelezniční dopravou zajišťují zastávky Hlavní nádraţí, Střekov ţel.stanice, Západní nádraţí (ţelezniční zastávka Ústí nad Labem západ), Krásné Březno (ţelezniční zastávka Ústí nad Labem sever), a Pekařská (ţelezniční zastávka Ústí nad Labem sever), OD Květ (ţelezniční zastávka Neštěmice), Mojţíř (ţelezniční zastávka Mojţíř), Sebuzín nádraţí (ţelezniční zastávka Sebuzín), Svádov (ţelezniční zastávka Svádov), Koštov (ţelezniční zastávka Koštov). Další zastávky ve vazbě na vlakovou dopravu se nacházejí mimo území města Ústí nad Labem ve Stadicích, Řehlovicích, Brozánkách apod. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Linka 53 (595053) Severní Terasa - Mírová - Hornická - Divadlo - Mírové náměstí - Dobětice - Dobětice točna Linka zajišťuje dopravní spojení nejvíce obydleného sídliště Severní Terasa s centrem města a dále obsluhuje obec Dobětice. Linka umoţňuje návaznost na vlaky ČD (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí) na zastávce Mírové náměstí. Linka 54 (595054) Všebořice - Kpt. Jaroše - Divadlo - Malátova - Dobětice točna Linka zajišťuje dopravní spojení městských částí Všebořice, Bukov, Dobětice a sídliště Skřivánek s centrem města. Linka umoţňuje návaznost MHD na vlaky na zastávce Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí). Linka 55 (595055) SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Severní Terasa - Mírová - Hornická - Divadlo - Mírové náměstí - Výstupní - Ţeţická Linka zajišťuje dopravní spojení nejvíce obydlených sídlišť Severní Terasa a Krásné Březno a dále sídliště Skřivánek a Hornická-Stará s centrem města.

Linka 62 Globus – Dílny ČD – Západní nádraţí ČD – Mírové náměstí Linka slouţí k propojení komerční zóny Trmice s centrem města.

Linka 56 (595056) Všebořice - Kpt. Jaroše - Bukov - Poliklinika - Divadlo - Mírové náměstí - Výstupní - Krásné Březno - Pod Vyhlídkou Linka slouţí dopravnímu spojení městských částí Všebořice, Klíše, Bukov, Krásné Březno a sídliště Pod Vyhlídkou s centrem města. Linka umoţňuje také návaznost na vlaky ČD na zastávce Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí nad Labem hlavní nádraţí) a Krásné Březno (ţelezniční zastávku Ústí nad Labem sever).

Autobusové linky :

Linka 57 (595057) Staré Předlice - Nové Předlice - Divadlo - Mírové náměstí - Jungmannova - Krásné Březno - OD Květ - Mojţíř Linka zajišťuje dopravní spojení městských částí Krásné Březno, Mojţíř, Neštěmice s centrem města a dále dopravu obyvatel do zaměstnání do podnikŧ nacházejících v okolí ţelezniční zastávky Neštěmice, podnikŧ nacházejících se mezi ulicemi Přístavní a Dráţďanskou a dále do podnikŧ nacházejících se v prŧmyslové zóně Předlice mezi ulicemi Tovární (Revoluční) a Klíšskou, Okruţní a Prŧmyslovou (tj. Spolchemie, Spolku pro chemickou a hutní výrobu a lokomotivního depa ČD). Linka umoţňuje návaznost na vlaky ČD na zastávkách Západní nádraţí, Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí n.Labem hlavní nádraţí), Krásné Březno (ţelezniční zastávce Ústí nad Labem sever), Mojţíř, Neštěmice. Linka 58 (595058) Skalka - Krásné Březno - Mírové náměstí - Divadlo - Klíše lázně - Divadlo - Mírové náměstí Krásné Březno - Skalka Jedná se o okruţní linku, která zajišťuje především dopravu občanŧ městských částí Krásné Březno, Klíše, Neštěmice do zaměstnání (do podnikŧ nacházejících se v okolí ţelezniční zastávky Neštěmice, do přístavu a dalších podnikŧ, které se nacházejí mezi ulicí Dráţďanskou a Přístavní a dále), čemuţ odpovídají časové polohy spojŧ, které jezdí pouze v pracovních dnech. Linka umoţňuje přestup na vlaky na zastávkách Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí) a Krásné Březno (ţelezniční zastávce Ústí n. Labem sever). Linka 59 (595059) Pod Vyhlídkou - Krásné Březno - Mírové náměstí - Revoluční - Divadlo - Klíše lázně - Divadlo Mírové náměstí - Krásné Březno - Pod Vyhlídkou Jedná se o okruţní linku, jejíţ spoje jezdí pouze v pracovních dnech. Linka zajišťuje spojení sídliště Krásné Březno, Pod Vyhlídkou a městských částí Klíše a Bukov s centrem města. Linka umoţňuje přestup na vlaky na zastávkách Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí) a Krásné Březno (ţelezniční zastávce Ústí n. Labem sever). Linka 60 (595060) Mírová - Severní Terasa - Masarykova nemocnice - Vinařská - Beethovenova - Divadlo - Mírové náměstí - Kamenný Vrch – Karla IV Linka slouţí dopravnímu spojení městských částí Severní Terasa a Střekov s centrem města. Zajišťuje také dopravu občanŧ do zaměstnání (v oblasti Střekova do Setuzy, Sekosu s.r.o.). Linka umoţňuje také přestup na vlaky na zastávce Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí n. Labem hlavní nádraţí).


Linka 2 (595002) U Vozovny - Předlice Kolonie - Předlická Jedná se o linku, která má krátkou trasu (pouze 3 km) a obsluhuje oblast Předlic. Spoje této linky jezdí především v pracovních dnech (v ranní a odpolední špičce) a slouţí převáţně svozu a rozvozu obyvatel do a ze zaměstnání (do podnikŧ Prŧmyslové zóny Severní Předlice - Matthey, Kone, Coca Cola, Z-Olymp apod). Linka 3 (595003) Koštov konečná - Václavské náměstí - Dŧl 5.květen - Metal - Nové Předlice - Divadlo - Hlavní nádraţí ČD Linka obsluhuje obec Koštov a zajišťuje její dopravní spojení s centrem města. Zároveň zajišťuje dopravu obyvatel do zaměstnání – na Dŧl 5.květen a podnikŧ v Trmicích (Teplárny, Black & Decker, Spalovny, Jotunu, Teko apod.). Linka umoţňuje přestup na vlaky na těchto zastávkách – Hlavní nádraţí, Elektrárna (ţelezniční zastávka Trmice), Koštov obec (ţelezniční zastávka Koštov). Linka 4 (595004) Divadlo - Západní nádraţí ČD - Nové Předlice - Václavské náměstí - Stadice - Habří - Řehlovice Brozánky - Dubice - Dubičky Linka je vedena z centra města od Divadla přes Předlice ve směru na jihozápad – obsluhuje obce Koštov, Stadice, Hliňany, Habří, Řehlovice, Brozánky, Habrovany, Radejčín, Dubice a Dubičky. V obcích Koštov, Stadice, Řehlovice, Brozánky zajišťují autobusy cestujícím moţnost přestupu na vlakovou dopravu na ţelezničních zastávkách pojmenovaných stejně jako obce (podle kniţního JŘ na trať 131, podle GVD trať 504). V Řehlovicích se autobus otáčí. Linka 5 (595005) Všebořice obch.centrum - Severní Terasa - Mírová - Stříbrníky - Výstupní - Krásné Březno Linka zajišťuje dopravní spojení městských částí Severní Terasa, Krásné Březno, Všebořice s centrem města. Linka umoţňuje cestujícím přestup na vlaky na zastávce Krásné Březno (ţelezniční zastávce Ústí n. Labem sever). Linka 6 (595006) Divadlo - Nové Předlice - Hostovice - Stebno - Suchá - Chvalov Linka spojuje centrum města Ústí n.Labem s obcemi Újezd, Hostovice, Milbohov, Stebno, Suchá, Podlešín, Chvalov. Umoţňuje cestujícím přestup na vlaky ČD na zastávce západní nádraţí (ţelezniční stanici Ústí nad Labem západ). Linka 7 (595007) Mírová - Malátova - Poliklinika - Klíše Hvězda - Chemopharma - Vozovna DP - Nové Předlice Stará škola - Metal - Dŧl 5. květen Linka zajišťuje především dopravu obyvatel městských částí Severní Terasa, sídliště Stříbrníky a Klíše do zaměstnání do podnikŧ nacházejících se v prŧmyslové zóně Předlice (Chemopharmy, Sigmy, Elektrárny a Dolu 5. květen) a tomu odpovídají také časové polohy spojŧ – brzy ráno a odpoledne. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Linka 9 (595009) Divadlo - Hlavní nádraţí ČD - Střekov nádraţí ČD - Střekov II - Nové krematorium - Nová Ves Kojetice Linka zajišťuje dopravní spojení městské části Kojetice, Nová Ves a Střekov s centrem města. Umoţňuje návaznost na vlakové spoje na zastávkách Hlavní nádraţí a Střekov ţel.stanice. Linka 10 (595010) Divadlo - Lipová - Telnice, ţel.st. - Zadní Telnice Linka slouţí jako Skibus a zajišťuje dopravní spojení obce Telnice s městem Ústí nad Labem, v obci Telnice umoţňuje přestup na vlaky. Linka 11 (595011) Přestanov - Chlumec - Všebořice obch.centrum - Divadlo - Brná - Církvice Linka zajišťuje dopravní spojení obcí Přestanov, Stradov, Chlumec, Brná a Církvice s centrem města Ústí n.Labem. Linka 12 (595012) Divadlo - Vozovna DP - Staré Předlice - Roudníky - Chabařovice koupal. - Chlumec - Strádov Přestanov Linka zajišťuje jednak dopravní spojení obcí Roudníky, Chabařovice, Chlumec, Strádov a Přestanov s centrem města Ústí nad Labem Linka 13 (595013) Dolní Zálezly - Vaňov - Divadlo - Hlavní nádraţí ČD - Svádov obec - Olešnice Linka zajišťuje obsluhu obcí Dolní Zálezly, Chvalov, Vaňov, městských částí Svádov, Olešnice a zároveň umoţňuje jejich spojení s centrem města. Kromě toho ji občané vyuţívají pro dopravu do zaměstnání (Cukrovar, ZPA apod.). Linka umoţňuje přestup na vlaky na zastávkách Hlavní nádraţí, Svádov nádraţí (ţelezniční zastávka Svádov) a Dolní Zálezly (ţelezniční zastávka Dolním Zálezly). Linka 14 (595014) Dolní Zálezly - Vaňov - Divadlo - Bělehradská Linka zajišťuje obsluhu obcí Dolní Zálezly a Vaňov a jejich spojení s centrem města a dále obsluhu sídliště Hornická – Stará. Linka 15 (595015) Divadlo - Všebořice - Kpt. Jaroše - Skorotice - Habrovice - Stráţky obec - Stráţky - Neznabohy Linka zajišťuje obsluhu městských částí Všebořice a obcí Boţtěšice, Skorotice, Habrovice, Stráţky, Neznabohy s centrem města Ústí n.Labem. Linka 17 (595017) Střekov nádraţí ČD - Mírové náměstí - Divadlo - Za Válcovnou - Předlice Kolonie - Vozovna DP Sigma - Divadlo - Hlavní nádraţí ČD - Střekov nádraţí ČD Jedná se o okruţní linku, která zajišťuje občanŧm města Ústí n. Labem moţnost přestupu na vlaky na zastávkách Hlavní nádraţí a Střekov ţel.stanice . Linka 18 ((595018) Všebořice obchod.centrum - Nové Předlice - Dŧl 5. květen


Linka především zajišťuje dopravu občanŧ městských částí Všebořice, Klíše, Bukov a Trmice do zaměstnání jednak do podnikŧ nacházejících se v prŧmyslové zóně Předlice a dále na Dŧl 5.květen a Elektrárnu. Linka umoţňuje návaznost na vlaky na zastávce Elektrárna (ţelezniční zastávce Trmice). Linka 19 (595019) Ryjice - Sibiřská - Pekařská - Mírové náměstí - Revoluční - Trmická - Dŧl 5. květen - Václavské náměstí - Koštov konečná Zajišťuje obsluhu obcí Ryjice, Koštov a sídliště Neštěmice a spojuje je s centrem města. Dále umoţňuje dopravu občanŧ do zaměstnání – na Dŧl 5. květen a podniky v Trmicích. Linka umoţňuje přestup na vlaky na těchto zastávkách - Mírové náměstí (ţelezniční stanici Ústí nad Labem hlavní nádraţí), Elektrárna (ţelezniční zastávce Trmice), Koštov obec (ţelezniční zastávce Koštov). Linka č. 20 (595020) cyklobus Ústí n. Labem, Divadlo –Zadní Telnice – Adolfov - Krásný Les – Varvaţov, Pomníky Cyklobus je provozován jiţ několik let. V tomto roce má linka částečně změněnou trasu, protoţe přibyla ještě další linky cyklobusu. Tato linka bude provozována jen za příznivých klimatických podmínek a to pouze o víkendech v období od 25. 4. 2009 do 25. 10. 2009 a také během prázdnin, kdy bude navíc jezdit v pondělí, středu a pátek. Bude jezdit jen v případě příznivých klimatických podmínek. O víkendech budou jezdit na lince 2 páry spojŧ s odjezdem od Divadla v 9 a ve 13 h. Linka č. 21 (595021) cyklobus Ústí n. Labem,Divadlo –Nakléřov – Petrovice, rozc. Krásný Les – Tisá, kulturní dŧm - Ústí n.Labem,Divadlo Jedná se novou okruţní linku, která je provozována jen za příznivých klimatických podmínek a to pouze o víkendech v období od 25. 4. 2009 do 25. 10. 2009 a také během prázdnin, kdy bude navíc jezdit v pondělí, středu a pátek. Mimo prázdniny budou na lince provozovány 2 spoje s odjezdem v 11 a v 15 h od Divadla. Linka bude jezdit jen v případě příznivých klimatických podmínek. Linka 26 (595026) Divadlo - Drogerie - Hostovická - Pod Svahem - Hostovická - Drogerie - Divadlo Jedná se o krátkou linku, která umoţňuje spojení městské části Hostovice s centrem města. Noční autobusové spoje: Linka 101 (595101) Klíše lázně - Klíše lázně - Divadlo - OD Květ - Mojţíř sídliště - Mojţíř - Skalka Jedná se pouze o noční spoje mezi 24 a 4 hod. Tato linka obsluhuje městské části Neštěmice, Krásné Březno, Mojţíř a zajišťuje především dopravu obyvatel těchto městských částí do zaměstnání – do podnikŧ v prŧmyslové zóně Předlice. Zároveň umoţňuje spojení těchto městských částí s centrem města v nočních hodinách. Linka umoţňuje přestup na vlaky na těchto zastávkách - Hlavní nádraţí, Krásné Březno (ţelezniční zastávce Ústí n. Labem sever) a Mojţíř (ţelezniční zastávce). Linka 102 (595102) Chlumec - Chabařovice koupal. - Staré Předlice - Václavské náměstí - Nové Předlice - Divadlo Hlavní nádraţí ČD - Brná - ZPA - Střekov II. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Jedná se pouze o noční spoje mezi 24 a 4 hod. Tato linka zajišťuje spojení občanŧ Chlumce, Chabařovic do zaměstnání v nočních hodinách – v Chabařovicích a také do prŧmyslové zóny v Předlicích, dále zajišťuje spojení těchto obcí a občanŧ městské části Střekov s centrem města. Linka zároveň umoţňuje přestup na vlaky na zastávkách Hlavní nádraţí, Západní nádraţí a Střekov ţel. stanice. Linka 103 (595102) Dobětice - Stříbrníky - Mírová - Severní Terasa - Hornická - Poliklinika - Klíše Hvězda Chemopharma - Vozovna DP Pouze 1 spoj v pracovních dnech i o víkendu zajišťující především dopravu obyvatel městských částí Dobětice, Stříbrníky, Severní Terasa a Klíše do zaměstnání do prŧmyslové zóny Jiţní Předlice (do podnikŧ Chemopharma, Severočeská armaturka, Četrans apod.). Na trase jsou v této prŧmyslové zóně zastávky Sigma, Chemopharma. 4.1.3.3. Autobusová regionální doprava Pro spojení Ústí nad Labem s ostatními okolními obcemi a městy slouţí především regionální autobusová doprava. Přestoţe vzhledem k velikosti většiny obsluhovaných sídel není počet přepravených osob ani zdaleka srovnatelný se spoji městské hromadné dopravy, její význam pro dopravní dostupnost města z okolí je zásadní. Menší význam má naopak autobusová doprava v dálkových relacích. Terminálem regionální a dálkové autobusové dopravy je autobusové nádraţí poloţené na západním okraji městského centra, coţ je výhodné z hlediska dostupnosti centra města a přestupních vazeb na MHD a vlakové spoje. Tento druh dopravy slouţí městu Ústí nad Labem a jeho okolí pouze jako doplňkový k ţelezniční dopravě, která je tvoří páteřní systém, coţ je patrné z počtu provozovaných linek a spojŧ. Dálkové a regionální autobusové linky provozuje více dopravcŧ. Hlavními přestupními uzly mezi regionální autobusovou a ţelezniční dopravou jsou zastávky Ústí nad Labem, autobusové nádraţí; Ústí nad Labem, hlavní nádraţí a Ústí nad Labem, západní nádraţí. Dalšími dŧleţitými zastávkami, kde moţný přestup na více linek MHD ve městě Ústí nad Labem jsou zastávky Poliklinika, Hraničář (v centru města na ulici Masarykova), Hilarova (poblíţ kina Hraničář na ulici Masarykova), Bělehradská (na ulici Bělehradská u křiţovatky s ulicí Malátova). Cíle regionálních autobusových linek jsou v Ústeckém kraji, ale i mimo něj. Dálkové spoje mimo hranice kraje jsou vedeny např. do měst: Česká Kamenice, Praha, Pec pod Sněţkou, Hradec Králové, Vrchlabí. V rámci regionu Ústeckého kraje jsou autobusovými linkami propojena všechna významná sídla a obce ve spádovém území města. Mezi významnější města lze uvést Ţatec, Louny, Litoměřice, Teplice, Petrovice atd. 4.1.3.4. Integrovaný systém dopravy osob V současné době existuje v rámci integrace tarifŧ ve veřejné osobní dopravě systém pouze IDS zahrnující MHD, regionální autobusové linky a vlakové spoje mezi městy v rámci Euroregionu Labe – Elbe tzn. v oblastech nacházejících se v pohraniční oblasti s Německem (na území Ústeckého kraje). Síťová jízdenka REGIONet Labe – Elbe začala platit od 1. 11. 2007. Umoţňuje velmi levné cestování po celém Ústeckém kraji a v okolí Dráţďan. Jízdenka REGIONet Labe – Elbe je společným produktem Českých drah, Dopravního podniku města Děčína a německého dopravního svazu VVO a lze ji vyuţít na obou stranách hranice. Jízdenky platí ve vlacích, ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

autobusech a v MHD dopravcŧ zařazených do tohoto systému. Od března 2008 je moţné celodenní cestování více druhy dopravy u dopravcŧ německého dopravního svazu VVO, Českých drah, a.s, Dopravního podniku města Děčína, a.s., ČSAD Semily, a.s. a Dopravního podniku města Ústí nad Labem a.s. Na území České republiky platí jízdenka ve všech osobních a spěšných vlacích Českých drah v celém Ústeckém kraji a okolí v rámci platnosti jízdenky „REGIONet Ústecký kraj―. Jízdenka platí jeden den a mŧţe ji vystavit i vlaková četa. V Německu platí jízdenka ve vlacích a autobusech členŧ dopravního svazu VVO. Mimo jiné tak mohou cestující vyuţít přímou autobusovou linku z Teplic do Dráţďan nebo MHD v Dráţďanech. Rada Ústeckého kraje dne 10. 12. 2008 odsouhlasila přistoupení dalších smluvních autobusových dopravcŧ k tomuto systému. Cestujícím tak bylo umoţněno rozšíření územní platnosti síťové jízdenky o další oblasti na Teplicku, Mostecku a Lounsku. Nyní se nově do systému zapojuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova a.s. Území platnosti jízdenky REGIONet Labe – Elbe je rozhodnutím kraje rozšířena o oblasti Bílinsko, Lounsko – jih, Lounsko – východ, Mosteckou pánev a příměstskou dopravu Most – Litvínov. Tato jízdenka bude tedy platí jiţ téměř na území poloviny Ústeckého kraje a kraj dlouhodobě usiluje o jejím rozšíření na celý region. Na území Německa je s touto jízdenkou moţné snadné cestování saskou veřejnou dopravou v širokém okolí Dráţďan. 4.1.4. Doprava v klidu Všeobecně posledních letech došlo k výraznému nárŧstu vozidel individuální automobilové dopravy. V předcházejících obdobích se s tak velkým nárŧstem nepočítalo a proto se také včas s probíhající výstavbou nezajistily dostatečné kapacity pro jejich parkování a odstavování. Garáţe suterénních prostorách bytových domŧ a hromadné garáţe se nezabezpečovaly v rámci rozpočtu KBV (bytové výstavby). K největším problémŧm s parkováním dochází jednak v centru města, a dále v městských částech, kde bylo postaveno velké mnoţství výškových panelových domŧ. Městské části, kde byly postaveny převáţně rodinné domy, tyto problémy nemají, protoţe kaţdý dŧm má většinou svou garáţ nebo moţnost parkovat na pozemku. Problém parkování je dostatečně řešen u větších nákupních center (supermarketŧ a hypermarketŧ) na vybudovaných v poslední době. Vzhledem k tomu, ţe v rámci města Ústí nad Labem v lokalitách, kde je akutní nedostatek parkovacích stání, jsou většinou omezené územní moţnosti vybudovat nová parkoviště, nabízí se v rámci řešení nedostatku parkovacích kapacit snaha řešit tuto situaci jednak na úkor ještě volných ploch ve vnitroblocích panelových domŧ a také mezi nimi. Většinou je to na úkor záborŧ pozemkŧ zelených ploch. Další moţností je snaha změnit uspořádáním stávajících parkovišť tzn. pokud to lze, změnit druh parkovacích stání s ohledem na maximální vyuţití plochy, která je k dispozici popřípadě jejich rozšíření, pokud je to moţné. Řešením, které přináší největší efekt z hlediska řešení deficitu parkovacích stání je výstavba objektŧ hromadných garáţí s velkou kapacitou. Toto řešení je však investičně velmi náročné a problémem jsou investiční prostředky pro jejich realizaci. Danou problematiku řeší „Generel dopravy v klidu― od Projekční kanceláře Budínský z r.2001, kde jsou postupně řešeny nedostatky parkovacích kapacit v jednotlivých městských čtvrtích. V následujícím textu jsou popsána nejvíce problematická místa. 4.1.4.1. Městská část Centrum Nevykazuje příliš vysoké procento zástavby objektŧ bytové výstavby. Výjimku tvoří sektory SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

č.12 (ul. Masarykova, Churchillova, Horova a Paříţská) a č.4 (ul. Dlouhá, spojka mezi Dlouhou a Velkou hradební – ul. U Spořitelny – Velká Hradební, Předmostí Hrnčířská a IH Bohemia). Převládá zde potřeba odstavných stání pro individuální automobilovou dopravu. Nově postavené objekty pro bydlení v sektorech č.4 a 12 (panelové domy typu výstavby KBV) postrádají dostatečný počet ploch a objektŧ klidové dopravy. Naprostá většina stávajících blokŧ ve všech sektorech vnitřního města má téměř vyčerpány veškeré volné kapacity na terénu vhodné pro realizaci stání klidové dopravy. Moţnost řešit nedostatek parkovacích stání bez výrazných investičních nákladŧ představuje pouze zlomek výchozích potřeb. Hlavní řešení spočívá v budování kapacitních objektŧ hromadných garáţí jak nadzemních, tak podpovrchových. Ty jsou však investičně velmi náročné a dohledné době nerealizovatelné. U objektŧ nově navrţených by mělo být samozřejmostí navrhovat podzemní parkování pod objektem. Parkoviště, která jsou zpoplatněna a za tím účelem vybavena parkovacími automaty jsou situována převáţně v centru města. Ceny za parkování stanoví město Ústí nad Labem. O vybírání poplatkŧ se starají Městské sluţby Ústí nad Labem. Jedná se o tato zpoplatněná parkoviště – parkoviště u bývalého Uhlozbytu (ul. Velká Hradební), podélné parkovací stání v ul. Velká Hradební, parkoviště u Divadla (ul. Vaníčkova), parkoviště u Smetanových sadŧ (ul. Vaníčkova), parkoviště na ul. Moskevská, parkoviště na Churchillově ul. (za obchody), parkoviště na ul. Londýnská, jednosměrné stání na komunikaci za knihovnou, parkovací pás podél Klíšské ulice, parkovací pruh podél Moskevské ul., podélné parkování v ul.Stroupeţnického a parkoviště u objektu bývalé Ekoagrobanky. Poměrně významnou parkovací kapacitu na hranici centra města představuje parkovací dŧm v ulici Předmostí. Zde je část parkovacích míst pronajata rezidentnímu stání a část je pro návštěvníky. Parkování je zpoplatněno obdobně jako na komunikacích. Kromě toho je zpoplatněno parkování v Corsu mezi ul.Neštěmická a u Pivovarské zahrady v městské části Neštěmice. Ceny pro jednorázové stání Provozní doba parkovacích automatŧ : pondělí – pátek 7.00 – 18.00 hodin sobota 8.00 – 13.00 hodin Provozní doba parkovišť se závorovým systémem : pondělí – pátek 7.00 – 18.00 hodin sobota 8.00 – 13.00 hodin Ceny jsou stanoveny v ceníku, který vydává magistrát města. Poslední verze nabývá účinnosti od 1.10.2008 Dále jsou vydávány rezidentské karty, celoplošná karta s místním určením a TAXI karta Oblast v okolí ulic Velká Hradební, Dlouhá, Pivovarská, Velká Hradební, spojka do ul.Dlouhá, Dlouhá, IH Bohemia, Revoluční a Lidické náměstí je z pohledu nárokŧ na dlouhodobé i krátkodobé parkování vysoce exponovaná. V centrální části města došlo v poslední době k významné změně v systému parkování. Byla zrušena kapacitní parkoviště na Mírovém náměstí a za OD Labe. Tato parkoviště jsou nahrazena komerční zástavbou (prodejní a administrativní prostory). Zrušená povrchová parkoviště budou částečně nahrazena podzemními garáţemi v nových objektech. Kapacita parkovišť v objektech musí odpovídat normovým poţadavkŧm dle ČSN 73 6110, a to včetně parkovací kapacity pro návštěvníky. Jelikoţ se jedná o náhradu stávajících parkovišť, musí jednotlivé objekty nahradit i pŧvodní kapacity. Stávající parking pod objekty (pod Krajským úřadem - vyhrazený) má 20 + 40 vyhrazených stání určených pro pracovníky objektu. Vjezd je z ul. Dlouhá. Pod objektem Pozemních staveb a České Pojišťovny se nachází 20 volných stání + 7 garáţových stání. Parkoviště u objektu ČD na Malé Hradební patří k největším parkovištím v oblasti a slouţí ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

zaměstnancŧm ČD. Veřejných je 7 stání. Celková kapacita činí 36 stání. Přednádraţní prostor nemá téměř ţádné moţnosti parkování, pouze v jednosměrné ul. U Nádraţí je 7 stání. Základním problémem je absence krátkodobého parkování před nádraţní budovou. Parkoviště v Churchillově ul. za obchody je veřejné a jeho kapacita činí 74 stání. Je vybaveno parkovacím automatem. Vjezd a výjezd je z jednosměrné ul. W. Churchilla. Parkoviště v porovnání s jinými parkovišti v centru města vykazuje značné rezervy a je málo vyuţité. 4.1.4.2. Městská část Severní Terasa Tato městská čtvrť vykazuje vysoké procento objektŧ bytové zástavby. Nacházejí se zde také nákupní centra, budovy škol a administrativy. Téměř všechny plochy pro bydlení (panelové domy objektŧ) postrádají dostatečný počet ploch a objektŧ klidové dopravy. Naprostá většina lokalit s výstavbou bytových domŧ má téměř vyčerpány veškeré volné plošné kapacita na terénu. Sídliště se neobejde bez výstavby kapacitních hromadných garáţí. Plochy klidové dopravy je moţno navrhnout pouze na úkor veřejné zeleně Nejproblematičtější lokality z hlediska parkování: 1) Lokalita č.3 „K1―, část ―K1/2―, „Větrná― (ul.Mezní, Větrná, Mírová, Svojsíkova) Zahrnuje objekty panelových domŧ. Nachází se zde nákupní středisko. Oblast je z hlediska parkování vysoce exponovaná, deficity jsou více neţ dvojnásobné resp. téměř trojnásobné. Lokalita má omezené územní rezervy pro vytvoření dalších parkovacích ploch. 2) Lokalita č.4 „K1―, část ―K1/3―, „Herecká― (ul.Větrná, Mezní, Mírová, objekt ZŠ) Nachází se zde základní školy a ordinace firmy Demosthenes. Oblast je z hlediska parkování vysoce exponovaná, deficity jsou více neţ dvojnásobné. Lokalita má omezené územní rezervy pro vytvoření dalších parkovacích ploch. Rozhodující parkovací plochy: Šikmá parkovací a odstavná stání v Herecké ul. 3) Lokalita č.5 „K1―, část ―K1/4―, „Svojsíkova― (ul.Mírová, Svojsíkova, Pod Parkem, Ladova, Mezní) Oblast leţí v centrální části sídliště, nachází se bytové domy, objekty škol a policie. Oblast je z hlediska parkování vysoce exponovaná, deficity jsou více neţ dvojnásobné. Lokalita má omezené územní rezervy pro vytvoření dalších parkovacích ploch. Rozhodující parkovací plochy jsou na ulici Mezní 4) Lokalita č.6 „K1―, část ―K1/5―, „Stavbařŧ― (ul.Stavbařŧ, Zvonková, Mírová, Mezní) Nacházejí se zde především objekty panelové bytové výstavby. Oblast je z hlediska parkování vysoce exponovaná, deficity jsou více neţ trojnásobné. Stávající parkovací plochy slouţí k pokrytí nárokŧ na odstavování vozidel obyvatel ul. Maková. 5) Lokalita č.7 „K1―, část ―K1/6―, „Ladova― (ul.Ladova, Pod Parkem, Krušnohorská, Sociální Péče) Nacházejí se zde panelové domy, nákupní střediska Billa, restaurace a dětský domov. Oblast je z hlediska parkování vykazuje extrémně vysoké deficity parkovacích ploch, které jsou téměř trojnásobné neţ je současný stav. 6) Lokalita č.8 „K1―, část ―K1/7―, „Ovocná― (ul Stavbařŧ, Mezní, Krušnohorská, Švestková, areál gymnázia) V této lokalitě se nacházejí panelové domy, objekty školství, městský park Severní terasa. Oblast je z hlediska parkování vysoce exponovaná, deficity jsou v porovnání se současným staven dvojnásobné. 7) Lokalita č.9 „ZL 1―, „Potoky― (ul. Sociální Péče, Mezní, Jana Zajíce, V Klidu) Jedná se o krajovou část, která není intenzivně zastavěna. Proto také nevykazuje vysoký deficit SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

parkovacích a odstavných stání. Je to území s přebytkem ploch klidové dopravy. Slouţí pro obyvatel sídliště na ul. Jana Zajíce. 8) Lokalita č.14 „K2―,část „K 2/1―„Jizerská 1― (ul. Jizerská, Šumavská, Stříbrnická, Kočkovská) V lokalitě se nacházejí panelové domy, školy, restaurace, prodejny, školky, penzion pro dŧchodce. Oblast je z hlediska parkování vykazuje extrémně vysoké deficity parkovacích ploch, které jsou dvojnásobné neţ je současný stav. Především s jedná o nároky obyvatel sídliště. Lokalita má minimální územní rezervy pro vytvoření dalších parkovacích ploch. 9) Lokalita č.15 „K2―,část „K 2/1―,―Jizerská 2― (ul. Stříbrnická, Jizerská, Šumavská, Šrámkova, Pincova, Výstupní) Jedná se o střední část sídliště Stříbrníky. V lokalitě se nacházejí panelové domy, základní škola a mateřská školka. Oblast je z hlediska nárokŧ na parkování vysoce exponovaná, deficity ploch a objektŧ klidové dopravy jsou značné a převyšují 2,5 současný stav. 10) Lokalita č.16 „K 2―,část „K 2/3―, „Brandtova― (ul. Brandtova, Šrámkova, Poláčkova, Jeţkova) Lokalita je zastavěna panelovými domy ve svahu. Obsluţné komunikace jsou vedeny po vrstevnici. Lokalita se vyznačuje vysokým deficitem parkovacích a zejména odstavných stání nedostatkem územních rezerv pro doplnění těchto ploch. Nároky na parkovací stání jsou zde dvojnásobně vyšší neţ je současný stav. 4.1.4.3. Městská část Klíše – Předlice ul. U Koupaliště (v blízkosti plaveckého bazénu) – kapacita 35 stání ul. U Koupaliště (v blízkosti plaveckého bazénu) – kapacita 39 stání ul. U Koupaliště (v blízkosti plaveckého bazénu) – kapacita 38 stání ul.Kelkulova (u Autotip servisu) – garáţe, kapacita 19 stání ul.Solvayova, ul. Okruţní – u Kauflandu Ovčí Vrch - u SOU technického OU ul.Černá Cesta – kapacita 8 stání ul.Klíšská – SČ Plynárenská, kapacita 28 + 5 stání; u obch.sluţeb – 20 stání ul.Na Drahách – garáţe, kapacita 14 stání; parkoviště – kapacita 17 stání ul.Na Okraji – restaurace U Hnáty, kapacita 7 stání ul.Na Stráni - kapacita 12 + 4 stání a další stání u jednotlivých domŧ ul.Broţíkova (mezi ul.Slavíčkova –Alešova) – kapacita 9 + 7 stání ul.Slavíčkova – kapacita 8 stání ul.Bezručova – kapacita 8 stání ul.Alešova – kapacita 5 + 4 stání ul. Ke hřbitovu – garáţe, kapacita 126 stání ul.Kelkulova – garáţe, kapacita 42 stání ul.Cestička – garáţe, kapacita 16 stání ul.Na Spálence – kapacita 14 + 2+ 7+ 5 stání

parkovacích stání jsou podél ul. Ţelezničářská, kde obyvatele vyuţívají k parkování přes noc parkovací plochu u nákupního centra Plus. Téměř všechny objekty pro bydlení postrádá dostatečný počet ploch a objektŧ klidové dopravy. Naprostá většina stávajících blokŧ ve všech sektorech vnitřního města má téměř vyčerpány veškeré volné kapacity na terénu vhodné pro realizaci stání klidové dopravy. V sídlišti Kamenný vrch veškeré parkovací a odstavné moţnosti, které lze realizovat bez výrazných investičních nákladŧ, představují pouze zlomek výchozích potřeb. Neobejde se bez výstavby objektu hromadné garáţe. Parkovací a odstavná stání je potřeba realizovat po etapách. Nejproblematičtější lokality z hlediska parkování: 1) Lokalita č.7 „K5―, Sídliště Kamenný vrch (ul. Rubensova, Truhlářova, Nová) Z hlediska odstavování vozidel vykazuje tato lokalita značné deficity dosahující aţ trojnásobné hodnoty stávajícího počtu parkovacích stání. Plochy klidové dopravy jsou určeny pro obyvatele sídliště. 2) Lokalita č.13 „K4―, „Sídliště Tolstého― (ul. Tolstého, Karla IV., Barrandova, Novosedlické náměstí – Kojetická) Jedná se o území s panelovými domy. Lokalita vykazuje z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel vysoký deficit. Jsou zde minimální územní rezervy pro návrh nových ploch. 3) Lokalita č.16 „K 2―, „Lázně Vrbenského― (ul. Purkyňova, Truhlářova, Jeseninova, Ţukovova, Puškinova, Máchova) Jsou zde jednak objekty pŧvodní zástavby, ale také nové panelové domy. Nachází se zde sportovní hala, lázně, kostel, ubytovna, obchodní akademie apod. Lokalita je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel vykazuje mírný deficit. Území má nedostatek územních rezerv pro zřízení nových parkovišť. Stávající kapacity klidové dopravy v některých částech této městské čtvrti budou v následujícím období nedostačující. Projevuje se to zejména na sídlištích, kde se projevuje stoupající stupeň automobilizace. Bezkonfliktní jsou krajové části čtvrti, kde převaţuje zástavba rodinných domŧ. Některé lokality zejména sídliště Kamenný Vrch jsou hustě zastavěny a územní rezervy pro objekty klidové dopravy je velmi obtíţné najít. Rezervy lze hledat na úkor veřejné zeleně. Tato čtvrť má k dispozici celkem 4 000 stání (v ulicích, bez započítání individuálních stání u rodinných domŧ). 4.1.4.5. Městská část Bukov a Všebořice Stávající kapacity klidové davy v některých lokalitách prostoru Bukov a Všebořice budou v následujícím období nedostatečné. Výrazný přebytek stání je podél severního okraje Všebořic, na ul. Masarykova a dále na ul. Hynaisova, Štursova, Kosmova, Bratří Čapkŧ. Lokality zastavěné panelovými domy vykazují vţdy kritický nedostatek odstavných stání. Územní rezervy pro samostatné objekty klidové dopravy je velice obtíţné hledat. Určité rezervy lze nalézt na úkor zeleně. Městská část Bukov a Všebořice má k dispozici celkem 3 600 stání.

4.1.4.4. Městská část Střekov Je zřejmé, ţe v řadě lokalit této městské čtvrti chybějí parkovací a odstavné plochy pro osobní automobily a to ve značných objemech. Tato čtvrť vykazuje vysoké procento objektŧ bytové výstavby a to zejména na sídlištích Kamenný Vrch, Tlustého a Karla IV. Specifikou částí je nábřeţí řeky Labe, v části Kramoly je situována nejstarší zástavba ve městě. Prostor kolem ulic Hviezdoslavova a Mánesova je uvolněn pro novou výstavbu. Plochy jsou volné, ale jsou majetku Českých drah a zatím nejsou vyuţity. Vysoké deficity ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Nejproblematičtější lokality z hlediska parkování: 1) Lokalita č.1 „K-1, Všebořice―, část K-1/1 Spartakiádní (ul. Spartakiádní a Lipová) Jedná se o lokalitu se zástavbou panelových domŧ. Jedná se o území vysoce exponované z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel a s výrazným deficitem ploch klidové dopravy, které jsou téměř dvojnásobné v porovnání se současným stavem. Lokalita má zároveň omezené územní rezervy pro zřízení nových parkovišť . 2) Lokalita č.5 „K-1, Všebořice, část K-1/12 „Hornické domky― (ul. Havířská, Lipová) SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

V této lokalitě se nacházejí bytové domy (hornické domky) a drobné obchody. Oblast je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel je vysoce exponovaná, deficity jsou více neţ dvojnásobné. Lokalita má zároveň omezené územní rezervy pro zřízení nových ploch klidové dopravy. 3) Lokalita č.6 „K-1, Všebořice―, část K-1/3, „Zahradní― (ul. Všebořická, Plynárenská, Lipová, Masarykova, 17.listopadu) Zahrnuje zejména objekty bytové zástavby, vykazuje vysokou koncentraci panelových domŧ. Dále se zde nachází středisko sluţeb na ul. Plynárenské, prodejny a restaurace. Lokalita je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel je vysoce exponovaná, jedná se o území s velmi vysokým deficitem ploch, který je 2,5 násobný v porovnání se současným stavem. Lokalita má zároveň omezené územní rezervy pro zřízení nových ploch klidové dopravy. Poţadavky na pokrytí tohoto nedostatku je moţné splnit pouze uvolněním vyšších investičních prostředkŧ na jejich výstavbu. 4) Lokalita č.8 „K-1, Všebořice―, část K-1/5, „Dukelských Hrdinŧ― (ul. Masarykova, Na Kohoutě, Plynárenská, Slovanská, Návětrná) Tato lokalita zahrnuje pouze objekty bytové výstavby, je zde velmi vysoká koncentrace panelových domŧ. Jedná se o území s deficitem ploch a objektŧ klidové dopravy, který je více neţ 1,5 násobný v porovnání se současným stavem. Pokrytí tohoto nedostatku je moţné pouze uvolněním vyšších investičních prostředkŧ na jejich výstavbu. 5) Lokalita č.10 „K-1, Všebořice―, část K-1/7 „Kosmonautŧ― (ul. Všebořická, 17.listopadu, Masarykova, Kosmova) Zahrnuje zejména objekty panelové bytové zástavby, kterých je zde mnoho. Kromě toho se zde nacházejí objekty sluţeb, prodejny, restaurace, mateřská škola. Jedná se o území s velmi vysokým deficitem ploch a objektŧ klidové dopravy, který je téměř 5 násobný v porovnání se současným stavem. Lokalita nemá téměř ţádné územní rezervy pro zřízení nových ploch klidové dopravy. 6) Lokalita č.17 „K-4, Holoměř (ul. Vinařická) V této lokalitě se nacházejí panelové domy, mateřská a základní škola. Lokalita je z hlediska nárokŧ na parkování a dostavování vozidel je lokalita vysoce exponovaná. Deficity jsou více neţ 6 násobné. Eliminace deficitu je moţná pokrytím ze sousedních oblastí. 7) Lokalita č.18 „OV-2, Dolní Bukov― (ul. Vinařická, U Stadionu, Masarykova, Štefánkova, Lesní cesta, V Podhájí, U remízy, Za Vozovnou) Rozhodující jsou v této lokalitě objekty sportovišť mezi ul. Masarykovou a Klíšským potokem. Dále jsou zde objekty Armády ČR Ústeckého kraje, ČSPH, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, potraviny Albert a prodejny (servis) aut. Lokalita je z hlediska nárokŧ na parkování a dostavování vozidel je lokalita vysoce exponovaná v době konání sportovních utkání. Jedná se o území s rozsáhlými záměry pro výstavbu dalších sportovních zařízení. V městských částech Bukov a Všebořice jsou s budou v následujícím období kapacity klidové dopravy nedostačující. V lokalitách, které jsou zastavěny panelovými domy, vykazují vţdy nedostatek odstavných stání. Územní rezervy pro zřízení nových objektŧ klidové dopravy je velmi obtíţné hledat a určité rezervy jsou na úkor zeleně. Není to však vţdy optimální řešení. Obě městské části mají celkem 3 600 parkovacích stání.

je velmi obtíţné najít. Určité rezervy jsou moţné na úkor veřejné zeleně. Toto řešení však není vţdy optimální. Tato městská část má k dispozici celkem 2 500 parkovacích stání. Nejproblematičtější lokality z hlediska parkování: 1) Lokalita č.3 „K-4―, „sídliště Hornická, Stará―, část K-4/1 „Stará― (ul. Na Ladech, Stará, V kutišti, Bělehradská) Oblast je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel exponovaná zejména podél ul. Stará. Deficity jsou více neţ dvojnásobné. Lokalita má omezené územní rezervy. 2) Lokalita č.5 „K-4―, „sídliště Hornická, Stará―, část K-4/3 „Destinové― (ul. E. Destinové, Stará, Hornická) Oblast je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel exponovaná. Deficity jsou více neţ dvojnásobné.Úplná eliminace deficitu je moţná pouze pokrytím ze sousedních oblastí. 3) Lokalita č.10 „K-5―, „Skřivánek―, část K5/1 „Hoření― (ul. Malátova, Ve Strouze, Hanzlíčkova, severní okraj území) V lokalitě se nacházejí kapacitní panelové domy. Z vybavenosti jsou zde zastoupeny podnikatelské subjekty Oskar, Ibiza, Intex a administrativní budova ThmÚ. Oblast se projevuje jako území s velmi vysokým deficitem ploch a objektŧ klidové dopravy, jejichţ plné vykrytí není moţné bez vysokých investičních prostředkŧ. 4) Lokalita č.11 „K-5―, „Skřivánek―, část K5/2 „Bělehradská― (Bělehradská, Králova Výšina, Obráncŧ Míru, Rooseveltova) Oblast se z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel projevuje jako exponovaná. Je zde nedostatek parkovacích stání. 5) Lokalita č.12 „K-5―, „Skřivánek―, část K5/3 „Ondříčkova― (ul. Bělehradská, Slovenského Národního Povstání, Hilbertova, Mošnova. Veleslavínova, E.Krásnohorské, Na Vyhlídce Jedná se o území s převaţující bytovou výstavbou, jsou zde i rodinné domy. Z vybavenosti se zde nacházejí Dŧm techniky, administrativní firmy, restaurace, veterinární ordinace. Území je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel deficitní, zároveň jsou zde minimální územní rezervy pro nová parkovací stání. Situace je řešitelná pouze s pomocí vysokých investičních prostředkŧ. 6) Lokalita č.13 „K-5―, „Skřivánek―, část K5/4 „SNP― (ul. Malátova, Hoření, E.Krásnohorské, Veleslavínova, Mošnova, Gilbertova, SNP) Jedná se o oblast sídliště s panelovými domy. Kromě toho jsou zde školy, školky, prodejny, restaurace, administrativa. Území je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel vysoce extrémně deficitní. Nároky jsou 3x vyšší neţ je současný stav. zároveň jsou zde minimální územní rezervy pro nová parkovací stání. Situace je řešitelná pouze s pomocí vysokých investičních prostředkŧ. 7) Lokalita č.14 „K-5―, „Skřivánek―, část K5/5 „Ţeníškova― (ul. Hoření, E.Kránoshorské) V lokalitě se nacházejí bytové a rodinné domy. Z vybavenosti je zde budova Celního ředitelství, provozovny sluţeb, mateřská škola. Území je z hlediska nárokŧ na parkování a odstavování vozidel vysoce exponované. Nedostatek je moţné řešit buď na úkor sousedních lokalit, nebo vně řešeného prostoru. 4.1.5. Ţelezniční doprava

4.1.4.6. Městská část Skřivánek a Hornická Stará Stávající kapacita klidové dopravy v některých lokalitách v prostoru Skřivánek, Hornická – Stará jsou s budou v následujícím období nedostačující. V některých jiných lokalitách je naopak výrazný přebytek odstavných stání. Jedná se o lokality se skupinami řadových garáţí nebo částí území s převaţující zástavbou rodinných domŧ. Lokality zastavěné panelovými domy vykazují vţdy kritický nedostatek parkovacích stání. Územní rezervy pro řešení deficitu parkovacích míst ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Ústí nad Labem je komplikovaný uzel z hlediska řízení dopravy. Jsou Do něho zaústěny bývalé tzv. „uhelné tratě―. Ve směru od Prahy je moţný vjezd buď na hlavní nádraţí, nebo Západní nádraţí. Rychlíky i osobní vlaky jezdí mezi Prahou a Ústím nad Labem v taktu 1 hodina. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí má význam především pro osobní dopravu, neboť stanice je svojí polohou výhodná pro cestujících směřující do centra města. Frekvence cestujících je zde vysoká. Stanice je vybavena 6 nástupišti. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

V současné době byla dokončena modernizace ţst. Ústí nad Labem, která zahrnovala rekonstrukci dopravních kolejí, perónních hran a zabezpečovacího zařízení. V rámci této stavby se uskutečnila i rekonstrukce traťových kolejí ve směru do ţst. Ústí nad Labem – sever a výhybny Ústí nad Labem – jih včetně úprav staničních kolejí a zabezpečovacího zařízení. Úpravy ostatních nádraţí, kromě dílčích úprav zabezpečovacího zařízení se neprováděly. Z dŧvodu nedodrţení norem hluku na ţelezničním koridoru, byla odloţena kolaudace uzlu Ústí nad Labem. Směrové poměry tratí zaústěných do uzlu Ústí nad Labem jsou nevyhovující, neboť prostorové moţnosti vedení tratí jsou omezeny řekou Labe, pahorkatým terénem, silnicemi apod. Z hlediska širších vztahŧ je nutné zmínit technická omezení ţelezničních tratí, která neumoţňují maximální moţné vytíţení. Na trati Praha ↔ Děčín ↔ Dráţďany (527 ev. 090) je mezi Děčínem a státní hranicí problematický úsek. Příčinou je stávající tunel, který nemá dostatečné parametry. Řešením je vybudování nového samostatného tubusu pro druhý tunel, na coţ v rámci modernizace nejsou finanční prostředky. Pro rekonstrukci trati ve stávajících parametrech by se muselo povolovat hodně výjimek. Dalším problematickým místem na trati Děčín východ ↔ Ústí nad Labem Střekov (503 ev. 073) je tunel Boletice, který má nízký prŧjezdný prŧřez. Například neumoţňuje kombinované přepravy a přepravy kamiónŧ na ţelezničních vozech. Jeho úpravy by vyţadovaly vysoké investice. SŢDC s.o. výhledově uvaţuje o zvýšení zatíţitelnosti na některých tratích (zvýšení nápravových tlakŧ).

zatíţení (na nápravu/ běţný metr) je to trať kategorie D 4 (22,5t /8 t), která je z hlediska zabezpečovacího zařízení vybavena obousměrným trojznakovým automatickým blokem. V oblasti ţst. Trmice je tzv. „ústecký přesmyk―, který umoţňuje vedení nákladních vlakŧ mimo obvod osobního nádraţí Ústí nad Labem západ do stanice Ústí nad Labem Střekov. Ţst. Ústí nad Labem Střekov a Ústí nad Labem západ jsou zároveň seřaďovacími stanicemi zajišťující především úsekovou vlakotvorbu. Trať 527 (090) Praha ↔ Kralupy nad Vltavou ↔ Děčín. Jedná se o trať dvoukolejnou, elektrifikovanou 3 kV, z hlediska dovolené třídy zatíţení (na nápravu/běţný metr) je to trať kategorie D 3 (22,5t /7,2 t), která je vybavena tříznakovým obousměrným autoblokem s výjimkou propojení výhybny Ústí nad Labem jih ↔ ţst. Ústí nad Labem hlavní nádraţí (automatické hradlo bez oddílových návěstidel). Propojení tratí 527 (090) a 504 (130). Výhybna Ústí nad Labem jih (leţí na trati 527) je napojena na ţst. Ústí nad Labem západ (na trať 504), a je vybavena tříznakovým obousměrným autoblokem. Dále je napojena na ţelezniční stanici Ústí nad Labem hlavní nádraţí, která leţí na trati 527 a je vybavena automatickým hradlem bez oddílových návěstidel Propojení tratí 503 (072) a 504 (130). Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov (leţí na trati 503) je napojena na ţst. Ústí nad Labem Západ (na trať 504) vybavenou automatickým hradlem bez oddílových návěstidel. Obrázek: Schéma propojení tratí v řešeném území

4.1.5.1. Ţelezniční trati v území 4.1.5.1.1. Přehled ţelezničních tratí v území Všechny ţelezniční tratě zaústěné do ţelezničního uzlu Ústí nad Labem jsou tratě transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN) a jsou dvoukolejné a elektrifikované. Jednotlivé ţelezniční trati mají několik číselných označení. Dle sešitového a nákresného jízdního řádu se jedná o čísla vyšší neţ 500. Podle kniţního jízdného řádu jsou ţelezniční trati označení čísly okolo hodnoty 100. V řešeném území jsou vedeny následující ţelezniční trati: Trať 503 (072, 073) Lysá nad Labem ↔ Mělník ↔ Děčín východ. Trať je dvoukolejná, elektrifikovaná 3 kV, z hlediska dovolené třídy zatíţení (na nápravu/ běţný metr) je to trať kategorie D 4 (22,5t /8 t). Je vybavena v jednotlivých mezistaničních úsecích v řešeném území následujícím zabezpečovacím zařízením: Mezistaniční úsek Lysá nad Labem ↔ Ústí nad Labem Střekov je vybaven tříznakovým obousměrným autoblokem. Mezistaniční úsek Střekov ↔ Boletice nad Labem je vybaven hradlovým poloautoblokem. Trať 504 (131) Ústí nad Labem západ stavědlo 5 ↔ Úpořiny ↔ Bílina ↔ Chomutov. Jedná se o trať dvoukolejnou, pouze mezistaniční úsek Bílina ↔ odb. Zlatníky je trojkolejný úsek, elektrifikovanou 3 kV, z hlediska dovolené třídy zatíţení (na nápravu/běţný metr) je to trať kategorie D 4 (22,5t /8 t), která je vybavena v jednotlivých mezistaničních úsecích na řešeném území následujícím zabezpečovacím zařízením: Mezistaniční úsek Ústí nad Labem Západ ↔ Stavědlo 5 je vybaven tříznakovým obousměrným autoblokem . Mezistaniční úsek Stavědlo 5 ↔ Bílina je vybaven automatickým hradlem bez oddílových návěstidel Trať 504 (130) Ústí nad Labem západ stavědlo 5 Řetenice ↔ Oldřichov u Duchcova ↔ Bílina. Jedná se o trať dvoukolejnou, elektrifikovanou 3 kV, z hlediska dovolené třídy ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

.


Obrázek: Ţelezniční trati, širší okolí

4.1.5.1.2. Traťové rychlosti na tratích v řešeném území Pro jednotlivé ţelezniční trati jsou v následujícím přehledu zjištěny povolené traťové rychlosti, které odpovídají stavebně technickému stavu tratí.

Obrázek: Počty traťových kolejí, širší okolí

Ţelezniční trať 503 (072). Na příjezdu do řešeného území od Litoměřic se traťová rychlost pohybuje mezi 85 – 90 km/h aţ k ţst. Ústí nad Labem Střekov. Hlavními dŧvody omezené traťové rychlosti jsou především nedostatečné poloměry obloukŧ a místy i nedostatečné převýšení. Před ţst. Ústí nad Labem Střekov je od km 430,150 pro obě traťové koleje pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2, 3 traťová rychlost 90 km/h, od km 0,363 pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 3 traťová rychlost 70 km/h a pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2 traťová rychlost 80 km/h, dále od km 3,016 pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 3 traťová rychlost 40 km/h a pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2 traťová rychlost 50 km/h. V obvodu ţst. Ústí nad Labem západ pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2, 3 činí traťová rychlost 40 km/h. Dŧvodem omezení rychlosti je jednak oblouk před Ústím nad Labem Střekovem a jednak nedostatečné převýšení. Ţelezniční trať 503(073). Před ţst. Ústí nad Labem Střekov od km 432,380 je pro obě traťové koleje pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2, 3 traťová rychlost 80 km/h, od km 434,650- 438,830 traťová rychlost 70 km/h z dŧvodu nedostatečného převýšení. Dále se rychlost zvyšuje na 80 km/h. Z dŧvodu poloměru obloukŧ na trati do Děčína je neustále omezená traťová rychlost a pohybuje se mezi 70 a 80 km/h. Ţelezniční trať 504(130). Od ţst. Ústí nad Labem hlavní nádraţí je od km 516,923 pro obě traťové koleje pro hnací vozidla skupiny přechodnosti 1,2, 3 traťová rychlost 40 km/h, od km 0,570 sníţena na 30 km/h aţ k ţst. Ústí nad Labem západ z dŧvodu úzkého profilu mostu. Za touto ţst. od km 3,960 zvýšena traťová rychlost na 60 km/h aţ do km 4,610, kde se dále zvyšuje pro vozidla skupiny přechodnosti 3 na 70 km/h a pro vozidla skupiny přechodnosti 1,2 na rychlost 80 km/h. Od km 10,770 se traťová rychlost dále zvyšuje na 120 km/h pro vozidla všech skupin přechodnosti aţ do Chabařovic. V tomto úseku trať opouští řešené území. Ţelezniční trať 504(131). Mezi ţst. Ústí nad Labem západ st.5 ↔ ţst. Řehlovice je traťová rychlost 60 km/h, která ve směru na Bílinu je v některých místech mezistaničních úsekŧ sníţena na 40 km/h a před ţst. Bílina na 50 km/h. Ţelezniční trať 527(090). Od Lovosic se traťová rychlost pohybuje mezi 90 – 110 km/h aţ před Ústím nad Labem jih se od km 513,360 sniţuje na 80 – 85 km/h. Poté od km 514,050 se traťová rychlost zvyšuje na 120 km/h, za touto stanicí od km 516,005 je 80 km/h. Před ţst. Ústí nad Labem hlavní nádraţí od km 516,592 se sniţuje na 60 km/h. Za touto stanicí směr Děčín se od km 517,428 zvyšuje na 100 km/h a od km 518,525 na 110 km/h (ţst. Ústí nad Labem sever). Za Povrly se traťová rychlost mění a dosahuje hodnot od 70 – 130 km/h. Rychlost na trati je omezená především z dŧvodŧ obloukŧ (trať kopíruje tok řeky Labe) a také z dŧvodu nedostatečného převýšení. 4.1.5.1.3. Propustnost tratí Na trati č.503 Lysá nad Labem ↔ Děčín hl.n. je z hlediska propustnosti nejvíce



omezujícím úsekem je úsek Boletice nad Labem ↔ Děčín východ (nezahrnuje úsek trati v řešeném území), kde je výrazně niţší propustnost (téměř poloviční n= 66 a 64 vlakŧ (24 h) v porovnání s propustností na celé trati (n = 107 ↔ 152) a také nejméně volných tras. Na trati č.504 Ústí nad Labem hlavní nádraţí ↔ Most jsou ještě dostatečné rezervy v propustnosti a dostatek volných tras. Propustnost v jednotlivých mezistaničních úsecích vykazuje velké rozdíly. Omezujícím úsekem je úsek odb. České Zlatníky ↔ Obrnice (nezahrnuje úsek trati v řešeném území), kde je nejniţší propustnost na celé trati (n =65 vlakŧ /24 h). Na trati č.527 Praha Bubeneč ↔ Děčín hl.n. je propustnost na celé trati relativně vyrovnaná a je tam ještě dostatek volných tras. Stupeň obsazení a koeficient vyuţití praktické propustnosti je v normě. Na všech tratích zaústěných do uzlu Ústí nad Labem jsou z hlediska propustnosti ještě rezervy. 4.1.5.1.4. Zabezpečovací zařízení v přilehlých mezistaničních úsecích Mezistaniční úsek Ústí nad Labem hl.n. obvod jih ↔ Prackovice nad Labem je vybaven obousměrným automatickým blokem s automatickou činností oddílových návěstidel AB3-74 včetně přenosu VZ. V traťových kolejích do Prackovic nad Labem jsou zřízeny tři přibliţovací/vzdalovací úseky, které podávají informaci o přibliţování vlaku ke stanici, či jeho vzdalování ze stanice. Mezistaniční úsek Ústí nad Labem hl.n. obvod jih ↔ Ústí nad Labem západ je vybaven obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením, které je součástí SZZ obou těchto dopraven. Obě traťové koleje jsou izolovány a tvoří vzdalovací a přibliţovací úseky, které znemoţňují postavení vlakové cesty při normální obsluze zabezpečovacího zařízení do obsazeného oddílu. Spojovací koleje mezi Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod osobní nádraţí ↔ Ústí nad Labem západ jsou vybaveny obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením, které je součástí SZZ obou těchto dopraven. Koleje č. 901, 902, 903a (pro posunové cesty) a 905 (KB kolej) jsou izolovány a tvoří vzdalovací a přibliţovací úseky, které znemoţňují postavení vlakové cesty při normální obsluze zabezpečovacího zařízení do obsazeného oddílu. Úsek mezi obvody Ústí nad Labem západ ↔ Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod osobní nádraţí je vybaven obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením, které navazuje na SZZ ESA11 v ŢST Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod sever US. Spojovací koleje č. 902, 901 a 905 (KB kolej) jsou izolovány a tvoří vzdalovací a přibliţovací úseky, které znemoţňují postavení vlakové cesty při normální obsluze zabezpečovacího zařízení do obsazeného oddílu. Mezistaniční úsek Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod sever ↔ Povrly je vybaven obousměrným automatickým blokem s automatickou činností oddílových návěstidel ABE - 1 včetně přenosu VZ. V traťových kolejích do Povrlŧ jsou zřízeny 4 přibliţovací/vzdalovací úseky, které podávají informaci o přibliţování vlaku ke stanici, či jeho vzdalování ze stanice. Všechna traťová zařízení jsou dle TNŢ 34 2620 3. kategorie. Mezistaniční úsek Ústí nad Labem západ ↔ Ústí nad Labem Střekov je vybaven obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením, které navazuje na elektrodynamické zabezpečovací zařízení ve stanici Ústí nad Labem Střekov. Obě traťové koleje jsou izolovány a tvoří vzdalovací a přibliţovací úseky, které znemoţňují postavení vlakové cesty při normální obsluze zabezpečovacího zařízení do obsazeného oddílu. Mezistaniční úsek Ústí nad Labem západ ↔ Řehlovice je vybaven obousměrným automatickým blokem bez oddílových návěstidel. Obě traťové koleje jsou izolovány. V traťových kolejích jsou zřízeny dva přibliţovací a dva vzdalovací úseky, které podávají informaci o přibliţování vlaku ke stanici, či jeho vzdalování ze stanice. Mezistaniční úsek Ústí nad Labem západ ↔ Chabařovice je vybaven obousměrným ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

automatickým blokem (trojznakový universální automatický blok AB 82, pro obousměrný provoz), včetně přenosu VZ. Obě traťové koleje jsou izolovány. V traťových kolejích jsou zřízeny dva přibliţovací a dva vzdalovací úseky, které podávají informaci o přibliţování vlaku ke stanici, či jeho vzdalování ze stanice. 4.1.5.2. Ţelezniční stanice a zastávky v uzlu Ústí nad Labem Ţelezniční uzel Ústí nad Labem se skládá z těchto stanic: Ústí nad Labem hlavní nádraţí Ústí nad Labem sever Ústí nad Labem Střekov Ústí nad Labem západ. Dále se na řešeném území, nebo v jeho bezprostřední blízkosti nachází provozované ţelezniční zastávky: Trmice, Koštov, Stadice, Svádov, Valtířov, Neštěmice, Mojţíš, Neštědice, Dolní Zálezly. Uvedení zastávek za hranicí řešeného území v podstatě vyjadřuje, ţe z hlediska dopravní obsluţnosti a vyuţití osobní ţelezniční dopravy jsou právě tyto zastávky významné, neboť cestující z blízkého okolí města jsou nejčastějšími zákazníky osobní přepravy. Vyuţití vlaku pro vnitroměstské vztahy je aţ na pár výjimek poměrně omezené.    

4.1.5.2.1. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí leţí v km 516,925 dvoukolejné elektrifikované trati Praha Bubeneč ↔ Děčín hlavní nádraţí. Poloha stanice v těsné blízkosti centra města zajišťuje její vysokou atraktivitu z hlediska cestujících, neboť centrální část města je v docházkové vzdálenosti od nádraţí. V současném stavu je ţelezniční stanice po nákladné rekonstrukci, coţ zvyšuje atraktivitu osobní ţelezniční dopravy z hlediska kultury cestování. Ze stanice hlavní nádraţí jsou vypravovány výhradně osobní vlaky, nákladní doprava pouze projíţdí. Z hlediska provozu osobní dopravy lze stanici charakterizovat jako mezilehlou pro trať Praha ↔ Děčín ↔ Dráţďany. Dále potom jako odbočnou pro vlakové spoje na tratích Ústí nad Labem hlavní nádraţí ↔ Ústí nad Labem západ ↔ Chomutov ev. Úpořiny ↔ Bílina. Mimo prostor ţelezniční stanice jsou vedeny vlaky kolejovou spojkou nazývanou „Krásnobřezenská spojka― (spojovací kolej 905 KB – kolej) z Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod jih ↔ Ústí nad Labem západ. Tyto vlaky nezajíţdějí do prostoru hlavního nádraţí. Vlaky jsou tedy na území města z hlediska cestujících odbavovány v prostoru ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ. Do obvodu stanice hlavní nádraţí je zařazeno i nádraţí Ústí nad Labem sever. Tato ţelezniční stanice se nachází v městské části Krásné Březno a vzhledem ke své poloze v území není příliš atraktivní pro cestující jedoucí do centra města. Stanice je obsluhována vlakovými spoji, které jsou vypravovány mezi Ústím nad Labem hlavní nádraţí a Děčínem. Rychlíky touto zastávkou projíţdějí. Stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí má tyto obvody :  Obvod jih. Obvod zahrnuje kolejiště od vjezdových návěstidel 1L a 2L od ŢST Prackovice nad Labem, od vjezdových návěstidel 1ZS a 2ZS od ŢST Ústí nad Labem západ, k cestovým návěstidlŧm Sc911 a Sc912. Jedná se tedy zjednodušeně o úsek mezi vjezdem do města od Lovosic aţ k tunelové spojce na nádraţí Ústí nad Labem západ.  Obvod osobního nádraţí. Obvod zahrnuje kolejiště od návěstidel Sc911 a Sc912 od obvodu jih; od návěstidel Lc2a, Se6 a BLc od Ústí nad Labem západ; k návěstidlŧm Lc921 a Lc922 obvodu sever. Tento staniční obvod v podstatě zahrnuje prostor osobního nádraţí, včetně propojení jiţním směrem a směrem na stanici Ústí nad Labem západ.  Kolejiště odstavné „Pod Mariánskou skálou―.Obvod zahrnuje koleje č.11,13 od námezníku SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra





výhybky č. 18 k námezníku výhybky č. 22. Toto kolejiště je vyuţíváno pro odstav osobních vlakových souprav regionální dopravy, které ukončují či začínají jízdu ve stanici hlavní nádraţí. Součástí odstavných kolejí není zařízení pro ošetřování a údrţbu vlakových souprav. Kolejiště odstavné „Staré lokomotivní depo―.Obvod zahrnuje koleje č. 3a, 5a, 5b, 5c, 903a a koleje č. 121 – 127 od námezníkŧ výhybek č. 5b, 102, k výkolejce Vk 1. Jedná se o kolejiště jiţně od ulice U Trati u spojky na nádraţí Ústí nad Labem západ. Je vyuţíváno pro odstav osobních vagónŧ. Obvod sever. Obvod zahrnuje kolejiště od cestových návěstidel Lc921 a Lc922 od obvodu osobního nádraţí k vjezdovým návěstidlŧm 1S a 2S od ŢST Povrly. Jedná se o severní nádraţí, které je obsluhováno osobní dopravou, ale jsou zde prováděny odstavy i nákladních vlakŧ. Rovněţ je zde moţnost vykládky a nakládky těchto vlakŧ.

Nástupiště Obvod hlavní nádraţí: Pro výstup a nástup cestujících je stanice vybavena zvýšenými, částečně krytými nástupišti. Jednotlivá nástupiště jsou pro cestující přístupná z odbavovací haly. Příchod k vlakŧm je umoţněn vchodovou částí z odbavovací haly do společného podchodu, pro odchod cestujících z nástupišť od vlakŧ slouţí společný podchod směřující dále do odchodové části odbavovací haly. Příchod a odchod cestujících na jednotlivá nástupiště je z podchodu umoţněn po schodištích nebo osobním výtahem. K příchodu a odchodu na nástupiště č. 2 a 3 je moţno pouţít eskalátory. Tabulka: Nástupiště na hlavním nádraţí

Obvod sever: Pro výstup a nástup cestujících je stanice vybavena ostrovním nástupištěm mezi staniční kolejí č.201a a 202a v délce 190 metrŧ. Příchod a odchod cestujících na výše uvedené nástupiště je umoţněn podchodem vpravo od staniční budovy. Tato přístupová cesta je bezbariérová. Osvětlení je elektrické ovládané fotobuňkou. Na nástupišti jsou dva přístřešky pro cestující. Kolejové vybavení nádraţí V obvodu osobního nádraţí se nachází následující koleje: 6 dopravních kolejí, které jsou plně zatrolejovány. Délka kolejí se pohybuje od 53 m do 590 m. Koleje jsou pouţívány pro prŧjezdné vlakové spoje a i pro koncové spoje. Rovněţ jsou vyuţívány pro prŧjezdnou nákladní dopravu. 7 spojovacích kolejí, které propojují osobní nádraţí s obvodem jih, sever a západ. Délka kolejí se pohybuje od 194 do 344 m. 2 manipulační koleje, které slouţí pro odstav osobních vozŧ. Délka těchto kolejí je 245 a 235 m. 16 kolejí v prostoru Starého lokomotivního depa. Koleje jsou určeny pro drobné opravy na osobních vozech a pro předávání vozŧ do provozu. Jedná se o manipulační koleje, které nejsou určeny pro přepravu cestujících. Délka kolejí se pohybuje od 55 do ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

360 m. V obvodě jih se nachází:  5 hlavních staničních kolejí, které jsou vyuţívány pro běţný provoz osobních i nákladních vlakŧ. Všechny koleje jsou vybaveny trolejovým vedením. Délka kolejí je od 171 do 672 m.  1 odvratná kolej, délky 146 m.  4 spojovací koleje. Délka těchto kolejí je od 167 do 251 m. V obvodě sever se nachází:  12 dopravních kolejí, které jsou vybaveny trolejovou trakcí. Délka kolejí je od 212 do 824 m. Koleje jsou vyuţity pro osobní i nákladní dopravu.  13 manipulačních kolejí. Tyto koleje jsou vyuţity pro nákladní dopravu, a to pro vlakotvorbu či pro odstav vagónŧ. Délky těchto kolejí se pohybují v rozmezí od 35 m (kusá kolej) do 654 m.  7 kolejí pro zvláštní účely. Jedná se o výtaţné koleje, které jsou vybaveny trolejovým vedením. Dále jsou zde umístěny spojovací a účelové koleje. Délka těchto kolejí se pohybuje od 54 do 292 m. Technické vybavení stanice Obvod osobní nádraţí: Technické vybavení obvodu odstavného kolejiště „Staré lokomotivní depo― (patří do kompetence DKV Praha). Je zde umístěna montáţní jáma, stabilní umývač vozových skříní osobních vozŧ, elektrická předtápěcí zařízení ke kontrole funkčnosti el. systémŧ os. vozŧ a předtápění vozŧ a vlakových souprav, rozvody nabíjecího proudu pro dosaţení poţadované kapacity baterií osobních vozŧ V obvodu osobního nádraţí jsou vybudovány tři nákladní výtahy (GW 16/05), které jsou pouţívány pro přepravu zboţí na jednotlivá nástupiště k nakládce a vykládce do a z vlakŧ osobní dopravy. V podchodu pro cestující jsou umístěny 4 eskalátory (E3C) a 3 samoobsluţné osobní výtahy s dopravou osob (PW08/10).Uţivatelem výtahŧ je UŢST Ústí nad Labem. Majitelem a správcem těchto zařízení je SDC Ústí nad Labem. Obvody sever a jih: V těchto ţelezničních obvodech není technologické vybavení pro údrţbu a drobné opravy ţelezničních vozidel. Zabezpečovací zařízení ve stanici V obvodu ŢST Ústí nad Labem hl n. obvod jih, Ústí nad Labem hl n. obvod osobní nádraţí a Ústí nad Labem hl n. obvod sever je staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie typu ESA 11 dle TNŢ 34 2620 s počítačovým ovládáním z jednotného obsluţného pracoviště s bezpečným povelováním. Zařízení je obsluhováno z JOP z ústředního stavědla. Zařízení umoţňuje po předání pracoviště samostatnou obsluhu Ústí nad Labem hl.n. obvod jih. a ŢST Prackovice nad Labem. Technologická část zařízení je umístěna ve stavědlové ústředně ÚS Ústí nad Labem hl.n. obvod sever,ve stavědlové ústředně na stavědle Ústí nad Labem hl.n. obvod jih a v ŢST Prackovice nad Labem. 4.1.5.2.2. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ Tato ţelezniční stanice se nachází západně od centra města Ústí nad Labem u ulice Tovární. Leţí na trati č. 504 (130,131) směr Chomutov, Bílina. I z této stanice je centrum města dostupné, je moţné vyuţít i městskou hromadnou dopravu. Do stanice jsou zaústěny tratě ze 4 směrŧ – od Prahy, Teplic, Děčína a Lysé nad Labem. V ţelezniční stanici chybí mimoúrovňové nástupiště pro osobní vlaky. Infrastruktura této ţelezniční stanice čeká na oddělení tzn. na převedení vlastnictví od ČD a.s. směrem na SŢDC. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Provoz ve stanici je řízen místně a stanici tvoří několik obvodŧ. Z kolejiště uvnitř areálu ţelezniční stanice (seřaďovacího nádraţí) jsou vyuţívány objízdné koleje. Spodní část seřaďovacího nádraţí (jiţní oblast) se nachází v blízkosti ulice Ţiţkovy. Z hlediska vlastnických vztahŧ vlastní ČD a.s objekt na ulici Tovární. Pozemky mezi ulicí Revoluční a ulicí U Kadlece jsou také ve vlastnictví ČD a.s. – jedná se o asfaltovou plochu podél všeobecně zakládkové a vykládkové koleje,která v dřívějších letech slouţila pro otáčení kamiónŧ.

-

Ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ se dělí na 4 obvody:  Obvod 1 - osobní nádraţí, který zahrnuje kolejiště na zhlaví a záhlaví u St 1, u výpravní budovy stanice Ústí nad Labem západ od vjezdových návěstidel ML, 1ML od Ústí nad Labem Střekova, dále od vjezdových návěstidel JL, 1JL do Ústí nad Labem hl.n. obvod jih, od cestových návěstidel Lc 901, Lc 902 a Lc 905 do Ústí nad Labem hlavní nádraţí obvod osobní nádraţí k odjezdovým, cestovým a seřaďovacím návěstidlŧm S 137, S 135, Se 117, Se 127, Se 124, Se 118, Se 123, Sc 15, Sc 13, Sc 11, Sc 9, Sc 7, Sc 5, Sc 3, Sc 1, Sc 2, Sc 4, S 6, koleje č. 4a, 4b, 4 „krátká― a 8 -12, 12a v celé délce.  Obvod 2 - vnější nádraţí, který navazuje na obvod č.1 kolejemi č. 2 - 6, 1 - 53, 31a, 53c, 53d, 208, 209, 210, 606, 604a, 604b v celé délce a celé zhlaví u St 3 včetně kolejí 601, 602, 603 k návěstidlŧm Se 46, Sc 601, Sc 602, Sc 603.  Obvod 3 - seřaďovací nádraţí, který je pokračováním vjezdových kolejí č. 401 - 405, spojku z koleje č. 406, koleje č. 99, 101, 103 od Sc 99 - Sc 103, v celé délce koleje č. 53a, 53b, 55 - 97, 97a - 97e, 135, 137,159a, kolejové spojky 158,137a, 137b. Hranici s DKV Ústí n. L. tvoří Se4 na koleji „nové― a hrot výhybky č. 551 na koleji „staré―.  Obvod 4 - vjezdové nádraţí, navazuje na obvody vnějšího a seřaďovacího nádraţí a zahrnuje kolejiště od Sc 99, Sc 101, Sc 103, Sc 401 - 405, Sc 601, Sc 602, Sc 603 k vjezdovým návěstidlŧm 1RS, 2RS, S a 2S. Kolej č. 605 od Se 46 k Vk 500, koleje č. 201a, 201b, 201c. Hranici s DKV tvoří námezník výhybky č. 517, Se 63, Se 204, námezník výhybky č. 95 a hrot výhybky č. 57.

Zabezpečovací zařízení ve stanici Zabezpečovací zařízení ve stanici je podle TNŢ 34 2620 3. kategorie. Pro řízení vlakové dopravy je stanice vybavena dvěma ústředními stavědly reléového cestového systému s číslicovou volbou (St 1 a St 5), závislým St 2 a St 3 a samostatným St 4 vybavené RZZ a spádovištním zařízením KOMPAS 3 pro zabezpečení rozpouštění a řazení zátěţe v obvodu spádoviště. St 2, vybavené RZZ s individuálním stavěním výhybek bez izolace kolejiště. Posunové cesty jsou nezabezpečené. Je podřízeno a přímo závislé na součinnosti se St 1. Zajišťuje obsluhu odjezdového zhlaví seřaďovacího nádraţí.

Nástupiště V obvodu osobního nádraţí ŢST Ústí nad Labem západ jsou tato nástupiště :  kryté nástupiště podél celé přijímací budovy, které je odděleno od kolejí ţelezným trubkovým hrazením. Pro vchod do kolejiště nebo východ z kolejiště jsou dvě uzavírací branky.  zvýšená nástupiště typu Tischer s obrubníky jsou:  u koleje č.2b - délka 145 m  u koleje č.1a - délka 145 m  u koleje č.3b - délka 258 m  u koleje č.5b - délka 165 m Jelikoţ v prostoru nádraţí nejsou mimoúrovňové přístupy na jednotlivá nástupiště, jsou pro přechody cestujících a přejezdy zavazadlových vozíkŧ tři úrovňové kolejové přechody. Kolejové vybavení stanice Z dostupných pokladŧ je moţné zjistit počet kolejí pouze pro celý prostor nádraţí západ – údaje nejsou rozděleny podle jednotlivých obvodŧ. V prostoru nádraţí se nachází tyto koleje: - 95 dopravních kolejí, které jsou z převáţné většiny vybaveny trolejovou trakcí. Koleje jsou vyuţívány pro osobní i nákladní dopravu. Část kolejí je určena pro odstav vlakŧ a vagónŧ. Délky kolejí se převáţně pohybují v rozmezí 100 aţ 700 m, vyjímkou je prŧjezdní kolej o délce 1059 m. - 24 kolejových spojek, které propojují nádraţí se sousedními úseky. Délky těchto spojkových kolejí se pohybují od 20 do 422 m. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

-

3 spojovací koleje, které propojují západní nádraţí s hlavním nádraţím a jsou určeny pro osobní dopravu. Tyto koleje jsou vybaveny elektrickou trakcí a jejich délka je 28 aţ 525 m. 50 manipulačních kolejí. Na těchto kolejích se odehrává nakládka a vykládka, část kolejí je pronajata soukromému subjektu, předávací koleje pro spádiště (vlakotvorba) a odstavné koleje. Na tyto koleje nejsou vpuštěny osobní vlaky. Část kolejí je vybavena trolejovým vedením.

4.1.5.2.3. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov leţí v km 431,113 = 0,000 dvoukolejné trati Lysá nad Labem ↔ Ústí nad Labem západ a na trati Ústí nad Labem Střekov ↔ Děčín východ. Ve stanici se provádí vlakotvorba po provozní stránce pro směry Nymburk, Děčín, Ústí nad Labem západ a Všetaty. Dále je odbočnou stanicí pro trať Ústí nad Labem Střekov ↔ Děčín východ a dispoziční stanicí pro traťový úsek Ústí nad Labem Střekov ↔ Děčín východ. Nádraţí se nachází v místě mezi skalním masívem a řekou, čímţ jsou dány omezené moţnosti pro jeho další rozvoj. V dané lokalitě se nenacházejí ţádné větší pozemky, které je moţno vyuţít pro případné rozšíření nádraţí (zastavěné území). Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov se dělí na následující obvody (podle stavědel): 6. Stavědlo 1 - stavědlo je obsazeno jedním signalistou, který obsluhuje: 7. stavědlový přístroj 8. ústředně stavěné výhybky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7A, 7B, 8, 9, 10, 12, 13, 9. světelná vjezdová návěstidla L a 1L od Sebuzína, 10. světelná odjezdová návěstidla S1, S2, S3a, S4, S6, S8, S10, S12, 11. světelné seřaďovací návěstidlo Se1. 12. Stavědlo 2 - stavědlo je obsazeno pouze v případě potřeby vedoucím obsluhy NV (signalista), který obsluhuje: 13. stavědlový přístroj 14. ústředně stavené výhybky č. 14, 15, 16, 17, 18, 20, 15. světelná odjezdová návěstidla S14, S16, 16. světelná seřaďovací návěstidla Se2, Se3. 17. Stavědlo 3 - stavědlo je obsazeno jedním signalistou, který přestavuje za vlakové dopravy a při posunu tyto výhybky a výkolejky: 19, 23, 24, 29, 30, 32, 34, 35, 36, 37, 38, 39a/b, 40, 41, 41A, 41B, 42, 43, 44A, 44B, 45, 46a1, 46a2, 46b1, 46b2, 47, 48, 49, 50, 51, 52A1, 52A2, 52B1, 52B2, 53, 55, 56A, 56B, 57, 58, 59; Vk 1, Vk2, obsluhuje seřaď. návěstidla Se4, Se5, Se6, Se7, Se8 Nástupiště Pro nástup a výstup cestujících jsou zřízena tato nástupiště:  kryté nástupiště podél celé výpravní budovy sousedí se zvýšeným nástupištěm podél páté koleje, které je dlouhé 72 m SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

 u koleje číslo 3 dlouhé 128 m s obrubníky SUDOP  u koleje číslo 1 dlouhé 323 m s obrubníky (sypané 130m, SUDOP 193m)  u koleje číslo 2 dlouhé 190 m s obrubníky SUDOP  u koleje číslo 4 dlouhé 60 m bez obrubníku. Pro bezpečný přechod cestujících a převoz zavazadel přes koleje jsou zřízeny dva přechodové mŧstky v úrovni kolejí proti vchodu do vestibulu a v prostoru u WC. Kolejové vybavení stanice V obvodu nádraţí se nachází následující koleje:  13 dopravních kolejí, které jsou určeny pro osobní i nákladní dopravu. Koleje jsou vybaveny trakčním vedením. Délka kolejí je od 62 do 752 m.  19 manipulačních kolejí. Část kolejí je vybavena trolejovou trakcí. Většinou se jedná o koleje kusé. Mezi manipulační koleje jsou zařazeny i koleje, které jsou vyuţity pro předávání vlakŧ pro Setuzu. Délka kolejí se pohybuje v rozmezí 35 aţ 352 m.  4 koleje pro zvláštní účely. Jedná se o koleje, které jsou určeny pro opravy trakčního vedení – odstav montáţních vozŧ. Délka kolejí je od 20 do 182 m. Zabezpečovací zařízení ve stanici ŢST Ústí nad Labem Střekov je vybavena elektrodynamickým zabezpečovacím zařízením dle TNŢ 34 2620 2. kategorie se třemi stavědly, přičemţ řídící stavědlo je St 3. Závislé přístroje jsou na St 1 a St 2. Rozvaděč zabezpečovacího zařízení je umístěn ve stavědlové ústředně. Nouzové vypínání napájecích zdrojŧ se provádí obsluhou tlačítka na desce řídícího přístroje nebo tlačítkem ve stavědlové ústředně. 4.1.5.2.4. Ţelezniční zastávky Zastávka Trmice leţí v km 0,396 na trati 504 (podle sešitového JŘ a GVD) Ústí nad Labem západ St 5 – Bílina v obvodu stanice Ústí nad Labem západ - vjezdové nádraţí. Je situována těsně za hranicí řešeného území. Zastávka nemá výpravní oprávnění pro odbavování cestujících, zavazadel a spěšnin. Osvětlení celého prostoru zastávky je ovládáno fotobuňkou, je moţno pouţít i ručního ovládání, které je umístěno v rozvaděči bývalé dopravní kanceláře. Nástupiště je ostrovní mezi 1 a 2 kolejí, dlouhé 66 m, v části 50 m kryté, přístupné podchodem od výpravní budovy. Dále je jednostranné nástupiště u sedmé staniční koleje. Administrativně přidělena UŢST Ústí nad Labem. Zastávka Koštov leţí v km 2,390 u první traťové koleje a v km 2,490 u druhé traťové koleje trati 504 (podle sešitového JŘ a GVD) Ústí nad Labem západ St 5 - Bílina. Nemá výpravní oprávnění. Je vybavena čekárnami pro oba směry. Nástupiště jsou dlouhá 120 m. Osvětlení nástupišť je elektrické, ovládané fotobuňkou. Administrativně je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Zastávka je situována mimo řešené území, ale ve spádové oblasti města. Zastávka Stadice leţí v km 5,325 na trati 504 (podle sešitového JŘ a GVD) Ústí nad Labem západ St 5 – Bílina. Nemá výpravní oprávnění. Je vybavena čekárnami pro oba směry. Nástupiště jsou dlouhá 120 m. Osvětlení nástupišť je elektrické, ovládané fotobuňkou. Administrativně je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Zastávka je situována mimo řešené území, ale ve spádové oblasti města.

oprávnění k odbavování cestujících a sluţebních zásilek. Má čekárnu, WC pro cestující a jednostranné nástupiště s elektrickým osvětlením, které obsluhuje hradlař ve sluţbě. Nástupiště pro osobní vlaky u druhé tratové koleje je kryto oddílovým návěstidlem u první tratové koleje před zastávkou. Za bezpečnost cestující veřejnosti odpovídá hradlař ve sluţbě a výpravčí ŢST Ústí nad Labem Střekov, který dává hradlaři dopravní dispozice. Zastávka je v řešeném území. Zastávka Valtířov leţí na trati 503 Ústí n.Labem Střekov ↔ Děčín (podle sešitového JŘ a GVD) v km 437,495 mezi stanicemi Ústí nad Labem Střekov ↔ Velké Březno. Administrativně a účetně jsou přiděleny ŢST Ústí nad Labem. Má krytý přístřešek pro cestující, samostatná nástupiště pro kaţdý směr jízdy (obě jsou dlouhá 100 m). Elektrické osvětlení je automatické. Zastávka je situována v těsné blízkosti řešeného území. Zastávka Neštěmice leţí na trati 527 (podle sešitového JŘ a GVD) Praha ↔ Kralupy nad Vltavou ↔ Děčín v km 521,840 mezi stanicemi Ústí nad Labem hlavní nádraţí a Povrly. Zastávka se nachází v řešeném území. Administrativně a účetně je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Provádí odbavování vozových zásilek z vlečky TONASO, a. s. Neštěmice. Je zařízena pro výdej jízdenek, podej zavazadel a sluţebních zásilek s omezeným provozem. Je vybavena čekárnou s přístřeškem pro cestující. Na zastávce jsou dvě zvýšená nástupiště s pevnou hranou v délce 140 m. Osvětlení je elektrické, ovládané fotobuňkou. Zastávka Mojţíř leţí na trati č.527 (podle sešitového JŘ a GVD) Praha ↔ Kralupy nad Vltavou ↔ Děčín v km 523,390 mezi stanicemi Ústí nad Labem hlavní nádraţí a Povrly, administrativně neobsazena. Zastávka se nachází v řešeném území. Má dvě zvýšená nástupiště s pevnou hranou v délce 140 metrŧ. Osvětlení je elektrické ovládané fotobuňkou. Na obou nástupištích jsou přístřešky pro cestující. Zastávka je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Zastávka Neštědice leţí na trati č.527 Praha ↔ Kralupy nad Vltavou ↔ Děčín (podle podle sešitového JŘ a GVD) v km 524,930 mezi stanicemi Ústí nad Labem hlavní nádraţí a Povrly a je administrativně neobsazena. Zastávka má dvě zvýšená nástupiště s pevnou hranou v délce 140 metrŧ. Osvětlení je elektrické ovládané fotobuňkou. Na obou nástupištích jsou přístřešky pro cestující. Zastávka je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Tato zastávka se nachází těsně za hranicí řešeného území. Zastávka Dolní Zálezly leţí na trati č.527 Praha ↔ Kralupy nad Vltavou ↔ Děčín podle podle sešitového JŘ a GVD) v km 507.457 mezi stanicemi Prackovice nad Labem ↔ Ústí nad Labem hlavní nádraţí. Je komerčně neobsazena, cestující jsou odbavováni ve vlaku. Nástupiště je ostrovní z betonových obrubníkŧ, střed nástupiště je vyasfaltován. Délka nástupiště je 140 m, vybavené vodícím pruhem pro nevidomé, přístupovou cestou z dolní části obce je nástupiště spojeno podchodem, s horní částí obce lávkou. Východy z podchodŧ jsou zakryty střešní konstrukcí, osvětlení nástupiště je elektrické, rozsvěcování automatické pomocí fotobuňky. Na zastávce jsou instalovány venkovní hodiny. Zastávka je vybavena rozhlasem pro informování cestujících při zpoţdění vlakŧ a mimořádnostech v osobní přepravě, který je obsluhován pro sudý směr jízdy vlakŧ z Prackovic nad Labem, pro lichý směr jízdy vlakŧ z Ústí nad Labem hl.n. Je přidělena UŢST Ústí nad Labem. Zastávka je situována mimo řešené území, ale ve spádové oblasti města. 4.1.5.3. Vlečky na území města Ústí nad Labem

Zastávka Svádov leţí na trati 503 Ústí nad Labem Střekov ↔ Děčín (podle sešitového JŘ a GVD) v km 435,446 mezi stanicemi Ústí nad Labem Střekov ↔ Velké Březno u první traťové koleje. Pro oba směry je zřízeno pouze jednostranné nástupiště, dlouhé 100 m. Zastávka má ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Vzhledem k prŧmyslové minulosti a současnosti se na území města nachází značné mnoţství vleček, které slouţí k dopravnímu napojení jednotlivých prŧmyslových areálŧ a SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

přístavŧ. Počet vleček byl v minulosti na území města vyšší, v současném stavu stále probíhá přesun dopravy ze ţelezniční dopravy na dopravu silniční. Dŧsledkem je postupné rušení vleček na území města. Část vleček byla zrušena a přebudována na komunikace. Jako příklad zaniklého vlečkového systému je moţno uvést vlečkové koleje, které obsluhovaly jiţ zrušený přístav v prostoru dnešní ulice Přístavní. Dalším příkladem je ukončení těţby uhlí v západní části území, kde v návaznosti na zrušení povrchových dolŧ byly zrušeny i vlečky, které odváţely vytěţené uhlí do elektráren. Zánik ţelezničních vleček je zpŧsoben i změnou vyuţití území, kdy rozsáhlé prŧmyslové komplexy těţké výroby jiţ nejsou v provozu a vzniklé provozy uţívají jiné firmy, které ţelezniční dopravu nevyuţívají. Do budoucna se očekává další rušení vlečkových tratí do přestavbových území. Vlečkové koleje, které budou dále vyuţívány musí splňovat podmínky bezpečnosti provozu – např. zabezpečení silničních přejezdŧ. Přehled ţelezničních vleček v řešeném území je proveden v dalším textu. Jsou rozděleny podle jednotlivých stanic, v kterých jsou napojeny na celorepublikovou ţelezniční síť. 4.1.5.3.1. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ                

Z této stanice jsou napojeny následující vlečky: Vlečka „Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. Ústí nad Labem― odbočuje z kolejiště v obvodu osobního nádraţí výhybkou č. Ch 1 v km 1,178. Výhybkou č. 87 z koleje č. 604 v km 2,504 v obvodu vnějšího nádraţí odbočuje „Prŧmyslová kolej― dlouhá 1 811 m, ze které odbočují a jsou obsluhovány tyto vlečky: STAKOMA, v. o. s. odbočuje v km 0,699 výhybkou č. VP1 LINDE TECHNOPLYN, a. s. je napojena na konec vlečky STAKOMA, v. o. s. v km 0,158 odbočnou výhybkou č. T 1 IZOBAL Ústí nad Labem odbočuje v km 0,861 výhybkou č. V1 TRANS TRADE SERVIS – TTS spol. s r. o., odbočuje v km 0,951 „prŧmyslové koleje― výhybkou F1 - neprovozována RAAB - KARCHER Staviva, a. s. odbočuje v km 0,024 vlečky TRANS TRADE SERVIS neprovozována Chemopharma, a. s. Ústí nad Labem začíná v km 1,315 „prŧmyslové koleje―, z toho vlečka I odbočuje v km 0,010, vlečka II v km 0,183 a vlečka III v km 0,000 Vlečka Greif Czech Republic, a. s. odbočuje v km 0,029 vlečky Chemopharma, a. s. Ústí nad Labem výhybkou M1 NTD s. r. o. Ústí nad Labem odbočuje v km 0,283 vlečky Chemopharma a. s. výhybkou D1 – provoz zastaven Severočeská Armaturka Ústí nad Labem navazuje na vlečku Chemopharma, a.s. Ústí nad Labem v km 0,283 (od námezníku výhybky D1) AVIRUNION, a. s. Ústí nad Labem odbočuje v km 0,248 vlečky Severočeská Armaturka Ústí nad Labem výhybkou S 1 JEDNOTA Ústí n. L. - v likvidaci, odbočuje v km 0,248 vlečky Severočeská Armaturka výhybkou S 1 –neprovozována. Vlečka PKÚ Trmice odbočuje v km 0,074 výhybkou č. 822 z koleje č. 2 vjezdového nádraţí a v km 0,462 výhybkou č.826. Vlečka Teplárna Ústí nad Labem odbočuje v obvodu vjezdového nádraţí z dopravní koleje č. 7 výhybkou č. 827. Vlečka Prŧmstav Ústí nad Labem odbočuje ze spojovací koleje II vlečky Teplárna a. s.

4.1.5.3.2. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraţí ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Z této stanice jsou napojeny následující vlečky: 1. vlečka KB Likér, a. s. odbočuje z koleje č. 205 výhybkou č. 236 v km 519,262 a z koleje č.203c výhybkou č. 251 v km 519,688 2. vlečka AKTIVIUS Ústí nad Labem odbočuje výhybkou č. 212 z koleje č. 213 v km 518,323, 3. vlečka „Miroslav Novák-UNIVEL-Ústí n.L.― odbočuje výhybkou č. 222 v km 518,561, z koleje č. 213 4. vlečka – přístav Ústí nad Labem odbočuje výhybkou č. 247 v km 519,460 z koleje 206a a výhybkou č. 248 v km 519,473 z koleje 206a 5. vlečka RTR – Krásné Březno, U cukrovaru 6; odbočuje výhybkou č.230 v km 518,688 z koleje č. 213 6. vlečka KOVOŠROT Ústí n. L., odbočuje z vlečky -přístav Ústí nad Labem výhybkou č. 6 7. vlečka ISTAR Ústí n. L. napojena na kolejiště vlečky KB Likér, a. s. v km 0,346 jako přímé pokračování koleje č. 1 této vlečky 8. vlečka „JAPEXA s.r.o.― - odbočuje v obvodu jih z koleje č.104a výhybkou číslo 111 – neprovozována 9. vlečka „LUNA – přístav Vaňov ― je zaústěna v obvodu jih do spojovací koleje v km 0,332 10. vlečka „Severočeské energetické závody― odbočuje z dráhy – vlečky „LUNA – přístav Vaňov ― výhybkou číslo E1 - neprovozována Odbočující na širé trati: - TONASO, a. s. Neštěmice odbočuje z druhé traťové koleje výhybkou č.1 v km 522,247 mezi stanicemi Ústí n. L. hl.n. obvod sever a Povrly. 4.1.5.3.3. Ţelezniční stanice Ústí nad Labem Střekov Z této stanice je napojena vlečka „ SETUZA a.s.― je do celostátní dráhy zaústěna v ŢST Ústí nad Labem Střekov na horní větví v km 430,915 výhybkou c. 21A a v km 431,168 výhybkou c. 33a/b z koleje c. 26 ; na dolní větvi v km 431,472 výhybkou S2 z koleje č. 26a; na závode Klihovna v km 431,674 výhybkou S4 z koleje č. 24b. Odbočující na širé trati: vlečka „SETUZA a.s. – Olšinky― je do celostátní dráhy zaústěna v první tratové koleji mezi stanicemi Velké Březno – Ústí nad Labem Střekov v km 433,738 výhybkou č. OL 1. vlečka „Topsped – přístav Olšinky― je zaústěna do vlečky „SETUZA a.s. Olšinky― tupým napojením v koleji č. 1 v km 0.552 = 0.000 a tupým napojením v koleji č. 2 v km 0,567 = 0,015. 4.1.5.4. Provoz ţelezniční dopravy 4.1.5.4.1. Ţelezniční nákladní doprava Ze Sokolovska přes Ústí nad Labem západ jsou vedeny trasy převáţně Pn vlakŧ (prŧběţných nákladních) s uhlím směřující do rŧzných elektráren a tepláren v rámci České republiky – do elektrárny v Dětmarovicích, elektrárny v Mělníku, do Spolany v Neratovicích, do Třineckých ţelezáren apod. Dále vozí uhlí z Třebušic do elektrárny u Opatovic nad Labem, do teplárny v Příbrami, do elektrány v Mělníku, elektrárny v Dětmarovicích, elektrárny Trutnov, do firmy Monti Packanging Paper Štětí do Lovochemie v Lovosicích. Ze Světce-Lednic (z uhelných dolŧ v Bílině) se dopravuje uhlí do tepláren v České Budějovicích, Táboře a Praze Malešicích do firmy Dalkia Olomouc, elektrárny v Dětmarovicích, do elektrárny v Mělníku z Března u Chomutova do elektrány ve Chvaleticích (napojené vlečkou v ţst. Řečany nad Labem), do SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

elektrárny Poříčí a teplárny ve Dvoře Králové nad Labem, teplárny v Náchodě apod. Zpět se prázdné vozy od uhlí vracejí jako Vn vlaky. Uhlí se vozí i pro Škoda Auto a.s. v Mladé Boleslavi. U těchto vlakŧ dochází v ţelezniční stanic Ústí nad Labem západ ke střídání strojvedoucích. Kromě toho vozí Pn vlaky přes Ústí nad Labem také sklářské písky a to z Libuně do sklárny v Řetenicích a z Jestřebí u České Lípy do sklárny v Novém Sedle u Lokte. Dále přes Ústí nad Labem projíţdějí také vlaky s kontejnery z námořních přístavŧ určené pro vlečku Metrans v Praze Uhříněvsi, chemické suroviny z Chebu do Sedlnice a vápenec do Lovochemie Lovosice a Chemických závodŧ v Mostě. Některé Pn vlaky z Mostu a Světce vozí uhlí určené na vývoz do Německa. Z firmy TPCA v Kolíně se do Německa přes Ústí nad Labem vyváţejí osobní auta. Z Chodova se přes Ústí nad Labem vyváţí granit do Polska. Ve směru západ – východ (Čechy – Morava) jsou vedeny trasy několika Nex vlakŧ (nákladních expresŧ), které projíţdějí Ústím nad Labem. Součástí ţelezniční stanice Ústí nad Labem západ je i seřaďovací nádraţí, jehoţ majitelem je ČD Cargo a.s. Tvorba zátěţe tj. přepracování nákladních vlakŧ se z ţst. Ústí n.Labem západ přesunula do ţelezniční stanice Most. V areálu seřaďovacího nádraţí ţst. Ústí nad Labem západ zŧstala pouze tvorba skupinových vlakŧ ČD Cargo a.s. z místní zátěţe, kterou svezou manipulační vlaky: 1. 1 Mn vlak z Ústí nad Labem západ do Počerad vozí správkové vozy pro firmu Lostr Louny 2. 1 pár Mn vlakŧ z Ústí nad Labem západ do Úpořin, který obsluhuje ţst. Trmice a Řehlovice (nejezdí v Ne), 3. 1 pár Mn vlakŧ z Ústí nad Labem západ do Oldřichova u Duchova, který obsluhuje ţst. Řetenice, Teplice v Čechách, Bohosudov a Chabařovice (nejezdí v So) 4. 1 pár Mn vlakŧ z Ústí nad Labem Střekov do Děčína východ (podle potřeby) 5. 1 pár Mn vlakŧ z Ústí nad Labem Střekov přes Sebuzín do Velkých Ţernosek (podle potřeby) Obsluhu vleček na území města Ústí n.Labem zajišťují jednak 2 páry vlečkových vlakŧ obsluhující vlečku Tonaso ze ţst. Ústí nad Labem sever a 1 pár vlečkových vlakŧ obsluhující vlečku Setuza ze ţst. Ústí nad Labem Střekov. 4.1.5.4.2. Ţelezniční osobní doprava Taktová doprava v Ústeckém kraji má začátek v roce 2002, kdy vznikly první návrh řešení. Tehdy se jednalo především o tratě Děčín ↔ Roudnice nad Labem a Ústí nad Labem ↔ Chomutov. Od roku 2005 se situace změnila a to tak, ţe od tohoto roku si jiţ krajský úřad určuje kolik si přeje zavést vlakových spojŧ na daných tratích a také i návrhy jízdních řádŧ. ČD a.s. se k těmto návrhŧm vyjadřují. Jedná se o linku Most ↔ Děčín ↔ Chomutov. Zavedení taktové dopravy do jízdních řádŧ bylo zahájeno v roce 2005 v regionu Rumburk a Děčín tj. na tratích 081, 083, 084, 089, 088. V dalších letech došlo k zavedení taktové dopravy na Mostecku (na tratích Most ↔ Klášterec n.Ohří, apod. Od roku 2006 je taktová doprava zavedena na všech tratích Ústeckého kraje. Ke změnám jízdních řádŧ dochází jiţ minimálně. Takt u regionálních osobních vlakŧ je provázán s taktem u dálkových vlakŧ. Trať Ústí nad Labem západ ↔ Most ↔ Chomutov č. 504 (130) Na území města Ústí nad Labem mají vlaky na této trati zastávky - Ústí nad Labem hlavní nádraţí a Ústí nad Labem západ. Vnitrostátní rychlíky z Ústí nad Labem hlavní nádraţí do Chebu jezdí v pracovních dnech i o víkendu v taktu 2 hod. Mezi ně jsou vloţeny osobní vlaky, které jezdí v taktu 1 hod. v pracovních dnech i o víkendu. Pouze některé osobní vlaky jezdí v celé trase z Děčína do Chomutova. Většina osobních ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

vlakŧ jezdí ve zkrácené trase z Děčína do Mostu přes Ústí nad Labem. V ranní špičku v pracovních dnech je posílena doprava občanŧ do zaměstnání - z Ústí nad Labem hlavní nádraţí přes Ústí nad Labem západ jezdí ještě spěšné vlaky a to v taktu cca 12 -15 min. před osobními vlaky. Tabulka: Počty vlakŧ podle dnŧ v týdnu druh vlaku Rychlíky směr tam zpět úsek pracovní den Ústí n/L - Teplice v Čechách 8 9 Teplice v Čechách Most 8 9 sobota Ústí n/L - Teplice v Čechách 8 8 Teplice v Čechách Most 8 8 neděle Ústí n/L - Teplice v Čechách 8 8 Teplice v Čechách Most 8 8

Spěšné vlaky tam zpět

Osobní vlaky tam zpět

6

3

19

19

6

3

19

19

1

1

18

19

1

1

18

19

1

1

18

19

1

1

18

19

Trať Ústí nad Labem ↔ Lysá nad Labem č. 503 (072) Na území města Ústí nad Labem mají vlaky na této trati zastávky - Ústí nad Labem západ, Ústí nad Labem Střekov a Sebuzín. Vnitrostátní rychlíky (od Kolína) jezdí v pracovní dny i o víkendu v taktu 2 hod. Mezi ně jsou vloţeny osobní vlaky, které jezdí v taktu 1 hod. Ve špičku v pracovní dny, kdy dochází k návozu občanŧ do zaměstnání, jezdí osobní vlaky v celé délce trasy v taktu 1 hod. O víkendu je takt mezi osobními vlaky 2 hod. V pracovní dny v odpoledních hodinách jsou 3 páry osobních vlakŧ vedeny ve zkrácené trase – z Ústí nad Labem západ ↔ Štětí (návoz do zaměstnání do papíren). Tabulka: Počty vlakŧ podle dnŧ v týdnu druh vlaku Rychlíky směr tam zpět úsek pracovní den Ústí n/L - Litoměřice 8 8 Litoměřice - Štětí 8 8 Štětí - Mělník 8 8 Mělník - Všetaty 8 8 Všetaty - Lysá n/L 8 8 sobota Ústí n/L - Litoměřice 8 7 Litoměřice - Štětí 8 7 Štětí - Mělník 8 7 Mělník - Všetaty 8 7 Všetaty - Lysá n/L 8 7

Osobní vlaky tam zpět 15 14 9 15 12

15 14 12 15 11

8 8 8 9 9

9 9 8 10 9


druh vlaku směr Ústí n/L - Litoměřice Litoměřice - Štětí Štětí - Mělník Mělník - Všetaty Všetaty - Lysá n/L

Rychlíky tam zpět neděle 7 8 7 8 7 8 7 8 7 8

Osobní vlaky tam zpět 8 8 8 9 9

9 9 8 10 9

Trať Ústí nad Labem Střekov ↔ Děčín č. 503 (073) Na území města Ústí nad Labem mají vlaky na této trati zastávky Ústí nad Labem Střekov, Svádov a těsně za hranicí Valtířov. Na této tratí jezdí pouze osobní vlaky v pracovní dny i o víkendu v taktu 2 hod. Jedná se o 7 párŧ vlakŧ v pracovní dny a 6 párŧ vlakŧ o víkendu. Tabulka: Počty vlakŧ podle dnŧ v týdnu druh vlaku Rychlíky směr tam zpět úsek pracovní den Ústí n/L Střekov - Děčín vých. 7 7 sobota Ústí n/L Střekov - Děčín vých. 6 6 neděle Ústí n/L Střekov - Děčín vých. 6 6 Trať Děčín – Kralupy nad Vltavou ↔ Praha č. 527 (090) Na území města Ústí nad Labem mají vlaky na této trati zastávky Ústí nad Labem hlavní nádraţí, Ústí nad Labem sever, Neštěmice, Mojţíř, Dolní Zálezly (za hranicí řešeného území). Mezinárodní rychlíky od Prahy do Děčína a dále do Německa (do Berlína, Hamburgu, Ostseebad Binz) jezdí v taktu 2 hod. Vnitrostátní rychlíky od Prahy do Děčína jezdí v pracovní dny v taktu 2 hod. Vnitrostátní rychlíky od Děčína do Prahy jezdí v pracovní dny v taktu 1 hod. Ve směru na Cheb jezdí rychlíky také v taktu 2 hod. Některé rychlíky jezdí ve zkrácené trase Liberec ↔ Ústí nad Labem v pracovní dny i o víkendu v taktu 2 hod. Většina osobních vlakŧ jezdí v celé délce tratě, tzn. z Děčína přes Ústí nad Labem aţ do Prahy. (Poznámka: v ţst. Ústí nad Labem, Lovosice, Roudnice nad Labem jsou předjíţděny rychlíky). V pracovní dny v ranní špičce v úseku Ústí nad Labem ↔ Roudnice nad Labem jezdí osobní vlaky v taktu 30 min. Mezi nimi jedou i rychlíky. Jedná se o návoz občanŧ do zaměstnání. Ve zkrácené trase úseku Děčín ↔ Lovosice a Děčín ↔ Roudnice nad Labem jezdí také několik osobních vlakŧ. Mezi osobními vlaky z Děčína do Ústí nad Labem v ranní špičce je takt 30 min. (jedná se o návoz do zaměstnání do Ústí nad Labem). V odpolední špičce ve směru od Ústí nad Labem do Lovosic a Roudnice nad Labem je takt mezi osobními vlaky 1 hod. Totéţ platí i o opačném směru.


Tabulka: Počty vlakŧ podle dnŧ v týdnu Eurocity druh vlaku Rychlíky EN (EC) zpě směr tam t tam zpět tam zpět úsek pracovní den Děčín - Ústí n/L 6 6 3 3 18 18 Ústí n/L - Lovosice 6 6 3 3 20* 20** Lovosice - Roudnice n/L 6 6 3 3 20* 20** Roudnice n/L Kralupy n/V 6 6 3 3 20* 20** Kralupy n/V - Praha 6 6 3 3 20* 20** Sobota Děčín - Ústí n/L 6 6 3 3 17 16 Ústí n/L - Lovosice 6 6 3 3 17* 17** Lovosice - Roudnice n/L 6 6 3 3 17* 17** Roudnice n/L Kralupy n/V 6 6 3 3 17* 17** Kralupy n/V - Praha 6 6 3 3 17* 17** Neděle Děčín - Ústí n/L 6 6 3 3 16 17 Ústí n/L - Lovosice 6 6 3 3 17* 17** Lovosice - Roudnice n/L 6 6 3 3 17* 17** Roudnice n/L Kralupy n/V 6 6 3 3 17* 17** Kralupy n/V - Praha 6 6 3 3 17* 17**

Spěšné vlaky

Osobní vlaky

tam Zpět tam

zpět

1 0

0 0

18 20

20 20

0

0

19

19

0 2

0 3

14 29

14 29

1 0

0 0

19 17

18 17

0

0

16

16

0 2

0 1

10 19

10 20

1 0

0 0

19 17

18 17

0

0

16

16

0 1

0 2

10 19

10 20

EC, EN staví pouze Praha, Ústí n/L a Děčín * 7 spojŧ v úseku Ústí nL - Praha nikde nestaví ** 7 spojŧ v úseku Praha - Ústí n/L nikde nestaví Trať Ústí n.Labem ↔ Úpořiny ↔ Bílina č. 504 (131) Na území města Ústí nad Labem mají vlaky na této trati zastávky Ústí nad Labem hlavní nádraţí, Ústí nad Labem západ, těsně za hranicí území potom zastávky Trmice, Koštov. Na této trati jezdí v pracovních dnech 4 páry osobních vlakŧ, o víkendu 6 párŧ vlakŧ. Takt mezi vlaky v pracovních dnech ve špičce je 1 hod., v sedle 2 hod., o víkendu 2 hod.


4.1.6. Vodní doprava Tabulka: Počty vlakŧ podle dnŧ v týdnu druh vlaku Osobní vlaky zpě směr tam t pracovní úsek den Ústí n.Labem - Bílina 4 4 sobota Ústí n.Labem - Bílina 6 6 neděle Ústí n.Labem - Bílina 6 6 Ţelezniční tratě na území Ústeckého kraje jsou označeny jako linky S-bahnu. Ţelezniční stanice uzlu Ústí nad Labem obsluhují linky S1, S2, S3, S5 a S7. Seznam všech linek S-bahnu je uveden v grafické příloze. Linky „S― jsou na řešeném území vedeny v následujících trasách: S1 Děčín - Ústí nad Labem – Most- (Chomutov) (1 h) S2 Ústí nad Labem – Roudnice n-Labem – Praha/ kraj S (1 h) S5 Ústí nad Labem – Úpořiny - Bílina (2 h) S 7 Ústí nad Labem Střekov – Děčín (2 h) Obrázek: Schéma linek S v Ústeckém kraji

4.1.6.1. Vodní cesta a doprava – infrastruktura 4.1.6.1.1. Labská vodní cesta – parametry Ústí nad Labem leţí na Labsko – vltavské vodní cestě, která je součástí IV. transevropského koridoru a dle dohody AGN (Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu) je také součástí mezinárodní vodní trasy E20. Labská vodní cesta se na území ČR dělí na střední Labe (Pardubice – Mělník) a dolní Labe (Mělník – státní hranice). Předmětným územím protéká dolní Labe, které se dle příslušných právních předpisŧ (vyhláška č.222/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, kterou se provádí zákon č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisŧ) řadí do Va. klasifikační třídy, jeţ se vyznačuje následujícími parametry:  nejmenší šířka plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru návrhového plavidla • v řece 50 m, • v prŧplavu 50 m,  nejmenší plavební hloubka, kterou tvoří součet přípustného ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti plavidla nade dnem vodní cesty (marţe) je 2,80 + 0,50 m u nových a nově upravovaných vodních cest. Bezpečnostní vzdálenost dna plavidla nade dnem vodní cesty činí: • v řece nejméně 0,30 m, u nových a nově upravovaných vodních cest nejméně 0,50 m, • v prŧplavu nejméně 1,00 m,  nejmenší poloměr zakřivení plavební dráhy 650 m. Rozměry plavebních komor, které se na plavební dráze Va. klasifikační třídy nacházejí, jsou:  nejmenší šířka 12,0 m,  nejmenší délka 115 m,  nejmenší hloubka za záporníkem 4,0 m. 4.1.6.1.2. Labská vodní cesta – splavnost Splavnost vnitrozemských vodních cest závisí na vodních stavech řeky, které úzce souvisí s prŧběhem sráţek a vybudovanými plavebními stupni. V úseku Střekov – státní hranice se ţádný plavební stupeň nenachází a splavnost vodní cesty je zde plně závislá na hydrologických podmínkách. Problém nespolehlivých plavebních podmínek lze řešit vybudováním plavebních stupňŧ, jejichţ příprava a realizace jsou předmětem rozsáhlých politicko-společenských diskuzí.



Obrázek: Plavební stupně na dolním Labi

Zdroj: www.plavba.cz Kritickým místem Labe je úsek Střekov – státní hranice se SRN, kde hranicí určující ekonomičnost přepravy je minimální ponor 140 cm. Vývoj stavu vody na vodočtu v Ústí nad Labem, který je rozhodující, znázorňuje následující graf. Pokud je na vodočtu stav vody pod hranicí 200 cm, pak ponor ve zmiňovaném kritickém místě je pod hranicí 140 cm. Obrázek: Vývoj vodních stavŧ, vodočet Ústí nad Labem

Zdroj: Zpravodaj ŘVC ČR 6/2008 Počet splavných dní za ekonomických podmínek byl v roce 2005 232 dní, o rok později 208 dní a v roce 2007 se sníţil aţ na 182 dní. 4.1.6.1.3. Kapacita Labské vodní cesty Propustnost vodní cesty nebo jejího některého úseku představuje počet lodí, které mohou proplout za jednotku času, např. za hodinu, den nebo rok. Na propustnosti vodní cesty, na její klasifikační třídě i na jejím stavu (hloubka, šířka, poloměr a přehlednost plavební dráhy), ovlivňujícím rychlost plavby, závisí dopravní kapacita vodní cesty nebo jejího úseku v tunách. Vodní cesta je upravený přirozený vodní tok pro plavbu a to buď: 1. prostou úpravou – regulovaný vodní tok nebo 2. vzdouvací metodou výstavbou plavebních stupňŧ, případně plavebních kanálŧ – kanalizovaný vodní tok. V případě regulovaného vodního toku je propustnost vodní cesty, resp. hustota lodí dána počtem lodí, které mohou na daném vodním toku bezpečně plout v obou směrech. Tato tzv. teoretická propustnost je ovlivněna řadou omezujících vlivŧ jako je např. vliv jednosměrné plavby v plavební úţině, vliv manévru lodí při předjíţdění a dalších manévrŧ lodí při odbočení nebo ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

vjezdu do přístavu, moţnost celodenního plavebního provozu (24 hodin), moţnost celoročního plavebního provozu apod., proto je pro výpočet praktické propustnosti stanoven redukční činitel 0,6. Vynásobením praktické propustnosti nosností typového plavidla získáme přepravní kapacitu. V případě kanalizovaného vodního toku nebo prŧplavu je kritériem dopravní kapacity dané vodní cesty nebo jejího úseku dopravní kapacita limitujícího plavebního zařízení, tj. plavební komory nebo lodního zdvihadla. Dále uváděný potenciál labsko – vltavské vodní cesty je, vztaţen k roku 2013, kdy by měly být, podle usnesení vlády č.1064/2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 aţ 2013, vybudovány příslušné stavby. Současná kapacita labské vodní cesty je plně závislá na vodních stavech, tj. na počasí, pro její stanovení by tak byla nezbytná dlouhodobá meteorologická předpověď (v řádu let). Vzhledem ke skutečnosti, ţe čím delší je období, pro které se předpověď zpracovává, tím menší úspěšnost (předpověď na 1 měsíc má úspěšnost cca 60 %), nelze současnou kapacitu labské vodní cesty konkrétně stanovit. Střední Labe Vodní cesta středního Labe se nachází mezi Mělníkem a Pardubicemi o délce 130 km. Souvislá vodní cesta je v současné době ukončena ve Chvaleticích (řkm 102,0) a do Pardubic chybí vybudovat připravené vodní dílo Přelouč II. Vodní cesta je zařazena do IV.třídy mezinárodní klasifikace vodních cest s jednolodními plavebními komorami o uţitečných rozměrech 85 x 12 m. Vodní cesta modernizovaná v roce 1977 (zahájení přepravy uhlí do tepelné elektrárny Chvaletice) umoţňuje po technické stránce celodenní plavební provoz plavidel o ponoru 2,20 m a nosnosti 1.200 tun. Probíhající modernizační práce na mostech, křiţujících tuto vodní cestu (zvýšení podjezdné výšky), zabezpečuje minimální podjezdnou výšku 5,25 m, umoţňující plavbu plavidel naloţených kontejnery ve dvou vrstvách. Praktická dopravní kapacita vodní cesty středního Labe je pro 20 minutový interval proplavení plavební komorou 28 mil.t/rok. Dolní Labe Vodní cesta dolního Labe se nachází mezi Mělníkem a státní hranicí ČR/SRN o délce 109,27 km. Tato vodní cesta se dělí na kanalizovaný a regulovaný úsek vodního toku. Vodní cesta je zařazena do Va. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest. Kanalizovaný úsek Mělník–Ústí nad Labem (Střekov) o délce cca 69 km je opatřen jednolodními a vícelodními plavebními komorami umístěnými vedle sebe o minimálních uţitečných rozměrech 85 x 11 m a 155 x 22 m. Tato vodní cesta umoţní při dobrých provozních podmínkách celodenní plavební provoz plavidel o ponoru do 2,10 m a nosnosti 1.100 tun. Mosty křiţující tuto vodní cestu mají podjezdnou výšku min. 7,0 m, umoţňující plavbu plavidel naloţených kontejnery ve třech vrstvách. Praktická dopravní kapacita vodní cesty kanalizovaného úseku dolního Labe je přibliţně 1,5 násobku kapacity středního Labe, tj. cca 42 mil.t/rok. Regulovaný úsek Střekov-státní hranice ČR/SRN o délce cca 40 km je v současné době investičně připraven realizovat stejné plavební podmínky, které budou, podle vládního memoranda mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, zabezpečeny do roku 2010 na německém úseku Labe mezi státní hranicí SRN/ČR a Magdeburkem (minimální ponor plavidla 140 cm o nosnosti 600 tun po dobu 345 dní v prŧměrném roce, ponor plavidla 220 cm o nosnosti 1.200 tun po dobu 180 dní v prŧměrném roce). Praktická dopravní kapacita vodní cesty regulovaného úseku dolního Labe je při prŧměrné rychlosti plavby 4,5 km/hod. a předpokládané hustotě lodí v plavebním provozu 0,4 lodí/km o zprŧměrovaném ponoru 180 cm a nosnosti lodě 900 t při obousměrné plavbě 8,5 mil. t/rok. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Tato hodnota praktické dopravní výkonnosti je rozhodující pro vyuţití vodní dopravy v zahraniční přepravě zboţí do/z České republiky, neboť je stanovena pro kapacitně nejuţší místo na labské vodní cestě. Nově vybudovaná plavební komora plavebního stupně Děčín o uţitečných rozměrech 200 x 24 m má dopravní kapacitu nesrovnatelně větší. Vodní cesty nejsou na území ČR zpoplatněny. V členských státech EU jsou zpoplatněny uměle vybudované vodní cesty (přeplavní úseky vnitrozemských vodních cest), v ojedinělých případech i přirozené vodní cesty (Wesser). Výše tarifu u poplatkŧ za plavbu závisí na konkrétní plavební trase (rŧzné sazby pro jednotlivé části kanálŧ, popř. řek), na vzdálenosti (km), objemu přepravovaného zboţí (t) a typu přepravované komodity (tarifní třídy I/II, III/IV,V a VI).

Obrázek: Přepravní objemy společnosti EVD – Sped., s.r.o. v letech 2007 a 2008 v tunách 360000 355000 350000 345000 340000 335000

4.1.6.1.4. Přeprava zboţí po Labské vodní cestě

330000

Z dŧvodu nespolehlivosti labské vodní cesty nelze potenciálu Labe vyuţívat v maximální moţné míře. To je příčinou rostoucích přepravních výkonŧ českých rejdařŧ uskutečňovaných v zahraničí, tzn. kabotáţe a přepravy ve třetích zemích a naopak klesajících přepravních objemŧ na české části labské vodní cesty. Výkony českých lodí při přepravě zboţí mimo ČR byly v roce 2007 více neţ desetinásobně vyšší neţ v roce 2004. Dle kvalifikovaného odhadu zástupce ČSPL, a.s. by mohl objem přepravy této společnosti při zajištění splavnosti Labe dosáhnout cca 1 mil. tun ročně (za předpokladu přesunu lodí, které dnes realizují přepravy v zahraničí), přičemţ objem přepravy v roce 2008 činil 190 481 tun. Pozn.: Kabotáţ – přeprava prováděná tuzemským dopravcem na území druhé země (místo nakládky i vykládky leţí na území jednoho státu) Přeprava ve třetích zemích – přeprava prováděná tuzemských dopravcem na území jiných zemí (místo nakládky je v jiném státě neţ místo vykládky) Pro ilustraci klesající přepravy na Labi uvádíme grafické znázornění objemu přepraveného zboţí na Labi, tzn. s vyloučením kabotáţe a třetizemních přeprav, dvou významných českých rejdařŧ ČSPL, a.s a EVD – Speed, s. r. o. Obrázek: Přepravní objemy společnosti ČSPL, a.s. v letech 2006 - 2008 v tunách 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2006

2007

2008

Zdroj: CityPlan spol. s r.o. z podkladŧ ČSPL a.s.

325000 320000 315000 2007

2008

Zdroj: CityPlan spol. s r.o. z podkladŧ EVD-Sped., s.r.o. Při zlepšení plavebních podmínek (zabezpečení minimálního ponoru 140 cm po 345 dní v roce) by bylo moţné, podle sdělení dopravcŧ, vyuţívat vodní dopravu ze severomořských námořních přístavŧ i pro přepravu pevných i kapalných energetických zdrojŧ a tím částečně eliminovat závislost ČR na potrubní dopravě přes cizí státní území. 4.1.6.1.5. Přístavy pro nákladní a osobní lodní dopravu Na území města Ústí nad Labem se nacházejí následující přístavy: • přístavy osobní dopravy o přístav Vaňov o přístav Větruše o Ústí nad Labem centrum (mezi ţelezničním mostem a mostem E. Beneše) • přístavy nákladní dopravy o veřejný přístav Ústí nad Labem – Vaňov, km 67,5 - 68,7 (nová kilometráţ 768,97 767,82) o veřejný přístav Krásné Březno, jehoţ součástí jsou 2 přístavní bazény (Západní přístav, Východní přístav), km 71,8 - 75,3 (nová kilometráţ 764,65-761,09). Přístav Ústí nad Labem Krásné Březno patří k nejdŧleţitějším přístavŧm nejen v regionu Ústí nad Labem, ale v rámci celé ČR. Přístav provozuje společnost T-PORT, spol. s r. o. o Dále je moţná překládka zboţí v překladišti Ústí nad Labem – Větruše, v současnosti však není vyuţíváno. Pozn.: Nová kilometráţ labské vodní cesty v ČR je zaváděna na základě novelizace zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, s platností od 1.1.2009. Dochází tak k formálnímu nahrazení stávající plavební kilometráţe vyznačené v terénu i říční kilometráţe Povodí Labe, s.p., uţívané k evidenci vodních děl a objektŧ. Změna kilometráţe je motivována zejména zaváděním říčních informačních sluţeb RIS a snahou o zpřehlednění místopisné orientace na vodní cestě. 4.1.6.1.6. Zařízení pro lodní dopravu (opravny, doky, čerpací stanice) Loděnice Valtířov, km 77,1 - 77,4 (nová kilometráţ 759,26 - 758,95).



V předmětném území Ústí nad Labem není čerpací stanice pro tankování lodí a čerpání fekálních a nádních vod, nejbliţší příslušná zařízení jsou v přístavu Děčín. 4.1.6.1.7. Vodní díla, protipovodňová opatření V současné době se na levém břehu Labe realizují protipovodňová opatření na prŧtahu silnice I/30 (Přístavní ulice) mezi křiţovatkami ulic Přístavní x Ţiţkova a „U pěti obloukŧ―. Celková délka tohoto úseku je zhruba 530 m. Úsek je rozdělen na dvě části, přičemţ na kaţdé části se realizuje jiné opatření. část první – od křiţovatky ulic Přístavní x Ţiţkova v délce cca 250 m ve směru toku Labe Rekonstruovaná komunikace bude čtyřpruhová a vedena v nové niveletě zvýšené o cca 1 m. Bude vedena po nových opěrných zdech navrţených do výšky hladiny 5leté vody. část druhá – úsek pod mostem Dr. Edvarda Beneše Rekonstruovaná komunikace je navrţena jako čtyřpruhová se sníţeným vedením nivelety v tzv. protipovodňové vaně, jejíţ výška stěn je navrţena taktéţ na úroveň 5leté vody. Stavba byla zahájena v dubnu 2009 a uvedení do plného provozu je plánováno v dubnu 2011. Kromě těchto opatření se na levém a pravém břehu Labe nacházejí protipovodňové zdi.

4.1.7.1.1. Letiště na území města Ústí n. Labem – základní informace Na území města se nachází neveřejné vnitrostátní letiště menšího regionálního významu, jehoţ vlastníkem je společnost Ústecká letecká, s. r. o. (plocha, provozní budova, zařízení letiště). Jedná se o sportovní letiště provozované taktéţ společností Ústecká letecká, s. r. o. Provoz letiště je celoroční vyjma dlouhotrvajících dešťŧ a hustého sněţení. V zimním období není zajištěno uklízení sněhu. V případech, kdy ústecké letiště není v provozu, je moţné jako náhradní vyuţít letiště Most, Roudnice či letiště Česká Lípa. Obrázek: Schéma letiště Ústí nad Labem

4.1.6.2. Provoz vodní dopravy 4.1.6.2.1. Osobní vodní doprava V květnu 2008 byla na trase Ústí nad Labem – Litoměřice - Roudnice nad Labem zahájena pravidelná linková plavba. Tato linka byla provozována lodí Porta Bohemica s kapacitou 249 cestujících. Celá trasa měří 41 km, je rozdělena na trasu Litoměřice – Ústí nad Labem – Vaňov a Litoměřice – Roudnice nad Labem. Pro letošní rok (2009) bylo vyhlášeno výběrové řízení na nového provozovatele, s největší pravděpodobností bude linka provozována jiným plavidlem s jiným jízdným (výsledky výběrového řízení by měly být známy cca v dubnu 2009), trasa však zŧstane stejná, moţná bude doplněna o více zastávek. Pravidelnou dopravu zajišťuje přívoz Vaňov – termální koupaliště Brná. Dále na Labi v předmětném území fungují pŧjčovny malých plavidel, jedná se zejména o šlapadla apod., nikoli o lodě. 4.1.6.2.2. Nákladní vodní doprava Labská vodní cesta, po které je moţno provozovat souvislou vodní dopravu zahrnuje v současné době vodní tok Labe od říčního km 939,6 (přístav Chvaletice) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo) v délce 213 km (údaje podle nové kilometráţe). Vzhledem k poloze ČR je vodní doprava nejméně vyuţívaným dopravním módem při přepravě zboţí. Navíc v posledních letech dochází k poklesu objemu přepraveného zboţí na českém úseku labské vodní cesty (celkové objemy uváděné ve statistických ročenkách rostou díky třetizemním přepravám a kabotáţi). Základem pro skutečně efektivní vyuţití této dopravní cesty je realizace projektu Plavební stupeň Děčín, tj. vybudování jezu pod Děčínem, který je naprosto nezbytným krokem pro zajištění plavebního ponoru 140 cm po 345 dní v roce v kritickém úseku Ústí nad Labem – státní hranice se SRN. 4.1.7. Letecká doprava 4.1.7.1. Infrastruktura letecké dopravy ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Zdroj: CityPlan spol. s r. o. z materiálu Neveřejné vnitrostátní letiště Ústí nad Labem – Letištní řád Na letišti mohou vzlétat/přistávat letadla do celkové maximální hmotnosti 6 tun. Povolené lety na letišti Ústí nad Labem jsou: • VFR den (lety od začátku občanského svítání do konce občanského soumraku → noční lety se na letišti neprovozují), • školní a výcvikové, • sportovní, • dopravní, • lety ultralehkých letadel a sportovních létajících zařízení, • zkušební a zalétávací lety, • lety pro zvláštní účely, • lety balónŧ a vzducholodí, • paravýsadky. 4.1.7.1.2. Letištní provozní zóna, překáţky v jejím prostoru Letištní provozní zóna je v rozsahu - horizontálním – kruţnice o poloměru 5,5 km se středem ve vztaţném bodě letiště, - vertikálním – od země do 1200 m. n. m. Na severním a severozápadním okraji je letištní provozní zóna ohraničena identifikačním pásmem protivzdušné obrany. Nejbliţší okraj tohoto pásma je 1,9 km severozápadně od vztaţného bodu letiště. Část jihovýchodního okraje letištní provozní zóny je ohraničena zakázaným prostorem nad chemickou továrnou Spolchemie (kruţnice o poloměru 0,92 km do SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

výšky 1200 m. n. m). Lety do tohoto prostoru jsou zakázány. Obrázek: Vzletové a přistávací roviny letiště Ústí nad Labem Tabulka: Výškové překáţky v letištní provozní zóně Překáţka

Výška nad mořem

Vzdálenost od vztaţného bodu letiště

Kóta – Jedlová hora

382 m

1,54 km

Kóta – Nedvězí

284 m

1,70 km

Kóta - Horka

292 m

1,92 km

Kóta – Stříţovický vrch

348 m

3,59 km

Telev. vysílač – Stříţovický vrch

370 m

3,61 km

Převaděč pro mobilní telefonní síť

260 m

2,30 km

Komín plynárny 311 m 1,37 km Zdroj: CityPlan spol. s r. o. z materiálu Neveřejné vnitrostátní letiště Ústí nad Labem – Letištní řád 4.1.7.1.3. Vzletové a přibliţovací roviny, překáţky v jejich prostoru Vzletová a přibliţovací rovina je pod sklonem 1 : 30. Prostor „jiţní― vzletové roviny (rovina ve směru vzletu 231°) je v tomto směru bez překáţek. V prostoru „severní― vzletové roviny (rovina ve směru vzletu 051°) se nachází výškově omezená překáţka s přesahem +3 m. Jedná se o budovu stojící zhruba 200 m od prahu vzletové/přistávací dráhy a vzdálenou přibliţně 50 m od osy vzletové/přistávací dráhy. Další překáţkou je vrch „Jedlová hora―, kvŧli které je vzletová/přistávací rovina horizontálně odkloněna o 30° doprava, viz. následující obrázek.

Zdroj: Neveřejné vnitrostátní letiště Ústí nad Labem – Letištní řád 4.1.7.1.4. Vybavení letiště Pojezdová dráha. Letiště disponuje odbavovací plochou, stojánky, pojezdovými drahami (včetně dvou vzletových/přistávacích ploch). Pojezdová plocha určená pro vzlet a přistání letadel je délky 810 m s travnatým povrchem, maximální výška travního porostu je 30 cm. Prostředky pro spojení s letadly. Pro komunikaci s letadly jsou na letišti vyuţívány rádiové a vizuální prostředky. Rádiové spojení: staniční radiostanice je umístěna na stanovišti dispečera AFIS (na řídící věţi), provozní doba je po dobu sluţby AFIS, dle potřeb provozu na letišti Ústí nad Labem a na vyţádání 24 hodin předem. Přidělená frekvence je 123,400 MHz. Vizuální spojení: je umístěno na návěstní ploše (před provozní budovou). Vzletová/přistávací ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


plocha je označena pomocí plachet. Dále jsou vyuţívány signalizační praporky, světlometky a červené světlice. Meteorologická stanice. Na letišti není zřízena meteorologická stanice. Meteorologická sluţba letiště disponuje pouze základními údaji o směru a rychlosti větru. Pro ostatní meteorologické údaje vyuţívá ústecké letiště meteorologické sluţby letiště Praha Ruzyně a meteorologické stanice ČHMÚ Kočkov, ČHMÚ Komořany. Sluţby. Se souhlasem vedoucího letového provozu nebo jím pověřené osoby lze vyuţít sluţby parkování letadel v hangárových prostorech či parkování vozidel osob, které nemají spojitost s leteckým provozem na letišti Ústí nad Labem. Parkování vozidel v areálu letiště je moţné pouze na parkovišti před provozní budovou a na místech k tomuto účelu vyhrazených. Letiště disponuje také ubytovacími moţnostmi v rozsahu 6ti lŧţek v provozní budově (po předchozí domluvě) a omezenými stravovacími moţnostmi v letištním bufetu. Na letišti není zřízen nouzový pás, čerpací stanice pohonných hmot, nadzemní či podzemní nádrţ pohonných hmot, náhradní zdroj elektrické energie, radionavigační zařízení, osvětlení a označení překáţek, nejsou poskytovány opravářské sluţby. 4.1.7.1.5. Zatíţení hlukem Na základě hlukové studie „Studie hluku z leteckého provozu pro letiště Ústí nad Labem― vypracované firmou Techson v roce 2003 bylo odvozeno hlukové zatíţení okolí letiště s následnou úpravou letištních okruhŧ, jejichţ současná podoba je na následujícím obrázku.

Opatření zavedena pro eliminaci hlukové zátěţe: • pro provoz motorových letounŧ a ultralehkých letadel je určena vzletová/přistávací plocha 05R/23L, • pro provoz kluzákŧ je určena vzletová/přistávací dráha 05L/23R, • ve směru vzletu na severní stranu vzletové plochy se letadla stáčejí doprava, • ve směru vzletu na jiţní stranu vzletové plochy se letadla stáčejí doleva, • při letu motorových letadel po letištním okruhu je velitel letadla povinen provádět let mimo souvislou zástavbu obcí Habrovice, Stráţky, Skorotice, městské části Všebořice, obce Stříţovice a Český Újezd. Další opatření zpracovatel z dŧvodu jejich detailnosti a podrobné letecké terminologie neuvádí. 4.1.7.1.6. Jiné přistávací plochy na území města Na území města se nachází vyjma zmiňovaného sportovního letiště také heliport Bukov. Jedná se o heliport s nočním provozem, který pro noční přístrojové přiblíţení vyuţívá světelnou sestupovou soustavu. Sestupový úhel je 9,3. Obrázek: Heliport Bukov v Ústí nad Labem

Obrázek: Letištní okruhy (přerušovaná modrá čára) na letišti Ústí nad Labem

Zdroj: www.vrtulnik.cz 4.1.7.2. Letecký provoz 4.1.7.2.1. Osobní letecká doprava Na letišti je provozována nepravidelná osobní doprava jak tuzemská tak zahraniční. Nejvíce zastoupenými zahraničními lety jsou lety v relaci ČR – Německo, ČR – Rakousko. Prŧměrný roční počet letŧ osobní dopravy je 100 letŧ. 4.1.7.2.2. Nákladní letecká doprava

Zdroj: Neveřejné vnitrostátní letiště Ústí nad Labem – Letištní řád


Vzhledem k maximální povolené celkové hmotnosti letadla (6 tun), jeţ mŧţe na letišti vzlétnout/přistát, se nákladní letecká doprava na letišti Ústí nad Labem realizuje pouze v malém rozsahu. Jedná se o nepravidelnou přepravu kusových zásilek, např. čerpadel. Počet letŧ nákladní dopravy je menší neţli počet letŧ osobní dopravy. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Tříd a

4.1.8. Cyklistická doprava Jak jiţ bylo uvedeno v úvodním textu kapitoly Doprava, nemá město Ústí nad Labem ideální podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy. Je to dáno konfigurací terénu, intenzivní zástavbou a ţivotním prostředím. I přesto část obyvatel jízdní kolo vyuţívá ke kaţdodenním cestám do školy, zaměstnání. Jedná se zejména o obyvatele, jejichţ začátek a konec cesty je v údolních nivách řek a mohou vyuţívat méně zatíţené komunikace či cyklostezky. Vyšší vyuţití jízdního kola je obyvateli pro rekreační účely. Řada silnic III. tříd a účelových komunikací, které propojují město s okolní krajinou, nabízí moţnosti rekreačních cyklistických výletŧ do volné krajiny mimo město. Tato příleţitost je zhodnocena mnoţstvím cyklotras, které prochází městem do širšího okolí. 4.1.8.1. Přehled cyklotras procházejících Ústím nad Labem a okolím Ústím nad Labem prochází po pravém břehu řeky cyklotrasa Greenway Labe neboli Labská stezka, která navazuje na německou Elberadweg. Je také součástí sítě evropských tras EuroVelo - 12 transevropských cyklotras spojujících všechny země Evropy, konkrétně se jedná o trasu EuroVelo n.7 vedoucí z Norska přes Finsko, Švédsko, Německo, ČR (Děčín, Prahu, Tábor, České Budějovice), Rakousko do Itálie a na Maltu. Klubem českých turistŧ je evidována jako cyklotrasa č. 2. Na území města se na ni nenapojuje ţádná cyklotrasa. Na levém břehu se paprskovitě sbíhají 3 - 4 trasy (vţdy trasy 3090, 3091 a podle zvoleného zdroje 3071 nebo 3084 nebo 3074). směrem do centra, kam však není ţádná dotaţena. Na východě u Jezera Milada zasahuje na území města trasa 3009B. Pomineme-li Labskou trasu, která prochází přímo Ústím nad Labem, jsou v okolí města vedeny ještě další 3 nadregionální trasy - Krušnohorská magistrála (CT 23) vedená po hřebenech stejnojmenných hor, CT 25 vedená z Malých Ţernosek aţ k napojení na Krušnohorskou magistrálu u Horního Jiřetína a CT 231, která obě trasy II. třídy přes Duchcov propojuje. Na pravém břehu jsou nejbliţší nadregionální trasy CT 211, 25 a 21, ty však prochází za hranicí širšího okolí (okruh do 20 km od centra). V okolí města, na levé břehu mezi nadregionálními trasami a v jemu odpovídající území na pravém břehu, jsou vyznačeny ještě další místní trasy,z nichţ nejblíţe k Ústí prochází CT 3009, 3057 a 3066, a jejich části tvoří okruh kolem města na severu neuzavřený. Tabulka: Trasy procházející Ústím nad Labem: Tříd číslo vedení a Dolní Ţleb – Děčín Velké Březno – Ústí nad Labem – Libochovany – Litoměřice – I 2 Roudnice nad Labem – Štětí – Mělník – Kralupy nad Vltavou – Řeţ - Praha IV 3009 B Habří - Jedovina 3071 (Přemys Trmice – Řehlovice – Bystřany IV la Teplice Oráče) Ústí nad Labem – Habrovice IV 3074 Liboňov

poznámka

Z Mělníka pokračuje podél Labe jako CT 24 Zprovozněna v roce 2006. Podle některých podkladŧ je dotaţena aţ k 3090 a napojuje se na ni na území města Ústí nad Labem. V některých podkladech zcela chybí (KČT).


IV IV IV

číslo vedení

poznámka

Mnichov – Ţeţice – Ústí nad V některých podkladech zcela Labem chybí (KČT). Ústí nad Labem – Hostovice – 3090 Chvalov – Dolní Zálezly (ţst) Ústí nad Labem – Dolní Zálezly 3091 – Dubice – Radejčín (ţst) 3084

Tabulka: Trasy zjištěné v okolí Ústí nad Labem: Tříd a

číslo vedení

II

23

II

25

III

231

IV

3009

IV

3009 A

IV

3010

poznámka

Děčín – Maxičky - Sněţník (st. hranice) – Petrovice– Nakléřov – Adolfov– Cínovec (st. hranice) – Nové město v Kr. Horách – Klíny- Hora Sv. Kateřiny– Kalek- Hora Sv. Šebestiána – Rusová – Měděnec Brandov (st. hranice) – Hora Sv. Kateřiny – Litvínov – Most – Měrunice – Vlastislav – Boreč – Malé Ţernoseky – Velké Ţernoseky Křešice – Drahobuz – Sukohrady – Doksy – Ralsko – Osečná – Rynoltice – Hrádek nad Nisou – státní hranice Nové Město – Dlouhá Louka – Osek - Duchcov – Zábrušany – Kostomlaty – Třebívlice – Trtěno - Nečichy Adolfov - Unčín – Chlumec – Chabařovice – Řehlovice Radejčín Habří – Suché – Roudníky Fojtovice (st. hranice) – Cínovec – Moldava (st. hranice) Děčín – Děčínský Sněţník (rozhledna) – Petrovice – Krásný Les - Adolfov

IV

3017

IV

3052 211 - Děčín

IV

3057

Libochovany Ploskovice

–

Hlinná

Dále pokračuje pod číslem 36.

Podle evidence Kubu českých končí ve V. Ţernosekách.

Podle některých zdojŧ není propojena s CT 25, nejčastěji je ukončena u Kostomlat pod Milešovkou (např. KČŤ) Pásové zelené značení, Zprovozněna v roce 2006. Zprovozněna v roce 2006. Pásové zelené značení.

V některých mapových podkladech končí na hraničním přechodu Rundtell V některých mapových podkladech není zanesena. Vedení se v mapových podkadech rozchází – někde ukončena jiţ na Babinách. SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

Tříd a

číslo vedení

poznámka

Babiny – Miřejovice – Velké Ţernoseky Nakléřov – Velké Chvojno – Povrly – Velké Březno – Mapy se liší v napojení na CT 2, v IV 3066 Homole u Panny – Ploskovice - některých nejsou propojeny. Litoměřice Malšovice – Mnichov – Jílové IV 3067 Kamenec Malšovice – Lobkovice IV 3068 Slavošov Duchcov – Oldřichov – IV 3083 Řetenice - Teplice V některých podkladech zcela IV 3087 Dubí – Pod sedmi štíty chybí (KČT). Podle většiny mapových podkladŧ IV 3092 Chvalov – Stebno - Dubice začíná aţ ver Vaňově. V některých podkladech zcela IV 8801 Verneřice - Křešice chybí (KČT). V některých podkladech zcela IV 8802 Mukařov - Úštěk chybí (KČT). V některých podkladech zcela IV 8804 Verneřice - Děčín chybí (KČT). Verneřice – Benešov nad V některých podkladech zcela IV 8805 Ploučnicí chybí (KČT). V některých podkladech zcela IV --Verneřice – Heřmanice - … chybí (KČT). treck červená Sněţník – Petravice - Sněţník Tiské stěny – Petrovice - Tiské treck zelená stěny treck ţlutá Rájec – U Staré školky - Rájec IV

3058

4.1.8.2. Cyklostezky na území města Na území města se nacházejí 3 cyklostezky, všechny jsou součástí Labské trasy. Jsou to: 1. Církvice, II/261 x MK, na začátku zástavby po směru toku Labe – ŢST Sebuzín – cyklostezka délky 2,35 km. Na konci Církvice opouští břeh řeky a vede za tratí podél lesa. 2. Sebuzín, poslední II/261 x MK – Střekov, ul. Říční x ul. U Řeky – asfaltová cyklostezka délky 5,46 km vedená po břehu a podél ţelezniční tratě. 3. Střekov, zdymadlo – konec území Ústí nad Labem ve Svádově (- Valtířov, u hřbitova) – asfaltová cyklostezka vedená po břehu souběţně s ţelezniční tratí a II/261. Celková délka stezky je 8,13 km, na území města je 7,2 km dlouhá. 4.1.8.3. Sluţby pro cyklisty Zařízení s certifikátem Cyklisté vítáni, úschovny, pŧjčovny a opravny kol a ubytovací zařízení vhodná pro cyklisty byla zjišťována na internetu. Stojany na kolo se vyskytují ve městě ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

jen sporadicky (např. u budovy magistrátu nebo v Plaveckém areálu Klíše). Úschovny kol jsou ve městě pouze dvě. Jsou zřízeny při ţelezničních stanicích Ústí nad Labem – hl. n. (tratě číslo 090, 130, 131) a Ústí nad Labem – západ (tratě číslo 072, 090, 130, 131). Obě stanice se nacházejí v centru města na levém břehu. V Ústí nad Labem je 6 servisŧ a opraven kol, všechny jsou přidruţeny k prodejnám jízdních kol. Tři jsou soustředěny do centra města na levém břehu, s dojezdovou vzdáleností z pravého břehu 1 – 2 km. Další opravna je umístěna na severu města na trase CT 3074. Zbývají 2 prodejny se nacházejí na pravém břehu – v Sebuzíně a na Střekově, obě jsou od Labské trasy vzdáleny necelých 300 m. Z ubytovacích zařízení má pouze jedno (Hotel Slavie) uvedené na internetu, ţe je vhodné pro cyklisty, nebo ţe umoţňuje úschovu kol. Ve čtvrti Bukov se nachází jeden bike park. Certifikát „Cyklisté vítáni― označuje zařízení vhodné pro cyklisty a cyklistickým potřebám přátelské. Jedná se o stravovací a ubytovací zařízení, kempy a turistické zajímavosti. Zařízení, která získají certifikaci, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. V Ústí nad Labem je jediná certifikovaná provozovna – TIVOLI – restarace na pravém břehu, ve Velkém Březně. 4.1.9. Pěší doprava 4.1.9.1. Hlavní směry pěší dopravy Pěší doprava je poměrně významným dopravním odvětvím v souvisle zastavěných a rovinatých částech Ústí nad Labem. Velkým problémem, který brání většímu rozvoji pěší dopravy, je zejména odříznutí potenciálně atraktivních lokalit pro pěší dopravu bariérou silnic a ţeleznice nebo velkými prŧmyslovými areály (toto platí například pro pěší vztahy: centrum ↔ Větruše, centrum ↔ Krásné Březno, centrum ↔ Předlice a Střekovské nábřeţí ↔ Kamenný vrch). I přes dílčí zlepšení (ostrŧvky, bezbariérové chodníky a přechody) je stále nedostatečná vybavenost města infrastrukturou pro chodce (kvalitní chodníky a přechody, lavičky). K hlavním problémŧm z hlediska bezpečnosti pěší dopravy dochází na nejvíce zatíţených komunikacích. Střety s intenzivní automobilovou dopravou mohou být vyřešeny jednak vybavením křiţovatek světelnou signalizací se současným zapojením přechodŧ pro chodce, nebo se mŧţe jednat o samostatné přechody pro chodce vybavené světelnými signály jen pro pěší. Nákladnějším, ale bezpečným řešením jsou mimoúrovňová kříţení, které ovšem není moţné vţdy realizovat z technických a prostorových dŧvodŧ. Některá problematická místa z hlediska bezpečnosti chodcŧ leţí i na méně zatíţených komunikacích. Mohou to být jednak komunikace, po kterých jsou vedeny linky MHD, místa v blízkosti nákupních center, sportovišť, sídel škol, zdravotnických a kulturních zařízení. Některé intenzivně vyuţívané přechody pro chodce jsou součástí světelné signalizace křiţovatek. Jako příklad lze uvést přechody v křiţovatce Masarykova x Sadová, křiţovatka Předmostí (přechod k poště), Špitálské náměstí a Malátova x Hoření. Pro chodce jsou navrţeny tři samostatné signalizované přechody pro chodce mimo křiţovatky. První přechod je provozován na ulici Masarykova u sportovní haly. Druhý je na ulici U Nádraţí, který leţí na významném pěším propojení hlavního nádraţí a centra města (bude po rekonstrukci komunikace zprovozněn koncem roku 2009). Posledním je nově navrţený přechod pro chodce na ulici Malá Hradební, který bude zprovozněn v souvislosti s otevřením obchodního centra. Hlavní místa koncentrace proudŧ pěších se vyskytují v centru města, především se jedná o oblast v okolí ulice Revoluční (u křiţ. s ulicí Velká Hradební) a Hrnčířské a dále ulice Masarykova. Na ulici Revoluční se nachází autobusové nádraţí, odkud proudy pěších SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

přijíţdějících regionálními autobusy do města Ústí nad Labem směřují do centra města za rŧznými cíli. Mohou to být např. nákupy (např. obchodní centrum Labe, Sever, palác Zdar), vyřizovat úředních záleţitosti na Krajském úřadě Ústeckého kraje nebo Magistrátu města popřípadě na krajském ředitelství Policie ČR. Dále lidé směřují také na ţelezniční stanici Ústí nad Labem západ nebo na Hlavní nádraţí pro přestup na vlaky. V okolí Krajského soudu na ulici Národního Odboje ve Střekově je rovněţ velký pohyb pěších a to od zastávek MHD „Krajský soud―. Další místa koncentrace pěších jsou v okolí zdravotnických zařízení. Tyto střety mezi pěší a automobilovou dopravou u zdravotnických zařízení jsou komplikovanější z dŧvodu vyššího počtu starších občanŧ a lidí se sníţenou pohybovou schopností, kteří potřebují delší čas na překonání vozovky. Jde o tedy o lokality, kde přechody pro chodce by měly být vybaveny nad běţný standard. To v současném stavu není. Jedná se především o tyto lokality: ulice Sociální Péče (městská část Severní Terasa) - u zastávky MHD „Masarykova nemocnice― a „Bukov sanatorium―. V této lokalitě dochází ke střetŧm pěší a automobilové dopravy. Tento přechod pro chodce představuje dlouhodobě jednu z nehodových lokalit, které je nutno řešit. Přechody pro chodce jsou nevhodně umístěny z hlediska bezpečnosti dopravy. ulice Masarykova (u křiţ s ulicemi Sadová a Stará) - Ústecká poliklinika (u zastávky MHD ―Poliklinika―. Zde je situace řešena signalizovaným přechodem v rámci SSZ Masarykova x Sadová ulice Palachova ( u křiţovatky s ulicí Resslova) – Zdravotní ústav nemocnice (u zastávky MHD „Kampus―). Zde jsou přechody řešeny standardním zpŧsobem, ulice Palachova nepatří mezi frekventované komunikace. Intenzivně vyuţívané pěší trasy jsou v blízkosti nákupních center, která jsou v bezprostřední blízkosti bytové zástavby. Jedná se např. o pěší propojení obchodní zóny a sídliště na ulici Krušnohorská. Další příklady je moţno uvést pěší trasy přes ulici Seifertova v Neštěmicích, přes ulici Výstupní v Doběticích. Další problematické přechody z hlediska střetu chodcŧ a vozidel jsou v blízkosti školských zařízení všech stupňŧ. Jako příklad je moţno uvést prostor Klíše, kde jsou přechody vyuţívány nejen studenty vysoké školy, ale i místními obyvateli. Problémem je intenzivní doprava, coţ v dopravních špičkách zpŧsobuje tvorbu kolon. Problematika střetŧ automobilové a pěší dopravy je poměrně závaţná, čehoţ jsou si představitelé města a orgánŧ zodpovědných za dopravu ve městě vědomi. Dopravní nehody na přechodech mají pro chodce většinou tragické následky. Proto jsou nevyhovující přechody pro chodce postupně rekonstruovány tak, aby byly dodrţeny normové poţadavky na vybavení a stavební uspořádání přechodŧ. Splnění těchto poţadavkŧ zvyšuje bezpečnost chodcŧ na přechodech, čímţ dochází k sníţení počtu dopravních nehod na přechodech. Úpravy přechodŧ a doplnění jejich vybavení jsou mnohdy poměrně nákladné, rovněţ dochází k prostorovým problémŧm (poţadované délky přechodŧ dle ČSN x zajištění prŧjezdu všech vozidel). 4.1.9.2. Pěší trasy Na území města je vedena řada pěších komunikací, kde je vyloučena automobilová doprava – pěší nejsou součástí přidruţeného prostoru místních komunikací. V předchozí kapitole byly popsány hlavní trasy v centrální části města, které patří mezi intenzivně vyuţívané. K těmto trasám existují ještě další, které nejsou tolik vyuţívané jako v centru města, ale propojují jednotlivé městské části. Na rozdíl od centra města se nejedná o místní komunikace, kde byla dopravním značením vyloučena automobilová doprava, ale komunikace jsou určeny pouze pro pěší či cyklisty. Významné pěší propojení je řešeno v rámci ţelezničního mostu přes Labe, které propojuje ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

centrum města se Střekovem. Toto propojení má problematické vedení na levé straně řeky Labe (propojení mostu a centra města), kde chodci musí překonat intenzivní proudy automobilové dopravy (řešeno v rámci křiţovatky vybavené SSZ Praţská x Přístavní) a bariéry v území (Bílina, ţelezniční trati). Tento stav by se měl v blízké budoucnosti zlepšit díky revitalizaci celého prostoru na jih od centra města. Na Střekově je mezi významné pěší komunikace zařazena pěší a cyklistická trasa, která je vedena od podjezdu na ulici Ţelezničářská podél řeky aţ na hranici řešeného území směr Děčín. Jedná se o nově vybudovanou komunikace, která je částečně součástí protipovodňových opatření města. Další významná pěší trasa propojuje centrum města a vyhlídku Na Větruši. Jedná se o výletní trasu, která má v centru města obdobné problémy jako pěší propojení na Střekov s vyuţitím ţelezničního mostu. Z hlediska překonání technických bariér jsou významná pěší propojení podchody pod Západním nádraţím, která umoţňují propojení ulice Tovární, kde je vedena hromadná doprava s prŧmyslovými objekty u ulice Ţiţkova a objekty v prostoru ţelezničního nádraţí. Oba podchody jsou tedy vyuţity pro cesty do zaměstnání, neboť ulice Ţiţkova není kvalitně obslouţena hromadnou dopravou. Významné pěší trasy jsou v prostoru Mariánské skály ve směru od Dobětic. Jedná se o rekreační pěší trasy, které nepropojují městské části. Dle podkladŧ se připravuje regenerace těchto tras, aby byla zvýšena jejich atraktivita. 4.1.9.3. Podchody pro pěší Podchody jsou součástí dopravních infrastrukturních staveb v území, kdy při jejich návrhu a umístění v území bylo ţádoucí zachovat alespoň pěší propojení, nebo bylo navrţeno mimoúrovňové kříţení pěší a automobilové či ţelezniční dopravy. Technické provedení je tedy poplatné době jejich vzniku. Z tohoto dŧvodu stávající podchody pod ţelezničními tratěmi neodpovídají současným poţadavkŧm na bezpečné a uţivatelsky příjemné řešení. V dlouhých, prostorově stísněných a někdy i nekvalitně osvětlených podchodech je častý výskyt kriminality, coţ vyuţití podchodŧ omezuje pro běţný provoz občanŧ. V řešeném území se nachází následující významné podchody: Podchod pod hlavním nádraţím. Podchod (ulice K Mŧstku) propojuje přednádraţní prostor s nábřeţím řeky Labe. Byl vybudován v rámci výstavby ţelezniční trati, čemuţ odpovídají jeho parametry. V současném stavu, kdy nábřeţí není pro pěší atraktivní, je podchod vyuţíván málo intenzivně. V současném stavu probíhají intenzivní přípravy na vybudování dalšího podchodu na východní straně nádraţí, který bude splňovat poţadavky na moderně řešený podchod. Dvojice podchodŧ pod rozsáhlým prostorem ţelezniční stanice Západní nádraţí. Oba podchody v podstatě propojují ulice Tovární a Ţiţkova. Jejich délka přesahuje běţně budované podchody ve městě a jejich hlavním účelem je propojení prŧmyslových areálŧ na ulici Ţiţkova a dráţních objektŧ (technologické zázemí) se zastávkami hromadné dopravy. Podchod u ţelezniční stanice Ústí nad Labem sever. Jedná se o podchod, který propojuje prostor nádraţí s ulicemi Nový Svět a 1. máje. Podchod je vyuţit dále pro propojení obytné zástavby na obou stranách ţelezničního koridoru. Podchod u ţelezniční stanice Ústí nad Labem Neštěmice – ulice U Tonasa. Podchod propojuje ţelezniční stanici se zastavěným územím a zastávkami městské hromadné dopravy. Rovněţ zpřístupňuje prŧmyslovou zónu, která je mezi ţelezniční tratí řekou Labe.


4.1.9.4. Turistické trasy Městem prochází také několik značených tras pro pěší turisty. Jedná se o následující úseky:  červená Větruše – Milbohov – Suchá  červená Nádraţí Střekov – hrad Střekov – Nová Ves – Vysoký Ostrý – Němčí  modrá Olšinky – Budov – Březí – Malečov – Němčí – Čeřeniště – Sebuzín – Plešivec – Kamýk – Malíč – Velké Ţernoseky  modrá Hlavní nádraţí – Dobětice – Ţeţice  zelená Větruše – Vrkoč – Vaňov – Dolní Zálezly – Dubičky  zelená Nová Ves – Vysoký Ostrý – Malečov – Pohoří – Proboštov – Řepčice – Třebušín  zelená Hrad Střekov – Brná nad Labem – Prŧčelská rokle – Němčí  zelená Sebuzín – Kundratice – Hlinná – Miřejovice – Litoměřice  zelená Skalka – Ryjice – hrad Blansko – Mírkov – Mašovice – Kozí vrch – Neštědice  ţlutá Hrad Střekov – Vaňov – Podlešín – Moravany – Dubičky  ţlutá Nádraţí Střekov – Kamenný vrch – Olšinky – Kojetice – Vysoký Ostrý – Březí – Velké Březno  ţlutá Brná nad Labem – Sebuzín  ţlutá Nádraţí Sever – zámek Krásné Březno – Mlýniště – Jeţice – Ryjice – hrad Blansko – Mírkov – Lysá – Javory  naučná stezka Pod Vysokým Ostrým Zatímco naučná stezka Pod Vysokým Ostrým je příkladnou ukázkou moderního turistického poznávacího produktu, některé další turistické trasy jsou vedeny po asfaltových silnicích s nízkou atraktivitou i bezpečností pro pěší turisty. Chybí také pěší turistické propojení města se vznikajícími rekreačními územími na severu a západě, zohlednění nové stezky podél Labe a lepší napojení městského centra a dopravních uzlŧ na výchozí místa pěších tras. 2.1. 4.2. Vodní hospodářství Zásobování území pitnou vodou Provozovatelem vodárenských a kanalizačních zařízení v ústeckém kraji jsou Severočeské vodovody a kanalizace a.s.. Kvalita pitné vody je sledována jiţ během výroby na úpravnách vody dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění. Na vodojemech, v distribuční síti a přímo u zákazníka je pravidelně kvalita vyhodnocována podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. v platném znění. Pod kontrolou je i kvalita vypouštěných odpadních vod, která je analyzována podle parametrŧ stanovených jednotlivými rozhodnutími příslušných vodoprávních úřadŧ pro dané místo vypouštění odpadní vody z čistírny odpadních vod nebo z kanalizační výusti. Provádějí se rozbory, které slouţí ke stanovení výše poplatkŧ za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a provozní sledování odpadní vody a kalŧ. Pitná voda Na území Ústí nad Labem se nachází celkem 8 úpraven vody (Rájec, Ostrov, Varvaţov, Petrovice, Libouchec, Krásný les, Dolní Zálezly a v ulici Praţská v Ústí nad Labem) a celkem 313 vodojemŧ rozmístěných na celém území města. Z celkového mnoţství dodané pitné vody ve výši více neţ 9 mil. m 3/rok tvoří vlastní zdroje cca ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

15 % dodávky. Zbývající část tvoří voda dodaná přivaděčem z Litoměřic (hlavní podíl) a Teplic. Kvalita pitné vody nepřekračuje hodnoty, stanovené vyhláškou č. 367/2000 Sb. Pouze v případě koncentrací manganu se v letech 2005 a 2006 hodnoty blíţily limitu (podstatný nárŧst oproti roku 2003). Podle publikace Státního zdravotního ústavu „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ţivotnímu prostředí― z roku 2007 ,Subsystém pitná voda, a z výsledkŧ studie „Helen― bylo v letech 1998 a opět v roce 2005 osloveno 327 obyvatel města s otázkou, zda jsou spokojeni s kvalitou pitné vody, dodávané z veřejného vodovodu ve městě Ústí nad Labem, spokojenost byla v 83 (resp. 85%), neutralita ve 12%, nespokojenost v 6 % resp. 9%. Ústí nad Labem ve srovnání s ostatními městy, kde studie proběhla, patřilo k těm lepším. Podrobnější údaje o zásobování města pitnou vodou uvádí tabulka č. XX: Tabulka: Zásobování obyvatelstva města pitnou vodou v r. 2002 aţ 2006 Měrná Ukazatel r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 jednotka Počet obyvatel osoba zásobených z veřejných vod. řadŧ

95 851 95 894 93 850 93 859 94 088

Délka vodovodní sítě

tis.m

443

420

419

423

428

Počet vodovod. přípojek

ks

8 780

8 367

8 093

9 227

9 436

Celkové mnoţství dodané tis. m3/rok 9 634 pitné vody z toho:

9 614

9 610

8 978

9 134

tis.m 3/rok 2 917

2 884

2 274

1 291

1 393

Voda dodaná přivaděčem tis. m3/rok 2 213 z Teplic

1 555

2 486

1 405

2 556

Vlastní zdroje

Voda dodaná přivaděčem tis. m3/rok 4 504 5 175 4 850 6 282 5 184 z Litoměřic Zdroj: Ročenka stavu ŢP ve městě Ústí nad Labem 2006 (manuscr., 2007) Nouzové zásobování pitnou vodou V případě nouzového zásobování pitnou vodou se řídí dodávky pitné vody v souladu se Zákonem č. 274/2001Sb. Povinností dodavatele pitné vody je nouzové zásobování zajistit v mezích technických moţností a místních podmínek. Kaţdý odběratel má nárok na to, aby mu bylo v případě poruchy nouzové zásobování poskytnuto. Doporučená pravidla jsou v následujících bodech: 1. O zahájení nouzového zásobování rozhodne dispečer distribučního závodu na základě doby trvání poruchy a odhadu doby skončení přerušení dodávky. 2. Nouzové zásobování se provádí ve všech obcích a ulicích, ve kterých je při poruše veřejného vodovodu přerušena dodávka pitné vody. V případě, kdy je dodávka vody pouze omezena, není nutno nouzové zásobování provádět, pokud v suterénech domŧ, kde jsou přístupné výtokové ventily, teče pitná voda. O sporných případech rozhoduje dispečer. 3. Nouzové zásobování musí být zahájeno do 3 hod od přerušení dodávky vody, pokud je předpoklad, ţe přerušení dodávky bude trvat ještě další minimálně 2 hod. Nouzové zásobování se opakuje v cyklických intervalech (maximálně tříhodinových) podle kapacitních moţností závodu a rozsahu odstávky do doby neţ bude dodávka vody obnovena. V těchto lhŧtách je nutno zajišťovat náhradní zásobování, je-li odstaveno více neţ 50 obyvatel. V případě menšího počtu SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

odstavených obyvatel je povinnost poskytnout náhradní zásobování do 10 hod, pokud je předpoklad, ţe porucha bude trvat déle neţ těchto 10 hod. Podle dŧleţitosti lze individuálně rozhodnout o zkrácení doby pro náhradní dodávku i u tohoto menšího počtu obyvatel. Interval pro opakované zásobení je moţno v těchto případech dohodnout s odběrateli také individuálně. 4. Ve zvláštních případech, kdy hrozí nebezpečí ohroţení zdraví, zejména školy, nemocnice (bez vlastní akumulace) je nutné zahájit náhradní zásobování neprodleně, pokud je předpoklad trvání přerušení dodávky více neţ 2 hod. V případě zvláštní dohody s provozovatelem (např. přerušení výuky ve škole) mŧţe dispečer rozhodnout o zrušení povinnosti nebo zastavení náhradního zásobování pro uvedený subjekt. 5. Provádění nouzového zásobování se přeruší v době nočního klidu, tj. od 22 hod do 06 hod. 6. K poskytování nouzového zásobování se pouţijí jak mobilní tak stabilní cisterny, případně barely, zejména v případě malého počtu zásobených obyvatel, kdy je výjezd cisterny neefektivní. 7. Mobilní cisterny budou pouţívat hlasové upozornění, která odběratele upozorní na přítomnost cisterny. Výběr technického zařízení pro hlasové upozornění zabezpečí ÚTP GŘ. 8. Kvalita vody při nouzovém zásobování musí odpovídat legislativě pro pitnou vodu. Cisterny a voznice pouţívané pro nouzové zásobování budou 1´ měsíčně kontrolovány v terénu útvarem kontroly jakosti, pokud budou v daném měsíci v provozu. Povinností závodu je s ÚKJ dohodnout termín a místo odběru. 9. V zimním období cisterny nevyjíţdějí, pokud je předpoklad, ţe vzhledem k místním klimatickým podmínkám dojde k zamrznutí vody v cisternách. 10. V případě nedostatku cisteren při rozsáhlejší havárii, kdy nestačí kapacita cisteren jednoho závodu, nebo z dŧvodu velkých přejezdŧ, mŧţe závod poţádat o výpomoc cisterny sousedního závodu. Poţadavek předá dispečer distribučního závodu přes centrální dispečink.

Délka kanalizační sítě

m

270 000

273 000

276 392

271 000*

Počet kanalizačních přípojek

ks

6 780

5 927

7 466

7 476

9 023

10 366

9 327

9 964

10 181

10 480

Mnoţ.odp.vod vyčištěných na ČOV tis.m3/rok (SčVK) Celk. mnoţ. odp. vod - komunální a tis.m3/rok prŧmyslové

10 811,2 10 210

Pozn.: * optimalizovaná kanalizační síť Zdroj: Ročenka stavu ŢP ve městě Ústí nad Labem 2006 (manuscr., 2007)

Koupací vody K městu patří jedna koupací oblast – Habrovický rybník. Občané města vyuţívají i dalších míst ke koupání, kterými jsou Varvaţov a Chabařovice. Kvalita vody v rybníce kolísá podle meteorologických podmínek. Rekreační koupání a plavání v povrchových vodách mŧţe přinést v letním období riziko spojené s expozici toxických sinicím, které obsahují látky, pŧsobící alergie. U koupajícího se člověka, podle toho jak je citlivý a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou objevit vyráţky, zarudlé oči, rýma. Sinice také mohou produkovat rŧzné toxiny. Čištění odpadních vod Čištění odpadních vod v obci zajišťuje 31 místních čistíren odpadních vod. Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci i na ČOV, analogicky i počet kanalizačních přípojek mezi léty 2003 – 2006 stále narŧstal (viz tabulka č. XX). Celkové mnoţství odpadních vod se udrţuje na přibliţně stejné hranici 10 mil. m 3/rok. Dobudování kanalizační sítě patří mezi jeden z prioritních úkolŧ města (náklady jsou odhadovány na cca 50 mil. Kč). Centrální ČOV umoţňuje čištění odpadních vod pod hodnoty v současné době platných limitŧ, včetně dusíku a fosforu. Údaje o čištění odpadních vod jsou uvedeny v tabulce č. XX. Tabulka: Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizační síť a ČOV Ukazatel jednotka r. 2003 r. 2004 r. 2005 Počet obyvatel kanalizaci

napoj. na veřej. osob

Počet obyvatel napojených na ČOV

osob

r. 2006

86 293

86 293

88 202

88 352

78 843

78 843

83 375

83 376



Ukazatele přípustné míry znečištění pro odpadní vody vypouštěné do kanalizačního systému zakončeného ČOV provozovaného SčVK a.s. Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. u vodárenských nádrţí ( Seznam vodárenských nádrţí je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 [3]) a nádrţí, které slouţí výhradně pro zásobování pitnou vodou, je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrţe při maximálním vzdutí u ostatních nádrţí s vodárenským vyuţitím je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrţe s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení u vodních tokŧ s jezovým vzdutím je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru u vodních tokŧ bez jezového vzdutí je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru u zdrojŧ podzemní vody je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení v ostatních případech pak individuálně V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem ―ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje―. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrţe, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vţdy musí leţet vně ochranného pásma I. stupně. Mŧţe být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umoţňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech. Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem ―ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje― se v terénu provádí obvykle jen v místech kříţení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.] Vodní díla na území města

Ochranná pásma Ochranná pásma pro vedení vodovodŧ a kanalizací jsou vymezena dle prŧměru potrubí : Do DN 500mm ....... 1,5 m na obě strany Nad DN 500 mm.......2,5 m na obě strany ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

- Štěrkové přehráţky: Bukov na Klíšském potoce Olšinky na Kojetickém potoce Sebuzín na Tlučenském potoce - Malá vodní díla: VN Habrovice Habrovický rybník - Zdymadla: Střekov Vodní reţim – střety v území dle ÚAP 3.


Slabé stránky Četnost dle obcí % Zastavěné území v aktivní zóně 21.7 záplavového území Hrozby Četnost dle obcí % Ohroţení zastavěného území 17.4 záplavami Absence kanalizace 30.4 Závady Název

Kód

3.1. Četnost dle obyvatel % Zastavěné území v aktivní zóně 83.6 záplavového území Četnost dle obyvatel Ohroţení zastavěného záplavami Absence kanalizace Počet % obcí

Zastavěné území zasahuje do sZUoV ochranného pásma vodního 13 Z zdroje Zastavěné území zasahuje dosZUoZ 4 záplavového území Q100 Q Silnice I. třídy procházísS13 záplavovým územím Q100 ZQ Silnice II. třídy procházísS23 záplavovým územím Q100 ZQ Střety Počet Název Kód obcí Návrh zastavitelného území nZUoZ zasahuje do záplavového 4 Q území Q 100 Návrh vysokorychlostní tratě nVRprochází ochranným pásmem 4 VZ vodního zdroje Návrh zastavitelného území nZUoV zasahuje do ochranného 1 Z pásma vodního zdroje

56.5

17.4 13.0 13.0

% území

83.2 3.1

Výpis obcí Homole u Panny, Chlumec, Chuderov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Velké Březno, Zubrnice Dolní Zálezly, Povrly, Ústí nad Labem, Velké Březno Dolní Zálezly, Povrly, Ústí nad Labem Malé Březno, Ústí nad Labem, Velké Březno

4.3. Energetika a spoje (přenos informací)

Zásobování elektrickou energií 3.1.1. Zásobování elektrickou energií – současný stav Rozvody elektrické energie Zásobování Ústí nad Labem elektrickou energií je provedeno z propojeného distribučního systému elektrizační soustavy prostřednictvím elektrizační distribuční soustavy velmi vysokého napětí (110 kV) vysokého napětí (10, 22 a 35 kV) a nízkého napětí (0,4 kV). Elektrická distribuční soustava 110 kV je napojena ve dvou uzlech přenosové soustavy. 1. Chotějovice u Bíliny s transformací 220/110 kV a vyvedením elektrického výkonu bloků 2 aţ 4 Elektrárny Ledvice do 110 kV. 2. Babylon u České Lípy s transformací 400/110 kV. Z distribuční soustavy 110 kV jsou napojeny stanice některých velkoodběratelŧ elektrické energie a napájecí transformační stanice pro soustavu vysokého napětí. Na území města se nachází čtyři základní napájecí transformovny: 

Transformační stanice Koštov 110/35 kV a 110/22 kV

-

1 x 110/35 kV – 80 MVA

%

Výpis obcí

17.4

Dolní Zálezly, Malé Březno, Ústí nad Labem, Velké Březno

-

vedením 35 kV je napojena hydrocentrála Střekov, ze které jsou provedeny vývody 10 kV pro oblast Střekova a Vaňova s moţností propojení se středem města

17.4

Chlumec, Petrovice, Přestanov, Telnice

-

vedením 35 kV je napojena ústřední transformovna v Panské ulici

4.3

Ryjice



Ústřední transformační stanice

Záplavami jsou ohroţeny obce podél toku Labe. Jedná se především o město Ústí nad Labem a o další tři obce, ve kterých zasahují zastavěné plochy do záplavového území. Záplavovým územím vedou i silnice I. třídy a některé silnice II. třídy.

- 1 x 110/22 kV – 40 MVA Z této rozvodny jsou napojeny tyto části města:

- 3 x 35/10 kV Z této rozvodny je napojen střed města. 

Transformační stanice Ústí – Sever 110/22 kV a 110/10 kV

V zasaţených obcích je nutné v územních plánech eliminovat návrhy zastavitelných ploch v záplavovém území a řešit potřebná protipovodňová opatření pro ochranu zastavěného území, popř. silniční a ţelezniční sítě.

-

1 x 110/22 kV – 40 MVA

-

1 x 110/10 kV – 40 MVA

Ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem se nachází velké mnoţství vodních zdrojŧ, coţ přispívá k dobré úrovni zásobování pitnou vodou. Ve více neţ polovině obcí je zastavěné území v konfliktu s ochrannými pásmy vodních zdrojŧ. Tyto konflikty je nutné dořešit v rámci územních plánŧ dotčených obcí. (RURU – Ústí nad Labem)



Transformační stanice Krásné Březno 110/22 kV

-

2 x 110/22 kV – 40 MVA

Z této rozvodny jsou napojeny tyto části města:



-

náhradní propojení s rozvodnou Sever

vedením 22 kV jsou napojeny městské části Severní terasa, Krásné Březno, Vyhlídka a Mojţíř K zásobování velkoodběratelŧ je vybudován prŧmyslový okruh z rozvodny Koštov přes Trmice a Předlice. Vlastní odběr pro dílčí části města je řešen distribučními transformátory (cca 220 ks). Celý systém distribuce elektrické energie je řízen z centrálního dispečinku, který je umístěn na rozvodně Koštov. Uvedené rozvodny jsou bezobsluţné, ovládané počítačovým systémem SAT. Z kaţdé rozvodny je provedena signalizace výpadku jednotlivých vedení a jsou také zaznamenávány informace o zatíţení transformátorŧ. -

Významné výrobní zdroje elektrické energie 18. ENERGY Ústí nad Labem, a.s. 400 03 Ústí nad Labem, Ţukovova 100/27 Ve zdroji jsou instalovány dvě protitlaké parní turbíny a jedna kondenzační turbína o celkovém instalovaném výkonu 15,8 MW. 19. Vodní elektrárna Střekov

Tabulka 1 – Ochranná pásma pro napětí od 1 kV do 35 kV

Typ vedení

Velikost pásma [m]

vodiče bez izolace

7

vodiče se základní izolací

2

závěsná kabelová vedení

1

Tabulka 2 – Ochranná pásma pro napětí od 35 kV do 110 kV

Typ vedení

Velikost pásma [m]

vodiče bez izolace

12

vodiče se základní izolací

5

závěsná kabelová vedení

2

Tabulka 3 – Ostatní ochranná pásma

Napětí

Velikost pásma [m]

od 110 kV do 220 kV

15

20. Malá vodní elektrárna Větruše

od 220 kV do 400 kV

20

Dále je na řešeném území v provozu malá vodní elektrárna Větruše s jednou Francisovou turbínou o instalovaném výkonu 0,132 MW.

Nad 400 kV

30

Na toku řeky Labe je vybudována vodní elektrárna se třemi vodními turbínami o celkovém instalovaném výkonu 19,5 MW.

21. Ostatní zdroje Souhrnný výkon ostatních zdrojŧ instalovaných na území Ústí nad Labem je 0,037 MW. Jedná se převáţně o malé domácí fotovoltaické elektrárny.

Ochranná pásma rozvodů elektrické energie Ochranná pásma rozvodŧ elektrické energie a souvisejících zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/200 Sb. § 46 – Ochranná pásma 1. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. 2. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. 3. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

4. V lesních prŧsecích udrţuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemkŧ o šířce 4 m po jedné straně základŧ podpěrných bodŧ nadzemního vedení podle tabulek č. 1 aţ 3 pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uţivatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umoţnit. 5. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. 6. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stoţárových elektrických stanic a věţových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. 7. Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. 8. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno



a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakoţ i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,

Tabulka 4 – Zdroje tepla – teplárna Trmice

Blok

b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

Označení kotle / Parametry Výrobce

Jmenovitý výkon

K101 / VŢKG

500 °C / 12,3 MPa

50 t/h

K104 / VŢKG

500 °C / 12,3 MPa

50 t/h

c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit ţivot, zdraví či majetek osob,

Trmice I

d) provádět činnosti, které by znemoţňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Trmice II

K105 / SES

540 °C / 13,6 MPa

160 t/h

Trmice III

K106 / SES

540 °C / 13,6 MPa

160 t/h

K107 / PBS

265 °C / 1,8 MPa

115 t/h

9. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat rŧst porosty nad výšku 3 m. 10. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíţdět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. 11. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umoţňují a nedojde-li k ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušné části elektrizační soustavy nebo provozovatel přímého vedení a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáţe nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, b) mŧţe udělit písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. 12. Podmínky nebo souhlas se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává. 13. Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s moţností vzniku bludných proudŧ poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. § 47 – Přeloţky zařízení 1. Přeloţkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvkŧ tohoto zařízení. 2. Přeloţku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeloţky vyvolal. 3. Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeloţky se nemění. 3.2.

Zásobování teplem

Zásobování teplem – současný stav Teplárna Trmice Největším zdrojem tepla pro systém CZT města Ústí nad Labem je teplárna v Trmicích provozovaná firmou Dalkia Česká republika, a. s. Přehled a parametry zdrojŧ provozovaných v teplárně Trmice uvádí následující tabulka. ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Trmice IV

K108 / PBS 265 °C / 1,8 MPa Zdroj: energetická koncepce města Ústí nad Labem (Tebodin)

115 t/h

Celkový instalovaný tepelný výkon zdroje je 469,2 MW. Veškerá tepelná energie je do sítě dodávána ve formě páry. Teplo je do systému CZT odebíráno také z teplárny PPC Trmice, jejíţ celkový instalovaný tepelný výkon je 114,2 MW. Výkon teplárny Trmice je vyveden čtyřmi napáječi: -

TN I – DN 500

-

TN II – DN 600

-

TN III – DN 700

- TN IV – DN 700 Tepelný napáječ I. je veden do Předlic, kde je soustředěno prŧmyslové centrum města s hlavními velkoodběrateli energií. V Předlicích se napáječ dělí na dvě větve s tím, ţe hlavní větev pokračuje směrem ke středu města a zásobuje hlavní redukční stanici páry na Špitálském náměstí. Druhá větev pokračuje ulicemi Jateční a Klíšskou k redukční stanici na Hvězdě. Tepelný napáječ II. a III. prochází podél ulice Ţiţkova k rozdělovacímu bodu, kde se dělí na přípojku pro Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s. (Spolchemie), která je největším prŧmyslovým odběratelem a přivaděč do redukční stanice Špitálské náměstí. Tepelný napáječ IV. je veden do oblasti Předlic, kde je propojen s tepelným napáječem I. a slouţí jako jistící rezerva pro prŧmyslovou oblast Předlic. Většina odběratelŧ v Ústí nad Labem je zásobována teplem přes redukční stanice o rozdílných výstupních tlacích, které jsou určeny dle struktury odběru. Hlavní redukční stanice na Špitálském náměstí slouţí k zásobování centra města s tlakovou úrovní 0,55 MPa a v letním období umoţňuje přes redukci provoz sídelních útvarŧ Skřivánek, Severní terasa Dobětice, Krásné Březno a Všebořice. V zimním období jsou tyto oblasti zásobovány přímo z napáječŧ bez redukce. Ostatní redukční stanice jsou umístěny na okrajích oblastí a zásobují převáţně rodinné a bytové domy v daných oblastech. Pro zásobování satelitních sídelních oblastí jsou vybudovány páteřní napáječe v tomto členění: -

TN Hvězda – Holoměř pro oblast Severní terasy

-

TN Holoměř – Bukov pro oblast Bukova a Všebořic


-

TN Kočkov pro oblast sídlišť Skřivánek a Severní terasa

-

TN Krásné Březno pro oblast Krásného Března

-

TN Dobětice pro oblast Dobětic

- TN Neštěmice pro oblast Neštěmic Kondenzát se ze sítě vrací zpět v mnoţství 30 aţ 40 %. Část kondenzátu zŧstává u technologických odběratelŧ a část zŧstává v lokalitách sítě s řídkou zástavbou rodinných domŧ, kde není kondenzátní síť vybudována. Teplárna – ENERGY Ústí nad Labem Dalším významným zdrojem tepla v systému CZT je teplárna provozovaná společností ENERGY Ústí nad Labem, a. s. Celkový instalovaný tepelný výkon tohoto zdroje je 248 MW. Hlavním odběratelem tepla je SETUZA Ústí nad Labem, a. s., která odebírá cca dvě třetiny vyrobeného tepla. Zbylá třetina zásobuje teplem bytové objekty a budovy terciální sféry. Vratnost kondenzátu ze sítě je velmi rozdílná. Hlavní odběratel vyuţívá páru i pro technologické účely (kondenzát bývá znečištěn a nelze ho dále vyuţívat) a proto se vratnost pohybuje na úrovni 20 %. Vratnost ze sítě CZT se pohybuje na úrovni cca 80 %. Následující tabulky shrnují ceny, spotřeby a pouţitá paliva v systému CZT v Ústí nad Labem v letech 2005 aţ 2007.

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Výkon Palivo [%] zdroje Ostatn MWt Uhlí í 99,5 0,5 230,6 99,7 0,3 99,5 0,5 13,2 0,0 100,0 100, 0 0,0

Ústí nad Labem - CZT Ústí nad Labem - domovní kotelny 2,429 Ústí nad Labem - Jateční 1588 0 Ústí nad Labem - plynové kotelny 8,07 Ústí nad Labem - Střekov Ústí nad Labem - Trmice

469,3

Cena

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

230,6

Ústí nad Labem Ústí nad Labem 13,2 Ústí nad Labem - blokové kotelny 8,07 Ústí nad Labem - CZT Ústí nad Labem - domovní kotelny 0,692 Ústí nad Labem - Jateční 1588 Ústí nad Labem - Střekov

-

Ústí nad Labem - Trmice

469,3

Teplonosná látka

99, 8 99, 8 97, 0 0,0

0,2

-

337,9

1 283

0,2

pára

391,6

17 050

3,0 100,0

pára pára

237,4 438,1

1 214 897 28 055

0,0 97, 3

100,0

-

464,9

2 946

2,7

pára

401,6

37 362

0,0 97, 0 99, 8 97, 0

100,0

-

345,2

1 174 163

3,0

pára

416,6

4 594

0,2

pára

302,5

153 244

3,0

-

265,1

2 628 564

Teplonosná látka

Cena

Mnoţství

Kč

GJ

pára/horká voda

265,9

2 479 997

pára

245,4

1 199 046

pára pára

434,4 465,5

18 683 2 410

pára

356,5

1 027 492

100,0

-

408,9

4 282

12,0

pára

416,9

1 917

397,2

22 934

329,1

135 729

Tabulka 7 – Ceny energie 2007 (ERU)

Mnoţství Ústí nad Labem

Výkon Palivo [%] zdroje MWt Uhlí Ostatní 99, 469,3 1 0,9 99, 248 7 0,3 99, 1 0,9 5,8 0,0 100,0 88, 0 12,0

pára pára pára

Kč 375,5 209,4 427,0 432,6

GJ 1 216 1 234 125 29 300 2 850

pára

338,6

1 221 181

-

331,1

5 059

99,5 0,5

pára

416,7

3 253

0,0 100,0 100, 0 0,0 99,5 0,5

-

335,0

39 340

pára -

278,3 234,5

153 270 2 706 852

0,0 100,0 99, Ústí nad Labem - Střekov 8 0,2 pára Zdroj: Statisty Energetického regulačního úřadu (www.eru.cz)

Cena

Mnoţství

Ochranná pásma rozvodů tepla Ochranná pásma rozvodŧ tepla a souvisejících zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/200 Sb.

Kč

GJ

§ 87 – Ochranná pásma

363

1. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně ţivota, zdraví a

0,0

100,0


Cenová lokalita

-

Cenová lokalita


Cenová lokalita

Ústí nad Labem

Výkon Palivo [%] Teplonosná zdroje látka MWt Uhlí Ostatní 97, 0 3,0 -


279,0

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Ústí nad Labem - CZT Ústí nad Labem - domovní kotelny 0,692 Ústí nad Labem - Jateční 1588 Ústí nad Labem - plynové kotelny 8,07

0,0 88, 0


majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. 2. Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

regulační stanice koresponduje s označením na přiloţeném výkresu. Tabulka 1 – Seznam regulačních stanic

Název

Majitel

3. U výměníkových stanic určených ke změně parametrŧ teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na pŧdorys těchto stanic.

SSŢ obalovna Úţín

SSŢ

Mojţíř

SČP

Posilovací zdroj Mojţíř

Teplárna

4. V ochranném pásmu zařízení, která slouţí pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáţe nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostŧ v ochranných pásmech je moţno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává.

Linde Technoplyn

Linde

Ústí nad Labem – Předlice

SČP

Chemopharma

Chemopharma

Van Leer obaly

Van Leer

Avirunion

Avirunion

SČA

SČA

Spolchemie

Spolchemie

Ústí nad Labem – Klíšská

SČP

5. Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

DP Všebořice

DP Všebořice

Tesco Všebořice

Tesco Všebořice

6. Vlastníci nemovitostí jsou povinni umoţnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umoţňují a nedojde k ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do pŧvodního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací moţné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo uţívání nemovitosti.

Ústí nad Labem – Bukov

SČP

Ústí nad Labem – Severní Terasa SČP Ústí nad Labem – Kočkov

SČP

Ústí nad Labem – Olšinky

SČP

Ústí nad Labem – Kojetice

SČP

§ 86 – Přeloţky rozvodných tepelných zařízení

Ústí nad Labem – Krásné Březno SČP I

1. Přeloţkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

Ústí nad Labem – Krásné Březno SČP II

2. Přeloţky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeloţky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. 3. Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeloţky nemění. Zásobování plynem 3.2.1. Zásobování plynem – současný stav Rozvody zemního plynu Město Ústí nad Labem je zásobováno zemním plynem z VTL plynovodŧ, které jsou vedeny v okruzích okolo města. Okruh VTL plynovodŧ DN500 PN40 vstupuje na území města z Trmic a pokračuje v trase: Předlice – Český Újezd – Všebořice – Severní Terasa – Neštěmice – Valtířov – Březí – Kojetice – Střekov. V trase Velké Březno – Střekov je plynovod veden v potrubí DN300. Tento okruh je napojen na VTL plynovody Chlumec – Český Újezd, Lipová – Severní Terasa, Sebuzín – Březí a Velké Březno – Valtířov. Systém VTL plynovodŧ napájí na území města následující VTL regulační stanice. Číslo příslušné ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Neštěmice I

SČP

Neštěmice II

SČP

Ryjice SČP Zdroj: energetická koncepce města Ústí nad Labem (Tebodin) Síť městských STL a NTL plynovodŧ je vzhledem k dlouhému historickému vývoji poměrně sloţitá. STL plynovody se provozují maximálně do tlaku 0,3 MPa a jsou vyuţívány pro plošné zásobování městských částí Skorotice, Olšinky, Svádov, Kojetice a malé části území Neštěmic. STL plynovody procházející centrem města propojují některé VTL regulační stanice, coţ sniţuje moţnost rozlišení spotřeb v dílčích částech území města. Síť STL plynovodŧ také napájí řadu STL regulačních stanic, které regulují tlak plynu pro systém NTL plynovodŧ. Rozhodující část území města je zásobována ze sítě NTL plynovodŧ. Jedná se o území centra města, sídliště Skřivánek, městskou část Klíše a její pokračování ve směru na Bukov aţ do Všebořic. Z NTL plynovodŧ je zásobován také Střekov, Krásné Březno a téměř celé území Neštěmic.


Ochranná a bezpečnostní pásma rozvodů zemního plynu Ochranná a bezpečností pásma rozvodŧ plynu a souvisejících plynárenských zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/200 Sb.

a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud se prokáţe nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,

§ 68 – Ochranná pásma

b) umístit stavbu neuvedenou v písmenu a) pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

1. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v následující tabulce:

2. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho pŧdorysu.

Tabulka 2 – Rozsah bezpečnostních pásem plynových zařízení

Velikost pásma [m]

Druh zařízení

3. Ochranná pásma činí a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodŧ a plynovodních přípojek, jimiţ se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od pŧdorysu, b) u ostatních plynovodŧ a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od pŧdorysu, c) u technologických objektŧ 4 m na všechny strany od pŧdorysu. 4. Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těţebních objektŧ, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uloţení plynárenských zařízení, mŧţe ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem aţ na 200 m. 5. V ochranném pásmu zařízení, které slouţí pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých dŧsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. 6. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umoţňují a nedojde-li k ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu či podzemní zásobník plynu nebo přímý plynovod či plynovodní přípojku a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáţe nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, b) mŧţe udělit písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Podzemní zásobníky

250

Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 5 m do 20 m3

3

20

Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 20 m3 40 do 100 m3 Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 100 60 m3 do 250 m3 Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 250 100 m3 do 500 m3 Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 500 150 m3 do 1 000 m3 Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 1 000 200 m3 do 3 000 m3 Tlakové zásobníky zkapalněných plynŧ s vnitřním obsahem od 3 000 300 m3 Plynojemy do 100 m3 Plynojemy nad 100 m

30 3

50

Plnírny plynŧ

100

Zkapalňovací stanice stlačených plynŧ

100

Odpařovací stanice zkapalněných plynŧ

100

Kompresorové stanice

200

Regulační stanice vysokotlaké

10

Regulační stanice velmi vysokotlaké

20

§ 69 – Bezpečnostní pásma

Vysokotlaké plynovody do DN 100

15

1. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinkŧ případných havárií plynových zařízení a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Vysokotlaké plynovody do DN 250

20

Vysokotlaké plynovody nad DN 250

40

Velmi vysokotlaké plynovody do DN 300

100

2. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od pŧdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

Velmi vysokotlaké plynovody do DN 500

150

Velmi vysokotlaké plynovody nad DN 500

200

7. Podmínky nebo souhlas se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává. 8. V lesních prŧsecích udrţuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemkŧ o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uţivatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umoţnit.

3. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umoţňují a nedojde-li k ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze v bezpečnostním pásmu ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


§ 70 – Přeloţky plynárenských zařízení

Obrázek 1 - Mapa pokrytí digitálním televizním vysíláním v oblasti Ústí nad Labem – Multiplex

1. Přeloţkou plynárenských zařízení se pro účely zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvkŧ. 2. Přeloţky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeloţky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. 3. Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeloţky nemění.

PŘENOS INFORMACÍ Radiokomunikace zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenos telefonních hovorŧ a datové komunikace po radioreléových trasách. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačŧ, přijímačŧ a retranslačních stanic (pasivní relé převaděčŧ) propojenou paprsky mikrovlnného pásma. Seznam vysílačŧ rozhlasového, analogového a digitálního televizního vysílání uvádí následující tabulky. Tabulka 1 – Vysílače analogového televizního signálu v oblasti Ústí nad Labem Výška nad Název vysílače Zvuk Polarizace m. Stanoviště Ústí nad Labem město 47 D H 335 Klíše Ústí nad Labem - Brná 25 D H 180 Vaňov Ústí nad Labem - Brná 43 D H 180 Vaňov

Tabulka 2 – Vysílače digitálního televizního signálu v oblasti Ústí nad Labem Výška nad Název vysílače Multiplex Polarizace m. Stanoviště Buková Ústí nad Labem 33 1 H 662 hora Buková Ústí nad Labem 55 3 H 662 hora Buková Ústí nad Labem 58 2 H 662 hora

Tabulka 3 – Vysílače rozhlasového signálu v oblasti Ústí nad Labem Výška nad Název vysílače Kmitočet Polarizace m. Stanoviště Ústí nad Labem město 105,8 H 335 Klíše Buková Ústí nad Labem 88,8 H 662 hora Buková Ústí nad Labem 93,5 H 662 hora Buková Ústí nad Labem 90,9 H 663 hora Buková Ústí nad Labem 102 H 664 hora Buková Ústí nad Labem 104,5 H 665 hora Telekomunikace Uspokojení poptávky po spojových sluţbách vyřešila výstavba moderních digitálních ústředen situovaných převáţně ve stávajících objektech telefonních ústředen – tedy bez nárokŧ na výstavbu nových samostatných objektŧ. Digitální technologie umoţňuje zřizovat satelitní ústředny v místech soustředěného zájmu o spojové sluţby. Celkové délky stávajících telekomunikačních vedení jednotlivých provozovatelŧ sítí zobrazuje následující tabulka:



Tabulka 4 – Vysílače rozhlasového signálu v oblasti Ústí nad Labem Délka Podíl na Provozovatel kabelů celkové telekomunikační sítě m délce GTS Novera 19 215 2,8% České radiokomunikace 135 947 19,8% ČD Telematika 128 024 18,6% Dopravní podnik 64 953 9,4% UPC 73 420 10,7% ČEZnet 126 284 18,4% O2 127 431 18,5% Sitel 12 612 1,8% Celkem 687 886 -

26. Zajistit rozvoj všech systémŧ technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města, prověřit moţnosti vyuţití alternativních zdrojŧ energie 27. Navrhnout řešení ochrany území proti krizovým situacím, upřednostňovat víceúčelová vyuţití 28. Zvyšovat podíl sídelní zeleně a propojovat ji do uceleného systému se zelení stávající a zelení přírodní 29. Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémŧ a přispět k vyřešení střetŧ zájmŧ mezi ochranou ţivotního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem města.

4.4. Okruhy problémů k řešení ÚP problémový výkres, který souhrnně znázorňuje zjištěné záměry na provedení změn v území, veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány státní správy podle zvláštních právních předpisŧ, střety těchto záměrŧ a zájmŧ a nejdŧleţitější problémy, které by měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci. Nový územní plán pak stanoví urbanistickou koncepci, řešící přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční vyuţití ploch, jejich uspořádání a určí základní regulaci území vč. vymezení hranice zastavěného území a zastavitelných ploch, resp. ploch přestavby. Zpracovaný elaborát "Doplňující prŧzkumy a rozbory pro ÚP Ústí nad Labem― tedy analyzuje v grafické, textové a tabulkové části stávající stav řešeného území ve všech známých souvislostech a funkčních aspektech a hodnotí dostupné informace, váţící se k vyuţití řešeného území. Podrobná analýza dostupných materiálŧ, především pak urbanistické struktury sídel, si neklade za cíl faktograficky vyčerpávajícím zpŧsobem dokladovat znalosti jinde jiţ zpracované, ale postihnout širší obecné zákonitosti, které lze pouţít jako východiska při návrhu obnovy a rozvoje území s respektováním jeho krajinných i historických kvalit. V problémovém výkrese jsou vedle stávajícího stavu a limit vyuţití území zakresleny známé záměry na vyuţití území a náměty na zpracování ÚP Ústí nad Labem, shromáţděné a uplatněné pořizovatelem. Některé z těchto záměrŧ jsou v témţe výkrese zároveň specifikovány jako střety, protoţe se dostávají do střetu s vymezenými limitami vyuţití území. Řešení nového územního plánu Ústí nad Labem bude sledovat tyto priority: 18. Vycházet z postavení Ústí nad Labem jako přirozeného centra Ústeckého kraje 19. Respektovat a dále rozvíjet kulturní a historické hodnoty a specifické přírodní podmínky správního území Ústí nad Labem 20. Návrhem optimálního funkčního i prostorového uspořádání ve všech částech města a celého správního území vytvářet podmínky pro vyváţený rozvoj území 21. Prioritně vyuţít transformačních a ostatních nevyuţitých či neefektivně vyuţitých území oproti extenzivnímu rozvoji v dosud nezastavěném území 22. Zmírňovat negativní vlivy suburbanizace ve správním území i přilehlé části Ústeckého regionu 23. Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémŧ nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Ústeckého kraje 24. Vytvořit podmínky umoţňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města 25. Vytvořit podmínky pro rozvoj druhŧ dopravy šetrných k ţivotnímu prostředí ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


5.

LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ

V řešeném území se uplatňují ochranná pásma, chráněné lokality a další regulační opatření, vázaná ve smyslu příslušných předpisŧ na některé přírodní, kulturní, funkční a technické prvky území, podrobně popsané v příslušných kapitolách. Tyto jevy jsou společně s rozborem udrţitelného rozvoje území souhrnně dokumentovány v územně analytických podkladech (dále ÚAP, Institut regionálních informací, s.r.o., září 2008), zpracovaných pro obec s rozšířenou pŧsobností Ústí nad Labem v rozsahu stanoveném § 27 Stavebního zákona a poskytnutých jako závazný podklad pořizovatelem. Souhrn těchto faktorŧ, omezujících moţnosti vyuţití území, je definován jako limity vyuţití území a zobrazen v samostatném výkrese č.1 (zobrazení v tiskové reprezentaci P+R je limitováno měřítkem ÚP Ústí nad Labem 1:10.000 a z něj vyplývající zobrazitelnosti některých jevŧ). Na základě provedené analýzy byla data z ÚAP doplněna o samostatnou vrstvu, zobrazující aktualizaci limit podle dostupných zjištěných podkladŧ zhotovitelŧ. 5.1. Ochrana přírody a krajiny prvky územního systému ekologické stability – biocentra, biokoridory, v rámci územního plánu dále i interakční prvky na nadregionální, regionální, lokální úrovni registrované významné krajinné prvky – Prameniště v ulici Na louţi, Mariánská skála památné stromy a stromořadí významné krajinné prvky ve smyslu zákona 114/1992 Sb. (lesy, vodní útvary atd.) vzdálenost 50 m od okraje lesa záplavové území Labe vymezené hranicí Q100 vč. aktivní zóny území zvláštní povodně pod vodním dílem právo uţívání břehu pro správce vodního toku u splavných tokŧ 10 metrŧ, u ostatních 6 metrŧ od břehové čáry CHKO České Středohoří – zonace, ochranné pásmo NPP Vrkoč PR Kozí vrch, Slunečná stráň PP Divoká rokle, Loupeţnická jeskyně poddolovaná území plošná a bodová -Trmice (hnědé uhlí), Chabařovice, rizika spojená s poddolováním území jsou dvojího druhu: rizika spojená s poklesem terénu po ukončení a v prŧběhu hlubinné těţby (pokles ukončen cca po 10 letech); rizika spojená s ojedinělými poklesy (například vyplavení části nadloţí do dŧlních prostor, tzv. „pískové čočky,― největší nebezpečí tohoto jevu je v oblastech malého nadloţí, eventuálně tam, kde byly vyraţeny tzv. „tykadlové chodby,― vznik deprese – např. Proboštov). 7. dobývací prostor Stříbrníky 8. CHLÚ Chabařovice I. 9. sesuvná území zemědělský pŧdní fond – bonitní pŧdy I.a II. třída ochrany

5.3. Ochranná pásma vodních zdrojů - celé řešené území se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. (nelze zobrazit) ochranné pásmo zdrojŧ pitné vody ochranné pásmo zdrojŧ pitné vody II.stupně ochrana vodních děl 5.4. Ochranná pásma dopravních staveb a zařízení - ochranná pásma letiště - ochranná pásma komunikací mimo město - ochranná pásma ţeleznice - ochranná pásma heliportŧ - nezobrazena 5.5. Ochranná pásma liniových vedení a zařízení technické vybavenosti podrobná specifikace viz kapitola 4, zobrazitelná ochranná pásma : - ochranné a bezpečnostní pásmo plynovodŧ VVTL, VTL - ochranná pásma elektrického vedení VVN, ZVN a VN - radioreléové trasy 5.6. Ostatní ochranná pásma a opatření - ochranné pásmo veřejného pohřebiště

5.2. Památková ochrana - národní a nemovité kulturní památky – seznam viz kapitola 3.4. 4. v souladu s ustanovením zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/1992 Sb. je řešené území třeba povaţovat za území s archeologickými nálezy, samostatně jsou vymezena archeologická naleziště (I.zóna, II. zóna)



6. SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ A VYTÝČENÍ ÚKOLŮ K ŘEŠENÍ ÚP Cílem doplňujících prŧzkumŧ a rozborŧ je vyhodnotit současný stav a podmínky vyuţívání území a zjistit jeho aktuální hodnoty, rozvojové tendence, problémy a střety zájmŧ v řešeném území. Doplňující prŧzkumy a rozbory jsou podkladem pro zpracování Zadání a pro řešení územně plánovací dokumentace a zpracovávají se v rámci přípravných prací zhotovitele. V kapitole 1.3. této dokumentace je podrobně popsána a vyhodnocena dosud zpracovaná a k předmětu řešení se váţící územně plánovací dokumentace. Protoţe se jedná o poměrně rozsáhlý soubor informací, pořizovaný v dlouhém časovém horizontu podle aktuálně platných předpisŧ, je zde zhodnocena její vyuţitelnost pro zpracování nového ÚP Ústí nad Labem např. z hlediska jejího naplnění, aktuálnosti vzhledem k současně platné legislativě apod. Dále byly pořizovatelem v rámci přípravných prací shromáţděny známé záměry na změny vyuţití území, transformace ploch i poţadavky na nové prověření ploch jiţ dříve navrhovaných k rŧznému zpŧsobu vyuţití. Jedná se o 248 ţádostí občanŧ – vlastníkŧ pozemkŧ, subjektŧ podnikajících v řešeném území apod. na provedení změn v rozsahu jejich pozemkŧ, shromaţďované postupně od roku 2003 (archivované pořizovatelem). Zároveň v prŧběhu přípravných prací na základě výzvy pořizovatele ostatním uţivatelŧm byly definovány poţadavky na prověření území, vyplývající ze zkušeností uţivatele ÚPD. Zde je cílem ověření dříve uplatněných záměrŧ a zejména odstranění nejednoznačností při uplatňování ÚPN-SÚ (např. problematická „dvoukolejnost― stávající dokumentace - hlavní výkres + regulace a operační plán) a získání jednoznačně definovaného nástroje pro rozhodování v území. Jednotlivé okruhy záměrŧ k prověření novým ÚP Ústí nad Labem jsou graficky rozděleny podle jejich zdroje, tj. platný ÚPN-SÚ Ústí nad Labem, jeho Změny, další zpracovaná ÚPD, individuální ţádosti, poţadavky pořizovatele ap. takto : 5. rozvojové plochy dle platného ÚPN-SÚ Ústí nad Labem (RaOP) tyrkysová šrafa zprava 6. transformační plochy dle platného ÚPN-SÚ Ústí nad Labem (RaOP) tyrkysová šrafa zleva 7. plochy změny dle zpracovaných Změn ÚPN-SÚ Ústí nad Labem a ostatní platné ÚPD modrá 8. poţadavky na provedení změn ÚPN-SÚ Ústí nad Labem dle individuálních ţádostí oranţová 9. plochy navrţené k prověření změn ve vyuţití území failová

ROZVOJOVÉ PLOCHY DLE PLATNÉHO ÚPN-SÚ ÚSTÍ NAD LABEM (ROaP)

Pro přehlednost jsou k jednotlivým takto definovaným okruhŧm známých záměrŧ zpracovány samostatné kartogramy, ze kterých je patrná lokalizace i rozsah záměrŧ, obecněji pak směry a trendy ve vyuţití řešeného území:

TRANSFORMAČNÍ PLOCHY DLE PLATNÉHO ÚPN-SÚ ÚSTÍ NAD LABEM (ROaP) ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―


PLOCHY ZMĚNY DLE ZPRACOVANÝCH ZMĚN ÚPN-SÚ ÚSTÍ NAD LABEM A OSTATNÍ ÚPD ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

POŢADAVKY NA PROVEDENÍ ZMĚN ÚPN-SÚ ÚSTÍ NAD LABEM SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

DLE INDIVIDUÁLNÍCH ŢÁDOSTÍ

PLOCHY K PROVĚŘENÍ ZMĚN VE VYUŢITÍ ÚZEMÍ ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

Souhrnně je pak přehled všech známých a relevantních záměrŧ zobrazen v problémovém SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

výkrese č. 6, kde jsou tyto konfrontovány se stávající funkcí území a s limitami vyuţití území (pro přehlednost výkresu v tištěné podobě 1:10.000 nezobrazeny, resp. zobrazeny v samostatném výkrese č. 1, kde jsou zakresleny všechny limity vyuţití území dle zpracovaných a úřadem vydaných ÚAP, doplněné resp. aktualizované zhotovitelem). Cílem je definování střetŧ v území, šířeji problémových okruhŧ, které je třeba v novém územním plánu řešit a budou definovány pořizovatelem v Zadání nového ÚP Ústí nad Labem :

ÚZEMNÍ STŘETY – LOKALIZACE

ÚZEMNÍ STŘETY index 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Popis střetu území Známý záměr zasahuje do poddolovaného území Známý záměr zasahuje do lokálního biokoridoru Známý záměr zasahuje do poddolovaného území Známý záměr zasahuje do dobývacího prostoru Známý záměr zasahuje do poddolovaného území Známý záměr zasahuje do lokálního biocentra Známý záměr zasahuje do loţiska nerostných surovin Známý záměr zasahuje do dobývacího prostoru Známý záměr zasahuje do lesa Známý záměr zasahuje do lokálního biocentra Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr zasahuje do lokálního biokoridoru Známý záměr zasahuje do významného krajinného prvku registrovaného Známý záměr zasahuje do regionálního biocentra Známý záměr zasahuje do významného krajinného prvku registrovaného Známý záměr zasahuje do nadregionálního biokoridoru Známý záměr zasahuje do loţiska nerostných surovin Známý záměr zasahuje do lokálního biokoridoru Známý záměr zasahuje do záplavového území Q 100 Známý záměr zasahuje do záplavového území Q 100 Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr je v konfliktu s návrhem evropsky významné lokality NATURA 2000 Známý záměr je v konfliktu s návrhem evropsky významné lokality NATURA 2000 Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr je v konfliktu s návrhem evropsky významné lokality NATURA 2000 Známý záměr zasahuje do záplavového území Q 100 Známý záměr zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody Známý záměr je v konfliktu s návrhem evropsky významné lokality NATURA 2000 DOPRAVNÍ ZÁVADY



V řešeném území se nachází na komunikační a silniční síti řada dopravní závad, které je nutné identifikovat a postupně odstraňovat, neboť mají negativní vliv na bezpečnost a plynulost dopravy. Dopravní závady lze rozdělit na liniové (např. chybějící komunikační propojení, nekvalitní komunikace) a bodové (např. nevyhovující křiţovatky, nebezpečná místa, střety jednotlivých druhŧ dopravy). Část dopravních závad vychází z historického uspořádání komunikací, kdy návrhové parametry komunikací nezohledňovaly skutečný nárŧst dopravy. To se projevuje v nedostatečných šířkových parametrech, kdy není moţné rozšíření komunikace v prostoru křiţovatek díky okolní zástavbě. Dále jsou to nedostatečné výškové a šířkové poměry na komunikacích. Jedná se o nevyhovující podjezdy pod ţelezničními tratěmi, které byly mnohdy budovány pro provoz koňských potahŧ. Nové dopravní problémy v území jsou často dŧsledkem vzniku dalších komerčních zón, nových silničních tahŧ a neuváţených změn dopravního systému. Při zprovoznění nových aktivit či úsekŧ komunikační sítě jsou mnohdy řešeny pouze bezprostředně související úpravy stávajících komunikací, ale nejsou zohledněny i širší dopravní vztahy. Další nároky na nové dopravní vztahy v území jsou i reakcí změny uspořádání funkcí města (vytlačování obchodních aktivit na okraj města, zrušení pracovních příleţitostí a jejich přemístění do nových lokalit). V následujícím textu je popis hlavních dopravních závad plynulosti a bezpečnosti provozu, jejich zákres do mapového podkladu je proveden v Problémovém výkresu č. 6. : 9. Prŧjezd centrem města pro individuální dopravu. Jedná se o ulice Velká Hradební, Paříţská, Brněnská, kde jsou nedostatečné kapacity v křiţovatkách, silné pěší vazby 10. Silnice I/30 – ulice Přístavní. Nejvíce problematický je úsek mezi křiţovatkami Praţská x Přístavní a Přístavní x Hrnčířská. Tento úsek patří mezi dopravně nejzatíţenější ve městě, jsou zde problémy s výškou podjezdu pod mostem E. Beneše a tento úsek je často zaplavován řekou Labe. Jiţ se připravuje rekonstrukce tohoto úseku. 11. Objízdná trasa nedokončeného úseku dálnice D8 – 805, která je vedena v jiţní části města po ulicích Praţská (I/30) a Ţiţkova (II/613). Přestoţe by městem měl být veden pouze směr do Lovosic, je intenzivně vyuţíván i opačný směr. Do doby dokončení stavby D8 – 805 nenastane zlepšení stavu. 12. Prŧjezd městskou částí Klíše (Klíšská, Na Popluţí, Štefánikova). Intenzivně vyuţívané komunikace, která jsou vedeny obytnou zástavbou (parkování vozidel, provoz MHD). 13. Prŧtah silnice I/30 městskou částí Všebořice. Tato komunikace obsluhuje řadu komerčních aktivit, napojuje řadu obytných objektŧ a zároveň je přivaděčem na dálnici D8. Je nutné hledat řešení, která sníţí intenzitu dopravy na této silnici. 14. Prŧjezd silnice II/528 obcí Stráţky. Silnice II/528 propojuje severní část řešeného území s dálnicí D8 a mimo zastavěné území obce má dostatečné návrhové poměry. Pouze prŧjezd obcí nesplňuje poţadavky na prostorové uspořádání silnice II. třídy (šířka vozovky, rozhledové poměry, řešení zastávek, trasy pro pěší) 15. Prŧjezd silnice II/261 městskou částí Brná. Směrové vedení a šířkové parametry této páteřní pravobřeţní komunikace jsou při prŧjezdu zastavěným územím nedostatečné, a to zejména z hlediska rozhledových poměrŧ, pěších tras a šířkového uspořádání. 16. Chybějící komunikační propojení městských čtvrtí Všebořice a Bukov - alternativní propojení odlehčí stávající komunikace v zástavbě (prŧjezd m.č. Klíše a Všebořice) 17. Chybějící severní komunikační propojení městských částí Boţtešice a Neštěmice. Jedná se o severní propojení východní a západní části města, které je v současném stavu realizováno přes sídlištní celky na severu města. Stávající silnice propojující jednotlivé obce jsou pro vyšší dopravní zatíţení nepouţitelné. 18. Komunikační propojení v jihozápadním segmentu města. Pro odlehčení křiţovatkového uzlu Pod Větruší by bylo vhodné (mimo dokončení D8 – 805) i dopravní propojení ulic Tovární ↔ Ţiţkova ↔ Praţská ↔ pravý břeh Labe.


DOPRAVNÍ ZÁVADY - LOKALIZACE

19. Komunikační propojení v jihovýchodním segmentu města, které by odlehčilo ulici Přístavní v nejvíce zatíţeném úseku u centra města. Jedná se o propojení silnic I/30 a I/62 SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

s vyuţitím dvou mostních objektŧ pře Labe a tunelem pod Střekovem. 20. Řešení křiţovatek pod Větruší. Křiţovatky jsou v současném stavu na hranici kapacity bez reálné moţnosti stavebních úprav. Zlepšení situace nastane aţ po převedení dopravy mimo křiţovatku. 21. Křiţovatka Masarykova x Paříţská. Tato křiţovatka se součástí bodu 1. dopravní závady. Kapacitní problémy jsou na této křiţovatce dlouhodobé, nutné rychlé řešení. 22. Křiţovatka Velká Hradební x Na Schodech. Opět se jedná o křiţovatku, která je součástí 1. dopravní závady. Obdobně jako u předchozí křiţovatky je zde problém kapacity křiţovatky doplněn o poměrně silné pěší tahy. 23. Ulice Majakovského (II/258). Tato komunikace propojuje radiálu ulici Tovární s městem Trmice a zejména komerční zónou Trmice. Je tedy značně dopravně zatíţená, je po ní vedena trolejbusová doprava. Problémem jsou podjezdy pod ţelezničními tratěmi, které mají omezené směrové a výškové poměry. 24. Křiţovatka Majakovského x Tovární. Tento problém navazuje na předchozí bod. Křiţovatka je dopravně přetíţena, zejména vedlejší vjezd od Trmic 25. Ulice Sociální péče (I/30) v úseku Mezní ↔ Petrovická. V tomto úseku je silnice poměrně značně zatíţena individuální dopravou a je po ní vedena hromadná doprava, včetně trolejbusŧ. Zároveň se jedná o jediný přístup do nemocnice. Jsou zde silné pěší vazby přes hlavní komunikaci, coţ je jednou z příčin dopravních nehod. 26. Okruţní křiţovatka v městské části Bukov (Masarykova x Všebořická x Boţtěšická). Jedná se o okruţní křiţovatku na silnici I/30, která je nestandardně vyznačena dopravním značením. 27. Křiţovatka Havířská (I/30) x Lipová. Tato křiţovatka představuje dlouhodobý problém jak z hlediska kapacity, tak z hlediska bezpečnosti provozu. Přestavba a návrh SSZ je připravena, očekává se realizace. 28. Vlečky na ulici Tovární. Jedná se o vlečku u ulice Textilní, která není vybavena signalizačním zařízením a vlečku u ulice U Chemičky, která je vybavena signalizačním zařízením. Obě vlečky kříţí intenzivně zatíţenou komunikaci, prostorové uspořádání obou přejezdŧ je nevhodné. 29. Kříţení vlečky do přístavu Vaňov se silnicí I/30. Jedná se o signalizovaný přejezd, který je nevhodný z hlediska kombinace s intenzivní dopravou. Případné intenzivní vyuţití vlečky mŧţe být zdrojem kongescí, coţ má bezpečnostní dŧsledky. 30. Ţelezniční přejezdy na ulici Ţukovova. Jedná se o ţelezniční chráněný přejezd vícekolejné ţelezniční trati a dále přejezdy několika vlečkových kolejí do objektu Setuza. 31. Podjezd na ulici Ţelezničářská (II/261). Tento dlouhý podjezd pod Střekovským nádraţím nesplňuje nároky na šířkové uspořádání a rovněţ je omezena podjezdná výška. 32. Podjezd na ulici Sebuzínská (II/261). Podjezd je situován v nepřehledných směrových poměrech a jeho šířka je nedostatečná. 33. Zatápění silnice II/261 v Sebuzíně. Silnice je zde vedena pod hladinou stoleté vody, coţ je nevyhovující stav pro zachování dopravní obsluţnosti území při zvýšené hladině řeky. 34. Zajištění splavnosti plavební cesty, coţ v řešeném území mimo jiné představuje vybudování dalšího plavebního stupně. 35. Zajištění dopravního zázemí pro rozvoj letiště a návazných sluţeb 36. Dopravní obsluha nově rozvíjejícího se rekreačního území Milada. Vymezení koridorŧ pro přístupové komunikace, parkovací plochy a rekreaci. 37. Chybějící kolejové propojení stanic Ústí nad Labem – západ ↔ Velké Březno Další dopravní závady a náměty pro řešení nejsou vyjádřeny graficky v mapovém podkladu. Jedná se o plošné problémy, nebo v tomto okamţiku neoznačitelné vize s nárokem na funkční ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

plochy. Tyto náměty budou podrobněji řešeny v konceptu územního plánu. 38. Problematika parkování v centrální části města, řešení parkovacích objektŧ 39. Problematika parkování na sídlištích, řešení parkovacích objektŧ, nalezení dalších ploch pro navýšení parkovací kapacity 40. Řešení přechodŧ pro chodce, které nevyhovují ustanovení normy ČSN 73 6110. Jedná se o značný počet přechodŧ, které nevyhovují především svojí délkou. 41. Vysoký podíl tranzitní dopravy v blízkosti centrální části města, snaha o vymístění maximálně moţného podílu tranzitní dopravy mimo obytné území 42. Opatření pro sníţení hlukové zátěţe v centrální části města 43. Návrhy územní rezervy na rozšíření technického zázemí pro rozvoj hromadné dopravy osob 44. Zajištění územní rezervy pro koridor vysokorychlostní trati (širší vztahy) 45. Umístění odstavných ploch pro kamionovou dopravu – navrţení truck centra 46. Zajištění územních rezerv pro parkoviště typu P+R u ţelezničních stanic a zastávek, případně u kvalitně obslouţených zastávek hromadné dopravy 47. Přestavby křiţovatek a úsekŧ komunikací, které vykazují zvýšenou nehodovost 48. Rozvoj osobního přístavu a zázemí pro rekreační plavbu 49. Dopravní zpřístupnění rozvojové zóny Kojetice 50. Zapojení osobní ţelezniční dopravy typu S-bahn do integrovaného systému hromadné dopravy osob 51. Vzájemné propojení cyklistických tras 52. Odstranění pěších bariér v území 53. Návrh systému dopravních opatření v případě povodní – aktualizace jiţ zpracovaných povodňových tras s ohledem na rozvoj komunikační a silniční sítě. 54. Zlepšení komunikačního propojení příměstských sídel na páteřní městské komunikace 55. Zajištění územních rezerv pro čerpací stanice alternativních pohonných vozidel 56. Návrh centrálního řídícího systému dopravy na území města, doplněný o informační systémy pro účastníky provozu. Zpracovaný elaborát "Doplňující prŧzkumy a rozbory pro ÚP Ústí nad Labem― analyzuje v grafické, textové a tabulkové části stávající stav řešeného území ve všech známých souvislostech a funkčních aspektech a hodnotí dostupné informace, váţící se k vyuţití řešeného území. Podrobná analýza poskytnutých materiálŧ, především pak urbanistické struktury sídel, si neklade za cíl faktograficky vyčerpávajícím zpŧsobem dokladovat znalosti jinde jiţ zpracované, ale postihnout širší obecné zákonitosti, které lze pouţít jako východiska při návrhu obnovy a rozvoje území s respektováním jeho krajinných i historických kvalit. Závěrem této etapy prací je tedy analýza problémŧ k řešení novým ÚP Ústí nad Labem, grafická část obsahuje mimo jiné výkres limit vyuţití území, vyplývajících z právních předpisŧ a správních rozhodnutí a dále problémový výkres, který souhrnně znázorňuje zjištěné záměry na provedení změn v území, veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisŧ, střety těchto záměrŧ a zájmŧ a nejdŧleţitější problémy, které by měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci. Řešení nového územního plánu Ústí nad Labem bude sledovat tyto priority: - Vycházet z postavení Ústí nad Labem jako přirozeného centra Ústeckého kraje - Respektovat a dále rozvíjet kulturní a historické hodnoty a specifické přírodní podmínky správního území Ústí nad Labem - Návrhem optimálního funkčního i prostorového uspořádání ve všech částech města a celého správního území vytvářet podmínky pro vyváţený rozvoj území - Prioritně vyuţít transformačních a ostatních nevyuţitých či neefektivně vyuţitých území oproti extenzivnímu rozvoji v dosud nezastavěném území SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

- Zmírňovat negativní vlivy suburbanizace ve správním území i přilehlé části Ústeckého regionu - Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémŧ nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Ústeckého kraje - Vytvořit podmínky umoţňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města - Vytvořit podmínky pro rozvoj druhŧ dopravy šetrných k ţivotnímu prostředí - Zajistit rozvoj všech systémŧ technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města, prověřit moţnosti vyuţití alternativních zdrojŧ energie - Navrhnout řešení ochrany území proti krizovým situacím, upřednostňovat víceúčelová vyuţití - Zvyšovat podíl sídelní zeleně a propojovat ji do uceleného systému se zelení stávající a zelení přírodní - Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémŧ a přispět k vyřešení střetŧ zájmŧ mezi ochranou ţivotního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem města. V souladu se stanovenými rozvojovými oblastmi a osami dle PÚR ČR a rozpracované ZÚR Ústeckého kraje stanoví územní plán celkovou urbanistickou koncepci rozvoje řešeného území a vymezí zastavitelné plochy a plochy přestavby s příslušnými regulativy s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury Ústí nad Labem, stanoví plochy nezastavitelné a jejich reţim při respektování těchto zásad : - prioritně před extenzivním rozvojem na plochách zeleně a jiných nezastavěných plochách preferovat vyuţití všech transformačních území (brownfields) - navázat na stávající koncepci rozvojových ploch, které budou prověřeny podle aktuální situace - případná redukce či rozšíření rozvojových zastavitelných ploch bude náleţitě zdŧvodněna - prověřit potřebu vymezení územních rezerv - chránit sídelní strukturu odráţející výraznou morfologii města, tzn. zachovat a dŧsledně chránit přirozeně i záměrně vzniklý kontrast střídání urbanizovaných enkláv s výraznými předěly ploch zeleně, zelených svahŧ a nezastavěných náhorních plošin a údolí směřujících k Labské kotlině - nejcennější části krajiny a plochy utvářející krajinný ráz řešeného území vymezit jako nezastavitelné území - respektovat a při novém rozvoji sledovat a vytvářet koordinovanou strukturu sídla, chránit plochy představující a spoluvytvářející pozitivní dominanty území - zabezpečit územní předpoklady pro zvyšování obytného standardu města zejména dŧslednou ochranou stávajících veřejných prostorŧ, veřejné zeleně, občanské vybavenosti a míst pro krátkodobou rekreaci ve vhodné docházkové vzdálenosti - stanovit a dodrţovat koeficienty zeleně, tak aby odpovídali specifiku lokalit v rámci urbanistické struktury, zároveň však dovolovali navyšování ploch zeleně a retence krajiny - navázat na polycentrickou strukturu Ústí nad Labem a dále ji rozvíjet, v centrální části města podporovat kvalitativní nikoli kvantitativní rozvoj území Hranice zastavěného území bude v územním plánu vymezena na základě zpracovaných ÚAP dle § 58 Stavebního zákona s uvedením data, ke kterému byla vymezena. Při zpracování nového územního plánu Ústí nad Labem budou posuzovány rozvojové záměry ve vztahu k veřejnému zájmu tak, ţe bude v zásadě vyloučeno (bez prŧkazu nezbytnosti ÚZEMNÍ PLÁN ÚSTÍ NAD LABEM „ DOPLŇUJÍCÍ PRŦZKUMY A ROZBORY―

v obecném zájmu) :  umisťování dalších komerčních aktivit i bydlení na dosud „volné― plochy v zastavěném území města a jeho další „zahušťování― na úkor městské veřejné, vyhrazené i soukromé zeleně se všemi negativními dopady  změny vyuţití pozemkŧ určených dosud územně plánovací dokumentací pro občanské zařízení zejména pro předškolní a školní výchovu, sociální sluţby, kulturu, zdravotnictví pro jiné účely (převáţně komerční aktivity) proti zájmu na zachování dostatku územních rezerv pro veřejnou občanskou vybavenost pro vzdálenější výhled v hospodářské a sociální oblasti, po odeznění demografických výkyvŧ apod.  vyšší intenzitu vyuţití území zvyšováním hladiny zástavby nástavbami, střešními vestavbami a návrhy na umístění vysokopodlaţních budov bez ohledu na urbanistický (a v tom i památkový) kontext oproti nejen památkářskému, ale i obecně kulturnímu zájmu uchránit centrum města Ústí nad Labem a jeho prostorově kompoziční vztahy ke krajinnému rámci i v širším optickém kontaktu s ní (v nivě řeky, na pohledově exponovaných horizontech a za nimi)  umisťování dalších obytných souborŧ i komerčních aktivit do záplavových území na nových terénních úpravách se všemi negativními vlivy z toho vyplývajícími;  zvyšování kapacit stávajících atraktivních funkcí navzdory dosaţení maximální únosnosti daného území z hlediska dopravy, vodohospodářské infrastruktury i dalších negativních dopadŧ V oblasti ţivotního prostředí, dopravní a technické vybavenosti území budou řešeny následující úkoly :  systémově a dlouhodobě zlepšovat prostupnost krajiny jak z hlediska její rekreační vyuţitelnosti, tj. odstraňováním bariér pro pěší a cyklisty a vytvářením propojení vhodnými typy funkčních ploch, tak odstraňováním migračních bariér pro ostatní organismy (formou biokoridorŧ ÚSES), především pak v místech kolize s nadřazenou a kapacitní dopravní sítí;  vytvořit účinný mechanismus ochrany hodnotné vegetace a zajistit zachování odpovídajícího podílu zeleně v zastavěném území;  vyuţít funkce povrchového odvodnění jako krajinotvorných prvkŧ v zastav. území  střety dopravní obsluţnosti a kapacit v protikladu s ochranou prvkŧ ţivotního prostředí a veřejného zdraví (střety s prvky ÚSES, CHKO, VKP, zatíţení centra exhalacemi atd.)  nároky na rozvojové plochy a jejich kapacity podmiňovat napojením a dostatečnou kapacitou dopravní a technické infrastruktury, protipovodňová opatření  nedostatek veřejné zeleně a její provázanost ve struktuře města  nároky na nové rozvojové plochy ve střetu se zábory volné krajiny, kvalitní ZPF, prvky ÚSES, záplavovým územím - vzrŧstající plošné nároky a poţadavky na kapacitu pozemních komunikací pro silniční dopravu, provozní plochy, plochy pro „dopravu v klidu― proti zájmu na ochraně zachované urbánní struktury města Ústí nad Labem zejména v centrální části města, ale i v dalších částech města a sídel řešeného území, na zachování ploch městské, vyhrazené i soukromé zeleně, prvkŧ ÚSES a chráněných území přírody,  prověření stabilizace kapacit pro leteckou dopravu s nezbytným rozšiřováním jejich ochranných pásem (bezpečnostních, hlukových)  stoupající nároky na vyšší vyuţití plavební cesty a tím i celoroční splavnění toku Labe pro osobní a zejména pro nákladní dopravu, případné rozšíření přístavŧ oproti zájmu na zachování přírodních a rekreačních hodnot. Tyto rozpory a problémy je třeba řešit prostředky územního plánování v reálných variantách SDRUŢENÍ: ARCADIS, CASUA, Ing. arch. Petr Vávra

např. s pomocí prostorové segregace, návrhŧ změn funkčního vyuţití pozemkŧ a staveb, stavebními uzávěrami, návrhem ochranných opatření a striktně dodrţovaných regulativŧ funkčního vyuţití území, návrhem náhradních dlouhodobě vyhovujících lokalit apod. Kromě uvedených hlavních problémŧ a střetŧ budou při zpracovávání územního plánu prŧběţně řešeny i nastalé další problémy a střety veřejných a soukromých zájmŧ. Územní plán Ústí nad Labem také zohlední poţadavky a úkoly vyplývající z dalších koncepcí a politik dotýkajících se rozvoje města, a to z oblastí ochrany ţivotního prostředí (např.návaznost na nadregionální a regionální ÚSES), udrţitelného rozvoje, ochrany ovzduší, vod, odpadového hospodářství, energetiky a dalších poţadavkŧ na technickou infrastrukturu (např. koridory a plochy mezinárodního a republikového významu v oblasti energetiky, dálkovodŧ, telekomunikací, vodního a odpadového hospodářství). Jedná se např. o Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie udrţitelného rozvoje města, Integrovaný plán rozvoje města, Energetická koncepce města, Integrovaný plán sniţování emisí, Plán vodovodŧ a kanalizací, atd. a to na národní, krajské i městské úrovni.



1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents