KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
KR AJ INN Ý R ÁZ ORP Konice OBSAH 1. Východiska 1.1. ráz krajiny 1.2 definice a pojmy 1.3. vymezení území 2. Metodika 3. Definice složek určujících krajinný ráz 3.1. Primární, sekundární a terciální krajinné struktury 3.2. Primární krajinné struktury 3.3. Sekundární krajinné struktury 3.4. Terciální krajinné struktury 4. Zhodnocení krajinného rázu 4.1. nejvýznamnější složky a znaky krajinného rázu 4.2. určení významu, klasifikace 5. shrnutí a závěry
Zpracoval:
Ing. Jaroslav Brzák Zahradní a krajinářská tvorba Vodní 274, 783 44 Náměšť na Hané Tel.: +420 605 174 701
[email protected]
.******************************************************************************************
str. 1
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
1. Východiska 1.1. RÁZ KRAJINY Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ (Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. To znamená, že ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen jak rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky a plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Jedná se jak o fyzickou přítomnost určitých jevů (např. přírodních lokalit a cenností, rysů kultivace a přetváření krajiny, památkových objektů) tak i o vnější projev – zpravidla viditelnost – v prostorových vztazích krajiny a tudíž v krajinné scéně. Krajinný ráz (KR) je vyjádřen :
přítomností znaků přírodní, kulturní a historické charakteristiky senzuálním (nejčastěji vizuálním) uplatněním znaků a jevů jednotlivých charakteristik v krajinné scéně v prostorovém uspořádání (vztahy v krajině dle § 12) složek krajiny v oblastech KR v krajinných prostorech (místech KR), v konfiguraci jednotlivých prvků dílčích scenerií.
Jakákoliv stavba může zasáhnout (a povětšinou také zasahuje) do rázu krajiny. To by mohlo znamenat, že jakýkoliv záměr by bylo možno odmítnout s odvoláním na ochranu krajinného rázu. Dle § 12 je však krajinný ráz chráněn s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině a jeho přírodní a estetické hodnoty jsou chráněny před snížením. Ne každá část krajiny, dotčená vlivem navrhovaného záměru vykazuje uvedené znaky a hodnoty. Existují segmenty krajiny, kde je krajinný ráz nevýrazný, indiferentní a nevyznačuje se žádnými výraznými a pozitivními znaky (krajina není rázovitá). Ochrana krajinného rázu musí být zaměřena:
k ochraně typických znaků krajinného rázu dané oblasti, které jsou součástí jednotlivých charakteristik (přírodní, kulturní a historická), které dle § 12 zákona spoluvytvářejí KR, k ochraně přírodních a estetických hodnot, které jsou dle § 12 zákona chráněny před snížením, k zachování VKP, ZCHÚ, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině dle odst.(1) § 12 zákona.
str. 2
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice 1.2 DEFINICE A POJMY Stručný seznam definic pojmů použitých v této dokumentaci
Činnost snižující estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu oblasti či místa taková činnost, která natolik naruší specifické znaky a hodnoty oblasti či místa, že změní význam a obsah nebo projev jednotlivých charakteristik Harmonické měřítko krajiny vyjadřuje takové členění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člověka a přírodního prostředí; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků Charakteristika krajinného rázu je dána druhem a uspořádáním krajinných složek, prvků a jevů nebo jejich souborů, které se podílejí na vzniku rázu krajiny; jedná se o charakteristiky přírodní, kulturní a historické, které vnímáme jakou soubor typických znaků Krajina část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (§3 zákona) Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti (§12 zákona), resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik Kulturní dominanta krajiny je krajinný prvek či složka v krajině nebo to jsou dochované stopy kultivace krajiny, jejichž význam je nesporný z historického hlediska, architektury či jiného oboru lidské činnosti a které ve svém projevu převládajícím způsobem ovlivňují znaky charakteristik krajinného rázu Místo krajinného rázu část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem; jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu); je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Přírodní hodnota je dána kvalitativními parametry zastoupených ekosystémů ve vztahu k jejich trvalé udržitelnosti, reprezentativností aktuálních znaků ve vztahu ke stanovištním podmínkám, prostorovými parametry, harmonickým charakterem interakcí mezi ekosystémy, výraznými přírodními dominantami krajiny
str. 3
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice Přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou především geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické poměry, tak aktuálním stavem ekosystémů Významný krajinný prvek Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, dále jen zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách.
za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. registrovaným VKP se může stát jiná část krajiny, zejména mokřad, stepní trávník, remíz, mez, trvalá travní plocha, naleziště nerostů a zkamenělin, umělý i přirozený skalní útvar, výchoz či odkryv nebo i cenná plocha porostů v sídelním útvaru, kterou může být i historická zahrada nebo park (historické zahrady a parky mohou být zároveň nemovitou památkou podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění).
VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Zvláště chráněné území Územní ochrana je zakotvena v zákoně 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb. V České republice se dělí dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Do VZCHÚ spadají dvě kategorie: Národní park (NP) Chráněná krajinná oblast (CHKO) Do MZCHÚ spadají čtyři kategorie: Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP)
1.3. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Řešené území představuje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice. Jedná se o následující obce: Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Horní Štěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko, Šubířov, Suchdol. Pro potřeby hodnocení krajinného rázu bylo využito poznatků z širšího území než je řešené ORP, neboť charakteristiky oblastí KR přesahují toto území, a zahrnují širší území Hornomoravského úvalu i navazujících vrchovin západní Moravy.
str. 4
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
2. Metodika Pro potřeby posouzení krajinného rázu předmětného území bylo postupováno v souladu s obecně používanými metodikami a postupy v době zpracování. Metodika se opírá zejména o souhrnné a nejobsažnější dílo zabývající se krajinným rázem – „Krajiiný ráz“ (Löw, Míchal, Lesnická práce 2003) a také o nejčastěji používaný metodiku pro posuzování vlivu navrhované stavby na krajinný ráz (Vorel a kol., Praha 2006). V první části dokumentace byly jasně vymezeny a definovány pojmy tak, aby v budoucí práci s dokumentací nedocházelo k neporozuměním a neshodám. V první fázi byly identifikovány a stručně popsány základní složky určující ráz krajiny předmětného území. Ve druhé fázi byly znaky těchto složek zhodnoceny, a klasifikovány podle významu. Ve třetí části dokumentace jsou pak na základě složek a znaků vymezeny oblasti krajinného rázu.
str. 5
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
3. Definice složek určujících krajinný ráz Pro potřeby hodnocení krajinného rázu je třeba nejdříve identifikovat a popsat jednotlivé složky (přírodní, kulturní) a určit jejich podílení se na krajinném rázu daného místa. Tyto složky je vhodné rozdělit podle svého charakteru na složky primární, sekundární a terciální krajinné struktury.
3.1. PRIM ÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A T ERCIÁLNÍ KRAJINNÉ ST RUKT URY Primární krajinná struktura (přírodní predispozice, přírodní subsystém) je to, co je geneticky primární, co vzniklo nezávisle na člověku a jeho záměrech, a co z části přetrvává a trvale působí i v krajině zcela přeměněné člověkem. Pro potřeby hodnocení krajinného rázu hrají nejvýznamnější roli georeliéf (geomorfologie, geologické podloží, půdy), dále zejména hydrologická síť a vegetace. Sekundární krajinná struktura (kulturně technický subsystém) je tvořena výtvory člověka přetvářejícího primární krajinnou strukturu. Výsledek sekundární krajinné struktury je pro potřeby krajinného rázu nejlépe charakterizován pomocí LANDCOVER. Terciální krajinná struktura (její kulturně-historický subsystém)je tvořen těmi hmotnými výtvory, které jsou spjaty s duchovní orientací společnosti v době jejich vzniku. Vzniká paralelně se sekundární strukturou, a to jako ta část vnějšího hmotného světa, která nemá zjevnou souvislost s praktickými funkcemi.
3.2. PRIM ÁRNÍ KRAJINNÉ ST RUKTURY
3.2. A – UTVÁŘENÍ POVRCHU – GEORELIÉF Georeliéf – utváření povrchu, má na charakter krajinného rázu v ORP Konice zásadní vliv. Je jednou z nejvíce určujících složek, která je v řešeném území poměrně výrazně modelovaná. Substrátová a geomorfologická rozmanitost území určuje rozčlenění území na severní oblasti Krkonošsko-jesenické soustavy – Zábřežské vrchoviny a jižní oblast spadající do subprovincie Českomoravská soustava, Drahanské vrchoviny. Výšková členitost georeliéfu je jedním z nejnápadnějších znaků při hodnocení krajinného rázu. Je snadno pochopitelným a dobře identifikovatelným znakem. Zatímco Drahanská vrchovina má charakter spíše ploché vrchoviny, severní území Zábřežské vrchoviny je dynamičtěji modelované, s hlubšími, často zalesněnými údolími, prudšími stráněmi a svahy. Taktéž okraje ploché vrchoviny jižní části území jsou rozčleněny výraznými údolími zařezaných vodních toků. Podle geomorfologického členění ČR prochází územím významná hranice: hranice mezi geomorfologickými subprovinciemi hercynika: Krkonošsko-jesenická soustava a Česko-moravská soustava. Tato hranice území přetíná přibližně na polovinu ve směru SZ-JV. Geomorfologické členění území: Hierarchie geomorfologických jednotek přítomných v území: Systém Hercynský
Hercynský
Provincie
Subprovincie
Česká vysočina
Krkonošskojesenická soustava
Jesenická oblast
Českomoravská soustava
Brněnská vrchovina
Česká vysočina
Oblast
Celek Zábřežská vrchovina
Podcelek Bouzovská vrchovina
Okrsek Ludmírovská vrchovina Přemyslovická pahorkatina
Drahanská vrchovina
Konická vrchovina
Štěpánovská planina
Podloží budují paleozoické droby a slepence na kterých jsou vyvinuty kambizemně a pseudogleje.
str. 6
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
3.2. B – PŮVODNÍ BIOTA Původní biota – dnes nahrazena aktuální biotou, která se více či méně přibližuje té původní. Lze ji obvykle charakterizovat vymezením potenciální přirozené vegetace, tj. vegetace, která by se na dané lokalitě ustálila při dlouhodobém vyloučení lidských vlivů, a která většinou vypovídá výchozímu stavu před změnami, způsobenými člověkem v historii kulturní krajiny. Je vhodné v krajině vymezit místa, kde se aktuální vegetace relativně více přibližuje potenciálnímu přirozenému stavu. Tato místa pak významně formují tento znak krajinného rázu. Plochy a území s relativně nejhodnotnějšími společenstvy v území bývají zpravidla chráněna podle zákonů a zvláštních předpisů nejrůznějšími formami a v nejrůznějších kategoriích. Jedná se zejména o: zvláště chráněná území velkoplošná NP, CHKO, PP zvláště chráněná území maloplošná – NPP, PP, NPR, PR, ÚSES – územní systém ekologické stability VKP – součást ÚSES Území soustavy NATURA 2000
Národní park (NP), Chráněná krajinná oblast (CHKO) V řešeném území se nenachází žádné velkoplošné chráněné území kategorie Národní park ani Chráněná krajinná oblast. Nejbližším velkoplošným územím je severně v nivě hornomoravského úvalu CHKO Litovelské pomoraví. Maloplošná chráněná území Národní přírodní rezervace (NPR), Národní přírodní památka (NPP), Přírodní rezervace (PR), Přírodní památka (PP). Na území ORP Konice je vymezeno 12 maloplošných chráněných území: kategorie PP PP PR PP PP PR PP PR PP PP PR PR
název Skřípovský mokřad Na Kozénku Rudka Skalky U nádrže Průchodnice Taramka Pod Švancarkou Pohorská louka V chaloupkách Uhliska Lipovské úpolínové louky
str. 7
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice Přírodní parky Přírodní park (PP) je obecně chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jsou zřizovány vyhláškou krajského úřadu, ve které, ve které jsou omezeny činnosti, jež by mohly vést k narušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Z tohoto pohledu jsou přírodní parky územím, které bylo již v minulosti klasifikováno jako hodnotné, obvykle s relativně dochovanými znaky typického krajinného rázu. Tato území i na území ORP Konice představují krajinářsky nejhodnotnější území a je potřeba zajistit jejich dostatečnou ochranu před negativními vlivy na krajinný ráz. V řešeném území se nachází přírodní park Kladecko. Jde o oblast severně od Konice, uzavřená hranicemi ORP, ceněná především pro zachovaný krajinný ráz s velkou druhovou pestrostí a výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů.
PP Kladecko
Přírodní park Kladecko byl v roce 1990 vyhlášen klidovou oblastí, která nenachází v okolí obce Kladky. Jižní částí přírodního parku je vedena značená naučná stezka v délce 8 km. V přírodním parku se nachází několik maloplošných chráněných území: • • • • • •
Na Kozénku - travnaté návrší se suchomilnou vegetací a sasankou lesní, U nádrže - lokalita rašelinního charakteru s chráněnými mokřadními rostlinami a živočichy, Rudka - smíšený les na vápencovém bradle s chráněnými bylinnými druhy, Skalky - skalnaté návrší s původním lesním porostem, Průchodnice - vápencový krasový skalní útvar uprostřed bukového porostu, louky a pastviny s vzácnými a chráněnými druhy rostlin a živočichů, Taramka - zbytky původní květnaté bučiny Konické vrchoviny s teplomilnějšími druhy.
str. 8
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je tvořen sítí biocenter vzájemně propojených biokoridory. Úses je vymezován hierarhicky podle významu a rozlohy do několika úrovní: nadregionální (celostátní), regionální a lokální. Nadregionální úses do svých prvků (zejména biokoridorů) zahrnuje rozsáhlá území, včetně území sídel a stavebně technických prvků vytvořených člověkem. Regionální ÚSES je pak tvořen již prvky nejhodnotnějšími, biocentra v krajině často představují relativně nejhodfnotnější území, blížívcí se potenciálnímui přirozenému stavu společenstev. Biocentra regionální úrovně je proto třeba důsledně chránit proti jakýmkoliv vlivům ohrožujícím jejich přírodní složku. Nejpodrobnější úrovní je ÚSES na úrovni lokální. Je tvořen prvky kostry ekologické stability v krajině, včetně VKP, základní skladebné prvky (biocentra a biokoridory) jsou dále doplněny interakčními prvky. Prvky, vymezené jako ÚSES lokální úrovně, mají zásadní vliv na vzhled a ráz krajiny, určují její členitost, měřítko, a definují spolu s ostatními prvky krajinnou matrici. Z hlediska krajinného rázu představují tedy prvky lokálního ÚSES velmi významnou složku krajinného rázu. Nejvýznamnější skladebné prvky regionálního ÚSES: Druh název k.ú. RBC Průchodnice Ludmírov RBC Rudka Ponikev RBC Taramka Hvozd u Konice
Významné krajinné prvky (VKP) Pojem významný krajinný prvek (VKP) byl do praxe zaveden zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kromě taxativně vyjmenovaných (VKP), jako jsou les, vodní toky a jejich nivy atd. dal zákon orgánům ochrany přírody možnost zvláště cenná území registrovat jako významný krajinný prvek. V zájmovém území se nacházejí VKP, které jsou přímo definovány zákonem, i prvky registrované. Systém významných krajinných prvků je součástí ÚSES na lokální úrovni.
str. 9
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice Natura 2000
EVL Špraněk
Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Česká republika sjednotila národní ochranu přírody s právními předpisy EU z důvodu svého členství v EU. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích) 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Na území ORP Konice se nachází pouze jeden vymezený prvek EVL dle směrnice o stanovištích. Na území katastru Vojtěchov, který je místní částí obce Hvozd zasahuje pouze v malé míře svým okrajem EVL CZ0714080 Špraněk. Potenciální přirozená vegetace Dle mapy rekonstruované potenciální přírodní vegetace (Neuhäuslová et Moravec 1997) v předmětném území rekonstruované jednotky potenciální přirozené vegetace odpovídají geomorfologické rozmanitosti území. Převážná většina území ORP Konice je tvořena rekonstruovanou jednotkou Biková bučina (Luzulo-Fagetum). Na východním okraji pak mimo území ORP přechází v jednotku Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum), která je izolovaně vymezena i v okolí obce Raková. Ve výše položených polohách hřbetů místy přechází v Strdivkovou bučinu (Melico-Fagetum).
str. 10
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
3.2.C – KLIMA Klima oblasti je mírně teplé, srážkově průměrné až nadprůměrné. Vzhledem k výšinné poloze části území se zde vyskytují silné větry a přízemní inverze teploty vzduchu tak bývá rozrušována. Ve sníženinách plošin se vyskytují místní teplotní inverze. Hlavní charakteristika: Konice – průměrná teplota7,2°C, srážkový úhrn 629 mm. Podle mapy Klimatické oblasti ČSR 1:500 000 (E. Quitt, 1975) náleží převážná část území ke klimatické oblasti MT 3. Charakteristiky klimatické oblasti Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
MT 3 20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50 - 3 až -4 16 – 17 6–7 6–7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 – 50
Klimatická oblast MT 3 má krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období je normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.
3.2.D – HYDROLOGIE, VODSTVO Hydrologická síť je vzájemně provázána se georteliéfem území. Vodní toky výrazně formují geomorfologiii a určují celkový ráz krajiny. Severovýchodní část území je odvodňována Pramennými přítoky Šumice (Plavka, Přemyslovický potok), která dále vody odvádí směrem východním.Největší část území je odvodněna tokem Romže s jejími přítoky, která je zásadní a určující osou území a dává charakter celému středu území konické kotliny. Jihozápadní okraj území je odvodňován přítoky Úsobrnského potoka (pravostranný přítok Jevíčky). Vodstvo tak výrazně určilo celkový ráz krajiny nejen svým přímým působením, ale i nepřímo určilo charakter osídlení celé oblasti. Na okrajích předmětného území ORP Konice toky vytvořily hluboce zaříznutá údolí a výrazné svahy, jihozápadní část území je charakteristická pramennými oblastmi s víceméně plochými tvary v rámci vrchoviny.
str. 11
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice 3.3. SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÉ ST RUKTURY Sekundární krajinné struktury se v území vyvinuly v závislosti na strukturách primárních, zejména na georeliéfu a vodstvu. LANDCOVER – využití území Zemědělské plochy – orná půda Ve využití se střídají zemědělsky využívané plochy s lesními porosty. Zemědělské plochy převažují, více je orné půdy, méně je luk a pastvin. Pole jsou zpravidla velká, bez rozčlenění dřevinnou vegetací, pouze v méně přístupných polohách se dochovala rozptýlená krajinná zeleň. V méně příznivém reliéfu jsou pole středně velká a malá, ohraničená lesy a křovinatými mezemi. Meze probíhají v místech, kde se dochovaly převážně po vrstevnici. Zemědělské plochy – Trvalé travní porosty Travní porosty jsou v území zastoupeny méně, i když jejich výměra v posledních desetiletích roste. Plošně převažují travní porosty na orné půdě. Přírodě bližší porosty jsou vzácné a jsou vázány především na mělčí půdy na svazích a podmáčená prameniště. Vodní plochy jsou zastoupeny nepatrně. Sadů je málo a přímo navazují na zástavbu obcí se zahradami. Lesy Lesy tvoří pouze malé až střední celky, rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí mimo území ORP západním směrem. Lesy mají v převážné většině silně změněnou dřevinnou skladbu, převažují ruderalizované smrkové kultury s příměsí modřínu, lípy, břízy, javoru, jeřábu, buku a dubu. Významnější lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou bučin jsou místy chráněny v rámci maloplošných chráněných území.
Sídelní a rozptýlená krajinná zeleň V intravilánech sídel se dodnes nachází řada vzrostlých dřevin ve formě rozptýlené sídelní zeleně. Solitérní dřeviny, či doprovody vodotečí jsou tvořeny převážně autochtonními duhy. Na odlesněných plochách luk a pastvin navazujících na sídla se v menší míře nachází rozptýlená zeleň ve formě dřevinného doprovodu mezí, remízků, časté jsou kamenice apod. Rozptýlená krajinná zeleň výrazně doplňuje celkový obraz krajiny a je třeba ji chránit a v rámci hospodaření v krajině obnovovat. Mokřady a prameniště Mokřadní lokality se vyskytují v předmětné oblasti na lesních půdách a místy i na otevřených lučních polohách vlhkých luk. Charakteristickým společenstvem pro zdejší prameniště jsou společenstva svazu Calthion (podsv. Calthenion) a tužebníková lada (podsvaz Filipendulenion). Prameniště jsou charakteristickým krajinotvorným prvkem této oblasti, a některá nejvýznamnější jsou chráněna (např. PR Lipovské upolínové louky, PP Skřípovský mokřad).
str. 12
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice 3.4. T ERCIÁLNÍ KRAJINNÉ ST RUKTURY Kulturní památky, kulturní dědictví V území se nacházejí památky místního významu, drobné památky, drobné sakrální stavby, v sídle i v krajině – velmi významné pro KR Přehled nemovitých kulturních památek (registrovaných) v území Bohuslavice
kostel sv. Bartoloměje
Brodek u Konice
kostel sv. Petra a Pavla v obci kaplička sv. Anny krucifix u kostela
Budětsko
kaple Panny Marie
Dzbel
kaplička P. Marie kaplička sv. Anny - u polní cesty na jihozápad od nádraží krucifix při domě čp. 73 krucifix před budovou školy
Horní Štěpánov
kostel sv. Vavřince větrný mlýn boží muka – při č.p. 94
Hvozd Jesenec
kaplička sv. Antonína kaplička sv. Libora - za vsí socha sv. Jana Nepomuckého - při zámku socha sv. Libora zámek
Kladky
kostel sv. Cyrila a Metoděje krucifix – na hřbitově
Konice
kostel Narození P. Marie kostel sv. Jana Křtitele kaple P. Marie při mostě boží muka při čp. 128 socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého náměstí zámek fara
Ludmírov
boží muka při silnici do Ponikve venkovská usedlost - statek
Ochoz,
venkovská usedlost U Šindlerů
str. 13
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice Polomí
zvonice boží muka - Kopaniny stodola - J od zvonice
Skřípov
kostel Nanebevstoupení Páně kaple - čtyři (Panny M. Lurdské, Božského srdce, Panny M. Lurdské, P. M. Královny) krucifix - V dolní části obce před kaplí U slunských
Stražisko
kostel Andělů Strážných s křížovou cestou
Šubířov
kostel P. Marie Bolestné s křížem
Suchdol
kaplička sv. Anny kaplička sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost – 3x
str. 14
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
Zhodnocení krajinného rázu 4.1. NEJVÝZNAM NĚJŠÍ SLOŽKY A ZNAKY KRAJINNÉHO RÁZU Kulturní krajina je tvořena znaky ze všech tří struktur krajiny: primární, sekundární a terciální struktury. Charakter, ráz krajiny je však třeba chápat jinak než pouhý mechanický součet těchto tří subsystémů či jejich prvků. Na ráz krajiny je třeba pohlížet v komplexnosti. Jednotlivé charakteristiky se tak mohou na hodnocení krajinného rázu místa podílet různou měrou, lze jim přisuzovat různou váhu. Důležitost znaků pro hodnocení KR také může být různá pro různé potřeby (důvody, účely) hodnocení KR. 4.2. URČENÍ VÝZNAM U, KL ASIFIKACE Typické znaky krajinného rázu Znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly v předchozím textu identifikovány, nemají v rázu krajiny stejný význam. Některé z nich se rozhodujícím způsobem projevují ve struktuře krajiny a v krajinné scéně, vliv jiných je méně pozorovatelný. Proto zde následuje klasifikace a hodnocení popsaných znaků. Pro každou oblast (místo) krajinného rázu lze stanovit význam identifikovaných znaků a klasifikovat cennost znaků. Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I. Zásadní; II. Spoluurčující; III. Doplňující. znak zásadní - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny znak spoluurčující - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny znak doplňující - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny Je zřejmé, že případné negativní ovlivnění zásadních nebo spoluurčujících znaků s pozitivním projevem je konfliktnější, než ovlivnění znaků, které takový význam nemají. Hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu, které byly v území identifikovány nemají z hlediska obdoby stejnou cennost. Některé z nich můžeme proto označit jako jedinečné, jiné jako význačné nebo běžné. znak jedinečný - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak význačný - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu znak běžný - jev určité charakteristiky krajinného rázu, který není významný ani ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu
str. 15
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice Je zřejmé, že zásahy do jedinečných hodnot nebo jejich degradace budou považovány za konfliktnější, než zásahy do znaků a hodnot, které takovou cennost nemají. V tabulce je dále zachycena klasifikace nejvýznamnějších pozitivních a negativních projevů znaků. Každá charakteristika, krom toho, že má určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev může být pozitivní, tzn. že daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní, příp. neutrální. Pro hodnocení pozitivnosti krajinného rázu podle zákona o ochraně přírody je rozhodující aspekt trvalé udržitelnosti dané charakteristiky, kterou znak prezentuje.
Tabulka nejvýznamnějších složek a znaků KR:
č
Výběr znaků krajinného rázu
Klasifikace identifikovaných znaků dle pozitivních či dle významu dle cennosti negativních projevů v KR Pozitivní Zásadní Jedinečný Neutrální Spoluurčující Význačný Negativní Doplňující Běžný
1
Georeliéf
pozitivní
zásadní
Význačný
2
Biota
Pozitivní
zásadní
Význačný
3
Landuse
Pozitivní
zásadní
Běžný
4
Urbanismus
Pozitivní
zásadní
Běžný
5
Klimatické faktory
Neutrální
Spoluurčující
Běžný
6
Geologické podloží, včetně geologických a mineralogických nalezišť
Neutrální
spoluurčující
Běžný
7
Půdní pokryv
Neutrální
spoluurčující
Běžný
8
Převažující orná půda doplněná mozaikou lesů
Pozitivní
spoluurčující
Běžný
9
Trofické a hydrické půdní podmínky
Pozitivní
spoluurčující
Běžný
Pozitivní
spoluurčující
Význačný
Pozitivní
Spoluurčující
Význačný
10
11
Přírodní společenstva vymezené v rámci území chráněných jako přírodní park či maloplodá území Prvky sítě ÚSES, včetně rozptýlené dřevinné vegetace v krajině
12
Hydrologická síť v krajině, včetně mokřadů a apramenišť
Pozitivní
Spoluurčující
Běžný
13
Stavebně kulturní památky v sídlech
Pozitivní
Spoluurčující
Význačný
str. 16
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
14
Drobné sakrální stavby v krajině
15
Přítomnost technických vertikálních dominant v krajině
16
17
zemědělské areály a související stavby umístěné v obcích i mimo intravilán obcí Dopravní cesty místní, silnice nižšího řádu a zemědělské a lesní účelové komunikace
Pozitivní
Doplňující
Význačný
neutrální - negativní
Doplňující
Běžný
neutrální - negativní
Doplňující
Běžný
Pozitivní
Spoluurčující
Běžný
Popis některých významných znaků KR: Znaky složek zásadních: - Georeliéf představuje zvlněná plošina slabě rozčleněná široce rozevřenými mělkými údolími na jihozápadě, a vrchovina členěná údolími toků na severu až severovýchodě . - Celkový spád krajiny je dán nejvýznamnější osou území – tok Romže. Celé území konverguje k východu, údolí vodních toků s výraznými svahy směřují ve většině tímto směrem.. - Ve využití území převažuje orná půda nad travními prosty a lesy. Sídla jsou v závěrech údolí a na okrajích plošin, místy i v pohledově exponovaných polohách na plošinách. Znaky složek spoluurčujících: - Území s charakteristickým a relativně dochovaným krajinným rázem je chráněno v rámci přírodního parku Kladecko - Pole jsou zpravidla střední velká, ojediněle uvnitř členěná mezemi. - Hrany tvoří okraje lesa, křovinaté meze, polní cesty a silnice s alejemi. - Meze jsou převážně vrstevnicové. - Lesy tvoří pouze malé až střední segmenty. - Zemědělské areály bývalých družstev vytváří v krajině významné pohledové dominanty často bez doprovodné dřevinné vegetace ochranného charakteru a narušující ráz krajiny - Prameniště a mokřady v krajině jsou mimo zemědělské využívání a vytvářejí významné lokality pro kostru ekologické stability krajiny - Osídlení je soustředěné, sídla jasně vymezena - Sídla jsou obklopena lemem zahrad a sadů, místy narušeným novou výstavbou či zemědělskými areály - Hladina zástavby je mimo dominanty max. dvoupodlažní, normálně jednopodlažní. Domy mají sedlové střechy klasických sklonů 40-45° z pálené krytiny. - Dominanty tvoří pouze kostelní věže. - Měřítko extravilánu je velkovýrobní, v sídlech normální obytné.
Znaky složek doplňujících: -
Přítomnost technických vertikálních dominant v krajině – větrné elektrárny Malé a střední segmenty lesů jsou převážně ruderalizované smrkové kultury s příměsí modřínu, lípy, břízy, javoru, jeřábu, buku a dubu. Lesní porosty jsou převážně jednoetážové s keřovým a bylinným patrem. Najdeme zde i přírodě blízké lesy, s vyvinutým keřovým patrem, nejvýznamnější pak na vápencích na severu území ORP (přechází mimo území) Sídla tvoří lesní návesní vsi s lánovou plužinou. Orientace domů je převážně okapová, běžná ale je i orientace štítová.
str. 17
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice -
Půdorysy stavení jsou hákové, příp. protáhlé. Původní tvarosloví objektů je odvozeno od roubených, překrytých však hliněnými, příp. kamennými. Soudobé domy převážně cihelné, s hladkými vápennými omítkami bílými nebo pastelovými barvami. Ohraničení pozemků v intravilánu ploty prkennými, tyčkovými, nebo dnes nejčastěji z drátěného pletiva, méně často se dochovaly kamenné zdi V alejích podél cest je významně zastoupen jeřáb, lípa, javor a jasan, z ovocných stromů především jabloně a jeřáb. Jeřáb postižen chřadnutím.
Tato tabulka a následný popis představuje pouze přehled nejvýznamnějších složek a znaků krajinného rázu. V případě konkrétních aplikací v oblasti ochrany krajinného rázu (především při posuzování vlivu na krajinný ráz) je třeba vymezit znaky s co nejvyšší podrobností a zabývat se jejich významem pro KR daného místa, oblasti.
str. 18
KRAJINNÝ RÁZ území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Konice
5. shrnutí a závěry Posuzované území katastrů obcí ORP Konice je z pohledu hodnocení krajinného rázu poměrně homogenní. Území lze charakterizovat jako lesozemědělskou krajinu vrchovin až rozřezaných tabulí, s charakteristickým osídlením daným pozdně středověkou kolonizací. Část předmětného území vykazuje vysokou míru dochovanosti typického krajinného rázu, a některá místa se vyznačují vysokým zastoupením přirozených přírodních prvků s vysokým významem pro ekologickou stabilitu území celé střední Moravy v širším kontextu. Proto byla tato území zahrnuta do území vymezených k ochraně v rámci maloplodých chráněných území, a zejména pak v rámci rozsáhlejšího území přírodního parku Kladecko. V těchto územích je třeba zabezpečit jak ochranu hodnotných přírodních složek území, tak celkovou ochranu typického rázu krajiny.
Metodiky a podklady, použitá dokumentace: 1) Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Vorel I, Bukáček R., Matějka P., Culek M, Sklenička P.; Praha 2006 2) Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz – metodický postup. ČVUT. Praha 2004. I. Vorel; R. Bukáček; P. Matějka; M. Culek; P. Sklenička. 3) Hodnocení krajinného rázu, Doc. Ing. arch. J. Löw 4) Löw, J. a Míchal, I.: Krajinný ráz. Lesnická práce. Kostelec nad Černými lesy 2003. 5) Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení). Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR 1999, Míchal, I. et al. 6) Metodický podklad hodnocení krajinného rázu v chráněných krajinných oblastech. SCHKO ČR 1997, Bukáček, R.; Matějka, P. a kol.
str. 19
