1. Úvod. Mapa č. 1 Administrativní členění správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou

Zpráva o postupu realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ za období od 1. oficiálního setkání představitelů obcí do 2. oficiálního setkání představitelů obcí

1. Úvod Správní obvod ORP Lipník nad Bečvou se nachází v NUTS II Střední Morava, Olomo uckém kraji, v okrese Přerov mezi městy Přerov a Hranice. Sousedí s ORP Olomouc, Přerov, Holešov a Hranice. Celková rozloha území je 11.860 km2. Počet obyvatel k 31. 12. 2013 (zdroj ČSÚ) byl 15 267, z toho v Lipníku nad Bečvou 8 191. I přes nepřetržitý vývoj a řadu změn si území zachovalo typický venkovský ráz. Má velmi dobré dopravní spojení se sousedními ORP i s krajským městem Olomouc, prochází jím nejdůležitější moravské komunikace R35 Vyškov-Olomouc-Lipník nad Bečvou, D1 Praha-Brno-Lipník nad Bečvou (chybějící úsek Přerov-Lipník nad Bečvou bude dokončen 2018) a D47 Lipník nad Bečvou-Ostrava. Mapa č. 1 Administrativní členění správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou

Zdroj: ČSÚ, 2014

Na území SO ORP působí 2 mikroregiony, které zasahují do SO ORP Přerov a působí zde MAS Moravská brána, která sdružuje regionální aktéry z území 32 obcí z SO ORP Lipník nad Bečvou (všech 14 obcí) a SO ORP Přerov (18 obcí) sdružených do 3 mikroregionů. Celková rozloha tohoto území činí 190 km2 a žije zde 21 959 obyvatel. Vzhledem k historickým souvislostem spolupráce v území nelze uvažovat meziobecní spolupráci pouze v limitech hranic SO ORP. Takováto koncepce nenachází podporu. V průběhu realizace projektu došlo ke vzájemné shodě aktérů nad nutností implementovat principy meziobecní spolupráce do rozvojových činností MAS Moravská brána a byly zahájeny diskuze nad možností vytvořit nový DSO, který by pokrýval celé její území, resp. území mikroregionů Lipensko, Záhoří – Helfštýn a Pobečví. Z tohoto důvodu není návrhová část strategie vytvořena pouze

1

pro SO ORP Lipník nad Bečvou, ale již pro rozšířené území. Problémy analyzované v SO ORP Lipník nad Bečvou jsou totožné i ve zbytku území nacházejícího se v SO ORP Přerov. Realizační tým má k dispozici analýzu území všech 4 oblastí MOS v SO ORP Přerov, které si zvolilo stejné volitelné téma a dále potřebná statistická data za celé území získaná z ČSÚ, ÚP a vlastní rešerší v obcích. Mapa č. 2 Území MAS Moravská brána

Zdroj: MAS Moravská brána, 2014

Správní obvod ORP Lipník nad Bečvou tvoří 14 obcí: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou a Veselíčko. Celé území dotváří obce z SO ORP Přerov: Buk, Grymov, Hradčany, Lazníčky, Lazníky, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Prosenice, Radslavice, Radvanice, Sobíšky, Sušice, Šišma, Tučín, Výkleky, Zábeštní Lhota a Žákovice. Přirozeným centrem je Lipník nad Bečvou, který má jako jediný statut města a vykonává i agendu obce s pověřeným obecním úřadem. Ostatní jsou obce I. typu. Z hlediska spádovosti, vyplývající z historického vývoje území a vybavenosti obcí, můžeme říci, že přirozenou spádovou obcí není pouze Lipník nad Bečvou, ale také Soběchleby, Osek nad Bečvou, Dolní Újezd, Pavlovice u Přerova, Radslavice a Prosenice.

2

2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území 2.1 Zhodnocení průběhu komunikace v území 2.1.1 Počet zapojených obcí v rámci SO ORP do projektu; základní informace o uskutečněných jednáních (počet obcí, témata, závěry jednání) včetně fokusních či jiných pracovních skupin Do projektu je zapojených 30 obcí, z toho všech 14 obcí z SO ORP Lipník nad Bečvou. V období červen 2014- duben 2015 proběhlo 22 formálních jednání vč. setkání fokusních skupin. O průběhu projektu byla pravidelně informována VH MR Lipensko, Rada MAS a VH MAS. Tab. 1 Komunikace v území Název

Počet obcí

Téma

Závěry

Průběh projektu, volitelné téma, institucionalizace. Projednání připomínek financování školy Jezernice.

Bylo zvoleno volitelné téma a nastíněn další postup.

Červen 2014 I. Oficiální setkání SO ORP

8

Připomínkování SD obec Jezernice

1

Byla nalezena nesrovnalost v SD – opraveno.

Červenec 2014 Projednání strategie MAS Moravská Brána

Schůzka s občany na téma podpora podnikání, sociální podnikání a Národní soustava kvalifikací – Veselíčko, Týn nad Bečvou

24

4+3

Projednání strategie MAS - integrace MOS do strategie a aktivit MAS.

Volitelné téma podpora podnikání a zaměstnanosti.

Zapracování MOS do strategie projednáno bez připomínek.

MAS

Setkání dle očekávání nevyvolala masový zájem. Cílem této aktivity bylo informovat občany o možnostech podpory, o naší činnosti v této oblasti (současné i budoucí) a zmapování potenciálu zejména pro sociální podnikání. Na každé ze schůzek byly na konci vyplňovány dotazníky zjišťující u posluchačů zájem o další spolupráci v oblasti podnikání. Celkem bude možné z těchto schůzek vytipovat několik lidí se zájmem o kurz podnikatelských dovedností - zakládání podniků. Tento kurz je předběžně dohodnut s Mgr. Dořičákovou. Rozsah a termíny budou upřesněny dle další domluvy. Lidem ze schůzí na obcích už budou pozvánky zaslány přímo. Dále ze schůzek postupně vyplývá, že ideálními zřizovateli sociálních podniků by měly být obce jako takové. Nápady na podniky respektující princip meziobecní spolupráce v obcích jsou a nesou je často právě starostové. Ti však nemají prostor na manažerskou práci při zakládání a provozu takovéhoto podniku - vyplývá tak základní překážka/příležitost pro rozvoj takového druhu podnikání v našich obcích.

3

Srpen 2014 Schůzka s občany na téma podpora podnikání, sociální podnikání a Národní soustava kvalifikací – Lipník nad Bečvou, Soběchleby

3+4

Schůzka obcí na téma společná kompostárna Veselíčko

7

Volitelné téma podpora podnikání a zaměstnanosti.

Odpadové hospodářství.

5

Průběh projektu, institucionalizace spolupráce.

Setkání starostů SO ORP Lipník nad Bečvou

14

Závěrečné setkání starostů SO ORP, jedním z bodů byla i zpráva o postupu projektu MOS.

Fokusní skupiny OH, školství, sociální služby

2+2+3

Projednání problémových okruhů.

Rada MAS Moravská brána

Pokračování červencových schůzek s cílem zjištění latentních podnikatelských záměrů v obcích, informování o možnostech sociálního podnikání a aktivitách NSK. V obci Veselíčko bude z OPŽP vybudována do konce června 2015 kompostárna. Kapacita je plánována tak, aby kompostárna pojala odpad i z okolních obcí. Zúčastnění starostové těchto obcí mají zájem o spolupráci. Na schůzce byl diskutován způsob svozu bioodpadu z obcí (obec Jezernice má na to speciální auto) a dále zajištění provozu kompostárny. Přítomni byli oba MS, KMOS a AMOS pro odpady. Přítomní byli informováni o dosavadním průběhu projektu a plánu činností pro měsíc září. Dále byla diskutována institucionalizace MOS do velkého DSO pokrývajícího území MAS Moravská brána, zástupci mikroregionů řešili postavení a roli stávajících mikroregionů v případě založení nového zastřešujícího svazku.

Září 2014 Přítomní starostové vzali na vědomí práce provedené v období červen - září 2014, byli seznámeni s výsledky oponentur a problémem u odpadů. Fokusní skupiny projednaly předložené problémové okruhy, vyjádřily se k nim a došlo ke konsenzu nad okruhy (RT dobře vyhodnotil problémy a nebyly shledány zásadní rozpory). Zbytek diskuze byl proto zaměřen na směřování a realizaci strategie MOS, efektivní řešení zjištěných problémů, postoj kraje k problematice, možné směry vývoje po komunálních volbách a výhled financování oblastí ze SF.

Říjen 2014

Valná hromada MR Lipensko

6

Informace z činnosti MAS MB, dosavadní průběh PMOS, informace o ITI cyklostezky, ples a sportovní hry MR.

Fokusní skupina zaměstnanost

1

Projednání problémových okruhů.

Rada MAS MB

4

Cíle MOS.

Obce byly informovány o dosavadním průběhu projektu a plánu činnosti do konce roku 2014. Fokusní skupina projednaly předložené problémové okruhy, vyjádřily se k nim a došlo ke konsenzu nad okruhy. RT prezentoval na radě návrh cílů Strategie MOS.

4

Listopad 2014

Setkání obcí v území MAS

26

Seznámení se s novými starosty, cíle MOS, dotace.

Seznámení se s novými starosty a místostarosty obcí po komunálních volbách, představení manažerského týmu a plánu na jeho rozšíření o odborníky s ohledem na implementaci strategie MOS (manažeři školství a OH). Prezentace záměru na vytvoření Poradenského a informačního centra pro podporu zaměstnanosti a podnikání (MOS oblast 4 PaZ cíl 1.1). Dále prezentace dotačních možností vč. předpokládaného harmonogramu pro rok 2015. Prezentace významu MOS a integrovaných projektů. Obce byly seznámeny s cíli ve všech 4 oblastech a byly informovány o návštěvě KMOSe v prosinci a lednu.

9

Rozpočet, plán aktivit na rok 2015, volba orgánů DSO, zpráva o průběhu projektu MOS a činnosti MAS.

Přítomní starostové byli informováni o dokončení dokumentu a plánu aktivit MOS pro rok 2015, složení orgánů DSO zůstalo beze změn.

Příprava procesu založení nového DSO.

Byly zahájeny přípravy založení nového DSO jednání s představiteli DSO Lipensko, ZáhoříHelfštýn a Pobečví - požadavek na právní tým MOS o stanovy a právní výklad majetkového uspořádání v novém DSO, předběžný harmonogram procesu - T. pro setkání obcí stanoven na 5. 2. (na konci měsíce posunut na 26.2.).

Prosinec 2014

Valná hromada MR DSO Lipensko

Leden 2015

Založení nového DSO

3

Únor 2015

Setkání starostů

Setkání starostů DSO Lipensko

22

Založení nového DSO.

6

Vysvětlení konceptu velkého zastřešujícího DSO a role DSO Lipensko, dohoda o společném podání projektu do OPŽP.

6

Dosavadní průběh projektu, činnost do května 2015, pokračování projektu

Představení konceptu založení nového DSO důvody, činnost, organizační uspořádání, financování provozu kanceláře, majetkové uspořádání, vztah nového DSO - 3 stávající DSO - MAS - ORP (Lipník, Přerov). Obce se shodly na průchodnosti a smysluplnosti založení velkého DSO, který by kopíroval území MAS a funkčně se s MAS doplňoval. Starostové probrali možnosti výzvy na OPŽP a dohodli se na zvážení situace a o zaslání podkladů v případě zájmu do kanceláře RT do 25.2. Společný projekt připraví RT v rámci realizace Strategie MOS odpady.

Březen 2015

Rada MAS

Přítomní byli seznámeni s dosavadním průběhem projektu, termínem II. oficiálního setkání, dalším směřováním MOS - termíny pro institucionalizaci a založení nového DSO

5

na celém území MAS a dále s dosavadním výhledem na prodloužení projektu a činnosti platformy MOS pro zaměstnanost.

2.1.2 Postoje starostů jednotlivých obcí k možnému prohloubení meziobecní spolupráce; možné směry spolupráce; zhodnocení spolupráce s nezapojenými obcemi v rámci SO ORP Možnost prohloubení meziobecní spolupráce, nebude-li limitována hranicemi SO ORP a bude-li provázána s aktuální činností MAS, je vnímána kladně. SO ORP Lipník nad Bečvou je pro efektivní rozvoj spolupráce a realizaci zamýšlených kroků příliš malé. Navržený koncept kombinace činností MAS – DSO, pokrývající stejné území, je všestranně výhodný. Obě organizace mají své klady i zápory. MAS není vnímána všemi institucemi (např. kraj, ÚP) jako partner, MAS by měla řešit spolupráci všech aktérů v území (obce, NNO, podnikatelé), nikoli primárně spolupráci obcí. Na druhou stranu na rozdíl od nového i stávajících DSO disponuje kvalitním personálním zázemím, je v oblasti síťování a rozvoje spolupráce aktérů v území dlouhodobě aktivní a úspěšná. Mas bude mít k dispozici prostředky na zřízení pozice manažer školství a pravděpodobně bude zpracovatelem MAP pro oblast školství ve svém území – bude moci účelně realizovat navržené kroky MOS v oblasti školství. MAS má dobré předpoklady pro rozvoj podpory podnikání, podnikatelé jsou jejími členy, v minulosti podpořila finančně podnikatelské projekty v území. Oproti tomu DSO může být silným partnerem pro lokální i státní instituce a prioritně se zabývá spoluprací obcí, může být rozvinut dalšími směry činností (např. dotační poradenství, výběrová řízení pro obce, podpora zaměstnanosti), která nejsou primárně posláním MAS. Jako nejperspektivnější oblastí spolupráce obcí se jeví oblast odpadů, kde je možné dosáhnout díky společnému postupu značných úspor pro obecní rozpočty. Velmi dobrá je situace i u školství, kde probíhá spolupráce jednotlivých škol. Školy vidí zásadní roli v pomoci s projektovým řízením. Jsou přístupné tvorbě společných projektů. V této souvislosti je vnímána pozitivně možnost zřízení manažera školství, který by tuto agendu zajišťoval. Problémem bude oblast sociálních služeb. Oblast podpory zaměstnanosti a podnikání má velkou perspektivu, bude však velmi záležet na tom, jakým způsobem bude uchopena a realizována. Do projektu je zapojeno 30 obcí ze dvou SO ORP. Mimo stojí dvě obce z území MAS – Hradčany a Výkleky, které nejsou členy MAS, mají zde jen územní působnost, a do aktivit se nezapojují. Tyto obce jsou řešeny v rámci strategie MOS SO ORP Přerov.

2.1.3 Zhodnocení výsledků „Analýzy území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení“ Analýza území z pohledu MOS, kterou jsme obdrželi od právního týmu SMO ČR, navrhuje rozvoj spolupráce na bázi rozšíření DSO Mikroregionu Lipensko a prohloubení jeho činnosti v limitech SO ORP Lipník nad Bečvou. Toto není v území vnímáno jako možné funkční řešení. V průběhu realizace projektu byly zahájeny diskuze nad možností vytvořit nový DSO, který by pokrýval území MAS Moravská brána (aktuálně zájem projevilo 29 obcí).

6

2.1.4 Charakteristika průběhu procesu přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území – zejména se jedná o popis způsobu vyplňování metodických listů (kolik starostů se na tom podílelo, jakým způsobem apod.) S žádostí o zapojení do přípravy právních dokumentů pro potřeby DSO v území byly osloveny všechny obce v území, tj. 32 obcí. Metodické listy vč. příručky k jejich vyplňování byly rozeslány e-mailem. V dohodnuté lhůtě, která byla s ohledem na nevhodné načasování průzkumu na letní prázdniny a provedené změny v metodice i listech prodloužena do října 2014, obdržel realizační tým vyplněné metodické listy od 17 obcí, které následně překlopil do on-line systému a odeslal k vyhodnocení a dalšímu zpracování na SMO ČR. Na konci ledna byl právním týmem SMO ČR zaslán návrh stanov pro nový dobrovolný sazek obcí, návrh na zápis do rejstříku svazků a návrh smlouvy o zřízení svazku. Tyto dokumenty byly i před naši žádost a opakovaná upozornění na změnu území vypracovány pouze pro SO ORP Lipník nad Bečvou. Stanovy vychází z provedeného průzkumu mezi obcemi. Bylo třeba, aby bylo původní znění upraveno tak, aby vyhovovalo našim podmínkám – území, vypořádání majetku, výše členských příspěvků, atd. Tyto základní změny byly provedeny v únoru 2015 před prvním setkáním obcí k institucionalizaci MOS.

2.1.5 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území Realizace projektu otevřela živou diskuzi v území na téma významu a přínosu meziobecní spolupráce. Zpracovaná strategie vychází z reálných problémů, potřeb a záměrů v území. Navrhuje smysluplná opatření, která byla průběžně projednávána se zástupci zúčastněných obcí, škol, poskytovatelů služeb i dotčených institucí a organizací (Charita Hranice, Pečovatelská služba Lipník nad Bečvou, TS města Lipník nad Bečvou, skládka AVELI, ÚP ČR, P3 – sociální podnikání, Národní soustava kvalifikací, BEC – sociální družstva, Fond dalšího vzdělávání, Agentura pro sociální začleňování). Výsledkem je Strategie meziobecní spolupráce, která nachází podporu a je dobrým výchozím bodem pro rozvoj meziobecní spolupráce v území. Dne 26. 2. 2015 proběhlo v Radslavicích první setkání obcí na téma založení nového zastřešujícího DSO v území. Setkání se zúčastnili starostové, místostarostové i zastupitelé z 22 obcí, kteří byli seznámeni s konceptem vzniku nového DSO - jeho fungováním, personálním zajištěním, agendou, postavením stávajících mikroregionů vůči zastřešujícímu svazku a postupem přípravy vzniku DSO. Pro založení svazku byl stanoven tento postup a časový harmonogram: do konce dubna proběhne II. oficiální setkání obcí k projektu MOS, na němž bude mj. prezentován i akční plán MOS pro rok 2015 a aktuální stav jeho realizace. Mikroregiony si v průběhu dubna na VH stanoví své zástupce (vždy 2 za každý mikroregion) do Přípravného výboru. Přípravný výbor projedná návrh stanov, případné úpravy akčního plánu a návrh usnesení pro zastupitelstva obcí. V květnu a červnu obce projednají na svých ZO vznik nového DSO a vstup do něj. Ustavující schůze nového DSO proběhne do konce června 2015.

7

2.2 Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Motivující starostové se zúčastnili všech jednání týkajících se projektu a aktivně se podíleli na směřování návrhové části a její připomínkování. MS Jochcová je členem fokusní skupiny zaměstnanost, MS Šulák korigoval činnost realizačního týmu prostřednictvím pravidelných týdenních porad. Oba jsou členem Rady MAS, která byla průběžně informována o postupu projektu. Oba MS zhodnotili realizaci projektu. Bc. Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko Projekt Podpora meziobecní spolupráce významně přispěl k většímu poznání regionu v mnoha oblastech a také k většímu poznání místních aktérů navzájem, ať už zástupců veřejné správy, školství, úředníků ORP, úředníků kraje, pracovníků MAS, neziskových a příspěvkových organizací v sociálních službách apod. Díky profesionálnímu managementu projektu, který připravil a zajistil podklady a výstupy z jednání, se podařilo otevřít mnoha starostům nové obzory v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a zejména odpadovém hospodářství a školství. Vzhledem k tomu, že je ORP Lipník nad Bečvou velmi malé ve srovnání např. s Hranicemi a Přerovem, spolupracovali jsme také s manažery a motivujícími starosty těchto regionů. Jako praktické se ukázalo rozšířit působnost PMOS z ORP Lipník na území celá MAS Moravská brána, která v regionu působí. Zatímco ORP Lipník má 14 obcí a MR Lipensko 11 obcí, další mikroregiony Pobečví a Záhoří-Helfštýn 12 resp. 13 obcí, rozhodli jsme se ustavit nový svazek obcí DSO Moravská brána s 31, příp. 32 obcemi, který by sloučil obce ze stávajících 3 mikroregionů. Tyto by přitom zůstaly a pokračovaly v dosavadních činnostech. Stávající „malé“ mikroregiony nemají kapacitu na vlastní stálý management a spoléhaly na externí poradenství, spojenectvím 3 MR vznikne jeden „velký“ svazek obcí, který se specializuje na některé oblasti (v první fázi zejména řešení odpadů) a bude mít větší potenciál pro stálý management, který by mohl být financován z vlastních zdrojů regionu. Nicméně pokud se podaří prosadit myšlenku SMO na profesionály pro management svazků obcí, budeme tuto aktivitu (s oporou v zákoně) vítat. K ustavení nového DSO vedl více než roční proces, který jsme řešili na skutečně desítkách jednání v rámci PMOS, pracovních skupinách PMOS, poradách managementu, ale také na půdě mikroregionů, rady MAS apod. Na základě analýz v jednotlivých 4 oblastech hodláme postavit naplňování akčního plánu, a to s ohledem na personální kapacity a rozpracovanost jednotlivých oblastí. Prioritní je zájem starostů řešit koordinovaně odpadové hospodářství v celém regionu. Úlohu DSO Moravská brána a jeho profesionálního managementu vidíme kromě řešení tematických oblastí (odpady, školství…) také směrem dovnitř v administrativní podpoře malých obcí (s neuvolněnými starosty) a naopak i směrem ven ve spolupráci s dalšími sousedními regiony, nejprve na Přerovsku (Moštěnka, Hranicko, Střední Haná) a poté v celém kraji. Vedle administrativní „koordinace ORP měst“ hodláme vytvořit prostupnou strukturu „spolupráce venkovských regionů“.

Ing. Pavla Jochcová, starostka obce Jezernice Jako motivující starostka hodnotím celý proces projektu a jeho výstupy jako přínosné. Měla jsem možnost podílet se již na výběru manažerů projektu MOS v DSO Mikroregion Lipensko. Díky zdařilému výběru velmi schopných manažerů v čele s KMOS Ing. Martinou Zdráhalovou byla pak spolupráce kvalitní a efektivní. Výsledkem je množství analyzovaných údajů o jednotlivých obcích a smysluplné návrhy další meziobecní spolupráce, které lze optimálně realizovat v rámci nově navrženého DSO na území tří stávajících DSO, odpovídající územní působnosti MAS Moravská brána.

8

V projektu uskutečněných setkání zástupců obcí, škol a institucí sociální péče jsme získali velké množství dříve nepoznaných informací, náhledů a zkušeností účastníků vnímajících dění v území z pohledu své profese. Bylo to velice inspirující. Proto jako velmi důležitý výstup projektu vnímám, kromě písemného dokumentu, hlubší vzájemné poznání zástupců zúčastněných obcí a institucí a specifik jimi spravovaných území a odborností. Za nezbytný předpoklad reálného využití výsledků projektu považuji zajištění financování pracovních míst pro manažery nově vznikajícího DSO Moravská brána. Svazek pak může významně pomoci obcím ve správě a rozvoji jejich území a současně být silným zástupcem obcí v jednání se státními orgány a s Olomouckým krajem.

2.3 Zhodnocení průběhu prací na návrhové části souhrnného dokumentu Návrhová část Strategie meziobecní spolupráce byla zpracována realizačním týmem projektu ve spolupráci s motivujícími starosty a členy fokusních skupin pro odpadové hospodářství, školství, sociální služby a podpora zaměstnanosti a podnikání v období červen – prosinec 2014 Strategie vychází z analýzy území a variantních návrhů řešení zpracovaných v první polovině roku 2014, resp. v období červen - září 2014 pro oblast podpory zaměstnanosti a podnikání, a dále z projednání problematiky se zástupci obcí a odborníků ve fokusních skupinách ke každému tématu. Fokusní skupiny byly složeny ze starostů a odborníků z dané oblasti. Plně tedy reflektuje potřeby území a reálné možnosti vzniku a rozvoje meziobecní spolupráce. V každé ze 4 oblastí byly stanoveny 3 problémové okruhy a sada cílů a opatření, které by měly detekované problémy řešit, vč. indikátorů pro vyhodnocení úspěšnosti realizace strategie. Vymezené problémové okruhy byly fokusními skupinami přijaty bez závažných výhrad k obsahu. Navržené cíle byly zaslány starostům obcí z území MAS a prezentovány na schůzi rady MAS, která dohlíží na realizaci návrhové části dokumentu. Po zpracování indikátorů byla provedena křížová kontrola logické provázanosti celého dokumentu a dokument byl v prosinci odevzdán k oponentuře. Na konci ledna 2015 obdržel realizační tým oponenturu k návrhové části, které nebyly zásadního charakteru. Připomínky byly zapracovány, v souladu se smlouvou se SMO ČR, do konce března 2015. Můžeme konstatovat, že v průběhu zpracování návrhové části se neobjevily žádné závažné problémy.

Tab. 2 Realizátoři strategie Realizační tým Ing. Martina Zdráhalová [email protected] Ing. Jana Jurajdová, Ing. Eva Dostalíková [email protected] Ing. Marek Zábranský [email protected] Bc. Vendula Hluzinová [email protected] Hana Nehybová [email protected]

Koordinátor meziobecní spolupráce Analytik pro oblasti školství a sociální služby Analytik pro oblast odpadové hospodářství Analytik pro oblast podpora zaměstnanosti a podnikání Asistent

9

Motivující starostové Bc. Tomáš Šulák Ing. Pavla Jochcová

Starosta obce Veselíčko, předseda DSO Mikroregionu Lipensko Starostka obce Jezernice

Fokusní skupiny Školství: obec Jezernice, starostka; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor školství a kultury, vedoucí odboru; MŠ Buk, ředitelka; MŠ a ZŠ Radslavice Sociální služby: obec Pavlovice u Přerova, starosta; obec Týn nad Bečvou, starosta; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, vedoucí odboru; Charita Hranice, ředitel; Sociální služby Lipník nad Bečvou, ředitelka Odpadové hospodářství: obec Veselíčko, starosta; Technické služby města Lipník, ředitel; Skládka AVELI, z.s., ředitel; MěÚ Lipník nad Bečvou, odbor ŽP, referent pro odpady a ovzduší Zaměstnanost: ambasadorka pro sociální podnikání - P3; zástupce NSK a svazu průmyslu a dopravy; zástupce ÚP Lipník nad Bečvou; obec Jezernice, starostka; ředitel CpKp Šumperk - projekty CSI + BEC Družstva

10

3. Výsledky zpracování návrhových částí v oblasti odpadového hospodářství, sociálních služeb, školství a volitelného tématu podpora zaměstnanosti a podnikání včetně hlavních výsledků benchmarkingu Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro všechna témata, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Realizační tým měl dále k dispozici benchmarkingovou aplikaci, která umožnila porovnání stávajícího stavu obou správních obvodů s ostatními ORP v kraji i srovnatelnými ORP v celé ČR.

3.1 Hlavní výsledky benchmarkingu území Ekonomika SO ORP Lipník nad Bečvou i SO ORP Přerov je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Nachází se zde méně ekonomických subjektů než je celorepublikový průměr. Mezi silné stránky celého analyzovaného území patří tradice průmyslu, který je však soustředěn mimo území Moravské brány. V porovnání v rámci kraje je zde zastoupeno výrazně méně podniků, jejich počet zaměstnanců je vyšší než 250, na sledovaném území Moravské brány není takový podnik žádný, převažují zde podnikatelské subjekty do 10 zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější hrozby analyzovaného regionu patří vysoká nezaměstnanost, která je výrazně vyšší než celorepublikový i krajský průměr, v Olomouckém kraji tyto ORP zaujímají 2. a 3. místo za Jeseníkem. Region má velmi dobrou dopravní dostupnost, lépe je na tom pouze Hranicko. Běžné výdaje obcí na jednoho obyvatele, tedy náklady, které jsou spojeny s každodenním provozem obce, překračují krajský průměr, vyšší jsou pouze v SO ORP Olomouc, Jeseník a Hranice. Oproti tomu v oblasti investic jsou obě ORP, Lipník nad Bečvou i Přerov, naopak územími s nejnižší mírou kapitálových výdajů. Ve sledovaném území je dostatečné množství škol, ve třídách ZŠ je podprůměrný počet žáků vzhledem k celkové hodnotě kraje, v případě MŠ se na Lipensku počet dětí pohybuje nad průměrem, na Přerovsku je situace vyrovnaná. Běžné výdaje obcí na jednoho žáka jsou pod průměrem, na Přerovsku výrazně. U kapitálových výdajů je situace složitější. V případě výdajů na žáka MŠ se Přerov shoduje s krajským průměrem, zatímco Lipník nad Bečvou nevykazuje výdaje žádné. U výdajů na žáka ZŠ je Přerovsko výrazně pod průměrem, zatímco Lipensko naopak výrazně nadprůměrné, vyšší výdaje vykazuje pouze Olomouc. Odpadové hospodářství vykazuje v rámci kraje vysokou produkci směsného komunálního odpadu. V rámci analýzy podílu SKO na celkovém komunálním odpadu Přerov zaujímá 1. a Lipník nad Bečvou 2. místo. Míra recyklace je průměrná, Přerov vyniká v oblasti sběru papíru. Obě ORP mají v porovnání s ostatními územími v kraji velmi nízké náklady na likvidaci odpadu. V oblasti sociální ORP Přerov vynakládá v porovnání s průměrem kraje vyšší finanční částky na sociální služby. I v oblasti kapitálových výdajů jsou výdaje o málo vyšší. Lipensko se v obou kategoriích drží na úrovni krajského průměru. Kapacita pobytových zařízení v ORP Přerov je v porovnání krajem

11

průměrná až nadprůměrná, chráněné bydlení zde úplně chybí. Na Lipensku nejsou pobytové sociální služby. Pro srovnání podobných SO ORP hledal realizační tým ORP se stejným počtem obcí, podobným počtem obyvatel a srovnatelně velkou jádrovou obcí. SO ORP Lipník nad Bečvou bylo možné porovnat s Týnem nad Vltavou (Jihočeský kraj) a Bystřicí pod Hostýnem (Zlínský kraj). U SO ORP Přerov nebylo možné najít srovnatelné ORP, nejblíže mu je počtem obyvatel a velikostí jádrového města ORP Kolín (Středočeský kraj) se 69 obcemi v obvodu. Tab. 3 Základní ukazatele srovnávaných SO ORP ORP

Počet obcí v SO ORP

Rozloha

Počet obyvatel

Hustota osídlení

Velikost jádrové obce

Týn nad Vltavou

14

262,39

14 112

53,78

8 158

Lipník nad Bečvou

14

118,6

15 379

129,67

8 240

Bystřice pod Hostýnem

14

163,97

15 716

95,85

8 398

Přerov

59

400,81

82 661

206,23

44 824

Kolín

69

584,18

79 877

136,73

31 077

Z této perspektivy se SO ORP Lipník nad Bečvou potýká s nejvyšší nezaměstnaností, nejnižším počtem ekonomických subjektů, jako jediný nemá firmy s více než 250 zaměstnanci, průměrnými běžnými výdaji obcí (Týn nad Vltavou má výrazně vyšší) a nejnižšími kapitálovými výdaji. Má nejnižší počet žáků v ZŠ, srovnatelný počet dětí v MŠ. Běžné výdaje na dítě v MŠ mají všechny ORP stejné, kapitálové nemají žádné, u žáků ZŠ vykazuje Lipník nad Bečvou výrazně vyšší běžné i kapitálové výdaje než druhé dvě ORP. V oblasti odpadů ORP Lipník nad Bečvou opět vykazuje velmi vysoký podíl směsného komunálního odpadu na celkové produkci komunálního odpadu (KO). KO je však nižší než v ostatních ORP. Míra recyklace je stejně jako u ostatních dvou ORP nízká. Stejně jako při krajském srovnání i zde jsou náklady Lipenských obcí na odpadové hospodářství velmi nízké, Týn nad Vltavou vynakládá téměř dvojnásobek. V sociálních službách mají všechny ORP srovnatelné běžné výdaje. Nejvyšší kapitálové má Bystřice pod Hostýnem, Týn nad Vltavou nevykazuje v posledních letech žádné. Pobytové zařízení je pouze v Bystřici pod Hostýnem. SO ORP Přerov je ve srovnání s Kolínem v horší ekonomickou situaci, má vyšší nezaměstnanost, méně podnikatelských subjektů a obce vynakládají v průměru na jednoho obyvatele více běžných a méně kapitálových výdajů. Situace ve školství je srovnatelná, počty žáků i dětí v MŠ jsou stejné, Přerov však uvolňuje do školství méně prostředků. Přerov produkuje méně komunálního odpadu na obyvatele než Kolín, podíl směsného komunálního odpadu na komunálním odpadu je mírně vyšší. Míra recyklace je srovnatelná, Přerov lépe třídí papír a obce vynakládají méně financí na OH než v ORP Kolín. Do oblasti sociálních služeb ORP Přerov uvolňuje více běžných i kapitálových výdajů, což odpovídá tomu, že má více než dvojnásobnou kapacitu zařízení pro seniory a zdravotně postižené osoby. Souhrnně lze konstatovat, že území obou sledovaných SO ORP se potýká s vysokou nezaměstnaností a trendem stárnoucí populace, což se již odráží ve sledovaných hodnotách v oblasti sociálních služeb,

12

školství si vede průměrně a odpadové hospodářství vykazuje výrazný problém vysokého podílu směsného komunálního odpadu na celkovém komunálním odpadu.

3.2 Výsledky zpracování návrhové části Zpracovaná návrhová část staví na všech realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech. Vize Lipensko a obce v širším okolí jsou místem atraktivním pro život, s nímž se občané ztotožňují a kde se dobře žije. Společné úsilí obcí směřuje k efektivnímu výkonu svěřených úkolů, účelnému čerpání dotací a úspoře finančních prostředků, které jsou využity k dalšímu rozvoji území. Obce spolupracují v oblasti odpadového hospodářství za účelem maximální soběstačnosti s důrazem na recyklaci a prevenci vzniku odpadů. Dobře vybavená školská zařízení jsou místem kvalitního vzdělávání a volnočasových aktivit pořádaných pro občany napříč generacemi. Poskytovaná sociální péče pokrývá aktuální potřeby a obce usilují o zajištění plnohodnotného života občanů v jejich přirozeném prostředí. Region je perspektivní hospodářskou oblastí, konkurenceschopnou s dobrými pracovními příležitostmi a příznivým prostředím pro vznik a rozvoj podnikání.

Vizi doplňuje slogan „Otevřeně pro rozvoj regionu“, který symbolizuje otevřenost pro nové myšlenky a řešení společných výzev směřujících k udržitelnému rozvoji území. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců obcí a regionálních aktérů z území Moravská brána. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k jejich realizaci. Ke každému cíli byl přiřazen gestor, který bude v území iniciovat kroky vedoucí k jeho naplnění. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Indikátory byly stanoveny i pro problémové okruhy.

13

V oblasti předškolního a základního školství byly stanoveny 3 problémové okruhy a 9 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s kvalitním vzděláváním napříč generacemi v roce 2023. Tab. 4 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast školství PO I: NEDOSTATEČNÉ ŘEŠENÍ INVESTIČNÍCH POTŘEB A NEINVESTIČNÍCH ZÁMĚRŮ Indikátor č. 1: Počet společně realizovaných projektů za účelem řešení investičních potřeb a neinvestičních záměrů C 1.1 Zvýšit podíl investic do školních budov a vybavení

Indikátor:

OP 1.1.1 Vytvoření databáze investičních potřeb a záměrů škol OP 1.1.2 Společné tendry na nákup vybavení OP 1.1.3 Realizace individuálních i společných projektů z dotací – IROP, ČR, soukromé zdroje OP 1.1.4 Realizace společných investičních potřeb z rozpočtů obcí (bez dotačních prostředků)

č. 2 Počet společně realizovaných investičních projektů

C 1.2 Zvýšit počet realizovaných neinvestičních záměrů škol

Indikátor:

OP 1.2.1 Vytvoření ročních plánů neinvestičních záměrů škol OP 1.2.2 Realizace projektů rozšiřujících výuku (důraz na spolupráci mezi školami) OP 1.2.3 Podpora zaměstnanosti v rámci základního vzdělávání - rozvoj technického vzdělávání OP 1.2.4 Podpora alternativního vzdělávání

č. 3 Počet společně realizovaných neinvestičních projektů škol rozšiřujících výuku

C 1.3 Vytvořit pracovní pozici regionálního manažera škol

Indikátor:

OP 1.3.1 Vytvoření pracovního místa Manažer školství OP 1.3.2 Fundraising pro investiční potřeby a neinvestiční záměry škol OP 1.3.3 Animace spolupráce v oblasti školství

č. 4 Vytvoření pozice regionálního manažera školství č. 5 Počet škol spolupracujících s manažerem školství

PO II: NEDOSTATEK SPECIALIZOVANÝCH PRACOVNÍKŮ Indikátor č. 6: Počet specializovaných pracovníků na školách C 2.1 Integrace logopedické praxe do činnosti MŠ a ZŠ

Indikátor:

OP 2.1.1 Logopedická prevence OP 2.1.2 Zapojení rodičů OP 2.1.3 Zřízení mobilní logopedické ambulance

č. 7 Počet škol, které zaměstnávají pedagogického pracovníka vzdělaného v oblasti logopedické prevence č. 8 Počet MŠ a ZŠ využívajících mobilní logopedické ambulance

C 2.2 Zvýšit počet kvalifikovaných pedagogů působících na školách

Indikátor:

OP 2.2.1 Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků OP 2.2.2 Předávání znalostí, dovedností mezi pedagogy ve stejném oboru OP 2.2.3 Sdílení specializovaných pedagogů pro dílny, jazyky, kroužky

č. 9 Počet vzdělávacích kurzů, které se uskuteční na území MAS za účelem dalšího vzdělávání pedagogů č. 10 Počet sdílených pedagogů - odborníků

14

C 2.3 Zvýšení počtu asistentů pedagogů a spolupráce s psychologem na školách

Indikátor:

OP 2.3.1 Zajištění dostatečného počtu asistentů na základních a mateřských školách

č. 11 Počet asistentů pedagogů zapojených do výuky na ZŠ a MŠ

OP 2.3.2 Zajištění dalšího vzdělávání pro asistenty OP 2.3.3 Zajištění společného školního psychologa OP 1.2.4 Vytvoření společného plánu integrace žáků se SVP

č. 12 Počet škol dlouhodobě (pravidelně) spolupracujících s psychologem

PO III: SLABÁ VAZBA MEZI ŠKOLOU A ŽIVOTEM V OBCI Indikátor č. 13: Počet aktivit/projektů realizovaných ve spolupráci škol a obce C 3.1 Zřízení komunitních škol

Indikátor:

OP 3.1.1 Zřízení komunitních škol OP 3.1.2 Propojení komunitních škol v území

č. 14 Počet zřízených komunitních škol

C 3.2 Zřízení školního autobusu využívaného MŠ, ZŠ a obcemi a jeho využití při prázdninovém provozu škol

Indikátor:

OP 3.2.1 Pořízení autobusu OP 3.2.2 Zajištění využití autobusu k dopravě dětí v průběhu prázdninového provozu mateřských škol OP 3.2.3 Zajištění využití autobusu v době mimo dopravu dětí

č. 15 Počet pořízených autobusů č. 16 Počet mateřských škol zapojených do prázdninového provozu

C 3.3 Zapojení škol do života v obci

Indikátor:

OP 3.3.1 Integrace místních prvků do výuky ZŠ a MŠ OP 3.3.2 Rozvoj spolupráce školy s okolními obcemi OP 3.3.3 Organizace soutěží škol zvyšující regionální identitu OP 3.3.4 Zvýšení informovanosti o dění ve školách

č. 17 Počet aktivit, které jsou realizovány školou a obcí bez vlastní školy č. 18 Počet regionálních soutěží

V rámci oblasti sociálních služeb byly stanoveny 3 problémové okruhy a 7 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s optimální sítí sociálních služeb a služeb navazujících pokrývajících potřeby občanů v roce 2023. Tab. 5 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast sociálních služeb PO I: ŠPATNÁ ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI OBČANŮ Indikátor č. 1 Počet obcí zapojených do systému informování občanů o sociálních službách a službách navazujících Cíl/Opatření C 1.1 Vytvoření a průběžná aktualizace stránek a tištěného katalogu zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících

Indikátor:

OP 1.1.1 Vytvoření a aktualizace webových stránek OP 1.1.2 Vytvoření tištěného katalogu

č. 2 Počet návštěvníků webových stránek zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících č. 3 Počet distribuovaných katalogů zaměřených na informace o sociálních službách a službách navazujících

15

C 1.2 Zvýšení informovanosti občanů prostřednictvím informačních akcí a obecních úřadů OP 1.2.1 Zjišťování aktuálního stavu informovanosti občanů v oblasti poskytování sociálních služeb a služeb navazujících prostřednictvím pravidelných dotazníkových šetření OP 1.2.2 Realizace informačních kampaní OP 1.2.3 Zapojení obecních úřadů do informování občanů

Indikátor:

č. 4 Počet realizovaných informačních akcí č. 5 Počet obcí poskytujících občanům informace o sociálních službách a službách navazujících

PO II: OMEZENÁ NABÍDKA SLUŽEB V OBCÍCH Indikátor č. 6 Počet poskytovatelů sociálních služeb působících na území Moravská brána C 2.1 Rozšíření nabídky sociálních služeb a služeb navazujících

Indikátor:

OP 2.1.1 Zjištění potřebnosti sociálních služeb a služeb navazujících OP 2.1.2 Rozbor nabídky služeb v návaznosti na zjištěné potřeby OP 2.1.3 Vytvoření komunitního plánu sociálních služeb a služeb navazujících OP 2.1.4 Prohloubení spolupráce se stávajícími organizacemi poskytujícími sociální služby a služby navazující OP 2.1.5 Navázání spolupráce s novými organizacemi poskytujícími sociální služby a služby navazující OP 2.1.6 Zřízení e-center OP 2.1.7 Zabezpečení financování stávajících a nových sociálních služeb a služeb navazujících

č. 7 Počet sociálních služeb, které jsou poskytovány na území Moravská brána č. 8 Počet obcí zapojených do komunitního plánování

C 2.2 Vznik a rozvoj prorodinných aktivit

Indikátor:

OP 2.2.1 Síťování organizací a jejich aktivit OP 2.2.2 Navázání spolupráce s novými organizacemi OP 2.2.3 Vytváření podmínek pro prorodinné aktivity v obcích OP 2.2.4 Hledání finančních prostředků z krajských, obecních rozpočtů a soukromých zdrojů

č. 9 Počet prorodinných aktivit uskutečněných ve spolupráci s MAS/DSO Moravská brána č. 10 Počet organizací zapojených do společné sítě poskytování prorodinných aktivit

C 2.3 Výstavba podporovaných bytů

Indikátor:

OP 2.3.1 Stavba podporovaných bytů

č. 11 Počet vybudovaných podporovaných bytů

PO III: NEDOSTAČUJÍCÍ SLUŽBY PRO SENIORY Indikátor č. 12: Počet sociálních služeb a služeb navazujících, které jsou poskytovány seniorům C 3.1 Zvýšení využití sociálních služeb a služeb navazujících nabízených seniorům OP 3.1.1 Získání důvěry seniorů ke spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a služeb navazujících OP 3.1.2 Hledání finančních prostředků k financování aktivit pro seniory OP 3.1.3 Zapojení seniorů do dění v obcích na území

Indikátor:

č. 13 Počet aktivit/navazujících služeb nabízených seniorům

16

C 3.2 Poskytnutí terénních a ambulantních služeb

Indikátor:

OP 3.2.1 Rozšíření terénní služby (zahrnuta i odlehčovací služba) OP 3.2.2 Zřízení odlehčovací služby, sociálně aktivizační služby pro seniory – denní stacionář

č. 14 Podíl seniorů využívajících terénních sociálních služeb č. 15 Počet terénních a ambulantních služeb poskytovaných seniorům

V rámci oblasti odpadového hospodářství byly stanoveny 3 problémové okruhy a 6 základních cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize regionu s výkonným společným odpadovým hospodářstvím v roce 2023. Tab. 6 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast odpadového hospodářství PO I: ROZDÍLNÉ NÁKLADY NA SBĚR, SVOZ A ODSTRANĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Indikátor č. 1: Náklady na sběr, svoz a odstranění KO C 1.1 Zavést společný systém sběru a svozu komunálních odpadů

Indikátor:

OP 1.1.1 Aktivní spolupráce a jednotná politika obcí v OH OP 1.1.2 Optimalizace nastavení systému sběru a svozu KO OP 1.1.3 Společný odpadový management

č. 2 Počet obcí zapojených do společného systému sběru a svozu KO č. 3 Vytvoření pracovní pozice regionálního manažera OH

C 1.2 Zrealizovat společné výběrové řízení na svozovou společnost v rámci svazků obcí

Indikátor:

OP 1.2.1 Vyhodnocení aktuálních smluvních vztahů OP 1.2.2 Ekonomická a provozní analýza společného systému OH OP 1.2.3 Výběr ekonomicky efektivní svozové společnosti

č. 4 Zrealizované společné výběrové řízení na svozovou firmu

PO II: NEDOSTATEČNÁ SÍŤ ZAŘÍZENÍ NA TŘÍDĚNÝ ODPAD Indikátor č. 4: Počet zařízení na tříděný odpad C 2.1 Zvýšit podíl recyklace využitelných složek komunálních odpadů

Indikátor:

OP 2.1.1 Společné jednání a konsenzus obcí o zřízení sítě sběrných dvorů (SD) OP 2.1.2 Optimalizace nastavení systému provozu a sběru OP 2.1.3 Proces administrace a projektové přípravy SD OP 2.1.4 Efektivní provoz SD / sběrných míst OP 2.1.5 Optimalizace nastavení systému třídění v návaznosti na SD OP 2.1.6 Zavedení motivačního systému

č. 6 Množství odpadu odloženého ve sběrných dvorech č. 7 Měrná produkce separovaného odpadu (papír, sklo, plasty, nápojové kartony)

C 2.2 Vytvořit stabilní systém efektivního zpracování bioodpadů od obcí a občanů OP 2.2.1 Aktivní společné jednání obcí OP 2.2.2 Optimalizace nastavení systému zpracování bioodpadů OP 2.2.3 Proces administrace a projektové přípravy

Indikátor: č. 8 Počet kompostáren v území č. 9 Počet obcí, které mají vytvořen systém na zpracování bioodpadu

17

OP 2.2.4 Efektivní a udržitelný provoz kompostáren OP 2.2.5 Prevence vzniku bioodpadů (domácí kompostéry) PO III: OSVĚTA A PREVENCE VZNIKU ODPADŮ Indikátor č. 10: Počet obcí, zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost C 3.1 Zajistit osvětu a pravidelné informování občanů o odpadovém hospodářství v regionu

Indikátor:

OP 3.1.1 Informační kampaň o OH, „otevřené obce“ OP 3.1.2 Zapojení občanů, neziskových a příspěvkových organizací OP 3.1.3 Spolupráce s Olomouckým krajem, společností EKOKOM, a.s. a kolektivními systémy ke zpětnému odběru zařízení

č. 11 Počet „otevřených obcí“ informujících občany o svém OH č. 12 Počet akcí v rámci společné informační kampaně

C 3.2 Zvýšit počet aktivit v oblasti prevence vzniku odpadů v obcích

Indikátor:

OP 3.2.1 Nakupování zohledňující ekologické vlastnosti výrobků a služeb OP 3.2.2 Podpora aktivit vedoucích k opětovnému využití výrobků – opravny, zpětný odběr

č. 13 Počet obcí, které mají vytvořený plán/směrnici pro nákupy zohledňující ekologické vlastnosti výrobků a služeb č. 14 Počet obcí, které umožňují zpětný odběr min. 5 komodit

V oblasti podpory zaměstnanosti a podnikání bylo stanoveno 9 cílů, jejichž naplnění by mělo vést k dosažení vize perspektivního hospodářského regionu v roce 2023. Tab. 7 Problémové okruhy, cíle, opatření a indikátory pro oblast podpory zaměstnanosti a podnikání PO I: NEDOSTATEČNÁ PODPORA PODNIKÁNÍ Indikátor č 1: Počet aktivních podnikatelských subjektů se sídlem v území C 1.1 Vytvořit lokální poradenské centrum pro podporu rozvoje podnikání v území a jeho prostřednictvím začít systematicky podporovat podnikání v regionu

Indikátor:

OP 1.1.1 Vytvoření poradenského týmu a zajištění zázemí týmu OP 1.1.2 Vytvoření databáze spolupracujících podnikatelů OP 1.1.3 Vytvoření kontaktní sítě mezi institucemi relevantními pro rozvoj podnikání OP 1.1.4 Zajištění komplexního poradenství pro podnikatele, dotační poradenství OP 1.1.5 Zavedení systematické propagace místních firem ve spolupráci se starosty obcí OP 1.1.6 Zavedení systému informační podpory a teoretické přípravy nových podnikatelských subjektů

č. 2 Založené a fungující podnikatelské poradenské centrum v Lipníku nad Bečvou č. 3 Podíl spolupracujících podnikatelských subjektů zapojených do databáze z celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů se sídlem v území Mas Moravská brána

18

C 1.2 Revitalizovat brownfields a zvýšit využití ostatních vhodných ploch a objektů pro podnikání

Indikátor:

OP 1.2.1 Vytvoření a pravidelná aktualizace databáze brownfields a ostatních nevyužitých ploch a objektů vhodných pro podnikání OP 1.2.2 Revitalizace brownfields a jejich využití pro podnikání OP 1.2.3 Aktivní podpora využití průmyslové zóny v Lipníku nad Bečvou OP 1.2.4 Tvorba zvýhodněných prostorových podmínek pro začínající podnikatele a mikropodniky

č. 4 Počet ploch, objektů a prostor evidovaných v databázi centra č. 5 Počet m2 revitalizovaných a znovu využitých ploch, objektů a prostor (z databáze) v území

C 1.3 Vznik a rozvoj sociálních podniků

Indikátor:

OP 1.3.1 Zajištění poradenství v oblasti sociálního podnikání a dotací s ním spojených OP 1.3.2 Zprostředkování pomoci při zakládání a rozvoji sociálních podniků

č. 6 Počet sociálních podniků v území podpořených z podnikatelského centra

PO II: NEROVNOVÁHA MEZI POPTÁVKOU PO KVALIFIKOVANÝCH PRACOVNÍCÍCH A NABÍDKOU TRHU PRÁCE Indikátor č. 7: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v okrese Přerov C 2.1 Navýšit počet aktivit v oblasti zvyšování kvalifikace zaměstnanců firem a obcí

Indikátor:

OP 2.1.1 Informační podpora firem v oblasti vzdělávání a rekvalifikací zaměstnanců OP 2.1.2 Zvyšování kvalifikace OSVČ OP 2.1.3 Zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců obcí OP 2.1.4 Podpora rozvoje činností Národní soustavy kvalifikací v území

č. 8 Počet zaměstnanců obcí a firem, kteří úspěšně prošli školeními za účelem zvýšení kvalifikace zorganizovaných prostřednictvím poradenského centra

C 2.2 Zvýšit podíl uplatnitelnosti absolventů středních škol v území na trhu práce

Indikátor:

OP 2.2.1 Rozvoj spolupráce místních středních škol s firmami a místní samosprávou OP 2.2.2 Popularizace technického vzdělávání, učňovských oborů a řemesel OP 2.2.3 Rozvoj kariérního poradenství OP 2.2.4 Zvýšení využívání APZ – programů zaměřených na absolventy OP 2.2.5 realizace odborných stáží pro studenty a absolventy SŠ v regionu

č. 9 Podíl neuplatnitelnosti absolventů středních škol v území (Gymnázium Lipník nad Bečvou, SŠ Elektrotechnická, SPŠ Stavební), (9-IVST)

C 2.3 Zapojit střední školy v území do procesu celoživotního vzdělávání

Indikátor:

OP 2.3.1 Zjištění úlohy SŠ v území v procesu celoživotního vzdělávání OP 2.3.2 Zapojení SŠ v území do procesu celoživotního vzdělávání – profesního i zájmového

č. 10 Počet vzdělávacích akcí pro veřejnost (doplňující vzdělávání mimo běžnou školní docházku) organizovaných třemi středními školami v regionu (Gymnázium Lipník nad Bečvou, SŠ Elektrotechnická, SPŠ Stavební)

19

PO III: VYSOKÁ NEZAMĚSTNANOST V ÚZEMÍ, ROSTOUCÍ NEZAMĚSTNANOST RIZIKOVÝCH SKUPIN Indikátor č. 11: Rozdíl v podílu nezaměstnaných osob v území MAS Moravská brána a podílu nezaměstnaných osob v celé ČR C 3.1 Zvýšit podíl využívání APZ a dotačních možností z OP Z v území

Indikátor:

OP 3.1.1 Rozvoj informovanosti firem a obcí o možnostech APZ (ÚP) a dotačních možnostech OPZ OP 3.1.2 Podpora vzniku nových dotovaných pracovních míst

č. 12 Počet dohod mezi ÚP a podniky/obcemi o využití podpůrných aktivit poskytovaných v rámci APZ Úřadem práce

C 3.2 Snížit podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů v regionu

Indikátor:

OP 3.2.1 Realizace projektů zaměřených na dlouhodobě nezaměstnané v regionu OP 3.2.2 Hledání možností využití sociálních služeb (např. sociální rehabilitace) a individuálních možností podpory dlouhodobě nezaměstnaných

č. 13 Počet nezaměstnaných nad 24 měsíců (13-IVST)

C 3.3 Zmírnit dopady demografických vlivů na nezaměstnanost osob z rizikových skupin uchazečů o zaměstnání nad 50 let a uchazečů pečujících o děti do 15 let

Indikátor:

OP 3.3.1 Pomoc firmám při řešení age managementu OP 3.3.2 Podpora vzniku částečných úvazků/jinak specifických zaměstnání

č. 14 Rozdíl v zastoupení věkové skupiny 50-64 let v celkové populaci (15-64) a mezi uchazeči o zaměstnání evidovanými na ÚP č. 15 Podíl uchazečů o zaměstnání pečujících o děti do 15 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Přerov

20

4. Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“ Na počátku roku 2015 provedl realizační tým šetření u všech obcí s cílem zjistit zájem o společné řešení administrativních agend obcí. Toto téma si zvolila řada SO ORP jako volitelné a přineslo zajímavé výsledky a poptávku zejména malých obcí po společném řešení administrativy. Proto ji SMO ČR zařadil mezi pracovní úkoly ostatních týmů SO ORP a šetření tak bylo provedeno plošně v celé ČR. V rámci šetření byl zjišťován preferovaný způsob zajištění dané agendy, rozsah poptávané podpory a spolupráce a způsob financování v 7 oblastech: právní podpora, ekonomické agendy, dotační management, veřejné zakázky, IT podpora, technická a stavební podpora a rozvoj obce. Z provedeného průzkumu vyplývá, že většina obcí tyto agendy řeší vlastními silami nebo dodavatelsky, o společné kroky v rámci DSO by byl zájem v oblasti právní podpory, dotačního managementu, veřejných zakázek a rozvoji obce.

Graf č. XY Preferovaný způsob zajištění dané agendy

S výjimkou právní podpory, kde by byl zájem o jednorázovou metodickou podporu pro konkrétní případ, by obce poptávaly spíše soustavnou metodickou pomoc nebo komplexní zajištění služby.

Graf č. XY Rozsah poptávané podpory a spolupráce

21

Způsob platby DSO za poskytované služby se liší v závislosti na typu agendy. U ekonomických agend, technické a IT podpory, u nichž není preferováno společné zajištění, převažuje plná úhrada z vlastních zdrojů obce tak, jak je tomu dosud. Oproti tomu u agend, kde by byl zájem o společné řešení, převládá platba za každý provedený úkon nad paušálním poplatkem. Shoda byla zaznamenána pouze u dotačního managementu. Pouze v případě rozvoje obce, zejména pak otázky tvorby rozvojových dokumentů, je preferován paušál. Možnost jiného financování většina obcí neřešila, jednoznačně jsou však proti změnám v RUD (přesuny z rozpočtů obcí do DSO).

Graf č. XY Připravenost k finanční spoluúčasti za stávajících podmínek

Právní podpora Pouze jedna obec preferuje společného právníka pro agendu cca 5-10 obcí s návrhem proporčního paušálního placení služeb dle reálného využití; naopak 1 obec společné řešení výrazně nepreferuje z důvodu nedostatečné obeznámenosti společného právníka se stavem každé jednotlivé obce a z důvodu nedostatečné důvěry; dále se jednotlivě vyskytuje poptávka po pomoci s přípravou smluv, právním poradenství pro nemajetkovou agendu, pomoci při vedení správních řízení. V případě jednorázové metodické pomoci při jednotlivých úkonech obce preferují taktéž jednotlivé platby, nikoli paušál. Nejčastěji se vyskytuje poptávka po informační podpoře při změnách legislativy. Chybí dřívější informační struktura okresní - tříměsíční schůze shrnující novinky z jednotlivých odborů OÚ, informovanost částečně obcím nahrazuje informační servis konkrétní osoby z KÚ v Olomouci. Je však třeba doplnit, že obec Lipník nad Bečvou v roli obce s rozšířenou působností tuto pravidelnou informační službu obcím ve svém správním obvodu nabízí. Ekonomické agendy Tuto oblast obce obecně zvládají samy, prostřednictvím svých účetních (zaměstnaných od DPP až po plný pracovní úvazek). Drtivá většina z nich zpracovává účetnictví v systému Gordic, firma poskytující tento SW pokrývá i servisní zásahy do SW i obecně IT servis na obcích. Problém účetní obcí vidí především v častých změnách legislativy (zejména na konci roku), často nesmyslném výkaznictví a nevyrovnané kvalitě metodických školení. V tomto však DSO sdružením potřeb nemůže příliš pomoci. Lze pouze zdůraznit potřebu zkvalitnění a praktičtějšího uchopení metodických školení. Na druhou stranu účetní už vědí, kde si informace získat - diskusní fóra, kolegyně, dobré kontakty na ekonomický úsek KÚ, který účetnictví obcí metodicky řídí. Problém je také s jednotlivými auditory, kteří namísto, aby obcím pomáhali jejich úkoly zvládat, vystupují často výhružně až represivně. Pouze jedna obec v

22

této věci nyní volí soukromého auditora a zcela jiný ekonomický systém, což vede ke spokojenosti. Tato obec by se nebála vybrat pro společné kontroly komerčního auditora přes DSO, přičemž společná poptávka by mohla snížit celkovou cenu. Tj. přínos DSO teoreticky v úspoře nákladů při společném a hromadném poptání auditora. Je však otázkou, zda je audit společně jedním (nebo více) auditory v daném období reálný, kolik obcí by jeden auditor v požadovaném čase zvládnul. Dotační management Obce od DSO očekávají "cílené poradenství", tedy obeznámenost s projektovými záměry jednotlivých obcí a zasílání informací o relevantních výzvách, příp. konzultaci reálnosti svých požadavků. Tuto službu považují za standardní součást činnosti kanceláře DSO a další úhrady nad rámec finančního příspěvku na provoz DSO nejsou žádoucí. V oblasti dotační podpory mají obce nyní cca z poloviny navázány fungující kontakty (a platí si je z rozpočtu, s předpokladem proplacení těchto způsobilých výdajů z dotačních zdrojů v případě získání dotace). Část obcí by od DSO uvítaly služby dotační agentury s komplexní pomocí při vyřizování dotací, obzvláště přineslo-li by toto řešení obcím finanční úsporu, nicméně jsou si vědomy nynější situace, kdy by takovou službu nebylo možno v rámci DSO dostatečně a kvalitně personálně pokrýt. Bylo by tedy ideální, kdyby se DSO v tomto směru více specializovalo., druhá polovina by uvítala seskupení agentur, které by ostatní doporučili, do zveřejněného adresáře kontaktů. Další variantou pomoci ze strany DSO může být společné vysoutěžení služeb dotační agentury při některých spojitelných záměrech. V řadě projektů může DSO hrát koordinační roli a iniciovat vznik integrovaných projektů. Veřejné zakázky Veřejné zakázky obce nejčastěji vypisují v souvislosti s dotovanými projekty, tj. těmi finančně nákladnými. Takovéto akce pokrývá většinou dotační agentura a to včetně výběrového řízení, příp. dalších náležitostí veřejné zakázky, je-li její vypsání v realizaci projektu povinností. DSO může být v této věci užitečná podobně jako výše v oblasti dotačního poradenství - seskupení prověřených kontaktů na agentury, koordinace postupu. Do budoucna ideálně ve stylu dotační agentury s komplexní službou vč. výběrového řízení. Dále by bylo vhodné z pozice DSO pomoci prosazovat zjednodušení Zákona o veřejných zakázkách, který je komplikující zejména u menších zakázek. IT podpora Oblast IT podpory - technické mají obce ošetřenou. Technickou pomoc s výpočetní technikou obvykle nabízí současně provozovatel účetního systému (nyní nejčastěji Gordic) a platí se jednotlivě za provedený servisní úkon. V čem lze identifikovat problém je v nesjednocenosti práce s daty - počínaje účetním systémem, který má svá omezení a většinu účetních na obcích u tohoto systému drží především zvyk, přestože již existují systémy jiné, které mohou účetnické úkoly na obcích výrazně usnadnit. Role DSO by mohla být v koordinovaném průzkumu, příp. pomoci s prosazením žádoucích změn, vedoucích ke zjednodušení a sjednocení práce účetních. Tutéž postupnou sjednocovací roli může DSO sehrát v oblasti vedení spisové služby - prozkoumat, navrhnout vhodné sjednocení. V závěru je možné společné vysoutěžení nového dodavatele služeb. Podobným způsobem lze pracovat také s elektronickými způsoby evidence nemovitého majetku a vybavení obcí na základě mapového podkladu. Ideálem by bylo sjednotit způsoby obcí v práci s těmi to daty. Technická a stavební podpora Toto téma je úzce provázáno s oblastí IT, viz výše. Pasportizace majetku obce a jeho zavedení do nějakého IS ve sjednocené podobě se jeví být velmi žádoucím budoucím krokem pro zjednodušení

23

investičních akcí, společného plánování aktivit a obecně správy majetku obcí. Role DSO může být v prosazení této potřeby na obcích, které ji doposud nevnímají (menší část), v seskupení poptávky a ve zprostředkování velké zakázky dodavateli, s logicky nižší koncovou cenou pro jednotlivé obce. Co se týče stavební podpory, zde potenciální role DSO spočívá ve vytvoření adresáře podpůrných specializovaných institucí - projektantů, geodetů, specializovaných stavebních firem v území, a to na základě doporučení z obcí, které již služeb využily. U jednoduchých staveb a dokumentace k nim obce pomoci nepotřebují, toto zvládají samy. Rozvoj obce V rozvoji obcí je role DSO neoddiskutovatelná - obce chtějí mít partnera, jehož prostřednictvím budou snadněji prosazovat své zájmy a potřeby, resp. tlumočit své rozvojové potřeby dál do míst, kde budou mít svou váhu a smysl. Nyní tato struktura malým obcím zcela chybí. Lze si též představit roli DSO jako vyjednávacího partnera za obce před úřady, př. Vodoprávní úřad, Úřad práce, atd. K tomuto však nyní není uzpůsobená legislativa, a DSO tak není pro Úřady právoplatným zástupcem, se kterým by je cokoli zavazovalo jednat. Tato role DSO by tedy vyžadovala legislativní změny, které by ji umožnily. Další brzdou rozvoje území je nekoordinovaný postup, resp. absence koordinace v oblastech, které každá jednotlivá obec sama nemůže zajistit, to je zejm. péče a údržba extravilánu a někde i intravilánu obcí. Zde může DSO hrát roli iniciátora a koordinátora spolupráce, eventuálně zřizovatele nové služby (sdílené technické služby, pracovní četa, atd.).

5. Prezentace připravených právních dokumentů (stanovy DSO) Aktuální návrh stanov je přiložen ke Zprávě jako příloha č. 1. Stanovy budou projednány a případně upraveny Přípravným výborem pro založení DSO a schváleny na ustanovujícím jednání DSO. Součástí Zprávy je i návrh na zápis do rejstříku svazků a návrh smlouvy o zřízení svazku (příloha č. 2 a č. 3).

6. Návrh prohlášení o vzájemné spolupráci obcí V souladu s čl. 5, přílohy č. 3 Smlouvy o vzájemné spolupráci je smluvní partner povinen zapracovat nejvhodnější varianty meziobecní spolupráce do právně nezávazného společného prohlášení deklarujícího potenciální zájem obcí o vzájemnou součinnost, které zúčastnění představitelé, jež s touto myšlenkou souhlasí, mohou podepsat. Text tohoto prohlášení tvoří přílohu č. 4 této zprávy.

24

7. Závěr Strategie meziobecní spolupráce byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Provedená analýza byla stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Celý proces tvorby dokumentu byl veden v souladu s principy komunitně vedeného rozvoje, který se ukazuje být tím správným způsobem, jak vytvořit strategii rozvoje území, s níž jsou regionální aktéři schopni se skutečně identifikovat a již budou aktivně realizovat. V průběhu tvorby strategie kladl realizační tým projektu důraz především na diskuzi s regionálními aktéry - obcemi, školami, poskytovateli sociálních služeb, vedoucími příslušných odborů MěÚ Lipník nad Bečvou, krajským úřadem Olomouckého kraje, Úřadem práce a řadou dalších organizací činných v oblasti podpory zaměstnanosti a podnikání. Obce byly pravidelně informovány o stavu a průběhu projektu, zjištěné problémy a navrhovaná řešení s nimi byly diskutovány a názor a připomínky starostů byly zapracovávány. Realizace projektu otevřela v území seriózní diskuzi na téma významu a přínosu prohlubování meziobecní spolupráce a její institucionalizace a provázání s aktivitami stávajících aktérů rozvoje území. V analyzovaných oblastech byla zjištěna řada problémů, jejichž existence si obce byly více či méně vědomy, nicméně je zatím aktivně společně neřešily: nedostatečné řešení investičních potřeb a neinvestičních záměrů škol, nedostatek specializovaných pracovníků na školách, slabá vazba mezi školou a životem v obci, špatná úroveň informovanosti občanů o sociálních službách, omezená nabídka sociálních služeb v obcích, nedostačující služby pro seniory, rozdílné náklady obcí na sběr, svoz a odstranění komunálních odpadů, nedostatečná síť zařízení na tříděný odpad, absence koncepčního řešení osvěty a prevence vzniku odpadů, nedostatečná podpora podnikání, nerovnováha mezi poptávkou po kvalifikovaných pracovnících a nabídkou trhu práce, vysoká nezaměstnanost v území a rostoucí nezaměstnanost rizikových skupin. Efektivní řešení těchto problémů pouze na úrovni obce je komplikované. Obce naráží především na kapacitu obecních úřadů, které s výjimkou města Lipník nad Bečvou nedisponují dostatkem administrativních pracovníků, kteří by se mohli jednotlivým oblastem intenzivně věnovat. Možnost řešení prostřednictvím společného realizačního týmu tedy vidí jako pozitivum. Problémem jsou i omezené finanční možnosti obecních rozpočtů. Meziobecní spolupráce může přinést obcím úspory a současně zkvalitnění služeb poskytovaných občanům. Obce by měly být schopny lépe čerpat dotační možnosti, spolupráce umožní realizaci tzv. integrovaných projektů preferovaných v období 2014-2020 a zvýší absorbční kapacitu území. Princip meziobecní spolupráce je v současnosti implementován i do dalších, v rámci projektu nezpracovávaných oblastí (např. společná koncepce tvorby ucelené sítě cyklostezek v území, rozvoj česko-polské meziobecní spolupráce, možnost dotačního poradenství, atd.).

25

8. Přílohy Příloha č. 1 Stanovy DSO Moravská brána

STANOVY DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ MORAVSKÁ BRÁNA

Základní ustanovení Dobrovolný svazek obcí Moravská brána (dále jen „svazek“) je založen ve smyslu ust. § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“).

Identifikace a status svazku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Název svazku: Dobrovolný svazek obcí Moravská brána Sídlo svazku: Lipník nad Bečvou Zkratka: DSO MB Názvy a sídla členů svazku jsou uvedeny v Příloze č. 1. Svazek je samostatnou právnickou osobou odpovídající svým majetkem za své jednání a své dluhy. Svazek neodpovídá za dluhy svých členů ani jiných subjektů. Svazek je zapsán v souladu s ust. § 49 odst. 3 zákona o obcích do rejstříku svazků obcí, který je veden Krajským úřadem Olomouckého kraje a je založen na dobu neurčitou.

Cíle svazku 1. Svazek je založen za účelem ochrany a prosazování společných zájmů členských obcí, kterými jsou především péče o všestranný rozvoj zájmového území, péče o potřeby občanů členských obcí a ochrana veřejného zájmu. 2. Svazek vyvíjí svou činnost především v rámci regionu, jež je tvořen geografickou oblastí MAS Moravská brána a bezprostředního okolí (dále jen „zájmové území“).

Předmět činnosti svazku 1. Hlavní činnost svazku je zaměřena zejména na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci při rozvíjení činností týkajících se: a. koordinace strategického plánování a významných investičních akcí v území, b. řešení nakládání s komunálními odpady a systém odpadového hospodářství v regionu, c. školství d. sociální oblast e. zaměstnanost f. doprava a dopravní obslužnost g. administrativní podpora 2. Svazek může vyvíjet i aktivity, které se netýkají všech členů svazku; povinnost svazku, aby i tyto akt ivity byly v souladu s účelem svazku, tím zůstává nedotčena. 3. Svazek může vedle své hlavní činnosti vyvíjet také vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti; to však pouze za podmínky, že jejím účelem je podpora hlavní činnosti svazku anebo hospodárné využívání majetku svazku.

26

Členství ve svazku 1. Členství ve svazku je dobrovolné. 2. Členem svazku mohou být pouze obce. 3. Členství ve svazku nikterak neomezuje členy v oprávnění vstupovat do jiných svazků a podílet se na činnosti jiných právnických osob. 4. Členem svazku se může stát obec, která se plně ztotožňuje s cíli a účelem svazku. 5. Žádost o přijetí nového člena do svazku se doručuje předsedovi svazku, který připraví nutné podklady pro příslušné rozhodování valné hromady. Žádost o přijetí nového člena do svazku musí obsahovat usnesení zastupitelstva obce o vyslovení souhlasu s účastí v této právnické osobě. 6. O přijetí nového člena svazku rozhoduje valná hromada. Aktuální seznam členů svazku je v aktuálním znění zveřejněn na internetových stránkách svazku. 7. Nový člen svazku je vedle vstupního členského příspěvku povinen zaplatit také v plné výši pravidelný roční členský příspěvek za rok, v němž došlo ke vzniku jeho členství. Oba členské příspěvky je nový člen svazku povinen uhradit nejpozději do dvou (2) měsíců ode dne, kdy bylo valnou hromadou rozhodnuto o jeho přijetí. 8. Členství ve svazku zaniká: a. vystoupením člena ze svazku, b. zánikem člena nebo svazku, c. neuhrazením vstupního nebo členského příspěvku do tří (3) měsíců po stanoveném t ermínu, d. vyloučením člena ze svazku. 9. Vystoupit ze svazku lze pouze k 31. 12. roku, v němž je svazku doručena písemná výpověď. Písemnou výpověď je člen svazku povinen doručit předsedovi svazku minimálně 3 měsíce před koncem roku, ve kterém chce ukončit členství. Písemná výpověď musí obsahovat usnesení zastupitelstva obce o vyslovení souhlasu s ukončením členství obce ve svazku. 10. Člen může být ze svazku vyloučen, jedná-li v rozporu s cíli a účelem svazku nebo závažně porušil své povinnosti vůči svazku anebo porušil-li usnesení orgánů svazku a ve lhůtě určené v rozhodnutí rady svazku nezjedná nápravu. O vyloučení člena ze svazku rozhoduje valná hromada. Rozhodnutí o vyloučení člena svazku doručí předseda svazku vyloučenému členu písemným oznámením. 11. Člen svazku, jehož členství zaniklo, není zbaven povinnosti zaplatit v plné výši pravidelný roční členský příspěvek za rok, v němž jeho členství ve svazku zaniklo. 12. Při zániku členství se provede majetkové vypořádání. Vypořádací podíl se stanoví na základě podílu člena na celkovém uhrazeném objemu členských příspěvků za celou dobu trvání svazku. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích a vychází z vlastního kapitálu svazku zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku členství. V případě, kdy se podstatně liší reálná hodnota majetku svazku od jeho ocenění v účetnictví, se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce. Nároku na majetkové vypořádání se člen, kterému zaniklo členství, může vzdát.

Práva a povinnosti členů svazku 1. Každý člen svazku má zejména právo: a. účastnit se jednání valné hromady svazku, a to prostřednictvím svého zástupce, b. účastnit se jednání rady, a to s hlasem poradním, c. volit orgány svazku a navrhovat do nich své zástupce, d. být pravidelně informován o dění ve svazku, e. předkládat návrhy, připomínky a podněty orgánům svazku a v přiměřené době obdržet na svá podání odpověď, f. informovat se o dění ve svazku, g. hodnotit práci orgánů svazku, vyžadovat vysvětlení a nápravu, h. nahlížet do materiálů týkajících se hospodaření svazku a získávat tak informace o správě majetku svazku, i. využívat všech služeb svazku a podílet se na činnosti svazku, j. využívat informace, kterými svazek disponuje.

27

2. Každý člen svazku má zejména povinnost: a. důsledně dodržovat stanovy svazku a usnesení orgánů svazku, hájit zájmy a dobré jméno svazku, b. platit členské příspěvky v určené výši a termínech, c. aktivně se podílet na činnosti svazku v souladu s jeho cíli, d. zdržet se jednání, která by byla v přímém rozporu se zájmy svazku, e. zdržet se jakékoliv činnosti, která by byla v rozporu se zájmy svazku, f. přiměřeným způsobem propagovat činnost svazku.

Stanovy 1. Vnitřní organizace svazku, práva a povinnosti členů i volených orgánů svazku se řídí především těmito stanovami, které jsou uloženy ve svém úplném znění v sídle svazku a jsou také zveřejněny na jeho internetových stránkách. 2. O změně stanov rozhoduje valná hromada usnesením. 3. Změny nebo doplnění stanov vyžadují písemnou formu. Dodatky ke stanovám se pořadově číslují a tvoří nedílnou součást stanov. Za evidenci a jejich rozeslání členským obcím je odpovědný předseda svazku. 4. Pokud dojde k jakékoliv změně stanov, je předseda povinen oznámit tuto skutečnost nejpozději do 15 dnů od schválení daného usnesení všem členům svazku a příslušnému krajskému úřadu.

Orgány svazku 1. Orgány svazku jsou: a. valná hromada, b. rada, c. předseda, místopředseda, d. kontrolní komise

Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem svazku. Právo účastnit se valné hromady a rozhodovat o záležitostech spadajících do její působnosti mají všechny členské obce svazku. 2. Každá členská obec má v nejvyšším orgánu právě jednoho zástupce. Na zasedáních valné hromady zastupuje členskou obec starosta nebo místostarosta členské obce, případně jiný člen zastupitelstva obce, kterého delegoval příslušný orgán obce jako svého zástupce. Jiný zástupce může za členskou obec jednat jen v případě, kdy je o této skutečnosti informován předseda svazku a je mu předloženo usnesení příslušného orgánu obce, z něhož pověření jiného zástupce jednoznačně vyplývá. Tímto není dotčeno oprávnění členské obce nechat se zastoupit na základě plné moci. 3. Do působnosti valné hromady patří zejména: a. schvalování stanov svazku a jejich změn, b. schvalování rozpočtu, plánu činností na každý kalendářní rok, závěrečného účtu a účetní závěrky svazku, c. v oblasti školství rozhodování o zřízení příspěvkových organizací a školských právnických osob, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení; schvalování jejich zřizovací listiny, d. rozhodování o zřízení peněžních fondů a stanovení pravidel jejich čerpání, e. rozhodování o pravidlech pro rozdělení zisku a úhrady ztráty svazku, f. volba členů rady, předsedy, místopředsedy a dalších členů orgánů svazku a jejich odvolání z funkce, g. rozhodování o zřizování a rušení komisí jako poradních orgánů, volba předsedů a dalších členů jednotlivých komisí a jejich odvolávání z funkce, h. delegovat zástupce svazku do orgánů založených právnických osob, případně do orgánů právnických osob, kterých se svazek účastní,

28

4.

5.

6.

7. 8. 9. 10. 11.

12.

13.

14.

15.

16.

i. rozhodování o stanovení výše a způsobu vyplácení odměn voleným členům orgánů svazku, j. rozhodování o spolupráci s jinými subjekty a její formě, k. rozhodování o přijetí a vyloučení členů svazku, l. rozhodování o sloučení, splynutí nebo zrušení svazku, m. rozhodování o výši a termínu splatnosti členských příspěvků, n. rozhodování o uložení úkolů jednotlivým orgánům svazku, o. rozhodování o dalších záležitostech svazku, které si valná hromada vyhradí. Valná hromada se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců. Zasedání valné hromady svolává a zpravidla řídí předseda. Pozvánka na zasedání valné hromady spolu s programem, termínem a místem konání musí být v elektronické podobě rozeslána členům svazku minimálně 10 dní před konáním zasedání. Nejpozději ve stejné lhůtě se zveřejní pozvánka na zasedání valné hromady na internetových stránkách svazku. Předseda je povinen svolat zasedání valné hromady, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů svazku nebo kontrolní komise, a to do 14 dnů ode dne, kdy mu byla taková žádost doručena. Nesvolá-li předseda zasedání valné hromady v této lhůtě, učiní tak do 7 dnů místopředseda, popřípadě jiný člen valné hromady, a to na náklady svazku. Zasedání valné hromady svazku je veřejné. Členové svazku informují veřejnost o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání valné hromady alespoň 7 dní před zasedáním valné hromady způsobem v místě obvyklým. Návrh programu jednání valné hromady zpracovává a valné hromadě předkládá předseda svazku. Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání valné hromady mají jednotliví členové a orgány svazku. Valná hromada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů svazku. Pokud není těmito stanovami určeno jinak, je k platnému usnesení valné hromady třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných všech členů svazku. Není-li valná hromada usnášeníschopná, ukončí předseda zasedání valné hromady a pořídí o tom zápis. Předseda následně svolá náhradní valnou hromadu se shodným programem, a to písemnou pozvánkou rozeslanou členům svazku nejpozději do 7 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 14 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Nesvolá-li náhradní valnou hromadu předseda, je tak oprávněn učinit místopředseda anebo kterýkoli z členů svazku. Náhradní valná hromada je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných členů svazku. K přijetí usnesení náhradní valnou hromadou postačuje souhlas nadpoloviční většiny všech členů svazku. Náhradní valná hromada však nemůže rozhodovat o záležitostech, pro které je stanovami vyžadována jiná většina, než jaká je uvedena v čl. IX 10. Na zasedání náhradní valné hromady nemůže být zařazen nový bod programu. O průběhu zasedání valné hromady se pořizuje zápis, který podepisuje předseda nebo místopředseda a určení ověřovatelé. Ověřovatelé zápisu jsou voleni vždy na začátku zasedání valné hromady, přičemž návrh na ověřovatele předkládá předseda. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů svazku, schválený pořad jednání valné hromady, stručný průběh diskuze, výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis, který musí být pořízen do 10 dnů po skončení valné hromady, musí být uložen k nahlédnutí veřejnosti v sídle svazku a v sídlech členů svazku; zároveň je zveřejněn na internetových stránkách svazku. Zápis je také v elektronické podobně rozeslán všem členům svazku. Člen, který se zúčastnil valné hromady, může proti zápisu ze zasedání podat námitky, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy mu byl zápis v elektronické podobě doručen. O námitkách člena svazku proti zápisu se rozhodne na nejbližším zasedání valné hromady. Valná hromada může přijmout podrobnější pravidla pro své jednání v jednacím řádu.

Rada 1. Rada je výkonným orgánem svazku. Má 6 členů, kteří jsou voleni valnou hromadou na dobu určitou do ukončení hlasování v nejbližším termínu řádných komunálních voleb; dosavadní členové však vykonávají své funkce do zvolení členů nových. Opakované zvolení je možné. Členem rady jsou vždy voleny fyzické osoby. Funkce člena rady je neslučitelná s výkonem funkce člena jiného orgánu svazku, s výjimkou předsedy a místopředsedy, kteří jsou zároveň členy rady. Člen rady vykonává funkci vždy

29

2.

3.

4.

5. 6. 7.

8. 9.

10.

11.

12.

13. 14.

osobně. Fyzická osoba, která je členem rady, musí být plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání a musí zároveň vykonávat mandát zastupitele v členské obci. Do působnosti rady patří zejména: a. příprava programu pro zasedání valné hromady a zabezpečení plnění valnou hromadou přijatých usnesení, b. provádění analýzy získaných poznatků, zpracovávání podnětů a příprava návrhů na opatření, c. zabezpečení řádného hospodaření svazku podle schváleného rozpočtu, provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném valnou hromadou, d. plnění úkolů zřizovatele vůči příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, e. rozhodování o založení nebo rušení právnických osob, f. rozhodování o účasti svazku v již založených právnických osobách, g. rozhodování o nabytí a převodu nemovitostí, h. delegovat zástupce svazku do orgánů založených právnických osob, případně do orgánů právnických osob, kterých se svazek účastní, i. sestavování návrhu rozpočtu, plánu činností svazku na každý kalendářní rok a jejich předkládání ke schválení na zasedání valné hromady, j. předkládání výroční zprávy o činnosti a hospodaření svazku a účetní závěrky na zasedání valné hromady, k. schvalování interních organizačních norem svazku, l. plnění úkolů uložených valnou hromadou, m. zřizování pracovních pozic, pracovních skupin či komisí jako poradních orgánů rady. Rada se schází dle potřeb, nejméně však 1x za dva měsíce. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Pro přijetí usnesení je třeba souhlasu prosté většiny z přítomných členů. Hlasovací právo členů rady je rovné. Členství v radě zaniká: a. uplynutím funkčního období, b. odvoláním člena rady valnou hromadou bez výpovědní doby, c. vzdáním se funkce tzv. rezignací bez výpovědní doby, d. smrtí člena rady. Je-li předseda nebo místopředseda odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady. V případě zániku funkce člena rady zvolí příslušný orgán nejpozději do 2 měsíců od zániku funkce nového člena rady. Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady svazku pod 6 a na nejbližším zasedání valné hromady nebude doplněn alespoň na 3, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc valná hromada. Tímto však nezaniká funkce člena rady zbylým členům. Uplyne-li doba, na kterou byl člen rady zvolen, zůstává člen rady ve funkci do doby zvolení nového člena. Schůzi rady svolává a řídí předseda. Pozvánka na schůzi rady spolu s programem, termínem a místem konání musí být v elektronické podobě rozeslána členům rady minimálně 7 dní před konáním schůze. Nejpozději ve stejné lhůtě se zveřejní pozvánka na schůzi rady a na internetových stránkách svazku. Rada pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje předseda spolu s místopředsedou nebo jiným členem rady. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený pořad schůze rady svazku, průběh diskuze, výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis, který musí být pořízen do 7 dnů od skončení schůze rady, musí být uložen k nahlédnutí veřejnosti v sídle svazku a v sídlech členů svazku. Zápis se také rozešle v elektronické podobě všem členům svazku. Člen, který se zúčastnil schůze rady, může proti zápisu podat námitky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy mu byl zápis v elektronické podobě doručen. O námitkách člena rady proti zápisu se rozhodne na nejbližší schůzi rady. Každý člen rady je povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Rada ze své činnosti odpovídá valné hromady. Rada může přijmout podrobnější pravidla pro své jednání v jednacím řádu.

30

Předseda a místopředseda 1.

2.

3. 4.

5.

6. 7.

Předseda je statutárním orgánem, který zastupuje svazek navenek. Při zastupování svazku jedná samostatně. Předseda je zastupován místopředsedou. Předseda i místopředseda jsou voleni valnou hromadou na dobu určitou do ukončení hlasování v nejbližším termínu řádných komunálních voleb; dosavadní členové však vykonávají své funkce do zvolení členů nových. Předseda a místopředseda jsou členy rady. Opakované zvolení je možné. Předsedou (místopředsedou) je vždy fyzická osoba, která vykonává svou funkci osobně. Fyzická osoba, která je předsedou (místopředsedou) musí být plně svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání. Do působnosti předsedy náleží zejména: a. řídit činnost svazku mezi jednotlivými zasedáními rady, b. rozhodovat o všech záležitostech svazku, které nejsou podřazeny pod pravomoc jiného orgánu, c. svolávat zasedání valné hromady, zajišťovat podklady pro zasedání, řídit zasedání, d. zajišťovat vedení účetnictví, případně dalších agend svazku podle zvláštních právních předpisů, e. předkládat zprávy o výsledcích kontrol prováděných kontrolní komisí zastupitelstvům členských obcí. Předseda odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok a za informování veřejnosti o činnosti svazku. Funkce předsedy (místopředsedy) zaniká: a. uplynutím funkčního období, b. odvoláním předsedy (místopředsedy) valnou hromadou bez výpovědní doby, c. vzdáním se funkce bez výpovědní doby, d. smrtí předsedy (místopředsedy). Funkce předsedy (místopředsedy) zaniká zvolením nového předsedy (místopředsedy). V případě zániku funkce jiným způsobem zvolí příslušný orgán nejpozději do 2 měsíců od zániku funkce nového předsedu, příp. místopředsedu. Uplyne-li doba, na kterou byl předseda (místopředseda) zvolen, zůstává tento ve funkci do doby zvolení nového předsedy (místopředsedy). Předseda a místopředseda jsou povinni svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Předseda a místopředseda ze své činnosti odpovídají valné hromadě.

Kontrolní komise 1. Kontrolní komise je kontrolním orgánem svazku. Kontrolní komise má 3 členy. Členové kontrolní komise jsou vždy fyzické osoby volené na dobu určitou do ukončení hlasování v nejbližším termínu řádných komunálních voleb; dosavadní členové však vykonávají své funkce do zvolení členů nových. Opakované zvolení je možné. Funkce člena kontrolní komise je neslučitelná s výkonem funkce člena jiného voleného orgánu svazku. Členy kontrolní komise volí valná hromada. Člen kontrolní komise vykonává funkci vždy osobně. Člen kontrolní komise musí být plně svéprávný a bezúhonný ve smyslu právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání. Členové kontrolní komise volí ze svých řad předsedu kontrolní komise. 2. Do působnosti kontrolní komise patří zejména: a. kontrola dodržování stanov svazku a platných právních předpisů, b. kontrola dodržování usnesení orgánů svazku, c. kontrola hospodaření svazku a nakládání s jeho majetkem nahlížením do účetních knih a všech souvisejících dokladů a dokumentací, d. projednání výroční zprávy o činnosti a hospodaření svazku, e. plnění úkolů zadaných valnou hromadou a přijímání podnětů ke kontrolní činnosti od jednotlivých členů svazku. 3. Kontrolní komise se schází dle potřeb, nejméně však 1x za půl roku. Schůzi kontrolní komise svolává a řídí předseda kontrolní komise. Pozvánka na schůzi kontrolní komise spolu s programem, termínem a místem konání musí být v elektronické podobě rozeslána členům kontrolní komise minimálně 7 dní před konáním schůze.

31

4. Kontrolní komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Pro přijetí usnesení je třeba souhlasu prosté většiny z přítomných členů. Hlasovací právo členů kontrolní komise je rovné. 5. Předseda kontrolní komise má právo zúčastnit se jednání rady svazku s hlasem poradním. 6. Kontrolní komise se ve své činnosti řídí obecnými zásadami kontrolní práce, příslušnými právními předpisy a těmito stanovami. 7. Konkrétní kontrolní činnost provádí pověřený člen kontrolní komise. Pověření k provedení kontroly schvaluje kontrolní komise v rámci řádné schůze tohoto orgánu. 8. Kontrola probíhá za součinnosti kontrolou dotčených osob. Tyto osoby jsou povinny kontrolní komisi poskytnout veškerou nutnou součinnost k realizaci schválené kontrolní činnosti. 9. O provedené kontrole je sepisována kontrolní zpráva, která následně slouží jako podklad pro kontrolní komisi při přijímání závěrečného usnesení o provedené kontrole. Kontrolou dotčené osoby jsou s kontrolní zprávou seznámeni a mohou se k ní vyjádřit ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy byli se zprávou seznámeni. 10. Členství v kontrolní komisi zaniká: a. uplynutím funkčního období, b. odvoláním člena kontrolní komise valnou hromadou bez výpovědní doby, c. vzdáním se funkce tzv. rezignací bez výpovědní doby, d. smrtí člena kontrolní komise. 11. V případě zániku funkce člena kontrolní komise zvolí příslušný orgán nejpozději do 2 měsíců od zániku funkce nového člena kontrolní komise. 12. Uplyne-li doba, na kterou byl člen kontrolní komise zvolen, zůstává člen kontrolní komise ve funkci do doby zvolení nového člena. 13. Schůzi kontrolní komise připravuje a svolává předseda kontrolní komise. Pozvánka na schůzi kontrolní komise je zasílána členům kontrolní komise elektronicky alespoň 7 dnů před stanoveným termínem. 14. Kontrolní komise pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje předseda kontrolní komise spolu s jedním vybraným členem kontrolní komise. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů kontrolní komise, schválený pořad schůze, průběh diskuze, výsledek hlasování a přijatá usnesení. Přílohou zápisu jsou též předložené kontrolní zprávy. 15. Zápis, který musí být pořízen do 7 dnů po skončení schůze kontrolní komise, musí být uložen k nahlédnutí v sídle svazku a v sídlech členů svazku; nahlédnout do zápisu kontrolní komise jsou oprávněni zastupitelé všech členských obcí. Zápis se také rozešle v elektronické podobě všem členům kontrolní komise. 16. Člen, který se zúčastnil schůze kontrolní komise, může proti zápisu podat námitky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy mu byl zápis v elektronické podobě doručen. O námitkách člena kontrolní komise proti zápisu se rozhodne na nejbližší schůzi kontrolní komise. 17. Každý člen kontrolní komise je povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Kontrolní komise ze své činnosti odpovídá valné hromadě. 18. Kontrolní komise může přijmout podrobnější pravidla pro své jednání v jednacím řádu.

Majetek a hospodaření svazku 1. Činnost svazku je financována zejména z členských příspěvků, dotací, sponzorských darů a příjmů z činností vyvíjených svazkem. 2. Veškeré získané prostředky mohou být použity pouze v souladu a za podmínek určených těmito stanovami a rozhodnutími příslušných orgánů svazku. Veškeré prostředky svazku musí být především využívány k financování činností svazku naplňujících jeho cíle. Jakýkoliv zisk z činnosti svazku bude především použit pro činnosti svazku, které jsou v souladu s těmito stanovami deklarovaným předmětem činnosti, a to včetně samotné správy svazku jako právnické osoby. 3. Za účelem činnosti svazku mohou členové svazku do svazku vložit část vlastního majetku. Majetek vložený členskou obcí do hospodaření svazku zůstává ve vlastnictví členské obce. 4. Rozsah oprávnění svazku nakládat s vloženým majetkem stanoví vkládající obec, přičemž k vložení majetku do svazku je vždy třeba jednání v písemné formě. 5. Svazek má při hospodaření s vloženým majetkem i majetkem získaným vlastní činností zejména tyto povinnosti: a. majetek zajistit, sepsat, ocenit a vést v předepsané evidenci a účetnictví,

32

b. c. d. e.

majetek využívat účelně a hospodárně v souladu s posláním a cíli svazku, o majetek pečovat a provádět jeho údržbu a opravy, majetek chránit před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím, majetek chránit před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. 6. Hospodaření probíhá na základě ročního rozpočtu schváleného valnou hromadou svazku. 7. Svazek může pro své hospodaření zřizovat fondy. Svazek vždy zřizuje rezervní a rozvojový fond. Příděly do fondů a jejich užití se řídí samostatným předpisem, který schvaluje valná hromada. 8. Valná hromada může část majetku svěřit do správy jinému subjektu, zejména pokud je tak zabezpečeno účelnější využití majetku ve prospěch svazku. Ve smlouvě o svěření majetku určí rozsah i omezení pravomocí subjektu, který je správou majetku svazku pověřen.

Rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku 1. O rozdělení zisku a úhradě ztráty z hospodaření svazku rozhoduje valná hromada podle návrhu předloženého radou. 2. Zisk se rozděluje v pořadí: a. doplnění rezervního fondu, b. příděl do rozvojového fondu, c. výplata podílu členům svazku. 3. Velikost podílu jednotlivých členů na zisku se stanoví poměrně podle výše vložených prostředků jednotlivých členů svazku. 4. Na úhradu ztráty se přednostně použijí prostředky z rezervního fondu. V případě nedostatku zdrojů z tohoto fondu k pokrytí ztráty může valná hromada rozhodnout o pokrytí ztráty prostřednictvím mimořádných příspěvků od členů svazku. Výše těchto mimořádných příspěvků se stanoví v závislosti na výši vložených prostředků jednotlivého člena svazku.

Členské příspěvky 1. Pravidelný roční členský příspěvek pro nadcházející kalendářní rok stanovuje valná hromada dle svého uvážení s garantovanou minimální výší, přičemž výše příspěvku každého člena se odvíjí od počtu obyvatel, hospodářského výsledku a aktivit svazku. Minimální výše ročního členského příspěvku je 1 Kč na jednoho obyvatele. 2. V odůvodněných případech může valná hromada schválit mimořádný členský příspěvek.

Zrušení a zánik svazku 1. Svazek se zrušuje rozhodnutím valné hromady, a to dnem uvedeným v rozhodnutí nebo dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. 2. Předseda je povinen oznámit zrušení svazku do 15 dnů od rozhodnutí příslušnému krajskému úřadu. 3. Po zrušení svazku se vyžaduje jeho likvidace, ledaže celé jmění svazku nabývá právní nástupce. 4. Při zrušení svazku s likvidací povolá valná hromada likvidátora. Odměnu likvidátora a způsob její výplaty určuje valná hromada. 5. Případný likvidační zůstatek bude po vypořádání všech závazků svazku převeden na členy svazku poměrně podle výše vložených prostředků jednotlivých členů svazku. 6. Svazek zaniká dnem výmazu z rejstříku svazku obcí. 7. Pravidla dle tohoto článku stanov se přiměřeně uplatní při splynutí nebo sloučení svazku.

33

Závěrečná ustanovení 1. Ve všech případech, kde se v těchto stanovách hovoří o „obyvatelích v zájmovém území“, je pro určení jejich počtu rozhodný počet obyvatel přihlášených ve všech členských obcích k trvalému pobytu k 1. lednu předmětného roku, tj. roku, v němž je rozhodováno. Hovoří-li se ve stanovách o „počtu obyvatel“, rozumí se tím údaj o celkovém počtu obyvatel. V obou případech budou tyto údaje přebírány z databáze Ministerstva vnitra k 1. lednu příslušného roku. 2. V záležitostech neřešených těmito stanovami se podpůrně užijí obecná ustanovení o právnických osobách obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 3. Znění těchto stanov bylo schváleno na ustavující valné hromadě konané dne 30. června 2015, jejíž konání je potvrzeno zápisem ze dne 30. června 2015. 4. Znění těchto stanov je účinné od 30. června 2015.

34

PŘÍLOHA Č. 1 KE STANOVÁM DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ

SVAZEK MĚST A OBCÍ Moravská brána 1. Členové Svazku měst a obcí Moravská brána jsou:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Obec Bezuchov Bohuslávky Buk Dolní Nětčice Dolní Újezd Grymov Hlinsko Horní Nětčice Hradčany Jezernice Kladníky Lazníčky Lazníky Lhota Lipník nad Bečvou Oldřichov Oprostovice Osek nad Bečvou Pavlovice u Přerova Prosenice Radotín Radslavice Radvanice Soběchleby Sobíšky Sušice Šišma Tučín Týn nad Bečvou Veselíčko Výkleky Zábeštní Lhota Žákovice

Adresa Bezuchov 14, 753 54 Bohuslávky 114, 751 31 Buk 21, 751 21 Dolní Netčice 49, 753 54 Dolní Újezd 155, 751 23 Grymov 27, 751 21 Hlinsko 13, Lipník nad Bečvou, 751 31 Horní Netčice 70, 753 54 Hradčany 64, 751 11 Jezernice 206, 751 31 Kladníky 21, 751 31 Lazníčky 35, 751 25 Lazníky 116, 751 25 Lhota 63, 751 31 náměstí T. G. Masaryka 89, Lipník nad Bečvou, 751 31 Oldřichov 17, 751 11 Oprostovice 36, 753 54 Osek nad Bečvou 65, 751 22 Pavlovice u Přerova 102, 751 11 Na Návsi 10, Prosenice, 751 26 Radotín 43, 753 54 Na návsi 103, Radslavice, 751 11 Radvanice 46, 751 21 Soběchleby 141, 753 54 Sobíšky 8, 751 21 Sušice 63, 751 11 Šišma 59, 751 11 Tučín 127, 751 16 Náves B. Smetany 68, Týn nad Bečvou, 751 32 Veselíčko 68, 751 25 Výkleky 72, 751 25 Zábeštní Lhota 13, 751 27 Žákovice 100, 753 54

IČ 00636118 00636142 00636151 00636207 00636223 00636231 00636240 00636258 00636282 70040915 00636291 00636321 00301451 00636347 00301493 00636428 00636452 00301680 00301710 00301809 00636525 00301884 00636533 00301965 00636576 00636606 00636614 00636631 00850641 00302198 00850659 00600873 00600890

35

Příloha č. 2 Návrh na zápis do rejstříku svazků NÁVRH NA ZÁPIS SVAZKU DO REJSTŘÍKU SVAZKU OBCÍ

Krajský úřad Olomouckého kraje se sídlem Jeremenkova 1191/40a, Hodolany, 779 00 Olomouc IČO: 60609460

Navrhovatel:

(jméno a příjmení) (trvale bytem) (datum narození)

Věc:

Návrh na zápis Dobrovolného svazku obcí Moravská brána do rejstříku svazků obcí

Navrhovatel v souladu se zmocněním uvedeným v článku III smlouvy o zřízení Dobrovolného svazku obcí Moravská brána ze dne … tímto podává návrh na zápis Dobrovolného svazku obcí Moravská brána do rejstříku svazků obcí vedeného Krajským úřadem Olomouckého kraje, přičemž v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů uvádí v celkovém přehledu následující údaje:

Název svazku obcí: Moravská brána Sídlo svazku obcí: Předmět činnosti svazku obcí: 1. Hlavní činnost svazku je zaměřena zejména na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci při rozvíjení činností týkajících se: a. koordinace strategického plánování a významných investičních akcí v území, b. řešení nakládání s komunálními odpady a systém odpadového hospodářství v regionu, c. školství

36

d. sociální oblast e. zaměstnanost f. doprava a dopravní obslužnost g. administrativní podpora 2. Svazek může vyvíjet i aktivity, které se netýkají všech členů svazku; povinnost svazku, aby i tyto aktivity byly v souladu s účelem svazku, tím zůstává nedotčena. 3. Svazek může vedle své hlavní činnosti vyvíjet také vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti; to však pouze za podmínky, že jejím účelem je podpora hlavní činnosti svazku anebo hospodárné využívání majetku svazku.

Orgánem, který za svazek obcí jedná, je předseda. 

jméno, příjmení a adresa bydliště osob/y vykonávající/ch působnost tohoto orgánu:



způsob, jakým tento orgán svazek zastupuje: za svazek jedná samostatně (dle stanov)

Přílohy:

Smlouva o zřízení Dobrovolného svazku obcí Moravská brána Stanovy Dobrovolného svazku obcí Moravská brána Prohlášení vlastníka nemovitosti - souhlas s umístěním sídla svazku obcí.

V … dne …

podpis (úředně ověřený) navrhovatele

37

Příloha č. 3 Návrh smlouvy o zřízení svazku Obec Bohuslávky se sídlem: Bohuslávky 114, 751 31 IČ: 00636142 Obec Buk Se sídlem: Buk 21, 751 31 IČ: 00636151 Obec Dolní Nětčice se sídlem: Dolní Netčice 49, 753 54 IČ: 00636207 Obec Dolní Újezd se sídlem: Dolní Újezd 155, 751 23 IČ: 00636223 Obec Grymov Se sídlem: Grymov 27, 751 21 IČ: 00636231 Obec Hlinsko se sídlem: Hlinsko 13, 751 31 IČ: 00636240 Obec Horní Nětčice se sídlem: Horní Netčice 70, 753 54 IČ: 00636258 Obec Jezernice se sídlem: Jezernice 206, 751 31 IČ: 70040915 Obec Kladníky se sídlem: Kladníky 21, 751 31 IČ: 00636291 Obec Lazníčky Se sídlem: Lazníčky 35, 751 25 IČ: 00636321 Obec Lazníky Se sídlem: Lazníky 116, 751 25 IČ: 00301451 Obec Lhota se sídlem: Lhota 63, 751 31 IČ: 00636347

38

Město Lipník nad Bečvou se sídlem: náměstí T. G. Masaryka 89, Lipník nad Bečvou, 751 31 IČ: 00301493 Obec Oldřichov se sídlem: Oldřichov, 751 11 IČ: 00636452 Obec Oprostovice se sídlem: Oprostovice 36, 753 54 IČ: 00636452 Obec Osek nad Bečvou se sídlem: Osek nad Bečvou 65, 751 22 IČ: 00301680 Obec Pavlovice u Přerova se sídlem: Pavlovice u Přerova 102, 751 11 IČ: 00301710 Obec Prosenice se sídlem: Na Návsi 10, Prosenice, 751 26 IČ: 00301809 Obec Radotín se sídlem: Radotín 43, 753 54 IČ: 00636525 Obec Radslavice se sídlem: Na návsi 103 Radslavice IČ: 00301884 Obec Radvanice se sídlem: Radvanice 46, 751 21 IČ: 00636533 Obec Soběchleby se sídlem: Soběchleby 141, 753 54 IČ: 00301965 Obec Sobíšky se sídlem: Sobíšky 8, 751 21 IČ: 00636576 Obec Sušice se sídlem: Sušice 63, 751 11 IČ: 00636606 Obec Šišma se sídlem: Šišma 59, 751 11 IČ: 00636614

39

Obec Tučín se sídlem: Tučín 127, 751 16 IČ: 00636631 Obec Týn nad Bečvou se sídlem: Náves B. Smetany 68, Týn nad Bečvou, 751 32 IČ: 00850641 Obec Veselíčko se sídlem: Veselíčko 68, 751 25 IČ: 00302198 Obec Zábeštní Lhota se sídlem: Zábeštní Lhota 13, 751 27 IČ: 00600873 Obec Žákovice se sídlem: Žákovice 100, 753 54 IČ: 00600890

40

níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely ve smyslu ustanovení § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů tuto:

SMLOUVU O ZŘÍZENÍ DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ Moravská brána

(dále jen „Smlouva“).

Čl. I Zakladatelé a předmět Smlouvy 1.1

Zakladatelé

Obec Bohuslávky dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Buk dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Dolní Nětčice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Dolní Újezd dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Grymov dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Hlinsko dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Horní Nětčice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Jezernice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Kladníky dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Lazníčky dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Lazníky dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Lhota dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Město Lipník nad Bečvou dle usnesení zastupitelstva města č. …, ze dne… Obec Oldřichov dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne…

41

Obec Oprostovice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Osek nad Bečvou dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Pavlovice u Přerova dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Prosenice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Radotín dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Soběchleby dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Sobíšky dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Sušice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Šišma dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Tučín dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Týn nad Bečvou dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Veselíčko dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Zábeštní Lhota dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne… Obec Žákovice dle usnesení zastupitelstva obce č. …, ze dne…

touto Smlouvou zřizují Dobrovolný svazek obcí Moravská brána (dále jen „Svazek obcí“) a zároveň se stávají jeho prvními členy.

Čl. II Působnost a sídlo Svazku obcí 2.1 Svazek obcí se zřizuje ke dni podpisu této Smlouvy oprávněnými zástupci zakladatelů, a to na dobu neurčitou.

2.2 Svazek obcí vykonává svou činnost zejména v rámci katastrálních území, která místně náleží jednotlivým členům, nestanoví-li jinak stanovy, které jsou přílohou této Smlouvy.

2.3

Předmět činnosti Svazku: 1. Hlavní činnost svazku je zaměřena zejména na výkon činností směřujících k systematickému a efektivnímu rozvoji zájmového území, ochranu a prosazování společných zájmů členských obcí a jejich spolupráci při rozvíjení činností týkajících se: a. koordinace strategického plánování a významných investičních akcí v území, b. řešení nakládání s komunálními odpady a systém odpadového hospodářství v regionu,

42

c. školství d. sociální oblast e. zaměstnanost f. doprava a dopravní obslužnost g. administrativní podpora 2. Svazek může vyvíjet i aktivity, které se netýkají všech členů svazku; povinnost svazku, aby i tyto aktivity byly v souladu s účelem svazku, tím zůstává nedotčena. 3. Svazek může vedle své hlavní činnosti vyvíjet také vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti; to však pouze za podmínky, že jejím účelem je podpora hlavní činnosti svazku anebo hospodárné využívání majetku svazku.

2.4

Sídlem Svazku obcí je obec/město ….

Čl. III Zápis do rejstříku svazků obcí 3.1 Zakladatelé výslovně souhlasí s tím, aby tato Smlouva a přiložené stanovy byly podkladem pro zápis Svazku obcí do rejstříku svazků obcí.

3.2 Zakladatelé tímto zmocňují … (jméno, příjmení, trvalé bydliště, datum narození) k podání návrhu na zápis Svazku obcí do rejstříku svazků obcí.

3.3 Prvním předsedou Svazku obcí je … (jméno/a, příjmení, trvalé bydliště, datum narození). Ustavení a složení dalších orgánů Svazků obcí upravují stanovy.

Čl. IV Závěrečná ujednání 4.1 Změnit nebo doplnit Smlouvu je možné pouze formou písemných dodatků, které budou vzestupně číslovány, výslovně prohlášeny za dodatek Smlouvy a podepsány.

4.2 Osoby podepisující za zakladatele tuto Smlouvu svým podpisem stvrzují platnost svých jednatelských oprávnění.

43

4.3 Zakladatelé shodně prohlašují, že si tuto Smlouvu před jejím podepsáním přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek a že se dohodli na celém jejím obsahu, což stvrzují svými p odpisy.

4.4 Tato Smlouva je sepsána v … vyhotoveních s platností originálu, přičemž každý ze zakladatelů obdrží po jednom vyhotovení a další vyhotovení bude přílohou návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí.

V … dne …

Bohuslávky

Osek nad Bečvou

Buk

Pavlovice u Přerova

Dolní Nětčice

Prosenice

Dolní Újezd

Radotín

Grymov

Radslavice

Hlinsko

Radvanice

Horní Nětčice

Soběchleby

Jezernice

Sobíšky

Kladníky

Sušice

Lazníčky

Šišma

Lazníky

Tučín

Lhota

Týn nad Bečvou

Lipník nad Bečvou

Veselíčko

Oldřichov

Zábeštní Lhota

Oprostovice

Žákovice

44

Příloha č. 4 Prohlášení o zájmu dále rozvíjet meziobecní spolupráci PROHLÁŠENÍ O ZÁJMU DÁLE ROZVÍJET MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCI

Projekt s názvem „Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností“, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B8.00001, financovaný z Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

My níže podepsaní, vzhledem k tomu, že máme zájem o to, aby byla posílena meziobecní spolupráce v rámci území Moravská brána a aby byla zajištěna efektivní odborná organizační kapacita pro všestranný rozvoj jednotlivých obcí, p r o h l a š u j e m e, že se především v kontextu následujících cílů vzešlých z vytvořené rozvojové strategie budeme i nadále zabývat otázkou rozvoje a prohloubení meziobecní spolupráce v dotčeném regionu.

Za nejvhodnější směry meziobecní spolupráce považujeme: 1. Koordinace strategického plánování a významných investičních akcí v území Vytváření, realizace a aktualizace strategie meziobecní spolupráce (integrované projekty, návazné investiční akce, strategické plánování v souladu se strategií MAS). 2. Řešení nakládání s komunálními odpady a společný systém odpadového hospodářství v regionu Společný systém sběru a svozu komunálních odpadů, zvýšení podílu recyklace (sběrné dvory, místa, řešení bioodpadu), prevence a osvěta, administrativní odlehčení obcím v oblasti odpadů. 3. Školství Fundraising pro investice do škol, koordinace neinvestičních projektů škol, koordinace v personální oblasti (logopedie, vzdělávání pedagogů, sdílení specialistů), větší zapojení škol do života v obcích (komunitní školy, podpora regionální identity, společenský přínos i pro obce bez škol). 4. Sociální oblast Zvýšení informovanosti o sociálních službách, podpora komunitního plánování, optimalizace poskytovaných služeb, podporované bydlení, důraz na sociální služby pro seniory a prorodinné aktivity. 5. Podpora zaměstnanosti

45

Jednání s ÚP - vyjednávání podmínek VPP, sdružené požadavky na školení zaměstnanců obcí, zpřehlednění aktivizační politiky zaměstnanosti, napojení na databázi pracovních pozic, společné projekty zaměstnanosti, rozvoj sociálních podniků obcí (metodická podpora, společné podniky), zapojení se do projektů jiných institucí. 6. Doprava a dopravní obslužnost Společné jednání o IDSOK, resp. se SSOK, cyklodoprava. 7. Administrativní podpora Dotační poradenství, administrace projektů, výběrová řízení, nákup energií, apod.

46