Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu „K2/KV1 Jak popularizovat výsledky vědy, aby oslovily a byly srozumitelné cílové skupině“ byl vytvořen v rámci projektu „Poznej tajemství vědy“. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vzdělávací kurzy představují nástroj pro vzdělávání cílové skupiny odborných pracovníků a popularizátorů vědy. Pro cílovou skupinu budou vytvořeny 2 - denní interaktivní kurzy ve dvou mutacích – pro junior a senior experty. Tyto verze se od sebe liší mírou podrobnosti výkladu (tím i rozsahem výukového materiálu) a náročností praktických výukových aktivit (zejména při práci se softwarovými produkty ADOBE). Každá verze kurzu bude realizována v počtu minimálně 5 běhů pro minimálně 20 osob. Pro tyto vzdělávací aktivity bude vytvořena studijní opora - výukový materiál v tištěné/knižní i elektronické podobě obsahující: 1. Učební texty pro popularizátory vědy Učební text vychází z potřeby popularizovat vědu a přiblížit ji společnosti. Účastníci získají povědomí o zásadách při tvorbě prezentací a také jim budou poskytnuty informace o badatelsky orientované výuce, které posléze mohou využít ve své popularizační praxi. 2. Aktivity pro popularizátory vědy k praktickému uplatnění V rámci popularizace vědy ve výuce je pro účastníky připravena ukázka pracovního listu, popsána jedna aktivita integrované tematické výuky pro gymnázia a SŠ se zaměřením na prostorové plánování a návod jak přistupovat k popularizaci vybrané metody vědecko-výzkumné práce (jak přiblížit GIS a kartografii dětem). Účastníci si dle zájmu osvojí základy práce se softwarovými produkty ADOBE (InDesign, Photoshop, Illustrator, PremierePro, After Effects) Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail:
[email protected]. Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství. Garant vzdělávacích kurzů a workshopů pro výzkumníky a popularizátory: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Lektor vzdělávacích kurzů pro výzkumníky popularizátory: Mgr. Lukáš Dědič, Mgr. Ondřej Jirásek, Mgr. Martina Baranová Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni 9. 4. 2014. © ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2014
CÍL VZDĚLÁVACÍHO KURZU Cílem popularizace vědy a vědeckých poznatků je poskytnutí informací široké veřejnosti za účelem rozšíření obecného povědomí o vědě a její užitečnosti, a zároveň i snaha o podnícení zájmu společnosti o vědecké obory, která nejen zvyšuje legitimitu financování vědy z veřejných rozpočtů, ale pomáhá zajistit kvalitní lidské zdroje pro vědu a výzkum (pomoc mládeži při volbě povolání – potenciální vědec) a všeobecně přispívá k růstu vzdělanostní úrovně ve společnosti. Popularizace je nástrojem pomáhající překlenout narůstající propast mezi společností obecně a světem vědy. Popularizace vědy laické veřejnosti znamená předkládání myšlenek, konceptů, které jsou často velmi složité do srozumitelného jazyka a zároveň vzbuzovat zájem u veřejnosti, aniž by byla zpronevěřena vědecká pravda. Popularizátoři vědy se seznámí s následujícími okruhy:
Úvod do problematiky popularizace přírodních a technických věd Komunikace a soft skills pro jednotlivé typy publika Tvorba prezentace a možnosti vizualizace výsledků vědy Znalosti Badatelsky orientovaná výuka a její příklad z praxe Základy typografie a grafické úpravy vědeckých textů – způsob využití profesionálních grafických softwarů ADOBE pro tvorbu vědeckých publikací a prezentací výsledků pokusů a experimentů.
Tvorba prezentace, tvorba grafů, práce v grafickém softwaru ADOBE – InDesign, Photoshop, Photoshop, Illustrator, PremierePro, After Dovednosti Effects.
KLÍČOVÁ SLOVA Popularizace přírodních a technických věd, komunikace, prezentace, vizualizace výsledků vědy, graf, typografie, grafická úprava textu, software ADOBE
Obsah Modul A .................................................................................................................................................. 6 A.1
Úvod do problematiky popularizace přírodních a technických věd ........................................ 6
A.2
Komunikace a soft skills pro jednotlivé typy publika ............................................................. 6
A.2.1 A.3
Nástroje komunikace s cílovými skupinami .................................................................... 7
Tvorba prezentace a možnosti vizualizace výsledků vědy .................................................... 11
A.3.1
Zásady prezentování ...................................................................................................... 12
A.3.2
Možnosti vizualizace výsledků vědy ............................................................................. 14
A.4
Badatelsky orientovaná výuka ............................................................................................... 18
A.5
Příklady a možnosti badatelské výuky v praxi ...................................................................... 18
A.5.1
Pracovní list č. 1: Jak funguje region?........................................................................... 18
A.5.2
Integrovaná tematická výuka pro gymnázia a SŠ .......................................................... 22
A.5.3
Vyprávějte příběh mapou - Jak GIS a kartografii přiblížit dětem? ............................... 23
Modul B ................................................................................................................................................ 24 B.1
Photoshop - Obecný úvod do programu ................................................................................ 24
B.1.1
Bitmapa (rastrová grafika) ............................................................................................. 24
B.1.2
Pracovní prostředí.......................................................................................................... 24
B.1.3
Základní pracovní nástroje ............................................................................................ 24
B.1.4
Obrazové úpravy ........................................................................................................... 25
B.2
Ilustrator- Obecný úvod do programu ................................................................................... 25
B.2.1 B.3
Indesign - Obecný úvod do programu ................................................................................... 26
B.3.1 B.4
Základní pracovní nástroje ............................................................................................ 25 Základní pracovní nástroje ............................................................................................ 26
Technologie tisku .................................................................................................................. 26
B.4.1
Barevné prostory ........................................................................................................... 26
B.4.2
Tisk ................................................................................................................................ 27
B.5
Adobe Premiere Pro .............................................................................................................. 27
B.5.1
Seznámení s programem................................................................................................ 27
B.5.2
Základní střih videa ....................................................................................................... 28
B.5.3
Videoefekty ................................................................................................................... 28
B.5.4
Práce se zvukem ............................................................................................................ 29
B.5.5
Vkládání titulků /obrázků .............................................................................................. 29
B.5.6
Export videa .................................................................................................................. 29
B.6
Adobe After Effects............................................................................................................... 29
B.6.1
Uživatelské rozhraní ...................................................................................................... 29
B.6.2
Základní pracovní postupy ............................................................................................ 30
Seznam literatury............................................................................................................................... 31
Modul A A.1 Úvod do problematiky popularizace přírodních a technických věd Nástrojem pomáhající překlenout narůstající propast mezi společností obecně a světem vědy je její popularizace. Existují tři hlavní důvody pro popularizaci vědeckých poznatků: 1) vědecké poznatky slouží všem (kdokoliv je může využívat – např. lékařská pomoc, meteorologické informace) 2) věda je součástí naší kultury a každý má právo sdílet znalosti společnosti 3) vědecké poznání může změnit svět Cílem popularizace vědy a vědeckých poznatků je poskytnutí informací široké veřejnosti za účelem rozšíření obecného povědomí o vědě a její užitečnosti, a zároveň i snaha o podnícení zájmu společnosti o vědecké obory, která nejen zvyšuje legitimitu financování vědy z veřejných rozpočtů, ale pomáhá zajistit kvalitní lidské zdroje pro vědu a výzkum (pomoc mládeži při volbě povolání – potenciální vědec) a všeobecně přispívá k růstu vzdělanostní úrovně ve společnosti. Popularizace výstupů základního výzkumu je pro veřejnost jeho jediným výstupem. Úsilí popularizátorů musí být tedy zaměřeno nejméně na čtyři cílové skupiny: široká veřejnost, děti a mládež, politici a podnikatelé. Aktivity vedoucí k popularizaci vědy musí být založeny na interdisciplinárním přístupu, integraci různých oblastí poznání a různých teoretických a metodologických přístupů. V podstatě se jedná o proces prezentace a osvojování si vědeckých/technologických poznatků zaměřený na širokou škálu vrstev společnosti.
A.2 Komunikace a soft skills pro jednotlivé typy publika Obsahem procesu komunikace je přenos a výměna informací, schopnost vyměňovat si, zaznamenávat, obnovovat a šířit informace. Tři základní druhy komunikace
verbální - mluvená řeč, slovo jako nositel informace parajazykové projevy, které dotváří význam řeči - hlasitost, rychlost, plynulost, správná výslovnost, kvalita řeči - srozumitelnost neverbální komunikace - souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě směřována směrem k jednotlivci, či skupině. Neverbálními nástroji je mimika, gesta, oční kontakt, pohyb, postoj, dotek (haptika) a také prostor (vzdálenost od příjemce komunikace).
Charakteristika dobré komunikace • •
Naslouchání - je nutné nemyslet za druhého, neskákat do řeči, nedoplňovat věty za ostatní a mít určitou dávku empatie (porozumění). Sdělování - formulování vlastních myšlenek
Správná komunikace by měla být plynulá, komunikující musí být otevřený a autentický (být sám sebou).
Vystoupení před velkým publikem Při takovém vystoupení je nutné zohlednit následující aspekty:
uspořádání sálu - předem prohlédnout, doplnit př. osvětlení,… oblečení - neztratit se v barvě pozadí, ne křiklavé barvy, vyprázdnit kapsy pomůcky - vše, co potřebuji gesta - přiměřená velikosti prostoru, jasná hlas - vyzkoušet citlivost mikrofonu – hovořit pomaleji a dobře artikulovat pohyby - řečnický pult pomůže od trémy- opřít se, přidržet, pro udržení pozornosti občas vyjít – předvedu sebejistotu, pro pozornější vnímání projevu závěr řeči mimo pult.
Před vystoupením může dojít u řečníků k náporu tzv. trémy – okamžitému stresu před vystoupením. Vyznačuje se sevřením svalů, nevolností, nekontrolovatelným třesem rukou, přešlapováním u prezentace a povrchním dýcháním. K překonání trémy poslouží následující rady: První věty se naučte nazpaměť. Prodechněte se. Snažte se udržet vnitřní rovnováhu. Nebojte se pauzy. Připravte se včas. Nechtějte být někým jiným, než jste.
A.2.1 Nástroje komunikace s cílovými skupinami Popularizátor musí při své práci vhodně volit nástroje dle konkrétní cílové skupiny, věkové úrovně a duševní kapacity jejích členů. Nejvíce efektivními nástroji jsou ty, které jsou založeny na osobním setkání popularizátora s cílovou skupinou – v rámci exkurzí ve vědeckovýzkumných institucích, stáží, popularizačních přednášek a workshopů, badatelských soutěží, zapojení popularizace výzkumné práce a poznatků do výuky (nabízí se badatelsky orientovaná výuka) apod., což představuje vysokou náročnost na osobnost popularizátora vědy a jeho schopnost pracovat s konkrétní cílovou skupinou (žáci ZŠ 1. a 2. stupně, studenti SŠ). Je nutné si uvědomit, že žádné téma nebude atraktivní pro všechny žáky/studenty. To jsou úskalí hojně realizovaných skupinových popularizačních aktivit, jako jsou např. přednášky.
Cílová skupina Žáci na 1. stupni ZŠ
Charakteristika skupiny a principy při práci • velmi náročná skupina z důvodu nízkého věku • u těchto dětí se utvářejí předpoklady pro rozvoj představ a myšlení • děti se učí chápat význam a smysl věcí, jsou velmi hravé, dokážou se nadchnout příběhy, rozvíjí se jejich schopnost komunikace s „cizími lidmi“ • tito žáci dovedou postupovat podle jednoduchého návodu • Musí se respektovat tyto principy:přiměřenost, srozumitelnost a posloupnost, názornost, unavitelnost dětí a bezpečnost práce
Vhodné aktivity • besedy s výzkumníkem s praktickými ukázkami, • návštěva (exkurze) na výzkumném pracovišti • ukázka z badatelských aktivit mladých výzkumníků • soutěže nejmenších badatelů • interaktivní skupinové provádění badatelských aktivit • krátké zajímavé video-šoty • obrázková leporela, pracovní listy s kvízy, doplňovačkami apod. • výukové počítačové hry a programy - pouze jako doplňující prvek
Cílová skupina Žáci na 2. stupni ZŠ
Charakteristika skupiny a principy při práci • žáci rozvíjí větší samostatnost • problematické pro popularizátora může být nadchnout žáky pro danou věc - musí se žáky zaujmout • propojit vědecko-výzkumnou práci s činnostmi každodenního života • žák by měl dostat příležitost vzít odpovědnost do vlastních rukou a zařídit se podle svého • děti dokážou najít zdroj informací pro řešení problému • rozvíjí se jejich komunikace s cizími lidmi • schopnost týmové spolupráce ve skupině vrstevníků
Vhodné aktivity • learning-by-doing (učení děláním) - vzdělávací a zážitkové kurzy, expedice, exkurze ve vědeckovýzkumné instituci • vědecko-popularizační přednášky s diskuzí, vědeckopopularizační filmy, interaktivní výstavy • zapojení do výuky – skupinové výzkumné úkoly pod vedením vědecko-výzkumného pracovníka či pedagoga • organizace vědeckých kroužků pro zájemce o vědeckovýzkumnou práci, sdružování na sociálních sítích, letní školy • badatelské soutěže mezi vrstevníky • vědecko-popularizační časopisy, brožury, prezentace zajímavých projektů na internetu
Cílová skupina Studenti SŠ
Cílová skupina Pedagogové ZŠ a SŠ
Charakteristika skupiny a principy při práci • studenti jsou samostatní • dokážou se rozhodovat • zajímají se o vlastní budoucnost • studenti jsou schopni reflektovat způsoby řešení problémů ve svém životě • formuje se jejich odborné zaměření • přivést cílovou skupinu ke schopnosti zasazovat věci do kontextu všeobecného dění • střední školy jsou nejlepší půdou pro oslovení potenciálních kvalitních vědecko-výzkumných pracovníků
Charakteristika skupiny a principy při práci
Vhodné aktivity • organizaci mezinárodních setkání mladých výzkumníků, výměnné pobyty, letní školy • zapojení mladých výzkumníků do vedení vědeckých kroužků pro mladší děti • organizace společného projektu • umožnění odborných stáží studentů na vědeckovýzkumné instituci, zapojení studentů do odborných týmů • Learning-by-doing (učení děláním) - vzdělávací a zážitkové kurzy, expedice, exkurze ve vědeckovýzkumné instituci • vědecko-popularizační přednášky s diskuzí, interaktivní popularizační workshopy s účastí výzkumníků, • vědecko-popularizační filmy, interaktivní výstavy • vědecko-popularizační časopisy, brožury, prezentace projektů na internetu Vhodné aktivity
• pedagog je v každodenním kontaktu s cílovými • vytváření nabídky společných skupinami, zná jejich aktivit (exkurze, popularizační odbornou úroveň a schopnost přednášky, zapojení do výuky – • cílem pedagoga by mělo být návštěva výzkumníka ve škole, vyvolat ve svých soutěže) studentech/žácích živý zájem • interaktivní popularizační o probíraná témata a jejich workshopy s cílem vytipovat pochopení v praktických vhodné vědecké souvislostech poznatky/metody pro uplatnění • cílem popularizátora je ve výuce, společné metodické podnícení zájmu pedagogů o vytváření výukových modulů, spolupráci badatelských aktivit přímo s vědeckovýzkumnými uplatnitelných ve výuce pracovníky a rozvoj jejich společných aktivit
A.3 Tvorba prezentace a možnosti vizualizace výsledků vědy „Smyslem vizualizace je porozumění, nikoliv vytváření obrázků.“ Schneiderman, 1994 Ve druhé polovině 20. století dochází spolu s prudkým rozvojem informačních technologií k obrovskému zrychlení výměny informací. Počet uskutečňovaných vědeckých setkání (konference, workshopy …) již touto dobou dosáhl úrovně, kterou nešlo navýšit bez podstatné redukce přednášených příspěvků. Vznikají tak nové formy vědecké komunikace. Vizualizace představuje vnímání objektu, který vidíme nebo je hmatatelný, navození hlavního směru myšlenek příjemci vizualizace a vytváření obrazu celého děje. V oblasti vědy je vizualizace velmi důležitá pro správné pochopení poznatků, jelikož se zde hledá kauzální vysvětlení pro jevy v reálném světě. V době informační společnosti, kdy existuje obrovské množství dat s poměrně snadným přístupem k nim, včetně dat o vědě a výzkumu, představuje vizualizace velkou výzvu a příležitost k navigaci cílové skupiny na tomto poli. Vytváření externích prezentací (obrázky, diagramy, grafy, konkrétní modely) bylo vždy cenným nástrojem pro výuku a popularizaci vědy. Klíčovou roli však zastává schopnost takovéto prezentace/vizualizace vyvolat vnitřní (osobní) vizualizaci daného děje.
Principy efektivní vizualizace Vizualizace není povinnost, vizualizace je výhoda Ujasněte si, co chcete říci – nevytvářejte bezobsažné vizualizace Vizualizace obstojí sama o sobě – sdělení je jasné i bez doprovodného článku Vyberte správnou formu vizualizace Používejte zdravý selský rozum Nemanipulujte – vždy si ověřte, že vizualizace bude správně čtena Design a estetika (přemýšlejte nad barvami, snažte se o minimalismus, pozor na černobílý tisk)
Schéma 1: Možnosti vizualizace vědeckých výsledků
VIZUALIZACE DAT
Prezentace
Postery
Kauzální schémata
Atlas, popularizační časopis
Strom problémů
Myšlenková mapa
Ishikawa diagram
Virtuální prohlídky, video shoty
3D vizualizace, animace
Výukové softwary
Pro účinnou popularizaci svých poznatků musí být schopen každý vědecko-výzkumný pracovník sestavit poutavou prezentaci, výsledky své práce vhodným způsobem vizualizovat, tak aby na jedné straně byla zachována odborná správnost a na druhé straně byly srozumitelné cílovým skupinám (žákům ZŠ, studentům SŠ, VŠ, či široké veřejnosti).
A.3.1 Zásady prezentování Při prezentování je vhodné dodržet následující zásady:
Nikdy se neučte prezentaci nazpaměť! Pokud prezentujícího publikum zaskočí dotazem, nebude schopen plynule navázat. Před začátkem pozdravit publikum a představit se. Přednášející by měl být oblečen o úroveň výše než posluchači. Mluvit zřetelně a směrem k publiku. Používat gesta, měnit sílu hlasu. Vyvarovat se nežádoucích gest, které negativně působí na posluchače. (Například založené ruce, apod.) Sledovat publikum a udržovat jej v pozornosti. Nepoužívat opakující se slova typu „v podstatě“, „vlastně“. Nečíst text na snímcích. Obsah snímků by měl sloužit pouze jako vodítko. Prezentaci uzavřít poděkováním za pozornost a dát prostor případným dotazům a diskuzi.
Seznam chyb při tvorbě prezentací:
Nevíme co je cílem prezentace Použití vestavené šablony Kontrast pozadí proti písmu Mnoho malého textu Nevhodné přechody a efekty Příšerné zvuky Nevhodné humorné obrázky Grafy bez popisů os
MS PowerPoint je nástroj pro tvorbu prezentací a je součástí kancelářského balíku MS Office. Prezentace slouží pro ukázku (prezentování) různých produktů, služeb či popsání procesů. Soubory vytvořené v MS PowerPointu používají příponu *.pptx, starší verze *.ppt. Zásady tvorby prezentace Při tvorbě elektronické prezentace je doporučeno řídit se určitou sadou pravidel. Základní pravidlo zní: „V jednoduchosti je síla“. Zásady věcného obsahu
Název prezentace by měl být stručný, jasný a výstižný. V případě delší prezentace je vhodné na úvod seznámit posluchače s osnovou/obsahem prezentace. Dále je vhodné u delší prezentace například v horním pravém růžku snímku uvádět číslo čí zkrácený název dílčího tématu o kterém aktuální snímek pojednává. Používání technických výrazů či cizích slov by mělo odpovídat úrovni publika. Čím méně textu na snímku, tím lépe. Textem přehlcené snímky jsou na škodu. Text by měl být strukturován do odrážek, nikoli do celých vět nebo odstavců. Náplní odrážek by tedy měly být hlavně fráze či klíčová slova. Počet řádků na snímku by měl být přiměřený. Maximální počet řádků na snímku je kolem šesti. Čím větší písmo, tím lépe. V prezentaci používejte grafy, schémata, obrázky, graficky zpracované informace se lépe pamatují. Nesmí se však používat samoúčelně jen pro efekt. Na závěr by měla být shrnuty použité zdroje. Obsahem posledního snímku je poděkování posluchačům.
Zásady grafické podoby
Snímky prezentace graficky sjednocené. Pro celou prezentaci používat jednu barevnou škálu. Text v prezentaci výhradně bezpatkovým písmem (Arial, Tahoma, Verdana). Vyvarovat se křiklavým barvám písma či pozadí. Používat kontrastní barvy v případě pozadí a textu. Různí lidé mají odlišný barvocit. Barvy se rozdělují na studené a teplé. Je vhodné je v prezentaci vzájemně nemíchat.
A.3.2 Možnosti vizualizace výsledků vědy Postery Umožňují publikovat výsledky vědecké práce způsobem plakátového sdělení. Jedná se o kombinaci slova a grafiky, kdy čtenář na ploše plakátu obdrží sdělení, které odpovídá zestručněnému článku. Obvyklá forma posteru je následující: Titul (název), jména autorů (členů řešitelského týmu), adresa pracoviště a kontakty na ně, v případě sponzorovaného výzkumu obsahuje plakát i údaje o sponzorech nebo poskytovatelích grantu. Vlastní tělo plakátu je strukturováno jako článek od abstraktu po seznam použitých zdrojů a literatury. Jednotlivé oddíly a části stati jsou vyznačeny mezititulky. Šesták (2000) uvádí následující doporučení:
Titulek do osmi slov, čitelný z 5 m (40 mm písmo) Jména autorů (cca 30 mm písmo) Adresa pracoviště (25 mm písmo) Mezititulky (10 – 15 mm písmo) Text čitelný z 1 m (nejméně 5 mm písmo) Počet slov celkem menší než 1000
Kromě posterů, které jsou svébytným žánrem vědecké odborné komunikace, existují též plakátová sdělení, jejichž účelem je přímo propagovat činnost širší veřejnosti. Obrázek 1: Ukázka posteru
Kauzální schémata
Znázorňují souslednost událostí a snaží se odhalit vztahy mezi nimi. Jedná se o grafický nástroj, který vizualizuje kauzální vztahy mezi proměnnými v příčinném modelu. Každá proměnná by v tomto schématu měla být propojena šipkou s proměnnou, se kterou tvoří vztah.
Strom problémů • •
Grafické znázornění, které napomáhá k modelování problémů. Jedná se o diagram příčin a důsledků, tj. faktorů, které způsobují určitý problém.1
Strom významnosti • •
Člení téma na jeho dílčí témata, která se zaměřují na konkrétní detaily. Hierarchická struktura, kde jednotlivé větve znázorňují rozhodovací struktury.
Myšlenková mapa (mind map) • • • • • •
Vytváří obraz našeho myšlení o určitém tématu. Podporuje kreativitu a tvůrčí myšlení. Grafické a strukturované znázornění našich myšlenek, pojmů, faktů a klíčových slov.2 Při tvorbě myšlenkové mapy se postupuje vždy od středu ke krajům listu. Důležité je používat pouze klíčová slova. Hlavní bublina obsahuje cíl, na ni logicky navazují další témata.
Ishikawa diagram (diagram rybí kosti, diagram příčin a následků) • • • • •
Základem pro tvorbu této metody je fakt, že každý problém má svou příčinu. Cílem je analyzovat a určit příčiny problémů.3 Problém se nachází v hlavě rybí kosti. Na páteř navazují hlavní kosti, jež představují problémové oblasti. Vedlejší kosti znázorňují příčiny problémů.
1
Veselý, 2007
2
Veselý, 2007
3
Dostupné z WWW: https://managementmania.com/cs/ishikawuv-diagram
15
Obrázek 2: Diagram rybí kosti používaný v badatelsky orientované výuce
Atlas • • •
Popisované jevy jsou zpracovány formou dvojstran. Kartografické dílo je obsahem jedné části této dvojstrany. Protější strana doplňuje mapu o další informace ve formě tabulek, grafů, doprovodných schémat a popisného textu.
Popularizační časopis Mezi nejvýznamnější popularizační časopisy se řadí přírodovědecký populárně vědecký časopis Živa a Vesmír. • • •
Živa byl založen roku 1863 Janem Evangelistou Purkyněm pod názvem „Živa, časopis přírodnický.“ Vesmír vychází již od roku 1871. Poznej tajemství vědy - nový popularizační časopis Centra regionálních věd a technologií při vědecko-výzkumné instituci Accendo – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Slouží k popularizaci přírodních a regionálních věd.
Video shoty Video slouží k zachycení, zaznamenání a přenosu obrazového záznamu. Dělí se podle obsahu a formy do několika oblastí: • • • • •
Image spot slouží k prezentaci společnosti, značky, produktu apod. Instruktážní video je nástrojem technické podpory, jenž často obsahuje nápady. Reportáž slouží k věcnému a výstižnému poskytování informací. Dokument je delší reportáž, která obsahuje i názory autorů. Případová studie.
Virtuální prohlídka • • • •
Interaktivní prezentace prostoru. Ukázka reálných míst. Slouží k získání přesné představy o daném prostoru. Pozorovatel může pomocí kliku myší zvolit směr následující prohlídky. 16
Výukové softwary • • • • • •
Umožňují zaznamenávat, vizualizovat a vyhodnocovat data moderním způsobem. Nástroj pro měření a tvorbu výukového prostředí. Poskytují řadu zobrazení (grafy, tabulky aj.). Měření je v těchto softwarech možno doplnit poznámkami či komentáři a následně uložit do elektronického laboratorního protokolu. Tyto softwary lze provozovat na interaktivních tabulích, počítačích, noteboocích či netboocích, ale také na iPadech a tabletech. Výukové softwary kombinují měření a vzdělávání.
3D vizualizace • • • •
Trojrozměrná stimulace skutečnosti. Popisuje okolní svět trojrozměrně pomocí kartézské soustavy souřadnic. Během krátkého časového úseku můžeme sdělit velké množství informací. Vliv na emoce posluchačů.
Animace je záznam několika na sebe navázaných snímků. Vytváří zdánlivě pohybující věci. Další nástroje vizualizace: Obecné a multitématické nástroje
Anychart - Flashový nástroj na tvorbu interaktivních a působivých grafů, schémat, diagramů a map. Degrafa - Grafický nástroj pro tvorbu uživatelských rozhraní, map, vizualizací dat, editování obrázků ad. Walrus - Interaktivní nástroj pro vizualizaci, který umožňuje zobrazování masivních grafů z jakékoliv pozice v 3D. Gapminder - Švédský neziskový podnik propagující udržitelný celosvětový rozvoj díky porozumění statistickým sociálním, ekonomickým a ekologickým údajům v místním, státním i světovém měřítku.
Nástroje pro zeměpisnou vizualizaci
CIA world factbook demo - Paprskovitý prohlížeč vztahů mezi státy, kontinenty, jazyky a oceány pracující s databází světových fakt CIA. Worldmapper - Nástroj, který překreslí mapy způsobem, který vizualizuje zadaná data „nafouknutím“ či „smrsknutím“. Google Earth - Tato aplikace umožní přeletět na libovolné místo na Zemi, zobrazit satelitní snímky, mapy, terén, 3D budovy, galaxie ve vnějším vesmíru i oceánské příkopy na mořském dně.
Nástroje pro biologickou a chemickou vizualizaci:
Molecular Visualization Resources - Zdroje vizualizací na molekulární úrovni. The Digital Anatomist - Digitální anatomické atlasy.
17
A.4 Badatelsky orientovaná výuka Badatelsky orientovaná výuka je činnost učitele a žáka zaměřená na rozvoj znalostí, dovedností a postojů na základě aktivního a relativně samostatného poznávání skutečnosti žákem, kterou se sám učí objevovat a objevuje. Spočívá ve vytváření vhodných situací, které žákovi umožní jemu nové skutečnosti samostatně objevovat a vytvářet si tak své poznání. Jedná se o aktivní proces reflektující přístupy vědců ke zkoumání a bádání v přírodě. Zahrnuje zkušenost, důkaz, experimentování konstrukci poznatkové struktury. Učitel je facilitátorem, který podporuje u žáků/studentů rozvoj kreativity jako základu pro vědecké bádání. Základními principy takové výuky je: • • • •
názornost spojení teorie s praxí nutnost zjednodušení působení na více smyslů
Znalost jednotlivosti neumožňuje získat nadhled a pochopit celek. U žáků musí být rozvíjena schopnost vidět vnitřní podstaty věcí, rozlišit vnitřní a vnější analogie, strukturovat děj a chápat kauzalitu vývoje objektů včetně extrémů. Při badatelsky orientované výuce žáci: • • • • •
vytvářejí badatelsky orientované otázky hledají důkazy formují objasnění na základě důkazů vyhodnocují objasnění s možností využití alternativ v objasňování komunikují a ověřují objasnění
A.5 Příklady a možnosti badatelské výuky v praxi A.5.1 Pracovní list č. 1: Jak funguje region? Cílová skupina: pro žáky 6. až 9. tříd základních škol V rámci předmětů: zeměpis, občanská výchova. Rozsah: 2 až 6 hodiny Poznámka: Možná práce ve dvojicích nebo ve skupinkách. Prezentace před hodnotící komisí, tj. učitel a dva spolužáci, možnost přizvání externího experta. Pomůcky: Papír A2 nebo A3, pastelky a tužky Jméno: Datum:
Třída:
18
Pokyny pro učitele
Nyní máš šanci být starostou nebo primátorem a ovlivnit území, ve kterém žiješ. Čeká na tebe jednání s hejtmanem k prosazování významných staveb v rámci kraje, jednání s investory o výstavbě tak významných staveb, jako jsou bytové domy, parky, školy, ale i jaderné elektrárny nebo jatka. Seznámíš se základními principy, jak funguje Motivace město a region a co to znamená udržitelný rozvoj v praxi. Tento pracovní list ti pomůže pochopit co všechno je nutné při rozhodování v území zohlednit. Držíme ti palce a přejeme řadu úspěchů! A/ Obec, ve které žijeme?
Úkol
B/ Stavby ve městě
Seznam staveb, které se mohou vyskytovat ve městě, v němž bydlíš, nebo ve městě ve tvém okolí:
19
Podtrhni tužkou ty stavby, které v tomto městě stojí. Na konec doplň dvě významné stavby ze svého okolí, které v seznamu chybějí. Nejdříve ve dvojicích překontrolujte a proberte, jestli jste podtrhli všechny významné stavby ze svého města.
Následně vše po vyzvání učitele proberte v rámci celé třídy. Učitel na tabuli dopíše stavby, které v seznamu chyběly, a vy si je popřípadě doplňte:
Úkol
Úkol s učitelem
Úkol
C/ Co je to udržitelný rozvoj?
Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí. Proto je nutné mít v obci k dispozici všechny typy staveb.
Vysvětlení
Zjednodušeně můžeme říci, že máme stavby:
ekonomicky významné, průmyslové – červené sociální zázemí a bydlení – modré rekreační, přírodní – zelené
V městských parcích nebo v sadech nezaměstnáte všechny občany města. Vrať se zpět k mapě staveb a barevně je zakroužkuj dle charakteristiky výše uvedené stavby, můžete si pomoci ve dvojicích
20
Úkol
D/ Další vývoj území
Co by vašemu městu nejvíce pomohlo a naopak co by nejvíce ublížilo?
1. Vypracujte s kamarádem dva scénáře vývoje území jeden pozitivní a druhý negativní 2. Zhodnoťte jejich dopady na pilíře udržitelného rozvoje přírodní (environmentální) hospodářský (ekonomický), sociální 3. Představte své scénáře spolužákem
Úkol
E/ Spalovna odpadu
Hejtman chce umístit v blízkosti Vašeho města spalovnu odpadu, která je důležitá pro celý kraj.
Situace
Jak se zachováte? Kam byste spalovnu umístili, zdůvodněte Úkol
F/ Průmyslový podnik
Přijde investor ze zahraničí a hledá vhodný pozemek pro svůj podnik.
Co mu nabídnete? Kde byste danou stavbu umístili? Co budete po investorovi požadovat
Situace
Úkol
G/ Závěr
Představit spolužákům své scénáře, zdůvodnění investičních záměrů (spalovna, průmyslový podnik) Máte na to 10 minut (na jednání s politiky, musíte být struční a umět vystihnout podstatu, a nezpochybnitelné argumenty Hodnotící komise pedagog a dva spolužáci vyberou nejrealističtější scénáře a nejlépe zdůvodněné rozhodnutí. Nejlepší tým dostane odměnu.
21
Úkol s učitelem
A.5.2 Integrovaná tematická výuka pro gymnázia a SŠ Cílová skupina: pro studenty 1. až 3. ročníku gymnázií, středních odborných škol. V rámci předmětů: občanská výuka, biologie, zeměpis, životní prostředí, ekologie, výpočetní technika. Rozsah: 8 až 16 hodin Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Práce v týmech. Metoda: Integrovaná projektovou výuka: 1. řeší reálnou situaci/problém, má praktický společenský význam 2. je blízký situaci, životu a zájmu žáků 3. aktivity projektu na sebe navazují a směřují k řešení stanovené situace/problému
Pokyny pro učitele
4. na plánování a realizaci projektu se podílí především žáci, učitel je pouze směřuje a pomáhá; žáci přejímají zodpovědnost za organizaci a výstupy/produkty projektu 5. výsledky projektu jsou prezentovány v rámci školy nebo před odborníky Pomůcky: Počítač s MS Office, přístup k internetu a soubor data_MSK.xls na CD, které je součástí modulu. V rámci týmů budou interaktivně řešit případové studie ve Vámi vybrané oblasti a ve Vámi vybraném území. Níže jsou popsány jednotlivé kroky, které budou společné pro všechna řešená témata: 1.
Výběr území a tématu – vyberte si jakoukoliv obec (SO ORP) v Moravskoslezském kraji, na které budete analýzu aplikovat. Následně si vyberte tematickou oblast ze seznamu níže.
2.
Sociodemografický úvod do území - vyhodnoťte základní sociodemografické charakteristiky území (na základě přiložené datové matice).
3.
Vyhodnocení tematické oblasti v území a porovnání širších souvislostí - Vyhodnoťte základní charakteristiky území (obec, SO ORP) v rámci vámi vybrané tematické oblasti a porovnejte je s charakteristikami vyššího územně správního celku (SO ORP, kraj).
4.
Definice kritérií - nadefinujte kritéria, podle kterých budete hodnotit Vámi vybrané téma a indikátory, které budou kritéria naplňovat.
5.
Ohodnocení expertním posouzením - ohodnoťte naplnění kritérií na základě stanovených indikátorů dle metody sémantického diferenciálu. Jednotlivá kritéria budou ohodnocena na 7 bodové škále <-3;3>, kde -3 značí nejhorší stav a 3 nejlepší stav. Výsledky vizualizujte prostřednictvím jednoduchých grafů.
6.
Interpretace výsledků a tvorba prezentace - výsledky budou vizualizovány ve formě jednoduchých grafů a následně prezentovány ostatním účastníkům kurzu s využitím prezentace v PowerPointu formátu.
22
TEMATICKÉ OBLASTI K ŘEŠENÍ V DANÉM ÚZEMÍ • • • • • •
A/ Sociální rizika B/ Cestovní ruch C/ Ekonomika a podnikání v území D/ Bydlení E/ Občanská vybavenost F/ Lidské zdroje v území
A.5.3 Vyprávějte příběh mapou - Jak GIS a kartografii přiblížit dětem? Smyslem představení této vědy dětem není seznámit je s veškerými technickými možnostmi a detaily, které GIS obnáší. V prvé řadě je nutné děti přimět k vnímání prostoru. Rozvoj prostorové představivosti je základním krokem k pochopení nekonečného množství jevů a procesů, které nás obklopují. Nemá cenu děti zahrnovat definicemi, odbornými pojmy a nutit jim uvědomělý náhled na věc. Je nutné podat problematiku formou, která je dítěti blízká a je schopno ji pochopit. Populárně naučná forma, tedy hra založena právě na činnosti či úkolu s prostorem přímo spojeným, je nejjednodušší cestou, jak dítě přimět k vnímání prostorových vztahů. Zadání úkolu
Vytvoř si vlastní mapu: Prostředí Google mapy. Vytvoření vlastní mapy (fantazii se meze nekladou). Tvorba bodových liniových a plošných prvků a jejich zasazení do prostoru. Vložení popisných (atributových) dat. Tvorbou takovéto mapy je dítě formou hry donuceno přemýšlet o umístění zásadních objektů nacházejících se ve městě. Každý z objektů má ve městě svou funkci, z které vyplývá také jeho poloha a vztahy s okolím. Výtvarná činnost ve spojení s řešením strategického uspořádání města navodí u dítěte pocit, že tvoří hodnotné dílo. Faktem je, že hodnotné dílo tvoří ve své mysli. Forma, která je k tomuto účelu zvolena, je pouhým mechanismem, jak dítě zaujmout a navést ho správným směrem.
23
Modul B B.1 Photoshop - Obecný úvod do programu Možnosti Photoshopu Photoshop je bitmapový editor. Vyhrává hlavně ve velice příjemném uživatelském prostředí a ovládání.
B.1.1 Bitmapa (rastrová grafika) Bitmapa je tvořena body, kterým se říká pixely. Jedná se o body, podle kterých vaše monitory vykreslují obsah. Nevýhody bitmapy velké nároky na paměťové zdroje (při vysokém rozlišení a barevné hloubce dosahuje velikost obrázku i jednotek megabytů, v profesionální grafice se běžně operuje i s podklady o desítkách megabytů) změna velikosti (zvětšování nebo zmenšování) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr Bitmapa a vektor Vektor
Hodí se na použití u velkých souborů, např. billboardy. Neztrácí kvalitu, takže na rozdíl od bitmapy můžete vektor libovolně zvětšovat a nezmění svou podobu. Každá část musí být vytvořena z nějakého objektu, není tedy zatím možné vektorizovat fotografie, protože obsahují příliš mnoho informací.
Bitmapa
Bitmapy se používají na bohaté obrázky, jako například fotografie. Používá se u fotografií a komplexních obrázků. Můžete během okamžiku dělat mnohem výraznější a detailnější změny/úpravy. Nemůžete příliš zvětšovat bez ztráty kvality, větší soubory bývají datově velmi náročné.
B.1.2 Pracovní prostředí Pracovní prostředí se skládá z hlavní nabídky, panelu nástrojů, který slučuje nejpoužívanější nástroje a logicky je odděluje od zbytku obsahu, a oken záložek.
B.1.3 Základní pracovní nástroje Mezi základní pracovní nástroje se řadí štětec a tužka. Jedná se o základní nástroje pro kreslení. Tužka má skoro stejné možnosti jako štětec. Liší se tím, že kreslí vždy plné body, nemůžete tak ovlivňovat průhlednost nebo hustotu stopy. Využívá se v případech, kdy potřebujete kreslit přesně a různé ladění štětců by zbytečně přidělávalo práci
24
Výběrové nástroje Výběrové nástroje jsou asi nejpočetnější skupinou, pod kterou se skrývá množství základních a jednoduchých, ale také pokročilejších a náročných nástrojů. Vybraná část dokumentu (od toho slovo výběr) je charakterizována přerušovanými okraji, které se lidově nazývají "pochodující mravenci". Mezi výběrové nástroje se řadí obdélníkový výběr, eliptický výběr, výběr jednoho řádku, výběr jednoho sloupce, rychlý výběr, kouzelná hůlka, laso, mnohoúhelníkové laso a magnetické laso. Za středně důležité nástroj považujeme gumu a plechovku barvy. Rozostření a zostření jsou nástroje pro ruční úpravy ostrosti. Můžeme zde zařadit přechod, rozmazání, zesvětlení, ztmavení a houbu. Retušovací nástroje Do této kategorie řadíme bodový retušovací štětec, retušovací štětec (obecně se tyto nástroje využívají k opravování různých maličkostí. Snadno tak např. vyčistíte tvář během několika minut). Dále se zde řadí záplata, klonovací razítko a razítko se vzorkem.
B.1.4 Obrazové úpravy Filtry jsou pokročilejší jednorázové efekty, které nějakým způsobem přetvoří vrstvu. Zkapalnění představuje všestranný nástroj použitelný jak na malé, tak i razantní úpravy. Funguje téměř jako nástroj rozmazávání, ale spíše „roztíráte“ části obrázku, jako by se jednalo o kapalinu (detaily z větší části zůstávají). Zkapalnění se často používá na retušování postavy. Přizpůsobení je série nástrojů a důležitých pomůcek hlavně pro úpravy fotek a obrázků v jedné vrstvě.
Ilustrator- Obecný úvod do programu
B.2
Illustrator slouží převážně pro tvorbu vektorových ilustrací. Jde o vektorový grafický editor, tedy na rozdíl od Photoshopu pracuje pouze s vektorem. Poslední dobou se vektorové editory používají i na napodobení 3D grafiky. Bitmapová grafika pracuje a ukládá každý pixel. Například i u fotografie je každý pixel zastoupen barevnou informací. Takže u fotografie 640x480 je 307 200 barevných hodnot (násobek). Vektorová grafika pracuje pouze s třemi údaji: bod, zakřivení a výplň.
B.2.1 Základní pracovní nástroje Mezi základní pracovní nástroje se řadí: • • • • • • •
Guma Pero Nástroj živá malba Kouzelná hůlka Rozmazávání Nástroje zkroucení, vlnění Prolnutí objektů
25
B.3 Indesign - Obecný úvod do programu InDesign pomáhá vytvářet pixelově dokonalý design a typografii stránek pro nejrůznější formy zpracování počínaje knihami a brožurami přes digitální časopisy až po aplikace pro iPad. Umožňuje snadno přizpůsobit rozvržení pro různé velikosti a orientaci stránek a obrazovek.
B.3.1 Základní pracovní nástroje Nový dokument • • • • •
• • • •
Počet stránek Počáteční stránka č. - zadejte, na kterém čísle stránky dokument začne. Protilehlé stránky - tuto volbu zapněte, pokud chcete, aby levá a pravá strana byly umístěny proti sobě na dvojstránce. Základní textový rámeček - vyberte tuto volbu, chcete-li vytvořit textový rámeček. Primární textový rámeček - zapnutím této volby přidáte primární textový rámeček do vzorové stránky. Velikost stránky - zvolte velikost stránky z nabídky nebo zadejte hodnoty pro Šířka a Výška. Orientace - klikněte na volbu Na výšku nebo Na šířku . Panel Zarovnání – přehled - Panel Zarovnání (Okna > Objekt a rozvržení > Zarovnat) se používá pro zarovnání nebo rozmístění objektů vodorovně nebo svisle podle výběru, okrajů, stránky nebo dvojstránky. Zarovnání textu - Text může být zarovnaný k jednomu nebo k oběma okrajům textového rámečku. Text se nazývá zarovnaný do bloku, když je zarovnaný k oběma okrajům.
B.4 Technologie tisku Polygrafie se zabývá kompletním vytvořením tištěného produktu, od návrhu, sazby, tisku, až po kompletaci.
B.4.1 Barevné prostory Pantone vzorníky Na těchto drahých vzornících jsou vytisknuty předem namíchané barvy, které budou mít zaručeně stejný odstín. Jsou kategorizovány podle kódů. RBG je základní barevný prostor, skládá se ze tří hlavních barev spektra, červené, zelené a modré. Z těchto tří barev vznikají všechny odstíny barev, které můžete vidět na monitoru, vyfotit fotoaparátem či oskenovat scanerem. V režimu RGB pracuje i lidské oko. RGB je tedy barevný režim pro monitor, tudíž i pro web a webdesign. Mohli bychom tvořit i ve CMYKu, ten je však objemnější a nezobrazuje tak dobře webové barvy (RGB udává 3 údaje a CMYK 4). Po sečtení všech tří barev nám vznikne bílá barva, jedná se tedy o aditivní míšení barev (to je důvod proč nemůžeme tisknout v RGB). CMYK se stejně jako RGB skládá ze tří barev, černá je tedy pouze doplňková barva pro kontrast. Po sečtení nám vyjde černá barva (tmavě hnědá, černá pouze s přidáním kontrastu), jedná se tedy o substraktivní míšení. Ve CMYKu tedy pracují všechny tiskárny (pokud byste se někdy dostali k výrobě tištěného produktu, nezapomeňte, že musí být ve CMYKu). 26
B.4.2 Tisk Soutisk vzniká tím, že se těsně k sobě natisknou tiskové body, které pak nedokonalým lidským okem vytváří iluzi výsledné barvy. Vidět ho můžete, když se podíváte zblízka na velkoformátovou reklamu, například billboard nebo citylight. Síťování je princip, kterým se obrázek rozloží na tiskové body, ty se pak vytisknou a vytvoří soutisk. Existují dva způsoby: FMS (frekvenční síťování) a AMS (autotypické síťování). Spadávka je velmi důležitý pojem. Chcete-li na stránku vložit obrázek, který vám po ořezu bude lézt ze stránky (na spad), měl by v sázecím programu přesahovat minimálně 3mm, ideálně 5mm. Hrubý a čistý formát V sázecím programu musí mít stránka časopisu nejdříve hrubý rozměr. Z každé strany se k čistému formátu přidá 5mm kvůli spadávce a ořezu. Po ořezu bude mít tedy naše stránka čistý formát. Když tedy budeme vytvářet vizitku, hrubý formát bude 100x60, po oříznutí, tedy čistý formát, pak bude 90x50.
B.5 Adobe Premiere Pro Adobe Premiere Pro se řadí mezi přední nelineární střižny v poloprofesionální sféře a to především díky své robustnosti a schopnosti nativně zpracovávat video téměř ze všech, v dnešní době dostupných kamer.
B.5.1 Seznámení s programem Střižna nám umožňuje upravit si pracovní prostředí dle libosti. Jednotlivé panely můžeme seskupovat do rámců, vytvářet plovoucí okna nebo z panelů vytvářet nové, samostatné rámce. K dispozici je hned několik návrhů rozložení pracovního prostředí přímo od Adobe. Import souborů Naimportovat soubory do střižny můžeme hned sedmi způsoby, je tedy na uživateli, který způsob mu vyhovuje nejvíce. Oblíbeným způsobem importu je pomocí aplikace Bridge, kde kromě náhledů můžeme video přehrát v náhledovém okně, či filtrovat podle různých parametrů (datum pořízení, přípona souborů apod.). Všeobecný postup při střihu Jako každá intenzivnější činnost, má i střih videa určité pravidla a návaznosti. Jsou však i kroky v tomto celém procesu, které lze mezi sebou prohodit, například vkládání přechodů a aplikace efektů na klipy. Taktéž je možné některé kroky úplně přeskočit nebo také přidat (přidání vizuálních efektů). Jde o všeobecný postup a návaznost těchto kroků není vůbec závislá na použité střihové aplikaci.
27
B.5.2 Základní střih videa Postup při střihu videa • • •
Pořízení video záznamu Editace – střih Export
Editace – střih • • • • • • • • •
Import souborů/zachycení videa Hrubý střih Řazení / vrstvení video a audio klipů Střih Aplikace přechodů Aplikace video a audio efektů Animování paramentů Vkládání titulků / statických obrázků / grafiky Korekce barev
V jednom projektu můžeme mít více sekvencí (což jsou v podstatě takové miniprojekty). Sekvenci bychom měli vytvářet na základě zdrojových parametrů. Měli bychom zvolit nastavení sekvence, které odpovídá většině zdrojových materiálů. Ta nejdůležitější část při střihu se odehrává na časové ose. Vkládat soubory na časovou osu je velmi snadné. Vystačíme si s jednouchým přetažením klipu na časovou osu pomocí myši. Klipy, které jsou však velmi dlouhé, a my z nich potřebujeme vložit pouze malou část, můžeme otevřít v Source monitoru a udělat výběr pomocí kláves “i“ (začátek výběru) a “o“ (konec výběru). Mezi základní střih na časové ose se řadí zkrácení začátku či konec klipu pomocí Selection tool (výchozí nástroj). Při střihu můžeme používat hned několik nástrojů, které nám pomáhají zrychlit proces střihu. Nástroje Selection tool, Razor tool, Track select tool, Ripple edit tool, Rolling edit tool, Rate stretch tool, Slipe tool, Slide tool, Pen tool, Zoom tool, Hand tool. Pro zobrazení dění na časové ose nám slouží Program monitor, zde vidíme, jak bude naše výsledné video vypadat. B.5.3 Videoefekty Výchozí videoefekty • • • •
Pohyb (pozice, zvětšení, rotace, kotva) Neprůhlednost - je zde možné nastavit parametr Mód prolnutí (blending mode), se kterým můžeme dosáhnout zajímavých výsledků. Přemapování času Hlasitost
Přesný popis všech módů lze najít v oficiální nápovědě Adobe. Parametr Zvětšení (scale) zvětšuje klip při zachování správného poměru stran. Pokud by bylo žádoucí zvětšovat šířku a výšku klipu samostatně, je nutné nejdříve odškrtnou políčko Uniform scale. 28
Přechody • •
Častou chybou bývá aplikace velkého množství různých přechodů. Výsledné video pak budí dojem neprofesionality. Nejpoužívanějším přechodem je Cross Dissolve, u kterého se plynule přechází z obrazu do druhého obrazu. Pokud tento přechod vložíme na konec klipu, za který nenásleduje žádný další klip, docílí se efektu “stmívačka“, kdy se obraz bude postupně stmívat až do úplné tmy (černý obraz).
B.5.4 Práce se zvukem První velmi důležitým krokem je výběr výstupního formátu zvuku (mono, stereo, 5.1) již při vytváření sekvence, aby bylo možné všechny stopy namíchat do patřičných kanálů. Na klipy můžeme aplikovat audio efekty z nabídky efektů. Výchozím efektem u všech audio klipů je Volume. Animací jeho parametru Level můžeme postupně měnit hlasitost klipu. B.5.5 Vkládání titulků /obrázků Velmi jednoduše můžeme vložit celou složku s fotografiemi do projektu a také rovnou na časovou osu. Důležité je pamatovat si na to, že fotografie mají jiný poměr stran videa než většina běžných sekvencí. Tím pádem budeme mít po stranách černé pásy. Titulky většinou vkládáme na začátek a konec našeho videa, ale také klidně v průběhu. Většinou nesou informace o tom, co ve videu uvidíme. V dnešní době je možné titulky velmi dobře graficky zpracovat, ale i zde platí pravidlo, že “méně je někdy více“. Kýčovité titulky nebudí pocit profesionality z našeho videa. B.5.6 Export videa Export je posledním krokem při střihu videa. Exportem se provede sloučení všech použitých klipů z časové osy do souboru. Špatným výběrem výstupního formátu je možné celý projekt pokazit. K dispozici je velké množství výstupních formátu a jejich parametrů. V dnešní době je asi nejpoužívanějším formátem pro video ve vysokém rozlišení H.264, který dosahuje velmi dobré kvality i při malé výsledné velikosti souboru.
B.6 Adobe After Effects After Effects je program sloužící k digitálnímu zpracování obrazového materiálu. Za pomocí tohoto softwaru můžeme
vytvářet prezentace,
pohyblivou grafiku, zpracovávat filmový materiál.
B.6.1 Uživatelské rozhraní Panel kompozice. - zde je vidět celá kompozice a tvoří hlavní náhled na námi prováděné změny. V tomto rámci můžeme otevřít panely jednotlivých vrstev, povětšinou ale obsahuje pouze panel kompozice. Panel info - panel s informacemi o aktuální poloze kurzoru, 29
Panel audio - panel s informacemi o nastavení zvuku. Panel pro náhled (preview) – zde lze nastavit možností náhledu a přehrát kompozici. Tento panel slouží jako ovládací, výsledný náhled bude zobrazen v panelu kompozice. Panel s efekty a předvolbami. možnost procházet kolekce efektů a předvoleb (obsahuje také možnost rychlého vyhledání). Panel pro nastavení výsledného renderování4 a panel časové osy – tento panel má poněkud složitější strukturu než ostatní. Je tvořen ze dvou prostorů. Vlevo je místo, kde vidíme jednotlivé vrstvy a jejich parametry a vpravo graf časové osy. Panel nástrojů - odsud můžeme pohodlně přistupovat k nejpoužívanějším nástrojům pro práci s vrstvami, kamerami, maskami či textem.
B.6.2 Základní pracovní postupy Mezi základní postupy patří: 1. Import – můžeme importovat obrázek, videoklip, sekvence obrázků, zvuková stopa či soubory projektů z kompatibilních programů. 2. Vytvoření kompozice a komponování vrstev - udává parametry výsledného klipu jako je rozlišení či délka. 3. Přidávání efektů – obsahuje stovky efektů jejihž řady lze rozšířit pomocí efektů třetích stran. Na libovolnou vrstvu můžeme aplikovat jeden čí více efektů. 4. Animování vlastností vrstvy - změna jedné nebo více vlastností vrstvy v závislosti na čase. 5. Renderování - proces, při kterém z naší kompozice vytváříme výsledné snímky.
4
Postup, při němž je kompozice projektu převedena do výsledného audiovizuálního formátu.
30
Seznam literatury
DOSTÁL, J. Badatelsky orientovaná výuka jako trend soudobého vzdělávání. ePedagogium. 2013. s. 81 - 93. ISSN 1213-7499.
HAVENKA, Jiří a KAMENÍK, Václav. Adobe Photoshop 4.0. CZ/US Referenční uživatelská příručka. Vydání první. Praha 4 : Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, 1997. 468 s. ISBN 80-7226-012-X. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, s. r. o., 2004. ISBN: 80-7367-040-2.
KOČIČKA, Pavel a BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Dotisk Druhého vydání. Brno: Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, 2007. 289 s. ISBN 80-7226-3854. KOPECKÝ, V. Popularizace vědy aneb i vědec potřebuje chválu společnosti. Fyzikální ústav MFF UK.
MEYER, Trish a Chris MEYER. Adobe After Effects :výukový průvodce tvorbou videoefektů a animací. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. 416 s. ISBN 9788025125007
MOLNÁR, Z. a kol. Pokročilé metody vědecké práce. Praha: Profess Consulting, s.r.o., 2012. ISBN: 978-80-7259-064-3.
SMEJKAL, T., RAIS, K. (2013), Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, Grada Publishing a.s., 2013.
ŠESTÁK, Z. (2000), Jak psát a přednášet o vědě. Academia, Praha, 2000.
ŠIROKÝ, Petr. PHOTOSHOP CS5 - OBECNÝ ÚVOD DO PROGRAMU [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z http://www.tutoriarts.cz/1-photoshop-cs5-obecny-uvod-doprogramu-1150. Učební texty pro instruktory a vedoucí kolektivů mladých hasičů. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Praha, 2000.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0.
ŽÁRSKÁ, M., LOUCKÝ, K. Co umím a znám. Metodika ke skautské stezce. Junák – Svaz skautů a skautek ČR, Praha, 2011.
ADOBE. Oficiální nápověda [online].[cit. 2014-03-05]. Dostupné z www:
.
CARDA, Tomáš. Produkce audiovizuálního díla pomocí programu Adobe After Effects. [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z www: .
Ishikawův diagram, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: .
MAREK, T. (2011), Vizualizace informací. Efektivní vizualizace, [online]. [cit. 201403-17]. Dostupné z www: . 31
METODICKÝ PORTÁL RVP – inspirace a zkušenosti učitelů. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z www: .
Myšlenkové mapy, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: .
NEZNAMNÝ AUTOR, přezdívka „vitekskop“. ZÁKLADY ILUSTRÁTORU – TECHNOLOGIE TISKU [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z www: .
Průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. Sdružení TEREZA, 2013. [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: .
RAPANT, P. Pokyny pro zpracování diplomové práce. vsb.cz, 2008 [online]. [cit. 201403-17]. Dostupné z www: .
Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: < https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ke-stazeni/developmentnewsletter/2012/rijen/c-documents-and-settings-novotnaan-plocha-oer34-dokumentynewsletter-2012-aajen-kratka-socioekonomicka1-2-atlas-msk-socioekonomicka1-2atlas-msk-2012.pdf>.
ŠIROKÝ, Petr. PHOTOSHOP CS5 – PRVNÍ SPUŠTĚNÍ, POPIS CHOVÁNÍ, POROVNÁNÍ VERZÍ [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: . ŠIROKÝ, Petr. PHOTOSHOP CS5 – STRUČNÝ PŘEHLED VĚTŠINY NÁSTROJŮ [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: . ŠIROKÝ, Petr. PHOTOSHOP CS5 – ZÁKLADY ILUSTRÁTORU – ROZDÍLY MEZI PHOTOSHOPEM A ILUSTRÁTOREM [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z www: . VESELÝ, A. (2007), Metody a heuristiky pro strukturaci problémů [online]. [cit. 201403-17]. Dostupné z www: . Virtuální prohlídky, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: . Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: . VLČEK, Martin. O PROGRAMU ADOBE PREMIRE PRO CSS5.5 [online]. [cit. 201403-05]. Dostupné z www: . VLČEK, Martin. TUTORIÁLY [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: .
32
Výukové softwary, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: . 3D vizualizace, [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z www: .
33
