1. Učební texty pro popularizátory vědy

Studijní opora k výukovému modulu „K4/MPV2 Poznej tajemství geografických souvislostí“ byla vytvořena v rámci projektu „Poznej tajemství vědy“. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Výukový modul představuje nástroj pro vzdělávání cílové skupiny (zájemci o vědu) ve specifickém tématu v rámci přírodních a technických věd. Tento modul popularizační formou seznámí potenciální zájemce o vědecko-výzkumnou práci s vědeckým přístupem (schopností odhalovat skryté příčiny dějů, rozpoznávat falešnou analogii). Dále motivační formou ukáže práci domácích i zahraničních výzkumníků v terénu i v laboratořích. Výukový modul je tvořený unikátním textem, obsahujícím: 1. Učební texty pro popularizátory vědy 2. Pracovní aktivity pro studenty a žáky, min. 5 aktivit pro SŠ, 3 aktivity pro ZŠ 2. st., 1 aktivita pro ZŠ 1. st.): a. popis vědeckých/badatelských aktivit (v laboratoři či terénu), b. pracovní listy, c. návody na experimenty a měření, d. dvě strany odborného anglického textu. 3. Metodická příručka

Materiál vytvořil expertní tým Ústavu geoniky Akademie věd ČR, v. v. i. Studentská 1768, 708 00 Ostrava – Poruba, Česká republika Telefon: +420 596 979 111, Fax: +420 596 919 452 Web: http://www.ugn.cas.cz E-mail: [email protected] Hlavní náplní činnosti Ústavu geoniky Akademie věd České republiky v Ostravě Porubě je studium materiálů jak přírodních, tak uměle vytvořených a výzkum procesů probíhajících v zemské kůře, především procesů vyvolaných lidskou činností a jejich účinků na životní prostředí. Na Ústavu geoniky jsou tak rozvíjeny vědní obory jako je geologie, geomechanika, báňský výzkum, fyzika, geofyzika, geochemie, aplikovaná matematika a environmentální a sociální geografie.

Garant: Mgr. Stanislav Martinát Ph.D. Autor: Mgr. Petr Dvořák Ph.D.

© Ústav geoniky Akademie věd ČR, v. v. i., 2015

2

OBSAH ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem ............................................................................. 9 1

Úvod ............................................................................................................................................. 10

2

aktuální environmentální problémy moravskoslezského kraje .................................................... 11 Vliv na zdraví a způsoby ochrany .................................................................................................... 11 Odkud se znečištění bere? ................................................................................................................ 11 Polétavý prach .............................................................................................................................. 12 Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3) .......................................................... 13 Skleníkové plyny .......................................................................................................................... 14 Imise ............................................................................................................................................. 15 Kde hledat zdroje znečištění ovzduší Moravskoslezského kraje? ................................................... 16 Strategie na ochranu ovzduší v MSK – možné řešení jak z toho ven? ............................................ 16 Aktivity města Ostravy ................................................................................................................. 17 Aktuální informace o stavu ovzduší ............................................................................................. 17

3

obnovitelné zdroje energie – Ano či ne? ...................................................................................... 17 Pozitiva, negativa obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 17 Narušení krajiny ............................................................................................................................... 18 Vliv na rozvoj ................................................................................................................................... 20 Společenská akceptace obnovitelných zdrojů energie - NIMBY syndrom a jiné ............................ 21 Vznik NIMBY .............................................................................................................................. 22 NIMBY a obnovitelné zdroje energie .......................................................................................... 22

4

obnovitelné zdroje energie............................................................................................................ 23 Obnovitelné zdroje energie (OZE) ................................................................................................... 23 Význam obnovitelných zdrojů energie ............................................................................................ 24 Vývoj „zelené energetiky“ v ČR ...................................................................................................... 25 Hlavní typy obnovitelných zdrojů energie v podmínkách České republiky a Moravskoslezského kraje .................................................................................................................................................. 26 Větrné elektrárny .......................................................................................................................... 26 Biomasa ........................................................................................................................................ 29 Solární energie .............................................................................................................................. 31 Vodní elektrárny ........................................................................................................................... 31

5 TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN, DOPAD NA KRAJINU A SPOLEČNOST V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI .................................................................................................. 33 Vliv těžby uhlí na životní prostředí .................................................................................................. 34 Vliv těžby uhlí na populační a urbanizační vývoj území ................................................................. 36 6

vývoj využívání krajiny ................................................................................................................ 39 3

Studium krajiny na základě statistických dat ................................................................................... 39 Význam grafických podkladů pro studium krajiny .......................................................................... 40 Studie vývoje využití krajiny na příkladu Hrušova, části městského obvodu Slezská Ostrava ....... 41 Vývoj využití krajiny z pohledu statistických dat ........................................................................ 41 Vývoj využití krajiny z pohledu starých topografických map ..................................................... 43 Vývoj funkčního využití zastavěného území ................................................................................ 44 7

brownfieldy a regenerace brownfields ......................................................................................... 45 Důvody vzniku brownfields ............................................................................................................. 46 Dopady vzniku brownfields ............................................................................................................. 46 Typologie ploch brownfields v ČR .................................................................................................. 47 Regenerace brownfields ................................................................................................................... 49 Brownfieldy v Moravskoslezském kraji .......................................................................................... 50 Regenerace brownfieldů v MSK ...................................................................................................... 53 Laguny Ostramo ........................................................................................................................... 53 Nová Karolina............................................................................................................................... 54 Areál vysokých pecí "Dolní oblast Vítkovice" ............................................................................. 55 depopulace měst ........................................................................................................................... 55

8

Města v Moravskoslezském kraji ..................................................................................................... 56 Důsledky depopulace měst ............................................................................................................... 57 9

suburbanizace ............................................................................................................................... 61 Co je suburbanizace? ........................................................................................................................ 62 Základní rysy suburbanizace a její typizace ..................................................................................... 62 Co stojí za suburbanizaci a důsledky suburbanizace ....................................................................... 64 Dopady na fyzické prostředí ......................................................................................................... 64 Dopady na sociální prostředí ........................................................................................................ 65

10

rozvoj venkova moravskoslezského kraje ................................................................................ 66

Seznam zdrojů a použitá literatura ....................................................................................................... 69 ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky ................................................................................... 71 1.

Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol ........................................................................... 71 ENERGIE PRO DNEŠEK ............................................................................................................... 71

2.

Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních Škol .......................................................................... 74 OBYVATELSTVO A JEHO PROMĚNY ....................................................................................... 74

3.

Pracovní aktivity pro střední Školy .............................................................................................. 78 KRAJINA A JEJÍ PROMĚNY ........................................................................................................ 78

4.

Pracovní listy s odborným textem v anglickém a českém jazyce ................................................. 84

ČÁST C Metodická příručka ............................................................................................................... 91 1.

pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol ........................................................................... 91 4

Energie pro dnešek ........................................................................................................................... 91 2.

pracovní aktivity pro 2. stupeň základních škol ........................................................................... 94 Obyvatelstvo a jeho proměny ........................................................................................................... 94

3.

pracovní aktivity pro střední školy ............................................................................................... 98 Krajina a její proměny ...................................................................................................................... 98

5

CÍL VÝUKOVÉHO MODULU

Cílem modulu je seznámit popularizátory vědy s aktuálními společenskými a environmentálními problémy a výzvami, kterým lidská společnost v současné době čelí.

Znalosti

Získáte dovednosti a zkušenosti, které mohou přispět k porozumění dopadům vybraných činností člověka na přírodní prostředí, poukázat na metody a existující data pro jeho výzkum.

Dovednosti

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 24 hodin.

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV ČR

Akademie věd České republiky

BIOCEV

Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a Univerzity Karlovy v obci Vestec v zázemí Prahy

KES

Koeficient ekologické stability

MSK

Moravskoslezský kraj

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NIMBY

Not-In-My-Backyard („Ne na mém dvorku“)

OC

Obchodní centrum

OKD

Ostravsko-Karvinské doly

OZE

Obnovitelné zdroje energie

PM

particulate matter (polétavý prach)

PřF UK

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

REZZO

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

7

Seznam symbolů a zkratek

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU

KLÍČOVÁ SLOVA

RYCHLÝ NÁHLED V MODULU

CÍL

ÚKOLY K PROCVIČENÍ KONTROLNÍ OTÁZKA

ŘEŠENÍ

SHRNUTÍ KAPITOLY

8

ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem CÍL Po úspěšném a aktivním absolvování Získáte znalosti o obnovitelných zdrojích energie, percepci kladů a záporů spojených s rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie, energetických surovinách a jejich vlivu na území kde se těží, výzkumu historického vývoje využívání krajiny, suburbanizaci, depopulace měst, rozvoji venkova, brownfields a jejich regeneraci, a znečištění ovzduší.

Znalosti

Porozumění dopadům vybraných činností člověka na přírodní prostředí, poukázat na metody a existující data pro jeho výzkum, dále pak podnítit k dalšímu získávání, třídění a hodnocení informací o přírodním a společenském prostředí, o ekologických a environmentálních problémech a tím přispět k pochopení vlastní odpovědnosti v přístupu k udržitelnému rozvoji lidské společnosti.

Dovednosti

KLÍČOVÁ SLOVA Obnovitelné zdroje, energie, těžba, brownfields, využívání krajiny ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 4 hodiny.

9

1 ÚVOD Jedním z nejvýznamnějších proudů současné geografie, vzhledem ke stále se zvyšujícímu vlivu člověka na krajinu je environmentální geografie, která se zabývá prostorovými aspekty vztahů mezi lidskou společností a životním prostředím. Díky svému postavení na pomezí věd přírodních, společenských a technických dokáže geografie zkoumat systém vzájemných vztahů mezi krajinnými prvky, jejich vývoj i příčiny změn v prostoru a čase. Důležitost studia dynamiky a vzájemných vztahů člověk – společnost – krajina plyne z jejich klíčové role v uvědomování si mezí a limitů v ovlivňování životního prostředí. Cílem modulu je seznámit popularizátory vědy s aktuálními společenskými a environmentálními problémy a výzvami, kterým lidská společnost v současné době čelí. Text si klade za cíl přispět k porozumění dopadům vybraných činností člověka na přírodní prostředí, poukázat na metody a existující data pro jeho výzkum, dále pak podnítit k dalšímu získávání, třídění a hodnocení informací o přírodním a společenském prostředí, o ekologických a environmentálních problémech a tím přispět k pochopení vlastní odpovědnosti v přístupu k udržitelnému rozvoji lidské společnosti. Díky pracovním aktivitám chce navodit atmosféru vhodnou ke zprostředkování komunikace o společenských problémech i problémech životního prostředí mezi studenty navzájem a studenty a učiteli. Mezi vybranými tématy jsou obnovitelné zdroje energie, percepce kladů a záporů spojených s rozšiřováním obnovitelných zdrojů energie, energetické suroviny a jejich vliv na území kde se těží, výzkum historického vývoje využívání krajiny, suburbanizace, depopulace měst, rozvoj venkova, brownfields a jejich regenerace, a znečištění ovzduší.

10

2 AKTUÁLNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PROBLÉMY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Jedním z nejpalčivějších problémů Moravskoslezského kraje (MSK) a zřejmě i tím největším, je stav ovzduší a jeho znečištění. Původ škodlivin v ovzduší je úzce spjatý s činností člověka. Nalézáme ho v jeho průmyslových a výrobních aktivitách, v komínech malých i velkých topenišť i ve zvyšující se intenzitě dopravy. Člověk tak svými aktivitami vypouští do ovzduší tuny plynných a tuhých škodlivin, které zpětně velmi negativně ovlivňují jeho zdraví a kvalitu života. Ovzduší v MSK patří mezi nejvíce znečištěné v celé České republice i v Evropě. Největší problém v současnosti představuje nadlimitní zatížení tuhými znečišťujícími látkami (jde o polétavý prach – částice označované jako PM10 a PM2,5) a vysoké zatížení benzo(a)pyrenem – karcinogenní a mutagenní látkou ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků. Pravidelně dochází k několikanásobnému překročení povolených denních imisních limitů koncentrací prachových částic v ovzduší (v ČR je denní imisní limit 50 µg/m3) a současně dochází i k dlouhodobému trvání tohoto stavu (na nejexponovanějších místech MSK je překročen denní limit i vice než 110 krát za rok).

Vliv na zdraví a způsoby ochrany Z mnohých studií věnovaných vlivu znečištění na zdraví (více např. https://dycham.ostrava.cz) je patrné, že nejpalčivějším zdravotním problémem je nárůst astmatu, nemocí dýchacího ústrojí, různých forem alergií a celkově nižší obranyschopnost organismu. Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána u dětí, které si teprve budují svůj imunitní systém, avšak i u dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu celé řady onemocnění. Mezi nejzávažnější lze zařadit nádorová onemocnění, vysoký krevní tlak a arteriosklerózu, či cukrovku. Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší také urychluje proces stárnutí a zkracuje život až o několik měsíců (Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší, 2011). Ovzduší, ve kterém žijeme, jsme schopni ovlivnit jen poměrně málo, avšak můžeme alespoň snížit jeho negativní působení na nás, tím, že budeme v období jeho zhoršené kvality (zejména v období smogových situací) dbát některých doporučení:    

zvýšíme obsah vitamínu C ve stravě, a budeme dbát na správnou životosprávu, větrat budeme jen krátce a intenzivně, ohrožené osoby jako jsou malé děti, starší spoluobčané a lidé trpící chronickými onemocněními by se venku měli zdržovat co nejméně vyhýbáme se namáhavé práci a sportování ve venkovním prostředí, neboť čím rychleji a hlouběji dýcháme, tím více škodlivin vdechujeme.

Odkud se znečištění bere? Znečisťující látky se dostávají do ovzduší, půdy, nebo vody emisemi. Slovo emise pochází z latinského slova emitto, což znamená, vysílám, vydávám nebo vypouštím. Maximální koncentrace znečišťujících látek je u zdroje znečištění (komín, výfuk, apod.), se vzrůstající vzdáleností se koncentrace snižují. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (zkratka REZZO). Zdroje znečištění se podle tohoto registru dělí na 4 skupiny dle velikosti:

11



REZZO 1: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. (hlavně velké průmyslové podniky)



REZZO 2: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek (hlavně drobný průmysl)



REZZO 3: stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší. (hlavně lokální topeniště)



REZZO 4: mobilní zdroje (doprava).

Mezi nejproblematičtější vypouštěné škodliviny patří polétavý prach, oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2), oxid uhlíku (CO2 a CO) a těkavé organické látky Jejich celkové emise v Moravskoslezském kraji uvádí následující tabulka. Tabulka 1: Celkové emise v Moravskoslezském kraji za rok 2010 (dle velikostních druhů znečišťovatelů) Kategorie zdrojů

Prachové částice

SO2

NOx

Těkavé organické látky

CO

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

Zvláště velké a velké zdroje

2,8

42,4

19,976

90,0

19,301

69,7

128,88 5

86,8

2,053

13,0

Střední zdroje

0,248

3,7

0,351

1,6

0,469

1,7

0,403

0,3

0,573

3,6

Malé zdroje

1,557

23,2

1,790

8,1

0,631

2,3

6,305

4,2

10,376

65,6

stacionární zdroje Celkem

4,645

69,3

22,117

99,7

20,401

73,7

135,59 3

91,3

13,003

82,2

Mobilní zdroje

2,056

30,7

0,077

0,3

7,297

26,3

12,953

8,7

2,812

17,8

148,54 CELKEM 6,701 100 22,194 100 27,698 100 6 100 15,815 100 Zdroj. Situační zpráva k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010

Polétavý prach Polétavý prach je tvořen prachovými částicemi (anglicky: particulate matter – odtud zkratka PM). Jsou to velmi malé pevné či kapalné částice (velikost 1 nm–100 μm), dost malé na to, aby byly volně unášeny vzduchem. Částice mají své specifické označení (např. PM10 , PM2,5) podle své velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Zdrojem těchto částic mohou být přírodní procesy, např. výbuch sopky, větrné bouře, ale také lidská činnost. Nejvýznamnějším antropogenním zdrojem jsou spalovací procesy, hlavně v automobilových motorech, elektrárnách a vysokoteplotní procesy, jako je tavení rud a kovů, nebo svařování. Významným zdrojem mohou být i zemědělské operace a těžební činnost. Nebezpečnost vysoké koncentrace těchto částic v ovzduší spočívá v jejich schopnosti snadno pronikat hluboko do dýchacího ústrojí a je umocněná i tím, že na jejich povrch jsou často navázány různé toxické látky (např. těžké kovy). Vysoké koncentrace prachu v ovzduší Moravskoslezského kraje jsou způsobeny především kombinací významných průmyslových zdrojů (nejvýznamnější je vliv hutních podniků), automobilové dopravy a 12

lokálních topenišť. Poměrně malé zastoupení zdrojů v následující mapě, je dáno tím, že Integrovaný registr znečišťování eviduje jen zdroje, které emitují vice než 50 000kg polétavého prachu za rok. I z tohoto malého výčtu je patrné, že nejvýznamnější zdroje znečištění jsou hutní provozy, teplárny, elektrárny a těžební aktivity, které se však bohužel nalézají v oblastech s nejvyšší hustotou obyvatelstva. Obrázek 1: Nejvýznamnější producenti prachových částic PM10 v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Zdroj: Integrovaný registr znečišťování (www.irz.cz)

Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3) Emise oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx) vznikají spalováním fosilních paliv, dopravou a v živočišné výrobě. Tyto látky se podílejí na vzniku kyselých dešťů (srážky s pH nižšími než 5,6), které nepříznivě ovlivňuje život ve vodách, zvyšují kyselost půd a způsobují odumírání lesů. V emisích dominují průmyslové zdroje, v případě oxidů dusíku je podstatný i vliv automobilové dopravy. V kontextu Moravskoslezského kraje jsou největšími producenty teplárna v Ostravě Třebovicích, hutní společnosti (ArcelorMittal a Třinecké železárny), černouhelná elektrárna v Dětmarovicích a menší teplárny ve městech. V případě emisí amoniaku, který je řádově nižší než v případě oxidů síry a dusíku jde o úniky ze živočišné velkovýroby.

13

Obrázek 2: Nejvýznamnější producenti plynů způsobujících kyselé srážky v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Skleníkové plyny Skleníkové plyny jsou plyny, které nejvíce přispívají k tzv. skleníkovému jevu (efektu) a tím i ke globálnímu oteplování. Principem skleníkového efektu je proces, při kterém dochází k ohřívání planety tím, že atmosféra obsahující velké množství skleníkových plynů snadno propouští krátkovlnné sluneční záření, ale tepelné (dlouhovlnné) záření, které je zpětně vyzařované z povrchu planety absorbuje a tím se ohřívá. Mezi nejproblematičtější patří emise oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného. Největšími producenty skleníkových plynů v Moravskoslezském kraji jsou velké průmyslové podniky zabývající se hutnickou výrobu, chemií, dále pak elektrárna v Dětmatovicích a teplárny ve městech. Důležitým přínosem je i doprava. V případě metanu, je producentem živočišná výroba, která je rozptýlena po celém území kraje.

14

Obrázek 3: Nejvýznamnější producenti skleníkových plynů v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Imise Imise vznikají při kontaktu emisí se životním prostředím, Imise jsou de facto následkem emisí, jejich koncentrace je však stálejší a nižší, drží se při zemském povrchu, kumulují se v půdě, vodě nebo v organismech. Druh, charakter a množství imisí je monitorován (v ČR má nejširší síť monitorovacích stanic Český hydrometeorologický úřad), a legislativně jsou zakotveny limity pro výskyt jednotlivých znečišťujících látek v prostředí. V případě Moravskoslezského kraje jsou hlavní znečišťující látkou v ovzduší prachové částice. A právě kvůli jejich zvýšené koncentraci v ovzduší je pravidelně, nejčastěji v zimním půlroce, vyhlašována tzv. smogová situace. Jde o stav mimořádně znečištěného ovzduší, panující většinou v období inverze, s charakteristickým projevem ve formě smogu (z anglického spojení dvou slov smoke (kouř) a fog (mlha). Jednou z podmínek vyhlášení smogové situace je, když 24hodinový průměr koncentrací částic PM10 překročí hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech. V případě, že se situace ještě zhorší a dojde k překročení hranice 150 µg/m3 je vyhlášen stav regulace, který znamená pro největší znečišťovatele omezení činnosti. V období říjen 2013 – březen 2014 bylo v rámci ČR vyhlášeno 5 smogových situací, všechny v Moravskoslezském kraji. Nejpostiženější byla aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (bez Třinecka), kde se vyskytly 4 smogové situace v délce 156 hodin. Stav regulace nebyl v tomto období vyhlášen.

15

Kde hledat zdroje znečištění ovzduší Moravskoslezského kraje? Hlavní zdroje znečišťování ovzduší lze obecně shrnout do čtyř následně uvedených skupin: 1. Velké průmyslové zdroje znečišťování: Moravskoslezský kraj je tradičním centrem průmyslu (těžba uhlí, hutnictví železa a ocelárny, výroba koksu, těžká chemie, strojírenství) s téměř dvě století trvající tradicí, který je navíc koncentrován v prostorově omezeném území s reliéfem vhodným pro tvorbu inverzí. Za nejvýznamnější průmyslové znečišťovatele lze označit v Moravskoslezském regionu průmysl a energetiku. Jde hlavně o hutnictví (ArcelorMittal v Ostravě Kunčicích, Třinecké železárny), strojírenství a výrobu energií (elektrárna Dětmarovice a teplárny) 2. Lokální topeniště: jsou významným zdrojem znečištění, jejich význam je dán, zejména charakterem osídlení, kterému dominuje tzv. slezská zástavba, které spojuje velkou koncentraci obyvatel a současně rozptýlenou zástavbu. Znečištění vzniká díky spalování tuhých paliv i vlivem nedovoleného spalování odpadů. 3. Doprava: sehrává čím dál větší vliv, díky zvyšující se hustotě dopravy, poloze regionu na evropsky významném tranzitním koridoru. Intenzita dopravy se neustále zvyšuje, rostou i emise škodlivin a to i přes technologický pokrok, který snižuje spotřebu pohonných hmot a omezuje škodliviny zavedením povinných katalyzátorů. Dopravně nejzatíženější jsou centra aglomerací, v případě Moravskoslezského kraje je to město Ostrava. V menších sídlech intenzita dopravy také roste, zde má však velký vliv neexistence obchvatů. Celkově doprava emituje asi 30 % prachových částic. 4. Znečištění ze zahraničí: na znečištění Moravskoslezského kraje se podílí i zdroje v Polské republice. Přenos znečistění je dán průmyslovou exponovaností i sídelním systémem Dolního Slezska, který je podobný jako v ČR. V období smogových situací (tedy extrémně zvýšených hodnot znečištění ovzduší) pochází až 2/3 právě z Polska.

Strategie na ochranu ovzduší v MSK – možné řešení jak z toho ven? Reakcí na řešení problému se znečištěním jsou strategické plány Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje i aktivity nejvíce postižených měst. V posledních několika letech je MŽP předkládán soubor opatření, která mají Moravskoslezskému regionu ulevit od nadlimitního znečištěného ovzduší v podobě Akčního plánu pro Moravskoslezský kraj. Jde o krátkodobý strategický plán, který obsahuje opatření a aktivity k postupnému a systematickému zlepšení kvality ovzduší v regionu. Mezi nejpodstatnější opatření patří:     

zvýšené kontroly slévárenských provozů a regulačních opatření během smogových situací. zpřísnění emisních limitů a podmínek provozu jak pro současné znečišťovatele, tak v rámci povolovacího procesu u nových provozů, spolufinancování výměny starých kotlů na tuhá paliva za nové nízko emisní u lokálních topenišť, podpora alternativní dopravy ve městech financovaná z Operačního programu Životní prostředí, spolupráce v rámci česko-polské smíšené komise pro otázky spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí,

16

 

spolupráce s nevládními organizacemi – např. občanská sdružení VZDUCH, Čisté nebe, Čisté Klimkovice, mediální kampaň „Dýcháme to, čím topíme“, která byla zaměřena na zásady správného topení v domácnostech a lokální dopravní problémy.

Aktivity města Ostravy  nadlimitní čištění silnic (silnice I. až III. třídy jsou čištěny samosběry a vozy s kropením 2x měsíčně, místní komunikace v majetku města pak 8x měsíčně.),  výsadba zeleně ve městě – městská a izolační zeleň,  komunikace s velkými znečišťovateli - město komunikuje s největšími průmyslovými znečišťovateli a snaží se je přimět k co největším investicím do ekologie,  fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší - prostředky na organizovanou rekreaci dětí mateřských a základních škol na ozdravné pobyty, školy v přírodě Aktuální informace o stavu ovzduší  Český hydrometeorologický ústav http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&nc=1&menu=JSPTabContainer/P1_0_Home  Dýchám pro Ostravu https://dycham.ostrava.cz/  Čisté nebe http://www.cistenebe.cz/stav-ovzdusi-na-ostravsku/ovzdusi-na-ostravsku  Atlas ostravského ovzduší http://www.airsilesia.eu/files/file/air_silesia/raport/vsb_atlas_ov_o vzdusi_.pdf

3 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE – ANO ČI NE? Dostatek energie, energetická bezpečnost spojená s udržitelností a plynulostí dodávek energií i ovlivnění klimatu výrobou energií jsou jedním s klíčových témat novodobé společnosti. Jde o aktuální, přitom velmi konfliktní téma, neboť jeho realizace naráží na často protichůdné představy, hodnotová a ekonomická měřítka, neboť těžba, transport, zpracování a využívání energetických zdrojů je jedním z nejvíce sporných prvků environmentální politiky a územního plánování. Avšak kontroverze nejsou spojené jen s tradiční energetikou založenou na fosilních zdrojích či uranu, ale také s novou energetikou založenou na obnovitelných zdrojích (větrné elektrárny, fotovoltaické systémy, biomasa). Bouřlivý rozvoj obnovitelných zdrojů energie je spojen s řadou sporných otázek, které vznikají jak při samotném plánování, tak při provozu. Mezi nejčastější patří:    

ovlivnění krajiny, krajinného rázu výstavbou obnovitelných zdrojů energie, vliv na rozvoj území, akceptace veřejností obecná debata o přínosu a potřebnosti obnovitelných zdrojů, jejich pozitivech a negativech,

Pozitiva, negativa obnovitelných zdrojů energie Přínosy rozvoje obnovitelných zdrojů energie nejsou jednoznačné, mají svá pro i proti, přímé i nepřímé dopady a také nezamýšlené důsledky. Jejich percepce (vnímaní) a relativní význam se odvíjí od perspektivy pohledu, osobních hodnot a zainteresovanosti jednotlivců Na jedné straně jsou projekty 17

obnovitelných zdrojů energie (větrné farmy, solární elektrárny, pěstování energetických plodin a produkce biomasy, bioplynové stanice) státem podporované (hlavně díky společné energetické politice EU a z ní plynoucích dotací na výstavbu i výkup energie) a jsou vnímány jako krok k čisté a udržitelné energetice, jsou vítaným předmětem podnikatelského zájmu investorů, i potencionálním zdrojem příjmu pro zapojené obyvatele a obce, a také alternativním zdrojem financí pro farmáře. Na druhé straně v očích odpůrců znamenají tyto zdroje významný zásah do krajinného rázu, degradaci zemědělské půdy, potencionální hrozbu pro turistický ruch a protěžovaný podnikatelský záměr, který nemůže být bez dotací konkurenceschopný a zatěžuje průmysl i obyvatele poplatky. Škálu dopadů, které způsobuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) uvádí následující tabulka.

Narušení krajiny Obnovitelné zdroje energie jsou prostorově nerovnoměrně rozmístěné a ze své povahy také méně koncentrované na jedno místo. V porovnání s konvenčními energetickými zdroji zabírají větší plochy a jsou většinou stavěny ve venkovských oblastech, které nezřídka doposud nebyly ovlivněny velkým průmyslovým rozvojem. Velký zábor půdy v relativně nezničené krajině tak často vzbuzuje politické a sociální konflikty vyplývající z odlišných hodnot a představ jednotlivých aktérů o využití krajiny a rozvoji území. Krajina je stále více využívána pro energetické potřeby a to jak zjevně – výstavbou (např. větrné, fotovoltaické elektrárny), tak skrytě v podobě zemědělská produkce pro energetické účely (kukuřice, řepka, cukrovka, rychle rostoucí dřeviny). Na globální úrovni je tato skutečnost ryze pozitivní, avšak na lokální úrovni v sobě skýtá možné negativní prvky v podobě narušení krajiny. Při výstavbě OZE dochází k ovlivnění krajiny zejména:     

narušením krajinného rázu, změnou měřítka krajiny, vznikem nových technických dominant v krajině, pronikáním moderních technických prvků do volné krajiny a venkovského prostoru, negativním vlivem na biotu (avifauna, netopýr), zemědělská produkce se zaměřuje na uspokojení poptávky po „zelené energii“, - pěstované plodiny mají zvýšený erozní potenciál, hrozí eutrofizace vod, pěstují se nepůvodní druhy rostlin.

18

Tabulka 2: Škála dopadů rozvoje obnovitelných zdrojů energie

Lokální

Regionální

Globální

Výhody / Pozitiva

Nevýhody / Negativa

Udržitelnost a snížení emisí CO2 Energetická diversifikace, nezávislost a bezpečnost

Nedostatečná kapacita (omezená produkce) decentralizace,Nespolehlivost a nestabilita dodávek energie (sezónní výkyvy v produkci, možné přetížení sítě a nebezpečí tzv. “blackoutů”)

Nové pracovní příležitosti v sektoru obnovitelných zdrojů energie (výzkum a výroba)

Ohrožení při provozu a bezpečnost práce (např. používání toxických chemikálií v solárních panelech, otázka ekologické likvidace zařízení po uplynutí doby životnosti, apod.)

Ekonomický přínos pro investory, developery, finanční skupiny, obce a samotné obyvatele

Růst cen energie pro koncové spotřebitele (jako důsledek finanční podpory obnovitelných zdrojů)

Diversifikace zemědělské výroby (příjem pro zemědělce pěstující energetické plodiny, pronajímající půdu pro větrné nebo fotovoltaické elektrárny), zpracování zemědělských odpadů v bioplynových stanicích a využití digestátu jako hnojiva ke zvýšení kvality půdy

Růst cen potravin a potravinová nesoběstačnost (jako důsledek značného růstu ploch s energetickými plodinami, stavby solárních elektráren na zemědělské půdě), a prohloubení závislost zemědělců na dotacích

Revitalizace území (v případě využívání opuštěných ploch nebo brownfields

Zábor půdy (v případě využívání zemědělské půdy nebo nezastavěných ploch)

Ekonomický přínos pro místní obyvatelstvo (pronájmy, daně, příspěvky z produkce, podpoření lokální ekonomiky)

Rozkol uvnitř místní komunity (politické a sociální konflikty mezi podporovateli a odpůrci projektů)

Nová pracovní místa během výstavby a provozu (údržba, ostraha, apod.)

Nárůst dopravy během výstavby a provozu (transport biomasy do bioplynové stanice, apod.)

Změna image a lokální identity (využití obnovitelné energie jako značky území (v rozvojových plánech), zelená image, (větrné elektrárny jako nový krajinný prvek, apod.)

Narušení rázu krajiny (vizuální konflikty v krajině – větrné a fotovoltaické elektrárny, „zežlucení“ krajiny v důsledku pěstování řepky, konflikty s kulturním dědictvím, apod.)

Edukační potenciál (zvyšování obecného povědomí o vědě, technologiích a otázkách životního prostředí)

Vliv na lidské zdraví a kvalitu života (obtěžování hlukem, infrazvukem, blikáním světel, rušení televizního a rádiového vysílání, zápach, apod.)

Rozvoj cestovního ruchu a turistiky (investice do nových zařízení, turistické stezky, informační centra, přilákání turistů, kteří jsou technicky zaměření a líbí se jim moderní technologie)

Úpadek cestovního ruchu a rekreace (propad návštěvnosti ze strany turistů a chatařů, kterým vadí vizuální projevy obnovitelných zdrojů energie v krajině)

Vznik biotopů pro rostlinné a živočišné druhy (travnatá společenstva pod solárními panely, pěstování energetických dřevin, apod.)

Narušení prostoru některých živočišných druhů ve volné přírodě (zranění ptáků, netopýrů a zasahovaní do biotopu některých zvířat)

Pokles ceny nemovitostí Zdroj. Energetické krajiny – Energy landscapes (2013). Více informací viz Frantál, B. (2011): Exploring New Landscapes of Energies. In. Frantál, B. (Ed.): Exploring New Landscapes of energie. Collection Of Extended Abstracts of Papers from the 8th International Geographical Conference Congeo ’2011, August 1– 5, 2011, Brno, Czech Republic.

Přítomnost OZE v krajině je pro některá území již charakteristická (např. větrné elektrárny v příhraniční oblasti Dolního Rakouska), a tvoří jeden z jejich vůdčích znaků. V této souvislosti hovoříme o energetické krajině (“energy landscape”). Energetická krajina je termínem původně používaným ve fyzice a biochemii, avšak v současné době tento termín získal nový význam a využití v rámci krajinné ekologie a geografie. Energetická krajina je v tomto kontextu definována jako krajina, 19

jejíž vzhled a funkce (přírodní, produkční, obytná, rekreační, kulturní, apod.) byly významně pozměněny energetickým průmyslem a výrobou energie. Nejčastěji je termín energetická krajina zmiňován v souvislosti s rozvojem větrné energetiky, avšak jeho použití je možné i v případě všech ostatních druhů energetiky, které mají prostorový a krajinný dopad.

Vliv na rozvoj Rozvoj technologií k využití obnovitelných zdrojů energie lze považovat za příklad difúze sociotechnické inovace, která sebou přináší pro společnost celou řadu témat úzce spjatých s udržitelným rozvojem území. Jde o vnímání environmentálních rizik, otázky spojené s energetickou a potravinovou bezpečností, cenou energií a s tím spojenou energetickou chudobou, dopady rozvoje energetiky na krajinný ráz a lokální identitu, apod. Pro obyvatele v těsném okolí nového energetického zdroje je však prioritní otázka rozdělení ekonomických a environmentálních přínosů a nákladů a skutečné dopady na místní rozvoj. Tvrzení, že obnovitelé zdroje energie jsou velkou příležitostí pro udržitelný rozvoj venkova, se stalo oblíbenou politickou proklamací a také lákavou frází developerů k povzbuzení lokální podpory projektů. Nicméně skutečnost, jak se tato tvrzení v praxi naplňují, je v mnoha případech diskutabilní. Zatímco ekonomický přínos obnovitelných zdrojů v národním měřítku (např. počet nových pracovních míst, daňové příjmy, vyprodukovaná energie, apod.) a přímé finanční přínosy projektů, ze kterých profituje jen část místní komunity (např. zemědělci pronajímající půdu, majitelé projektů) jsou zřejmé a měřitelné, jiné přímé i nepřímé vlivy působící na lokální rozvoj jsou sporné, a někdy i negativní (zdražování energie vlivem příspěvků na obnovitelné zdroje, pokles konkurenceschopnosti průmyslu apod.). Pro venkovské oblasti má stěžejní ekonomický význam zemědělství a cestovní ruch, které vytváří i značnou část pracovních příležitostí. V případě cestovního tuchu se jeví vliv OZE jen jako malý, nebo zanedbatelný a to i v případě nejvíce viditelné technologie obnovitelných zdrojů energie – větrných elektráren, které mohou být ve vztahu k cestovnímu ruchu vnímány návštěvníky jak negativně, tak i pozitivně (což se týká i ostatních typů OZE). Pozitivní příklady vnímání uvádí (Frantál, Kunc, 2010): 

doplněk a součást okolní krajiny (nový architektonický prvek, přinášející jí nový rozměr a hodnotu),



stavby přinášejí obcím do pokladny přímý finanční zisk, který je možno využít formou investic do infrastruktury i na rozvoj cestovního ruchu a marketingovou propagaci lokality (informační tabule, naučné stezky a cyklostezky, podpora kulturních či sportovních akcí, apod.),



objekty rozšiřují možnosti turistických aktivit těm, které zajímá téma výroby elektrické energie či moderních technologií obecně (v tomto smyslu představují elektrárny formu technických památek a fungují jako cíle naučných tras a poznávacích exkurzí),



jde o fenomén umožňující rozvinout informační a vzdělávací aktivity a posílit povědomí o problematice obnovitelných zdrojů energie a ochraně globálního klimatu.

Tradiční zemědělství se v současnosti potýká s poklesem ekonomického významu a postupně se proměňuje i jeho základní poslání – produkce potravin. V zemědělských politikách mnoha států dochází k posunu od podpory produkce (a potažmo i generování nadbytku potravin) směrem k tržně orientovanému, přírodě blízkému udržitelnému zemědělství, a podpoře multifunkčního zaměření. Jednou z variant je zaměření se na výrobu energie a to jak v podobě cíleně pěstovaných energetických 20

plodin, tak energetického využití stávající zemědělské produkce, nebo zemědělské půdy. To však přináší řadu přinejmenším diskutabilních dopadů, které mimo jiné zahrnují:   

globální růst cen potravin a problémy s potravinovou bezpečností (jako následek růstu ploch energetických plodin), zábor půdy (pokrývání velkých ploch kvalitní zemědělské půdy solárními panely), změny lokálního krajinného rázu (vysoká koncentrace větrných, solárních elektráren v krajině, nebo “zežloutnutí” krajiny vyvolané růstem osevních ploch řepky olejné).

Důležitým faktorem je však také samotné mínění zemědělců o tom, kam je vede společná zemědělská politika EU, respektive její aplikace, která se týká obnovitelných zdrojů energie. Z tabulky 2 je patrné, že zemědělci považují svoji práci za více než jen vydělávání peněz, potřebných pro obživu. Jde o součást jejich životního stylu a jejich pohled na produkci obnovitelných zdrojů energie v zemědělství je spíše konzervativní. Jsou pro ochranu kvalitní zemědělské půdy a nejsou příliš nakloněni nepotravinářské produkci. Tabulka 3: Postoje českých zemědělců k restrukturalizaci zemědělství a OZE

Tab. 2: Postoje českých zemědělců k restrukturalizaci zemědělství a obnovitelným zdrojům energie nesouhlas

nerozhodní

souhlas

Zemědělství je spojené spíše s životním stylem a vztahem k přírodě než s podnikáním a penězi.

3%

17 %

80 %

Zemědělci by se měli zabývat výhradně produkcí potravin.

35 %

30 %

35 %

Zemědělská půda by měla být využívána pouze pro zemědělskou výrobu a chov.

19 %

18 %

63 %

Pěstování plodin pro energetické účely je pro zemědělce vhodný způsob jak rozšířit svoji produkci a mít vyšší výdělky.

12 %

24 %

64 %

Poskytnout půdu pro stavbu solárních nebo větrných elektráren je pro zemědělce vhodný způsob jak rozšířit své aktivity a mít vyšší výdělky.

36 %

31 %

33 %

Větrné a solární elektrárny by měly být umísťovány výlučně na půdách nízké kvality, aby nedocházelo k úbytku kvalitní zemědělské půdy.

4%

14 %

82 %

Výrok / odpověď [%]

Zdroj. Energetické krajiny – Energy landscapes (2013)

Společenská akceptace obnovitelných zdrojů energie - NIMBY syndrom a jiné Snahy o zmírnění dopadů globálních klimatických změn a otázky týkající se energetické udržitelnosti a bezpečnosti vedly v průběhu posledních třech dekád k růstu zájmu o rozvoj dostupných obnovitelných zdrojů energie. Využívání obnovitelných zdrojů energie se stalo globální výzvou (akcentovanou ještě výrazněji nehodou jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011), která ale stále vzbuzuje ve společnosti rozpory a to jak na regionální, tak na lokální úrovni. Můžeme konstatovat, že míra akceptace (přijetí) i samotná realizace projektů se významně liší podle specifik použité technologie pro výrobu energie a je v jednotlivých regionech odlišná i v rámci jednoho státu. Velmi častým důvodem neuskutečnění plánů na výstavbu OZE bývá odpor obyvatelstva v okolí plánovaných staveb. Kořeny odporu a jeho příčiny pramení v rozporu mezi navrhovaným projektem a názory, očekáváními a hodnotami obyvatel žijících a pracujících v území samém. Tyto hodnoty zahrnují vnitřní hodnoty, např. hodnotová měřítka, osobní postoje vztažené k přírodě, a její ochraně, zdraví, osobní odpovědnost, dosažené vzdělání a ochranu kulturního dědictví, či vlastnické právo. Lokální opozice vůči plánovaným projektům výstavby bývá nejčastěji vysvětlována, respektive zdůvodňována tzv. NIMBY syndromem.

21

Vznik NIMBY Název NIMBY představuje akronym spojení anglických slov Not-In-My-Backyard („Ne na mém dvorku“). NIMBY syndrom lze pozorovat v reakcích obyvatel na celou řadu projektů (elektrárny, letiště, dálnice, tunely, doly, úložiště odpadu, ale i budovy různých sociálních ústavů, věznic, nemocnic, apod.), které mohou např. vizuálně, hlukem, emisemi či jinak negativně ovlivnit jejich bezprostřední okolí. Tyto negativa u obyvatel převažují nad významem a přínosem stavby pro celou společnost (obecnou prospěšnost přitom většinou dotčení obyvatelé uznávají a realizace výstavby někde jinde by jim nevadila). NIMBY syndrom vzniká tehdy, kdy je z hlediska „veřejného zájmu“ potřeba v nějaké lokalitě realizovat stavbu, kterou místní obyvatelé vnímají tak, že prospěch z něj bude mít společnost jako celek, zatímco negativa budou soustředěna pouze v jejich vlastním území. NIMBY fenomén má v očích politiků a developerských firem většinou negativní konotace (to dokazuje samotný přívlastek „syndrom“) a bývá vnímán jako projev osobních, krátkozrakých a sobeckých zájmů obyvatel dotčených lokalit. Prosazení zájmů výstavby potom většinou spočívá v taktice „přemožení“ opozice strategií koupení si její podpory prostřednictvím finančních či jiných kompenzací, případně z pozice síly úplným vyloučením těch co nesouhlasí z účasti na rozhodovacím procesu. (např. vyvlastněním pozemků ve veřejném zájmu). V územním plánování se můžeme setkat i s dalšími obměnami tohoto fenoménu, jedním z nich je LULU (Locally-Unwanted-Land-Use), či NIABY (Not-In-Anyone´s-Backyard) označujícím opozici k takovým projektům, které by neměly být realizovány v ničím zázemí (tj. nikde), nebo BANANA (Build-Absolutely-Nothing-Anywhere-Near-Anything), který bývá používán jako kritika vůči některým zájmovým skupinám či aktivistům stavějícím se proti jakýmkoliv novým rozvojovým plánům obecně. (Více informací např. Cetkovský, S, Frantál, B., Štekl, J., et al. (2010): Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Studia Geographica, 101. Brno: Ústav geoniky AV ČR.)

NIMBY a obnovitelné zdroje energie Tak, jak roste počet a rozsah projektů obnovitelných zdrojů energií, uhelné a jaderné elektrárny již nejsou jediná zařízení, která lidé nechtějí v blízkosti svých domovů. Na lokální úrovni se objevují nové formy konfliktů a odporu namířených v tomto případě proti obnovitelným zdrojům. Ve veřejném mínění však existuje výrazná divergence mezi obecně vysokou mírou podpory využívání obnovitelných zdrojů jako obecné ideje na jedné straně a mírou přijetí jednotlivých projektů v konkrétní lokalitě na straně druhé. Proto je podstatná otázka vyvážení skutečných a očekávaných pozitiv a negativ projektů OZE a klíčová je jejich komunikace s obyvatelstvem, která může zažehnat konflikty pramenící z odlišných názorů. Potvrzuje se, že vnímání negativních dopadů a míra opozice jsou ovlivněny osobními hodnotami, hodnocením užitečnosti projektů pro jednotlivce i samotnou obec, stejně tak je však ovlivňují i bezprostřední emoce. Příklad vybraných motivů místní samosprávy při posuzování výstavby větrných elektráren uvádí obrázek 4.

22

Obrázek 4: Motivační faktory výstavby větrných elektráren z pohledu místní samosprávy

Motivační faktory výstavby větrných elektráren z pohledu obcí (místní samosprávy) 95

finance pro obec 32

podpora životního prostředí 20

zatraktivnění a propagace obce rozvoj cestovního ruchu

15

vhodnost lokality

15 5

podpora zaměstnanosti snadná recyklace stavby

2

osvěta občanů

2

[%]

0

20

40

60

80

100

Zdroj: Energetické krajiny – Energy landscapes (2013).

4 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE K velkým současným problémům lidské společnosti patří otázka zajištění dostatku energie, neboť spotřeba energií i přes pokroky v technice a zavádění stále úspornějších a účinnějších technologií neustále narůstá, což je dáno jednak růstem počtu obyvatel na Zemi, i jejich rostoucími nároky. Vzrůstající poptávka po energiích je však v příkrém protikladu s faktickou vyčerpatelností neobnovitelných zdrojů energie (fosilní paliva, uran). Velmi problematické jsou také environmentální dopady spojené s využíváním neobnovitelných zdrojů energie plynoucí ze samotné těžby energetických surovin, výroby energie (produkce skleníkových plynů a vliv na klimatické změny), i produkce odpadů (radioaktivní odpady). Možností jak částečně (na lokální úrovni téměř úplně) zajistit poptávku po energiích je využívání obnovitelných zdrojů energie, které bude doprovázené dalším snižováním energetické náročnosti.

Obnovitelné zdroje energie (OZE) Obnovitelné zdroje energie se od těch neobnovitelných odlišují jednou svojí podstatnou vlastností a to, svojí schopností částečné, nebo úplné přirozené obnovy v relativně krátkém časovém horizontu. Samotný původ OZE můžeme hledat především ve slunečním záření, v menší míře pak v geotermální energii s původem v nitru Země, nebo v gravitační síle Slunce a Měsíce Sekundární zdroje energie, které nejčastěji člověk využívá – energie vody, moří, větru, biomasy existuje jen díky transformaci slunečnímu záření, které neustále dopadá na Zemi.

23

Schéma 1: Zdroje obnovitelné energie

Zdroje obnovitelné energie radiace Slunce vlastní sluneční záření

gravitační síly Slunce a Měsíce

geotermální energie Země

energie přílivu a odlivu

vítr biomasa energie vody Zdroj: vlastní zpracování

Česká legislativa (Energetický zákon č. 458/2000 Sb.zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů) tyto zdroje definuje jako obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

Význam obnovitelných zdrojů energie Obnovitelné zdroje energie byly až do počátku tzv. průmyslové revoluce, tedy do druhé poloviny 18. století prakticky jediným energetickým zdrojem lidské společnosti. Nejpoužívanější bylo dřevo, energie tekoucí vody a vítr. Důkazem toho jsou dochované četné technické památky, které se nachází i na území Moravskoslezského kraje.

24

Obrázek 5: Historický větrný mlýn z roku 1833 v Cholticích (obec Litultovice)

Zdroj: Petr Dvořák, soukromý archiv

V současnosti dochází k pozvolné celosvětové renesanci využívání obnovitelných zdrojů, nejmarkantnější je jejich navyšování v západní Evropě a USA. Hlavními důvody pro tento “návrat časem” je minimální zátěž pro životní prostředí (i když např. používání biopaliv, vzhledem ke způsobu jejich výroby a následného transportu je přinejmenším diskutabilní), neboť spalování fosilních paliv emituje do ovzduší velké množství škodlivin a přispívá ke globálnímu oteplování klimatu Země. Důležitou roli v poslední době hraje i zvýšení energetické nezávislosti a bezpečnosti (omezení dodávek energetických surovin z nestabilních zemí, redukce nákladů na energie) a samotný fakt vyčerpatelnosti fosilních zdrojů. Obnovitelné zdroje energie jsou i dobrým podnikatelským záměrem (a to jak pro samosprávy, jednotlivce, nebo firmy) a mohou svým vlastníkům, přinášet nemalé finanční prostředky, navíc celý sektor OZE generuje nové pracovní místa (v roce 2012 v EU přes 1,2 milionu pracovních míst (State of renewable energies in Europe, 2013) z podstatné části ve venkovských oblastech s horší možností uplatnění a posiluje tak hospodářský růst a regionální rozvoj. I pro tyto důvody se Evropská unie v rámci svých strategických programů (např. Evropa 2020) rozhodla využít svého potenciálu a pokrývat čím dál větší část energie z obnovitelných zdrojů. Země EU mají v plánu být celosvětově na špici jak v samotném využívání, tak výzkumu a vývoji obnovitelných zdrojů energie. (Strategie Evropa 2020 má jako jeden ze svých hlavních cílů snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %)

Vývoj „zelené energetiky“ v ČR Rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice je úzce navázán na strategické cíle EU. Již v rámci přístupových jednání k EU se ČR zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8% do roku 2010 (tento cíl byl díky “solárnímu boomu” z let 2009- 2010 dokonce překonán a to o 0,3 %), následně pak na alespoň 13% do roku 2020 (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES) V České republice je fenomén obnovitelných zdrojů energie (OZE) více viditelný od roku 2005, kdy byl přijat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů č.180/2005 Sb., který zavádí do českého prostředí mimo jiné i institut podpory výroby elektřiny a tepla prostřednictvím tzv. feed-in tarifů a zelených bonusů. Od tohoto přelomového roku je nárůst OZE signifikantní, což dokazuje obrázek. 6. V roce 2013 již tyto 25

zdroje tvořily 14,53 % hrubé domácí výroby elektřiny v ČR a celkově se podílely na výrobě cca 10,2 TWh elektrické energie (Energostat). Obrázek 6: Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí výrobě elektřiny v České republice 12

12%

Fotovoltaické elektrárny

10

10%

Větrné elektrárny

8

8%

6

6%

Biologicky rozložitelné části odpadů Bioplyn celkem

4

4%

Biomasa celkem

2

2%

0

0%

TWh

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vodní elektrárny podíl OZE na hrubé domácí spotřebě elektické energie

Zdroj: Obnovitelné zdroje energie v roce 2012, Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2012), vlastní zpracování

Takto prudký nárůst zelené energetiky, doprovázený mnoha pochybnostmi spojenými zejména s tzv. solárním boomem mezi roky 2009 a 2010, vyvolal silný tlak na změnu legislativního rámce podpory obnovitelných zdrojů a přehodnocení celého nastavení finanční podpory. Postupně byly omezovány přímé platby a úžeji specifikovány podporované typy zdrojů, byla např. uvalena nová daňová povinnost pro provozovatele fotovoltaických elektráren, rušeny daňové zvýhodnění a od roku 2014 byla zrušena podpora pro nově vznikající solární a bioplynové elektrárny zcela. Díky špatně nastavenému systému financování má však výše příspěvku na politiku obnovitelných zdrojů stoupající trend a v současnosti již společně s náklady na distribuci tvoří asi 50 % celkové ceny elektřiny pro odběratele. Celkové náklady na politiku obnovitelných zdrojů v roce 2013 v České republice byly odhadnuty na 44,4 miliard Kč, z čehož 24,6 miliard zaplatí velkoodběratelé, 11,6 miliard bude ze státního rozpočtu a 8,2 miliard od domácností (Energetický regulační úřad, 2013). Příspěvek ze státního rozpočtu není nikterak malý, když si uvědomíme, že jde o přibližně o 1 % z plánovaných výdajů státního rozpočtu ČR na rok 2013 a i pro české domácnosti je částka necelých 1 900 Kč za rok poměrně velkou zátěží.

Hlavní typy obnovitelných zdrojů energie v podmínkách České republiky a Moravskoslezského kraje Větrné elektrárny Vítr je jedním z nejdéle využívaných obnovitelných zdrojů v historii lidstva, Česká republika jako vnitrozemský stát však nemá pro využití větru (vzhledem k průměrným rychlostem větru) optimální podmínky. Instalovány jsou buď turbíny o malých výkonech několika kilowattů, které se používají v tzv. ostrovních systémech, nebo o výkonech 0,5 až 3 MW pro komerční využití, které jsou většinou sdružovány do tzv. větrných farem či parků. Výška tubusů u největších typů bývá i přes 100 metrů a průměr rotoru cca 90 metrů.

26

Obrázek 7: Větrné elektrárny v obci Nová ves v Horách (okres Most)


Obvykle platí, že stavba větrné elektrárny má smysl tam, kde je průměrná roční rychlost větru ve výšce 100 m nad terénem minimálně kolem 6 m/s (viz. Obrázek 8). To jsou lokality převážně ve vyšších nadmořských výškách, obvykle nad 500 m n. m. Mnoho lokalit s dostatečnou rychlostí větru ovšem leží v území, kde jsou i jiné zájmy, zejména ochrana přírody. Jinde je možno dostat se do konfliktu s požadavky na letecký provoz apod. (Cetkovský et al. 2010)

27

Obrázek 8: Průměrná rychlost větru ve výšce 100m nad povrchem

Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.

Celková výroba elektrické energie ve větrných elektrárnách v České republice byla v roce 2013 478,3 GWh, instalovaný výkon byl 270 MW. V Moravskoslezském kraji (MSK) je aktuálně instalovaný výkon větrných elektráren roven hodnotě 15,2 MW, provozovány jsou v obcích Hať, Odry a Dvorce. Prostorové rozmístění ukazuje následující obrázek.

28

Obrázek 9: Instalovaný výkon větrných elektráren a bioplynových stanic na území MSK

 

výhody – nejsou produkovány žádné škodlivé emise, nevýhody – poměrně vysoké investiční náklady, nestabilní zdroj (závislost na síle větru), diskutabilní z pohledu ovlivnění krajinného rázu, další negativa (hlučnost, stroboskopický efekt, rušení zvěře a kolize s ptáky a netopýry, rušení televizního signálu) jsou většinou odbourány vhodnou lokalizací

Biomasa Vzhledem k fyzickogeografickým poměrům České republiky má ze všech obnovitelných zdrojů největší potenciál biomasa. Zařízení zpracovávající biomasu vyrábí elektřinu nebo teplo, nejčastěji však v kogeneraci obojí. Hlavní energetické využití biomasy je prostřednictvím: a. spalování tuhé biomasy – jde o odpady z lesnictví, průmyslu, nebo zemědělství (dřevní štěpka, piliny, sláma), nebo cíleně pěstované energetické plodiny (rychle rostoucí dřeviny a vybrané byliny), b. produkce bioplynu – bioplyn, vzniká anaerobním rozkladem organických látek (zemědělské a průmyslové odpady, cíleně pěstovaná biomasa) Bioplyn může být po úpravě používán jako ekvivalent zemního plynu, c. produkce biopaliv – jde hlavně o bioetanol vyráběný v lihovarech nejčastěji z obilí, nebo cukrové řepy, a bionaftu vyráběnou z rostlinných olejů, v českých podmínkách nejčastěji jako metylester řepkového oleje. V současnosti jsou tyto složky povinně přidávány do motorových paliv. (2,7% energetického objemu u benzínů a 5,5% energetického objemu u motorové nafty). 29

Mezi nejvýznamnější využití biomasy patří v MSK bioplynové stanice, kterých je v současnosti 20. Jsou lokalizovány většinou v areálech zemědělských společností a mají instalovaný elektrický výkon 18,1MW. Jejich instalovaný telený výkon dosahuje 18,7 MW (ten se však z větší míry nevyužívá). Původní záměr snížit množství odpadů byl díky výhodným výkupním cenám elektřiny z bioplynu ve většině případů nahrazen problematickým zpracováním cíleně pěstované kukuřice (diskutabilní z hlediska produkce potravin, erozních rizik). Celková výroba elektrické energie v bioplynových stanicích v České republice byla v roce 2013 2133,7 GWh, instalovaný elektrický výkon ke konci roku 2014 byl 392,4 MW. Obrázek 10: Bioplynová stanice Vrahovice (Olomoucký kraj)


Energeticky méně významná, je produkce i samotné využívání skládkových plynů (vznikajících na skládkách komunálního odpadu) a kalových plynů (vznikajících v rámci čistíren odpadních vod). Specifikem MSK je energetické využití důlních plynů jímaných ze starých černouhelných dolů.  

výhody – poměrně nízká cena biomasy, využití odpadů, uzavřený cyklus CO2, využití půdy, která leží ladem nevýhody – nižší výhřevnost, potřeba skladovacích prostor, složitější manipulace, zápach z bioplynových stanic, kolize s potravinovou bezpečností, malé využití “odpadního” tepla vznikající při kogeneraci

30

Solární energie Slunce předává Zemi svou energii ve formě záření, to je základním obnovitelným zdrojem energie a většina energie ostatních obnovitelných zdrojů má svůj původ v energii Slunce. Solární energii lze pomocí termických a fotovoltaických kolektorů přeměňovat na teplo nebo elektřinu, úspěšně se využívá i v konstrukci tzv. pasivních, nízkoenergetických domů. Efektivní využití sluneční energie ovlivňují dva hlavní faktory: intenzita slunečního záření a doba slunečního záření. V MSK nejsou podmínky z hlediska slunečního záření ideální, neboť velké území má horský a podhorský charakter (Moravskoslezské Beskydy a Jeseníky). Většina z více než 2 tisíc fotovoltaických elektráren jsou malé instalace na střechách budov, volně na půdě je asi 15% fotovoltaických elektráren, které však patří mezi ty největší, neboť dohromady tvoří vice než ½ instalovaného výkonu. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Moravskoslezském kraji je 61,5 MW. Celková výroba elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách v České republice byla v roce 2013 2070,2 GWh, instalovaný elektrický výkon byl 2 132,4 MW. Obrázek 11: Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na území MSK

 

výhody – nízké provozní náklady, nevznikají žádné emise a hluk, nevýhody – zábor půdy, velké investiční náklady

Vodní elektrárny Přeměňují potenciální energii vody na elektrickou energii. Podle výkonu rozlišujeme tzv. velké vodní elektrárny a malé vodní elektrárny. V České republice se za malou vodní elektrárnu považuje zdroj s instalovaným výkonem do 10 MW. Potenciál velkých vodních elektráren je v ČR prakticky vyčerpán, důvody jsou zejména environmentální a společenské (zábor půdy a s tím spojené protesty 31

obyvatel). Malých vodních elektráren je v současnosti na našem území více než 1400, a potenciál těchto zařízení ještě není vyčerpán. Výstavba nových, anebo renovace stávajících malých elektráren však naráží na ekonomickou nevýhodnost projektů a dlouhou návratností vložených financí. (Technicky využitelný potenciál toků, využitelný v MVE, je odhadován na 1400 MWh/rok. Dnes se využívají asi dvě třetiny tohoto potenciálu, doposud nevyužitý potenciál činí asi 500 MWh/rok. (vice na www.mzp.cz/cz/male_vodni_elektrarny) V MSK jsou male vodní elektrárny zejména na řekách Moravice, Ostravice, Opava, Odra a Olše. Celkem je zde 89 elektráren s instalovaným výkonem 16,3 MW. Nejvíce je využívána řeka Moravice s přítoky a to zejména díky vodní nádrži Šance a Kružberk. Celková výroba elektrické energie ve vodních a přečerpávacích elektrárnách v České republice byla v roce 2013 3761,7 GWh, instalovaný elektrický výkon byl 2 229,2 MW.  

výhody – neznečišťuje ovzduší, vysoce bezpečné nevýhody – vysoká pořizovací cena, environmentální rizika spojená se záborem území, závislost na stabilním průtoku vody Obrázek 12: Instalovaný výkon vodních elektráren na území MSK

32

5 TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN, DOPAD NA KRAJINU A SPOLEČNOST V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Ostravsko – karvinský revír byl a i v současnosti je v České republice nejdůležitějším černouhelným ložiskem. Průmyslová těžba uhlí je na území dnešního Moravskoslezského kraje spojena s jeho nálezem v roce 1763 v údolí Burňa (v místech za bývalou koksovnou dolu Trojice) ve Slezské Ostravě. Rozvoj těžby však souvisí až se založením Vítkovických železáren v roce 1828 a napojením území na železniční dopravu Severní dráhou císaře Ferdinanda v roce 1847, která umožnila levnou dopravu uhlí i do vzdálenějších oblastí. Od tohoto milníku dochází k bouřlivému rozvoji těžby, vyrůstají desítky důlních věží, koksovny i průmyslové podniky orientované zejména na hutnictví, strojírenství a chemickou výrobu. Vývoj těžby v Ostravsko-karvinském revíru dokládá následující tabulka. Tabulka 4: Těžba uhlí, výroba koksu a počet zaměstnanců v Ostravsko-karvinském revíru Rok

Těžba uhlí v tunách

Výroba koksu v tunách

Počet zaměstnanců

1782

1 203

1822

6 600

1842

61 380

1852

162 830

1891

4 405 714

451 420

25 177

1914

9 359 786

2 124 469

41 965

1918

9 102 238

2 070 901

41 967

1929

12 560 000

3 113 200

43 562

1945

8 163 170

1 846 760

43 558

1950

14 676 840

3 347 100

40 832

1960

20 902 589

3 069 000

61 141

1970

23 900 000

3 344 300

59 116

1980

24 689 206

3 730 500

58 473

1990

20 159 614

2 421 600

63 169

2000

13 524 606

1 326 500

21 030

2013

8 800 075

14 963*

Zdroj: Výroční zpráva OKD a.s. 2013, Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru (* - jen společnost OKD a.s. a dodavatelské organizace)

Z dat je dobře patný skokový růst těžby uhlí během 19. století, jeho mírný nárůst během 30 let 20. století a prudký růst po roce 1945, kdy po vlně znárodnění, doprovázené změnou politické situace a zaměření celé ekonomiky na budování těžkého průmyslu byla zahájena rozsáhla modernizace a výstavba nových dolů. Tato orientace se pak zákonitě projevila i v prudkém růstu těžby uhlí, výroby koksu i růstu počtu zaměstnanců. Maxima těžby během jednoho roku bylo v revíru dosaženo v roce 33

1980, kdy bylo vytěženo více než 24,6 tisíc tun uhlí, největší zaměstnanost byla v polovině 70. let 20. století, kdy v dolech a navazujících provozech pracovalo téměř 72 tisíc pracovníků. Po roce 1990 došlo vlivem společenských změn i ke změnám v orientaci ekonomiky, což vedlo k velkému útlumu hornictví a uzavírání dolů. V současnosti fungují v Ostravsko-karvinském revíru již jen 4 těžební komplexy, a to Důl Karviná, Důl Darkov, Důl ČSM, a Důl Paskov, na kterém se však již připravuje jeho útlum a ukončení těžby. Postupné ukončování těžby v revíru je dáno zejména rentabilitou těžby, která je díky levnějším dovozům neekonomická. Důl Paskov má vzhledem k velké hloubce těžby ze všech dolů nejhorší ekonomiku provozu. Výroční zpráva důlní společnosti OKD a.s. z roku 2013 odhaduje ekonomicky vytěžitelné zásoby všech dolů na více než 64 milionů tun, což by mělo zajistit tomuto odvětví v Moravskoslezském kraji ještě 15 až 20 let perspektivy

Vliv těžby uhlí na životní prostředí Životní prostředí v Ostravsko-karvinském revíru je dlouhodobě modifikováno těžbou uhlí, což dokládají samotná čísla o produkci. V období 1782 – 2000 bylo vytěženo přes 1,6 mld. tun uhlí a při této činnosti bylo vyprodukováno cca 0,9 mld. tun hlušiny, přitom bylo silně narušeno území o rozloze 260 km2, z toho na 5,5 km2 jsou odvaly hlušiny. K narušení životní prostředí dochází jak při vlastní těžbě, tak i po jejím ukončení. Nejpatrnějšími negativními dopady jsou narušení horninového prostředí, které je doprovázeno poklesy, změna hydrologických poměrů spojená se vznikem podmáčených území, změna využívání krajiny a ztráta zemědělské půdy, růst ploch výsypek, odkališť, v krajním případě asanaci celých sídelních útvarů. Mezi nejvýznamnější jevy v krajině vyvolané důlní činností patří poklesy terénu a vytváření odvalů a dalších antropogenních tvarů. Poklesy jsou typickým projevem hlubinné těžby, které se projevují i řadu let po faktickém ukončení těžby. Jde o deformace zemského povrchu, jejichž velikost je přímo úměrná ploše kde se těží, mocnosti slojí, které se těží a použité technologii těžby. Vlivem důlní činnosti tak v původní rovinaté krajině vznikl nový antropogenní reliéf s poklesovými kotlinami a výraznými elevacemi v podobě odvalů a hald doprovázený mírnými vyvýšeninami v místech ohrazených pilířů důlních jam, které dokumentují původní nadmořskou výšku terénu. V ostravské části revíru dosahují poklesy až 20 metru (např. slezskoostravský hrad poklesl o 14 metrů), v karvinské části revíru je to zejména díky mocnosti slojí až 40 metrů což dokumentují poklesy terénu v okolí kostela sv. Petra z Alcantry v Karviné dolech., který od roku 1950 do současnosti poklesl o více než 33 metrů (Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru 2003).

34

Obrázek 13: Kostel sv. Petra z Alcantry


Vlivem polohy šachet v hustě osídleném území, docházelo a nadále dochází k velkým škodám na budovách, inženýrských a dopravních sítích, vodních tocích a rybniční síti. Podstatné je také vznik silně podmáčených území a aktivace půdních sesuvů. Nejvýznamnější zásah do sídelní sítě byla destrukce původního centra města Karviná s řadou historicky a architektonicky cenných budov. Další na první pohled viditelnou jizvou v krajině jsou odvaly, které jsou hlavně tvořeny hlušinou. Z geologického hlediska jde o různé typy hornin, nejčastěji pískovce, prachovce a jílovce, které tvořily vrstevní jednotku, v níž probíhala samotná těžba uhlí. Součástí odvalů jsou i zbytky uhlí, které jsou náchylné na samovolné vznícení. Vzniklý požár se jen obtížně hasí a je nebezpečný hlavně vzhledem na dlouhodobé úniky zplodin do ovzduší. V Moravskoslezském kraji bylo do roku 1994 evidováno celkem 279 odvalu, z toho největší byly v okrese Ostrava město (74 mil. tun), v okrese Frýdek Místek (22 mil. tun) a v okrese Karviná (45 mil. tun). V roce 2000 bylo evidováno již jen 46 odvalů. (Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru 2003). Potencionální ekonomický význam odvalů spočívá v tom, že mohou být využívány jako cenný zdroj surovin, zejména jde o stavební materiál, jako je kamenivo pro stavby pozemních komunikací, protipovodňových hrází, i rekultivace poklesových území. V minulosti byly využívány i jako zdroj uhlí (halda Heřmanice ve Slezské Ostravě), nejčastěji jsou ale v procesu rekultivace zalesňovány. Rekultivace, kterými po ukončení těžby mají projít všechny poškozená území, si kladou za cíl zmírnit, nebo ideálně zcela napravit negativní vlivy těžby na krajinu. Nové uspořádání krajiny bývá často 35

odlišné od původního, ale může se jí i v určitém ohledu vyrovnat, nebo ji uzpůsobit současným nárokům společnosti. Nejčastěji vznikají volnočasové rekreačně- sportovní areály s umělými jezery a parky, ale třeba také vinice, či průmyslové areály. Příkladem rekultivace těžební krajiny na sportovní areál je např. golfové hřiště v Karviné Obrázek 14: Golf resort Karviná - Lipiny


Vliv těžby uhlí na populační a urbanizační vývoj území Před započetím průmyslového způsobu těžby uhlí patřilo Ostravsko, tak jak toto území dnes chápeme, mezi zaostávající řídce osídlené regiony. Hospodářskými a správními centry území byla Opava a Těšín, a v pásu mezi těmito centry leželo několik menších měst a městeček, doplněných venkovskými sídly v jejich zázemí. Silnější urbanizační procesy spojené se skokovým nárůstem obyvatelstva můžeme zaznamenat až od poloviny 19. století, kdy se naplno rozbíhá industrializace a nově vznikající doly i průmyslové podniky nabízejí stovky pracovních míst. Industrializační procesy ovlivnily nejenom samotné jádrové území Ostravska, ale i oblasti, ze kterých byla nasávána pracovní síla do nově se rodícího centra. Nejprve se jednalo o nejbližší okolí a šlo zejména chudé rolnické obyvatelstvo z Beskyd, Hlučínska, poté z Valašska a po vyčerpání těchto zdrojů i ze vzdálenějších koutů Moravy, Slovenska, Čech i z Haliče. Tento masový příliv měl za následek vytvoření nehomogenní národnostní, sociální a kulturní struktury obyvatelstva, změnu kulturních tradic, rozrůstání zastavěného území a vznik nového sídelního typů – dělnických, respektive hornických kolonií. V meziválečném období nebyl populační nárůst tak intenzivní, avšak po roce 1945 došlo k opětovnému strmému růstu, jenž kulminoval na počátku 90. let 36

20. století. Poté vlivem ekonomických i společenských změn dochází k propadu a následnému vylidňování kraje, který se děje jak přirozenou měnou (vymíráním), tak stěhováním do jiných regionů (migrací). Populační vývoj hlavních ekonomických center kraje dokládá následující obrázek, ze kterého je jasně patrná dominance města Ostravy, i pokles populace od 90. let 20. století. Obrázek 15: Vývoj růst populace vybraných sídel v MSK 1869 – 2011 350000 300000 250000 Karviná 200000

Frýdek-Místek Orlová

150000

Opava 100000

Ostrava

50000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Zdroj. Český statistický úřad,

Industrializace Ostravska měla zprostředkovaně vliv i na ekonomický a společenský význam území, neboť z původní periferie vytvořila správní centrum s řadou kulturních, správních a vzdělávacích institucí. Významným rysem území je koncentrace technických památek (bohužel často ve špatném stavebním stavu), spojených s důlní činností a hutnictvím. Světově ojedinělá je například koncentrace celého výrobního procesu od těžby uhlí, přes jeho koksování, výrobu železa a jeho následné zpracování do malého prostoru tzv. Dolní oblasti ve Vítkovicích. Tato pozoruhodnost je v současné době umocněna revitalizací celého areálu pro vzdělávacího a kulturní centrum. Dolní oblast Vítkovice se tak v současnosti stává symbolem, dominantou celého regionu a jednou z nejvýznamnějších turistických atrakcí v celé České republice.

37

Obrázek 16: Dolní oblast Vítkovice


Těžba uhlí však neměla jen pozitivní vliv na region, negativně působila na životní prostředí, a tím ovlivnila i lidské vnímání celého území. Ne nadarmo se vžilo přízvisko „Černá Ostrava“. Nízká vzdělanostní úroveň populace a téměř výhradní zaměření na těžký průmysl je jedním z důvodů těžké adaptace celého regionu na nové podmínky po roce 1989, doprovázené vysokou mírou nezaměstnanosti, sociálníně patologickými jevy, tvorbou vyloučených lokalit tzv. ghet, stárnutím populace, migrací i celkovým populačním propadem, který je patrný zejména v jádrové, nejprůmyslovější, oblasti kraje (okres Ostrava město, a Karviná) což dokládá následující obrázek.

38

Obrázek 17: Vývoj obyvatelstva MSK po roce 1991 (bazický index, počet obyvatel v roce 1991 =100) 102 100 Bruntál 98

Karviná Ostrava město

96

Opava Nový jičín

94

Frýdek Místek 92

MSK

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

90

Zdroj: Český statistický úřad,

6 VÝVOJ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Využívání a změny krajiny lze považovat za jeden ze základních projevů lidské společnosti. Počátek důraznějších zásahů člověka do krajiny je spojován již z období tzv. Neolitické revoluce, v době kdy se z člověka lovce a sběrače stává usedlý zemědělec, pastevec a chovatel. Nejvýznamnější změny nastaly však vlivem tzv. průmyslové revoluce, která je spojena s využitím parního stroje, všeobecnou industrializací a růstem počtu obyvatel. V českých zemích se tento zlomový okamžik datuje k 1. polovině 19. století. Od tohoto období se díky technickému a společenskému vývoji společnosti intenzita zásahů a přeměny krajiny člověkem neustále zvyšuje. Současný stav krajiny si můžeme představit jako koláž, vzniklou výsledkem dějů a procesů působících v jednotlivých historických etapách. Pro pochopení současného stavu krajiny je proto nezbytné sledování jejich jednotlivých vývojových etap čemuž se věnuje jeden ze směrů výzkumu krajiny – studium dlouhodobých změn krajiny. Při sledování dlouhodobých změn ve využití krajiny se nejčastěji využívá analýza statistických dat, historické družicové a letecké snímky, topografické a katastrální mapy, historické literární a grafické prameny, nejčastěji však jejich kombinace.

Studium krajiny na základě statistických dat Statistická data je vhodné využít při sledování vývoje krajiny ve velkém měřítku a dlouhém časovém období, neboť první statistická data o využití krajiny v podobě daňových soupisů tzv. Berních rul pocházejí již ze 17. století. Přesné zaměření pozemků však obsahuje až tzv. Stabilní katastr z 1. poloviny 19. století, který je na našem území základem i pro dnešní katastrální mapy. Vývoj krajiny je analyzován na základě změn zastoupení jednotlivých kategorií využití půdy. Nejčastěji se berou v potaz tyto kategorie: orná půda, zahrady, louky a pastviny, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Pomocí statických dat o využití půdy dostaneme poměrně jasnou představu o krajině, avšak bez detailní představy o vnitřní prostorové struktuře. Data použitelná pro výuku jsou prezentována v rámci databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka v období 1845 – 2000, kterou 39

připravil tým doc. Bičíka z Přf UK v Praze. Aktuální data o katastru spravuje Český úřad zeměměřičský a katastrální na svých internetových stránkách. Více na: http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/ , http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrInfo.aspx

Význam grafických podkladů pro studium krajiny Pro sledování vývoje krajiny v dávnější historii jsou používány také mapové podklady, jedná se buď o katastrální mapy (vhodné pro detailní studium krajiny), nebo topografické mapy středních měřítek. Zcela ojedinělé postavení mezi katastrálními mapami má svým rozsahem, precizností a obsahovou náplní Stabilní katastr, který zachycuje stav krajiny na počátku průmyslové revoluce. Mapy i statistická data ze Stabilního katastru jsou volně k dispozici na portálu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (http://archivnimapy.cuzk.cz/), nebo na portálu http://www.staremapy.cz/ Obrázek 18: Ukázka mapy Stabilního katastru Moravské Ostravy z roku 1833

Zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz

Druhým mapovým nástrojem vhodným pro sledování změn v krajině jsou topografické mapy. V rámci České republiky, respektive středoevropského prostoru jsou hojně využívány mapy z tzv. Vojenských mapování (I., II., III. Vojenské mapování) a dále pak topografické mapy z 2. poloviny 20. století. Díky digitalizaci lez většinu map najít na portálech věnujících se starým mapám, nejjednodušší cesta pro výuku je používání portálu mapy. cz, který kromě aktuálních leteckých snímků prezentuje i mapy z II. Vojenského mapování přibližně z poloviny 19. století. Výhodou analýz krajiny z mapových podkladů je nejen informace o způsobu využití půdy, ale také o prostorové struktuře a detailnějších vlastnostech jednotlivých částí krajiny (např. velikost, tvar, vzájemné uspořádání, faktická poloha jednotlivých typů využití půdy, poloha sídel, trasování dopravních linií a vodních toků, apod.)

40

Obrázek 19: Ukázka mapy II. Vojenského mapování

Zdroj: www.Mapy cz

Letecké a družicové snímky vznikají tzv. dálkovým průzkumem země za pomocí umělých družic a letadel. Analýza krajiny za pomocí těchto dat má výrazné časové omezení, plynoucí z relativně krátké historie snímkování. Počátky leteckého snímkování spadají do 30. let 20. století, u družicových snímků jsou to pak 70. leta 20. století. Předností takto vzniklých dat pro studium krajiny je jejich obsahová bohatost daná snímkování ve více spektrech, periodicita snímkování v pravidelných intervalech, a v neposlední řadě i poměrně snadné automatické analyzování snímků za pomocí výpočetní techniky. Mezi nejpoužívanější literární a obrazové zdroje můžeme zařadit např. cestopisy, popisy panství, písemné části berních rul, staré malby, pohlednice a fotografie.

Studie vývoje využití krajiny na příkladu Hrušova, části městského obvodu Slezská Ostrava Území, jež byla v minulosti silně ovlivněna dlouhodobými intenzivními průmyslovými aktivitami vykazují řadu ekonomických, společenských i environmentálních rizik. Mezi nejpalčivější patří jednostranně zaměřená ekonomika, nízká vzdělanost obyvatelstva, znečištění životného prostředí a vznik brownfields. Mezi oblasti, které jsou silně postiženy dlouhodobou intenzivní industrializací a následným ekonomickým i společenským propadem, lze zařadit i katastrální území Hrušova (dnešní součást města Ostravy, resp. jeho městského obvodu), kde se v minulosti na poměrně malé ploše velmi intenzívně rozvíjel těžební a chemický průmysl. V současnosti se jedná o typický příklad řady různých typů brownfieldů – jednak se zde vyskytují těžební brownfieldy po těžbě černého uhlí, včetně povrchových projevů těžby v terénu (haldy, poklesy či odkaliště), které jsou doplněny o znečištěný brownfield po chemickém průmyslu a dále o tzv „sociální typ“ brownfieldu. Vývoj využití krajiny z pohledu statistických dat Pro analýzu změn využití ploch bylo vybráno sedm základních kategorií využití půdy (orná půda, zahrady, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy) z let 1845, 1948, 1993, 1999, 2007 a 2013. Zatímco první tři vybrané časové horizonty odpovídají významným historickým přelomům, které měly nepochybný vliv na dlouhodobé proměny formování struktury

41

využití ploch, poslední tři údaje lze hodnotit z krátkodobého hlediska jako důsledky transformace ekonomiky a společnosti po roce 1990. Tabulka 3 popisuje měnící se strukturu využití ploch v Hrušově. Provedená analýza nabízí zajímavé údaje o dynamice proměn zejména zastavěných ploch, které z původních 3 % rozlohy katastrálního území (v roce 1845) industrializací a bytovou výstavbou prudce narostly na 9 % rozlohy území o století později (1948), aby se v dalších padesáti letech (do roku 1993) zvýšila na téměř desetinu rozlohy (s předpokladem rozšiřování zastavěných ploch ve prospěch průmyslu na úkor ostatních funkcí) a v dalších dvou dekádách klesala rychlým tempem až na aktuálních cca 5 %. Tabulka 5: Změny využití ploch ze statistických dat v katastrálním území Hrušova v období 1845-2013 1845

1948

1993

1999

2007

2013

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

ha

%

177,4

78,1

169,7

73,7

15,5

28,0

15,8

28,1

13,0

23,5

12,9

23,6

3,5

1,5

34,7

15,1

34,2

61,8

34,5

61,6

32,6

59,0

32,2

58,8

46,2

20,4

25,7

11,2

5,6

10,2

5,8

10,3

9,7

17,5

9,6

17,6

227,1

58,1

230,1

59,1

55,3

14,2

56,0

14,1

55,3

13,1

54,7

13,0

11,8

3,0

2,2

0,6

4,8

1,2

4,8

1,2

5,0

1,2

5,0

1,2

138,5

35,6

85,6

22,0

17,4

4,5

22,2

5,6

25,4

6,0

24,2

5,8

zastavěn é plochy

3,1

0,8

35,3

9,0

38,4

9,8

36,5

9,2

27,6

6,6

21,6

5,1

ostatní plochy

9,6

2,5

36,9

9,5

273,9

70,3

277,1

69,9

307,8

73,1

315,6

74,9

390,1

100,0

390,1

100,0

389,8

100,0

396,6

100,0

421,2

100,0

421,2

100,0

orná půda zahrada trvalé travní porosty zeměděls ká půda lesy vodní plochy

celkem

Zdroj: Český ústav katastrální a zeměměřičský (www.cuzk.cz), vlastní zpracování

Zemědělské plochy (orná půda, zahrady, trvalé travní porosty) se na území Hrušova aktuálně rozkládají na 13 % území, nicméně ještě v roce 1948 šlo o více než polovinu jeho rozlohy. Je zajímavé, že zatímco v období industrializace v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století podíl zemědělské půdy ještě mírně rostl (zejména vlivem omezování rozlohy lesů, ale také rozšiřováním rozlohy zahrad v souvislosti s rostoucím počtem obyvatelstva a vysoušením místních rybníků), v dalším období byl význam jakýchkoli zemědělských ploch v Hrušově nivelizován. Tento trend, který se týká i lesních pozemků ve zkoumaném území, je odrazem politiky využívání ploch v průmyslových oblastech v období tzv. socialistické výstavby (1948-1989). Nejvýznamnější kategorii využití ploch tvoří v Hrušově tzv. ostatní plochy, které se aktuálně rozkládají na jeho třech čtvrtinách. V této kategorii, která dynamicky vzrostla až v mezidobí let 19481993, se skrývají plochy zahrnující manipulační plochy (133 hektarů), silniční komunikace (32 hektarů), železnice (17 hektarů) či neplodnou půdu (22 hektarů), ale i dobývací prostory (4,4 hektaru).

42

Vývoj využití krajiny z pohledu starých topografických map Pro dlouhodobý vývoj využití krajiny ze starých topografických map bylo použito celkem šest mapovaných období (2. rakouské vojenské mapování 1 : 28 800 (1839), 3. rakouského vojenského mapování 1 : 25 000 (1876), mapy prozatímního vojenského mapování 1 : 10 000 (1926), topografické mapy Československa 1 : 10 000 (1962-1968), základní mapa Československa 1 : 10 000 (1989), základní mapa České republiky (ZABAGED) 1 : 10 000 (2005). Obrázek 20: Vývoj využití krajiny, počet změn využití krajiny a stabilně využívané plochy v katastrálním území Hrušova na základě studia topografických map

Zdroj: Hybné síly dlouhodobých proměn industrializované krajiny (případová studie Hrušov), Acta Pruhoniciana 106

Na základě jejich vzájemného porovnání byla zjištěna alespoň jedna změna na 97,3 % území (Obr. 2). Stabilně využívané plochy se dochovaly pouze ojediněle, jednalo se pouze o 6,6 ha vodních ploch v úseku řeky Odry a u pozůstatku Hrušovského rybníka v rámci těžebního území, dále o zbytky nejstarší zástavby (2,2 ha), malé bloky orné půdy ve východní části (2,1 ha) a malé části luk u řeky Odry (0,4 ha). Mezi hlavní typy změn využití krajiny v katastrálním území Hrušova převládají typy změn z orné půdy na zastavěnou plochu, zejména mezi prvními třemi hodnocenými obdobími. Velké zastoupení mají i typy změn využití krajiny z vodních ploch do trvalých travních porostů a posléze do ostatních ploch.

43

Vývoj funkčního využití zastavěného území Další možnosti analýzy vývoje funkčního využití ploch nabízí zpracování a digitalizace mapových podkladů v detailu struktury obytných budov, průmyslových a těžebních budov a areálů, dopravní infrastruktury. Pro Hrušov byly hodnoceny mapové podklady vztažené k roku 1839, 1926, 1954 a 2010 (viz Obr. 3).

Obrázek 21: Proměny funkčního využití ploch v Hrušově v letech 1839, 1926, 1954 a 2010

Zdroj: 1839 (2. vojenské mapování), 1926 (prozatímní mapování), 1954, 2010 (ortofotosnímky); Ústřední archiv zeměměřičství a katastru (http://archivnimapy.cuzk.cz/), Česká informační agentura životního prostředí (www.cenia.cz), vlastní zpracování

V roce 1839 byl Hrušov typickou zemědělskou obcí při soutoku Odry a Ostravice v oblasti s úrodnou zemědělskou půdou a pravidelně se opakujícími povodněmi, kde se pěstovalo především žito, oves či pšenice, ale v omezené míře také například chmel. Šlo o typ řadové vesnice slezského typu, ve které byly jednotlivé stavby umísťovány v relativně větších rozestupech. V tomto období v obci žilo ne více než 250 obyvatel, přičemž třetinu rozlohy z jejího katastrálního území tvořily rybníky. Vedle panského dvora s hospodářskými budovami (ve vlastnictví rodu Wilczeků) bychom zde našli i mlýn, pily, vinopalnu ale i celní úřad (Odra tehdy tvořila hranici s Pruskem). Část obyvatelstva Hrušova již tehdy pracovala v dolech v okolních obcích, nicméně území Hrušova bylo okolo roku 1839 zcela bez průmyslových či těžebních aktivit. Osu území tvořila silnice vedoucí od Slezské Ostravy ve směru na Vrbici a Bohumín. O přibližně devadesát let později (1926) byla funkční struktura Hrušova, v tehdejší době již samostatné obce se statutem městyse, kompletně změněna. Hrušov před hospodářskou krizí 30. let 20. století zažíval své ekonomicky nejúspěšnější období, počet obyvatel se vyšplhal k 7 600, nicméně od maxima 44

v roce 1910 již mírně poklesl. V hornictví v Hrušově pracovalo 1 676 osob s roční těžbou okolo 409 tisíc tun uhlí (Havrlant et al. 1967). Doly byly situovány v různých částech dnešního katastru – na západě se nacházel důl Hubert, na jihu důl Ida a v severovýchodní části katastru byly dále lokalizována jáma Vrbice. V okolí těchto dolů, ale i chemického závodu umístěného v jihovýchodní části intravilánu obce, již několik dekád stály dělnické kolonie, v nichž žila téměř polovina místního obyvatelstva. Zastavěné území obce, vymezené oběma řekami, se rozrůstalo jihovýchodním směrem. Městysem procházela v té době již více než 70 let železnice, která zajišťovala transport surovin i produktů vyrobených v Hrušově. Vedení železnice korespondovalo s lokalizací průmyslových podniků, do jejichž areálů byly přivedeny železniční vlečky. Rozloha vodní plochy Hrušovského rybníka byla oproti předchozímu období postupně omezována až na přibližně polovinu. Nicméně přesto lze subjektivně konstatovat určitou vyváženost, s jakou byly v Hrušově v tomto období rozvíjeny jednotlivé funkční typy ploch. Zatímco průmyslové plochy se koncentrovaly v blízkosti železniční trati, dělnické kolonie v okolí průmyslových podniků, individuální výstavba zahušťovala severozápadní část katastru. Zvlášť patrný je pro zkoumané období relativně významný rozsah zahrad, které byly podstatnou součástí tehdejšího domovního fondu, jenž ještě architektonicky vycházel z tradiční blokové struktury staveb, předcházející modernistické éře solitérního bydlení. V 50. letech 20. století docházelo k masivnímu navyšování rozsahu těžby uhlí v místních dolech a v jejím důsledku také k rozšiřování ploch pro umísťování odpadů po těžebních činnostech, a to zejména ve východní části katastru Hrušova. Pro tyto účely byla využita soustava rybníků, které byly pro ráz předválečného Hrušova typické. Pozůstatky předindustriálního zemědělského Hrušova tak byly nenávratně ztraceny. Další rozšiřování kapacit hrušovských dolů (důl Hubert – později přejmenovaný na Stachanov, Vítězný únor; důl Ida – později postupně přejmenovávaný na Naděje, Stalin, Rudý říjen, Heřmanice) pokračovalo do poloviny 70. let, kdy těžba začala být vyvážena na povrch využitím jiných dolů v okolí a místní doly tak ztratily na významu. Nicméně intenzifikace výroby v místních chemických závodech naopak vedla k rozšiřování provozů. Celkově zde v průmyslu a těžbě našlo zaměstnání na konci 80. let cca 7 000 osob (v chemických závodech cca 400 pracovníků). Co se týče urbanistické struktury, pozůstatky urbanistického celku Hrušova byly v 70. letech masivně narušeny výstavbou kapacitní komunikace II/647, která intravilán Hrušova rozdělila na jeho západní a východní část s tím, že východní část (dělnické ubytovny, centrum Hrušova) byly na počátku 90. let po úpadku místního průmyslu a uzavření dolů postupně vylidňovány, v roce 1997 vyplaveny povodní a o dekádu později zbořeny. Tato část Hrušova bývá označována jako tzv. sociální brownfield, čili rozsáhlejší území, které bylo v minulosti využíváno pro bydlení, nicméně bylo devastováno a celkově opuštěno. Obdobný osud potkal i chemické závody, které byly zbourány v roce 2009 (viz Obr. 3). Západní část Hrušova nicméně rovněž čelí úpadku. Centrum osídlení Hrušova se tak přesunulo do jižní části katastru (bývalá dělnická kolonie) a jihozápadního sektoru území, kde je osídlení tvořeno zejména bytovými domy, na které na severu navazují plochy využívané pro drobnou výrobu a skladiště. Specifickým typem bytové zástavby jsou v Hrušově tzv. finské domky postavené jako ubytování pro dělníky v letech 1947 – 1953, jejich stavební životnost skončila již na přelomu 70. a 80. let. Po ukončení těžby na dole Ida v 70. letech byla v lokalitě vybudována dodnes funkční věznice. Severní část katastrálního území Hrušova je aktuálně využívána jako skládka odpadů.

7 BROWNFIELDY A REGENERACE BROWNFIELDS V posledních dvaceti letech zažívá Česká republika čilý boom stavebních aktivit. Vznikají nová obchodní centra, průmyslové zóny, dopravní infrastruktura, dynamicky se také rozvíjí výstavba 45

rodinných domů v suburbánních zónách velkých, ale i menších měst. V důsledku těchto aktivit dochází ke stále významnějšímu zastavování volné krajiny. Půda, která dříve sloužila zemědělství, je tak nenávratně ztracena ve prospěch pevných ploch, jež disponují zcela jinými vlastnostmi jak z pohledu své propustnosti, hydrologických poměrů, tak i možností jejich budoucího alternativního využití. Takovéto nově zastavěné plochy pokryly v posledních dvaceti letech v České republice území o rozloze téměř 4700 hektarů, což je plocha rámcově odpovídající rozloze více než 6500 fotbalových hřišť rozměrů fotbalového stadionu Baníku Ostrava.

Na druhou stranu v poslední dekádě registrujeme prudký nárůst počtu a rozsahu ploch, jež byly dříve ekonomicky využívány, aktuálně jsou však částečně či zcela opuštěné a obtížně tak hledají své nové využití. Hovoříme o brownfieldech, jež Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky definuje jako nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace (Národní strategie regenerace brownfieldů, 2008). Jak uvádí oficiální dokumenty, takovýchto ploch nalezneme v České republice 2 355 o celkové rozloze 10 326 hektarů z toho zastavěná plocha činila 1 412 ha. (Nicméně jako mnohem reálnější vyčíslení počtu brownfieldů v České republice bývá uváděn odhad 8 500 až 11 700 takovýchto ploch o celkové rozloze 27 až 38 tisíc hektarů.)

Důvody vzniku brownfields Plochy brownfields vznikají v podmínkách České republiky jednak jako důsledek transformace ekonomiky na tržní mechanismy, která zde probíhala od počátku 90. let 20. století, kdy celá řada podniků nebyla schopna se adaptovat na nové ekonomické podmínky, jednak jako důsledek globalizace a společensko-ekonomických změn, které se projevují omezováním či přesuny výrobních aktivit jak v průmyslu, tak v zemědělství, demilitarizací i vzrůstem významu služeb. Důvody vzniku brownfieldů můžeme hledat i v absenci nástrojů regulace, či jejich špatným uplatňováním v procesu územního plánování, který vede ve svých důsledcích k plýtvání nezastavěným územím a k nekontrolovatelnému růstu obcí, neboť upřednostňuje výstavbu na „zelené louce“ před revitalizací dříve využívaných ploch.

Dopady vzniku brownfields Vznik brownfiwldů je dán mizením, či přesunem socioekonomických aktivit, nejčastěji výroby, nebo služeb, z původních lokalit s často mnohaletou tradicí do nových území. Původní ekonomicky a sociálně stabilizované oblasti se po několika málo letech potýkají s poklesem ekonomické výkonnosti, sociálněpatologickými jevy a snížením kvality života místního obyvatelstva. Samotná existence brownfieldů vytváří podhoubí pro výskyt mnoha negativních sociálních jevů (toxikománie, krádeže, bezdomovectví, apod.), působí na psychiku obyvatelstva a vytváří stigma sociálního a ekonomického 46

úpadku daného území. Hlavní problémové okruhy pro území, vyplývající s existence brownfiels uvádí následující schéma: Schéma 2: Hlavní dopady existence ploch brownfields na postižené území zhoršení podnikatelského klimatu

Ekonomické

ztráta atraktivity území pro investory a obyvatelstvo ztráta atraktivity území pro návštěvníky a turisty pokles daňové výtěžností, ztráta daňové základny

Finanční

DOPADY EXISTENCE BROWNFIELDS

pokles výnosu z místních poplatků zmenšení objemu místních rozpočtů, riziko schopnosti financovat stávající veřejné statky deprivace okolí

Územní

podporování nové výstavby ekologické škody (a jejich prohlubování)

Ekologické

znečištění horninového prostředí, a podzemních vod kontaminace staveb a technické infrastruktury Sociální

vyšší nezaměstnanost sociální degradace potřeba sociálních dávek zvýšení kriminality

Zdroj: upraveno dle Kadeřábková, Piecha, 2009

Typologie ploch brownfields v ČR Brownfieldy lze kategorizovat z nejrůznějších hledisek, vždy v závislosti na údajích, jež máme k dispozici a účelům pro které rozdělení vytváříme. Nejpoužívanějšími kategorizacemi je dělení těchto ploch podle:     

původního využití, rozlohy, přítomnosti a velikosti kontaminace, typu vlastnictví (veřejné, soukromé, smíšené) výše investičních nákladů potřebných na regeneraci.

Za základní charakteristiku pro dělení brownfields patří jejich původní využití a rozloha. Dle výše zmíněné databáze ploch brownfieldů bylo nejvíce lokalit (34,9%) dříve využíváno v zemědělství, které vznikly vlivem celkového poklesu zemědělské produkce. Většinou se jedná o plošně menší areály původně určení pro chov hospodářských. Jejich výhodou je malé, nebo žádné znečištění, podstatnou nevýhodou je však lokalizace ve venkovském prostředí, které ztěžuje jejich regeneraci. Průmyslové lokality tvoří v České republice druhou třetinu celkového počtu brownfieldů (33,3%). Tyto lokality jsou problematické především proto, že jsou většinou kontaminované, budovy jsou silně poškozené, a často nevhodné pro nové využití. Je tedy nutné provádět velmi rozsáhlé a nákladné úpravy a dekontaminace. Výhodou průmyslových brownfieldů, která usnadňuje proces regenerace je jejich umístění ve městech, nezřídka v těsné blízkosti centra. Zbývající brownfieldy vznikly z nevyužitých 47

objektů občanské vybavenosti (školy, zámečky, kulturní střediska atd.) (12,9%), vojenských areálů (6,4%), bydlení (4,0%) a objektů cestovního ruchu (0,9%). Obrázek 22: Nejrozšířenější typy brownfields v ČR - průmyslový brownfield (Pohořelice, okres Brno – venkov) a zemědělský brownfield (Mladecko, okres Opava)


Při porovnání rozlohy ploch brownfieldů se pořadí mezi jednotlivými skupinami mírně pozměnilo. Největší plochy v ČR zaujímají průmyslové brownfieldy (42,8 % plochy z celkové rozlohy brownfieldů), následované plochami sloužícími v minulosti armádě (23,2 %) a zemědělství (17,8 %). Detailní rozdělní brownfieldů, včetně počtu a rozlohy zobrazují následující grafy. Obrázek 23: Počet a rozloha základních typů brownfieldů v České republice

POČET BROWNFIELDŮ 95 22

ROZLOHA BROWNFIELDŮ 22,4 ha 88,3 ha

177

151

1 144,6 ha 1 840,4 ha

821

průmysl občanská vybavenost

2 394,1 ha

304

zemědělství

armáda, voj. prostor 4 423,2 ha

bydlení cest. ruch, lázenství

785

jiné

413,3 ha

Zdroj: Databáze Národní strategie regenerace brownfieldů, vlastní zpracování

Prostorové rozmístění brownfieldů a jejich celkovou plochu v jednotlivých obcích České republiky prezentuje obrázek 23. Lokalizace ploch brownfieldů je nerovnoměrná, odpovídá jednak zaměření regionu, kdy oblasti, které se původně orientovaly na těžký průmysl (Ostravsko, Ústecký kraj) jsou nejvíce zasažené, ostatní regiony už méně a můžeme v nich najít vetší množství plošně menších areálů. V případě Středočeského, Pardubického kraje a kraje Vysočina malý počet brownfieldů vypovídá spíše o nedokonalosti inventarizace, než o skutečnosti, že se tu brownfieldy nevyskytují. Pozitivně můžeme hodnotit fakt, že u více než poloviny brownfieldů se nepředpokládá žádná ekologická zátěž. 48

Obrázek 24: Rozmístění ploch brownfieldů v České republice

Zdroj: Databáze Národní strategie regenerace brownfieldů, vlastní zpracování

Regenerace brownfields Opětovné využití již jednou urbanizovaného území (ploch brownfields) nabývá v poslední době na významu, neboť revitalizace těchto ploch může vest k výrazné redukci tlaků na zastavění nových, dosud volných pozemků a přispět tak výraznou měrou k udržitelnému rozvoji společnosti. Regenerace brownfieldů je vedena snahou o celkové ozdravění území. Cílem procesu regenerace je zlepšení životního prostředí, vylepšení ekonomické a sociální situace území a společensky efektivnější využití dříve zanedbaného území. Vhodná regenerace nabízí nové příležitosti pro podnikatelské subjekty, a tím i nárůst ekonomické aktivity spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraňováním environmentálních zátěží. Může také iniciovat soukromé i veřejné investice a přinést tak pozitivní socioekonomický impuls i pro své okolí (daňové příjmy, nové pracovní příležitosti či ekologické faktory jako je zeleň). Regenerace brownfieldů řeší i urbanistické problémy, neboť jejich existence brání efektivnímu využití nejen opuštěné plochy samotné, ale i okolí, které je tímto faktem ovlivněno. Regenerací ploch brownfields dojde k posílení ekonomických, ekologických a sociálních pilířů území. Příklady pozitivních faktorů plynoucích z revitalizace brownfieldů uvádí následující schéma. Schéma 3: Pozitiva regenerace ploch brownfields

49

zvýšení ekonomické hodnoty brownfields a okolních nemovitostí vytvoření nových rozvojových ploch pro podnikání Ekonomické

tvorba nových pracovních míst (včetně pracovních míst souvisejících se sanací brownfields) Využití existující infrastruktury

POZITIVA REGENERACE BROWNFIELDS

omezení výdajů veřejných rozpočtů spojených s přípravou greenfields zvyšování příjmů (veřejných i soukromých) s vytvořením multiplikačních efektů odstranění rizik ohrožujících přírodní ekosystém Ekologické

ochrana greenfields a prevence záboru půdního fondu ochrana kvality vodních zdrojů včetně podzemní vody prevence nových dopravních toků s redukcí znečištění ovzduší

Sociální

stimulace zájmu, aktivity a sebevědomí místních občanů (nová identita komunity) zlepšení image území a ochrana kulturního a historického dědictví prevence sociálně-patologických jevů odstranění rizik ohrožujících lidské zdraví

Zdroj: upraveno dle Novosák, Bednář 2011, vlastní zpracování

Dle Národní strategie regenerace brownfieldů se v České republice u 20,8% brownfieldů jeví jako nejvhodnější předpokládaný způsob budoucího využití kombinace lehkého průmyslu a služeb. Přibližně stejné procento brownfieldů ( 20,7%) je vhodné pro kombinaci bydlení a služeb. U 16,5% případů se jeví jako nejvhodnější způsob čistě průmyslové využití a u 12,4% případů se předpokládá využití pro občanskou vybavenost. V procesech transformace brownfields hraje klíčovou a rozhodující roli aktivita místní samosprávy, a finanční zabezpečení veřejnými prostředky, anebo partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.

Brownfieldy v Moravskoslezském kraji V současné době je na území Moravskoslezského kraje v databázích evidováno 236 ploch brownfieldů přesahující rozlohu 2100 hektarů, což představuje 0,4 % rozlohy kraje. Rozmístění brownfieldů, jejichž průměrná rozloha činí 9 hektarů, je však výrazně nevyrovnané. Většina ploch je koncentrována do ekonomického jádra regionu, jímž je ostravsko-karvinská aglomerace. Zastoupení jednotlivých kategorií podle předchozího využití nabízí tabulka xy. Nejčastější kategorií brownfieldů v Moravskoslezském kraji v závislosti na jeho předchozím využití jsou nejrůznější typy průmyslových brownfieldů (27 % z celkového počtu) a brownfieldy zemědělské (23 %), jejichž vznik úzce souvisí s dramatickými propady rozsahu zemědělských aktivit na území kraje. Velmi významně se na počtu těchto ploch v Moravskoslezském kraji podílí i nejrůznější typy skládek a odvalů (12 %) jako pozůstatek po důlních, hutnických, chemických či jiných průmyslových aktivitách. Z pohledu rozlohy jednotlivých kategorií na celkové ploše brownfieldů v kraji je ještě zdůrazněn význam průmyslu (35 % rozlohy), skládek a odvalů (24,5 %) a hornictví (14 %), naopak zemědělské brownfieldy mají rozlohy evidentně mnohem nižší. Typem, který z pohledu rozlohy dosahuje významných hodnot, jsou brownfieldy vojenské (pouze 4 plochy, ale na 11 % rozlohy brownfieldů). 50

Tabulka 6: Kategorie brownfieldů v Moravskoslezském kraji podle předchozího využití ostatní

zemědělství

Vzdělávání

vojenské

stavebnictví

služby

sklady

skládky, odvaly

průmysl

energetika

kultura

doprava

hornictví

bydlení počet

1

26

4

3

6

64

28

3

13

12

11

4

55

2

rozloha

2,7

295,4

5,83

9,54

25,51

743,5 9

516,7

11,2 3

20,91

78,7 0

230,9 9

11,06

149,0 0

3, 00

Zdroj: Vyhledávací studie brownfieldů České republiky. CzechInvest, 2007.

Obrázek 25: Brownfield po bývalých chemických závodech v Hrušově (Slezská Ostrava)


Pohlédneme-li na brownfieldy v Moravskoslezském kraji optikou velikostních kategorií, vidíme, že co do počtu nejčastěji nalezneme brownfieldy o velikosti 2-5 hektarů (28 %) a 5-10 hektarů (16 %), ale také plochy o méně než 1 hektaru (20 %). S pohledu rozlohy se na více než 400 hektarů (tedy pětinu celkové rozlohy) dostaly kategorie 10-20 hektarů, 20-50 hektarů, ale také nejvyšší kategorie s plochami většími než 100 hektarů. Tabulka 7: Velikostní kategorie brownfieldů v Moravskoslezském kraji

počet

<1 ha

1-2 ha

2-5 ha

5-10 ha

10-20 ha

20-50 ha

50-100 ha

>100 ha

46

31

66

38

32

16

3

3

51

rozloha

25,19

45,93

204,25

485,10

259,24

461,14

205,59

424,77


Je zřejmé, že z pohledu vlastnictví dominují v Moravskoslezském kraji brownfieldy v soukromém vlastnictví (71 % jednotek, 77 % rozlohy), brownfieldy ve veřejném vlastnictví (státu, obcí či měst) tvoří pouze pětinu celkového počtu. Smíšený typ vlastnictví je ve sledované skupině ploch výjimkou. Tabulka 8: Vlastnická struktura brownfieldů v Moravskoslezském kraji soukromé

veřejné

Smíšené

počet

168

62

4

rozloha

1640,26

450,32

18,65


Zajímavý pohled nabízí kontaminace sledovaných ploch. V případě 50 brownfieldů (21 %) je zřejmé, že kontaminace byla prokázána, u další více než pětiny ploch lze tento problém předpokládat. Tabulka 9: Kontaminace brownfieldů v Moravskoslezském kraji ano

lze předpokládat

Ne

počet

50

58

127

rozloha

764,57

691,11

653,55


Jedním ze základních atributů, který vytváří potenciál daného území pro jeho nové ekonomické využití je jeho dopravní dostupnost. Z pohledu této charakteristiky má 20 sledovaných ploch (9 %) dostupnost ohodnocenu jako vynikající. Tabulka 10: Dopravní dostupnost brownfieldů v Moravskoslezském kraji vynikající

vyhovující

nevyhovující

počet

20

209

7

rozloha

309,66

1596,39

203,18


Celkové náklady na regeneraci všech 235 ploch brownfieldů v Moravskoslezském kraji jsou agenturou CzechInvest odhadovány na 1,14 miliardy korun. Je vysoce nepravděpodobné, že by soukromí či veřejní majitelé daných nemovitostí byli v nejbližších letech ochotni investovat takovou částku. Je proto nezbytné vytvořit klasifikaci ploch, tedy seřadit brownfieldy dle priorit a dostupné finanční prostředky tak investovat do ploch, které generují nejurgentnější problémy (environmentální, sociální či ekonomické). Zaměříme-li se na plochy s nejnižšími odhadovanými náklady na regeneraci (do 20 milionů Kč), při celkové investici cca 219 milionů by byla regenerována 7% část celkové rozlohy brownfieldů v Moravskoslezském kraji.

52

Tabulka 11: Odhadované náklady na regeneraci brownfieldů v Moravskoslezském kraji < 20 mil. Kč

20-50 mil. Kč

50-100 mil.Kč

100-500 mil. Kč

> 500 a více mil. Kč

počet

16

89

53

75

2

rozloha

146,31

363,87

294,37

1136,81

167,87

celkové investice v dané kategorii

219

3171

3711

13264

1142


Regenerace brownfieldů v MSK Jako nejviditelnější a finančně nejnáročnější projekty regenerace brownfieldů v MSK lze označit rekultivaci ropných lagun, projekt Nová Karolina v bývalém areálu koksovny Karolina a Oblast Dolní Vítkovice. Typologicky jde o různé příklady brownfieldů a to jak z pohledu jejich původního využití, tak jejich nového poslání, naopak pojítkem je jejich dlouholetá průmyslová historie a umístění v rámci širšího centra Ostravy. První dva příklady jsou areály velmi silně znečištěné. V případě lagun šlo zejména o ropné látky, v případě Nové Karoliny pak o produkty po koksárenské výrobě. Rozdílné je také jejich nové využití, neboť cílový stav regenerace lagun je vzhledem k silné kontaminaci zalesnění, u areálu bývalé koksovny Karolina jde o nákupní, společensko-kulturní centrum s plochami pro kanceláře a bydlení a z Dolní oblasti má vzniknout kulturní a vzdělávací centrum. Laguny Ostramo Skládka nebezpečných odpadů z provozu regenerace minerálních olejů bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě (později Ostramo-Vlček) představuje jednu z největších starých ekologických zátěží v České republice. Odpady z rafinerie se zde ukládaly od konce 19. století, později se sem svážely staré motorové oleje z celého Československa. Provoz fungoval až do roku 1997, kdy jej zasáhly povodně. Od té doby se připravovala rekultivace skládky, samotné čištění bylo započato v roce 2004 a s přestávkami pokračuje až do současné doby. Zatím bylo vytěženo na 200 tisíc tun odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Tyto kaly byly zpracovány do podoby paliva a z větší části odvezeny do severočeské cementárny v Čížkovicích. V roce 2012 bylo díky důkladnějšímu průzkumu lokality objeveno dalších 90 tisíc tun odpadů, které prozatím čekají na odstranění. Současně s rekultivací kalů probíhá i čištění podzemních vod. Prozatímní náklady na rekultivaci skládky činili vice než 2 miliardy korun, úplné vyčištění lagun bude stát další asi tři miliardy. Vice informací lze nalézt na http://www.cistaostrava.cz/ , http://www.diamo.cz/lokality-odra/laguny-ostramo.

53

Obrázek: 26 Laguny Ostramo

Zdroj: MAFRA, autor: Tomáš Hájek

Nová Karolina Vznikla na místě původního dolu Karolina, který byl nejstarší ostravskou šachtou. Tento černouhelný důl byl založen již v roce 1842. Od roku 1858 byly v těsné blízkosti dolu uvedeny do provozu čtyři koksovací baterie, které lze označit jako první koksovnu na Ostravsku. Provoz této koksovny, která na dlouhá léta zhoršovala životní prostředí v centru Ostravy, byl ukončen až v roce 1985. V průmyslovém areálu byly kromě dolu a koksovny ještě tzv. Žofinská huť (provoz ukončen v roce 1972), elektrárna (provoz ukončen v roce 1974, jako zdroj tepla fungovala až do roku 1983) a chemický závod (ukončení výroby v roce 1972) V polovině 80. let započala demolice celého průmyslového areálu, která byla dokončena v roce 1989. Zachovány zůstaly pouze budovy tzv. Dvojhalí (Elektrocentrála) a Ústředny, které byly v roce 1991 prohlášeny za kulturní památku. Odstranění znečištění z areálu probíhala mezi lety 1997 a 2005, kdy bylo vyčištěno na 500 tisíc tun kontaminované zeminy. Náklady na tuto akci dosahovaly bezmála 2 miliardy korun. V polovině roku 2008 byla zahájena výstavba první části Nové Karoliny – OC Forum Nová Karolina, které bylo otevřeno na počátku roku 2012. Do roku 2018 by se měly dostavět další navazující objekty - kancelářské a obytné budovy, maloobchodní prostory, či zrekonstruované historické objekty, které budou sloužit kulturním, sportovním a jiným společenským účelům. Plánovaná rozloha celého areálu Nové Karoliny činí 32ha a celkové investice do jeho výstavby by měli činit vice než 15 miliard korun. Více informací naleznete např na http://www.novakarolina.com/ Obrázek 27: Nová Karolina


54

Areál vysokých pecí "Dolní oblast Vítkovice" Areál Dolní oblasti ve Vítkovicích se skládá z dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí, které jsou umístěny těsně vedle sebe. Jádrem je hutní provoz vítkovických železáren, jejichž průmyslová tradice zde byla založena již v roce 1828 v podobě tzv. Rudolfovy hutě. Průmyslový provoz v areálu fungoval až do 90. let 20. století, nejprve byl uzavřen v roce 1992 důl Hlubina, v roce 1998 pak vyhasly po 162 letech vysoké pece. Více než 10 let areál i přes to, že byl prohlášen za Národní kulturní památku a byl na seznamu Evropského kulturního dědictví, chátral. Od roku 2008 se provádějí sanace budov, výstavba infrastruktury a zpřístupnění areálu pro veřejnost. Jako první byl upraven plynojem z roku 1924 do podoby multifukčního kulturního společensko-vzdělávacího centra s názvem Gong. Dále pak budovy Světa techniky, které slouží jako interaktivním science centrum a objekt Vysoké pece č. 1. Toto je však jen střípek z ambiciózního projektu, který si klade za cíl vytvořit z areálu kulturní a vzdělávací centrum s vysokoškolským kampusem, obchody, hotely, galerií, kancelářemi i veřejnými sportovišti. Vice informací o projektu je možné nalézt na http://www.dolnioblastvitkovice.cz Obrázek 28: Malý Svět techniky – interaktivní expozice U6 v Dolní oblasti Vítkovice


8 DEPOPULACE MĚST V současné době v České republice probíhají dynamické proměny vnitřní struktury městských sídel. Po období socialistického plánování (1948-1989), v rámci něhož byla pozornost zejména kladena na 55

rozvoj masového bydlení (výstavba sídlišť) a rozvoj průmyslových komplexů, se zájem přesouvá spíše do oblasti zvyšování kvality života obyvatel měst, ať už jde o zvyšování standardů bydlení (regeneraci domů) či zvýšený zájem o environmentální problematiku (výstavba obchvatů měst, snižování emisí, využívání brownfieldů atd.). I přes zvyšující se zájem a snahu městských samospráv o postupnou regeneraci urbánního prostoru však počet obyvatel měst střední a větší velikosti v novém tisíciletí soustavně klesá. Tento trend je dán postupnou proměnou širších společensko-kulturních vzorců chování městského obyvatelstva, které stále častěji realizuje své představy o bydlení spíše ve venkovských oblastech v zázemí měst (proces rezidenční suburbanizace) a obecně sníženou atraktivitou bydlení ve městech. Stále významnějším fenoménem se tak stává environmentálně ne zcela vhodný nárůst individuální příměstské dopravy, prostřednictvím které provádí nové venkovské obyvatelstvo své každodenní cesty do městských center. Jak však ukazují zkušenosti ze západoevropských měst, tyto suburbanizační trendy jsou spíše jen periodou celého urbanizačního cyklu, po níž budou následovat reurbanizační tendence obyvatelstva, tedy návrat obyvatel z příměstských suburbánních zón zpět do městských center. Změna počtu obyvatel území se děje prostřednictvím dvou procesů: i) přirozeného pohybu obyvatelstva (narozením či úmrtím); ii) mechanického pohybu obyvatelstva/migrací (přistěhováním či vystěhováním). Je zřejmé, že obyvatelstvo mířící za bydlením do suburbánních obcích tvoří jistou sociální skupinu s obdobnými znaky, kterými mohou být relativně vyšší příjmy, vyšší mobilita, relativně nízký věk (mladé rodiny), vyšší dosažené vzdělání. Z uvedeného plyne, že zastoupení této skupiny obyvatel se ve městech snižuje. A to znamená, že obyvatelstvo měst dynamicky mění svou věkovou a sociální strukturu.

Box 1 Suburbanizace - Proces stěhování rezidenčních, komerčních a dalších funkcí z jádrového města do jeho zázemí; jinak také stěhování obyvatelstva a jeho aktivit z jádra do zázemí. Suburbanizace je součástí (jednou z forem) suburbánního rozvoje. Reurbanizace - Proces znovuoživení jádrových částí měst a protiklad suburbanizace. Reurbanizace je často výsledkem aktivity městských správ a přilákání obyvatelstva a dalších funkcí zpět do centra a vnitřních částí města Urbanizace - Proces poměšťování, při kterém se stává z prostředí venkovského prostředí městské. Může docházet k rozšiřování městské zástavby, imigraci obyvatelstva do měst nebo pouze k přebírání městského způsobu života. Součástí široce chápaného procesu urbanizace jako přeměny společnosti a prostředí na městské je suburbanizace. V užším smyslu lze urbanizaci považovat za koncentraci obyvatelstva a lidských aktivit do měst. Zdroj: www.suburbanizace.cz

Města v Moravskoslezském kraji Podle údajů Českého statistického úřadu Moravskoslezský kraj aktuálně (v roce 2014) obývá 1 221 832 obyvatel, jejichž počet se z nejrůznějších příčin snižuje (za období 2004 až 2014 evidujeme úbytek ve výši 3,1 %). V absolutních číslech jde pro toto období o úbytek o cca 38,5 tisíc obyvatel, což přibližně odpovídá populační velikosti Třince. Nicméně, prostudujeme-li si tabulku 1, která shrnuje základní demografické údaje týkající se měst kraje s více než 15 tisíci obyvateli, zjišťujeme, že v porovnání s celokrajskými údaji jde o propady mnohem silnější. V některých případech sledujeme pro dané desetiletí více než desetinové propady počtu obyvatel (Orlová, Karviná, Havířov). Je zřejmé, že část obyvatelstva populačně ztrátových měst míří co krajské metropole, což výsledky Ostravy (úbytek o 5,6 %) bezesporu vylepšuje. Nicméně lze konstatovat, že v Ostravě je již od roku 2012 56

registrováno méně než 300 tisíc obyvatel, zatímco na počátku 90. let zde ještě žilo 327 tisíc obyvatel. Jinými slovy, situaci s poklesem počtu obyvatelstva města Moravskoslezského kraje s výjimkou poválečného období ještě nezažila. Mnohem silnější propady počtu obyvatel zažívají již zmíněná města jako Orlová, Karviná či Havířov, jejichž růst byl silně propojen s rozvojem těžkého průmyslu a důlních činností na Ostravsku. Jako relativně populačně nejstabilnější se aktuálně naopak jeví Kopřivnice (pokles o 3,5 %) či Opava (o 3,9 %), která se tak z pátého populačně nejsilnějšího města kraje v roce 2004 dostala o deset let později na místo třetí. Relativně nízké úbytky oscilující okolo 4,5 % jsou také patrné pro Bruntál, Český Těšín či Nový Jičín, tedy města, která jsou lokalizována mimo jádro ostravské aglomerace. Je nepochybné, že úbytkům počtu svých obyvatel čelí větší města v celé České republice v souvislosti se všeobecnými posuny ve společnosti. Nicméně v případě Moravskoslezského kraje jde o trend relativně silnější. Je nesporné, že v kontextu silného úbytku počtu svých obyvatel čelí města novým výzvám a procesům, s jejichž zvládáním mají velmi omezené zkušenosti. Tabulka 12: Základní demografické charakteristiky měst Moravskoslezského kraje s počtem obyvatel vyšším než 15 tisíc počet obyvatel (1. 1. 2014)

změna počtu obyvatel

pořadí dle počtu obyvatel (2004)

pořadí dle počtu obyvatel (2014)

(2004-2014, %) Ostrava

295 653

-5,6

1.

1.

Havířov

76 109

-10,4

2.

2.

Opava

57 931

-3,9

5.

3.

Frýdek-Místek

57 135

-5,2

4.

4.

Karviná

56 848

-10,7

3.

5.

Třinec

36 077

-6,1

6.

6.

Orlová

30 345

-11,5

7.

7.

Nový Jičín

25 282

-4,8

8.

8.

Český Těšín

25 000

-4,4

9.

9.

Krnov

24 315

-4,8

10.

10.

Kopřivnice

22 597

-3,5

11.

11.

Bohumín

21 663

-6,1

12.

12.

Bruntál

16 913

-4,4

13.

13.

1 221 832

-3,1

--

--


Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)

Důsledky depopulace měst -

Mění se věková (stárnutí), kvalifikační a sociální struktura měst (vystěhovávání mladší vzdělanější populace) 57

-

Méně příjmů v rozpočtu města vs. neměnící se rozsah infrastruktury (technické, obytné) Problematická ekonomická efektivita provozu méně vytížené infrastruktury Důsledky pro trh s byty (přebytek volných bytů v nabídce způsobuje snižování cen bytů) Riziko devastace opuštěných domů a navazující sociálně-patologické jevy Zvýšené riziko segregace sociálních skupin Vyšší míra využívání sociálních služeb (výdajů na sociální péči) Snížená atraktivita pro investory Snížená kupní síla obyvatel Snížená image města

V důsledku proměny demografických vzorců chování obyvatelstvo České republiky jako celek stárne. Mladí lidé odkládají založení rodiny, rodí se méně dětí, stále častější jsou zejména ve větších městech jednočlenné domácností (tzv. singles). Ve městech Moravskoslezského kraje jsou tyto trendy umocněny zvýšenou migrací obyvatel do jiných krajů a zejména velkých měst České republiky (Prahy, Brna, Olomouce). Městem s nejvyšším průměrným věkem svých obyvatel je Ostrava (42,6 let), následovaná Havířovem, Opavou a Frýdkem-Místkem s obdobnými hodnotami (viz tabulka 2). Na druhou stranu relativně nejmladšími městy jsou Bruntál, Kopřivnice, Bohumín a Bruntál, kde průměrný věk rámcově odpovídá průměru celého kraje (40,8 let). Nicméně jsou to právě tato města, kde z pohledu absolutních nárůstů této hodnoty rostl průměrný věk velmi rychle, v případě Kopřivnice a Bohumína o více než 4 roky. Dynamika stárnutí obyvatelstva je zde tedy enormní. Tento údaj intenzivně vypovídá o silných úbytcích populace zejména mladších ročníků. Zaměříme-li se na měnící se pořadí sledovaných měst podle průměrného stáří obyvatel, zjišťujeme, že zatímco stabilně velmi starým městem regionu je Havířov (v obou sledovaných letech na druhém místě), v případě Ostravy (z pátého místa v roce 2004 na první v roce 2014) a Opavy je patrná významná dynamika stárnutí. Karviná a Orlová vykazují velmi specifické výsledky a zdá se, že tato města stárnou relativně pomaleji.

58

Tabulka 13: Stárnutí obyvatel měst Moravskoslezského kraje (s počtem obyvatel vyšším než 15 tisíc) průměrné stáří obyvatel

průměrné stáří obyvatel změna

průměrné stáří obyvatel změna

(let, 2014)

(2004-2014, let)

(2004-2014, %)

absolutně

relativně

pořadí dle průměrného stáří obyvatel (2004)

pořadí dle průměrného stáří obyvatel (2014)

Ostrava

42,6

+3,5

8,9

5

1

Havířov

42,5

+3,2

8,1

2

2

Opava

42,3

+3,4

8,7

7

3

Frýdek-Místek

42,2

+2,9

7,4

3

4

Karviná

41,8

+2,5

6,5

1

5

Třinec

41,8

+2,7

6,9

4

6

Orlová

41,6

+2,6

6,7

6

7

Nový Jičín

41,2

+3,0

7,9

8

8

Český Těšín

41,2

+3,4

9,1

9

9

Krnov

40,9

+3,2

8,5

10

10

Kopřivnice

40,6

+4,8

13,3

13

11

Bohumín

40,4

+4,2

11,6

12

12

Bruntál

40,2

+3,8

10,6

11

13


40,8

+2,2

5,7

--

--


Jak je patrné z obrázků 1-13, které ilustrují vývoj přirozeného a migračního přírůstku obyvatelstva města Moravskoslezského kraje, vývoj těchto indikátorů vykazuje ve sledovaném období v některých případech společné znaky. Pozitivní přirozený přírůstek (tedy vyšší počet narozených než zemřelých) je vykazován spíše sporadicky – ve větší míře jen Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kopřivnice a Bruntál, zatímco záporný migrační přírůstek (vyšší počet vystěhovalých než přistěhovalých) téměř vůbec. Důsledkem těchto procesů je záporný celkový přírůstek, tedy pokles počtu obyvatel daných měst. Zdá se, že města lokalizovaná mimo ostravskou aglomeraci vykazují mnohem optimističtější demografický vývoj a do budoucna tak lze předpokládat, že počet obyvatel měst jako Karviná, Havířov či Orlová bude i nadále silně klesat a místní populace intenzivně stárnout.

59

Obrázek 29: Vývoj vybraných charakteristik pohybu obyvatelstva ve městech Moravskoslezského kraje s více než 15 tisíci obyvateli v období 2004-2013

Ostrava

Havířov

Opava

Frýdek-Místek

Karviná

Třinec

Orlová

Nový Jičín

60

Český Těšín

Krnov

Kopřivnice

Bohumín

Bruntál


9 SUBURBANIZACE Studium města, jeho historického vývoje, vnitřního uspořádání, vztahů mezi jádrem a jeho zázemím je po desetiletí jednou z hlavních výzkumných otázek pro geografy, demografy, sociology a sociálních vědy obecně. Tento zájem je dán důležitostí města jakožto centra politického, společenského i ekonomického života společnosti. Význam měst rostl po staletí procesem urbanizace, tedy koncentrací obyvatelstva do měst a růstem podílu městské populace na celkovém počtu obyvatel. Rychlá urbanizace akcelerovaná průmyslovou revolucí tak zvýraznila roli měst v prakticky všech sférách života společnosti a současně změnila způsob života i vztahy mezi lidmi. Po dlouhé období byla urbanizace v zásadě jednosměrným procesem (v rozvojových zemích světa tento proces stále dominuje). Časem se však nárůst městského obyvatelstva začal postupně snižovat, až se nakonec migrační toky v nejvyspělejších zemích obrátily 61

úplně. Jádra měst se začala vylidňovat a obyvatelstvo se začalo stěhovat do příměstských, původně venkovských sídel v zázemí měst. Tento proces označujeme jako suburbanizaci.

Co je suburbanizace? Suburbanizaci, lze definovat jako proces stěhování rezidenčních (obytných), komerčních a dalších funkcí z jádrového města do jeho zázemí; obecně také jako stěhování obyvatelstva a jeho aktivit z jádra města do zázemí, čemuž napovídá i původ slova suburbanizace, který je odvozen z anglického slova suburb (předměstí). Za suburbanizaci můžeme považovat výstavbu, a umísťování lidských aktivit v místech, která jsou od hranice města odděleny rozsáhlejším volným územím. Pro suburbanizaci je charakteristická výstavba samostatných, nebo řadových jedno až dvoupodlažních rodinných domů s vlastní zahradou, které obvykle vytvářejí sociálně stejnorodé obytné zóny. Suburbanizací vzniklá komerční zástavba se koncentruje podél dálnic a dalších významných komunikačních os, či v blízkosti jejich křížení (Sýkora 2003). V nejvyspělejších a nejvíce urbanizovaných zemích začal proces suburbanizace již brzy po druhé světové válce. Ve střední a východní Evropě vlivem panujícího politického klimatu byl tento proces nastartován až po společenskopolitických změnách v 90. letech 20. století, které znamenaly obrat tradičního migračního proudu z venkova do měst. V podmínkách České republiky se suburbanizace projevuje hlavně rozšiřováním příměstských sídel (vesnic a městeček) většinou ve formě desítek nových rodinných, či bytových domů. Na rozdíl od západní suburbanizace lze kolem českých měst najít pouze velmi málo zcela nových autonomních sídel bez návaznosti na již stávající sídelní systém.

Základní rysy suburbanizace a její typizace Suburbanizace není plošný proces a neprobíhá všude rovnoměrně. Míra suburbanizace je dána velikostí a významem města, kolem kterého se tento proces uskutečňuje, přičemž platí, že u významnějších a větších sídel je suburbanizace patrnější. Největší suburbanizaci je možné v České republice nalézt v okolí Prahy a Brna, rozvíjí se však i v zázemí dalších větších měst jako je např. Olomouc, Ostrava, Plzeň nebo České Budějovice. Prostorová nerovnoměrnost suburbanizace je ovšem patrná i v případě konkrétního města, neboť nová výstavba probíhá zejména podél dopravních tepen zaručujících dobré dopravní napojení, popřípadě v blízkosti stávajících větších sídel, nebo v atraktivních lokalitách, které splňují hlavní požadavky pro kvalitní bydlení v dosahu města. Typologicky lze proces suburbanizace rozdělit na rezidenční (obytnou) a komerční, podle toho, jakou má nově vzniklá výstavba funkci. Jak již samotný název napovídá při obytné suburbanizaci dochází k výstavbě rodinných a bytových domů, v případě komerční jde o obchodní a zábavní centra, logistické, kancelářské, skladové a výrobní areály. Specifickým příkladem je i budování nových vědeckých areálů orientovaných na výzkum a vývoj (např. BIOCEV - Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a Univerzity Karlovy v obci Vestec v zázemí Prahy).

62

Obrázek 30: Komerční suburbanizace – Globus Ostrava-Plesná


Obrázek 31: Rezidenční suburbanizace v obci Otice (zázemí města Opava)


63

Co stojí za suburbanizaci a důsledky suburbanizace Hlavní motivace pro přestěhování z města do příměstské zóny je realizovat si svůj sen o vlastním domě, v území blízko přírodě a zvýšit si tak svůj životní komfort a společenský status. Za obecné faktory, které umožnily suburbanizaci můžeme považovat zejména růst bohatství obyvatelstva, rozmach individuální dopravy a s tím spojený rozvoj dopravní sítě. Svoji roli sehrála i relativní dostupnost půjček a hypoték, díky nimž se tento způsob bydlení stal dostupný i pro střední vrstvy obyvatelstva Komerční suburbanizace je oproti tomu rozdmýchávána snadnou dopravní dostupností rozsáhlých a relativně levných pozemků na hranicích současné zástavby, které je navíc doprovázeno častým zvýhodněním nové výstavby ze strany státu nebo místních úřadů. Přesun obyvatel a komerčních funkcí do suburbánních zón s sebou přináší řadu ekonomických, ekologických i sociálních dopadů, které mají jak pozitivní tak i negativní charakter. Tyto dopady pramení ze změn ve způsobu využívání území, které se projevují jak ve fyzickém prostředí, tedy v přírodních procesech, ve vzhledu i uspořádání krajiny, tak v sociálním prostředí. To je dáno souborem interakcí v rámci lidské společnosti, které vznikají kontakty nového a původního obyvatelstva suburbánních lokalit (nově příchozí s sebou přináší zvyky, způsoby chování i trávení volného času, které ovlivňují původní (venkovské) obyvatelstvo). Dopady na fyzické prostředí Nová výstavba rezidenčních i komerčních staveb pozměňuje lokální krajinný obraz i urbanistickou a architektonický strukturu venkovských sídel. Nové využívání území vede k funkčním změnám v jednotlivých složkách krajiny, které se mohou projevit v poklesu biodiversity, nebo ve změnách v půdních, vodních a klimatických mikrosystémech. Současně dochází k poklesu množství ploch určených k rekreačnímu a zemědělskému využití, neboť ty jsou nahrazovány bydlením a komerčními aktivitami. Problematický je zejména fakt, že většina nových areálů komerční výstavby je budována na místě původních polí, takzvaně na "na zelené louce". Proměňuje se i fungování celého městského regionu. Většina nově postavených obytných zón postrádá veřejné prostory, špatné je i propojení se starší zástavbou v podobě komunikací a chodníků. V některých případech použitím závor a hlídaných vjezdů dochází i k faktickému oddělení nového osídlení od starší zástavby a vzniku tzv. uzavřených komunit (gated communities). Díky monofunkčnosti nových obytných zón, které většinou nenabízejí služby, školy ani možnost zaměstnání dochází také k podstatnému nárůstu individuální automobilové dopravy, která je doprovázena zvýšením hlučnosti a emisní zátěže a to jak v místě nové výstavby, tak ve městě, do kterého směřuje většina cest obyvatel ze suburbií. Na druhou stranu může docházet díky suburbanizaci i k posílení sídel v zázemí měst, například formou lokalizace nových pracovních příležitostí a zlepšováním místní technické infrastruktury (kanalizace, plyn, veřejné osvětlení, oprava komunikací). Nové obyvatelstvo s sebou přinášejí i nové požadavky na zavedení, nebo rozšíření některých služeb. Jedná se zejména o využití školek a škol a zlepšení dopravního napojení obce (to může pro obec znamenat na jednu stranu výhodu, na druhou stranu i problém vzhledem k finanční zátěži spojené například s provozem školských zařízení, veřejného osvětlení, údržbou infrastruktury, odpadovým hospodářstvím apod.). Situaci navíc komplikuje skutečnost, že přicházející obyvatelé si ne vždy přihlašují trvalé bydliště do nové obce, čímž ji ochuzují o příjmy a zároveň svou přítomností zvyšují obecní výdaje. (Ouředníček, Temelová 2008)

64

Dopady na sociální prostředí Jedním z hlavních faktorů působících na změnu sociálního prostředí je demografická a sociální struktura nově příchozích obyvatel. Migranti z města mají výrazně nižší věkový průměr, nejčastěji jde o rodiny s dětmi a mají obvykle vyšším vzdělání i vyšší příjmy než původní obyvatelstvo. S tím souvisí i jejich odlišný životní styl a preference, které vycházejí z městského způsobu života. Rozdílný je i vztah k místu samotnému a okolní krajině i vazby, které mají obě skupiny obyvatel k vnitřnímu městu. Tyto výrazné rozdíly mezi starousedlíky a nově příchozí populací jsou často zdrojem nepochopení a konfliktů, což v krajním případě může vest až k oddělení obou komunit. V delším časovém období může však společné soužití naopak vést k posílení celé komunity i k lepší správě obecních záležitostí, neboť noví rezidenti jsou většinou aktivnější a mají řadu kontaktů. Rozvoj suburbanizace může zažehnout proces úpadku některých částí vnitřního města, neboť díky odchodu obyvatel s vyššími příjmy dochází k poklesu sociálního statusu čtvrtí, ze kterých odcházejí, což může přimět i další ekonomicky zajištěné obyvatele k odchodu a v krajním případě i ke vzniku ghett. Také při odchodu komerčních aktivit zůstávají v městech nevyužité pozemky se starými, rozpadajícími se budovami (tzv. „brownfields“), které dále snižují sociální status místa. Lokalizace nových rezidenčních a komerčních funkcí v příměstské zóně působí nejen jako impuls k reorganizaci životního prostředí rozvíjených lokalit, ale přináší pozitivní i negativní dopady na život celého městského region. Důsledky tohoto procesu jistou měrou dopadají na všechny zúčastněné. Na nově příchozí obyvatele (suburbanizéry), na stávající obyvatelstvo, i na sídla, která jsou tímto procesem ovlivněny (a to jak na cílovou obec, tak město, ze kterého obyvatelé a komerční aktivity pocházejí) Příklady hlavních pozitivních a negativních důsledků procesu suburbanizace pro její jednotlivé aktéry uvádí následující tabulka.

65

Schéma 4: Hlavní pozitivní a negativní důsledky procesu suburbanizace

Zdroj. Ouředníček, Temelová Současná česká suburbanizace a její důsledky , veřejná správa 04/2008

Závěrem se dá konstatovat, že na důsledky suburbanizace lze pohlížet buď jako na rozvojovou příležitost, nebo jako na hrozbu pro rozvoj a fungování dosavadního systému osídlení. Záleží na každé obci, respektive samosprávě, jak se s touto výzvou dokáže vyrovnat, sledovat ji a případně i regulovat, neboť to, co pro jednu obec může být příležitostí, se pro jinou obec může stát hrozbou. Nástrojem, který mají obce k regulaci suburbanizace je územní plánování a dobře zpracovaný územní plán, který by z pohledu udržitelnosti území měl vyžadovat, aby nová výstavba vznikala v návaznosti na zástavbu stávající, byla obsloužena hromadnou dopravou, komunálními službami a poskytla alespoň základní občanskou vybavenost.

10 ROZVOJ VENKOVA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Ve městech Moravskoslezského kraje s více než 5 tisíci obyvateli žije v roce 2014 cca 73 % obyvatel kraje. Počet obyvatel těchto měst však v poslední dekádě klesá (pokles o 5,6 % oproti roku 2004), v některých případech jde až o desetinové propady v průběhu poslední dekády (Havířov, Karviná, Orlová). Část obyvatelstva se z měst přesouvá z nejrůznějších důvodů (sociálních, environmentálních či ekonomických) do jiných regionů, část však v rámci kraje zůstává a migruje do venkovského 66

prostoru, jehož počet obyvatel jako celku se naopak zvyšuje (o více než 5 % ve zkoumaném mezidobí let 2004-2014). Je však zřejmé, že růst venkovské populace je nerovnoměrný. Zatímco v příměstských, suburbánních oblastech dochází k nárůstům počtu obyvatel, v oblastech periferních, jež jsou od ekonomických center vzdálená, evidujeme zpravidla naopak populační poklesy. Zdá se tedy, že venkovský prostor není jednotvárným územím, nýbrž územím nesmírně komplikovaným, kde který vykazuje oproti prostoru měst sociální, kulturní i ekonomická specifika. V minulosti bylo pro venkov typickým zejména zemědělství jako hlavní forma obživy místních obyvatel. Tento sektor ještě v roce 1990 zaměstnával více než 500 tisíc obyvatel České republiky, dnes tato hodnota osciluje pouze okolo 100 tisíc a jeho podíl na ekonomice České republiky již dávno klesl pod 2 % HDP. Venkovské obyvatelstvo tedy silně mění své ekonomické zaměření a přesouvá se spíše do průmyslu a služeb. S tímto trendem souvisí také zvýšená mobilita venkovského obyvatelstva. Pokud před rokem 1990 většina obyvatel venkova pracovala v místě, či blízkosti svého bydliště, další vývoj způsobil mnohem silnější vyjíždění za prací do blízkých i vzdálenějších měst. Funkce venkova se tedy mění. Z prostoru, kde dlouhodobě hlavní roli hrála produkce potravin, se stává venkov místem, kde stále silnější roli hraje vliv cestovního ruchu, rozvoj služeb, ale i ochrana životního prostředí. Nicméně v důsledku svých specifik čelí venkov výzvám, které budoucí vyvážený vývoj venkova ohrožují. Za primární problémy venkova jsou v současné době považovány jednak propady počtu obyvatel a jeho dynamické stárnutí v periferních polohách a jednak silný tlak na zastavování otevřené krajiny v zázemí měst v důsledku suburbanizačních trendů.

Box 2 Venkov – prostor mimo městské osídlení, který je v porovnání s městem typický nižší hustotou zalidnění, odlišným typem zástavby a způsobem využívání krajiny, ekonomickou strukturou tradičně zaměřenou na zemědělství a odlišným stylem života Rozvoj venkova – koordinované zvyšování potenciálu daného venkovského území při respektování vyváženosti jeho ekonomických, sociálních a environmentálních složek

Venkov je obvykle vymezen obcemi s počtem obyvatel do 2-3 tisíc obyvatel a hustotou zalidnění nižší než 150 obyvatel/km2. Jedno z možných vymezení na případě Moravskoslezského kraje nabízí následující obrázek.

67

Obrázek 32: Vymezení venkovského prostoru v Moravskoslezském kraji

Zdroj: Český statistický úřad

Aktéry rozvoje venkova, tedy subjekty, které na rozvoji venkova mají svůj zájem, respektive se na něj podílí, lze rozdělit do několika kategorií v závislosti na úrovni, na které působí (místní/lokální, regionální, národní, evropská) či sektoru, do kterého organizační spadají (veřejný, soukromý či neziskový sektor – tabulka 1). Primární význam, na němž je nezbytné při plánování rozvoje venkova brát zřetel, jsou obyvatelé venkova. Tabulka 14: Jednotlivé typy aktérů rozvoje venkova veřejný

soukromý

neziskový

evropská

Evropská komise

nadnárodní uskupení

sítě

národní

ministerstva (zemědělství, místní rozvoj…), Celostátní síť pro venkov

celostátní podnikatelská uskupení (komory)

spolky (Spolek pro obnovu venkova), svazy (Svaz obcí a měst), sítě

regionální

kraj, krajská informační střediska, agrární komory, vysoké školy

podnikatelská sdružení

nezisková sdružení

místní

obec, místní akční skupina, místní instituce

místní zemědělci

spolky, zájmová sdružení

podnikatelé,

Zdroj: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/akteri-venkov.html

Sídelní systém České republiky je typický svou velmi roztříštěnou strukturou. To znamená, že venkovské obce jsou zpravidla velmi malé, což do jisté míry limituje možnosti jejich rozvoje ať už z pohledu jejich efektivní správy, větších investic či účasti v dotačních soutěžích. Venkovské obce Moravskoslezského kraje se této typické struktuře vymykají. V důsledku specifického historického vývoje centrálních partií Moravskoslezského kraje, tedy ostravské aglomerace, docházelo k častému slučování obcí do větších celků, čímž je zde průměrná populační velikost obcí mnohem větší než v horských a podhorských partií kraje. 68

SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA Akční plán ministerstva životního prostředí pro Moravskoslezský kraj. Ministerstvo životního prostředí, 2013. Cetkovský, S, Frantál, B., Štekl, J., et al. (2010): Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Studia Geographica, 101. Brno: Ústav geoniky AV ČR. Dvořák, P., Frantál, B., Martinát, S., Van der Horst, D. (eds): Energetické krajiny – Energy landscapes, 2013. Frantál, B., Kunc, J. (2010): Factors of the uneven regional development of wind energy projects (a case of the Czech Republic). Geographical Journal, 62 (3): 183-201. Frantál, B. (2011): Exploring New Landscapes of Energies. In. Frantál, B. (Ed.): Exploring New Landscapes of energie. Collection Of Extended Abstracts of Papers from the 8th International Geographical Conference Congeo ’2011, August 1– 5, 2011, Brno, Czech Republic. Kadeřábková, B., Piecha, M, a kol. (2009):Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Praha: C.H. Beck. Martinát, S. et al. (2014): Hybné síly dlouhodobých proměn industrializované krajiny. Acta Pruhoniciana, Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2014, roč. 106, č. 1, s. 35-44. Národní strategie regenerace brownfieldů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 2008. NOVOSÁK, J., BEDNÁŘ, P. (2011): Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. 1. vyd. Žilina: Georg, 2011. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší- rok 2010. Státní zdravotní ústav, 2011. Ouředníček, M., Temelová, J. (2008): Současná česká suburbanizace a její důsledky. Veřejná správa 04/2008 Situační zpráva k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010. Moravskoslezský kraj 2011. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES. Sýkora, L. (2003): Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis, 2003, Vol. 39, No. 2: pp. 217–233 Uhelné Hornictví V Ostravsko-karvinském Revíru. Ostrava: Anagram, 2003. Vyhledávací studie brownfieldů České republiky. CzechInvest, Praha, 2007. Výroční zpráva OKD a.s. za rok 2013. OKD a.s. Zákon č. 458/2000 Sb o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

69

Internetové zdroje: The State of Renewable Energies in Europe. 13th EurObserv’ER Report. [on line]. 2013 [cit. 2014-1110]. Dostupné z: < http://www.energies-renouvelables.org/observer/stat_baro/barobilan/barobilan13.pdf>. Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2012. [on line]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: Integrovaný registr znečišťování. [on line].[cit. 2014-10-10]. Dostupné z: < http://www.irz.cz> Obnovitelné zdroje energie v roce 2012 [on line].[cit. 2014-11-10]. http://download.mpo.cz/get/49392/55849/605175/priloha001.pdf >

Dostupné

z:

<

Malé vodní elektrárny v České republice. [on line].[cit. 2014-11-10]. Dostupné z: < www.mzp.cz/cz/male_vodni_elektrarny> Atlas ostravského ovzduší. [on line].[cit. 2014-11-10]. silesia.eu/files/file/air_silesia/raport/vsb_atlas_ov_ovzdusi_.pdf>

70

Dostupné

z:

ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky

1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Tato aktivita je vhodná pro 3. a 4. třídy základních škol.

ENERGIE PRO DNEŠEK S různými druhy energie se setkáváme na každém kroku, i když si to většinou již ani neuvědomujeme. Elektrická energie je jednou z nich. Lidé začali využívat elektřinu poměrně nedávno, avšak o to rychleji se rozšířila a dnes je pro nás naprosto nepředstavitelná existence bez tohoto zdroje energie. Stále rostoucí potřebu elektrické energie pro průmysl, dopravu i domácnosti mohou uspokojit jen dostatečně výkonné elektrárny, ve kterých se na elektrickou energii přeměňuje teplo, energie Motivace proudící vody, jaderná energie, využívá se energie větru či slunečního záření. Elektrická energie je velmi čistý druh energie a při její spotřebě nevzniká žádné znečištění. To ale vzniká při výrobě a liší se podle druhu elektrárny a použitého zdroje pro výrobu elektrické energie. Tento pracovní list ti pomůže pochopit, jak a kde vzniká elektrická energie, co jsou to obnovitelné zdroje energie a proč jsou důležité. A/ Kde se vyrábí elektrická energie? Co je to elektrárna, a k čemu slouží? Jaké druhy elektráren znáš? Poznáš je na následujících obrázcích? Jaký zdroj vybrané elektrárny používají pro výronu elektrické energie?.

71

Úkol

B/ Výroba elektrické energie v České republice V České republice se v roce 2013 vyrobilo 87 065 GWh elektrické energie. Zdroje pro její výrobu popisuje následující graf. Pozorně si prostudujte tento graf a pokuste se odpovědět na následující otázky. 2070,2 GWh

1647,2 GWh

3761,7 GWh

Úkol s učitelem

5246,6 GWh

5319,7 GWh

černé uhlí

478,3 GWh

hnědé uhlí

1678,7 GWh

jaderná energetika zemní plyn 35927,7 GWh

větrné elektrárny bioplyn

30745,3 GWh

biomasa solární elektrárny vodní elektrárny

1

Z jakého zdroje se v České republice nevíce vyrábí elektrická energie? Jak tato výroba ovlivňuje životní prostředí?

2

Energetické zdroje se dělí na obnovitelné a neobnovitelné. Jaké zdroje při výrobě energie v České republice převládají.

3

Jaký zdroj obnovitelné energie má největší podíl na výrobě elektrické energie v České republice.

4

Co je to biomasa, kde se získává. Vymyslete alespoň 3 druhy používané biomasy.

C/ Jak je to s výrobou elektřiny v mém okolí? Při svých vycházkách po okolí se pokuste nalézt nějaký příklad elektrárny, tu pak vyfoťte, nebo nakreslete a doplňte k tomuto obrázku základní informace o typu elektrárny, zdroji energie, který používá a poloze.

?

Úkol

Bez elektrické energie si většina z nás svůj život nedokáže představit. Avšak elektrickou energii je potřeba někde vyrobit. Jaký typ elektrárny Otázky k byste chtěli mít v okolí vašeho města/obce a jaký naopak ne a proč? Své zamyšlení názory si vyměňte se spolužáky.

72

D/ Jak uspořit energii

?

Téměř 50% elektrické energie je v České republice vyráběno z uhlí, což produkuje velké znečištění. Proto jsou důležité i úspory energie. Otázky k Zamyslete se nad tím, jak můžete u Vás doma ušetřit energii. zamyšlení

73

2. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL OBYVATELSTVO A JEHO PROMĚNY Lidské zdroje a lidský kapitál jsou v současné době považovány za největší bohatství každého státu. Lidé jsou zásoba budoucí pracovní síly, plátci daní, pro výrobce potencionální spotřebitelé. Od něho se odvíjí všechny další možnosti rozvoje společnosti, neboť demografický vývoj ovlivňuje ekonomiku a ekonomika zpětně působí na demografické chování obyvatelstva. Obyvatelstvo tak nelze považovat za statický element, naopak vyznačuje se silnou dynamikou změn. Motivace Nejvýznamnější jsou změny ve velikosti a struktuře populace, prostorovém rozložení. Víte, jak se obyvatelstvo proměňuje ve vašem městě, nebo regionu? Kde hledat potřebné údaje? Tento pracovní list Vám napoví…. A/ Klesá nebo roste? Na základě statistiky z let 2000 – 2013 a grafu popisující vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji, zjistěte, jestli obyvatelstvo celkově klesá, nebo roste, vypočtěte změnu indexu stáří a zhodnoťte, jak populace stárne.

Úkol

1 270 000 1 260 000 1 250 000 1 240 000 počet obyvatel

1 230 000 1 220 000 1 210 000 1 200 000

B/ Vymíráme, nebo odcházíme za lepším životem? Pohyb obyvatelstva (nárůst/pokles počtu obyvatel) se děje v zásadě dvěma způsoby a to přirozeně (narozením a úmrtím) a mechanicky (migrací – přistěhováním a vystěhováním). Z dat popisující vývoj obyvatelstva v Moravskoslezském kraji mezi roky 2000 a 2013, zjistěte, 74

Úkol

jak se oba dva způsoby měny obyvatelstva podílejí na celkovém pohybu obyvatelstva. C/ Žije se v Ostravě fajně? Velikost populace se mění i v případě měst. Na základě grafu a statistických dat popište vývoj populace města Ostravy mezi roky 1869 a 2011, identifikujte období, kdy obyvatelstvo rostlo a naopak ubývalo. Pro tyto období se pokuste nalézt příčiny tohoto vývoje.

Úkol

350000 300000 250000 200000 150000

počet obyvatel

100000 50000 0

D/ Kde bylo a kde je populační centrum města Ostravy? V Ostravě, tak jako v každém jiném městě se nemění jen celkový počet obyvatel. Mění se i jejich prostorové rozmístění v rámci městských částí. Na základě dat o vývoji obyvatelstva vypočtěte podíly počtu obyvatel jednotlivých městských částí Ostravy pro období. 1869, 1950 2011 Výsledky (podíly – 0-2,5 %, 2,6-5,0 %, 5,6-10,0 %, 10,1-20,0 %, 20,1 % a více) zakreslete pastelkami do slepých map a určete, kde bylo centrum osídlení v jednotlivých rocích a jak se měnilo.

75

Úkol

E/ Rozdělovala Ostravu hranice dvou států? Území dnešní Ostravy bylo rozděleno po mnoho let mezi dva státy – Prusko a Rakousko–Uhersko, kudy vedla hranice a jaké části současné Ostravy byly součástí Pruska, hranici zakreslete do mapy.

76

Úkol

77

3. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY KRAJINA A JEJÍ PROMĚNY Využívání a změny krajiny lze považovat za jeden ze základních projevů lidské společnosti. Počátek důraznějších zásahů člověka do krajiny je spojován již z období tzv. Neolitické revoluce, v době kdy se z člověka lovce a sběrače stává usedlý zemědělec. Nejvýznamnější změny nastaly však vlivem tzv. průmyslové revoluce, která je spojena s využitím parního stroje, všeobecnou industrializací a růstem počtu obyvatel. V českých zemích se tento zlomový okamžik datuje k 1. polovině 19. století. Od tohoto období se díky technickému a společenskému vývoji společnosti intenzita zásahů a přeměny krajiny člověkem neustále zvyšuje.

Motivace

a Současný stav krajiny si můžeme představit jako koláž, vzniklou výsledkem dějů a procesů působících v jednotlivých historických Vysvětlení etapách. Pro pochopení současného stavu krajiny je proto nezbytné sledování a zhodnotit i její historický vývoj. Při sledování dlouhodobých změn ve využití krajiny se nejčastěji využívá analýza statistických dat, historické družicové a letecké snímky, topografické a katastrální mapy, historické literární a grafické prameny, nejčastěji však jejich kombinace. Některé metody si sami vyzkoušíte při řešení následujících úkolů.

A/ Co skrývají staré mapy? Pro sledování vývoje krajiny v dávnější historii se s úspěchem používají mapové podklady, jedná se buď o katastrální mapy (vhodné pro detailní studium krajiny), nebo topografické mapy středních měřítek např. mapy tzv. Druhého vojenského mapování z 1. poloviny 19. století. Vašim úkolem je zhodnotit změny vybraných krajinných prvků na základě porovnání aktuálního leteckého snímku a mapy z 19. století. Zaměřte se zejména:      

říční toky (průběh, tvar, bezprostřední okolí toku), vodní plochy (název, velikost), zalesněnost území (velikost, poloha), plochy orné plochy (velikost, poloha, umístění vzhledem k vodním tokům), lidská sídla (velikost sídel, změny názvů sídel), stezky, cesty silnice (průběh, vztah mezi starými a novými trasami).

Úkol

B/ Analýza vývoje krajiny z pohledu statistických dat Struktura krajiny se dá sledovat i za pomocí analýzy statistických dat, což je zejména vhodné pro větší územní celky. Vývoj krajiny je analyzován na základě změn zastoupení jednotlivých kategorií využití půdy. Nejčastěji se berou v potaz tyto kategorie: orná půda, zahrady, 78

Úkol

louky a pastviny, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Pomocí statických dat o využití půdy dostaneme poměrně jasnou představu o krajině, avšak bez detailní představy o vnitřní prostorové struktuře. Pracujte opět s Vámi zvolenou obcí a u tohoto území     

popište vývoj jednotlivých kategorií využití půdy (zaměřte se na ornou půdu, louky a pastviny, lesy, vodní a zastavěné plochy) určete kategorii, u které došlo během sledovaného období k nejvýznamnějším změnám, v jakém časovém období došlo k největším změnám, zamyslete se, jaké faktory mohly mít v jednotlivých obdobích nejvýznamnější vliv na změny krajiny, vypočtěte koeficient ekologické stability v jednotlivých obdobích a interpretujte jeho vývoj.

C/ Obyvatelstvo a lidská sídla v krajině Pro zvolenou obec vytvořte grafy vývoje počtu obyvatel a vývoje počtu domů v období 1869-2001. Zjistěte, v jakém období se tyto demografické údaje nejvíce měnily, okomentujte průběh křivek a faktory které změny mohly vyvolat.

Úkol

Velikost populace je jedním z významných faktorů, které ovlivňují míru a způsob využívání krajiny. Některé obce se rozrůstají, jiné se naopak populačně zmenšují a jejich talk na přírodu se zmenšuje. Na základě porovnání počtu obyvatel v jednotlivých obcích Moravskoslezského kraje mezi roky 2004 a 2014 zjistěte a doplňte do tabulky:   



10 obcí, kterým v tomto období přibylo relativně nejvíce obyvatel, 10 obcí, kterým v tomto období ubylo relativně nejvíce obyvatel, zjištěné obce zakreslete do mapy Moravskoslezského kraje (úbytkové červeně a přírůstkové modře), s ohledem na přírodní a socioekonomické poměry území Moravskoslezského kraje se pokuste stanovit důvody těchto demografických procesů, zjistěte, která obec ve sledovaném období nejvíce zestárla, a která obec ve sledovaném období nejvíce omládla. Jaké má stárnutí populace důsledky?

79

Úkol

název

10 přírůstkových obcí okres

10 úbytkových obcí hodnota (v %)

80

název

okres

hodnota (v %)

D/ Co je to brownfields? Významné změny krajinné struktury probíhají ve městech a v jejich zázemích. V případě Moravskoslezského kraje je v posledních desetiletích významným procesem deindustrializace a následné opouštění výrobních ploch. Tímto procesem vznikají plochy brownfields. Jde nejčastěji o nemovitosti (pozemky, objekty, nebo celé areály), která jsou opuštěné, nedostatečně využívané, zanedbaná a v mnoha případech i kontaminované. Za brownfieldy lze označit i bývalé zemědělské, obytné, vojenské či obchodní plochy. Vašim úkolem je v pro Vás známém prostředí vytipovat alespoň jednu plochu brownfields u které:    

Úkol

pořiďte fotodokumentaci, zjistěte původní využití, historii, polohu zakreslete do mapy, navrhněte způsob regenerace a nové využití.

Regenerace ploch brownfields nabývá v poslední době na významu, neboť revitalizace těchto ploch může vest k výrazné redukci tlaků na zastavění nových, dosud volných pozemků a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Cílem procesu regenerace je zlepšení životního prostředí, vylepšení ekonomické a sociální situace území a společensky efektivnější využití dříve zanedbaného území.

Motivace

Vašim úkolem je zamyslet se pozitivy regenerace brownfieldů, či negativy plynoucími z ponechání ploch brownfields ladem. Do tabulky doplňte vždy alespoň 5 pozitivních/negativních příkladů z pohledu obyvatelstva, ekonomiky a životního prostředí.

Úkol

POZITIVA

OBYVATELSTVO

EKONOMIKA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

81

NEGATIVA

Výkladový slovník pojmů Pojem Biomasa Polétavý prach PM10

Vysvětlení

Slovník

odborných Soubor látek tvořící těla všech organismů pojmů (bakterií, sinic, řas, hub, rostlin, živočichů) PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů

Skleníkový efekt

Proces, při kterém se díky zvyšování koncentrace skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan, vodní pára) v atmosféře dochází k oteplování klimatu Země

Krajinný ráz

Souhrn přírodních, kulturních a historických charakteristik území

Regionální rozvoj

Soubor procesů, které probíhají uvnitř regionů, a které se týkají jeho pozitivních ekonomických, sociálních, environmentálních proměn

Společenská akceptace

Úroveň přijetí určitého jevu společností

Brownfield

Pozemek, objekt nebo areál, který ztratil svou původní funkci a v současnosti je nevyužíván, zanedbáván a případně i kontaminován. Jedná se o pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, dopravní, vojenské, kulturní či jiné aktivity

Greenfield

Území, které dosud nebylo zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda nebo jde o ryze přírodní plochy

Zelená energetika

Energetika založená na využívání obnovitelných zdrojů

Land use

Způsob využívání krajiny člověkem

Regenerace brownfieldů

Opětovné využití již jednou urbanizovaného území (ploch brownfieldů)

Depopulace

Pokles počtu obyvatel

Suburbanizace

Stěhování obyvatelstva a jeho aktivit z jádra města do zázemí

Urbanizace

Proces koncentrace obyvatelstva do měst

82

Imise

Vznikají jako následek emisí, při kontaktu emise s životním prostředím

Emise

Látky vypuštěné do životního prostředí.

Obnovitelný zdroj energie

Přírodní energetické zdroje, které mají schopnost se částečně nebo zcela obnovovat.

Neobnovitelný zdroj energie

Zdroje energie, které nejsou obnovitelné (fosilní paliva, uran).

Intravilán

Vnitřní, zastavěná nebo k zástavbě určená, část obce nebo města.

Migrace

Přesun / stěhování lidí nebo živočichů z jednoho místa na druhé.

83

4. PRACOVNÍ LISTY S ODBORNÝM TEXTEM V ANGLICKÉM A ČESKÉM JAZYCE Biogas and its significance as a renewable energy source Energy consumption constantly rises on the worldwide scale. Consumption of energy has increased by 1/5 within last 25 years only in the Czech Republic. It is also an undeniable fact that the supply of fossil fuels decreases. There arises a question, how to deal with this situation? Systematic use of renewable energy sources seems as the most convenient and ecologically friendly way. The following text focuses on such an alternative - it a biogas. We will get to know the production procedures, possibility of use and experience with biogas use in the Czech Republic.

What is it biogas? Biogas is gas which produces special bacteria in the process of organic mass decomposition without any oxygen access - this process is called anaerobic digestion or fermentation. It is a common process which often appears in natural environment, either within digestive processes of ruminants or in marshes or in the sea sediments. The major part of biogas is in particular methane (CH4) and it is contained from 55 to 70 % and carbon dioxide (CO2), and these are completed with other minor gases (e.g. hydrogen, hydrogen sulphide). The process of fermentation, when organic matter is decomposed by bacteria into simple compounds and these are further changed into biogas is showed in the attached picture 1. Energetic content of biogas is approximately 10 kWh/m3 which is quite similar to traditional natural gas. Picture 1: Fermentation Process Scheme

Biogas is generated intentionally for energetic purposes in biogas stations of various types and sizes. There can be found numerous home-made biogas stations especially in development countries where bios is used for powering small family farms. For home-made biogas generating that can be mostly 84

seen in China, Vietnam or Nepal, only a heap of pig´s manure is needed. In the Czech Republic much bigger biogas stations are built, however the technological process is all the same. Regarding the type of material input we can divided biogas station in several groups: agricultural group (processes products of agricultural production and farm waste), landfill group (landfill of communal waste) and industrial group (processes household bio-waste and food production bio-waste). A special category is biogas production within water waste treatment through water stations (ČOV). Picture 2: Biogas Stations in the Czech Republic

It is mostly produced electricity from biogas, prospectively after its treatment it becomes a type of natural gas and can be used even as a vehicle fuel. When electricity is generated, there is produced a large amount of waste heat which can be used for heating up buildings, preparing process hot water or in any industrial production. A by-product of biogas production is also digestate (fermentation residue) that is effectively used by agricultural companies as good-quality fertiliser.

Biogas Stations in the Czech Republic The beginning of biogas stations production in the Czech regions is dated back to mid-70s of 20th century, when there was built biogas station within cooperative farm company (JZD) in Třeboň in Southern Bohemia region. Accelerated biogas stations development wasn´t seen until the 2004, when the Czech Republic became an European Union member and when biogas philosophy got a significant state support. Currently we can found about 500 biogas stations in Czech territory (see picture 3) of installed output 392 MW, which makes for example one fifth of installed output in nuclear power plant in Dukovany.

85

Picture 3: Biogas Station in the Czech Republic within years 2002-2013.

As it was previously said from technological point of view for biogas production it is convenient to use materials with high energetic content. It is obvious, however that it is important not to take only technological aspects into account, but there are also significant economic, social and environmental aspects. The result structure of used materials into biogas stations should make a compromise among all described aspects. Regarding permanent duty of biogas station it is also necessary to solve fluent logistics of used materials. Higher traffic rate in rather rural areas (in villages and suburbs) together with occasional smell from biogas stations can lead to negative awareness of local residents of renewable energy sources, in particular the issue of biogas production and its usage. A vast majority of biogas stations projects were built by financial support of state, which generously funded this alternative source of energy creating until the year 2013. It is desirable to demand for biogas stations measurements, for structure of used materials, transportation issues connected with biogas duty, but also the following use of stations products (electricity, heat, digestate) to come into existence with regards to quality of village life and towards environment in general. Despite currently widely spread use of intentionally grown crops for biogas stations (mostly green maize), it now seems that it is more ecologically friendly to process agricultural waste (manure, dung, processed crops remainders), household bio-waste, restaurant waste, food production services or cut grass where other use is quite complicated. It is also undisputed that massive use of agricultural land for growing “biogas crops” instead of “food crops” can represent a potential threat for food selfsufficiency and safety of the Czech Republic.

86

Anglicky

Česky

Alternative source

alternativní zdroj

Anaerobic digestion plant

bioplynová stanice

Biogas

bioplyn

Carbon dioxide

oxid uhličitý

Content

obsah

Decomposite

rozložit

Dung

mrva

Ecologically friendly

přátelské k ekologii, žádoucí

Fluent

plynulý

Food security

potravinová a bezpečnost

Household

domáctnost

Logistics

doprava

Manure

hnůj

Marshes

bažiny

Oxygen

kyslík

Production

produkce

Remainder

zbytek

Renewable energy

obnovitelné zdroje energie

Sediments

usazeniny

Support

podpora

Traffic

doprava

Treat

hrozba

87

Slovník pojmů

Bioplyn a jeho význam jako obnovitelný zdroj energie Spotřeba energií celosvětově neustále roste. Jen v České republice za poslední čtvrtstoletí vzrostla spotřeba elektrické energie o více než pětinu. Je také nepopiratelným faktem, že zásoby fosilních paliv, jimiž je tato spotřeba především kryta, se zužují. Před společností tak vyvstává otázka, jak na daný vývoj reagovat?. Systematické využívání obnovitelných zdrojů energie se jeví jako nejvhodnější a environmentální nejšetrnější cesta. Následující textu se zaměřuje na jednu takovou alternativou – bioplyn. Seznámíme se s principem výroby, možnostmi využití a zkušenostmi s jeho využíváním v České republice. Co je to bioplyn? Bioplyn je plyn, který produkují bakterie v průběhu rozkladu organické hmoty bez přístupu kyslíku procesem tzv. anaerobní digesce (fermentace). Jde o přirozený proces, který se běžně vyskytuje v přírodě, ať už při trávení přežvýkavců, v bažinách či v mořských usazeninách. Hlavní složkou bioplynu je především metanu (CH4) a to v rozmezí od 55 do 70 % a oxid uhličitý (CO2), které doplňují další minoritní plyny (např. vodík, sirovodík). Samotný průběh a jednotlivé fáze procesu anaerobní digesce, kdy je organická hmota štěpena bakteriemi na jednoduché sloučeniny a ty jsou pak dále přeměňovány na bioplyn zobrazuje v generalizované podobě následující obrázek 1. Energetický obsah bioplynu je přibližně 10 kWh/m3 čímž se přibližuje tradičnímu zemnímu plynu. Obrázek 1: Schéma procesu anaerobní digesce/fermentace

Cíleně je pro energetické účely bioplyn generován v bioplynových stanicích nejrůznějších typů a velikostí. Zejména v rozvojovém světě můžeme nalézt možností malých domácích stanic, jejichž bioplyn je využíván pro energetické potřeby malých rodinných hospodářství. Pro provoz takovýchto malých rodinných zařízení, jichž bychom například v Číně, Vietnamu či Nepálu nalezli desítky tisíc, postačuje kejda několika prasat. V podmínkách České republiky jsou budovány bioplynové stanice nepoměrně větší, nicméně technologický proces je v principu stále stejný. V závislosti na typů vstupního materiálů lze bioplynové stanice dělit na zemědělské (zpracovávají produkty zemědělské výroby a odpady), skládkové (na skládkách komunálních odpadů), a průmyslové (zpracovávají bioodpady z domácností, z potravinářské výroby) zvláštní kategorií je výroba bioplynu v procesu čištění odpadních vod na stanicích ČOV. 88

Obrázek 2: Bioplynové stanice v ČR

Nejčastěji se z bioplynu vyrábí elektřina, případně po jeho přečištění je obdobou zemního plynu a může být používán i jako palivo pro motorová vozidla. Při výrobě elektřiny, se produkuje také velké množství odpadního tepla, které se dá využít pro vytápění budov, přípravu teplé užitkové vody, nebo v průmyslové výrobě. Vedlejším produktem výroby bioplynu je také digestát (fermentační zbytek), který je využíván zemědělskými podniky jako kvalitní hnojivo. Bioplynové stanice v České republice Počátky provozu bioplynových stanic na území České republiky se datují do poloviny 70. let 20. století, kdy byla vybudována bioplynová stanice v rámci zemědělského družstva (tehdy JZD) v Třeboni v Jižních Čechách. Prudký rozvoj výstavby bioplynových stanic se však datuje až do období po roce 2004, tedy vstupu země do Evropské unie, kdy cílená podpora státu způsobila jejich silný boom. Aktuálně na území České republiky nalezneme přibližně 500 bioplynových stanic (viz obrázek 3) o instalovaném výkonu 392 MW, což pro srovnání činí přibližně pětinu instalovaného výkonu jaderné elektrárny v Dukovanech.

89

Obrázek 3: Bioplynové stanice v ČR mezi roky 2002 a 2013

Jak již bylo výše řečeno, z technologického hlediska jsou pro výrobu bioplynu vhodné vstupní materiály s vysokým energetickým obsahem. Nicméně je zřejmé, že je nezbytné brát ohled nikoli pouze na technologické parametry, ale do hry významně vstupují také aspekty ekonomické, sociální a v neposlední řadě i environmentální. Výsledná struktura vstupních materiálů do bioplynových stanic by tak měla být kompromisem mezi všemi uvedenými složkami. S ohledem na kontinuální provoz bioplynové stanice je také nezbytné, aby byl logisticky vhodně zajištěn stálý přísun materiálů. Zvýšená doprava ve venkovských obcí pak spolu s občasným zápachem z bioplynových stanic bezesporu působí jako faktor, který negativně ovlivňuje vnímání obnovitelné energie a zejména bioplynu místním obyvatelstvem. Velká majorita projektů bioplynových stanic byla vybudována za finanční spoluúčasti státu, který do roku 2013 dotacemi silně podporoval tento typ zařízení na výrobu obnovitelné energie. Je proto žádoucí požadovat, aby parametry bioplynových stanic, struktura jejich vstupních materiálů, dopravní problematika spojená s provozem stanice, ale i následné využívání produktů stanic (elektřiny, tepla, digestátu) bylo realizováno primárně s ohledem na kvalitu života venkovských obcí a životní prostředí. Navzdory aktuálně širokému využívání cíleně pěstovaných zemědělských plodin pro bioplynové stanice (zejména kukuřice na zeleno), se zdá jako mnohem environmentálně vhodnější energeticky zpracovávat v těchto stanicích ať už zemědělské odpady (kejda, mrva, zbytky po zpracování plodin), bioodpady domácností, restaurací, potravinářských provozů či posečenou trávu, jejichž další využití nemá příliš mnoho efektivních alternativ. Je také nesporným faktem, že masivní využívání zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin do bioplynových stanic na místo potravin představuje potencionální hrozbu pro potravinovou soběstačnost a bezpečnost České republiky.

90

ČÁST C Metodická příručka

1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Energie pro dnešek Cílová skupina: pro žáky 1. stupně základních škol

Pokyny

V rámci předmětů: přírodověda, vlastivěda

pro

Rozsah: 2 až 4 hodin Poznámka: Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve dvojicích, či skupinkách

učitele

Podle počtu žáků ve třídě rozdělte děti do skupinek. Přečtěte dětem Motivaci. V bodě A/ Kde se vyrábí elektrická energie? s dětmi prodiskutujte význam elektrické energie pro současného člověka, jak se elektrická energie vyrábí, děti doplní podle obrázků názvy elektráren a zdroj jaký se v nich při výrobě elektrické energie používá. Řešení: 1

2

4

3

5

6

91

Elektrárna je zařízení, které slouží k výrobě elektrické energie. První elektrárny vznikly koncem 19. a začátkem 20. století, kdy šlo o poměrně jednoduchá zařízení, jejichž hlavní součástí byl generátor poháněný buď parním strojem, nebo vodním kolem. Parní stroj byl později nahrazen parní turbínou, čímž vznikly dnešní tepelné elektrárny. Elektrická energie se v tepelných, jaderných a plynových elektrárnách získává přeměnou z energie vázané ve zdroji, který elektrárna používá (nejčastěji jde o uhlí, plyn, biomasu, nebo jaderné palivo) Alternativou může být využití energie slunečního záření (solární elektrárny), energie větru (větrné elektrárny), nebo potenciální energie vody (vodní elektrárny). Ve světě jsou i další typy elektráren např. přílivové (využívající energii mořského přílivu), nebo geotermální, které využívají k výrobě elektrické energie vnitřní energii Země. Č.

Název

Č.

1

Větrná elektrárna

vítr

4

Tepelná elektrárna

uhlí, biomasa

2

Fotovoltaická (sluneční) elektrárna

slunce

5

Jaderná elektrárna

jaderné palivo

3

Bioplynová elektrárna

Biomasa a z ní vyrobený bioplyn

6

Vodní elektrárna

voda

Zdroj

Název

Zdroj

V bodě B/ Výroba elektrické energie v České republice, děti prostudují graf, který znázorňuje jednotlivé zdroje pro výrobu elektrické energie. Žáci hledají odpovědi na otázky, které se vztahují informacím v grafu. Učitel vysvětlí jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie, s dětmi hledá příklady těchto zdrojů. Vysvětlí pojem biomasa a opět hledají příklady. Řešení: Z jakého zdroje se v České republice nevíce vyrábí elektrická energie? Jak tato výroba ovlivňuje životní prostředí? Nejvíce elektrické energie se v ČR vyrábí spalováním hnědého uhlí v tepelných elektrárnách. V roce 2013 to bylo 35 927, 7 GWh, což bylo 41,3%. Tyto elektrárny produkují velký objem škodlivin - například oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý, prachové částice nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Jsou také významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2), který se podílí na vzniku tzv. skleníkového efektu, a globálním oteplování. Tepelné elektrárny jsou povinně vybaveny odlučovači popílku a odsiřovacími jednotkami, které snižují množství emisí vypouštěných do ovzduší. Energetické zdroje se dělí na obnovitelné a neobnovitelné. Jaké zdroje při výrobě energie v České republice převládají? Obnovitelné zdroje energie se od těch neobnovitelných odlišují jednou svojí podstatnou vlastností a to, svojí schopností částečné, nebo úplné přirozené obnovy v relativně krátkém časovém horizontu. V energetice jako o neobnovitelných zdrojích hovoříme o fosilních palivech (hnědé a černé uhlí, zemní plyn) a jaderném palivu. Obnovitelné zdroje (energie větru, vody slunce, energie biomasy a geotermální energie). Česká republika využívá při výrobě elektrické energie z více než 84 % neobnovitelné zdroje.

Jaký zdroj obnovitelné energie má největší podíl na výrobě elektrické energie v České republice? 92

Nejvýznamnější obnovitelný zdroj pro výrobu elektrické energie je bioplyn, vznikající v bioplynových stanicích, ve kterých bakterie přeměňují biomasu na plyn, a ten je následně využit pro výrobu elektrické energie. Co je to biomasa, kde se získává? Vymyslete alespoň 3 druhy používané biomasy. Tímto pojmem často označujeme části rostlin, respektive živočichů, využitelné pro energetické účely. Energie biomasy má svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, a proto se jedná o obnovitelný zdroj energie. Biomasu můžeme přímo pěstovat v lesích, nebo na zemědělské půdě (rychle rostoucí dřeviny, kukuřice, šťovík apod.), nebo využíváme odpadů z průmyslu a zemědělské výroby (piliny, kůra, hnůj, seno, posekaná tráva, sláma).

Bod C/ Jak je to s výrobou elektřiny v mém okolí? je určen pro společnou vycházku, nebo aktivitu dětí v rámci výletu, exkurze, či osobního volna s rodiči. Výsledky se mohou prezentovat formou výstavky a s dětmi diskutovat jak na ně jednotlivé formy elektráren působily a jaký mají vliv na své okolí a životní prostředí. V druhé části pak dětem vysvětlete nezbytnost existence elektráren a elektrické energie pro člověka. Diskutujte s nimi i s ohledem na jejich vlastní zkušenost (např. s vypracováním bodu 3) výstavbu jakého typu elektrárny by ve svém okolí podpořily a jakou naopak ne. Dětem vysvětlete vzniklou situaci, jak může poznamenat život ve městě vybudování spalovny odpadu, průmyslového podniku, nebo jakékoli stavby podobného typu a jaké opatření lze podniknout, aby nebylo narušeno životní prostředí a podmínky pro život.

V bodech D/ Jak uspořit energii se s dětmi zamyslete nad důležitostí šetření energiemi a způsoby jak je šetřit zhodnoťte práci všech skupinek, dosažené výsledky a poznatky. Řešení: Proč jsou úspory energie důležité? Díky úsporám ušetříme nemalé finanční prostředky, snížíme využívání neobnovitelných zdrojů a ty pak bude možno používat déle, zlepšíme kvalitu životního prostředí (omezíme znečišťování, zásahy do krajiny spojené s těžbou, dopravou surovin i samotnou výrobou energií). Přispějeme k udržitelnému rozvoji a nezatížíme budoucí generace. Uspořit energii v domácnosti lze ve spoustě oblastí. Mezi nejčastější typy úsporných opatření patří:    

koupě nových energeticky úsporných zařízení (lze uspořit i více než 50 procent energie ve srovnání s průměrným starým nebo levným zařízením), vypínání zařízení, která jsou jen v pohotovostním režimu, zajištění energeticky úsporného vytápění a ohřevu teplé užitkové vody mnoho nových staveb se již projektuje a staví jako tzv. nízkoenergetické nebo pasivní, což znamená, že při jejich provozu se spotřebovává velmi málo energie

Nejvýznamnějších úspor lze dosáhnout ve vytápění a přípravě teplé užitkové vody a v osvětlení.

Topení a teplá voda 93

Na vytápění je v našich podmínkách vynakládána nejvýznamnější část energie. Modernizací staveb se tyto náklady na spotřebu snižují. Ke snížení nákladů nejvíce přispívá zateplení, výměna oken, vhodná regulace vytápění a větrání. Druhý žrout energie v domě je ohřívání vody. Zde energetické úspory vznikají především díky snížení spotřeby vody, ale také prostřednictvím jejího účinnějšího využívání. Jde například o používání myčky na nádobí, úsporné sprchové hlavice, ohřev vody na nižší teplotu, předehřívání vody sluncem v termických kolektorech apod. Osvětlení Výměna klasických žárovek za kompaktní nebo LED světelné zdroje.

2. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Obyvatelstvo a jeho proměny Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: zeměpis, občanská výchova Rozsah: 2 až 3 hodiny

Pokyny pro

Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Možná práce ve skupinkách.

učitele

Pomůcky: Slepá mapa městských částí Ostravy, tužka, pastelky, PC s připojením na internet, interaktivní tabule V bodě A/ Klesá nebo roste? děti pracují s grafem, na jeho základě a na základě analýzy dat (přiložený soubor MSK 2000_2013 obyvatelstvo.xlsx) zhodnotí vývoj populace Moravskoslezského kraje. Vysvětlete co je to index stáři a s dětmi prodiskutujte, jak obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji stárne a co to pro společnost znamená. Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku.

Je-li výsledná velikost indexu nižší než sto, je podíl sledované dětské složky obyvatel vyšší než podíl starších osob, a naopak převyšuje-li výsledná hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Řešení: Od začátku sledovaného období, tj. od roku 2000 se Moravskoslezský kraj vylidňuje. Celkem do roku 2013 ubylo 43 451 obyvatel, což je relativní pokles asi o 4,5 procenta. Úbytek obyvatelstva nebyl po celé sledované období, mezi roky 2006 a 2008 došlo k mírnému nárůstu o 956 obyvatel, pak ale opět došlo k poklesu počtu obyvatel. Za sledované období se průměrný věk zvýšil o 3,7 let z 37,8 na 41,5 let. Průměrný věk obyvatel se zvyšuje po celé období rovnoměrně a to asi o 4 měsíce 94

za rok. Stárnutí obyvatelstva a posilování jeho poprodukčních skupin dokládá i vývoj indexu stáří. Tento index, který udává podíl poproduktivního a předproduktivního obyvatelstva se od roku 2000, kdy dosahoval výše 77,6, narostl na 116,0 v roce 2013. Z dat je patrné, že struktura populace Moravskoslezského kraje se výrazně proměňuje. Po celou dobu dochází k úbytku mladých (dětí do 14 let věku) a nárůstu poproduktivních obyvatel (+65 let). Od roku 2008 navíc dochází k značnému úbytku v produktivní skupině obyvatel (15 -65 let). Celkově se populace v Moravskoslezském kraji zmenšuje a současně stárne, což je dáno převahou zemřelých nad živě narozenými i úbytkem stěhováním. Tento trend se dá očekávat i v následujících letech. V bodě B/ Vymíráme, nebo odcházíme za lepším životem? nejprve vysvětlete na příkladech rozdíl mezi přirozeným a mechanickým pohybem obyvatelstva. Poté žáci na základě analýzy dat o pohybu obyvatel Moravskoslezského kraje (MSK 2000_2013 obyvatelstvo.xlsx) zhodnotí vývoj populace a přispění přirozeného a mechanického pohybu obyvatel na celkovém vývoji. Řešení: Přirozený přírůstek obyvatelstva byl ve sledovaném období celkově záporný. Jen ve dvou rocích a to v roce 2007 a 2008 se více obyvatel narodilo, než zemřelo. Přírůstek migrací (stěhováním) je po celé období záporný, nejmenší byl opět v roce 2007 a 2008, největší je v posledních několika letech. Celkově Moravskoslezský kraj ztrácí obyvatelstvo a to jak přirozenou cestou – vymíráním, tak stěhováním. Úbytek migrací, tvoří asi 2/3 celkového úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. Pro nové obyvatele je území málo atraktivní, což je dáno pracovními příležitostmi, vysokou nezaměstnaností, špatnou image kraje a environmentálními problémy. Tyto důvody lze hledat i za pohnutkami obyvatel k vystěhování z Moravskoslezského kraj.

V bodě C/ Žije se v Ostravě fajně? děti pracují s grafem, na jeho základě a na základě analýzy dat (přiložený soubor MČ OSTRAVA 1869_2011.xlsx) zhodnotí vývoj populace Ostravy. Identifikují, kdy populace rostla a kdy naopak klesala, společně se pak pokusí najít příčiny tohoto vývoje. Řešení: Populaci města Ostravy v roce1869 tvořilo 38 598 obyvatel. Populace rychle rostla až do 40. let 20. století, kdy došlo k poklesu, který zapříčinila 2. Světová válka a odsun německého obyvatelstva, Po roce 1945 opět počet obyvatel roste, nejprve rapidně, v 80. let 20. století již jen mírně. Zlom nastává v průběhu 90. let 20. století. Od této doby populace klesá a v současnosti nedosahuje již ani 300 000. Příčiny rychlé urbanizace a nárůstu populace v Ostravě lze hledat v nástupu průmyslové revoluce v českých zemích. Ostrava a její bezprostřední okolí se stalo díky svým zásobám kvalitního černého uhlí a posléze i rozvoji těžkého průmyslu (hutě, strojírenství, chemie)významným průmyslovým centrem. Díky široké nabídce pracovních přicházelo mnoho obyvatel z bezprostředního zázemí i z daleka (např. Halič) Tento rychlý růst je patrný až do 1. světové války, v meziválečném období je mírnější a pak populace klesá. Po mírném poklesu obyvatel v období 2. Světové války a těsně po ní, nastává další vlna rozvoje průmyslu a s tím i příchod nových obyvatel a růst města. Tento příliv se zastavil až v souvislosti se změnou politické a ekonomické situace v ČR po roce 1989, jež vedla k zavíráním dolů a celkové restrukturalizaci 95

průmyslu. Celý region i Ostrava samotná ztratila atraktivitu pro nově příchozí a nemalá část původních obyvatel se odstěhovala. Navíc Ostrava jako město je zatížena i procesem suburbanizace a odchodem části obyvatel do okolních obcí, nebo do blízkého podhůří Beskyd. Vylidňuje se zejména centrum Ostravy. V bodě D/ Kde bylo a kde je populační centrum města Ostravy? děti na základě analýzy dat (přiložený soubor MČ OSTRAVA 1869_2011.xlsx) zhodnotí vývoj populace městských částí Ostravy. Výsledky zakreslí pomocí pastelek do slepých map. Řešení:

Až do poloviny 20. století bylo centrum Ostravy v městských obvodech Moravská Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava. V těchto obvodech žilo přes 50% všech obyvatel Ostravy. Díky poválečné výstavbě průmyslu a rozvoji hornictví v těchto obvodech došlo k poklesu obyvatel. Masivní bytová výstavba v Porubě a v obvodu Ostrava Jih zapříčinila, že se tyto obvody v éře 96

socialismu staly nejlidnatějšími a jsou jimi doposud. V roce 2011 byl populačně nejsilnější obvod Ostrava – Jih s více než 1/3 obyvatel celé Ostravy, zatímco v bývalém populačním centru (v obvodech Mor. Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava) žilo dohromady již jen 20% obyvatel, což je méně než v samotném obvodu Poruba (22,5%).

V bodě E/ Rozdělovala Ostravu hranice dvou států? se žáci pokusí za pomoci např. mapového serveru mapy.cz (historická mapa z 19. století) najít hranici, která dělila Prusko a RakouskoUhersko. S učitelem prodiskutují, jak se hranice a kdy naposled tudy vedla. Řešení:

Po prohraných válkách o tzv. rakouské dědictví (1740 – 1748) pozbyla císařovna Marie Terezie velkou část Slezska. To připadlo Prusku. Hranice mezi Rakouskem (později Rakouskem– Uherskem) a Pruskem vedla v prostoru dnešní Ostravy po řekách Opava a Odra. Tento stav se změnil až po první světové válce v roce 1920, kdy tzv. Prajsko (Hlučínsko a Kravařsko) bylo připojeno k Československu. Do Pruska patřily Ostravské obvody Petřkovice (10) Lhotka (11), Hošťálkovice (12) a částečně Slezská Ostrava (2), kde šlo o Koblov a Antošovice.

97

3. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Krajina a její proměny Cílová skupina: pro studenty 1. až 3. ročníku gymnázií, středních odborných škol. V rámci předmětů: občanská výuka, biologie, zeměpis, environmentální výchova, informační technologie,

Pokyny pro

Rozsah: 8 až 16 hodin Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Práce v týmech.

učitele

Pomůcky: Počítač s MS Office, přístup k internetu a soubor dat, které tvoří součást modulu Pročtěte si se studenty Motivaci a Vysvětlení. Se studenty prodiskutujte, jak člověk mění svoje okolí a jaký to má dopad na životní prostředí. Pročtěte se studenty dalšími úkoly v bodě A/ Co skrývají staré mapy? Zde si studenti ve dvojicích na mapovém portálu www.mapy.cz vyhledají zájmovou obec. Mapový portál nabízí možnost prohlížet zvolené území v různých mapových podkladech. Jedním z nich je topografická mapa II. Vojenského mapování (označená jako historická mapa z 19. století), dalším aktuální letecký snímek a topografická mapa. Studenti se zaměří na porovnávání těchto podkladů. Úkolem je zhodnotit změny vybraných krajinných prvků na těchto podkladových mapách. Zjištěné výsledky jednotlivých skupin porovnejte a pokuste se zobecnit při prezentaci výsledků. Řešení: Charakteristika změny vybraných krajinných prvku obce Velká Polom (okres Ostrava – město)

98

Územím obce protéká jen malý potok Opusta a to jejím nezastavěným územím. Malé vodní toky byly lemovány loukami, dnes jsou tyto louky částečně zalesněné a část je i jinak využívána. V obci existovaly 2 rybníky. Jeden přímo v obci nedaleko od zdejší tvrze, je dnes z větší části zarostlý. Druhý, dnes již neexistující, na jihu obce, a byl u něho postaven i mlýn (Ulrichův mlýn). Na starších mapách nejsou zobrazeny menší rybníky na západ od zastavěného území v nivě jednoho z přítoků potoku Opusta. Na jejich místech byly původně louky. Zalesnění se zvětšilo, částečně byly zalesněny louky, což je patné zejména v jižní části obce, mezi Velkou Polomí a Dolní Lhotou. Plochy orné půdy jsou menší, a to hlavně vlivem zástavby, která se na ni soustřeďovala. V 19 století byly více členěné polními cestami, a loukami. Orná půda nezasahovala těsně k vodním tokům, potoky lemovaly porosty luk. Během sledovaného období došlo k významnému nárůstu zastavěné plochy obce. Nejvíce se obec rozšiřovala jižním a jihozápadním směrem, částečně i severně, kde vznikl zemědělský areál. V mapě z poloviny 19. století je uváděn německý název obce Gross Pohlom. Stavební aktivita se v současnosti soustřeďuje na jižní a jihovýchodní okraj obce, kde vzniká mnoho nových rodinných domů.

99

Dominantní dopravní význam měla a má i v současnosti tzv „císařská silnice“, dnes silnice I. třídy č. 11. Tato silnice má přibližně stejný průběh, jen neprochází již historickým středem obce, ale jihozápadně od něho a na západě tvoří hranici zastavěného území. V krajině výrazně ubylo polních cest, což je dáno zcelováním pozemků během 50. let minulého století. Některé polní cesty jsou však využívané do současnosti – jde například o spojnici Velké Polomy a Krásného pole. V současnosti se buduje nová trasa silnice č. 11, která již vede severně, mimo zastavěné území obce.

V bodě B/ Analýza vývoje krajiny z pohledu statistických dat, zhodnoťte vývoj krajiny na základě statistických dat. Připojte se na web, který je věnovaný dlouhodobým proměnám krajiny v letech 1845 až 2000. (http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/index.php?scn=2) Zde si studenti zadají vybrané území a objeví se jim databáze využití ploch v letech 1845, 1948, 1990, 2000. Na základě dat studenti vypočtou koeficient ekologické stability, podle velikosti koeficientu ekologické stability určí typ krajiny a míru jejího využívání člověkem. Vývoj ekologické stability zhodnotí i z časového hlediska. Svoje zjištění studenti prodiskutují i s ohledem na celkový vývoj krajiny České republiky. Kartogramy, které zobecňují trendy v celé České republice, jsou volně dostupné na stránkách (http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/index.php?scn=2). Soubor dat popisujících zněny v základních kategoriích land use pro celou Českou republiku, včetně polygonové vrstvy (ve formátu shp) je také obsahem složky LUCC v podkladech pro pracovní listy. Pro výpočet a zhodnocení koeficientu ekologické stability využijte následující postup. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Typologie krajiny: Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní 100

KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Řešení: 800 700 600

Orná půda

500

louky

400

pastviny lesy

300

vodní plochy 200

zastavené plochy

100 0 1845

1948

1990

2000

Orná půda je v obci Velká polom nejvíce zastoupenou složkou land use. Zornění se pohybuje ve sledovaném období v rozmezí 83 až 85%. Celkově do roku 1948 rozloha orné půdy roste, poté klesá, přičemž v posledním desetiletí jen velmi mírně. Vývoj rozlohy luk a pastvin má protichůdný charakter, zatímco rozloha luk se za celé období zvýšila, rozloha pastvin poklesla téměř o 75%. Lesní porosty do roku 1948 ubývaly, pak jejich rozloha mírně roste. Vodních ploch je v obci málo, v roce 1948 jen 0,7 ha, markantní je jejich pozdější několikanásobný růst, což bylo dáno vznikem malé soustavy rybníků na jednom z přítoků potoka Opusta. Zastavěné plochy v obci rostou kontinuálně, za posledních 150 let se více než ztrojnásobily. Nejvýznamnější změny nastaly v absolutních i relativních číslech u pastvin, jejichž rozloha se snížila celkově o 42,1 ha. Velké změny jsou i u zastavěných ploch, které se zvětšily více než třikrát. Plošně nejvíce změn proběhlo mezi roky 1845 a 1948, kdy došlo ke změnám na 111,1 hektarech. Intenzita změn mezi roky 1948 a 1990 byla menší (ke změnám došlo na 99,2 ha), avšak za podstatně kratší období. Rozloha luk, pastvin a lesů se více měnila v prvním zmíněném období, rozloha orné půdy, vodních ploch a zastavěných ploch pak ve druhém období. Krajina, ve které se nachází obec Velké Polom má venkovský charakter a je dominantně využívána pro zemědělskou produkci. Mezi roky 1845 a 1948 se navyšovala rozloha zemědělské půdy, zejména rostla rozloha orné půdy a sadů a současně významně ubývalo pastvin. Rozloha zemědělské půdy se zvyšovala na úkor lesních a vodních ploch. Tuto skutečnost můžeme dát do souvislosti s růstem populace, neboť v této době prakticky každá rodina byla do značné míry závislá na samozásobitelství potravinami. Vliv na rozšiřování zemědělské produkce mohla mít i blízkost neustále populačně narůstající Ostravy a možnost část produkce zde prodávat. S růstem populace souvisí i růst zastavěných ploch a ploch ostatních, které také souvisí s činností člověka. Po roce 1948 dochází ke změnám politické orientace, které se na vesnici projevily kolektivizací zemědělské výroby, scelováním pozemků, převodem malých a pro těžkou techniku nevhodných 101

zemědělských pozemků na les, či vodní plochy. Po roce 1990 se krajina již moc nemění, což je dáno spíše krátkým, jen desetiletým horizontem a adaptací společnosti na nové společenské změny. Významné změny jsou ve Velké Polomy vidět v současnosti, bohužel ty, již nejsou součástí zpracovávaných dat. (jde například o plošně velkou výstavbu rodinných domů, výstavbu nové silnice I. třídy č. 11). Vypočtený koeficient ekologické stability řadí krajinu obce Velká Polom ve všech sledovaných obdobích do Krajinného typu A, kterou lze hodnotit jako zcela přeměněnou člověkem. Krajina je málo stabilní a je intenzivně zemědělsky využívána. Nejnižší hodnotu měl KES v roce 1948, kdy dosahoval hodnoty 0,61, od této doby rostl a v roce 2000 dosáhl hodnot 0,67. Nízký koeficient je dán zejména vysokým zorněním a poměrně malou lesnatostí území. ROK

1845

1948

1990

2000

KES

0,69

0,61

0,66

0,67

V bodě C/ Obyvatelstvo a lidská sídla v krajině budou studenti pracovat s Historickým lexikonem obcí České republiky (Díl I.), který je na webu Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz). V něm pro vybranou obec zjistí, jak se populace vyvíjela a vývoj popíšou. V bodě 4 budou studenti pracovat se statistikami o pohybu obyvatel v obcích ČR. Na stránkách Českého statistického úřadu (https://www.czso.cz/csu/xt/mesta_a_obce) se zaměří na obce v Moravskoslezském kraji a údaje za rok 2004 a 2013 (u města Nový Jičín došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, ten však vznikl následkem odtržení obce Libhošť, proto Nový Jičín neuvádějte mezi obce s největším úbytkem obyvatel). Do tabulky zapište hodnotu nárůstu, nebo poklesu ve formátu tzv. bazického indexu, kde hodnota 100 odpovídá počtu obyvatel v roce 2004. Svoje výsledky zakreslete do slepé mapy a společně pak prodiskutujte jaké společenské, ekonomické, přírodní faktory jsou za poklesem/ růstem obyvatelstva nejpostiženějších obcí. Soubor dat popisujících populační zněny je také obsahem složky Bilance obyvatel obcí Moravskoslezského kraje v podkladech pro pracovní listy.

102

Řešení: 1800 1600 1400 1200 1000 Obyvatelstvo

800

Domy

600 400 200

2001

1991

1980

1970

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1890

1880

1869

0

Počet domů v obci Velká polom kontinuálně roste, intenzita růstu se moc nemění. Významnější nárůst byl jen v 20 letech. 20. století a poté v 70. letech. Počet obyvatel rostl až do 40. let 20. století, poté výrazně poklesl, další výrazný nárůst nastal v 70. letech 20. století. Nárůst obyvatel souvisí s industrializací blízké Ostravy, rychlé nárůsty mají svůj původ ve zvýšené bytové výstavbě. Negativně se do vývoje obyvatelstva promítla 1. i 2 světová válka, naopak pozitivně populační boom tzv. „Husákových dětí“ mezi roky 1970 a 1980. Od 90 let populace i počet domů roste. 10 přírůstkových obcí

10 úbytkových obcí

název

okres

hodnota (v %)

název

okres

hodnota (v %)

Nová Pláň

Bruntál

169,7

Doubrava

Karviná

73,1

Malenovice

Frýdek-Místek

153,3

Hlinka

Bruntál

85,0

Kaňovice

Frýdek-Místek

151,8

Leskovec nad Moravicí

Bruntál

86,8

Mezina

Bruntál

138,1

Svatoňovice

Opava

87,8

Dlouhá Stráň

Bruntál

137,1

Slezské Rudoltice

Bruntál

88,4

Budišovice

Opava

136,0

Mladecko

Opava

89,0

Horní Lhota

Ostrava-město

133,1

Bohušov

Bruntál

89,5

Horní Domaslavice

Frýdek-Místek

131,9

Orlová

Karviná

89,6

Pržno

Frýdek-Místek

130,8

Jindřichov

Bruntál

89,7

Horní Bludovice

Karviná

130,0

Kružberk

Opava

89,7

103

Obyvatelstvo nejvíce ubývá v periferních oblastech regionu – na Osoblažsku a na pomezí okresu Opava a Bruntál kde nejsou dobré ekonomické podmínky, je zde špatná občanská vybavenost a panuje zde i vysoká nezaměstnanost. Problémem je také špatné dopravní napojení a dojezdová vzdálenost do regionálních center, které nabízejí nejvíce pracovních příležitostí i možností pro trávení volného času. Jiná je situace ve městě Orlová a obci Doubrava, které leží v silně urbanizované části Moravskoslezského kraje. Tento region však ztrácí obyvatelstvo díky těžbě uhlí, špatná je i ekonomická situace a závislost na tradiční těžbě uhlí, která je postupně omezována. K odchodům obyvatelstvo vybízí i vyšší nezaměstnanost a horší životní prostředí. Nejvíce přírůstkové obce jsou v podhůří Beskyd, což je dáno suburbanizačními trendy obyvatel, kteří hledají bydlení v přírodě, přitom s velmi dobrou dopravní dostupností. Většina nové populace se do obcí stěhuje z velkých měst jako je Ostrava, Frýdek – Místek, Havířov. Tyto faktory lze hledat i za růstem obyvatel v Horní Lhotě a v Budišovicích, které rostou vlivem suburbanizace Ostravy. V zázemí města Bruntál je tento trend možné vysledovat u obce Mezina. V případě enormního nárůstu populace v obci Nová Pláň je to dáno celkovou malou populací (v roce 2004 jen 33 obyvatel), která absolutně narostla do roku 2013 na 56 obyvatel, avšak relativně je to nárůst o téměř 70%. Obecně lze říci, že o poklesu, nebo nárůstu obyvatel rozhoduje společensko – ekonomický potenciál místa, možnost zaměstnání, přítomnost služeb, dopravní dostupnost, čistota životního prostředí, osobní preference obyvatel a v neposlední řadě i image místa v povědomí lidí.

104

Ze všech obcí Moravskoslezského kraje nejvíce ve sledovaném období zestárla populace v obci Vyšní Lhoty v okrese Frýdek - Místek, kde se mezi roky 2004 a 2013 průměrný věk zvýšil o 6,5 roku z 35,9 na 42,4 let. Naopak nejvíce omládla obec Slezské Pavlovice v okrese Bruntál, a to o 4,5 roku (ze 40,3 v roce 2004 na 35,8 let v roce 2013). Z celkového počtu 299 obcí v Moravskoslezském kraji jen v 18 obcích se průměrný věk populace mezi roky 2004 a 2013 snížil, což dokládá stárnutí regionu jako celku. Dopady stárnutí populace Demografické stárnutí populace postihuje v současnosti všechny vyspělé země a stává se tak jednou z nejzávažnějších a nejdiskutovanějších společenských otázek. Příčinou demografického stárnutí je především pokles úrovně porodnosti, změny v úmrtnostních poměrech a prodlužování naděje dožití díky lepší zdravotnické péči. Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších osob v populaci České republiky i nadále výrazně narůstat. Odhaduje se, že v roce 2050 bude na 1,5 člověka v ekonomicky aktivním věku připadat jedna osoba starší 65 let, což je významný rozdíl v porovnání s rokem 2003, kdy připadalo cca 5 osob v ekonomicky aktivním věku na jednoho člověka ve věku nad 65 let. Důsledky stárnutí populace se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Nejvíce zmiňované jsou obavy spojené s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, nedostatkem pracovních sil na trhu práce a udržitelností financování důchodového systému. Stárnutí populace také ovlivňuje postavení seniorů ve společnosti, jejich vnímání, mezigenerační vztahy a vztahy uvnitř rodiny. Díky prodlužující se naději dožití při narození představuje etapa stáří časově delší a tím i významnější fázi lidského života. Pro společnost může demografické stárnutí zároveň představovat příležitost a výzvu pro rozvoj nových ekonomických aktivit zaměřujících se na starší populaci, které zabezpečí seniorům aktivní stáří

V bodě D/ Co je to brownfields? se studenti v rámci projektové výuky nebo svého volného času zaměří na okolí školy, nebo okolí svého bydliště. K analýze historie území mohou studenti použít internet, regionální noviny a městské zpravodaje. Výsledky mohou studenti prezentovat v rámci diskuse o brownfieldech. V druhé části tohoto úkolu se studenty prodiskutujte smysl a přínosy regenerace ploch brownfields pro společnost. Do tabulky studenti zapíší, jak může regenerace brownfieldů pozitivně ovlivnit svoje okolí. Do druhého sloupce pak negativní jevy, které plynou z existence brownfieldů.

105

Řešení: Budova bývalé textilní továrny Karnola v Opavě

Budova bývalého podniku Karnola, stojí nedaleko centra Opavy na ulice Zámecký okruh 15. Původně šlo o jeden ze závodů textilního podniku Karnola v Krnově, který se zabýval výrobou vlněných látek. Počátek textilní výroby v areálu je spojen se jménem Jindřicha Kudlicha, který nechal v roce 1911 na bývalém místě barvírny a prádelny vystavět pletárnu látek. V roce 1945 byla továrna znárodněna, a postupně částečně modernizována. V roce 1993 se společnost transformovala na Karnolu a.s., ta v roce 2001 vstoupila do konkurzu. Ještě předtím v roce 1997 byl areál prodán firmě Plotex se sídlem v Opavě. Ta si nechala zpracovat plán rekonstrukce, který však nebyl nikdy uskutečněn, Od roku 2000 je majitelem objektu firma Gypstrend Kobeřice, která si nechala zpracovat projekt na přeměnu areálu na administrativní a obchodní komplex. Tato vize však zůstala jen na papíře a objekt je prakticky ponechán posledních 15 let téměř ladem. Areál bývalé textilní továrny Karnoly se nachází východně od centra města. Na severovýchodní straně je lemován řekou Opavou a na straně jihozápadní Zámeckým okruhem. Areál bývalého podniku Karnola v Opavě má velmi dobrou polohu, je v blízkosti centra města u frekventované ulice Zámecký okruh. Nevýhodou je, že se nachází v záplavovém území řeky Opavy.

106

Nové využití areálu je vzhledem ke stavu budov problematické a vyžádalo by si nemalé investice. V podobných případech je nejčastější konverze na obchodní či administrativní centrum. V případě města Opavy však již několik takových center existuje a některé jsou ve fázi příprav, tudíž tento způsob revitalizace není příliš reálný. V úvahu tak připadá změna na bydlení nebo služby. Možností je například akvapark s plaveckým bazénem, který v Opavě chybí.

POZITIVA   OBYVATELSTVO

    

EKONOMIKA

    

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

  

NEGATIVA

Zlepšení image území Ochrana kulturního a historického dědictví Prevence sociálně-patologických jevů Vznik nových pracovních míst Zvýšení kvality života místních obyvatel Zvýšení ekonomické hodnoty brownfields a okolních nemovitostí Vytvoření nových rozvojových ploch pro podnikání Využití existující infrastruktury Omezení výdajů veřejných rozpočtů spojených s přípravou greenfields Zvyšování příjmů (veřejných i soukromých) Odstranění rizik ohrožujících lidské zdraví Odstranění rizik ohrožujících přírodní ekosystém Ochrana greenfields a prevence záboru půdního fondu Ochrana kvality vodních zdrojů včetně podzemní vody Prevence nových dopravních toků s redukcí znečištění ovzduší

107

              

Narušení kompaktního městského organismu Negativní stigmatizace okolí Kriminalita, sociálně patologické jevy Sociální degradace Vyšší nezaměstnanost Snížení ceny okolních nemovitostí Pokles daňové výtěžností, ztráta daňové základny Ztráta atraktivity území pro investory a obyvatelstvo Ztráta atraktivity území pro návštěvníky a turisty Pokles výnosu z místních poplatků Ekologické škody (a jejich prohlubování) Kontaminace půdy, vody a možnost jejího šíření Kontaminace staveb a technické infrastruktury Šíření invazivních druhů rostlin Zábor nových ploch „greenfields“ pro výstavbu

1. Učební texty pro popularizátory vědy

Recommend Documents