Studijní opora k výukovému modulu v oblasti přírodních věd „K4/MPV3 Udržitelný rozvoj“ byla vytvořena v rámci projektu „Poznej tajemství vědy“. Projekt s reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Výukový modul představuje nástroj pro vzdělávání cílové skupiny (zájemci o vědu) ve specifickém tématu v rámci přírodních a technických věd. Tento modul popularizační formou seznámí potenciální zájemce o vědecko-výzkumnou práci s vědeckým přístupem (schopností odhalovat skryté příčiny dějů, rozpoznávat falešnou analogii). Dále motivační formou ukáže práci domácích i zahraničních výzkumníků v terénu i v laboratořích. Výukový modul je tvořený unikátním textem, obsahujícím: 1. Učební texty pro popularizátory vědy 2. Pracovní aktivity pro studenty a žáky, min. 5 aktivit pro SŠ, 3 aktivity pro ZŠ 2. st., 1 aktivita pro ZŠ 1. st.): a. popis vědeckých/badatelských aktivit (v laboratoři či terénu), b. pracovní listy, c. návody na experimenty a měření, d. dvě strany odborného anglického textu. 3. Metodická příručka
Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail:
[email protected]. ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory aplikovaného výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství.
Garant: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Autor: Mgr. Ondřej Jirásek, Ing. Michal Samiec
© ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, z. ú., 2015
2
OBSAH ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem ............................................................................. 8 1. Úvod do udržitelného rozvoje území ................................................................................................. 9 2. Vznik konceptu udržitelného rozvoje .............................................................................................. 11 3. Základní pilíře trvale udržitelného rozvoje ...................................................................................... 14 3.1. Environmentální pilíř ................................................................................................................ 14 3.2. Sociální pilíř .............................................................................................................................. 15 3.3. Ekonomický pilíř ....................................................................................................................... 16 4. Hodnocení udržitelného rozvoje v území ........................................................................................ 17 4.1. Limity a únosná kapacita území ................................................................................................ 18 4.2. Vnější vlivy na stabilitu území .................................................................................................. 21 4.3. Překážky udržitelného rozvoje na příkladu Nepálu .................................................................. 25 5. Legislativní rámec udržitelného rozvoje v České republice ............................................................ 28 5.1. Strategie udržitelného rozvoje ČR ............................................................................................ 28 5.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR.............................................................................. 29 5.3. Legislativní rámec územního plánování v kontextu udržitelného rozvoje ............................... 30 5.4. Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020.................................................................. 32 6. Hodnocení udržitelného rozvoje na příkladu moravskoslezského kraje.......................................... 33 6.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí ............................................ 33 6.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj ..................................................... 34 6.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel .................................................... 35 6.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území ............................................... 36 7. rozbor udržitelného rozvoje území na Příkladu SO ORP Havířov .................................................. 37 Seznam zdrojů a použitá literatura ....................................................................................................... 43 ČÁST B Pracovní aktivity pro studenty a žáky ................................................................................... 44 1. Pracovní aktivity pro 1. stupeň základních škol .............................................................................. 44 1.1. JAK FUNGUJE REGION? ....................................................................................................... 44 2. Pracovní aktivity pro 2. stupeň základních Škol .............................................................................. 47 2.1. NAŠE POTŘEBY Z POHLEDU BUDOUCÍCH GENERACÍ, ANEB CO PO NÁS ZÚSTANE NAŠIM DĚTEM ........................................................................................................... 47 2.2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V SOULADU SE ZÁKLADNÍMI ŽIVOTNÍMI POTŘEBAMI ... 48 2.3. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROZVOJOVÝCH (CHUDÝCH) ZEMÍCH ............................... 50 3. Pracovní aktivity pro střední Školy.................................................................................................. 52 3.1. SLOŽKY (PILÍŘE) UDRŽITELNÉHO ROZVOJE................................................................. 52 3.2. PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .............................................................................. 55 3.3. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PODMÍNEK ÚZEMÍ PRO JEHO UDRŽITELNÝ ROZVOJ .......................................................................................................................................................... 55 3
3.4. KOLIK JE TŘEBA ZEMSKÉHO POVRCHU PRO PĚSTOVÁNÍ POTRAVIN PRO CELÉ LIDSTVO? ....................................................................................................................................... 58 3.5. KOLIK VODY NA ZEMI JE VYUŽITELNÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU? ....................... 59 4. Pracovní listy s odborným textem v anglickém a českém jazyce .................................................... 64 4.1. Regional Policy Contributing to Sustainable Growth in Europe .............................................. 64 4.2. Regionální politika přispívající k trvale udržitelnému růstu v Evropě ..................................... 68 ČÁST C Metodická příručka ............................................................................................................... 71 1.1 Jak funguje region? .................................................................................................................... 71 1.2 Naše potřeby z pohledu budoucích generací, aneb co po nás zůstane našim dětem .................. 72 1.3 Udržitelný rozvoj v souladu se základními životními potřebami .............................................. 72 1.4 Udržitelný rozvoj v rozvojových (chudých) zemích .................................................................. 74 1.5 Složky (pilíře) udržitelného rozvoje ........................................................................................... 75 1.6 Principy udržitelného rozvoje .................................................................................................... 76 1.7 Hodnocení vyváženosti podmínek území pro jeho udržitelný rozvoj ........................................ 77 1.8 Kolik je třeba zemského povrchu pro pěstování potravin pro celé lidstvo ................................ 78 1.9 Kolik vody na Zemi je využitelné pro lidskou spotřebu ............................................................ 79
4
CÍL VÝUKOVÉHO MODULU Popularizátoři vědy se seznámí s následujícími okruhy Koncept udržitelného rozvoje vychází z různých definic uvedených v legislativních materiálech, ale také v odborných dokumentech. V rámci modulu budou zkoumány přístupy k udržitelnému rozvoji lišící se dle států i zdrojů, v nichž byly definovány. S udržitelným rozvojem úzce souvisí rovnováha mezi třemi oblastmi života – ekonomikou (ekonomická struktura a vztah se sociálními a environmentálními jevy, ekonomický růst, technologická a organizační inovace, kvalita a produktivita práce, stabilita ekonomiky), sociálními aspekty (kvalita sociálního prostředí, struktura obyvatelstva, lidský rozvoj a životní standard) a životním prostředím (využívání obnovitelných zdrojů, využívání neobnovitelných zdrojů ve vztahu k vývoji obnovitelné náhrady, intenzita znečišťování).
Znalosti
Popularizátoři vědy při aktivním seznámení s výukovým modulem budou schopni seznámit zájemce o vědu se základními principy udržitelného rozvoje a práci s nimi při vyhodnocování aktivit člověka v území.
Dovednosti
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 33 hodin.
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AHP
Analytický hierarchický proces
ARES
Administrativní registr ekonomických subjektů
CBA
Cost-Benefit Analysis (Analýza nákladů a přínosů)
CISOB
Číselník obcí
ČSÚ
Český statistický úřad
DBS
Databázový systém
EIA
Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů projektu na životní prostředí)
GIS
Geografický informační systém
RURÚ
Rozbor udržitelného rozvoje území
SEA
Strategic Environmental Assessment (Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí)
SLDB
Sčítání lidí, domů a bytů
SO ORP
Správní obvod obce s rozšířenou působností
UIR
Územně identifikační registr ČR
VDB
Veřejná databáze
6
Seznam symbolů a zkratek
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU
KLÍČOVÁ SLOVA
RYCHLÝ NÁHLED V MODULU
CÍL
ÚKOLY K PROCVIČENÍ KONTROLNÍ OTÁZKA
ŘEŠENÍ
SHRNUTÍ KAPITOLY
7
ČÁST A Seznámení popularizátora vědy s tématem CÍL Po úspěšném a aktivním absolvování Získáte znalosti o principech udržitelného rozvoje a jeho definici. Součástí jsou informace o legislativních dokumentech ovlivňující aplikaci udržitelného rozvoje v regionech ČR. Seznámíte se s ekonomickými, sociálními a environmentálními jevy.
Znalosti
Získané znalosti použijete při realizaci činnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Dovednosti
KLÍČOVÁ SLOVA Udržitelný rozvoj, prostorové plánování, ekonomický pilíř, sociální pilíř, environmentální pilíř, ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU Čas potřebný ke studiu je 2 hodiny.
8
1. ÚVOD DO UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Člověk využívá stále více věcí, které nutně nepotřebuje k životu, a snaží se ke svým potřebám přetvářet přirozené prostředí území, ve kterém žije. K tomu, aby však toto území zcela nezdevastoval a aby i jeho potomci mohli žít minimálně stejně kvalitní život, slouží koncept udržitelného rozvoje. Území lze chápat jako uspořádaným systémem prvků se vzájemnou provazbou. Řízení těchto entit vyžaduje sledování složitých procesů (ekonomických, demosociálních, technologických apod.), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů (vnitřních i vnějších). K jejich poznání je nutný systémový přístup spočívající v komplexním chápání všech existujících prvků, vazeb mezi nimi a probíhajících procesů, se všemi souvislostmi v dynamickém vývoji. Systém pak musí být chápán jako mnoha rozměrný dynamický celek, který se neustále mění v prostoru i v čase. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace. Každý systém bez zásahu zvenčí má tendenci posilovat a udržovat svou integritu, tj. statickou vnitřní rovnováhu (vnitřní tendence k rovnováze). Ve skutečnosti ale systémy nefungují izolovaně (nejsou uzavřené), ale jsou ovlivňovány působením vnějších faktorů. Vnější vlivy působí negativně na uspořádanost systému, systém se přizpůsobuje podmínkám svého okolí. Stejně jako tendence k vnitřní rovnováze, má každý systém i přirozenou tendenci k vývoji. Stagnace systému by vedla k jeho zániku (rozkladu). Ve skutečnosti se systému do stádia stagnace nedostane, protože na něj působí vnější faktory – vnější vlivy. Uzavřený systém má tendenci pozitivnímu rozvoji, využívající vnitřní potenciál (vnitřní rozvojové faktory) systému. Otevřený systém (ovlivněný působením vnějších vlivů) se může rozvíjet třemi směry (viz následující schéma). Současný stav, který je vyhodnocován je pouze zachyceným statickým stavem do kterého se systém dostal vlivem působení různých procesů ze své výchozí pozice. V budoucím období může rozvoj systému stagnovat v současném stavu nebo se rozvíjet, a to buď směrem k udržitelnosti, nebo neudržitelnosti. Tyto tendence jsou znázorněny v následujícím schématu.
9
Obrázek 1: Udržitelný a neudržitelný vývoj území
Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2103
Hlavním cílem je dosažení Budoucího stavu I., tzn. rozvoj území k udržitelnosti. Procesem k dosažení tohoto cíle je snižování rizik v území a optimalizace využití jeho potenciálu. Tento proces může být ovlivněn negativním i pozitivním způsobem vnějšími vlivy, které mohou způsobit různí aktéři. Udržitelný rozvoj spočívá podle zákona číslo 183/20 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“.(Stavební zákon, § 18, odstavec 1). Udržitelný rozvoj lze tedy dekomponovat na tři základní pilíře: environmentální, sociální a ekonomický. Udržitelnost je zajištěna vyvážením těchto pilířů, které jsou navzájem úzce propojeny a navzájem se ovlivňují (např. zaměření na výrobu a zisk obecně způsobuje ekologické problémy, ale chránit životní prostředí a zajistit služby obyvatelstvu je na druhou stranu ekonomicky nákladné). Obrázek 2: Princip udržitelného rozvoje
Zdroj: http://www.cleanbiz.asia/
10
2. VZNIK KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Ke vzniku konceptu udržitelného rozvoje území vedlo poznání, že přírodní zdroje nelze čerpat neomezeně, stejně jako fakt, že ekosystémy nejsou schopny plně vstřebávat důsledky lidské činnosti. Důkazem jsou zprávy o zhoršujícím se stavu životního prostředí a světová energetická krize na počátku 20. století, kdy se těmto problémům věnovali zejména ekologové. Základním tématem udržitelného rozvoje se tak stal vztah mezi člověkem a přírodou, na němž je závislý budoucí ekonomický a společenský blahobyt lidstva. Jde tedy o vyvážení vztahů v území tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života budoucí generace. Zásadním krokem ve vývoji udržitelného rozvoje bylo v roce 1972 vydání publikace Meze růstu (Limits of Growth) od autorů Donella H. Meadows, Dennis L. Meadows; Jørgen Randers; William W. Behrens III. Na základě matematicko-statistických modelů autoři prokazovali, že není možné zajistit nekonečný růst v prostředí limitovaných zdrojů. V roce 1980 byl vypracován dokument „Světová strategie ochrany životního prostředí“, který jako první přijal koncept trvale udržitelného rozvoje. Na valném shromáždění OSN v roce 1987 byla Světovou komisí OSN pro životní prostředí vydána zpráva s názvem „Naše společná budoucnost“, kde byl pojem definován jako: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj společnosti, který uspokojuje potřeby současné společnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby." Na další konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992 byla schválena Deklarace o životním prostředí a rozvoji (tzv. Charta Země), kde byly definovány principy a plán trvale udržitelného rozvoje, který byl na tom samém místě o osm let později označen jako nejnaléhavější výzva dneška. Během devadesátých let 20. století se pojem udržitelný rozvoj již běžně využíval v urbanismu a územním plánování. Další koncept vychází z hospodářských principů (dle organizace OECD, např. viz OECD work on Sustainable Development, 2011.), zabývajícího se pěti typy kapitálů – finančním, výrobním, přírodním, lidským a sociálním. Udržitelný rozvoj se stal klíčový koncept pro Evropskou unii. Evropská strategie udržitelného rozvoje používá definici, jež staví udržitelný rozvoj do pozice zodpovědné za zvyšování úrovně blahobytu a zlepšování životních podmínek současných a budoucích generací udržitelným způsobem: „Udržitelný rozvoj znamená, že je třeba uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat potřeby svoje. Je to zastřešující cíl Evropské unie stanovený ve Smlouvě, kterým se řídí všechny politiky a činnosti Unie. Spočívá v zajištění schopnosti země udržovat život v celé jeho rozmanitosti a je založen na zásadách demokracie, rovnosti žen a mužů, solidarity, právního státu a dodržování základních práv, včetně svobody a rovných příležitostí pro všechny. Má za cíl neustále zlepšovat kvalitu života a životní podmínky na zemi pro současné i budoucí generace. Za tímto účelem podporuje dynamickou ekonomiku s maximální zaměstnaností a vysokou úrovní vzdělání, ochranu zdraví, sociální a územní soudržnost a ochranu životního prostředí ve světě míru a bezpečnosti, a to při respektování kulturní rozmanitosti.“ (Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj) 11
Mezinárodní instituce zabývající se udržitelným rozvojem lze stručně ilustrovat pomocí následujícího schématu: Klíčovou strategií udržitelnému růstu pro EU byla „Lisabonská strategie“, přijata Evropskou radou na jaře 2000. Byla navržena na období 2000 – 2010 a definovala Evropskou Unii jako kandidáta na „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností.“ K dosažení tohoto cíle se Unie zaměřila na plnění následujících úkolů: 1. Příprava přechodu k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu. 2. Modernizace evropského sociálního modelu, investice do lidí a boj proti vylučování ze společnosti. 3. Udržování zdravé ekonomické perspektivy a příznivého výhledu z hlediska růstu, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. Současnou strategie EU pro období 2010 – 2020 je „Evropa 2020“. Cílem strategie je dosáhnout hospodářského růstu, který má být inteligentní, udržitelný a inkluzivní (důraz na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). V souvislosti s tím bylo stanoveno pět stěžejních cílů: 1. Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let. 2. Investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie. 3. Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. 4. Snížit míru nedokončení studia pod 10 % a dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. 5. Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení. Evropská unie bude udržitelný růst podporovat pomocí 2 iniciativ: 1. Evropa méně náročná na zdroje – přechod k nízkouhlíkové ekonomice a ekonomice, která využívá zdroje účinným způsobem, musí vést přes ukončení závislosti ekonomického růstu na zdrojích a energii. K tomu je potřeba snížit emise CO2, prosazovat větší spolehlivost energetických dodávek a snížit intenzitu využívání a spotřeby zdrojů. 2. Průmyslová politika pro éru globalizace - Evropská unie potřebuje takovou průmyslovou politiku, která podporuje podniky (zejména ty malé) a pomáhá jim prosperovat v podmínkách globalizace, čelit hospodářské krizi a uskutečnit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Proto tato politika musí podporovat podnikání a počítat se všemi složkami hodnotového řetězce, od nákupu surovin po služby pro koncového zákazníka.
12
Schéma 2.1: Zásadní evropské dokumenty týkající se udržitelného rozvoje
Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2013 Pozn.:Význam zkratek: EU – Evropská unie, DG - Environment–Direction générale Environment (Generální ředitelství životního prostředí), CSD – Commission on Sustainable Development (Výbor OSN pro udržitelný rozvoj), EAP- Environment Action Programme (Environmentální program), ENVI –Environment(Životní prosttředí), CEMAT- Evropská komise mistrů zodpovědných za územní plánování, ESDP – Europan Spatial Development Perspective (Evropská perspektiva územního rozvoje)
13
3. ZÁKLADNÍ PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Jednou ze základních podmínek udržitelného fungování území je udržování a rozvíjení hodnot. Udržitelný rozvoj je abstraktní pojem, který je nutno dekomponovat na jednotlivé měřitelné složky. Dle předchozích definic lze trvale udržitelný rozvoj dekomponovat na tři základní pilíře: environmentální, sociální a ekonomický. Udržitelnost je zajištěna vyvážením těchto pilířů, které jsou navzájem úzce propojeny a navzájem se ovlivňují (např. zaměření na výrobu a zisk obecně způsobuje ekologické problémy, ale chránit životní prostředí a zajistit služby obyvatelstvu je na druhou stranu ekonomicky nákladné). Naplňování lidských potřeb je ekonomicky podmíněno, pro zajištění udržitelného rozvoje je tedy nezbytný jeho ekonomický pilíř. Ekonomika nemůže existovat mimo společnost a její instituce. Protože společnost ani její ekonomika nemohou existovat jinak než jako součást životního prostředí (ekologický piliř), je zřejmá vzájemná závislost jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. Z předpokladu této závislosti potom vyplývá požadavek na vyváženost rozvoje území z hlediska všech pilířů (MAIER, 2012).
3.1. Environmentální pilíř Environmentální (někdy také tzv. ekologický) pilíř, zabývající se vzájemným působením životního prostředí a člověka, hraje v oblasti trvale udržitelného rozvoje důležitou roli. Lidskou činnost je nutno regulovat z hlediska dopadu na přírodu a zejména při využívání přírodních zdrojů. Aby byl vývoj fyzického životního prostředí udržitelný, je třeba respektovat tři podmínky (MAIER, 2008): -
intenzita využívání obnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich regenerace,
-
intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost, s jakou se vyvíjí jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady,
-
intenzita znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí (DALY, 1991).
Problém současné společnosti je ten, že uvedené podmínky nebývají naplňovány. Přírodní zdroje jsou spotřebovávány bez adekvátní kompenzace, využívají se zejména neobnovitelné zdroje. Pomocí nejrůznějších legislativních opatření se vyvíjí snaha těmto tendencím zabránit. Průkopníkem v této oblasti je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v roce 1974 navrhla několik klíčových indikátorů pro měření kvality životního prostředí (tzv. Core Set), a doporučila jeho využívání členskými státy EU. Od té doby se sestavováním a vyhodnocováním souborů environmentálních indikátorů zabývá řada mezivládních, národních i mezinárodních institucí. Tyto indikátory mají za úkol hodnotit největší environmentální problémy. Postupem času se sada aktualizovala, vytvářely se různé skupiny indikátorů pro specifické typy problémů. Organizace OECD konkrétně definuje 10 základních problémů, k nimž jsou vymezeny indikátory pro životní prostředí, používané v zemích OECD a doporučené pro země Evropské unie (OECD, 2004):
14
1. Změny klimatu – Emise CO2, index emise skleníkových plynů 2. Ozonová vrstva – Indexy narušování ozonové vrstvy 3. Kvalita ovzduší – Intenzity emise SOx a NOx 4. Produkce odpadu – Obecné intenzity produkce odpadu 5. Kvalita pitné vody – Poměry nakládání s odpadními vodami 6. Zdroje pitné vody – Intenzita využívání vodních zdrojů 7. Lesní zdroje – Intenzita využívání lesních zdrojů 8. Zdroje rybolovu – Intenzita využívání zdrojů rybolovu 9. Zdroje energie – Intenzita využívání zdrojů energie 10. Biodiverzita – Ohrožené druhy, oblasti klíčových ekosystémů Tématem, které zde chybí, je bezpochyby nakládání se zemědělským půdním fondem (ornou půdou). Územní plánování může regulovat výstavbu na zelené louce a zabránit tak nekontrolovaným záborům zemědělské půdy. Tato regulace je významným faktorem environmentální politiky a hospodářských podmínek území. Stálý růst zastavěného území měst našich měst a obcí (intravilánu) nejvíce zasahuje zemědělský půdní fond, kde se úbytek odhaduje na 30 ha denně. Tento růst produkuje jak obytná zóna sídel, tak i výrobní, zóna služeb i dopravy včetně celého dopravního skeletu státu.
3.2. Sociální pilíř Sociální pilíř je definován zejména sociální soudržností (kohezí) obyvatel, kdy je sociální udržitelnosti dosaženo pomocí kvality sociálního prostředí (životní úroveň, dostupnost a kvalita vzdělání, dostupnost a kvalita veřejných služeb, rovnoprávnost, kvalita bydlení) a struktury obyvatel (demografická struktura, vývoj zdravotní stav, věková, vzdělanostní, sociální a socioekonomická struktura, zaměstnanost, nezaměstnanost). Pro měření pilíře je možné opět použít sadu indikátorů, jejich použití je ovšem diskutabilní, jelikož často chybí průkazné údaje o důsledcích lidské činnosti. Mezi základní způsoby měření sociální soudržnosti patří tzv. index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI) v rámci Rozvojového programu OSN pro všechny členské státy OSN. Index je složen ze tří rozměrů: -
dlouhý a zdravý život – předpokládaná délka života při narození;
-
znalosti – přístup ke vzdělání, složený z dílčích indikátorů – podíl gramotných v dospělé populaci a průměrná doba školního vzdělávání;
-
důstojný životní standard – hrubý produkt na obyvatele v paritě kupní síly.
Obecný pojem sociální soudržnosti lze v sociologii operacionalizovat prostřednictvím konceptu sociálního kapitálu (KELLER, 2009). Vymezení tohoto pojmu je v teoretické rovině velice problematické, a proto je vhodnější vyjít z konceptů lokálních komunit a jejich vazeb k území. Lokální komunita a její hodnotový rámec determinuje přístup k využívání území i k ochraně životního prostředí. Prostorové uspořádání území je určeno přírodními, sociálními a hospodářskými podmínkami. Pro územní plánování představuje sociální pilíř mantinely, ve kterých lze nastavovat rozvoj území. 15
Sociodemografické podmínky v území jsou dány sídelní strukturou, ve které se odráží různorodost, stabilita a širší vztahy v území. Vazby na sousední obce a města ovlivňují celkový vývoj daného území, jehož hlavními ukazateli je životní úroveň obyvatel, příliv investic do území a prostorový pohyb obyvatel. Demo-sociální situace klasifikuje stav území z pohledu struktury obyvatelstva (vzdělání, počet, prognózy vývoje). Trend vývoje obyvatelstva má stárnoucí charakter, což vyvolává nutné změny ve vnímání potřeb území. Z hlediska sociálního rozvoje území je sledovaným jevem struktura a rozmístění občanské vybavenosti z hlediska kapacity a dostupnosti těchto zařízení. Jednou z možností ovlivnění potenciálu území je zvyšování kvality a dostupnosti bydlení, dochází k ovlivnění struktury obyvatelstva migrací. Důležitým hlediskem je také stáří bytového fondu, což je ukazatel historického vývoje výstavby v daném území. Slabým místem měst je neregulovaná výstavba satelitních oblastí na periferiích. Tento vývoj se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. V porovnání s kompaktní zástavbou jsou takto lokalizované objekty příčinou mnohem vyšších nároků na spotřebu energie a médií. Obyvatelé těchto lokalit jsou více odkázáni na používání individuální automobilové dopravy. Nástroji prostorového plánování lze identifikovat a zhodnotit základní sociodemografické procesy.
3.3. Ekonomický pilíř Ekonomická stránka udržitelnosti je úzce propojena se sociálními a environmentálními jevy, jejichž stav a vývoj se vzájemně ovlivňují. S udržitelným rozvojem v hospodářském pilíři je nejčastěji spojován ekonomický růst, jehož se dosahuje intenzifikací, technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce. Obecně je v moderní společnosti také kladen důraz na růst podílu technologií šetrných k životnímu prostředí tak, aby nedocházelo k nadměrné exploataci přírodních zdrojů, a také technologií energeticky méně náročných a snadno recyklovatelných. Velká váha se přisuzuje taktéž informačním a komunikačním technologiím. Ve vztahu k územnímu plánování je ekonomický pilíř ukazatelem hospodářských podmínek v území. Jsou sledovány jevy, které popisují ekonomický stav území (výtěžnost, zdroje financí a koncentraci pracovních míst apod.) a jevy, které určují další vývoj území (nezaměstnanost, příliv investic apod.). Výsledkem vyhodnocení jevů je udržitelnost nebo neudržitelnost ekonomické situace a případné záměry na zmírnění slabých stránek a posílení území. Udržitelnost v ekonomickém pilíři je tedy definována zejména udržováním stability ekonomiky, zvyšováním její odolnosti proti negativním vnitřním a vnějším vlivům, vytvářením podmínek pro environmentálně a sociálně udržitelný ekonomický růst a podmínek pro pružnou ekonomiku založenou na znalostech, dovednostech a technologických inovacích a vytvářením spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Ekonomický pilíř je velmi pružný a pohyblivý, významně ovlivňuje ostatní pilíře a dokáže reagovat na změny a zajistit udržitelnost v území. Pro měření ekonomického pilíře se používají hlavně následující ukazatele:
zaměstnanost, trh práce, příjmy obyvatel, kvalifikovanost pracovních sil.
16
Vysoká nezaměstnanost v území není vždy způsobena nedostatkem pracovních míst, ale velmi často nedostatečnou kvalifikovaností nebo naopak překvalifikovaností pracovních sil. V územích přibývá vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, kteří nenacházejí adekvátní zaměstnání a hledají příležitost tam, kde je poptávka pracovních míst více uzpůsobena jejich potřebám. Tento odliv ekonomicky aktivních obyvatel vnímají města s nedostatečnou základnou podnikatelských aktivit, jehož důsledkem je neustálé snižování daňové výtěžnosti území. Města zažívající naopak zvýšený příliv těchto pracovních sil se potýkají s problémy bydlení, zajištění občanské vybavenosti, a dopravní dostupnosti. Pro ekonomickou stabilitu území musí být zajištěna kromě uspokojení všech výše uvedených potřeb také rozmanitost odvětvové struktury průmyslu celé výrobní základny. Diverzifikací ekonomiky portfolia bude zabráněno monotématickému zaměření výrobní základny, která může být ohrožena ekonomickými výkyvy trhu (ekonomická recese). Trendy, forma výroby a podnikatelské aktivity prochází v posledních letech výraznou transformací, zejména změnou technologie se snižují nároky na prostor a čas. Vznikají tak nevyužívané velké výrobní a průmyslové areály, jež nesou označení deprimované plochy (brownfiledy). Úkolem územního plánování je regulovat nové plochy pro podnikatelské aktivity a co nejvíce směřovat k využívání deprimovaných ploch. Regulace výstavby na zelené louce zabraňuje záborům zemědělské půdy a v kombinaci se zajištěním přílivu investic do území ve formě dotací z veřejných rozpočtů ve spojení s vhodným podnikatelským záměrem umožní brownfieldy revitalizovat a znovu využívat.
4. HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ÚZEMÍ Slovo „hodnota“ souvisí především s pojmem „hodnotit“, tedy porovnávat či poměřovat. Jedná se tedy o kvantifikaci a porovnávání charakteristik území. Obecně rozlišujeme hodnoty „vlastní“ a hodnoty „účelové“. Hodnota vlastní je na člověku zcela nezávislá (např. příroda). V kontextu udržitelného rozvoje zaujímají vlastní hodnoty velmi významné místo. Člověk není schopen tyto hodnoty vytvářet a nemá možnost je příliš rozvíjet a udržovat. Bohužel je však schopen je ničit. Proto udržitelný rozvoj staví na respektování vlastních hodnot. Účelové hodnoty nabývají věci či živí tvorové pouze, pokud slouží nějakému danému účelu (např. krajina má pro člověka rekreační hodnotu, pokud se v ní může procházet, sportovat, relaxovat, atd.). Účelové hodnoty se z hlediska člověka velmi těsně pojí s lidskými potřebami. Má-li území fungovat dlouhodobě udržitelným způsobem, musí v něm být v uspokojivé míře zastoupeny hodnoty všech kategorií. Tyto kategorie prakticky odpovídají třem zmíněným pilířům udržitelného rozvoje - environmentálnímu, ekonomickému a sociálnímu. Jednotlivé hodnoty v území jsou vzájemně závislé, navzájem se ovlivňují a často dokonce překrývají nebo naopak vylučují, a není, je prakticky možné chránit či rozvíjet všechny zároveň. Proto nemá smysl hodnotit udržitelnost jednotlivých hodnot území, ale vždy jen celého jejich souboru včetně vnitřních vazeb. Vztahy mezi hodnotami území mohou být následujících 3 typů: 1. hodnoty vzájemně se posilující – některé hodnoty je vhodné sdružovat, protož tak vznikají synergické efekty (současně působící a navzájem se podporující). Například pokud v území 17
bude vybudována turistická atrakce a zároveň budou v území vybudovány ubytovací kapacity a poskytovány služby pro turisty, přiláká to více turistů a financí do území, než kdyby došlo pouze k vybudování turistické atrakce. 2. hodnoty vzájemně se oslabující – je obvyklé, že pokud se některou hodnotu chystáme rozvinout (nebo dokonce nově vytvořit), hrozí poškození či zničení jiné hodnoty. V praxi územního rozvoje a jeho plánování je velmi časté dilema střetu. Například průmyslová továrna velmi pozitivně ovlivní zaměstnanost a ekonomické aspekty v území, na druhou stranu má nepříznivý vliv na životní prostředí. 3. hodnoty vzájemně nezávislé – přesto, že v důsledku vše souvisí se vším, tedy že neexistují na sobě naprosto nezávislé hodnoty, je někdy vazba mezi nimi tak slabá, že ji lze bez problémů zanedbat. Například je-li v obci lyžařský vlek a zároveň se poblíž nachází historický významný objekt, jde s nejvyšší pravděpodobností o hodnoty bez vzájemné závislosti. Hodnoty velmi často úzce souvisejí s problémy. Jedna a tatáž věc může být zároveň hodnotou i problémem. Například významná kulturně-historická památka, která je ve špatném technickém stavu a ohrožuje tím zdraví a životy obyvatel. Místo, které neoplývá hodnotami, ale zároveň ani problémy, tedy je nevýrazné, může být hodnoceno jako hodnotné (je tady klid), ale zároveň jako problémové (chcípl tady pes). Uvědomění si a zohlednění těchto vazeb je důležitou podmínkou udržitelného rozvoje. Abychom mohli hodnoty území chránit a rozvíjet, je nejprve nutné je identifikovat, čili určit v čem hodnota spočívá a které její charakteristiky je třeba chránit. K tomu jsou prakticky používány dva způsoby: „hodnocení zvenku“ – zmapování hodnot, jejich hodnocení v širším kontextu a posouzení relativní důležitosti expertem. Tento způsob se využívá především u hodnot, které mají v rámci dané kultury obecnou platnost a místní obyvatelé je mohou považovat za samozřejmost a nevěnovat jim pozornost. hodnocení zevnitř – hodnocení veřejnosti, která území využívá a velmi dobře mu rozumí. Tento způsob se využívá u hodnot, které by vnějšímu hodnotiteli (expertovi) mohly uniknout, ačkoliv jsou pro zkoumané území významné. Nejlepších výsledků lze dosáhnout pouze při kombinaci obou těchto metod. Expert, který hodnotí území od stolu, může přehlédnout důležité charakteristiky území, které z analýzy dostupných dat nelze odvodit, obyvatelé území si je však uvědomují a dokáží je identifikovat. Veřejnost zase může brát jako samozřejmost charakteristiky, na které jsou zvyklí a nepřikládají jim větší význam na rozdíl od experta, který je snadno identifikuje na základě zkušeností a analýzy dat.
4.1. Limity a únosná kapacita území S hodnotami je možné pozitivně nakládat trojím způsobem: chránit je (tedy udržovat jejich současný stav), rozvíjet je nebo vytvářet nové. Při rozvíjení a vytváření hodnot je však nutné brát v úvahu únosnou kapacitu území a limity území. Limity využití území jsou relativně nepřekročitelnou hranicí pro využití území, působí jako omezení činnosti a ovlivňují tedy rozvoj území. Podle charakteru lze limity využití území rozdělit do čtyř základních skupin: 1. Ochranná pásma stanovená obecně závaznými právními předpisy. 18
2. Ochranná pásma a chráněná území vyhlášená orgány státní správy. 3. Stanovená záplavová území. 4. Limity využití území, které vycházejí z charakteru řešeného území, přírodního potenciálu a historického vývoje území: -
limity přírodní
-
ostatní
U zrodu uvažování o únosnosti stály poznatky o ekologických systémech v přírodě. Ekologie definuje únosnost prostředí jako největší množství jedinců jednoho druhu, které je určité stanoviště schopné uživit, poskytnout jim prostor, úkryt a ostatní životní podmínky, aniž by v populaci došlo ke stresovým projevům z nedostatku některého životně nezbytného zdroje. Pokud je únosná kapacita ekologického systému vyčerpána nebo překročena, dochází ke změnám celého systému či k jeho kolapsu. Komplexnější je však definice únosné kapacity jako schopnost systémů obnovovat svou rovnováhu vůči působení změn vnějšího prostředí. Únosnost prostředí je podmíněna souhrnem dvou potenciálů území: užitý potenciál – souhrn vlastností území, které uspokojují lidské potřeby a představují tak možné zátěže území. Překročení užitného potenciálu vede k negativnímu dopadu na aktivity, které toto překročení způsobily nebo které využívají stejného užitného potenciálu. Příkladem je louka, jejíž užitný potenciál je dán množstvím trávy a tedy i počtem zvířat, která se na ní mohou uživit. rezistentní potenciál – souhrn vlastností území, které představují přirozenou schopnost prostředí zamezit negativnímu působení činitelů, odolávat jejich tlaku a snášet možné zátěže plynoucí z jejich činnosti. Překročení rezistentního potenciálu vede k degradaci území. Příkladem rezistentního potenciálu výše zmíněné louky je její schopnost odolávat erozi v případě sešlapání pasoucími se zvířaty. Únosnou kapacitu území lze kvantifikovat nebo jinak přesněji vyjádřit pomocí prahové hodnoty/kvality, při níž je únosná kapacita vyčerpána v konkrétních podmínkách místa a času. Obrázek 3: Únosná kapacita a její překročení
19
Zdroj: MAIER K., Udržitelný rozvoj území, 2012
Vztahy a vazby mezi jednotlivými hodnotami jde v některých případech promítnout i do vztahů určité hodnoty obecně k daným pilířům. Následující schéma zobrazuje vzájemnou vazbu určitých hodnot mezi pilíři udržitelného rozvoje. Obrázek 4: Působení jevů v jednotlivých pilířích
Body A, B, C rozmístěné v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří cíle udržitelného rozvoje, zobrazují vliv jevů (podtémat) na tyto cíle. Podle intenzity vlivu se jev pohybuje v „síti“ na trojúhelníku. Jev A například zobrazuje ložiska nerostných surovin – ovlivňuje významně environmentální pilíř a zároveň je velmi důležitým indikátorem ekonomického pilíře. Jev B například zobrazuje technická infrastruktura – ovlivňuje významně sociální pilíř a zároveň je také indikátorem ekonomického pilíře a dále je prvkem zasahujícím environmentální pilíř. Jev C například zobrazuje podnikatelská aktivita v území (výroba spotřebního zboží) – ovlivňuje významně ekonomický pilíř a zároveň zasahuje do pilíře sociálního. Pro vyhodnocování a ovlivňování udržitelného rozvoje území je vhodné zohledenit, na kterých úrovních je vhodné a účelné daná témata (podtémata) řešit a v jakém rozsahu. Některá témata je vhodné řešit více na státní úrovni, jiná mají těžiště v úrovni lokální, tedy na úrovni obec nebo správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Na úrovni státu je vhodné řešit např. problematiku obrany a bezpečnosti státu a dále také mezinárodní dopravní infrastrukturu. V kompetenci kraje jsou např. koridory vedení dopravní, dálkové technické infrastruktury a ochrana půdy a vodních zdrojů. Na úrovni SO ORP jsou více řešeny demografické podmínky, občanská vybavenost sídel a struktura ekonomických subjektů v území.
20
Obrázek 5: Posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 19 SZ)
Zdroj: LEPEŠKA, MMR, 2011.
Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich ovlivnění (regulace).
4.2. Vnější vlivy na stabilitu území Území jako každý jiný systém není izolované, ale působí na něj řada vnějších vlivů. K řešení udržitelného rozvoje území nelze přistupovat izolovaně od okolního prostředí, ale v kontextu širšího území se zohledněním vazeb na celou strukturu sídelní sítě. Jednotlivé sídelní útvary a krajina mají řadu vzájemných souvislostí v dopravě, technické infrastruktuře a vztahů k vyšším centrům osídlení (městům) apod. K tomu všemu se přidávají rozhodnutí vyšších úrovní veřejné správy, ať už na regionální, národní, či nadnárodní úrovni, vedené jejich specifickými zájmy (regionální, národní, nadnárodní veřejný zájem), se kterými se území a jeho aktéři musí vyrovnat. Mezi stěžejní vnější vlivy patří faktory: politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologického prostředí. Politicko-právní faktory Politické prostředí ČR Charakter politického prostředí v České republice je dán především systémem parlamentní demokracie, doprovázeným relativně vysokou formální stabilitou institucí, striktním dodržováním procesů a poměrně strnulou (rigidní) Ústavou. Na těchto základech je vystavěn legitimní zastupitelský systém. Samo politické prostředí v České republice je značně nestabilní, již od 90. let nevznikají dostatečně konzistentní většinové vlády, dochází ke střídání pravicových a levicových vlád, což má za následek neochotu přijímat dlouhodobá a koncepční řešení (např. při nepopulárních restriktivních opatřeních). Dosáhnout politické shody při prosazování zásadnějších reforem je velmi obtížné.
21
Bez účinného tlaku občanské společnosti však nelze očekávat významnější změnu. Role veřejnosti je zpravidla omezena na volební proces. Politická scéna je veřejností vnímána jako korupční prostředí s nátlakovými formami a lobbingem. Důsledkem je nízká důvěra občanů jak v politické strany, tak i v instituce státní moci, čehož je projevem např. nízká volební účast. Lepší situace je v municipálním politickém prostředí, i když se v regionální politice objevují situace, kdy skutečně prosazované rozvojové tendence jsou mnohdy podřízeny stranickým hlediskům bez zohlednění skutečných potřeb území. Míra důvěry občanů v Krajský úřad a obecní/městské úřady je poměrně stabilně na vysoké úrovni. Dle reprezentativního výzkumu agentury STEM (obyvatelé České republiky starší 18 let, v období 29. 8. – 5. 9. 2012) důvěřují krajskému úřadu tři pětiny občanů, obecním či městským úřadům důvěřuje dvoutřetinová většina české veřejnosti. Svému obecnímu či městskému úřadu významně častěji důvěřují lidé v menších obcích a městech (do 20 tis. obyvatel). Politicko-ekonomická situace v EU a přeshraniční spolupráce Evropská unie se v poslední době potýká s krizí v mnoha oblastech, její bezprostřední příčina je především ekonomická – dluhová krize v eurozóně. Další příčinou je nedostatečný institucionální rámec a pravidla fungování unie (např. způsob řešení krize, institut vystoupení země z eurozóny). Postupně dochází k posilování euroskeptických stanovisek ve společnosti a stoupá míra nedůvěry vůči institucím EU. Většina území České republiky splňují charakteristiky cílových území evropské kohezní politiky, na které lze čerpat prostředky i v novém programovacím období. Vlivem výše uvedené krize také dochází ke změně charakteru poskytované podpory v rámci kohezní politiky EU a především k jejímu zeštíhlení. Regionální politika V České republice je dle ústavy nastaven smíšený model výkonu veřejné správy, kde je kladen důraz na postavení měst a obcí. Parametry vztahů samospráv a orgánů státní správy jsou definovány Ústavou ČR. Stát může zasahovat do výkonu samosprávných kompetencí krajů a obcí pouze na základě zákona a naopak svěřuje krajům a obcím část své působnosti, tzv. přenesený výkon státní správy. Přesto jsou v české veřejné správě dlouhodobě patrné centralizační tendence, které se projevují především rostoucím zatěžováním obcí a krajů agendami státní správy (mnohdy bez adekvátní úhrady) a nadměrnou regulací výkonu povinností krajů a obcí ve sféře jejich samostatné působnosti (např. školství, veřejná doprava, kultura). Popsané tendence jsou však jen velmi těžko ovlivnitelné a změnu by mohl přinést jen silný společný tlak občanské společnosti a reprezentace krajských i obecních samospráv. Dalším z faktorů je poměrně slabá národní regionální politika, která má za následek prohlubující se územní diferenciaci rozvoje ČR. U nejvýznamnějších sektorových politik a programů však již dochází k postupnému zakomponování regionálních dimenze, které má za cíl posílení podpory slabých oblastí. Ekonomické faktory Ekonomická recese Česká republika se od roku 2008 potýká s následky ekonomické krize, na kterou česká ekonomika reagovala nadprůměrně hlubším propadem než EU-27. Ve většině ekonomik dochází od roku 2010 k postupnému oživení, u některých zemí se růst vyrovnal hodnotám před ekonomickou krizí. V České republice se stále nepodařilo vrátit ekonomiku k trvalejšímu hospodářskému růstu. Dochází k nadměrným restriktivním opatřením a změně spotřebitelského chování obyvatelstva, které ještě více brzdí ekonomický vývoj země. Dopad této recese je zřetelný především v periferních oblastech, kde je kumulovaný výskyt nízkopříjmového obyvatelstva a dlouhodobě negativního vývoje trhu 22
práce. Vlivem růstu cen vzrůstají i životní náklady obyvatel. Ti, kteří si v minulosti vzali půjčky, je mnohdy nejsou schopni splácet a roste počet exekucí. Tento stav je ještě více umocněn tendencí zahraničních investorů k odchodu do zemí s nižšími výrobními náklady. Restrikce veřejných financí S výše uvedeným souvisí také snižování objemu veřejných rozpočtů v důsledku nižších příjmů a tlaku na vyšší výdaje. Stále roste podíl veřejného dluhu k HDP, což následně vede k restrikcím veřejných výdajů. Nedostatek veřejných financí se projevuje napříč všemi úrovněmi veřejných rozpočtů, nejmarkantnější je však na nejnižší úrovni – zejména u malých obcí, které jsou ze svých rozpočtů schopny hradit pouze běžný provoz obce (a to mnohdy s obtížemi). Často tak nedochází k dlouhodobým strategickým rozvojovým investicím, či investicím do oprav a rekonstrukcí obecního majetku. K jejich financování jsou využívány dotace ze strukturálních fondů EU (které ale vyžadují finanční podíl příjemce) a půjčky, což vede k nárůstu zadlužování obcí. Pozitivním efektem je celorepublikový tlak na zprůhledňování toků veřejných financí a jejich efektivní alokaci. Změny na trhu práce V souvislosti s probíhající ekonomickou recesí se stále více prohlubují disparity na trhu práce. Zvyšuje se podíl území s vysokým podílem nezaměstnaných obyvatel. Pro zaměstnavatele tato situace znamená, díky obavám stávajících zaměstnanců o jejich místo a nemožnosti sehnání jiného zaměstnání, zvýšení loajality zaměstnanců, produktivity práce, snížení fluktuace zaměstnanců a klesání tlaku na růst mezd. Situace na nabídkové straně trhu práce v regionu nutí obyvatele k hledání pracovních příležitostí mimo region, kdy musí vážit náklady na dojížďku do zaměstnání a výši výdělku. Vzhledem k obdobné situaci v širším okolí zkoumaného regionu zejména mladí obyvatelé volí možnost přestěhování se za prací, což má za následek další snižování potenciálu rozvoje oblasti. K podpoře řešení této situace jsou dlouhodobě přijímána opatření na podporu podnikatelských aktivit (zejména malého a středního podnikání), jak ze strany centrálních orgánů, tak i vyššího územního samosprávného celku. Jedná se zejména o zjednodušování administrativní náročnosti podnikání a zahájení podnikání, včetně poskytování poradenských služeb 1 . Dále jsou vyhlašovány výzvy na poskytnutí finančních podpor malého a středního podnikání. Nové programovací období EU 2014+ K podpoře rozvoje území je možno čerpat prostředky kohezní politiky EU v novém programovacím období 2014 – 2020. V tomto období ale již dotační rámce operačních programů nebudou tak štědré, jako v předchozích letech. Důraz bude kladen na finanční spoluúčast příjemců a posílení role návratných finančních nástrojů. Sociální faktory Demografický vývoj
Zjednodušení administrativní náročnosti podnikání je dlouhodobým záměrem Vládních reforem v oblasti podpory podnikání. Klíčovým nástrojem je implementace metody RIA (Regulatory Impact Assessment) do legislativního procesu ČR v roce 2007. RIA spočívá v hodnocení dopadů nově vytvářených legislativních norem do území a součástí tohoto hodnocení je dopad na administrativní zátěže. Dále byl zaveden institut Jednotného kontaktního místa, vybudována síť Czech Point a významným nástrojem je postupná informatizace veřejné správy (Portál veřejné správy, postupné vytváření elektronických centrálních registrů, informatizace územní veřejné správy). 1
23
Klíčovým procesem ovlivňujícím vývoj socioprostorové struktury regionů je demografický vývoj s především stárnutí populace. Hlavní příčinou je zejména snižující se porodnost, snižování měr úmrtnosti a prodlužující se délka života. V České republice však dochází k trvalému podceňování tohoto trendu a k odkládání přijetí potřebných reforem (zejména důchodové), což může mít za následek kolaps sociálního systému státu a následně i prudký nárůst podílu obyvatel přímo ohrožených sociálním vyloučením. Tento negativní trend mírně snižuje optimistické očekávání zvýšení porodnosti v souvislosti s příchodem silných ročníků ze 70. let do věku zakládání rodiny, které je však v mnohých regionech oslabováno odchodem mladého obyvatelstva z území za prací. Jedním z negativních faktorů je destabilizace sociálního prostředí v ČR, roste sociálně-ekonomický tlak zejména na mladé rodiny, seniory, samoživitele a jednočlenné a velmi početné domácnosti (zejména nárůst finančních nároků na zajištění domácnosti a životních potřeb). Dochází k rozpadu rodinných a sociálních vazeb ve společnosti. Mladí lidé odkládají vstup do manželství a početí potomků, snižuje se počet sňatků a zvyšuje rozvodovost. Prohlubování sociální polarizace V důsledku zhoršené situace na trhu práce dochází k prohlubování sociální polarizace ve společnosti. Roste podíl skupin obyvatel s nejnižšími příjmy a podíl skupin obyvatel s nejvyššími příjmy, obě tyto skupiny mají naprosto odlišný životní styl a sociální status. Rozdílný životní styl a sociální status souvisí i s rozdílnými lokalitami pro bydlení těchto skupin obyvatel, kteří si podle příjmů vybírají buď lukrativní oblasti k bydlení, nebo se koncentrují v periferních oblastech na hranici sociálního vyloučení. Současně klesá podíl zastoupení středních vrstev. Sociální polarizace vede k postupné degradaci soudržnosti společnosti a nárůstu sociálních rizik (růst sociálního napětí v území). Nová sociální rizika začínají postihovat nejen nejnižší vrstvy společnosti, ale v poslední době přecházejí i do vrstev středních. Jsou postihovány i osoby s vyšším vzděláním, např. vysokoškoláci, kteří se z hlediska příjmů nepohybují ve vysoce placených profesích. Lze předpokládat, že tlak na celou společnost dále poroste. (ACCENDO, 2011) Vzdělávací systém Vzdělávací systém a jeho kvalita je jedním z klíčových faktorů ovlivňující úroveň lidských zdrojů a jejich uplatnitelnost na trhu práce. Současný vzdělávací systém se potýká s nedostatkem financí na straně jedné a na straně druhé s nesouladem mezi požadavky trhu práce a nabídkou vzdělávacích oborů a následně absolventů. V souvislosti se všeobecným tlakem na růst vzdělanosti ubývá v celé republice zájem studentů o učební a praktické obory, ačkoliv poptávka po jejich absolventech roste (MŠMT, Strategie vzdělávání 2020). Naopak se zvyšuje zájem studentů o studium na vysoké škole a paradoxně se tak zvyšuje počet nezaměstnaných vysokoškoláků, často s mizivou praxí (čerství absolventi, kteří očekávají adekvátní platové ohodnocení na vysokoškolské pracovní pozici). Zároveň s tímto trendem dochází ke snižování úrovně vysokého. Pozitivním jevem je preference přírodovědných a technických oborů v chystané reformě vysokého školství. Technologické faktory Reforma podpory vědy a výzkumu Výzkum, vývoj, inovace a nové technologie jsou akcelerátorem ekonomického rozvoje, Česká republika se však v této oblasti nachází pod úrovní evropského průměru. Nedostatečná je zejména úroveň výdajů podniků na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, spolupráce průmyslového sektoru s výzkumem a rozvoj lidských zdrojů v této oblasti. To vše je doprovázeno slabou ochranou 24
duševního vlastnictví. Na národní i regionální úrovni jsou proto vytvářeny a realizovány politiky na podporu inovačních aktivit. Dochází ke změně systému financování vědy a výzkumu, kdy je posílena podpora kvality na úkor kvantity a podporován je především aplikovaný výzkum. Růst významu technologií Jedním z významných faktorů je neustálý rozvoj informačních technologií, které mění charakter komunikace a způsob získávání informací ve společnosti. Trvale pokračuje elektronizace veřejné správy, dochází k posilování role e-governmentu. Dalším významným faktorem je environmentální politika státu spolu s pozitivní změnou postoje společnosti ke kvalitnímu životnímu prostředí. Je zvyšován tlak na podnikatelské aktivity, aby byly využívány materiály a postupy co nejvíce šetrné k životnímu prostředí a zároveň rostou požadavky na redukci čerpání přírodních zdrojů a omezování množství vzniku odpadu. Tyto trendy jsou doprovázeny legislativními změnami, jako je např. novela zákona o ovzduší nařizující výměnu neekologických kotlů (topných zařízení), která výrazně ovlivní rozpočtovou situaci nízkopříjmových domácností – nebudou mít prostředky na nákup nového zařízení. Obrázek 6: Vlivy působící na jednotlivé pilíře území
zdroj: autor
4.3. Překážky udržitelného rozvoje na příkladu Nepálu Nepál prošel řadou institucionálních změn, kdy byl v roce 2008 vyhlášen federativní demokratickou republikou, po odstranění 240 let trvající monarchie, a deset let trvající ozbrojený konflikt (1996 – 2006). Nyní na jeho území probíhají snahy institucionalizovat formu veřejné správy nově vzniklé republiky, včetně sepsání nové ústavy, řady politik, programů a právních rámců, týkajících se rovněž udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Hlavními nástroji přežívajícími již z minulého 25
období jsou: Národní strategie ochrany (1988), Územní plán pro lesnictví (1988), Politika životního prostředí (1993) a akční plán (1996), Plán perspektivního zemědělství (1995), zákon z roku 1996 o ochraně životního prostředí, Strategie Nepálu při ochraně biologické rozmanitosti (2002) a Agenda pro udržitelný rozvoj (2003). Kromě těchto dokumentů Nepál podepsal řadu mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu Úmluvy o biologické rozmanitosti, Agendy 21 a Deklarace tisíciletí OSN. Přes množství těchto dokumentů se nepodařilo navrhnout takový systém, či nástroj, který by účinně pomohl podpořit udržitelný rozvoj. Dokumenty selhávají při jejich realizaci v praxi. Obrázek 7: Život v Nepálu
Zdroj: Vaněček Jiří, soukromý archiv
Překážky udržitelného rozvoje v rámci sociálních a ekonomických pilířů Hlavními překážkami udržitelného rozvoje v Nepálu jsou politická nestabilita, porušování lidských práv a korupce. V minulosti zde byly téměř všechny politické změny zaměřeny na socioekonomický rozvoj pouze elitní skupiny, která prosazovala své zájmy na úkor těch, kteří potřebovali největší pomoc. Diskriminace na základě společenských tříd, kast, etnického původu, náboženství či pohlaví zde podnítili chudobu, hlad, ničení životního prostředí a mnoho konfliktů. Pokud se problém socioekonomického vyloučení nižších vrstev obyvatel nebude v krátkém časovém horizontu řešit, je udržitelný rozvoj Nepálu nemožný. Další hrozbou pro udržitelný rozvoj je nedostatek vhodného vzdělávání a osvěty, stávající vzdělávací systém podporuje konzumerismus a neudržitelný životní styl s důrazem na trh a zisky. Ekonomika Nepálu je založena na zemědělství, ve kterém pracuje více než 65 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z důvodu podpory zemědělství byly postupně zaváděny nové technologie, 26
které dočasně zlepšily situaci potravinové nejistoty a chudoby v některých částech země, na druhou stranu tyto nové postupy zničily dlouho využívané domorodé systémy. Většina těchto aktivit byla nekoncepčního charakteru, zaměřená na krátkodobé výsledky a ne na udržitelném stabilním řešení, které by bylo založeno na původních znalostech a dovednostech obyvatel. To vše vedlo ke snížení soběstačnosti území a nutnost dovážení zdrojů z jiných regionů/států. Ve spojení s neefektivními regulačními mechanismy došlo k situaci, kdy mají nadnárodní společnosti přímý přístup k nepálským rolníkům, kterým prodávají nevhodná semena a další neudržitelné produkty. Toto ve výsledku vede k opětovnému zvyšování již tak extrémní úrovně chudoby obyvatel. K výše uvedenému se přidávají nekalé obchodní praktiky a zavádění celních a netarifních překážek a hygienických opatření bez ohledu na preferenční obchodní dohody. Překážky udržitelného rozvoje v rámci environmentálního pilíře Nepál je zemí s jednou z nejnižších produkcí skleníkových plynu a spotřebou elektrické energie, která indikuje poměrně silný environmentální pilíř, který je však oslabován zejména vlivem změny globálního klimatu. Život v Nepálu negativně ovlivňují v důsledku změny klimatu nepravidelné, nedostatečné nebo nadměrné srážky. Říční systémy, které vznikají ve sněhem pokrytých Himalájích, přivádí vodu určenou k pití, průmyslovému využití a zavlažování po celém subkontinentu v jižní Asii. Při rychlejším tání sněhu v důsledku klimatické změny dojde k nedostatku vody v celé oblasti, spojenému se zvyšujícím se rizikem protržení ledovcových jezer. Další hrozba klimatických změn je v postupné desertifikaci zemědělských ploch. Vládní politiky a programy, které by reagovaly na tyto změny, v Nepálu téměř neexistují a pokud ano, nedokáží být účinné při jejich výkonu. Vláda v Nepálu musí také řešit úbytek biologické rozmanitosti a špatné hospodaření se zemědělskými zdroji. V Nepálu existuje 118 ekosystémů, 75 typů vegetace a 35 typů lesů s významným zastoupením druhů a genetické rozmanitosti. V posledních letech dochází ke snižování biodiverzity ekosystémů, druhů a degradace/destrukce genetických zdrojů. K úbytku ekosystémů dochází v důsledku přeměny přírodního prostředí (lesy, louky a mokřady) k jinému využití. Například dochází k degradaci lesních ekosystémů vlivem úbytku lesních ploch o 1,7 % ročně. Genetické zdroje jsou oslabovány v důsledku ničení přírodních stanovišť, nadměrného spásání, fragmentace pozemků, komercializace zemědělství, rozšíření odrůd s vysokým výnosem a bezohledného používání pesticidů. Dalšími problémy je rostoucí znečištění, vyskytující se požáry, zavádění cizích druhů, nelegální obchod a lov. V důsledku nedostatku informovanosti veřejnosti a nesprávného využívání půdy zemědělci dochází zejména v polovině kopců a vysokých horských zónách v obdobích letních monzunů k erozi a sesuvům půdy. Doporučení pro zlepšení situace Základními problémy v Nepálu jsou: hrubé porušování lidských práv, sociálně-ekonomické vyloučení, nedostatek sociální spravedlnosti a neefektivní hospodaření s přírodními zdroji. K jejich řešení by měla vláda Nepálu přijmout následující opatření:
Podporovat demokracii, mír a spravedlnost; Chránit, dodržovat a naplňovat lidská práva; Řešit základní příčiny chudoby a konfliktů; Podporovat smysluplnou účast občanů ve všech oblastech správy státu; Zamezit korupci v politice na všech úrovních; 27
Prostřednictvím výchovy (vzdělávání, osvěty) zamezit rozšiřujícímu se konzumerizmu a rozvoji společnosti orientované na zisk Zajistit dostatečné investice do výzkumu, vývoje s cílem podpory udržitelného rozvoje země na základě jejich potřeb a priorit; Zapojit místní obyvatele do plánování, provádění a monitoring udržitelného hospodaření s přírodními zdroji; Provádět účinná opatření k řešení dopadu změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů; Investovat do rozvoje využívání alternativních zdrojů energie.
Zdroj: Social Watch 2012, dostupné z www: http://www.socialwatch.org/node/14008.
5. LEGISLATIVNÍ RÁMEC UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ČESKÉ REPUBLICE V českém právním řádu je trvale udržitelný rozvoj zakotven od roku 1992 v zákonu číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí. §1 zákona uvádí, že při ochraně životního prostředí je nutné vycházet z principu trvale udržitelného rozvoje, který zde však byl chápán především v souvislosti s ochranou životního prostředí. Komplexněji byl udržitelný rozvoj České republiky řešen v roce 2004 prostřednictví dokumentu Strategie udržitelného rozvoje České republiky, kde již byl koncept udržitelného rozvoje rozšířen o sociální a ekonomický rozměr. Strategie se však nezabývala aplikací principu udržitelného rozvoje do českých právních předpisů. Strategii udržitelného rozvoje České republiky aktualizoval v roce 2010 Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Tento dokument udává jako rozvoj území jako nejvyšší prioritu, které je nutné dosahovat zlepšením stavu, ale také zlepšením procesů – mimo jiné se jedná o účinné a vzájemně koordinované strategické a územní plánování. Strategický rámec explicitně požaduje, aby jeho cíle byly respektovány veškerými strategickými dokumenty ve všech sektorech a oblastech, tedy i v územním plánování na všech úrovních.
5.1. Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje byla schválena usnesením vlády ČR č. 1242 ze dne 8. prosince 2004. Cílem bylo vytvořit konsenzuální rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru, jako jsou sektorové politiky nebo akční programy. Dokument byl rozčleněn do 6 oblastí, konkrétně 3 základních pilířů (ekonomicky, environmentální, sociální) a oblastí Výzkum, vývoj a vzdělávání; Evropský a mezinárodní kontext a Správa věcí veřejných. V roce 2007 byla vydána Obnovená strategie udržitelného rozvoje. Tento dokument byl předložen na základě Usnesení vlády č. 1242/2004 a konstatuje, že strategické cíle stanovené ve strategii z roku 2004 zůstávají nadále v platnosti bez výrazných změn. Obnovená strategie byla rozčleněna do 12 oblastí, které zkonkretizovaly původních 6 oblastí obsažených ve Strategii z roku 2004. Aktualizace strategie udržitelného rozvoje byla zahájena v roce 2007. Prvním výstupem byl dokument „Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování aktualizované Strategie udržitelného rozvoje ČR“, který byl vládou schválen jako výchozí podklad pro další proces aktualizace. Samotný proces aktualizace byl zahájen zpracováním dokumentu „Aktualizace SUR – Úvodní teze“ v květnu 28
2008, ve kterém byly definovány její základní principy, a obsahoval první návrh strategické vize udržitelného rozvoje pro tuto aktualizaci. „Pracovní verze Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje“ byla uvolněna pro veřejnou diskusi v dubnu 2009. Aktuálně platným dokumentem strategie udržitelného rozvoje byl dne 11. ledna 2010 Vládou ČR Schválen „Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky“ (SRÚR ČR).
5.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Mezi základní dokumenty zabývající se udržitelným rozvojem v ČR patří Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky schválený Vládou ČR 11. ledna 2010. Má nadresortní charakter, slouží jako základní dokument pro všechny ostatní koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Definuje základní principy udržitelného rozvoje, včetně vymezení potřeby vyvážení tří základních pilířů. Dokument je strukturován do pěti prioritních os: 1. společnost a zdraví – problematika podmínek pro zdravý život člověka, tvorby harmonické společnosti a demografického vývoje; 2. ekonomika a inovace – vymezení základního strategického rámce pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR; 3. rozvoj území – vyjadřuje fakt, že klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je územní plánování a jeho důsledné uskutečňování; 4. krajina, ekosystémy a biodiverzita – péče o krajinu; 5. stabilní a bezpečná společnost – určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání, včetně základních principů efektivního fungování státu, veřejné zprávy a občanského sektoru. K tomuto dokument se každé dva roky vypracovává situační zpráva, která vyhodnocuje stav a trendy udržitelného rozvoje v ČR v uvedených prioritních osách. Prioritní osy jsou naplňovány níže uvedenými indikátory udržitelného rozvoje: Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví – naděje na dožití a naděje na dožití ve zdraví, standardizovaná míra úmrtnosti, expozice obyvatel prašnému aerosolu, míra zaměstnanosti starších pracovníků, index stáří a index závislosti atd. Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace – hrubý domácí produkt na osobu, obecná míra nezaměstnanosti, spotřeba primárních energetických zdrojů, nakládání s odpady podle hlavních způsobů nakládání, přístup k internetu atd. Prioritní osa 3: Rozvoj území – tato osa je z hlediska udržitelného rozvoje v územním plánování stěžejní. Prioritní osa je charakterizována níže uvedenými indikátory: a) hrubý domácí produkt na osobu v krajích, b) obecná míra nezaměstnanosti v krajích, c) výdaje na výzkum a vývoj a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v krajích, d) municipality zapojené do realizace metody Místní agenda 21, e) migrační saldo venkovských obcí, f) celková výše příjmů na jednoho obyvatele a dluhová služba v krajích, g) přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopravou v krajích, 29
h) přístup k internetu v krajích, i) počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích, j) výdaje na kulturu v krajích, k) pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí: Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita – indikátor změn území a ekosystémů, výdaje na ochranu životního prostředí, intenzita těžby dřeva atd. Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost – index vnímání korupce, účast ve volbách, deficit a dluh vládního sektoru, průměrná délka soudního řízení, přímá zahraniční investice v ČR atd. Každý indikátor v jednotlivých osách má svého gestora, tedy garanta zpracovávajícího daný indikátor – základní definici, zdrojová data, vývoj indikátoru včetně mezinárodního srovnání. Mezi gestory patří ČSÚ, ČHMÚ, Univerzita Karlova, MŽP, MMR, Transparency International, ČNB atd. (Zpracováno dle MŽP 2012).
5.3. Legislativní rámec územního plánování v kontextu udržitelného rozvoje Z hlediska udržitelného rozvoje je hlavním nástrojem tzv. prostorové plánování. Prostorové plánování se skládá z plánování strategického a územního. Územní plánování určuje plochy, které je možné využít k určitým účelům. Stěžejní právní úpravou územního plánování v ČR je Zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dle tohoto zákona je hlavním cílem územního plánování vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území, definovaný jako „vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“. Strategické plánování, čili plánování rozvoje, by pak mělo říci, co se na jakých plochách bude skutečně dít. Obě složky prostorového plánování by spolu měli úzce komunikovat a vzájemně se ovlivňovat a působit a to vždy s ohledem na udržitelný rozvoj. Tento princip je zahrnut v dokumentu Politika územního rozvoje České republiky (PUR ČR), který v ČR udává základní kritéria všem podřízeným plánovacím dokumentům až na úroveň obecních územních plánů. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. V praxi se však, obzvláště v případě územních plánů, setkáváme s nerespektováním těchto principů a upřednostňováním osobních zájmů na úkor udržitelného rozvoje. Přesto, že územní plánování má zákonem stanovená pravidla, musí být územní plán schválen zastupitelstvem. Členové zastupitelstva však mají často osobní zájem na developerských záměrech a udržitelný rozvoj pro ně není priorita, zastupitelstvo se tímto dopouští protiprávního jednání.
30
Obrázek 8:Ilustrační schéma vazeb PÚR ČR 2008
Pozn.: Ve výše uvedeném schématu nejsou uvedeny vazby na dokumenty regionů soudržnosti, je však nutno počítat i s touto úrovní, zejména ve vztahu na Regionální operační programy. Červené šipky vyjadřují implementaci Územní agendy EU. Zdroj: PÚR 2008: 13
Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich.
31
Instituce a zásadní dokumenty České republiky řešící územní plánování s ohledem na udržitelný rozvoj lze stručně ilustrovat pomocí následujícího schématu: Obrázek 9: Dokumenty týkající se udržitelného rozvoje a územního plánování v ČR
Zdroj: PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2103 Pozn.:Zkratky: MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj, PÚR – Politika územního rozvoje, ZÚR – Zásady územního rozvoje, ÚP– Územní plán
Stavební zákon byl schválen 15. června 2012, v platnost vstoupil ke dni 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by měla přispět ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování a podstatným způsobem tak zkrátit dobu při pořizování a vydávání územních plánů. Změny týkající se územního plánování: 1. Je významně zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku. 2. Rozšířená účast veřejnosti při územním plánování. Nově budou moci občané podávat připomínky ke zprávě o uplatňování PÚR ČR, ZÚR kraje i ÚP. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování ÚPD, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním. 3. Z nezastavitelných pozemků se vypouštějí zemědělské pozemky nad 0,5 ha. Obec, která nemá územní plán, bude tedy smět stavět na všech pozemcích zastavěného území obcí s výjimkou parků, veřejné zeleně a lesních pozemků nad 0,5 ha. 4. Do veřejné technické infrastruktury se nové zařazují stavby ke snižování ohrožení území živelními pohromami.
5.4. Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo sdělením č. j. 21663/ENV/12 z 19. 3. 2012 návrh koncepce Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020 (dále jen „SPŽP“) včetně vyhodnocení jejích vlivů na životní. Nyní je tento dokument projednáván vládou. 32
Návrh státní politiky životního prostředí ČR vymezuje plán na realizaci zejména efektivní ochrany životního prostředí a přispění k efektivnímu využívání přírodních zdrojů v České republice. SPŽP se zaměřuje také na ochranu klimatu, přírody a krajiny a na zlepšení kvality ovzduší. Řídí se dle závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy Evropské unie.
6. HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Udržitelný rozvoj v krajích se hodnotí prostřednictvím rozboru udržitelného rozvoje území v rámci územně analytických podkladů. V Moravskoslezském kraji pořizuje tyto územně analytické podklady (ÚAP) Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Pro územní plánování je nutné znát jak celkové hodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj, tak trendy a směry vývoje území, jeho slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby za jednotlivá témata, popřípadě pilíře. Využit příležitostí a potenciálu a eliminovat hrozeb a slabé stránky území je možné pouze na základě konkrétních informací za pomocí nástrojů prostorového plánování. Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje obsahují 60 kartogramů zobrazujících vyhodnocení 60 různých témat, z nichž lze zjistit silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby a trendy v území. V následujících podkapitolách je uvedeno shrnutí hodnocení jednotlivých pilířů i celkové hodnocení udržitelného rozvoje v Moravskoslezském kraji vycházející z aktualizace ÚAP v roce 2013.
6.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Nejvhodnější podmínky příznivého životního prostředí jsou v území horského masivu Hrubého Jeseníku, Nízkého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd, Těšínských Beskyd a ve střední části Osoblažského výběžku. V těchto oblastech je vysoký podíl území se zvýšenou hodnotou krajiny a přírodně hodnotných ploch. Tyto oblasti se oproti zbytku kraje vyznačují nízkou mírou urbanizace a dopravní zátěže, a naopak velmi dobrou kvalitou ovzduší. Především pro části Moravskoslezských a Těšínských Beskyd, které jsou od velkých měst v krátké dojezdové vzdálenosti, je největší hrozbou trend stále se rozšiřující nekoordinované suburbanizace. Nejnepříznivější hodnoty pro životní prostředí v kraji jsou jednoznačně identifikovány v okolí velkých měst v Ostravské aglomeraci, které jsou zatíženy těžbou černého uhlí a průmyslovou činností, vysokou dopravní zatížeností a koncentrací velkých sídelních center a technické infrastruktury a s tím spojenými lidskými aktivitami. Pro tuto oblast je charakteristické znečištění ovzduší, nízký podíl přírodních ploch a narušené krajinné prostředí.
33
Obrázek 10: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – 2013 – environmentální pilíř
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – aktualizace 2013
6.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj V západní části kraje je patrná výrazná diferenciace (rozdílnost) vlivem výskytu jak ekonomicky rozvinutějších měst, tak malých ekonomicky zaostalejších obcí nejčastěji v periferních oblastech, jako je např. Osoblažsko, Bruntálsko či Rýmařovsko. Toto území je vzdálené od páteřní silniční sítě, což je pro toto území z hlediska udržitelného rozvoje zásadní překážkou. Je zde vysoká nezaměstnanost vlivem nedostatku velkých ekonomických center v dojezdové vzdálenosti, které vytvářejí ve svých spádových oblastech nabídku pracovních příležitostí. Kombinací těchto podmínek a nízkou hustotou osídlení jsou v tomto území nepříznivé podmínky pro územní dělbu práce a slabou podnikatelskou aktivitu. Za socializmu byla většina obyvatel v této oblasti zaměstnána v oblastech zemědělství a lesnictví, jejichž role však vlivem procesu ekonomické transformace na kapitálové hospodářství výrazně klesla. Hlavním potenciálem toho území jsou místní zdroje a přírodní podmínky, které jsou vhodné pro rozvoj služeb cestovního ruchu a rekreace. Území mezi západní a centrální částí kraje má velmi omezené předpoklady ekonomického rozvoje. Je zde velmi špatná dopravní dostupnost z nejbližších hospodářských center (Opava, Bruntál) a prostorová bariéra v podobě vojenského újezdu Libavá, která omezuje dostupnost Olomouckého kraje. Také zde chybí větší ekonomická centra a míra podnikatelské aktivity je nízká. Navíc přírodní hodnoty území vhodné pro rozvoj cestovního ruchu jsou omezeny pouze na okolí údolí řeky Moravice. Centrální část kraje má velmi specifické podmínky vlivem koncentrace výrobních a nevýrobních aktivit a jejich restrukturalizací v nejbližších dvaceti letech. Území má značný rozvojový potenciál 34
spočívající především v terciéru, díky výhodné poloze, dostupností významných dopravních tahů, dobré dostupnosti hlavních ekonomických a sídelních center a vysoké hustotě osídlení. Největší hrozbou je vliv celosvětové ekonomické krize, pokles ceny a produkce uhlí a oceli a nedostatečná rychlost a efektivita restrukturalizace a zvyšování rozmanitosti průmyslu, které mohou vést k hlubokému úpadku území. Jižní a jihovýchodní část kraje zahrnuje prostor Moravskoslezských Beskyd včetně jejich podhůří a území Jablunkovské brázdy, oddělující hraniční masiv Těšínských Beskyd. Oblast podbeskydí má velmi dobré podmínky pro rozvoj. Vyskytuje se zde řada významných sídelních center, je zde dobrá dostupnost rychlostní silnice R48 a velkou průmyslové podniky v čele s automobilkou Hyundai v Nošovicích. Obce na severu Beskyd jsou velmi atraktivní pro bydlení a jsou v dobré dopravní dostupnosti. Významní zaměstnavatelé a silná vazba na Slovensko jsou hlavní předpoklady pro hospodářský růst v oblasti Jablunkova. Oblasti severních a východních Beskyd s dobrou dopravní dostupností disponují jedinečným rekreačním potenciálem. Na druhou stranu horší podmínky pro hospodářský rozvoj mají především obce sevřené mezi horským masivem Beskyd a Frenštátskou brázdou na jihu Těšínských Beskyd. Tyto obce mají podobné charakteristiky v podobě nízké podnikatelské aktivitě, špatné dopravní dostupnosti průmyslových a ekonomických center. Obrázek 11: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – 2013 – hospodářský pilíř
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – aktualizace 2013
6.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel Ukazatel soudržnosti obyvatel bývá interpretována různě. Může se jednat například o vůli obyvatel nestěhovat se z daného území, jejich sounáležitost nebo výhodnost podmínek pro bydlení, tedy souhrn ukazatelů které poskytnou lidem dostupnou práci, dostupné zdravotní a sociální služby, veřejnou infrastrukturu atd. Nejlepší podmínky vykazují obce s vazbou na velká ekonomická a sídelní centra a migračně ziskové obce Frýdlantska a v zázemí Ostravské aglomerace. Na druhé 35
straně spektra jsou obce nejvíce odlehlé od jádra aglomerace, prakticky celé Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko a Vítkovsko a také část beskydských obcí a severní výběžek Hlučínska. Obrázek 12: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – 2013 – sociální pilíř
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – aktualizace 2013
6.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území Nejlepší podmínky v souhrnu všech tří pilířů udržitelného rozvoje byly identifikovány u obcí sousedících na západě s Ostravou a v obci Čeladná v podbeskydí. Do těchto území se v posledních letech stěhují obzvláště mladí lidé s vyšším vzděláním, kteří vyhledávají klidné podmínky pro bydlení v atraktivní přírodní oblasti a zároveň dobrou dopravní dostupnost do velkých ekonomických center, případně zájemce o druhé bydlení v rámci víkendové či letní rekreace. Příznivé podmínky lze identifikovat také ve východní oblasti Ostravské aglomerace mezi Ostravou a Opavou a v části Jeseníků a Beskyd. Hlavním limitem rozvoje západní části je nedostatečná dopravní dostupnost velkých ekonomických center jak Moravskoslezského, tak Olomouckého kraje. Nejméně příznivé podmínky jsou podle očekávání v periferních oblastech, tedy na Osoblažsku, Rýmařovsku, Bruntálsku, Vítkovsku a na severu Hlučínska. Lze říci, že trvale horší předpoklady pro udržitelný rozvoj má západní část kraje. Zhoršené podmínky jsou také na Karvinsku a v některých podbeskydských obcích. Velká ekonomická centra jsou charakteristická kombinací příznivých podmínek pro rozvoj sociálního a ekonomického pilíře, založených na výhodné poloze, hustotě osídlení, dobré dopravní dostupnosti mezi centry a vysokou mírou občanské vybavenosti. Z tohoto důvodu se v tomto území soustředí většina ekonomických aktivit a nabídka pracovních příležitostí. Tyto podmínky splňuje většina větších měst Ostravské aglomerace, bohužel však zároveň všechny trpí nízkými hodnotami pilíře životního prostředí. 36
Obrázek 13: Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – 2013 – celkové vyhodnocení
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – aktualizace 2013
7. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ NA PŘÍKLADU SO ORP HAVÍŘOV I na úrovni SO ORP je udržitelný rozvoj řešen v rámci tzv. územně analytických podkladů (ÚAP) dokumentem nazvaným Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz. Pomocí SWOT analýzy je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené nejen udržitelným rozvojem a územím jako takovým, ale také například s určitým projektem, typem podnikání, 37
podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. Ukázka přístupu ke zpracování RURÚ je uvedena na příkladu SO ORP Havířov Při hodnocení jednotlivých témat byla využita multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických ukazatelích (indikátorech) kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Procesy zpracování RURÚ mapuje následující schéma:
38
Obrázek 14: Schéma rozboru udržitelného rozvoje území
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory
Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady
práce a další
Údaje o území poskytované ze zákona
ÚAP
ÚPD
Aktualizace
Výkres hodnot
Výkres limitů
Aktuální datový model
Výkres záměrů na provedení změn
Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:
Témata pilíře:
Témata pilíře:
Horninové prost. a geologie Vodní režim
Výstupy: Socio-demograf. podmínky
SWOT analýza
Hygiena životního prostředí
Problémy k řešení
Bydlení
Ochrana přírody a krajiny
SWOT analýza Problémy k řešení
Ekonomický pilíř
Sociální pilíř
Výstupy
Environmentální pilíř
Rekreace a cestovní ruch
Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výstupy: SWOT analýza Problémy k řešení
Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje – aktualizace 2013
39
Průběžný PROCES
Hospodářské podmínky
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SO ORP Havířov Nejsilnější stránkou všech obcí i celého SO ORP Havířov je veřejná technická infrastruktura z důvodu vysoké úrovně pokrytí zejména zásobování médii a energiemi a likvidací odpadních vod. V SO ORP Havířov je nejslabší stránkou stav ekonomický pilíř (trh práce), jedná se zejména o nízkou míru podnikatelské aktivity, vysokou míru nezaměstnanosti a nedostatek pracovních příležitostí. Spíše záporný charakter má v celém ORP stav hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, rekreace, daňová výtěžnost a regionální ekonomika. Silnou stránkou je dále dopravní infrastruktura, bydlení, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Tabulka 1: Příklad SWOT analýzy – SO ORP Havířov, sociální pilíř SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
SO ORP Havířov je jeden z nejlépe vybavených regionů vodovodem v ČR.
Občasné poklesy tlaku ve vodovodním řádu ve městě Havířov a obci Horní Bludovice.
Vysoká kvalita pitné vody a absence problémů se zásobováním.
Špatný stav kanalizační sítě způsobený vlivem důlních otřesů v obci Horní Suchá.
Dobrá úroveň likvidace komunálních odpadních vod v celém SO ORP Havířov způsobena vysokým podílem (zejména v centrálních částech) napojení domácností v jednotlivých obcích na kanalizaci.
Chybějící odkanalizování okrajových částí v obci Těrlicko, Horní Bludovice, Albrechtice a převážně jižní část Havířova
Všechny obce jsou napojeny na ČOV, které mají dostatečnou kapacitu.
Špatný stav ČOV Nový Svět v obci Albrechtice, obec Horní Suchá nemá vybudovanou vlastní ČOV, je závislé na Havířovu.
Celé území správního obvodu je plošně plynofikováno.
Nedostatečná úroveň plynofikace v obci Horní Suchá (pouze 50 % napojených domů).
Území SO ORP je dostatečně zásobováno dodávkami tepla centrální tepelnou soustavou či plynovými kotelnami v některých obcích (Havířov, Horní Suchá).
Absence velkého zdroje elektrické energie na území správního obvodu.
Zásobování Havířova teplem z teplárny Karviná. Hustá sít distribučních stanic a vedení VN. PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
V SO ORP Havířov jsou vymezeny plochy a koridory pro záměry v oblasti plynoenergetiky a elektroenergetiky nadmístního významu v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje.
Zhoršení kvality vodních toků a dalších složek životního prostředí vypouštěním naředěných splaškových odpadních vod do recipientu z okrajových dosud nenapojených částí obcí.
Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a zvyšování napojení domácností na veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV. Napojení okrajových částí obcí na kanalizaci.
Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku zdražování cen energií a s tím spojené zhoršený stav životního prostředí.
Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů na budování technické infrastruktury.
V důsledku poddolovaného území hrozba havárie infrastruktury technických sítí (vodovody, plynovody, kanalizace) – Horní Suchá, severní část Havířova.
Využívání alternativních zdrojů energií informovanost obyvatel o těchto možnostech.
a
lepší
Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou vyjádřeny třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda).
40
Obrázek 15: Výsledné améby vyváženosti pilířů za jednotlivé obce SO ORP Havířov
Zdroj: PROCES, Územně analytické podklady SO ORP Havířov
Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky, občanská vybavenost 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost
41
SHRNUTÍ Pojem udržitelný rozvoj lze chápat z několika pohledů: jako schopnost zabezpečovat potřeby současných generací, aniž by bylo znemožněno zabezpečování potřeb generacím budoucím, jako vyvážený stav mezi třemi základními pilíři, nebo z hlediska kapitálového přístupu. Otázkou však zůstává, zda lze skutečně zajistit trvale udržitelný rozvoj, jelikož rozvíjet se nelze donekonečna. I proto by bylo lepší nazvat tento růst spíše dlouhodobě udržitelným. Jelikož je ovšem cílem blahobyt člověka, je vše zejména o jeho přístupu nejen k sobě samému, ale také k jeho okolí, zejména přírodě. Snaha definovat cestu udržitelného růstu je tedy spíše hledáním kompromisů mezi člověkem a přírodou. Přitom bychom si měli uvědomit, že člověk bez přírody nemůže existovat, zatímco příroda si bez něj poradí sama. Tuhle myšlenku je třeba zohlednit při plánování v území nejen v globálním rámci, ale i na nižších úrovních. KONTROLNÍ OTÁZKA 1. Jaké jsou přístupy k udržitelnému rozvoji? 2. Musí politika České republiky dodržovat principy udržitelného rozvoje a proč? 3. Jaké jsou 3 základní pilíře a co do nich patří? ŘEŠENÍ Koncept udržitelného rozvoje byl vytvořen ekology, ale v současné době je rozšířen i z pohledu ekonomů a sociologů. Udržitelný rozvoj je klíčový koncept politiky Evropské unie, která je nadřazena politice České republiky. V naší ústavě je článek o inkorporaci evropských norem do českého legislativního prostředí. Základními pilíři udržitelného rozvoje je pilíř environmentální, tj. přírodní prostředí, ve kterém žijeme, sociální, který je charakterizovaný soudržnosti obyvatel, posilování identity s územím, a pilíř ekonomický, daný ekonomickou výkonosti území, dostatkem pracovních příležitostí. ÚKOLY K PROCVIČENÍ Uveďte konkrétní příklady aplikace udržitelného rozvoje na krajské nebo obecní úrovni.
42
SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA ACCENDO, Nová sociální rizika, 2011. DALY, Herman E. (1991) Steady State Economics, 2nd ed., Washington, D. C.: Island Press. HRUŠKA Lubor, FOLDYNOVÁ, Ivana a kol. (2013) Metodika vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Osrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. HRUŠKA Lubor, FOLDYNOVÁ, Ivana a kol. (2014) Stanovení potřebnosti veřejných investic v území s důrazem na účelnost, efektivnost a hospodárnost. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. HRUŠKA-TVRDÝ Lubor. Změny ve struktuře osídlení a jejich dopad na rozvoj měst a regionů: Pohled prostorové sociologie s využitím multikriteriálních analýz. 1. vyd. Ostrava: ACCENDO o.p.s., 2012. ISBN 978-80-904810-4-6. s. 318. KELLER Jan (2009) Nejistota a důvěra. Slon, Praha. LUTZ, Wolfgang et al. (2002) Population and Environment: Methods of Analysis, New York: Population Council, 2002. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-41987. PROCES, Udržitelný rozvoj v územním plánování, 2013. Územně analytické podklady včetně rozboru udržitelného rozvoje území zpracované společností PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. (2010 až 2014). Internetové zdroje: About the UN Commission on Sustainable Development (CSD) (2009) UN Department of Economic and Social Affairs: Division for Sustainable Development [cit. 2012-10-14]. Dostupné z WWW:
. Free the children: sustainable development [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: . HARRIS Jonathan M. (2003) Sustainability and Sustainable Development, International Society for Ecological Economics. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z WWW: . OECD (2004) Key Environmental Indicators [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: . Sustainable Rural Development (2004) HEILIG, Gerhard K, Laxenburg: International Institute for Applied Systems Analysis . [cit. 2004-02-14]. Dostupné z WWW: Unsustainability: Caused and consequence Social Watch [cit. 2014-08-22]. Dostupné z WWW: .
43
ČÁST B PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STUDENTY A ŽÁKY
1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL Tato aktivita je vhodná pro 3. a 4. třídy základních škol.
1.1. JAK FUNGUJE REGION? Nyní máš šanci být starostou nebo primátorem a ovlivnit území, ve kterém žiješ. Čeká na tebe jednání s hejtmanem k prosazování významných staveb v rámci kraje, jednání s investory o výstavbě tak významných staveb, jako jsou bytové domy, parky, školy, ale i jaderné elektrárny nebo jatka. Seznámíš se základními principy, jak funguje Motivace město a region a co to znamená udržitelný rozvoj v praxi. Tento pracovní list ti pomůže pochopit co všechno je nutné při rozhodování v území zohlednit. Držíme ti palce a přejeme řadu úspěchů! A/ Co je to udržitelný rozvoj? Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí. Proto je nutné mít v obci k dispozici všechny typy staveb. Zjednodušeně můžeme říci, že máme stavby: ekonomicky významné, průmyslové – červené sociální zázemí a bydlení – modré rekreační, přírodní – zelené V městských parcích nebo v sadech nezaměstnáte všechny občany města.
44
Vysvětlení
B/ Obec, ve které žijeme Doplň informace do textu a odpověz na otázku:
Úkol
Jak se jmenuje obec, ve které bydlíš?
Starosta se jmenuje a byl do zastupitelstva stranu/hnutí
zvolen
za
Obec leží v kraji kde krajským městem je
C/ Stavby ve městě Seznam staveb, které se mohou vyskytovat ve městě, v němž bydlíš, nebo ve městě ve tvém okolí:
L
45
Podtrhni tužkou ty stavby, které v tomto městě stojí. Na konec doplň dvě významné stavby ze svého okolí, které v seznamu chybějí. Nejdříve ve dvojicích překontrolujte a proberte, jestli jste podtrhli všechny významné stavby ze svého města.
Následně vše po vyzvání učitele proberte v rámci celé třídy. Učitel na tabuli dopíše stavby, které v seznamu chyběly, a vy si je popřípadě doplňte.
Vytvoř mapu města na papír A2 neboA3 a zkresli/vystřihni a nalep do něj stavby uvedené v tabulce.
Úkol
Úkol s učitelem
Úkol
D/ Spalovna odpadu Hejtman chce umístit v blízkosti Vašeho města spalovnu odpadu, která je důležitá pro celý kraj. Jak se zachováte? Zdůvodněte, proč je spalovna pro obec/město důležitá, nebo proč byste ji ve městě/obci nechtěli. Kam byste spalovnu umístili a proč?
Situace
Úkol
E/ Průmyslový podnik Přijde investor ze zahraničí a hledá vhodný pozemek pro svůj podnik.
Situace
Co mu nabídnete? Úkol
Kde byste danou stavbu umístili? Co budete po investorovi požadovat? F/ Závěr Představit spolužákům své scénáře, zdůvodnění investičních záměrů (spalovna, průmyslový podnik) Máte na to 10 minut (na jednání s politiky, musíte být struční a umět
46
Úkol s učitelem
vystihnout podstatu, a nezpochybnitelné argumenty. Hodnotící komise pedagog a dva spolužáci vyberou nejrealističtější scénáře a nejlépe zdůvodněné rozhodnutí. Nejlepší tým dostane odměnu.
2. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2.1. NAŠE POTŘEBY Z POHLEDU BUDOUCÍCH GENERACÍ, ANEB CO PO NÁS ZÚSTANE NAŠIM DĚTEM Zamýšleli jste se někdy nad počínáním člověka na Zemi? Planeta Země člověku přináší základní suroviny a zdroje nutné pro jeho život. V celé naší sluneční soustavě neexistuje jiná planeta, na které bychom mohli žít jen na základě jejích zdrojů. Svým vývojem se člověk postavil do role jakéhosi „hospodáře“ planety Země. Aby byl člověk dobrým hospodářem, který nemyslí jen na sebe, ale snaží se zvelebovat a rozvíjet to, co mu bylo dáno, musí ctít principy udržitelného rozvoje. Základním principem je využívání zdrojů tak, aby uspokojil své potřeby, ale zároveň, aby své potřeby mohly využít i budoucí generace.
Motivace
A/ Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji?
?
Pojmy obnovitelné a neobnovitelné zdroje nejsou úplně přesné. Správně by se podle jejich podstaty měly spíše uvádět rychle obnovitelné zdroje a pomalu obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje energie jsou takové zdroje, které se v blízkosti zemského povrchu přirozeně obnovují v průběhu jejich využívání. Za neobnovitelný zdroj energie je obvykle považován takový zdroj energie, jehož vyčerpání je očekáváno v horizontu maximálně stovek let, ale jeho případné obnovení by trvalo mnohonásobně déle. 1. Se svými spolužáky a s pomocí učitele rozdělte zdroje energie, které znáte na obnovitelné a neobnovitelné.
Úkol s otázkou k zamyšlení
2. Jak souvisí obnovitelné zdroje energie s udržitelným rozvojem?
B/ Je Vaše třída dobrým hospodářem?
?
Představte si, že je vaše třída představuje populaci celé planety. List papíru představuje zásoby uhlí celé planety Země. Nechte list papíru kolovat po třídě a každý si utrhněte kus papíru, abyste v zimě Úkol neumrzli. s otázkami k 1. Zbyly Vám nějaké zásoby uhlí pro další generace? Neumrznou Vaše děti? zamyšlení 2. Je uhlí obnovitelným nebo neobnovitelným zdrojem energie? Jak dlouho trvá přeměna dřeva na uhlí? 47
2.2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V SOULADU SE ZÁKLADNÍMI ŽIVOTNÍMI POTŘEBAMI Už jste se určitě setkali s pojmy, jako jsou redukce odpadu a recyklace a vnímáte politické debaty o otázkách znečištění, či globálního oteplování. Zkoumali jste však již vlastní chování a možnosti, kterými můžete podporovat udržitelný rozvoj či mu naopak klást překážky? Uvědomujete si rozdíl mezi potřebami a problémy České republiky a rozvojových zemí a jejich vzájemné vazby? V této pracovní aktivitě zjistíte závislosti mezi nakládáním s odpady ve vašem běžném životě a o tom, jak změna vašeho denního chování může ovlivnit životní prostředí, dozvíte se o základních potřebach občanské vybavenosti v rozvojových zemích a možnostech, jak rozvoje země mohou přispět k udržitelnému rozvoji Země.
Motivace
A/ Jaké jsou tvé potřeby pro život? Nakreslete jednoduchý obrázek člověka a kolem něj napište věci, které jsou pro vás, jako člověka, nezbytné k životu. Poté kolem člověka s jeho potřebami nakreslete dům a kolem něj napište věci, které váš dům potřebuje k tomu, aby vše v něm bylo funkční. Nakonec nakresli před domem auto, do něj číslem napiš, kolik jich v domácnosti máte a kolem něho napiš, vše, co je nutné pro jeho provoz.
Úkol
B/ Jaké odpady produkujeme běžným životem a jak se jich zbavujeme? Na základě vámi vytvořeného obrázku a popisu potřeb vaší rodiny vypište seznam odpadů, které produkujete jako lidé, jaké odpady produkuje váš dům a jaké odpady produkují vaše motorová vozidla.
48
Úkol
Následně vše po vyzvání učitele proberte v rámci celé třídy. Ke každému typu odpadu určete, jakým způsobem se ho z vašeho domova zbavujete. Spatřujete nějaké problémy na vašem či na běžném modelu nakládání s těmito odpady nějaký problém? Jaký? Kam odchází všechen odpad po té, co se dostane pryč z vašeho domova?
Vraťte se k původnímu obrázku a napište k němu, jakým způsobem byste mohli uspokojit co nejvíce svých potřeb a přitom být co nejvíce šetrní k životnímu prostředí.
Úkol s učitelem
Úkol
C/ Co je to udržitelný rozvoj? Na příklad potřeb člověka a zároveň jeho produkci odpadu jsme si ukázali základ udržitelného rozvoje. Jedna z definic udržitelné rozvoje udává, že je třeba uspokojit potřeby současné generace, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Tato definice v důsledku nelze chápat pouze v kontextu životního prostředí, ale v kontextu 3 pilířů, které se navzájem ovlivňují. K tomu, abychom uspokojili své potřeby, potřebujeme kromě zdrojů z přírody také sociální (sociální a zdravotní služby, občanskou vybavenost, školství, služby…) a finanční zázemí (dostatek peněz na uspokojení potřeb).
Vysvětlení
Udržitelný rozvoj území tedy „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí.
?
Co jste zjistili o vašem chování, či chování vaší rodiny, ohledně spotřeby a produkce odpadů? Jaké změny můžete ve svém chování udělat pro podpoření udržitelného rozvoje? V co doufáte, že vaše generace bude dělat jinak než ta stávající a co zanechá generacím budoucí?
49
Otázky k zamyšlení
2.3. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROZVOJOVÝCH (CHUDÝCH) ZEMÍCH V rozvojových zemích vypadá ranní rutina jinak než u nás. Pokud byste byli jedním z miliard lidí, kteří žijí v chudinské čtvrti (tzv. slamu), byla by vašim domovem pouze plechová bouda. Jedinou vodu, kterou byste měli k dispozici, byste museli nosit domů na velké vzdálenosti. V případě, že byste zrovna měly jídlo, měli byste problém nalézt palivo na oheň pro jeho uvaření. Sdíleli byste WC bez tekoucí vody s dalšími stovkami rodin. Vzhledem k tomu, že byste neměli oficiální adresu a nedostatek peněz, nechodili byste do školy a již jako malé děti byste byli nuceni pracovat jako dělník.
Motivace
Existují možnosti, jak pomoci lidem z rozvojových zemí? Je možné v těchto zemích vůbec mluvit o udržitelném rozvoji?
Do následující mapy zakroužkujte modře rozvinuté oblasti a červeně oblasti rozvojových zemí. Jakou vazbu spatřujete mezi udržitelným rozvojem a rozvinutostí zemí?
Jakou vazbu spatřujete mezi udržitelným rozvojem a rozvinutostí zemí?
Která z následujících forem aktivní pomoci by podle vás nejvíce pomohla a proč? Diskutujte se spolužáky, jaká pomoc je podle vás nejvhodnější, z jakého důvodu a co by tato pomoc mohla všechno ovlivnit. 1. Darování peněz Jak by více peněz mohlo zlepšit vzdělávání, zdravotní péči či 50
Úkol
Úkol
Úkol s učitelem
2.
3.
4.
5.
?
snížit chudobu? Poznámka: Představte si a porovnejte rozdíl vašeho přístupu k penězům, kdy vám je rodiče dají jen z důvodu, že něco potřebujete a situaci, kdy si musíte peníze odpracovat Rozvoj obchodu Mohou lidé v rozvojových zemích vydělávat větší množství peněz, pokud budou zboží prodávat na mezinárodních trzích.? Snížení zadlužení Pomohlo by rozvojovým zemí snížení úvěrů a poplatků za půjčky? Pomohlo by jim odpuštění dluhů? Jaký vliv by to mohlo mít na další rozvoj? Nákup tzv. „fair trade“ zboží Lidé z rozvinutých zemí si mohou záměrně vybírat zboží z rozvojových zemí. Peníze z prodeje zboží v zahraničí jde přímo zpět do komunity, která zboží vytvořila. Vytvoření udržitelného zdroje příjmů Lidem v rozvojových zemích lze darovat například dobytek, který mohou dojit (krávy, kozy…) nebo přístroje, se kterými mohou vytvářet vlastní produkty (např. šicí stroje…).
Rozvojová pomoc v Ekvádoru V Ekvádoru v provincii Chimboraso probíhá rozvojová pomoc prostřednictvím několika dobrovolníků. Chimboraso je jednou z nejchudších provincií v Ekvádoru. V malé vesnici Pulingi San Pablo se obyvatelé potýkají s problémy chudoby, špatnému přístupu ke vzdělání a obecně problémem žití udržitelným způsobem. Rozvojová pomoc dobrovolníků zde spočívá právě v nastavování prostředků pro udržitelný rozvoj. Nejprve zde dobrovolníci opravili 2 školy a chovnou stanici morčat. Morčata jsou v Ekvádoru pochoutkou a členové místní komunity díky tomu mohli zefektivnit a zintenzivnit jejich chov a prodej na trhu. Obchod s morčaty poskytuje dobrý zdroj udržitelného výnosu. Členové místní komunity nepracují pouze na ekofarmě, ale starají se o svou zemi, vychovávají společně děti a pracují ve družstvech, která zde byla vytvořena s pomocí mezinárodních dobrovolníků. Každou středu se ženy z komunity scházejí a společně pletou a háčkují. Vytvářejí oblečení, které následně prodávají nejen turistům, ale i místním obyvatelům. Peníze z prodeje těchto věcí rozdělují stejným dílem. Tím nejen zaručují další zdroj příjmu, ale také mají možnost kupovat vln z jiných místních komunit, čímž podporují obchod a rozvoj celé oblasti. Díky této pomoci dobrovolníků, která komunitě zajistila udržitelné příjmy, mohou její členové zajistit dostatek potravy a obecně potřeb jejich rodin, posílat děti do škol a žít udržitelnějším způsobem života. Má smysl práce dobrovolníků v Ekvádoru? Jaké vás napadají další alternativy pomoci s ohledem na udržitelný rozvoj? Čekání na „zázračného ptáka“ Když za druhé světové války na Tichomořských ostrovech přistála 51
Otázky k zamyšlení
americká armáda, viděli domorodci, jak vojáci vykáceli kus pralesa, viděli muže se sluchátky na uších, jak hovoří do jakési krabice, a pochytili často opakované slovo "cargo". Pak další vojáci zamávali velkými mávátky na okraji vykácené plochy. Po chvíli se na nebi objevil velký pták, přistál a z jeho útrob vyšly nevídané, dobré a užitečné věci: jídlo, oblečení, boty, stany, zbraně... Druhá světová válka skončila, Američané odjeli, vzpomínka na zázračného ptáka však zůstala. A tak si domorodci vykáceli kus pralesa, z půlek kokosových ořechů si udělali sluchátka, do krabice volali "cargo, cargo" a mávali velkými mávátky. Kupodivu zázračný pták nepřiletěl, a to ani po dalším a dalším důkladném vylepšování mávátek. Je podobnost s dnešní "vyspělou" civilizací čistě náhodná? Je zdánlivá pomoc vyspělých zemí těm rozvojovým vždy ku prospěchu? Jaký základní rozdíl spatřujete v těchto dvou článcích?
3. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO STŘEDNÍ ŠKOLY 3.1. SLOŽKY (PILÍŘE) UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zní to velmi krkolomně, ale jinými slovy: Lidé žijící v regionu budou spokojení, pokud zde mají příležitost pracovat, bydlet, chodit do školy nebo k lékaři a samozřejmě i relaxovat. To vše by mělo být v rovnováze tak, aby nedocházelo k narušování životního prostředí.
Motivace
Udržitelný rozvoj se proto skládá ze 3 hlavních složek, tedy pilířů: environmentálního, sociálního, ekonomického. A/ Identifikace převládajících funkcí regionů z pohledu pilířů UR Zakreslete do slepé mapy oblasti, které jasně převažují v určitém pilíři. ekonomicky významné, průmyslové – červené sociální zázemí a bydlení – modré rekreační, přírodní – zelené Využijte k tomu své znalosti o velkých průmyslových podnicích, přírodních podmínkách, sídlech s převážně obytnou funkcí atd. a to nejen v měřítku České republiky jako celku, ale i na úrovni Moravskoslezského kraje.
52
Úkol
B/ Analýza současného stavu území s ohledem na udržitelný rozvoj Vždy ve dvojici si vyberte území SO ORP v Moravskoslezském kraji. Pro toto území si každá dvojice vybere na zpracování jeden z pilířů udržitelného rozvoje: přírodní (environmentální) hospodářský (ekonomický), sociální. Na internetu najděte k vámi vybrané oblasti územně analytické podklady (ÚAP) a pomocí těchto dokumentů vypište základní charakteristiku území a vámi vybraného pilíře v něm. o o o
Na základě hlavních charakteristik území a vámi vybraného pilíře vytvořte stručnou SWOT analýzu, ve které zhodnotíte nejdůležitější silné a slabé stránky a příležitosti a hrozby pro udržitelný rozvoj.
53
Úkol
Úkol
Na základě SWOT analýzy se pokuste na internetu najít data k některému ukazateli vámi vybraného pilíře (pomůžou vám zdroje z ÚAP). Až tato data najdete, pokuste se je porovnat v prostoru (srovnání s vyšším územním celkem – kraj, ČR…) či čase (aspoň za 2 různá časová období) a vytvořit z těchto dat graf (viz ukázka níže).
Úkol
Ukázka grafu – Vývoj míry nezaměstnanosti v porovnání mezi územními celky
Z trendu poklesu volných pracovních míst částečně vybočuje měsíc listopad, nicméně výše uvedené trendy budou pokračovat v prosinci 2008 a lednu 2009. Z hlediska počtu uchazečů dochází k nárůstu jejich počtu především v SO ORP Bruntál, Vítkov, Nový Jičín, Kopřivnice a Frenštát pod Radhoštěm. Hlavní vliv na tuto situaci mají první problémy v automobilovém průmyslu, které postihují především externí dodavatele těchto firem. Zpočátku se jedná hlavně o menší dodavatele, kteří nemají dostatečný kapitál k překonání krize. V SO ORP Bruntál se v tomto období problémy začínají dotýkat i plastikářského průmyslu. Stále přetrvávají problémy v těžbě dřeva, což postihuje především oblast Jeseníků a Beskyd. Jižní část výše zmíněného území je postižena problémem v automobilovém průmyslu. Do problémů se již od listopadu dostává Visteon Autopal Nový Jičín, V Kopřivnici má problémy Tatra i firmy v průmyslové zóně. V SO ORP Frenštát závod Continental Automotive Systems Czech Republic specializující se na výrobu autoelektroniky během října a listopadu propustil 70 kmenových zaměstnanců.
54
3.2. PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Udržitelný rozvoj se řídí základními principy. K jejich definování a pochopení je dobré uvědomit si vývoj Země od jejího počátku, vznik Motivace života, vývoj člověka a jeho působení na Zemi. To vše popisuje film s českým překladem „Domov aneb kam směřuje naše cesta“. A/ Domov aneb kam směřuje naše cesta Francouzský filmař Y. A. Bertrand natočil světoznámí a celosvětově uznávaný film „HOME“. Tento film skvěle ukazuje principy udržitelného rozvoje. Ve filmu jsou zachyceny změny zemského povrchu způsobené lidskou činností. Podívejte se na posledních 45 minut filmu a pokuste se určit základní principy udržitelného rozvoje.
Úkol
Po skončení filmu diskutujte se spolužáky nad principy udržitelného rozvoje, které jste díky filmu identifikovali.
B/ Negativní vliv činnosti člověka na Zemi Na základě filmu, který jste zhlédli v předešlém úkolu, vyjmenujte možné negativní dopady způsobené činností člověka na Zemi.
Úkol a otázka k Zmírnily by se tyto negativní dopady, kdyby lidstvo uplatňovalo zamyšlení koncept udržitelného rozvoje?
3.3. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PODMÍNEK ÚZEMÍ PRO JEHO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Aby bylo možné v území působit udržitelným způsobem, je nutné v prostoru a čase plánovat. K plánování je nutné nejprve analyzovat současný stav, porovnat stav v prostoru či v čase a zjistit základní trendy vývoje, či možné vývojové scénáře. Takto provedená analýza je pak podkladem k plánování udržitelného rozvoje, ale zároveň se jedná Motivace o typický postup ve vědeckém bádání napříč obory. V této pracovní aktivitě se naučíte pracovat s různými zdroji pro získání informací týkajících se stavu území, jeho trendů, predikcí a scénářů vývoje, které jsou nutné pro prostorové plánování s ohledem na udržitelný rozvoj. A/ Tematické oblasti k řešení v kontextu udržitelného rozvoje území V rámci týmů řešte případovou studii ve Vámi vybrané oblasti a ve Vámi vybraném území. Níže jsou popsány jednotlivé kroky, které budou společné pro všechna řešená témata: 1. Výběr území a tématu – vyberte si jakoukoliv obec (SO ORP) 55
Úkol
v Moravskoslezském kraji, na které budete analýzu aplikovat. Následně si vyberte tematickou oblast z níže uvedeného výčtu. 2. Sociodemografický úvod do území - vyhodnoťte základní sociodemografické charakteristiky území (na základě přiložené datové matice). 3. Vyhodnocení tematické oblasti v území a porovnání širších souvislostí - Vyhodnoťte základní charakteristiky území (obec, SO ORP) v rámci vámi vybrané tematické oblasti a porovnejte je s charakteristikami vyššího územně správního celku (SO ORP, kraj). 4. Definice kritérií - nadefinujte kritéria, podle kterých budete hodnotit Vámi vybrané téma a indikátory, které budou kritéria naplňovat. 5. Ohodnocení expertním posouzením- ohodnoťte naplnění kritérií na základě stanovených indikátorů dle metody sémantického diferenciálu. Jednotlivá kritéria budou ohodnocena na 7 bodové škále <-3;3>, kde -3 značí nejhorší stav a 3 nejlepší stav. Výsledky vizualizujte prostřednictvím jednoduchých grafů. 6. Interpretace výsledků a tvorba prezentace - výsledky budou vizualizovány ve formě jednoduchých grafů a následně prezentovány ostatním účastníkům kurzu s využitím prezentace v PowerPointu formátu. Sociální rizika V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k ekonomické polarizaci společnosti, která se projevuje v prostoru na úrovni regionů růstem regionálních disparit, na úrovni měst nárůstem vyloučených lokalit – ghett. Na pozadí soudobé transformace společnosti vyvstávají staronová sociální rizika znovu se projevující v oblastech řízení politiky státu rozpadem dlouhodobě budovaných sociálních struktur a pojistných systémů, v poskytování sociálních služeb extrémními požadavky na trhu práce, přerozdělováním ekonomických zdrojů, změnou potřeb ve vzdělávání. Soudobá postindustriální společnost s sebou přináší tvrdou realitu sociální nesouměřitelnosti, chudoby, bezdomovectví, sociálních nejistot uprostřed ekonomicky nejvyspělejších zemí. V území se sociální rizika projevují nárůstem kriminality, rozvodovosti, zvyšováním počtu nízko-kvalifikované pracovní síly, růstem dlouhodobé nezaměstnanosti, zvyšování objemu vyplacených sociálních dávek (zejm. hmotné nouze), snižování příjmové úrovně obyvatel apod. Cestovní ruch Cestovní ruch (často označovaný jako turistický průmysl), má za cíl umožnit, organizovat a zpříjemnit osobám cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je cestující osoba se specifickými potřebami, které uspokojuje široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Dopad cestovního ruchu na území má v ekonomických souvislostech multiplikační efekt. Využívání území pro cestovní ruch je podmíněno jeho rekreačním potenciálem, což je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit – tzn. rekreačních atraktivit a 56
rekreační infrastruktury. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Ekonomika a podnikání v území V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání a může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Důležitým aspektem regionální ekonomiky je charakteristika trhu práce, která je dána poptávkou po práci a na straně druhé její nabídkou. Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Indikátorem ekonomické funkce území může být také daňová výtěžnost, která je sice dána pravidly rozpočtového určení daní, ale je ovlivněna velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce (zejm. daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti). Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Občanská vybavenost Občanské vybavení je jednou ze základních funkčních složek sídel (vedle bydlení, výroby, rekreace, dopravy a technického vybavení). Občanská vybavenost určuje standard životní úrovně obyvatel a jeho životní způsob. Dá se říci, že dostupnost občanské vybavenosti je jedním z faktorů, které jsou podmínkou kvalitního bydlení. Také na základě dostupnosti občanské vybavenosti je možné hodnotit kvalitu různých developerských projektů. Mezi občanskou vybavenost se řadí například základní školy, mateřské školy, ordinace praktického lékaře, polikliniky. Základní občanskou vybaveností jsou zařízení, které obyvatelé denně potřebují a které vyžaduje (a tudíž je vázáno) na pěší docházkovou vzdálenost. Lidské zdroje v území Vzdělanostní struktura je významným indikátorem kvality místního trhu práce a nejširším slova smyslu i vyšší kvality života obyvatel. V industriální společnosti vzdělání zaručovalo jistotu práce, 57
vyšší plat a jasně definovaný kariérový postup. V současnosti již vzdělání není ochranou před rizikem nezaměstnanosti a není ani jediným určujícím faktorem pro výši platu, to platí i u vysokoškolského vzdělání. S růstem vzděláním sice roste výše průměrného platu, je ale doprovázená zvyšující se variabilitou platů, protože zaměstnavatelé si více cení osobních předpokladů, nabytých zkušeností a dovedností než úrovně dosaženého vzdělání. Začíná se objevovat problém překvalifikovanosti, tzn., že část vysokoškolsky vzdělaných pracovníků zaujímá místo určené pracovníkům se vzděláním středoškolským bez výhledu na jeho změnu. Tento problém se objevuje především v méně rozvinutých regionech, kde je nízká poptávka po kvalifikované pracovní síle.
3.4. KOLIK JE TŘEBA ZEMSKÉHO POVRCHU PRO PĚSTOVÁNÍ POTRAVIN PRO CELÉ LIDSTVO? K tomu, abychom se mohli chovat dle principů udržitelného rozvoje, musíme si uvědomit, kolik zdrojů máme k dispozici, jak dlouho trvá jejich obměna, jak velká je jejich spotřeba a jak moc jsou ohrožené. Jedním z důležitých zdrojů energie, který je často opomíjený, je pro člověka půda. Následující úkol nám ukáže, jak málo půdy je možné obhospodařovat a jak je proto cenná pro člověka.
Motivace
A/ Jablko jako model Země Vezměte jablko. V tuto chvíli bude jablko představovat model zeměkoule. Ukážeme si na něm, kolik je na zeměkouli využitelné půdy pro pěstování potravin pro celé lidstvo. 1. Nakrájejte jablko na čtvrtiny. Dejte stranou ¾, ty totiž představují vodu, kterou nemůžeme pro pěstování plodin využít. 2. Zbývající ¼ překrojte napůl a ½ dejte zase stranou. Tato část, tedy 1/8 celé zeměkoule, totiž představuje nezabydlené pouště a oblasti v Arktidě a Antarktidě, kde také není možné plodiny pěstovat. 3. Zbývající část, tedy 1/8 zeměkoule rozkrojte na čtvrtiny. Opět dejte stranou ¾. Ty tvoří příliš kamenité, mokré, horké či jinak nevhodné prostředí pro pěstování rostlin. 4. Zbývající kus je 1/32 celé zeměkoule. Tenkou vrstvu půdy však představuje pouze samotná slupka jablka, která je využitelná pro produkci všech světových potravinářských plodin. Diskutujte o tématu: -
co je hlavním poselstvím aktivity?
-
diskutujte o tématech v oblasti řízení přírodních zdrojů, zemědělství, potravinové výroby a spotřeby (specifické oblasti – kde je nedostatek potravin, kde se naopak plýtvá?)
58
Úkol ve skupině
-
Jaké kroky mohou žáci podniknout při hospodaření a ochraně tohoto vzácného zdroje (jako jednotlivci, jako třídy/školy, se svými rodinami, ve své společnosti (komunitě)?
3.5. KOLIK VODY NA ZEMI JE VYUŽITELNÉ PRO LIDSKOU SPOTŘEBU? K tomu, abychom se mohli chovat dle principů udržitelného rozvoje, musíme si uvědomit, kolik zdrojů máme k dispozici, jak dlouho trvá jejich obměna, jak velká je jejich spotřeba a jak moc jsou ohrožené. Jedním z důležitých zdrojů, které člověk potřebuje k životu, je pitná voda. Následující úkol nám ukáže, jak málo pitné vody je na Zemi a jak cenná je proto pro člověka.
Motivace
Postup: Naplňte nádobu (1000 ml) vodou. Voda v nádobě přestavuje veškerou vodu na Zemi. – diskutujte, kde se nachází většina této vody – viz glóbus/mapa světa, nechte studenty odhadnout množství slané vody na zemském povrchu) 1. Odlijte z nádoby 30 ml do odměrné kádinky, ty představují 3 % vody na zemském povrchu, která je sladká. Do zbývajících 97 % v nádobě přidejte sůl pro simulaci vody v oceánech nevhodné k lidské spotřebě. 2. Zbývajících 30 ml máme v kádince. Odhadněte, jaké množství z této sladké vody je zmrzlé (např. na zemských pólech) 3. Oddělte 6 ml vody z kádinky do malé misky. V kádince zbývá 24 ml představujících vodu trvale zamrzlou v ledovcích (mohli bychom ji dát do mrazáku), téměř 80 % sladké vody na povrchu země. 4. 6 ml v malé misce je přibližně 0,6 % z původního množství a představuje nezmrzlou sladkou vodu, z toho jen asi ¼ je povrchová, zbytek je v podzemí. 5. Vezměte kapátko/míchací tyčinku a nechte vzniknout jedinou kapku vody – toto je čistá čerstvá sladká voda určena k pití, která není znečištěna, či jinak znehodnocena/nedostupná. Je to asi 0,003 % z celkové částky. 6. Diskutujte se spolužáky závěry vyplývající z aktivity. V celosvětovém měřítku představuje kapka vody velký objem vody, ale kolik je to pro konkrétního člověka? Viz následující tabulka.
59
Úkol ve skupině
Tabulka dostupnosti vody na Zemi: Množství vody k dispozici Všechna voda na Zemi
Počet dostupných litrů vody na osobu
% Z celkového množství vody
222 000 000 000
100%
Čerstvá sladká voda (3 % z celkového množství)
3%
Nezmrzlá čerstvá voda (výpočet: 20 % ze zbývající částky k dispozici)
0,6%
Čerstvá voda k dispozici, která není znečištěna, uzavřena v půdě, příliš hluboko pod zemí atd. (výpočet: 0,5 % ze zbývající částky k dispozici)
0,003%
-
je to dost? Odhadněte, kolik vody používáte ročně sestavte seznam jiného využití vody, které se vás týkají, i když nejsou přímým výsledkem vaší činnosti. Najděte další spotřebitele čerstvé pitné vody kromě člověka, odhadněte, kolik spotřebují (v porovnání s člověkem)?
Diskuze: -
-
diskutujte o globální distribuci vody, proč více než 1/3 světové populace nemá přístup k čisté vodě? Obyvatelé, kterých zemí to jsou? Zjistěte, jaké faktory mají vliv na dostupnost a využitelnost vody na Zemi pro lidskou spotřebu (pozemní formy/podzemní voda, vegetace, blízkost velkých vodních ploch, role oceánů, přírodní vlivy – sucha, záplavy, znečištění) zkoumejte aktuální situaci uvedených faktorů v místě bydliště, v ČR (ve skupinkách vyrobit malou „případovou studii“) sestavte seznam dlouhodobých aktivit, chování jednotlivců/společnosti, které snižují množství čerstvé pitné vody k dispozici pro lidskou spotřebu, a pokuste se najít opatření k zamezení snižování množství vody.
60
Úkol
Slovník odborných pojmů Pojem
Udržitelný rozvoj
Udržitelnost
Vysvětlení
Slovník odborných Takový rozvoj, který uspokojuje potřeby pojmů současné společnosti, aniž by ohrožoval podmínky života budoucí generace. Vyvážení tří navzájem propojených pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický, sociální a environmentální.
Územní plánování
Činnost komplexně řešící funkční využití území. Základním cílem je vytvoření předpokladů k trvalému souladu environmentálních, sociálních a ekonomických hodnot území, tedy podpora udržitelného rozvoje.
Urbanismus
Multidisciplinární obor s cílem navrhování měst, vesnic nebo jejich částí jako funkčních a vyvážených celků.
Globalizace
Neřízený proces neustálé a intenzivnější integrace zemí a národů světa v jediném ekonomickém systému.
Asimilační kapacita Schopnost životního prostředí a jeho životního prostředí ekosystémů rozložit a zčásti využívat cizorodé látky, které jsou do prostředí vnášeny člověkem a tím snížit množství, jež je nezbytné likvidovat. Brownfield
Pozemek, objekt nebo areál, který ztratil svou původní funkci a v současnosti je nevyužíván, zanedbáván a případně i kontaminován. Jedná se o pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, dopravní, vojenské, kulturní či jiné aktivity.
Synergické efekty
Současně působící a navzájem se podporující efekty.
Únosnost prostředí
Schopnost systémů obnovovat svou rovnováhu vůči působení změn vnějšího prostředí.
Užitý potenciál území
Souhrn vlastností území, které uspokojují lidské potřeby a představují tak možné zátěže území. Překročení užitného potenciálu vede k negativnímu dopadu na aktivity, které toto překročení způsobily nebo které využívají stejného užitného potenciálu. Příkladem je louka, jejíž užitný potenciál je dán množstvím trávy a tedy i počtem zvířat, která se na ní
61
mohou uživit. Odolnostní potenciál
Souhrn vlastností území, které představují přirozenou schopnost prostředí zamezit negativnímu působení činitelů, odolávat jejich tlaku a snášet možné zátěže plynoucí z jejich činnosti. Překročení odolnostního potenciálu vede k degradaci území. Příkladem odolnostního potenciálu výše zmíněné louky je její schopnost odolávat erozi v případě sešlapání pasoucími se zvířaty.
Ekosystém
Soustava v určitém prostoru a čase se navzájem ovlivňujících živých a neživých složek životního prostředí, které jsou funkčně spojeny výměnou látek, tokem energií a předáváním si informací.
Integrita
Statická vnitřní rovnováha, celistvost.
Index stáří
Vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let.
Index závislosti
Poměr mezi neproduktivní částí populace (0-15 let + 65 a více let) a produktivní částí (15-64 let).
NATURA 2000
Soustava chráněných území, jejímž cílem je chránit ty druhy živočichů, rostlin a typy přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.
Emise
Látky vypuštěné do životního prostředí.
Exploatace
Využití, hospodářské zužitkování.
Obnovitelný energie
zdroj Přírodní energetické zdroje, které mají schopnost se částečně nebo zcela obnovovat.
Neobnovitelný energie
zdroj Zdroje energie, které nejsou obnovitelné.
Biodiverzita
Rozmanitost živých organismů.
Intravilán
Vnitřní, zastavěná nebo k zástavbě určená, část obce nebo města.
Výstavba louce Migrace
na
zelené Výstavba na území, zemědělské půdě, která dosud nebyla zastavěna. Přesun / stěhování lidí nebo živočichů z jednoho místa na druhé.
62
Limity využití území
Jsou relativně nepřekročitelnou hranicí pro využití území, působí jako omezení činnosti a ovlivňují tedy rozvoj území.
Municipalita
Městská samospráva.
Hrubý domácí produkt Peněžní vyjádřením celkové hodnoty statků a na osobu služeb nově vytvořených v daném období na určitém území na jednoho obyvatele. Místní agenda 21
Mezinárodní program uplatňující a zavádějící principy udržitelného rozvoje na úrovni obcí, měst a regionů.
Migrační saldo
Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel za stejné území a období.
63
4. PRACOVNÍ LISTY S ODBORNÝM TEXTEM V ANGLICKÉM A ČESKÉM JAZYCE 4.1. Regional Policy Contributing to Sustainable Growth in Europe Cílová skupina: pro studenty 2. až 4. ročníku středních odborných škol a gymnázií V rámci předmětů: ekologie, ochrana prostředí/ochran rostlin, biologie, lesnictví, životní prostředí
EU, Regional Policy. 2011 Contributing to Sustainable Growth in Europe. [on-line] dostupné http://ec.europa.eu/regional_policy/information/pdf/brochures/rfec/2011_sustainable_gr owth_en.pdf
Pokyny pro učitele
Zdroj
The idea of sustainable development is not new, but it is taking on increasing significance and gathering momentum. We have recognised for some time the need to decouple growth from our overuse of natural resources, whilst increasing employment and prosperity. Within Europe, our ambitions for sustainable growth are clearly stated in Europe 2020 1. Our goals are challenging, but are ones which regions are actively addressing. In June 2010, the European Council stressed the need for regional policy to support Europe 2020 and its aim of putting the EU economy back on the path of sustainable and job-creating growth. Achieving these 2020 goals will be determined largely by decisions made at local and regional level. Regional policy is therefore a vital component in the drive towards investments in sustainable growth and actions designed to tackle climate, energy and environmental issues. Tackling these issues brings economic growth and employment opportunities to regions, as well as environmental benefits. In fact, a failure to grasp these opportunities may well see regions shut out from future development. The shift towards more sustainable growth paths and a green economy is as much a priority for our less economically favoured regions as it is for those with the highest levels of GDP per capita. Indeed, it is those regions with lower levels of GDP per capita which have perhaps the most to gain. This publication stresses the important role of regional policy in delivering the second pillar of the Europe 2020 strategy on ‘sustainable growth – promoting a more resource-efficient, green and more competitive economy’, especially in its contribution to the flagship initiative Resource-Efficient Europe. It serves as a guidance tool for authorities and professionals involved in the development of 64
our regions, our towns and cities and our rural areas, providing practical ways of moving forward and examples of current practices. It sets out some of the ways in which the European Commission, notably DG Regional Policy, stands ready to support this work to assist in the transformation of regional policy. The information contained in this publication focuses on the opportunity for further incorporating the principles of sustainable development into the daily operations of regional policy programmes, in order to maximise their impact on sustainable growth. Local and regional authorities are often the locus of actions designed to support sustainable development, given their role in land-use planning, public transport, environmental infrastructure, education, health, training and social services. Regional policy therefore has a responsibility to engage with these authorities in fostering sustainability in their regions, using the policy’s strategies and programmes. Such work underlines not only the environmental and economic pillars of sustainable development 2 but also its human aspects. We should never forget the need for sustainable growth – strategies should be not only environmentally sustainable, but socially sustainable too. Sustainable growth is about integrating different approaches towards a set of common goals. In the next financial period, 2014-20, the Commission will propose a closer alignment of regional funds with the priorities of the Europe 2020 strategy than is required by the current regulations. There is an opportunity now to start preparing for this, so that regional programmes are ready to take advantage of the new circumstances. In the current period, there is also considerable scope for local and regional authorities to deploy existing resources more effectively. While the Operational Programmes (OPs) for the current financial period are already set, there is scope to reconsider project priorities and to launch new projects within the OPs. The Commission will look favourably on such actions where they contribute to delivering Europe 2020. A joint commitment to sustainable growth This publication helps identify how managing authorities can realign current regional policy programmes to the Europe 2020 sustainable growth objectives. It is a call to national, regional and local authorities to take action now, and to use available funds to promote sustainable growth in every European region. Member States are encouraged to: realign expenditure within existing programme priorities to boost resource efficiency, to examine the need for programme modifications and to build synergies by drawing on other support offered by rural development policy, the LIFE3 programme, R&D Framework Programme VII and the Competitiveness and Innovation Programme, notably as regards: o energy efficiency, renewable energy and de-carbonising transport; o ecosystem services, especially biodiversity protection and natural disaster prevention; o eco-innovation support through clusters and ICT; address climate change in their territorial planning, including local, regional and macroregional strategies as well as supranational areas linked to sea or river basins in particular; carry out specific evaluations and include a special section in the annual implementation reports of their operational programmes to assess the extent to which regional policy
65
supported programmes match the guidelines set out in this publication, with particular reference to the 20/20/20 climate and energy targets as set out in the Europe 2020 vision; consider, when drafting national reform programmes, the flexibility offered in the operational programmes to reorient regional policy funding towards Europe 2020 priorities; begin preparation for the next generation of programmes in terms of: o a greater thematic focus on green investment and a shift to a low-carbon economy (sustainable energy investments, green infrastructure, low-carbon transport, climate change proofing, smart networks) while ensuring an integrated approach to sustainable urban and/or rural development, and fully taking into account the territorial context and opportunities; o Capacity-building, using technical assistance budgets, to involve local, regional and NGO actors in regional climate change adaptation and mitigation strategies. To support these actions, the Commission is ready to give swift consideration and backing to applications for reprogramming and reallocation of funding designed to meet the Europe 2020 priorities. The Commission will also work with: International and national financial institutions to leverage resources and, where appropriate, maximise the use of financial instruments, including more intensive use of JEREMIE and JESSICA. There will be a particular focus on sustainable energy in residential buildings to build on the recent amendments to Structural Fund regulations; relevant authorities in Member States and regions to develop targeted pilot projects and seminars using the proposals outlined in this publication, in areas such as energy efficiency in buildings, clean urban transport, ecosystem protection, adaptation to climate change and eco-innovation clusters. Výkladový slovník pojmů Anglicky
Česky
Adaptation
adaptace, přizpůsobení se
Amendments
dodatky, změny, pozměňovací návrhy
Authorities
úřady
Fund
financovat, podporovat finančně
Grow
růst, nárůst
Instruments
nástroje, prostředky (např.
66
Slovník pojmů
finanční)
Local
lokální, místní
Member
člen
Natural resources
přírodní zdroje
Proposal
návrh
Protection
ochrana
Relocation
přemístění
Renewable
obnovitelný
Sustainable development
trvale udržitelný rozvoj
Enviromental
týkající se životního prostředí
Support
podpora
Approach
přístup
Gain
získat
Budget
rozpočet
Challenge
výzva, úkol
Overuse
nadměrné používání, zneužívání
67
4.2. Regionální politika přispívající k trvale udržitelnému růstu v Evropě Myšlenka trvale udržitelného rozvoje není novinkou, ale je pravda, že v poslední době nabývá na důležitosti. V poslední době se objevuje tendence nalézt rovnováhu mezi nárůstem nadměrného užívání přírodních zdrojů a na druhé straně zvyšující se zaměstnaností a všeobecnou prosperitou. V rámci Evropy jsou naše ambice týkající se trvale udržitelného rozvoje jasně zakotveny v "Europe 2020". Naše cíle jsou velkými výzvami, ale zároveň to jsou také výzvy, které by jednotlivé regiony rády naplnily. Evropská Rada v červnu roku 2010 zdůraznila potřebu regionální politiky, která by podporovala Europe 2020 a která by navrátila ekonomiku Evropské Unie zpět na cestu podpory trvale udržitelného rozvoje a podpory tvorby pracovních příležitostí. Dosažení stanovených cílů do roku 2020 bude silně ovlivněno rozhodnutími, která budou přijata na lokální a regionální úrovni. Regionální politika tedy představuje důležitý komponent na cestě k investování trvale udržitelného rozvoje a k podpoře akcí zaměřených na řešení klimatických, energetických a environmentálních (týkající se životního prostředí) témat. Vypořádání se s výše uvedenými otázkami přinese ekonomický růst a pracovní příležitosti, stejně jako přínos pro životní prostředí daných regionů. Naopak ignorace této problematiky by mohla pro regiony znamenat jejich celkovou budoucí neprosperitu. Myšlení a konání směřující k trvale udržitelnému rozvoji, stejně jako "zelená ekonomika", to jsou priority jak pro ekonomicky slabší regiony, tak také pro regiony s nejvyšším HDP na hlavu. Obecně zde však platí, že právě ekonomicky slabší regiony jsou ty, které cestou trvale udržitelného rozvoje budou moci těžit nejvíc. Tato publikace zdůrazňuje důležitou roli regionální politiky, která zprostředkovává druhý pilíř strategie Europe 2020 týkající se udržitelného rozvoje - propaguje zde zelenou ekonomiku založenou na šetrném přístupu k přírodním zdrojům a zároveň větší konkurenceschopnost, a to vše by se mělo dít na podporu "vlajkové lodi" evropské unie "Soběstačná Evropa", která si vystačí s vlastními přírodními zdroji. Publikace slouží jako průvodce nástroji pro úřady a profesionály zahrnuté do rozvoje našich regionů, měst a venkovských oblastí, kde uvádí praktické způsoby postupování k vytyčenému cíli a také příklady z praxe. Zahrnuje některé způsoby, kterými Evropská komise, zejména "DG Regional Policy" (ředitelství regionální politiky), podporuje práci regionů při transformaci regionálních politik. Informace obsažené v této publikaci se zaměřují na možnosti dalšího začleňování principů trvale udržitelného rozvoje do každodenní praxe regionálních politik a jejich programů, a to za účelem maximalizace vlivu na udržitelný rozvoj.
68
Obecní a krajské úřady jsou často místem plánování akcí na podporu udržitelného rozvoje, protože jim náleží rozhodovací pravomoc ve věcech územního plánování, veřejné dopravy, environmentální infrastruktury, vzdělání, zdraví, školení a sociálních služeb. Regionální politika má proto zodpovědnost za zasvěcování lokálních úřadů ve věci trvale udržitelného rozvoje, a to tím, že využívá strategie regionální politiky a její programy. Taková práce podtrhuje nejen environmentální a ekonomické pilíře udržitelného rozvoje, ale také humánní aspekty této problematiky. Neměli bychom nikdy zapomenout na potřebu udržitelného rozvoje - podporující strategie by neměly mít pouze environmentální, ale také sociální charakter. Udržitelnost a její růst představuje také propojování různých přístupů vedoucích ke stanoveným společným cílům. V následujícím finančním období, 2014-2020, Evropská komise navrhne důkladnější uspořádání regionálních fondů s prioritami Evropské 2020 strategie, a to na základě současných regulací. Nyní se naskýtá možnost začít se připravovat na toto období, protože regionální programy mohou nyní zužitkovat současné okolnosti. V současné době existuje také promyšlený rozsah lokálních a regionálních nástrojů, pomocí kterých dochází efektivněji k rozdělování existujících zdrojů. Zatímco Operační Programy (OPs) pro současné finanční období jsou již sestaveny, stále existuje potřeba přeformulovávat priority projektů a spouštět nové projekty v rámci současných Operačních Programů. Evropská Komise nahlíží na tyto regionální snahy velice pozitivně, protože mohou vést k naplnění cílů Evropa 2020. Společný výbor pro růst trvale udržitelného rozvoje Tato publikace dále pomáhá identifikovat, jak mohou řídící orgány efektivně přetransformovat současnou regionální politiku, aby splňovala cíle strategického rozvoje Evropa 2020. Jde o všeobecnou výzvu na úrovni národních, regionálních a místních orgánů, které by měly začít jednat za podpory dostupných fondů, které jsou vyčleněny na růst celého evropského regionu. Členské státy jsou podporovány v následujících aktivitách: přerozdělit náklady v rámci již existujících programů tak, aby byla posílena efektivita čerpání přírodních zdrojů, přezkoumat potřebu programových změn a vytvářet spolupráci společnou podporou venkovské rozvojové politiky, podporovat program “LIFE3”, “R&D rámcový program VII” a Program konkurenceschopnost a inovace, a to zejména týkající se: o energetická soběstačnost, energie z obnovitelných zdrojů a přeprava nebezpečného odpadu; o služby v rámci ekosystému, především podpora ochrany biodiverzity a prevence přírodních katastrof; o podpora eko-inovace prostřednictvím ICT (informačně-komunikačních technologií); brát v potaz změnu klimatu v rámci teritoriálního plánování, včetně regionálních a makroregionálních strategií stejně jako nadnárodní oblasti, které jsou spojené mořem nebo povodím řeky • provádět specifické evaluace (hodnocení) a zahrnout speciální sekci do roční implementační zprávy týkající se operačních programů, aby byl vyhodnocen rozsah v jakém, daná regionální politika podporuje priority stanovené návodem v této publikaci; tzn. Do jaké míry jsou naplňovány klimatické a energetické cíle zakotvené ve vizi Evropa 2020;
69
při plánování nových národních programů je třeba zvažovat flexibilitu nabízenou operačními programy tak, aby se potkalo financování regionální politiky s prioritami Evropy 2020; začít s přípravami pro další obecné programy ve smyslu: o větší tematické soustředění na zelené investice a posun k nízko-karbonové (uhlíkové) ekonomice (investice do trvale udržitelné energetiky, zelená infrastruktura, nízkokarbonová doprav, dokazování existence klimatických změn, chytré sítě), zatímco bude zajištěn integrovaný (společný) přístup k trvale udržitelnému rozvoji měst a venkovských oblastí a to vše za předpokladu, že budou vzaty v potaz územní možnosti a potenciál. o budování kapacity pomocí rozpočtů technické podpory, aby byly zahrnuty lokální, regionální a národní faktory hrající roli v přizpůsobování se klimatickým změnám.
Aby mohly být výše uvedené procesy podpořeny, Evropská komise je připravena poskytnout rychlou rozvahu a zabezpečení aplikací nutných pro přeprogramování a přemístění financování, které bylo navrženo k zajištění priorit vize Evropa 2020. Evropská komise bude take pracovat na následujících bodech: mezinárodní a národní finanční instituce by měly využít zdroje a tam, kde je to vhodné, maximalizovat použití finančních nástrojů – a to včetně intenzivního využívání “JEREMIEHO” a “JESSICY”. Částečná pozornost bude také věnována trvale udržitelné energii v rámci rezidenčních budov, jejíž principy byly definovány v nedávném dodatku k Regulaci Strukturálních fondů; odpovědné úřady Členských států a region by měly vytvořit cílené pilotní projekty a semináře, kde by byly prezentovány návrhy z této publikace, a to především v oblasti energetické soběstačnosti budov, čisté městské dopravy, ochrany ekosystému, přizpůsobení se klimatickým změnám a eko-inovačích principů.
70
ČÁST C METODICKÁ PŘÍRUČKA
1. PRACOVNÍ AKTIVITY PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1.1 Jak funguje region? Vzdělávací cíl: Rozvoj znalostí o fungování území a rozhodování územní veřejné správě na základě principů udržitelného rozvoje. Rozvoj v argumentačních a prezentačních dovednostech včetně vhodného strukturovaní informací. Cílová skupina: pro žáky 1. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda, vlastivěda Rozsah: 2 až 4 hodin Poznámka: Možná práce ve dvojicích nebo ve skupinkách. Prezentace před hodnotící komisí, tj. učitel a dva spolužáci, možnost přizvání externího experta.
Pokyny pro učitele
Pomůcky: Papír A2 nebo A3, pastelky, tužka; k tvorbě mapy je možno využít obrázků objektů a míst ve městě (viz příloha na konci této metodické příručky) Podle počtu žáků ve třídě rozdělte děti do skupinek. Přečtěte dětem Motivaci a jednoduše jim popište co je to region, jak funguje město, kdo je to primátor a uveďte je do kontextu aktivity. V bodě A/ Udržitelný rozvoj s dětmi přečtěte vysvětlení tohoto pojmu a velmi jednoduchým poutavým způsobem vysvětlete, jak je důležité vnímat všechny funkce města. V bodě B/ Obec, ve které žijeme, děti doplní prázdná pole k daným otázkám. Otázky, které děti nevyplní samy, doplňte společně. Se skupinkami je vhodné projít odpovědi a vyvolávat děti, aby se o své výsledky podělily s ostatními skupinkami. V bodě C/ Stavby ve městě děti vyzvěte k označení staveb, které se podle nich nacházejí v jejich městě. Děti mohou doplnit také názvy jiných budov. Vyvolejte s dětmi diskusi nad touto aktivitou a prodiskutujte s nimi, kde se ve vašem městě označené stavby nacházejí a v čem jsou obyvatelům města prospěšné. Následně rozdejte dětem pomůcky, aby si nakreslily svou vlastní mapu města. K této aktivitě můžete využít obrázků, které jsou přílohou této příručky. V bodech D a E dětem vysvětlete vzniklou situaci, jak může poznamenat život ve městě vybudování spalovny odpadu, průmyslového podniku, nebo jakékoli stavby podobného typu a jaké opatření lze podniknout, aby nebylo narušeno životní prostředí a podmínky pro život. V bodě F zhodnoťte práci všech skupinek, dosažené výsledky a poznatky.
71
1.2 Naše potřeby z pohledu budoucích generací, aneb co po nás zůstane našim dětem Vzdělávací cíl: Uvědomění si rizika plýtvání neobnovitelnými zdroji a potřeby udržitelnosti těchto zdrojů i pro další generace. Cílová skupina: pro žáky 1. a 2. stupně základních škol V rámci předmětů: přírodověda, zeměpis Rozsah: 1 hodina Poznámka: Je vhodné třídu rozdělit na dvě skupiny a porovnat výsledky skupin mezi sebou.
Pokyny pro učitele
Pomůcky: Papír A4 Pročtěte s dětmi Motivaci a vysvětlete jim rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji energie. Vyzvěte žáky, aby vyjmenovávali zdroje energie a rozřazovali do skupin podle toho, zda se jedná o obnovitelný či neobnovitelný zdroj. Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad tím, jak souvisí obnovitelné zdroje s udržitelným rozvojem a diskutujte s nimi na toto téma. Rozdělte třídu do 2 skupin a každé z nich dejte čtvrtku papíru a vysvětlete jim, že čtvrtka představuje veškeré zásoby uhlí na Zemi a oni představují celé lidstvo. Vyzvěte žáky, aby mezi sebou ve skupině nechali čtvrtku kolovat a každý ať si z ní utrhne část. Na závěr vyhodnoťte, zda jsou žáci dobrými hospodáři, zda po nich zůstalo něco dalším generacím a jestli by jejich děti nezmrzly.
1.3 Udržitelný rozvoj v souladu se základními životními potřebami Vzdělávací cíl: Rozvoj povědomí o důležitosti potřeb člověka a rozdílech životní úrovně v různých částech světa. Uvědomění si náročnosti a možných následků uspokojení lidských potřeb na životní prostředí. Pochopení pojmu udržitelný rozvoj a nutnosti udržení rovnováhy mezi lidskými potřebami a životním prostředím. Rozpoznání oprávněnosti uspokojení svých životních potřeb, diskuse nad životními hodnotami. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol V rámci předmětů: zeměpis, občanská výchova
Pokyny pro učitele
Rozsah: 1 hodina Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Možná práce ve skupinkách. Pomůcky: Pastelky, tužka, papír Pročtěte s dětmi Motivaci a vysvětlete jim důležitost správného nakládání s životním prostředím a chování k našemu životnímu prostoru nejen z pohledu ekologie, ale také z pohledu prostého přístupu člověka k vlastnímu životu a hodnotám, kterýma se člověk řídí. 72
Rozdělte dětem pomůcky a zadejte jim úkol popsaný v bodě A. prodiskutujte s dětmi, které věci používají k životu. Diskusi veďte tak, aby si uvědomili, že některé z nich ve skutečnosti nejsou pro život důležité a splňují pro nás určitý nadstandard.
Následně projděte s dětmi otázky uvedené v úkolech bodu B a vyvolejte na tato témata diskusi. Příklad odpadů, které rodina produkuje mycí prostředky
plasty
stavební odpad
komunální odpad
chemikálie
zplodiny vzniklé topením
atd.
baterie, žárovky, rozbité spotřebiče
Přečtěte s dětmi bod C a snažte se jim přiblížit význam tohoto pojmu. Velmi jednoduchým poutavým způsobem vysvětlete, jak by člověk měl zvažovat nutnost svých potřeb a dopad na životní prostředí při jejich uspokojení. Dále také, jak je důležité vytvářet podmínky pro bydlení, zaměstnanost, lékařskou péči, školství a odpočinek. Na toto téma veďte diskusi.
73
1.4 Udržitelný rozvoj v rozvojových (chudých) zemích Vzdělávací cíl: Na základě předešlé aktivity si děti mohli uvědomit, co je to udržitelný rozvoj, co je nutné k životu a jaké potřeby má jejich rodina. Měly by být již schopny určit, které z jejich potřeb nejsou důležité k životu, ale jsou důležité pro moderní společnost. Tato aktivita by na tyto vědomosti měla navázat a měla by jim ukázat rozdíly mezi jejich životem a životem běžných lidí v rozvojových zemích, kteří žijí v nepoměrně chudších životních podmínkách. Zároveň by je tato aktivita měla navést k porozumění vazeb mezi udržitelným rozvojem a vyspělostí zemí. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol a žáky středních škol V rámci předmětů: zeměpis
Pokyny pro učitele
Rozsah: 1 hodina Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Možná práce ve skupinkách. Pomůcky: Pastelky, tužka Seznamte děti s tématem udržitelného rozvoje z globálního hlediska. Zároveň je zde zmiňována rozdílnost životní úrovně v různých částech světa. S dětmi identifikujte země třetího světa, snažte se je vkreslit do mapy a prodiskutujte situaci a životní podmínky, které jsou pro tyto země typické. To samé proveďte i u zemí, které jsou naopak vyspělé. Nad rozdíly podmínek pro život mezi těmito extrémy veďte diskusi a zodpovězte otázky k zamyšlení.
74
1.5 Složky (pilíře) udržitelného rozvoje Vzdělávací cíl: Porozumění rozdělení udržitelného rozvoje do jednotlivých pilířů a jejich vzájemných vztahů. Uvědomění si převládajících funkcí jednotlivých regionů v rámci pilířů udržitelného rozvoje. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol a žáky středních škol V rámci předmětů: zeměpis Rozsah: 1 hodina
Pokyny pro učitele
Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Možná práce ve skupinkách. Pomůcky: Pastelky, tužka, papír s vytištěnou slepou mapou Seznamte žáky s propojeností území České republiky a s hlavními částmi jejího území s převládajícím charakterem území z pohledu pilířů udržitelného rozvoje. Zároveň se žákům snažte vysvětlit fungování aglomerace, která funguje na stejných principech, tzn., že v centrum převládá např. ekonomický pilíř, zázemí centra sociální pilíř a např. suburbia mohou představovat ekologický pilíř. Pokuste se s žáky na toto téma diskutovat jak na úrovni ČR, tak na úrovni Moravskoslezského kraje. Následně nechte žáky zakreslit do slepé mapy ČR oblasti, které jasně převažují v určitém pilíři: ekonomicky významné, průmyslové – červené sociální zázemí a bydlení – modré rekreační, přírodní – zelené Na této mapě jsou uvedeny pouze oblasti s výrazně převládající funkcí, nejedná se o vyčerpávající výčet.
75
1.6 Principy udržitelného rozvoje Vzdělávací cíl: Porozumění základním principům udržitelného rozvoje a jejich vazbám v rámci vlivu člověka na změny prostředí na Zemi. Cílová skupina: pro žáky 2. stupně základních škol a žáky středních škol V rámci předmětů: zeměpis Rozsah: 1 hodina Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Možná práce ve skupinkách.
Pokyny pro učitele
Pomůcky: papír, tužka, počítač, projektor, přístup k internetu nebo soubor obsahující film „Home – Domov aneb kam směřuje naše cesta“. Seznamte žáky s Motivací a pustě jim film „Home – Domov aneb kam směřuje naše cesta“. Tento film je dostupný například na síti YouTube pod následujícím odkazem: https://www.youtube.com/watch?v=XlTsyZQlqv0. Pokud nemáte na celý film dostatek časové dotace, pustě jim aspoň posledních 45 minut. Po skončení filmu se snažte pomocí diskuse s žáky definovat základní principy udržitelného rozvoje. Obecně jsou principy udržitelného rozvoje definovány následovně: 1. propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní 2. dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat 3. kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu 4. předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní 5. prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) 6. kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život 7. sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnost by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam. 8. zohlednění vztahu lokální - globální - činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak) 9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv)- máme morální povinnost zabezpečit právo všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost
76
10. demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci Pokuste se v rámci diskuze nasměrovat žáky ke většině těchto principů a následně jim představte všechny obecně uváděné principy.
1.7 Hodnocení vyváženosti podmínek území pro jeho udržitelný rozvoj Vzdělávací cíl: Rozvoj kreativních dovedností pomocí informačních technologií při řešení analytických úkolů v území. Přeměnit data a informace ve znalost o území. Seznámit se možnostmi regionálního rozvoje v území, ve kterém studenti žijí. Cílová skupina: pro studenty 1. až 3. ročníku gymnázií, středních odborných škol. V rámci předmětů: občanská výuka, biologie, zeměpis, environmentální výchova, informační technologie, matematika. Rozsah: 8 až 16 hodin Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Práce v týmech. Metoda: Integrovaná projektová výuka: 1. řeší reálnou situaci/problém, má praktický společenský význam 2. je blízký situaci, životu a zájmu žáků
Pokyny pro učitele
3. aktivity projektu na sebe navazují a směřují k řešení stanovené situace/problému 4. na plánování a realizaci projektu se podílí především žáci, učitel je pouze směřuje a pomáhá; žáci přejímají zodpovědnost za organizaci a výstupy/produkty projektu 5. výsledky projektu jsou prezentovány v rámci školy nebo před odborníky Pomůcky: Počítač s MS Office, přístup k internetu a soubor MPV03_data.xls na CD, které je součástí modulu. Pročtěte v bodě A se studenty Vysvětlení a prodiskutujte, jak by člověk měl zvažovat nutnost svých potřeb a dopad na životní prostředí při jejich uspokojení. Dále také, jak je důležité vytvářet podmínky pro bydlení, zaměstnanost, lékařskou péči, školství a odpočinek. Ujistěte se, zda studenti pochopili rozdíl mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem. Studenti do mapy zakreslí místa, kde jsou v různé míře významné tyto jednotlivé pilíře (průmyslová města, města k bydlení, rekreační oblasti, horské oblasti…) Pročtěte se studenty Motivaci a pokračujte dalšími úkoly v bodě B. Ve dvojicích si studenti vyberou určitou SO ORP (Správní oblast obce s rozšířenou působností). Na webu příslušné SO ORP si skupinky najdou dokumenty k Územně analytickým podkladům, vyberou si jeden z pilířů udržitelného rozvoje a vypíšou si základní charakteristiku území, která je v těchto textech podrobně popisována. Z těchto charakteristik studenti vytvoří SWOT analýzu. Buďte studentům nápomocni v rozpoznání, zda jsou dané situace v jejich území problémem, 77
jeho předností, zda mají pro území do budoucna příslib rozvojového potenciálu, nebo zda nějak ohrožují udržitelný rozvoj. Vyzvěte studenty, aby se zaměřili na určitou charakteristiku území (nezaměstnanost, vývoj počtu obyvatel, porodnost, stárnutí obyvatelstva, zalesnění území…). Studenti si na internetu (web Českého statistického úřadu) vyhledají a stáhnou data k vybranému území a vytvoří graf (sloupcový, liniový…). Vhodným přístupem je srovnání situace v SO ORP se situací na Krajské úrovni. V bodě C si studenti zvolí tematickou oblast, ve které budou řešit případovou studii ve vybraném území. Postupujte společně se studenty podle kroků. Jako inspirace vám poslouží Územně analytické podklady vybraného území, nebo ukázka ÚAP Havířov, která je součástí tohoto materiálu. Výsledky skupiny představí formou prezentace a okomentují stav území, kterého se jejich práce týká. Vyvolejte diskusi na téma rozdílnosti podmínek v různých územních celcích.
1.8 Kolik je třeba zemského povrchu pro pěstování potravin pro celé lidstvo Vzdělávací cíl: Získání představy o cennosti a množství životně důležitých zdrojů jako je půda a změna k ekologičtějšímu smýšlení a jednání žáků v souladu s udržitelným rozvojem. Cílová skupina: pro studenty 1. až 3. ročníku gymnázií, středních odborných škol, pro žáky ZŠ V rámci předmětů: zeměpis, environmentální výchova Rozsah: 1 hodina Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Práce v týmech.
Pokyny pro učitele
Metoda: Na praktické ukázce bude žákům ukázáno, jak málo zemského povrchu je využitelného k pěstování potravin. Díky připodobnění zemského povrchu k jablku získají žáci mnohem jasnější představu o skutečném množství využitelné půdy a o její důležitosti a cennosti. Pomůcky: jablko, nůž Seznamte žáky se smyslem tohoto úkolu a důležitostí půdy pro lidský život. Následně s nimi projděte jednotlivé body, které jim prakticky znázorní, kolik zemského povrchu je využitelného pro pěstování potravin. 1. Nechte žáky nakrájet jablko na čtvrtiny. Řekněte jim, ať ¾ dají bokem, protože je tvoří voda. 2. Vyzvěte žáky, ať zbývající ¼ překrojí na ½. ½ ať opět dají bokem, ta představuje neobydlené pouště, oblasti v Arktidě a Antarktidě. 3. Zbývající kousek je nechte rozdělit na čtvrtiny. ¾ ať dají bokem, protože představují příliš kamenitou, mokrou nebo příliš horkou, či nevhodnou půdu pro rostlinnou výrobu (můžete uvést příklady – mokřady, bažiny, skály …)
78
4. Zbývající kus je 1/32 původního jablka, slupka jablka představuje tenkou vrstvu půdy, která je k dispozici pro produkci všech světových potravinářských plodin.
Diskutujte o tématu: Co je hlavním poselstvím aktivity? Diskutujte o tématech v oblasti řízení přírodních zdrojů, zemědělství, potravinové výroby a spotřeby (specifické oblasti – kde je nedostatek potravin, kde se naopak plýtvá?) Jaké kroky mohou žáci podniknout při hospodaření a ochraně tohoto vzácného zdroje (jako jednotlivci, jako třídy/školy, se svými rodinami, ve své společnosti (komunitě)?
1.9 Kolik vody na Zemi je využitelné pro lidskou spotřebu Vzdělávací cíl: Získání představy o cennosti a množství životně důležitých zdrojů jako je pitná voda a změna k ekologičtějšímu smýšlení a jednání žáků v souladu s udržitelným rozvojem. Cílová skupina: pro studenty 1. až 3. ročníku gymnázií, středních odborných škol, pro žáky ZŠ V rámci předmětů: zeměpis, environmentální výchova Rozsah: 1 - 2 hodiny Poznámka: Nutnost aktivní účasti učitele. Práce v týmech.
Pokyny pro učitele
Metoda: Na praktické ukázce bude žákům ukázáno, jak málo pitné vody je využitelné. Díky jejich práci s měrným válcem získají žáci mnohem jasnější představu o cennosti a množství pitné vody na Zemi. Pomůcky: voda, glóbus a/nebo mapa světa, 1000 ml kádinky/válec, 100 ml odměrné kádinky, malé misky nebo kádinka, kapátko nebo skleněná míchací tyčinka, sůl, malý kbelík, tabulka „Dostupnost vody“. Seznamte žáky se smyslem tohoto úkolu a důležitostí pitné vody pro lidský život. Následně s nimi projděte jednotlivé body, které jim prakticky znázorní, kolik vody na Zemi je pro člověka pitné. 1. Vyzvěte žáky, aby naplnili měrný válec (1000 ml) vodou. Vysvětlete jim, že celý obsah měrného válce představuje veškerou vodu na Zemi. Diskutujte, kde se nachází většina této vody (použijte glóbus či mapu světa). Nechte studenty odhadnout množství slané vody na zemském povrchu. 2. Nechte žáky odlít z měrného válce 30 ml do odměrné kádinky. Tato část představuje 3 % vody na zemském povrchu, která je sladká. Do zbývajících 97 % v měrném válci je nechte přidat sůl pro simulaci vody v oceánech nevhodné k lidské spotřebě. 3. Vyzvěte žáky, aby odhadli, jaké množství ze zbylých 30 ml je v pevném skupenství, tedy zmrzlé (např. na zemských pólech). Nechte je oddělit 6 ml vody z kádinky do malé misky. V kádince zbývá 24 ml představujících trvale zamrzlou vodu v ledovcích 79
(mohli bychom ji dát do mrazáku), což je téměř 80 % sladké vody na Zemi. 6 ml v malé misce je přibližně 0,6 % z původního množství a představuje nezmrzlou sladkou vodu, z toho jen asi ¼ je povrchová, zbytek je v podzemí. 4. Následně ať žáci pomocí kapátka/míchací tyčinky udělají jedinou kapku vody. Ta představuje čistou čerstvou sladkou vodu určenou k pití, která není znečištěna, či jinak znehodnocena/nedostupná. Je to asi 0,003 % z celkové částky. Diskutujte se studenty závěry vyplývající z aktivity – existuje jen velmi malé množství vody dostupné pro lidi. V celosvětovém měřítku představuje kapka vody velký objem vody, ale kolik je to pro konkrétního člověka? Nechte studenty dopočítat následující tabulku. Tabulka dostupnosti vody na Zemi:
Množství vody k dispozici
Počet dostupných % Z celkového litrů vody na osobu množství vody
Všechna voda na Zemi
222 000 000 000
100%
6 660 000 000
3%
Nezmrzlá čerstvá voda (výpočet: 20 % ze zbývající částky k dispozici)
13 320 000 000
0,6%
Čerstvá voda k dispozici, která není znečištěna, uzavřena v půdě, příliš hluboko pod zemí atd. (výpočet: 0,5 % ze zbývající částky k dispozici)
66 600 000
0,003%
Čerstvá sladká voda (3 % z celkového množství)
Po vyplnění této tabulky nechte žáky zodpovědět a splnit následující otázky a úkoly:
Je to dost? Odhadněte, kolik vody používáte ročně. Výsledek porovnejte s výpočtem výše. Sestavte seznam jiného využití vody, které se vás týkají, i když nejsou přímým výsledkem vaší činnosti. Najděte další spotřebitele čerstvé pitné vody kromě člověka, odhadněte, kolik spotřebují (v porovnání s člověkem). Diskutujte o globální distribuci vody. Proč více než 1/3 světové populace nemá přístup k čisté vodě? Obyvatelé, kterých zemí to jsou? Zjistěte, jaké faktory mají vliv na dostupnost a využitelnost vody na Zemi pro lidskou spotřebu (pozemní formy/podzemní voda, vegetace, blízkost velkých vodních ploch, role oceánů, přírodní vlivy – sucha, záplavy, znečištění). Zkoumejte aktuální situaci uvedených faktorů v místě bydliště, v ČR (ve skupinkách vyrobit malou „případovou studii“) Sestavte seznam dlouhodobých aktivit, chování jednotlivců/společnosti, které snižují množství čerstvé pitné vody k dispozici pro lidskou spotřebu, a pokuste se najít opatření k zamezení snižování množství vody.
80
Příloha: Objekty a místa ve městě
HŘBITOV
VILOVÁ ČTVRŤ
NÁDRAŽÍ
POLICIE
SÍDLIŠTĚ
HASIČI PIVOVAR
NEMOCNICE
PARK ČISTIČKA ODPADNÍCH VOD ELEKTRÁRNA
ŠKOLA
SPORTOVNÍ AREÁL
OBCHODNÍ 81 DŮM
