1. Současný novořecký jazyk a jeho lexikum

Úvod Cílem předkládané práce je zmapovat oblast ekonomické terminologie v obecné novořečtině a zjistit, zda se v této odborné terminologii objevují přejatá slova z cizích jazyků. Rychlý ekonomicko-politický rozvoj a růst států západní Evropy a Ameriky, především v 2. polovině 20. století, měl i značný vliv na hospodářskou situaci v Řecku. S rozvojem mezinárodního obchodu souviselo i pronikání nových výrobků na hospodářský trh Řecka. Tento jev byl současně úzce spjat i s přílivem nových slov a termínů označující, a pojmenovávající tyto výrobky. Do slovní zásoby tak vstoupily nové cizojazyčné prvky a slova, kterým bude v této práci věnována pozornost. Samotná práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, jež se skládá z několika kapitol, se budeme zaobírat lexikálním přejímáním a jeho problematikou. Hned v úvodní kapitole se dotkneme tématu řeckého jazyka, jeho kontinuity a jeho lexika. Následně nás bude zajímat vliv cizích jazyků na řecký jazykový systém a zvláště na jeho slovní zásobu v jednotlivých vývojových etapách řečtiny. V dalších kapitolách bude rozebírán samotný jev lexikálního přejímání a dále se seznámíme s jeho jednotlivými druhy. Tyto kapitoly představující úvod do problematiky jazykového přejímání v Řecku, budou doplněny o další kapitoly. Jejich náplní bude nastínit, s jakými typy lexikálních výpůjček se můžeme v textech setkat. V dalších kapitolách uvedeme, jaký vliv měly na lexikum konkrétní cizí jazyky, a zda na něm zanechaly výraznější stopy. Následující kapitoly

budou

pojednávat

o

lexikálních

přejímkách,

jejich

klasifikaci

a

základních

charakteristikách. Současně stručně nastíníme, jaké jazykové procesy je doprovázejí a jaké typy přejatých lexikálních prvků existují. Teoretická část je zakončena kapitolou o důvodech vedoucích jazykové systémy k lexikálnímu přejímání. Vlastní jádro práce představuje její praktická část, v níž zpracujeme nashromážděný materiál přejatých lexémů, které byly získány z různých internetových periodik, orientovaných na ekonomickou oblast. Ty dále analyzujeme a roztřídíme podle vybraných kritérií do několika kategorií. Na rozboru tohoto lexikálního materiálu se pokusíme postihnout, který konkrétní jazyk uplatňuje nejintenzivněji svůj vliv v oblasti ekonomické terminologie. Taktéž se pokusíme zjistit, jaká je frekvence výskytu těchto přejatých slov. Na poli řecké lingvistiky se této problematice cizích slov v lexiku obecného novořeckého jazyka věnuje Anna Anastasiadi-Symeonidi, o jejiž publikaci «Νεολογικός δανεισµός της νεοελληνικής» se tato práce opírá.

1

1. Současný novořecký jazyk a jeho lexikum Jedním z rysů vystihující řecký jazyk je jeho kontinuita a postavení mezi ostatními jazyky světa, jež je jednoznačně výjimečné. Důkazem toho může být užívání názvosloví řeckého původu především na poli vědy, medicíny, filosofie a jiných oborů. Řečtina obohatila slovní zásobu mezinárodní vědecké terminologie různými pojmenovacími jednotkami, slovními kmeny, ale i prefixy a sufixy. A tak v odborné slovní zásobě užívané zvláště vědci, politiky a novináři můžeme narazit na vysokou četnost výskytu slovních pojmenování, jež mají svůj původ právě v řečtině. Také samotná délka existence řečtiny a kontinuita jejího vývoje ve srovnání s jinými starověkými jazyky, jako je například starověká egyptština či akkadština, se stává jedinečným objektem studia pro řadu jazykovědců. U řečtiny musíme vyzdvihnout historickou kontinuitu jejího vývoje, avšak nemůžeme tvrdit, že současná podoba jazyka je po stránce fonologické, gramatické a morfologické totožná s jeho podobou v klasickém období, jak uvádí Babiniotis1. Přirozeně v průběhu staletí došlo k proměnám jak ve výslovnosti, gramaticko-syntaktické stavbě, tak i v lexiku. V pozdějších kapitolách zaměřím svou pozornost především na tyto lexikální změny. Oblast slovní zásoby jazyka se jeví být velmi zajímavá už jen proto, že jejím prostřednictvím můžeme dokázat tuto kontinuitu jazyka a je pro nás neklamným důkazem jeho nepřetržitého vývoje. Důkazem kontinuity lexika řečtiny může být, jak uvádí Babiniotis2 i to, že v současnosti běžný čtenář není schopen rozlišit, zda to či ono slovo pochází z období homérských eposů či začalo být užíváno v helenistické nebo byzantské epoše. Dokládá nám to i schopnost současných mluvčích řečtiny porozumět textu Nového zákona. Slovní zásoba určitého jazykového systému disponuje a vytváří takový počet slov, aby mohla uspokojit vyjadřovací potřeby jeho mluvčích. Rozsah lexika se liší také v závislosti na historickém vývoji a jsou pro něj typické procesy „odumírání“ a vytváření nových lexikálních jednotek. Nové lexikální jednotky mohou být vytvořeny různými slovotvornými procesy na podkladě starších slov, anebo vznikají jako přejímky z jiných jazyků či vstupují do slovní zásoby jako přejímky ze starší podoby téhož jazyka, tak jak k tomu dochází často právě u nové řečtiny.

1 2

Babiniotis, G. Συνοπτική ιστορία της νεοελληνικής γλώσσας, Αθήνα, 2002, 11 Ibid., 2002, 14

2

1.1

Struktura slovní zásoby3 Slovní zásoba řeckého jazyka byla v průběhu všech historických období nesmírně bohatá, což

bylo způsobeno i tím, že řecký jazyk jako takový je schopen pracovat s lexikálními prvky předchozích období a aplikovat je na současnou podobu jazykové struktury. Na tuto lexikální bohatost měly však vliv i jiné faktory4. U členění novořeckého lexika jsem vycházela z práce Roberta Browninga5, jež jej rozděluje do několika kategorií následným způsobem: 1) První velkou kategorii tvoří slova, která existují v lexiku již od starověku. A to taková, co si zachovala stejnou stavbu ale i obsah, příkladem této podskupiny je třeba slovo αδελφός6, γράφω, άλλος a jiná. Dále pak jsou to slova s pozměněnou fonetickou a morfologickou hodnotou např. µέρα, βρίσκω, ψηλός, πατέρας, µητέρα,

která jsou novořeckými

sémantickými ekvivalenty odpovídající starořeckým pojmenováním ἡµέρα, ἑυρίσκω, ἡψηλός, πατήρ, µητήρ . Vedle nich existují lexikální jednotky, které si udržely stařeckou morfologii, ale změnil se jejich sémantický obsah např. µετάνοια, χώµα, στοιχίζω, φθάνω7. Poslední podskupinu tvoří slova, jež prošla morfologickou, fonetickou a také sémantickou proměnou jako např. ντρέποµαι < ἐντρέπω, περιβόλι < περίβολος, ακριβός8.

2) Další hlavní kategorii slovní zásoby nové řečtiny tvoří neologismy pocházející z období Byzance a z raného období vývoje novořeckého jazyka. Toto nová pojmenování jsou zpravidla tvořena starořeckými slovesnými kmeny a prostřednictvím slovotvorných procesů (odvozováním, skládáním) vznikly lexikální jednotky jako např. παίρνω, µαζεύω, κορίτσι, χαµόγελο, βαρυσήµαντος, αργά. 3) Součástí slovní zásoby obecné novořečtiny je taktéž skupina slov, jež jsou starořeckého nebo helénistického původu. Tato slova však ze slovní zásoby během středověku vymizela a opět se v ní objevila až během posledních 2 století. Největší vliv na jejich opětovný průnik do současné slovní zásoby měla katharevusa9. Díky katharevuse se tedy s těmito

3

Rozdělení slovní zásoby se týká obecného novořeckého jazyka (Νεοελληνική κοινή /ΝΕΚ) K těmto faktorům můžeme přiřadit i kontakt řečtiny s jinými jazyky, jako tomu bylo např. při okupaci území obydleného řeckým obyvatelstvem jiným národem 5 Browning, R. Η ελληνική γλώσσα: Μεσαιωνική και νέα, Αθήνα, 1995, 11-32 6 Dimotiki (lidový jazyk) upřednostňuje výraz αδερφός 7 Starořecké významy těchto slov jsou µετάνοια/ µετάγνοια – změna smýšlení; χώµα – násyp, nasypání, hráz, mohyla; στοιχώ – být v řadě, při někom/ něčem stát; φθάνω – dříve přijít, předstihnout 8 Pocházející ze starořeckého výrazu ακριβής, jež se udržel především v psaném jazyce a později byl přejat lidovým jazykem ve smyslu přesný, důkladný, dokonalý. 9 Katharevusa (καθαρεύουσα) – neboli očištěný jazyk, který uchovává a řídí se starořeckým morfologickým systémem, základ lexika tvořila starořecká slovní zásoba. Termín byl poprvé užit roku 1796. Tato forma řeckého 4

3

starořeckými a helénistickými slovy opět setkáváme v dnešní obecné novořečtině. Jejich sémantická stránka zůstala nezměněna či se objevují slova s lehce pozměněným významem. Jako příklady můžeme uvést: διάστηµα, πρόεδρος, αυτοκίνητο, αερίζω, εντύπωση.

4) Do jedné z dalších kategorií spadají neologismy vytvořené v současné obecné novořečtině slovotvornými procesy pomocí starořeckých či helénistických lexikálních prvků. Některé z nich byly vytvořeny v mluveném jazyce, jiné zase v katharevuse. Patří mezi ně: γραφείον, εξαιρετικός, ενδιαφέρον, γλωσσολόγος, πεζεδρόµιο, πανεπιστήµιο.

5) Obsahem následující velké skupiny jsou lexikální jednotky utvořené v dnešní obecné novořečtině za pomocí různých novořeckých lexikálních prvků. Jedná se o tzv. kalky, tedy lexémy, jejichž sémantická stránka je překladem cizí lexikální jednotky, přičemž byly užity řecké lexikální prvky. Zdrojem pro tyto kalky byla v 19. století především francouzština, později také angličtina. Např: υπερφυσικός, εθνικιστής, εκτελεστικός, ακαλαισθησία, σκηνοθεσία. 6) Obsahem další kategorie jsou přejímky z jiných jazyků, kterými se řecké lexikum obohacuje o nová slovní pojmenování a fráze. K tomu dochází prostřednictvím mechanismu vnějšího přejímaní tzv. «εξωτερικός δανεισµός»10. K lexikálnímu přejímání docházelo během celého vývoje jazyka. Tato pojmenování se zcela přizpůsobila požadavkům morfologického a fonologického systému novořečtiny. Když pomineme vliv jazyka předřeckých kmenů, mezi první cizí lexémy pronikající do řečtiny z jiných lexikálních systémů patří slova převzatá z latiny (σπίτι, πόρτα, κουβεντιάζω), a dále slova přejatá z italštiny, turečtiny, francouzštiny a dnes také z angličtiny. Obecně platí, že do jazyka se dostávalo nejvíce přejímek v obdobích, kdy byl řecký národ v područí nějakého podmanitele11. K dílčím přejímkám došlo v řečtině i z jazyků jihoslovanských, albánštiny či íránštiny především ve středověku. a) K těmto přejatým slovům můžeme zařadit i menší podkategorii lexikálních přejímek, jež tvoří některé starořecké a helenistické lexikální přejímky. Ty byly zachovány katharevusou a následně také pronikly do lexika lidového jazyka, kde však dodržují morfologická a fonologická pravidla katharevusy. Jedná se o tzv. vnitřní jazykové jazyka se se založením řeckého státu (1830) začala užívat především v oblasti vládních a správních činností, ve školství a v tisku (Browning, 1991, s. 259) 10 Tento jev je podrobněji popsán v kapitole 3.2 11 Římské období (30 – 324 n.l.) kdy se Řecko stalo součástí Římské říše, Osmanská nadvláda (1453 – 1821)období nadvlády Turků, Benátská nadvláda na Jónských ostrovech atd.

4

přejímání (εσωτερικός δανεισµός)12. Jako příklad můžeme uvést οίκος, λευκός, συγκεχυµένος, αδιαφορώ, συνεχώς, πράγµατι, τουναντίον.

b) Samozřejmě mezi přejatými lexikálními jednotkami nalezneme slova nepřizpůsobená fonologickému a morfologickému sytému katharevusy ani lidového jazyka. Ta pak tvoří další menší podkategorii. Tyto lexikální přejímky buďto po nějaké době vymizí z užívání, anebo se přizpůsobí morfologicko-fonologickému systému jazyka. Např. παστέλ, τζαζ, µπαρ, χιούµορ, σπορ, νίκελ.

7) Do poslední kategorie novořeckého lexika řadí Browning frazémy, tedy idiomatická spojení. A tak často do novořecké slovní zásoby pronikají slova dialektologická a získávají v ní pevné postavení.

12

Tento jev je podrobněji popsán v kapitole 3.1

5

1.2 Obohacování slovní zásoby řečtiny v průběhu jejího historického vývoje Proces obohacování slovní zásoby jazyka je dynamický a neukončený. Charakteristickým znakem lexika řečtiny je jeho proměnlivost v čase, jež je však dána i proměnami společnosti. Některá slova vycházejí z užívání, zastarávají a zanikají, jiná se nově utvářejí. Celkově počet slov a slovních spojení přibývá a podléhá vyjadřovacím potřebám, jež se mění v souvislosti se změnami hospodářských, politických a kulturních podmínek, jak uvádí Martincová13.

K základním

tendencím obohacování lexika patří jak v češtině, tak v novořečtině tzv. slovotvorné procesy, jimiž jsou: a) odvozování (derivace) -

prefixace

-

sufixace

b) skládání (kompozice) c) zkracování (abreviace) d) vytváření jednoslovných pojmenování z víceslovných (univerbizace) Historii řečtiny rozdělujeme do několika vývojových epoch14: 1) Předřecké / prohelénské období Řecký jazyk je na počátku svého vývoje a setkáváme se s jeho nejstarší podobou. V oblasti okolo středozemního moře, v místě dnešního Řecka, žijí předřecké kmeny a ty se začínají mísit s příchozími řeckými kmeny, které zde sestoupily někdy v období mezi 20. až 12. stoletím př.n.l. z oblastí okolo Uralu, Kaspického moře. Co se týče jazyka, toto etnické spojení a promísení vedlo především k ovlivnění slovní zásoby příchozích řeckých kmenů, jelikož ta neobsahovala výrazy a pojmenování charakterizující středozemní kulturu, rostlinstvo a živočišstvo. A tak vstupují do lexika přejímky pocházející z jazyka usazených předřeckých kmenů. Krestchmer15 uvádí, že 9/10 řeckých toponym, názvy horstev, řek, ostrovů, sídlišť jsou právě předřeckého původu. Na ukázku uvádí Babiniotis16: -

νθος

: Ζάκυνθος, Κόρινθος, Τίρυνθος

-

σ(σ)ός

: Παρνασσός, Θάσος, Κάσος,

-

σ(σ)α

: Λάρισσα

-

µνος/ µνα

: Ρέθυµνος, Κάλυµνος, Μήθυµνακυπάρισσος

- různé

: Κρήτη, Κώς, Νάξος, Όλυµπος, Λέσβος Ίµβρος, Κάρπαθο, Τένεδος

13

Martincová, O. Problematika neologismů v současné spisovné češtině, Praha, 1983, 23 Babiniotis, G. Συνοπτική ιστορία της ελληνικής γλώσσας, Αθήνα, 2002, 46 15 Informace přejata z Andriotis, Ν. Ιστορία της ελληνιής ιστορίας, Θεσσαλονίκη, 1995 16 Babiniotis, 2002, 71

14

6

Kromě toponym se zachovala i jména některých bohů, vlastní jména, architektonické termíny a další např: ασφόδελος, βασιλεύς, ειρήνη, θάλαµος, κιθάρα, κίνδυνος, σύκον. V pozdějších obdobích došlo k obohacování slovní zásoby přejímkami i z jiných východních jazyků: semitského původ:

αρραβώνας (v dnešním významu „zásnuby“) < starořecké ἀρραβών, βίβλος 17, κύµινο < starořecké κύµινον, λίβανος < Λίβανος

egyptského původu:

έβενος < ἔβενος ἡ , όαση < ἌOασις, οθόνη < ὀθόνη

perského původu:

ακινάκης < ἀκινάκης, παράδεισος < παράδεισος, παρασάγγης < παρασάγγης, σατράπης < σατράπης

2) Období starořeckých dialektů Další vývojovou fázi řečtiny můžeme označit jako období rozvoje starořeckých dialektů, které je obvykle vymezováno 14. – 4. století př. n. l. Řečtina se začíná vyznačovat především místními a kmenovými rozdíly, jež byly patrné již při sestupu řeckých kmenů do oblasti Středomoří. Tento proces diferenciace jazyka na dialekty však pokračoval a byl dokončen právě v tomto období. Rozlišujeme několik dialektů a to iónsko – attický, arkadokyperský, ajólský a dórský. Co se týče lexikálních přejímek, pokračuje pronikání slovních pojmenování ze stejných jazyků, jako tomu bylo již v předchozím období.

3) Helenistická koiné Rozmach makedonské dynastie je počátkem rozvoje tzv. poklasické řečtiny či také alexandrijské koiné anebo helenistické koiné. Tuto epochu uzavírají přibližně léta založení Konstantinopole tedy r. 323 n. l. Vyvstala potřeba jednotného společného řeckého jazyka, který by splňoval funkce dorozumívacího prostředku a nahradil by dialektickou rozštěpenost, jež v Řecku existovala mezi jednotlivými městskými státy. Když převzali vládu nad řeckými státy Makedoňané, převážil jako společný jazyk attický dialekt18, se kterým následně makedonští králové ovládli celý Dálný Východ. Tento společný jazyk začal být nazýván koiné. Během tohoto vývojového období řečtiny, jež pokrývá dobu asi 6. století, došlo k řadě změn jak morfologickým, fonetickým, tak i syntaktickým a lexikálním.

17

Slovo βίβλος – Triandafyllidis zařazuje toto slovo k egyptským výpůjčkám, Andriotis – podle tohoto autora je slovo semitského původu 18 Dochází k potlačení užívání ostatních starořeckých dialektů a převládl jeden společný jazyk

7

Papyry19a texty Nového zákona představují nejdůvěryhodnější prameny, ze kterých čerpáme informace o stavbě a podobě koiné tohoto období.. Papyry neobsahují literární a oficiální texty a představují tak přímý zdroj, na němž můžeme zkoumat přirozený vývoj koiné. Nepřímé důkazy o jejím vývoji představují i gramatická pravidla sestavená attikistickým hnutím helenistického a římského období. Řecké lexikum se proměňovalo v závislosti na kulturně politických podmínkách. Jazykové změny, k nimž došlo, jdou ruku v ruce s proměnou lidského myšlení a vnímání světa. Velmi výrazně k tomuto procesu přispěla i ztráta politické síly řeckého národa a zvláště rozmach a rozpínání římské říše. Za nadvlády Římanů, kteří byli obdivovateli řecké kultury, dochází k šíření řečtiny a její výuky i do západních oblastí římské říše. Významnou roli sehrál i vznik křesťanství a tak přechod od pohanství ke křesťanství jistě způsobil velkou změnu ve společenských podmínkách. Jedny lexémy jsou nahrazovány nově vznikajícími. Jiná slova zase mění svůj sémantický obsah a nabývají dnešních významů. Řada pojmenování, poté co se rozšířilo křesťanství, si vymezuje užší specifický význam a jsou jimi např. Χριστός, εκκλησία, βάπτισµα, Κυριακή, ψάλτης, άγγελος, διάβολος, µάρτυς. Výraz Έλλην tedy Helén nabývá významu pohan. Charakteristickým rysem lexika je, že slova, jejichž skloňování je složité a slova krátká jsou postupně vytlačována a nahrazována lexémy jinými např. µυς – ποντικός, ναύς – πλοίον, ὕδωρ – νηρόν, ἰχθύς – οψάριον, άρτος – ψωµίον, ἐρυθρός – κόκκινος, χλωρός – πράσινος, µέλας – µάυρος, ποιώ – κάµνω, ἐσθίω –τρώγω a jiná. Do řečtiny se dostávají nová pojmenování a jsou to především přejatá slova z latiny, která jsou užívána hlavně v oblasti správy říše a politiky (δικτάτωρ, κάστρον, οσπίτιον, πραιτώριον, τίτλος, φαµίλια, ασσάριον a jiná). Byly přejaty a přizpůsobeny řeckému morfologickému systému i sufixy latinského původu jako – inus, - anus, -ensis a – arius, Αλεξανδρείνης, Χριστιανος, Φιλιππήσιος, µηχανάριος. Řecké lexikum začalo být zahlceno slovy latinského původu, což způsobila koexistence těchto dvou jazyků v římské říši. Dále do řeckého lexika pronikají slova hebrejského původu zvláště ze Starého zákona20 jako αµήν, Πάσχα, Σάββατον, Σατανάς, Σεραφείµ a jména Γαβριήλ, Ιάκωβος, Ιωάννης, Μαρία, Μαθαίος, Μιχαήλ atd. Lexikum bylo obohacené též o pojmy egyptské – βάρις, ίβις, ζύθος, πάππυρος a semitské – ο αββάς, η νάρδος. 19 20

Vznikají v době od 4. st. př. n. l. – 8. st. n. l. Díky pořečtění velkého počtu židů z Egypta byl přeložen Starý zákon do koiné.

8

4) Období středověku 324 – 1453 a) Období rané Byzance 4./5. století – polovina 7.století n.l. Veškeré znalosti a informace o podobě a struktuře řeckého jazyka čerpáme výlučně z literárních textů. Z tohoto období se nám nedochovalo žádné literární dílo napsané v živém mluveném jazyce. Víme však, že dochází k řadě morfologickým, fonetickým i syntaktickým změnám během rané Byzance. Co se týče proměn lexika, nemáme k dispozici dostatek textů zachycující živý mluvený jazyk, na jejichž základě bychom vývoj lexika mohli demonstrovat. Latinské přípony, jež se užívaly při tvorbě nových slov, která obohacovala lexikum v předchozím obodobí, jsou i nadále používány. S největší frekvencí se objevují adjektivní sufixy latinského původu jako – άτος (αµυγδαλάτος, καρυδάτος, κυδωνάτος, πιπεράτος), - άριος (νοτάριος, σχολάριος), -ήσιος (κολονήσιος, βονήσιος). . b) Temné období (8. – 10. stol. n.l.) Veškeré znalosti o podobě řeckého jazyka mezi 8. – 10.stoletím čerpáme výlučně z literárních textů vznikajících právě v tomto období. Součástí některých textů jsou i úryvky psané v mluveném jazyce, jež jsou jediným našim pramenem, na jehož základě můžeme usuzovat o změnách probíhajících v lexikálním systému. Avšak nedostatek většího množství těchto textů nám neumožňuje podat hodnotného informace o obohacování a rozšiřování slovní zásoby tohoto období. Objevuje se nový sufix –τζι(ν), - ίτζι(ν), (ἡνίτζιν, σικιπινίτζιν, προαστίτζιν). Stále se užívají sufixy latinského původu, které vstoupily do řeckého lexika v uplynulém období. Latina i nadále představuje hlavní zdroj lexikálních přejímek. Poprvé se v řecké slovní zásobě objevují přejatá slova z mluvené latiny, která se užívala hlavně v romanizovaných balkánských oblastech. V 10. - 11. Století, jež je označováno už jako vrcholné období Byzance, s rozvojem námořnictví a obchodu pronikají do řeckého lexika první italská21 přejatá slova. Italský infinitivní sufix sloves – are je přejímán do řečtiny jako –άρω. Setkáváme se taktéž s arabskými a perskými výpůjčkami popisující buďto východní způsob života či přejímky titulů jako αµερούµνης, αµιράς, µασγίδιον.

Několik

málo

lexikálních

přejímek

vstupuje

do

řeckého

lexika

z protobulharštiny, jedná se o tituly a názvy hodností. c) Období pozdní Byzance 1100 - 145322 Pozdní Byzanc se nese ve znamení nejrůznějších historických událostí, které měly vliv i na samotný jazyk. Novořečtina však získala svou dnešní podobu především 21 22

Italština se vyčlenila z lidové latiny v 10. století a zformovala se na základě toskánštiny užívané ve Florencii Browning, R. Η ελληνική γλώσσα µεσαιωνική και νέα, Aθήνα, 1995, 96 - 118

9

v předcházejícím období rané Byzance. Stále častěji se objevují slova italská, která však pocházejí z různých periferních oblastí říše. Nejčastěji jsou to slova z benátského dialektu23, jejichž počet v řečtině se neustále navyšuje. Řada slov z italštiny se prostřednictvím řečtiny dostala dále do turečtiny, arabštiny, ale i do ruštiny. Vliv a narůstající moc západoevropských mocností se projevují na struktuře lexika tím, že je přejímána řada slov z francouzštiny. Tato pojmenování se užívají hlavně v oblasti feudálního práva a vlastnictví a obohacují jazyk na Peloponésu a Kypru. Přejímky z románských jazyků24 obohacující řečtinu v oblasti umění, námořnictví, obchodu, profesí, ale v žádném případě se nejedná o nahrazování řeckých lexémů cizojazyčnými. Terminologie vzniklá v tomto období je užívána jako mezinárodní v celém východním Středomoří a Černém moři až do 19. století. Dalším charakteristickým rysem tohoto období je odklon od přímých přejímek z latiny, jelikož ta je vytlačována nově vznikajícími románskými jazyky. Do slovní zásoby, i když jen v malém počtu, vnikají i přejímky ze španělštiny, katalánštiny a provensálštiny. Přejatá slova se přizpůsobují morfologickému systému řečtiny. 5) Osmanská nadvláda nad Řeckem25 Vpád osmanských Turků a jejich obsazení Konstantinopole a zbytku byzantské říše nemělo větší vliv na užívání řečtiny mezi řeckým obyvatelstvem osmanské říše. Řecké etnikum se však stále ještě nevyznačovalo jednotným národním jazykem, jak tomu bylo v tomto období v oblasti dnešní Itálie. Po obsazení Konstantinopole se řada Řeků přesunula do míst, jež ještě nebyly pod kontrolou Osmanů. S sebou si přinesli i svůj dialekt užívaný v Konstantinopoli, který tak nepodléhal vlivu tureckého jazyka. Přispěli tak k zachování a rozvoji přirozeného mluveného jazyka. Díky osmanské správě a jejích úsilí izolovat od sebe jednotlivé řecké oblasti a jejich obyvatelstvo, přetrvával a posílil rozdíl mezí místními dialekty26. Řečtí vzdělanci, zastávající nejrůznější funkce v osmanské správě, používali archaizující knižní jazyk společné s kněžími. Během turecké okupace nezaznamenáváme žádné větší syntaktické proměny, jež by už neproběhly v předchozích obdobích vývoje řečtiny. K syntaktickým proměnám řadíme 23

Italské přejímky a zvláště ty z benátského dialektu posilují lexikum v oblasti námořnictví, obchodu Je to způsobeno benátským postavením na moři a v obchodu v oblasti Středozemního moře a to v oblastech benátské nadvlády tedy na Krétě, Euboii a mnoha ostrovech Kyklad 24 V 9. Stol. se formuje francouzština, v 10.století italština, následuje španělština, katalánština, portugalština a rumunština 25 Toto období je vymezováno lety 1453 - 1821 26 Už v období Byzance se mezi sebou začínají vyčleňovat čtyři novořecké dialekty a to pontský, kapadocký, tsakonský a jihoitalský

10

například změnu slovosledu pod vlivem turečtiny, ke které došlo u určitých dialektů, jež byly ovlivněny tímto cizojazyčným prostředím, ve kterém byl řecký dialekt užíván. Největší vliv turečtiny se projevil ve slovní zásobě dialektů oblastí Malé Asie. Slovní zásoba se nadále obohacuje o nová pojmenování, která vznikají prostřednictvím slovotvorných procesů. Výrazně se začíná používat sufix -άδα převzatý z italských přejatých slov, sufixy -ίτσι, -ίτσα, -ίτσης, jež přešly ze slovanských přejatých slov. Z tureckých přejímek se nám zachoval sufix – τζής, -λης. Co se týče lexikálních přejímek z turečtiny, s nejvyšší frekvencí se objevují substantiva. Verba si osvojují především maloasijské dialekty. Nadále do řeckého lexika vstupují přejímky z jazyků románských z oblastí Středomoří a to především z italštiny a francouzštiny.

11

2. Lexikální přejímání a jeho problematika v nové řečtině Jak je již patrné na vývoji samotného řeckého jazyka, vidíme, že slovní zásoba každého jazykového systému je nestálá a neustále se měnící. Tak i lexikum řečtiny bylo po celou dobu vývoje jazyka vystavováno neustálé a intenzivní jazykové obměně svého obsahu. Slovní zásoba se obohacuje díky pronikání neologismů, nových pojmenování vzniklých slovotvornými procesy a také osvojováním slov přejatých z cizích jazyků. V případě lexikálního přejímání mluvíme o tzv. neslovotvorném procesu, na němž má svůj největší podíl vliv a působení cizího jazykové prostředí, k němuž dochází při styku dvou jazykových systémů. Jazykové přejímání, řecky δανεισµός, je jedním ze základních způsobů obohacování slovní zásoby jazyka a je přirozeným procesem, ke kterému v každém jazyce dochází. Přejaté lexikální prvky představují v lexiku elementy, jejichž chování v jazykovém prostředí daného jazyka je nepředvídatelné v porovnání s lexikálními jednotkami, které již ve slovní zásobě jazykového systému existují z dřívějších období. Tento lexikální jev je známkou těsných vnějších jazykových vztahů dvou různých jazykových systémů27. Jazykový fenomén lexikálního přejímání lze zkoumat z pohledu diachronního, kdy se zabýváme původem lexikální prvků a celkovým procesem jazykového přejímání. Zajímá nás vliv jednotlivých jazykových systémů na novořečtinu. Proto, abychom mohli zkoumat samotný proces jazykového

přejímáni,

musíme

spolupracovat

zároveň

s historickými,

filologickými

a

společenskými vědami a výsledky jejich výzkumů. Zatímco pohled synchronní analyzuje a popisuje výsledky tohoto osvojovacího procesu, tedy se zaměřuje na morfologickou stavbu těchto přejímek, jak uvádí Anastasiadi-Symeonidi. Řečtina v průběhu svého vývoje podléhala mnoha jazykovým vlivům, v současnosti tedy ve 20. a 21. století se v novořečtině nejvíce projevuje vliv francouzštiny a angličtiny28, taktéž však nejsou zanedbatelné vlivy jiných cizích jazyků jako je němčina, ruština a italština. Musíme samozřejmě poznamenat, že tak jako jazyk je příjemcem nových slovních pojmenování a frází, taktéž zastává opačnou roli, tedy vypůjčuje a ovlivňuje lexika cizích jazykových systémů.

27 28

Anastasiadi-Symeonidi, 1994, 13 Jsou to významné mezinárodní jazyky, jejichž vliv je patrný v řadě evropských jazyků. Nepůsobí však na novořečtinu stejným způsobem.

12

2.1

Problematika užívané terminologie pro jev jazykového přejímání Mezinárodní terminologie, užívaná k zachycení a popsání vztahu dvou na sebe působících

jazyků, je nejednotná. Pro jazykový systém, jenž přejímá, užívá Anasatsiadi-Symeonidi29 termíny jako jazyk přijímající (langue d’accueil, γλώσσα υποδοχής, γλώσσα αποδέχτρια, δανειολήπτρια), cílový jazyk ( langue cible, γλώσσα στόχος) nebo taktéž pojem „jazyk 1“ ( Γλώσσα 1- Γ1)30. Pro jazyk, který poskytuje své lexikální jednotky a je tak pro jazyk 1 zdrojem přejímek, disponujeme termíny jazyk půjčovatel (langue pretense, δανείστρια γλώσσα), modelový jazyk (langue modéle, γλώσσα µοντέλο), jazyk zdroj (langue source, γλώσσα πηγή) či „jazyk 2“ (Γλώσσα 2 - Γ2)31. Samotný proces, kdy přicházejí do kontaktu dva jazyky a dochází k působení jednoho lexikálního systému na jiný systém a na jeho lexikum, nazýváme jazykové přejímání, řecky δανεισµός. Výsledkem32 tohoto procesu je jazyková přejímka, řecky γλωσσικό δάνειο, tedy nový jazykový element vstupující do lexika jazyka přijímajícího J1.

29

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 29 V dalším textu budu užívat pro jazyk, jenž přijímá lexikální prvky zkratky J1 31 V dalším textu budu nahrazovat tato pojmenování zkratkou J2 32 Konkrétní lexikální přejímky jednotlivých jazyků jsou označovány podle jazyka, ze kterého pocházejí, tedy anglicismus/ αγγλισµός, galicismus/γαλλισµός, germanismus/γερµανισµός 30

13

3. Druhy lexikálního přejímání 3.1

Vnitřní lexikální přejímaní Lexikální přejímání se obecně na mezinárodní jazykovědné úrovni rozděluje na dva základní

typy. Rozlišujeme vnější a vnitřní. U vnitřního jazykového přejímání (εσωτερικός δανεισµός) se jedná o vytváření nových pojmenování v určitém jazykovém systému za použití lexikálních prostředků, kterými daný jazyk disponuje, aby tak uspokojil pojmenovací potřeby. Jde tedy o proces, jenž probíhá uvnitř určitého jazykového systému. Tento typ jazykového „vypůjčování“ v sobě zahrnuje např. také dialektické přejímání, kdy si obecná novořečtina osvojuje termíny určitého místního či společenského dialektu (emprunt dialectal, dialect borrowing). Řadíme zde také sémantické přejímky a kalky, řecky σηµασιολογικά δάνεια a µεταφραστικά δάνεια. Příkladem je koexistence dvou jazykových systému v rámci určitého společenství, kdy dochází k místně kulturnímu styku a kdy jazykové přejímky vyplývají ze vzájemného působení těchto systémů33. Anastasiadi – Symeonidi navrhuje, aby tato kategorie byla užívána pro všechny případy, kdy si jazykový systém osvojuje lexikální jednotky z místního dialektu daného jazyka34. 3.2

Vnější lexikální přejímání Vnější jazykové přejímání (εξωτερικός δανεισµός) označuje proces, jenž probíhá mezi dvěma

jazykovými systémy. Je podmíněno stykem dvou spisovných jazyků, společnou jazykově společenskou situací pro dva či více jazyky, kdy tak vznikají podmínky pro působení jazyka na jazyk, tedy pro tzv. jazykový kontakt. „Mezi dvěma jazyky v kontaktu vzniká napětí, jež vyvolává tendenci k vyrovnání jejich struktur. V oblasti slovní zásoby se tendence po vyrovnání dvou lexikálních systémů projevuje průnikem prvků jednoho jazyka do jiného“.35 Tyto lexikální jednotky pak mají charakter slov přejatých anebo jsou modelem pro tvoření nových pojmenování. Jedná se tedy o jazykový kontakt, kdy si v podstatě jazyk 1 (J1) osvojuje či vypůjčuje jazykové prvky z jazyka 2 (J2). V praxi se jedná o vzájemné působení např. novořečtiny a angličtiny či novořečtiny a francouzštiny. Vedle těchto dvou hlavních skupin jazykového přejímání, se můžeme setkat i s jinými označeními těchto základních typů daného lexikálního jevu. Řada jazykovědců nahlíží na tento jev z různých pohledů, a proto se také používaná terminologie liší. Někteří z jazykovědců upřednostňují užívání terminologie, jež je popsána níže.

33

Bloomfield, 1970, 436 - Jako příklad uvedeme:období osmanské nadvlády nad Řeckem - jazyk 1 = novořečtina, jazyk 2= turečtina. Příchod řeckých přistěhovalců do USA – jazyk 1 = angličtina, jazyk 2 = novořečtina 34 Anastasiadi - Symeonidi, Α. Νεολογικός δανεισµός της νεοελληνικής, Θεσσαλονίκη, 1994 35 Informace přejata z knihy Martincová, 1983, 26

14

3.3

Diachronní lexikální přejímaní Přejatá slova, jež pronikla do lexika novořečtiny ze starších vývojových období jazyka, se

takto dostala do slovní zásoby novořečtiny způsobem tzv. diachronního přejímání. Podle Petrouniase patří do této kategorie pouze slova knižní. Novořečtina ve srovnání s jinými evropskými jazyky má velké množství právě těchto diachronních přejímek. (Πετρούνιας, Ε., 2001, s. 59). Tato kategorie diachronního přejímaní u Petrouniase se tedy překrývá s termínem vnitřního jazykového přejímání, jež používá Anastasiadi – Symeonidi36. 3.4

Kulturní jazykové přejímání Z pohledu Bloomfielda37 je kategorie kulturního přejímání totožná s termínem vnějšího

přejímání a tuto kategorii staví do protikladu s dialektickým přejímáním, řecky διαλεκτικός δανεισµός, jež však v sobě zahrnuje jen část jazykových jevů, které obsáhne kategorie vnitřního přejímání.

36

V mezinárodní terminologii se termínu vnitřní přejímání/ εσωτερικός δανεισµός využívá spíše pro lexikální výpůjčky dialektické, tedy při kontaktu dvou či více dialektů v rámci jednoho jazykového systému. 37 Bloomfield, 1967, 420 – 421

15

4. Druhy přejatých slov38 a) Lexikální přejímky (λεξικά δάνεια) – při jazykovém kontaktu dvou jazyků J1 přejímá lexikální prvky (jednotlivá slova, slovní spojení, obsahově-významovou složku jazykového znaku, grafickou nebo zvukovou složku jazykového znaku) z J2. Tyto lexikální jednotky se mohou či nemusí přizpůsobit jazykovému systému přijímajícího jazyka. Výsledkem tohoto lexikálního přejímání je jazyková přejímka. např: µάρκετιγκ το < angl. marketing b) Sémantické přejímky (σηµασιολογικά δάνεια) – ke vzniku tohoto druhu přejímek dochází, když jazyk 1 si osvojuje pouze sémantický obsah lexému, který náleží do slovní zásoby jazyka 2. Lexikální jednotka, jež už ve slovní zásobě jazykového systému existuje, nabývá nového významu. Vzniká tedy nové pojmenování, jehož rys novosti se vztahuje k právě novému významu lexikální jednotky. např: καλύπτω (ve smyslu telekomunikační či novinářské pokrytí) < angl. cover (pokrýt) σκληρά (ναρκωτικά) < angl. hard (tvrdé drogy) c) Akustické a optické lexikální přejímky (ακουστικά και οπτικά δάνεια) – abychom mohli určit, zda se jedná o akustické či optické přejímky, musíme vypátrat, jakým způsobem se jazyková výpůjčka do dané lexikální soustavy dostala. Pokud to bylo ústním podáním, mluvíme o tzv. akustické lexikální výpůjčce. V případě, že k tomu došlo písemným projevem, označujeme tuto jazykovou přejímku jako optickou. U optických přejatých slov je zvuková stránka slovní jednotky v J1 různá od J2. např. γρανίτης < granit, µαργαρίνη < margarine, σαδισµός < sadisme Co se týče akustických přejatých slov, jejich přepis se řídí danými pravidly. např. κραγιόν το < crayon, βουλεβάρτο το < boulevard, µανιέτο το < magneto

d) Kalky (µεταφραστικά δάνεια) – jedná se o doslovné překlady významově-obsahové složky lexikální jednotky. Výsledkem tohoto typu lexikálního přejímání je nová slovní jednotka, jež je překladem původní cizojazyčné slovní předlohy. Grafická a zvuková složka lexikální jednotky vychází z jazykových prostředků, jimiž disponuje jazyk 1. Proto, aby mohlo být vytvořeno nové pojmenování tohoto typu je potřeba, aby rodilý mluvčí J1 byl do určitého stupně asimilován s jazykovým prostředím J2. Tyto lexikální překladatelské přejímky jsou většinou

38

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 33 - 42

16

knižního původu a jsou přizpůsobena fonologickým, morfologickým a syntaktickým pravidlům novořeckého jazykového systému39. Přejímání zvláště substantiva např. z angličtiny je v novořečtině nahrazeno taktéž substantivem přizpůsobeným jejím skloňovacím pravidlům. Anastasiadi-Symeonidi také uvádí, že frekvence jejich výskytu v novořečtině je velmi vysoká. Např40: ουρανοξύστης < angl. skyscraper

είµαστε στον αέρα < angl. we are on the air

καλαθόσφαιρα < angl. basketball

ποδόσφαιρο < angl. football

τερµατοφύλακας < angl. goalkeeper

αυτοεξυπηρέτηση < self-service

Příklady kalků, jež dodržují morfologická a gramatická pravidla novořečtiny a pádově se jim přizpůsobují: πλύση εγκεφάλου < angl. brain washing < vymývání mozku πύργος ελέγχου < angl.control tower < kontrolní věž έλεγχος των γεννήσεων < angl. birth control < kontrola porodnosti

Překladatelské novotvary mohou také být derivovanými, složenými, víceslovnými pojmenováními anebo pojmenováními tvořenými prefixací. U kompozit zformovaných na základě dvouslovných pojmenování, je charakteristické, že první člen syntagmatu může vstoupit do nového pojmenování ve zkrácené podobě anebo si zachová celistvou podobu. τηλεφηµερίδα τήλε - < τηλεόραση -> télé - < télévision αυτοκινητοδρόµος < ital. autostrada < něm. Autobahn < franc. autoroute, kde autoautomobile

39 40

Petrounias, Ε. Νεοελληνική γραµµατική και συγκριτική ανάλυση, 2001, 61 Příklad převzaty z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 36

17

5. Další lexikální jevy náležící do kategorie výpůjček 5.1

Internacionalismy (διεθνισµοί) Rozvoj věd a poznání v nejrůznějších oblastech lidské činnosti si vyžádal nové termíny a

slovní pojmenování, jež byly vytvořeny na základě klasické řečtiny. Jak uvádí AnastasiadiSymeonidi41 klasická řečtina zaujímá při vzniku těchto internacionalismu zvláštní postavení. To spočívá v tom, že poskytuje angličtině a francouzštině své jazykové prvky pro utváření těchto mezinárodně rozšířených termínů. Jedná se většinou o odvozená či složená knižní pojmenování, jejichž pojmenovávající obsah nebyl ve starořeckém světě znám. Většinou zcela bez potíží pronikají a vtělují se do lexika novořečtiny. „Současná kritéria pro vymezení termínu internacionalismus je jednak rozšíření užívání určitého pojmenování v různých jazycích, mezi nimiž by měly být i jazyky mezinárodní a taktéž by měly být více či méně zachovány fonologické, morfologické a sémantické vlastnosti dané lexikální jednotky v přijímacím jazyce“42. V současnosti díky stále většímu vlivu sdělovacích prostředků a technologickému pokroku se stává velmi složité určit, jaká lexikální jednotka stála na úplném počátku utvoření těchto nových pojmenování. K takovým pojmenováním mezinárodně užívaným patří: 43 αντιβιοτικό – antibiotic – antibiotique – antibiotika, αστροναύτης – astronaut – astronaute – astronaut, ελικόπτερο – helicopter – hélicoptère – helikoptéra, ιονόσφαιρα – ionosphere – ionosphère – ionosféra, τεχνολογία – technology – technologie – technologie, τηλέγραφος – telegraph – télégraphe – telegraf, µετεωρολογία – meteorology – météorologie – meteorologie , µικρόβιο – microbe – microbe – mikrob, οικολογία – ecology – écologie – ekologie, τηλέφωνο – telephone – téléphone – telefon , φωτογραφία – photography – photographie – fotografie 5.2

Hybridní pojmenování (υβρίδια) Tato slovní pojmenování jsou vytvářena na základě spojení starořeckých a latinských

lexikálních elementů, které používají různé evropské jazykové systémy k utváření nových lexikálních jednotek. Jedná se především o nové termíny v oblasti techniky, společenských a exaktních věd, jak uvádí Petrounias44. Novořečtina v tomto případě hybridní pojmenování nahrazuje latinský element sémantickým ekvivalentem řeckého původu. K těmto hybridním pojmenováním můžeme zařadit například: sociology: socio < latinský prvek, logy < řecký prvek 41

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 38 Charalampakis, 1992, 339 43 Ukázky převzaty z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 38 a doplněny o anglické, francouzské a české ekvivalenty 44 Petrounias, 2002, 60 42

18

airport - αεροδρόµιο, television - τηλεόραση, bureaucratie - γραφειοκρατία, antipollution – αντιρρύπανση, antimatter – αντιύλη Podle Anastasiadi-Symeonidi45 patří tyto neologismy do kategorie knižních pojmenování a jen s jejich malou částí se můžeme setkat v základní slovní zásobě. 5.3

Zpětné lexikální výpůjčky (αντιδάνεια) Také zpětné lexikální výpůjčky mohou být výsledkem procesu jazykového přejímání. Jedná

se o nová pojmenování, jež si spisovný jazyk (J1) osvojuje z lexika jazyka druhého (J2), do jehož slovní zásoby tyto lexikální jednotky pronikly již dříve. A jazyk J2 si je v minulosti osvojil právě z J1. Schematicky lze tento jazykový proces naznačit následovně: jazyk 1 → jazyk 2 → jazyk 1 Podle Petrouniase46 se jedná většinou o slova lidového původu, i když se můžeme setkat i s nepatrným počtem zpětných lexikálních výpůjček knižního původu. hel. κωνώπιον (kanape s moskytiérou) > lat. conopeum > franc. canapé > novořec. καναπές hel. εγκύκλιος παιδεία (veškeré vědecké vědění) > rom. encyclopaedia > fran. encyclopédie > novořec. εγκυκλοπαίδεια 5.4

Xenismy (ξενισµοί) Xenismy se objevují ve spisovném jazyce, v jeho psané i mluvené podobě, a označují

předmět, děj či skutečnost, jež je pro kulturu přijímacího jazyka (J1) cizí. Tato slovní pojmenování nemají tendenci se přizpůsobit fonetickému, morfologickému ani syntaktickému systému daného jazyka. Jako xenismus můžeme označit také toponyma, vlastní jména historických postav a pojmenování popisující kulturu jazyka (J2), ze kterého tyto xenismy pronikají do jazyka (J1). Jako příklad můžeme uvést47: σοµπρέρο, καουµπόης, Αµαζόνιος, Ιµαλάια, Μάο, Ντε Γκωλ, Ρούσβελτ, γκέισα < angl. geisha, κανκάν < franc. cancan, καραµπινιέροι < ital. carabinieri, κιµπούτζ < hebr. kibboutz, µπαλαλάικα < rus. balalaika, µπούντενσταγκ < něm. Bundestag, ροντέο < špan. rodeo, σαφάρι < angl. safari, γκιλοτίνα < franc. guillotine, σερτιφικά < franc. certificat, τρουβαδούρος < franc. troubadour, Απάχης < angl. Apache, γουέστερν < angl. western, καουµπόης < angl. cowboy, λάσο < angl. lasso, Μπαξ Μπάνι < Bugs Bunny, ράντζο < angl. ranch, σεφίρης < angl.sheriff, Σνούπι < Snoopy 45

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 39 Petrounias, 2002, 60 47 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 150 - 151 46

19

6.

Pozice jazyků během jazykového kontaktu V případě, že jsou vytvořeny podmínky pro působení jednoho jazykového systému na jiný,

dochází k tzv. jazykovému kontaktu. Anastasiadi – Symeonidi48 se zmiňuje o dvou typech postavení, ve kterých se může národní či spisovný jazyk nacházet. Buďto spisovný jazyk je příjemcem vlivů cizího lexika, anebo je zdrojem pro obohacování lexika jiného jazykového sytému. 6.1

Novořečtina v pozici jazykové příjemkyně Už v minulosti si řečtina osvojovala slovní pojmenování a jednotlivé lexikální jednotky či

morfémy z jiných jazykových systémů. Současná obecná novořečtina inklinuje k přejímání nových pojmenování především z francouzštiny a angličtiny. Své lexikum obohacuje především o přejatá substantiva a také se ujalo několik sufixů. V současnosti je často přeceňován vliv anglického jazykového prostředí na novořečtinu, je však nezbytné neopomíjet skutečnost působení francouzštiny, jež se nemalým způsobem podílí na rozšiřování novořeckého lexika o nová pojmenování. např: ασανσέρ, µακιγιάζ, ανοχείδωτος < franc. inoxdable < angl. stainless Anastasiadi-Symeonidi uvádí, že přibližně 7 % novořeckého lexika je tvořeno přejatými slovními pojmenováními. Také zmiňuje, že vliv angličtiny a francouzštiny na obecnou novořečtinu je odlišný. Zároveň je také působení těchto cizích jazykových prostředí na novořečtinu jiné než na ostatní evropské jazyky. 6.2

Řečtina jako zdroj jazykových přejímek Klasická řečtina představovala už v minulosti pro řadu jazykových systémů zdroj

neologismů. Ovlivnila především lexikum latiny, skrze kterou se nová pojmenování, přejatá právě z klasické řečtiny, dostala do jazyků románských. Tato slova můžeme objevit např. ve francouzštině (ποίησις > poesis > poésie, πρεσβύτερος > presbyter > pretre). Lze říci, že všechny současné evropské jazykové systémy používají klasické řecké lexémy. Anastasiadi – Symeonidi tento fakt dokazuje na příkladu francouzštiny a jejího lexika, jehož základ je tvořen jazykovými elementy klasické řečtiny. Přejetá slova z klasické řečtiny dělí na internacionalismy (διεθνισµός), tvořící většinou terminologie pro vědeckou či technickou oblast např. αντιβίωση > franc.

48

Anastasiadi - Symeonidi, Α. Το λεξιλόγιο της νεοελληνικής και ο ευρωπαϊκός γλωσσικός πλουραλισµός, [online], [cit. 28.1.2008], dostupné z

20

antibiotique, κυβερνητική> cybernétique, κρυπτογράφηση > cryptographie. Dále zde patří zlidovělé internacionalismy např. σύστηµα > systeme, δίπλωµα > diploma, γεωγραφία > geographie, φιλοσοφία > philosophe.

21

7.

Vlivy různých jazykových systémů na lexikum novořečtiny Profesor Aristotelovy univerzity v Soluni Sofronis Chatzisavvidis49 ve svém článku, ve

kterém se zabývá lexikálním přejímáním v novořečtině a přejatými slovy z jiných jazyků, si za základní kritérium třídění těchto přejatých slov stanovil jejich původ. Rozlišuje dvě skupiny přejatých slov, z východních a západních jazyků. 7.1

Východní jazyky a jejich vliv na novořecké lexikum

7.1.1

Turečtina a turecká přejatá slova Řecké lexikum si osvojilo velkou řadu lexémů tureckého původu, jež se z větší části

přizpůsobily morfologii a fonetice řečtiny. Morfologická stavba řečtiny se tak obohatila o několik sufixů tureckého původu a to: a) – λής < -li – παραλής, µουστακάλης, προυσάλης b) – τζής < -ci – τενεκετζής, ταξιτζής, κουλουρτζής c) – λίκι < - lik – χαρτζιλίκι, δασκαλίκι, προεδριλίκι V oblasti syntaxe se nesetkáváme s větším vlivem turečtiny a to díky velkým syntaktickým rozdílům těchto dvou jazykových systémů. Jediným dochovaným důkazem vlivu turečtiny na syntaktickou stavbu řečtiny jsou ustálené fráze jako např: βάζω στο χέρι .... ele gec irmek έρχεται στο µυαλό µου .... bas ina gelior πάτησε πόδι .... ayak diredi έµεινε στη µέση .... yarida kaldi βρίσκω τον µπελά µου .... bela si bulmak Oblast lexika byla zasažena tureckými jazykovými přejímkami nejvýrazněji a objevují se především v následujících oblastech slovní zásoby řečtiny: a) oblast kuchyně – γιαλαντζί, κεφτές, µεζές, ντουντουρµάς, µπουγάτσα, κεµπάπ b) oblečení a vybavení domu – γιακάς, σοφάς, σόµπα, τσέπη, µαγκάλι, ντιβάνι c) předměty každodenní potřeby – φτιντζάνι, τσακµάκι, καπάκι, τσάντα

49

Chatzisavvidis, S. Η Ελληνική µεταξύ ∆ύσης και Ανατολής [online], [cit. 14.1.2008], dostupné z:

22

d) profese – καραβανάς, µανάβης, µουσαφίρης, νταγλαράς, τσοπάνος, νταντά, γουρσουζής, µπεκρής e) občanská příjmení – Κάλφας, Σεφέρης, Βουδούρης 7.1.2

Romština a romská přejatá slova Romština představuje ve své podstatě východní jazyk, dělící se na různé místní dialektické

formy. Jeho základem je sanskrt a určité jazyky severní Indie. Do lexika obecné novořečtiny se dostalo jen omezené množství jazykových výpůjček romského původu, které jsou užívány okrajovými vrstvami řecké společnosti, a to především v mluvené řeči (např. jazyk homosexuálů). Jedná se o slova a fráze přejatá v nedávné minulosti. 7.1.3

Přejatá slova arabská a perská Také perština a arabština uplatňovala svůj vliv na řečtině, jež se projevuje výlučně v oblasti

lexika. Řecký jazykový systém si z těchto jazyků propůjčil určitě množství jazykových prvků. Vědecky bylo dokázáno, že většina těchto lexikálních elementů se dostala do řečtiny přes turečtinu. V současnosti do novořeckého lexika tyto přejímky proudí skrze jazyky evropské (francouzštinu a španělštinu). a) perské jazykové výpůjčky – αγγαρεία, αχούρι, ντιβάνι, µπολικός, παπούτσι, ταφτάς, τραχανάς b) arabské jazykové výpůjčky – άλγεβρα, αλκαλικός, αµιράς, δράµι, ζάρι, ζενίθ, καραβάνι, Κοράνιο, µιναρές, µαγαζί, παζάρι, τσόφλι, χασίσι, χηµεία 7.1.4

Přejatá slova z jiných východních jazyků Na řecké lexikum měly vliv i jiné jazykové systémy, než výše uvedené. Byla to především

hebrejština, jejíž lexémy pronikly do řečtiny v raně křesťanském období. Hebrejská přejatá slova se udržela v lexiku řečtiny zvláště díky vlivu církve a církevního jazyka. Ostatní přejatá slova indická, japonská či čínská - pronikla do slovní zásoby řečtiny přes evropské jazyky v nedávné minulosti. a) hebrejské jazykové výpůjčky – βερζεβούλης, Σάββατο, σατανάς a řada církevních slov b) indické jazykové výpůjčky – γιόγκα, ζούγκλα, µαχαραγιάς, παγόδα, πιτζάµα c) čínské jazykové výpůjčky – τσάι, µανδαρίνος d) japonské jazykové výpůjčky – κιµονό, χαρακίρι

23

7.2

Západní jazyky a jejich vliv na novořecké lexikum Sofronis Chatzisavvidis se také zabývá vlivem národních jazyků západní Evropy a Ameriky,

jejichž mluvčí přicházeli do styku s novořeckým jazykovým systémem. Kontakt těchto jazykových systémů zanechal stopy na novořecké slovní zásobě v podobě různých přejatých lexikálních jevů. 7.2.1

Latina a její vliv Latina je jazykem, který převládal od 2. stol. př. n . l. až do období turecké nadvlády nad

východním Středomořím ve velké částí Evropy. Proto bylo zcela přirozené, že řada jazykových elementů latiny nalezla své místo v řečtině. Lze však konstatovat, že vliv latiny na fonetický a syntaktický systém byl mizivý. Co se však týče morfologie, v této oblasti si řečtina osvojila z latiny několik sufixů, jež se zachovaly až do současnosti. K těmto sufixům patří: a) – άτος < - atus – καρυδάτος, πιπεράτος b) – άριος < - arius – σχολάριος, βιβλιοθηκάριος c) – ίσιος < - ensis – βουνίσιος, καµπίσιος d) – πούλο < - ullus – αρχοντόπουλο, βασιλόπουλο Největší vliv latiny je patrný na lexiku řečtiny. Velký počet přejatých slov a slovních pojmenování, jež se dochovala až do současné novořečtiny, je přizpůsoben jejímu morfologickému systému. Latinská přejatá slova se objevují převážně v následujících oblastech novořeckého lexika: a) názvy měsíců – Ιανουάριος, Φεβρουάριος, Μάρτιος b) správa a armáda – πρίγκιπας, καγκελάριος, κάστρο, φουσάτο c) předměty v domácnosti – κούπα, κανάτα, κουρτίνα, σκάλα, πόρτα d) potraviny – µαρούλι, γαρδούµπα, µούστος 7.2.2

Přejatá slova z italštiny a benátského dialektu Benátčané ovládají Středomoří ve 13. století a jejich nadvládá nad Jónskými ostrovy trvá až

do 17. století. Během tohoto období se vytvořil velmi úzký kontakt mezi Benátčany a Řeky. Řecké lexikum se tak obohatilo především o výrazy z konkrétních oblastí. Patřilo k nim např. námořnictví a obchodní styk: αρµάδα, πόρτο, κουβέρτα a jiné. Vztahy s Italy byly navázány během 16. století a vliv italštiny se odráží zvláště na řeckém lexiku, které obohatila o lexikální jednotky z různých oblastí své slovní zásoby a to: a) umění a móda – βάρδος, βιόλα, κοµπανία, φούγκα, παντελόνι, φούστα, κονσέρτο, σόλο b) mořeplavectví – κάβος, πουνέντης, αµπάρα, καναβάτσο, µπαρκάρω, κουµαντάρω, σινιάλο 24

c) příbuzenské vztahy a profese – κουνιάδος, κουµπάρος, µπαρµπέρης, µαραγκός, πιλότος, ταπετσιέρης, τορναδόρος d) jídlo – γκαζόζα, µουστάρδα, καραµέλα, κοµπόστα, κρέµα, πάστα, σαλάτα, κουφέτο, περγαµόντο, σαλάµι Obecně větší vliv měly tyto jazykové systémy na místní dialekty řečtiny na Jónských ostrovech a na Dodekanéských ostrovech. Vliv italštiny na lexikum novořečtiny je patrný i v současnosti. Obecná novořečtina svou slovní zásobu obohatila o několik málo italských jazykových přejímek. 7.2.3

Francouzština a přejatá francouzská slova Podmínky pro jazykový kontakt těchto dvou jazykových systémů byly vytvořeny především

po velké francouzské revoluci, kdy se Francie stala pro vzdělané Řeky vzorem a zdrojem svobodného myšlení. V období po založení nového řeckého státu získala francouzština postavení světového jazyka. To byl také důvod pronikání různých francouzských jazykových prvků do novořeckého lexika. Jsou jimi především slovní pojmenování a významy, jimiž tehdejší řečtina nedisponovala. Bylo potřeba tento nedostatek v lexiku zaplnit lexikálními výpůjčkami z jiných jazyků. Francouzštinu v tomto období ovládají zvláště vzdělané vrstvy řecké společnosti a až do 50. let 20. století byla jediným cizím jazykem vyučovaným v rámci řeckého vzdělávacího systému. Po 2. světové válce vliv a postavení francouzštiny na celosvětové úrovni slábne a na její místo se dostává angličtina. Tato změna je dána také novou politicko-ekonomickou situací, která nastává po 2. světové válce ve světě. Fonetický a fonologický systém obecné novořečtiny nebyl francouzštinou ovlivněn. V oblasti morfologické proběhly určité inovace u několika málo sufixů. Přejaté sufixy z francouzštiny jsou: a) – εξ < - ex - ντούµπλεξ, τέλεξ b) – ερί < - erie - καροσερί, ουζερί c) – έρα < - ier/ie re - καφετιέρα, κρουαζιέρα, ψηστιέρα d) - έ < - e - ντεφορµέ, πανέ, κυριλέ, αγορέ Francouzština zasáhla novořecký jazykový systém nejvíce v oblasti lexika, do nějž byla přejata řada francouzských slov. Jsou to následující oblasti slovní zásoby: a) oblékání: ζακέτα, καµπαρντίνα, µαγιό, ταγέρ, καρό, γκαρνταρόµπα, δαντέλα, µακιγιάζ, µπιζού b) barvy: µπλε, καφέ, µορντό, ροζ, µοβ c) výzdoba: αµπαζούρ, σαλόνι 25

d) kuchyně: εκλέρ, κρέπα, µπον φιλέ e) umění a zábava: βεντέτα, αφίσα, κολάζ, µπαλάντα, ρεσιτάλ, ντοκιµαντέρ, σουξέ, πιόνι, φαβορί f) sport: γκραν πρι, µποξέρ, σκι, τουρνουά g) technologie: καλοριφέρ, κοντέρ, µοτέρ, καρµπιρατέρ h) ekonomie: αποπληθωρισµός, αντασφάλιση, εµποροκρατία, κατάθεση Bylo přejato také několik ustálených frázi: έλαβε χώρα, πήρε διαστάσεις, κατά πάσα πιθανότητα, παίρνω ενεργό µέρος a jiné. 7.2.4

Angličtina a anglická přejatá slova Řecko navázalo kontakt s anglicky mluvícím prostředím už na konci 18. století a to díky

anglickým cestovatelům, kteří obdivovali jeho krásy. Vzájemné vztahy se prohlubovaly, ale podmínky pro jazykový kontakt nastaly až na počátku 20. století s rozvojem sportu, zvláště fotbalu, a jeho šířením do světa. S ním byla spjata také odborná terminologie. Nemalou měrou přispěla k pronikání anglických slov do obecné novořečtiny imigrace řeckých občanů do USA. Především to byl však rozvoj velmi dobrých politických a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi po 2. světové válce. Politicko-hospodářský růst USA způsobil pronikání amerických výrobků na řecký hospodářský trh, s nimiž byl spjat i příliv nových anglických termínů, pojmenování a frází do novořeckého lexika. Britský a americký jazykový systém nejvíce ovlivnil lexikální oblast novořečtiny. Ta si osvojila lexémy především z těchto oblastí slovní zásoby: a) sport – βόλεϊ, µπάσκετ, πόλο, ράλι, σέρφιγκ, χόκεϊ, γκολ, κόρνερ, ταϊµάουτ, µατς, πέναλτι, σκορ, σπορ b) technologie – ερ κοντίσιον, κάµερα, όφσετ, ραντάρ, σκάνερ, φαξ, τζιπ, τόνερ, τούνελ, κοµπιούτερ, µόνιτορ c) móda – λουκ, πουλόβερ, τζάκετ, µίνι, µάξι, νάιλον, τρενσκότ d) umění a zábava – γουέστερν, θρίλερ, κλόουν, µιούζικαλ, µπλουζ, ντραµς, ποπ, σίριαλ, σκετς, στέρεο, χιούµορ, χόµπι e) ekonomie – εµπάργο, σπόνσορας, στοκ, τράνζιτ, τσεκ. Na tuto oblast novořeckého lexika se v praktické části blíže zaměřím, abych zjistila jaká je frekvence těchto přejatých slov z angličtiny, a s jakými druhy lexikálních přejímek se můžeme v ekonomických textech setkat. Vedle přejatých slov se v novořeckém lexiku usadil i velký počet ustálených frází. 26

αγώνες καλής θελήσεως – goodwill games, γεύµα εργασίας – working lunch, φαινόµενο θερµοκηπίου greenhouse effect, θέση-κλειδί – key position, πλύση εγκεφάλου – brain washing 7.2.5

Přejatá slova z jiných západních jazyků Vliv jiných jazyků na řečtinu je velmi omezený a uplatňuje se výhradně v oblasti lexika a tak

je počet přejatých slov značně malý. Z němčiny si řečtina osvojila např. σνίτζελ, µάρκο, η µπίρα, ντίζελ a ze španělštiny pronikla pojmenování typu µαλαγάνα, καστανιέτες, παρέα, ταµπάκο, χούντα.

27

8. Klasifikace lexikálních přejímek a jejich charakteristika TYPY PŘEJATÝCH SLOV50

VNITŘNÍ PŘEJÍMKY

VNĚJŠÍ PŘEJÍMKY

ÚPLNÉ/PŘÍMÉ PŘEJÍMKY PŘEJATÁ SLOVA

ČÁSTEČNÉ/ NEPŘÍMÉ PŘEJÍMKY

PŘEJATÉ LEXIKÁLNÍ PRVKY

KALKY

SÉMANTICKÉ PŘEJÍMKY

Tento model, jenž navrhuje Anastasiadi-Symeonidi se liší od modelu lexikálního přejímání, jež uvádí ve své knize Charalampakis51. Ten navazuje na navrhované schéma, které vytvořil již Betz (1959). LEXIKÁLNÍ PŘEJÍMÁNÍ

VNĚJŠÍ

CIZÍ SLOVO

VNITŘNÍ

PŘEJATÉ SLOVO

PŘEJATÁ FORMA PŘEJATÝ OBSAH

PŘEJATÉ SCHÉMA

KALKY

PŘEJATÝ ZPŮSOB SLOVOTVORBY

VOLNÉ KALKY

Haugen (1950)52 ve své teorii lexikálního přejímání navrhuje dva způsoby, kterými pronikají prvky jednoho jazykového systému do jiného jazykového systému. Jsou to dva procesy: a) přejímání (importation, εισαγωγή) b) nahrazování (substitution, υποκατάσταση) Výsledky těchto lexikálních procesů jsou rozděleny do následujících tří specifických kategorií: 1) přejatá slova (loanwords, τα λεχικά δάνεια) 50

schéma přejato od Anastasiadi-Symeonidi, 1994, 43 Charalampakis, Ch. Νεοελληνικός λόγος: µελέτες για την γλώσσα και τη λογοτεχνία και το ύφος, Αθήνα, 1992 52 Tato informace pochází z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 47 51

28

2) smíšené lexikální přejímky (loanblends, τα µεικτά δάνεια) 3) pozměněné lexikální přejímky (loanshift, τα δάνεια της αλλαγής) mezi něž se řadí kalky a sémantické lexikální výpůjčky

29

9. Procesy provázející lexikální přejímání Anastasiadi-Symeonidi53 uvádí celkem tři další lexikální procesy doprovázející při jazykovém kontaktu pronikání lexikálních prvků z jednoho jazyka do jiného. Tyto procesy jsou na sobě zcela nezávislé. 9.1

Kodifikace (codification, κωδικοποίηση) – tento proces označuje samotné osvojení si a průnik lexikálního prvku do jazykového systému jazyka, jež je v pozici příjemce tedy J1.

9.2

Modifikace (adaptation, προσαρµογή) – v momentě, kdy určitý cizí jazykový prvek pronikne do J1, dochází k jeho adaptaci, přizpůsobení a zařazení do morfologických kategorií jazykového sytému J1.

9.3

Jazykový dopad (incidence, έµπτωση) – při kontaktu dvou cizích jazykových prostředí dochází k působení J2 na systém a strukturu J1. Toto působení není systematické a je zkoumáno jazykovědci především ze socio-lingvistického pohledu.

53

Anastasiadi – Symeonidi, 1994, 48-49

30

10.

Charakteristika přímých lexikálních výpůjček Jelikož pro mou práci představuje primární pramen studie od Anny Anastasiadi-Symeonidi,

jež si jako cíl stanovila podrobnější rozbor a zkoumání přímých tedy úplných lexikálních výpůjček z francouzštiny a angličtiny, ale také z důvodu neexistenci dalších jazykovědných studií, které by se podrobněji věnovaly tomuto poli lingvistiky, bude následující kapitola vycházet z výše zmiňovaného pramene54. Přímé lexikální výpůjčky z francouzštiny a angličtiny se vyznačují vysokou frekvencí výskytu v novořeckém lexiku a lze jim přisoudit následující vlastnosti: 10.1

Monomorfematičnost Pro přímé lexikální přejímky pronikající do novořeckého lexika je charakteristické, že se

většinou jedná o monomorfémy55. Různá pojmenování a slova se skládají z několika gramatických morfémů, tedy z více stavebních částí, jež utvářejí celek. V případě přímých přejímek se jedná o jednoduché lexikální jednotky, kterou buďto jsou či nejsou přizpůsobeny morfologickému systému obecné novořečtiny. Skládají se tedy jen z jednoho lexikálního morfému. Je nutno zdůraznit, že řada přímých lexikálních přejímek v novořečtině tvoří monomorfémy bez ohledu na skutečnost, z kolika morfémů se skládá dané slovní pojmenování v J2. A tak se můžeme v jazyce J2 setkat s pojmenováním, jež mohou být odvozenými či složenými více morfémovými jednotkami, zatímco v novořečtině funguje toto přejaté pojmenování jako monomorfematická jazyková jednotka. např56: πορτκλέ – franc. porte-clé

γουικέντ – angl. weekend

πόλιτσµαν – angl. policeman

τσέκαπ – angl. check up

Dále se můžeme setkat s kategorií přímých výpůjček, jež v jazyce, ze kterého pronikají do novořeckého lexika a fungují v něm jako více morfematické jednotky, se v novořeckém lexiku objevují ve dvou podobách. Při čemž v jednom případě se jedná o pojmenování, kde došlo k oddělení jednoho z morfémů. např: angl. volleyball < βόλεϊµπολ, βόλεϊ, angl. basketball < µπάσκετµπολ, µπάσκετ, angl. rock and roll < ροκεντρόλ, ροκ

54

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 50-64 Monomorfém je lexikální jednotka skládající se z jednoho morfému 56 příklady přejaty z Anastasiadi - Symeonidi, 1994, s. 55 55

31

10.2

Nestálost Přímá lexikální přejatá pojmenování se vyznačují nestabilitou a nestálostí, co se týče jejich

stavby, obsahové složky, gramatického rodu i deklinace. Nestálost zvukové stránky lexikální jednotky je připisována přítomnosti různých konsonantů anebo také rozdílnému přizvukování. Na nesourodost kodifikace a adaptace lexikálních přejímek značně působí sociolingvistické faktory. Taktéž podmínky pro lexikální přejímání se mohou u jednotlivých případů lišit. Je nezbytné zmínit, že i způsob, jakým si novořečtina lexikální přejímky osvojuje, se liší. Rozlišujeme tak akustické a optické lexikální přejímky. Rys nestálosti můžeme spatřit i v tom, že substantiva podléhají rozdílnému systému skloňování. Řadíme je do tří kategorií a to na substantiva: a) nesklonná – το πάρκιγκ/ τα πάρκιγκ < parking b) sklonná podle deklinační kategorie J2 – το φιλµ/ τα φιλµς < film, το κλιπ/τα κλιπς < clip, το σποτ/ τα σποτς < spot c) sklonná a přizpůsobená určité deklinační kategorie J1 tedy novořečtiny – ο σπόνσορ/ ο σπόνσορας < sponsor, τα ταξί/ τα ταξιά < taxi „Rys nestability vyplývá též ze souběžného užívání většinou dvou typů pojmenování pro tentýž význam, z nichž jedno je přejatým slovem a jedno je kalk“57. např: γουίντσερφ – ιστιοσανίδα < windsurf, κοµπιούτερ – ηλεκτρονικός υπολογιστής < computer 10.3

Monosémantičnost Podle Anastasiadi-Symeonidi přímé jazykové přejímky pronikají do novořečtiny jako

monosémantické lexikální jednotky. Novořecké lexikum si osvojuje specifickou terminologii a termíny např. z technických oborů, které jsou zpravidla jednovýznamové. Přesto, že lexikální jednoty mohou mít v jazyce J2 více významových rovin, do J1přechází však pouze jedna z nich. Příklad58 mnohovýznamových lexikálních jednotek v J2, jež vstupují do J1 (novořečtiny) jako jednovýznamové: z angličtiny: κόρνερ < corner, µατς < match, µίτιγκ < meeting, µποξ < box, µπριτζ < bridge, σόου < show, σταρ < star, στρες < stress, τσεκάπ < chek up z francouzštiny: αξάν < accent, απλικέ < appliqué, γκαλερί < galerie, κολάζ < cachet, κολεξιόν < collection, κοµπινεζόν < combinaison, κρουαζέ < croisé

57 58

Anastasiadi – Symeonidi, 1994, 57 příklady přejaty od Anastasiadi-Symeonidi, 1994, 58

32

Existují ovšem i případy, kdy se obsahovo-významová stránka jazykové jednotky v jazyce (J1) liší od sémantického obsahu jeho adekvátního ekvivalentu v jazyce J2. Existují případy, kdy J1 si osvojuje z J2 zkrácený tvar určitého slova. Např: τραµ < tram < tramway, βόλεϊ < volley < volleyball, κλαµπ < club < night club Dále se můžeme setkat s případy, v nichž hraje úlohu ještě jeden tzv. zprostředkovatelský jazyk. Jako příklad uvádí Anastasiadi-Symeonidi francouzštinu, která si slovní pojmenování nejprve osvojila z angličtiny. Co se pak týče fonetické stránky těchto přejatých slov, je patrné, že jejich přizvukování se opírá o svůj anglický model. schéma lexikálního přejímání: novořečtina: < francouzština < angličtina Άφτερ σέιβ το < franc. after-shave < angl. after-shave lotion Γουίντσερφ το < franc. windsurf < angl. windsurfing Κάµπιγκ το < franc. camping < angl. camping ground/ site Πάρκιγκ το < franc. parking < angl. parking place

33

11.

Typy přejatých lexikálních prvků a jejich problematika Je známo, že přejaté lexikální prvky nepronikají do všech struktur jazyka se stejnou

plynulostí. Už v předchozích kapitolách jsme naznačili, že jev lexikálního přejímání se netýká pouze a jen lexikálních jednotek, tedy slovních pojmenování. Předmětem tohoto jevu je pronikání také různých jazykových morfémů či lexikálních prvků, jako jsou například prefixy a sufixy. Do novořeckého slovní zásoby pronikají s největší frekvencí tyto prvky: 1) celé lexikální jednotky, z nichž se nejčastěji objevují substantiva, dále jsou to adjektiva a verba a nakonec též adverbia59 2) přípony neboli sufixy 3) různé gramatické morfémy Do otevřených jazykových skupin pronikají přejímky snadněji než do těch uzavřených. To stejné se týká také tzv. spojených a volných morfémů. Tato skutečnost dokazuje, že lexikální systém nepodléhá tak přísným pravidlům jako je tomu např. u fonetického či morfologického systému jazyka při lexikálním přejímání. 11.1

Lexikální přípony (sufixy) Přípona, aby pronikla do morfologického systému jazyka, se nejprve musí objevit v několika

přejatých lexikálních jednotkách jako vzor. Pak teprve mohou vznikat nová pojmenování tvořená sufixací, jejichž kmen je tvořen novořeckým morfémem a sufix je přejatým lexikálním prvkem. Dokazuje to hlubokou adaptaci přejatého jazykového prvku morfologickému systému obecné novořečtiny. Jako příklad uvádí Anastasiadi-Symeonidi60 přípony z francouzského jazyka (např. -έ < -é), které jsou hlavním zdrojem pro sufixaci v současné obecné novořečtině. Několik sufixů proniklo také z angličtiny, a ty dále popíšeme. 11.2

Přejaté sufixy z angličtiny

11.2.1 sufix -er Tato přípona je paralelní k francouzskému sufixu –eur. Anastasiadi-Symeonidi popisuje kategorii vznikajících slovních pojmenování takto. Lexikální jednotky s tímto sufixem jsou životnými substantivy označující osobu nebo věci, vyvíjející nějakou aktivitu, sloužící nějakému účelu. 59

V případě ekonomické terminologie v novořečtině jsme se nesetkali s žádným adverbiem, to však nevylučuje jejich existenci v jiných cizích jazycích 60 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 92

34

Řadíme je do tří skupin61: 1) životná maskulina s příponou – ερ62 – zachovávající si stejný jmenný rod jako v jazyce J2, nepřizpůsobená morfologickému systému novořečtiny a tedy nesklonná. např:

µπέιµπι σίτερ < baby-sitter

αουτσάιντερ < outsider

φωτορεπόρτερ < photoreporter

πλέι µέικερ < playmaker

ντίλερ < dealer

γκάγκστερ < gangster

γκολκίπερ < goalkeeper

λίντερ < leader

2) neživotná neutra s příponou – ερ – nepřizpůsobená morfologickému systému např:

κοµπιούτερ < computer

σκούτερ < scooter

µπλέιζερ < blazer

κοντέινερ < container,

τσάρτερ < charter

αϊλάινερ < eyeliner

µπόιλερ < boiler

µίξερ < mixer

χαµπούργκερ < hamburger

σέικερ < shaker

3) neživotná feminina – přizpůsobila se novořeckému morfologickému systému přijetím k příponě –ερ ještě gramatický morfém –α, ten vstoupil do užívání nejspíše ústní cestou např:

µπουλντόζα < bulldozer προπέλα < propeler σκούνα < schooner

11.2.2 sufix –ing Je zvláštní derivační příponou pro participia presentu v angličtině. Charakteristický znak neživotných neuter, jež vyjadřuje průběh určité činnosti či už její výsledek. Tento sufix se připojuje k slovesnému kmeni. Co se týče sémantického obsahu přejatých pojmenování, ten je shodný s modelem v jazyce J2. Jedná se o neživotná neutra nepřizpůsobená morfologickému systému novořečtiny. V novořečtině jsou zakončena – ιγκ, v několika málo případech –ιν. Tato neutra opět rozřazuje Anastasiadi-Symeonidi do dvou skupin.

a) Tuto skupinu tvoří přejatá neutra, jež pronikla do novořečtiny přímo z angličtiny např: αντιντάµπιγκ < antidumping µπόντι µπίλντιγκ < body bilding µπέιµπι σίτιγκ/ σίτιν < baby sitting 61 62

χάπενιγκ < happening τζόκιγκ < jogging λίζιγκ < leasing

Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 92 V tomto případě je sufix nepřízvučný, sufixy - έρ < -eur přejaté z francouzštiny se přizvukují

35

µπέικιν < baking powder

µάρκετιγκ < marketing

µπρίφιγκ < briefing

πίλιγκ < peeling

κάστιγκ < casting

ντρέσιγκ < dressing

b) Další skupina je tvořena neutry, která se do novořečtiny dostala z angličtiny přes francouzštinu např: κάµπιγκ < camping , κλίριγκ < clearing, ντάνσιγκ < dancing, πάρκιγκ < parking, σµόκιν < smoking, λίφτιν < lifting

11.2.3 sufix – man Tato přejatá přípona, jež je součástí složeného slovního pojmenování, označuje osobu. První část tohoto sousloví vyjadřuje vlastnost osoby či činnost, které se věnuje. V novořečtině se tato přejatá lexikální pojmenování řadí do kategorie životných maskulin, která se jejímu morfologickému systému nepřizpůsobila. Sémantický obsah je shodný s modelem v angličtině. Patří k nim: µπάρµαν < barman, µπίζνεσµαν < businessman, κάµεραµαν < kameraman, τζέντλεµαν < gentleman, λάιντσµαν < linesman, πόλιτσµαν < policemi, σόουµαν < showman, σπόρτσµαν < sportsmen, πούλµαν < Pullman63, γουόκµαν < walkman64 Tato přípona do novořeckého jazykového systému nepronikla jako gramatický morfém, z toho důvodu jej novořečtina neužívá k utváření nových pojmenování. 11.3

Gramatické morfémy Každý jazykový systém se brání přejímání a pronikání gramatických morfémů cizího původu

do své struktury. Každá jazyková stavba většinou odmítá jakékoliv pokusy o změnu gramatických pravidel či vniknutí cizích lexikálních prvků do uzavřených gramatických skupin (předložky, zájmena). K tomuto jazykovému jevu dochází velmi zřídka, jen za určitých vnějších jazykových podmínek65. Přejímání gramatický morfémů přímo nekoresponduje s vyjadřovacími a komunikačními potřebami mluvčích, tak jak se tomu děje v případě lexikálního přejímání66.

63

Výjimka, neživotné substantivum označující typ autobusů Taktéž se jedná o neživotné substantivum, jméno značky japonské společnosti Sonny 65 Např. usídlení podmanitelského národa, při čemž dochází k velmi úzkému vztahu mezi dvěma jazykovými systémy. Je k tomu také potřeba dlouhého časového období. 66 Anastasiadi-Symeonidi, 1994, 98 64

36

12. Důvody lexikálního přejímání Na místě je otázka, jaké byly důvody, které vedly obecnou novořečtinu přijímat nové a cizí lexikální jednotky ze současných jazyků, s nimiž se dostává do kontaktu. Vztahy řeckého národa s jinými národy se jednoznačně liší od vztahu, který byl řecký národ a jeho jazyk nucen navázat s turečtinou. Vztah těchto dvou národů lze označit výslovně jako vztah podmanitele a podmaněného. Timto byl i značně negativně ovlivněn jejich jazykový kontakt. Skupina mluvčích každého jednoho jazyka je nesourodá a nelze na ni pohlížet jako na jednolitý celek. Weinrich67 jako první obrátil svou pozornost k dvojjazyčným mluvčím jazykových systémů, díky nimž je vůbec možné jazykové přejímání. Tvrdí, že nejprve dvojjazyční mluvčí si osvojují určité cizojazyčné slovo. Následuje přejaté lexikální jednotky mluvčími ovládajícími pouze svůj rodný jazyk. Připouští, že v případě zdomácnění této lexikální přejímky ve slovní zásobě a jejího užívání velkým počtem mluvčích určité společnosti, se tento prvek stává součástí jazykového systému J1. Chatzidakis (1915, s. 104)68 rozlišuje celkem pět důvodů, které vedou k lexikálnímu přejímání. a) jedním z nich může být případ, kdy dva cizojazyčné národy přicházejí do kontaktu v rámci jednoho státního území b) jiným důvodem může být promísení obyvatelstva dvou či více cizojazyčných národů, například z důvodu státní okupace c) zvýšený pohyb obyvatelstva anebo emigrace mohou být také jedním z důvodů společně s přílivem cizích výrobků, s nimiž se dostávají do slovní zásoby i nová slovní pojmenování d) dalším důvodem může být i kulturně, myšlenkově a technologicky vyspělejší národ, jenž ovlivňuje jiný národ, kterému propůjčuje i nová pojmenování, které v lexiku tohoto národa chybí e) v neposlední řadě také dovoz cizích a exotických potravin se stává často důvodem obohacení lexika o nová slova jako například κακάο, καφές a jiné. Tento navrhovaný přístup je již překonán. V současnosti se jazykovědci zabývající tímto lexikálním jevem obecně shodují na tom, že lze rozlišovat dva důvody, jež vedou jazyk J1 k „propůjčování si“ lexikálních jednotek z J2. Rozlišují důvody69: a) vnitřní b) vnější 67

Anastasiadi-Symeonidi, 1994, s. 101 Tato informace je přejata od Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 102 69 Anastasiadi - Symeonidi, 1994, 102 68

37

Vnitřní důvody, jsou ty, jež se týkají vnitřního uspořádání a struktury daného jazykového systému. Když nastane situace, že jazykový systém prokazuje určité nedostatky ve své struktuře, přistupuje jazykový systém J1 k převzetí určitého chybějícího lexikálního prvku či schématu, které nabízí jazyk J2. K tomuto typu přejímání, které je vedeno vnitřními potřebami daného jazykového systému, řadíme morfologické, fonologické a syntaktické přejímání. Jedná se o osvojování si fonémů, deklinačních koncovek, nových pravidel tvoření lexikálních jednotek a syntaktických schémat. Vnější důvody, podněcující určitý jazykový systém k přejímání nových cizích lexikálních jednotek, jsou vyvolány změnami a rozvojem v oblasti technologie, přírodních a společenských věd, kulturního bádání a jsou tedy ovlivněny mimojazykovým prostředím. Můžeme uvést hned několik jednotlivých důvodů spadajících do této kategorie. Příkladem může být jazyk, nedisponující dostatečnou lexikální vybaveností pro nové produkty, pojmy a jevy, související s technologickým pokrokem. Přitom s nimi pronikají do lexika jazyka i nová pojmenování a termíny označující tyto předměty. Jedná se v podstatě o obohacování a obnovu slovní zásoby určitého jazykového systému, které je podníceno nabýváním nových znalostí v různých oblastech lidského života. Jazyk J1 se zároveň obohacuje o znalosti národa jazyka J2. A tak se v odborné slovní zásobě setkáme s vysokým počtem neologismu a cizích slov z J270. Za vnější důvod může být považována i potřeba určitých mluvčích užívat cizojazyčné slovní jednotky, čímž se chtějí odlišit od ostatních. Týká se to především těch jednotek lexika, které jsou užívány každodenně a patří do základní slovní zásoby. Například místo novořeckého pozdravu γεια! jsou užívány výrazy z cizích jazyků jako ορεβουάρ!z francouzského au revír, τσάο!z italského ciao, µπάι µπάι! Z anglického bye bye. Anebo namísto řeckého συγνώµη užíváme anglické σόρι či francouzské παρντόν.

70

V současnosti je tomu v oblasti počítačových technologií, kde velká část termínů pochází z angličtiny.

38

13.

Ekonomická terminologie a její problematika Následující kapitola je praktickou částí předkládané práce. Našim úkolem bylo vyhledat co

největší počet lexikálních přejatých jednotek, kterými se obohacuje oblast ekonomické terminologie a prozkoumat tuto oblast z hlediska lexikálních přejímacích tendencí. Pro nashromáždění ekonomických slovních pojmenování a termínů nám posloužila zvláště internetová ekonomická periodika, ale i internetové stránky řeckých bank a athénské burzy. Sféra tuzemského i mezinárodního obchodu, pojišťovnictví, bankovnictví, finančních trhů a v neposlední řadě také burzovnictví, je nejmarkantněji a nejdynamičtěji rozvíjející se oblastí ekonomie na celosvětové úrovni. S nezastavitelným a neustálým rozvojem těchto oblastí je spjata i potřeba nově definovat a pojmenovat různé jevy a skutečností s nimi související, nové činitele, tendence a produkty. Vzniká tedy potřeba nových slovních pojmenování a odborných terminologických názvů. Současně důležitým znakem těchto slov je jejich přesně vymezený obsah. Ekonomická terminologie se tak rozrůstá o nová slovní spojení a termíny. Pronikání nových cizích pojmenování do lexik různých jazyků, nejen řečtiny, je přirozeným jevem doprovázející tento ekonomický pokrok. Celému procesu lexikálního pronikání nových termínu značně napomáhá rozvoj informačních technologií a výpočetní techniky. Šíření nových slov a termínu je usnadněno i díky jejich větší dostupnosti také neodborné veřejnosti. Pronikají rychle nejen do mluveného jazyka, ale získávají si své pevné postavení i v jeho psané podobě. Získaný lexikální materiál jsme se rozhodli klasifikovat do několika kategorií. K třídění lexikálních jednotek a slovních spojení jsme použili celkem tři kritéria: → kritérium slovnědruhové příslušnosti →kritérium typu lexikální přejímky →kritérium jazykového původu (etymologie) 13.1 Klasifikace přejatých slov a slovních spojení z hlediska slovnědruhového

Nejprve budeme klasifikovat excerpovaný materiál podle příslušnosti k jednotlivým slovním druhům. Na základě analýzy lexikálních jednotek a slovních spojení jsme došli k závěru, že substantiva tvoří 87,89 % z celkového počtu přejatých slov. Z tohoto ukazatele je patrné, že substantiva mají výraznou převahu nad ostatními slovními druhy. Tuto skutečnost můžeme vysvětlit faktem, že ekonomická terminologie popisuje a definuje především nově vznikající ekonomické jevy, předměty a různé faktory. Z celkového počtu substantiv připadá 55,56 % na

39

feminina, maskulin je 20,37 % a neutra jsou zastoupena z 12,35 %. Další slovní druhy se vyskytují s velmi nízkou frekvencí. Náleží k nim adjektiva, která tvoří 5,7 % a o něco více je verb, asi 6,46%. 1.

SUBSTANTIVA

a) feminina αγοροπωλησία, άδεια, ανάληψη, ανταγωνιστικότητα, ανταπεργία, αντασφάλιση, αντιπαροχή, απεργία γενική, αποβιοµηχάνιση, αποζηµίωση, αποκλιµάκωση, απορρύθµιση, απόσβεση, αποτελµάτωση, ασφάλεια, αυτοχρηµατοδότηση, βελτιστοποίηση, γραφειοκρατεία, διακύµανση, δόση, εγγύηση, είσπραξη, έκπτωση, εµπορευµατοποίηση, εµποριολογία, εµποροκρατία, εξαγορά, επένδυση, επιταγή, επιχείρηση, εργασιοθεραπία, εργατοώρα, ιδιοκτησία, ιδιωτικοποίηση, κάλυψη, κατάθεση, κατανοµή, κερδοσκοπία, κεφαλαιοκρατία, κεφαλαιοποίηση, κρατικοποίηση, µετοχή, µπιζνεσγούµαν, οργάνωση, παραγοντοποίηση, παραοικονοµία, παρέµβαση, παροχή, πιστότητα, πίστωση, ποιότητα, προµήθεια, προπληρωµή, προσφορά, ρευστότητα, σύγκλιση, συγχρηµατοδότηση, σύµβαση, συνασφάλιση, σύνδεση, συνδροµή, συνεισφορά, συνεργασία, ταρίφα, τζίφρα, τηλετράπεζα, υπανάπτυξη, υπασφάλιση, υπεραγορά, υπερανάληψη, υπεραναπλήρωση, υπεραξία, υπεραπασχόληση, υπερασφάλιση, υπερπαραγωγή, υπερπροσφορά, υπερτίµηση, υπερφορολόγηση, υπηρεσία, υποαπασχόληση, υποδοµή, υποκατανάλωση, υποκατάσταση, υποτίµηση, φίρµα, φοροαπαλλαγή, φοροδιαφύγη, φοροκλοπή, χρηµαταγορά slovní spojení άγονη γραµµή, αγορά αξιών, αγορά εργασίας, αγοραστική αξία, αγοραστική δύναµη, αλυσίδα καταστηµάτων, ανόνυµη εταιρεία, αποτελµατωµένη οικονοµία, ασφαλιστική κάλυψη, ασφαλιστική προστασία, ασφαλιστική προστασία, διακύµανση συναλλάγµατος, ελεύθερη αγορά, έρευνα αγοράς, εταιρεία ορισµένης ευθήνης, εταιρεία χόλντινγκ, ετερόρρυθµη εταιρεία, θυγατρική εταιρεία, ιδιωτική οικονοµία, ισοτιµία συναλλάγµατος, καταναλωτικά κοινωνία, καταναλωτική οικονοµία, κινητή αξία, κλίµακα αξιών, µετοχική εταιρεία, µικτή οικονοµία, µονάδα εργασίας, νοµισµατική ανάλυση, νοµισµατική ζώνη, νοµισµατική κρίση, νοµισµατική µονάδα, οµόρρυθµη εταιρεία, ονοµαστική αξία, ονοµατική µετοχή, παγκόσµια οικονοµία, συµφωνία πακέτο, τεχνοβλαστή εταιρεία, τιµή αγοράς, τιµή συναλλάγµατος, υπεράκτια εταιρεία b) maskulina

αγορονόµος, ανταγωνισµός, αντιπληθωρισµός, απεργοσπάστης, αποπληθωρισµός, δανειοδότης, δανειολήπτης, , εισοδηµατίας, , επαγγελµατισµός, επενδυτής, επιχειρηµατίας, εταιρός, ιδιοκτήτης, καταθέτης, , κεφαλαιοκράτης, , λογαριασµός, µάνατζερ, µέτοχος, µονόπολος, µπίζνεσµαν, ντίλερ, παράγων, πιστοδότης, πληθωρισµός, πραγµατογνώµονας, πράκτορας, προµηθευτής, σπόνσορας, στασιµοπληθωρισµός, συγκαταθέτης, συνδικαλιστής, συνδροµητής, συνεργατισµός,

40

συνεταιρισµός, συντελεστής, συντονιστής, τζύρος, τιµάριθµος, τιµοκατάλογος, υπάλληλος, υπολογισµός, υπερκορεσµός, υπερπληθωρισµός, υπερπροστατευτισµός, υποδιευθυντής, υπολογισµός, φοροεισπράκτορας, φόρος προστιθεµένης αξίας, χαρτοφύλακας, χορηγός, χρήστης slovní spojení έλεγχος συναλλάγµατος, έξτρα φόρος, καταµερίσµος εργασίας, κύκλος εργασιών c) neutra

ακίνητο, αποθεµατικό, ασφάλιστρο, δάνειο, έλλειµα, έµπαργο, εµπορευµατοκιβώτιο, ηµεροµισθίο, ισοζύγιο, καρτέλ, κατάστηµα, κεφάλαιο, κόστος, λίζινγκ, µέρισµα, πάγιο, πακέτο, παραπροϊόν, ποσοστό, προϊόν, στοκ, συνάλλαγµα, συνδικάτο, ταµείο, ταµιευτήριο, τιµολόγιο, τοκοµερίδιο, τραστ, υπερπροϊόν, υποπροϊόν, φάκτοριγκ, φραντσάιζινγκ, χαρτονόµισµα, χαρτοφυλάκιο, χρηµατοκιβώτιο, ωροµίσθιο slovní spojení ασφαλιστικό συµβόλαιο, άτοκο δάνειο, γεύµα εργασίας, καταναλωτικά άγαθα, καταναλωτικό δάνειο, µετοχικό κεφάλαιο, νοµισµατικό σύστηµα, στεγαστικό δάνειο, τρέχον νόµισµα, χρηµατιστήριο αξιών 2.

ADJEKTIVA

ανταποδοτικός, ασφαλιστικός, βραχυπρόθεσµος, διατραπεζικός, επικουρικός, καταναλωτικός, µετρητός,

νοµισµατικός,

ολιγοπωλιακός,

προστιθεµένος,

συνεργάσιµος,

τεχνοβλαστός,

υπανάπτυκτος, υπεράκτιος, φορολογητέος 3. VERBA

αποδιοργανώνω, εκτελωνιζω, εµπορευµατοποίω, επενδύω, επωφελούµαι, ιδιωτικοποιώ, καλύπτω, καταθέτω, κρατικοποιώ, προπληρώνω, υλοποιώ, υπαµοιβώ, υποτιµολογώ

41

13.2

Klasifikace přejatých slov a slovních spojení podle příslušnosti k jednotlivým druhům lexikálních přejímek Dalším kritériem, na které jsme se při analýze přejatých slov a slovních spojení soustředili,

bylo jejich zařazení k jednotlivým typům lexikálních přejímek. S bližším popisem jednotlivých druhů přejatých slov jsme seznámili již v teoretické části textu. Z nashromážděného lexikálního materiálu vyplynulo, že nejvíce jsou zastoupeny kalky. Ty tvoří 61,59 % všech lexikálních výpůjček. Po podrobnější analýze kalků, jsme získali také informaci o zastoupených slovních druzích. Procentuální výsledek 88,28 % je opět neklamným důkazem o převaze substantiv nad ostatními slovními druhy. I zde v rámci substantiv převažují feminina. Následují verba a adjektiva, jejichž výskyt je však minimální a procentuální hodnoty jsou velmi nízké. Další druh lexikálních výpůjček, který je v získaném lexikálním materiálů zastoupen, je druhý nejčastější. Jde o sémantické přejímky. Z celkového počtu přejatých slov tvoří asi 30,79 %. Co se týče jednotlivých slovních druhů, i zde se nejčastěji vyskytují substantiva, ale nalezneme i několik verb a adjektiv. Optické a akustické lexikální přejímky tvoří jen přibližně 6,84 % celého nashromážděného materiálů přejatých slov. Na těchto lexikálních jednotkách je však patrné, že do ekonomické terminologie obecné novořečtiny pronikly nedávno. Ve většině případů se jedná o přejatá slova anglického původu a můžeme je považovat za pouhé přepisy cizojazyčných termínu za použití znaků alfabety. Nakonec se musíme zmínit také o 2 zpětných lexikálních přejímkách, na něž jsme při studiu a analýze různých ekonomických periodik narazili. KALKY (ΜΕΤΑΦΡΑΣΤΙΚΑ ∆ΑΝΕΙΑ) 1.

SUBSTANTIVA

a) feminina αγοροπωλησία, ανταγωνισµός, ανταγωνιστικότητα, αντασφάλιση, αντιπαροχή, αποβιοµηχάνιση, αποζηµίωση, αποκλιµάκωση, αποπληθωρισµός, απορρόφηση, απορρύθµιση, αποτελµάτωση, αυτοχρηµατοδότηση, βελτιστοποίηση, γραφειοκρατία, διακύµανση, εµπορευµατοποίηση, εµποριολογία, εµποροκρατία, εξαγορά, επένδυση, επιχείρηση, εργασιοθεραπία, εργατοώρα, ιδιοκτησία, ιδιωτικοποίηση, κερδοσκοπία, κεφαλαιοκρατία, κεφαλαιοποίηση, κρατικοποίηση, παραγοντοποίηση, παραοικονοµία, παρέµβαση, προπληρωµή, ρευστότητα, συγχρηµατοδότηση, συνασφάλιση, τηλετράπεζα, υπανάπτυξη, υπασφάλιση, υπεραγορά, υπερανάληψη, υπεραναπλήρωση, υπεραξία, υπεραπασχόληση, υπερασφάλιση, υπερπαραγωγή, υπερπροσφορά, 42

υπερτίµηση, υπερφορολόγηση, υπερχρέωση, υποαπασχόληση, υποδοµή, υποκατανάλωση, υποκατάσταση, φοροαπαλλαγή, φοροδιαφύγη, φοροκλοπή, χρηµαταγορά slovní spojení άγονη γραµµή, αγορά αξιών, αγορά εργασίας, αγοραστική αξία, αγοραστική δύναµη, αλυσίδα καταστηµάτων, ανόνυµη εταιρεία, ασφαλιστική κάλυψη, ασφαλιστική προστασία, γενική απεργία, διακύµανση συναλλάγµατος, ελεύθερη αγορά, έρευνα αγοράς, εταιρεία χόλντινγκ, θυγατρική εταιρεία, ισοτιµία συναλλάγµατος, κινητή αξία, κλίµακα αξιών, µετοχική εταιρεία, µονάδα εργασίας, νοµισµατική ανάλυση, νοµισµατική ζώνη, νοµισµατική µονάδα, νοµισµατική κρίση, ονοµαστική αξία, ονοµατική µετοχή, συµφωνία πακέτο, τιµή αγοράς, τιµή συναλλάγµατος, υπεράκτια εταιρεία b) maskulina ανταγωνισµός, αντιπληθωρισµός, απεργοσπάστης, αποπληθωρισµός, δανειοδότης, , εισοδηµατίας, επαγγελµατισµός, επενδυτής, επιχειρηµατίας, ιδιοκτήτης, καταναλωτισµός, κεφαλαιοκράτης, λογαριασµός, παράγων, στασιµοπληθωρισµός, συγκαταθέτης, συνδροµητής, συνεργατισµός, συνεταιρισµός, συντελεστής, τιµάριθµος, τιµοκατάλογος, υπερκορεσµός, υπερπληθωρισµός, υπερπροστατευτισµός, υποδιευθυντής, υπολογιστής, φοροεισπράκτορας, χρήστης slovní spojení έλεγχος συναλλάγµατος, έξτρα φόρος, καταµερισµός εργασίας, κύκλος εργασιών, φόρος προστιθεµένης αξίας c) neutra αποθεµατικό, ηµεροµισθίο, ισοζύγιο, παραπροϊόν, ποσοστό, προϊόν, τιµολόγιο, τοκοµερίδιο, υπερπροϊόν, υπερτίµηµα, υποπροϊόν, χαρτονόµισµα, χρηµατιστήριο αξιών, χρηµατοκιβώτιο, ωροµισθίο slovní spojení ασφαλιστικό συµβόλαιο, γεύµα εργασίας, καταναλωτικό δάνειο, µετοχικό κεφάλαιο, νοµισµατικό σύστηµα, στεγαστικό δάνειο, 2.

ADJEKTIVA

ασφαλιστικός, βραχυπρόθεσµος, διατραπεζικός, καταναλωτικός, προστιθεµένος, συνεργάσιµος, υπανάπτυκτος, φορολογητέος

43

3.

VERBA

αποδιοργανώνω, εθνικοποιώ, εκτελωνίζω, εµπορευµατοποιώ, επενδύω, ιδιωτικοποιώ, καλύπτω, κρατικοποιώ, προπληρώνω, υπαµοίβω, υποτιµολογώ

44

SÉMANTICKÉ VÝPŮJČKY (ΣΗΜΑΣΙΟΛΟΓΙΚΑ ∆ΑΝΕΙΑ) 1. SUBSTANTIVA a) feminina άδεια, ανάληψη, ανταπεργία, απόσβεση, ασφάλεια, διακύµανση, δόση, εγγύηση, είσπραξη, έκπτωση, ένωση, επιταγή, εταιρεία ορισµένης ευθήνης, ετερόρρυθµη εταιρεία, εφαρµογή, κάληψη, κατάθεση, καταναλωτική κοινωνία, καταναλωτική οικονοµία, κατανοµή,

µετοχή, οµόρρυθµη

εταιρεία, οργάνωση, παροχή, πιστότητα, πίστωση, ποιότητα, προµήθεια, προσφορά, σύγκλιση, σύµβαση, σύνδεση, συνδροµή, συνεισφορά, συνεργασία,

τεχνοβλαστή εταιρεία, υπηρεσία,

υποτίµηση b) maskulina αγορονόµος , δανειολήπτης, εταιρός, καταθέτης, µέτοχος, πληθωρισµός, πράκτορας, προµηθευτής, υπάλληλος, υπολογισµός, χαρτοφύλακας, χορηγός c) neutra ακίνητο, ασφάλιστρο, άτοκο δάνειο, δάνειο, έλλειµα, εµπορευµατοκιβώτιο, καταναλωτικά άγαθα, κατάστηµα, κεφάλαιο, µέρισµα, πάγιο, συνάλλαγµα, ταµείο, ταµιευτήριο, τιµολόγιο, χαρτοφυλάκιο 2.

VERBA

εξυγιαίνω, επενδύω, επωφελούµαι, καλύπτω, καταθέτω, παράγω, προσφέρω, συντελώ, υπολογίζω 3. ADJEKTIVA

ανταποδοτικός, αφορολόγητος < αφορολόγητα, επικουρικός, µετρητός < µετρητά, προϊόν, -ών, ούσα OPTICKÉ A AKUSTICKÉ PŘEJÍMKY (ΟΠΤΙΚΑ ΚΑΙ ΑΚΟΥΣΤΙΚΑ ∆ΑΝΕΙΑ)

1.

SUBSTANTIVA

neutra:

έµπαργο, κάρτελ, λίζινγκ, µάνατζµεντ, µάρκετινγκ, στοκ, συνδικάτο, φραντάιζινγκ, τραστ, φάκτοριγκ, χόλντινγκ

feminina:

µάνατζερ, µπίζνεσγουµαν, τζίφρα, φίρµα

maskulina:

µάνατζερ, µπίζνεσµαν, ντίλερ, σπόνσορας < σπόνσορ

ZPĚTNÉ LEXIKÁLNÍ VÝPŮJČKY (ΑΝΤΙ∆ΑΝΕΙΑ)

συντονιστής ; τζίρος / τζύρος < γύρος 45

13.3 Klasifikace přejatých slov a slovních spojení podle jazykového původu

Jedním z našich hlavních úkolů bylo zjistit, který konkrétní jazyk uplatňuje na tuto oblast novořecké slovní zásoby nejmarkantnější vliv. Na základě rozboru lexikálního materiálů, jsme dospěli k výsledku, o kterém můžeme říci, že je podložen i kulturně-politickými faktory. K těmto faktorům můžeme přiřadit především politické, kulturní a ekonomické vztahy Řecka s jinými národy. Významnou roli však také hrají současné ekonomicko-politické velmoci. Jejich ekonomické postavení jim dává moc ovlivňovat hospodářství závislých států. Tento vliv se tak může projevit i v oblasti jazyka a odborné terminologie. Nejčastěji se vyskytují slova anglického původu, která tvoří 49,42 % z celkového počtu přejatých slov. Dále je nejvíce patrný vliv francouzského jazyka, z nějž ekonomická terminologie obecné novořečtiny absorbovala přibližně 42,96 % termínů a slovních spojení. Je potřeba však také zmínit lexikální přejímky, jež si obecná novořečtina v této odborné terminologii osvojila z němčiny (4, 94 %) a italštiny (2, 66%). Přejatá slova z angličtiny άγονη γραµµή < unprofitable line

αποκλιµάκωση < deescalate

αγορά αξιών < stock market

ασφάλεια < insurance

αγορά εργασίας < labour market

ασφαλιστική κάλυψη < insurance cover

αγοραστική αξία < purchasing value

ασφαλιστική προστασία < insuranc protection

αγοραστική δύναµη < purchasing capacity

ασφαλιστικό συµβόλαιο < insurance contract

αλυσίδα καταστηµάτων < chain-store

ασφαλιστικός < insurance

ανταγωνισµός < competition

άτοκο δάνειο < flat loan

ανταγωνιστικότητα < competitiveness

βελτιστοποίηση < optimisation

ανταπεργία < lock out

βραχυπρόθεσµος < short term

αντιπληθωρισµός < deflation

γεύµα εργασίας < working lunch

απεργία γενική < general strike

διακύµανση συναλλάγµατος < fluctuation of exchange

απεργοσπάστης < strikebreaker αποβιοµηχάνιση < deindustrialization αποδιοργανώνω < disorganise αποθεµατικό το < reserve (fund) αποτελµατωµένη οικονοµία < stagnating economy

διατραπεζικός < interbank έκπτωση < discount έλεγχος συναλλάγµατος < exchange controle ελεύθερη αγορά < free enterprise έµπαργο < embargo 46

εµπορευµατοκιβώτιο < container

µετοχική εταιρεία < stock company

εµπορευµατοποίηση < commercialisation

µέτοχος < share-holder

εµπορευµατοποίω < commercialise

µικτή οικονοµία < mixed economy

έξτρα φόρος < supertax (surtax)

µονάδα εργασίας < work unit

επαγγελµατισµός < professionalism

µπιζνεσγούµαν < businesswoman

επένδυση < investment

µπίζνεσµαν < businessman

επενδυτής < investor

ντίλερ < dealer

επενδύω < invest

παγκόσµια οικονοµία < global economy

επιχειρηµατίας < businessman

παραγοντοποίηση < factorisation

εργασιοθεραπία < work therapy

παράγων < factor

εργατοώρα < working hour

παραοικονοµία < parallel economy

έρευνα αγοράς < marketing research

παραπροϊόν < by-product

εταιρεία χόλντινγκ < holding company

παροχή < supply

εταιρός < partner

πιστότητα < fidelity

ιδιωτική οικονοµία < private economy

πληθωρισµός < inflation

ιδιωτικοποίηση < privatisation

προµήθεια < provision

ιδιωτικοποιώ < privatise

προστιθεµένος < added value

ισοτιµία συναλλάγµατος < parity of exchange

σπόνσορας < sponsor

κάλυψη < coverage

στασιµοπληθωρισµός < stagflation

καταµερίσµος εργασίας < division of labour

στεγαστικό δάνειο < housing loan

καταναλ. οικονοµία < consumption economy

στοκ < stock

καταναλωτικά άγαθα < consumer goods

συγκαταθέτης < co-depositor

καταναλωτικά κοινωνία < consumer society

συµφωνία πακέτο < package-deal

καταναλωτικό δάνειο < consumer credit

συνάλλαγµα < exchange

καταναλωτικός < consumer

συνασφάλιση < co-insurance

κινητή αξία < mobile value

συνεισφορά < contribution

κλίµακα αξιών < scale of values

συντελεστής < factor

λίζινγκ < leasing

τεχνοβλαστή εταιρεία < spin off company

µάνατζερ < manager

τηλετράπεζα < telebank

µετοχή < share

τιµή αγοράς < market price 47

τιµή συναλλάγµατος < rate of exchange

υπερανάληψη < overdraft

τιµοκατάλογος < price-list

υπεραναπλήρωση < supercompensation

τιµολόγιο < price-list

υπεραπασχόληση < overemployment

τραστ < trust

υπερασφάλιση < overinsurance

υπαµοίβω < underpay

υπερπαραγωγή < overproduction

υπανάπτυκτος < underdeveloped

υπερπληθωρισµός < hyperinflation

υπανάπτυξη < underdevelopment

υπερπροϊόν < surplus-product

υπασφάλιση < underinsurance

υπερπροστατευτισµός < overprotectiveness

υπεραγορά < super market

υπερτίµηση < increment

υπεράκτιος < υπεράκτια εταιρεία < off- shore company υπερφορολόγηση < overtaxation υπερχρέωση < overcharge υποαπασχόληση < underemployment υποκατανάλωση < underconsumption υποτιµολογώ < underprice φάκτοριγκ < factoring φοροαπαλλαγή < tax exemption φοροεισπράκτορας < tax collector φοροκλοπή < φοροδιαφύγη < tax evasion φορολογητέος < taxable φόρος προστιθεµένης αξίας < value-added tax φραντσάιζινγκ < δικαιόχρηση < franchising χαρτονόµισµα < paper money χαρτοφυλάκιο < portfolio χορηγός < sponsor χρηµαταγορά < money-market χρηµατιστήριο αξιών < market values ωροµίσθιο < hourly rate

48

Přejatá slova z francouzštiny αγορονόµος < contaleur de marché

επικουρικός < subsidiaire

αγοροπωλησία < achat et vente

επιταγή < mandat

άδεια < permission, permis, licence

επιχειρηµατίας < entrepreneur

ακίνητο < immobilier

επιχείρηση < entreprise

ανάληψη < prélévement

επωφελούµαι < bénéficier, profitier

ανόνυµη εταιρεία < société anonyme

εταιρεία ορισµένης ευθήνης < societé á responsabilité limitée

ανταγωνισµός < compétition ανταποδοτικός < rémunératoire

ετερόρρυθµη nommandité

εταιρεία

<

societé

αντασφάλιση < réassurance

θυγατρική εταιρεία < filiale société

αποζηµίωση < indemnité

ισοζύγιο < balance

αποπληθωρισµός < déflation

καλύπτω < couvrir

απορρύθµιση < déréglement

καρτέλ < cartel

απόσβεση < amortissement

κατάθεση < deposition

αποτελµάτωση < stagnation

καταθέτης < déposant

ασφάλιστρο < d‘assurance

καταθέτω < déposer

αυτοχρηµατοδότηση < autofinancement

κατανοµή < distribution

γραφειοκρατεία < bureaucratie

κατάστηµα < etablissement de commerce

δάνειο < emprunt

κερδοσκοπία < spécu-lation

διακύµανση < fluctuation

κεφάλαιο < capital

δόση < dose

κεφαλαιοκράτης < capitaliste

εγγύηση < garantie

κεφαλαιοκρατία < capitalisme

εισοδηµατίας < rentier

κεφαλαιοποίηση < capitalisation

είσπραξη < perception

κρατικοποίηση < étatisation

έκπτωση < rabais

κρατικοποιώ < étatiser

εκτελωνίζω < dédouaner

κύκλος εργασιών < chiffre d’affaires

εµποριολογία < traité de commerce

λογαριασµός < compte

εµποροκρατία < mercantilisme

µέρισµα < dividende

εξαγορά < rachat

µετοχικό κεφάλαιο < capital d‘actions

εξυγιαίνω < assainir

µετρητός < µετρητά < comptent

en

49

νοµισµατική ανάλυση < analyse monétaire

συνδικάτο < syndicat

νοµισµατική ζώνη < zone monétaire

συνδροµή < souscription

νοµισµατική κρίση < crise monétaire

συνδροµητής < souscripteur

νοµισµατική µονάδα < monétaire monnaie

συνεργασία < collaboration, coopération

νοµισµατικό σύστηµα < systéme monétaire

συνεργάσιµος < coopératif

νοµισµατικός < nomismatique

συνεργατισµός < coopératisme

οµόρρυθµη εταιρεία< societě en nom collectif

συνεταιρισµός < association

ονοµαστική αξία < valeur nominale

συντελώ < contribuer

ονοµατική µετοχή < action nominative

συντονιστής < syntonisateur

οργάνωση < organisation

ταµείο < caisse

πάγιο < consolidé

ταµιευτήριο < caisse d’epargne

παράγω < produire

τοκοµερίδιο < kupon d‘intérêt

παρέµβαση < intervention

τρέχον νόµισµα το < mannaie courante

πιστοδότης < faire crédit

υλοποιώ < matérialiser

πίστωση < crédit

υπάλληλος < employé

ποιότητα < qualité

υπερκορεσµός < sursaturation

ποσοστό < tantiéme

υπηρεσία < service

πραγµατογνώµονας < expert

υποδιευθυντής < sous-directeur

προϊόν < produit

υποδοµή < substructure

προµηθευτής < pourvoyeur

υποκατάσταση < substitution

προπληρωµή < paiement d’avance

υπολογισµός < calcul

προπληρώνω < payer d‘avance

υποπροϊόν < sous-produit

προσφέρω < s‘offrir

υποτίµηση < dévaluation

προσφορά < offre

χαρτονόµισµα < papier-monnaie

ρευστότητα < liquidité

χαρτοφύλακας < porte-feuille

σύγκλιση < convergence

χρήστης < usager

συγχρηµατοδότηση < co-financement σύµβαση < convention σύνδεση < liaison συνδικαλιστής < syndicaliste 50

Přejatá slova z němčiny

Přejatá slova z italštiny

αντιπαροχή < die Gegenleistung

κόστος < costo

δανειοδότης < der Kreditgeber

πακέτο < pacchetto

δανειολήπτης < der Kreditnehmer

πράκτορας < agente

έκπτωση < der Ausfall

ταρίφα < tariffa

έλλειµα < das Manko

τζίφρα < cifra

ηµεροµισθίο < der Tagelohn

τζύρος < giro

ιδιοκτησία < der Eigenbesitz

φίρµα < firma

ιδιοκτήτης < der Eigenbesitzer τιµάριθµος < der Wertzahl τιµολόγιο < der Preiskurant υπεράξια < der Mehrwert υπερπροσφορά < das Überangebot χρηµατοκιβώτιο < das Geldschrank

51

Závěr K vytváření nových slov dochází především z důvodů společenských, z potřeb nazvat nové pojmy, vznikající díky rozvoji vědy, techniky, kultury a společenských vztahů. Vznik každého nového slova je společenským jevem, neboť jeho utvoření je motivováno potřebami mluvčích. Předkládaná práce si kladla za cíl zmapovat a analyzovat oblast ekonomické terminologie, která je velmi úzce provázaná s veškerými změnami a rozvojem všech sfér ekonomie. Za nejdynamičtěji rozvíjející oblasti ekonomie je považováno bankovnictví, pojišťovnictví, ale také burzovnictví a finanční trhy. Úkolem dané práce bylo získat dostatečný lexikální materiál z článků internetových ekonomických periodik jako http://express.gr/, http://www.imerisia.gr/anebo např. http://www.economics.gr/AllMedia/_gr/ a ten dále analyzovat. I přesto, že nashromážděný materiál není vyčerpávající, poskytnul nám určité informace o současném stavu přejatých terminologických pojmenování v novořecké slovní zásobě. Z analýzy lexikálních jednotek a slovních spojení vyplynulo, že obecný novořecký jazyk má tendenci přejímat především substantiva, která tvořila až 88 % excerpovaného materiálu. Nejčastěji jsou mezi nimi zastoupena feminina a to až v 50 % případů. Analýza slovnědruhová nebyla jediným kritériem zkoumání. Dospěli jsme také k poznatkům o typech lexikálních přejímek, jež se v nashromážděném materiálu objevují s největší četností. Novořečtina tenduje k obohacování právě této odborné terminologie zvláště kalky, jejichž výskyt v textech výrazně převažoval. Sémantické jazykové přejímky však také nesmíme opomíjet, jelikož i ty jsou v odborné terminologii ekonomické oblasti nevyvratitelně zastoupeny. Jedním ze závěru, ke kterému jsme během zkoumání dospěli, bylo i procentuální vyjádření přejatých slov z konkrétních jazyků. Tento rozbor lexikálního materiálu byl nejočekávanějším výsledkem celé práce. Frekvence výskytu cizích slov z konkrétních jazyků slouží jako ukazatel řady jevů. Jedním z nich mohou být i mezinárodní vztahy dvou národů, ale také poukazuje na intenzitu např. obchodně-ekonomické provázanosti mezi dvěma státy. Může nás také informovat o politicko-kulturních vazbách daných státních celků. Tyto domněnky mohou být potvrzeny skutečností existence a prohlubování mezinárodních vztahů Řecka a Francie po založení řeckého státu (1830). Pronikání nových slov do novořeckého lexika z francouzštiny bylo patrné v řadě oblastí lidského života. Důvodem toho mohla být i ekonomická, kulturní a politická vyspělost Francie oproti Řecku. Chybějící slovní zásoba a pojmenovací potřeba mluvčích vedla obecnou novořečtinu k přejímání nových slovních pojmenování a termínů právě z francouzského jazyka. V této době se bankovnictví a pojišťovnictví v Řecku nacházejí na úplném počátku svého rozvoje. Tyto ekonomické sféry prožívají svůj „boom“ především až v 2. polovině 20. Století. Přejatá slova

52

francouzského původu se týkají ekonomických teorií 19. Století (εµποροκρατία, φυσιοκρατία), pojmenovávají

taktéž

procesy

ve

státní

ekonomice

(αποπληθωρισµός,

αποτελµάτωση,

κεφαλαιοκρατία, κεφαλαιοποίηση, κρατικοποίηση). Do tohoto období také spadají prvopočátky bankovnictví a peněžnictví (νοµισµατική ανάλυση, νοµισµατική ζώνη, νοµισµατικό σύστηµα, ρευστότητα, ταµιευτήριο, υποτίµηση). Postupně od 20. století jsou vztahy mezi Francií a Řeckem oslabovány. Po 2. světové válce Řecko navazuje vztahy a kontakty především s Velkou Británií a Amerikou. Amerika se díky sílícímu ekonomicko-politickému růstu a rozvoji technologií stává politickou a ekonomickou velmocí, se kterou Řecko udržuje intenzivní vztahy. Tato skutečnost se podepisuje především na pronikání anglické terminologie do řady odborných oblastí novořeckého lexika. Jednu z nich představuje i ekonomie. Prudký rozvoj služeb specializace v oblasti pojišťovnictví a bankovnictví zahlcuje novořečtinu novými anglickými termíny (ασφαλιστική κάλυψη, ασφαλιστική προστασία, ασφαλιστικό συµβόλαιο, άτοκο δάνειο, καταναλωτικό δάνειο, λίζινγκ, στεγαστικό δάνειο, συνασφάλιση, υπερανάληψη, τηλετράπεζα, διατραπεζικός). Vytváření nových typů úvěrů, pojišťovnických smluv, bankovnických služeb, to vše nutí novořecké lexikum absorbovat čím dál větší množství anglických slov. Nebývalý rozkvět zažívá na počátku 20. století zvláště tržní hospodářství, s nímž souvisí i vznik a zakládání různých nových typů společností a obchodních sdružení (αγορά αξίων, ανταγωνιστικότητα, ελεύθερη αγορά, εταιρεία χόλντινγκ, µετοχική εταιρεία, στοκ, τεχνοβλαστή εταιρεία, τραστ, υπεράκτια εταιρεία, µπίζνισµαν, µάνατζερ). Ze získaného materiálu, který jsme abecedně seřadili, vyšlo najevo, že v případě kalků obecná novořečtina při jejich slovotvorném procesu užívá s vysokou frekvencí prefixy υπερ -, από-, κατά- a συν-. U optických lexikálních přejímek se setkáváme už se zmiňovanými sufixy –ερ, -µαν, -ινγκ. Nakonec musíme zmínit ještě jeden závěr, který jsme vyvodili při analýze ekonomických textů. Anglické termíny a slovní spojení, jež pronikly do obecné novořečtiny teprve nedávno, jsou často v textech určených odborné veřejnosti zachovávány v jejich původní podobě. Tedy například se slovy leasing, holding company, manager, management, marketing se v těchto typech textů setkáváme v jejich anglickém přepisu. Zatímco v článcích týkajících se ekonomické oblasti, které však nejsou určeny odborné veřejnosti, se vyskytují spíše přepisy těchto slov do alfabety (λίζινγκ, µάνατζερ, µανατζµέντ, µάρκετινγκ, χόλντινγ). Tento výrazný nárůst neologismů a cizích slov v novořečtině v poslední době, je obecně považován za přirozenou reakci jazyka na stávající globální společensko-politické a ekonomické změny. 53

RESUMÉ (ΠΕΡΙΛΗΨΗ) Το κύριο θέµα της εργασίας αυτής είναι το φαινόµενο του λεξικού δανεισµού. Η εργασία αποτελείται από δεκατρία κεφάλαια στο σύνολό της. Γενικά είναι χωρισµένη σε δύο τµήµατα. Το πρώτο µεγάλο τµήµα είναι θεωρητικό και περιλαµβάνει µερικά κεφάλαια. Μετά την εισαγωγή ασχοληθήκαµε γενικά µε το λεξιλόγιο της κοινής νεοελληνικής. Αναφερόµαστε για τα τµήµατα του λεξιλογίου και µας ενδιαφέρει και το πως επηρεάστηκε η ελληνική γλώσσα κατά την διάρκεια των αιώνων από άλλες γλώσσες. Εποµένως µας ενδιαφέρει ο ίδιος ο λεξικός δανεισµός, η ορολογία του και διευκρινήθηκαν και δύο τύποι αυτού του φαινόµενου του δανεισµού. Σε ένα άλλο κεφάλαιο µελετήθηκαν τα ποικίλα είδη των δανείων της κοινής νεοελληνικής που εµφανίζονται στο λεξιλόγιό της. Τα επόµενα καφάλαια αναφέρονται και για διάφορες γλώσσες µε τις οποίες ήρθε η ελληνική γλώσσα σε επαφή και τι είδους λεξικά στοιχεία πέρασαν από αυτές τις γλώσσες στα ελληνικά. Χαρακτηριστικά των δανείων και οι διαδικασίες που εµπλέκονται κατά το δανεισµό παρουσιάστηκαν στα επόµενα κεφάλαια. Περιγράφτηκαν και οι τύποι των δανείων λεξικών µονάδων που εµφανίζονται και στρέψαµε την προσοχή µας στις δάνεις λεξικές µονάδες από την αγγλική γλώσσα. Το τελευταίο κεφάλαιο του θεωρητικού τµήµατος της εργασίας αποτελείται από τους λόγους που οδηγούν στο λεξικό δανεισµό. Ο στόχος του πρακτικού τµήµατος της εργασίας ήταν να βρούµε δάνειες λέξεις στην οικονοµική ορολογία στην κοινή νεοελληνική γλώσσα. Για να επιτύχουµε τον σκοπό αυτό χρειάστηκε να συγκροτήσουµε αρκετό ποσό λέξεων, οι οποίες µας ύστερα βοήθησαν να κάνουµε µια βαθύτερη ανάλυση της ορολογίας του οικονοµικού χώρου. Το αποτέλεσµα της εργασίας είναι η κατάταξη των δανείων λεξικών µονάδων σε διάφορες τάξεις. Πρώτα κατατάχθηκαν οι λέξεις κατά τα µέρη του λόγου, στο άλλο κεφάλαιο τις κατατάσσαµε στις κατηγορίες ανάλογα µε το είδος των δανείων. Τέλος είναι οι λέξεις καταταγµένες στις οµάδες κατά τη γλωσσική τους προέλευση. Στον επίλογο συγκεντρώθηκαν όλα τα συµπεράσµατα που µελετήθηκαν και αναλύθηκαν µέσα στην εργασία.

54

LITERATURA Odborná literatura: Bloomfield, L. Language, London, 1967 Browning, R. Η µεσαιωνική και νεα ελληνική γλώσσα, Αθήνα, 1995 Daneš, Fr. O češtině pro Čechy, Praha: Orbis, 1963 Mackridge, P. Η νεοελληνική γλώσσα, Πατάκη: Αθήνα, 2002 Martincová, O. Problematika neologismů v současné spisovné češtině, Praha, 1983 Mirambel, A. Η νεα ελληνική γλώσσα: περιγραφή και ανάλυση, Θεσσαλονίκη, 1988 Αναστασιάδη-Συµεωνίδη, Α. Νεολογικός δανεισµός της νεοελληνικής, Θεσσαλονίκη, 1994 Ανδριώτης, Ν. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας, Θεσσαλονίκη, 1995 Βασιλειάδης, Σ. Αρχές οικονοµικής επιστήµης: µακροοικονοµική θεωρία και πολιτική, Θεσσαλονίκη, 2004 Ινστιτούτο νεοελληνικών σπουδών: Ιδρυµα Μανόλη Τριανταφυλλίδη. Νεοελληνική γραµµατική, Θεσσαλονίκη, 1991 Μπαµπινιώτης, Γ. Συνοπτική ιστορία της ελληνικής γλώσσας µε εισαγωγή στην ιστορικοσυγκριτική γλωσσολογία, Αθήνα, 2002 Πετρούνιας, Ε. Νεοελληνική γραµµατική και συγκριτική ανάλυση, Θεσσαλονίκη, 2002 Χαραλαµπάκης, Χ. Νεοελληνικός λόγος: µελέτες για την γλώσσα τη λογοτεχνία και το ύφος, Αθήνα: Ναφέλη, 1992

55

Internetové zdroje: Χατζησαββίδης, Σ. «Η Ελληνική µεταξύ Ανατολής κ ∆ύσης: δάνεια στοιχεία από ανατολικές και

δυτικές γλώσσες», [online], [cit. 25.1.2008], dostupné z:

Αναστασιάδη-Συµεωνίδη, Α. «Το λεξιλόγιο της νεοελληνικής και ο ευρωπαϊκός γλωσσικός πλουραλισµός», [online], [cit. 28.1.2008], dostupné z

Ekonomická internetová periodika

http://express.gr http://www.imerisia.gr/ http://www.naftemporiki.gr/ http://www.economics.gr/AllMedia/_gr/ http://www.logist.com/ http://www.economia.gr/ http://oikonomikos.dolnet.gr/ http://www.forologistiki.gr/ http://www.athenstock.com/

Slovníky:

Μπαµπινιώτης, Γ. Λεξικό της νεας ελληνικής γλώσσας, Κέντρο λεξικολογίας, 2006 Τριανταφυλλίδης, Μ. Λεξικό της κοινής νεοελληνικής, [citováno únor – duben 2008], dostupné z:

56