1. rostliny
2. zvířata
3. lidé
4. geometrie
1
SECESNÍ MOTIVY - VZORNÍK Zde si můžeš doplňovat motivy secesního dekoru v průběhu celé vyučovací hodiny
2
1. Victor Horta – průkopník secese, Brusel - vytvořil kovovou konstrukci zábradlí ve tvaru rostlinných stvolů
7. Otto Wagner - profesor Vídeňské akademie, kromě secesních nájemních domů a poštovní spořitelny navrhl stanice městské dráhy ve Vídni
Vídeň – stanice městské dráhy Casa Batló (UNESCO)
Brusel – dům Ing. Tassela
2. Henri van de Velde – Belgičan, založil v německém Výmaru Uměleckoprůmyslovou školu, kde jsou vychováváni mladí designéři ve stylu Jugendstil
8. O. Polívka, A. Balšánek – navrhli Obecní dům v Praze s požadavkem špičkové řemeslné práce
Barcelona - dóm
3. Hector Guimard – ve stylu Art Nouveau navrhl stanice metra v Paříži
Vídeň – umělecká síň Sezession
4. Alfons Mucha – v Paříži tvořil pro herečku Sarah Bernhardtovou plakáty k divadelním představením Paříž – vstup do metra
Praha – hl. nádraží, hala
5. Antonio Gaudí - katalánský architekt, originální při stavbě domu Casa Batló nebo katedrály Sagrada Familia v Barceloně
6. Josef Maria Olbrich - opavský rodák, navrhl sídlo a výstavní síň umělecké skupiny Wiener Sezession
Brusel – palác Stoclet
9. Josef Hoffmann – brtnický rodák, je autorem paláce Stoclet v Bruselu (UNESCO) v duchu pozdní secese
10. Koloman Moser – založil společně s J. Hoffmannem umělecké dílny Wiener Werkstätte, zabývající se výrobou kvalitních předmětů pro domácnost
11. Fridrich Ohman - inspirován Vídní postavil údajně nejstarší secesní budovu v Praze, kavárnu Café Corso Praha – Obecní dům
Praha - Café Corso
3
Jugendstil
DUŠAN SAMO JURKOVIČ
Na Moravě a Slovensku se můžeme setkat s díly slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče, jehož, především v rané tvorbě, ohromila národní lidová kultura a inspirovala jej k originálnímu zpracováním lidových prvků architektury. Jurkovič vytvořil syntézu lidového námětu se secesí a prvky hnutí Art&Crafts. Okouzlení lidovým uměním se odráží na Pustevnách pod Radhoštěm, kde realizoval výletní ubytovny Maměnka a Libušín, v interiérech internátu brněnského dívčího spolku Vesna nebo na jeho vlastní vile v BrněŽabovřeskách. Obdivován je také díky areálu luhačovických lázní, které jsou podle mnohých „nejhezčí a největší lázně na Moravě“ a „jedinečnou atmosféru získaly až po r. 1902, kdy se jejich urbanistického řešení chopil básník dřeva Dušan Jurkovič.“
4
ARGUMENTY: Odstranit
PRO:
Luhačovické angažmá však skončilo pro Jurkoviče neslavně poté, co jeho práci v duchu regionální, lidové secese podrobil kritice vlivný brněnský architekt profesor Karel Hugo Kepka. Vyčítal Jurkovičovi přehnanou zdobnost a vybočení z pravidel antiky, renesance i baroka, tehdy posvátného kánonu architektury. Jurkovičovu reputaci nespravil ani Jan Kotěra, který se Jurkoviče zastal v časopise Volné směry, kde vyzdvihl ucelenost celého lázeňského souboru. Byla to právě bohatost až nadbytek ornamentů, nákladnost ruční výroby i nároky na kvalitu a konstrukční požadavky používaných materiálů, které se po dvou desetiletích pohádkového stylu nakonec staly terčem kritiků a důvodem k hledání jiných způsobů uměleckého vyjádření, jednodušších funkčních forem design a střízlivějších nezdobných povrchů.
PROTI:
5
Odstranit
OBRAZ PRO MARII KARAS ÚKOL – Najdi pro Marii Karas vhodný obraz do interiéru vily. Umístěn může být například nad schodištěm. Poznej malířův styl a doplň jeho jméno do rámečků pod obrazem.
6
ELEKTRICKÁ DRÁHA
TRASA ↓ Hlavní náměstí Jatky Severozápadní nádraží
7
Jihlava – 26. 8. 1909 Zahájení TRAMVAJOVé DOPRAVy
Tramvajové dopravě sloužil most téměř 40 let. V r. 1981 byl nedaleko z důvodu sílící automobilové dopravy postaven most nový a secesní dílo začalo chátrat. Dokonce se uvažovalo o jeho odstranění. Nakonec zůstal most zachován a dnes je zrekonstruován do původní podoby, přesně podle Melanova návrhu, s příslušnými nosnými konstrukčními prvky i detaily, zdobením a replikou kolejnic. Od r. 2008 je most zapsán na seznamu technických památek. Před zahájením provozu byla provedena zatěžkávací zkouška pomocí hromady složených cihel a uskutečněna zkušební jízda. 26. srpna 1909 byla pouliční městská dráha slavnostně uvedena do provozu. Jihlava měla na několik let svoji tramvajovou linku!
Pro novou elektrickou dráhu bylo nutné připravit most s robustní konstrukcí, který měl nahradit nevyhovující dřevěný most přes řeku Jihlavu. Projektu se r. 1908 ujal vídeňský inženýr Josef Melan, jehož návrh a vlastní patent - železobetonová nosná konstrukce byla na tehdejší dobu velmi progresívním technickým řešením. Jihlavský most se stává jedním z prvních železobetonových mostů v Čechách. Most je dlouhý bezmála 43 metrů, podepřen dvěma oblouky, ocelové zábradlí a nosné sloupy mostu jsou zdobeny secesním dekorem.
8
ÚKOL: Najdi si pohodlné místo k práci. Prostory mostu jsou pěší zónou, lze sedět na dlažbě, travnatých březích či se opřít o zábradlí. Navrhni plakát k zahájení tramvajové dopravy. Použít můžeš vzorník motivů, který sis vytvořil/a během lekce. Kresli do pracovního sešitu nebo skicáře. K práci si pusť audio nahrávku č. 2, O tramvajové dopravě v Jihlavě.
9
Odstranit
Odstranit
POZNÁMKY:
Co není účelné, nemůže být krásné. Wagner)
10
11
12
13
14
15
16
17
18
KUBISMUS
19
Pablo Picasso
Les Demoiselles d'Avignon ÚKOL: Do připravených řádků napiš slova, která vystihují nebo by mohla vystihovat tento obraz.
1. Jednoslovné téma, námět 2. Dvouslovný popis obrazu 3. Tříslovný popis děje obrazu 4. Věta složená ze čtyř slov, která se vztahuje k obrazu 5. Rekapitulace, jednoslovné synonymum, vystihující podstatu námětu
20
Ostranit Když r. 1907 španělský malíř Pablo Picasso představil své rozměrné plátno Slečny z Avignonu, vyvolal tím zpočátku vlnu kontroverze. Jeho přítel Guillaume Apollinaire se o jeho práci vyjádřil: „Picasso studuje objekt způsobem, jakým chirurg pitvá mrtvoly.“ Pět nahých slečen je zobrazeno s jistou dávkou drsnosti, dramatičnosti, pomocí ostrých tvarů, připomínajících střepy rozbitého zrcadla. Jejich tělo je složeno z trojúhelníkových a kosočtverečných ploch, detaily obličejů jsou zredukovány na nejzákladnější hranaté linie. Tváře dvou postav se podobají africkým rituálním maskám, dalším dvě ženy mají nesouměrné oči, nos a ústa mají pokřivená. Pátá dívka vyhlíží strnule po způsobu egyptské sochy. Navíc je obvyklá perspektiva pozadí úmyslně zkrácena. Postavy – pařížské prostitutky - z obrazu jakoby vystupují a divákovi se agresivním způsobem nabízejí. Vše byl Picassův záměr, i když pro nepochopení přátel nakonec plátno nedokončil a obraz zůstal na dlouhou dobu ukryt očím diváka. Základy nového výtvarného avantgardního směru však byly položeny. Náhle bylo možné vidět předměty i realitu z několika stran současně.
POZNÁMKY:
1. PRE - KUBISMUS K vyjadřování autoři používají elementární geometrické tvary, experimentují s omezenou barevností palety – používají hnědé a šedé odstíny.
2. ANALYTICKÝ KUBISMUS Snaha o co nejjednodušší a neperspektivní zobrazení předmětů vedle sebe. Častým žánrem je zátiší s hudebními nástroji, lahvemi, novinami, kartami…
3. SYNTETICKÝ KUBISMUS Uplatňuje se technika koláží formou skládání ústřižků novin, textů, jízdenek nebo části notových partitur či drobných předmětů do barevných kompozic.
4. ORFICKÝ KUBISMUS - ORFISMUS Má blízko k abstrakci, pracuje prvoplánově s barvou, světlem a liniemi. Autoři se inspirují poezií a hudbou, zobrazované prvky nejsou závislé na skutečnosti.
ÚKOL - Projdi se po galerii ve svém pracovním sešitě (str. 22, 23, 24) a najdi alespoň jeden příklad ke každému z uvedených směrů kubismu.
21
František Kupka Prisme (1947)
Odstranit
Pablo Picasso Mandolína a kytara (1924) Emil Filla Utěšitel (1911)
Emil Filla Zátiší s ovocem (1930)
Otakar Kubín Kubistická postava (1913-14)
Václav Špála Koupání (1915)
22
Odstranit
Václav Špála Čekající (1918) Antonín Procházka Zátiší s pohárem a knihou (1915)
Antonín Procházka Poprsí muže (1918) Emil Filla Zátiší s lahví cherry (1914)
George Braque, koláž (1914)
23
Odstranit George Braque koláž
Bohumil Kubišta Meditace (1915)
Pablo Picasso Hlava čtoucí ženy (1953)
24
Bohumil Kubišta Hypnotizér (1912)
Robert Delaunay Rytmus, radost ze života (1930)
ÚKOL: Pomocí barevných papírů, jízdenek, účtenek, útržků
Pavel Janák, kreamtorium v Pardubicích
novin a dalších výtvarných potřeb vytvoř kubistickou koláž na téma Český kubismus a národní sloh.
Josef Gočár, dům u Černé Matky Boží
Josef Chochol, Kovařovičova vila 25
Český kubismus a národní sloh (1910-1914)
Josef Gočár, Banka československých legií
Emil Králíček, kubistická lampa
V květnu r. 1911 obdivovatelé Picassa a Bracquea, v čele s Emilem Fillou založili v Praze Skupinu výtvarných umělců. Hlavním programem se staly myšlenky kubismu, jiné vidění reality, kritičnost a skepticismus vůči dosavadním tradicím a společenským konvencím. Skupina vydávala časopis Umělecký měsíčník. Kubistické malířství a sochařství posloužily jako inspirace architektonické tvorbě, jež se stala v historii světové architektury unikátem. Snad úsilí o vymanění se ze závislosti na Vídni a zároveň duchovní a umělecké vlivy přicházející z Francie a západních zemí zapříčinily vznik kubistického architektonického slohu v Čechách, respektive v Praze. Nikde jinde ve světě se s kubistickou architekturou nesetkáme. Autoři čerpali částečně z francouzského kubistického malířství, ale zároveň vycházeli i z místních podmínek. Nejvýraznějšími osobnostmi, které nový avantgardní směr oslovil, se stávají architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol a Vlastislav Hofman, kteří ve své tvorbě prosazují nejen potřebu větší plastičnosti, ale také zvýraznění dynamičnosti, jež by opticky rozrušila hmotu i dosavadní pokojný, celistvý vzhled budov. Většina kubistických architektů se rekrutovala ze studentů Wagnerovy vídeňské speciálky a odvaha k novému výrazu architektury nechyběla. Kubističtí architekti nalézají alternativu dosavadních pravoúhlých forem v šikmých a lomených tvarech pyramidálního či jehlanovitému typu, pracují s krystalickými tvary. Znovu se vracejí ke gotice a baroku a využívají jejich nesymetričnosti a duchovního rozměru díla. Nezřídka navrhují ve stejném stylu i nábytek a celé vnitřní vybavení domu, včetně užitých předmětů na způsob Gesamtkunstwerku. V r. 1912 zakládají Josef Gočár a Pavel Janák za spolupráce s Josefem Chocholem a pražskými výtvarníky Pražské umělecké dílny, které byly podle způsobu Wiener Werkstätte zaměřeny na výrobu bytových doplňků. Praha se stala skutečnou kubistickou metropolí. V novém stylu se stavěly obytné domy, kavárny, v Pražských uměleckých dílnách se vyráběl kubistický nábytek, porcelán, svítidla a další vybavení. Ojediněle nalezneme kubistickou architekturu také mimo Prahu. Architekt Pavel Janák se stal autorem krematoria v Pardubicích, které je postaveno v národním slohu – rondokubismu, nazývaným také Art Deco. Do kubistické podoby rekonstruoval obytný dům v Pelhřimově. Jeho zásadními pražskými stavbami je návrh Hlávkova mostu se sousoším Práce a Humanita od Jana Štursy, s medailony v cípech oblouků od Josefa Mařatky a Otto Gutfreunda a podíl na rondokubistickém paláci Adria. Manifestem českého kubismu se stal Janákův článek Hranol a pyramida, publikovaný v r. 1911 v časopise Umělecký měsíčník. Josef Gočár, žák a později zaměstnanec ateliéru Jana Kotěry se při svém studijním pobytu v Belgii, Německu a Holandsku inspiroval tamější moderní architekturou. Ovlivněn vlnou českého kubismu pak v r. 1912 realizoval dům U Černé Matky Boží v Praze, jenž se stal jedním z prvotřídních precedentů nové architektury. Nároží domu zdobí soška Černé madony, která byla přenesena z původního pozdně barokního domu. Součástí nového kubistického domu se stala kavárna Grand Café Orient, jejíž celé vybavení včetně nábytku, tapet, věšáku na kabáty i osvětlení navrhnul také autor domu. Lázeňským komplexem v Bohdanči z r. 1913 jeho práce v kubistickém stylu pokračovala.
Pavel Janák, palác Adria 26
S příchodem nového samostatného státu r. 1918 se Gočár s Pavlem Janákem snaží o nalezení národní identity a vytvoření nového národního slohu, který by oslavoval vznik Československé republiky a připomínal význam československého odboje v zahraničí. Zrodil se rondokubismus, jenž částečně vycházel z kubistického tvarosloví, ostré hrany však kompenzoval půloblouky, obloukovými rohy nebo lidovým dekorem. Pražská Legiobanka z r. 1919, navržená Josefem Gočárem, je příkladem právě takového rondokubistického tvarosloví. Student pražské techniky a vídeňské speciálky Otto Wagnera Josef Chochol získal v r. 1912 několik zakázek na nové výstavbě, která v té době vznikala pod pražským Vyšehradem. Na Rašínově nábřeží navrhl trojdům, vycházející kompozičně z klasicistního či barokního paláce, s vyvýšeným středovým tympanonem s reliéfem a dvěma symetrickými křídly s prolamovanou fasádou, centrálně umístěným vchodem a mansardovou střechou s kubistickými okny. V Libušině ulici postavil vilu pro podnikatele Kovařoviče, kde vévodí dynamicky působící šikmé plochy šestiúhelníků v průčelí i bočních fasádách. Jestliže u tohoto domu jsou zkosené plochy natočeny kolmo vůči kosému pohledu zleva, zprava, zdola či shora, pak další ze staveb, nárožní Hodkův činžovní dům v Neklanově ulici, má počet prolamovaných ploch a tím i možností zorného pole zdvojnásoben. Kubistické architektonické návrhy posledního ze čtveřice zůstaly bohužel nerealizované. Vlastislav Hofman, vynikající teoretik architektury, projektant, malíř, designér, ale hlavně scénograf byl všestranně nadaným umělcem. Stal se spolutvůrcem českého kubismu na poli moderního jevištního výtvarnictví, kde vytvořil trojrozměrně stavěnou scénu, jíž nahradil ploché kulisy, a propracoval nasvícení scény. Jako scénograf se realizuje ve Stavovském a Národním divadle, pracuje jako průmyslový výtvarník, zastává funkci vrchního stavebního ředitele pro Prahu. Současně píše, publikuje, vystavuje své obrazy, projektuje.
Emil Králíček, dům Diamant
Josef Chochol, nájemní dům v Neklanově ul.
Motivem krystalizace cukru je inspirován středový sloup schodiště rodinného domu v Litoli u Lysé nad Labem, který pro zadavatele, cukrovarníka Michaela Beniese, realizoval architekt Emil Králíček v době, kdy byl ovlivněn populárním kubismem. Celkové pojetí domu je spíše modernistické, ale tento dům si vysloužil pozornost díky zahradě umístěné na střeše. V Praze na Jungmannově náměstí stojí Králíčkova kubistická lampa, na Václavském náměstí tzv. Šupichovy domy ve spolupráci se stavitelem Blechou, a v centru Prahy dům Diamant, jenž zaujme vstupním portálem a kubistickým orámováním barokní sochy v blízkosti domu.
Vlastislav Hofman, scéna, Kremelský orloj 27
ÚKOL - Do diagramu heslovitě zaznamenávej pojmy: Do průniků vepiš informace, které jsou pro spojené množiny témat společné, mimo průniky uveď své názory, které jsou charakteristické pouze pro
jednotlivou
oblast.
28
Odstranit
ÚKOL: Na tento list heslovitě přes celou stránku napiš, co tě v průběhu lekce zaujalo.
29
Odstranit
ÚKOL: Na tento list heslovitě přes celou stránku napiš, co jsi v průběhu lekce zjistil nového.
30
Odstranit
ÚKOL: Na tento list heslovitě přes celou stránku napiš, co tě v průběhu lekce příjemně či nepříjemně překvapilo.
31
Odstranit
POZNÁMKY:
32
Vila je zajímavý stavební druh. Velmi starý, byť dlouho byla chápána spíš jako sídlo mimo město, sídlo, kam se lze uchýlit do přírody a do soukromí. Víme, že s tím začali staří Římané, když jim město připadalo již přelidněné, hlučné a nebezpečné (…) Ve 20. století se vila definitivně usadila přímo ve městě (…) Od tohoto století se také vila či městský rodinný dům stal oblíbeným „hřištěm“, na němž se prosazoval a precizoval nový architektonický styl. Jestliže v době secesní to ještě bylo opatrnější, pak především v době prosazování moderních stylů, zvláště funkcionalismu, to bylo zcela zásadní. Tam, kde ještě byl jen opatrný přístup k velkým a oficiálním stavbám, tam rodinné bydlení dalo architektům prostor vyjádřit svůj názor s plnou otevřeností (…) Ve třicátých letech 20. století se vila stala jedním z nejprestižnějších architektonických úkolů – a zároveň se stala jedním ze způsobů, jak stavebník mohl představit svou modernost, pokrokovost. Radomíra Sedláková 33
HRACÍ PLÁN: ÚKOL 1. Obrať se na své spolužáky a požádej o správnou odpověď k některé z otázek. Pokud se ti bude zdát správná, nech si ji zapsat spolužákem do hracího plánu. Pokud budeš spolužákovu odpověď považovat za chybnou, zapsat si ji nenechej a popros někoho jiného. Jeden spolužák ti smí zapsat max. 3 odpovědi.
Otázky Kdo založil Bauhaus? Doplň slovo do věty: Forma následuje … Čím se inspirovala architektura poč. 20. století?
2. Pokud budeš požádán někým jiným o odpověď, nesmíš úmyslně blafovat, raději řekni NEVÍM.
Kdo je autor kolektivního domu?
3. Můžeš požádat i svého pedagoga, ale věz, že on/ona blafovat smí! Do svého hracího plánu také může přijmout chybnou odpověď od žáka.
Kdo navrhl budovu jihlavské Sokolovny?
4. Jakmile posbíráš všechny odpovědi, zvolej BINGO! Tím hra skončí a následuje vyhodnocení.
Odpovědi
Co znamená pojem kolektivní dům?
Jakého architektonického slohu je vila na protějším rohu? Autor brněnské vily Tugendhat je... Co znamená Raumplan a kdo je jeho autorem? POZNÁMKY:
34
Le Corbusier byl uchvácen moderními objevy a produkty průmyslové epochy: zaoceánskými parníky, letadly, automobily, továrními halami, obilnými sily. Jeho stavby vycházely z myšlenky - dům jako stroj. Zároveň ctil nejčistší geometrické tvary, hranoly, válce, pyramidy, koule. Základem Le Corbusierových staveb se stala železobetonová konstrukce. Konstrukční systém byl jednoduchý a variabilní, vnitřní prostory byly příčkami a zdmi rozděleny podle potřeby, okna a fasáda volně umístitelné. Příkladem takové variability je projekt Dom-Ino se skeletovou konstrukcí, který byl navržen v letech 1914-15. Noví majitelé by si mohli vnitřní členění sami přizpůsobit, případně i sami vybudovat. Ve stejném duchu navrhl r. 1919 model třípodlažního domu Citrohan, kde uplatnil nové principy funkcionalistické architektury. Realizace Villy Savoye v Poissy z r. 1928-29 vychází ze stejných principů.
ÚKOL - Pokus se vyhodnotit, které z bodů moderní architektury jsou u modelů či staveb na fotografiích uplatněny. Přiřaď čísla jednotlivých bodů k obrázkům.
LE CORBUSIER - PĚT BODŮ MODERNÍ ARCHITEKTURY: 1. SLOUPY → stavba na sloupech má vzdušné přízemí s využitím pro chodce 2. STŘEŠNÍ ZAHRADA → rozšíření zelených ploch či využití pro rekreaci 3. VOLNÝ PŮDORYS → díky sloupům mohou být příčky vestavěné dle potřeby 4. PÁSOVÁ OKNA → široký výhled, propojení s okolní krajinou 5. VOLNÉ PRŮČELÍ → stropní konzoly umožní umístění fasády i oken dle potřeby
Le Corbusier - model Dom–Ino
Le Corbusier - Villa Savoye v Poissy
Le Corbusier – model Citrohan Bohuslav Fuchs – sokolovna Jihlava
Le Corbusier – kolektivní dům v Marseille, střecha
Mies van der Rohe – vila Tugendhat Walter Sobotka – vila Otto Adama 35
Modulor – Le Corbusier stanovil výšku obytné místnosti podle výšky průměrné mužské postavy se vztyčenou paží za využití zlatého řezu.
V období mezi lety 1945-65 procházela Le Corbusierova tvorba etapou fascinace betonem – brutalismem. Autor hledal a také nacházel a obhajoval estetické kvality neomítnutého prostého betonu, jenž je používán ve své neopracované neuhlazené podobě s drsným a nepravidelným povrchem. Z tohoto období pochází např. kolektivní dům Unité d´habitation v Marseille z r. 1946-52. Budova s 330 byty připomíná tvarem, vnitřním uspořádáním i detaily zámořský parník. Filozofií autora bylo zřídit na jednom místě vše, co člověk potřebuje k životu: bydlení, školy, obchody, prostory pro pohyb a sport, knihovnu, restaurace, bar, vinárnu, nemocnici, apod. Unité d´habitation tak fungoval a do dnešních dnů funguje jako vesnice v jednom domě.
V r. 1922 byl odbornou veřejností odmítnut Le Corbusierův projekt na Soudobé město pro tři milióny obyvatel, jenž zahrnoval velkolepý návrh města s množstvím mrakodrapů, obytnými bloky, administrativními budovami, obchody, parky, pravoúhlými křižovatkami a parkovišti. Byla zde poprvé představena myšlenka kolektivního domu se službami a obchody, jež byla ještě několikrát rozpracována ve střízlivější podobě. V urbanistických návrzích měst se architekt např. snažil o rozšíření ploch parků a volných prostranství, vyřešení prostoru pro pohyb lidí i aut, zvýšení obydlenosti. Z centra měst chtěl odvést napětí a přetížení, do středu města navrhoval umístit nejlépe nádraží a přistávací plochu.
ÚKOL - Se spolužáky ve skupině postavte oživlý obraz na určené téma.
Kolektivní dům v Marseille
Dominikánský konvent v La Tourette z r. 1956-59 ve stylu brutalismu je navržen s ohledem na život jeho obyvatel, dominikánských mnichů. Každá část konventu je přizpůsobena dennímu rytmu kláštera a symbolicky zpracovává vztah člověka s Bohem.
36
Odstranit
ÚKOL Použij v libovolném pořadí uvedená slova ke složení básně.
ZÁBRADLÍ VNITŘNÍ SCHODIŠTĚ PARNÍK MOŘSKÁ SŮL TÚJE KOMÍN ŽLUTÉ PRUHY ŠKOLNÍ INSPEKTORÁT
37
Odstranit
BOHUSLAV FUCHS - BRNO Zemanova kavárna vznikla v období „bílého“ funkcionalismu. Vnitřní a vnější prostor kavárny je propojen pomocí prosklené stěny a okny, které se zasouvaly do podlahy. Bílá barva fasády symbolizovala nejen hygieničnost, ale i očištění od architektonického historismu a společenských přežitků.
Zemanova kavárna
Pavilon Brno na brněnském výstavišti Hotel a kavárna Avion - s automatem v přízemí, osm pater se čtyřiceti pokoji, dvěma kavárnami, dvěma klubovnami, bytem a střešní zahradou. Vnitřní prostory pracují se světlem a světelnými efekty.
Hotel Avion Budova Moravské banky 38
BOHUSLAV FUCHS - JIHLAVA
Návrh sokolovny
Hospodářský pavilon Vila Boudových
Sokolovna
Nerealizovaný návrh sokolovny
B. Fuchs se v období mezi válkami podílel na návrhu regulačního plánu Jihlavy, kde např. na místě dnešního sídliště Březinovy sady s 2900 byty navrhoval zástavbu na způsob zahradního města. Ve čtvercové síti ulic měly vyrůst domky se zahradami, široká ulice osázená stromy měla být doplněna náměstím a dvěma parky. 39
ÚKOL – Vyber si téma:
MOJE SETKÁNÍ S ……………………………………………….
Moje setkání s Le Corbusierem nebo Moje setkání s Bohuslavem Fuchsem
Do připravených políček nebo do svého skicáře nakresli komiksový minipříběh. Postavičky mohou být jednoduché, stylizované, text piš do bublin nebo pod obrázek.
40
