18. 6. 2014
129
Drazí přátelé. Kvapem se blíží nejdelší den v roce a s ním ruku v ruce čas dovolených a rodinných výletů. Mnozí se chystáme na některý z prázdninových termínů duchovních cvičení nebo plánujeme návštěvu nějakého významného a našemu srdci blízkého poutního místa. Vždy znovu a znovu se za ten rok nahromadí kopa různých radostí, ale také starostí a zkoušek. A tak všichni cítíme, že je potřeba trochu ubrat z toho tempa, které nás žene stále někam, odkud se jen stěží vlastními silami dostáváme. Ještě, že máme možnost to vše odevzdat a s novými silami znovu začínat. Díky Bohu! Ať se nám to i ty letošní prázdniny podaří! To Vám všem z celého srdce přeje Jarda Kotal Moji drazí, měsíc červen bývá obdobím, kdy bývá ve farnostech první svaté přijímání či biřmování, občas se naskytne nějaká svatba. Je to období, kdy si uvědomujeme, že Pán nás zahrnuje spoustou milostí a darů. Když jdou děti k prvnímu svatému přijímání, tak kněz někdy říkává, že to není konec, ale začátek jejich života s Ježíšem, a když jdou lidé k biřmování, tak jim vyprošujeme dary Ducha svatého, ať jsou skutečnými svědky. A tak Vám všem také přeji a vyprošuji o těchto prázdninách, ať máme stále větší úctu k eucharistickému Ježíši a ať nás Duch svatý naplňuje svou mocí, když budeme odpočívat nebo budeme na duchovních cvičeních. Hanka Koudelková
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA… Ze zápisu z 14. jednání provinciální rady
Gruň 7. 6. 2014
Formace PR bere na vědomí zahájení aspirantátu dne 3. 5. 2014 MS Újezd u Brna: Marta a Tomáš Rackovi, osobní formátoři Jana a Karel Dolečkovi Petra a Milan Šaňkovi, osobní formátoři Kateřina a Mirek Málkovi Terezie a Jakub Tučkovi, osobní formátoři Lenka a Václav Jaškovi PR bere na vědomí zahájení předaspirantátu dne 14. 5. 2014 Iva Tobolová (MS Ostrava) PR schválila ke slibům Lubomír Havlíček, MS ŠOP, osobní formátoři Iva a Jiří Hamplovi Jitka Havlíčková, MS ŠOP, osobní formátoři Iva a Jiří Hamplovi Stanislav Vocásek, MS Severní Čechy, osobní formátoři Ivana a František Růžičkovi Nataša Kleplová, MS Severní Čechy, osobní formátoři Ivana a František Růžičkovi 1
Regionální kongres Regionálního kongresu se zúčastní Pavel Kvapil s Anežkou Hesovou. Ostatní provinciální rádci svůj hlas pro volbu zástupce do Světové rady delegují. Provinciální (volební) kongres Provinciální (a zároveň volební) kongres ASC se uskuteční 8. 11. 2014 v Praze Kobylisích. PR schválila, že rada bude mít i nadále 12 volených členů. PR schválila, že se volební obvody pro volby do provinciální rady nemění. Volební obvod č. 1: Písek, České Budějovice, Podblanicko Volební obvod č. 2: Severní Čechy, Praha-sever I Volební obvod č. 3: Západní Čechy, Praha-střed Volební obvod č. 4: Praha-sever II, Praha-Dolní Počernice Volební obvod č. 5:Praha-jih, Praha-Botič, Praha-Botička Volební obvod č. 6: Sebranicko, Podorlicko, Hradecko, Pardubice, Český Ráj Volební obvod č. 7: Brno-západ, Jihlava, Rosice, Moravské Budějovice Volební obvod č. 8: Brno-Líšeň, Letovice, Újezd u Brna Volební obvod č. 9: Fryšták, Slovácko Volební obvod č. 10: ŠOP, Švábenice Volební obvod č. 11: Ostrava, Moravská brána, Valašsko (volí se 2 zástupci do PR) Volební obvody č. 1 až 10 budou mít vždy jednoho zástupce v provinciální radě, volební obvod č. 11 bude mít v provinciální radě dva zástupce. Ve volebních obvodech č. 1 až 10 budou navrženi minimálně dva kandidáti, ve volebním obvodu č. 11 minimálně čtyři kandidáti. Ve volebním obvodu musí být kandidáti navrhováni nejméně ze dvou různých MS. Způsob výběru kandidátů pro službu provinciálních rádců si určí MS. MR zajistí, že kandidatura bude s každým kandidátem projednána. Podle PAŽ volí novou PR provinciální kongres, tj, shromáždění provinciální rady a místních rad, včetně delegátů/delegátek. Pro vlastní průběh volby platí příslušná ustanovení Kodexu kanonického práva. Do konce září 2014 nahlásí jednotlivá MS (popř. volební obvody) jména kandidátů provinciálnímu koordinátorovi. Návrh bude obsahovat: 1. krátký životopis (rodinné poměry, zaměstnání, rok narození, rok slibů), 2. představení kandidáta místním společenstvím, 3. fotografii Různé Zveme všechny na spolupracovnické sliby do Pardubic 12. 10. 2014. Další jednání PR: 10.–11. 10. 2014 Borek Důležité termíny: 25.–26. 7.2014 20.–21. 9. 2014 12. 10. 2014 8. 11. 2014 2
Pouť salesiánské rodiny za povolání Regionální kongres ASC v Krakově sliby ASC v Pardubicích volební kongres ASC – Praha Kobylisy
Úmysl modlitby Prosíme za Boží požehnání pro prázdninové akce Salesiánské rodiny. Prosíme za náboženskou svobodu a ty, kteří trpí pro svoji víru. Prosíme za naše nemocné. Příští jednání PR se koná 11. 10. 2014 na Borku
Setkání české a slovenské provinciální rady na Grúni
Vydáno dne 16. 06. Bývá zvykem, že koncem školního roku česká a slovenská provinciální rada ASC uspořádají společné víkendové setkání. Jednou u nás, jednou na Slovensku. Ani tento rok tomu nebylo jinak. Řada přišla na nás, a tak se akce uskutečnila v domě sv. Josefa na Gruni. Setkání provinciálních rad se vždy nese v přátelské atmosféře vzájemného poznávání a společných zážitků, ale je zde také příležitost ke sdílení provinciálních aktivit a ke společnému hledání nových cest. Na společném jednání rad se mluvilo o regionálním kongresu ASC, který má proběhnout na podzim 2014 a na kterém má být zvolen světový rádce zastupující náš region. Dále o strategickém plánování v české provincii, o formačních aktivitách, o duchovních cvičeních a o přípravách výročí 90 let salesiánů na Slovensku. Nechyběl ani společný výlet k Bílému kříži, mše v nádherném dřevěném kostelíku, mezinárodní fotbálek a večerní grilování. Ještě jedna perlička na závěr: Když jsme měli v neděli ráno mši svatou, kolem kostelíka procházela rodinka turistů. Jedna malá holčička zvědavě nahlédla dovnitř a pak vyběhla s výkřikem: „Mami, tam je pan král!“ Maminka jí asi vysvětlila, že to není pan král, ale pan farář... ale kdoví, jestli spíš nemělo pravdu to dítě: jestli v tom kostele opravdu nebyl Král?
O fotodokumentaci víkendu se tradičně postarali Jandáčkovi, tak si prohlédněte jejich fotky na našem webu. Za provinciální radu Anežka Hesová
2. VOLBY DO PROVINCIÁLNÍ RADY
Vydáno dne 17. 06. 2014
Jak říká již Kazatel: „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas.“ A tak vymezený čas má i provinciální rada a ten čas bude pomalu končit, takže na podzim nás čekají další volby. A aby mohly být volby, musí být i kandidáti. Možná si říkáte, „Proč zrovna já?“ Ale zkuste se tentokrát zeptat: „Proč ne zrovna já?“ Aby se vám o tom o prázdninách a dovolených lépe přemýšlelo, zeptali jsme se několika členů provinciálních rad (současné i minulých), co jim práce v provinciální radě dává (dala). Tady je několik odpovědí: Je to služba, která přináší požehnání. Dala mi pocit, že jsem v dané době pomohl dílu Dona Boska, jak jsem nejlépe uměl. 3
Dala mi neskutečné množství krásných vztahů a setkání jak v rámci naší republiky, tak se Slováky i ve světě. Práce v provinciální radě rozšiřuje srdce. Prožívám větší blízkost s celou naší salesiánskou rodinou i díky setkání s lidmi, s kterými bych se asi jinak nesetkal. Často mám radost z toho, jak jdou věci dělat jinak a lépe, občas smutek z nějakého trápení. Obrovská zkušenost ze setkání s krásnými lidmi pro mne a zprostředkovaně i pro mou ženu, rodinu a místní společenství. Je to nejintenzivnější způsob trvalé salesiánské formace. Určitě nadhled – neplácáme se jen na našem malém písečku, i zkušenosti jiných (byť odlišné, než máme my) jsou cenné. Nakonec i celoživotní zodpovědnost za vše, co rada dělá – už neříkám „oni to vymysleli“, ale my. A nakonec jedno delší vyznání: V červnu 2008 jsem se po „zralé“ úvaze rozhodla, že na výzvu kandidovat do provinciální rady reagovat nebudu. Co bych taky v nějaké radě dělala, že. Zarazilo mě, když vhozenou rukavici zvedla jiná maminka od dětí. Protože však život tropí hlouposti, její rodinná situace se během prázdnin změnila natolik, že o kandidatuře nemohlo být ani řeči. Žádný náhradník se nehlásil, všichni možní adepti říkali, že nyní opravdu nemohou. Tak jsem si dodala odvahy a řekla jsem, že to zkusím. V duchu jsem si říkala, že mě stejně nezvolí. Zvolili. Ale nelituji toho (a spolurádci také ne – poznámka autora). Služba v PR mně dala příležitost poznat vzácné lidi a také nadhled – nedívat se jen brýlemi s optikou mého místního společenství. A tohle bych přála každému. „...TAKŽE CO VY NA TO?“ Podrobnosti k organizaci voleb do provinciální rady najdete zde na str. 2 v zápisu ze 14. jednání provinciální rady na Grúni 7. 6. 2014. Za provinciální radu Honza Zindulka
3. FORMACE ASC Několik ohlédnutí za setkáním provinciální rady s aspiranty a formátory v Hoješíně u Seče 25.–27. 4. 2014 Vydáno dne 28. 05. 2014 Jak poznám, co ode mne chce Bůh? Podle čeho poznám jeho vůli? – Až přijde čas, poznáš ji. Bude stát před tebou jako cesta, na níž se máš vydat. O to obavu neměj. – A o co mám tedy mít obavu? – Tak jako každý člověk, abys v poslední chvíli necouvl. Abys neuhnul, až budeš s jistotou vědět: to je úkol, který ti Bůh dává. My sami si rádi volíme cestu, která se jeví snadná a příjemná. Cesta, pro kterou nás stvořil Bůh, snadná není nikdy. Ale jen na ní poznáš skutečnou radost … 4
Tak to je výňatek z knihy „Vojmírova cesta“, kde otec Metoděj hovoří s Vojmírem, který stojí před velkým rozhodnutím a váhá, protože neví, jak se rozhodnout. A na toto téma také hovořil František Blaha při své přednášce Salesiánské povolání ve světle biblických postav. Kdo to vlastně spolupracovník je a co to s sebou přináší? Stručně se to dá vyjádřit ve 4 bodech: 1) spolupracovník je ten, kdo soustavně usiluje o duchovní život: na prvním místě je to pravidelná, každodenní modlitba, svátostný život, měsíční účast na cvičeních šťastné smrti, účast na duchovních obnovách a 1x za rok účast na exerciciích. 2) spolupracovník je ten, kdo žije v „rodině“ a své vztahy v rodině rozvíjí. Nepodniká „svůj“ apoštolát na vlastní pěst, ale vždy se jej snaží prožívat ve společenství. 3) spolupracovník je ten, komu leží na srdci mládež a lidové vrstvy, v rámci svých možností svůj apoštolát zaměřuje právě na ně. 4) spolupracovník je ten, komu jsou vlastní evangelní rady: čistoty, chudoby a poslušnosti.
Jedno malé slovíčko a může často zásadně změnit význam věty. Správný překlad Zdrávasu není: „ať se mi stane podle slova Tvého“, ale „kéž se mi stane podle slova Tvého“. Kéž se mi tak stane! Cítíte ten rozdíl? Je to aktivní, radostné, přijetí nabídky – povolání. Velice milá byla beseda s Blankou a Václavem Nádvorníkovými. Salesiánská cesta je cesta každodenního hledání, kdo potřebuje moje povzbuzení, můj úsměv, moji pomocnou ruku, ať už v rodině, v zaměstnání, ve farnosti, ve skautu… Druhá Františkova přednáška měla dost odvážný název: Prober se z malátnosti, dostal jsi povolání, tak žij s nadšením a přinášej pokoj. A co nám z té malátnosti pomáhá? Být někde užitečný, zapojit se ve společenství (třeba jako člen radky či provinciální rady, formátor), vytrvat ve věrnosti a modlitbě… Hovořili jsme také o počáteční formaci, formačním plánu, duchovních cvičení, jak to kde ve společenství chodí… Ten víkend utekl hodně rychle. Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a dobré atmosféře. Doufáme, že jsme si ze setkání odnesli nové podněty pro naši salesiánskou cestu. Vojta Tošovský a Honza Zindulka 5
4. DUCHOVNÍ CVIČENÍ Několik podnětů, jak prožívat duchovní cvičení
Vydáno dne 12. 06. 2014 Co jsou duchovní cvičení? Duchovní cvičení jsou dobou intenzívní osobní modlitby opírající se o Boží slovo, prožívané ve zvláštních podmínkách: v odloučení od záležitostí všedního života, v úplném vnějším i vnitřním ztišení a v neustálém kontaktu se zkušeným duchovním vůdcem. Účastník by měl disponovat minimem vnitřní svobody, která mu dovolí odložit po dobu DC své všední záležitosti, aby se mohl věnovat výlučně rozjímání Božího slova. Ještě před začátkem DC by se měl člověk toužící prožít Cvičení dobře připravit. V době příprav na DC je důležité prohlubování vlastní vnitřní motivace. Čím je větší jeho upřímnost, štědrost a otevřenost vůči Bohu, tím plodnější může být prožívání DC. Proto by mělo být očekávání Cvičení dobou prosby a otevřenosti. Na prvním místě je třeba si uvědomit, o co v DC nejde. V duchovních cvičeních určitě nejde o to, abychom vyřešili svoje každodenní problémy a starosti. Nejde taky o to, abychom slyšeli mnoho nových myšlenek. V DC jde o Boha v našem životě a o nás před Bohem. Jde o to nejzákladnější, co nám život nese. Pokud se něco podstatného změní mezi námi a Bohem, změní se celý náš život, změní se naše vztahy, změní se ty skutečnosti, které považujeme za těžké v našem životě nebo neřešitelné. Proto je tak důležité důsledně se bránit myšlenkám, co jsem doma opustil, ať už v práci, nebo v rodině. P. van Breemen, exercitátor známý v západní Evropě a v USA, povzbuzuje účastníky na počátku DC, aby uschovali problémy do skříně. Rozjímavé Boží slovo samo ukáže, ve kterém dnu DC a jakým způsobem bude ten který vytažen. Vnitřní ztišení a vnější mlčení jsou nezbytnými podmínkami modlitby i duchovního života obecně. Jan Pavel II. říká ve svém Listu rodinám, že jsou určité prvky naší společnosti nemocné. Jestliže jsme delší čas podrobeni hluku a křiku hromadných sdělovacích prostředků, spoustou lidí kolem nás, velkému životnímu tempu, zavalování spoustou informací v zaměstnání a jinde, ztrácíme schopnost naslouchání a ztišení. Vstup do vnitřního ztišení a vnějšího mlčení v podobné situaci pak může znamenat velice obtížnou věc; může se projevit dokonce jako bolestná zkušenost. Jestliže jsme si zvykli na trvalý křik a hluk, stává se ustáleným způsobem našeho života. A ačkoliv nás tento způsob unavuje, nedokážeme se od něj odpoutat. Tehdy se stává určitou formou drogy, kterou každodenně užíváme. Alkoholik bývá nadměrným pitím skutečně sužován, a přesto nedokáže žít bez láhve. Pro mnohé z nás může být vnitřní ztišení i vnější mlčení skutečně těžké. Ve vnějším mlčení i vnitřním ztišení se projevuje, kým doopravdy jsme. Projeví se celý doposud potlačovaný vnitřní nepokoj, zmatek, pocit smutku a zranění, velký pocit viny, hněv, komplexy méněcennosti nebo též naše nezdravé touhy. Vstupujeme-li do ztišení a mlčení, vrhají se na nás popsané a jim podobné pocity jako supi. V tichu se projeví všechno to, co se nám daří potlačovat a přehlušovat křikem, hlukem a neustálými prožitky a vjemy. Prožíváme-li DC ve společenství, atmosféra ztišení a soustředěnosti bude záležet na všech zúčastněných; bude pak vzájemným darem všech pro všechny. Mlčení nám nemohou poskytnout stěny domu. Ve spo6
lečenství si ale všichni navzájem můžeme darovat soustředění a ticho. Dar vnitřního ztišení je velkou a zároveň křehkou záležitostí, protože vyžaduje vždy jednomyslné přijetí všech členů společenství. Vnější mlčení v době společného prožívání exercicií je vyjádřením vzájemné úcty, bratrské lásky a je i svědectvím víry. Ticho, kterým budeme procházet, modlitbou, kterou se budeme snažit uskutečnit (v kapli, na pokoji, v zahradě, podle místních podmínek) a od které bychom neměli utíkat hned po pěti minutách se něčím rozptýlit, setrvejme v modlitbě alespoň půl hodiny. Tyto prostředky nám mají pomoct, abychom nalezli nejhlubší rovinu naší bytosti, a té se máme dotknout, lépe řečeno umožnit JEŽÍŠI, aby se jí dotkl ON SÁM svým slovem, a jde o to, abychom tento dotek nepřehlédli. Učme se znovu naslouchat jeho slovu, důsledně rozlišujme rozum a nitro. Může se nám zdát mnoho myšlenek zajímavých, můžeme si je zaznamenat, ale zkušenost ukazuje, že to, co osloví náš rozum, nemívá dlouhého trvání. To podstatné, co by mělo změnit náš život, je slovo, které se dotkne našeho nitra, nebo jak říká Bible – srdce. Najednou vnímáme, že toto je řečeno pro nás, jako by to přednášející řekl právě kvůli nám, toto slovo si zapišme, k tomu se vracejme, to si opakujme, to si odnesme domů. Když se vystavíme Božímu slovu, Pán bude postupně probouzet v našem srdci vnitřní touhu, abychom s ním srovnali krok, abychom mu náleželi, abychom se mu podřídili, abychom ho poslechli. Počítejme s tím, že to setrvání v modlitbě nebude snadné. Poněvadž jde o podstatu našeho života s Bohem, souvisí s tím opravdu vnitřní zápas. Bude mnoho věcí, které nás budou chtít rozptýlit a odvést od modlitby a od setrvání před Bohem. Z určitého pohledu se v DC učíme neutíkat od Boha, vydržet sami sebe před Boží tváří a to není vždycky snadné. Ale zkusme to, protože naši partneři a bližní to s námi musí vydržet celý život, proč bychom sami se sebou nevydrželi několik hodin. Co v této chvíli můžeme udělat je, že dáme k dispozici Bohu svůj rozum a vůli. Mistr Eckehard říká: „Je to spravedlivá výměna: Bůh do tebe vejde jen natolik, nakolik ses vystěhoval sám ze sebe.“ Je nutné prozkoumat mentalitu, kterou máme, když myslíme na adoraci jako na naši aktivitu. Adorace je především rozhovorem, v němž jsme nejprve pozváni, abychom naslouchali tomu, co nám říká Bůh. Není to tedy především mluvení člověka. Je to v první řadě otevírání se Božímu slovu. A Bůh promlouvá v tichu. Stojíme před Ježíšem, který nás nechává se dívat, my máme být připraveni přijímat jeho iniciativu, abychom poznávali jeho velikou lásku. Nechat ho, aby nám ukazoval, kdo vlastně jsme. Že jsme milované děti Boží, ale mnohdy plné bolesti, zranění a hříchu. Exercicie jsou místem, kde se otevíráme Bohu, aby ON sám uzdravil a očistil všechno bolavé a pokřivené v našem nitru, aby očistil všechny nánosy, kterými jsme sami zasunuli v nás ten nejčistší obraz Boží. Měli bychom také daleko hlouběji objevovat svoji vlastní důstojnost a jedinečnost, a tím si usnadnit to, co je tak důležité pro život, schopnost přijmout sám sebe takového, jaký jsem. Je třeba, abychom Bohu dali prostor, aby on určoval náš život, a ne naše slabosti, naše problémy a práce, které máme. Jde především o můj vztah s Bohem a Boží vztah ke mně. Dalším prostředkem v dobrém prožití DC nám má být dobrý duchovní vůdce. Duchovní vůdce by měl účastníkovi DC především s veškerou vstřícností, trpělivostí a pozorností naslouchat a pomáhat v duchovním rozlišování toho, co prožívá. Na nás je, aby7
chom se dopředu, ale i v průběhu DC za takového modlili a vyprošovali dary Ducha svatého. Miloš Jansa
5. TRVALÁ FORMACE Laskavost – malé ohlédnutí za loňským formačním plánem a nahlédnutí do letošního Vydáno dne 04. 06. 2014 Na konci loňského formačního plánu jsme vás vybízeli, abyste nám poslali svoje výtvory z aktivity desátého večera Co nás na životě Dona Boska zaujalo. Od několika společenství jsme skutečně obrázky dostali a zveřejnili na našem webu – viz článek „Poslední aktivita formačního plánu 2013“ (na webu). Teď jsem se konečně dostal k tomu, abych ze zaslaných prací udělal malou statistiku. Nejvíce „bodů“ jsme přiřadili přístupu Dona Boska k mládeži, celkem deset. Šest bodů získala důvěra v Pannu Marii, po pěti bodech důvěra v Boha, radostnost a laskavost. Pak následovaly další vlastnosti jako vytrvalost, pracovitost, pokora, skromnost… Rád bych se vrátil k té laskavosti, protože laskavost byla také pátým tématem letošního formačního plánu. Na našem setkání se na toto téma rozvinula bohatá diskuze, bylo vidět, že laskavost opravdu považujeme za jeden z nejdůležitějších a také nejpříjemnějších projevů salesiánského ducha. A tak vám nabízím několik našich postřehů: Lidé, které považujeme za opravdu laskavé, jsou většinou starší osoby blízké Bohu. Laskavost je vedlejší produkt vztahu k Bohu. Laskavost je naplněním Don Boskova hesla „Nestačí mladé milovat, oni musí cítit, že jsou milováni“. Laskavost se neobejde bez radosti a humoru. Laskavost se ale dá objevit i v místech, které nemají přímé spojení s Bohem, například ve filmech a písničkách Zdeňka Svěráka nebo knížkách Václava Čtvrtka, Františka Nepila či Ivana Krause. A co s tím…? Budeme čekat, až budeme staršími osobami (doufejme alespoň trochu blízkými Bohu) nebo to s tou laskavostí zkusíme už teď? Honza Zindulka Reakce na webu: Honzo, díky za článeček. Ono není potřeba „objevovat Ameriku“, ale vracet se znova k věcem, které považujeme za samozřejmé a přitom v praxi se mi je nedaří tak samozřejmě žít. Monika P.
6. MODLITEBNÍ MOST Vydáno dne 07. 04. 2014 Prosíme o modlitbu za P. Petra Chovance SDB, který byl po kolapsu převezen do brněnské nemocnice s nádorem žaludku. Jeho stav je vážný a zjišťuje se původ onemocnění. Reakce na webu: Petra jsem poznal asi v r. 1982/3, když nás spolu s Laďou Heryánem, tehdy jako vysokoškoláci na VUT, vedli ve společenství kluků. Ty chvíle nelze zapomenout. Jsem rád, že mně Petr už tehdy zkřížil cestu a kříží ji dodnes. Modlím se a doufám v jeho zdraví. + nik
Prosba o modlitbu za P. Petra Chovance SDB
8
7. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE Společenství ASC 602 Slovácko se představuje
Vydáno dne 26. 05. 2014 Počátky historie společenství Slovácko spadají do doby tak dávné a byly natolik zvláštní, že se mně při vzpomínání na ně tlačí neodbytně na mysl pohádkové podobenství. Žil, byl v jedné moravské vísce, která měla jméno podle vinic, vinoucích se na svazích kolem obce, mladý farář, který se jmenoval Emil Matúšů. Chasník to byl pracovitý, přičinlivý a navíc nadšený pro život podle Dona Boska. Jednoho dne se rozhodl, že vyšle do světa na zkušenou dva manželské páry. Jeden pár tvořili Boženka a Jarda Kotalovi, druhý Maruška a Víťa Koutníkovi. I pravil jim: „Jeďte za sedmero hor a sedmero řek, do vísky jménem Určice. Tam na faře najdete společnost mladých a přihlaste se jim mým jménem. Přijmou vás radostně a bude s vámi přátelsky nakládáno.“ Oba manželské páry bezmezně věřily svému duchovnímu vůdci a neprodleně se vydaly na cestu. Přejely sedmero řek a sedmero hor a opravdu našli faru, která již z dálky vynikala podezřelým počtem okolo stojících automobilů. S otazníky v očích vstoupili manželé do dveří a ocitli se ve společnosti mladých, o nichž v té chvíli nic nevěděli, ale brzy měli dojít k poznání, že jsou to osobnosti, které tvoří základní kameny spolupracovnické rodiny v moravských zemích (v té době ještě přísně ilegální). Opravdu byli vřele přijati a při vzpomenutí jména toho, který je sem doporučil – faráře hroznolhotského – radostné poplácávání po ramenou nebralo konce. Rodinné přijetí, radostná atmosféra a nakonec i vysvětlení, o co jde, zanechalo v obou manželských párech nezapomenutelné dojmy. Po návratu domů pak díky duchovnímu a informačnímu působení Emila došlo během krátké doby u obou manželských dvojic k rozhodnutí, že cesta salesiánských spolupracovníků je jejich cestou životní. To se stalo Léta Páně 1987. Zanechme pohádkového úvodu. Po zvolené cestě oba páry ze Slovácka spolu s manžely Mílou a Pavlem Hladkých ze Švábenic, doputovaly ke slibům. Ty proběhly v září 1989 na faře v Hroznové Lhotě pod vedením salesiánského provinciála Ládi Vika a tehdejšího šéfa spolupracovníků Marka Ovečky. Základ společenství Slovácko byl na světě. První posilou společenství se stali manželé Blažka a Víťa Bučkovi ze Strážnice, přidali se již zkušení spolupracovníci se sliby – Maruška Minaříková z Veselí nad Moravou a manželé Marcela a Zdeněk Čert Hochmanovi z Kyjova. Brzy nato rozšířili společenství Anička a Petr Hanákovi a Maruška a Josef Pavlicovi z Hroznové Lhoty. O nějaký rok později se přidali Maruška a Toník Těthalovi z Uherského Ostrohu, Maruška a Víťa Jurasovi ze Strážnice a nakonec manželé Romana a Laďa Šopíkovi opět z Uherského Ostrohu. Za éru trvání společenství se v duchovním vedení společenství vystřídalo několik farářů hroznolhotských – již zmíněný Emil Matúšů, Ladislav Kozubík, Mirek Dibelka, Pavel Krejčí a Jenda Žaluda. Všichni to pravověrní salesiáni. Posledně jmenovaný nám radostně poskytuje duchovní servis dodnes. Společenství se schází pravidelně jedenkrát měsíčně, střídajíce místo setkání v jednotlivých domácnostech, nevyjímaje faru v Hroznové Lhotě. Při modlitbě za šťastnou smrt zalétnou myšlenky za Toníkem Těthalem, který se jako první z našeho společenství vydal na cestu do nebeského království. A nyní dosti textu. K představení našeho společenství dle „ksichtů“ nejlépe poslouží přiložená fotografie. 9
Pro neznalé místních poměrů – v tomto oděvu nechodíme pořád!!! V kroji chodí jen někteří z nás při tradičních zvycích a slavnostech jako jsou hody, strážnické slavnosti, jízda králů, výročí posvěcení kostelů a kaplí ap. P. S. Jen jeden z nás – Petr Hanák, starosta hroznolhotský, má tento oděv předepsán dle obecního protokolu ve zvlášť významné dny a státní svátky. Zavzpomínal Víťa Koutník, www.ascslovacko.estranky.cz Reakce na webu: Ač každý v jiném kroji, tak přátelství nás pojí :o) Vítězslav Juras Naše pestrá kytice složená z jednotlivých společenství se rozrostla o nový vskutku pestrý květ. Co společenství, to nějaká originalita. Děkujeme!!! Dá-li Bůh, během zrajícího podzimu se nám představí společenství 603, tedy Švábenice. Sazeč
8. SALESIÁNSKÁ RODINA V březnu se jedlo po indicku…
Vydáno dne 07. 04. 2014 S koncem března skončil i 5. ročník projektu DNES JÍM JAKO, letos zaměřený na Indii. Akce probíhala celý březen jednak na Facebooku, kde ji podpořilo téměř 700 lidí, ale zároveň i v osmnácti školách po celé ČR. Cílem projektu bylo upozornit na problémy lidí v rozvojových zemích a ukázat možnost, jak jim pomoci. Během pěti let se do akce zapojilo přes 1500 lidí, včetně známých osobností, jako např. Pavel Anděl, David Matásek, Pavel Šporcl, Adéla Gondíková, Tina Pletánková a další. „Letošní ročník se zaměřil na Indii, dlouhodobě tam totiž pomáháme a vysíláme naše dobrovolníky. Celkem jich tam působilo již sedmnáct,“ vysvětluje Karla Fejfarová, dobrovolnice ze Salesiánské asociace Dona Boska, která za akcí „Dnes jím jako“ stojí. „Smyslem projektu je přesvědčení, že si lidé rozdíl mezi životními úrovněmi lépe uvědomí, pokud si sami vyzkouší jíst celý den jako chudý Zimbabwan či Ind,“ dodává. Minulé ročníky akce byly zaměřené dvakrát na Afriku jako celek, poté na Bangladéš a loni na Zimbabwe. 10
Letos poprvé se projekt zaměřil i na školy. Žáci se mohli pomocí připravených výukových materiálů, tematických her a osobních výpovědí dobrovolníků, kteří v Indii působili, dozvědět více o geografii, historii, kultuře či sociální problematice Indie. „V hodinách zeměpisu a také ve třídnických hodinách jsme zhlédli videoklip a prezentaci ze života indických školáků, vyplnili jsme zajímavý pracovní list a sestavujeme dopis, který chceme poslat dětem do Indie. Také jsme vybrali nějaké peníze, kterými chceme několika chudým dětem zaplatit školné,“ napsali nám žáci 7. B ze Základní školy Kamenice, která se do projektu Dnes jím jako Ind zapojila. V rámci akce si také společně uvařili indické jídlo alu gobi a placky čapati. Jídlo bylo prý nezvyklé, zajímavě kořeněné, ale chutnalo jim. „Nejvíce nás překvapilo, že celý oběd vyšel pro jednoho žáka na 10 Kč,“ dodávají. Salesiánská asociace Dona Boska (SADBA), která projekt Dnes jím jako Ind realizuje, stojí také za rozvojovým projektem Adopce nablízko. Jeho prostřednictvím školí a vysílá ročně desítky dobrovolníků do různých zemí světa pomáhat chudým a znevýhodněným dětem. Více informací o Salesiánské asociaci Dona Boska a projektu Adopce nablízko naleznete na stránkách www.adopcenablizko.cz a www.sadba.org. Marie Plešková, SADBA,
[email protected], tel: +420 736 432 356
V červnu proběhne 10. AKSANTI. Vyslán bude již 151. dobrovolník
Vydáno dne 24. 04. 2014 V sobotu 14. června 2014 proběhne v Salesiánském centru v Praze 10. ročník akce s názvem AKSANTI. Jedná se o slavnostní vyslání dobrovolníků v rámci projektu Adopce nablízko. Program začne od 16:00 hod v salesiánském centru v Praze-Kobylisích. Sedmnáct dobrovolníků letos vycestuje do Etiopie, Indie, Konga, Bulharska, Zambie a Anglie, kde věnují rok svého života pomoci znevýhodněným dětem a mládeži bez nároku na jakoukoli odměnu. Během odpoledne se představí nejen dobrovolníci vysílaní, ale i současní a bývalí, kterých je za deset let trvání projektu již 151. Návštěvníci se prostřednictvím kulturního programu budou moci seznámit i s místy, kde dobrovolníci působí, ochutnat exotická jídla, vyzkoušet si africké či indické oblečení, prohlédnout si velkoformátové fotografie, zasoutěžit si a vychutnat si večerní koncert Pražského komorního kytarového orchestru. 11
Aksanti – noví dobrovolníci vysláni do světa
Vydáno dne 17. 06. 2014 Víkend 13.–15. června bylo kobyliské salesiánské středisko plné mladých lidí, které spojuje touha vyjet pomáhat do celého světa. Skončil totiž další, již desátý, ročník osmivíkendové přípravy pro dobrovolníky – kurz Cagliero. Pro sedmnáct nových dobrovolníků to hlavní však teprve začíná – začíná to, na co se od října v kurzu připravovali – dobrovolná služba v salesiánském prostředí. Během příštích týdnů a měsíců se rozjedou do různých částí světa – do Indie, Zambie, Konga, Etiopie, Velké Británie a Bulharska – a budou tam sloužit dětem a mládeži zvláště z těch nejchudších vrstev v salesiánských školách, školkách, učilištích, střediscích atd. V pátek svou dobrovolnou službu svěřili Bohu v dlouhé přímluvné modlitbě a v sobotu, po poslední přednášce, která byla věnována zdravotním rizikům během dobrovolné služby, vyvrcholily přípravy na odpolední slavnostní program pro rodiče a přátele dobrovolníků a další, kteří se zajímají o salesiánské misie. Na programu byly různé infomace o dobrovolnictví, ale také scénky a písně, které si vymysleli a připravili dobrovolníci i přípravný tým. Tento program je již tradičně označen jako „Aksanti“ – ve svahilštině „děkuji“ – a je vyjádřením díků všem, kteří pomohli dobrovolníkovi v přípravě, dobrovolníkům samotným a také Bohu za provázení a ochranu. Po tomto programu, který se konal v kostele sv. Terezie z Lisieux, začal volný program, v rámci kterého si mohli přítomní prohlédnout fotografie dobrovolníků z celého světa, navštívit kulturní stánky, kde se mohli dozvědět více o zemích, kam dobrovolníci odjíždějí (například africký stánek nabízel ochutnávku červů ze Zimbabwe, mexický zas možnost vyzkoušet si sombrero atp.), vyzkoušet si pár sportovních aktivit, občerstvit se a v neposlední řadě se setkat a popovídat si se spoustou lidí, ať už z řad budoucích či bývalých dobrovolníků, salesiánů a dalších. Následoval ještě koncert, který den oficiálně ukončil. Neoficiálně byl den pro mnohé z přítomných ukončen až v pozdních nočních (či spíše brzkých ranních) hodinách. V neděli na slavnostní bohoslužbě dobrovolníci slavnostně složili dobrovolnický slib a byli provinciálem salesiánů P. Petrem Vaculíkem a zástupcem hlavního rádce pro misie P. Josephem Anikuzhikattilem přijati mezi salesiánské dobrovolníky. Být misionářem však neznamená pouze odjet do vzdálené země. Misijní povolání může člověk prožívat i ve své vlastní zemi mezi lidmi, které potkává. Cest je mnoho a každý z nás má svou cestu trochu jinou, proto se někteří vydávají na čas do světa a jiní působí ve svém okolí. Když se nebojíme upřímně říct slova z jedné písně, „pošli mě, půjdu já...“, Bůh nás pošle tam, kde máme zrovna být. Markéta Obručová
Příprava dřeva u Pešatů
Vydáno dne 07. 05. 2014 Někdy se u ASC teskní po starých dobrých časech, kdy se v místním společenství probíraly i ekonomické otázky a kdy se všichni znali. Dnes, kdy všechno běží rychle, lidé se možná léta scházejí a neznají se, na investování do vztahů nemají čas ani sílu. Často se jim nechce ani na měsíční setkání. To je problém i v Itálii, kde jsou tisíce ASC a mnozí se po slibném začátku v místním společenství už léta vůbec neukázali. Tady platí stará křesťanská zkušenost, že nejvíc dostane ten, kdo nejvíce dal. V kom žije Boží láska, ten se nikdy nezastaví a je vynalézavý. 12
U koho při vstupu do ASC hrály jenom lidské důvody, ty časem pohasnou. Takový člověk neví, proč by se angažoval, když mnoho lidí nic nedělá a mají se dobře. Tam, kde víra roste, tam roste i aktivita. Když před pětadvaceti lety objevili Josefu Pešatovi nemoc (RS), která ho postupně dostala na invalidní vozík, někteří se rozhodli pomoci jim tím, že jednou za rok udělají brigádu a zabezpečí jim dřevo na zimu. Dřevo se těží u jejich přátel ze soukromého lesa a tady to platí jako u každého dřeva: „Zahřeješ se dvakrát“. Jednou když ho těžíš, řežeš a štípeš a podruhé, když ho dáš do kamen. I tento rok se stejně jako po mnohé jiné roky sešli nadšenci, kteří mají chuť a schopnost pomoci při přípravě dřeva. Radek Wilczek jezdí až z Havířova poctivě každý rok. Myslím si, že každá pomoc by měla i bolet. Mnozí se zapotili, protože už nejsou tak mladí, aby s takovým kusem dřeva běhali, jak to dělali dříve. Pešatovi vlastní ostatky svatého Františka Saleského, a tak na závěr je jejich uctívání a požehnání s nimi. Janko Ihnát
Čím žily a žijí Sebranice a Lurdy
Vydáno dne 15. 05. 2014 Vážení a milí, chtěla bych se s vámi podělit o několik zpráviček ze Sebranic a vyřídit pozdravy od Panny Marie z Lurd. Dne 27. dubna, to bylo na neděli Božího milosrdenství, se v naší farnosti slavily 90. narozeniny našeho Jarouška Kopeckého. (Tyto zprávy podávám zprostředkovaně, protože já jsem už ve středu 23. dubna vyjela na vlakovou pouť do Lurd.) Děkovná mše svatá začínala v 9.45, mělo se na ní sejít až 90 ministrantů, ale nakonec se jich sešlo 105! Pravdou je, že řada z nich byla už trochu odrostlých, a myslím, že přesto byli všichni obdarováni žvýkačkami. Po radostné bohoslužbě proběhlo stejně radostné agape před farou, kterému počasí přálo a při němž vyhrávala místní kapela. Vždyť bylo a je opravdu z čeho se radovat a zároveň děkovat. Jen si každý z nás vzpomeňme, co pěkného, ale i duchovně výživného jsme s otcem Jarouškem prožili, a dá-li Pán, ještě prožijeme. Jak jsem již zmínila, přihlásila jsem se na výroční vlakovou pouť do Lurd ve dnech 23.–29. dubna. Tato pouť byla uspořádána k 111. výročí 1. české vlakové pouti do Lurd v roce 1903. Vyjeli jsme v počtu 511 českých poutníků (pravdou je, že s námi jelo i pár Slováků). Doprovázelo nás třináct kněží a dva jáhni. Mezi kněžími byl i salesián otec Gacík z Ostravy. Vyjeli jsme z Břeclavi a po jedenapůldenní cestě jsme dorazili do Lurd. Velké díky patří panu Aleši Kučerovi ze Zlína, který vše připravil a realizoval. Vezli jsme do české kaple v Růžencové bazilice sošku Pražského Jezulátka. Když ji pak krojovaný průvod za doprovodu naší hymny nesl po mši svaté do kaple, myslím, že jen málokteré oko zůstalo suché. Také celou salesiánskou rodinu a všechny přátelé jsem tam skládala u nohou Panny Marie. I přes vydatné deště – hlavně v době českých akcí – se nám v Lurdech moc líbilo. Nedá se zapomenout krásná atmosféra večerních světelných průvodů, 13
a také celková pohoda tohoto místa. Každému z vás přeji, aby se do Lurd podíval. Naší nejstarší poutnici bylo 93 let a nejmladší necelé 2 roky. S přáním pěkného mariánského května Alena Pohorská Reakce na webu: Alčo, moc díky za Tvé zprávy. P. Kopeckému k tak významnému výročí přeji i nadále tolik laskavosti pro všechny, kterou tak umí rozdávat. A k pouti do Lurd jen dodávám, že je to místo, kde člověk šlápne jednou nohou do opravdického nebe. Tak si to v tom nebi představuji. Také jsem to před časem zažila. Stáňa
Májová pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů Prožili jsme krásnou pouť se slavnostní mší sv. k Panně Marii Pomocnici v Teplicích nad Metují (jak jsme vás zvali na webu ASC a v minulém Zpravodaji). Díky P. Jiřímu Štorkovi a P. Jožkovi Kopeckému. Kdo chce, může se podívat a zavzpomínat s námi. H. M. Jandáčkovi
https://plus.google.com/photos/106229200318342742803/albums/6024092900379973985?authkey=CJjrh8zx4uW_KQ
Festival 2014 aneb Co všechno vzala voda . . .
Vydáno dne 26. 05. 2014 Na stránkách SHM vyšel článek o Festivalu 2014, zde si jej můžete přečíst. M. Jandáček V sobotu 17. 5. 2014 se v Pardubicích konal již tradiční Festival SHM a ASC. Zúčastnilo se ho asi 550 lidí z celé ČR. Je sobota 17. 5. 2014, zvoní budík. Chvilku se snažím polemizovat s mobilem a přesvědčit čas, aby se vrátil alespoň o kousek zpět. Kupodivu neposlouchá. Ale my už další výzvu budíku musíme poslechnout. Nic naplat, je přeci květen a k němu patří neodmyslitelně FESTIVAL. Letošní 14. ročník jakoby předpovídal čas, v kolik hodin začne pršet, a jak později zjistíme, už také nepřestane. Ale počasí stranou, o tom se přeci mluví, až když už není o čem jiném povídat. Nechme si to třeba na závěr. Teď se vraťme o pár měsíců zpět… Kdy vlastně je ten správný čas začít přemýšlet a plánovat program na další rok? Vlastně už když se začne balit a zavře se brána za posledními návštěvníky Festivalu, tak pře14
mýšlíte a sepisujete, co všechno bylo potřeba, co všechno zbylo, tedy čeho bylo třeba moc, čeho málo, proč jsme netiskli zpěvníky ve dne a jak krátká byla předešlá noc? Letos to byl hektický rok. Už jen proto, že organizační tým dodržel tradici a díky Ondrovým jsme se velice rádi rozrostli o dalšího pomocníka. Já myslím, že by hravě zvládnul pomoci i nové moderátorské dvojici a doprovázel je svým kouzelným slovem. Má to vlastně několik pozitivních dopadů na celou věc. Jednak můžete svůj čas rozdělit s dalším pomocníkem, a pak máte hned lepší náladu a určitě méně starostí, co s volným časem. Další výhoda je v tom, že čím je vás víc, tím více potřebujete místa pro spokojený život, a proto začnete stavět domeček. A co děláte o sobotách, když stavíte domek, je přeci jasný. Jezdíte na schůzky ohledně přípravy Festivalu :-). Takže nastupuje internet a schůzky minimalizujeme na tři :-). Ta poslední byla až tři týdny před začátkem Festivalu… Ale co. Alespoň nezapomeneme, co všechno je potřeba ještě zařídit a připravit. Poslední týden trochu netrpělivě sledujeme počasí a doufáme, že se přeci jen umoudří a předpověď se nevyplní. 13. 5. Úterý navečer, přijede Honza skládat první věci k salesiánům do Pardubic… Volá, že jede sám, Daneček má angínu… Už od poslední schůzky máme s manželkou divný pocit z letošního Festivalu. Honza volá, že je na místě. Místo pomoci se skládáním vozíku mu jen předám klíče a jedu s Tadeáškem na pohotovost… Ve středu se situace přeci jen mění k lepšímu. Nakonec přijíždí Honza i s rodinkou. Ještě večer jedeme na první nákupy a sumírujeme, co je třeba ještě zařídit. Ráno jedeme pro maso na gulášek, stoly, lavičky, občerstvení a chleba. No vida, jak nám to utíká. Večer natiskneme zpěvníky, programy, plánky a spoustu dalších věcí, abyste se nám tu v sobotu neztratili, a první pomocníci loupou 4 pytle cibule na guláš. V pátek brzy ráno vyrážíme do Pardubic k salesiánům a vrhneme se na vaření guláše. Pomalu se nám plní hřiště stánky a atrakcemi, začíná vonět gulášek a odpoledne přijíždí další pomocníci na stavění stanů a finální přípravu na sobotu. Občas nás osvěží deštík, tak si říkáme, lepší, když zaprší dnes, jen když to zítra vydrží co nejdéle. Hodiny pokročily a nakonec si rozsvítíme světla, abychom viděli na stavění pódia. … jdu pro židle na podium, a pak místo chůze najednou jedu tak jako naše děti po zadku dolů… Hm, děti jsou šikovnější… Posbírám se a odpajdám na hřiště umísťovat stany pro Svět večerníčků… Jo, jedno je jisté. Bazének pro lodičky nám dnes nevyschne :-). Ještě zbývá postavit recepci a můžeme přivítat první návštěvníky. Přijíždí i pan biskup Karel 15
Herbst a to je znamení, že se blíží začátek dnešního dne. U recepce se mezitím vytvořila pěkná fronta nedočkavých a zvědavě pokukujících dětí, co že je to vlastně dnes všechno čeká. …dívám se z okna v kapli a snažím se najít sluneční paprsky. Dnes v srdci radost mám – zpívám se scholou úvodní píseň a vidím plnou kapli mladých lidí zaplněnou do posledního místečka tak, že hostující ministranti a kněží sotva projdou k oltáři… Zvonek v kapli a první tóny písně „Slunce svítá“ zahajují letošní Festival. Při mši nás doprovází schola „Boží nadělení“ z SHM Klubu Horní Počernice. Před oltářem jsou připraveny biblické postavičky tematicky k liturgickým textům. Na konci mše ještě poděkujeme místní komunitě salesiánů a otec biskup si odváží perníkovou podkovu na památku a pro štěstí. Mezitím se v kuchyni připravuje a ohřívá gulášek a věřte, že po skončení bohoslužby by i někteří sprinteři nestačili hladovým dětem, které vzaly jídelnu doslova útokem. Ale my jsme byli připraveni dobře. Guláš se snědl a na dně hrnce zbylo jen na vylízání pro Puntíka. Jako první se na pódiu představila skupina SAXER z SHM Klubu Hlinsko. Ano, někteří jsou trochu nedočkaví a smutně chodí kolem zatím vyfouknuté nafukovací skluzavky a horolezecké stěny. Ale nemusí smutnit dlouho. Jako první se rozjíždí šlapací čtyřkolky, horolezecká stěna v tělocvičně a ringo. Jako novinku můžou všichni odvážlivci vyzkoušet trampolínu. Po číši vína, na které se sešli představitelé celé salesiánské rodiny, už nebylo místečka, kde byste nepotkali pomalované nebo žonglující děti s míčkem z recyklovaných materiálů. Malí i velcí čtenáři si mohli vyrobit záložky nebo zajímavé obrázky z proužků papírů. Při pohybu mezi jednotlivými workshopy jste si museli dávat pozor, abyste se nepřipletli do cesty lukostřelcům, či snad nezkřížili cestu šermířům. Zajímavé bylo také tvoření výrobků z polystyrenu a kousků textilu. Pokud jste se potkali se lvem nebo s jiným exotickým zvířetem, tak jste nemuseli mít strach, že by vám ublížil, protože se vznášel – a to mohl jenom proto, že byl vyrobený z balónků. Pro zklidnění a ztišení byla v kapli připravena adorace. SADBA připravila zajímavou prezentaci o adopci na dálku. 16
Zároveň s workshopy bylo možné sledovat divadelní vystoupení Napravená pýcha – SHM Klub Praha-Karlín a výpravné představení Josef Egyptský – SHM Klub Hlinsko. Děvčata ze spolča z Hlinska předvedla hru Na vlásku, SHM Klub Krucemburk sáhl po klasice o Šípkové Růžence, SHM Klub Plzeň sehrál představení Kráska a zvíře a salesiánského ducha nám připomněl Klub SHM Neratov s hrou Don Bosko ve 21. století. Program na pódiu zakončila schola Cantare z SHM Klubu Ostrava-Zábřeh. Nejen ti nejmladší jistě ocenili plnění úkolů pro získání různých odměn v soutěži s večerníčky. Po projití všech stanovišť mohli zúčastnění získat cukrovou vatu nebo párek v rohlíku. A stranou nezůstali ani ti starší, kterým přišlo vhod jak sladké občerstvení, tak grilované klobásy či prasátko. Rozloučíme se slůvkem na cestu a vyrazíme k domovu. …sedím v čekárně na pohotovosti a pozoruji kapky deště, jak stékají po okně… Kolik lidí asi odradilo počasí? A kolik jich tam ještě bude, až se vrátím? Myslím na všechno, co se za ten rok odehrálo a předcházelo dnešnímu dni. Bylo to hodně práce, ale ten pohled do radostných dětských očí za to stojí. Kolik se tu vlastně dnes sešlo lidí? A kolik odradil déšť? Těší nás, že vás víc přijelo, než zůstalo sedět doma za oknem. A Vy, co jste tu nebyli? Přijeďte se podívat a počítat s námi do Pardubic 16. 5. 2015. Těšíme se na vás!!! …někdo mě tahá za kalhoty… „Táto, půjdeme na horolezeckou věž?“ „Jasně,“ říkám Bětušce a jdu jí svléknout ponožky, aby nebyla celá mokrá… Za všechny organizátory a ochotné pomocníky MAŠAT Pražanovi, MHDMA Zrzavých, JaJaJ Ondrovi. Zdroj: web SHM
GRACIE – tábor pro dívky 14–18 let
Vydáno dne 31. 05. 2014 Zveme vás na letní tábor pro dívky 14–18 let – GRACIE na tajuplném hradě! Kdy: 17.–24. 8 2014 Kde: Diecézní centrum Mamre – Osová Bitýška Cena:1490Kč I když je na pozvánce uveden termín přihlašování do 15. 5. 2014 – JE MOŽNÉ JEŠTĚ POSÍLAT PŘIHLÁŠKY. Přihláška je ke stažení na webu ASC. Přihlášku můžete vyplnit a poslat Kláře Koukalové (mob. 736 485 103) e-mailem na
[email protected]
9. RŮZNÉ INFORMACE Poděkování za pomoc
Vydáno dne 03. 04. 2014 Milí přátelé, moc rádi bychom poděkovali všem, kteří jste nám pomohli při odstraňování následků požáru. Došlo k němu v neděli 16. března v našem rodinném domě. Děkujeme za finanční sbírku, modlitbu i jinou pomoc. Kamila a Petr Tiší, společenství ŠOP
Spolupracovnická chalupa Borek v Budislavi u Litomyšle
Vydáno dne 12. 06. 2014 Drazí přátelé, již řadu let funguje spolupracovnická chalupa Borek v Budislavi u Litomyšle. Veškeré informace ohledně chalupy najdete na webových stránkách chalupy – www.chalupaborek.cz Byli bychom rádi, kdyby na chalupu jezdili především lidé z našeho okruhu a pořádaly se akce, které jsou zaměřeny především na mládež a rodiny. Častokrát se setkáváme s tím, že někdo má zájem o pobyt, ale termíny jsou již obsazené – především se jedná o prázdniny. 17
Obracíme se tedy na vás s nabídkou volných termínů v letošním roce, ale také na prázdniny 2015. V roce 2014 jsou volné tyto termíny: 20.–22. června 2014 05.–07. září 2014 celý listopad V roce 2015 jsou volné tyto prázdninové termíny: 11.–18. července 2015 – rezervováno pro chaloupku 01.–08. srpna 2015 08.–15. srpna 2015 15.–22. srpna 2015 – jakákoliv akce Pokud tedy uvažujete již nyní o pobytu na prázdniny 2015, ozvěte se co nejdříve. Nádvorníkovi a Jílkovi, společenství ASC Sebranicko
Soutěžte přes léto s Polibkem Múzy
Vydáno dne 17. 06. 2014 Tradiční skautská umělecká soutěž, Polibek Múzy, určená mladým od 14ti do 26ti let, se nezadržitelně blíží! Letos jsme si přichystali mnohé novinky a první z nich dnes představujeme. Jedná se o první část soutěže, Letní výzvu! Letní výzva obsahuje kategorie, které přímo souvisí s létem a letními aktivitami, tábory, kurzy nebo výlety do přírody. Land art – umělecké dílo z přírodních materiálů, které je vkusně zasazeno do krajiny. Můžeš pro potěchu kolemjdoucích vytvořit mandalu z kamínků, domeček „pro skřítky“, přírodní sochu nebo třeba esteticky zajímavou táborovou stavbu. Human art – kategorie skupinové fotografie, ať již bude nejoriginálnější, nejrozměrnější, či jinak zajímavá. Udělejte letos společnou táborovou fotku jinak, než v řadách před bránou! Film art – natočit film je velká výzva, ale není to nic, co byste s partou na táboře nebo kurzu nezvádli! Do Letní výzvy se můžeš přihlásit od 1. července do 1. října 2014 pomocí Galerie Polibku Múzy, poté se můžeš těšit na další část soutěže. Již můžeme prozradit, že se bude jednat hlavně o klasické umělecké kategorie z předchozích ročníků. A jako obvykle na téma Polibku – pro tento rok je tématem „Svoboda“. Ale pozor, Letní výzvu jsme od jakýchkoli témat oprostili! Vyhlášení nejlepších děl proběhne 5. prosince na Festivalu Polibku Múzy. Součástí Festivalu budou také workshopy a další kulturní program! Pravidla a nejaktuálnější informace najdeš na webu http://www.polibekmuzy.cz, sledovat novinky můžeš i na Facebooku a Twitteru a k zastižení jsme i na e-mailu info(at)polibekmuzy.cz. Zúčastníš se? Nezapomeň to sdělit světu pomocí Facebookové události Letní výzvy. Tým Polibku Múzy 18
10. NAŠI OSLAVENCI
Zdroj: Web / Adresář ASC / Jubilea V těchto a následujících dnech oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito naši přátelé: Lovečková Marie 16. 6. 75 Jílková Marcela 2. 9. 45 Chytrý Michael 23. 6. 50 Bartoš Jiří 8. 9. 60 Holada Jan 26. 6. 65 Čapla Libor 9. 9. 45 Koláčný Jan 27. 6. 65 Hanzlová Lidmila 13. 9. 75 Hrdličková Helena 5. 7. 65 Scharf Josef 16. 9. 55 Podval Jaroslav 5. 7. 65 Bažantová Pavla 17. 9. 50 Rybníček Alexandr 5. 7. 60 Brejchová Zdeňka 17. 9. 60 Sandholzová Markéta 7. 7. 45 Dvořáček Stanislav 22. 9. 60 Chaloupek Jindřich 8. 7. 80 Saňková Věra 22. 9. 55 Svobodová Marie 18. 7. 70 Bernardová Eva 23. 9. 50 Česalová Ludmila 19. 7. 60 Müllner Dušan 23. 9. 55 Pospíšilová Marie 24. 7. 55 Ehrlichová Magdalena 26. 9. 50 Bažant Ivan 28. 7. 55 Rechnerová Hana 27. 9. 55 Šebelová Dita 30. 7. 35 Čechová Marie 10. 10. 60 Pekárková Marie 5. 8. 55 Tichý Petr 10. 10. 45 Marešová Marie 11. 8. 75 Mazalová Marie 16. 10. 50 Hamplová Ivana 13. 8. 50 Diviš Václav 17. 10. 55 Praisová Dagmar 21. 8. 50 Farionová Lenka 18. 10. 55 Podvalová Zdislava 22. 8. 65 Doležel Petr 19. 10. 50 Wagner Antonín 23. 8. 70 Böhmová Božena 21. 10. 55 Lásková Marie 24. 8. 65 Dvořáčková Milada 23. 10. 55 Rybníčková Zdena 27. 8. 60 Šmídová Eva 26. 10. 55 Pohorský Jiří 28. 8. 60 Kubíčková Eva 27. 10. 55 Straka Bohuslav 30. 8. 65 Konrádová Kateřina 29. 10. 40
11. KALENDÁŘ AKCÍ do 30. 6. 2013 25.–26. 7. 2014 16. 8. 2014 13. 9. 2014 20.–21. 9. 2014 10.-11.10. 2014 12. 10. 2014 8. 11. 2014 8. 8. 2015
Převedení příspěvků MS na 253474458 / 0300, VS číslo MS Pouť salesiánské rodiny za povolání MARATON 200 – symbolický start Roku oslav narození Dona Boska Salesiánské rožnění v Kobylisích. 14.00 mše s následným programem Regionální kongres ASC, Krakov Jednání PR, Borek Sliby ASC v Pardubicích Volební kongres ASC – Praha Kobylisy S Donem Boskem na Velehradě – vrchol oslav narození Dona Boska
Milí přátelé. Přichází k vám prázdninové číslo našeho Zpravodaje. Vskutku „našeho“, vždyť je tvořen námi všemi! Jak formou příspěvků, tak i nezbytnou formou duchovní podpory. Díky! Komu Zpravodaj chodí poštou a má možnost a chuť si jej tisknout sám, napište mi na e-mail
[email protected] a Zpravodaj vám bude chodit elektronicky na váš mail připravený pro jednoduchý tisk. Každé číslo Zpravodaje najdete i na našem webu. Požehnané dny a odpočinkové prázdniny plné pěkných zážitků přeje sazeč František. 19
Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902, Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8 www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC. Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831 Změny adres:
[email protected] Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu:
[email protected] Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu:
[email protected] Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o. Uzávěrka Zpravodaje č. 130 bude v pondělí 20. 10. 2014, dá-li Bůh.
OBSAH 1. Provinciální rada jednala… .................................................................................... 1 Ze zápisu z 14. jednání provinciální rady.................................................................... 1 Setkání české a slovenské provinciální rady na Grúni. ................................................ 3 2. Volby do provinciální rady ..................................................................................... 3 3. Formace ASC........................................................................................................... 4 Několik ohlédnutí za setkáním provinciální rady s aspiranty a formátory v Hoješíně u Seče 25.–27. 4. 2014.............................................................................. 4 4. Duchovní cvičení ...................................................................................................... 6 Několik podnětů, jak prožívat duchovní cvičení ......................................................... 6 5. Trvalá formace ........................................................................................................ 8 Laskavost – malé ohlédnutí za loňským formačním plánem a nahlédnutí do letošního ............................................................................................................... 8 6. Modlitební most ....................................................................................................... 8 Prosba o modlitbu za P. Petra Chovance SDB ............................................................ 8 7. Společenství se představuje ..................................................................................... 9 Společenství ASC 602 Slovácko se představuje .......................................................... 9 8. Salesiánská rodina ................................................................................................. 10 V březnu se jedlo po indicku… ................................................................................ 10 V červnu proběhne 10. AKSANTI. Vyslán bude již 151. dobrovolník ...................... 11 Aksanti – noví dobrovolníci vysláni do světa............................................................ 12 Příprava dřeva u Pešatů............................................................................................ 12 Čím žily a žijí Sebranice a Lurdy ............................................................................. 13 Májová pouť k Panně Marii Pomocnici křesťanů ...................................................... 14 Festival 2014 aneb Co všechno vzala voda . . . ......................................................... 14 GRACIE – tábor pro dívky 14–18 let ....................................................................... 17 9. Různé informace .................................................................................................... 17 Poděkování za pomoc .............................................................................................. 17 Spolupracovnická chalupa Borek v Budislavi u Litomyšle ........................................ 17 Soutěžte přes léto s Polibkem Múzy ......................................................................... 18 10. Naši oslavenci......................................................................................................... 19 11. Kalendář akcí ........................................................................................................ 19 20
