31. 3. 2010
108
Drahé spolupracovnice, drazí spolupracovníci, ve službě provinciálního koordinátora převažují chvíle radostné, nelze se však vyhnout i okamžikům smutným. V minulých týdnech nás opustili dva naši kamarádi, Eva a Vráťa, navíc oba ve věku, kdy se tak často neumírá. Zvláště v druhém případě, kdy vše bylo tak náhlé a neočekávané, jsem odjížděl na pohřeb s (lidsky pochopitelnými) obavami. Ty se však nenaplnily. Rozloučení bylo důstojným poděkováním Bohu za dar života a oslavou toho, že salesiánské dílo v nebi se rozrostlo. Velmi intenzivně jsem pociťoval i sílu vzájemného společenství – farního, spolupracovnického, skautského. A v praxi jsem si ověřil, jak prozíravý byl Don Bosco, když zavedl modlitbu za toho, kdo první zemře. Kdo má to štěstí, že se za něj společenství pravidelně modlí plných 13 let, dokonce za Vráťu dvakrát měsíčně! Nezapomínejme na tuto modlitbu, a když nás někdo předejde na cestě do Boží náruče, modleme se i za nejbližší, které tady zachoval. A tak se v radost změnilo to, co podle lidských měřítek mělo být smutné. Stejně tak, jako se smutek Velkého pátku změní v naději Bílé soboty a radost Neděle velikonoční. Milé salesiánky spolupracovnice, milí salesiáni spolupracovníci, spolu s Inkou vám přeji požehnanou dobu velikonoční, dny naděje a radosti. Jirka O víkendu jsem se pohyboval ve společnosti našich blahoslavených, kteří žili evangelium v salesiánském duchu a v nejrůznějším prostředí. Žádný z nich to neměl lehké a kulaté narozeniny mi připomínají, že se blíží konec. Nechci rekapitulovat, ale jenom vidím, že věrnost a plodnost je vázáná na modlitbu a modlitba je nutně živená kontemplací Boží lásky. Eusebia Palomino pocházela z rodiny na nejnižším společenském žebříčku, nebyla to rodina jen chudá, ale často měli i bídu. Trpělivě snášela, ale i radostně prožívala tajemnou Boží lásku. Přijala tajemný projev Boží lásky a stala se požehnáním pro všechny. Velikonoce jsou mírou lásky, kterou nám Kristus projevil. Najděme si čas na Něho, jinak budeme mluvit a vůbec nebudeme chápat, o kom mluvíme, anebo budeme pořád „mlít“ o sobě a ne hlásat Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého. Egoismus tvoří součást naší bytosti a umírá později než tělo. Kdo tomu nevěří, nezná sám sebe. Proč je to tak důležité? Nemůže milovat ten, kdo hluboce neprožívá, že je milován. Takový člověk bude milovat špatně a je lépe být nemilován, než být milován špatně. Tak se přidávám k zástupu těch, kteří se dívají zpátky, a lituji nejen že milovali málo, ale že milovali i špatně. Kéž o těchto Velikonocích pochopíme trochu víc, za jakou cenu jsme byli vykoupení. Jan Ihnát O víkendu jsme se také pohybovali ve společnosti našich blahoslavených… A to díky Jankovým přednáškám při celopražské duchovní obnově. Děkujeme za veškerou duchovní péči, za perfektní nachystání všeho potřebného, za vydatný oběd a množství dobrot ke kávě, za tolik ochotných zpovědníků, za liturgii, za hudbu při ní… Zkrátka za vše!!! Jakubcovi 1
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA… Ze zápisu ze 7. jednání provinciální rady
Brno-Líšeň, 20. 3. 2010 Média a web PP schválila vytištění letáku ASC v předpokládaném množství 5000 ks, tisk bude financován z rezervy. Apoštolátní projekt PR vyzývá k podávání návrhů apoštolátních projektů pro rok 2010. Přihlášky je možné podávat do konce března 2010 Jirkovi Mácovi (email:
[email protected]), max. výše jednoho projektu je 20 tis. Kč. Spolupráce s SHM Marian Cúth se v dubnu sejde s Magdou Pasekovou a ekonomem SHM kvůli přípravě žádostí o granty na rok 2011 – zatím pro Dny Salesiánské Spirituality, formační víkend v Jeníkově, a víkend s formovanými v Karlíně. Schválení ke slibům PR schválila ke slibům: Alenu a Tomáše Kindermannovy, osobní formátoři Ivana a Josef Bernardovi, MS Letovice; Milenu a Františka Plačkovy, osobní formátoři Iveta a Petr Nečasovi, MS Letovice; Elišku a Václava Urbanovy, osobní formátoři Zdena a Jan Nečasovi, MS Brno-Líšeň; Ludmilu a Jannise Apacidisovy, osobní formátoři Dagmar a Jan Beránkovi, MS Praha-Sever II.; Magdu a Václava Stodolovy, osobní formátoři Blanka a Václav Nádvorníkovi, MS Sebranicko. Nejbližší sliby se uskuteční 17. 4. 2010 v Praze-Karlíně a 29. 5. 2010 v Boskovicích. Různé – Aspirantát zahájili: 29. 10. 2010 Jana a Karel Dolečkovi ze Slavkova, osobní formátoři Ludmila a Jiří Jenišovi, MS Újezd u Brna 31. 1. 2010 Marie a Vítězslav Jurasovi ze Strážnice, osobní formátoři Anna a Petr Hanákovi, MS Slovácko – Formační plán na rok 2011 bude pokračováním letošního formačního plánu. Úmysl modlitby Svěřujeme ti, Pane, naše děti. Ty je miluješ a máš s každým své plány. Prosíme, ať nepřeslechnou tvůj hlas při hledání povolání. Žehnej, Pane, naší snaze žít chudě navenek, ale bohatěji uvnitř.
Volby do místních rad Na konci října tohoto roku končí tříleté funkční období místních rad. Proto mi dovolte uvést několik faktických poznámek k volbám do místních rad. Na úvod je dobré upřesnit, že konkrétní formu volby, která nejvíce odpovídá různým místním situacím, navrhuje odstupující místní rada a schvaluje shromáždění spolupracovníků místního společenství. Je nutné respektovat příslušná ustanovení Stanov, Pravidel a Kodexu kanonického práva a garantovat zásady svobodné volby, respektovat vůli většiny a zajistit souhlas zvolených členů rady. Volby vyhlašuje a organizuje odstupující místní rada. V Pravidlech (čl. 19 až 23) se říká: Sdružení na místní úrovni řídí kolektivním způsobem rada. Místní radu (MR) tvoří členové zvolení salesiány spolupracovníky místního společenství (MS). Skládá se z vhodného počtu rádců – obvykle tří až sedmi (počet rádců však nemá být větší než třetina členů MS) – a delegáta SDB nebo delegátky FMA. 2
Zvolení rádcové zůstávají ve funkci tři roky a mohou být znovu zvoleni jen na jedno následující tříleté období (v naší provincii začíná nové funkční období MR jednotně 1. 11. 2010). Každá MR si zvolí (ze svých volených členů): koordinátora (je z právního hlediska reprezentantem MS), který si může z členů MR vybrat svého zástupce; hospodáře (spravuje majetek MS); sekretáře (z právního hlediska je druhým reprezentantem MS, vede agendu a archiv MR). Každá MR dále pověří jednoho z členů MS zodpovědností za formaci (nemusí to být nutně volený člen MR a tedy jeho funkční období může být delší); v případě, že se taková osoba neustanoví, převezme tuto úlohu koordinátor. Vlastní volby se řídí Kodexem kanonického práva (kán. 119): Při volbě musí být přítomna nadpoloviční většina z členů MS. V prvním nebo druhém kole voleb může být zvolen pouze ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných. Po dvou neúspěšných hlasováních se rozhoduje mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů (je-li takových kandidátů více, vyberou se dva věkem nejstarší), jestliže i ve třetím kole je rovnost hlasů, je zvolen ten, kdo je starší. Nyní je též vhodná doba, kdy je možné navrhovat změny ve struktuře místních společenství (rozdělení nebo sloučení MS, založení nebo zrušení MS apod.). Uvažujete-li o nějaké změně, obraťte se, prosím co nejdříve na provinciální radu. Případné změny by bylo vhodné provést k 1.11.2010. Provinciální rada se těší na setkání s nově zvolenými členy místních rad, které proběhne 13. listopadu 2010 od 13 hod. v Brně - Žabovřeskách. Věnujte, prosím, přípravě voleb odpovídající péči, dejte dostatečný prostor Duchu svatému a již teď se modlete za nové rádce. Jirka
Vyjádření hospodáře PR k placení příspěvků Děkuji všem, kdo vyjadřují svoji ekonomickou solidaritu ve Sdružení také finančním příspěvkem. Děkuji všem hospodářům MS, kteří hospodaří se svěřenými prostředky a také schválený příspěvek odevzdávají do provinciální pokladny. Děkuji všem hospodářům MS, kteří se v předstihu zajímají o to, jak řešit mimořádné případy. Dovolil bych si nabídnout několik bodů pro tyto mimořádné případy: (Pokud máte v místním společenství zavedený jiný systém, který vám vyhovuje, nemusíte dále ani číst…) 1. Každý spolupracovník dle svých možností přispívá placením finančního příspěvku v místním společenství. 2. Místní společenství jako celek platí příslušný obnos za všechny členy místního společenství do provinciální poklady. 3. Může nastat případ, že v místním společenství je člen (nebo několik členů), kteří nemohou z různých důvodů vůbec finančně přispívat a místní společenství jako celek není schopno příslušný obnos zaplatit. Hospodář místního společenství informuje o této skutečnosti hospodáře provinciální rady, který bere na vědomí zaplacení snížené částky. Toto se týká také případů, když se členové pro stáří nebo dlouhodobou nemoc nemohou zúčastňovat života místního společenství. 4. Hospodář provinciální rady není drbna a tyto informace nesděluje dalším osobám – pouze při schvalování rozpočtu informuje provinciální radu. 3
5. Bylo by hrubým nepochopením ekonomické solidarity, kdyby se členové, kteří se ocitli v tíživé situaci, cítili méněcenní pro svoji neschopnost finančně podporovat Sdružení. Jejich oběti a modlitby jsou pro Sdružení ohromným přínosem. 6. Upozornění pro hospodáře místních rad – pokud zaplatíte sníženou částku bez vysvětlení, poprosím vás o vysvětlení dodatečně. Ale nepotěšíte mě. Marian Cúth, hospodář provinciální rady
2. FORMACE Pozvánka na sliby Společenství Praha Sever II. zve všechny na sliby Lídy a Jannise Apacidisových. Sliby se uskuteční 17. 4. 2010 v 15.30 v kapli sv. Karla Boromejského u sester FMA v Praze Karlíně, Vítkova 12. Všichni jsou srdečně zváni. Semerádovi
3. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE Zveme vás na návštěvu do společenství PRAHA-DOLNÍ POČERNICE Při pročítání představovacích článků ve Zpravodaji nás napadlo, že to je jako navlékání krásných barevných korálků na jednu stejnou a pevnou nit. Jsme teď na řadě, a tak bychom rádi navlékli také jeden. Stalo se za vlády Dona Vecchi ve světě a Jožky Kopeckého st. a Benno Beneše v Čechách a na Moravě dne 27. 9. L. P. 1997 (zpravodaj č. 41). Za mohutné podpory Johnyho Komárka, našeho prvního delegáta, jsme založili společenství Dolní Počernice. Odtržení malé skupinky pěti párů od severního pražského megaspolečenství začalo klást na každého z nás vyšší nároky. Bylo nás málo, a tak byla poznat každá ruka či hlava. Byla to dobrá zkušenost, i když trochu bolavá, protože – mnozí to znáte – nikomu se nechce dělit zajeté společenství. Toto vědomí odpovědnosti všech členů přetrvává a ukazuje se i na tom, že v místní radě jsme se postupně vystřídali skoro všichni, včetně těch, kteří přišli z formace později. Nedávno od nás dva lidé odešli a nyní nás je sedmnáct členů. Rádi vzpomínáme na Jožku Kopeckého ml. A vážíme si našeho současného delegáta Pavla Hertla. Naše setkání mají pevný duchovní program, ale je zde dostatek prostoru i na osobní rozhovory a legrácky. Jsme k sobě velice otevření. Děkujeme zvláště těm z našeho středu, kteří svoje tělesné bolesti obětují také za naše společenství. Zvláštností našeho dolnopočernického společenství je to, že žádný ze spolupracovníků není přímo z Dolních Počernic. Jsme však vázáni na tamější komunitu salesiánů, kde máme své zázemí. Někteří z nás zase na oplátku poskytují podporu pro aktivity ve farnosti Dolní Počernice. Pomáhají tam s přípravou dětských mší a jiných akcí místních společenství dětí a mladých, pomáhají i s chodem farnosti. Nejvíce členů našeho spolča bydlí v Horních Počernicích. Tady bychom chtěli jmenovat alespoň Pavla Heriana a Tondu Wagnera, kteří tvoří dva sloupy místního apoštolátu. První ve vyučování náboženství a organizování chaloupek, druhý ve vedení skauta. Oba – samozřejmě za veliké podpory svých manželek a dalších – vychovali už za dvě desetiletí celou generaci nejen dobrých mladých lidí, ale také aktivních asistentů. Nyní se nově také buduje SHM. Vlastně všichni jsme aktivně zapojeni ve svých farnostech. Mimo výše jmenované je to Praha-Vinoř, Lysá nad Labem a Železný Brod. Pešatovi se před lety odstěhovali z Prahy až do Loužnice pod Jizerskými horami, kde jsou opravdovou oázou pro příchozí z blízka i z daleka. A vůbec nejsou stranou našeho dění. 4
Díky Jakubcům můžete posílat své děti, svěřence nebo i sami sebe na salesiánskou chaloupku Josífkov-Spáleniště (www.spaleniste.unas.cz), o kterou se vzorně starají. A díky „našemu“ Františkovi-sazečovi jste také mohli dočíst až sem. Tedy pouze v tom případě, že nemá nic proti obsahu článku a skutečně do Zpravodaje toto naše povídání o nás dá. Díky. Pepa Pešata a Lída Obručová Jistě že tak pěkný článek do Zpravodaje dám!!! Jen v posledním odstavci ve spojitosti s chalupou chybí důležitá informace, a to ta, že nám s Josífkovem všichni vydatně pomáhají. Kdo nemůže osobně, podporuje nás v modlitbě… … A tak nám ty korálky pěkně přibývají… V příštím (červnovém) seriálu se, dá-li Bůh, můžeme těšit na představení společenství č. 105 – Praha-Sever II. Sazeč
4. DO TVÝCH RUKOU, PANE… Zemřel don Adalberto Vojtěch Hrubý Ve středu dne 3. února 2010 zemřel v římské nemocnici Villa Betania salesián P. Vojtěch Hrubý ve věku nedožitých 86 roků. V den rozloučení s ním v sobotu 6. 2. ve 20.05 vysílala TV NOE dokument natočený s ním v pořadu Léta letí k andělům. Vojtěch Hrubý se narodil 23. 4. 1924 v Rozstání na Drahanské vysočině. Vyučil se pánským krejčím. Pracoval s mládeží a spolupracoval s režisérem ochotnického divadla, kde se naučil dobře zpívat. V roce 1945 nastoupil do salesiánského aspirantátu ve Fryštáku a po absolvování noviciátu v letech 1947–1948 v Hodoňovicích složil první řeholní profesi. V letech 1948–1950 absolvoval filosofický studentát v Přestavlkách, který byl ukončen násilným přepadením policií v noci ze 13. na 14. dubna 1950 a internací představených. Klerici zůstali do konce školního roku na místě pod dohledem malé policejní posádky a po rozpuštění ústavu dostali povolení ukončit středoškolská studia pouze na území Olomouckého kraje. V Lipníku nad Bečvou vytvořil Vojtěch s několika dalšími kleriky „komunitu“ a v roce 1951 úspěšně složil maturitu na tamním státním gymnáziu. Nedostal však povolení ke studiu na vysoké škole, a proto pracoval jako dělník v podniku na výrobu šicích strojů v Opavě. 6. 7. 1952 odchází ilegálně do zahraničí – přes Rakousko do Itálie. V letech 1952– 1956 absolvuje teologická studia na Teologickém institutu San Tommaso v Messině na Sicílii. Prázdniny tráví na asistenci v tamní noviciátní komunitě San Giorgio. Dne 29. 6. 1956 byl v Messině vysvěcen biskupem Tonettim na kněze společně s dalšími českými salesiány Ladislavem Dittrichem a Janem Homolou. V letech 1956–1958 absolvoval studia na Vyšším pedagogickém institutu salesiánů v Turíně, které zakončil licenciátem. V letech 1958–1959 působí v Římě v komunitě Sacro Cuore a a v letech 1959–1966 pracuje pro Papežskou salesiánskou univerzitu (PAS – Pontificio Ateneo Salesiano). V letech 1958–1960 je sekretářem časopisu „Orientamenti Pedagogici“ a v letech 1960– 1964 je angažován v univerzitním nakladatelství PAS VERLAG a v Salesiánské univerzitní knihovně (LAS – Libreria Ateneo Salesiana). Krátce po vysvěcení začíná pracovat pro mládež českých exulantů, organizuje letní tábory ve spolupráci s paní Kvapilovou z norsko-československého podpůrného spolku. Po nuceném odchodu kardinála Berana z ČSSR a po jeho příchodu do Říma v roce 1965 dostává otec Vojtěch povolení svých představených věnovat se zcela práci pro české exulanty. Letní tábory se pak rozšiřují na tábory ve Švýcarsku, Holandsku, Itálii. V jižních Tyrolích jsou pod jeho vedením zakoupena bývalá kasárna italských celníků v St. Martino in Cassies. V roce 1966 zakládá pan kardinál České náboženské středisko Velehrad 5
v Římě a díky intervenci papeže Pavla VI. získává do vlastnictví dnešní sídlo Velehradu na Via delle Fornaci 200 v blízkosti Vatikánu. Středisko dosáhlo v roce 1968 právního uznání jak ze strany italského státu, tak i ze strany církevní (Římského vikariátu). Otec Vojtěch přináležel od roku 1966 ke komunitě Sacro Cuore v Římě a byl sekretářem Českého náboženského střediska Velehrad. V letech 1984–1994 byl gestorem poutního domu a v roce 1994 se stal ředitelem nově zřízené salesiánské komunity v tomto domě. Tuto službu vykonával až do roku 1998, kdy ji převzal P. Jiří Sedláček. Otec Vojtěch se angažoval při pomoci našim lidem ve vlasti, zařizoval auta pro kněze, finanční příspěvky v tuzexových bonech, řídil distribuci zasílání české náboženské literatury. Navštěvoval krajany v zahraničí, prosil o finanční výpomoc pro rozšíření pastoračního působení. V roce 1984 získává pracovní napětí převahu nad jeho silami a dobrou vůlí, a proto se musí léčit. Od roku 1990 však znovu pokračuje téměř stejným tempem a se stejným nadšením ve prospěch české věci v zahraničí. Stará se o dům, věnuje se poutníkům, zasvěceně a obětavě je provází po římských památkách, přičiňuje se o vydání knihy Česká zastavení v Římě, kterou vydal Portál v roce 2000. I když těžce nese úbytek sil a přicházejí chvíle, kdy je netrpělivý a nevrlý, přesto nepřestává naplno žít pro poslání, které mu je svěřeno. Ani po roce 1990 se již do České republiky nevrátil ani nepodíval, protože byl přesvědčen, že jeho místo je v Římě. Dne 28. ledna 2010 musel být hospitalizován v nemocnici Villa Betania, kde působí sestry františkánky. Přijal svátost nemocných. Ještě v den úmrtí 3. února 2010 ho navštívily sestry františkánky a personál z poutního domu Velehrad. Kněz pověřený pastorací v nemocnici byl u jeho lůžka ve chvíli smrti. Rozloučení s otcem Vojtěchem proběhlo v sobotu 6. února v 10.00 v kostele Santa Maria della Speranza v blízkosti Papežské salesiánské univerzity, aby se ho mohl zúčastnit i další český exulant a salesián don Oldřich Přerovský, který pobývá na univerzitní nemocničce s amputovanou nohou. Pohřben byl na hřbitově v obci Guidonia Montecelio, kde již odpočívá spolubratr P. Ladislav Dittrich. Prosíme o modlitbu a o vzpomínku na otce Vojtěcha při eucharistické slavnosti. Zdroj: www.sdb.cz
Rozloučení s Vojtěchem Hrubým Po různých změnách plánů jsme na konec v salesiánském kostele nedaleko Papežské salesiánské univerzity (UPS) slavili českou bohoslužbu a vůbec se nás nesešlo málo. Vedle zájezdu převážně pražských poutníků z Hájů a Chodova, kteří dorazili z České republiky v pátečních večerních hodinách, se zúčastnili téměř všichni Češi působící v Římě. Nechyběl ani devadesátník kardinál Tomáš Špidlík, který pronesl krásnou homilii o našich představách posmrtného života a věčnosti a o svých čtyřech osobních vzpomínkách na otce Vojtěcha. Velvyslanec České republiky ve Vatikánu JUDr. Pavel Vošalík vyjádřil svou kondolenci a přečetl kondolenci ministra zahraničí dr. Jana Kohouta. Římskou provincii zastupoval provinciální vikář don Antonello Sanna, české exulanty P. Josef Koláček SJ a Mons. Josef Laštovica. Česká Papežská kolej Nepomucenum byla zastoupena vicerektorem P. Františkem Koutným a dalšími kněžími a bohoslovci, kteří bohoslužbu doprovázeli nádherným varhanním doprovodem a zpěvy. Z Centro Aletti byl přítomen vedle kardinála Špidlíka také P. Richard Čemus. Z českých salesiánů byl přítomen prof. Oldřich Přerovský, Pavel Čáp, který v těchto týdnech pracuje na Positio k blahořečení Ignáce Stuchlého, a mnohaletí spolupracovníci v poutním domě Velehrad: koadjutor Jan Rychlý a kněží Jiří Sedláček a Pavel Lepařík. 6
Byly přítomny také české a slovenské Školské sestry sv. Františka (založené v roce 1843 Antonií Lampel a Magdalénou Zahálkovou v Hradci Králové), které mají v péči dům s pečovatelskou službou a nemocnici na Villa Betania, kde otec Vojtěch skonal. Rozloučení se zúčastnily také zástupkyně sester boromejek a české salesiánky působící v Římě Eva Liškutinová a Míša Pitterová spolu s inspektorkou Majkou Tkadlecovou, která se v předchozích dnech účastnila kurzu nových provinciálních představených. Salesiánskou rodinu doplňovala Anežka Hesová s Veronikou Kuchařovou a obětavý personál vytvářející zázemí Velehradu. Po posledním rozloučení vynášeli kněží rakev za zpěvu Vojtěchovy oblíbené mariánské písně O, Maria, Boží Máti… Ukládání do hrobky se kvůli špatné komunikaci pohřební služby s obecním úřadem v Guidonii odložilo až na pondělní dopoledne... Děkuji všem, kteří s námi byli přítomni v Římě, děkuji všem, kteří jste otce Vojtěcha doprovodili svými modlitbami „na dálku“. Ve víře ale kilometry znamenají jen velmi málo. Zvláště děkuji spolubratřím Jiřímu a Pavlovi a „posádce Velehradu“ za to, jakým způsobem otce Vojtěcha doprovázeli v posledních týdnech a měsících života. Jedna poznámka na konec o Prozřetelnosti či Boží režii: Otec Vojtěch „čekal“ se svým odchodem na věčnost na nejvhodnější okamžik, aby se mohl rozloučit s nejbližšími. V úterý se vrátil otec Jiří Sedláček z vlasti z pohřbu své maminky. Ve středu dopoledne navštívili otce Vojtěcha v nemocnici. Odpoledne se za ním jely rozloučit „tetičky“, které se po několikatýdenní službě na Velehradě vracely domů. Během jejich návštěvy nastala poslední hodinka jeho života. Ještě k němu mohl přijít kněz, který byl toho dne nezvykle dlouho zdržel v nemocnici, a udělil mu absoluci. V sobotu po rozloučení mohl Pavel Lepařík sednout na zakoupený vlak, aby se po 4 letech mohl zúčastnit salesiánských exercicií ve Fryštáku... Že by to všechno byla náhoda? František Blaha, zdroj: www.sdb.cz
Prosba o modlitbu
Vydáno dne 13. 02. 2010 V sobotu 13. 2. 2010 v ranních hodinách odešla do Boží náruče Eva Remešová. Prosíme o modlitbu za Evu a její rodinu. MS Praha-jih Rozloučení s Evou proběhlo v pátek 19. 2. 2010 ve 14 hodin v kostele sv. Petra a Pavla v Říčanech. Milí bratia a sestry, saleziáni spolupracovníci českej provincie, príjmite moju najhlbšiu sústrasť z príležitosti úmrtia pani Evy Remešovej. Nech jej náš dobrý Pán otvorí večnú blaženosť a nech naveky spočinie v jeho láskavom náručí. S úctou Ing. Anton Horváth, koordinátor PR ASC na Slovensku Na Evu vzpomínám v modlitbě a dnes budu mít za ni mši. Kéž Pán promění bolest u všech jejích drahých jako u Dona Boska ze ztráty otce. Jan Ihnat – Uruguaj
Modlitba za Vráťu Naňáka
Vydáno dne 17. 02. 2010 „Vratěk odešel.“ Tuto SMSku jsem dostal dnes odpoledne od Tomáše, bratra Vráti, jen několik desítek minut poté, co mi volal, že Vráťa má vážné zdravotní problémy. Bohužel, Vráťa odešel z tohoto světa, bohudík do nebeského království… Vráťa Naňák měl 37 let, sliby salesiána spolupracovníka složil v listopadu 2009, se svou manželkou Helenkou a synem Vítkem žili ve Valašských Kloboukách. Na Popeleční středu zemřel doma na srdeční selhání. Sbohem příteli. Drahý Vráťo – nezapomeneme! Pavel a Věrka Včera jsem měl za Vráťu mši v katedrále v Montevideu. Vzpomínám nadále v modlitbě. Jan Ihnát – Uruguaj 7
8
Síla modlitby! Drazí spolupracovníci, přátelé Vráti! Přestože jsem Vráťu osobně neznala, ráda jsem se připojila k modlitebnímu mostu za něj. Věřím, že nás bylo hodně, kteří jsme s vámi a s jeho rodinou takto duchovně spojeni. Kéž Pán dá Vráťovi poznat jeho Lásku a potěší vás a zejména jeho Helenku a Vítka, aby věděli, že nejsou sami v tak těžké chvíli. Děkuji Pánu, že mohu patřit do společenství sales. rodiny!! Marie Jílková ze ŠOP
5. SALESIÁNSKÁ RODINA P. T. devadesátiletý!
Vydáno dne 12. 02. 2010 Pater Tinka (za komunistů zvaný „P. T.“), jinak Karel Andrejevič Tinka, narozený na Ukrajině, salesián a kněz, černý baron, kriminálník, několik let pověřený pravomocemi inspektora salesiánů, dlouholetý údržbář s tichým dovolením vypomáhat u oltáře, opora zlínského díla, … se 12. 2. dožívá devadesátky. Slavit životní jubileum otce Karla budeme při eucharistické bohoslužbě v sobotu 13. února 2010 v 11.00 v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích… Otec Karel se narodil v ukrajinském Kyjevě. Ještě když byl dítětem, se jeho rodina přestěhovala na Moravu. Se salesiánským dílem se seznámil v roce 1931 ve Fryštáku, kde začal studovat střední školu. V roce 1937 složil po ročním noviciátě první sliby na Slovensku ve Sv. (Hronském) Beňadiku. Teologická studia dokončoval v Ostravě. Další dva roky působil v Oseku u Duchcova, kde byl biskupem Weberem v roce 1947 vysvěcen na jáhna a kněze. Do roku 1950 pak působil v Praze a zároveň studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (režim mu dovolil složit pouze první státnici). Od dubna do září 1950 byl internován v Oseku, do roku 1954 byl u PTP. „Stalo se, že při jednom cvičení u PTP na Libavě utrpěl P. Chudárek pádem nějaké vnitřní zranění, byl propuštěn do civilu a podařilo se mu pravděpodobně přes filatelistické známosti (byl vášnivým filatelistou a udržoval styk s celým světem) navázat kontakt s Turínem a tam odtud přišlo pověření pro P. Karla Tinku, aby vykonával nad rozptýlenými spolubratry inspektorskou pravomoc. Bylo to dobré řešení, protože P. Tinka byl výborný salesián a byl ochoten z lásky k dílu vzít na sebe tuto těžkou odpovědnost.“ (Z Knihy naděje od Oldřicha Meda a Josefa Topinky) To bylo v době, kdy byl tehdejší inspektor (provinciál) P. Antonín Dvořák ve vězení. Otec Tinka pak pracoval dva roky jako zedník. V listopadu 1956 byl zatčen a ve valdickém vězení strávil čtyři roky. Po propuštění se v Otrokovicích vyučil elektrikářem, a v roce 1962 dokonce složil mistrovskou zkoušku. Do roku 1968 pracoval jako elektromontér, než se podařilo, že byl na farním úřadě ve Zlíně zaměstnán jako tajemník a údržbář a díky tamnímu faráři mohl neoficiálně vypomáhat jako kněz. Po roce 1990 se ve Zlíně i přes nepříjemný revmatismus obětavě pustil do kněžské služby v jedné z největších farností v republice, kterou převzali salesiáni. Neúnavně se věnoval přípravě snoubenců, rodičů před křtem dětí, vedl farní agendu. Když byl v roce 2006 dokončen salesiánský areál na Jižních Svazích ve Zlíně, kam se salesiánská komunita přesunula, s naprostou samozřejmostí se ve svých 86 letech přestěhoval i otec Karel s jasným konstatováním: „Jsem přece salesián.“ Blahopřejeme otci Karlovi k jeho životnímu jubileu, děkujeme za jeho věrnost v povolání, za ochotu převzít zodpovědnost v hodně těžkých dobách, za poctivost a obětavost v kněžské službě a duchovní správě, ale také za humor, který je fascinující a odzbrojující. František Blaha, zdroj: www.sdb.cz 9
Pouť salesiánské rodiny
Vydáno dne 16. 02. 2010 Vážení a milí přátelé. U příležitosti 105. výročí narození salesiána a kardinála Štěpána Trochty vás naše společenství ASC Ostrava zve v sobotu 8. 5. 2010 na pouť salesiánské rodiny do Francovy Lhoty. Stručně z programu: 9.30–10.00 Čertovy skály v Lidečku 10.30 mše svatá v kostele sv. Štěpána ve Francově Lhotě, povídání s panem Jaroslavem Novosadem, autorem knih o Štěpánu Trochtovi 12.00 oběd z vlastních zásob na faře, káva na faře 13.30 památník Štěpána Trochty na návsi Francovy Lhoty, rodný dům Štěpána Trochty 14.00 přesun do Pulčínských skal (pěší nebo auty) 15.00 Pulčínské skály 16.00 návrat do Francovy Lhoty Jediným pevným bodem poutě je mše svatá v 10.30. Ostatní časy jsou orientační a je možné je upravit na místě. Návštěva Pulčínských a Čertových skal je dobrovolná. Před poutí by bylo velmi dobré se více seznámit s osobností Štěpána Trochty. Je možné o něm shlédnout dokument (my se budeme dívat na tento dokument v rámci měsíčního setkání ASC) nebo se začíst do některé z knih od pana Novosada. Milí přátelé. Byli bychom rádi, kdybychom se sešli v co nejhojnějším počtu. Pan farář z Francovy Lhoty – P. Jan, pan Novosad a jistě i ostatní farníci se na nás moc těší. Za společenství ASC Ostrava Roman Turowski
Salesiánská rodina pomáhá Haiti
Vydáno dne 18. 02. 2010 Přijměte alespoň několik řádků vděčnosti za spoluúčast na solidaritě české a moravské Salesiánské rodiny pro salesiánské dílo na Haiti, které bylo 12. ledna postiženo ničivým zemětřesením. Z příslibů Dona Boska: „Pokud mi Bůh dopřeje a přijme mě k sobě do nebe, mou první myšlenkou bude poprosit Ježíše, Marii a všechny svaté o požehnání a ochranu pro ty, kteří spolupracují na díle pro dobro tolika duší.“ (MB XVII,444) „Mnoho lidí dosvědčilo, že se situace jich samotných a jejich rodin začala zlepšovat od okamžiku, kdy začali podporovat chudé chlapce Dona Boska.“ (MB II,339) V Praze dne 2. února 2010 (Aktualizováno 10. 2. 2010) Vážení přátelé, chci vám těmito řádky vyjádřit vděčnost za váš finanční dar a duchovní podporu k obnově salesiánského díla na Haiti, které bylo 12. ledna zasaženo ničivým zemětřesením. Hlavní představený se na nás 18. ledna obrátil s prosbou, abychom projevili solidaritu a dodali naději těžce zkoušené Salesiánské rodině na Haiti a mladým, pro které se nasazují: „Drazí, věřím, že náš otec Don Bosco by nás v této chvíli vyzval, abychom byli radikálními a abychom měli totální důvěru v Prozřetelnost. Proto se na vás jménem Dona Boska a jménem našich nejchudších bratří obracím s touto žádostí! Jsem vám vděčný za to, co učiníte. Ať vám Bůh žehná. Bude to nejkrásnější způsob, jak vyjádříme věrnost našemu společnému Otci při příležitosti nadcházejícího svátku Dona Boska.“ Odpověď na strašlivé důsledky přírodní a společenské katastrofy a na výzvu hlavního představeného byla obdivuhodná. K 9. 2. 2010 přispěli členové Salesiánské rodiny, přátelé Dona Boska, členové klubu Adopce na blízko a farnosti spravované salesiány na účet provincie částkou 2.496.201 Kč! Přitom vím, že v době ekonomické krize a krátce po 10
Tříkrálové sbírce tyto prostředky nebyly z přebytků, ale že s nimi bylo původně počítáno jinde. V jedné farnosti si například odsouhlasili, že částka připravená na koupi nových varhan bude převedena na haitskou solidaritu. Dokázali se uskromnit studenti či bulharští misionáři a nemalou částkou podpořili Haiti atd. Dne 19. ledna bylo odesláno 10.000 $ na Misijní prokuru do New Rochelle. Dne 2. února bylo odesláno 45.000 € na základě doporučení hlavního představeného na účet generálního domu, který nad obnovou salesiánského díla převzal zvláštní záštitu. Vážení přátelé, ještě jednou moc děkuji za to, že jste se do solidarity zapojili, a velmi si vás a vaší velkorysosti vážím. S vědomím příslibů Dona Boska vám i všem vašim blízkým žehnám P. František Blaha, SDB, provinciál
Pascual Chávez na Haiti
Vydáno dne 19. 02. 2010 (ANS, Port-au-Prince 15. februára 2010) – Vrtuľníkom v sprievode provinciála z Dominikánskej republiky priletel hlavný predstavený saleziánov don Pascual Chávez v piatok 12. februára ráno do Port-au-Prince. Pristál v areáli veľvyslanectva Dominikánskej republiky, kde ho privítal sám veľvyslanec, saleziánsky odchovanec. „Naším prvoradým cieľom je dať Haiti nádej,“ povedal saleziánom a chlapcom v hlavnom haitskom meste v prvý večer svojej návštevy. Do Haiti pricestoval don Chávez presne 30 dní po zemetrasení, ktoré zničilo všetky saleziánske diela v hlavnom meste krajine. Počas príletu do Port-au-Prince mohol hlavný predstavený zhora vidieť realitu zdevastovaného mesta. „Ako synov dona Bosca nás charakterizuje radosť, pohýna nás optimizmus a veríme v znovuzrodenie haitského ľudu i saleziánskeho diela v tejto krajine,“ povedal don Sylvain Ducange, nový predstavený saleziánov v Haiti, pri privítaní dona Cháveza. „Prv než by sme znovu začali stavať múry, treba dať ľuďom a zvlášť mladým nádej.“ Reagoval na jeho slová hlavný predstavený. Don Chávez navštívil najprv Ecole Nationale des Arts et Métiers (ENAM), materiálne i čo sa týka obetí na životoch najviac postihnuté dielo. Sprevádzal ho don Mark Hyde z misijnej prokúry v New Rochelle, ktorý už niekoľko dní koordinuje práce priamo na Haiti. Po prehliadke areálu sa hlavný predstavený zastavil na niekoľko minút v tichej modlitbe na mieste, kde pochovali 12 žiakov. S ešte väčším pohnutí zostal stáť pri kope ruín, ktoré v sebe ukrývajú ešte vyše 150 tiel mladých študentov ENAMu. V tichu dvora, ktorý zapĺňajú ruiny budov, don Chávez bolestne zareagoval: „To nie je možné! Títo chlapci sa tu pripravovali na život!“ Potom sa pristavil aj pri bezpečnostnej službe a talianskych záchranároch, ktorí tam odpratávajú ruiny, aby upriamil ich pozornosť na hodnotu a na posvätno, ktorými tragédia naplnila toto miesto. V ďalších hodinách navštívil don Chávez saleziánsku farnosť Cité Soleil, stanové tábory v Drouillard a sídlo miestnej vizitatórie saleziánov. Napriek smútku a bolesti z reality, ktorú videl – ako veľmi je saleziánske dielo v Haiti zničené – neprestával všetkých povzbudzovať nádejou. Počas ďalšieho priebehu návštevy mohol vidieť aj najviac postihnuté časti samotného hlavného mesta. Pri pohľade na zruinovanú katedrálu poznamenal: „Boh prechádza týmito ulicami a hovorí nám, že je blízko tým, ktorí trpia, ktorí zostali opustení, ktorých zasypali trosky, že je blízko tým, ktorí videli, ako sa aj to málo, čo mali, zmenilo na prach. Podvečer sa stretol s členmi rady vizitatórie a znovu upriamil ich pozornosť na budúcnosť. Na ďalší deň, v sobotu 13. februára, navštívil najprv odbornú školu vo Fort Liberté, ktorá v aktuálnej situácii Haiti ponúka ako jediná kurzy pre ošetrovateľov. Na tomto mies11
te slávil aj svätú omšu pre saleziánsku rodinu. Popoludní sa v meste Cap-Haitien stretol so žiakmi poľnohospodárskej školy a povzbudil ich: „Získať remeslo umožňuje premeniť púšť na les.“ Túto časť Haiti nepostihlo zemetrasenie, saleziánske školy zostali neporušené. Podvečer sa potom don Chávez vrátil do Port-au-Prince a prezrel si odbornú školu v Gressier, ktorú zemetrasenie tak poškodilo, že bude nutné všetko do základov odstrániť a školu vystavať odznova. Napokon v Thorland, na predmestí Port-au-Prince, don Chávez navštívil prednoviciát. Z veľkej telocvične spadli dve steny, trojposchodové stredisko pre mladých sa celé zrútilo. Saleziáni a sestry saleziánky tu poskytli svoje ihriská k dispozícii pre stanové tábory. S pomocou mexickej civilnej obrany prijali až 12 tisíc osôb. Pod provizórnym veľkým stanom sa tam hlavný predstavený stretol s mladými a ich rodinami. Viditeľne pohnutý ich situáciou povzbudzoval všetkých, aby sa usilovali Haiti znovu oživiť. „Haiti sa musí znovu narodiť,“ opakoval don Chávez. „Som na vás hrdý pre vašu ochotu a pomoc, ktorú dávate týmto ľuďom,“ povedal saleziánom a sestrám saleziánkam. ANS, rhsdb, krátené (Zdroj: www.sdb.cz)
Titus Zeman je Služebníkem Božím
Vydáno dne 04. 03. 2010 První proces blahořečení v bratislavské arcidiecézi zahájil v pátek 26. února 2010 arcibiskup Stanislav Zvolenský. Salesiáni totiž požádali o zahájení zkoumání života a pověsti mučedníka rodáka z Vajnor, salesiána Tita Zemana (1915–1969). Zahájením diecézní fáze procesu blahořečení se Titovi Zemanovi přiznává titul Služebník Boží. Titus Zeman zemřel na následky nelidského věznění a mučení v komunistických věznicích. Sám Titus Zeman o svém věznění řekl Augustínu Krivosudskému: „Když mě chytili, začala moje křížová cesta. Netěžší chvíle jak po fyzické, tak po psychické stránce jsem prožíval ve vyšetřovací vazbě. Trvala v podstatě dva roky. Pod oknem cely bylo popraviště. Denně tam přiváděli lidi. Slyšel jsem strašné až nelidské výkřiky a nářek – mučili je i tam... Žil jsem v neustálém strachu, že v kterémkoli okamžiku se otevřou dveře mojí cely a povedou mě na popraviště. Podívej se na mě, jak jsem z toho zešedivěl. Když se mám v myšlenkách vrátit k nepředstavitelnému mučení při vyšetřování, řeknu ti upřímně, že se mě zmocňuje strašná hrůza. Používali nelidské metody bití a trýznění nejvyššího stupně. Opakovaně například přinášeli při výsleších kbelík plný výkalů, strčili mi do něj hlavu a drželi, dokud jsem se nezačal dusit. Obrovské kopance do celého těla, silné údery nějakým předmětem, pohlavky. Po jednom takovém úderu jsem ohluchl.“ Zdroj: www.SDB.cz
Festival 2010
Vydáno dne 12. 03. 2010 Festival 2010 se bude konat v sobotu 15. května 2010 v Salesiánském středisku mládeže v Pardubicích. Jubilejní 10. ročník společně připravují Salesiánské hnutí mládeže a Sdružení salesiánů spolupracovníků pro celou Salesiánskou rodinu. Festival je prostorem pro setkání všech, kteří se pohybují nebo dříve se pohybovali v salesiánském prostředí. Nabízí možnost k popovídání, seznámení, k odpočinutí a pobavení, nebo i k přiučení se něčemu novému. Více na webu. Zdroj: www.shm.cz
12
13
Duchovní obnova pro naše děvčata
Vydáno dne 11. 03. 2010 Hledáš-li své místo ve světě, je-li ti do 18ti let a jsi dívka, tak máme pro tebe nabídku duchovní obnovy, kterou povede P. Evžen Rakovský, salesián a sestry salesiánky. Téma je: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než…?“ Jan 21,15. Obnova se koná ve dnech 16.–18. dubna 2010 v Hradci Králové u sester salesiánek. Podrobnější informace na webu. Zdroj: http://www.fma.cz/
Letní akce pro mládež – F o r m a č n í t ý d e n „VIDČE“ Cílem tohoto týdenního kursu je pomoci našim dospělým (svobodným) chlapcům a dívkám (od 18 let): prohloubit svůj duchovní život, prohloubit potřebné náboženské vědomosti, pochopit důležitost křesťanského společenství a prožít je, probudit v sobě chuť něco dělat pro druhé (být animátorem) pochopit důležitost rozpoznání svého povolání (manželství, zasvěcený život, příp. i život sólo) a důležitost solidní přípravy na své povolání a poslání. Přitom ale tento kurs není výslovně klasickým duchovním cvičením, ani jen školením, ani seznamkou, ani náborem do řehole, ani rekreačním pobytem, ale od všeho je zde trochu a všech těchto oblastí se tento týdenní formační kurs nějak dotýká. Proto jsou do programu zařazeny každodenní mše sv., s aktivním zapojením přítomných do liturgie, osvojení si, či prohloubení různých forem modliteb (bible, brevíř, adorace, rozjímání, pouť, křížová cesta, růženec, zpěv, atd.). V programu jsou též přednášky a diskuse na vybraná praktická témata z teologie (morálka, bible, věrouka). Vše je proloženo sportovními aktivitami, společenskou zábavou, vzájemným sdílením a povídáním, a to tak, že všichni jsou do všeho plně vtaženi. Proto je program nastaven tak, aby byl každému dostupný, aby se každý do všeho mohl zapojit. Po celou dobu pobytu je také nabídka a příležitost svátosti smíření a osobních rozhovorů s přítomnými kněžími a asistenty. Charakter malého společenství, i objekty, kde týden probíhá, omezuje počet účastníků na max. 10 chlapců a 10 dívek. Proto ti, co se přihlásí po naplnění počtu, zůstávají už jen jako případní náhradníci. Horní věková hranice je dána tím, jak se kdo cítí mlád, aby se mohl plně zapojit. V r. 2010 se plánují opět dva týdenní turnusy se stejnou náplní (ale s jinými lidmi). Je tedy možné si vybrat: 1. týden je plánován od pá 23. 7. do pá 30. 7. 2010, v Jaroměřicích n. Rokytnou 2. týden je plánován od pá 6. 8. do pá 13. 8. 2010, na Vidči (chata v Beskydech, 6 km od Rožnova). Pobyt (režie a strava) přijde přibližně na 1100 Kč (kdo nemá, dá méně, kdo má, může dát i více). Cestovné si hradí každý sám. Kurs organizují (a případné informace poskytnou) salesiáni SDB: P. Matula Ondřej, P. Chovanec Petr, P. Kopecký Josef , P. Pražan Antonín, Zelinka Petr. Přihlášky přijímá (osobně, dopisem, mailem nebo telefonicky): P. Josef Kopecký, Šantovo nám. 183, 57001 Litomyšl, tel. 461 612 263, m. 728 029 684,
[email protected] P. Josef Kopecký
14
6. RŮZNÉ INFORMACE Pozvání na cestu do Izraele Milé spolupracovnice, milí spolupracovníci, do minulého Zpravodaje bylo vloženo pozvání na Duchovní cestu do Izraele. Tato cesta je připravovaná Sdružením salesiánů spolupracovníků a CK Petr Křížek a je koncipována jako duchovní putování Svatou zemí s Písmem v ruce, ve společenství spolupracovníků a za duchovního doprovodu P. Jana Komárka, SDB (další informace jsou též na webu). Identické cesty se loni na podzim zúčastnili Boženka a Jiří Šárkovi a Jana i Jenda Šilhavých z Prahy spolu se svou domovskou farností (jejich zpráva z cesty byla vydána 7. 12. 2009 na webových stránkách Sdružení). K 20. březnu 2010 se závazně přihlásilo 16 členů Sdružení a mnozí další se informovali o možnosti účasti. Zároveň by někteří spolupracovníci rádi přihlásili na cestu i své přátele, kteří nejsou členy Sdružení, ale o tuto duchovní cestu mají veliký zájem. Jelikož však chceme zachovat charakter cesty jako cesty ASC, přihlášky nečlenů zatím nepřijímáme. Na druhou stranu však je nutné naplnit kapacitu cesty, která činí max. 45 osob, a tak jsem se rozhodli pro následující postup: Třebaže na pozvánce v minulém Zpravodaji bylo uvedeno, že uzávěrka přihlášek na cestu je 30. 6. 2010, žádáme všechny ty, kteří o cestě vážně uvažují, aby tento svůj zájem vyjádřili již do 30. 4. 2010 na adrese
[email protected]. Pokud do 30. 4. 2010 cesta nebude naplněna zájemci z řad Sdružení, nabídneme účast SDB a FMA a umožníme ji i dalším zájemcům, kteří budou přímo doporučeni členy Sdružení. V případě, že by ani tato skupina cestu nezaplnila, nabídneme zbylá volná místa přátelům salesiánské rodiny prostřednictvím časopisu Salesiánský magazín, jehož uzávěrka je 17. 5. 2010. Těmto přihlášeným by pak účast byla potvrzována až po 30. 6. 2010. Děkujeme za pochopení a již dnes se těšíme na dobu společně prožitou v Izraeli. Jiří Máca a Petr Křížek
DNES JÍM JAKO AFRIČAN – zítra tak jez ty
Vydáno dne 23. 02. 2010 V březnu 2010 proběhne akce s názvem DNES JÍM JAKO AFRIČAN. Účastníci mohou zakusit chuť Afriky a vyzkoušet, jak dobrý je africký milipap, ale hlavně díky tomu poukázat na chudobu a hlad Afriky. Akce se také účastní houslový virtuos Pavel Šporcl nebo herečka a moderátorka Adéla Gondíková. Celou akci realizuje Salesiánská asociace Dona Boska (SADBA) jako doprovodný happening projektu Adopce nablízko. Cílem tohoto rozvojového projektu je pomoci ohroženým a znevýhodněným dětem a mládeži v různých koutech světa. Zdroj: www.adopcenablizko.cz
Pavel Šporcl jedl jako Afričan
Vydáno dne 11. 03. 2010 V pátek 5. 3. se do akce Dnes jím jako Afričan zapojil známý houslový virtuos Pavel Šporcl, který si za pomoci hudebníka Pedra z Angoly připravoval africký milipap s chakalakou. Akce Dnes jím jako Afričan probíhá během celého březnového měsíce. Cílem akce je poukázat zajímavou formou na obrovské rozdíly ve světě, na chudobu a hlad nejen afrického obyvatelstva. Odkazy na Doodle a jídelníček jsou na www.facebook.com/dnes.jim.jako.african v záložce Poznámky. Tam lze také shlédnout fotografie a video z akce (pro prohlížení není nutná registrace na facebooku). 15
„Snažím se svou maličkostí pomáhat, kde se dá. Hraju poměrně často na benefičních a charitativních koncertech, dávám šátky na dražby… Více na http://mladez.sdb.cz/
Přehledné informace o projednávaných zákonech!
Vydáno dne 06. 03. Přehled projednávaných zákonů podle okruhů: rodina, ochrana života, společnost. http://zakony.prolife.cz/ Na těchto stránkách se dozvíte: – Projednávané zákony – Postup přijímání zákonů – Jak psát politikům? – Naleznete zde seznamy poslanců, senátorů – Adresy redakcí, kam je vhodné psát své reakce k připravovaným zákonům… Petr Imlauf
Ubytování návštěv v Kobylisích
Vydáno dne 11. 03. 2010 V prosinci 2009 jsme zrušili část pokojů pro návštěvy. Nebude tedy již možné ubytovávat velké skupiny jako dříve. Současná kapacita pro skupiny je nyní 10 –15 míst podle konkrétní situace. Přednost mají partičky pořádané salesiány, nesalesiánské akce bereme už jen výjimečně. V případě nouze zájemcům zašlu kontakty na jiné křesťanské instituce poskytující ubytování v Praze. Prosím o sdělení této změny v našich oratořích nebo farnostech, ale také ve školách. které k nám jezdily. Díky za pochopení a těším se na vaši návštěvu. Miroslav Palíšek, referent ubytovacích činností v Kobylisích. Zdroj: VZ 03/2010
Rodinné dovolené na DISu
Vydáno dne 18. 03. 2010 Přijeďte se zrekreovat do Fryštáku! Nabízíme prázdninové pobyty pro rodiny, pro skupiny či společenství. Bydlení ve čtyřlůžkových pokojích se sociálním zařízením s plnou penzí. V domě máme k dispozici kapli, hernu (pingpongový stůl, kalčo, kulečník), hřiště s umělým povrchem, ohniště, dětské hřiště a horolezeckou stěnu. Blízko jsou poutní místa sv. Hostýn, Štípa, Provodov. Cena: 7699 Kč pro rodinu do 2 dětí 8799 Kč pro rodinu 3–7 dětí Nad 7 dětí individuální domluva. Termíny: (vždy od neděle do neděle) 11.–18. 7. 2010 už jen 6 míst 18.–25. 7. 2010 25.–31. 7. 2010 zkrácený už jen 2 místa 8.–15. 8. 2010 15.–22. 8. 2010 už jen 5 míst Nastupuje vždy uvedený den na večeři na 18 hodinu a končí se obědem. Přihlašujte se na e-mailové adrese
[email protected] Zdroj: www.sdb.cz
Zpráva z cesty po Uruguayi
Vydáno dne 19. 03. 2010 Předminulý týden jsem se vrátil z Uruguaje (25. 2. 2010). Protože už 15 let překládám pro Salesiánskou Kontemplativní Fraternitu Marie z Nazareta, tak mě chtěli seznámit víc se zakladatelem, abych poznal lidi a prostředí, ve kterém vznikla. Příprava na cestu Uruguay je rozlohou dvakrát větší než Česká republika (176 220 km²). Počet obyvatel je však daleko menší (3 415 920). Jako přípravu jsem udělal, co jsem mohl – rozhovory s lidmi, kteří znají španělskou kulturu a v té oblasti žili anebo tam byli. O programu jsem 16
se nedověděl nic. Uruguayky, které žijí na Colle Don Bosco, mi nebyly schopné nic napsat, protože neví, kam dřív skočit. Pracují v celém okolí Colle jako pastorační asistentky, a tak jsem z mnohého pro mne neznámého měl i obavy. Dost mě vystrašili, že dostanu trombózu – měl jsem zlomenou nohu. Cesta do Uruguaye Cesta byla dlouhá. Italská skupina v Miláně přišla na poslední chvíli a měla jako obvykle problémy s váhou kufrů. Vždycky vezou, co mohou, pro chudé děti. Z Milána do Sao Paula je to 12 tisíc kilometrů, a tak cesta byla dlouhá. Tam bylo horko a do Montevidea bylo ještě 2,5 hodiny letu. Nakonec všechno dopadlo dobře a octli jsme se na menším, ale velice moderním a architektonicky skvěle řešeném letišti ve formě půlkruhu. Byli jsme ubytování asi 20 km od Montevidea, v centru pro duchovní ústraní diecézních kněží a skupin. Z historie To centrum spravuje jedna rodina z Fraternity. Všechny jejich dcery chodí do salesiánských škol. Státní školy údajně za moc nestojí, a tak kdo může, posílá děti do soukromých církevních škol. Uruguay je zemědělský stát, který 80 % produkce masa vyváží. Vesnice tam skoro neexistují. Montevideo s okolím má asi 2 miliony obyvatel a zbytek jsou pastviny. Je to stát mladý (Montevideo bylo založeno v roce 1726) a salesiáni tam byli ještě za života Dona Boska. Velikou práci tam vykonal misijní biskup Lasagana, který se pohyboval mezi Brazílií, Uruguayí a Argentinou. Salesiáni tam založili zemědělskou školu. Kostel, který tam postavili, je dnes národní svatyní. Tam jsem si uvědomil genialitu Dona Boska, který dokázal u chlapců probudit tu lepší část osobnosti. Uruguay měla na konci devatenáctého století jenom 80 tisíc obyvatel. Všichni se znali. Hlavní část emigrantů přišla po druhé světové válce. Biskupství je tam deset. Mons. Cotugno Mons. Cotugno se nám nadstandardně věnoval. Pochází z Milána, a tak jsem s ním neměl těžkosti komunikovat. Odpověděl mi na všechny mé otázky a znal i všechno, co kvalitního vyšlo o Donu Boskovi v posledních letech. Nedávno byl papežem jmenován jako poradce pro Jižní Ameriku. Fraternita se snaží žít to, co žila Maria z Nazareta, která ať dělala, co dělala, tak všechno bylo u ni výrazem lásky k Bohu. Jako vzor tohoto prožívání berou Dona Boska. Mons. Cotugno – jak sám řekl – spojil svatého Benedikta s Donem Boskem. Učil 30 let dogmatiku, a tak to má všechno jasně utříděné. Svatý Benedikt měl – ora et labora – modli se a pracuj. Don Bosco obě skutečnosti spojil vlivem Ducha svatého do jednoho postoje. Toto nejlépe vysvětlil Don Egidio Vigano v duchovních cvičeních pro Jižní Ameriku s názvem Apoštolská interiorita. Z pobytu Procestovali jsme celou Uruguay. Byli jsme i v Argentině – Buenos Aires, ale i v pohraničním městečku v Brazílii. Měl jsem jediné přání: strávit na arcibiskupství alespoň dva dny. Bylo mi to umožněno. Kultura stolování a lidského projevu na arcibiskupství byl silný zážitek. Asi nejsilnějším zážitkem z Uruguaje bylo vidět arcibiskupa se modlit. Jedna z charakteristik Fraternity (je na prvním místě) je radostnost. Takže celý pobyt se nesl v duchu veliké radostnosti. Naše Uruguayky z Colle Don Bosco v domácím prostředí velice ožily. Tam jsem pochopil, že mluvit italsky není jejich přirozenost. Jinak svět je globalizovaný, v používání internetu a mobilů jsou tam dál než my, ale je tam větší propast mezi chudými a bohatými. Obchodují se západem, a tak se musí přizpůsobit i jeho normám. Obchoduje se přes internet. Když se narodí tele, dostane elektronický čip a tam je všechno. Salesiáni tam vyorali velikou brázdu, ale je otázka, jak dál. Povolání 17
z Evropy moc nejsou. V rodišti Dona Boska se v jeho době rodilo 180 dětí a dnes se rodí 15 a mezi emigranty je to všelijaké. I tam platí, že rodina je prvním seminářem a školou víry. Znají tam také manželská setkání a kvetou tam společenství, která poskytují kvalitní křesťanskou formaci. Překvapil mě veliký počet sester matky Terezy. Stát neposkytuje církvi ani daňovou asignaci. Věřící si musí zajistit všechno sami. Jedině když se jedná o historickou budovu, tak stát něco přispěje a nebo na sociální činnost, o kterou má zájem. Moc v armádě a ve školství drží zednáři, a etnické skupiny, které mají problémy u nás, tak mají problémy i tam. Žije tam 1 % Židů a ti mají kapitál. Jinak církev má jednu z nejsilnějších vysílaček v zemi. Příčiny chudoby, jak mi to vysvětlili v Oratoři, nejsou jenom v těch lidech. Historicky má levice a pravice krvavé střety. Teď tam zvítězila levice. Boží dar Nejvyšší hora má 511 metrů. Mají hodně vody a nádherné pláže, které jsou všechny přístupné. Čím budu dál od této návštěvy, tak tím víc se mi bude jevit celá zkušenost z cesty jako jeden nezasloužený veliký Boží dar. Velikou výhodou je, že celý kontinent (mimo Brazílie) mluví jedním jazykem. Krása Uruguaje není jenom v nádherných pastvinách a plážích, ale nejkrásnějším Božím výtvorem je člověk. Navštívil jsem to nejlepší, co mají, a proto i mé vzpomínky budou katolické, salesiánské a krásné. Janko Ihnát
Celostátní setkání animátorů Celostátní setkání animátorů, které pořádá Sekce pro mládež ČBK, se uskuteční 15.– 21. srpna 2010 v Kroměříži. Každý animátor podává přihlášku samostatně přes své diecézní centrum mládeže. Pro platby do 30. dubna platí snížená cena 1600 Kč, od 1. května je cena 2000 Kč. Webové stránky CSSA jsou: www.csa2010.signaly.cz. Zdroj: VZ 4/2010
Vyslání salesiánských dobrovolníků Cagliero Zveme vás i všechny mladé i starší z vašeho okruhu známých na program AKSANTI (= svahilsky děkujeme) při příležitosti vyslání nových dobrovolníků do světa! Kde: Salesiánské středisko Don Bosco, Ostrava Kdy: sobota 19. června 2010 od 17:00 Program: 17:00–18:00 – hlavní program – hudební vystoupení ve stylu etno, představení nových dobrovolníků, promítání videí, soutěž apod. 18:00–19:30 – neformální program – možnost ochutnat například africké, indické či bulharské národní jídlo, zkusit si mexické sombrero, indické sárí, přečíst dopisy od dobrovolníků, popovídat s novými i bývalými dobrovolníky apod. Bohoslužba s vysláním dobrovolníků bude vysílána živě do TV Noe v neděli 20. června 2010 od 10:30. Povede ji František Blaha. Jana Švecová, Zdroj: VZ 4/2010
7. NAŠI JUBILANTI V těchto dnech a následujících měsících oslavili nebo oslaví svá pěkná jubilea tito přátelé: Žídková Marie 704 4. 4. 77 Širůček Vlastimil 601 19. 4. Koderová Jaroslava 302 13. 4. 50 Formánková Helena 201 20. 4. Hanáková Anna 602 16. 4. 45 Kotal Jaroslav 602 21. 4. Močubová Bohuslava502 17. 4. 55 Šerá Alena 702 24. 4. Žižlavská Marcela 703 17. 4. 40 Kamarádová Eva 603 1. 5. 18
naši 55 50 50 40 40
Hynek František Kvapil Pavel Vančura Jiří Slavíček Ivan Dvořák Pavel Jirsa Michael Pražáková Zdeňka Gallinová Ludmila Hladký Pavel Holub Jiří Görig Jan
701 701 601 606 701 102 0 604 603 102 705
8. 5. 8. 5. 11. 5. 15. 5. 22. 5. 22. 5. 22. 5. 24. 5. 27. 5. 28. 5. 29. 5.
45 45 75 55 50 40 89 55 55 55 55
Čech Pavel 705 Macounová Marie 103 Mrázek Zdeněk 105 Saňka Tomáš 703 Bambasová Radka 301 Tauchman František 507 Mičková Marcela 702 Medová Drahomíra 604 Bernardová Ivana 106 Buček Vít 602 Hubáček Petr 701
3. 6. 3. 6. 7. 6. 8. 6. 13. 6. 13. 6. 23. 6. 25. 6. 26. 6. 26. 6. 29. 6.
55 50 55 50 35 87 45 55 55 45 55
8. KALENDÁŘ AKCÍ do konce března 16.–17. 4. 2010 17. 4. 2010 8. 5. 2010 11. 5. 2010 15. 5. 2010 22. 5. 2010 29. 5. 2010 4.–6. 6. 2010 19. a 20. 6. 2010 26. 6. 2010 do konce června 2. 10. 2010 13. 11. 2010 Vždy ve 22:00
Odevzdání Apoštolátního projektu – pro zájemce o příspěvek Setkání PR s aspiranty v Praze-Karlíně, potom jednání PR Sliby v kapli sv. Karla Boromejského v Praze Karlíně (více na str. 4) Pouť salesiánské rodiny do Francovy Lhoty (více na str. 10) Oslava Marie Dominiky Mazzarellové v Karlíně Festival SHM v Pardubicích ve spolupráci s ASC (více na str. 12–13) Oslava Panny Marie Pomocnice křesťanů v Kobylisích Sliby v Boskovicích Setkání PR se slovenskou PR – Praha-Loreta Vyslání salesiánských dobrovolníků Cagliero (více na str. 18) Předání služby provinciála SDB, Praha-Kobylisy, 10.30 Odeslání členských příspěvků Jednání PR společně s SHM Setkání PR s novými místními radami – Brno-Žabovřesky (… možno i kdykoli jindy…) Modlitební salva… §;-)
Zpravodaj Sdružení salesiánů spolupracovníků Vydává: Sdružení salesiánských spolupracovníků, IČ: 00406902, Kobyliské náměstí 1, 182 00 Praha 8, www.ascczech.cz Určeno pro informaci členů ASC. Vychází 6 x ročně. Místo vydání Praha. Evidenční číslo MK ČR E 17831 Změny adres: Jan Görig, Korábová 98, 763 16 Fryšták, e-mail:
[email protected] Příspěvky do Zpravodaje zasílejte na adresu:
[email protected], nebo poštou na adresu: František Jakubec, Bryksova 955, Praha 9, 198 00. Příspěvky na náš web www.ascczech.cz zasílejte na adresu:
[email protected]. Požadavky na změnu počtu kusů zasílaného Zpravodaje též na F. Jakubce Počítačová sazba: František Jakubec Tisk: Jan Macek, Jablonec n. N., www.tiskem.cz Expedice do vašich rukou: Vydavatelství IN s. r. o. Uzávěrka Zpravodaje č. 109 je v pondělí 14. 6. 2010 Můžete si odstřihnout a založit do svých breviářů…
Úmysl modlitby Svěřujeme ti, Pane, naše děti. Ty je miluješ a máš s každým své plány. Prosíme, ať nepřeslechnou tvůj hlas při hledání povolání. Žehnej, Pane, naší snaze žít chudě navenek, ale bohatěji uvnitř. 19
„Poslyšte, pane Kühnl, když tu Čtyřkoalici budeme volit a ona ve volbách vyhraje, co nám můžete zaručit?“ „Zaručit vám nemůžeme nic, ale můžeme všechno slíbit.“ Nejkratší vtip v Praze: Policajt se zamyslel. Život je tvrdý a tak si dej na té motorce helmu.
Láska na první pohled je často jen na první pohled láskou. Manžel vysvětluje: „Vždycky se držíme za ruce. Kdybych ji pustil, šla by na nákupy.“ Známý zpěvák zakopne a padá ze schodů. Všimne si toho máma se synem a povídá mu: „Rychle si něco přej, padá hvězda.“
Rozzlobila se paní na pomocnici v domácnosti: „Prosím vás, co jste to dělala? Můžete mi vysvětlit, jak jste mohla rozbít tak krásný talířek?“ „Můžu,“ špitla pomocnice a sáhla po druhém Malý František uvažuje: „Jestliže je olivový olej vyráběný z oliv a řepkový z řepky, z čeho krásném talířku. „Takhle.“ je pak dětský olej?“ Máš krásné hnědé oči, máš krásné hnědé oči, které na mne smutně hledí, máš krásné hnědé oči, škoda jen, škoda, že jsi pes!
„Paní, váš manžel je redaktor?“ „Ano, denně se rýpe v hnoji.“ „Dělá zemědělskou rubriku?“ „Ne, ze společnosti.“
Kdo chce psa bít, musí si dát pozor, aby ho pes nekousl. Osel se otírá o osla.
Lékař doporučil hypochondrovi práci, ten ji vykonával nějakou dobu a potom toho nechal. Když pláčeš, každý je lhostejný k tvým slzám, „Nebudu dřít na pozůstalé,“ odpověděl na dotaz lékaře. když tě bolí srdce, nikdo si nevšimne tvé bolesti, když jsi šťastný, nikdo si nevšímá Franta si stěžuje kamarádovi: „Manželka mi tvého úsměvu, tak si zkus jednou prdnout … říká, že jsem šílený vůl!“ „S tím já nic neudělám – nejsem veterinář!“ Ženy to mají lehké, když mají nějaké potíže jdou ke gynekologovi, ale co muži? „Už jsem vám vyprávěl o té štice, co jsem Sněhulák k černochovi: „Nepřehnals to s tím chytil na Lipně?“ „Dokonce už dvakrát. A co, stále roste?“ opalováním?“ Dobrý lék je obyčejně hořký.
Kdo je to meteorolog? – Expert, který dokáže přesně vysvětlit, proč se mu včerejší předpověď nepotvrdila. Jestli vás nezabije kouření, tak vás zabije infarkt z cen tabákových výrobků. Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a máš dva dny volna.
Farář se ptá na hodině náboženství dětí: „Kdo chce jít do nebe?“ Hlásí se všichni kromě Pepíčka Nováka. „Proč ty do nebe nechceš?“ „Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!“ Dilema: Není nakonec lepší mít v parlamentu koně než nějakého vola?
Člověk hloupý neustoupí.
Víte, co to znamená, když před firmou visí černá vlajka? Mají jedno volné místo.
Hlavou zeď neprorazíš, říkávalo se kdysi. Ale to ještě nebyly paneláky …
Neházej všechno do jednoho pytle, potom ho nezdvihneš.
Zasměj se každý den, díl 6. (Jan Ihnát)
Milí přátelé. Kromě krátkého– ale velkého – poděkování vám všem v salesiánské rodině posílám něco na velikonoční rozjímání od našeho dobrého a starostlivého Janka… Požehnané svátky přeje sazeč František 20
