1 PROBLEMATIKA ZAMÌSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PRÁVNÍ HLEDISKO

1 PROBLEMATIKA ZAMÌSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM – PRÁVNÍ HLEDISKO Vìra Vojtová Klíèová slova aktivní politika zamìstnanosti, èásteèná invalidita, diskriminace v zamìstnání, kratší pracovní doba, osoba se zdravotním znevýhodnìním, osoba se zdravotním postižením, osoba s t잚ím zdravotním postižením, plná invalidita, poradenská èinnost, pracovnì-právní vztahy, pracovní rehabilitace, právo na zamìstnání, rekvalifikace, pøevedení na jinou práci, zdravotní znevýhodnìní, úøad práce, veøejnì prospìšné práce, vytváøení pracovních míst pro lidi se zmìnìnou pracovní schopností, výpovìï ze zamìstnání, zpùsobilost k pracovnìprávním vztahùm. Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly budete schopni: • uvést, proè by se mìl klást dùraz na získání znalostí pracovnì-právní problematiky v rámci školního vzdìlávání, • vyjmenovat, jakými znalostmi z oblasti pracovního práva by mìli disponovat pracovníci v oblasti podporovaného zamìstnávání, • vysvìtlit rozdíly mezi pedagogickým a právním pojetím termínu zdravotní postižení, • pojmenovat obecnou problematiku základních právních norem, které se týkají zamìstnávání zdravotnì postižených lidí, • porozumìt právním termínùm užívaným v kontextu zdravotního postižení, • poznat možnosti pracovního zapojení jedince znevýhodnìného na trhu práce, • vìdìt, co znamená aktivní politika zamìstnanosti, • umìt rozlišit prostøedky k motivování firem pro vytváøení pracovních pøíležitostí pro jedince znevýhodnìné na trhu práce, • vìdìt, co znamená právo zdravotnì postižených na zamìstnání v kontextu èeských právních pøedpisù, • vyjmenovat, jakou konkrétní pomoc pro pøístup k zamìstnání poskytuje stát zdravotnì postiženým, jak pomáhá úøad práce zdravotnì postiženému pøi pracovním uplatnìní, • vyjmenovat podmínky, za kterých vznikají pracovnì – právní vztahy. • Zdá se vám právní problematika nudná a nezáživná? Hledáte obtížnì motivaci pro ètení paragrafù? Právní problematika má ve znalostní výbavì lidí, kteøí pracují v oblasti podporovaného zamìstnávání, nezastupitelné místo. Proè? Faktické podmínky pro pracovní uplatnìní osoby znevýhodnìné na trhu práce jsou mnohdy velmi tvrdé a obtížné, na druhé stranì potøebuje tento jedinec pøi práci specifické podmínky, z nichž nìkteré pøináležejí osobám se zdravotním postižením podle litery zákona. • Èlovìku znevýhodnìnému na trhu práce pøináší právní povìdomí možnost orientovat se ve spoleènosti. • Èlovìku znevýhodnìnému na trhu práce pøinese právní povìdomí možnost ohlídat si zdravé pracovní prostøedí. • Základní schopnost orientovat se ve vlastních právech je podmínkou svobodného rozhodování a vytváøení vìdomí vlastní hodnoty.

6

Se základy právní problematiky jsou lidé seznamováni už v rámci své úèasti ve školním vzdìlávání. Ovšem vzhledem k rychle se mìnícím legislativním podmínkám, není vìtšina obèanù po jeho absolvování vybavena konkrétními znalostmi z pøíslušných právních oblastí. Pøi vzdìlávání osob ohrožených znevýhodnìním èi znevýhodnìných na trhu práce by mìla být vìnována o to vìtší pozornost pøedevším pracovnì-právním otázkám, o co je jejich pracovní uplatnìní obtížnìjší vzhledem k oprávnìným, ale na zamìstnavatele nároènìjším zvláštním pracovním podmínkám. Pracovníci v podporovaném zamìstnávání zprostøedkovávají uživatelùm v rámci individuální èi skupinové (job cluby) práce znalosti z pracovního práva zpùsobem „šitým na míru“ typu jejich znevýhodnìní a sami tyto poznatky uplatòují pøi jednání se zamìstnavateli s úøady práce apod.

1.1 POJETÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ V PRÁVNÍM KONTEXTU Právní relevance zdravotního postižení je odlišná od pedagogické popø. sociálnì psychologické. Právo hovoøí o zdravotním postižení až pøi podstatnì vyšším stupni narušení zdraví (Hutaø, 2003). Dùvody nám budou srozumitelnìjší, když pochopíme, jak se od sebe liší právní a pedagogické, popø. psychologické pøístupy. • Právní normy jsou definované jako obecnì závazné pravidlo chování, jehož dodržování je vynutitelné státní mocí. • Moment státní vymahatelnosti práva je dùvodem pro vytváøení pøesnì definovaných kritérií pro posuzování dodržování právních norem. • Právo se snaží o vytváøení obecných kategorií.

Pøístupy ke zdravotnímu postižení

Pedagogické, psychologické pøístupy • Zdùrazòují nutnost individualizace. Zatímco se pedagogika a psychologie zabývají problematikou jednotlivých osob se zdravotním postižením, právní pojetí ji zobecòuje a modifikuje na obecné situace a vztahuje obecnì ke všem èlenùm spoleènosti. V èeském právním systému se právní norma nezabývá samostatnì právem zdravotnì postižených, právní pøedpisy vztahující se k problematice postižených jsou øešeny v rámci pøedpisù obecných, které jsou platné pro celou spoleènost. K zamìstnávání lidí, k jejich pracovním podmínkám, ke vztahùm a povinnostem zamìstnancù popø. zamìstnavatelù se v èeském právním systému vztahují dvì základní právní normy: a) Zákon o zamìstnanosti 435/2004 Sb. Ve své podstatì je zamìøen na vztah státu a zamìstnavatele. Vzhledem k problematice zamìstnávání osob se zdravotním postižením: • definuje fyzické osoby se zdravotním postižením, jimž se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, • upravuje povinnosti zamìstnavatele pøi vytváøení pracovních pøíležitostí pro tyto osoby, • formuluje sankce vùèi zamìstnavatelùm pøi nedodržení podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením, • vymezuje pravidla alternativních zpùsobù naplòování podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením, • vytyèuje kritéria, za kterých je jedinec zaøazován do skupiny obèanù se zdravotním znevýhodnìním,

7

Pracovní právní normy

• stanovuje závazky státu vùèi zamìstnavateli, pokud takové pracovní pøíležitosti vytváøí a pracovní uplatnìní osob se zmìnìnou pracovní schopností umožòuje. b) Zákoník práce Z obecného hlediska øeší vztahy mezi zamìstnavatelem a zamìstnancem: • upravuje podmínky pro zamìstnavatele, které pøi zamìstnávání zdravotnì postiženého obèana musí dodržovat v oblasti pracovnì právních vztahù, • upravuje podmínky, které musí dodržovat zamìstnanec (v obecné rovinì) vùèi zamìstnavateli. Je dùležité uvìdomit si rozdíl mezi pojetím zdravotního postižení v pedagogice popø. psychologii, které vychází ze zamìøení individuálního, a v právní praxi, jejímž východiskem je obecný charakter práva uplatòovaný v celé spoleènosti. To je také dùvodem, proè je právní problematika zdravotnì postižených jedincù øešena v èeském právním systému v rámci bìžných pøedpisù a zákonù.

1.2 JEDINEC ZNEVÝHODNÌNÝ NA TRHU PRÁCE V ZORNÉM ÚHLU PRÁVNÍCH PØEDPISÙ Když jsme si ujasnili, jaký význam má právní povìdomí pro život a pracovní uplatnìní èlovìka znevýhodnìného na trhu práce a jaký je rozdíl v chápání termínu zdravotní postižení z pohledu pedagogického a právního, mùžeme pøejít k další kapitole. V té se seznámíte s terminologií, která je užívána v právních pøedpisech. • Zákon o zamìstnanosti operuje s pojmy: plná invalidita, èásteèná invalidita, osoby s t잚ím zdravotním postižením, • osoby zdravotnì znevýhodnìné. Plnì invalidní obèan

Podmínky pro zaøazení jedince mezi plnì èi èásteènì invalidní osoby jsou podrobnì definovány v § 39 a § 44 zákona 155/95 Sb. o dùchodovém pojištìní. V § 39 odstavec 1 je uvedeno, že obèan je plnì invalidní, jestliže z dùvodu dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdìleèná èinnost nejménì o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení schopen soustavné výdìleèné èinnosti jen za zcela mimoøádných podmínek. Výèet zdravotních postižení umožòujících výdìleènou èinnost za zcela mimoøádných podmínek je uveden v pøíloze è. 3 vyhlášky è. 284/1995, kterou se provádí zákon o dùchodovém pojištìní. Patøí k nim napø. úplná nevidomost obou oèí, hemiplegie èi støední mentální retardace.

Èásteènì invalidní obèan

Obèan je èásteènì invalidní, jestliže se mu pro dlouhodobì nepøíznivý zdravotní stav: a) snížila jeho schopnost soustavné výdìleèné èinnosti nejménì o 33%, nebo b) znaènì ztížily obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení znaènì stìžujících obecné životní podmínky stanovuje pøíloha è. 4 vyhlášky è. 284/1995. Patøí k nim napø. oboustranná úplná hluchota, stavy po vynìtí hrtanu èi tìžké parézy dvou konèetin.

8

Pojmy plnì invalidní a èásteènì invalidní jedinec se vztahují pøedevším k možnosti pracovního uplatnìní a z toho plynoucího výdìlku. V zákonì o zamìstnanosti je pro osoby plnì invalidní používán také pojem osoby s t잚ím zdravotním postižením. Kromì plnì a èásteènì invalidních patøí dle tohoto zákona mezi osoby se zdravotním postižením osoby zdravotnì znevýhodnìné, pro nìž se døíve používalo oznaèení jedinci se zmìnìnou pracovní schopností. Za zdravotnì znevýhodnìnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkèní poruchu zdravotního stavu, pøi které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zamìstnání nebo jinou výdìleènou èinnost, ale její možnosti být nebo zùstat pracovnì zaèlenìna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatnì omezeny z dùvodu jejího dlouhodobì nepøíznivého zdravotního stavu.

Osoba zdravotnì znevýhodnìná

1.3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMÌSTNANOSTI K závazkùm, které si klade státní politika zamìstnanosti vzhledem k problematice zamìstnávání jedincù znevýhodnìných na trhu práce patøí pøijímání opatøení: • na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický pùvod, s obèany se zdravotním postižením a s dalšími skupinami obèanù, kteøí mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o pøístup k zamìstnání, rekvalifikaci, pøípravì k práci a ke specializovaným kurzùm, • pro zamìstnávání obèanù se zdravotním postižením a dalších skupin obèanù, kteøí mají ztížené postavení na trhu práce. Aktivní politika zamìstnanosti je souhrn opatøení smìøujících k zajištìní maximálnì možné úrovnì zamìstnanosti. Je zabezpeèována ministerstvem práce a sociálních vìcí a úøady práce, popø. dalšími spolupracujícími subjekty. Zákon o zamìstnanosti hovoøí v souvislosti s aktivní politikou zamìstnanosti o nástrojích a opatøeních, které se týkají i osob znevýhodnìných na trhu práce vèetnì zdravotnì postižených. V zákonu o zamìstnanosti jsou definovány následující nástroje aktivní politiky zamìstnanosti: a) rekvalifikace, jejímž prostøednictvím mùže uchazeè èi zájemce o zamìstnání, popø. zamìstnanec získat novou kvalifikaci èi rozšíøit rekvalifikaci stávající, b) investièní pobídky, kdy se u zamìstnavatele, jemuž bylo vydáno rozhodnutí o pøíslibu investièní pobídky, hmotnì podporuje vytváøení nových pracovních míst èi rekvalifikace nebo školení nových zamìstnancù, c) veøejnì prospìšné práce, jimiž se rozumí èasovì omezené pracovní pøíležitosti spoèívající zejména pøi údržbì veøejných prostranství, úklidu a údržbì veøejných budov a komunikací nebo jiných obdobných èinnostech, které vytváøí zamìstnavatel nejdéle na 12 po sobì jdoucích kalendáøních mìsícù, a to i opakovanì, k pracovnímu umístìní uchazeèù o zamìstnání, d) spoleèensky úèelná pracovní místa, která zamìstnavatel zøizuje na základì dohody s úøadem práce a obsazuje je uchazeèi o zamìstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnìní jiným zpùsobem, pøíspìvek na jeho zøízení mùže získat i uchazeè o zamìstnání za úèelem výkonu samostatné výdìleèné èinnosti, e) pøeklenovací pøíspìvek – mùže úøad práce poskytnout osobì samostatnì výdìleènì èinné, která obdržela pøíspìvek na spoleèensky úèelné pracovní místo; poskytuje se nejdéle 3 mìsíce v mìsíèní výši rovnající se polovinì èástky životního minima platného pro obèana staršího 26 let,

9

Nástroje aktivní politiky zamìstnanosti

f) pøíspìvek na dopravu zamìstnancù – poskytuje se zamìstnavateli, který zabezpeèuje každodenní dopravu svých zamìstnancù do a ze zamìstnání, mùže být udìlen i zamìstnavateli, který zajišuje dopravu svých zamìstnancù s t잚ím zdravotním postižením, g) pøíspìvek na zapracování, který mùže úøad práce poskytnout zamìstnavateli pøijímajícímu do pracovního pomìru uchazeèe o zamìstnání, jenž patøí mezi osoby znevýhodnìné na trhu práce, h) pøíspìvek pøi pøechodu zamìstnavatele na nový podnikatelský program. Opatøení aktivní politiky zamìstnanosti

Mezi opatøení aktivní politiky zamìstnanosti se øadí: a) poradenství, které provádìjí úøady práce za úèelem zjišování osobnostních a kvalifikaèních pøedpokladù fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostøedkování vhodného zamìstnání, pro volbu pøípravy k práci osob se zdravotním postižením a pøi výbìru vhodných nástrojù aktivní politiky zamìstnanosti, b) podpora zamìstnávání osob se zdravotním postižením prostøednictvím pracovní rehabilitace a podpory zøizování chránìných pracovních míst a chránìných pracovních dílen, c) cílené programy k øešení zamìstnanosti. K zamyšlení Jistì jste si všimli, že v zákonì o zamìstnanosti se èasto objevují pojmy zájemce a uchazeè o zamìstnání.

Zájemce o zamìstnání

Uchazeè o zamìstnání

Zájemcem o zamìstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostøedkování zamìstnání a za tím úèelem požádá o zaøazení do evidence zájemcù o zamìstnání kterýkoliv úøad práce na území Èeské republiky – této osobì úøad práce zprostøedkovává vhodné zamìstnání a mùže mu zabezpeèit rekvalifikaci. Uchazeèem o zamìstnání je fyzická osoba, která osobnì požádá o zprostøedkování vhodného zamìstnání úøad práce, v jehož správním obvodu má bydlištì, a pøi splnìní zákonem stanovených podmínek je úøadem práce zaøazena do evidence uchazeèù o zamìstnání. Podle § 25 odstavce 2 zákona o zamìstnanosti è. 435 se nemùže kromì jiných stát uchazeèem o zamìstnání fyzická osoba v dobì, po kterou je plnì invalidní podle § 39 odstavce 1 písmene a) (viz pøedchozí text). Jaké nástroje aktivní politiky zamìstnanosti (podle Z. o zamìstnanosti è. 435) mohou využít obèané se zdravotním postižením a existují zde výjimky? Jestliže ano, jaké a pro koho? Stát se ve své politice hlásí k zodpovìdnosti za vytváøení podmínek pro zamìstnávání osob se zdravotním postižením. Využívá k tomu aktivní politiku zamìstnanosti s cílem zajistit rovnováhu na trhu práce a podmínky pro rovnoprávný pøístup k pracovní pøíležitosti.

1.4 PRÁVO OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA ZAMÌSTNÁNÍ

Právo na zamìstnání

Podle Listiny základních práv a svobod, která je souèástí ústavního poøádku Èeské republiky, má každý obèan právo získávat prostøedky na své životní potøeby prací. Právo na práci je bìžnì chápáno jako právo na zamìstnání a povinnost státu podporovat zamìstnanost a vznik pracovních míst. Právo na zamìstnání je právo fyzické osoby, která chce a mùže pracovat a o práci se uchází, na zamìstnání v pracovnì-právním vztahu, na zprostøedkování zamìstnání a na poskytnutí dalších služeb stanovených zákonem o zamìstnanosti.

10

V zákonì o zamìstnanosti se v souvislosti s uplatòováním práva na zamìstnání fyzickými osobami zdùrazòuje rovné zacházení a zákaz diskriminace. Úèastníci právních vztahù, jako jsou fyzické osoby mající zpùsobilost být zamìstnancem, zamìstnavatelé a úøady práce a další právnické a fyzické osoby vykonávající èinnosti podle zákona o zamìstnanosti, jsou povinni zajišovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatòujícími právo na zamìstnání. Pøi uplatòování práva na zamìstnání je zakázána diskriminace z dùvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického pùvodu, národnosti, státního obèanství, sociálního pùvodu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, vìku, náboženství èi víry, majetku, manželského èi rodinného stavu atd. Není tedy možné, aby osoba se zdravotním postižením byla pøi ucházení se o zamìstnání odmítnuta jenom z dùvodu, že pro vykonávání práce potøebuje speciální podmínky apod. Pokud však dùvod pro odepøení zamìstnání spoèívá v povaze zamìstnání, pro kterou by obèan napø. z dùvodu svého zdravotního postižení nemohl práci vykonávat, není za diskriminaci považován.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace pøi uplatòování práva na zamìstnání

1.5 PODMÍNKY PRO ZAMÌSTNÁVÁNÍ LIDÍ ZNEVÝHODNÌNÝCH NA TRHU PRÁCE Zákon o zamìstnanosti specifikuje práva a povinnosti zamìstnavatelù vztahující se k zamìstnávání lidí se zdravotním postižením. Zamìstnavatel je oprávnìn požadovat od úøadu práce: • informace a poradenství v otázkách spojených se zamìstnáváním osob se zdravotním postižením, • souèinnost pøi vyhrazování pracovních míst zvláštì vhodných pro osoby se zdravotním postižením, • spolupráci pøi vytváøení vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, • spolupráci pøi øešení individuálního pøizpùsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. Zamìstnavatel má povinnost: • hlásit úøadu práce a vést evidenci pracovních míst zvláštì vhodných èi pøímo vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, • rozšiøovat podle svých podmínek možnost zamìstnávání osob se zdravotním postižením individuálním pøizpùsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, • spolupracovat s úøadem práce pøi zajišování pracovní rehabilitace , • vést evidenci zamìstnancù se zdravotním postižením a pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. Povinný podíl zamìstnávání osob se zdravotním postižením èiní u zamìstnavatele s více než 25 zamìstnanci 4 %. Pokud tento podíl neplní, pak by mìl tuto povinnost nahradit odebíráním výrobkù od zamìstnavatelù zamìstnávajících více než 50 % zamìstnancù se zdravotním postižením nebo zadáváním výrobních programù tìmto zamìstnavatelùm nebo odebíráním výrobkù chránìných dílen. Stát motivuje zamìstnavatele zamìstnávat osoby se zdravotním postižením v zákonì o zamìstnanosti také poskytováním státního pøíspìvku zamìstnavateli, který zamìstnává pøes 50 % zamìstnancù se zdravotním postižením. Výše pøíspìvku èiní 0,66 násobku prùmìrné mìsíèní mzdy za každou zamìstnanou osobu s t잚ím zdravotním

11

Spolupráce úøadù práce a zamìstnavatelù pøi zamìstnávání osob se zdravotním postižením

Povinnosti zamìstnavatelù v oblasti zamìstnávání osob se zdravotním postižením

postižením a 0,33 násobku za každou osobu se zdravotním postižením. Úèelem pøíspìvku je èásteènì kompenzovat zamìstnavatelùm zvýšené náklady související se zamìstnáváním obèanù se zdravotním postižením. Vedle uvedeného pøíspìvku na podporu zamìstnávání osob se zdravotním postižením poskytují úøady práce také pøíspìvek patøící k pobídkám k zamìstnávání osob s postižením pøíspìvky na vytvoøení chránìného pracovního místa nebo chránìné pracovní dílny. Tìmito opatøeními aktivní politiky zamìstnanosti se budeme zabývat v samostatné kapitole. Na druhé stranì vytyèuje i sankce. Pokud zamìstnavatel neplní žádnou z podmínek pro zamìstnávání lidí se zdravotním postižením, pak musí odvádìt do státního rozpoètu za každou takovou osobu 2,5 násobek prùmìrné mìsíèní mzdy... V hlavì šesté zákoníku práce zamìøené na péèi o zamìstnance je uvedena povinnost zamìstnavatelù umožòovat zamìstnancùm se zdravotním postižením získání èi zvyšování potøebné kvalifikace výcvikem nebo studiem.

1.6 PRACOVNÌ-PRÁVNÍ VZTAHY Zpùsobilost k pracovnìprávním vztahùm

Zpùsobilost fyzické osoby nabývat práv v pracovnì-právních vztazích a brát na sebe z tohoto vztahu plynoucí povinnosti upravuje § 11 Zákoníku práce. Za zpùsobilého se považuje: • fyzická osoba po dosažení 15 let vìku, pokud dokonèila povinnou školní docházku. • Fyzická osoba, která ukonèí povinnou školní docházku v pomocné škole pøed dosažením 15 let vìku, vzniká dnem ukonèení povinné školní docházky, nejdøíve však dnem dosažení 14 let vìku.

Vznik pracovnìprávních vztahù

Pracovnìprávní vztahy vznikají mezi zamìstnanci a zamìstnavateli. V obecné rovinì jsou upraveny v zákoníku práce. Zároveò jsou zde také formulována pravidla pro skupiny lidí znevýhodnìných ve smyslu jejich pracovní výkonnosti. Je to pøedevším z následujících dùvodù: • snížit negativní dopad znevýhodnìní jedince do jeho práv daných zákonem o zamìstnanosti, • zajistit takové podmínky, které z dùvodu znevýhodnìní pro výkon své práce potøebuje. Zamìstnavatel je povinen nepøipustit, aby zamìstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní zpùsobilosti. Zvláštní pozornost je v této souvislosti vìnována lidské dùstojnosti. Zákoník podtrhává, že ji nikdo nesmí za využití pracovnìprávního vztahu ponižovat. Pro vznik a realizaci pracovnì-právních vztahù jsou zákoníkem práce daná pravidla, která zohledòují i specifika a odlišnosti pro pracovnì-právní vztahy zdravotnì oslabených jedincù. Zvláštní pozornost je vìnovaná otázce lidské dùstojnosti uvnitø tìchto vztahù.

1.7 ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Pøevedení na jinou práci

Podmínky pro pøevedení na jinou práci jsou uvedeny v § 37 Zákoníku práce. Zamìstnavatel je povinen pøevést zamìstnance na jinou práci, jestliže: • zamìstnanec pro svùj zdravotní stav dlouhodobì pozbyl zpùsobilost konat dále dosavadní práci, • zamìstnanec práci konat nesmí pro onemocnìní nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,

12

• zamìstnanec pracující v noci na základì lékaøského posudku je uznán nezpùsobilým pro noèní práci a z dalších zákonných dùvodù. Pøi pøevedení zamìstnance na jinou práci musí zamìstnavatel zohlednit zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i jeho kvalifikaci. Problematiku výpovìdi ze strany zamìstnavatele øeší zákoník práce v § 46. Dùvody pro propuštìní zamìstnance mohou být: • nadbyteènost v souvislosti s reorganizaèními zmìnami, • zmìna zdravotního stavu, pro kterou zamìstnanec ztratil dlouhodobì zpùsobilosti konat dále dosavadní práci, • jestliže zamìstnanec pro svùj zdravotní stav práci konat nesmí – je ohrožen nemocí z povolání. Pøi výpovìdi zamìstnanci se zdravotním postižením, který není zabezpeèen dùchodem, proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, je zamìstnavatel takovému zamìstnanci povinen zajistit nové vhodné zamìstnání, a to podle potøeby i s pomocí svého nadøízeného orgánu. V tìchto pøípadech výpovìdní doba skonèí teprve tehdy, až zamìstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zamìstnancem nedohodne jinak.

Výpovìï daná zamìstnavatelem

Podle § 86 Zákoníku práce je zamìstnavatel povinen vytváøet podmínky, aby mohlo být vyhovìno žádostem zdravotnì postižených zamìstnancù o sjednání kratší pracovní doby než je stanovena týdenní pracovní doba. Kratší pracovní doba mùže být rozvržena do ménì pracovních dní. Obèané se zdravotním postižením patøí na trhu práce k nejvíce ohroženým. Proto je tøeba vìnovat této problematice velkou pozornost. Je tøeba si uvìdomit, že riziko zdravotního postižení existuje u každého jedince. V Èeské republice je asi 1 200 000 lidí se zdravotním postižením. Jeho negativní dùsledky v životì zdravotnì postiženého èlovìka lze zmírnit vstøícnými kroky a opatøeními, jimiž spoleènost umožòuje zlepšit kvalitu života tìchto lidí. Pøíležitost k samostatnosti prostøednictvím zamìstnávání tìchto lidí je jednou z cest k této kvalitì.

Kratší pracovní doba a jiná úprava pracovní doby

Kontrolní otázky 1. Proè je nezbytné vzdìlávat jedince znevýhodnìné na trhu práce v právní problematice? 2. V èem spoèívá zodpovìdnost školy pøi profesní pøípravì žákù znevýhodnìných na trhu práce? 3. V èem tkví rozdíl mezi pedagogickým a právním pojetím zdravotního postižení? 4. Jaké je obecné hledisko øešení právní problematiky v zamìstnávání osob se zdravotním postižením v ÈR? 5. Které právní normy øeší problematiku zamìstnávání osob se zdravotním postižením a v èem se liší? 6. Jak lze formulovat rozdíl mezi invalidním a èásteènì invalidním obèanem? 7. Jaký je rozdíl v pojetí termínu invalidní obèan a termínu osoba zdravotnì znevýhodnìná? 8. Co rozumíte pod pojmem osoba se zdravotním postižením znaènì ztìžujícím obecnì životní podmínky? 9. Co rozumíte pod pojmem aktivní politika zamìstnanosti? 10. Jaké využívá stát prostøedky k motivování firem pro vytváøení pracovních pøíležitostí pro osoby se zdravotním postižením? 11. Co rozumíte pod pojmem právo zdravotnì postižených na zamìstnání?

13

12. Proti jakému jednání potenciálního zamìstnavatele se mùže osoba se zdravotním postižením odvolat, když se uchází o zamìstnání? 13. Jaké formy pomoci pro pøístup k zamìstnání poskytuje stát osobám se zdravotním postižením? 14. Jaké má zamìstnavatel povinnosti pøi vytváøení pracovních pøíležitostí pro osoby se zdravotním postižením v obecné rovinì? 15. Kdy je jedinec zpùsobilý k nabývání pracovnì-právních vztahù? 16. Jaké jsou podmínky vzniku pracovnì-právních vztahù? 17. Jaké podmínky musí zamìstnavatel dodržovat pøi pøevedení osoby se zdravotním postižením na jinou práci? 18. Jaké mohou být dùvody k rozvázání pracovního pomìru? 19. Kdy mùže osoba se zdravotním postižením žádat o úpravu pracovní doby? Seznam použité literatury

HUTAØ, J.: Sociálnì právní minimum pro zdravotnì postižené. Praha : NRZP ÈR, 2003. Helios II: Economic integration of disabled people. European Comissioon, DGV, 1994. Legislation on the rehabilitation of people with disabilities. Strasbourg: Council of Europe Press, 1993. ZÁKONÍK PRÁCE, 65/1965 Sb. èástka 32 Sbírky zákonù roèník 1965 v platném znìní Zákon o zamìstnanosti 435/2004 Sb. Národní plán opatøení pro snížení negativních dùsledkù zdravotního postižení è. 493 ze dne 8. záøí 1993. Národní plán vyrovnávání pøíležitostí pro obèany se zdravotním postižením è. 256 ze dne 14. dubna 1998.

14