Problematika nezaměstnanosti pohledem osob s tělesným postižením

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky

Problematika nezaměstnanosti pohledem osob s tělesným postižením

Diplomová práce

Brno 2007

Autorka práce: Bc. Zuzana Brodová

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty MU a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Bílovicích nad Svitavou dne 16. 7. 2007

…………………………… Zuzana Brodová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své diplomové práce paní Lence Gulové za cenné podněty a rady při psaní této práce. Svým rodičům a rodině Kmuníčků za podporu a lásku.

OBSAH Úvod ............................................................................................. 6 TEORETICKÁ ČÁST................................................................ 8 1. Vymezení základních pojmů ................................................... 9 1.1 Tělesné postižení................................................................................. 9 1.1.1 Vliv tělesného postižení na utváření osobnosti ......................... 11 1.1.2 Somatické, psychické a sociální aspekty života s postižením ... 11 1.2 Nezaměstnanost lidí s tělesným postižením ..................................... 13 1.2.1 Jednotlivé typy nezaměstnanosti ............................................... 14 1.2.2 Aktuální situace na trhu práce v České republice...................... 15

2. Význam práce pro člověka s tělesným postižením................. 17 2.1 Faktory ovlivňující nezaměstnanost ................................................ 18 2.2 Postoj zdravotně postižených lidí k práci......................................... 20 2.3 Možnosti pracovního uplatnění osob s tělesným postižením ........... 21 2.3.1 Pracovní rehabilitace.................................................................. 22

3. Plány a zákonná opatření pro zlepšení postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce...................................... 23 3.1 Dělení osob se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti 25 3.1.1 Osoba plně invalidní – PID........................................................ 26 3.1.2 Osoba částečně invalidní – ČID................................................. 27 3.1.3 Osoba se zdravotním znevýhodněním – OZZ ........................... 27 3.2 Uchazeč a zájemce o práci (dle definice úřadu práce) ..................... 28 3.2.1 Uchazeč o zaměstnání................................................................ 28 3.2.2 Zájemce o práci ......................................................................... 29 3.3 Povinnost zaměstnávat...................................................................... 30 3.4 Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením ..................................................................... 31 3.4.1 Slevy na dani.............................................................................. 31 3.4.2 Příspěvky pro zaměstnavatele.................................................... 32 3.5 Návrhy řešení, koncepce státní politiky ........................................... 38

4

4. Příklad dobré praxe při pomoci se zaměstnáváním osob s tělesným postižením ............................................................ 40 4.1 Liga za práva vozíčkářů.................................................................... 40 4.1.1 Liga za práva vozíčkářů – projekty .......................................... 41 4.1.2 Agentura podporovaného zaměstnávání.................................... 42 4.1.2.1 Statistika Agentury PZ za rok 2006 ...............................................45 4.1.2.2 Nabídka podobných služeb ............................................................46

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................ 47 5. Výzkum .................................................................................. 48 5.1 Kvalitativní výzkum ......................................................................... 48 5.1.1 Etapy výzkumu .......................................................................... 49 5.1.1.1 5.1.1.2 5.1.1.3 5.1.1.4 5.1.1.5 5.1.1.6

Stanovení výzkumného problému .................................................49 Informační příprava výzkumu .......................................................50 Příprava výzkumných metod..........................................................50 Sběr a zpracování dat .....................................................................51 Interpretace údajů ..........................................................................51 Charakteristika výzkumného souboru............................................51

5.2 Vlastní výzkum – rozhovory s respondenty ..................................... 52 5.2.1 Pan Franta, 29 let ....................................................................... 52 5.2.2 Slečna Eva, 25 let ...................................................................... 56 5.2.3 Pan Bob, 57 let .......................................................................... 60 5.2.4 Paní Dana, 47 let ....................................................................... 62 5.2.5 Pan Václav, 34 let ...................................................................... 64 5.3 Analýza dat ....................................................................................... 66 5.3.1 Otevřené kódování .................................................................... 67 5.3.2 Selektivní kódování .................................................................. 71 5.4 Poznámky k výzkumu....................................................................... 73 5.5 Závěr výzkumu ................................................................................ 73 5.6 Kritická analýza ............................................................................... 74

Závěr .......................................................................................... 75 Resumé....................................................................................... 77 Seznam literatury...................................................................... 78 Seznam příloh............................................................................ 81 5

Úvod Ve své diplomové práci bych se ráda věnovala tématu, které vychází z mého profesního zaměření. Pracuji s lidmi s tělesným postižením, kteří hledají práci. Tito lidé mají přiznaný statut osoby se zdravotním postižením a z různých důvodů potřebují pomoc při hledání a udržení si práce.

Lidé s tělesným postižením jsou početnou skupinou lidí, která je často znevýhodněna na trhu práce. Nezaměstnanost skupiny osob se zdravotním postižením více než u jiných skupin může vést k sociální izolaci a exkluzi. Myslím, že právě téma nezaměstnanosti, sociální exkluze a dalších ohrožení skupiny lidí se zdravotním, potažmo tělesným postižením může být jedním z velkých témat sociální pedagogiky.

Nejdříve bych se v teoretické části práce zaměřila na definování základních pojmů, jako je osoba s tělesným postižením a nezaměstnanost, které tvoří hlavní jádro práce. Ráda bych zde nastínila také aktuální situaci na trhu práce. Dále bych zde ráda uvedla obecně význam práce a jaké jsou nejčastější důsledky nezaměstnanosti a převážně dlouhodobé nezaměstnanosti.

V práci se budu také věnovat dělení jednotlivých skupin zdravotně postižených, tak jak je vymezuje stát, a také motivujícím prvkům pro zaměstnavatele, které slouží jako pobídka pro zaměstnávání osob s tělesným postižením. V závěru této části práce se chci věnovat možnostem řešení pro zlepšení postavení osob s tělesným postižením na trhu práce ze strany neziskových organizací i snahou státu.

Počet lidí s nějakým typem zdravotního postižení v Evropské unii se odhaduje na 37 milionů, řada z těchto lidí je schopná a má zájem pracovat.1 Odhaduje se, že v České republice žije asi 1,2 milionu osob2 se zdravotním postižením. Statistiky hovoří o tom, že k 1. 1. 2003 žilo v ČR kolem 290 tisíc osob s vadou pohybového ústrojí a přes 33 tisíc osob, které ke svému pohybu používají vozík. V rámci Jihomoravského 1

Opatřilová, D., Zámečníková, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených, 2005. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online], [cit. 28. června 2007]. Dostupný z WWW: .

2

6

kraje bylo v roce 1997 přes 32 tisíc osob s vadami pohybového ústrojí a přes 3 tisíce osob na vozíku.3

Ne všichni chtějí nebo mohou pracovat. Přesto zde existuje velká skupina těch, kteří pracovat chtějí, ale z nejrůznějších důvodů nemohou práci sehnat a jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Účinná integrace těchto osob znamená také zvýšení sociální ochrany, míry zaměstnanosti i úrovně sociálního začleňování.

Tématem nezaměstnanosti zdravotně či tělesně postižených se již zabývalo mnoho prací. Já bych se ráda na tento problém zaměřila z pohledu lidí, kterých se to týká, tzn. jaké oni sami vidí důvody neúspěchu při hledání práce, jakým způsobem se snaží tento problém řešit, jak se vyrovnávají s nezaměstnaností a také jak vidí pomoc ze strany státu v otázce zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Pro svou práci využiji nejrůznější zdroje dostupné odborné literatury, statistiky a publikace ministerstva práce a sociálních věcí a také organizací, které se problematikou nezaměstnanosti osob se zdravotním, potažmo tělesným postižením zabývají. Využiji také elektronické verze dokumentů či článků, které se tomuto tématu věnují.

V praktické části práce se zaměřím na kvalitativní výzkum vzorku respondentů. S těmito bych ráda provedla rozhovory, které dále zpracuji a vyhodnotím. Respondenti budou osobami s tělesným postižením, které si hledají práci nebo ji již našly, ale po určitou dobu byly nezaměstnané.

V této práci se v hojném počtu budou střídat pojmy osoby se zdravotním postižením a osoby s tělesným postižením. Ve své práci bych se chtěla zaměřit na cílovou skupinu tělesně postižených, tedy nejen vozíčkářů, ale lidí po amputacích končetin, po DMO, operacích pohybového aparátu, apod. V současné době se lidé s jakýmkoli typem postižení souhrnně označují jako zdravotně postižení. Česká správa sociálního zabezpečení ani úřady práce jednotlivé typy postižení nerozlišují, takže veškeré statistické údaje informují o celkových počtech osob se zdravotním postižením.

3

Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, schválena usnesením vlády ČR ze dne 16. června 2004 č. 605, 2004.

7

TEORETICKÁ ČÁST

8

1. Vymezení základních pojmů V této kapitole se zaměřím na vymezení pojmu osoba s tělesným postižením, na jednotlivé druhy postižení a jakým způsobem mohou ovlivňovat život člověka. Tímto druhem postižení a vzděláváním jedinců s tělesným postižením se zabývá obor somatopedie. Mezi jedince se zdravotním postižením se řadí jak lidé nemocní, tak i zdravotně oslabení. V současné době se však spíše užívá termín zdravotní postižení i v širším smyslu, kdy se hovoří o osobách se zdravotním postižením, jako o osobách s jakýmkoliv typem postižení. Somatopedie spolu s dalšími obory tvoří vědní oblast speciální pedagogiky.4

1.1 Tělesné postižení Jako tělesně postižený je označován člověk, který má jakékoliv pohybové omezení. Společným znakem osob s tělesným postižením je omezení pohybu v důsledku přímého postižení pohybového ústrojí, např. amputací, deformacemi, vývojovými vadami, apod., nebo je pohyb omezen z jiných příčin, např. chorob srdečních, kostních, revmatických, které znemožňují či znesnadňují pohyb nemocného (Vítková, 2004).

Matoušek (2003) definuje tělesné postižení jako postižení, které může být buď vrozené, nebo získané a týká se pohybové nebo jiné orgánové soustavy. Omezuje člověka v běžných činnostech, hlavně v pohybu, a má vliv i na jeho psychickou rovnováhu, vztahy k druhým lidem i na pracovní uplatnění.

K nejčastějším typům tělesného postižení patří mozkové pohybové poruchy, které mohou vzniknout v raném dětství nebo v pozdějším věku při mozkových příhodách,

degenerativních

onemocněních

centrální

nervové

soustavy,

při

traumatických úrazech mozku, apod. (Vítková, 2004, Vágnerová, 2003). Dalším velmi závažným typem postižení je obrna míchy. Ta může nastat vlivem různých onemocnění, ale v současnosti je nejčastější příčinou poranění míchy v důsledku autohavárie nebo při sportu. Zachování pohyblivosti pak závisí na míře poškození míchy a místě zasažení. 4

Vítková, M. Somatopedické aspekty, 1999.

9

Pohybové postižení jako důsledek poruchy svalstva, tato porucha se projevuje zhoršením funkce svalové tkáně nebo jejím úbytkem. K dalším typům postižení patří rozštěp páteře, spinální dětská obrna. Časté jsou také deformace, které nastávají v důsledku nesprávného držení těla. Vznikají tak skoliózy a kyfózy páteře.

Příčiny vzniku zdravotního, resp. tělesného postižení mohou být různé. Podílejí se na nich genetické poruchy, ale i prenatálně, perinatálně a postnatálně působící vlivy vnějšího prostředí. Mohou také vzniknout následkem úrazu či onemocnění. Podle důsledků, které mají na život postiženého jedince, jeho rozvoj i subjektivně prožívanou zátěž, je dobré rozlišovat kategorie vrozených a později získaných postižení.

Vrozené, event. v raném věku získané postižení ovlivňuje ve větší míře vývoj dítěte, jež v důsledku postižení nemůže získat určité zkušenosti. Na druhé straně to pro něj není tak subjektivně traumatizující, neboť je na své postižení adaptováno. Uvědomuje si, že ostatní lidé mají jiné možnosti než ono, často však neví, jaké výhody by tím získalo. Později získané postižení představuje daleko větší psychické trauma. Člověk srovnává, uvědomuje si, co ztratil, a svůj nynější stav považuje za jednoznačně horší. Z objektivního hlediska však má výhodu zachování dřívějších zkušeností, které mu mohou být v životě užitečné a jež člověk s vrozeným postižením nemá.5

Vágnerová (2003, s. 19) k tomu říká: „Zdravotní postižení je trvalou vlastností jedince, která bývá sociálně nápadná a znevýhodňující. Vzhledem k tomu může být pro postiženého jedince zařazení do společnosti zdravých obtížné.“

Pohybové postižení je příčinou omezení samostatnosti, vzniká zde závislost na jiných lidech. Je překážkou pro získávání mnoha zkušeností a s tím souvisí omezení socializace. Závažnější pohybové postižení může mít za následek podnětovou, event. i citovou deprivaci. Již od počátku narušuje rozvoj všech psychických funkcí. Ve školním věku a dospívání patří k nejvýznamnějším problémům zařazení se do skupiny vrstevníků a přijetí vlastní identity. K tělesně postiženému člověku se vztahují obvykle nižší očekávání, bývá častěji podceňován, na druhé straně jsou jeho projevy ve větší míře tolerovány.

5

Vágnerová, M. Úvod do vývojové psychopatologie II, 2003.

10

Tělesné postižení je často i estetickým handicapem, dochází k neoprávněnému spojování tělesných nedostatků a špatných psychických vlastností (Vágnerová, 2003).

1.1.1 Vliv tělesného postižení na utváření osobnosti Tělesné postižení ovlivňuje celou osobnost jedince. Problémy začlenění těchto jedinců jsou různé, závisí to na typu i rozsahu závažnosti postižení, na individuálních zvláštnostech jednotlivců i osobnostních vlastnostech. Tělesné postižení ovlivňuje rozvoj všech funkcí, které jsou na těchto kompetencích závislé.

V tomto bodě je důležité rozlišovat postižení vrozené, případně získané v raném věku a postižení získané. Větší zátěž pro člověka představuje postižení získané během života. Člověk ví, oč přišel, srovnává nynější situaci s minulostí a bilancuje.

Na druhé straně takto postižený člověk již má osvojeny určité návyky a pracovní zkušenosti, dokáže se lépe přizpůsobit podmínkám např. na trhu práce. Lidé s vrozeným postižením inklinují spíše k závislosti na okolí, především na rodičích, mají menší rozhodovací schopnosti, nesnadno se orientují v nových situacích.

Významným prvkem je také schopnost sebeobsluhy postiženého člověka. Od míry soběstačnosti se rozvíjí další získávané kompetence. U tělesně postižených dětí je často překážkou jejich přiměřeného vývoje podnětová a zkušenostní deprivace. Postižení motoriky rukou negativně ovlivňuje vývoj sebeobsluhy i hry.6

1.1.2 Somatické, psychické a sociální aspekty života s postižením Důležitou součástí osobní identity se stává i profesní role. V případě jakéhokoliv typu postižení je však volba budoucího povolání značně obtížná. Vágnerová (2003) hovoří o tom, že často nejde o výběr, ale pouze o přijetí jediné varianty, kterou lze získat. Dospívající s nějakým typem postižení se častěji dostávají do situace, kdy je jejich představa či ideál neuskutečnitelný a realita značně neuspokojivá. Často bývají 6

Opatřilová, D., Zámečníková, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených, 2005.

11

vzhledem k malým zkušenostem dětštější, málo kritičtí, a přenechávají tak rozhodnutí o vlastní budoucnosti rodičům.

Vágnerová (2003, s. 16) hovoří o tom, že „člověk se získaným postižením musí najít nový smysl svého života, nový cíl svého směřování, a s tím souvisí i změna jeho životních hodnot, jeho sebepojetí. Choroba, event. úraz s trvalými následky obvykle rozbije původní identitu.“.

Život s vrozeným i získaným postižením má za následek řadu omezení, znevýhodnění, která jedince jeho životem provázejí. Jako specifika vlastní lidem s tělesným postižením Novosad a Novosadová (2000) uvádějí následující somatické, psychické a sociální aspekty: •

omezení či ztráta schopnosti lokomoce,

•

atypické pohybové stereotypy a koordinace pohybů,

•

značné narušení jemné motoriky,

•

zvýšená závislost na technických pomůckách či externí fyzické pomoci,

•

respektování dané životosprávy nebo zdravotních opatření,

•

citová a podnětová deprivace (zřejmá nebo latentní),

•

činnostní deprivace,

•

obtíže při zvládání procesu osamostatňování,

•

poruchy sebepojetí, např. zkreslení sebehodnocení,

•

emoční labilita, neodpovídající prožívání,

•

snížená sociabilita, izolovanost,

•

komunikační bariéry vznikající z důvodu spasticity nebo narušené funkce mluvidel, z důvodu nedostatečného sociálního učení či vlivem dalšího smyslového postižení (postižení zraku, sluchu, apod.),

•

problematické utváření sociálních vztahů,

•

nezkušenost v partnerských vztazích,

•

nedostatečná motivace,

•

zkreslené hodnocení zdravotně postiženého jedince sociálním okolím, jeho stigmatizace.

12

1.2 Nezaměstnanost lidí s tělesným postižením Práce zaujímá v životě člověka velmi důležité postavení. Jejím prostřednictvím se může dále rozvíjet, uspokojovat svou potřebu užitečnosti a ctižádosti. Přináší mu nejen hmotné statky, ale vytváří také možnost sociálních kontaktů s ostatními zaměstnanci, nadřízenými, apod.

Každý člověk má právo na práci. Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání. Podrobnosti stanoví zákon.7

Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu,

na zprostředkování

zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti.8

Mareš (1994, s. 16) správně uvádí, že „ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný“. Zaměstnání se vztahuje na práci, která je podložena smlouvou či dohodou a zahrnuje materiální odměnu za její výkon. Např. ale žena v domácnosti není v pracovněprávním vztahu, a přesto není brána jako nezaměstnaná a stejně tak i rentiér, jež nepracuje, nemůže být brán jako nezaměstnaný.

Při vymezení nezaměstnanosti vycházíme tedy z následujících podmínek:

7 8

–

člověk je schopný práce (věkem, zdravotním stavem, apod.),

–

usiluje o zaměstnání, ale

–

přes tuto snahu je stále bez zaměstnání.

Listina základních práv a svobod Srov. zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

13

Nezaměstnanost je stav, kdy člověk schopný práce a ochotný pracovat nemá placené zaměstnání (Matoušek, 2003). Mělo by s tím však souviset, že se s tímto stavem nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání.

1.2.1 Jednotlivé typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost lze také rozlišovat podle jejích příčin a dalších hledisek. Toto rozlišení je obecné a platí samozřejmě i pro osoby s tělesným či jiným typem postižení. Mareš (1994) rozlišuje několik druhů nezaměstnanosti:

1.

Frikční nezaměstnanost

Vyskytuje se na trhu práce v důsledku mobility pracovníků. Mezi pracovními místy běžně dochází k přesunům zaměstnanců. Jde o osoby, které ukončily pracovní poměr, případně jim skončil, a nyní si hledají nové zaměstnání. Může se také jednat o nezaměstnanost v případě osob nově vstupujících na trh práce. Tento typ nezaměstnanosti bývá označován jako „lidé mezi dvě zaměstnáními“, čímž se vysvětluje přechodnost tohoto stavu nezaměstnanosti.

2.

Strukturální (technologická) nezaměstnanost

V tomto případě se jedná o zánik neprosperujících institucí a podniků, eliminaci určitého odvětví, v jehož důsledku může zaniknout celá řada povolání s nimi spojených. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti bývá vysoký výskyt počtu nezaměstnaných a současně i výskyt velkého počtu pracovních míst. Mění-li se struktura ekonomiky, neodpovídá kvalifikace a zkušenosti propouštěných pracovníků požadavkům na nová pracovní místa.

3.

Sezonní nezaměstnanost

Je vyvolána nízkou poptávkou po pracovní síle v závislosti na ročním období. Např. v zimním období je značný útlum v oblasti stavebnictví. Sezonní nezaměstnaností bývají postihovány i služby, zejména spojené s turistikou, a charakteristická je také pro zemědělství.

14

4.

Skrytá nezaměstnanost

Do skryté nezaměstnanosti jsou zařazováni lidé, kteří nejsou registrováni jako nezaměstnaní a práci si nehledají. Značnou část této skupiny tvoří ženy v domácnosti nebo mladiství, kteří buďto na práci rezignovali, nebo si ji vyhledávají prostřednictvím neformálních sítí, přes známé, rodinu, nebo přímo u zaměstnavatelů.

Mareš (1994) hovoří také o neúplné nezaměstnanosti, tj. existenci pracovníků, kteří pracují na snížený úvazek, popř. se jedná o sdílení pracovního místa více osobami. Nepravá nezaměstnanost zahrnuje pracovníky, kteří si práci nehledají a spíše se snaží v maximální možné míře čerpat nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Snahou společnosti i sociálního státu je změřit míru nezaměstnanosti, která se v dané zemi či regionu vyskytuje, a nejrůznějšími prostředky aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti přispívat k jejímu snižování. V případě velké míry nezaměstnanosti, případně dlouhodobé nezaměstnanosti, tento stav znamená pro společnost značnou finanční zátěž a dlouhodobá nezaměstnanost se také ve značné míře podílí na vzniku chudoby.

1.2.2 Aktuální situace na trhu práce v České republice Míra nezaměstnanosti se v České republice ke konci roku 2006 pohybovala kolem 7,7 %9. Jedná se však pouze o počty nezaměstnaných, kteří byli registrováni na příslušných

úřadech

práce.

Míra

nezaměstnanosti

v

jednotlivých

okresech

Jihomoravského kraje se velmi liší. Podstatný rozdíl je již mezi mírou nezaměstnanosti v okrese Brno-město a Brno-venkov, kde se liší až o více než 2 %.

Celkově lze říci, že ve sledovaném období (polovina roku 2006–1. čtvrtletí roku 2007) míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a okresech Brno-město a Brnovenkov stále klesala. Výjimku tvoří pouze měsíc leden, kdy míra nezaměstnanosti opět

9

Dušánková, O., et al. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006 [online], a [cit. 2. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/stro2006.pdf>.

15

na chvíli stoupla, lze to snad přičíst jednak sezonní nezaměstnanosti a také ukončení pracovních poměrů na dobu určitou ke konci roku.10

Zajímavé může být také porovnání celkového počtu registrovaných osob se zdravotním postižením na úřadech práce, počtu vhodných míst pro tyto osoby a zároveň také počtu osob se zdravotním postižením, které připadají na jedno volné místo.11 I zde je vidět pokles počtu registrovaných osob se zdravotním postižením na úřadech práce v ČR (opět s výjimkou měsíce ledna 2007) a zároveň stoupající počet vhodných pracovních míst. Je otázkou, zda tomuto napomohl zákon o zaměstnanosti, či nový Zákoník práce, který ukládá zaměstnavatelům povinnost hlásit volná pracovní místa na úřady práce a zároveň informovat o vhodných pracovních místech pro zdravotně postižené.

Pro dokreslení celé situace připojuji také statistické vyhodnocení údajů týkajících se registrovaných uchazečů o zaměstnání z řad osob se zdravotním postižením v Jihomoravském kraji a vybraných okresech, konkrétně Brno-venkov a Brno-město. Je zde také detailněji rozlišen statut osoby se zdravotním postižením na osoby plně invalidní, částečně invalidní a zdravotně znevýhodněné.12

10

Srov. příloha č. 2. Srov. příloha č. 2. 12 Srov. příloha č. 2. 11

16

2. Význam práce pro člověka s tělesným postižením Co je to práce? Tělesná nebo duševní činnost, která je zaměřena na výdělek a uspokojení potřeb člověka. Vede k určitému cíli, pomáhá člověku k seberozvoji a seberealizaci, napomáhá sociálnímu kontaktu, apod.

Podle Novosada (in Opatřilová, Zámečníková, 2005) spočívá význam práce v rovině: •

existenční a materiální (patří sem odměna, mzda, uspokojení osobních potřeb, pochopení ceny a hodnoty lidské práce, chápání času, prostoru a energie),

•

rozvojové a tvořivé (jedná se o rozvoj duševních a tělesných schopností, realizaci představ o světě a produktech lidské činnosti),

•

kooperační a socializační (svou prací člověk navazuje na práci jiných lidí, spolupracuje s nimi, učí se ostatní respektovat a komunikovat s nimi),

•

estetické a kulturní (řadíme sem reflexi individuálních estetických kritérií, uměleckou tvorbu, kulturu společnosti),

•

relaxační (tato odvádí od jednostranné zátěže a psychického napětí, nabízí příležitost k činnostem, které emocionálně obohacují).

Náhlá ztráta zaměstnání je v naší kultuře velkým zásahem do života, může být dokonce velmi traumatizujícím existenciálním zážitkem. Je tomu tak i přesto, že člověk může žít slušný život i bez odměny za práci, díky garantovanému životnímu minimu a dávkám státní sociální podpory. Nedobrovolná ztráta zaměstnání má negativní sociální, psychologické i zdravotní důsledky. Dlouhodobou nezaměstnaností člověk ztrácí smysl života, omezují se sociální kontakty s přáteli i spolupracovníky. Člověk pociťuje strach z budoucnosti, později začíná pochybovat i o vlastních schopnostech. Ztráta zaměstnání tak pro člověka znamená stresující životní událost.13 Na příkladu výzkumu ze 30. let 20. století Mareš (1994)14 poukazuje na důsledky nezaměstnanosti pro jedince:


narušení struktury denního rozvrhu a vůbec vnímání času, deprivace z absence pravidelných činností,

13

Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, s. 75–76. Srovnej Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, s. 175–201. 14

17




sociální izolace vyplývající z redukce sociálních kontaktů,




ztráta účasti na cílech širších skupin i společenství,




ztráta statusu či prestiže a důsledky této ztráty pro identitu a sebeúctu jedince,




rozklad rodinných vztahů a změna postavení nezaměstnaného jedince v rodině,




ztráta hodnot a respektu k autoritám, vydělování se z hlavního proudu společnosti.

Obecně lze důsledky nezaměstnanosti rozdělit na ekonomické a sociální. Důsledky pro každého jednotlivce mohou být různé, závisí na jeho prožívání, postojích.

2.1 Faktory ovlivňující nezaměstnanost Důležitým faktorem podle Buchtové a kol. (2002) je věk jedince, neboť obtížněji se se ztrátou zaměstnání a tím spojenou ztrátou jistého výdělku vyrovnávají jedinci, kteří cítí odpovědnost za finanční situaci rodiny a udržení určitého životního standardu. S věkem se také pojí schopnost a možnost znovunalezení vhodného zaměstnání. Lidé staršího věku obtížněji hledají nové uplatnění a mají větší potíže zaučit se v novém zaměstnání.

Dalším významným faktorem je pohlaví toho, kdo ztratil zaměstnání. Ztratí-li práci žena, nahlíží se na to jinak než na ztrátu zaměstnání živitele rodiny. Navíc ženy se dokáží snadněji seberealizovat i v domácnosti a péči o rodinu. Kvalifikace, stejně jako věk, hraje podstatnou roli při hledání nového zaměstnání, protože nekvalifikovaní snadněji přicházejí o práci a také ji obtížně znovu nalézají. Délka nezaměstnanosti rovněž ovlivňuje schopnost jedince vyrovnat se se ztrátou zaměstnání, aktivní hledání práce nové i její nalezení.

U lidí se zdravotním postižením vystupují do popředí problémy nejen ekonomické, sociální a psychické, ale také problém pocitu lidské důstojnosti. Menší možnosti uplatnění mají vzhledem k sílícímu důrazu na produktivitu práce. Doba jejich registrace na úřadech práce mnohokrát převyšuje evidenci lidí bez zdravotního postižení.

18

Souvislost mezi nezaměstnaností a zhoršeným zdravotním stavem jedinců zkoumalo mnoho studií. Z rozsáhlého výzkumného šetření vyplynuly 3 významné závěry:15 1. Nezaměstnaní vykazují vyšší hladinu psychické nepohody, deprese a úzkosti. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojená s další redukcí zdraví a pohody, zejména u lidí středního věku, zatímco starší a mladší věkové skupiny se stabilizují rychleji. 2. Nezaměstnanost není prožívána všemi stejně. Lidé s větší oddaností své práci většinou vykazují horší duševní zdraví během ztráty zaměstnání. Nezaměstnaní muži středního věku trpí většími psychickými problémy než mladší a starší skupiny, což je odrazem jejich vyšší odpovědnosti a finančních závazků vyplývajících z jejich role v rodině. 3. Schopnost člověka vyrovnat se se ztrátou práce závisí také na tom, jakou hodnotu tomuto zaměstnání připisoval. Psychické zdraví také pozitivně ovlivňuje četnost mezilidských kontaktů, míra emocionální opory okolí, apod.

K překonání náročného období ztráty zaměstnání mohou pomoci různé strategie. Buchtová a kol. (2002) uvádí následující: •

Neztrácet naději a nepodléhat tlaku nepříznivé situace. Člověk se nesmí nechat odradit neúspěchy a odmítnutími při hledání práce. Důležité je vážit si sebe, života a uchovat si zdravou sebedůvěru.

•

Naplánovat si pravidelné denní aktivity. Zejména péči o sebe sama, rozšiřování kvalifikace a získávání dovedností, pěstování koníčků a sociálních kontaktů.

•

Rozšířit si právní vědomí a dobře znát práva a povinnosti nezaměstnaného. Vědět, že po skončení pracovního poměru má člověk právo na pracovní posudek, právo na zprostředkování pracovního uplatnění, právo na rekvalifikaci, na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, případně dávky sociální péče.

•

Neuzavírat se do sebe, ale sledovat dění kolem sebe, udržovat neustálý kontakt s trhem práce a s širším sociálním okolím. Zde může nezaměstnaný získat informace o možnosti zaměstnání.

•

15

Na přechodnou dobu si najít práci i méně placenou.

Buchtová, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém, 2002, s. 104.

19

•

Důsledně pečovat o své zdraví. Obavy ze ztráty práce anebo nezaměstnanost často provází pocity úzkosti, smutku, deprese. Nepříznivé duševní stavy lze zmírňovat přiměřeným tělesným cvičením, relaxací.

2.2 Postoj zdravotně postižených lidí k práci „…pracovní uplatnění je jedním z prioritních cílů speciálně-pedagogické podpory lidí s postižením. Pokud jedinec nemá možnost vlastní seberealizace, ztrácí motivaci k práci na sobě, k překonávání překážek, ke vzdělávání a profesní přípravě, potažmo k odbornému růstu. Nutno zde vyzdvihnout důležitost týmové spolupráce při přípravě a volbě konkrétního postupu a realizace profesní přípravy.“16

Postoj zdravotně postižených k práci velmi dobře shrnuje Vysokajová (2000, s. 121). Píše, že „práce není pro většinu zdravotně postižených pouze zdrojem obživy, ale zároveň prostředkem seberealizace s výrazným sociálně rehabilitačním účinkem. Je pro ně důležitá především po stránce psychické a podmiňuje jejich pocit celkové společenské integrace.“.

Z výzkumů také vyplývá, že lidé se zdravotním postižením upřednostňují práci v kolektivu lidí bez zdravotního postižení nebo s menším procentem takto postižených. Lépe tak vzdorují depresivním pocitům, jež se mohou objevit v kolektivech, kde jsou pouze zdravotně postižení. Navíc často považují přechod do chráněných dílen za určitou sociální degradaci. Přednost těmto dílnám dávají spíše lidé s vrozeným zdravotním postižením, nikoliv se získaným.

Uchází-li se člověk s tělesným postižením o práci, často je handicapován hned dvakrát. Samozřejmě je nutno odlišovat člověka od člověka, svou roli také hraje, zda je postižení vrozené, či získané a další faktory. Novosad, Novosadová (2000) mluví tedy o handicapu: a) primárním – člověk je handicapován svým zdravotním stavem a společenským náhledem na jeho postižení, 16

Opatřilová, D., Zámečníková, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených, 2005, s. 9.

20

b) sekundárním – nedostatky v určitých sociálních dovednostech, které se projevují v: •

neschopnosti napsat správně životopis a umět „prodat“ to, v čem je člověk dobrý, co umí,

•

nízkém sebehodnocení,

•

častém neovládání pravopisu, který negativně působí na „image“ člověka,

•

neschopnosti efektivní komunikace, což brání vyjasnění stanovisek, možností a omezení,

•

nezvládnutí sebeprezentace,

•

nedostatečné přípravě na vstupní pohovor, kdy často nic neví o firmě či práci, o kterou se uchází.

2.3 Možnosti

pracovního

uplatnění

osob

s tělesným

postižením Obvyklou možností uplatnění u osob, které nemají žádné zdravotní postižení, je práce na otevřeném trhu práce.17 Tato možnost však není dostupná všem zdravotně postiženým. Zejména u tělesně postižených nejsou stále přizpůsobeny všechny budovy jako bezbariérové a zaměstnavatelé často nejsou ochotni tyto prostory upravovat.

Další z možností uplatnění či formy podpory státu nebo neziskových organizací jsou: •

Chráněné dílny a chráněná pracovní místa;

•

rekvalifikace – rozumí se jí získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání, který je evidován na úřadu práce. Rekvalifikace znamená získání nových znalostí a dovedností, které by uchazeči měli napomoci snáze se uplatnit při hledání práce;

•

podporované zaměstnávání, o kterém se více rozepisuji v kapitole č. 4.2.1;

•

pracovní rehabilitace.

17

Pojmem „otevřený trh práce“ se míní všechna pracoviště zaměstnavatele, kde většina pracovníků nemá zdravotní postižení ani nejsou jinak znevýhodněni na trhu práce, tzn. nepatří do skupiny na trhu občanů, kteří potřebují zvláštní pomoc. Převzato z: Česká unie pro podporované zaměstnávání [online], [cit. 28. června 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.unie-pz.cz/index.php/pz/14>.

21

2.3.1 Pracovní rehabilitace Světová zdravotnická organizace (WHO)18 definuje obecně rehabilitaci jako „…souhrn všech opatření potřebných k zařazení nebo návratu postiženého člověka do společenského prostředí a do života. Z definice vyplývá, že cíle rehabilitace jsou široké. Na řešení otázek rehabilitace se musí podílet celá společnost.“. Rehabilitace staví na možnostech člověka s postižením. Zahrnuje opatření a metody, jež mají pomoci lidem s postižením zařadit se do běžného života.

Ucelená rehabilitace má několik vzájemně propojených složek. Jedná se o rehabilitaci léčebnou, psychologickou, sociální, pedagogickou a v neposlední řadě o rehabilitaci pracovní, o níž se více rozepíši.

Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) definuje pracovní rehabilitaci jako souvislou činnost, která je zaměřena na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad práce.

Zahrnuje zejména poradenskou činnost, jež se zaměřuje na volbu povolání, zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Pracovní rehabilitace může probíhat již tehdy, kdy je člověk práceneschopný. Úřad práce společně s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace, který schvaluje odborná pracovní skupina na úřadu práce.

Co se týče současného stavu, úřady práce tento nástroj téměř nevyužívají. Jedinou světlou výjimkou je Úřad práce v Písku (alespoň v roce 2006). Ostatní úřady práce využívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které pro ně nejsou tak časově a administrativně náročné.

18

Novosad, L., Novosadová, M. Ucelená rehabilitace lidí se zdravotním, zejména somatickým postižením: uvedení do problematiky, 2000.

22

3. Plány a zákonná opatření pro zlepšení postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce Vládní výbor pro zdravotně postižené občany je poradním orgánem vlády České republiky pro problematiku podpory zdravotně postižených občanů. Zabývá se problémy, které nemůže samostatně vyřešit jediný resort. Cílem Vládního výboru je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro zdravotně postižené občany ve všech oblastech života společnosti. Vládní výbor spolupracuje na přípravě Národního plánu pomoci zdravotně postiženým občanům, Národního plánu opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, atd.19.

Podmínky zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jejich úprava jsou obsaženy i v dalších analytických a koncepčních dokumentech vlády ČR. Jedná se např. o Národní plán zaměstnanosti, Národní akční plán sociálního začleňování, atd.

Cíle a úkoly týkající se zaměstnanosti vypracovává na konkrétní období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Národní akční plán zaměstnanosti slouží jako nástroj realizace politiky zaměstnanosti a obsahuje řadu konkrétních opatření o působnosti resortů s celkovým cílem zvýšit zaměstnanost.

Uvedené národní plány a koncepce se snaží v určitém časovém horizontu stanovit a také samozřejmě plnit jednotlivé úkoly a cíle. K takovým cílům patří např. následující:20

1. Zajistit zaměstnanost co největšího počtu občanů se zdravotním postižením. 2. Kdekoliv je to možné, uplatnit občana se zdravotním postižením na volném trhu práce.

3. Pro občany se zdravotním postižením, kteří se na volném trhu práce uplatnit nemohou, zajistit pracovní příležitosti zvýhodněním organizací zaměstnávajících převážně občany se zdravotním postižením. 19

Vládní výbor pro zdravotně postižené občany [online], [cit. 2. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/cs/rvk/vvzpo/uvod.html >. 20

Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení [online], [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/npo93.pdf >.

23

4. Pro občany se zdravotním postižením, jejichž pracovní výkon je zcela nesouměřitelný s výkonem zdravých pracovníků, podporovat rozvoj pracovních příležitostí v rámci tzv. chráněné práce.

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření, kterými se stát snaží dosáhnout co nejvyšší úrovně zaměstnanosti. Financuje ji ze státního rozpočtu a jejím prostřednictvím podporuje vznik nových pracovních míst také pro zdravotně postižené. Nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je celá řada. Není nutné zde všechny vyjmenovat, zaměřila bych se spíše na ty, které mohou být využity právě pro podporu uplatnění osob s tělesným postižením.

Pro řadu lidí je obtížné se orientovat v problematice státní správy v oblasti politiky zaměstnanosti, neznalost může způsobit i řadu obtíží. V evropských systémech se počítá s tím, že občan nemusí vědět, který úřad je pro vyřízení jeho žádosti kompetentní, a pomocí různých nástrojů je před neznalostí ochráněn. V našem právním systému se však uplatňuje zásada, že neznalost zákonů neomlouvá.21

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti vykonávají v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a úřady práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: •

řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení, řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

•

zajišťuje činnosti související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení, činnosti vyplývající z mezinárodních smluv, apod.,

•

zřizuje posudkové komise k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů.

Úřady práce jsou podřízeným orgánem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: •

vedou evidenci osob se zdravotním postižením,

•

těmto osobám poskytují poradenskou službu pro volbu povolání,

•

zabezpečují pracovní rehabilitaci,

21

Hutař, J. in Opatřilová, D., Zámečníková, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených, 2005.

24

•

finančně podporují tvorbu nových pracovních míst, chráněných dílen a chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,

•

sledují a vyhodnocují stav na trhu práce,

•

informují občany o možnosti získat zaměstnání, o odborné přípravě a rekvalifikacích.

3.1 Dělení osob se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti V dřívějším členění se pro potřeby rozlišení osob se zdravotním postižením používal termín osoba se změněnou pracovní schopností (ZPS) a osoba se ZPS s těžším zdravotním postižením.

Podle aktuálního zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 je občanem se zdravotním postižením osoba, jež má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu možnost pracovat, ale její možnost vykonávat dosavadní povolání nebo využít svou kvalifikaci je omezena z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ten je definován jako nepříznivý stav, který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje fyzické, smyslové a psychické schopnosti, a tím omezuje i možnost výdělečné činnosti.

Členění je pak následující. Obecným a všezahrnujícím pojmem je osoba se zdravotním postižením, který se dále dělí na:

Osoba se zdravotním postižením

Osoba s těžším zdravotním postižením (plně invalidní)

Osoba částečně invalidní

25

Osoba se zdravotním znevýhodněním

3.1.1 Osoba plně invalidní – PID Osoba s těžším zdravotním postižením má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stala plně invalidní a získala potřebnou dobu pojištění. Tato doba pojištění se nevyžaduje, jestliže plná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Existují dva typy plného invalidního důchodu. Přidělený typ důchodu je vždy možno zjistit z Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu, které vydává příslušná správa sociálního zabezpečení:

1. podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: • jestliže schopnost výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 %, • výdělek není limitován žádným stropem, • možnost registrace na ÚP pouze jako zájemce o práci.

2. podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: • nejsou žádná omezení, co do výše výdělku ani rozsahu pracovní doby, • možnost registrace na ÚP jako uchazeč o zaměstnání.

Lidé s plným invalidním důchodem se často obávají, že pokud začnou pracovat, může jim být důchod odebrán. V zákoně se o této možnosti sice nic nepraví, ale skutečnost může být odlišná. Přesto dle vyjádření České správy sociálního zabezpečení, ať má člověk přiznaný důchod podle písmene a) nebo b), může svůj zbylý pracovní potenciál využívat podle svého vlastního uvážení. Samotný výkon zaměstnání nemůže mít za následek odnětí nároku na plný invalidní důchod. Orgánům sociálního zabezpečení nepřísluší rozhodovat o tom, zda se může jednat o zaměstnání trvalé či příležitostné. Obecně lze říci, že k oduznání plné invalidity dochází zejména v případě významného zlepšení zdravotního stavu anebo jeho dlouhodobé příznivé stabilizace, která je spojena s obnovením výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu.

26

3.1.2 Osoba částečně invalidní – ČID Tento typ důchodu je přiznán, jestliže se člověk stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se jedná o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Předpokládá se souběh výdělku, proto pokud poživatel nepracuje, měl by se rozhodně zaevidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. •

částečně invalidní je člověk, jehož schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 33 % až 65 %,

•

pojištěnec je částečně invalidní i tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh těchto postižení stanoví příloha č. 4 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb.

3.1.3 Osoba se zdravotním znevýhodněním – OZZ Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 67 odst. 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

27

3.2

Uchazeč a zájemce o práci (dle definice úřadu práce) Zákon o zaměstnanosti rozlišuje 2 typy registrovaných osob na úřadech práce.

Vymezuje, zda se jedná o registraci osoby jako uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o práci. Od tohoto vymezení se dále odvíjí nabídka poskytovaných služeb úřadem práce a nárok na podporu v nezaměstnanosti těmto osobám.

3.2.1 Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba: •

která osobně požádá o zprostředkování zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání,

•

uchazeč o zaměstnání může požádat úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z vážných důvodů skutečně zdržuje.

Uchazeč o zaměstnání má právo: •

na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání a poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí,

•

na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek,

•

na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje,

•

na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.

Uchazeč o zaměstnání je povinen: •

poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny,

•

sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře,

28

•

podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace, poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní způsobilosti,

•

oznámit úřadu práce nejpozději do osmi kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, dále důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit.

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání: • do 50 let věku 6 měsíců, • od 50 do 55 let věku 9 měsíců, • nad 55 let věku 12 měsíců.

3.2.2 Zájemce o práci Zaregistrovat se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání nemůže osoba se zdravotním postižením, která je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Může pouze požádat o registraci jako zájemce o práci, a nemá tedy nárok na hmotnou podporu v nezaměstnanosti.

Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Rekvalifikaci může zájemci zabezpečit pouze úřad 29

práce, v jehož správním obvodu má zájemce bydliště. Zájemce o zaměstnání nemá nárok na hmotnou podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě žádosti zájemce o zaměstnání, nebo v případě, že zájemce neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří.

3.3 Povinnost zaměstnávat Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. existuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením pro každého zaměstnavatele, který zaměstnává více než 25 pracovníků. Tento povinný podíl činí 4 % z celkového počtu pracovníků. Pro splnění této povinnosti se zaměstnavatelům nabízí 3 možnosti:

1. zaměstnat osobu se zdravotním postižením, 2. odebrat výrobky nebo služby chráněných dílen, 3. odvést povinný peněžní podíl do státního rozpočtu. Pro srovnání může být zajímavá následující tabulka, kde je uveden počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které musí zaměstnavatel zaměstnat, nebo peněžní odvod do státního rozpočtu a v neposlední řadě také finanční obnos, za který musí odebrat výrobky od chráněných dílen. musíte buď Při počtu nebo odebrat ročně nebo zaplatit zaměstnat zaměstnanců výrobky chráněných osoby se ZP ročně odvod (přepočteném) dílen za (počet) 25

1

49 088 Kč

137 445 Kč

50

2

98 175 Kč

274 890 Kč

100

4

196 350 Kč

549 780 Kč

200

8

392 700 Kč

1 099 560 Kč

300

12

589 050 Kč

1 649 340 Kč

Pozn. Orientační tabulka pro rok 200722. 22

Agentura podporovaného zaměstnávání [online], [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.ligavozic.cz/index.php?akce=80 >.

30

3.4 Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením Na druhou stranu se stát snaží zaměstnavatele motivovat i pozitivně – různými příspěvky a výhodami.23

Zaměstnavatelům, kteří se rozhodnout zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, může příslušný úřad práce, v některých případech Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přispět na činnost spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Podmínky a výše příspěvků jsou odvozeny od druhů příspěvků, zákonných úprav, rozpočtu a situace na trhu práce. Podmínky, které omezují poskytnutí finančních výpomocí ze strany úřadů práce a ministerstva, jsou následující:


Ke každé písemné žádosti zaměstnavatele o kterýkoliv z příspěvků musí být doložena tzv. bezdlužnost, tj. že tento zaměstnavatel nemá nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění nebo na daních. Dotace se nepřizná ani v případech, kdy zaměstnavatel nabízí uchazeči nižší mzdu, než je minimální mzdový tarif. Zaměstnavatel – příjemce dotací nebo příspěvků – musí souhlasit s tím, že v rámci veřejného přístupu k informacím podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mohou být informace o subjektu a výši dotací zveřejňovány.


Veškeré výhody a příspěvky může zaměstnavatel využívat pouze v případě, když s osobou se zdravotním postižením uzavře pracovní smlouvu. Netýká se to tedy dohod konaných mimo pracovní poměr (Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti).

3.4.1 Slevy na dani Slevy na dani, které zákon o daních z příjmů (§ 35 zákona č. 586/1992 Sb.) umožňuje uplatnit, jsou dvojího druhu: •

První sleva je sleva poskytovaná zaměstnavateli za to, že zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením a zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Na

23

Ke zpracování těchto výhod a příspěvků jsem využila publikaci Agentury podporovaného zaměstnávání Ligy za práva vozíčkářů – Informace pro zaměstnavatele.

31

každého z nich se uplatňuje různá výše slevy (§ 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona o daních z příjmů). V zásadě jde o částku 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením (bez TZP) a 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením: přitom se však vychází z jejich přepočteného počtu. •

Druhou je sleva náležející zaměstnavateli (právnické osobě), který zaměstnává více než 25 zaměstnanců a podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců (§ 35 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů).

Zvýhodnění některých uchazečů v obchodní veřejné soutěži Podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, může dojít ke zvýhodnění uchazečů proti ostatním účastníkům soutěže, kteří plní uvedeným zákonem stanovenou podmínku. Účastní-li se obchodní veřejné soutěže dodavatel zaměstnávající nad 50 % občanů se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, musí být nabídková cena předložená touto osobou hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 % (§ 87 zákona č. 40/2004 Sb.).

3.4.2 Příspěvky pro zaměstnavatele Podmínky poskytování příspěvků pro zaměstnavatele upravuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále jen „zákon“):

a) společensky účelná pracovní místa, b) chráněná pracovní dílna, c) chráněné pracovní místo, d) příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

a) Společensky účelná pracovní místa – § 113 zákona Jedná se o pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s ÚP a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem – tj. zejména z kategorie uchazečů o zaměstnání, 32

kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (dle § 33 zákona o zaměstnanosti).

Možnosti zřízení společensky účelných pracovních míst s příspěvkem ÚP (na zřízení 1 místa lze poskytnout pouze jeden druh příspěvku):

1. Vyhrazená pracovní místa – příspěvek na mzdu Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, se poskytuje formou částečné nebo plné úhrady vyplacených – tj. vynaložených mzdových nákladů na umístěného uchazeče o zaměstnání, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu na zaměstnance. •

Příspěvek se vztahuje na osobu v evidenci úřadu práce.

•

Příspěvek není nárokový.

•

Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel uchazeče uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a), b), c) a f) (osoba se zdravotním postižením, fyzická osoba do 25 let, absolventi VŠ do 30 let, fyzické osoby starší 50 let), může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

•

Příspěvek může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

2. Jednorázový příspěvek na zřízení nového pracovního místa Jednorázový příspěvek na zřízení nového společensky účelného pracovního místa u zaměstnavatele slouží k vybavení pracoviště nebo k zakoupení pracovních pomůcek či k vybavení pracoviště, které jsou pro budoucího zaměstnance potřebné k výkonu jeho práce (nářadí, kancelářské potřeby, nábytek, PC + software apod.). •

Příspěvek se vztahuje na osobu v evidenci úřadu práce.

•

Příspěvek není nárokový.

33

•

Délka poskytování příspěvku není omezena. Doporučená délka poskytování příspěvku je 12–24 měsíců.

•

Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, bude zpracován odborný posudek.

b) Chráněná pracovní dílna (dále jen CHPD) – § 76 zákona 1. Příspěvek na vytvoření CHPD CHPD je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo vymezeno na základě dohody s ÚP. CHPD musí být přizpůsobená při zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení apod. •

CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Provozovat CHPD znamená udržet místo obsazené, dočasná neobsazenost se do této doby nezapočítává.

•

Při poskytování příspěvku a zřízení CHPD je přílohou dohody seznam uznaných nákladových položek. Příspěvek lze poskytnout zejména na stroje, zařízení, vybavení a přizpůsobení provozovny.

•

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

2. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na CHPD •

Poskytování příspěvku na provoz CHPD je možné pouze na základě dohody o vytvoření nebo vymezení CHPD. 34

•

Za provozní náklady CHPD se považují nájemné a služby s ním spojené, náklady spojené s povinnými revizemi a náklady na pojištění objektů, ve kterém je provozována CHPD, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele. Dále náklady na palivo a energii, vodné, stočné a likvidace odpadu, náklady na dopravu zaměstnanců a další náklady dle vyhlášky 518/2004.

•

Příspěvek je nenárokový.

•

Výše tohoto příspěvku může činit maximálně 4násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně 6násobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet.

c) Chráněné pracovní místo (dále jen CHPM) – § 75 zákona 1. Příspěvek na vytvoření CHPM CHPM je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s ÚP. Na vytvoření CHPM může poskytnout ÚP zaměstnavateli příspěvek. Dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM může ÚP uzavřít i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. •

CHPM může být obsazeno osobou se zdravotním postižením i na zkrácený pracovní úvazek. Je možné vytvoření většího počtu míst v rámci jedné dohody.

•

CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Provozovat CHPM znamená udržet místo obsazené, dočasná neobsazenost se do této doby nezapočítává.

•

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se 35

zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. •

Příspěvek lze poskytnout zejména na stroje, zařízení, vybavení a přizpůsobení provozovny.

2. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na CHPM •

Při stanovení výše příspěvku se vychází z ekonomické situace subjektu a z jeho reálných provozních nákladů, pracovních míst a jejich počtu, potvrzení o stavu závazků ve věcech poskytování příspěvku na provoz CHPM je možné pouze na základě dohody o vytvoření nebo vymezení CHPM.

•

Příspěvek je nenárokový.

•

Za provozní náklady CHPM se považují nájemné a služby s ním spojené, náklady spojené s povinnými revizemi a náklady na pojištění objektu, ve kterém je provozováno CHPM, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele. Dále náklady na palivo a energii, vodné, stočné a likvidace odpadu, náklady na dopravu zaměstnanců a další náklady dle vyhlášky 518/2004.

Zajímavé může být srovnání toho, že příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny a chráněného pracovní místa, včetně CHPM – SVČ OZP, patří k méně využívaným nástrojům APZ (z pohledu počtu podpořených osob). V celé ČR podíl osob umístěných na tyto nástroje v roce 2006 činil 1,5 %.

Podstatně využívanějším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM poskytovaným úřadem práce na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny nebo chráněného pracovního místa obsazeného osobou se zdravotním postižením. V roce 2006 činil podíl takto podpořených osob na celkovém počtu osob zařazených pomocí nástrojů aktivní politiky 8,8 %, v okrese Brno-město to bylo dokonce 40,8 %.24

24

Dušánková, O., et al. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006 [online], [cit. 2. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/stro2006.pdf>.

36

d) Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – § 78 zákona Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.

Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se do průměrného přepočteného počtu těchto zaměstnanců započítává každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, třikrát. Zaměstnavateli pak náleží: •

0,66násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením (osobu plně invalidní),

•

0,33násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením (částečně invalidní a osobu zdravotně znevýhodněnou).

Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2006 činila 19 635 Kč. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.

Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru (nikoliv dohody o pracovní činnosti a o provedení práce).

37

3.5 Návrhy řešení, koncepce státní politiky Důležitými principy v otázce zaměstnanosti, přípravě na povolání či podpoře nových pracovních příležitostí se zabývá Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením.25

Jedním z důležitých principů je princip komplexního plánování neboli design for all. Podstatnou otázkou při jakémkoliv řešení, které se týká lidí, je otázka, zda takové řešení vyhovuje i osobám s pohybovým postižením, a případně toto řešení pozměnit.26

K dalším principům patří uplatnění klasifikačního označení Uživatel se speciálními potřebami (user with special needs) a Asistenční technologie (assitive technology). Tyto dva principy reagují na skutečnost, že zdravotně postižení tvoří v Evropě asi 10 % obyvatel a s dalšími osobami, které jim v rodině pomáhají, je to asi 30 % Evropanů a všichni jsou to také spotřebitelé. Právě výroba zboží s klasifikací asistenční technologie či služby a výrobky pro osoby se speciálními potřebami může být významnou podnikatelskou šancí. Takové označení může být v budoucnu důvodem pro zvýhodnění např. ve veřejných soutěžích.

Další možností nového vývoje zaměstnanosti, získání kvalifikace či vzdělávání může být internetizace, neboli využití internetu. „Představuje samořešící mechanismus významně napomáhající vlastní aktivitě a zvýšení sociálních dovedností zdravotně postižených.“27 Cílem těchto navrhovaných opatření by mělo být zvýšit kvalitu života lidí se zdravotním postižením. Zvýšit jejich vzdělanostní potenciál, vytvořit kvalitní a inkluzivně působící systém sociálního zabezpečení a ve větší míře umožnit přístup těmto osobám na trh práce.

25

Tato koncepce byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 16. června 2004 č. 605. Tento princip je podpořen i Madridskou deklarací, jež požaduje změnu od konstruování ekonomických a sociálních opatření pro některé ke konstrukci prostředí přizpůsobitelného pro všechny. 27 Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, schválena usnesením vlády ČR ze dne 16. června 2004 č. 605, 2004. 26

38

K dalším možným řešením může náležet také větší podpora neziskových organizací, které mají blíže k problémům lidí se zdravotním, potažmo tělesným postižením. Jsou schopny flexibilněji reagovat na jejich problémy a reagovat na ně svou nabídkovou službou. Jedná se však o neziskové organizace, které ve velké míře neprodukují zisk, a proto potřebují větší finanční podporu státu, potažmo státem delegovaných orgánů a také legislativní opatření, jež by umožnila a rozšířila řady sponzorů těchto organizací.

39

4.

Příklad dobré praxe při pomoci se zaměstnáváním osob s tělesným postižením V této kapitole bych se ráda zaměřila na příklad dobré praxe při zaměstnávání

tělesně postižených. Jedná se o formu podporovaného zaměstnávání, které se zaměřuje na pomoc lidem s tělesným postižením hledat a získat práci. Službu nabízí nezisková organizace se sídlem v Brně.

4.1 Liga za práva vozíčkářů Občanské sdružení Liga za práva vozíčkářů bylo založeno v roce 1990 skupinou lidí se zdravotním postižením, kteří nebyli spokojeni se způsobem života zdravotně postižených. Této organizaci dali motto: „Jen nechodíme“. Základní myšlenkou je dosažení stejných práv a povinností pro občany se zdravotním postižením.

„Název organizace Liga za práva vozíčkářů má stále své opodstatnění. A bude mít i nadále: •

dokud budou stavěny a rekonstruovány nepřístupné budovy,

•

dokud bude hromadná doprava provozována nepřístupnými vozidly,

•

dokud nebude nastartován funkční systém ucelené rehabilitace,

•

dokud nebude systém poskytování kompenzačních a rehabilitačních pomůcek přizpůsoben potřebám uživatelů,

•

dokud nebude mít člověk s postižením volbu ve výběru způsobu a poskytovatele sociální péče a asistence,

•

dokud nebude možné studovat školu podle výběru, nikoliv podle přístupnosti,

•

dokud nebudou zaměstnavatelé opravdu motivováni zaměstnávat osoby s postižením...“28 Těžištěm každodenní činnosti organizace je provoz speciálních služeb pro osoby

s postižením. Tyto služby jsou realizovány prostřednictvím projektů organizace. 28

Liga za práva vozíčkářů [online], [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: .

40

4.1.1 Liga za práva vozíčkářů – projekty: Osobní asistence S její pomocí je uživatel služby schopen žít ve svém přirozeném prostředí, zůstává zachována jeho funkce v rodině, je schopen získávat vzdělání a zůstává aktivní řídící silou vlastního života.

Konzultační centrum pro odstraňování bariér Vykonává poradenskou aktivitu zaměřenou na problematiku přístupnosti prostředí, staveb a dopravních systémů z hlediska osob s postižením, a to v prvé řadě osob s pohybovými problémy.

Vozíčkář Je časopis, který vychází 6x ročně. Zdarma je rozesílán čtenářům se zdravotním postižením, lékařům, pedagogům, všem, kteří se problematikou života s postižením zabývají.

Speciální osobní doprava Je služba, kterou Liga poskytuje ve spolupráci se Střední školou pro tělesně postiženou mládež Gemini. Každodenně dopravuje imobilní osoby k lékaři, za vzděláním, rehabilitací, apod.

Zasukované tkaničky Je celostátní veřejná sbírka určená pro získávání finančních prostředků na služby tělesně postiženým občanům ČR.

Paragrafík Tato bezplatná služba je určena zdravotně postiženým občanům z celé České republiky. Vznik poradenské služby si vyžádala zvýšená poptávka po informacích z oblasti měnící se legislativy, sociálního zabezpečení, nabídky kompenzačních a 41

rehabilitačních pomůcek, zaměstnávání zdravotně postižených a z dalších oblastí života se zdravotním postižením. Klienti mohou pracovníky kontaktovat osobně, zatelefonovat na bezplatnou linku nebo napsat svůj dotaz mailem.

Bezbariérové divadlo Barka Cílem projektu je dlouhodobě provozovat prostor, kde se budou v hledišti i na jevišti setkávat lidé s postižením i bez postižení, amatéři i profesionálové. Divadlo, v němž mají postižení, děti i studenti, seskupení mladých divadelníků či hudebníků přednost před komercí.

Pro Váš úsměv Prezentace nestátních neziskových organizací s humanitárním zaměřením, probíhá paralelně s veletrhy HOSPIMedica v areálu společnosti Veletrhy Brno.

4.1.2

Agentura podporovaného zaměstnávání Cílem projektu Agentura podporovaného zaměstnávání (dále jen Agentura PZ)

je vyhledávání a kontaktování tělesně postižených osob, které chtějí a mohou pracovat, a zároveň také vyhledávání zaměstnavatelů, kteří by chtěli tyto osoby zaměstnat. Úkolem projektu je přispět k odstraňování bariér na trhu práce, kterým tělesně postižení občané musejí čelit. Tyto bariéry mohou nastat ve formě ztíženého přístupu ke vzdělávání, k rekvalifikaci nebo k získání zaměstnání a k samotnému výkonu pracovních povinností. Celkovým cílem projektu je tedy začlenění tělesně postižených osob z Brna a okolí na trh práce. Smyslem je významným způsobem přispět ke snížení počtu nezaměstnaných osob s tělesným postižením v regionu, které jsou ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. Díky pracovnímu uplatnění dojde ke zvýšení finančního zabezpečení, pocitu užitečnosti a životního naplnění tělesně postižených osob. Díky zvýšené zodpovědnosti získají klienti větší pocit sebevědomí a sounáležitosti se společností.

42

Projekt Agentura podporovaného zaměstnávání probíhal v rozmezí 15 měsíců – od dubna 2005 až července 2006 a spolupracovali na něm 4 zaměstnanci Ligy za práva vozíčkářů. Tento projekt byl financován z programu Phare 2003 RLZ – Opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti. Předpokladem bylo, že se do konce projektu podaří nalézt pro 40 osob vhodné pracovní uplatnění a 80 osob využije poradenských služeb Agentury podporovaného zaměstnávání. Osloveno mělo být 290 podnikatelských subjektů, které již zaměstnávají nebo mají zájem zaměstnat osoby se zdravotním postižením. Všechny uvedené indikátory se podařilo naplnit. Projekt naštěstí neskončil s ukončením podpory z EU, v následujícím půlroce čerpala Agentura PZ finanční prostředky z mimořádné dotace Jihomoravského kraje, Nadace dobré vůle Olgy Havlové, společnosti B. I. B. S. a v neposlední řadě z Adventního koncertu České televize, který se konal na konci roku 2005 a část výtěžku šla na konto Ligy za práva vozíčkářů.

Cíle Agentury PZ Hlavním cílem bylo umožnit lidem s tělesným postižením získat zaměstnání, které odpovídá jejich přáním, dovednostem a schopnostem. Získat potřebné dovednosti a schopnosti k uplatnění se na trhu práce a prostřednictvím aktivní spolupráce zvýšit míru jejich motivace a samostatnosti.

Principy Agentury PZ •

Uživateli je nabízena individuální podpora. Jedná se o přístup zaměřený na člověka, tzn. že snahou je poskytnout uživateli podporu „šitou na míru“.

•

Aktivní účast uživatele je podstatnou podmínkou spolupráce s Agenturou PZ.

•

Pokud má uživatel zájem, jsou do procesu zapojeni i další odborníci, rodina nebo přátelé. Jejich názory a podpora jsou vítány.

•

Podpora je poskytována nejen v průběhu procesu hledání práce, ale také na pracovišti zaměstnavatele.

43

•

Pracovní

konzultant

pracuje

také

se

zaměstnavatelem.

Pomáhá

mu

s administrativou, tvorbou pracovní náplně, apod. S oběma je v kontaktu, pomáhá řešit konkrétní situace.

Co Agentura podporovaného zaměstnávání nabízí? •

individuální podporu a pomoc při získání a udržení zaměstnání v běžném pracovním prostředí,

•

poradenství v pracovně-právních záležitostech,

•

poradenství v oblasti invalidních důchodů, kariérové poradenství,

•

individuální konzultace,

•

nácvik dovedností a modelových situací,

•

doprovázení na úřady,

•

možnost telefonicky kontaktovat zaměstnavatele, přístup na internet,

•

pomoc s vytvořením strukturovaného životopisu a průvodního dopisu,

•

zprostředkování kontaktu se zaměstnavateli, kteří se obrátili na Agenturu PZ s žádostí o vyhledání vhodného zaměstnance,

•

podporu nejen při hledání práce, ale také na pracovišti zaměstnavatele – pracovní asistence,

•

všechny služby jsou nabízeny bezplatně.

K dalším aktivitám patří:

PC kurz Prostřednictvím PC kurzu se uživatelé naučí pracovat s PC na takové úrovni, která jim pomůže při hledání, získání a udržení si zaměstnání. Uživatelé získají základní znalosti k ovládání informačních a komunikačních technologií, dovednosti k práci s textovým editorem MS Word, tabulkovým procesorem MS Excel, e-mailem a internetem. Rozsah kurzu je 10 tříhodinových setkání v bezbariérové učebně Fakulty stavební VUT v Brně.

44

Tranzitní program Hlavním cílem tohoto programu je usnadnit studentům speciálních středních škol a učebních oborů přechod ze školy do zaměstnání. Náplň programu představují přednášky a semináře zaměřující se na pracovní uplatnění. V konkrétních případech je studentům poskytována také pracovní asistence v místě výkonu praxe.

Pravidelné setkávání přátel Ligy za práva vozíčkářů Setkávání se konají každou první středu v měsíci v Café Práh v Galerii Vaňkova v Brně. V příjemném prostředí kavárny si každý z příchozích návštěvníků může popovídat o svých radostech i starostech a získat informace o tom, jak pomáhá Agentura podporovaného zaměstnávání lidem s tělesným postižením hledat práci. Přítomen je také sociální pracovník, který radí v sociálně-právní oblasti. Pracovníci projektu Bariéry poskytují rady týkající se bezbariérovosti budov, dopravy a úpravy bytů. Přijít může kdokoliv v čase mezi 13.00 a 17.00 hodinou.

4.1.2.1

Statistika Agentury PZ za rok 2006

Počet podpořených a zaměstnaných klientů za období leden až prosinec 2006 Období 1. poloviny roku 2006

leden

únor

březen

duben

květen

červen

Počet podpořených klientů29

7

4

11

5

4

3

Počet zaměstnaných klientů30

2

4

4

9

3

7

Období 2. poloviny červenec roku 2006 Počet podpořených 4 klientů Počet zaměstnaných 2 klientů

září

říjen

2

4

2

1

1

48

3

1

3

2

0

40

29

listopad prosinec

celkem 200631

srpen

Jedná se o počty nových klientů, kteří začali s Agenturou PZ spolupracovat v průběhu roku 2006. Počet klientů, kteří si ve spolupráci s Agenturou PZ v příslušném měsíci roku 2006 našli práci. 31 V uvedeném součtu zaměstnaných klientů za rok 2006 jsou zahrnuti samozřejmě také klienti, kteří navázali spolupráci s Agenturou již v předchozím roce, ale teprve nyní našli zaměstnání. 30

45

11

12 10 8

9

Počet podpořených klientů

3

lis

to pa

d

n

1

2

1

0

ec

2

1

pr os in

4

3

říj e

2

ří

2

zá

4

3

en

kv ět en

n du be

bř ez en

ún or

n le de

3

c

4

ve ne

4

če r

4 4 2

če rv en

6 4 2 0

7 5

sr p

7

Počet zaměstnaných klientů

Grafické znázornění tabulky Počty podpořených a zaměstnaných klientů za období leden až prosinec 2006.

K dalšímu srovnání a porovnání lze využít statistické zpracování dat v tabulkách a grafech, které ukazují na skladbu klientů Agentury PZ podle jednotlivých kritérií – podle věku, nejvyššího vzdělání a přiznaného statutu osoby se zdravotním postižením. Toto je možno porovnat v příloze č. 2.

4.1.2.2

Nabídka podobných služeb

Podobné služby, jaké nabízí Liga za práva vozíčkářů prostřednictvím projektu Agentura podporovaného zaměstnávání, nabízí také dalších asi 40 organizací po celé České republice, které pracují s různými cílovými skupinami osob.

V samotném Brně pak existuje sdružení AGAPO, které pomáhá lidem s mentálním, smyslovým, fyzickým a duševním onemocněním, lidem se sociálním znevýhodněním, s nízkou kvalifikací nebo bez ní, A-kluby, jejich služby jsou určeny lidem znevýhodněným na trhu práce, Lotos Brno má cílovou skupinu lidí závislých na alkoholu, Sdružení Práh zase pomáhá lidem s dlouhodobým duševním onemocněním psychózou, a další.

46

PRAKTICKÁ ČÁST

47

5. Výzkum Gavora (2000, s. 11) vidí výzkum jako „systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.“. Ve vědeckém výzkumu se nejčastěji jedná o práci s fakty. Ta se zaznamenávají, zpracovávají a interpretují. Interpretací se získává nový pohled na již existující poznatky o daném pedagogickém jevu.

Obecně existují 2 základní typy výzkumů – kvantitativní a kvalitativní. Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala typ kvalitativní, neboť zde nebudu pracovat s tvrdými daty, která lze statisticky dále vyhodnocovat, ale zaměřím se na názory, mínění a reakce osob, se kterými výzkum budu provádět. Výsledná data budou mít tedy formu vyjádření a myšlenek, je proto vhodnější využít formu kvalitativního výzkumu. Také Strauss a Corbinová (1999) hovoří o tom, že kvalitativní výzkum je jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiné kvantifikace, ale často je zaměřen právě na výzkum týkající se života lidí, chování, ale také např. chodu organizace nebo vzájemných vztahů. Některé z údajů mohou být kvantifikovány, ale samotná analýza musí být kvalitativní.

5.1 Kvalitativní výzkum Podle kvalitativního výzkumu existuje více realit, podle toho, jak je jednotlivci nebo skupiny vymezují. Filozoficky vychází tento typ výzkumu z fenomenologie, jejímž zakladatelem byl E. Husserl. Tento směr zdůrazňuje subjektivní aspekty jednání lidí, jeho úsilím je porozumět myšlení a chování člověka. Významný přínos měla také etnografie, neboť etnografové často nedokázali interpretovat to, co pozorovali, na základě dosavadních hledisek. Snažili se vytvořit tedy novou teorii na základě interpretace z hlediska pozorovaných osob.32

32

Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu, 2000, s. 33.

48

Kvalitativní výzkum popisuje zjištění ve slovní podobě, jeho zastánci hovoří o tom, že v případě kvantitativního výzkumu se za čísly ztrácí člověk. Více než čísla si cení významu, kterým člověk komunikuje.33

Maňák (1994) píše, že kvalitativní výzkum umožňuje pronikat hlouběji ke zkoumaným jevům a situacím než při jiném výzkumu. Umožňuje lépe postihovat proměnné, které jsou často výzkumníkovi skryty při používání kvantitativních metod (měření intenzity jevů)…

5.1.1 Etapy výzkumu Gavora (2000) dělí jednotlivý výzkum do několika etap, jež následují po sobě a zároveň se i časově překrývají. Na základě jeho dělení se pokusím přiblížit vlastní formu organizace a plánování výzkumu.

5.1.1.1

Stanovení výzkumného problému

Již na začátku přemýšlení o tématu své diplomové práce jsem si stanovila jako základní výzkumný problém zjistit: •

jaké mají názory a pocity a postřehy lidé s tělesným postižením (s mnohými spolupracuji), pokud přišli o práci, hledají si novou, popř. řeší, zda při svém zdravotním stavu mohou ještě pracovat,

•

jak se sami dívají na problém nezaměstnanosti, zvláště u lidí se zdravotním postižením,

•

jak se sami s tímto problémem vyrovnávají, jak je ovlivňuje a jak se mu snaží popřípadě i čelit.

Jako výzkumný vzorek jsem si tedy stanovila osoby s tělesným postižením, které buďto hledají novou práci nebo ji již našly, ale mají za sebou určitou dobu bez zaměstnání.

33

Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu, 2000, s. 33.

49

5.1.1.2

Informační příprava výzkumu

Problematikou zaměstnávání a pomoci při hledání práce pro tělesné postižené se zabývám profesně, tudíž spoustu literatury a legislativy jsem měla již načtenou i před samotným výzkumem. Nyní jsem se soustředila více i na literaturu a zdroje, které se zabývají nezaměstnaností, statistickými údaji o nezaměstnanosti mezi tělesně, potažmo zdravotně postiženými, a také vlivy, jež působí na člověka s postižením, pokud chce pracovat, ale práci nemůže nalézt.

Jednotlivé oblasti jsem probírala také se svými kolegy, kteří mi ukázali i další možnosti, jak na tuto problematiku pohlížet.

5.1.1.3

Příprava výzkumných metod

Hned na počátku jsem si celkem snadno stanovila, že svůj výzkum budu provádět pomocí kvalitativních metod, neboť jsem chtěla na problematiku nezaměstnanosti tělesně postižených pohlížet pohledem těch, kterých se to týká.

Výzkumný problém měl hledat odpověď na otázku „Jaké to je?“, tzn. že se jednalo o deskriptivní výzkumný problém, který zjišťuje a popisuje situaci, stav či výskyt jevu. Při tomto typy výzkumu se nejčastěji používá metoda pozorování, škálování nebo rozhovoru.

Chtěla jsem využít metodu rozhovoru a bylo mi jasné, že odpovědi konkrétních osob nebudu moci vyhodnocovat statisticky, neboť nebude možné reagovat odpověďmi typu ano, ne. Budu tedy muset při zpracování využít metodu kódování.

Připravila jsem si tedy určitou sadu otázek, kterou jsem sama sestavila, nejedná se o žádný standardizovaný soubor. A tyto otázky jsem se snažila ve stejném pořadí položit každému respondentovi. Samozřejmě se mi zcela nezdařilo dodržet postup, bylo nutné reagovat individuálně na jejich odpovědi a případně je rozvádět nebo upřesňovat.

50

5.1.1.4

Sběr a zpracování dat

Stanovila jsem si základní kritéria zkoumaného vzorku, tak jak jsem popsala již výše. Vytipovala si vhodné respondenty a dotázala se jich, zda bych s nimi mohla provést rozhovor. Pět respondentů souhlasilo.

Domluvili jsme si tedy společný termín, na každý rozhovor jsem si vyhradila 15 až 20 minut a se souhlasem respondentů jsem jej nahrávala na diktafon. Je to vhodné zejména pro další zpracování, kdy je možné si celý rozhovor několikrát přehrát a jedinec není omezen pouze na určité poznámky nebo vlastní paměť. Jednalo se asi o 18 otevřených otázek, které jsem respondentům postupně kladla ve stanoveném pořadí. Využila jsem tedy metodu polostrukturovaného rozhovoru.

Jednotlivé rozhovory jsem si poté přehrávala a postupně přepisovala jejich znění. Snažila jsem přepisovat přesně to, co mi respondenti sdělili, i případně s nespisovnými výrazy, abych nezkreslila jejich výpovědní hodnotu.

5.1.1.5

Interpretace údajů

Gavora (2000, s. 14) píše, že „sesbírané údaje jsou jen hrubým materiálem (jsou to slovní popisy, kódy, čísla) a je třeba jim vdechnout život. Je třeba je vysvětlit, dát do vztahu s dosavadním poznáním a uvést jejich využití v praxi.“.

Jednotlivé rozhovory jsem si tedy vytiskla a pomocí kódování (přesný postup a výsledek popisuji dále) jsem se jim snažila „vdechnout život“ a vysvětlit je.

5.1.1.6

Charakteristika výzkumného souboru

Podařilo se mi udělat rozhovory s 5 respondenty, kteří souhlasili i s jejich nahráváním na diktafon. Jednalo se o 2 ženy a 3 muže ve věkovém rozmezí 25 až 57 let, všichni mají nějaký typ tělesného postižení, ať již vrozeného nebo získaného v průběhu života. Jsou v produktivním věku a hledají si nové zaměstnání nebo jej již mají, ale určitou dobu byli nezaměstnaní. 51

Vzorek to nebyl náhodný. Pracuji v oblasti neziskového sektoru, na projektu, který pomáhá právě lidem s tělesným postižením hledat si práci. 2 respondenty jsem si tedy vybrala z okruhu uživatelů, se kterými pracuji já nebo mí kolegové. Další 2 respondenti jsou pracovníci neziskové organizace, kteří před nástupem do tohoto zaměstnání byli po nějakou dobu nezaměstnaní. A posledním respondentem je člověk s tělesným postižením z mého okolí.

Výběr respondentů byl subjektivní, snažila jsem se alespoň o to, aby ve vzorku bylo pokud možno zastoupeno co nejvíce proměnných. Tzn. věk, pohlaví, typ tělesného postižení, zaměstnaní, nezaměstnaní, klienti, pracovníci a další.

5.2 Vlastní výzkum – rozhovory s respondenty

5.2.1

Pan Franta, 29 let

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání a kde jste jej získal? Mé nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské a získal jsem jej na Integrované střední škole technické v Třebíči. A o jaký obor se jednalo? Jednalo se o technický obor, konkrétně elektrotechnika. A v současné době se nějak dále vzděláváte? Snažím se doplnit si vzdělání, ale na jiném oboru, než byl ten dosavadní, tzn. teď studuji ekonomickou fakultu. A jaký obor? Je to obor hospodářská politika. Chcete se posléze věnovat práci v tomto oboru? Spíše se mi jednalo o zvýšení kvalifikace a získání jiných znalostí než právě z oblasti elektrotechniky, kde už jako handicapovaný se nemám šanci uplatnit. A proč jste se rozhodl pro tento obor? Tak hrálo tam převážně velkou roli to hledisko, že fakulta je nová a plně bezbariérová, takže jsem nepotřeboval pro přístup žádného asistenta.

52

Máte přiznaný statut osoby se zdravotním postižením? Pokud ano, jaký? Ano, jsem vlastně plně invalidní důchodce, takže je to jako ta trojka, nejvyšší. Můžete mi říct, o jaký typ postižení se jedná a zda jde o postižení vrozené, nebo získané v průběhu života a co to pro vás znamená? Jsem trvale upoután na invalidní vozík, je to způsobeno onemocněním a samozřejmě tato skutečnost výrazně změnila můj dosavadní způsob života. Můžete mi říct, v jakém ohledu? Tak samozřejmě komplikace s dopravou a samotnou mobilitou na vozíku jsou všeobecně známy, takže jistě si to dovedete představit. Pracujete v současné době? Pokud ano, na jaké pozici? Pokud ne, proč? V současné době mám to štěstí pracovat na pozici nebo v oblasti administrativy a samozřejmě tuto práci jsem nezískal hned a de facto jsem samozřejmě velmi rád, že ji mám. Odpovídá vaše současné zaměstnání vašim představám? Musím říct, že současné zaměstnání mi splňuje veškeré mé představy a požadavky, které na zaměstnání kladu. Takže nějaké ideální zaměstnání odpovídá tady tomuto? Tak samozřejmě ideál je něco, čemu se člověk jen tak nepřiblíží, ale současné zaměstnání bych hodnotil jako vyhovující mým potřebám a požadavkům. Jak dlouho jste byl naposledy bez práce? A co to pro vás znamenalo? No samozřejmě po tom onemocnění a následných komplikacích jsem byl vlastně dva roky bez práce a tato skutečnost se samozřejmě odrazila i v mém psychickém stavu. Být bez práce dlouhodobě není pro nikoho asi moc příjemné. Je tam jednak hledisko takového toho faktoru, že si člověk připadá nepotřebný, a tu práci ve svém životě, si myslím, potřebuje každý. Jakým způsobem jste tehdy hledal vhodné zaměstnání? Samozřejmě, že před vlastně onemocněním jsem po vystudování nastoupil klasicky na úřad práce, který mi asi po měsíci zprostředkoval vhodné zaměstnání a následně po onemocnění jsem začal dále hledat zaměstnání více méně v okruhu svých známých a přátel, popř. z inzerátů a nabídek v denním tisku. Kolik pohovorů jste absolvoval při hledání posledního zaměstnání? No musím říct, že jsem měl velké štěstí, že jsem nemusel absolvovat moc pohovorů, řekněme tak dva.

53

A co vám sdělili v případě nepřijetí? Jednalo se vlastně o pozice, které měly vztah k mému dřívějšímu zaměření, tzn. že jsem se snažil získat zpět tu pozici v elektrotechnice a v elektronice, ale samozřejmě ty možnosti, které mi zaměstnavatel mohl v tomto ohledu poskytnout, nebyly pro mě akceptovatelné, narážely zvláště na bariérovost pracoviště a na nemožnost větší úpravy pracoviště. Takže proto jsme se po vzájemné dohodě rozhodli od toho konkrétního pracovního místa odstoupit. A ten druhý pohovor byl tedy úspěšný? Ten druhý pohovor byl úspěšný, má to vztah k mému současnému zaměstnání. Takže musím říct, že jsem měl vlastně velké štěstí, že jsem nemusel moc dlouho hledat vhodné zaměstnání a de facto z druhého pohovoru, resp. druhého přijímacího řízení vyplynula má současná pracovní pozice. Domníváte se, že to, že jste osobou se zdravotním postižením, ovlivnilo získání zaměstnání? Pokud ano, v jakém směru? No, to je zajímavá otázka. Nevím, nakolik ovlivnilo získání zaměstnání moje zdravotní postižení, to by možná byla otázka na zaměstnavatele. Pokud já vím, tak jsou nějaké limity a nějaké povinnosti v zaměstnávání zdravotně postižených, tak možná i tohle hledisko hrálo určitou roli. Víte, kde hledat a získat potřebné informace a pomoc při hledání zaměstnání? Pokud by se, nedej bože, stalo, že byste o něj přišel? No, vzhledem k mé současné pracovní pozici a takového jakéhosi rozhledu v oblasti zaměstnávání mám to štěstí, že vím, kde bych případně, kdybych ztratil současné zaměstnání a chtěl najít nové, tak kde bych pátral, nebo jaké možnosti mohu využít. S těma jsem seznámen. Můžete mi je upřesnit? Tak zaměřil bych se především na vyhledávání nabídek prostřednictvím internetu, protože internet mám k dispozici a je to tak jako pro mě nejdostupnější zdroj informací. Případně samozřejmě bych se obrátil na okruh mých přátel a známých, kteří by mi mohli doporučit vhodné zaměstnání. V dalším stupni bych mohl zkontaktovat např. úřad práce, který by mi taky v hledání zaměstnání mohl pomoci, a v neposlední řadě bych také využil služeb agentur podporovaného zaměstnávání, které si myslím, že odvádějí dobrou práci při pomoci zdravotně postiženým v hledání vhodného zaměstnání.

54

Máte tedy nějakou zkušenost s úřadem práce? Vy už jste něco takového zmínil. Ano, mám svou zkušenost s úřadem práce, ale ještě v době, kdy jsem neměl zdravotní problém, tzn. ta zkušenost byla podobná té zkušenosti, jakou má řada občanů, když se registrují na úřadu práce. To znamená? Tzn. více méně, pokud člověk není aktivní a nehledá si práci sám, tak úřad práce vám ne vždy vyjde plně vstříc a ne vždy přístup těch pracovnic bývá vstřícný a samozřejmě hraje velkou roli i ten fakt, že žadatelů o práci na úřadu práce je hodně a ta časová tíseň a to pracovní nasazení těch pracovnic je asi takové, že nemají de facto na jednotlivé klienty víc času. A v čem spatřujete největší překážku při získávání zaměstnání? Největší překážku myslíte v současné době, když jsem osobou se zdravotním postižením? Ano. Tak největší překážku, asi je to především přístup těch zaměstnavatelů, kteří nejsou v naší republice ještě zvyklí zaměstnávat zdravotně postižené. Může se jednat i o nemožnost bezbariérové úpravy jejich sídla nebo místa výkonu práce, jelikož firmy často sídlí ve starých budovách a jsou tu komplikace např. i s úpravou sociálního zázemí atd. Nalezl jste nějaké pozitivum při hledání práce? Pozitivum určitě. Při hledání práce pro zdravotně postižené je vidět, že v současné době jsou programy, které podporují začleňování zdravotně postižených na trh práce. Samozřejmě i stát se snaží podporovat zaměstnávání těchto občanů a musím říct, že i přístup firem se začíná maličko měnit a že zaměstnávání zdravotně postižených už není chápáno jenom jako nutné zlo. Takže si tedy myslíte, že stát a státní instituce účinně napomáhají svou politikou zaměstnanosti při zaměstnávání zdravotně postižených? Samozřejmě, že stát by mohl dělat i víc, ale v současné době si myslím, že ty nástroje jsou nastaveny v dostatečné míře, že se spíše jedná o nějaké legislativní nedokonalosti a nemožnost nějak kontrolovat a postihovat zneužívání třeba příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

55

Znáte zákon o zaměstnanosti? Víte, co z něj vyplývá? A znáte i výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? Tak, zákon o zaměstnanosti znám tak povrchně a vím o určitých výhodách, které vyplývají pro zaměstnavatele, když zaměstná zdravotně postiženého, ale konkrétní čísla neznám. A tyto znalosti jste někdy uplatnil při hledání práce nebo oslovování zaměstnavatelů? Musím říct, že jsem nemusel použít těchto znalostí, jak ovlivnit zaměstnavatele k tomu, aby mě zaměstnal, ale myslím, že bych pro získání pozice, o kterou mám zájem, neváhal tyto znalosti použít. A co hodnotíte obecně jako největší problém při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Největší problém, o tom už jsem se zmiňoval předtím, je samozřejmě přístup těch zaměstnavatelů, kteří často nedůvěřují zaměstnancům nebo osobám se zdravotním postižením, nemají moc důvěru v jejich schopnosti a možnosti, a tím druhým faktorem jsou bariéry na pracovišti.

5.2.2

Slečna Eva, 25 let

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání a kde jste jej získala? Středoškolské vzdělání zaměřené na veřejnosprávní činnost ukončené maturitní zkouškou a získala jsem ho přes psycholožku, která mi, kterou mi byla doporučena tato škola. A co to je za typ školy? Typ školy, je to pro tělesně postiženou mládež Integrovaná střední škola v Brně na Lesné, Vaculíkova, Gemini. Máte přiznaný statut osoby se zdravotním postižením? Nemám. Vy tedy nemáte přiznaný žádný statut osoby se zdravotním postižením, invalidní důchod? Jako takhle, důchod jo, ale kartičku ne.

56

Karta je mimořádných výhod, ale statut osoby se zdravotním postižením je právě třeba osoba zdravotně znevýhodněná nebo částečný invalidní důchod nebo plný. Tak pobírám částečný invalidní důchod od roku 2001. Jde mi vlastně ten částečný, já jsem pobírala kartičku ZTP, když jsem byla menší a oni mně ju právě sebrali díky tomu, že v těch deseti letech už jsem podle posudkového lékaře byla natolik zdravá, že mi ju vzali. Můžete mi říct, o jaký typ postižení u vás se jedná? Zda jde o postižení vrozené, nebo získané v průběhu života? Jedná se o lehké postižení, ale když jsem byla malá, tak jsem měla ten nejtěžší stupeň, kdy se jednalo o fázi, kdy jsem neměla chodit, mluvit, taky jsem absolvovala rehabilitační střediska, kde dneska je absolvuju taky a můj zdravotní stav je na tom tak, jsem na tom líp, než jsem si v životě dokázala představit, že budu vypadat. A co to tedy pro vás znamená v dnešní době? Můžu se, můžu sportovat a v době, kdy jsem byla malá, ten můj těžký zdravotní stav byl na tom tak, že jsem nemohla nic absolvovat. V dnešní době už můžu provozovat sporty, lyžuju, plavu, zabývám se stolním tenisem. Taky díky tomu, že jsem na tom teďkom líp, než jsem byla malá, tak můžu také pomáhat handicapovaným lidem, kteří jsou na tom hůř než já a ráda jim pomáhám a vím, co to bylo za dřinu, co to měla mamka za dřinu, když jsem byla malá, takže ráda bych to někde uplatnila, to, co mamka uplatňovala. Pracujete v současné době? Pracuju. A na jaké pozici, co děláte? Dělám administrativního pracovníka pro Ligu za práva vozíčkářů, která sídlí v Brně na Kounicově 42. Odpovídá vaše současné zaměstnání vašim představám? Určitě ano, jelikož mám vystudovanou školu zaměřenou na veřejnosprávní činnost, tak jsem ráda, že jsem se konečně po absolvování školy mohla ucházet o takové místo, které je dneska na takové úrovni, že bych tady chtěla budovat, to ne, ale chtěla bych si to místo udržet, protože sehnat místo v tom oboru, který mám vystudovaný, tak je těžké dneska sehnat. Jak dlouho jste byla naposledy bez práce, co to pro vás znamenalo? Byla jsem bez práce teď před dvouma měsícama, byla jsem na úřadu práce evidovaná, jelikož jsem člověk nebo typ člověka, který chce pracovat, tak jsem neváhala a sháněla jsem si práci sama. Taky se mi to podařilo a našla jsem tohle konkrétní místo, které 57

jsem si našla sama. A bylo přitom na úřadu práce jako volné místo. A co to pro mě znamenalo? Na úřadu práce akorát, jelikož bydlím sama a platím veškeré poplatky, nájem, inkaso, tak jsem měla menší příjem, než jsem si představovala, ale zvládla jsem to. Takže akorát ty finanční prostředky mi dělaly problém. A jak dlouho jste byla bez práce? 8 měsíců. Jakým způsobem jste tehdy hledala vhodné zaměstnání? Přes kamarády, přes internetové stránky a tuto práci jsem teda sehnala přes internet, kde mně napomohli moji rodičové. Kolik pohovorů jste absolvovala při hledání posledního zaměstnání? Zhruba posledních pohovorů bylo pět. A nejúspěšnější bylo tady na Lize vozíčkářů. Co vám sdělili v případě nepřijetí? Důvod nepřijetí byl, že nemám ten požadovaný daný obor, který oni požadovali. Nesplňovala jsem podmínky zdravotní, takže kvůli tomu se to taky tak těžce shánělo, protože na každém státním orgánu, kde jsem absolvovala, na Magistrátu města Brna, Celním ředitelství, na Kolišti jsem absolvovala výběrové řízení a tam mě právěže zdůvodnili to, v dnešní době málo lidí, který s tím handicapem berou, takže jsem šla za tím cílem, abych našla nějakou práci, kde se upřednostňují především ti handicapovaní. Domníváte se, že to, že jste osobou se zdravotním postižením, ovlivnilo získání zaměstnání? Určitě jo, protože ze strany zaměstnavatele, když vezme určitou osobu se změněnou pracovní schopností, tak vezme od něho, nebo stát vlastně dává ty dotace, že i zaměstnavatel i stát má určitý zisk z toho, že má tady ty lidi handicapované. A mým cílem nebylo to, že třeba šéf mě zaměstná kvůli tomu, že by měl ze mě nebo ze státu peníze, že zaměstná handicapovaného člověka, ale šlo mě vo to, abych byla s lidma, se kterýma jsem vod malička byla v kontaktu, protože je to základ tady s těma lidma být a ráda jim pomáhám, jak už jsem zmiňovala. Jsem ráda, že jsem byla přijata na pracovní poměr tam, kde teďkom jsem. Víte, kde hledat a získat potřebné informace a pomoc při hledání zaměstnání v případě, že byste o práci přišla někdy v budoucnu? Tak především na internetových stránkách a také přes známosti a je to především na, aby si člověk vyhledával sám práci, tak musí to hlavně nejspíš chtít, no a potom už to jde samo.

58

Máte zkušenost s úřadem práce? Určitě mám. Jak už jsem říkala, teď v poslední době jsem byla evidovaná na úřadu práce dva a půl měsíce, ale úřad práce než by nabízel člověku, který je evidovaný na úřadu práce, rekvalifikace, s tím jsem se setkala, že teda nenabízel úřad práce. Já jsem z vlastní iniciativy sháněla sama zaměstnání a za tu dobu, co jsem byla evidovaná na úřadu práce, tak nenabídl vůbec nic. Žádné kurzy, žádné rekvalifikace, takže úřad práce by měl lépe spolupracovat s občany, kteří jsou evidovaní na úřadu práce. V čem spatřujete největší překážku při získání zaměstnání? Největší překážku? Já žádnou překážku takhle sama jako za sebe bych neviděla. Nalezla jste i nějaké pozitivum při hledání práce? Pozitivní věci? No takhle, pozitivních věcí jsem zjistila mnoho. Protože, když vemu třeba v potaz, že jsem byla přijata sem a veškeré kolegy, které jsem spatřila, když jsem sem přišla na výběrové řízení, tak jsem část znala a oni mě teda jako takhle z pohledu potom si řekli, tu holku odněkud znám nebo to. Jako jsem s lidma tady, s kterýma spolupracuju, tak se známe z dřívějška. Dneska už to o sobě víme, takže je dobré, že mám i kamarády vlastně nebo kolegové, kteří pracují se mnou, na takové úrovni se známe od malička, ale nevěděli jsme o sobě. Myslíte si, že stát a státní instituce účinně napomáhají svou politikou zaměstnanosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Já si myslím, že státní správa nebo i politika, že tady tuto možnost zanedbávají, protože spíš preferujou osoby zdravý než handicapovaný, říkají že taky třeba politici nebo tak, že bude nějakej problém, když přijímám nějaké handicapované lidi, protože nemaj tu možnost co jako zdravý jedinec, takže aji kvůli tomu dneska když zjistíme, že je 2,5 % nezaměstnanosti, tak to může už o čem říct, že je škoda, že náš stát neumožňuje, aby byl vlastně ten člověk zdravý, aby se rovnal tomu handicapovanému nebo s tím člověkem s omezením, protože je to špatné dneska. Znáte zákon o zaměstnanosti? Víte, co z něj vyplývá? Zákon o zaměstnanosti tam, z toho zákonu vyplývá plnění nebo plnění náplně práce, jak zaměstnance, tak zaměstnavatele, chování zaměstnance vůči zaměstnavatelům. To je spíš Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti je trochu něco jiného. Jako takhle spolu souvisí, ale je to úplně jinej. Ale určitě vím, co v tom zákoně o zaměstnanosti se říká, jako specifikovaný je to spíš na ten Zákoník práce.

59

Znáte výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? Výhody? Pokud zaměstná zaměstnavatel osoby se zdravotním postižením, tak má výhody takové, že bere od něho, jak už jsem zmínila na začátku, tu dotaci z toho státu, může když teda beru v potaz, že jsme organizace pro Ligu za práva vozíčkářů, zaměstnavatel může nějak vypomoct tomu člověku, co je zaměstnanej. Přispívat na jednotlivé dotace. A vy někdy jste uplatnila tyto znalosti? Ne, zatím jsem neměla příležitost, protože nebo jelikož jsem byla na škole zaměřené na veřejnosprávní činnost, tak jsme měli jenom praxi v rámci toho našeho oboru, ale že bych měla nějaké zkušenosti, tak to zatím bohužel ne. Co hodnotíte obecně jako největší problém při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Možná je, třeba kdyby člověk se chtěl někde uplatnit na pracovní pozici někam, tak by tam měla být především bezbariérovost pro handicapované. A aby měl taky přístup třeba k plošině nebo k výtahu, aby prostě nebyl vázanej na toho zdravýho člověka, když by chtěl se ucházet o nějaké to pracovní místo, tak aby tam byly ty požadavky, které by oni měli splňovat pro osobu s tělesným postižením.

5.2.3

Pan Bob, 57 let

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání a kde jste jej získal? No, střední bez maturity, OU Ostroj Opava. Máte přiznaný statut osoby se zdravotním postižením? Pokud ano, jaký typ? Ano, ZTP. Ne, myslím statut osoby se zdravotním postižením, tzn. invalidní důchod, částečný. Jo, částečný invalidní důchod. Můžete mi říct, o jaký typ postižení se jedná a zda jde o postižení vrozené, či získané v průběhu života? Tak je to získané v průběhu života. Já toho mám více, od cukrovky, vysokého krevního tlaku, ischemická choroba srdeční, angina pectoris, astma. A co to pro vás znamená? V jakém duchu?

60

No, tak nějaké omezení? No, tak teď jsem dostal rekomandaci a tam prakticky nesmím nic, tzn. nesmím dělat práci přesčas, nesmím dělat soboty, neděle, noční, v prašném prostředí, v teple, v zimě a tak dál. Pracujete v současné době? V současné době jsem na nemocenské, znovu. A když nejste na nemocenské, jste v práci, na jaké pozici pracujete? Jako zámečník. Odpovídá vaše současné zaměstnání vašim představám? Ne. V jakém směru, proč ne? Protože jako zámečník musím dělat s těžkýma věcma a já už na to nestačím. Jak dlouho jste byl naposledy bez práce, co to pro vás znamenalo? Tak bez práce jsem ještě nebyl, byl jsem rok na nemocenské, teď jsem tři týdny oddělal a jsem opět na nemocenské. Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? Tak hlavně přes úřad práce nebo přes inzeráty. Kolik pohovorů jste při hledání posledního zaměstnání absolvoval? Tak osobní pohovor byl jeden a na telefon asi pět. Co vám sdělili v případě nepřijetí? No, že už to je obsazené nebo ať si zavolám později a tři jsem se nemoh vůbec dovolat. Domníváte se, že to, že jste osobou se zdravotním postižením, ovlivňuje získání nového zaměstnání? Pokud ano, v jakém směru? Tak nevím no, říkal jsem, že mám ZTPéčko nebo že je mi 57 a přímo mi neřekli, že nemůžou mě vzít nebo něco. Víte, kde hledat a získat potřebné informace a pomoc při hledání zaměstnání? No, tak jedině na úřadu práce anebo inzeráty. Máte zkušenost s úřadem práce? Ne, nemám. V čem spatřujete největší překážku při získání zaměstnání? No, tak já nevím. Buď je taky fyzicky náročná, no, nedokážu ještě říct. Nalezl jste i nějaké pozitivum při hledání práce? Ne.

61

Myslíte si, že stát a státní instituce účinně napomáhají svou politikou zaměstnanosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Ne, vůbec. Proč si to myslíte, jaké jsou důvody? Nevím, nedokážu to ještě hned takhle spatra odpovědět. Tolik zkušeností zase nemám, ale od druhých vím, že mají problémy se získáváním zaměstnání. Znáte zákon o zaměstnanosti? Víte, co z něj vyplývá? Ne. Znáte výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? No, tak něco jsem zaslechl, že dostávají nějaké příspěvky nebo něco takového. Uplatnil jste někdy tyto znalosti? Ne. Co hodnotíte obecně jako největší problém při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Nevím, no nedovedu to ještě nějak posoudit, akorát, jak už jsem říkal, od některých těch známých vím, že když se na někoho obrátili nebo něco, tak že měli problémy.

5.2.4

Paní Dana, 47 let

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání a kde jste jej získala? No, střední knihovnická škola s maturitou a získala jsem ji na knihovnické škole v Brně. Máte přiznaný statut osoby se zdravotním postižením? Pokud ano, jaký typ? No, jak bych to řekla, já to ještě nemám vyřízené, teďka. Já to vyřizuju znova. A pokud se to podaří vyřídit, tak se bude jednat o jaký typ? O změněnou pracovní schopnost. Můžete mi říct, o jaký typ postižení se ve vašem případě jedná a zda jde o postižení vrozené, či získané v průběhu života? No, měla jsem problémy se zády a je to asi získané v průběhu života. A co to pro vás znamená, ve vašem každodenním životě? No problémy, nesmím zvedat těžké věci, nesmím dlouho stát nebo sedět. Už takový omezení, mám bolesti.

62

Pracujete v současné době? Nepracuju. A z jakého důvodu? Byla jsem propuštěná z důvodu nadbytečnosti. A jak dlouho jste bez práce? 2 roky. A co to pro vás znamená, že nemáte práci? Tak jako pro každého, že se člověk necítí nijak dobře. A je v takové nějaké finanční nejistotě. Jakým způsobem si hledáte nové zaměstnání? No, přes internet, někdy kouknu na nějaké inzeráty, ale tam stejně není nic. Kolik pohovorů jste absolvovala při hledání posledního zaměstnání? No, to přesně nevím. No, já nevím, když jsem si ještě hledala sama, ne za pomoci Agentury podporovaného zaměstnávání, já mám pocit, že jich bylo takových 30. Co vám sdělili v případě nepřijetí? No, v případě nepřijetí, no, tak nesdělili mi nic, se vůbec neozvali, třeba. A pokud se ozvali, tak jak vám vysvětlili, že vás nepřijímají? Nijak. No, prostě někdy to došlo písemně a prostě, že si vybrali jiného kandidáta. Domníváte se, že to, že jste osobou se zdravotním postižením, ovlivňuje získání zaměstnání? Mám pocit, že ano. Ano – a v jakém směru? Jak bych se vyjádřila, já nevím. Dneska starší lidi, kteří jsou nemocní, mají mnohem menší šanci. Víte, kde hledat a získat potřebné informace a pomoc při hledání zaměstnání? No, dá se to najít na internetu. Máte zkušenost s úřadem práce? No, tak docházím, pod úřadem práce jsem tam vedená, docházím tam podle stanovených termínů. A co vám to přináší? No, vlastně, je to tam, že za vás platí pojištění a jinak občas nabídnou nějaký místa, na který se mě stejně nikdo neozve, když na to napíšu přes internet nebo tak něco, ale se stejně nikdo neozve.

63

V čem spatřujete největší překážku při získání zaměstnání? No, to, že mám zdravotní problémy a jsem už osoba staršího věku. Takže tady tyto dvě věci vidíte jako největší překážku? No tak nějak, ale oni mají problémy i mladí a zdraví. Nalezla jste i nějaké pozitivum při hledání práce? Nenašla. Myslíte si, že stát a státní instituce účinně napomáhají svou politikou zaměstnanosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Mám pocit, že zatím to nějaký efekt nemá. Znáte zákon o zaměstnanosti? Já nevím, moc ho neznám. Znáte výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? To nevím, já jsem to nestudovala. Já mám pocit, že jim to zrušili. Co hodnotíte obecně jako největší problém při zaměstnávání OZP? Co? Všechno. Něco konkrétnějšího? No, vzhledem k tomu, že práci nemůžou sehnat mladí a zdraví, tak ti starší a postižení mají problémy, a ještě větší. Čím myslíte, že to tedy je? No, já nevím.

5.2.5

Pan Václav, 34 let

Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání a kde jste jej získal? Mám výuční list z oboru elektro na Kociánce. Máte přiznaný statut osoby se zdravotním postižením? Pokud ano, jaký typ? No, mám kartičku ZTP/P. Ano, ale mám na mysli spíše, zda pobíráte nějaký invalidní důchod? Jo, mám plný invalidní.

64

Můžete mi říct, o jaký typ postižení se jedná a zda jde o postižení vrozené, či získané v průběhu života a co to pro vás znamená? Je to vrozené postižení a nevím, jak to mám říct. No, mám vadu končetin, horních končetin. (Pan V. nemá vyvinuté horní končetiny, může používat pouze pravou ruku, která je podstatně kratší, než je obvyklé, a má na ní pouze 3 prsty – pozn. autorky.) A co to pro vás znamená? No, nemůžu třeba sportovat a tak, jinak nevím, fakt nevím. Pracujete v současné době? Ne. Proč? Protože je těžký pro mě sehnat práci. Jak dlouho jste bez práce a co to pro vás znamená? Asi 7 měsíců. Je to hrozný, doma k nevydržení. Občas jdu na zahradu a něco dělat, nebo máma chce, abych něco udělal. Teď doma malujem. Ale už bych chtěl vypadnout a něco dělat. Jakým způsobem hledáte vhodné zaměstnání? No, přes Ligu za práva vozíčkářů, inzeráty a internet. Kolik pohovorů jste absolvoval při hledání posledního zaměstnání? No, asi 15. Co vám sdělili v případě nepřijetí? No, někdy jsem to odmítl já, protože bych to nezvládl. A jinak mi řekli, že už je to buď obsazené, nebo že si myslí, že to pro mě není, že bych to nezvládal. I když já si myslím, že jo. Domníváte se, že to, že jste osobou se zdravotním postižením, ovlivňuje získání zaměstnání? Pokud ano, v jakém směru? No, jak jsem říkal, myslí si, že bych to nezvládnul. Víte, kde hledat a získat potřebné informace a pomoc při hledání zaměstnání? No, asi úřad práce, Liga a pak přes internet, tam se dá taky něco najít. Máte zkušenost s úřadem práce? Jakou? Nemám. V současné době nejste registrovaný na ÚP? Jsem.

65

A dávají vám někdy nějaké nabídky, nabídli rekvalifikaci nebo něco jiného? Jo, nabídky mi dávají, ale je to to stejné jako na internetu a pak mě nechtějí. Nic mi nikdy nenabídli. V čem spatřujete největší překážku při získání zaměstnání? Nevím, no asi, že zaměstnavatelé nevěří lidem s postižením, že tu práci zvládnou. Nalezl jste i nějaké pozitivum při hledání práce? Ne, nic. Myslíte si, že stát a státní instituce účinně napomáhají svou politikou zaměstnanosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Nevím, to fakt nevím. Znáte zákon o zaměstnanosti? Víte, co z něj vyplývá? Znáte výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? Uplatnil jste někdy tyto znalosti? No, něco málo vím. Jak uzavírat smlouvu a výpověď, a tak. A znáte výhody pro zaměstnavatele, pokud zaměstnávají osoby se zdravotním postižením? No, trochu. Myslím, že mají nějaké příspěvky a dotace. A uplatnil jste někdy tyto znalosti? No, když jsem se o tom zmínil, oni většinou vědí a stejně je to moc nepřesvědčí. Co hodnotíte obecně jako největší problém při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Nevím,…nevím.

5.3 Analýza dat Pro tuto diplomovou práci jsem si, jak se již zmiňuji výše, vybrala metodu kvalitativního výzkumu, analýzu textu v zakotvené teorii. Pro další zpracování kódování podle Strausse a Corbinové, kteří využívají 3 postupy k rozkrytí textu. Já využiji systém otevřeného kódování a schematického zobrazení selektivního kódování.

66

5.3.1

Otevřené kódování Podle Strausse a Corbinové (1994, s. 43) je otevřené kódování „část analýzy,

která se zabývá označováním a kategorizací pojmů pomocí pečlivého studia údajů. … Během otevřeného kódování jsou údaje rozebrány na samostatné části a pečlivě prostudovány, porovnáním jsou zjištěny podobnosti a rozdíly a také jsou kladeny otázky o jevech údaji reprezentovaných. Během tohoto procesu jsou zvažovány a zkoumány naše vlastní i cizí domněnky o jevu, což vede k novým objevům.“.

Snahou otevřeného kódování je tedy objevit podmínky, příčiny a důsledky jednotlivých pojmů, podobné jevy označit stejným pojmem.

Přiznaný statut zdravotního postižení Všichni dotázaní respondenti jsou osoby s tělesným postižením. Překvapilo mě, že na dotaz, jaký statut mají přiznaný, pouze jeden respondent reagoval správně. Ostatní respondenti nevidí rozdíl mezi statutem osoby se zdravotním postižením a kartou mimořádných výhod. Většinou reagovali slovy „mám kartičku ZTP/P“, „nemám“, apod. Neorientují se v současné právní úpravě a řazení osob se zdravotním postižením do jednotlivých stupňů podle zákona o zaměstnanosti. Teprve po upřesnění dotazu, zda mají přiznaný nějaký typ invalidního důchodu, popř. statut osoby zdravotně znevýhodněné, se zorientovali. Dva respondenti uvedli, že mají plný invalidní důchod, dva částečný invalidní důchod a paní Dana uvedla, že si vyřizuje znovu změněnou pracovní schopnost.34

Vrozené x získané postižení Tři z pěti respondentů uvedli, že se v jejich případě jedná o postižení získané někdy v průběhu života. Jedná se o problémy s páteří, více onemocnění v případě pana Boba až po onemocnění pana Franty, které jej upoutalo na vozík.

34

Podle nové právní úpravy se jedná o statut osoby zdravotně znevýhodněné.

67

Dva z respondentů uvedli, že jejich postižení je vrozené, ale nedovedli jej příliš popsat: „je to vrozené postižení a nevím, jak to mám říct. No, mám vadu končetin, horních končetin“, „jedná se o lehké postižení, ale když jsem byla malá, tak jsem měla ten nejtěžší stupeň“. Přitom právě při hledání zaměstnání je nutné umět i po telefonu jednoduše vysvětlit, o jaký typ postižení se jedná, jaké má člověk omezení, ale zároveň také jak je překonává a co může nabídnout.

Jak handicap ovlivňuje život Respondenti většinou byli schopni alespoň částečně specifikovat, co jim postižení v jejich každodenním životě přináší. Nebyli však ochotni to příliš rozvádět, o svých omezeních, která jim postižení přináší mluvili spíše zkratkovitě a krátce. Nejčastěji se jednalo o omezení pracovní „nesmím zvedat těžké věci, nesmím dlouho stát nebo sedět“, „…nesmím dělat práci přesčas, nesmím dělat soboty, neděle, noční, v prašném prostředí…“. Pan Václav, u něhož se jedná o postižení vrozené, se s ním, zdá se již za svůj život vyrovnal, neboť jej napadlo pouze „no, nemůžu třeba sportovat a tak…“. U pana Franty kvůli nutnosti využívat vozík se jedná nejčastěji o „komplikace s dopravou a samotnou mobilitou na vozíku…“. Slečna Eva již žádné omezení nepociťuje, neboť když srovná svou situaci v mladším věku a nyní, tak „…v dnešní době už můžu provozovat sporty, lyžuju, plavu, zabývám se stolním tenisem…“.

V tomto ohledu opravdu velice závisí na typu tělesného postižení, protože pokud se člověk může přes své postižení pohybovat a používat všechny končetiny, tak pro něj nejsou omezení tak velká, jako u toho, kdo je odkázán na vozík a přepravu na něm.

Je těžké získat práci V současné době pracují tři z pěti respondentů, pan Bob je na nemocenské. Pan Václav a paní Dana nepracují, ale snaží se práci hledat. Na otázku, proč v současné době nepracují, odpovídají „protože je těžký pro mě sehnat práci“, „byla jsem propuštěná z důvodu nadbytečnosti“.

68

Nezaměstnanost znamená izolaci a diskriminaci Všichni respondenti, kromě pana Boba, jsou nebo byli ve svém životě nějaký čas bez práce. Být bez práce pro ně znamená zátěž psychickou i finanční. Samozřejmě závisí i na délce nezaměstnanosti, na člověka mnohem více působí, pokud je bez práce dlouhodobě. Pan Franta a paní Dana shodně uvádějí, že byli či jsou bez práce 2 roky. U ostatních se jedná o rozmezí několika měsíců.

Pan Franta hodnotí svou situaci „…po tom onemocnění a následných komplikacích jsem byl vlastně dva roky bez práce a tato skutečnost se samozřejmě odrazila i v mém psychickém stavu. … Je tam jednak hledisko takového toho faktoru, že si člověk připadá nepotřebný a tu práci ve svém životě, si myslím, potřebuje každý.“ Pan Václav reagoval na otázku: „Je to hrozný, doma k nevydržení. … ale už bych chtěl vypadnou a něco dělat.“

Paní Dana na otázku, co pro ni znamená nezaměstnanost, odpověděla: „Tak jako pro každého, že se člověk necítí nijak dobře. A je v takové nějaké finanční nejistotě.“ I slečna Eva se zmiňuje o finanční stránce věci „… jelikož bydlím sama a platím veškeré poplatky, nájem, inkaso, tak jsem měla menší příjem, než jsem si představovala, ale zvládla jsem to. Takže akorát ty finanční prostředky mi dělaly problém.“

Problémy s hledáním zaměstnání Respondenti většinou uváděli, že si práci hledají spíše sami nebo za pomoci svých známých a přátel, přes inzeráty a nabídky na internetu, eventuálně využívají služby Agentury podporovaného zaměstnávání.

Právě častá zmínka u všech respondentů, že využívají služeb internetu, mě celkem překvapila. Sice již nějakou dobu žijeme v informační společnosti, ale lidé středního či vyššího věku většinou s počítači nikdy nepracovali, ale nyní je využívají k hledání práce. Myslím, že to je potěšující zpráva a možný námět na jinou diplomovou práci.

69

Respondentů jsem se také dotazovala, jaká je jejich zkušenost s přijímacími pohovory, kolik jich absolvovali a jaký jim byl sdělen důvod nepřijetí.

U respondentů, kteří pracují, se většinou jednalo o nízké číslo – 2 až 5 pohovorů, než byli úspěšní, a jako důvod při nepřijetí většinou uváděli: „Důvod nepřijetí byl, že nemám ten požadovaný daný obor, který oni požadovali. Nesplňovala jsem podmínky zdravotní, takže kvůli tomu se to taky tak těžce shánělo…“.Pan Franta uvedl, že se jednalo o pozice: „které měly vztah k mému dřívějšímu zaměření, … ty možnosti, které mi zaměstnavatel mohl v tomto ohledu poskytnout, nebyly pro mě akceptovatelné, narážely zvláště na bariérovost pracoviště a na nemožnost větší úpravy pracoviště…“.

Ostatní uváděli mnohem vyšší čísla, co se týče absolvovaných pohovorů. Pan Václav uvedl, že v případě nepřijetí to někdy odmítl sám, neboť měl pocit, že by práci nezvládal. „A jinak mi řekli, že už je to buď obsazené, nebo že si myslí, že to pro mě není, že bych to nezvládal. I když já si myslím, že jo.“ Paní Dana uvedla: „…v případě nepřijetí, no tak nesdělili mi nic, se vůbec neozvali, … někdy to došlo písemně a prostě, že si vybrali jiného kandidáta.“

Překážky při hledání zaměstnání Na dotaz, zda si myslí, že to, že jsou osobami se zdravotním postižením, ovlivňuje možnost získání zaměstnání, všichni respondenti uvedli, že ano. Jedni uváděli možnost toho, že tímto způsobem zaměstnavatel splní jakési státem dané limity, ti, co práci stále hledají, v tomto ohledu vidí problém ze strany zaměstnavatelů: „… myslí si, že bych to nezvládnul“, „Dneska starší lidi, kteří jsou nemocní mají mnohem menší šanci“. Vesměs všichni respondenti vidí nějakou překážku při hledání zaměstnání, ale nejsou schopni ji třeba přesně specifikovat. Pan Václav uvádí, že „zaměstnavatelé nevěří lidem

s postižením, že tu práci zvládnou“. Pan Franta hovoří o přístupu

zaměstnavatelů, „kteří nejsou v naší republice ještě zvyklí zaměstnávat zdravotně postižené. Může se jednat i o nemožnost bezbariérové úpravy jejich sídla nebo místa výkonu práce, jelikož firmy často sídlí ve starých budovách a jsou tu komplikace např. i s úpravou sociálního zázemí, atd.“. Na otázku, co si obecně myslí, že je největším problém při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, respondenti většinou nebyli schopni odpovědět. 70

Neznalost pracovní legislativy Jak už jsem psala výše, dotazovaní respondenti většinou neznají platnou legislativu týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Potvrdilo se mi to i v případě otázky týkající se znalosti zákona o zaměstnanosti a výhod pro zaměstnavatele. Vesměs všichni respondenti si zákon o zaměstnanosti pletli se Zákoníkem práce, popř. rovnou reagovali, že jej příliš neznají. Na otázku týkajících se výhod pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením reagovali slovy „no něco jsem zaslechl, že dostávají nějaké příspěvky nebo něco takového“, „myslím, že mají nějaké příspěvky a dotace“, „to nevím, já jsem to nestudovala. Já mám pocit, že jim to zrušili.“ apod.

Zdá se, že by bylo vhodné více tyto osoby, potažmo i zaměstnavatele informovat o výhodách a možnostech při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aby bylo možno vytvořit více vhodných míst právě pro zdravotně postižené. A také se domnívám, že tato cílová skupina by se více měla informovat a zjišťovat svá práva a také postavení na trhu práce.

5.3.2

Selektivní kódování Snahou tohoto typu analýzy je nalézt hlavní, ústřední kategorii, která integruje

ostatní témata. Pro zjednodušení, myslím, že velmi dobře poslouží schéma selektivního kódování, v němž jsou zakresleny jednotlivé kategorie a podkategorie, které na sebe vzájemně působí. Vrozené x získané postižení

Jak handicap ovlivňuje život

Je těžké získat práci

Přiznaný statut zdravotního postižení

Překážky při hledání zaměstnání Neznalost pracovní legislativy

Nezaměstnanost znamená izolaci a diskriminaci

71

Problémy s hledáním zaměstnání

Lze tedy říci, že v tomto případě je hlavní, ústřední kategorií JE TĚŽKÉ ZÍSKAT PRÁCI, ke které se vztahují všechny ostatní podkategorie – PŘIZNANÝ STATUT ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ, VROZENÉ x ZÍSKANÉ POSTIŽENÍ, JAK HANDICAP OVLIVŇUJE ŽIVOT, PROBLÉMY S HLEDÁNÍM ZAMĚSTNÁNÍ, PŘEKÁŽKY

PŘI

HLEDÁNÍ

ZAMĚSTNÁNÍ,

NEZNALOST

PRACOVNÍ

LEGISLATIVY a v neposlední řadě také NEZAMĚSTNANOST ZNAMENÁ IZOLACI A DISKRIMINACI.

Tyto všechny podkategorie ovlivňují kategorii JE TĚŽKÉ ZÍSKAT PRÁCI. Většina respondentů uvedla, že se domnívá, že to, že jsou osobou s tělesným postižením, jim znesnadňuje získání zaměstnání, neboť zaměstnavatel nevěří, že by práci zvládli, popř. není z jeho strany ochota či možnost přizpůsobit potenciálnímu zaměstnanci pracovní prostředí.

Důležitá je také doba vzniku postižení. Jak jsem popisovala již v teoretické části této práce, lidé s vrozeným postižením nemají většinou potřebné zkušenosti a znalosti, ale na druhé straně se již lépe vyrovnali se svým postižením. Na druhé straně lidé s postižením získaným v průběhu života již mají potřebné zkušenosti, na které mohou navázat, ale opět je pro ně nesnadnější se se svým handicapem vyrovnat.

U většiny respondentů se projevila neznalost pracovní legislativy, což také může do značné míry ovlivňovat získání zaměstnání. Většinou nebyli schopni správně definovat svůj statut osoby se zdravotním postižením, uváděli místo něj kartičku mimořádných výhod, která však opravňuje např. k přednostnímu ošetření u lékaře, k pobírání příspěvku na pohonné hmoty, atd., se zaměstnáváním však nijak nesouvisí.

Také nezaměstnanost ve značné míře ovlivňuje JE TĚŽKÉ ZÍSKAT PRÁCI. Čím déle je člověk bez zaměstnání, tím hůře se přizpůsobuje a nesnadněji nachází novou práci, ztrácí pracovní návyky a také neustálé odmítání ze strany zaměstnavatelů jej odrazuje a nijak neposiluje jeho sebevědomí.

72

5.4 Poznámky k výzkumu V rámci svého výzkumu jsem provedla rozhovory s pěti respondenty, kteří byli ochotni zodpovědět moje otázky a také jim nevadilo nahrávání našeho rozhovoru na diktafon. Bohužel se často ve svých výpovědích omezovali na jednoduché věty nebo odpovídali slovem nevím. Zdálo se mi, že to často bylo způsobeno nervozitou a vědomím toho, že se jejich slova nahrávají, přesto, že jsem jim sdělila, že vše bude zpracováno anonymně.

K tomuto je nutno dodat, že jsem jednotlivé rozhovory také zařadila do textu své diplomové práce s uvedením jména a věku každého respondenta. Nerada bych využívala označení pan X, paní Y, proto jsem použila variantu křestního jména, které ovšem také neodpovídá jménu skutečnému. Pouze věk každého respondenta souhlasí.

5.5 Závěr výzkumu Z rozhovorů s jednotlivými respondenty vyplynulo, že nezaměstnanost a hledání nové práce je pro ně značný problém, neboť jsou osobami s tělesným postižením a ne každá práce je pro ně vhodná a kvůli svému zdravotnímu stavu by ji nezvládli. Přesto pracovat chtějí, chtějí být užiteční a mít pocit důležitosti a potřebnosti v životě, nezanedbatelnou roli zde hraje také finanční stránka, kterou s sebou nezaměstnanost a pouhé pobírání dávek přináší.

Respondenti, se kterými jsem hovořila a kteří již pracují, jsou vesměs ve svém zaměstnání spokojeni, odpovídá jejich představám. Pouze pan Bob, který má fyzicky náročnou práci a jemuž se zdravotní stav zhoršil v průběhu života, musí hledat práci novou, kde by nebyl tak fyzicky vytěžován. Poslední dva respondenti práci stále hledají a doufají, že ji naleznou.

V rámci rozhovorů s respondenty mě překvapily dvě skutečnosti. Za prvé neznalost legislativy týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť respondenti vesměs odpovídali, že zákon o zaměstnanosti neznají a výhody pro

73

potenciální zaměstnavatele také ne. Domnívám se, že to je vážný nedostatek a byla by vhodná lepší osvěta a informovanost těchto lidí právě v problematice zaměstnávání.

Druhou skutečností byla rozšířená práce s internetem, který lidé využívají pro hledání práce. Sice stále převládá hledání práce přes známé a kamarády, ale zároveň se respondenti zaměřují i na tento informační zdroj. Tato skutečnost mě příjemně překvapila, neboť se ve své práci setkávám také s lidmi, kteří s počítačem vůbec pracovat neumí a mají z práce s ním velké obavy.

5.6 Kritická analýza Kritickou analýzu bych ráda pojala jako své vlastní zhodnocení výzkumné části práce. Použila jsem kvalitativní formu výzkumu, která se mi zdála být nejvhodnější pro zjištění toho, jak nezaměstnanost osob s tělesným postižením na tyto osoby působí, jak se snaží tento problém řešit a jak samy hodnotí snahu státu o zlepšení jejich postavení na trhu práce.

Co se týče vzorku respondentů, získala jsem svolení 5 lidí s tím, že náš rozhovor mohu nahrávat. Tento vzorek samozřejmě není nijak velký, ale bohužel se mi nepodařilo jej navýšit. Snažila jsem se alespoň o co největší záběr – tedy vzorek tvoří 2 ženy a 3 muži, věkové rozmezí je 25–57 let, u každého z nich se jedná o jiný typ tělesného postižení, 2 z dotázaných mají postižení vrozené, 3 jej získali v průběhu života, 2 jsou zaměstnaní, 2 nezaměstnaní a 1 si hledá práci novou.

Odpovědi jednotlivých respondentů nejsou vyčerpávající, často se zdají i málo hutné. Bohužel však nebylo možné i přes kladení podotázek získat širší výpověď či více informací.

Vybraný kvalitativní výzkum se mi zdál pro zaměření mé práce nejvhodnější, ale také on má samozřejmě svá omezení a zápory. Např. generalizace na populaci je obtížná a často také nemožná pro malý počet respondentů a patří sem také jeho neopakovatelnost.

74

Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabývala tématem nezaměstnanosti lidí s tělesným postižením, jaké oni sami vidí nejčastějši překážky při hledání práce, co jim nezaměstnanost, event. zaměstnanost přináší a jak hodnotí situaci pomoci ze strany státu, tzn. politiku zaměstnanosti.

V teoretické části jsem se věnovala nejdříve základnímu pojmosloví, které se k této práci vztahuje, tzn. pojmu tělesné postižení a nezaměstnanost, jejich dělení, a aktuální situaci na trhu práce v České republice, potažmo v Jihomoravském kraji a okresech Brno-město a Brno-venkov.

Dále jsem se zaměřila na možnosti uplatnění pro osoby s tělesným postižením, faktory, které ovlivňují nezaměstnanost, a také na legislativu, která se osob se zdravotním, potažmo tělesným postižením týká. Jedná se zejména o zákon o zaměstnanosti, který definuje jednotlivé kategorie osob a také výhody a příspěvky pro zaměstnavatele, jimiž se stát snaží zlepšit politiku zaměstnanosti u osob se zdravotním, potažmo tělesným postižením.

Využila jsem také svého profesního působení v neziskové organizaci, která pomáhá lidem s tělesným postižením v jejich každodenním životě, abych se pokusila poukázat na příklad dobré praxe, tzn. jak je možno pomoci lidem s tělesným postižením, aby si dokázali najít práci a zároveň si ji také udržet.

V části praktické jsem použila kvalitativní výzkum pro zpracování dat z rozhovorů s jednotlivými respondenty, kterým jsem kladla právě otázky týkající se nezaměstnanosti, překážek při hledání práce, jejich názoru na státní politiku zaměstnanosti, apod. Snahou bylo objasnit a přiblížit, jak se sami lidé s tělesným postižením na problematiku nezaměstnanosti ve svém okolí dívají. Využila jsem metodu zakotvené teorie a jejích dvou částí – otevřeného a selektivního kódování a vše se snažila shrnout ještě v závěru výzkumu.

75

Ve své práci jsem také využila několik tabulek a grafů, které se k této problematice váží, některé z nich jsem umístila do příloh, aby si čtenář mohl jednotlivé údaje porovnat.

Již v úvodu jsem psala o číselných odhadech osob s nějakým typem postižení, kteří žijí v České republice. Státní instituce zatím žádným způsobem tuto oblast statisticky nemapují, ale odhady jsou značné. Bohužel výhled do budoucnosti hlásí, že osob s nějakým typem tělesného postižení bude přibývat, neboť rychlý způsob života, různé adrenalinové sporty či nemoci a postupné stárnutí obyvatelstva a zvyšování věku dožití budou zvyšovat počty takto postižených lidí. A spousta z nich bude v produktivním věku, s nutností zabezpečit rodinu a touhou po seberealizaci.

Proto se domnívám, že je třeba hledat cesty pro zlepšení možností lidí s tělesným postižením k jejich uplatnění na trhu práce, ke zvyšování jejich vzdělanosti v oborech, které by je zajímaly a ne pouze, jak mi při rozhovoru sdělil pan Franta, ty, které jsou pro ně dostupné z hlediska bezbariérovosti a nezávislosti na pomoci ostatních.

Je nutné, aby se více dohlíželo na přizpůsobení budov, dopravy i komunikací pro osoby se všemi typy postižení, aby nemusely tak jako dříve trávit dny v ústavech a speciálních zařízeních, ale aby mohli dle své volby studovat a následně si zvolit zaměstnání.

K tomu je samozřejmě nutná i osvěta zaměstnavatelů, kteří se obávají nízkého výkonu těchto osob, případně potíží spojených s jejich nástupem do práce, apod. Stát se v tomto směru snaží o určitou pozitivní diskriminaci, kdy zaměstnavatelům nabízí různé výhody a příspěvky při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nedomnívám se, že pouze peněžní pobídka je to nejlepší, je nutné působit a motivovat i jinými prvky, neboť je celá řada zaměstnavatelů, kteří bohužel tyto příspěvky zneužívají.

76

Resumé Ve své diplomové práci se zabývám problematikou nezaměstnanosti osob s tělesným postižením, jednotlivými typy a faktory nezaměstnanosti. Nastiňuji zde jednotlivá opatření a pobídky pro zlepšení zaměstnanosti osob s tělesným postižením a také příklad dobré praxe při pomoci lidem s tělesným postižením při hledání práce. V praktické části jsem použila metodu kvalitativního výzkumu pro zpracování dat získaných od jednotlivých respondentů, se kterými jsem provedla rozhovor. Snahou bylo nalézt odpověď na otázku jaké vidí lidé s tělesným postižením nejčastějši překážky při hledání práce, co jim nezaměstnanost, event. zaměstnanost přináší a jak hodnotí situaci pomoci ze strany státu, tzn. politiku zaměstnanosti. Z výzkumu vyplynulo, že lidé s tělesným postižením obtížněji hledají práci, ne každá je pro ně vhodná, nezaměstnanost pro ně také znamená finanční nejistotu. Velice omezeně znají legislativu, která se týká zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pobídky státu pro jejich zaměstnávání, problém vidí také v opatrném přístupu zaměstnavatelů a nedostatečném odstraňování architektonických bariér.

Abstract In my diploma thesis I deal with unemployment problems of the physically disabled, with various unemployment types and factors. I outline individual measures and incentives for improving employment of the handicapped, and also an example of good experience when helping handicapped people to find work. In the practical section I used qualitative research method for processing the data gathered from individual respondents I had done interviews with. My aim was to find an answer to the questions which are the most frequent obstacles handicapped people encounter when looking for work, what unemployment, respectively employment brings them and how they assess the conditions of state help, that is employment politics. The research showed that it is more difficult for the physically disabled to find work, not every job is suitable for them; unemployment also means financial uncertainty to them. They know very little about legislative that considers employment of the handicapped as well as state incentives for their employment; they view as a problem also the careful employers’ approach and insufficient removing barriers in architecture.

77

Seznam literatury BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha : Grada, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6.

MAŇÁK, J. a kol. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno : Masarykova univerzita, 1994. 130 s. ISBN 80-210-1031-2.

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha : Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4.

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha : Portál, 2003. 287 s. ISBN 80-7178549-0.

NOVOSAD, L., NOVOSADOVÁ, M. Ucelená rehabilitace lidí se zdravotním, zejména somatickým postižením: uvedení do problematiky. Liberec : Technická univerzita, 2000. 58 s. ISBN 80-7083-383-1.

OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. 132 s. ISBN 80-210-3718-0.

STRAUSS, A., CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody Zakotvené teorie. Brno : Albert, 1999. 196 s. ISBN 80-85834-60-X. Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, schválena usnesením vlády ČR ze dne 16. června 2004 č. 605, 2004. ISBN 80-86734-22-6.

VÁGNEROVÁ, M. Úvod do vývojové psychopatologie II. Liberec : Západočeská univerzita, 2003. 111 s. ISBN 80-7083-670-9.

78

VÍTKOVÁ, M. Edukace jedinců s tělesným postižením. In VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika Integrace školní a sociální. Brno : Paido, 2004, s. 169–189. ISBN 80-7315-071-9.

VÍTKOVÁ,

M.

Somatopedické

aspekty.

Brno

:

Paido,

1999,

s.

144.

ISBN 80-85931-69-9.

VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha : Karolinum, 2000, 139 s. ISBN 80-246-0057-9.

Agentura podporovaného zaměstnávání [online]. c2001-2007 – Liga za práva vozíčkářů, [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.ligavozic.cz/index.php?akce=80 >.

Česká unie pro podporované zaměstnávání [online], poslední revize 30.6.2004 [cit. 28. června 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.unie-pz.cz/index.php/pz/14>.

DUŠÁNKOVÁ, O., et al. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006 [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí – Správa služeb zaměstnanosti, 2007 [cit. 2. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/stro2006.pdf>.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online]. c1998, poslední revize 21.6.2006 [cit. 28. června 2007]. Dostupný z WWW: .

Liga za práva vozíčkářů [online]. c2001–2007 – Liga za práva vozíčkářů, [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: .

Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení [online]. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, 2003 [cit. 5. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/npo93.pdf >. 79

Práva tělesně postižených [online], poslední revize 27. 4. 2005 [cit. 5. července 2007], Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupný z WWW: < www.mpsv.cz/cs/841>.

Vládní výbor pro zdravotně postižené občany [online]. c2007 – Úřad vlády České republiky, [cit. 2. července 2007]. Dostupný z WWW: < http://www.vlada.cz/cs/rvk/vvzpo/uvod.html >.

Listina základních práv a svobod.

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.

Publikace a letáčky Ligy za práva vozíčkářů.

80

Seznam příloh Příloha č. 1 – Práva tělesně postižených (text) Příloha č. 2 – Statistické zpracování skladby klientů Agentury PZ (tabulky, grafy)

81

Příloha č. 1

Práva tělesně postižených

Preambule Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975.

V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti jako kdokoliv jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží.

Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života. Postižení mají plné právo na samostatný a nezávislý způsob života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech svých přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kde by byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát příležitost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život.

Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně jako výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob.

Článek 1 Způsob života Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít. 82

Článek 2 Rodina a okolí Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů.

Článek 3 Právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc Každá tělesně postižená osoba má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje, a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu, důvěře a úctě.

Článek 4 Právo na lékařskou péči Postižená osoba má právo na výběr lékaře, který má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní zdravotní situaci a podílet se na všech rozhodováních o sobě.

Článek 5 Bydlení a okolí Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout žít a bydlet v místě odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám.

Článek 6 Právo na technickou pomoc Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život.

Článek 7 Účast na společenském životě Tělesně postiženým osobám musí být umožněna komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu.

83

Článek 8 Právo na ekonomickou podporu Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života.

Závěr Tělesně postižené osoby, asociace, sdružení a svazy by měly sjednotit své úsilí pro zlepšení vzájemného poznávání a pro to, aby se lépe domohly zajištění svých základních lidských práv, jimiž jsou: •

Právo na to, být odlišný.

•

Právo na důstojný a odpovídající způsob života.

•

Právo na integraci do společnosti.

•

Právo na svůj názor a na jeho splnění.

•

Právo na rovnoprávné občanství a na nezávislý výběr způsobu života i místa, kde chce žít.

Chartu práv a povinností tělesně postižených vydala francouzská Organizace tělesně postižených (Assotiation des Paralyses de France-APF). Překlad Luboš Chaloupka.35

35

Práva tělesně postižených [online], poslední revize 27. 4. 2005 [cit. 5. července 2007],

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupný z WWW: < www.mpsv.cz/cs/841>.

84

Příloha č. 2

Statistické zpracování skladby klientů Agentury PZ

Skladba klientů Agentury PZ dle nejvyššího dosaženého vzdělání

45 40 40 35

Nejvyšší dosažené vzdělání

30

Celkem

Ženy

25 25

9

základní

4

21

20 15

středoškolské bez maturity

21

8

středoškolské s maturitou

40

vyšší odborné

2

0

vysokoškolské

12

5

25

10

12 9

8 5

4

5

2

0

SŠ

VŠ

Š VO

m at

SŠ

s

be z

ZŠ

m at ur ity

ur i to u

0

Celkem

Ženy

70 62

Skladba klientů dle věku

60 50 40

Věk

Celkem

32

Ženy 30

pod 25 let

7

3

25–49 let

62

32

20 10

15 7

7 3

0

nad 50 let

15

7

pod 25 let

25 - 49 let Celkem

85

nad 50 let Ženy

Skladba klientů dle přiznaného statutu osoby se zdravotním postižením

Přiznaný statut OZP

Celkem

Ženy

Osoba zdravotně znevýhodněná

13

6

Osoba částečně invalidní

31

19

Osoba plně invalidní podle písmene a)

18

8

Osoba plně invalidní podle písmene b)

14

6

Bez přiznaného statutu

8

3

35 31 30 25 19

20 15

18 14

13 8

10

8

6

6 3

5 0 OZZ

ČID

PID A

celkem

PID B

Bez statutu

ženy

86

Bibliografický záznam Brodová, Zuzana. Problematika nezaměstnanosti pohledem osob s tělesným postižením: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2007. 86 l., 6 l. příl. Vedoucí diplomové práce Lenka Gulová.

Anotace Diplomová práce „Problematika nezaměstnanosti pohledem osob s tělesným postižením“ pojednává o obtížné situaci osob s tělesným postižením, které chtějí pracovat, ale jejich zdravotní stav a jiné faktory jim to neumožňují. Lidé s tělesným postižením jsou početnou skupinou osob, která je znevýhodněna na trhu práce, což více než u jiných skupin může vést k exkluzi a sociální izolaci.

V teoretické části práci se zabývám jednotlivými typy nezaměstnanosti a tím, jak působí na osoby se zdravotním, potažmo tělesným postižením. Popisuji zde jednotlivé skupiny osob se zdravotním postižením a nastiňuji také možnosti řešení a příklad dobré praxe při zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

V praktické části práce se zaměřuji na rozbor jednotlivých rozhovorů s respondenty. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu analyzuji data a hledám příčiny možného neúspěchu, jakým způsobem se s nezaměstnaností respondenti vyrovnávají a jak pohlíží na podporu státní politiky zaměstnanosti.

Annotation The diploma thesis “Unemployment problematics viewed by the physically disabled“ deals with the difficult situation of the handicapped people who want to work but their health condition and other factors do not enable them to do so. The physically handicapped are a numerous group of people that are disadvantaged at the employment market, which can more than with other groups lead to exclusion and social isolation.

In the theoretical section of the thesis I deal with various types of unemployment and the way it affects the disabled, especially the physically disabled. I describe 87

individual groups of the handicapped, suggesting possible solutions as well as an example of good experience when helping handicapped people to find work.

In the practical section I focus on the analysis of specific interviews with the respondents. By way of qualitative research I analyze data and search for causes of possible failure, how respondents cope with unemployment and how they view the state employment politics support.

Klíčová slova nezaměstnanost, osoba s tělesným postižením, podporované zaměstnávání, práce, trh práce, zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Keywords unemployment, physically disabled person, supported employment, work, employment market, employment of the handicapped

88