Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

^

Tťťl-I-IT

%

1 Pal I ^ / S MAS'-

Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním Problems of employment of people with primary education Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

^/J \

stfediSko Vedeckých

informací

Ä""

Polaček) Date:2006.12.15

13:25:14+or00

'

Brno, duben 2006

Autor: Gabriela Jakabova

Míisarykftva uoivtrzita lírno EkonomJcko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademicky rů k 2004/2005

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro

JAKABOVA

Gabriela

Obor

Veřejná ekonomika

Název tématu:

P rob lem u tik» zaměstnávání osob se základním v/deláním

Zásady pro vypracování:

Problémová oblast: Problémovou oblastí je zaměstnávání osob z rizikových skupin obyvatelstva, jejich specifické problémy, potřeby a perspektivy. Cíl práce: Cílem je analyzovat specifické potřeby a problémy osob se základním vzděláním na pracovních trzích. Stejně tak je cílem analýza přístupu veřejného sektoru k těmto lidem, včetně doporučení pro budoucnost. Postup práce a použité metody: L Trh práce a jeho segmentace 2, Úvod do problematiky zamestnávaní rizikových skupin 3. Teoretická východiska; analýza a srovnání existujícfch přístupů k problematice 4* Vývoj a současnost dané problematiky v ČR 5. Zhodnocení programů APZ zaměřených na zkoumanou oblast identifikace nedostatku 6, Doporučení konkrétních opatření, resp, smeru, kterým by se měl stát při péči o osoby se základním vzděláním ubírat

Rozsah grafických prací:

Ponechává se na úvaze autorky.

Rozsah průvodní zprávy bez příloh:

60 - 70 stran

Seznam odborné literatury: 1. Jackson, P.M., Brown, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 734 stran, ISBN 8O-86432-09-2 2. Mareš, P,: Nezaměstnanost jako sociální problém, 3. vydání Brno: SLONf 2002,172 stran, ISBN 80-86429-08-3 3. Sapsford, D., Tzannatos, Z.: The Economics of the Labour Market, London, The MacMUlan Press 1993, ISBN 0-333-53496-4' 4. Sirovátka, T.; Řezníček, L: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995 5. Strecková, Y.,Malý, L: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vydání Praha: Computer Press, 1998, 214 stran, ISBN 80-7226-112-6 6. www.mpsy.c7 7. www.vupsv.cz

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Vladimír Ilyánek, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

19.3.2004

Datum odevzdání diplomové práce:

22.4.2005

Vedoucýkatedry

V Brně dne 19.3.2004

Dekan

Jméno a příjmení autora:

Gabriela Jakabova

Název diplomové práce:

Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním

Název práce v angličtině:

Problems of employment of people with primary education

Katedra:

Veřej ná ekonomi e

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2006

Anotace Diplomová práce „Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním" je zaměřena na postavení osob se základním vzděláním na trhu práce. První část charakterizuje trh práce, jeho segmentaci, rizikové skupiny na pracovním trhu a existující přístupy k řešení problematiky zaměstnávání těchto skupin. Ve druhé části práce, zabývající se aktivní politikou zaměstnanosti, hodnotím stávající programy zaměřené na zkoumanou oblast, analyzuji jejich přínosy a nedostatky a předkládám z toho plynoucí doporučení.

Annotation The diploma thesis "Problems of employment of people with primary education" focuses on the position of people with primary education on the labour market. The first part provides characteristics of the labour market, its segmentation, problematic groups on the labour market and existing approaches to dealing with the problem of such persons' employment. In the second part of the thesis, devoted to the active employment policy, the author evaluates current programmes aimed at the area in question, analyses their benefits and drawbacks, and puts forward adequate recommendations.

Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, segmentace trhu práce, rizikové skupiny nezaměstnaných, marginalizace, osoby se základním vzděláním, aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikace, úřad práce

Keywords Labour market, unemployment, segmentation of labour market, problematic groups on the labour market, marginalization, people with primary education, active employment policy, professional requalification, employment bureau

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 14. dubna 2006 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimírovi Hyánkovi, Ph.D.za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji PhDr. Vladimírovi Širokému z firmy Republikové centrum vzdělávánís.r.o., Mgr. Ivaně Drmolové a Mgr. Šárce Palcrové z Úřadu práce Brno - město za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH: ÚVOD 8 1 TRH PRÁCE A JEHO SEGMENTACE 10 1.1 Nabídka na trhu práce 10 1.2 Poptávka na trhu práce 12 1.3 Rovnováha na trhu práce 13 1.4 Segmentace pracovního trhu 16 2 ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ, RIZIKOVÝ FAKTOR NA TRHU PRÁCE 20 2.1 Postavení lidí se základním vzděláním na trhu práce 26 3 HISTORIE A SOUČASNOST ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY 31 3.1 Politika zaměstnanosti v České republice 34 4 REKVALIFIKACE, ŠANCE PRO OSOBY SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM 44 4.1 Historie a současnost Republikového centra vzdělávání s.r.o 45 4.2 Program Šance 49 4.3 Pracovní diagnostika COMDI 50 4.4 Poradenské programy 52 4.4.1 Poradenský program adaptační pro rekvalifikační kurzy programu Šance 53 4.4.2 Poradenský program pro průběžnou aktivaci v průběhu rekvalifikačního kurzu Šance 54 4.4.3 Poradenský program pro sociální adaptaci 54 4.4.4 Poradenský program zaměřený na komunikativní dovednosti při vyhledávání zaměstnání 55 4.5 Rekvalifikační kurzy 57 4.6 Hodnocení programu Šance 62 5 DOPORUČENÉ ZMĚNY V PŘÍSTUPU K OSOBÁM SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM65 ZÁVĚR 71 SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ 74 SEZNAM TABULEK 77 SEZNAM GRAFŮ 77 SEZNAM PŘÍLOH 77

Problematika zaměstnáváni osob se základním vzděláním

Úvod

ÚVOD Nezaměstnanost, průvodní jev tržní ekonomiky, se stává po roce 1989 novým fenoménem pro českou společnost. Její důsledky jsou nejen ekonomické, ale také sociální, politické a v neposlední řadě psychologické. Hrozba nezaměstnanosti však nepostihuje všechny skupiny obyvatel stejně. Ve všech ekonomicky vyspělých zemích jsou ohroženy především určité kategorie osob, které z tohoto důvodu bývají označovány jako rizikové nebo marginalizované. Na pracovním trhu, kde se silně projevuje princip soutěživosti vycházející dle teorie lidského kapitálu z osobnostních kvalit jednotlivých soutěžících, je dostatečná kvalifikace nezbytnou podmínkou pro nalezení zaměstnání. Lidé se základním vzděláním proto patří mezi ty skupiny osob, které jsou nejvíce ohrožené nezaměstnaností, navíc často opakovanou nebo dlouhodobou. Palčivost tohoto problému dokládá i fakt, že míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním se v rámci jednotlivých krajů České republiky pohybuje mezi 20,1 % a 48,8 %. Z tohoto důvodu státní politika zaměstnanosti věnuje osobám se základním vzděláním zvýšenou pozornost a péči. Otázkou zůstává, zda je přístup k řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním dostatečně komplexní a efektivní nebo zda by bylo vhodné přijmout doplňující opatření. Cílem diplomové práce je analyzovat specifické potřeby a problémy osob se základním vzděláním na pracovních trzích, dále analyzovat přístup veřejného sektoru k těmto lidem, včetně doporučení pro budoucnost.

Struktura diplomové práce vyplývá ze stanovených cílů. Nejprve se budu zabývat trhem práce obecně, jeho mechanizmy, působením, čímž definuji teoretická východiska diplomové práce. Dále se zaměřím na proces segmentace pracovního trhu, jeho ekonomické a sociální příčiny, což poskytne teoretické ukotvení dané problematiky a osvětlí specifické postavení zkoumané skupiny osob na pracovním trhu. Následně pomocí vybraných statistických dat analyzuji situaci v České republice (zejména vzdelanostní strukturu populace, věkovou strukturu osob se základním vzděláním, vzdelanostní specifika jednotlivých etnik, na základě časových řad nastíním vývojové tendence vzdělanosti populace) přičemž se budu především věnovat současné nevýhodné pozici osob se základním vzděláním na trhu práce a pokusím se o její teoretické zdůvodnění. V další části práce popíši změny v postavení osob se základním vzděláním ve společnosti, které nastaly v průběhu transformace České republiky z ekonomiky centrálně plánované na ekonomiku tržní a pokusím se vysvětlit jejich možný vliv na současnost. Dále bude následovat přehled dnes užívaných přístupů k řešení problematiky 8


Úvod

zaměstnávání osob se základním vzděláním a jejich podrobná analýza. V další části diplomové práce se pokusím detailním rozborem konkrétního opatření aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikačního programu) odhalit jeho hlavní přínosy nebo případné nedostatky ve srovnání s ostatními přístupy. Poznatky získané z této a předešlé části diplomové práce pak následně využiji v závěrečné kapitole, která přináší návrhy konkrétních doporučení pro řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním.

Základní metody, které využiji pro zpracování diplomové práce, jsou zejména metoda deskripce doplněná pro lepší názornost vhodnými grafy a tabulkami, přičemž poznatky o zkoumané problematice získám především rešeršemi odborné literatury, studiem souvisejících zákonů a dalších pramenů, řízenými rozhovory s odborníky a v neposlední řadě také sběrem a následnou analýzou statistických dat. V dalších částech diplomové práce využiji metodu komparace, kdy budu srovnávat jednotlivé přístupy k řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním s detailním zaměřením na analyzovaný konkrétní program aktivní politiky zaměstnanosti. Pro formulaci závěrů v celé diplomové práci využiji syntézy získaných poznatků a metody indukce a dedukce.

Při zpracování této práce budu vycházet především z odborné literatury týkající se daného tématu, souvisejících zákonů, dostupných webových stránek a informací poskytnutých odborníky na danou problematiku.

9


Trh práce a jeho segmentace

1 TRH PRÁCE A JEHO SEGMENTACE Podle ekonomické teorie rozlišujeme trhy statků a služeb a trhy výrobních faktorů (práce, půda, kapitál). Tyto trhy jsou oddělené, přesto se však vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislé. Trh je možné definovat jako prostředí, kde se střetává nabídka s poptávkou, čímž dochází k určení ceny a množství. Na trhu práce platí stejné zákonitosti jako u ostatních trhů, přesto se zde projevují určitá specifika, což je dáno výjimečností práce jako výrobního faktoru. „Práce je jedním ze zdrojů, ale neexistuje sama o sobě. Práci konají lidé, nositelé schopnosti pracovat (pracovní síly)."1 Vedle ekonomické funkce, kdy dochází k optimální alokaci práce mezi firmy v rámci jednotlivých odvětví a regionů, plní pracovní trh i funkci sociální. „Prostřednictvím pracovního trhuje pro pracovníky zajištěn nejen určitý příjem, ale i sociální status spojený s pozicí na pracovním trhu."2 „Pracovní trh je tedy na jedné straně ekonomickou institucí, tedy systémem ekonomických vztahů směny práce za mzdu založené na racionální volbě účastníků směny, je ale současně i sociální institucí, jež zahrnuje podmínky a normy sociálního jednání, ovlivňující koupi, prodej i cenu pracovních služeb: jde 0 veškeré procedury, neformální normy a zvyky regulující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli."3

1.1 Nabídka na trhu práce Nabídku práce definujeme jako „ochotu a schopnost pracovat určité množství času při alternativních mzdových sazbách v daném časovém období, ceteris paribus."4 Můžeme ji měřit buď počtem pracovníků nebo jako počet odpracovaných hodin.

Křivka individuální nabídky práce se skládá ze dvou částí. V pozitivně skloněné části nabídkové křivky (body A až B) převažuje substituční efekt, kdy při zvýšené mzdě jsou pracovníci ochotni pracovat více (dochází k substituci volného času prací). Volný čas se stává při zvýšeném množství práce vzácnějším, čímž rostou obětované náklady příležitosti práce (množství volného času, kterého se musíme vzdát). S vyšším počtem odpracovaných hodin dochází krustu důchodu, čímž však klesá jeho mezní užitek. V části individuální nabídkové křivky mezi body B a C, C , C" vidíme tři situace, které mohou nastat pokud dochází krustu 1

FUCHS, K.: Nezaměstnanost v ekonomické teorii, In BUCHTOVÁ, B /.Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha: Grada, 2002, str. 59 2 SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 5 3 BOJE, T.: Segmentation and Social Processes on the Danish Labour Market, In LUND, R., PEDERSEN, P.J., SCHMIDT-SORSEN, J.'.Studies in Unemployment, Copenhagen: Nytfra samfundsvidenskabernene, 1987, str.89 Citováno dle: SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 5 4 SCHILLER, R.B.: Mikroekonomie dnes, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004, str. 273

10



mzdové sazby. Pokud u jedince při zvýšení mzdy převáží substituční efekt, pak bude ochoten pracovat více a nahradí část svého volného času prací (body B až C). Může se ale také rozhodnout, že již není ochoten dále zvyšovat množství nabízené práce. Při stejném množství odpracovaných hodin, získá díky vyšší mzdové sazbě vyšší důchod, přičemž množství jeho volného času zůstane zachováno (body B až C). Pokud však převáží důchodový efekt, tato část individuální nabídkové křivky bude mít negativní sklon (body B až C"). Vyšší mzdová sazba umožňuje pracovníkovi snížit počet odpracovaných hodin při současném zachování důchodu.

Graf č. 1.1: Křivka individuální nabídky práce

Množství nabízené práce (L) Pramen: CLARK, R., L. a kol.: The economics of an aging society, Oxford: Blackwell Publishing, 2004, str.96

Tržní nabídka práce je součtem rozhodnutí všech jedinců o nabídce práce, představuje „celkové množství práce, které jsou pracující ochotni a schopni nabídnout při různých mzdových sazbách v daném časovém období, ceteris paribus."5 Křivka tržní nabídky práce má pozitivní sklon.

Graf č. 1.2: Křivka tržní nabídky práce

N

g* < p. CT"

Množství nabízené práce (L)

SCHILLER, R. B.: Mikroekonomie dnes, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004, str. 276

11



Hlavními determinanty nabídky práce, které určují polohu a tvar křivky jsou: důchod a majetek očekávání (jak ohledně důchodu, tak i spotřeby) záliby a společenská tradice demografický vývoj míra ekonomické aktivity obyvatelstva ceny spotřebitelského zboží daně úroková míra

1.2 Poptávka na trhu práce Poptávku na trhu práce definujeme jako „množství práce, které je zaměstnavatel ochoten a schopen najmout při různých mzdových sazbách v daném časovém období, ceteris paribus."6 Poptávka po práci je odvozenou poptávkou - závisí na poptávce spotřebitelů po finálním zboží a službách, které se pomocí práce vyrábí. Firma, která se nachází v rovnováze a zároveň maximalizuje zisk, bude zaměstnávat pracovníky až po bod, kdy příjem z mezního produktu práce (MRP, změna celkového příjmu spojená s dodatečnou jednotkou vstupu, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní) je roven mezním nákladům na práci (částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy při získání dodatečné jednotky práce; je to tedy cena práce neboli mzdová sazba). Příjem z mezního produktu práce stanoví horní limit mzdové sazby, kterou bude ochoten zaměstnavatel platit a zároveň křivka příjmu z mezního produktu práce je i křivkou poptávky po práci.

Graf č. 1.3: Křivka poptávky po práci

N

g* < p, vi

I Množství poptávané práce (L)

SCHILLER, R.B.: Mih-o ekonomie dnes, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004, str. 277

12



Hlavní determinanty poptávky po práci, které určují tvar poptávkové křivky a její polohu jsou následující: •

poptávka po konečné produkci, její elasticita, cena této produkce a očekávané budoucí tržby

•

ceny ostatních výrobních faktorů, snadnost jejich vzájemné substituce a elasticita nabídky substitučních výrobních faktorů

•

podíl nákladů na pracovní sílu na celkových nákladech

•

produktivita práce

•

disponibilní pracovní síla

1.3 Rovnováha na trhu práce Průsečík křivek tržní nabídky práce a poptávky po práci utváří bod rovnováhy na trhu práce (bod E). V tomto bodě, každý kdo je ochoten a schopen pracovat za rovnovážnou mzdu (bod W ) , nalezne práci. Jinými slovy řečeno, rovnovážná mzda představuje takovou mzdovou sazbu, při níž se rovná množství nabízené a množství poptávané práce v daném časovém období.

Graf č. 1.4: Rovnováha na trhu práce N P. O

<

p, vi

N, ^

\ \

/;

l^E

L

dobrovolně --"^ nezaměstnaní

Množství nabízené práce (L)

Na dokonale konkurenčním trhu dochází v rovnovážném bodě ke vzniku nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost je označována jako dobrovolná (úsečka L E L', přičemž Ľ je ekonomicky aktivní obyvatelstvo), což znamená, že určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva dobrovolně upřednostňuje jiné aktivity před prací, protože není ochotna pracovat za nabízenou rovnovážnou mzdu. „Preferovat je možno jak volný čas před nedostatečně placenou prací, tak i např. studium, péči o rodinu a děti, předčasný odchod do důchodu apod. S touto formou nezaměstnanosti však je nutno uvažovat vzhledem k tomu, že určitý počet 13



dobrovolně nezaměstnaných bývá evidován a citelně zkresluje obraz nezaměstnanosti vnáší společnosti•

«7

Nedobrovolná

nezaměstnanosti je

další

formou

nezaměstnanosti.

Bývá

spojována

s nepružností mezd směrem dolů. Nepružné mzdy zabraňují působení „čistícího efektu" na pracovním trhu. Pokud mzdová hladina bude vyšší než rovnovážná (například na úrovni W2), pak na trhu dojde k převisu nabídky nad poptávkou, současně také bude zaměstnáno méně pracovníků než by odpovídalo rovnovážné situaci při pružných mzdách. Následkem zvýšení mezd přijde o práci část ekonomicky aktivní populace, která předtím byla zaměstnaná (LALE), části nových zájemců, kteří by rádi pracovali za vyšší mzdu se práci nepodaří najít (LELB) a konečně - poněkud lépe na tom budou jen ti, kteří zůstanou zaměstnaní za vyšší mzdu (W2LA).

Rozsah

nedobrovolné

nezaměstnanosti

tedy

bude

LALB.

Dobrovolnou

nezaměstnanost, tedy ty co při dané mzdě nejsou ochotni pracovat, představuje úsečka LBLC.

Graf č. 1.5: Nedobrovolná nezaměstnanost

.Inožství nabízené práce (L)

Vedle nezaměstnanosti dobrovolné a nedobrovolné lze rozlišovat nezaměstnanost skrytou. „Statistiky

zahrnují

pouze

ty

pracovníky,

kteří

se

registrují

k získání

podpory

v nezaměstnanosti, avšak nezahrnují další osoby, které nejsou schopny nalézt práci, ale neregistrují se. Největší skupinu v této kategorii reprezentují vdané ženy, které chtějí pracovat."8

ŠIMEK, D.: Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, str. 30 ' ŠIMEK, D.: Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, str. 32

14



V rámci uvedených hlavních forem lze rozlišovat čtyři základní druhy nezaměstnanosti: •

frikční nezaměstnanost, která je způsobena pohybem lidí mezi pracovními místy, regiony, změnami během různých fází životního cyklu apod. Neustále dochází k zániku a vzniku firem, k technologickým a organizačním změnám, které vedou ke zrušení pracovišť v důsledku čehož pracovníci stráví určitý čas mezi propuštěním a nalezením nového pracovního uplatnění jako nezaměstnaní. Část lidí hledá své první zaměstnání (například po absolvování školy), vrací se do práce po mateřské dovolené nebo se přestěhovala do jiného regionu. Do této skupiny nezaměstnaných se dále také řadí ti, kteří dobrovolně opustili své zaměstnání, protože si hledají jinou, například lépe placenou práci. Frikční nezaměstnanost může také vznikat jako důsledek špatné informovanosti o nabídce pracovních míst. Tento druh nezaměstnanosti není zpravidla vnímán jako problém, protože je krátkodobý, pracovníci po určité době naleznou zaměstnání.

•

strukturální nezaměstnanost, která je důsledkem strukturálních a technologických změn v odvětvích. V odvětví, které je v útlumu (u nás například hornictví, hutnictví, textilní průmysl) dochází k poklesu poptávky po pracovnících s určitou kvalifikací, zatímco v jiném rozvíjejícím se odvětví (telekomunikace, informační technologie) jsou současně poptáváni pracovníci s kvalifikací odlišnou, kterých však může být nedostatek. V obou případech není nabídka schopna zareagovat dostatečně rychle. Je to dáno zejména tím, že získání potřebné kvalifikace je většinou dlouhodobější, a také regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou (svou roli v tomto případě hraje i fungování trhu s byty). Řešením strukturální nezaměstnanosti jsou rekvalifikační

kurzy,

přizpůsobení nabídky studijních oborů ve vzdělávacích systémech, odstranění bariér v pohybu pracovní síly (zvýšení dosažitelnosti bydlení apod.). •

cyklická nezaměstnanost, která je spojena s fázemi ekonomického cyklu. Pokud dochází k poklesu výkonnosti ekonomiky, pak tato nezaměstnanost roste a obráceně, v období ekonomického růstu, cyklická složka nezaměstnanosti klesá.

•

sezónní nezaměstnanost, která je způsobena sezónními změnami v poptávce práce (nejčastěji v zemědělství, stavebnictví apod.).

Důležitými parametry pro popis nezaměstnanosti j sou rozsah nezaměstnanosti („tento parametr se zpravidla udává jako podíl celkového počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva"9) a délka trvání nezaměstnanosti (ve dnech, týdnech nebo měsících). 9

ŠIMEK, D.: Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, str. 32

15

Problematika

zaměstnáváni

osob se základním

vzděláním

Trh práce a jeho

segmentace

1.4 Segmentace pracovního trhu V sedmdesátých letech dvacátého století byl postupně zformulován institucionální přístup k trhu práce. Podle institucionální teorie není pracovní trh vnímán jako homogenní prostor v němž se střetává pouze jediná nabídka s poptávkou, aleje rozdělen na celou řadu dílčích trhů (segmentů pracovního trhu), kde se střetávají jednotlivé nabídky a poptávky. „Pojem segmentace označuje souhrnné sociální procesy, jež vedou jak k vzájemnému oddělení určitých skupin prací či sektorů pracovního trhu, tak současně i k rozlišení rozdílných sociálně determinovaných příležitostí různých jednotlivců a skupin, a v důsledku toho k selekci mezi nimi v přístupu k těmto pracím či sektorům pracovního trhu."10 Proces segmentace na pracovním trhu lze znázornit následujícím způsobem:

Grafč. 1.6: Segmentace na pracovním trhu Poptávka po práci rozložená podle sektorů, profesních kategorií a kvalifikace

t Požadavky uplatňované zaměstnavateli vůči pracovní síle Nabízené pracovní podmínky

Sociální procesy na pracovním trhu

i

Mobilita Nábor pracovníků Tvorba mezd

Zaměstnanecká struktura pracovníků

Zdroje pracovní síly Požadavky dělníků na pracovní podmínky

Ť Nabídka práce rozložená podle pohlaví, věku, kvalifikace, sociální příslušnosti apod.

Pramen: SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 26

Příčinou segmentace pracovního trhu je heterogenita, jak na straně nabízených pracovních příležitostí, tak na straně pracovníků:11 •

pracovní místa se liší podle požadavků na kvalifikaci12, úrovní používané technologie, intelektuální a fyzickou náročností, pracovními podmínkami, výší

10

SIROVÁTKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 20 Vypracováno podle SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 24, 25 12 „Kvalifikace je chápána jako existující úroveň znalostí a dovedností pracovníků, jako předpoklad k výkonu společensky užitečné činnosti. Kvalifikaci určuje požadovaný stupeň vědomostí a schopností v určité pracovní oblasti." (SIMEK, D.: Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, str. 19). Podle této definice můžeme vnímat dosaženou úroveň vzdělání jako jednu z determinant pro kvalifikační úroveň. 11

16



mzdové sazby, možnostmi přístupu k těmto pracím, pravděpodobností jejich udržení a jejich významem pro pracovní kariéru. Tyto odlišnosti jsou dány vlastní pracovní

náplní

(typem

činnosti), rozdíly

mezi jednotlivými

regiony,

ekonomickým sektorem, nestejnou úrovní technologického rozvoje apod. •

pracovníci se liší svou produktivitou, lidským kapitálem (zejména vzděláním), kvalifikací, praxí, pohlavím, věkem, sociální příslušností apod.

Segmentační teorie rozlišuje nejčastěji mezi interními a externími trhy práce (jinak též mezi pracovníky uvnitř a pracovníky venku, nebo z anglického originálu insider - outsider theory), mezi primárním a sekundárním a mezi formálním a neformálním pracovním trhem, některé teorie však uvažují i o více segmentovaných trzích.

Interní pracovní trh je uzavřený, tvoří jej pracovní příležitosti, které jsou nabízeny většinou pouze pracovníkům uvnitř firem (insiders) a „kde mají určité skupiny zaměstnanců prioritní pozici při náboru na určité typy prací."13 Externí pracovní trhy jsou otevřené, střetávají se zde pracovníci hledající práci (outsiders, lidé nově vstupující na trh práce) a firmy, které nabízejí pracovní příležitosti i mimo interní pracovní trh. Outsiders jsou „nezaměstnaní nebo lidé zaměstnaní v neformálním sektoru a na nejistých pracovních místech."14 Insiders využívají své pozice zejména při mzdových vyjednáváních, kdy dohodnutá mzda je obvykle vyšší, než za jakou by byli ochotni nastoupit outsiders. Zaměstnavatel by sice mohl zaměstnat levněji pracovníka „z venku", ale s přijetím nového zaměstnance jsou spojeny náklady s jeho zaškolením a s propuštěním zaměstnance stávajícího (to je navíc legislativně omezeno, což propuštění často přímo znemožňuje). Po posouzení všech nákladů, se často firma rozhodne raději nadále zaměstnávat stávajícího zaměstnance i za cenu zvýšené mzdy. V konečném důsledku firma může zaměstnávat za vyšší mzdu menší počet zaměstnanců než jak by tomu bylo, kdyby výše mzdy nebyla ovlivněna vyjednáváním s insiders - lepší finanční ohodnocení jedné skupiny ekonomicky aktivní populace (insiders) je spojeno s vyšší nezaměstnaností skupiny druhé (outsiders).

Formální pracovní trh nabízí oficiální pracovní příležitosti, které jsou legální, kontrolovány daňovým úřadem a jinými společenskými institucemi. Neformální trh naopak zahrnuje aktivity řazené do šedé či černé ekonomiky, domácí práce a různé formy sousedské výpomoci, s příjmy většinou mimo kontrolu daňových úřadů.

13 14

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 27 SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 23

17



Podle převládajícího druhu nabízené práce, výše mzdy, pracovní jistoty apod. rozlišujeme mezi primárním a sekundárním pracovním trhem. „Primární trhy jsou značně nezávislé na soutěživých silách širšího trhu. Z velké části jsou primární pracovní trhy reprezentovány interními trhy firem, vyznačují se vysokou úrovní technologie, vysokou kvalifikovaností práce, dobrými pracovními podmínkami i legislativní a odborovou ochranou pracovních kontraktů, a proto i jejich trvalostí."15 Sekundární pracovní trh nabízí hůře placená pracovní místa, často pro nekvalifikované pracovníky, s nízkou sociální prestiží, nejistotou budoucího udržení zaměstnání a většinou pracovní legislativou nechráněná. Segmentace může mít vliv i na úroveň nezaměstnanosti. Primární trh je díky odlišným požadavkům na kvalifikaci relativně uzavřený vůči pracovníkům sekundárního sektoru. „Přejít ze sekundárního trhu na primární není pro většinu osob, které se zde nacházejí, prakticky možné. Koncentrovat se zde mají tendenci zejména ženy a hodně mladí nebo naopak staří lidé, osoby tělesně handicapované, nekvalifikované a málo vzdělané a příslušníci etnických minorit."16 Prostor pro získání pracovní příležitosti se tím pro tyto skupiny osob zužuje pouze na pracovní místa, která nabízí sekundární pracovní trh, což spolu s dalšími omezeními (například regionálními) může přispět ke zvýšení nezaměstnanosti. „Obvykle existuje disproporce mezi počtem nezaměstnaných a jejich strukturou a počtem pracovních míst a jejich územním rozdělením. Nezaměstnanost by se mohla o něco snížit, ale prostě nejsou vždy ta pravá pracovní místa pro pravé lidi na pravém místě."17 Pracovní pozice, které získají osoby ze sekundárního pracovního trhu na trhu primárním navíc nejsou příliš stabilní. „Pracovníci, kteří takto přešli, jsou v době recese jako první propuštěni nebo vytlačeni do sekundárních prací."18 Sociální a ekonomické souvislosti segmentace znázorňuje následující tabulka:

Tabulka č. 1.1: Segmentace pracovního trhu Segment pracovního trhu

Primární

Sekundární

Typy zaměstnanců

Kvalifikovaní

Nekvalifikovaní

Typy nezaměstnanosti

Frikční, cyklická

Strukturální

Trvání nezaměstnanosti

Krátkodobé

Dlouhodobé

Orientace politiky zaměstnanosti

Tržní makroekonomická orientace

Selektivní orientace

a pracovního trhu

na růst a pracovní místa

na pracovní sílu

Zaměření politiky pracovního trhu

Pasivní: kompenzace příjmu

Aktivní: tvorba pracovních míst

Pramen: SIROVATKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 26

15

SIROVATKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 27, 28 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994,str.51 17 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994,str.52 18 SIROVATKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 29 16

18



V důsledku segmentace pracovního trhu jsou některé sociální kategorie s určitými charakteristikami (někdy bývají označovány jako rizikové) vyloučeny z přístupu na primární trh práce, který by jim nabídl pracovní pozice s výhodnejšími podmínkami. „Existuje charakteristické nahromadění sociálního rizika na trhu práce. Určité skupiny pracovníků jsou vystaveny většímu riziku propouštěni, ale i riziku delší průměrné délky nezaměstnanosti, mají větší potíže při vstupu do pracovních vztahů, častěji jsou hůře placeny, nacházejí se většinou v zaměstnáních s restriktivně určenou prací bez možností autonomie a jsou v nich vystaveny zvýšené námaze a zvýšenému riziku fyzického opotřebení. Tyto charakteristiky jsou spojeny nejen navzájem mezi sebou, ale i s konkrétními sociálními charakteristikami osob, které jsou jim sociálně připsány, a s určitými fixními, neměnnými charakteristikami, jako jsou věk, pohlaví, fyzická kondice, rasa a etnický původ apod."19 Lidé se základním vzděláním jako nízce kvalifikovaní pracovníci spadají právě do této kategorie. Pracovní uplatnění častěji nalézají na externích pracovních trzích, sekundárních pracovních trzích nebo v případě, že nejsou schopni nalézt zaměstnání na formálním pracovním trhu, pak odchází na neformální pracovní trh do šedé či černé ekonomiky. U této skupiny osob lze také předpokládat dlouhodobou, opakovanou nezaměstnanost a zvýšené riziko ztráty zaměstnání.

19

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994,str.52

19


Základní vzděláni, rizikový faktor na trhu práce

2 ZÁKLADNI VZDELANÍ, RIZIKOVÝ FAKTOR NA TRHU PRÁCE Moderní společnosti se neustále vyvíjí a mění díky technologickému pokroku, který provází ekonomický rozvoj. Vzdělání se proto stává nezbytností nejen jako kvalifikace nutná pro získání zaměstnání, ale je také důležité pro běžný život každého jedince. Proto je právo na vzdělání v České republice upraveno článkem 33 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Zde je také zakotvena povinnost školní docházky po dobu stanovenou platným zněním školského zákona. V současnosti je tato povinná školní docházka devítiletá. Podle údajů zjištěných Sčítáním lidu, domů a bytů20, které bylo prováděno v roce 2001, žije na území České republiky 8 575 198 občanů ve věku patnácti let a více. Pokud se zaměříme na složení obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání, pak největší skupina lidí má odborné vzdělání bez maturity (38,0%, 3 255 400 osob), na druhém místě je úplné středoškolské vzdělání (28,4%, 2 431 171 osob), lidé se základním vzděláním tvoří třetí největší skupinu (23%, 1 975 109 osob), dále jsou vysokoškolsky vzdělaní (8,9%, 762 459 osob), osoby u nichž nebylo vzdělání zjištěno (1,3%, 113 127 osob) a lidé bez vzdělání (0,4%, 37 932 osob). Mezi osoby, které uvádí základní vzdělání jako nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání, patří lidé s dokončeným druhým stupněm základní školy nebo školy speciální, třetím stupněm zvláštní školy, školou praktickou, měšťanskou nebo občanskou. Jak můžeme sledovat na následujícím grafu, základní vzdělání mají především lidé z vyšších věkových skupin, s klesajícím věkem se procentuální zastoupení základního vzdělání neustále snižuje.

Graf č. 2.1: Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel ve věku 30 a více let (údaje v %)

1

T

0%

20% • základní

•střední

r

40%

60%

n ú p l n é střední

•vysokoškolské

80% • bez a nezj. vzděláni

Pramen: Český statistický úřad, www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/F6002AC9D6/$File/411303a3.pdf Vypracováno podle údajů Českého statistického úřadu, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz 20

100%



Tento fakt je dán zejména zvyšující se důležitostí vzdělání v průběhu vývoje naší společnosti. Díky technologickému rozvoji nekvalifikované dělníky začaly vytlačovat výkonnější, levnější a přesnější stroje, vzdělání se začalo stávat jedním z předpokladů pro získání zaměstnání, což ale není jediný důvod „vzdělanostního boomu". „Součástí expanze vzdělání, ne-li dokonce jednou z jeho hybných sil, byla i proměna motivací k dosažení vyšších kvalifikačních stupňů. V souladu s tím, jak rostl význam vzdělání nejen jako cesty k úspěchu v zaměstnání, ale i pro zlepšení kvality života, se těžiště motivací k vyššímu vzdělání pozvolna přesouvalo od čistě utilitárních k obecnějším hlediskům - vzdělání se postupně stávalo hodnotou samo o sobě."21 Trend stoupající úrovně vzdělanosti přehledně dokumentuje následující tabulka:

Tabulka č. 2.1: Školní vzdělání obyvatelstva ve věku 15-ti a více let podle výsledků sčítání lidu v letech 1950 až 2001 Stupen nejvyššího dokončeného vzdělání Rok sčítání

základní

odborné bez maturity

úplné vysokoškolské bez vzdělání středoškolské

nezjištěno

Úhrn obyvatelstva ve věku 15 s více let

absolutně I960

5 606 019

660 949

344 627

61687

21 673

62 802

6 757 757

1961

5 743 688

546 852

642 825

156412

24 478

28 707

7 142 962

1970

4 086 749

2 225 013

1 043 936

263 127

22 226

59 942

7 700 993

I9B0

3 511 734

2 556 344

1 348 453

393 524

20 061

49 794

7 879 910

1991

2 696 065

2 878 645

1 366 983

582 649

27 778

85 459

8 137 779

2001

1 975 109

3 255 400

2 431 171

762 459

37 932

113127

8 575 198

IS 50

83,0

9.8

5,1

0,9

0,3

0,9

100,0

1961

80,4

7,7

9,0

2,2

0,3

0,4

100,0

1970

53,1

28,9

13,6

3,4

0,3

0,8

100,0

1980

44,6

32,4

17,1

5,0

0,3

0,6

100,0

1991

33,1

35,4

22,9

7,2

0,3

1,1

100,0

2001

23,0

38,0

28,4

8,9

0,4

1,3

100,0

Pramen: Český statistický úřad, www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/F6002AC9D6/$File/411303a2.pdf

21

ČERYCH, L., KOUCKÝ, J., MATĚJŮ, P.: Školský systém a rozvoj vzdělání, In VEČERNÍK, I , MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998, str. 44

21



V roce 1950 mělo základní vzdělání 83% občanů, což je většina populace. V dalších letech docházelo k neustálému snižování procentuálního zastoupení základního vzdělání v populaci - v roce 1970 základní vzdělání měl už jen každý třetí muž, ale stále více než 54% žen ve věku patnácti let a výše. Mezi lety 1970 - 2001 se podíl lidí se základním vzděláním dále snižoval, až na současnou hodnotu 23,0%, což je o něco méně nežli čtvrtina obyvatelstva. Za posledních padesát let tedy došlo k poklesu osob pouze se základním vzděláním v populaci o 60% (z 83% v roce 1950 na 23% v roce 2001).

Přestože základní vzdělání, jako nejvyšší dosažené, uvádí především lidé z vyšších věkových skupin (skupina 60+), zastoupení nalézáme i u mladších věkových kategorií.

Tabulka č. 2.2: Vývoj školního vzdělání obyvatelstva podle věku v roce 1950 a 2001 z počtu obyvatel příslušné věkové skupiny (údaje v %) Věková skupina Ukončený stupeň vzdělání

Rok sčítání

15-24 let

25-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60+ s nezj.

I960 2001

79,6

74,4

80

83.8

67,6

90,6

41,0

6,5

7,6

12,4

'8 •

38,0

střední odborné bez maturity

I960 2001

13,6

13,9

11,4

9,8

6,8

3,3

23,2

43,9

41,5

45,2

42.6

36,1

úplné střední všeobecné

I960 2001

3,0

4,4

2,0

1.5

1,4

1,0

8,3

6,3

5,3

3,5

4,6

3,2

úplné střední odborné

I960 2001

2,6

5,0

4,1

2,8

2,2

1,9

23,3

30,4

30,1

24,4

23,3

14,3

1950 2001

0,2

1,3

0,9

10,9

1.1 12,7

0,9

2,0

1,4 13,5

10,0

6,5

1950 2001

0,2

0,2

0,3

0,3

0,3

0,6

0,3

0,4

0.4

0,5

0,4

0,6

0,8

0,8

0,8

0,7

o,e

1,7

1.0

1,3

100,0

100,0

základní

vysokoškolské osoby bez vzdělání nezjištěno Celkem

1950 2001

1,4

1,6

1,6

1.3

100.0

100,0

100,0

100,0


Z tabulky vidíme, že základní vzdělání má 41,0% obyvatel České republiky ve věku 1 5 - 2 4 let, ve věkové kategorii 25 - 29 let je to už jen 6,5% osob. Čím můžeme tento pokles vysvětlit? Je to dáno především faktem, že lidé ve věku mezi patnácti až dvaceti čtyřmi lety ještě stále nemají dokončeno své vzdělání, patří tedy většinou mezi studenty a uvádí zatím nejvyšší dosažený stupeň vzdělání, který si současným studiem zvyšují.

22



Někteří z mladých lidí přesto ukončují svoji kvalifikaci už na úrovni základního vzdělání. Protože motivy pro ukončení vzdělávání jsou velmi individuální, není možné stanovit konečný výčet, přesto lze alespoň uvést některé předpokládané příčiny: •

vzdělání rodičů: „Výzkum ukázal, že vzdělání rodičů se prosazuje jako naprosto dominantní faktor působící na vzdělávací dráhu dítěte (vysvětluje jeho varianci z 27%). Rovněž vliv ostatních sledovaných faktorů (např. péče rodiny o školní prospěch dítěte, jeho mimoškolní aktivity) byl výrazně zprostředkován právě vzděláním rodičů."22 Pro další studium po základní škole je nutná podpora a motivace, které se mnohdy nedostává dětem z rodin, kde mají oba rodiče pouze základní vzdělání. Navíc se může připojit i faktor ekonomický. Studium v České republice je sice bezplatné, ale přináší určité náklady, které jsou s ním spojené, jako je ubytování na internátu nebo podnájmu, dojíždění, školní pomůcky apod. Nezaměstnanost je u skupiny občanů se základním vzděláním vyšší, pro rodiče odkázané na sociální dávky je finanční zátěž spojená se studiem neúnosná.

•

věk: k rozhodování o tom, co dělat dál po absolvování základní školy dochází v době puberty, která je z hlediska vývoje osobnosti zlomovým a krizovým faktorem. V tomto období (10 - 16 let), dochází k poklesu výkonnosti, selhání v sociálních vztazích, pocitům citové rozladěnosti, stísněnosti a izolace. Mladý člověk navíc nemusí být dostatečně zralý, aby se sám rozhodl pro další studium, které je provázeno značným úsilím, psychickou náročností nebo prostě jen netuší co by chtěl studovat 23. Někdy také mladí lidé, kteří byli doposud odkázáni pouze na finanční prostředky od svých rodičů, upřednostní zaměstnání, které jim poskytne vlastní výdělek24 (pokud selže možnost nalezení zaměstnání na formálním pracovním trhu, často končí na trhu neformálním - v šedé či černé ekonomice).

•

problémy s učením, nižší inteligence a další osobnostní charakteristiky

•

zdravotní handicap a zdravotní stav obecně

•

vliv okolí, kamarádů, známých, kteří mohou být bráni jako životní vzory

•

vlivem společenských zvyklostí, hodnot, obyčejů, je vzdělání přikládán rozdílný význam mezi jednotlivými kulturami. Pro některá etnika pak vzdělání nemá takový význam, není mu přikládána taková důležitost pro život ve společnosti.

22

ČERYCH, L., KOUCKÝ, I , MATĚJŮ, P.: Školský systém a rozvoj vzdělání, In VEČERNÍK, I , MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989- 1998, Praha: Academia, 1998, str. 59 23 Nebo díky špatné volbě střední školy studium nedokončí (vysoká obtížnost, nevhodný obor apod.). 24 Mladé uchazeče o zaměstnání tvoří 2,3% chlapců a 2,1% dívek z populace 15 - 17 let. Pramen: MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 33

23



Během posledních padesáti let došlo v České republice ke zrovnoprávnění postavení mužů a žen ve společnosti. Jedním z projevů tohoto procesu je i vývoj vzdělanosti žen. „U žen se dosažení vyššího vzdělání stalo důležitým znakem úspěšnosti jejich úsilí o prosazení skutečné • «25

rovnoprávnosti

Graf č. 2.2: Struktura obyvatelstva ve věku 20 let a více podle vzdělání (údaje v %) Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzděláni}

%

•vysokoškolské

so

=

«

60

Svyšší B maturita

40

D bez maturity

20 0

;;!;;;;!;;;;;;; —

i —

ÉÉMÉ

::::::::::::::

•základní i

ženy muži celkem Pramen: Český statistický úřad, www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/F6002AC9D6/$File/411903al.pdf

Přesto podle posledních údajů zjištěných Sčítáním lidu, domů a bytů 2001 je nejvyšší bodový rozdíl podílů podle pohlaví v rámci vzdělanostních skupin právě u lidí se základním vzděláním (muži 10,8%, ženy 25,2%, bodový rozdíl je tedy 14,4 bodů ve prospěch žen).

Graf č. 2.3: Struktura vzdělanostních skupin podle pohlaví (údaje v %)

%

Graf 2: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura vzdělanostních skupin podle pohlaví)

100 -i—tttatttttttttu

základní

bez maturity

maturita

vyšší

vysokoškolské

Pramen: Český statistický úřad, www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/F6002AC9D6/$File/411903al.pdf

Ženy tvoří v případě základního vzdělání 71,8% ze skupiny osob, které uvádí toto nejvyšší dosažené vzdělání. Ukazuje se tedy, že ženy se častěji než muži po dokončení povinné školní docházky již dále nevzdělávají. V případě, že se rozhodnou pro další studium, spíše volí středoškolské vzdělání s maturitou. 25

CERYCH, L., KOUCKY, I , MATEJU, P.: Školský systém a rozvoj vzdělání, In VEČERNÍK, I , MATEJU, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998, str. 44

24



Při pohledu na následující graf vidíme, že mezi příslušníky jednotlivých deklarovaných národností jsou velké rozdíly v nejvyšším dosaženém vzdělání. Protože společenské zvyklosti, hodnoty, obyčeje, jsou v jednotlivých kulturách odlišné (také díky historickým souvislostem), je i vzdělání přikládán rozdílný význam v rámci jednotlivých etnik.

Graf č. 2.4: Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatelstva ve věku 15 let a více u vybraných národností (údaje v %) 1 0 0 % -,

1

r

česká

• základní

,

,

ruská

,

,

ukrajinská

Hstrední

,

,

slovenská

n úplné střední

1

polská

,

,

vietnamská

H vysokoškolské

,

,

německá

1

,

,

romská

n bez a nezj. vzdělání


Nižší vzdelanostní úroveň je patrná mezi příslušníky rómského etnika, kde nejvíce osob má základní nebo neukončené základní vzdělání (65,4% osob), navíc další téměř jedna desetina Rómů žádné vzdělání nemá. Vyšší podíl osob s nejnižším stupněm vzdělání je také u národnosti německé a vietnamské. U příslušníků německé národnosti lze tento fakt částečně vysvětlit nepříznivou věkovou strukturou této národnostní menšiny, kterou tvoří především starší občané. Naopak nejnižší podíl osob se základním vzděláním najdeme mezi příslušníky ruské národnosti (13,0% osob). Nejmenší diferenciace mezi pohlavími a nejvyšším dosaženým vzděláním je u příslušníků ruské národnosti, nižší rozdíly jsou také u vietnamské, německé a rómské národnosti.

25



2.1 Postavení lidí se základním vzděláním na trhu práce Pro analýzu situace lidí se základním vzděláním na trhu práce musíme tuto skupinu lidí nejprve rozdělit podle ekonomického postavení na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní (ti na trhu práce nefigurují). Graf č. 2.5: Struktura populace podle ekonomického postavení Celková populace

Ekonomicky aktivní

Zaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

Nezaměstnaní

0 - 1 4 let

Pramen: KADERABKOVÁ, A.: Základy makroekonomické

15a více let

analýzy, Praha: Linde, 2003, str. 137

Ekonomicky aktivních je podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 v České republice 5 253 400 osob. Základní vzdělání má 533 000 lidí, z toho 408 600 osob je zaměstnaných a 124 400 nezaměstnaných. U ekonomicky aktivní části populace můžeme pozorovat trend snižování zastoupení osob jen se základním vzděláním (za posledních deset let se snížilo téměř o polovinu).

Tabulka č. 2.3: Školní vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva (údaje v %) 1970

1980

1991

2001

Vzdělání celkem

muži

žen v celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

základní

40 4

29,5

53,3

31,3

23,3

40,1

18,7

13,9

24,0

10,1

7,8

12,9

střední

37,1

46,7

25,7

4C 7

48,5

31,7

43,1

50,6

34.7

43.4

50,5

34.8

ú plné střední

17,1

16,8

17,4

20,3

18,9

22,9

27,8

23,2

32,9

34,2

28,3

41,2

vysokoškolské

4,8

6.3

3,0

6.7

8,5

4,3

9,4

11.2

7,5

n.a

12,9

10,6

bez školního vzdělání

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,2

0,2

0,2

bez údaje o vzdělání

0,5

0,6

0,5

0,4

0,3

0,4

0,9

1,0

0,8

0,3

0,3

0,3

100,0

CCC

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem


26



Skupina lidí se základním vzděláním je více vystavena riziku nezaměstnanosti, která je často opakovaná nebo dlouhodobá (míra nezaměstnanosti se pohybuje v rámci jednotlivých krajů mezi 20,1% - 48,8%26). Sociologie nabízí některá možná vysvětlení této skutečnosti. Podle teorie fronty jsou uchazeči o zaměstnání zaměstnavateli řazeni do pomyslné fronty na základě dosaženého lidského kapitálu, předpokládaných přínosů či problémů, které s nimi jako zaměstnavatelé mohou mít. Dalo by se očekávat, že časem spolu s odlivem osob stojících před nimi i lidé mající jenom základní vzdělání naleznou zaměstnání, ale není tomu tak, protože jsou vždy předběhnuti uchazeči s vyšším lidským kapitálem, kteří nově přichází na trh práce. „I v situaci, kdy je dostatek pracovních míst, jsou pracovníci s nejnižší kvalitou lidského kapitálu vždy předstiženi nově přicházejícími na pracovní trh a tvoří tedy stálé jádro nezaměstnanosti přestože celková nezaměstnanost je nízká („teorie fronty"). " 27

Dalším teoretickým vysvětlením, proč u této skupiny osob lze dlouhodobě pozorovat vyšší míru nezaměstnanosti než u lidí s vyšším dosaženým stupněm vzdělání, je proces marginalizace na pracovním trhu. Skupiny pracovníků s určitými charakteristikami (věk, vzdělání, pohlaví, zdravotní stav, rasa, etnický původ apod.) jsou vystaveny většímu riziku ztráty zaměstnání, nezaměstnanost u nich bývá většinou dlouhodobá a opakovaná, pracovní pozice obvykle získávají pouze na sekundárním trhu práce, který nabízí hůře placená pracovní místa s nejistou budoucností. „Nezaměstnanost se tak stává zjevu ohrožujícího obecně celou populaci jevem ohrožujícím specifické populace. Zdá se, že ohrožené kategorie jsou ve všech průmyslově vyspělých zemích charakterizovány zhruba stejně (někdy se označují jako „cílové skupiny", neboť je na ně zacílena politika zaměstnanosti i sociálního státu)."28 Tyto kategorie osob bývají také označovány jako marginalizované nebo rizikové z pohledu trhu práce. Marginalizace na pracovním trhu je procesem vytlačování určitých skupin populace do okrajových pozic pracovního trhu. Důvodem jejich znevýhodňování při výběrových řízeních, náborech je snaha zaměstnavatelů o co nejefektivnější výběr budoucích zaměstnanců. Předpokladem je, že určité skupiny lidí přináší potenciálně zvýšené náklady na pracovní sílu. Při pohovorech s uchazeči o pracovní místa však zaměstnavatelé jen stěží mohou získat potřebné spolehlivé informace o všech uchazečích, takže vychází z předsudků, obecných stereotypů o jednotlivých skupinách a svých dojmů. „Zaměstnavatelé používají tato kritéria ve vztahu k očekávaným nákladům na počáteční výcvik (znevýhodněni j sou lidé bez pracovní 26

MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 31, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 27 SIROVÁTKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 31 28 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, str. 82

27



zkušenosti), adaptability, absence (znevýhodněny jsou ženy s malými dětmi), kontinuitu zaměstnání a pracovníkovu předpokládanou produktivnost (kulturní odlišnosti - etnické menšiny, příslušnost k zvláštním marginálním společenským sub kulturám j sou nevýhodami). Obecným problémem je nedostatek kvalifikace, ale vedle toho hraje roli kumulace dalších výše zmíněných hledisek. Navíc dochází k přiřazení „mužských" a „ženských" typů prací (a úrovní mezd, pracovních podmínek a předpokládané stability zaměstnání)."29

Jako rizikové skupiny jsou všeobecně bez ohledu na regionální rozdílnosti a současnou situaci na trhu práce označovány následující kategorie osob:30 •

občané se zdravotním postižením

•

mladí lidé, mladiství uchazeči o zaměstnání

•

vyšší věkové kategorie

•

nekvalifikovaní pracovníci

•

ženy, zejména pečující o děti do věku 15 let (popřípadě muži, pokud o děti pečují oni)

•

členové minoritních skupin (rasově, kulturně, ale i nábožensky odlišní od většinové společnosti, nebo od toho co je vnímáno jako většinové), u nás je to zejména romské etnikum

•

přicházející imigranti

•

lidé dříve trestaní

Úřady práce pak mezi rizikové skupiny uchazečů dále řadí: •

absolventy škol

•

uchazeče společensky nepřizpůsobivé, často měnící zaměstnání, se špatnou pracovní morálkou

•

osoby bydlící v okrajových částech okresu s omezenou dopravní obslužností

Rizikové faktory se u jednotlivých lidí obvykle kumulují, osoba se zdravotním postižením může být zároveň i vyššího věku nebo může mít nízkou kvalifikaci, matky po mateřské dovolené mohou mít pouze základní vzdělání apod. Pravděpodobnost nezaměstnanosti pak

29

SIROVÁTKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 40 Vypracováno podle KOTÍKOVÁ, J.: Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 128 30

28



závisí na specifické kumulaci těchto handicapů a osobnostních charakteristikách uchazeče o práci.

U osob se základním vzděláním můžeme předpokládat pravděpodobnou kumulaci těchto handicapů: •

základní vzdělání - vyšší věk

•

základní vzdělání - občan se zdravotním postižením31

•

základní vzdělání - osoba pečující o děti ve věku do 15 let

•

základní vzdělání - člen minoritní skupiny (zejména pak rómského etnika)

•

základní vzdělání - přicházející imigrant

„Problém neúspěchu některých osob při hledání pracovního uplatnění v důsledku nedostatečného lidského kapitálu bývá v moderní společnosti navíc umocňován přístupem zaměstnavatelů, kteří mají tendenci přeceňovat význam formálního vzdělání (tzv. credantialism), a přestože ve společnosti nemusí být růst počtu diplomovaných osob doprovázen skutečnými pohyby v kvalifikaci těchto osob, zaměstnavatelé je při nabírání nových zaměstnanců preferují. Dochází k tzv. kvalifikační inflaci (qualifications inflation), která diskvalifikuje i do nedávné doby dostatečně kvalifikované pracovníky."32 „Jejich situaci přitom zhoršuje vedle substituce jejich práce technologiemi i stále rostoucí ochota osob s vyšším vzděláním přijímat pracovní místa pod úrovní vlastní kvalifikace. Dochází tak souběžně k substituci nekvalifikované práce prací kvalifikovanou, což je obecný trend dnešní ekonomiky."33 Pokud se na pracovní pozice, kde je vyžadováno jako kvalifikace základní vzdělání, budou hlásit i uchazeči se vzděláním vyšším (v současnosti se toto běžně děje zejména u absolventů), pak zaměstnavatel bude pravděpodobně upřednostňovat při výběru uchazeče více vzdělaného.

Při analýze statistických údajů o osobách se základním vzděláním můžeme získat některé další poznatky. Porovnáním vzdelanostní struktury jednotlivých okresů zjistíme, že nejvyšším

31

Podle odhadů má zdravotní postižení 14,9% nízce kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání a asi 12% pečuje o děti ve věku do 15 let. MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 34, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj .pdf 32 HORÁKOVA, M , RÁKOCZYOVÁ, M : Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 202 33 MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T.: Dochází na českém trhu práce k marginalizaci?, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 126

29



zastoupením osob se základním vzděláním vyniká okres Ostrava - město (63 628 osob se základním vzděláním), stejně jako další okresy, kde hrálo důležitou roli hornictví (Sokolov, Karviná, Most) - historickými souvislostmi tohoto jevu se zabývá následující kapitola. Omezováním rozsahu těžby, které v současnosti probíhá, ztrácí pracovní uplatnění mnozí lidé se základním vzděláním, kteří byli dříve zaměstnaní jako horníci. Nezaměstnanost v těchto případech můžeme označit jako strukturální. V zemědělství, které zaměstnává nejvíce lidí s nejnižším vzděláním (15,7% osob), hraje velkou roli roční období - takto způsobenou nezaměstnanost označujeme jako sezónní. Obecným problémem všech osob se základním vzděláním na pracovním trhu je nahrazování práce nekvalifikovaných dělníků stroji v důsledku technologického rozvoje. „Změny ve výrobní struktuře, technologický pokrok a sním spojená substituce výrobních faktorů kladou vysoké požadavky na možnou úroveň produktivity,

flexibility

a kvality

pracovní

síly při udržení

konkurenceschopnosti

hospodářských subjektů. Poválečná Evropa charakteristická implementací formalizovaných, rutinních a kvalifikačně naprosto nenáročných pracovních postupů do výroby (tzv. taylorismus a fordismus) se mění v postmodemí (globahzovanou) Evropu, v níž se lidský a sociální kapitál pracovníků stává diferencujícím faktorem úspěchu na trhu práce."34

34

HORÁKOVÁ, M , RÁKOCZYOVÁ, M : Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 203

30


Historie a současnost zkoumané problematiky

3 HISTORIE A SOUČASNOST ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY Osoby, které mají pouze základní vzdělání, jsou v posledních desetiletích v ekonomicky aktivní populaci trvale zastoupeny. Spolu s historickým vývojem a s ním spojenými změnami, které se udaly na území našeho státu, ale docházelo k postupným proměnám v jejich postavení na pracovním trhu. Do roku 1989 byly nekvalifikované osoby dobře integrovanou složkou společnosti. Oficiálně nebylo možné, aby občan v produktivním věku byl nezaměstnaný, proto lidé se základním vzděláním byli buď zaměstnaní nebo pokud bylo jejich případné pracovní zařazení z jakéhokoliv důvodu nemožné, byli z pracovního trhu vyloučeni ideologicky přijatelným způsobem, například získáním invalidního důchodu. „Státem garantované právo na práci, respektive pracovní povinnost, přezaměstnanost, extenzivní ekonomika a v řadě odvětví i nízká technologická úroveň výroby nezávislá na kvalifikovanosti pracovní síly,

přinášely pracovní příležitosti, ale i relativně výhodné

postavení na pracovním quazitrhu kategoriím osob, jejichž charakteristiky se z dnešního pohledu jeví jako handicapující (nekvalifikovaní, v předdůchodovém věku apod.). Vzhledem ke značné nivelizaci mezd a plošně poskytovaným sociálním výhodám, nebylo pro řadu osob dostatečně motivující aspirovat na vyšší stupně vzdělání, neboť výše mezd s ním nestoupaly úměrně."35 „Lze říci, že hlavními faktory ovlivňujícími úroveň mezd jednotlivých pracovníků v socialistickém Československu, byla jejich příslušnost do daného segmentu národního hospodářství a dále demografické rysy - hlavně pohlaví a věk."36 Vzdělání neplnilo roli „sociálního výtahu", mnohdy se naopak spíše stávalo překážkou, proto motivace osob se základním vzděláním ke zvyšování dosažené kvalifikace byla jen nízká. „Celní představitelé KSČ usilovali, po vzoru svých sovětských kolegů, o všeobecnou rovnost všech občanů našeho státu a tedy i rovnost v odměňování. Důsledkem takto orientované politiky byla degradace duševní a tvůrčí práce a vyzdvihování zaměstnanců vykonávajících fyzické, velmi často zcela rutinní činnosti. Úsilí, které jednotliví občané věnovali svému vzdělání a doba, kterou strávili na školách, nebyly v odměnách za odvedenou práci zohledněny. Mzdy tedy nemohly být to, co jednotlivé osoby vedlo ke studiu. Z politického hlediska to ale bylo v pořádku. Socialistický systém nepotřeboval vzdělané vysokoškoláky, kteří by jej kritizovali, hledali alternativní cesty rozvoje společnosti a tím působili nepokoje ve společnosti."37

35

MATĚJŮ, P.: Percepce sociální spravedlnosti: Česká republika v mezinárodním srovnání, 1. vydání, Praha: Start, 1995, str. 34 36 JÍROVA, H.: Deformace na českém trhu práce - historický exkurz, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 60 37 JÍROVA, H.: Deformace na českém trhu práce - historický exkurz, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 54

31



Docházelo také ke značným změnám ve struktuře národního hospodářství a k přesunu zaměstnanců v rámci jednotlivých odvětví i mezi nimi, paradoxně na úkor kvalifikovanější pracovní síly. „Prosazovaná hospodářská politika způsobila, že na primární pracovní trh byly přesunuty celé skupiny pracovníků, které ve standardních společnostech západního typu vykonávají podřadnější a méně honorované práce v rámci trhu sekundárního. Důsledkem tohoto přesunu byl vznik přezaměstnanosti v oborech průmyslové výroby a ve stavebnictví (v pozdější době i v zemědělství a hornictví) s jehož důsledky se vyrovnáváme do dnešních dnů."38 Státem podporovaný těžký průmysl (zejména pak hornictví) bez problému absorboval pracovní sílu se základním vzděláním. Navíc díky dotacím a podpoře, které se tomuto odvětví dostávalo, nabízelo zaměstnancům velmi výhodná pracovní místa s nadstandardní výší mezd, zaměstnaneckými výhodami a vysokou sociální prestiží. kvalifikovaní pracovníci se tak stávali

Nekvalifikovaní

či málo

nositeli relativně vysokého sociálního statusu a

problém s jejich zaměstnáváním díky uvedeným podmínkám v podstatě neexistoval. Po roce 1989 se však jejich

postavení na pracovním trhu výrazně zhoršilo. Přechodem

k demokratickému systému a s tím spojenou transformací ekonomiky dochází k postupnému odstraňování deformací pracovního trhu. Pracovní uplatnění již není státem garantováno a vyžadováno, nalezení pracovní příležitosti se stává z ideologicky podmíněné jistoty problémem jednotlivců, nově se objevuje hrozba nezaměstnanosti. Česká ekonomika se začíná orientovat z těžkého průmyslu na do té doby nedostatečně rozvinutou terciemi sféru, omezování výroby a zejména útlum těžby vede ke snížení počtu pracovních míst tradičně obsazovaných nízce kvalifikovanými pracovníky. Na pracovní trh navíc nově vstupuje nekvalifikovaná pracovní síla v podobě imigrantů (zejména z východních zemí), kteří jsou ochotni přijmout zaměstnání i za nižší mzdu a v horších pracovních podmínkách než je přijatelné pro české pracovníky. Dostatečná kvalifikace se stává nezbytnou podmínkou pro nalezení zaměstnání, v důsledku čehož osoby se základním vzděláním začínají být na trhu práce silně handicapovány. „Pracovní trh se dnes pomalu, ale jistě stává rozhodujícím mechanismem alokace lidských zdrojů. Začíná se v něm prosazovat princip soutěživosti a výběru, opírající se o kvalitu pracovníků, o jejich vzdělání a schopnosti."39 Nedostatečně kvalifikovaná pracovní sílaje také při restrukturalizaci a zužování zaměstnanecké základny obvykle propouštěna jako první. „Firemní pracovní trhy se v procesu ekonomické transformace při privatizaci a restrukturalizaci velkých podniků výrazně zúžily. Velké 38

JÍROVA, H.: Deformace na českém trhu práce - historický exkurz, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 60 39 FRÝDMANOVÁ, M., JANÁČEK, K., MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T.: Trh práce a lidské zdroje, In VEČERNÍK, J., MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998, str. 21

32



podniky státního sektoru - později akciové společnosti - procházející procesem velké privatizace totiž ještě více internalizovaly své pracovní trhy než tomu bylo předtím. V obdobích potíží uvolňovaly marginální pracovní sílu."40 Na druhé straně rychle se rozvíjející terciemi sektor a možnost založení soukromého podnikání nabízí nové pracovní příležitosti i pro osoby se základním vzděláním. „Velké podniky omezovaly počty pracovníků a pracovních míst nejvíce v pomocných profesích (to jsou právě pozice pro nekvalifikovanou marginální pracovní sílu) a vydělovaly často tyto činnosti mimo podnik do nových firem (například šlo o ostrahu objektů, úklid, dopravu a jiné obslužné provozy). Tyto činnosti přešly na soutěživý externí sekundární pracovní trh."41 Postupně dochází ke vzdalování mzdových úrovní v různých segmentech pracovních trhů, které byly původně značně nivelizované, což má vedlejší psychologický efekt pro nekvalifikovanou pracovní sílu zvyklou na relativně vysoký sociální status spojený s vysokým výdělkem. „Na jedné straně je sice zachována přezaměstnanost na firemních pracovních trzích, na straně druhé se vyhraňuje vyšší nezaměstnanost (také dlouhodobá) na sekundárních segmentech pracovního trhu, která postihuje především určité kategorie pracovníků, jež nepřijímají tak samozřejmě pozici „levné pracovní síly", na kterou nebyly dříve zvyklé."42 Všeobecně nízká mzdová úroveň na sekundárním pracovním trhu spolu s relativně vysokou úrovní sociálních dávek tak působí na zvyšující se nezaměstnanost nekvalifikované pracovní síly. „Na sekundárních pracovních trzích se postupně mění postavení nekvalifikovaných pracovníků. Zatímco dříve měli tito lidé výdělky stejné nebo i vyšší než kvalifikovaní pracovníci, jejich relativní pozice se nyní zhoršuje. Při nízké úrovni mezd je tak část málo placených nekvalifikovaných pracovníků chytána do „pasti nezaměstnanosti", kterou se rozumí nezájem o zaměstnání vyvolaný malým nebo i nulovým příjmovým přilepšením při přechodu ze sociálních dávek na mzdu."43 Systém sociálních dávek nebyl nastaven jako dostatečně motivující, částečně také díky malé zkušenosti s řešením problematiky nezaměstnanosti, která u nás teprve nově vzniká v období transformace ekonomiky. Částečně byly pouze přebírány vzory ze zahraničí, které byly upravovány pro české reálie. Nízce kvalifikovaná pracovní síla se začíná smiřovat se svojí odkázaností na sociální dávky a často se dokonce přestává pokoušet o nalezení zaměstnání. „Posun na sekundární pracovní trh postihl zvláště nízkopříjmové a nízce kvalifikované kategorie pracovníků. Jeden typ závislosti (na zaměstnavateli) byl tak u části z nich vystřídán jiným typem závislosti: závislostí na sociálních dávkách, které marginalizované pracovní síle 40

SIROVATKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 60 SIROVATKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 62 42 SIROVATKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 65 43 FRÝDMANOVÁ, M., JANÁČEK, K., MAREŠ, P., SIROVATKA, T.: Trh práce a lidské zdroje, In VEČERNÍK, I , MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998, str. 38 41

33



do jisté míry nahrazují ztracenou jistotu zaměstnání a často relativně dobrého příjmu." „Sociální náhrady jsou proto v rámci zažité „spravedlnosti" v odměňování, jež zahrnovala i odměňování nevykonané práce, vnímány jako „nárok" nahrazující dosavadní právo na práci a mzdu."45 V důsledku všech výše uvedených faktorů dochází k nárůstu nezaměstnanosti osob se základním vzděláním a spolu s jejich zhoršujícím se postavením na pracovním trhu i ke snižování sociálního statusu, který mají ve společnosti, což u některých osob ve srovnání s jejich situací před rokem 1989 vyvolává pocit křivdy a nespravedlnosti, který může bránit přijetí pracovních míst vnímaných pro nějako podřadná a nedostatečně finančně ohodnocená (částečně také díky štědrému systému pasivní politiky zaměstnanosti).

3.1 Politika zaměstnanosti v České republice Tržní ekonomika se na rozdíl od centrálně plánované minulosti vyznačuje přítomností nezaměstnanosti na trhu práce, proto je této problematice věnována nemalá pozornost ze strany státu v rámci státní politiky zaměstnanosti. „Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky statuje dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana."46

„Státní politika zaměstnanosti usiluje: •

o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních sílách

•

o produktivní využití zdrojů pracovních sil

•

o zabezpečení práva občanů na zaměstnání"47

Problematiku zaměstnanosti upravují v České republice tyto právní předpisy:48 •

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti

•

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

44

SIROVATKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 67 SIROVATKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 67 46 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz 47 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz 48 Vypracováno podle http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz 45

34


•


Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

•

Nařízení vlády č. 514/2004 Sb. o hmotné podpoře na vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které jsou územním orgánem státní správy správní subjektivitou a jejichž nadřízeným orgánem je Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Správa služeb zaměstnanosti vykonává svoji působnost v následujících oblastech:49 •

sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce

•

zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti

•

připravuje programy pro další uplatnění zaměstnanců

•

podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, zpracovává státní rekvalifikační programy

•

spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti

•

vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti

Úřady práce mají tyto funkce:50 •

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky

•

informují občany o možnostech získání zaměstnání, pořádají odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o zdrojích pracovních sil

•

zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům o zaměstnání

•

poskytují občanům poradenské služby spojené shledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací

•

vedou evidenci uchazečů o práci, volných pracovních míst, vydaných pracovních povolení

49

Vypracováno podle JÍROVA, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999, str. 29 50 Vypracováno podle http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz

35


•


rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení

•

organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání

•

hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením

•

vydávají a odnímají povolení k zaměstnaní cizincům

•

spolupracují s institucemi

ovlivňujícími trh práce, se zaměstnavateli, s orgány

sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy •

kontrolují dodržování závažných právních předpisů o zaměstnanosti

•

hospodaří s finančními prostředky na státní politiku zaměstnanosti a na provoz úřadů práce

V rámci politiky zaměstnanosti je rozlišována pasivní a aktivní politika. „Pasivní politika pracovního

trhu

zahrnuje

nejrůznější

formy

kompenzace

za

ztrátu

výdělku

v nezaměstnanosti."51 Mezi pasivní politiku zaměstnanosti řadíme: •

kompenzace příjmů v nezaměstnanosti. „Vedle podpor v nezaměstnanosti jde o odstupné, podpory pracovníkům, jejichž zaměstnavatel vyhlašuje bankrot a zvláštní podpory různých skupin zaměstnanců, jako třeba podpory stavebním dělníkům propuštěným kvůli nepříznivému počasí."52

•

podpora předčasného odchodu do důchodu v důsledku nedostatku pracovních míst. „Jde o možnost dřívějšího odchodu do důchodu, pokud zastávané pracovní místo u zaměstnavatele je zrušeno a trh práce nenabízí jinou přiměřenou možnost zaměstnání."53

Dopady pasivní politiky zaměstnanosti jsou rozporuplné, přináší s sebou specifické důsledky, které jsou popisovány jako „past nezaměstnanosti" či „kultura závislosti". „Podle teorie hledání práce je významným ekonomickým faktorem ovlivňujícím marginalizaci na pracovním trhu především úroveň motivace k přijetí zaměstnání, respektive vliv tzv. pasti nezaměstnanosti, která vzniká při malém rozdílu mezi očekávaným příjmem ze zaměstnání a podporami v nezaměstnanosti nebo sociálními dávkami (je-li příliš vysoký poměr náhrady), které jsou dosažitelné při déle trvající nezaměstnanosti."54 Tato problematika postihuje 51 52 53 54

SIROVÁTKA, SIROVÁTKA, SIROVÁTKA, SIROVÁTKA,

T.: Politika pracovního T.: Politika pracovního T.: Politika pracovního T.: Politika pracovního

trhu, trhu, trhu, trhu,

1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno,

36

1995, str. 40 1995, str. 80 1995, str. 80 1995, str. 28



zejména nízce kvalifikované pracovníky, kdy jim nabízená mzdová úroveň v zaměstnání není příliš odlišná od celkového příjmu, který obdrží ze sociálních dávek. Proti přijetí zaměstnání, které nabízí jen nízkou odměnu v podobě malé mzdy hovoří i další faktory. „Právě v situaci, kdy je některá z komponent na nízké úrovni, začínají marginalizovaní lidé kalkulovat sociální dávkou ve vztahu k předpokládané mzdě. Přitom zjišťují, že v případě přijetí zaměstnání j sou mnohonásobně znevýhodněni: •

ztrátou volného času a své ne-tržní výdělkové síly, kterou jim jinak přinášejí například aktivity vykonávané v domácnosti (a také přicházejí o možnost přivýdělku v šedé ekonomice)

•

zvýšenými výdaji na cestu do zaměstnání, stravování a výchovu dětí (systém sociálních dávek nezvýhodňuje v řadě zemí totiž nijak ty, kteří jsou ekonomicky aktivní)

•

komplikacemi, které plynou například z nejistého zaměstnání, z dočasné ztráty sociálních dávek, z nutnosti znovu si dávky vyřizovat, někdy ve větším časovém stresu při výkonu zaměstnání

•

přijetí marginálního zaměstnání také znesnadňuje hledání lepšího zaměstnání (marginální pozice totiž neumožňují přístup na primární pracovní trhy) - a navíc je pro zaměstnavatele signálem o marginalitě (a nízké produktivitě) pracovníka"55

Důsledkem nastavení systému sociálního zabezpečení a vnímání své pozice na pracovním trhu jako nezměnitelné, je vznik závislosti na sociálních dávkách, která bývá označována jako „kultura závislosti". Spatně zvolené nastavení systému sociálního zabezpečení tak může mít disincentivní efekt pro zaměstnanost marginální pracovní síly. Navíc podpora předčasných odchodů do důchodu, která bývá využívána v rámci pasivní politiky zaměstnanosti, je v přímém rozporu s doporučeními pro systém penzijního zabezpečení, které naopak směřují ke zvyšování věku odchodu do důchodu.

Aktivní politiku pracovního trhu můžeme vnímat jako soubor opatření pro přímou či nepřímou podporu růstu zaměstnanosti, pro vytváření nových pracovních míst a podporu flexibility pracovního trhu. Aktivní politiku zaměstnanosti lze také chápat jako jakousi pozitivní diskriminaci osob znevýhodněných na trhu práce, které vlivem svého handicapu nejsou schopny svoji situaci účinně změnit.

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995, str. 29, 30

37



„Aktivní politika zaměstnanosti: •

podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy

•

podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech

•

snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku

•

zabezpečuje informační a zprostředkovatelské služby

•

obsahuje kvalifikační a rekvalifikační programy

•

pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaží se odstraňovat bariéry

•

vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil

•

poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání

•

nabízí možnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst

•

poskytuje možnost sebezaměstnávání"56

Přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a konkrétních opatření státu v této oblasti nabízí následující tabulka.

Tabulka č. 3.1: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Konkrétní opatření státu v rámci politiky zaměstnanosti

Zprostředkování práce

Činnost úřadů práce

Intenzivní poradenství a kurzy v hledání práce

Činnost úřadů práce

Podpora pracovní mobility

Příspěvek na dopravu zaměstnanců

Pracovní příprava a výcvik

Pro nezaměstnané

Rekvalifikace

Pro zaměstnané

Příspěvek na zapracování

Pro mládež

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

V soukromém sektoru

Investiční pobídky

Podpora tvorby nových pracovních míst

Veřejně prospěšné práce Ve veřejném sektoru

Společensky účelná pracovní místa

Pro osoby začínající s

Překlenovací příspěvek

podnikáním

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa

Opatření pro znevýhodněné a handicapované

Příspěvek na zapracování Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pramen: Sestaveno autorkou

JÍROVA, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999, str. 30

38



Podrobný přehled určení a způsobů poskytování jednotlivých příspěvků a dalších opatření státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti udává následující tabulka. Společensky účelným pracovním místům, veřejně prospěšným pracím a rekvalifikacím je z důvodu jejich významu pro řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním věnována samostatná část. Tabulka č. 3.2: Státní opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Opatření státu

Komu je určeno

Investiční pobídky

Zaměstnavateli

Jakým způsobem je poskytováno Hmotná podpora tvorby nových pracovních míst Rekvalifikace zaměstnanců

Uchazeči o zaměstnání, který zřídí společensky Překlenovací příspěvek

účelné pracovní místo za účelem výkonu samostatné

Překlenovací příspěvek

pracovní činnosti Příspěvek na dopravu zaměstnanců

Příspěvek na zapracování

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Zaměstnavateli, který zajišťuje každodenní dopravu svých zaměstnanců, pokud toto nejsou prokazatelně

Zaměstnavateli, který příjme uchazeče o zaměstnání,

Příspěvek na zapracování, měsíčně max. polovina

kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována

minimální mzdy, poskytováno max. po dobu tří

zvýšená péče

měsíců

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a nemůže pro své zaměstnance zajistit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby

Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Příspěvek na dopravu zaměstnanců

schopny zajistit prostředky hromadné dopravy

Příspěvek na částečnou náhradu mzdy, max. polovina minimální mzdy, poskytováno max. po dobu šesti měsíců Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního

Zaměstnavateli, který vytvoří chráněné pracovní

místa, příspěvek na částečnou úhradu provozních

místo nebo chráněnou pracovní dílnu, kterou bude

nákladů

provozovat minimálně 24 měsíců

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny, příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů

Pramen: Vypracováno podle http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz

Všechny exitující opatření aktivní politiky zaměstnanosti mají své opodstatnění. Pro řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním bývá využívána jejich vhodná kombinace, zejména pak tyto následující přístupy:57 •

dovzdělání (za každou cenu)

•

individuální plány osobního rozvoje

•

motivační kurzy

•

veřejně prospěšné práce pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí na sobě pracovat

•

společensky účelná pracovní místa

•

rekvalifikace

•

zahájení vlastní samostatné výdělečné činnosti s patřičným proškolením

57

Vypracováno podle KOTÍKOVÁ, J.: Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 133

39



„Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění."58,,Veřejně prospěšné práce jsou vhodným opatřením pro osoby s horší pracovní morálkou, se sklony k požívání alkoholu, s narušenými sociálními vazbami, pro osoby vracející se z výkonu trestu apod. Tyto osoby jsou si v průběhu krátkodobého pracovního poměru často schopny zlepšit vztah k práci, pracovní morálku a nalézt nové zaměstnání v trvalém pracovním poměru."59 U obcí bývají tato místa zřizována na kalendářní rok, takže v druhé polovině roku je už nevýhodné zahájit s uchazečem pracovní poměr, který by byl příliš krátký a málo účinný. Pracovníkům je navíc většinou proplácena pouze minimální mzda dle tarifů, která je zaměstnavateli refundována úřadem práce, což je demotivující. Budoucnost tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti by mohla spočívat v rozšíření i mimo obce a města například do neziskového sektoru.

„Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelných pracovních míst (SÚPM) je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem. Společensky účelným pracovním místem se rozumí: •

nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a které je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění

•

nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost

Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej může poskytnout ve formě: •

návratného příspěvku

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz KOTÍKOVÁ, I : Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 134 59

40



•

příspěvku na úhradu úroků z úvěrů

•

jiného účelově určeného příspěvku

•

částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění"60

„Společensky účelná pracovní místa jsou nejvhodnějším opatřením pro obtížně umístitelné uchazeče s dobrou pracovní morálkou. Z problémových skupin jsou na tato místa doporučováni zejména uchazeči s několika handicapy na trhu práce - vyšší věk, matky s malými dětmi, osoby bez kvalifikace, se zdravotními problémy."61 Rekvalifikace jsou jedním ze stěžejních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. „Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikovaná formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání. (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.) Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání ve: •

vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání

•

speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti

•

vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů

•

vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz KOTÍKOVÁ, I : Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str. 134 61

41


•


ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání

•

jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající

Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců."62

Z hlediska nízce kvalifikovaných osob představují rekvalifikace patrně jeden z nejúčinnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, který jim pomáhá zlepšit jejich uplatnitelnost na trhu práce. Paradoxně, se snižujícím se stupněm vzdělání, klesá i ochota zúčastnit se těchto programů. „Rekvalifikace mají u obtížně umístitelných uchazečů jen omezenou účinnost danou menší ochotou nastoupit do rekvalifikačních kurzů a úspěšně je absolvovat."63 „Cílenost rekvalifikací podle stupně dosaženého vzdělání vykazuje největší rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Zatímco zastoupení osob s maturitou v rekvalifikacích je více než dvojnásobné ve srovnání s jejich podílem na nezaměstnanosti (index cílenosti větší než 2,00), počet osob se základním vzděláním (případně bez vzdělání), které tvoří téměř třetinu nezaměstnaných, je v rekvalifikacích výrazně podhodnocen." 64 Větší motivací k rekvalifikaci by mohly být kurzy pořádané přímo u zaměstnavatele, kdy by si zaměstnavatel přímo vybral potenciálního zaměstnance a zároveň by bylo zřetelné propojení s praxí. Problémem je finanční kompenzace nákladů na rekvalifikaci zaměstnavateli, která není v současnosti poskytována v plné výši (například náklady spojené s neodvedenou prací zaměstnance poskytujícího školení účastníkům). Dalším často zmiňovaným problémem je způsob vnímání osvědčení o rekvalifikaci ze strany zaměstnavatelů. „Závěrečné osvědčení o absolvování kurzu není aktéry pracovního trhu vnímáno jako plnohodnotné. Tyto skutečnosti následně vedou k tomu, že jedinec, který podstoupí rekvalifikaci za účelem zvýšení lidského a sociálního kapitálu, mnohdy nepostoupí v pomyslné frontě na zaměstnání."65 62

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan_2004_06/apz KOTÍKOVÁ, I : Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str.134 64 HORAKOVÁ, M., RAKOCZYOVÁ, M.: Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str.202 65 HORÁKOVÁ, M., RAKOCZYOVÁ, M.: Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných, In SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str.217 63

42



Přístup kjednothvým nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti je většinou zprostředkován úřady práce. Často kritizovaným jevem, který se projevuje zejména v postoji knížce kvalifikovaným pracovníkům je tzv. „creaming effect", kdy pracovníci těchto institucí inklinují ke stereotypnímu vnímání klientů, které vede k jej ich samovolnému třídění na „oprávněné" a „neoprávněné" na základě jejich předpokládané motivace, úrovně spolupráce apod. „Neoprávněným" klientům je omezován věnovaný čas, množství informací, finance, popřípadě mohou být rovnou vyřazeni z nároků na služby této instituce. „Stereotyp klienta se neprojevuje jednoduše a přímo v odpírání nároku klientům, ale spíše v taktikách nepřímých: patří k nim výběrové informování o nárocích (především fakultativních) a o dalších službách a nepřímá diskriminace při zařazování do programů služeb a pomoci."66 Díky stereotypnímu vnímání bývají mezi „neoprávněné" klienty zařazovány častěji osoby, které i na pracovním trhu zastávají marginální pozice. V konečném důsledku pak mohou být úřady práce podporováni především ti, kteří by si na pracovním trhu stejně pomohli sami, zatímco pracovníci s určitým handicapem (například nízkým vzděláním) jsou jejich činností dále objektivně znevýhodňováni a stigmatizovaní. Osoby s nízkou kvalifikací se tak často nedostanou k informacím o programech a službách na které by měli potenciálně nárok, takže paradoxně nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů, veřejně prospěšných prací nebo společensky účelných pracovních míst, které bývají označovány jako nejúčinnější nástroj aktivní politiky zaměstnanosti právě pro tuto skupinu osob.

Aktivní politika zaměstnanosti také představuje určitý zásah do fungování pracovního trhu, má vliv na redistribuci práce. Zaměstnavatel může upřednostnit z důvodu úspory mzdových nákladů podporované specifické skupiny pracovníků na úkor těch nepodporovaných, zároveň státní podpora firmám na určité skupiny pracovníků nebo pracovní místa může znamenat narušení konkurence mezi zaměstnavateli. Přes všechny výše jmenované efekty má ale aktivní politika zaměstnanosti především pozitivní vliv na snižování úrovně nezaměstnanosti, podporuje pracovní zařazení i obtížně umístitelných skupin pracovníků, kterým pomáhá postavit se na stejnou pomyslnou startovní čáru s ostatními uchazeči o zaměstnání, takže podpora státu v oblasti politiky zaměstnanosti by se měla i v budoucnosti zaměřovat tímto směrem.

SIROVÁTKA, T'.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997, str. 54

43


Rekvalifikace, Šance pro osoby se základním vzděláním

4 REKVALIFIKACE, ŠANCE PRO OSOBY SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM Z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou pro nezaměstnané osoby se základním vzděláním patrně nejvíce využívány veřejně prospěšné práce, rekvalifikace a společensky účelná pracovní místa. Z dlouhodobého hlediska se jeví jako nejúčinnější

nástroj

rekvalifikace67, které jsou z tohoto důvodu také nejvíce využívány. Zájemci o rekvalifikační kurz jsou většinou klienty některého úřadu práce, lidé neevidovaní na pracovním úřadu rekvalifikací prakticky nevyužívají, částečně i díky jejich finanční náročnosti (to potvrzuje i Mgr. Ivana Drmolová z odboru pracovního trhu Úřadu práce Brno - město: „Zatím jsme žádné takové zájemce o rekvalifikační kurz neměli, předpokládám, že se to bude rozbíhat, ale vždy bude drtivá většina uchazečů o rekvalifikační kurz z řad nezaměstnaných."68). Do těchto aktivit jsou nezaměstnaní zapojováni buď individuálně nebo v rámci ucelených programů státní politiky zaměstnanosti na podporu vybraných rizikových skupin na trhu práce. Přehled programů týkajících se především osob se základním vzděláním uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 4.1: Programy státní politiky zaměstnanosti pro osoby s nízkou kvalifikací Název programu

Navrhovatel

Stručná charakteristika programu

Program Nová šance

Úřad práce v Písku

Určen rizikovým skupinám nezaměstnaných

Program Návrat

Úřad práce v Děčíně

Program na podporu společenské a pracovní

Úřad práce v Rychnově

Určen sociálně a společensky nepřizpůsobivým

resocializace osob na okraji společnosti

nad Kněžnou

skupinám nezaměstnaných

Program Most

Úřad práce v Mostě

Určen znevýhodněným skupinám nezaměstnaných

Určen nezaměstnané mládeži mezi 1 5 - 1 8 lety se základním vzděláním

Úřady práce rekvalifikační kurzy buď provádějí celé samy nebo, což je v praxi častější, využívají služeb najaté organizace. Oblasti pracovních rekvalifikací pro nízce kvalifikované osoby se věnuje mnoho firem, středních odborných učilišť, občanských sdružení a dalších, proto v následující tabulce byly vybrány jen ty významnější jak rozsahem poskytovaných služeb tak množstvím ročně rekvalifikovaných klientů.

67

Dle zkušeností Úřadu práce Brno - město je úspěšnost pracovního zařazení absolventů rekvalifikačních kurzů do tří měsíců od ukončení okolo 60%. Čerpáno z BAJER, P.: Dlouhodobě nezaměstnaných je v Brně skoro polovina. Sociální práce, 2005, č. 1, str. 5 68 BAJER, P.: Dlouhodobě nezaměstnaných j e v Brně skoro polovina. Sociální práce, 2005, č. 1, str. 5

44



Tabulka č. 4.2: Přehled organizací zabývajících se rekvalifikacemi Název organizace

Poskytované služby

Název organizace

Poskytované služby

Vzdělávací společnost EDOST

Pracovní diagnostika, motivační kurzy, specifické rekvalifikace

SOŠTa SOU Louny

Rekvalifikace se zaměřením slévač, kovodělník

ASISTA

Pracovní diagnostika, specifické rekvalifikace

SOU a SOŠ SČMSD Zatec

Rekvalifikace se zaměřením kuchař, číšník, hoteliér

Republikové centrum vzdělávání

Pracovní diagnostika, poradenské programy, specifické rekvalifikace (více než 200 oborů), projektová činnost

Elna Servis

Rekvalifikace se zaměřením slévač, svářeč, obráběč kovů

Vzdělávací centrum Podkrušnohoří

Zvyšování počítačové gramotnosti, jazyková škola

SELLI

Rekvalifikace se zaměřením účetní, daňový poradce

ICOMP

Zvyšování počítačové gramotnosti

Lostr

Rekvalifikace se zaměřením dopravní a manipulační technika

Jednou z největších firem s celorepublikovou působností, která pořádá rekvalifikační kurzy zaměřené na osoby se základním vzděláním je Republikové centrum vzdělávání s.r.o. Protože strukturou poskytovaných služeb, rozsáhlou plošnou působností, dlouhodobě vykazovaným vysokým procentem úspěšnosti následného pracovního zařazení absolventů a v neposlední řadě i dlouholetými zkušenostmi patří mezi nejvýznamnější firmy věnující se této oblasti v České republice, považuji za účelné zabývat se její činností v následující kapitole podrobněji.

4.1 Historie a současnost Republikového centra vzdělávání s.r.o.69 V roce 1991 bylo založeno Občanské sdružení KD Junior - republikové centrum vzdělávání Chotěboř70, jehož hlavní náplní bylo provádění rekvalifikací pro nezaměstnané (zprvu jen v okrese Havlíčkův Brod). Původně občanské sdružení fungovalo při Domu dětí a mládeže jako sdružení rodičů a přátel, později se osamostatnilo. Na základě dosažených výsledků rekvalifikačních kurzů procházela postupnými změnami i vlastní obsahová náplň práce. Byly vyřazovány ty profesní kurzy, po jejichž absolvování rekvalifikanti jen těžko nacházeli uplatnění, naopak byly zařazovány zaměstnavateli žádané profese, které nově získaly akreditaci MSMT CR. U některých kurzů byla na základě zkušeností také upravena doba trvání. Úspěch prvního roku činnosti vedl k postupnému rozšíření působnosti z okresu Havlíčkův Brod na území celé České republiky. V roce 2002 došlo k pozastavení činnosti

Informace o Republikovém centru vzdělávání s.r.o. v této a dalších částech textu jsou čerpány z http://www.rcv.cz 70 Zakládajícími členy byli Vladimír Široký (ředitel), Jana Tomášková (zástupkyně ředitele), Helena Konečná, Jiří Jiskra, Jaroslava Čermáková

45



občanského sdružení a zároveň k založení Republikového centra vzdělávání s.r.o. , které navázalo na původní záměr KD Junior. S tímto aktem bylo spojeno mnoho nejasností, podáno několik žalob a v současnosti ještě stále probíhají soudní řízení. Cílem mé diplomové práce není posuzovat danou situaci, tuto činnost přenechám kompetentnějším osobám a orgánům.72 V současnosti Republikové centrum vzdělávání s.r.o. při nepřetržitém celoročním provozu průměrně proškolí přes 600 klientů úřadů práce ve stovce různých profesích (během deseti let činnosti prošlo vzdělávacím zařízením přes 3000 klientů - údaj k 31. 12. 2001), přičemž uvádí úspěšnost následného uplatnění absolventů na trhu práce okolo 80%.

V současnosti firma Republikové centrum vzdělávání s.r.o. sídlí na adrese : Na Valech 130, Chotěboř, 583 01 E-mail: [email protected]

Její provoz zajišťují tito stálí zaměstnanci: Tabulka č. 4.3: Přehled pracovníků Republikového centra vzdělávání s.r.o. Jméno zaměstnance

Pracovní pozice

Jméno zaměstnance

Pracovní pozice

PhDr. Vladimír Široký

Ředitel

Lucie Stehnová

Účetní

Ing. Pavel Široký

Zástupce ředitele

Lucie Kučerova

Administrátor projektů

Mgr. Jaroslav Kořenář

Vedoucí oblastního

Jitka Bártová

Evropské unie

střediska Chotěboř

Pedagogicko-organizační pracovník

Iveta Pátková

Studijní referent

Anna Vidiševská

Vedoucí pedagogického úseku

Jan Vavroušek

Počítačový technik

Ing. Aleš Stehno

Programátor

Pramen: Vypracováno podle http://www.rcv.cz/new/index.php/clanek=kontakt_l

Vzhledem k tomu, že Republikové centrum vzdělávání s.r.o. svým působením pokrývá celé území České republiky, bylo nutné zřídit i další pobočky - tzv. oblastní střediska. Ty jsou situována tak, aby svojí polohou reagovala na přítomnost vysoké nezaměstnanosti v regionu a zároveň v něm byla co nejúčinněji plošně rozmístěna. Protože Republikové centrum vzdělávání s.r.o. využívá pronajatých místností, zejména v budovách Domů dětí a mládeže, zahájení provozu není vázáno na nemovitost, je velmi operativní, takže je v případě potřeby je možné ihned zahájit nebo ukončit činnost (v současnosti například vzniká oblastní středisko ve Vyškově).

71 Jehož vlastníkem je rodina Širokých, jmenovitě PhDr. Vladimír Široký (ředitel Občanského sdružení KD Junior), Ing. Pavel Široký (zástupce ředitele a ekonom tamtéž) a Světlana Široká 72 Informace čerpány z http://www.harry.cz/harry/harry55/sokolovnal.htm, /sokolovna2.htm, /sokolovna3.htm

46



Tabulka č. 4.4: Přehled oblastních středisek a jejich vedoucích pracovníků Oblastní středisko Bruntál

Vedoucí pracovník Roman Butora

Krnov

Oblastní středisko Třinec Frýdek - Místek

Vedoucí pracovník Leon Kufa

Varnsdorf

Nina Fučíková

Chomutov

Olga Marková

Litoměřice

Mgr. Miroslav Chlumský

Jeseník

Ing. Staněk Abraham

Chotěboř Louny

Jaroslav Kořenář

Most Pramen: Vypracováno podle http://www.rcv.cz/new/index.php/clanek=kontakt_2

Republikové centrum vzdělávání s.r.o. se také neobejde bez sítě terénních pracovníků, kteří by působili v jednotlivých lokalitách. Tuto činnost vykonávají asistenti služeb zaměstnanosti, což jsou vyškolení pracovníci, kteří jsou schopni zabývat se problematikou nezaměstnaných, zejména na úseku jejich odborné přípravy v rámci rekvalifikačních kurzů a při jejich následném uplatnění na trhu práce. Asistent služeb zaměstnanosti je v místě rekvalifikace účastníků smluvně vázán Republikovým centrem vzdělávání s.r.o. a zastupuje jeho pracovníky ve svém regionu ve vztahu k úřadu práce, účastníkovi kurzu (případně k jeho zákonnému zástupci), vedoucímu odborného výcviku nebo budoucímu zaměstnavateli. Asistent služeb zaměstnanosti se tak pro klienta stává jakýmsi supervizorem, který dbá na správný průběh všech aspektů rekvalifikace a je také prostředníkem mezi klientem a všemi dalšími zainteresovanými stranami. Jeho role je pro úspěšnost kurzu klíčová, protože klienti si většinou nejsou schopni zajistit místo praxe a budoucího zaměstnavatele sami (až na ojedinělé případy), proto je také finančně motivován k co možná největšímu uplatnění rekvalifikantů. Asistent služeb zaměstnanosti vykonává tyto činnosti: •

vybírá vhodné účastníky do kurzů, popřípadě se na této činnosti podílí ve spolupráci s příslušným úřadem práce

•

vyhledává vhodná pracoviště pro odborný výcvik účastníků kurzu a motivuje zaměstnavatele k přijetí rekvalifikanta

•

zabezpečuje místa praktického výcviku účastníků vdané lokalitě, má potřebné pravomoci projednání a provádění změn

•

řeší případné problémy pracovního rázu, případně nalézá náhradní místo praxe

•

zprostředkovává proškolení vedoucího odborného výcviku, sepisuje sním jako zástupce Republikového centra vzdělávání s.r.o. platnou dohodu

47


•


zabezpečuje pedagogický dozor a kontrolu nad prováděním odborného výcviku, průběžně o výsledcích informuje Republikové centrum vzdělávání s.r.o a další zainteresované instituce, navrhuje případná motivační opatření

•

spolupracuje se vzdělávacím zařízením při zabezpečování koordinace mezi teorií a praxí

•

podílí se na závěrečném hodnocení účastníka kurzu

•

usiluje o umístění klienta na trhu práce

Republikové centrum vzdělávání s.r.o dále spolupracuje s padesáti úřady práce, řadou učňovských středisek a dalších vzdělávacích zařízení jejichž lektoři a mistři odborného výcviku zajišťují praktickou výuku jednotlivých profesí.

Tabulka č. 4.5: Přehled spolupracujících úřadů práce Úřad práce Bruntál

Úřad práce Chomutov

Úřad práce Plzeň

Úřad práce Prostějov

Úřad práce Třinec

Úřad práce Blansko

Úřad práce Chrudim

Úřad práce Louny

Úřad práce Pardubice

Úřad práce Trutnov

Úřad práce Praha

Úřad práce Tábor

Úřad práce Brnoměsto Úřad práce Brnovenkov Úřad práce FrýdekMístek

Úřad práce Jeseník Úřad práce Jindřichův Hradec Úřad práce Jihlava

Úřad práce Olomouc Úřad práce Nymburk Úřad práce Nový Jičín Úřad práce Ostrava

Úřad práce Rychnov nad Kněžnou

Úřad práce Ústí nad Orlicí Úřad práce Uherské Hradiště

Úřad práce Rumburk

Úřad práce Teplice

Úřad práce Prachatice

Úřad práce Děčín

Úřad práce Kroměříž

Úřad práce Břeclav

Úřad práce Kutná Hora

Úřad práce Opava

Úřad práce Semily

Úřad práce Vsetín

Úřad práce Karviná

Úřad práce Písek

Úřad práce Svitavy

Úřad práce Zlín

Úřad práce Karlovy Vary

Úřad práce Litoměřice Úřad práce Příbram

Úřad práce Strakonice

Úřad práce Zďár nad Sázavou

Úřad práce Třebíč

Úřad práce Znojmo

Úřad práce Havl. Brod Úřad práce Hradec Králové Úřad práce Hodonín

Úřad práce Klatovy

Pramen: Vypracováno podle http://www.rcv.cz/new/index.php/clanek

Republikové centrum vzdělávání s.r.o. poskytuje zadavatelům: •

pracovní diagnostiku

•

poradenské programy

•

rekvalifikační kurzy

•

projektovou činnost (zpracování podkladů pro žádosti o granty a dotace pro partnerské organizace nebo jiné zadavatele)

Pracovní diagnostika, poradenské programy a rekvalifikační kurzy mohou být dle přání zadavatele využity odděleně nebo v rámci programu Šance, který tyto činnosti sdružuje v ucelený modulový program. 48

Problematika

zaměstnávání

osob se základním vzděláním

Rekvalifikace,

Šance pro osoby se základním

vzděláním

4.2 Program Šance Program Šance vznikl v roce 1991. Je to ucelený modulový program vyvinutý a odzkoušený v českých podmínkách spadající do oblasti celoživotního vzdělávání a práce s lidskými zdroji. Zabývá se převážně klienty, kteří mají potíže ve společnosti jak po stránce sociální, etnické, tak i vzdelanostní nebo profesní, přičemž zkladním cílem je jejich úspěšné uplatnění na trhu práce. Svou variabilností umožňuje v krátké době profesně připravit pracovní sílu jak teoreticky tak především prakticky, čímž reaguje na změny v poptávce na trhu práce a zároveň napomáhá při restrukturalizaci průmyslu, vzniku nových oborů, technologií, oživování služeb, obchodu, rozvoji malého a středního podnikání, kultivuje lidský kapitál práce schopné populace v aktivním věku a začleňuje jedince bez pracovních zkušeností na trh práce. Protože Republikové centrum vzdělávání s.r.o. pracuje nepřetržitě po celý rok, není zahájení kurzů vázáno na předem stanovené termíny, každý týden mohou začít nové kurzy.

Projekt má otevřený modulový systém s možností: •

pružně reagovat na potřeby trhu práce

•

urychlené práce s klientem postiženým nebo ohroženým ztrátou zaměstnání

•

rozšiřování sortimentu svých služeb

•

využívání dlouhodobých zkušeností

•

vlastního proškol ování a personálního zajištění programu

•

strukturálního a síťového uspořádání, propojení a řízení

•

dle potřeby zakládat nové pobočky (oblastní střediska)

Vlastní zabezpečení programu se skládá ze tří navazujících částí:

Graf č. 4.1: Schématické znázornění modulového programu Šance Pracovní diagnostika

(COM®

-n

Poradenský program

—i

Rekvalifikační kurz i

r

Umístění absolventa na pracovní trh

Pramen: Vypracováno podle http://www.rcv.cz/new/formlare/pk_SANCE_06.doc

49



4.3 Pracovní diagnostika COMDI V roce 1999 se Republikové centrum vzdělávání s.r.o. jako koordinátor zapojilo do pilotního projektu COMDI organizovaného pod záštitou programu Leonardo da Vinci. Úkolem tohoto projektu, kterého se účastnila i řada zahraničních partnerů73, bylo výzkumné ověřování pracovně - diagnostického testování se záměrem jeho další aplikace v praxi. V současnosti Republikové centrum vzdělávání s.r.o., jako jediné z center zaměřených na rekvalifikace v České republice, nabízí kvalitní pracovní diagnostiku využívající testovacího programu COMDI, která slouží klientovi pro volbu rekvalifikačního oboru pro který má předpoklady a u nějž je šance na úspěšné dokončení.74 Počítačová diagnostika COMDI představuje komplexní profesní šetření osobnosti klienta po stránce psychologické, pedagogické a somatické. Výstup je přehledně graficky zpracován, což umožňuje jednoduché použití jak pro vlastní sebehodnocení tak i pro následující poradenskou činnost.

Nyní jsou využívány testovací moduly: •

Modul A: pro výběr škol a povolání žáků základních škol

•

Modul B: pro poradenské a zprostředkovatelské služby úřadů práce při uplatňování svých klientů v dělnických profesích

•

Modul C: vhodný pro absolventy škol s maturitou, kteří hledají uplatnění na trhu práce

•

Modul D: testová baterie vhodná pro výběrová řízení v dělnických povoláních

•

Modul E: testová baterie zaměřená na emocionální inteligenci

•

Modul F: vhodný pro výběr managerů a vedoucích pracovníků

•

Modul G: vhodný pro žáky gymnázií a středních odborných škol před volbou své budoucí kariérové dráhy

•

Modul T: pro výběr talentů

Pro testování klientů se základním vzděláním je určen Modul B, Modul D případně E. Toto diagnostické testování je prvním krokem, jež absolvují všichni klienti zařazeni do programu Šance, bez ohledu na to, o jaký druh rekvalifikací projevují zájem. Od jeho výsledků se pak odvíjí další směr aktivity všech účastníků. Testování lze provádět buď přímo v sídle Republikového centra vzdělávání s.r.o. nebo v oblastním pracovišti diagnostiky potom sběr dat, zpracování a následné vyhodnocení probíhá centrálně pomocí internetu. Díky 73

Ibis acam, GmbH, Vídeň, Rakousko; SOL SWISS, Sión, Švýcarsko; a.i.m., GmbH, Mnichov, Německo; ITALNET, Ivrea, Itálie; OPHNE, Ltd., Hull, Velká Británie 74 Protože se pracovní diagnostika v praxi velmi osvědčila, dochází v současnosti k jejímu zavádění i na úřady práce (moduly B,C,D). 50



síťovému provedení programuje testování možno provádět na několika počítačích současně, což u skupinového šetření značně snižuje potřebný čas i náklady.

Graf č. 4.2: Organizační zajištění pracovní diagnostiky COMDI

Vysvětlivky: ZD - zadavatel (rodiče, škola, úřad práce, firma, soukromá osoba) KL - klient (žák, student, nezaměstnaný, zaměstnanec, soukromá osoba) PC - pracoviště diagnostiky (smluvně sjednané pracoviště pro zadávání testů) CE - centrum (pracoviště pro vyhodnocení a zpracování dat) Pramen: http://www.rcv.cz/new/formulare/pk_SANCE_06.doc

Při těchto diagnostických testech se otevírají další možnosti, jak více poznat účastníka kurzu a odhalit tak příčiny jeho problémů. Na základě sebepoznávání se lépe vytváří u klienta zájem o vzdělávání ve zvoleném kurzu praktické rekvalifikace s příslušným profesním zaměřením. Po ukončení testů se koná informativní schůzka, kde je klientovi předán výstupní formulář se všemi výsledky, kterých dosáhl. Spolu s psychologem jsou rozebírány a vysvětlovány jednotlivé dosažené hodnoty a jejich význam ve vztahu k dalšímu pracovnímu uplatnění. Na základě tohoto pohovoru se klienti rozhodnou pro příslušný obor rekvalifikace nebo také, pokud tomu výsledky testu odpovídají a životní situace účastníka to umožňuje, je doporučeno další studium vhodného zaměření. Zároveň se někdy stává, že vlivem nesouladu mezi představou klienta o svém zaměření a výsledkem testu, je jeho účast v programu Šance ukončena pouze samotnou pracovní diagnostikou (klient chce být požárníkem, vyšel mu zahradník...). Diagnostickým vyšetřením doporučený obor rekvalifikace musí být také vyvážený s možností dalšího profesního uplatnění klienta v příslušném regionu. Samotná profesní diagnostika představuje první, byť velmi důležitý krok na cestě k zaměstnání. Skutečného významu ale nabývá pouze tehdy, když se podaří nalézt v regionu ze kterého klient pochází takového zaměstnavatele, který je ho ochoten v doporučeném a zvoleném oboru zaučit.

51



4.4 Poradenské programy Poradenské programy nabízené Republikovým centrem vzdělávání s.r.o. jsou určeny rizikovým kategoriím klientů, kteří v důsledku složité sociální nebo životní situace vyžadují větší pozornost. Jejich cílem je pomoci účastníkovi překonat problémy nezaměstnaného, zjistit jeho reálné možnosti, předpoklady a schopnosti z hlediska budoucího pracovního uplatnění, vytvořit podmínky pro profesní přípravu zakončenou vstupem na trh práce nebo navrhnout jiné alternativní řešení. Využívají moderní pedagogicko - psychologické metody jako jsou motivační besedy, individuálně řízené rozhovory, skupinové terapie, inscenační a stimulační metody, praktický výcvik, výklad s použitím audiovizuální techniky a další.

Organizační zabezpečení nabízených poradenských programů zachycuje následující diagram. Graf č. 4.3: Organizační zajištění poradenských programů

U

n

0 ^

os

n

- ^

Vysvětlivky: ZD - zadavatel (úřad práce, firma) KL - klient (nezaměstnaný, zaměstnanec) OS - oblastní středisko pro teoretickou výuku a přípravu klienta AZ - asistent služeb zaměstnanosti PX - pracoviště praktického výcviku (firma, instituce) CE - centrum (centrální pracoviště pro sjednávání zakázek a jejich zajištění) Pramen: http ://www. rcv. cz/new/formulare/pk_S ANCE06. doc

Součástí všech poradenských programuje bilance předpokladů a schopností klienta vykonávat zvolenou profesi jak ze strany jeho osobnostních charakteristik tak z pohledu trhu práce. Souběžně může probíhat praktické ověřování vytipovaného oboru a to přímo v provozních podmínkách daného výrobního sektoru, většinou převážně v regionu bydliště klienta. Výsledem je potvrzení rekvalifikačního záměru, volba vhodného vzdělávacího programu nebo hledání jiného alternativního řešení.

52



AAA Poradenský program adaptační pro rekvalifikační kurzy programu Šance Tento poradenský program je určen pro klienty úřadů práce, kteří jsou předběžně zařazeni do programu Šance, především pak pro nízce kvalifikované, obtížně vzdělavatelné, bez pracovních zkušeností. Pro úspěšný a bezproblémový průběh rekvalifikačního kurzu je nezbytná motivace ke spolupráci ze strany klientů jak při plnění úkolů z oblasti legislativy tak teoretické přípravy a praktického výcviku, proto je těmto skupinám rekvalifikantů, u kterých by se daly předpokládat největší potíže se zvládáním nových povinností, věnována zvýšená péče. Cílem programuje: •

proškolit účastníka v jeho právech a povinnostech a vedení výukové dokumentace před zařazením do programu Šance

•

motivovat a připravit klienta ke zvládnutí povinností a s tím spojené zátěže v následujícím rekvalifikačním kurzu

•

prakticky ověřit profesní předpoklady účastníka programu přímo ve výrobním procesu a následně jej pro tuto profesi doporučit či hledat jiná řešení

Výuka probíhá v malých skupinkách po osmi až desíti klientech, je členěná do tří na sebe navazujících bloků (společensko - vědní teorie, 20 hod., praktické ověřování a cvičení, 20 hod. a odborný praktický výcvik ve zvolené profesi, 30 hod.). Celý program trvá tři týdny a je završen vydáním certifikátu o jeho absolvování, doporučením do rekvalifikačního kurzu nebo návrhem jiného řešení.

Tabulka č. 4.6: Učební plán adaptačního poradenského programu Týdny

Témata

PP 1.

2.

3.

Společenskovědní

a)

Společenská výchova

1

1

1/1

1/1

Volba povolání

1

1

2/1

2/1

Relaxační cvičení

1

1

Praxe (seminář)

1

1

1

1

2

6

Celkem hodin teorie

4

4

4/2

4/2

4/2

20/6

b) Praktická cvičení c)

1

5

1

4/2 2/2

8/4 2

5

1

5

1

5

1

5

Odborný výcvik Celkem hodin

5

5

5

Pramen: http://www.rcv.cz/new/formulare/pp.doc

53

5

5/2

5

5/2

5

5/2

5

30 30

30

30

80/6


4.4.2

Poradenský

program


pro

průběžnou

aktivaci

v průběhu

rekvalifikačního kurzu Šance Do rekvalifikačních kurzů jsou zařazováni i problémovější klienti s nízkou pracovní morálkou, s výkyvy ve vztahu k plnění povinností, labilnej ši, tendující k vysoké pracovní fluktuaci. Jsou to zejména jedinci, kteří jsou dlouhodobě evidovaní na úřadu práce, osoby bez pracovních zkušeností nebo s problematickým sociálně - psychologickým zázemím. U těchto klientů se dá předpokládat větší tendence k nedokončení rekvalifikačního kurzu, proto je nezbytně nutná jejich cílená průběžná motivace, podpora a pomoc při řešení nejrůznějších problémů. Cílem programuje: •

průběžně motivovat účastníka programu pro dokončení zvoleného cíle

•

pomoci charakterizovat příčiny problémů a pomáhat při jejich řešení

•

naučit účastníka psychické odolnosti v podmínkách trhu práce a osobního života

Výuka probíhá ve skupinkách po osmi až desíti klientech, je rozvržena do osmi čtyřhodinových konzultací. Program celkově trvá čtyři měsíce a je završen vydáním certifikátu o jeho absolvování, který je předán společně s osvědčením o ukončení rekvalifikačního kurzu.

Tabulka č. 4.7: Učební plán poradenského programu pro průběžnou aktivaci Konzultace

Témata skupinové terapie

PP 2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Skupinový rozhovor

1

1

1

1

1

1

1

8

Pracovní aktivace (cvičení)

1

1

1

1

1

1

1

8

Techniky sebepoznání

1

1

1

1

1

1

1

8

Individuální poradenství

1

1

1

1

1

1

1

8

4

4

4

4

4

4

4

32

Celkem hodin

4


4.4.3 Poradenský program pro sociální adaptaci Dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, osoby déle vyloučené z pracovního prostředí a nezaměstnaní vyššího věku se velmi obtížně adaptují na změny v osobním životě po vstupu do zaměstnání, na nové podmínky na trhu práce nebo mají problémy se začleněním do pracovního kolektivu. Klienty tohoto poradenského programu jsou především dlouhodobě nezaměstnaní, občané ohrožení sociální exkluzí, rekonvalescenti po dlouhé nemoci, osoby z vyšších věkových kategorií, matky po mateřské dovolené apod. 54



Cílem programuje: •

naučit klienta jak obnovit komunikaci s prostředím trhu práce

•

formou sociálního výcviku naučit klienta využívat svých silných osobnostních stránek pro řešení sociálních bariér

•

ztotožnění současné sociální pozice a role klienta s očekávanými po vstupu na pracovní trh

Výuka probíhá ve skupinkách po osmi až desíti klientech, je členěna do dvou na sebe navazujících bloků (sociální výcvik, 32 hod., praktické ověřování, 30 hod.). Celý program trvá dva měsíce a je završen vydáním certifikátu o jeho absolvování.

Tabulka č. 4.8: Učební plán poradenského programu pro sociální adaptaci Témata sociálního výcviku

a)

Cykly

PP

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Společenská komunikace

1

2

2

1

1

1

8

Kariérové poradenství

1

1

1

2

2

1

8

Techniky sebepoznání

2

1

1

1

1

1

1

1

3

4

8

Závěrečné hodnocení

b)

7.

8.

8

Celkem hodin teorie

4

4

4

4

4

4

4

4

32

Praktická cvičení

4

4

4

4

4

4

4

2

30

Celkem hodin

8

8

8

8

8

8

8

6

62


4.4.4 Poradenský program zaměřený na komunikativní dovednosti při vyhledávání zaměstnání Častým problémem klientů úřadů práce jsou obtíže při orientaci v nabídkách pracovních míst, neznalost možností využití moderních informačních technologií (např. internet), špatné komunikační schopnosti při sebeprezentaci u náborových pohovorů. Tento poradenský program je určen především pro nízce kvalifikovanou pracovní sílu (osoby se základním vzděláním), starší občany a klienty s komunikačními problémy. Výuka probíhá ve skupinkách po osmi až desíti klientech, je završena certifikátem o absolvování programu, jehož součástí je i hodnocení klienta a návrhy na řešení nebo zlepšení problematických oblastí komunikace.

Republikové centrum vzdělávání s.r.o. nabízí variantní řešení: •

zaměření na počítačovou gramotnost a komunikaci

•

zaměření na verbální komunikaci

•

zaměření na počítačovou gramotnost a verbální komunikaci 55



Cílem poradenského programu zaměřeného na počítačovou gramotnost a komunikaci je: •

naučit klienta základům práce s počítačem

•

naučit klienta pracovat s internetem

•

seznámit klienta s dostupnými informačními systémy nabízejícími pracovní příležitosti

Výuka je členěna do dvou na sebe navazujících bloků (teorie, 20 hod., praktické ověřování vědomostí, 30 hod.), celý kurz trvá dva týdny.

Tabulka č. 4.9: Učební plán poradenského programu zaměřeného na počítačovou gramotnost Témata výcviku Základní komponenty PC

Dny 1.

2.

3.

5.

PP

6.

7.

8.

9.

10

4

4

Operační systém Windows

4

4

Práce s internet, prohlížečem

a)

4.

4

4

Práce s elektron, poštou

4

4

Kontrolní cvičení a hodnocení

b)

4

4

4

20

Celkem teorie

4

4

4

4


1

1

1

1

5

5

5

5

5

1

30

Celkem hodin

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

50


Poradenský program zaměřený na verbální komunikaci má: •

naučit klienta základním postupům při ucházení se o pracovní poměr

•

prakticky a aktivně zapojit klienta do vyhledávání pracovních příležitostí

•

tréninkem naučit verbálním a neverbálním komunikativním dovednostem, základům korespondence

Výuka je členěna do dvou na sebe navazujících bloků (teorie, 20 hod., praktické ověřování vědomostí, 30 hod.), celý kurz trvá dva týdny.

Tabulka č. 4.10: Učební plán poradenského programu zaměřeného na verbální komunikaci Témata výcviku

a)

Dny 2.

3.

4.


3

2

2

1

Verbální komunikace

1

1

1

1

2

6

1

1

2

Neverbální komunikace

5.

6.

PP

1.

7.

8.

10 8


b)

9.

1

3

4

Celkem teorie

4

3

3

3

3

1

3

20


1

2

2

2

2

5

5

5

4

2

30

Celkem hodin

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

50


56



Poradenský program zaměřený na počítačovou gramotnost a verbální komunikaci je kombinací obou dvou výše popsaných programů, čemuž odpovídá i hodinová dotace, takže jeho trvání je jeden kalendářní měsíc.

Tabulka č. 4.11: Učební plán poradenského programu zaměřeného na počítačovou gramotnost a verbální komunikaci Témata výcviku

20 dnů 1.

2.

3.

4.

5.

6.

PP 7.

8.

9.

10

1. až 10. den Základní komponenty PC

4

Operační systém Windows

4 4

Práce s internet, prohlížečem

a)

4 4

Práce s elektron, poštou

4 4

4

Kontrolní cvičení a hodnocení b)

4

4

Praktická cvičení PC

1

1

1

1

5

5

5

5

5

1

30

Celkem hodin PC

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

50


3

2

2

1

Verbální komunikace

1

1

1

1

2

6

1

1

2

11. až 20. den

c)

Neverbální komunikace

8


d)

1

3

4

Celkem teorie

4

3

3

3

3

1

3

20


1

2

2

2

2

5

5

5

4

2

30

Celkem hodin VK

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

50

Celkem hodin

10

10

10

10

10

10

10

10

10

10

100


4.5 Rekvalifikační kurzy Rekvalifikační kurzy jsou završením práce s klientem v Republikovém centru vzdělávání s.r.o. Jsou poskytovány buďv rámci projektu Šance nebo i samostatně dle objednávky zadavatele. Podle dosaženého vzdělání účastníka nebo jeho postavení na trhu práce jsou nabízeny tyto typy rekvalifikačních kurzů: •

rekvalifikační kurz typu „A": určený pro absolventy středních škol s maturitou, nespecifický, nabízející 98 možných výstupních oborů s uplatněním v technickoadministrativní oblasti

•

rekvalifikační kurz typu „B": určený pro klienty bez kvalifikace, se základním nebo nedokončeným základním vzděláním, specifický, nabízející 50 možných výstupních oborů v dělnických profesích 57


•


rekvalifikační kurz typu „F": určený pro budoucí asistenty a terénní pracovníky v oblasti sociálních služeb a služeb zaměstnanosti

•

rekvalifikační kurz typu „Z": nabízející zaměstnanecké rekvalifikace pro pracovníky ohrožené ztrátou zaměstnání

Osobám se základním vzděláním je určen kurz typu „B". Tento rekvalifikační program je dostupný ve třech různých variantách lišících se rozsahem poskytovaných služeb, přičemž ve všech variantních řešeních je zachován učební plán kurzu, ale mohou být zvoleny jiné metody výuky a spolupráce s účastníkem. Výběr typu kurzu pro rekvalifikanty je závislý na rozhodnutí zadavatele (úřadu práce), ale měl by vždy brát v úvahu připravenost, osobní přístup a schopnosti klienta spolupodílet se na vzdělávacím procesu, protože může ovlivnit úspěšnost jeho dokončení. Nabízeny jsou varianty: •

MINI:

vzdělávací

středisko

zabezpečuje

rekvalifikaci

klientovi

formou

kombinovaného distančního studia v rozsahu učebního plánu kurzu, především prostřednictvím metodických konzultací a cvičení. Účastník průběžně prokazuje úroveň své osobní přípravy vypracováním zadaných úloh a vedením své osobní pedagogické dokumentace. Úspěšné absolvování kurzu vyžaduje bezproblémovou spolupráci mezi účastníkem a přiděleným tutorem, komunikace probíhá většinou korespondenčně. Tato varianta je vhodná pro ty klienty, kteří zodpovědně přistupují ke vzdělávacím procesu, mají dobré studijní předpoklady a zkušenosti s osobní přípravou při vzdělávání, volní a morální vlastnosti pro distanční studium a dokáží se orientovat na trhu práce natolik, že si zajistí pracoviště, kde realizují praktický výcvik. •

STANDARD: vzdělávací středisko zabezpečuje teoretickou přípravu ve stanoveném základním rozsahu. Účastník si sám zajišťuje, organizuje, dokládá odbornou přípravu a praktický výcvik o jehož průběhu vede průkazně potřebnou dokumentaci. Tato varianta je vhodná pro ty klienty, kteří jsou dostatečně motivovaní, dovedou si zajistit pracoviště pro odborný výcvik, mají pracovní návyky, zkušenosti a jsou schopni vést si osobní dokumentaci.

•

GLOBAL: na rozdíl od předchozích variant se jedná o komplexní službu poskytovanou Republikovým centrem vzdělávání s.r.o (jeho oblastním střediskem). Ve stanoveném základním rozsahu je zajištěna teoretická výuka, na kterou navazuje praktická část smluvně sjednaná v provozních podmínkách podniku potenciálního zaměstnavatele, který se přímo podílí na odborné přípravě klienta. Do tohoto typu rekvalifikačního kurzu je vhodné zařazovat ty nezaměstnané z úřadu práce, kteří 58



nemají pracovní zkušenosti, nedokáží se prosadit na pracovním trhu, vyžadují soustavné metodické vedení a častou kontrolu.

Organizační zabezpečení jednotlivých variantních řešení zobrazuje následující diagram. Graf č. 4.4: Organizační zajištění rekvalifikačních kurzů OS

MINK.

STANDARD

**

u s

OS y

&

^

GLOBAL

AZ

(PX) Vysvětlivky: ZD - zadavatel (úřad práce, firma) KL - klient (nezaměstnaný, zaměstnanec) OS - oblastní středisko pro teoretickou výuku a přípravu klienta AZ - asistent služeb zaměstnanosti (externí pracovník zajišťující praktický výcvik, odbornou přípravu) PX - pracoviště praktického výcviku (firma, instituce) CE - centrum (centrální pracoviště pro sjednávání zakázek a jejich zajištění) Pramen: http://www.rcv.cz/new/formulare/pk_SANCE_06.doc

Republikové centrum vzděláváni s.r.o. nabízí pro osoby se základním vzděláním rekvalifikace v oborech: práce v dřevařské výrobě: čalouník, truhlář práce v lesním hospodářství: lesnické práce obchodní provoz a služby: prodavač potravinářského zboží, číšník, kuchař práce v oděvní výrobě: krejčovské práce práce v polygrafické výrobě: tiskař práce v potravinářské výrobě: cukrář, pekař, řezník a uzenář práce řemeslné povahy a služeb: pomocné práce v autodílně, zahradník, malíř a tapetář práce ve stavební výrobě: zedník, lakýrník, montér sádrokartonových desek práce ve strojírenství a elektrotechnice: zámečník, slévárenské práce, frézař kovů, soustružník kovů, obsluha CNC strojů práce v oblasti sociální péče: pečovatel, pečovatelka práce ve společných povoláních: skladník, manipulant 59



Rekvalifikační kurzy ve všech oborech probíhají dle potřeb zadavatele od tří do desíti měsíců75 (rozšířená hodinová dotace odborného výcviku) a jsou zakončeny vydáním Osvědčení o absolvování zaučení ve zvoleném oboru a profesi s celostátní platností, které je akreditováno MŠMT ČR (č.j. 23 919/05-20/469 a 28 390/05-20/536).

Tabulka č. 4.12: Hodinová dotace rekvalifikačních kurzů Délka rekvalifikačního kurzu v měsících

Etapa výuky 3

4

5

6

7

8

9

10

Teoretická příprava

59

59

59

59

59

59

59

59

Teoreticko-praktická výuka

23

23

23

23

23

23

23

23

3

3

3

3

3

3

3

3

Odborný výcvik

384

534

684

834

984

1134

1284

1434

Celkem hodin

469

619

769

919

1069

1219

1369

1519

Zkoušky

Pramen: http://www.rcv.cz/new/formulare/rk_0506.doc

Z tabulky udávající hodinovou dotaci jednotlivých rekvalifikačních kurzů je vidět jasná převaha praktické výuky (80%) nad výukou teoretickou (20%). Je tomu tak především proto, že hlavní důraz je kladen především na získání praxe, která je důležitá pro budoucí uplatnění rekvalifikanta na trhu práce. Výuka je rozdělena do čtyř navazujících cyklů, úspěšné absolvování kurzu je podmíněno 80% docházkou.

Tabulka č. 4.13: Učební plán Cykly

Předměty

1.

2.

3.

Počet hodin

4.

T

C

T

C

T

C

T

C

T

C

Základy právního minima

3

1

4

1

3

1

1

1

11

4

Základy ekonomického minima

4

1

3

1

4

1

1

11

4

Odborné zaměření

5

2

5

2

5

2

16

6

Specializace oboru

7

3

7

3

7

3

21

9

Celkem

19

7

19

7

19

7

59

23

Odborný výcvik (praxe - P)

96

96

96

1

2

2 96

Zkoušky Celkem

348 1

122

122

122

100

2 469

Pramen: http://www.rcv.cz/new/formulare/rk_0506.doc

Teoretickou přípravu zabezpečují interní i externí lektoři, kteří pracují s běžnými učebnicemi nebo skripty, popřípadě si sestavují své vlastní materiály pro jednotlivé předměty a tato 75

Ze zkušeností vyplývá, že osoby se základním vzděláním, které nemají předešlé zkušenosti s daným oborem (například přerušené studium na střední škole), potřebují pro kvalitní zaučení v daném oboru alespoň 600 hodin, což odpovídá čtyřem měsícům rekvalifikace.

60



literatura je pak po celou dobu trvání kurzu k dispozici všem účastníkům. Lektoři jsou obvykle kvalifikovanými učiteli učňovských středisek nebo odborníky z praxe. Během teoretické přípravy by měly být klientům doplněny znalosti z oboru rekvalifikace, které z nejrůznějších

důvodů nemohou získat praxí. Samotná teoretická výuka vzhledem

k charakteru účastníků obsahuje pouze nejnutnější souhrn informací. Individuální přístup k účastníkům a malý počet hodin teoretické výuky obsahující jen nezbytné informace představují specifický pedagogický prvek programu, jenž překonává obtíže při výuce dané kategorie osob (vzhledem k tomu, že klienty jsou osoby se základním vzděláním, lze předpokládat problémy spojené s učením, nedůvěru popřípadě nechuť k vzdělávacím aktivitám).

Odborný výcvik je zabezpečován podle vybraného variantního řešení programu buď ze strany klienta nebo Republikovým centrem vzdělávání. Pokud se jedná o typ GLOBAL je praxe uskutečněna v místě bydliště účastníka u zaměstnavatele, který je ochoten rekvalifikanta v tomto oboru zaučit. Během odborného výcviku je klient pod neustálým pedagogickým dozorem, který vykonávají pro Republikové centrum vzdělávání s.r.o. asistenti služeb zaměstnanosti. Zaměstnavatel informuje Republikové centrum vzdělávání s.r.o, o průběhu praxe a předkládá závěrečné hodnocení účastníka. Pokud se rekvalifikant na tomto pracovišti osvědčí je naděje, že bude zaměstnavatelem přijat do pracovního poměru.

Jen ve výjimečných případech je nutné změnit místo praktického výcviku. Děje se to zejména v případech kdy: •

klient nemá možnost dostat se k odborné činnosti, není ani možné nalézt kompromisní řešení, takže by účastník nebyl dostatečně zaučen a praxe by nesplnila svůj účel

•

podařilo se nalézt vhodnějšího zaměstnavatele, který je buď blíže bydlišti klienta nebo je u něj vyšší pravděpodobnost budoucího pracovního uplatnění absolventa

•

nečekaně se u klienta na pracovišti vyskytly zdravotní problémy např. alergie

Změnu praxe je však nutné provádět velmi citlivě, všechny důsledky dostatečně rozvážit a současnému zaměstnavateli příčiny vysvětlit tak, aby nebyla ohrožena další případná spolupráce.

Fáze rekvalifikace je završena vykonáním závěrečných zkoušek, které jsou písemné, ústní a praktické. Pro zachování objektivity je u zkoušek přítomna komise ve složení: garant oboru (schválený MSMT ČR), zástupce Republikového centra vzdělávání s.r.o., odborný lektor, 61



zástupce úřadu práce jehož klient zkoušku vykonává a někdy také zaměstnavatel. Završením je vydání Osvědčení o absolvování zaučení s celostátní platností. Toto osvědčení je ze strany státních úřadů vnímáno stejně jako výuční list, pokud chce rekvalifikant získat živnostenský list, musí ještě splnit podmínku tří let praxe v daném oboru (vyučeným je započítáván průběh studia na učilišti). Pro rekvalifikanty zároveň existuje možnost získat řádný výuční list složením tzv. rozdílových zkoušek na některém z učňovských středisek, je to ovšem otázka jejich vlastní ctižádostivosti a iniciativy.

4.6 Hodnocení programu Šance Jedinečnost programu Šance ve srovnání s ostatními rekvalifikačními kurzy spočívá především v uceleném přístupu k osobám se základním vzděláním a stanoveném cíli, čímž není jen vlastní provedení rekvalifikace, ale především následné zaměstnání klienta (obdobný je snad jedině program Most). Deklarovaná úspěšnost zařazení rekvalifikantů na pracovní trh je 80%76, což je u kategorie osob se základním vzděláním, která je trvale rizikovou skupinou uchazečů o zaměstnání, nebývalý úspěch. V čem spočívá hlavní odlišnost programu? •

u všech klientů je před zařazením do rekvalifikace provedena profesní diagnostika COMDI. Na základě obdržených výsledků je zvolena vhodná profese (pro kterou má klient předpoklady jak osobnostní tak i zdravotní) nebo je doporučeno alternativní řešení (například pokud má klient vážné zdravotní problémy, IQ na hranici normality je doporučen invalidní důchod). Jediné co lze tomuto postupu vytknout je fakt, že si Republikové centrum vzdělávání s.r.o. může na základě těchto testů vybírat osoby vhodnější pro budoucí zaměstnání, čímž zvyšuje svoji úspěšnost v jejich následném pracovním zařazení a napomáhá tak v selektivním přístupu k uchazečům o zaměstnání. Na druhou stranu tím výrazně šetří náklady úřadu práce na aktivní politiku

zaměstnanosti,

protože vhodným výběrem

uchazečů

snižuje

riziko

nedokončení kurzu. •

pro vytipované klienty je doporučen poradenský program zvyšující pravděpodobnost dokončení rekvalifikačního kurzu. Úřady práce se díky zkušenostem a důvěře v Republikové centrum vzdělávání s.r.o. tímto doporučením většinou řídí, nevnímají tento krok jako zbytečné zvyšování nákladů. Nevýhodu představuje jen skutečnost, že u poradenských programů je dosaženo optimálních nákladů u skupiny s minimálně osmi účastníky, nižší počet klientů jej může neúměrně zdražit, takže někdy je nutné se

Pro větší objektivitu tohoto ukazatele by bylo vhodné vysledovat změny v zaměstnanosti absolventů v delším časovém období, například po šesti měsících, roce, kdy se projeví skutečná efektivnosti programu.

62



zahájením vyčkat než je kapacita naplněna nebo je nabídnuto dojíždění na tento program do jiného regionu. •

Republikové centrum vzdělávání s.r.o. využívá sítě terénních pracovníků - asistentů služeb zaměstnanosti, kteří jsou finančně motivováni k pracovnímu uplatnění klientů. V době mé návštěvy mělo Republikové centrum vzdělávání s.r.o. nasmlouváno a ověřeno přes dvacet zaměstnavatelů z Chomutovska ochotných provést rekvalifikaci a následně nabídnout pracovní uplatnění v oborech kuchař, číšník, cukrář. Spolupráce s úřady práce tedy probíhá oboustranně, buď samy zařazují do programů uchazeče o zaměstnání, kterým se hledá pracoviště pro provedení rekvalifikace a následné pracovní uplatnění nebo Republikové centrum vzdělávání s.r.o. přímo oslovuje s nabídkou příslušný pracovní úřad a po provedení pracovní diagnostiky vybere vhodné klienty pro rekvalifikaci.

•

v současnosti j sou pro provádění rekvalifikací využíváni jen zaměstnavatelé nabízející následné pracovní uplatnění klienta. Ze strany zaměstnavatelů je o tento program skutečně velký zájem (někdy musí na vhodného klienta i čekat několik měsíců). Pokud zaměstnavatel dokáže překonat určitou sociální stigmatizaci rekvalifikantů a není konzervativní v otázce náboru nových zaměstnanců, pak mu může tento způsob spolupráce přinést nemalé výhody. Republikovým centrem vzdělávání s.r.o. je zaměstnavateli nabídnut klient vybraný pracovní diagnostikou „přímo na míru" jeho požadavkům, k osobě rekvalifikanta není nikterak pracovněprávně vázán, průběh praxe je smluvně upraven jen mezi ním a zadavatelem, takže pokud spolupráce je vnímána z jakéhokoliv důvodu jako oboustranně nevyhovující není problém vybrat jiného klienta.77 V průběhu praxe zaměstnavatel využívá pracovní síly účastníka kurzu, kterému ale nemusí za vykonanou práci odvádět mzdové prostředky (jediné jeho náklady jsou organizační a časové), účastníci rekvalifikace j sou navíc pojištěni proti úrazu a způsobeným škodám. Zaměstnavatel tak získá zaměstnance, který je zaškolen přímo v prostředí pracoviště, pro prováděný druh práce, je ověřený jak po stránce produktivity tak také pracovní morálky, je známý a ušetří tím navíc náklady spojené s výběrovým řízením (finanční i časové).

•

z psychologického hlediska je na pracoviště k zaměstnavateli umisťován vždy jen jeden klient, čímž je omezena možnost srovnání a nevzniká problém s uplatněním nezvoleného rekvalifikanta

Zároveň pracovníci Republikového centra vzdělávání s.r.o. kontrolují, aby ze strany zaměstnavatele nedocházelo ke zneužívání rekvalifikanta jen jako levné pracovní síly.

63


•


díky využití pracoviště zaměstnavatele pro provedení praktické rekvalifikace odpadá nutnost zřizování odborných dílen (jako například u programu Most), takže program je schopen pružně reagovat na změny v poptávce na trhu práce a také snižuje náklady na rekvalifikaci

Program Šance jako jeden z mála v České republice nabízí profesní diagnostiku, poradenské programy (ve čtyřech zaměřeních) a rekvalifikační kurzy (tři variantní řešení), které jsou dostatečně flexibilní, komplexní, umožňují výběr nejvhodnější varianty a individuálního přístupu ke každému klientovi. Zároveň díky široké síti oblastních středisek a asistentů služeb zaměstnanosti Republikové centrum vzdělávání s.r.o. svou působností pokrývá celé území státu. Program není omezen ani časově, může být zahájen prakticky kdykoliv (jedinou podmínkou je optimální naplnění skupiny vzhledem k nákladům). Osobám se základním vzděláním je přizpůsoben způsob výuky, náročnost a rozsah učiva, takže jsou jej schopny zvládnout i při předpokládaných snížených studijních předpokladech. Kromě zvýšení kvalifikace jim přináší účast v kurzu i obohacení o řadu sociálních dovedností, dochází k psychologickému procesu změn jež vedou k resocializaci jedince. Vyšší náklady na rekvalifikaci (cena kurzu se pohybuje od patnácti do dvaceti tisíc za klienta, pro srovnání průměrné náklady na rekvalifikaci Úřadu Brno - město jsou asi osm tisíc za klienta), jsou kompenzovány vysokým podílem následného pracovního uplatnění rekvalifikantů (asi 80%). Jediným negativním rysem programu je prakticky selektivní výběr uchazečů, kdy jsou vybíráni jen potenciálně úspěšní uchazeči. Program se celkově velmi úspěšně podílí na snižování nezaměstnanosti rizikových kategorií na trhu práce, proto lze doporučit rozšíření jeho rozsahu a implementaci prvků programu Šance i do ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména rekvalifikačních kurzů.

64


5 DOPORUČENE

Doporučené změny v přístupu k osobám se základním vzděláním

ZMENY V PRÍSTUPU

K OSOBÁM SE

ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM V současnosti je na trhu práce kladen neustále zvyšující se důraz především na kvalitu lidského a sociálního kapitálu, kdy nízce kvalifikovaní pracovníci jsou vytlačováni

do

marginálních pozicí. Protože se nedá očekávat, že se postavení osob se základním vzděláním na trhu práce bude v budoucnosti zlepšovat, spíše naopak, mimořádná pozornost by měla být věnována neustálému procesu kultivace lidského kapitálu. Klíčová oblast výchovy a vzdělávání by měla cíleně přispívat ke snížení zastoupení osob se základním vzděláním v populaci a to především78: •

zaměřením se na žáky nejvíce ohrožené předčasným ukončením vzdělávacího procesu (především mládež pocházející ze sociálně slabých nebo sociálně narušených rodin, z odlišného sociokulturního prostředí daného etnickou příslušností). Vhodným citlivým pedagogicko - psychologickým poradenstvím (využívajícím služeb školního psychologa nebo při škole působící psychologické poradny) kombinovaným s nezbytným zapojením rodičů do vzdělávacích aktivit by měla pomoci ve vzdělávání vytipovaným rizikovým skupinám žáků.

•

přizpůsobením

výchovy

a vzdělávání

individuálním

potřebám

žáků,

jejich

osobnostním kvalitám, oživením a aktivním zapojením žáků do vzdělávacího procesu, zdůrazněním praktických souvislostí a využití předávaných informací, volbou vhodných forem, metod a obsahu učiva pro skupiny žáků nejvíce ohrožené předčasným ukončením vzdělávání •

zdůrazněním důležitosti vzdělání pro budoucí uplatnění na trhu práce jako motivace žáků pro setrvání ve vzdělávacím procesu, zavedením předmětů umožňujících žákům orientaci v pracovním prostředí jak do osnov základních tak i středních škol (například využívajících zkušeností z již dříve zaváděného předmětu Volba povolání), vytvořením publikací a uceleného poradenského systému usnadňujícím žákům orientaci v představách a především realitě budoucího povolání79

•

část mladistvých dosáhne pouze základního vzdělání protože nezvládne přílišnou náročnost studia na střední škole, kterou opouští ještě před jejím dokončením.80

78

Následují doporučení využívají materiálu MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 31 - 35, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 79 Jako je například dnes vydávaný Atlas školství pro žáky 9. tříd a Kalendář na cestě za povoláním pro žáky 8. tříd. 80 Odhadované počty žáků ohrožených předčasným ukončením studia: tříleté obory na SOU (1,5% z celkového počtu chlapců, 0,9% z celkového počtu dívek), čtyřleté obory na SOU, SOŠ, ISŠ (1,9% z celkového počtu

65



Vhodnou spoluprací základních škol se středisky poskytujícími profesní diagnostiku zaměřenou na volbu dalšího směru vzdělávání nebo povolání81 a s pedagogicko psychologickými poradnami by se tomuto problému dalo úspěšně předejít. •

rozšířením možností nabízených současným vzdělávacím systémem pro osoby se základním vzděláním tak, aby byly snadno plošně dostupné, vycházely vstříc v organizačních a časových nárocích, čímž by se staly reálněji využitelnými, zvýšením povědomí populace o nutnosti celoživotního vzdělávání jako součásti kultivace lidského potenciálu, přizpůsobováním

oblastí

studia nabízených

vzdělávacím

systémem pro dospělé v souladu s požadavky trhu práce. „V současné době je studium při zaměstnání poskytované školami pro dospělé osoby příliš dlouhé a neodpovídající. Instituce ze soukromého sektoru sice nabízejí široký výběr kratších kurzů, ale jejich kvalita j e sporná."82 •

„Ohroženým studentům SS by pomohla úprava vzdělávacích cest s možností ukončit vzdělávání na nižším stupni, tj. s možností výstupu po ucelených blocích, které by byly trhem práce uznávány, a napomáhaly tak těmto žákům při hledání práce."83

•

„Vytvořit v rámci školské soustavy systém optimálních podmínek k přístupu k získávání

kvalifikace

s využitím

formalizace

neformálního

a

informálního

vzdělávání a formalizace pracovních zkušeností získaných v rámci jednotlivých průmyslových odvětví."84

Pokud se osobám se základním vzděláním nepodaří nalézt zaměstnání na trhu práce, pak často končí v záchranné sociální síti v podobě pasivní politiky zaměstnanosti. Její podoba značně ovlivňuje snahu nezaměstnaných o hledání pracovního uplatnění (tato problematika je popisována jako past nezaměstnanosti nebo kultura závislosti), může vést k nepříznivým sociálním důsledkům jako je neschopnost samostatného řešení problémů, omezení zodpovědnosti za vlastní život, spoléhání se na pomoc zvnějšku. U osob zaměstnaných v dříve dobře finančně ohodnocených odvětvích jako je hutnictví a hornictví často nereálné

chlapců, 0,8% z celkového počtu dívek). Pramen: MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 33, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 81 Například Republikové centrum vzdělávání s.r.o. tuto činnost poskytuje ve více nežli dvaceti oblastních střediscích a po domluvě se zadavatelem i kdekoliv jinde. 82 MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 65, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 83 MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 35, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 84 MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 35, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf

66



mzdové požadavky ve spojení se snadnou dostupností sociálních dávek mohou vést k psychickému odmítání nabízených pracovních příležitostí, které jsou vnímány ve srovnání s předchozí pracovní pozicí jako podřadné. Pasivní politika zaměstnanosti by tedy měla: •

výrazně odlišit výši sociálních dávek od mzdové úrovně vyplácené této skupině osob (většinou kopírující výši minimální mzdy) což by mohlo významně zvýšit motivaci pracovat

•

odlišit a podpořit osoby aktivně řešící svoji současnou situaci, hledající práci, ochotné na sobě pracovat, dále se vzdělávat, účastnit se programů aktivní politiky zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti pomáhá účelným výběrem použitých opatření ke zlepšení postavení rizikových skupin na trhu práce. Při řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním představuje dlouhodobé řešení, pozitivně působící na motivaci k práci, účinně srovnávající handicap nekvalifikovaných zaměstnanců při přístupu k zaměstnání. V oblasti aktivnípolitiky zaměstnanosti je možné zvážit následující připomínky: •

tato skupina osob jako riziková z pohledu pracovního trhu vyžaduje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dlouhodobý ucelený individuální přístup. Při současném průměrném počtu klientů na jednu zprostředkovatelku úřadu práce (na asi 20 000 klientů Úřadu práce Brno - město připadá 40 zprostředkovatelek), bohužel individuální přístup není možný. Za úvahu stojí navýšení počtu zprostředkovatelek na jednotlivých úřadech i za cenu zvýšených nákladů, které by ale směřovaly k vyšší efektivnosti práce s nezaměstnanými a jejich pravděpodobnějšímu umístění do pracovního procesu, popřípadě pro dlouhodobě evidovanou klientelu by mohly být zvlášť vyčleněny proškolené pracovnice. „Pokud mají být kontakty s klienty dostatečně časté a hlavně kvalitní, jak by odpovídalo potřebě IAP, odhaduje většina expertů úřadů práce, že by bylo zapotřebí snížit workload na 150 - 200 klientů na zprostředkovatelku. Pak by bylo možné mít s uchazečem minimálně kontakt dvakrát v měsíci po 20 až 30 minutách."85

•

odměňování zaměstnanců úřadů práce a zejména zprostředkovatelek by bylo vhodné výrazně navázat na počet klientů umístěných do zaměstnání. Systém odměňování, odborné přípravy a personální obsazení na úřadech práce je rovněž negativně hodnoceno ze strany jeho pracovníků. „Odměňování je považováno vedoucími pracovníky úřadů práce za nedostačující a personální kapacity poradenství a

85

SIROVÁTKA, T.: Individuální přístup a strategie aktivace, Sociální práce, 2005, č. 1, str. 55

67



zprostředkování za nejužší profil práce veřejných služeb zaměstnanosti (v průzkumu, jenž jsme v roce 2003 provedli na všech úřadech práce v ČR, 350 vedoucích pracovníků úřadů práce hodnotilo personální kapacitní zajištění klíčových činností s klienty na „školní" stupnici 1 až 5 průměrnou známkou 3,5 a možnosti adekvátního odměňování kvality práce známkou 4,3)."86 zastoupení osob se základním vzděláním v programech aktivní politiky zaměstnanosti vzhledem k jejich podílu na nezaměstnanosti je výrazně podhodnocené87. Může to být působením creaming effectu, malou informovaností osob se základním vzděláním o těchto programech, jejich nízkou iniciativou nebo i malou ochotou k účasti. Za zvážení stojí stanovení kvót pro zastoupení jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání na programech aktivní politiky zaměstnanosti. dopad veřejně prospěšných prací, kam jsou umisťováni především uchazeči se základním vzděláním, je jen krátkodobý. Zaměstnavatelé mají většinou o tyto pracovníky zájem jen pokud na ně mohou pobírat finanční příspěvek od úřadu práce (nejvýše dvanáct měsíců), pak o ně zájem opadá. Proto by bylo vhodné na veřejně prospěšné práce umisťovat jen ty klienty, kteří mají horší pracovní morálku, narušené sociální vazby apod. a díky zařazení do pracovního poměru u nich lze očekávat zlepšení vztahu k práci. Pro ostatní uchazeče o zaměstnání je vhodné zvolit jiný nástroj s dlouhodobějším dopadem například rekvalifikace. u obcí bývají veřejně prospěšné práce zřizovány na kalendářní rok, takže v druhé polovině roku je již nevýhodné zahájit s uchazečem pracovní poměr, který by byl příliš krátký a málo účinný. V případě menších obcí díky pevnějším sociálním vazbám hrají klíčovou roli starostové, kteří vytváří pro nezaměstnané stimulující a podpůrnou sociální síť, téměř polovině účastníků dopomohl ke získání trvalého pracovního poměru právě starosta obce.88 do veřejně prospěšných prací by bylo vhodné více zapojovat mimo obcí i neziskový sektor v současnosti je zařazení do specifického rekvalifikačního kurzu ze strany úřadu práce vázáno na prohlášení od zaměstnavatele, že je ochoten uchazeče po absolvování 86

SIROVATKA, T.: Individuální přistup a strategie aktivace, Sociální práce, 2005, č. 1, str. 55 Za rok 2005 bylo v rámci České republiky do rekvalifikací zařazeno 34 296 osob, z toho 4453 účastníků se základním vzděláním (12,9% z rekvalifikantů, 29,5% ze skupiny uchazečů o zaměstnám) na drahé straně 10 255 účastníků s úplným středním odborným vzděláním (29,9% z rekvalifikantů, 18,2% ze skupiny uchazečů o zaměstnání). 88 SIROVATKA, T., RAKOCZYOVÁ, M : Přínosy veřejně prospěšných prací k sociálnímu začlenění, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003, str.231 87

68



rekvalifikace přijmout do pracovního poměru. Osoby se základním vzděláním j sou ale většinou limitovány svými komunikačními schopnostmi, takže si nejsou schopny takovéhoto zaměstnavatele sehnat. Navíc pokud má zaměstnavatel nějaké volné místo, pak pravděpodobně dává přednost okamžitému nástupu kvalifikovaného zaměstnance před čekáním na absolventa rekvalifikace, která může trvat podle náročnosti i deset měsíců. Protože je ale jen na benevolenci zprostředkovatelek nakolik budou kontrolovat a vyžadovat toto prohlášení (pokud rekvalifikant k zaměstnavateli nenastoupí není uplatňována žádná sankce), v důsledku se jen prohlubuje selektivní přístup ovlivněný creaming effectem. Bez tohoto prohlášení jsou poskytovány jen nespecifické rekvalifikace, jako například zvyšování počítačové gramotnosti. •

u uchazečů o rekvalifikaci by mělo být prvním krokem provedení pracovní diagnostiky, která určí vhodný obor budoucího pracovního uplatnění. Předejde se tak situaci, kdy rekvalifikant nebude schopen danou profesi vykonávat, protože pro ni nemá předpoklady, neodpovídá jeho zdravotnímu stavu nebo je pro něj celkově nevyhovující. Vhodnou

pracovní diagnostiku nabízí například program COMDI,

který by měl být implementován na všechny úřady práce. •

dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě vyloučené z pracovního trhu, vyšší věkové kategorie, matky po mateřské dovolené, nízce kvalifikovaní,

osoby

obtížně

vzdělavatelné,

s nízkou

pracovní

morálkou,

problematickým sociálním zázemím, bez pracovních zkušeností apod. potřebují před a v průběhu rekvalifikačních kurzů zvýšenou péči, proto je vhodné zařazovat je do poradenských programů, které jsou zaměřeny na zvýšení jejich motivace, podporu a pomoc při řešení problémů se zvládáním zátěže spojené s rekvalifikací. •

pro osoby se základním vzděláním je nutné volit takové rekvalifikační kurzy, které jsou pro ně přizpůsobené jak po obsahové stránce kurzu tak i strukturou a metodami výuky (zejména srozumitelností, demonstrací výkladu, tempem výuky, praktickým procvičováním dovedností) jako j e Program Šance.

•

pokud je účelem rekvalifikace budoucí pracovní uplatnění klienta, pak je vhodné zvolit takový rekvalifikační kurz, který si toto přímo klade za cíl (například Program Šance). Vyšší počáteční náklady na rekvalifikaci jsou kompenzovány téměř absolutní jistotou odchodu klienta z evidence úřadu práce do zaměstnání.

•

závěrečné osvědčení o rekvalifikaci není ze strany aktérů pracovního trhu vnímáno jako plnohodnotné. Jeho váhu by mohl zvýšit fakt, že rekvalifikace byla provedena

69



přímo v reálných provozních podmínkách, takže klientem získané praktické dovednosti vyvažují hodnotu formálního vzdělání zakončeného výučním listem. •

ve vhodných případech lze podpořit zahájení samostatné výdělečné činnosti. „Systematická

podpora

by

však

musela

být

komplexnější

než

v případě

kvalifikovaných zájemců o podnikání; kromě kvalifikačně motivačních kurzů by měla také zahrnovat trvalé poradenské služby a monitoring, tutorskou a marketingovou podporu ze strany místních orgánů. V případě přímé finanční podpory podnikání těchto osob je však nutní sledovat hledisko efektivity takto vynaložených finančních prostředků."89

Zlepšení situace v oblasti zaměstnávání osob se základním vzděláním by mohlo také ovlivnit: •

účelné územní rozmisťování výrob náročných na manuální nekvalifikované profese například v rámci investičních pobídek do oblastí s vysokou nezaměstnaností osob se základním vzděláním

•

zaměstnavatelé dávají při převisu nabídky pracovních sil přednost vyučeným uchazečům před zaměstnanci se základním vzděláním a to i v situaci, kdy obsazované místo je kvalifikačně nenáročné. „Z postojů zaměstnavatelů je zřejmé, že tato skupina uchazečů je pro ně příliš riziková a je věcí státních a vzdělávacích institucí přiblížit ji trhu práce."90

•

omezení možností práce v šedé či černé ekonomice

89

MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 35, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf 90 MPSV: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, str. 34, zveřejněno na stránkách www.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf

70


Závěr

ZÁVĚR Lidé se základním vzděláním jsou v posledních desetiletích v populaci vždy zastoupeni, v průběhu historického vývoje se však radikálně mění jejich postavení ve společnosti, zvláště pak na pracovním trhu. Poválečná Evropa byla charakteristická zaváděním jednoduchých, formalizovaných, kvalifikačně nenáročných pracovních postupů do výroby (fordismus, taylorismus), které nekladly přílišné nároky na kvalitu lidského kapitálu pracovníků. Díky technologickému rozvoji však práci nekvalifikovaných dělníků začaly nahrazovat rychlejší, přesnější a levnější stroje. Vzdělání se tak stalo důležitým předpokladem pro nalezení zaměstnání, kariérní úspěch, ale i vyšší kvalitu života. Změny doprovázené „vzdělanostním boomem", které ve společnosti probíhaly, dokumentuje i klesající podíl osob se základním vzděláním v populaci České republiky: v roce 1950 měla základní vzdělání většina obyvatelstva (83,0%), do roku 1970 se toto zastoupení snížilo na 53,1%, zatímco v současnosti základní vzdělání udává již jen okolo 23% lidí. Dalším důležitým historickým mezníkem je rok 1989. V období naší centrálně plánované minulosti byly osoby se základním vzděláním dobře integrovanou složkou společnosti. Díky státem garantovanému právu na práci, respektive pracovní povinnosti, nebylo oficiálně možné, aby byl občan v produktivním věku nezaměstnaný. Lidé se základním vzděláním tedy buď měli pracovní uplatnění nebo pokud bylo jejich zaměstnání z jakéhokoliv důvodu nemožné, byli přijatelným způsobem z pracovního trhu vyloučeni, například přiznáním invalidního důchodu. Hospodářskou politikou státu byl podporován především těžký průmysl, zvláště hornictví, které bez problémů absorbovalo nekvalifikovanou pracovní sílu, navíc díky systému štědrých dotací nabízelo pracovníkům nadstandardní platové podmínky. Vzdělání tak v podmínkách značně nivelizované mzdové úrovně nehrálo roli „sociálního výtahu", spíše naopak. Do roku 1989 tedy problém se zaměstnáváním osob se základním vzděláním prakticky neexistoval. Transformace České republiky na tržní ekonomiku s sebou pro společnost přináší staronový jev v podobě nezaměstnanosti. Tento fenomén však neohrožuje všechny skupiny osob stejně, mezi nezaměstnaností nejohroženější patří právě osoby se základním vzděláním.

V současnosti je nezaměstnaností postiženo v rámci jednotlivých krajů mezi 20,1 % a 48,8 % osob se základním vzděláním. Situaci v mnoha regionech ztěžuje především nepříznivá vzdelanostní struktura obyvatelstva jenž je důsledkem komunistickým režimem jednostranně podporovaného zaměření na těžký průmysl.

71


Závěr

Pro analýzu specifických potřeb a problémů osob se základním vzděláním na pracovních trzích, což bylo cílem diplomové práce, jsem použila ekonomické teorie pracovního trhu, dále teorii segmentace pracovního trhu, marginalizace, credantialismu a také kvalifikační inflace, které do jisté míry vysvětlují problematické postavení osob se základním vzděláním na trhu práce spojené s vyšším rizikem nezaměstnanosti, která je často opakovaná nebo dlouhodobá. V souladu s cílem diplomové práce jsem také analyzovala přístup veřejného sektoru k osobám se základním vzděláním. Vzhledem k tomu, že jsem vycházela především z poznatků získaných řízenými rozhovory s odborníky z Úřadu práce Brno - město a Republikového centra vzdělávání s.r.o., uvědomuji si, že část problematiky jsem nebyla schopna postihnout díky charakteru informací, které mi mohly být poskytnuty. Přesto jsem ve své diplomové práci dospěla k identifikaci některých klíčových nedostatků, jejich možným řešením a doporučením pro oblast zaměstnávání osob se základním vzděláním.

Klíčovou roli v problematice zaměstnávání osob se základním vzděláním hraje oblast výchovy a vzdělávání, která má především preventivní charakter a měla by cíleně přispívat ke snížení zastoupení osob se základním vzděláním v populaci. Současný systém výuky neklade dostatečný důraz na individualitu žáka, je často odtržený od praktického života, neposkytuje dostatečnou orientaci v budoucím profesním zaměření. Z tohoto důvodu byly navrhnuty dílčí změny vhodné k implementaci do vzdělávacího systému, zejména zaměření na žáky nejvíce ohrožené předčasným ukončením vzdělávacího procesu, spolupráce s psychology, rodiči, zavedení profesně diagnostického testování, rozšíření předmětu Volba povolání do osnov všech základních škol a další. Systém celoživotního vzdělávání, který by mohl představovat šanci pro osoby, které již ukončily klasický vzdělávací proces, není dostatečně plošně dostupný, organizačně a časově flexibilní, jeho nabídka není v souladu s požadavky trhu práce, proto bylo navrženo rozšíření vzdělávací soustavy pro dospělé tak, aby tyto požadavky splňovala.

Ztíženou situaci osob se základním vzděláním na trhu práce řeší v rámci státní politiky zaměstnanosti řada opatření. Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje různé formy kompenzace za ztrátu příjmů v nezaměstnanosti a podporu předčasných odchodů do důchodu v důsledku nedostatku pracovních míst. Její dopady jsou však nejednoznačné, zvláště v případě nízkopříjmových kategorií mohou být přímo demotivující, navíc podpora předčasných odchodů do důchodu je v přímém rozporu s doporučeními pro systém penzijního zabezpečení, který naopak směřuje ke zvyšování věku pro odchod do důchodu. Aktivní 72


Závěr

politiku zaměstnanosti můžeme chápat jako soubor opatření pro přímou či nepřímou podporu růstu zaměstnanosti, pro vytváření nových pracovních míst a podporu flexibility pracovního trhu nebo také jako pozitivní diskriminaci osob znevýhodněných na trhu práce, které vlivem svého handicapu nejsou schopny svoji situaci účinně změnit. Efektivnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti však snižuje nedostatečně komplexní přístup k osobám se základním vzděláním a také do jisté míry samotná činnost úřadů práce. Protože výběr osob zařazených do programů aktivní politiky zaměstnanosti je často podmíněn tzv. „creaming effectem", práce zprostředkovatelů není dostatečně finančně ohodnocena v závislosti na umístění klienta do zaměstnání a v důsledku vysokého počtu klientů na zprostředkovatele není ani dostatečně individuální, v diplomové práci byly navrhnuty některé doporučení pro tuto oblast, zejména navýšení počtu zprostředkovatelek, odměňování v pracovníků v návaznosti na počet umístěných klientů, stanovení kvót pro zastoupení jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání na programech aktivní politiky zaměstnanosti a další.

Programy aktivní politiky zaměstnanosti mají jednoznačně pozitivní vliv na zvyšování zaměstnanosti osob se základním vzděláním, přesto je tato skupina osob do těchto programů zařazována nedostatečně a především necíleně. Jako předpoklad pro výběr vhodného programu aktivní politiky zaměstnanosti navrhuji provedení profesní diagnostiky, která pomůže určit směr budoucí práce s klientem. Zařazení do rekvalifikačního nebo jiného programu by teprve mělo navazovat na tento prvotní krok. Jako jednoznačný cíl všech opatření by mělo být stanoveno umístění klienta na pracovní trh. Dnes užívaný přístup k dosažení tohoto cíle, kdy zařazení do programu aktivní politiky zaměstnanosti je podmíněno potvrzením od zaměstnavatele o budoucím zaměstnání nepovažuji za příliš vhodný, v konečném důsledku jen přispívá k umocnění „creaming effectu".

Přestože jsem si vědoma toho, že jsem v diplomové práci nebyla schopna postihnout celou šíři zkoumané problematiky, domnívám se, že navrhovaná doporučení jsou relevantním příspěvkem k řešení problematiky zaměstnávání osob se základním vzděláním a jejich implementace by přispěla k vyšší efektivnosti dnes užívaných opatření.

73

SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie: CLARK, R., L. a kol.: The economics of an aging society, 1. vydání, Oxford: Blackwell Publishing, 2004. 362 stran. ISBN 06-3122-616-8.

JÍROVA, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 1999. 95 stran. ISBN 80-7079-635-9.

KADERABKOVÁ, A.: Základy makroekonomické analýzy, 1. vydání, Praha: Linde, 2003. 175 stran. ISBN 80-8613-136-X.

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, 1. vydání, Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 172 stran. ISBN 80-8642-908-3.

MATEJU, P.: Percepce sociální spravedlnosti: Česká republika v mezinárodním srovnání, 1. vydání, Praha: Start, 1995. 62 stran.

SCHILLER, R.B.: Mikroekonomie dnes, 1. vydání, Brno: Computer Press, 2004. 412 stran. ISBN 80-2510-169-X.

SIROVATKA, T.: Marginalizace na pracovním trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1997. 138 stran. ISBN 80-2101-716-3.

SIROVATKA, T.: Politika pracovního trhu, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 1995. 171 stran. ISBN 80-2101-251-X.

STRECKOVÁ, Y., MALÝ, L: Veřejná ekonomie pro školu a praxi, 1. vydání, Praha: Computer Press, 1998. 214 stran. ISBN 80-7226-112-6.

ŠIMEK, D.: Otevřená práce, 1. vydání, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. 91 stran. ISBN 80-7067-623-X.

74

Sborníky: ČERYCH, L., KOUCKÝ, J., MATĚJŮ, P.: Školský systém a rozvoj vzdělání, In VEČERNÍK, J., MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998. 364 stran. ISBN 80-2000-703-2.

FRYDMANOVA, M., JANÁČEK, K., MAREŠ, P., SIROVATKA, T.: Trh práce a lidské zdroje, In VEČERNÍK, J., MATĚJŮ, P.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998, Praha: Academia, 1998. 364 stran. ISBN 80-2000-703-2.

FUCHS, K.: Nezaměstnanost v ekonomické teorii, In BUCHTOVÁ, B.: Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém, Praha: Grada, 2002. 236 stran. ISBN 80-2479-006-8.

HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M.: Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003. 272 stran. ISBN 80-2103-048-8.

JÍROVA, H.: Deformace na českém trhu práce - historický exkurz, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003. 272 stran. ISBN 80-2103-048-8.

KOTÍKOVÁ, J.: Rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání z pohledu úřadu práce, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.:

Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání,

Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003. 272 stran. ISBN 80-2103-048-8.

MAREŠ, P., SIROVATKA, T.: Dochází na českém trhu práce k marginalizaci?, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.:

Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání,

Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003. 272 stran. ISBN 80-2103-048-8.

SIROVATKA, T., RÁKOCZYOVÁ, M.: Přínosy veřejně prospěšných prací k sociálnímu začlenění, In SIROVATKA, T., MAREŠ, P.: Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika, 1. vydání, Brno: Vydavatelství MU Brno, 2003. 272 stran. ISBN 80-2103-048-8.

75

Časopisy: BAJER, P.: Dlouhodobě nezaměstnaných je v Brně skoro polovina. Sociální práce, 2005, č. 1. ISSN 1213-624.

SIROVATKA, T.: Individuální přístup a strategie aktivace, Sociální práce, 2005, č. 1. ISSN 1213-624.

Další použité zdroje: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ: Program Iniciativy společenství EQUAL, Praha, 2004, 250 stran. Dostupný nawww.equaler.cz/files/clanky/105/CIP_EQAL_cj.pdf, [2. února 2006].

Internetová stránky:

Webové stránky České správy sociálního zabezpečení: http://cssz.cz Webové stránky Českého statistického úřadu: http://czso.cz Webové stránky Evropského sociálního fondu: http://esfcz.cz Webové stránky Iniciativy společenství EQUAL: http://equalcr.cz Webové stránky Integrovaného portálu MPSV: http://portal.mpsv.cz Webové stránky Chotěbořského courieru: http://harry.cz Webové stránky Mezinárodní organizace práce: http://ilo.org Webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí: http://mpsv.cz/cs Webové stránky Portálu veřejné správy: http://portal.gov.cz Webové stránky projektu Social protection in Europe: http://special-network.org Webové stránky Republikového centra vzdělávání s.r.o.: http://rcv.cz Webové stránky Úřadu práce Brno-město: http://portal.mpsv.cz/sc/local/bm.info Webové stránky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí: http://vupsv.cz

76

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.1: Segmentace pracovního trhu 18 Tabulka č. 2.1: Školní vzdělání obyvatelstva ve věku 15-ti a více let podle výsledků sčítání lidu v letech 1950 až 2001 21 Tabulka č. 2.2: Vývoj školního vzdělání obyvatelstva podle věku v roce 1950 a 2001 z počtu obyvatel příslušné věkové skupiny (údaje v %) 22 Tabulka č. 2.3: Školní vzdělání ekonomicky aktivního obyvatelstva (údaje v %) 26 Tabulka č. 3.1: Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti 38 Tabulka č. 3.2: Státní opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 39 Tabulka č. 4.1: Programy státní politiky zaměstnanosti pro osoby s nízkou kvalifikací 44 Tabulka č. 4.2: Přehled organizací zabývajících se rekvalifikacemi 45 Tabulka č. 4.3: Přehled pracovníků Republikového centra vzdělávání s.r.o 46 Tabulka č. 4.4: Přehled oblastních středisek a jejich vedoucích pracovníků 47 Tabulka č. 4.5: Přehled spolupracujících úřadů práce 48 Tabulka č. 4.6: Učební plán adaptačního poradenského programu 53 Tabulka č. 4.7: Učební plán poradenského programu pro průběžnou aktivaci 54 Tabulka č. 4.8: Učební plán poradenského programu pro sociální adaptaci 55 Tabulka č. 4.9: Učební plán poradenského programu zaměřeného na počítačovou gramotnost 56 Tabulka č. 4.10: Učební plán poradenského programu zaměřeného na verbální komunikaci ....56 Tabulka č. 4.11: Učební plán poradenského programu zaměřeného na počítačovou gramotnost a verbální komunikaci 57 Tabulka č. 4.12: Hodinová dotace rekvalifikačních kurzů 60 Tabulka č. 4.13: Učební plán 60

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1.1: Křivka individuální nabídky práce Graf č. 1.2: Křivka tržní nabídky práce Graf č. 1.3: Křivka poptávky po práci Graf č. 1.4: Rovnováha na trhu práce Graf č. 1.5: Nedobrovolná nezaměstnanost Graf č. 1.6: Segmentace na pracovním trhu Graf č. 2.1: Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel ve věku 30 a více let (údaje v %) Graf č. 2.2: Struktura obyvatelstva ve věku 20 let a více podle vzdělání (údaje v %) Graf č. 2.3: Struktura vzdělanostních skupin podle pohlaví (údajev%) Graf č. 2.4: Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatelstva ve věku 15 let a více u vybraných národností (údaje v %) Graf č. 2.5: Struktura populace podle ekonomického postavení Graf č. 4.1: Schématické znázornění modulového programu Šance Graf č. 4.2: Organizační zajištění pracovní diagnostiky COMDI Graf č. 4.3: Organizační zajištění poradenských programů Graf č. 4.4: Organizační zajištění rekvalifikačních kurzů

11 11 12 13 14 16 20 24 24 25 26 49 51 52 59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním z obyvatel starších 15 let 78 Příloha č. 2: Vzor výstupu profesní diagnostiky prováděné programem COMDI Modul B ....79

77

Příloha č. 1: Podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním z obyvatel starších 15 let

\J T

t-J

_V- *-^ + ~-^ •^ Ul t-J

DDDDD ^1 •&•

M 44

•-••.

'-»J V

r i Ta •.-•

••:

M

hj

r:

* •

L>

"i --i

ty t-

PJ

• .-•

Vj *•

_ i

• Ľ-

ID -1 KJ I..

Ún _ L

1>

£

]£ fí

TJ O

a c ^; •i

u

s. 3

a 2: &*•

3'

la

3

n ú ťT-

m Í. zr

f lí!

ET

O?

m KJ

O

Pramen: www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/F6002AC9D6/$File/411303m2.pdf

Příloha č. 2: Vzor výstupu profesní diagnostiky prováděné programem COMDI Modul B

Závěry profesního šetření klienta programem COMDI B

Klient:

Martin

VS:BLT-2003-000029

Oblasti odborného zaměření 1: Stavební výroba 2: Dřevo - zpracováni 3: Elektro - strojní 4: Potravinářská výroba 5: Textilně kožedělná výroba 6: Umělecko řemeslná výroba

80-i

9: Zdravotní a sociální péče

72

72

80

54

60 6040-

54

54

54

••

40 43-

7: Lesní a zemědělská výroba 8: Obchod a služby

Profese žádané klientem (%)

Zájmy klienta (%) 100

20-;

30 20 r

0 Z1

o U--U--U-. 2 3

1

'—*••—*•

4

5

6

10 11

Z2

Z3

Z1: Zedník Z5: Z2: Stavební dělník Z3: Číšník

Z4

Z5

Z6

Z4 Kuchař Z5 Pečivář Z6 Řidič motorových

10: Společná povolání I

Profesní předpoklady 1. Praktický 2. Technický 3. Manuelně zručný 4. Fyzickyvýkonný 5. Duševně výkonný 6. Tvůrčí a umělecký 7. Spol. komunikativní

Profesní předpoklady pro zaměření Centrem doporučené profese 100

100 g

80-

80 •

69

68

D1

D2

60

62

65

65

D3

D4

D5

D6

6060 I

53

49 52

4039"

40 •

20

20

8. Sociální 9. Přírodovědný

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11

D1: Kuchař D4: Pekař D2: Číšník D5: Řezníka uzenář D3: Pomocný obchodní praccMalíř a natěrač

10. Poskytující služby

50% je základní norma

Po vzájemné dohodě byla pro další aktivity vybrána profese:

pro doporučení profese

a) Uchazeč má zájem o její ověření v pracovním motivačním kurzu: ANO

NE

b) Na další spolupráci se tomto směru ÚP a účastník nedohodli z důvodů:

c) Jiná řešení:

Upozornění: Účast klienta na šetření byla d o b r o v o l n á . Získané údaje jsou d ů v ě r n é a nesmí být zneužity! U c h a z e č si n e n í v ě d o m p ř í p a d n é h o z d r a v o t n í h o o m e z e n í k v y b r a n é p r o f e s i .

Dne:26.2.2004 podpis klienta Vyhodnocení provedlo RCV, s.r.o., Chotěboř

Republikové centrum vzděláváni, s.r.o. Strana 1/2

Manuál k profesní diagnostice modul B Martin

Variabilní symbol:BLT-2003-000029

A - Zájem klienta o profese (%)

B - Profesní orientace (základní hodnota je 50%) 1. stavebnictví

6. umělecko-řemeslná výroba

2. zpracování dřeva

7. lesní hospodářství a zemědělství

Pro doporučení a zařazení je základní norma 50% Z1:Zedník

3. strojírenctví, elektrotechnika

8. obchod, služby, podnikání

4. potravinářská výroba

9. zdravotní a sociální péče

5. textilní a kožedělná výroba

10. společná povolání I.

Z4: Kuchař

Z2:Stavební dělník

Z5: Pečivář

Z3:Číšník

Z6: Řidič motorových vozidel

11. společná povolání II.

C - Testy vědomostí (průměr 100)

D - Výkonové faktory - schopnosti (průměr 100)

V1 - Mateřský jazyk

S1-Verbální logika

S5-Technické schop.

S9 -Reakce

V2 - Matematika

S2-Numerická logika

S6-Bystrost

S10-Koncentrace

S3-Percepční logika

S7-Analytické schop.

S11-Koordinace

S4-Prostor. představ.

S8-Pametní schop.

E - Vlastnosti osobnosti (průměr 40-60%) 01 - Aktivní

07 - Emotivní

013 - Introvertní

02 - Stabilní

08 - Prioritní

0 1 4 - Necitlivý

03 - Dominantní

0 9 - Pasivní

015 - Neemotivní

04 - Racionální

0 1 0 - Labilní

016 - Sekundární

05 - Extrovertní

011 - Subrrisivní

06 - Citlivý

012-Smyslový

2. Technický

7. Spol. komunikativní

3. Manuelně zručný

8. Sociální

4. Fyzicky výkonný

9. Přírodovědný

5. Duševně výkonný

10. Poskytující služby

T2 - Cholerik T3 - Flegmatik

H - Centrem doporučené profese Pro doporučení a zařazení je

(základní hodnota je 50%) 6. Tvůrčí a umělecký

T1 - Sangvinik

T4 - Melancholik

G - Profesní předpoklady pro zaměření

1. Praktický

F - Typ osobnosti (průměr 25%)

základní norma 50% D1: Obchod n í provoz, cestovní ruch Kuchař D2:Obchodní provoz, cestovní ruch Ceník D3: Obchodní provoz, cestovní ruch Pomocný obchodní pracovník

11. Administrativní D4: Potravinářská výroba Pekař D5: Potravinářská výroba Řezníka uzenář D6: Řemeslná výroba a služby Malíř a natěrač

Zpracováno programem CO M D I- RCV s.r.o Dne:26.2.2004

Důvěrné! podpis pověřené osoby

Chránit před zneužitím!

©ŠANCE

Republikové centrum vzděláváni, s.r.o. ~Y T '

l

11

í»

^

1 •

-i • 1

Strana 2/2

Výsledky profesní diagnostiky modul B Martin

Variabilní symbol:BLT-2003-000029

A - Záiem klienta o profese (%)

B - Profesní orientace (základní hodnota je 50%) 100

80-j

72

72

80 54

60

54

54

54

60

48

.. .ď3 40-

40

20

20-

30

30

20 |=j|

11

_ o

° rin

u

Z1

Z2

Z3

Z4

Z5

Z6

3 1

4

13

5

6

7

6 8

9

140 106

°^ 103 100 - p s | . - . 9 1

mn

129

117

iná

12

.. 91

nf -

t

110

mn

98

74

so-;

80

60

60-j

40-i

40

20

20-j V1

11

D - Výkonové faktory - prům. 100

140-=

100-;

n

2

C - Testy vědomostí- prům. 100 120-;

10

25

V2

S1

S2

ILA. JLA. JLA. ILS3 S4 S5 S6

E - vlastnosti osobnosti (prům. 40-60%)

i i i i i i i i i i i i i i i i S8 S9 S10 S11

S7

F - Typ os. prům. 25

10050

80 CO

nrľ 4 9 "

6 ° : -49 X—, "47 "4"7"" 47" 40- - • -

j^4 _.,__. 53. -53 _.53_. _ I—II—1 — 1 1 á""47-it"

:

40-

30i

-26. ^

23

„.. 24

27

20

20-

10Ol

02

03 04 05 06 07 08 09 O10O11

•n i I T I 015

013

•—'

u "r i i i T1

G - Profesní předpoklady zaměření (zákl. hodnota je 50%)

i i | i i i i i T2 T3

i i | i i T4

H - Doporučené obory (%)

10080

80 60-

47

49

46

,

52

53

48 -|tä±a - -^

40-

«--42---4t--

68

65

62

60

65

"39""""

i—n

20U

69

60 40

20i

i

| i

i

1

i

| i

2

i

i

| i

3

i

i

4

|

i

i

5

i

|

i

i

6

i

| i

i

7

i

| i

8

i

i

| i

9

i

i

| i

i

U

10

11

Zpracováno programem C O M D I - R C V s.r.o. Dne:26.2.2004

Pramen: http://www.rcv.cz/new/index.php/clanek=A-kopie_vysvedceni

i

i

| i

D1

i

i

| i

D2

i

i

| i

D3

i

i

| i

D4

i

i

| i

D5

© ŠANCE

i

i

| i

D6

i

Problematika zaměstnávání osob se základním vzděláním

Recommend Documents