MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní _____________________________________________________
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Blanka Sítařová
Bc. Ludmila Požárová
Brno 2008
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vyřešila samostatně s použitím pramenů a literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 23. května 2008
….……..……………………..
2
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Blance Sítařové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.
3
Abstract This graduation thesis deals with the subject of „Employment of handicapped people“. The main goal of the graduation thesis is analysis of a problem of employment of physically handicapped people in the context with current legislation. The work is divided in to two parts. One deals with the subject from the theoretical point of view and describes the general terms and the second part is dedicated to help to understand this issue and raise the preparedness of potential employers to employ a physically handicapped people. It also helps to explain the profitability of employment of these people and how derive benefit from it.
Abstrakt Diplomová práce je zpracovaná na téma „Zaměstnávání osob se zdravotním postižením“. Smyslem této závěrečné práce je analýza problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení dle současné legislativy. Daná problematika je popisována jak z teoretického hlediska, kde jsou vysvětleny základní pojmy, tak i z praktického hlediska v podobě příkladů. Teoretická a praktická část je vzájemně propojená. Tím usnadňuje lépe pochopit danou problematiku a zvýšit připravenost zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených osob, poukáže na výhodnost zaměstnávání těchto osob a jak tato zvýhodnění v praxi uplatnit.
4
Obsah: 1
ÚVOD ...................................................................................................................... 7
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................ 8
3 PRÁVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM.................................................................................. 10 3.1
Výdělečná činnost plně invalidních osob .......................................................................... 12
3.2
Výdělečná činnost částečně invalidních osob ................................................................... 17
3.3
Výdělečná činnost osob zdravotně znevýhodněných ....................................................... 21
3.4
Evidence zdravotně postižených osob na úřadech práce ................................................ 23
3.5
Pracovní rehabilitace ......................................................................................................... 23
3.6
Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny ..................................................... 26
3.7
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením .................................... 29
3.8
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce .................................... 31
3.9
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením ......................................... 33
3.10
Slevy na daních pro zaměstnavatele ................................................................................. 43
3.11
Souhrn výhod firmy zaměstnávající osobu se zdravotním postižením .......................... 46
3.12
Legislativní úprava zvláštního postavení osob se zdrav. postižením.............................. 47
4 ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE A PŘEDPISŮ O ZAMĚSTNANOSTI .................................. 48
5
6
7
4.1
Vznik a skončení pracovního poměru .............................................................................. 48
4.2
Povinnost převodu na jinou práci ..................................................................................... 50
4.3
Odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením..................................................... 50
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ.............................................................. 52 5.1
Vliv výše příjmů na placení zdravotního pojištění .......................................................... 52
5.2
Výpočet všeobecného vyměřovacího základu a výše odpočtu......................................... 53
5.3
Výpočet měsíčního přepočteného počtu zaměstnanců .................................................... 55
DISKRIMINACE OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ................. 59 6.1
Zákaz diskriminace ............................................................................................................ 60
6.2
Porušení práv a povinností nebo diskriminace ................................................................ 60
ZMĚNY V LEGISLATIVĚ K 1. 1. 2008 ........................................................... 62 7.1
Reforma veřejných financí ................................................................................................ 62
7.2
Změna vyměřovacího základu na zdravotní pojištění..................................................... 64
5
8 POSTAVENÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE V ČR............................................................................................................................... 65
9
8.1
Vývoj zaměstnanosti mužů a žen se zdravotním postižením .......................................... 65
8.2
Vývoj nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením.................................................. 67
STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V ČR ............................................. 69 9.1
Poskytované příspěvky občanům s ZP v rámci aktivní politiky zaměstnanosti............ 71
10
DISKUSE A ZÁVĚR ........................................................................................... 73
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 75
12
PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ ..................................................................... 77
13
POUŽITÉ ZKRATKY......................................................................................... 78
14
PŘÍLOHY ............................................................................................................. 79
6
1 Úvod Některým skupinám fyzických osob je v pracovněprávních vztazích přiznáváno specifické postavení. Mezi tyto skupiny zaměstnanců patří vedle těhotných, mladistvých, důchodců, absolventů škol zejména osoby se zdravotním postižením. Uplatnění na trhu práce v České republice je pro osoby se zdravotním postižením velmi omezené. To je dáno jednak samotným zdravotním postižením a omezeními, které z něho plynou, ale také malou vstřícností a zájmem ze strany zaměstnavatelů umožnit těmto osobám se pracovně realizovat. Tento nezájem plyne z nedostatku informací o možnostech uplatnění této skupiny obyvatelstva v pracovní činnosti a také z obav zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnat. Obávají se problémů, které jim může zaměstnávání těchto osob přinést a to např. v podobě vyšších nákladů vynaložených na úpravu pracovního prostředí, časté absence z důvodu vyšší nemocnosti a malé pracovní nasazení. Na druhé straně zaměstnavatelům chybí dostatek informací o výhodách, které jim z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob plynou a mnozí z nich ani nedokáží některá zvýhodnění vhodně uplatnit.
7
2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je analýza problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení dle současné legislativy. Tato diplomová práce má teoretickou a praktickou část vzájemně propojenou. Teoretický výklad je pro větší názornost doplňován řadou praktických příkladů. Údaje pro teoretickou část práce většinou čerpám z právních předpisů, nejčastěji ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Statistické údaje pro analýzu trhu práce v České republice zpracovávám z internetových stránek Českého statistické úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Nejrozsáhlejší část práce věnuji zákonu o zaměstnanosti a zákonu o daních z příjmů. Jednotlivé paragrafy týkající se osob se zdravotním postižením jsou podrobně vysvětleny vždy v samostatné kapitole. Charakterizuji základní pojmy znevýhodněná, částečně nebo plně invalidní osoba. U každé charakteristiky těchto osob uvádím měsíční a roční slevy na daních z příjmu a nechybí ani výpočet mzdy s odpočitatelnými položkami. Dále se věnuji právům a povinnostem zaměstnavatele při jejich zaměstnávání, evidenci těchto osob na úřadu práce, pracovní rehabilitaci, popisu chráněných pracovních míst a dílen, výpočtu povinného podílu atd. Popisuji zde konkrétní formy podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která je poskytována zaměstnavatelům s cílem motivovat je k zaměstnávání těchto osob a vytváření nových pracovních příležitostí a seznámení se s podmínkami jejich čerpání. V další části práce se zaměřuji na zákoník práce. Na vznik a zánik pracovního poměru, povinnost převodu na jinou práci, odměňování ve formě mzdy. Zákoník práce osoby zdravotně postižené v pracovním procesu v několika ustanoveních zvýhodňuje, jinak mají stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. V páté části se zabývám zdravotním pojištěním – výpočtem vyměřovacího základu, výše odpočtu a vlivu příjmu zdravotně postižené osoby na zdravotní pojištění. Neméně zajímává je další část, kterou věnuji zákazu diskriminaci těchto osob.
8
Vzhledem ke změnám provedeným k 1. 1. 2008 v sedmé kapitole popisuji reformu veřejných financí a změnu výše vyměřovacího základu a odpočtu na zdravotní pojištění. V poslední části práce se věnuji analýze trhu práce v ČR – zaměstnanosti a nezaměstnanosti ZPS a státní politice zaměstnanosti. Statistická data zaměstnanosti a nezaměstnanosti uvádím v časové řadě od roku 1995–2007. V závěru práce shrnuji možnosti uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce, možné kroky vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti těchto osob a zvýšení připravenosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob zdravotně postižených s poukázání na výhodnost zaměstnávání těchto osob a jak tato zvýhodnění v praxi uplatnit.
9
3 Právní normy upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ochrana zaměstnanců se zdravotním postižením v pracovněprávních vztazích je upravena v zákoníku práce. Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se zdravotním postižením výhodnější podmínky pro jejich zapojování do zaměstnání a současně stanoví právní povinnosti zaměstnavatelům, případně orgánům statní správy a samosprávy. Vznik a charakter pracovněprávních nároků je u těchto osob závislý zejména na tom, zda se jedná o osobu částečně nebo plně invalidní, zdravotně znevýhodněnou apod. V zákonu o zaměstnanosti je upraven a definován přístup k zaměstnávání osob, kterým je poskytována zvýšená péče. Zdravotní postižení je v zákoně o zaměstnanosti upraveno tak, aby odpovídalo mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům zdravotně postižených osob.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Dne 13. května 2004 byl schválen senátem nový Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.), který byl vyhlášen dne 23. července 2004 ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti dnem 1. října 2004. Zákon o zaměstnanosti upravuje státní politiku s cílem zabezpečit plnou zaměstnanost. Tento zákon nahrazuje federální zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. a zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, čímž se značně zjednodušila do té doby dvojitá legislativa. Jednotlivé oblasti zaměstnanosti byly upřesněny a rozšířeny a staly se tak kompatibilními s právem Evropské unie. V souvislosti s přípravou nové právní úpravy v oblasti zaměstnanosti byla problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením komplexně shrnuta a zapracována do části III. nového zákona o zaměstnanosti. Nový zákon opouští pojmy „osoba se změněnou pracovní schopností“ a „osoba se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením“ v souvislosti s přizpůsobením se terminologii používané v Evropě a zavádí nový pojem „osoba se zdravotním postižením“. Okruh osob se zdravotním postižením se proti dosavadní právní úpravě
10
rozšiřuje. Mezi osoby se zdravotním postižením automaticky patří všechny osoby, které byly uznány plně invalidními a dále i všechny osoby, které byly uznány částečně invalidními. Zákon zavádí pro skupinu osob plně invalidních pojem „osoby s těžším zdravotním postižením“. Nový zákon vytváří podmínky pro širší zaměstnanost zdravotně postižených osob. Obsahuje dosavadní povinnosti pro zaměstnavatele (např. vytváření vhodných pracovních míst, zaměstnávání určitého procenta handicapovaných osob, spolupráci s úřadem práce při provádění rehabilitace). Pro zaměstnavatele, který chce vytvořit vhodné pracovní místo, zůstává nadále možnost požádat úřad práce o finanční příspěvek. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., nově upravuje zvýšení ekvivalentu tržeb z původního trojnásobku na sedminásobek průměrné mzdy a nejvíc umožňuje započítat do plnění povinného podílu pouze takový počet osob se zdravotním postižením, které dodavatel, který zaměstnává více než 50 % postižených osob, skutečně zaměstnal. Dalším prováděcím předpisem k zákonu o zaměstnanosti je vyhláška č. 519/2004 Sb., která upravuje formy a náklady rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců. Dnem 1. července 2006, v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti zákon č. 109/2006 Sb., ze dne 14. 3. 2006, který mění i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Novela přenáší do kompetence úřadů práce posuzování a rozhodování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou a v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti o tom, kdy se fyzická osoba nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou. V třetí části Zákonu o zaměstnanosti, nazvané Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zákon podrobně upravuje záležitosti týkající se zdravotně postižených osob. Od 1. října 2004 se za osoby zdravotně postižené považují: a) plně invalidní osoby – plně invalidní osoby jsou osoby, které tak byly uznány na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení. Nejčastěji se jedná o Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu, výjimečně jde také o osoby, které nepobírají invalidní důchod, ale které mají Rozhodnutí o plné
11
invaliditě. Tyto osoby jsou považovány automaticky za osoby s těžším zdravotním postižením; b) částečně invalidní osoby – částečně invalidní osoba je považována ze zákona za osobu zdravotně postiženou. Prokazuje se dokladem Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu nebo Rozhodnutí o částečné invaliditě; c) zdravotně znevýhodněné osoby – jsou fyzické osoby, které byly úřadem práce na základě rozhodnutí uznány za osoby zdravotně znevýhodněné.
Označení fyzické osoby jako osoby se zdravotním postižením je podmíněno současným splněním dvou podmínek: 1. zdravotní stav fyzické osoby musí být dlouhodobě nepříznivý, 2. a v důsledku tohoto dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu má podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění.
Jako dlouhodobě nepříznivý se označuje takový zdravotní stav, který podle současných poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok a podstatně omezuje fyzické, psychické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
3.1 Výdělečná činnost plně invalidních osob Plně invalidní osobou (dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) může být uznána osoba, jestliže: -
její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 % nebo
-
je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.
U poživatele plného invalidního důchodu se výdělečná činnost nepředpokládá, avšak Zákon o důchodovém pojištění souběh pobírání plného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti nezakazuje ani žádným způsobem neupravuje. Z toho
12
lze odvodit možnost výdělečné činnosti poživatele plného invalidního důchodu a tedy i možnost jeho zaměstnání. K uznání těžšího zdravotního postižení nemusí již plně invalidní osoby mít žádné další rozhodnutí nebo potvrzení. Při rozhodování o přiznání plného invalidního důchodu se vždy vychází z procentní míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti. Z toho vyplývá, že ve zbylém rozsahu je schopnost výdělečné činnosti zachována. Posouzení, zda výdělečnou činnost vykonává plný invalidní osoba v rozsahu této zbylé schopnosti, je vždy věcí posudkové komise. Skutečnost, že je osoba plně invalidní, se osvědčuje rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, nejčastěji jde o Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu, které musí zaměstnavatel zaevidovat z důvodů daňových odpočtů. Toto rozhodnutí by si měl zaměstnavatel okopírovat a v případě kontroly je doložit kontrolnímu orgánu. U těchto osob, stejně jako u plně invalidních, je důležité vědět, zda tento stav nadále trvá, bez ohledu na to, zda důchod pobírají, či nikoliv. Dokladem o pobírání důchodu může být i doloženo potvrzením z pošty. Tyto osoby požívají mnohé výhody. Větší výhody má zaměstnavatel, který kromě daňových výhod může žádat o různé příspěvky a dotace.
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u osob plně invalidních
Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 35ba lze uplatnit v roce 2007 slevu na dani na pobírání plného invalidního důchodu.
Výše slevy na dani: – měsíční:
250,– Kč
– roční:
3 000,– Kč
Sleva na dani se uplatňuje u plátce v případě: -
podepsaného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele,
13
-
doložením Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu nebo doložením Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení nebo potvrzením okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o plné invaliditě,
-
doložením potvrzení o výplatě důchodu do 30 dnů po nástupu.
Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny. Obecný model výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance s podepsaným Prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele: 1. Hrubá mzda, 2. mínus povinné pojistné (soc. poj. (8 %) + zdrav. poj. (4,5 %)), 3. rovná se dílčí základ daně – pro výpočet daňové zálohy (zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru), 4. zjištění zálohy na daň podle měsíční sazby (měsíčních tabulek), 5. mínus měsíční slevy (odvozené ve výši jedné dvanáctiny z ročních slev podle § 35ba zákona o daních z příjmů), 6. výsledek je výše měsíční zálohy na daň po slevě na dani, která je skutečně sraženou zálohou. Zde výpočet měsíční zálohy u zaměstnance bez vyživovaného dítěte končí, 7. od dílčího základu daně odečteme zálohu na daň po slevě na dani a získáme čistou mzdu.
U zaměstnance s vyživovaným dítětem pro účely daně z příjmů výpočet dále pokračuje: 8. mínus měsíční sleva na dani v rámci daňového zvýhodnění na děti podle § 35c a § 35d zákona o daních z příjmů (sleva až do výše zálohy ad 6. – tedy do nuly, pod nulu daňový bonus),
14
9. výsledek je výše měsíční daňové zálohy ke sražení nebo daňový bonus na dítě k výplatě zaměstnanci.
Model výpočtu celoroční daně je obdobný s tím rozdílem, že základ pro výpočet daně se ještě sníží o případně uplatněné roční nezdanitelné částky podle § 15 zákona o daních z příjmů. Takto snížený základ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů, zjistí se celoroční daň podle tabulek, poté se odečtou slevy podle § 35ba zákona o daních z příjmů. U poplatníka s vyživovaným dítětem se výsledná daň upraví o daňové zvýhodnění na děti. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet měsíční mzdy Poplatník Petr Novák podepsal u zaměstnavatele XXX Prohlášení a doložil potvrzení o výplatě plného invalidního důchodu. Na základě toho uplatňuje u plátce slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na pobírání plného invalidního důchodu.
1. Hrubá mzda
10 000,– Kč
2. Povinné pojistné – soc. poj. (8 %)
-800,– Kč
– zdrav. poj. (4,5 %)
-450,– Kč
3. Dílčí základ daně
8 750,– Kč
Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru
8 800,– Kč
4. Záloha na daň
1 056,– Kč
5. Sleva na dani na poplatníka
-600,– Kč
5. Sleva na dani na pobírání invalid. důchodu
-250,– Kč
6. Záloha na daň po slevě na dani
206,– Kč
7. Čistá mzda
8 544,– Kč
(= hrubá mzda - povinné pojistné zaměstnanec - daň z příjmu po slevě)
15
Př.: Na roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Poplatník Petr Novák v podepsaném Prohlášení uplatňuje po celý kalendářní rok 2007 slevu na dani podle § 35ba na poplatníka a na výplatu plného invalidního důchodu.
Výpočet ročního zúčtování: Hrubá mzda za rok
120 000,– Kč
Povinné pojistné – soc. pojištění
-9 600,– Kč
– zdrav. pojištění
-5 400,– Kč
Základ daně pro výpočet daně
105 000,– Kč
Základ daně zaok. na stokoruny dolů
105 000,– Kč
Roční daň
12 600,– Kč
Sleva na dani na poplatníka
- 7 200,– Kč
Sleva na dani na pobírání invalid. důchodu
-3 000,– Kč
Daň po slevě podle § 35ba
2 400,– Kč
Zúčtování záloh na daň Daň po slevě podle § 35ba
2 400,– Kč
Sníženi o slevu podle § 35ba a § 35c DZ
2 400,– Kč
Daň po slevě podle § 35c
0,– Kč
Skutečně sražené zálohy
2 472,– Kč
Rozdíl na dani (+ přeplatek, - nedoplatek)
+72,– Kč
V ročním zúčtování vyšel přeplatek na dani, který je vyšší než 50,– Kč. Přeplatek v hodnotě 72,– Kč bude vrácen poplatníkovi.
16
3.2 Výdělečná činnost částečně invalidních osob Částečně invalidní osoba je považována ze zákona za osobu se zdravotním postižením, dříve osoba se změněnou pracovní schopností. Částečně invalidní osobou může být uznána osoba, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: -
její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 % (§ 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění),
-
má značně ztížené obecné životní podmínky (§ 44 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění).
Při zaměstnávání osob s nárokem na částečný invalidní důchod je potřeba si uvědomit, že se na ně vztahují jak předpisy důchodového pojištění upravující povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání důchodců, tak předpisy pracovněprávní a předpisy o zaměstnanosti upravující odchylky pro osoby se zdravotním postižením nebo povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání těchto osob. Pro souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti nejsou od 1. února 2006 stanovena žádná pravidla. Dřívější omezení výdělečné činnosti poživatelů částečných invalidních důchodů byla zrušena novelizací zákona o důchodovém pojištění, a proto je souběh nároku na výplatu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti možný. Výše příjmu přitom není rozhodná. Průkazným dokladem těchto osob je Rozhodnutí o částečné invaliditě nebo Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu. Toto rozhodnutí by si měl zaměstnavatel okopírovat a v případě kontroly je doložit kontrolnímu orgánu. U těchto osob, stejně jako u plně invalidních osob, je důležité vědět, zda tento stav nadále trvá, bez ohledu na to, zda důchod pobírají, či nikoliv. Dokladem o pobírání důchodu může být i doloženo potvrzením z pošty.
17
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u osob částečně invalidních V roce 2007 dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 35ba lze uplatnit slevu na dani na pobírání částečného invalidního důchodu.
Výše slevy na dani: – měsíční:
125,– Kč
– roční:
1 500,– Kč
Sleva na dani se uplatňuje u plátce v případě: -
podepsaného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele,
-
doložením Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu nebo doložením Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o částečné invaliditě,
-
výměr o přiznání důchodu.
Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
18
Př.: Na výpočet měsíční mzdy Poplatník Petr Novák podepsal u zaměstnavatele XXX Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a doložil Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu. Na základě toho uplatňuje u plátce slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na pobírání částečného invalidního důchodu.
1. Hrubá mzda
10 000,– Kč
2. Povinné pojistné – soc. poj. (8 %)
-800,– Kč
– zdrav. poj. (4,5 %)
-450,– Kč
3. Dílčí základ daně
8 750,– Kč
Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru
8 800,– Kč
4. Záloha na daň
1 056,– Kč
5. Sleva na dani na poplatníka
-600,– Kč
5. Sleva na dani na pobírání částečného inv. důchodu -125,– Kč 6. Záloha na daň po slevě na dani
331,– Kč
7. Čistá mzda
8 419,– Kč
(= hrubá mzda - povinné pojistné zaměstnanec - daň z příjmu po slevě)
Př.: Na roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Poplatník Petr Novák v podepsaném Prohlášení uplatňuje po celý kalendářní rok 2007 slevu na dani podle § 35ba na poplatníka a na výplatu částečného invalidního důchodu.
Výpočet ročního zúčtování: Hrubá mzda za rok
120 000,– Kč
Povinné pojistné – soc. pojištění
-9 600,– Kč
– zdrav. pojištění
-5 400,– Kč
Základ daně pro výpočet daně
105 000,– Kč
Základ daně zaok. na 100,– Kč dolů
105 000,– Kč
19
Roční daň
12 600,– Kč
Sleva na dani na poplatníka
- 7 200,– Kč
Sleva na dani na pobírání část. invalid. důchodu
-1 500,– Kč
Daň po slevě podle § 35ba
3 900,– Kč
Zúčtování záloh na daň Daň po slevě podle § 35ba
3 900,– Kč
Sníženi o slevu podle § 35ba a § 35c DZ
3 900,– Kč
Daň po slevě podle § 35c
0,– Kč
Skutečně sražené zálohy
3 972,– Kč
Rozdíl na dani (+ přeplatek, - nedoplatek)
+72,– Kč
V ročním zúčtování vyšel přeplatek na dani, který je vyšší než 50,– Kč. Přeplatek v hodnotě 72,– Kč bude vrácen poplatníkovi.
Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u držitele průkazu ZTP/P V roce 2007 dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle § 35ba lze uplatnit slevu na dani u držitele průkazu ZTP/P.
Sleva na dani u držitele průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižení s potřebou průvodce): Výše slevy na dani: – měsíční:
800,– Kč
– roční:
9 600,– Kč
Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Nárok na slevu se prokazuje přímo zaměstnavateli, jemuž zaměstnanec předložil Prohlášení, a to
20
předložením průkazu ZTP/P. Např. pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, odpočty se sčítají.
Výše slevy na dani při předložení průkazu ZTP/P spolu s plným invalidním důchodem: 1 050,– Kč (800,– + 250,–)
– měsíční: – roční:
12 600,– Kč (9 600,– + 3 000,–)
Výše slevy na dani při předložení průkazu ZTP/P spolu s částečným invalidním důchodem: – měsíční:
925,– Kč (800,– + 125,–) 11 100,– Kč (9 600,– + 1 500,–)
– roční:
Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny.
3.3 Výdělečná činnost osob zdravotně znevýhodněných Za osobu zdravotně znevýhodněnou se podle § 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti považuje fyzická osoba, která je sice schopna vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti vykonávat dosavadní povolání nebo využívat dosavadní kvalifikaci jsou podstatně omezeny v důsledku jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje takový zdravotní stav, který má trvat déle než 1 rok a musí podstatně omezovat psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. K tomu, aby osoba získala rozhodnutí od posudkové
21
komise úřadu práce, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, nepostačuje jenom dlouhodobá pracovní neschopnost trvající třeba 1,5 roku, ale i neschopnost konat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Z minulé právní normy se osobám zdravotně znevýhodněným říkalo osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS). Výdělečná činnost těchto osob není nijak omezena, kromě sníženou pracovní schopností. Osoba zdravotně znevýhodněná prokazuje svůj statut těmito rozhodnutími: 1. Rozhodnutím o změněné pracovní schopnosti (ZPS) a o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením (ZPS s TZP) vydané Okresní správou
sociálního
o zaměstnanosti,
zabezpečení
kdy platnost
podle končí
§ 21
zákona
k 1. říjnu 2007,
č.
1/1991
nebyla-li
Sb.,
platnost
uvedených dokladů kratší (§ 148 odst. 7 a 8 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), 2. Rozhodnutím o uznání osoby zdrav. znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, které vydávala Okresní správa sociálního zabezpečení. Platnost tohoto Rozhodnutí končí 1. července 2009, není-li na Rozhodnutí platnost kratší (čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách), 3. Rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění od 1. července 2006 vydávají jen úřady práce, resp. jejich lékařské posudkové služby.
22
3.4 Evidence zdravotně postižených osob na úřadech práce V Zákoně o zaměstnanosti v § 68 je upravena evidence zdravotně postižených osob. Úřady práce neevidují všechny osoby zdravotně postižené, které mají trvalý pobyt v příslušném území úřadu práce, ale evidují jen ty, kterým poskytují služby podle zákonu o zaměstnanosti. Většinou jde o služby v rámci zprostředkování, poradenství, rekvalifikace a pracovní rehabilitace. Úřad práce neeviduje jakékoliv údaje o těchto osobách, ale jen ty, které souvisí s jejich zařazením na trh práce a s poskytováním pracovní rehabilitace. Kromě základních identifikačních údajů těchto osob úřad práce eviduje údaje o omezeních a možnostech pracovního uplatnění (tzv. pracovní rekomandaci) a údaje o právním důvodu, na základě kterého byla osoba uznána osobou se zdravotním postižením (tzn. rozhodnutí buď ČSSZ nebo úřadu práce). Jakmile pominou důvody evidence osobních údajů, např. v případě ukončení pracovní rehabilitace, po nástupu do zaměstnání, úřad práce veškeré tyto údaje zablokuje a učiní je nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. Evidované údaje o osobách zdravotně postižených jsou určeny pro účely zařazení a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. Osobní údaje jsou chráněné zákonem č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Při nároku na podporu v nezaměstnanosti mají osoby zdravotně postižené stejné podmínky jako ostatní uchazeči. V její výši a délce nejsou zvlášť zvýhodňovány.
3.5 Pracovní rehabilitace § 69 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanovuje právo zdravotně postižených na pracovní rehabilitaci, dále pak definici a formy pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, která má pomáhat zdravotně postiženým osobám získat nebo si udržet zaměstnání. Zahrnuje poradenskou činnost, která je
23
zaměřena na volbu povolání, volbu zaměstnání a k výkonu samostatné výdělečné činnosti, na praktickou a teoretickou přípravu pro zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon pracovní nebo výdělečné činnosti. Teoretická a praktická příprava osob zahrnuje: 1. přípravu na budoucí povolání (podle zvláštního právního předpisu, např. podle zákona o školách), 2. přípravu k práci – je to cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí a dovedností potřebných pro výkon zvoleného zaměstnání. Příprava trvá nejdéle 2 roky. Příprava k práci se provádí na pracovištích zaměstnavatele, může být prováděna s podporou
asistenta. Může být uskutečňována také např.
v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech či ve vzdělávacích zařízeních státu, občanských sdruženích. 3. specializované rekvalifikační kurzy – tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jak rekvalifikace.
Na pracovní rehabilitaci mají právo i osoby, které nejsou uchazeči o zaměstnání. Pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením zabezpečují úřady práce ve spolupráci s pracovněrehabilitačními středisky nebo s jinou právnickou nebo fyzickou osobou. Na základě doporučení ošetřujícího lékaře se mohou pracovní rehabilitace zúčastnit i osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, ale nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí. Zařazení osob do pracovní rehabilitace oznamují úřady práce příslušné správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. Na základě žádosti jsou osoby zařazovány do programu, který je přizpůsobován situaci na trhu práce. Posuzování vhodné formy rehabilitace je projednávaná s odbornou skupinou zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se zdravotním postižením a se zástupci zdravotně postižených. Náhrady spojené s pracovní rehabilitací hradí úřady práce.
24
Úřad práce sestavuje ve spolupráci s osobou se zdravotním postižením individuální plán pracovní rehabilitace. Ten musí vycházet z objektivního posouzení zdravotního omezení, pracovních schopností a dalších osobních faktorů a hlavně je také důležitá situace na trhu práce. Pro posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace si úřady práce vytvářejí odborné pracovní skupiny. Vyhláška č. 518/2004 Sb. upravuje obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace jako základního dokumentu, podle kterého je tato souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, zabezpečována. Individuální plán obsahuje:
předpokládaný cíl pracovní rehabilitace,
formy pracovní rehabilitace, které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením,
přepokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,
termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace.
Výsledky hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace jsou podkladem pro případné doplnění tohoto plánu nebo jeho přizpůsobení individuálním potřebám osoby se zdravotním postižením, včetně způsobů a termínů tohoto hodnocení. Úprava pracovní rehabilitace podle nového zákona umožňuje tak realizaci tzv. podporovaného zaměstnávání, které je definováno jako časově omezená služba pro lidi, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Tito lidé, jejichž schopnost získat a zachovat si zaměstnání je z různých důvodů omezena do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce. Jedním z cílů podporovaného zaměstnání je zvýšení míry samostatnosti uživatelů služeb (jejich dovednosti potřebné k získání a zachování si práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji).1 Ve formě pracovní rehabilitace se podporované zaměstnávání stává novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti.
1
Česká unie pro podporované zaměstnávání. URLL: http://www.unie-pz.cz/ubdex.php
25
3.6 Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště aj. Pro tyto občany, kteří nejsou schopni pracovat ani za takto upravených pracovních podmínek, především pak pro občany s těžším zdravotním postižením, zaměstnavatelé zřizují nebo vyhrazují chráněné dílny a pracoviště. Těmto občanům mají zaměstnavatelé přednostně zadávat domácí a příležitostnou práci. Zaměstnavatelé jsou povinni provádět přípravu pro pracovní uplatnění kvalifikace k zabezpečení jejich vhodného pracovního uplatnění.
Chráněné pracovní místo (CHPM) Chráněné pracovní místo je charakterizováno § 75 v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Je to pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem na základě písemné dohody s úřadem práce a je určené pro osobu se zdravotním postižením. Musí být provozováno nejméně po dobu dvou let. Na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Výše příspěvku poskytnutého od úřadu práce je odvozena od níže uvedeného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, vytvořeného za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2007 se vychází z průměrného výdělku za I. a III. čtvrtletí roku 2006, který činil 19 635,– Kč.
Maximálně může úřad práce poskytnout: -
osminásobek průměrné mzdy pro osobu se zdravotním postižením,
-
dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením,
-
desetinásobek průměrné mzdy pro osobu se zdravotním postižením, vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody 10 a více chráněných pracovních míst,
26
-
čtrnáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením, vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody 10 a více chráněných pracovních míst.
Příspěvek je zaměstnavateli poskytnut pouze za podmínky, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění, na penále na sociálním a zdravotním pojištění a příspěvku na státní politiku, s výjimkou případu, kdy bylo povoleno splácení těchto splátek a zaměstnavatel není se splácením splátek v prodlení. Zaměstnavatel v žádosti o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa uvede své identifikační údaje, místo a předmět podnikání. K žádosti musí doložit charakteristiku chráněných pracovních míst. Tato charakteristika musí obsahovat popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění a pracovní podmínky. O příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce požádat i osoba se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Maximální výše příspěvku, která může být poskytnuta: -
osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství pro osobu se zdravotním postižením,
-
dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením.
Pro poskytnutí příspěvku platí stejné podmínky jako pro zaměstnavatele s tím, že vrácení příspěvku nebude požadováno, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatně výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo v případě jejího úmrtí. Úřad práce může na základě písemné dohody poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením. Výše ročního příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Z příspěvku na provoz lze hradit např. nájemné (mimo bytovou jednotku), náklady na vodné, stočné, palivo, energie, na dopravu materiálu a hotových výrobků,
27
náklady na opravy a údržbu objektu a zařízení pokud je žadatel vlastníkem objektu či zařízení aj., viz. vyhl. č. 518/2004 Sb.
Chráněná pracovní dílna (CHPD) Vymezení chráněné pracovní dílny je v § 76 zákona o zaměstnanosti. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele zřízené na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a musí být provozována nejméně po dobu dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje mimo jiné charakteristiku a počet pracovních míst a závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná zdravotně postižené osoby. Minimální průměrný přepočtený počet zaměstnanců musí činit 60 % zdravotně postižených osob. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru (nezapočítávají se osoby na dohody o provedení práce a na dohodu o provedení činnosti). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito osobami v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny (např. čerpání dovolené, neschopnost) a celkového fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance během kalendářního roku. Pro to, aby byla splněna podmínka zaměstnávání více než 60 % zdravotně postižených osob, se každý zaměstnanec s těžším postižením nebo plně invalidní započítává třikrát. Úřad práce poskytuje na vytvoření chráněné pracovní dílny zaměstnavateli příspěvek. Výše a podmínky jsou obdobné jako u chráněného pracovního místa. Odlišná je však výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, která může činit: -
maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením,
-
maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství na jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
28
Přijetí nového zákona o zaměstnanosti přineslo významné zvýšení příspěvku na zřízení a provoz chráněných pracovišť, přičemž jeho návaznost na průměrnou mzdu zabraňuje jeho stagnaci. Dříve mohl úřad práce poskytnout zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa a pracovního místa v chráněné dílně pro osobu se zdravotním postižením maximálně příspěvek ve výši 100 tisíc Kč a příspěvek na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením maximálně ve výši 40 tisíc Kč ročně na provoz chráněných pracovišť.
3.7 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením Dle § 78 zákonu o zaměstnanosti příspěvek náleží zaměstnavatelům, pokud zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Nejedná se o absolutní počet, ale o přepočtený průměrný stav zaměstnanců. Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců pro účely získání příspěvku se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru, nikoliv zaměstnanci pracující na dohody o pracovní činnosti či provedení práce. Příspěvek se poskytuje na průměrný přepočtený počet zdravotně postižených zaměstnanců v příslušném kalendářním čtvrtletí. Poskytuje ho příslušný úřad práce na základě žádosti zaměstnavatele, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou nebo v jehož obvodu má trvalé bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Žádost musí být podána nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. K žádosti se musí doložit průměrný počet všech zaměstnanců v pracovním poměru a zvlášť těch, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením. Při splnění podmínek je příspěvek vyplacen jednorázově za uplynulé čtvrtletí a již není ročně vyúčtováván. Může se tedy stát, že v některých čtvrtletích zaměstnavatel příspěvek obdrží a v některých neobdrží. Pokud zaměstnavatel o tento příspěvek nepožádá
29
v zákonném termínu, ztrácí na příspěvek nárok. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti úřadu práce. Poskytovatelem příspěvku je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podmínkou pro vyplacení příspěvku je daňová bezdlužnost a bezdlužnost u pojistného na veřejné zdravotní pojištění i u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Výše příspěvku měsíčně dosahuje: -
0,66násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (osoba plně invalidní),
-
0,33násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého zaměstnance se zdravotním postižením (osoba částečně invalidní a osoba zdravotně znevýhodněná).
Příspěvek lze poskytnout na dodatečné náklady spojené s úpravou nebo pořízením stroje nebo technologického zařízení umožňující zaměstnávaní OZP, na pořízení užitkového vozidla nebo na stavební akce, tj. na stavbu, přístavbu, vestavbu nebo stavební úpravu. Maximální výše příspěvku jednomu příjemci v příslušném kalendářním roce je stanovena na 7 mil. Kč. Na vytvoření jednoho nového pracovního místa vhodného pro osoby zdravotně postižené je možné poskytnout max. 250 000,– Kč a na udržení jednoho pracovního místa pro OZP max. 200 000,– Kč. Výše průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí je vyhlašována po vypočtení Českým statistickým úřadem, Ministerstvem práce ve Sbírce zákonů. Za rok 2006 tato částka činila 19 635,– Kč a bude se používat pro výpočty v roce 2007. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
30
Př.: Na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podnikatel pan L. P. vykázal v prvním čtvrtletí roku 2007 průměrný přepočtený počet 33,54 zaměstnanců. Z toho 11,30 zaměstnanců se zdravotním postižením a 6,22 zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. Podíl zaměstnanců se zdravotním postižením tak činil 52,24 % z celkového stavu zaměstnanců.
Měsíčně zaměstnavatel obdrží: 11,30 × (0,33 × 19 635) = 73 219,– Kč 6,22 × (0,66 × 19 635) = 80 606,– Kč 73 219 + 80 606 = 153 825,– Kč Čtvrtletní příspěvek: 153 825 × 3 = 461 475,– Kč Podnikatel pan L. P. obdrží od úřadu práce 431 475,– Kč.
3.8 Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce Zaměstnavatel má při zaměstnávání zdravotně postižených osob a vůči úřadům práce určitá práva a povinnosti, které vycházejí z § 79 a § 80 zákonu o zaměstnanosti. Aby zaměstnavatelé mohli kvalifikovaně a efektivně plnit svoje povinnosti, jsou oprávněni požadovat od úřadu práce: -
bezplatné informace a poradenství k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
-
součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro tyto osoby,
-
spolupráci při vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
-
spolupráci při individuálním přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro tyto osoby. Na druhé straně mají zaměstnavatelé určité povinnosti k osobám zdravotně
postiženým. Nový zákoník práce v § 237 odkazuje na ustanovení § 67 až 84 zákona
31
o zaměstnanosti, kterými jsou určeny konkrétní povinnosti zaměstnavatelů vůči osobám se zdravotním postižením a vůči úřadu práce. Zaměstnavatelé jsou zejména povinni: -
při oznamování volných pracovních míst úřadu práce uvést, která místa jsou vyhrazené nebo vhodné pro osoby se zdravotním postižením,
-
zajistit, aby se tyto osoby před uzavřením pracovní smlouvy podrobily vstupní lékařské prohlídce,
-
podle svých provozních podmínek ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče rozšiřovat vhodná pracovní místa pro zdravotně postižené osoby a individuálně tato místa přizpůsobovat a podle pracovních podmínek je vyhrazovat pro osoby se zdravotním postižením,
-
při zajišťování pracovní rehabilitace spolupracovat s úřadem práce,
-
vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a vést evidenci těchto osob (způsob evidence zákon neupravuje. Zaměstnavatelé evidují o těchto osobách údaje, na základě kterých byla osoba uznána zdravotně postiženou.),
-
povinnost zaměstnávat nejméně 4 osoby se zdravotním postižením z každé stovky svých zaměstnanců zaměstnavatelem s více jak 25 zaměstnanci (viz. Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Pokud zaměstnavatel nesplňuje nebo porušuje své povinnosti, vystavuje se
nebezpečí, že mu bude úřadem práce udělena pokuta až do výše 1 000 000,– Kč.
32
3.9 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jedním ze základních opatření, které mají přispět k vyšší zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je systém tzv. povinného podílu. V § 81 a v § 82 v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je stanovena povinnost zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat tolik osob se zdravotním postižením, aby jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců činil 4 %. Někteří zaměstnavatelé s ohledem na druhy provozované činnosti nemají pracovní místa vhodná pro tyto osoby, ani nemají možnost jejich vytvoření. Ustanovení § 81 zákona o zaměstnanosti proto připouští možnost náhradního splnění této povinnosti. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby, které lze i kombinovat: 1. zaměstnáváním osob zdravotně postižených v pracovním poměru; zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se neuznává, 2. dále
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo
zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo
odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných: -
občanským sdružením,
-
státem registrovanou církví nebo náboženskou společností
-
právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
-
obecně prospěšnou společností nebo
zadáváním zakázek chráněným pracovním dílnám nebo
odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
3. odvodem do státního rozpočtu.
33
Společensky nejvhodnějším postupem plnění zákonné povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je jejich skutečné zaměstnávání. Plnění povinnosti způsobem č. 2 je výhodné pro zaměstnavatele, kteří z objektivních důvodů nemohou zdravotně postižené osoby zaměstnávat. Varianta č. 3, odvod do státního rozpočtu, má spíše charakter sankce než náhradního plnění. Zaměstnavatelé, kteří jsou zřízení státem nebo jsou organizačními složkami státu, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. V § 83 zákona o zaměstnanosti je uložena povinnost do 15. února písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Ten se zjišťuje podle § 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze
zaměstnanci v pracovním
poměru hlavním, vedlejším, souběžném nikoliv zaměstnanci zaměstnaní na dohodu o provedení činnosti nebo na dohodu o provedení práce.
Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců Při výpočtu se postupuje podle vzorce:
PP = OH : FP
kde PP
– průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,
OH
– celkový počet odpracovaných hodin,
FP
– roční fond pracovní doby.
Do počtu odpracovaných hodin se počínaje rokem 2005 započítávají: -
všechny skutečně odpracované hodiny, a to i hodiny odpracované přesčas,
34
-
hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími na místech obsazovaných jmenováním nebo volbou.
Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny: -
odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
-
odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona o zaměstnanosti nevztahuje (zaměstnanci obce zařazení do obecní policie, příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru a bánští inspektoři, dle § 147 zákona č. 518/2004 Sb., o zaměstnanosti).
Celkový počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnanci v kalendářním roce je zvýšen o neodpracované hodiny: -
v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
-
v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
-
v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele,
-
překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnance nárok na náhradu mzdy,
-
v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny (ta je poprvé za rok 2005).
Do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci své pracovní doby. Dále se do neodpracovaných hodin nezapočítává: -
doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytnuta dávka nemocenského pojištění,
-
doba, za kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění, ale nepatří do pracovní neschopnosti (mateřská dovolená).
35
Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. směnný provoz, jednosměnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů a ten tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. V případě, že zaměstnavatel zahájí nebo ukončí svou činnost v průběhu sledovaného kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkový fond pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával. Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhluje na dvě platná desetinná místa. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, který se také zaokrouhlí s přesností na dvě desetinná místa. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Obchodní společnost Lipo s. r. o. vykázala za rok 2006 celkem 426 198 hodin odpracovaných zaměstnanci v pracovním poměru při 40hodinové týdenní pracovní době. V tomto počtu jsou zahrnuty i neodpracované hodiny v důsledku dovolené, pracovní neschopnosti a překážek v práci, při nichž je nárok na náhradu mzdy. Fond pracovní doby za rok 2006 činil 2 008 hodin.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců: PP = 426 198 : 2 008 = 212,25 z toho povinný podíl 4 % činí 8,49 zaměstnanců. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 8,49 zaměstnanců se zdravotním postižením.
36
Výpočet plnění povinného podílu zaměstnáváním osob zdravotně postižených Při výpočtu se postupuje podle vzorce:
PZP = OHP : RFP
kde PZP
– roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením,
OHP – počet hodin odpracovaných zaměstnanci se zdravotním postižením, RFP
– roční fond pracovní doby.
Výpočet se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Osoba s těžším zdravotním postižením, tj. poživatel plného invalidního důchodu, se započítává třikrát. Tzn. trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby částečně invalidní a osoby zdravotně znevýhodněné) a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Zjištěný výsledek se zaokrouhlí na dvě desetinná místa. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet plnění povinného podílu zaměstnáváním osob zdravotně postižených Obchodní společnost Lipo s. r. o. v kalendářním roce 2006 zaměstnávala dvě osoby částečně invalidní a jednoho poživatele plného invalidního důchodu. Dva zaměstnanci se zdravotním postižením (částečně invalidní) odpracovali za rok 2006 celkem 3 520 hodin, zaměstnanec s těžším zdravotním postižením (plně invalidní) odpracoval 1 722 hodin. Roční fond pracovní doby je 2 008 hodin.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zdravotně postižených: PZP = 3 520 : 2 008 = 1,75 Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s těžším postižením:
37
PZP = 1 722 : 2 008 = 0,86 0,86 × 3 = 2,58
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zdravotně postižených se sečte s trojnásobkem průměrného ročního přepočtu zaměstnanců s těžším postižením: 1,75 + 2,58 = 4,33
Zaměstnavatel si započte 4,33 zaměstnanců se zdravotním postižením pro účely plnění povinného podílu.
Výpočet přepočtu odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek Přepočet se provede podle § 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. Počet osob se zdravotním postižením splněný náhradním způsobem se zjistí s použitím vzorce:
PZP = P : 7 PM
kde PZP
– roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením,
P
– platby za odebrané výrobky, služby a hodnota zakázek po odečtení daně z přidané hodnoty,
7 PM – sedminásobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku.
Z celkového objemu plateb uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí 7násobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného roku.
38
V případě, že vypočtený počet osob se zdravotním postižením je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením u dodavatele za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, v němž došlo k dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek, může si zaměstnavatel jako náhradní plnění za sledovaný rok započítat jen takový počet zaměstnanců se zdravotním postižením, který odpovídá nejvyššímu čtvrtletnímu stavu u dodavatele. Seznam zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, je na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na www.nahradniplneni.cz. Podle § 18 odst. 3 vyhl. č. 518/2004 Sb. při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance a při zadání zakázek této osobě, je možné jako náhradní plnění započítat maximálně jednoho zaměstnance se zdravotním postižením. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet přepočtu odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek od firmy zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením Obchodní společnost Eko a. s. odebrala za rok 2006 od podnikatele, který zaměstnává z celkového počtu zaměstnanců více než 50 % osob se zdravotním postižením, výrobky v ceně 926 235,– Kč po odečtení daně z přidané hodnoty. Podnikatel v jednotlivých čtvrtletích vykázal tyto průměrné přepočtené počty zaměstnanců se zdravotním postižením: 1. čtvrtletí
4,87
2. čtvrtletí
6,02
3. čtvrtletí
3,89
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením z tohoto náhradního plnění: PZP = 926 235 : (7× 19 635) = 6,74
39
Tímto náhradním plněním získala 6,74 přepočtených zaměstnanců se zdravotním postižením. Podnikatel však tolik zdravotně postižených zaměstnanců nemá. Obchodní společnost Eko a. s. si může z náhradního plnění započítat jen 6,02 zaměstnance se zdravotním postižením.
Př.: Na výpočet přepočtu odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek z chráněné pracovní dílny V roce 2006 obchodní společnost Lipo s. r. o. zakoupila z chráněné dílny provozované občanským sdružením výrobky v hodnotě 348 260,– Kč. Občanské sdružení není plátcem DPH. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí roku 2006 činí 19 635,– Kč.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením z tohoto náhradního plnění: PZP = 348 260 : (7 × 19 635) = 2,53
Do plnění povinného podílu si zaměstnavatel započte 2,53 zaměstnanců se zdravotním postižením jako náhradní plnění.
Př.: Na výpočet přepočtu odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek od osoby samostatně výdělečně činné, která je částečně invalidní V roce 2006 obchodní společnost Lipo s. r. o. odebrala od osoby samostatně výdělečně činné, která je částečně invalidní, služby v hodnotě 285 780,– Kč.
285 780 : (7 × 19 635) = 2,08 Zaměstnavatel si může podle § 18 odst. 3 vyhl. č. 518/2004 Sb. započíst náhradní plnění pouze za jednoho zaměstnance.
40
Výpočet výše odvodu do státního rozpočtu Jestliže je splněn povinný podíl, podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, do státního rozpočtu se už nic neodvádí. V případě neplní-li zaměstnavatel svoji povinnost zaměstnáváním osob se zdravotním postižením nebo náhradním plněním, je povinen odvést do státního rozpočtu za každou osobu, o kterou nesplnil tuto povinnost, 2,5násobek (poprvé za rok 2005) průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, k němuž se povinnost vztahovala. Tuto výši průměrné měsíční mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Zjištěnou výši odvodu platí zaměstnavatel na účet místně příslušného úřadu práce do 15. února následujícího kalendářního roku.
Při výpočtu se postupuje podle vzorce:
O = NZP × 2,5 PM
kde O
– výše povinného odvodu,
NZP
– povinný počet zaměstnanců se zdravotním postižením nesplněný ani jejich
zaměstnáním, ani náhradním plněním, 2,5 PM – dvaapůlnásobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí.
Odvod je možné uplatnit jako náklad (výdaj) snižující základ daně z příjmů § 24 odst. 2 písm. zm) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zaměstnavatelé, kteří jsou zřízení státem nebo jsou organizačními složkami státu, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. Mají povinnost zaměstnávat zdravotně postižené osoby nebo v rámci náhradního plnění odebírat služby nebo výrobky. V případě nedodržení své povinnosti, musí vyčkat na kontrolu úřadu práce, který mu odvod předepíše podle zákona o správě daní a poplatků.
41
Pokud zaměstnavatel nesplní svoji povinnost, úřad práce mu stanoví rozhodnutím povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. V těchto případech mu může být uložena pokuta až do výše 1 000 000,– Kč. V případě, že zaměstnavatel odvedl do státního rozpočtu méně, než byla jeho povinnost, podá příslušnému úřadu práce opravené Oznámení a rozdíl doplatí prostřednictvím úřadu práce podle platných předpisů. Pokud však do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce odvedl více, bude muset s vrácením přeplatku počkat až po kontrole tohoto úřadu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet odvodu do státního rozpočtu Obchodní společnost Lipo s. r. o. má stanovený povinný podíl 8,49. Ve sledovaném roce 2006 zaměstnávala 1,75 zaměstnanců se zdravotním postižením a přepočtených 2,58 zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. V náhradním plnění odebral výrobky z chráněné pracovní dílny, což si započte 2,53 zaměstnance a výrobky od osoby samostatně výdělečně činné, kde si započítá 1 zaměstnance. Průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2006 činí 19 635,– Kč.
Celkem plnil: 1,75 (se zdrav. postižením) + 2,58 (za 1 plně invalidního) + 2,53 (náhradní plnění) + 1 (náhradní plnění od osoby samostatně výdělečně činné) = 7,86 zaměstnanců Zbývá plnění za: 8,49 – 7,86 = 0,63 zaměstnance
Odvod do státního rozpočtu: O = 0,63 × (2,5 × 19 635) = 30 925,125 = 30 926,– Kč Výsledná suma se zaokrouhluje vždy na celé koruny nahoru.
Obchodní společnost musí do 15. února 2007 poukázat na účet úřadu práce, v jehož obvodu působnosti má své sídlo, částku 30 925,– Kč.
42
3.10 Slevy na daních pro zaměstnavatele Zaměstnavatel může s využitím ustanovení § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů při zaměstnávání zdravotně postižených osob uplatnit slevu. Daň z příjmu se snižuje o: -
18 000,– Kč za každého zaměstnance, který je částečně invalidní a zdravotně znevýhodněný,
-
60 000,– Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením,
Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců s těžším zdravotním postižením podle zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel si může započítat pouze ty zaměstnance, které má doložené platnými doklady. Tuto slevu může uplatnit i zaměstnavatel, kterému při nesplnění povinného podílu těchto osob vznikla povinnost odvodu do státního rozpočtu. Odvod je možné uplatnit jako náklad (výdaj) snižující základ daně z příjmů § 24 odst. 2 písm. zm) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Daň z příjmů může snížit o polovinu zaměstnavatel, který: -
je právnickou osobou,
-
zaměstnává nejméně 25 zaměstnanců (v průměrném ročním přepočteném počtu),
-
má podíl zaměstnanců se zdravotním postižením vyšší než 50 % celkového stavu zaměstnanců.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
43
Př.: Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením V průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2006 zaměstnávala obchodní společnost Abraka a. s. tři zaměstnance (A, B, C) se zdravotním postižením (ZP) a dva zaměstnance (D, E) s těžším zdravotním postižením (TZP). Roční fond pracovní doby činil 2 008 pracovních hodin. Se zaměstnanci A, B, C byla sjednána 40hodinová týdenní pracovní doba a se zaměstnancem A byl pracovní poměr uzavřen dne 1. dubna 2006. Zaměstnanec D měl sjednanou 35hodinovou týdenní pracovní dobu a zaměstnanec E 25hodinovou pracovní dobu.
Tabulka č. 1: Přehled odpracovaných hodin v roce 2006 u firmy Abraka a. s. Se ZP bez TZP
Zaměstnanec
s TZP
A
B
C
D
E
1 520
2 008
2 008
1 771
1 265
- mateřské nebo rodičovské dovolené
0
0
0
0
0
- výkonu civilní služby
0
0
0
0
0
- služby v ozbrojených silách
0
0
0
0
0
- dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce
0
0
0
0
305
0
0
4
0
0
0
424
0
0
0
128
0
0
364
0
1 392
1 584
2 004
1 407
960
Počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané prac. doby a délky trvání pracovního poměru; z nich do délky trvání prac. poměru nezapočteno z důvodu:
Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené např. V práci Neodpracované hodiny v důsledku nenadpracovaného prac. volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby Neodpracované hodiny v důsledku prac. neschopnosti, za níž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění Upravený počet hodin
44
Výše průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TZP: (1 392 + 1 584 + 2 004) : 2 008 = 4 980 : 2 008 = 2,48008 - zaokrouhleno na dvě desetinná místa 2,48 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců se ZP bez TZP: 2,48 × 18 000 = 44 640,– Kč
Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců s TZP: (1 407 + 960) : 2 008 = 2 367: 2 008 = 1,17878 - zaokrouhleno na dvě desetinná místa 1,18 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnance s TZP: 1,18 × 60 000 = 70 800,– Kč
Obchodní společnost mohla za zdaňovací období 2006 snížit daň z příjmů o: -
44 640,– Kč za zaměstnance částečně invalidní a
-
70 800,– Kč za zaměstnance s plnou invaliditou,
celkem tedy 115 440,– Kč.
45
3.11 Souhrn výhod firmy zaměstnávající osobu se zdravotním postižením -
Snížení daně o částku 18 000,– Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a až 60 000,– Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
-
Splnění státem stanoveného podílu pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činní 4 %.
-
Získání finančních příspěvků při přijetí uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči podle § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, na základě dohody s úřadem práce (nejedná se o položku nárokovou): -
příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, který může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku,
-
příspěvek na dopravu zaměstnanců s těžším zdravotním postižením v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svým zaměstnancům s těžším zdravotním pojištěním, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky,
-
příspěvek na zapracování. Měsíčně příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců,
-
příspěvek na veřejně prospěšné práce. Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na
46
tyto práce, včetně pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, -
příspěvek na společensky účelná pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.
3.12 Legislativní úprava zvláštního postavení osob se zdrav. postižením Zvýšenou ochranu osob se zdravotním postižením v pracovněprávních vztazích zaručuje ustanovení čl. 29 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Tyto osoby mají ústavně zaručené zákonné právo na pomoc při přípravě k povolání, na zvýšenou ochranu zdraví při práci, na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na zvláštní pracovní podmínky. Česká právní úprava respektuje závazky a dohody ve vztahu k Mezinárodní organizaci práce (úmluva č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů). Je v souladu s právní úpravou Evropských společenství, např. se směrnicí č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a s rezolucí Rady ze dne 17. června 1999 o rovných příležitostech v zaměstnání pro postižené občany.
47
4 Zaměstnávání zdravotně postižených osob podle zákoníku práce a předpisů o zaměstnanosti Dnem 1. ledna 2007 nabývá účinnosti nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. Zákoník práce upravuje ochranu zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Osoby zdravotně postižené v pracovním procesu v několika ustanoveních zvýhodňuje, jinak mají stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. K uzavření pracovního poměru musí mít zdravotně postižená osoba způsobilost k právům a povinnostem a k právním úkonům. Před vstupem do pracovního poměru může zaměstnavatel požadovat v souladu s § 32 zákoníku práce vstupní lékařskou prohlídku, která musí být uskutečněna ještě před nástupem do pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen zajistit pro pracovníky se zdravotním postižením na svůj náklad potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení nebo zaučení a stále dbát o zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, tak musí být vždy informována o opatřeních přijatých k vytváření podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
4.1 Vznik a skončení pracovního poměru Vznik pracovního poměru s občany se zdravotním postižením je stejný jako u ostatních občanů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, která vždy musí být uzavřena písemně a to i tehdy, půjde-li o pracovní poměr na dobu kratší 1 měsíc. Ukončení pracovního poměru probíhá bez souhlasu úřadu práce. Dle zákoníku práce rozlišujeme zrušení pracovního poměru:
48
-
zrušením ve zkušební době – mohou obě strany. Zaměstnavatel v tomto případě nemusí přihlížet k pracovní neschopnosti občana, ani ke zdravotnímu postižení,
-
dohodou – úřad práce se k ní nevyjadřuje,
-
výpovědí – úřad práce se k ní nevyjadřuje. Zaměstnavatel může použít jakýkoliv výpovědní důvod nebo může ukončit pracovní poměr se zdravotně postiženým zaměstnancem po vzájemné dohodě i bez uvedení důvodu. Při výpovědích podle § 52 odst. 1 písm. a) až e) zákoníku práce již nejsou zaměstnavatelé povinni plnit tzv. nabídkovou povinnost, která jim byla dříve stanovena zákoníkem práce, kdy výpovědní doba zdravotně postiženého zaměstnance skončila teprve tehdy, až mu zaměstnavatel zajistil jiné vhodné zaměstnání,
-
okamžitým zrušením – dle § 55 zákoníku práce se souhlas úřadu práce nevyžaduje, a to ani u zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr v souvislosti s trestnou činností nebo porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Podle ustanovení § 48 odst. 5 nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb., musí každé rozvázání pracovního poměru (nejen výpověď, okamžité zrušení ukončení pracovního poměru na dobu určitou, ale i každá dohoda a především každé zrušení pracovního poměru ve zkušební době s osobou se zdravotním postižením) zaměstnavatel písemně oznámit příslušnému úřadu práce. Důvodem tohoto opatření je zvýšená péče o tyto osoby, kterou jim musí úřad práce poskytovat v zájmu jejich opětovného zařazení do pracovního procesu. Jiné povinnosti zaměstnavatelé při skončení pracovního s těmito osobami podle zákoníku práce nemají. Již nejsou povinni účinně napomáhat při získání nového zaměstnání ani nejsou povinni zajistit zaměstnanci se zdravotním postižením nové vhodné zaměstnání, tak jak tomu bylo v minulé právní úpravě, kdy pracovní poměr zdravotně postižené osoby skončil teprve tehdy, až mu zaměstnavatel zajistil vhodné zaměstnání.
49
K výpovědi u dohod konaných mimo pracovní poměr rovněž není potřeba předchozího souhlasu úřadu práce. Pouze vznikla povinnost při skončení výkonu této činnosti vystavit zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list.
4.2 Povinnost převodu na jinou práci Podle § 41 zákoníku práce je povinen zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou vhodnou práci i bez souhlasu zaměstnance, pokud zaměstnanec podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy pozbyl způsobilost konat stávající práci nebo ji nesmí konat z důvodů onemocnění nemoci z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo pro pracovní úraz. Důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat, je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem. Dojde-li ke změně pracovní smlouvy, vydá o tom zaměstnanci potvrzení. Jestliže není zaměstnanec převeden do 15 dnů ode dne, kdy předložil zaměstnavateli lékařský posudek, že nemůže nadále konat práci bez vážného ohrožení na zdraví, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce. V případě okamžitého zrušení pracovního poměru odstupné nenáleží. Dle § 103 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal zdravotní způsobilosti a schopnostem zaměstnance.
4.3 Odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, naposledy k 1. 1. 2007 stanovilo minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin částku 8 000,– Kč měsíčně nebo
50
Kč 48,10 za hodinu. Tato mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním nebo obdobném vztahu. Sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí:
75 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6 000,– Kč, resp. Kč 36,10 za hodinu), jde-li o částečně invalidního zaměstnance,
50 % základní sazby minimální mzdy (tj. 4 000,– Kč, resp. Kč 24,10 za hodinu, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu.
Výše minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. V případě, že zaměstnanci mají stanovenou i jinou (zkrácenou) týdenní pracovní dobu, musí se minimální mzda přepočítat úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Konkrétní sazby na hodinu odvodí zaměstnavatel ze základních sazeb podle vzorce:
minimální mzda při minimální mzda = 40 × __týdenní pracovní době 40 hodin__ počet hodin při zkrácené týdenní pracovní době Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy musí obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Do minimální mzdy se nezahrnují cestovní náhrady, odstupné, náhrady mzdy, příplatky za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas, za práci v noci a ve svátek a příplatky za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí. Dodržování minimálních mzdových tarifů, hlavně u občanů se zdravotním postižením, kontrolují v rámci své kontrolní činnosti inspektoráty práce.
51
5 Veřejné zdravotní pojištění 5.1 Vliv výše příjmů na placení zdravotního pojištění V souvislosti s placením zdravotního pojistného při zaměstnávání poživatelů invalidního důchodu je zapotřebí vycházet ze zákona č. 24/2006 Sb. Tento zákon, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, stanovil, že příjmy poživatelů částečného invalidního důchodu od roku 2006 nebudou ovlivňovat nárok ani výši výplaty tohoto důchodu. Za poživatele plného a částečného invalidního důchodu platí pojistné na zdravotní pojištění stát prostřednictvím státního rozpočtu České republiky. V roce 2007 je u osob, za které je plátcem pojistného stát, výše pojistného 680,– Kč měsíčně a tuto částku stát zasílá na účet zdravotní pojišťovny, u které je tato osoba pojištěna. Stát tuto částku hradí zdravotní pojišťovně bez ohledu na to, zda je důchod u této osoby pouze jediným zdrojem příjmů nebo je tato osoba součastně zaměstnána, případně podniká. V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění u osob, za které platí pojistné stát, existovala možnost uplatnění odpočtu, a to již od ledna 1993. Odpočet mohli nárokovat jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné s tím, že tento nárok mohl být uplatněn v příslušném kalendářním měsíci pouze jedenkrát. To buď v zaměstnání, nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti za předpokladu, že takový pojištěnec byl registrován u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc. Tento odpočet znamenal, že se od dosažené mzdy odpočetla částka představující vyměřovací základ, ze kterého je stanoveno pojistné placené státem za tyto osoby. Novelou zákonů zdrav. pojištění č. 438/2004 Sb. byl s účinností od 1. 8. 2004 zrušen nárok na odpočet od dosaženého příjmu a na tyto osoby, z hlediska výpočtu výše pojistného, se již pohlíží jako na ostatní zaměstnance. Zvýhodnění těchto osob při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. K znovuobnovení uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu došlo zákonem č. 123/2005 Sb., platným od 30. 3. 2005, ale pouze v omezeném rozsahu. Poprvé tedy
52
bylo možno nárok na odpočet uplatnit při zúčtování mzdy za měsíc březen 2005. V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat následující: -
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním pojištěním z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
-
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě, že zaměstnané osobě byl přiznán plný nebo částečný invalidní důchod (fakticky se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát),
-
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
O odpočtech se hovoří v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Podle § 3 odst. 7 je vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátce pojistného stát. Vyměřovacím základem pro pojistné u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Vypočtená částka se vždy zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
5.2 Výpočet všeobecného vyměřovacího základu a výše odpočtu Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2007 je vypočten jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku (tj. rok 2005), pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
53
Při výpočtu všeobecného vyměřovacího základu se postupuje:
VVZ = VVZp × koef.
kde VVZ – všeobecný vyměřovací základ pro příslušný kalendářní rok VVZp – všeobecný vyměřovací základ roku, který předchází o dva roky kal. roku koef. – přepočítací koeficient stanovený nařízením vlády pro příslušný kalendářní rok
Při výpočtu výše odpočtu se postupuje:
VO = VVZ × 0,25
kde VO
– výše odpočtu příslušného kalendářního roku
VVZ – všeobecný vyměřovací základ příslušného kalendářního roku 0,25
– 25 %
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet všeobecného vyměřovacího základu VVZ = 18 809 × 1,0707 = 20 139,– Kč Všeobecný vyměřovací základ pro rok 2007, ze kterého bude počítána výše odpočitatelné částky, činí 20 139,– Kč.
Př.: Na výpočet odpočtu v roce 2007 VO = 20 139 × 0,25 = 5 035,– Kč Výše odpočtu, neboli vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát v roce 2007, činí 5 035,– Kč.
54
5.3 Výpočet měsíčního přepočteného počtu zaměstnanců Praktický postup při uplatnění odpočtu vychází z předpokladu, že především je nutno stanovit průměrný přepočtený počet zaměstnanců, který se vždy výhradně vztahuje k příslušnému kalendářnímu měsíci (na rozdíl od jiných případů, kdy je výpočet prováděn čtvrtletně nebo ročně). Bez použití měsíčního výpočtu lze odpočet použít u zaměstnavatele, který je aktuálně příjemcem příspěvku od úřadu práce a na žádost zdrav. pojišťovny doloží potvrzení o pobírání příspěvku. Tedy u zaměstnavatele, který není v příslušném měsíci příjemcem příspěvku, musí být použit výpočet přepočteného průměrného počtu zaměstnanců, tzn., že bude použit postup analogický tomu, který je stanoven pro čtvrtletní období ve vyhlášce č. 518/2004 Sb. Při výpočtu se vždy pracuje s celkovým počtem zaměstnanců u příslušného zaměstnavatele a nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny. Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za určitý měsíc v % vypočteme dle následujícího vzorce:
Poměr = (B + C) × 100 : (A + B + C)
kde A=a:d
– přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního pojištění
B = 3 × b : d – přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. Plně invalidní zaměstnanci se započítávají 3x (podle § 67 a § 12 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti). C=c:d
–
přepočtený počet částečně invalidních zaměstnanců a zaměstnanců
zdravotně znevýhodněných a, b, c
–
počet skutečně odpracovaných hodin všech zdravotně postižených
pracovníků, zvýšený o neodpracované hodiny: -
v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
55
-
v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
-
z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
-
z důvodu ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny
d
– celková stanovená pracovní doba v hodinách, bez svátků, připadající
v daném měsíci na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu ----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Př.: Na výpočet měsíčního přepočteného počtu zaměstnanců Obchodní společnost Abraka a. s. zaměstnává v únoru 2007 celkem 9 zaměstnanců. Z toho 5 zaměstnanců bez zdravotního postižení, kteří jsou zaměstnáni na 8hodinový pracovní úvazek, 2 zaměstnanci s těžším zdravotním postižením, pobírají plný invalidní důchod a jeden částečně invalidní zaměstnanec pobírající částečný invalidní důchod. Tito zdravotně postižení pracovníci jsou zaměstnáni na 6hodinový pracovní úvazek. Všichni zaměstnanci mají všechny hodiny odpracované, případně mají odpracované hodiny doplněny o čerpanou dovolenou, nemoc aj. Pracovní doba v měsíci únoru 2007 činila 160 hodin za 20 pracovních dnů.
A = a : d = (5 × 160) : 160 = 5 B = 3 × b : d = 3 × (2 × 120) : 160 = 4,5 C = c : d = (1 × 120) : 160 = 0,75 Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za měsíc únor 2007 v %: Poměr = (B + C) × 100 : (A + B + C) = (4,5 + 0,75) × 100 : (5 + 4,5 + 0,75) = 51,22 % Výsledkem je tedy poměr vyšší než 50 %. Obchodní společnost Abraka a. s. smí uplatnit v měsíci únoru 2007 odpočet na zdravotní pojištění. Zaměstnanci, kteří jsou
56
poživateli plného nebo částečného invalidního důchodu, uplatní snížení vyměřovacího základu pro odvod na zdravotním pojištění o částku 5 035,– Kč.
Př.: Na výpočet odvodu zdravotního pojistného Za měsíc srpen 2007 zaměstnavatel částečně invalidní osobě zúčtoval hrubý příjem ve výši 5 000,– Kč.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je zúčtovaný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. 5 000 × 0,135 = 675,– Kč Jednu třetinu (tj. 4,5 % = 225,– Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci a zbývající dvě třetiny (tj. 9 % = 450,– Kč) pak zaplatí zaměstnavatel.
Př.: Na výpočet odvodu zdravotního pojistného Zaměstnanci byl přiznán částečný invalidní důchod dne 18. 7. 2007 a jeho hrubý příjem za měsíc červenec činil 6 860,– Kč. Zaměstnavatel splňuje podmínky stanovené zákonem č. 123/2005 Sb.
Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec není u zdrav. pojišťovny, po celý kalendářní měsíc, zařazen v měsíci červenci 2007 jako osoba, za kterou platí pojistné stát, musí být za této situace ze strany zaměstnavatele zabezpečen v tomto rozhodném období odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to za dobu 17 kalendářních dnů.
VZ = (17 : 31) × 8 000 = 4 387,10 Kč
kde: VZ
– vyměřovací základ
57
17
– počet kalendářních dnů, ve kterých není zaměstnance v měsíci červenci
evidován u zdrav. pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát 31
– počet kalendářních dnů v měsíci červenec 2007
8 000 – výše minimální mzdy od 1. 1. 2007
Tzn., že minimální pojistné odvedené v červenci 2007 za tohoto zaměstnance představuje částku: MinP = 4 387,10 × 0,135 = 593,– Kč
Vyměřovací základ pro odvod pojistného za dobu registrace zdrav. pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, je: VZ = 6 860 – 5 035 = 1 825,– Kč P = 1 825 × 0,135 = 247,– Kč Jednu třetinu (82,– Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny pak zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů (165,– Kč).
Pojistné z rozdílů vyměřovacích základů ve výši 2 562,10 Kč (4 387,10 – 1 825) pak představuje částku 346,– Kč (2 562 × 0,135), kterou hradí zaměstnanec (za předpokladu, že vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, není nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele). V tomto konkrétním případě pak platí: Zaměstnanec: 82 + 346 = 428,– Kč Zaměstnavatel:
165,– Kč
Celkem:
593,– Kč
58
6 Diskriminace občanů se zdravotním postižením Česká společnost a dřívější totalitní stát vydělovaly zdravotně postižené ze svého středu. Historická příkoří, mající mnohdy podobu systémové diskriminace, nebyla v počátcích rozvoje demokratického státu pojmenována a ani řešena. Na počátku 21. století se diskriminační tlaky pochopitelně projevují i v jiných oblastech. V současnosti jde zejména o dlouhodobé nerespektování či neznalost základních a zásadních odlišností, které tuto menšinu občanů definují. Jedná se o složitou síť, ve které se proplétají silně zakořeněné diskriminační tradice v oblasti společenských zvyků a vztahů, vzdělanostní a pracovní bariéry, ale i individuální soudy o zdravotním postižení a jeho nositelích. U lidí se zdravotním handicapem vystupují do popředí nejen ekonomické, sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu života, problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dál menší šanci se uplatnit na trhu práce. Doba jejich evidence na úřadech práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné životní situace a pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiženého rodinného příslušníka. I když dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace skupiny zdravotně postižených osob závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách.
59
6.1 Zákaz diskriminace Zákaz diskriminace je uveden v § 4 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon deklaruje při uplatňování práva na zaměstnávání zákaz přímé i nepřímé diskriminace, mj. i z důvodu zdravotního stavu. Účastníci právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce, zaměstnavatelé, fyzické a právnické osoby a další subjekty podle zvláštních právních předpisů vykonávající činnosti podle zákona o zaměstnanosti, jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k zaměstnání. Na rozdíl od zákoníku práce obsahujícího obdobné ustanovení, které chrání před diskriminací zaměstnance se zdravotním postižením, je zákonem o zaměstnanosti poskytována tato ochrana již ve fázi, kdy se osoba se zdravotním postižením o zaměstnání uchází nebo zajímá. Realita je taková, že o antidiskriminaci se stále více píše a mluví, ale lidé s postižením s nízkou nebo žádnou kvalifikací mají stále menší šanci na trhu práce a to i ve vyspělých státech EU. U nás navíc hraje roli i nízká motivace lidí se zdravotním handicapem k práci.
6.2 Porušení práv a povinností nebo diskriminace Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má fyzická osoba právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, byly odstraněny následky tohoto porušování a bylo jí dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost a nebylo postačující zajištění výše zmiňované nápravy, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Výši této
60
náhrady určí na návrh fyzické osoby soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle tohoto zákona. Za uvedený přestupek nebo správní delikt může úřad práce uložit pokutu do 1 mil. Kč. Pro účely tohoto zákona o zaměstnanosti se rozumí vážným důvodem mj. i důvod spočívající ve zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, které musí odpovídat jejímu zdravotnímu stavu.
61
7 Změny v legislativě k 1. 1. 2008 7.1 Reforma veřejných financí Když porovnáme výplatní pásku za leden 2008 s výplatní páskou za prosinec 2007, zjistíme, že jsme dostali o několik peněz více, i když zaměstnavatel nepřidal ani korunu. Je to způsobeno reformou veřejných financí. Od 1. ledna 2008 dochází k novelizaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. S loňským rokem skončila čtyři daňová pásma – 12 %, 19 %, 25 % a 32 % a od ledna 2008 platí pouze jedna sazba daně z příjmů ve výši 15 % bez ohledu na to, kolik peněz vyděláme. Úplná novinka je údaj o tzv. superhrubé mzdě, ze které je počítána daň z příjmu. Právě díky tomu je skutečná daň o něco vyšší než 15 % a to téměř 20,25 %. Superhrubá mzda je hrubá mzda (135 % původního platu) zvýšená o 26 % sociálního pojištění a 9 % zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel. Na výplatní pásce tedy přibyly ke stávajícím zkratkám a číslům další kolonky. Další novinkou je zvýšení slev na dani dle § 35ba:
Tabulka č. 2: Přehled slev na dani za rok 2007 a 2008 2007
2007
2008
2008
měsíční
roční
měsíční
roční
Na poplatníka
600 Kč
7 200 Kč
2 070 Kč
24 840 Kč
Poživatel částečného invalidního důchodu
125 Kč
1 500 Kč
210 Kč
2 520 Kč
Poživatel plného invalidního důchodu
250 Kč
3 000 Kč
420 Kč
5 040 Kč
Držitel průkazu ZTP/P
800 Kč
9 600 Kč
1 345 Kč
16 140 Kč
Poznámka: další slevy na dani jsou uvedené v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
62
Př.: Na výpočet měsíční mzdy v roce 2008 Poplatník Petr Novák podepsal u zaměstnavatele XXX Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a doložil Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu. Na základě toho uplatňuje u plátce slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na pobírání částečného invalidního důchodu.
Hrubá mzda
10 000,– Kč
Pojistné zaměstnavatel: – soc. pojistné (26 %)
2 600,– Kč
– zdrav. pojistné (9 %)
900,– Kč
Superhrubá mzda
13 500,– Kč
Základ pro výpočet daně
13 500,– Kč
Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru
13 500,– Kč
Zálohy na daň – před slevou
2 025,– Kč
Sleva na poplatníka
2 070,– Kč
Sleva na dani na pobírání částečného inv. důchodu
210,– Kč
Daň po slevě
0,– Kč
Záloha na daň po slevě na dani
0,– Kč
Hrubá mzda
10 000,– Kč
Povinné pojistné zaměstnanec: – soc. poj. (8 %)
-800,– Kč
– zdrav. poj. (4,5 %)
-450,– Kč
Daň z příjmů
-0,– Kč
Čistá mzda
8 750,– Kč
(= hrubá mzda - povinné pojistné zaměstnanec - daň z příjmů po slevě)
Porovnáním vypočtené mzdy za rok 2007 a vypočtenou mzdou po změně veřejných financí k 1. 1. 2008 docházím k závěru, že částečně invalidní osoba si při hrubé mzdě 10 000,– Kč polepšila o 331,– Kč (v r. 2007 byla čistá mzda 8 419,– Kč viz. str. 19).
63
7.2 Změna vyměřovacího základu na zdravotní pojištění Od 1. 1. 2008 dochází na základě nařízení vlády č. 257/2007 Sb., ze dne 24. září 2007, ke změně vyměřovacího základu i u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovacím základem roku 2008 pro pojistné u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku (tj. r. 2006). Touto změnou dochází od ledna 2008 i ke změně odpočtu pro pojištěnce, kterých se odpočet od března 2005 týká. Tzn. u zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (dle § 3 odst. 7 zákona č.592/1992 Sb.).
Tabulka č. 3: Přehled údajů roku 2007 a 2008 potřebných k výpočtu VVZ 2007 Průměrná mzda
2008
20139 Kč
21 560 Kč
5 035 Kč
5 013 Kč
680 Kč
677 Kč
1,0707
1,0753
20 139 Kč
20 050 Kč
Odpočet: – roční – měsíční Přepočítací koeficient Všeobecný vyměřovací základ (VVZ)
Dle uvedené tabulky je odpočet pro rok 2008 částka ve výši 5 013,– Kč, tj. měsíčně 677,– Kč, které stát bude od ledna 2008 platit za tyto osoby.
64
8 Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce v ČR Transformace české ekonomiky změnila zásadním způsobem situaci uplatnění osob se zdravotním handicapem. Dřívější paternalistický systém zaměstnávání občanů se zdravotním postižením přestal vyhovovat nově vzniklé situaci. Starý systém na jedné straně dával zdravotně postiženým sociální jistoty a administrativními nástroji i dotacemi do státních a družstevních podniků byla podporována jejich zaměstnanost. Poskytoval dotace na systém dotovaných chráněných dílen a výrobních družstev invalidů, vytvářel chráněné pracovní prostředí. Ale na druhé straně minulý režim výrazně omezoval možnosti studia a realizace zdravotně postižených, měli možnost absolvovat nanejvýš nějaký specifický učební obor bez maturity. Tudíž se neměli možnost dále vzdělávat a tím zvyšovat svoji kvalifikaci. V průběhu devadesátých let byli pracovníci se změněnou pracovní schopností výrazně postiženi celkovou hospodářskou restrukturalizací, ať se už jedná o muže nebo ženy.
8.1 Vývoj zaměstnanosti mužů a žen se zdravotním postižením Obecný trend poklesu počtu zaměstnanců byl v devadesátých letech shodný jak pro muže, tak i pro ženy. K menším rozdílům zaměstnanosti mezi pohlavím začalo docházet až do počátku nového století. Pokles počtu zaměstnaných mužů se změněnou pracovní schopností významně klesal až do roku 2001. V dalších letech až do roku 2006 je průměrná zaměstnanost mužů stejná, k výraznému nárůstu dochází v roce 2007. Naproti tomu pokles zaměstnaných žen se změněnou pracovní schopností se zastavil již v roce 2000 a po mírném vzestupu v následujícím roce se počet těchto zaměstnaných žen ustálil na úrovni 40 % až 45 %. Celková zaměstnanost ZPS v posledních dvou letech stoupá (tabulka č. 4 a graf č. 1).
65
Tabulka č. 4: Přehled údajů zaměstnaných osob se ZP v letech 1995–2007 (v tis.) Muži
Ženy
Celkem
1995
100,9
72,3
173.2
1996
91,4
64,1
155,5
1997
77,6
56,2
133,8
1998
71,6
51,1
122,7
1999
59,7
44,2
103,9
2000
52,3
37,8
90,2
2001
45,1
38,8
83,9
2002
52,5
42,4
94,9
2003
55,6
41,6
97,2
2004
52,3
41,6
93,9
2005
46,9
40,7
87,6
2006
49,5
45,0
94,4
2007
57,0
45,9
102,8
Zdroj: ČSÚ – VŠPS
Graf č. 1: Přehled údajů zaměstnaných osob se ZP v letech 1995–2007 (v tis.) 250 200 173,2
155,5
150 133,8
122,7 103,9
100
90,2
94,9
97,2
93,9
83,9
87,6
94,4 102,8
50 0 1995
1996
1997
1998
1999
celkem
2000
2001
muži
2002 ženy
66
2003
2004
2005
2006
2007
8.2 Vývoj nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením V průběhu
posledních
dvou
let
dochází
v České republice k poklesu
nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (tabulka č. 5).
Tabulka č. 5: Vývoj ukazatelů ZPS Počet Osoby se ZP
Počet
uchazečů na
Počet
Počet
evid.
volných míst
1 volné prac.
vytvořených
umístěných
Zaměstnaní
nezaměst.
pro ZP
místo
míst (CHPD)
ZP (CHPD)
se ZP (tis.)
1995
22 687
1 506
15,1
824
724
173,2
1996
31 455
1 489
21,1
622
562
155,5
1997
40 460
1 291
31,3
533
493
133,8
1998
48 951
1 242
39,4
920
853
122,7
1999
57 615
1 349
42,7
1 059
951
103,9
2000
59 025
2 811
21,0
1 434
1 368
90,2
2001
61 518
2 108
29,2
1 032
1 043
83,9
2002
66 907
1 747
38,3
976
1 063
94,9
2003
71 806
1 587
45,2
1 185
1 221
97,2
2004
74 672
1 704
43,8
1 241
1 636
93,9
2005
75 316
1 802
41,8
1 137
1 592
87,6
2006
71 318
3 170
22,5
1 179
1 606
94,4
2007
65 216
4 568
14,3
624
1 284
102,8
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_praceČSÚ - VŠPS
V roce 1995 bylo evidováno 22 687 uchazečů s ZP o práci, od této doby začala nezaměstnanost růst a to až na trojnásobek svého stavu z roku 1995. Volná místa pro osoby se zdravotním postižením se až do roku 2005 relativně nemění, zatímco počet uchazečů na 1 volné pracovní místo neustále roste, což je způsobeno rostoucí nezaměstnaností ZPS. V roce 2006 nastává obrat, významně roste
67
počet volných míst, tím pádem klesá počet uchazečů na jedno volné pracovní místo a v roce 2007 je dokonce tento počet menší než v roce 1995. Počet vytvořených pracovních míst a dílen od roku 1995 mírně vzrostl, pohybuje se kolem 1 200 vytvořených míst, pouze v roce 2007 klesl na polovinu. Počet umístěných osob se zdravotním postižením vzrostl a to ze 724 osob na 1 284 osob v roce 2007. K návratu zdravotně postižených osob na trh práce nepřispěly ani právní úpravy, kterými byla přeformulována povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby. Jako hlavní problémy v povinném plnění zaměstnávat osoby se zdravotním postižením zaměstnavatelé uvádějí charakter činnosti neumožňující zaměstnávat osobu se zdravotním postižením a nedostatečnou kvalifikaci těchto osob. Úřad práce potvrzuje, že podstatná část těchto osob je schopna pracovat pouze v určitých profesích např. jako uklízečka, vrátný nebo mohou vykonávat lehké montážní práce na zkrácený úvazek a dále, že jejich schopnost dojíždět za prací je silně omezena. S délkou ekonomické neaktivity klesá jejich motivace k hledání zaměstnání. Klíčovými prvky politiky zaměstnanosti pro zdravotně postižené je rekvalifikace, vzdělání, příležitosti k získání zkušeností v zaměstnání a důraz na udržení pracovního místa i po vzniku zdravotních potíží.
68
9 Státní politika zaměstnanosti v ČR V průběhu posledních pěti let došlo k řadě změn v právních předpisech. Zprostředkování zaměstnávání osob se zdravotním postižením je i přes provedené změny v právních předpisech obtížné z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst. Dále díky složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, kteří nepracovali často řadu let, ale i z důvodů nízké motivace k zaměstnávání těchto osob jak ze strany zaměstnavatelů, tak často osob zdravotně postižených samotných. Možnosti mzdových příjmů jsou obvykle plně srovnatelné s úrovní sociálních příjmů, které jim náleží s ohledem k jejich zdravotnímu omezení a to vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a zejména charakteru práce, kterou mohou vykonávat. Nezaměstnanost zdravotně postižených je kromě obecných příčin často způsobena kumulací handicapů z pohledu trhu práce (nízká kvalifikace, snížená mobilita, postižení apod.). Motivační systémy k zaměstnávání zdravotně postižených již neodpovídají současným potřebám trhu práce. Tyto nedostatky vytvářejí ve svém důsledku bariéry bránící přístupu těchto osob na trh práce, resp. je vytlačují k výkonu málo kvalifikované, a tím i málo placené práce. Závažným důvodem obtížného zprostředkování zaměstnání pro osoby se ZP je také neexistence nástrojů APZ, který by vycházel vstříc specifickým potřebám těch uchazečů o zaměstnání, kteří jsou znevýhodnění kombinovaným nebo těžkým postižením. Tyto osoby potřebují pro nalezení a udržení pracovního místa dlouhodobou individuální podporu i po uzavření pracovní smlouvy. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je docílení co nejpříznivějšího vývoje zaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivace pro hledání, nalezení a udržení zaměstnání. Základem pro realizace aktivní politiky zaměstnanosti na jednotlivých úřadech práce jsou: „Programy realizace APZ“, které jsou zpracovány na základě analýzy trhu práce v jednotlivých okresech a v souladu s cíli APZ. Aktivní politika zaměstnanosti se v roce 2007, u osob zdravotně postižených, zaměřila v závislosti na situaci na trhu práce a v závislosti na stanoveném objemu finančních prostředků v rámci schváleného státního rozpočtu na:
69
-
preferování podpory vytváření chráněných pracovních míst zejména na volném pracovním trhu práce,
-
vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením.
Důležitou pomocí v oblasti zaměstnanosti občanů se zdravotním postižením byl v roce 2007 příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz. tabulka č. 6) a příspěvek poskytovaný podle Programu na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. Tento program navazuje na podporu poskytovanou od roku 2001, jenž byl usnesením vlády schválen 23. 3. 2005.
Tabulka č. 6: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 2001–2007 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
9 522 338
9 879 089
10 960 415
11 750 430
11 959 120
14 202 321
15 072 541
PvN (tis. Kč)
5 228 947
6 209 746
6 949 250
7 030 047
7 046 845
7 307 521
7 015 755
APZ (tis. Kč)
4 063 277
3 483 250
3 274 160
3 937 882
4 027 853
5 300 675
5 673 321
375 223
116 772
-
-
-
-
-
-
410 937
-
-
-
-
-
-
-
524 446
649 012
736 913
1 410 551
2 187 432
-
-
4,8
5,5
6,2
9,9
14,5
Výdaje na SPZ (tis. Kč) - celkem: V tom:
Z toho: dotace zaměstnavateli ZPS (tis. Kč)*) příspěvek dle § 24a (tis. Kč) **)
Podpora zaměstnávání OZP (tis. Kč) **) podíl podpory zaměstnávání OZP
*) od roku 2003 nejsou součástí výdajů na státní politiku zaměstnanosti (SPZ) **) od roku 2003 nejsou součástí APZ, jsou samostatným pododdílem SPZ
70
9.1 Poskytované příspěvky občanům s ZP v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny Úřad práce podporuje vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením. Každý rok se podaří vytvořit nová chráněná pracovní místa, avšak výrazný nárůst nových pracovních míst na primárním trhu práce nebyl zaznamenán.
Tabulka č. 7: CHPD a CHPM v letech 2001–2007 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
1 032
976
1 185
1 241
1 137
1 179
624
1 043
1 063
1 221
1 636
1 592
1 606
1 284
46 380
45 904
68 548
88 848
101 188
96 745
47 822
158 446
131 671
155 036
162 507
208 799
220 474
185 925
Počet vytvořených míst (CHPD, CHPM) Počet umístěných ZP (CHPD, CHPM) Výdaje
na
vytvoření
CHPD
a
CHPM
(tis. Kč) Výdaje
na
provoz
CHPD a CHPM (tis. Kč)
V průběhu roku 2007 úřady práce finančně podpořily vytvoření celkem 624 nových pracovních míst, na které bylo umístěno od počátku roku 1 284 zdravotně postižených osob. V těchto počtech jsou zahrnuta jak chráněná pracovní místa, což jsou místa pro osoby zdravotně postižené, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, tak i místa v chráněných pracovních dílnách. Úřady práce zároveň přispívaly na provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst. Na podporu vytváření míst a na provoz bylo vynaloženo celkem 233 747 tis. Kč (vytvoření míst 47 822 tis. Kč, provoz 185 925 tis. Kč). Objem vynaložených prostředků byl ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 nižší a to hlavně z důvodu menšího počtu vytvořených pracovních míst.
71
Příspěvek zaměstnavatelům, u nichž pracuje více než 50 % občanů se zdravotním postižením Jednou ze zásadních změn v systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze považovat zejména zavedení nárokového příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením (uskutečněna v závěru roku 2001). Tato podpora je nezbytným předpokladem udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům. Výše jednotlivých příspěvků dle roku je uvedeno v tabulce č. 8.
Tabulka č. 8: Výdaje na příspěvek zaměstnavatelům dle § 24a v letech 2001–2007 2002
2003
2004
2005
2006
2007
410 937
524 446
649 012
736 913
1 410 551
2 187 432
Příspěvek zaměstnavatelům dle § 24a (v tis. Kč)
Pracovní rehabilitace Další formou podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob je pracovní rehabilitace. Příprava k práci je založena na sestavování a naplňování individuálních plánů pracovní rehabilitace a na individuálním přístupu k jeho naplňování. Rozsah tohoto způsobu podpory v roce 2007 představoval 1 943 tis. Kč, tj. nárůst o 17,5 % ve srovnání s rokem 2006.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2004, rozšířil nástroje aktivní politiky o: -
příspěvek na zapracování,
-
překlenovací příspěvek,
-
příspěvek na dopravu zaměstnanců.
72
10 Diskuse a závěr Cílem diplomové práce byla analýza problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení dle současné legislativy. Tato práce je zpracovaná tak, aby zvýšila připravenost zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených osob s poukázáním na výhodnost zaměstnávání těchto osob a jak tato zvýhodnění v praxi uplatnit. Potřebné informace v ní naleznou jak zaměstnavatelé, tak zdravotně postižení zaměstnanci. Zabývá se právy a povinnostmi obou těchto účastníků pracovních vztahů. Správné plnění stanovených povinností a dodržování právních předpisů přispěje nejen ke korektním vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, ale umožní předejít sankcím za jejich porušování a soudním sporům. Z prostudovaných materiálů jsem došla k závěru, že zaměstnávat tyto osoby je pro zaměstnavatele výhodné, ať už z hlediska snížení daní, tak i z hlediska získání různých příspěvků a dotací a nebo zvýhodnění v obchodní veřejné soutěži. V případě, účastní-li se obchodní veřejné soutěže tuzemská osoba zaměstnávající nad 50 % občanů se ZPS, musí být při hodnocení její nabídky předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než 20 %. Další velkou výhodou pro zaměstnavatele je změna v zákoníku práce (s účinností od 1. 1. 2007), kde v § 47 odst. 2 byla zaměstnavatelům stanovena tzv. nabídková povinnost, pracovní poměr zaměstnance se zdravotním postižením skončil teprve tehdy, jestliže mu zaměstnavatel zajistil nové vhodné zaměstnání. Můžeme namítnout, že toto zrušení bylo provedeno v neprospěch osob se zdravotním postižením, ale opak je pravdou. Myslím si, že toto opatření vedlo zaměstnavatele k tomu, aby nezaměstnávali zdravotně postižené osoby a raději volili plnění povinného podílu náhradním plněním, ať už odebráním výrobků, služeb, zadáním zakázky nebo odvodem do státního rozpočtu. Důvodem byly obavy, že nebudou moci takového zaměstnance propustit. Zaměstnávání zdravotně postižených osob je i přes všechny opatření v právních předpisech a vynaložených finančních prostředcích obtížné, to především z důvodu malé informovanosti veřejnosti o situaci a postavení osob se zdravotním postižením na
73
trhu práce. Nezaměstnanost zdravotně postižených je kromě obecných příčin často způsobena kumulací handicapů z pohledu trhu práce (nízká kvalifikace, snížená mobilita, postižení apod.). Motivační systémy k zaměstnávání zdravotně postižených již neodpovídají současným potřebám trhu práce. Tyto nedostatky vytvářejí ve svém důsledku bariéry bránící přístupu těchto osob na trh práce, resp. je vytlačují k výkonu málo kvalifikované, a tím i málo placené práce. Závažným důvodem obtížného zprostředkování zaměstnání pro osoby se ZP je také neexistence nástrojů APZ, který by vycházely vstříc specifickým potřebám těch uchazečů o zaměstnání, kteří jsou znevýhodnění kombinovaným nebo těžkým postižením. Tyto osoby potřebují pro nalezení a udržení pracovního místa dlouhodobou individuální podporu i po uzavření pracovní smlouvy. Jedním z řešení tohoto problému jsou: „Programy realizace APZ“, které jsou zpracovány na základě analýzy trhu práce v jednotlivých okresech a v souladu s cíli APZ. I přes pokles nezaměstnanosti v posledních dvou letech a opatření zvýhodňující zaměstnávání těchto osob, existují firmy, které mají relativně omezené možnosti dát postiženým lidem práci. Velkou roli při hledání uplatnění pro handicapovaného občana hraje nízká kvalifikace, a to nejen u nás, ale všude ve světě. Proto bych navrhovala širší podporu zvyšování kvalifikace těchto osob, která by vedla ke snížení nezaměstnanosti handicapovaných. Práce obsahuje široký okruh informací z oblasti mzdové a daňové problematiky, jak z pohledu teoretické, tak i praktické v podobě příkladů. Může se tedy stát pomůckou nejenom zaměstnavatelům, ale i mzdovým účetním v problematice mzdové, tak i ekonomům v problematice daňové (např. při využití daňových úlev při zpracování daňového přiznání). Tato práce určitě usnadní každému orientaci při získávání informací dané problematiky z nepřeberného množství zákonů, jejich novel, vyhlášek a dalších předpisů. Diplomová práce přispívá k dokonalejší připravenosti zaměstnavatelů při zaměstnávání zdrav. postižených osob a je návodem, jak vhodně a přitom pro obě strany efektivně stávajících výhod využívat.
74
11 Seznam použité literatury ŠUBRT, B. ABECEDA mzdové účetní 2007. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 518 s., Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-373-9.
WINKLER, J. – WILDMANNOVÁ, M. Evropská unie – evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 9s., ISBN 80-7226-195-9.
Poradce 2008/5 Daně z příjmů zákon po novelách k 1.1.2008. Český Těšín: Poradce s.r.o. 256 s.
Poradce 2007/1 Zákoník práce úplné znění zákona s komentářem k 1.1.2007. Český Těšín: Poradce s.r.o. 336 s.
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v platném znění.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
75
Nařízení vlády č. 257/2007 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu.
Vyhláška MPSV ČR č. 242/2002 Sb., o bližších podmínkách poskytování příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se ZPS z celkového počtu svých zaměstnanců a vyúčtování tohoto příspěvku, v platném znění
Internet: http://www.mpsv.cz Internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí. http://www.czso.cz Internetové stránky Českého statistického úřadu. http://reintegra.cz/zps/ Internetové stánky neziskové organizace REINTEGRA http://www.abilympics.cz/html/zamestnavani/vyhody_firmy_hmotne.htm
Internetové
stránky České abilympijské asociace http://www.nahradniplneni.cz
Internetové
stránky
zaměřené
na
problematiku
náhradního plnění http://www.unie-pz.cz Internetové stránky České unie pro podporované zaměstnávání http://business.center.cz
Internetové stránky zaměřené na zákony, finance, právo,
úřady, šablony
76
12 Přehled tabulek a grafů Tabulka č. 1: Přehled odpracovaných hodin v roce 2006 u firmy Abraka a. s. ............. 44 Tabulka č. 2: Přehled slev na dani za rok 2007 a 2008 .................................................. 62 Tabulka č. 3: Přehled údajů roku 2007 a 2008 potřebných k výpočtu VVZ .................. 64 Tabulka č. 4: Přehled údajů zaměstnaných osob se ZP v letech 1995–2007 (v tis.) ...... 66 Tabulka č. 5: Vývoj ukazatelů ZPS ................................................................................ 67 Tabulka č. 6: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 2001–2007................... 70 Tabulka č. 7: CHPD a CHPM v letech 2001–2007 ........................................................ 71 Tabulka č. 8: Výdaje na příspěvek zaměstnavatelům dle § 24a v letech 2001–2007..... 72
Graf č. 1: Přehled údajů zaměstnaných osob se ZP v letech 1995–2007 (v tis.)……….66
77
13 Použité zkratky ZP
–
zdravotní postižení
OZP
–
osoby zdrav. postižené
ZPS
–
osoby se změněnou pracovní schopností
TZP
–
těžší zdravotní postižení
ZTP/P
–
zvlášť těžko postižení s potřebou průvodce
VVZ
–
všeobecný vyměřovací základ
PvN
–
podpora v nezaměstnanosti
APZ
–
aktivní politika zaměstnanosti
CHPM –
chráněné pracovní místo
CHPD
–
chráněná pracovní dílna
SPZ
–
státní politika zaměstnanosti
78
14 Přílohy Příloha č. 1: Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příloha č. 2: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění Příloha č. 3: Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků
79
