Bakalářská práce ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

Bakalářská práce ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soňa Tkadlčíková 2008/ 09

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

Děkuji JUDr. Janě Komendové, Ph.D, vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi napomohly ke zpracování této práce. Soňa Tkadlčíková

2

OBSAH: Úvod I. Vymezení základních pojmů Invalidita Definice osoby se zdravotním postižením (OZP) Plně invalidní osoba Částečně invalidní osoba Osoba zdravotně znevýhodněná II. Současná právní úprava upravující zaměstnávání OZP Postavení OZP podle Listiny základních práv a svobod Pracovněprávní vztahy OZP upravené zákoníkem práce Zákon o zaměstnanosti Další právní předpisy související s problematikou zaměstnávání OZP Vyhláška č. 518/2004 Sb. Zákon č. 586/1992 Sb. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb. Vyhláška č. 519/2004 Sb. Zákon č. 155/1995 Sb. Zákon č. 187/2006 Sb. Zákon č. 137/2006 Sb. III. Aktivní politika zaměstnanosti Nástroje na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Rekvalifikace Investiční pobídky Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Překlenovací příspěvek Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Cílené programy řešení nezaměstnanosti OZP Nezaměstnanost OZP

3

IV. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace Příprava k práci Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo Chráněná pracovní dílna Práva a povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávající OZP Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávající OZP Práva zaměstnavatelů zaměstnávající OZP Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP Podnikání osob se zdravotním postižením Závěr Resumé Prameny bakalářské práce

4

Úvod Tématem této bakalářské práce je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se o velmi aktuální téma, kterému by se měla věnovat zvýšená pozornost, protože osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako každý jiný člověk, tedy i právo na odpovídající pracovní uplatnění. Je pochopitelné, že oblasti zaměstnávání zdravotně postižených občanů je v současnosti ve všech ekonomicky vyspělých zemích, tedy i u nás, věnována zvýšená pozornost. Neboť vysoká společenská úroveň země se dá změřit různými způsoby, například tím, jak kvalitně, a s jakou péčí se stará o své slabé jedince, kteří se nedokáží postarat sami o sebe dostatečným způsobem. K této skupině lidí jednoznačně patří zdravotně postižení, kterým by stát měl pomoci k nalezení a zajištění plnohodnotného života. Práce je pro značnou část lidí především zdrojem obživy, ale kromě toho větší či menší měrou naplňuje další potřeby člověka, například potřebu úcty, respektu, uznání, potřebu seberealizace, pocitu prospěšnosti i úspěšnosti a také potřebu kolektivu. 1 Cítíme potřebu respektovat druhé a být respektováni, ale také potřebu sebeúcty. Chceme se cítit pozitivně oceněni a užiteční, chceme vynikat ve své profesi a svých zájmech. Případné neúspěchy v této oblasti se projevují komplexy méněcennosti a nízkou sebeúctou. Lidé zdravotně postižení, kteří trpí sníženým sebevědomím potřebují neustálé uznání

od svého okolí, a v případě, že se jim

nedostává dostatečných projevů respektu, jsou schopni až „sociálního vydírání“. Člověk, který se cítí sebevědomý a schopný nevyžaduje uznání od ostatních. Závažnosti problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením se dříve věnovala spíše malá pozornost, a to i přes to, že podle statistik každý desátý obyvatel naší planety trpí různou mírou zdravotního postižení. Tento podíl se vlivem civilizačních chorob a zrychlenému, a tedy stresujícímu způsobu života neustále zvyšuje. Tato početná skupina obyvatel je přímo předurčena k tomu, aby ve společnosti, která se orientuje především na pracovní výkon a zisk měla velmi obtížné postavení na pracovním trhu. Podle odhadů ČSÚ žije v současné době v České republice více než jeden milion osob se zdravotním postižením, kteří tvoří 9,87 % celé populace. Velkým přínosem k získání vhodného pracovního uplatnění je i úroveň vzdělání, u osob 1

Maslowova teorie hierarchie potřeb

5

se zdravotním postižením je vzdělání v porovnání s celkovou populací České republiky nižší. Ve skupině zdravotně postižených starších 15 let výrazně převládá počet osob se základním vzděláním. Mezi nejčastější typy zdravotního postižení patří choroby vnitřních orgánů, následovány nemocemi pohybového ústrojí. Oba uvedené typy handicapu se vyskytují u nadpoloviční většiny osob se zdravotním postižením.2 Cílem je umístit do pracovního procesu všechny zdravotně postižené s ohledem na jejich zdravotní postižení. Jistě, tato myšlenka se shledává se všeobecným souhlasem, ale ve skutečném životě naráží na nejrůznější překážky. Tento problém se začleněním všech osob se zdravotním postižením do aktivního sociálního a ekonomického života se doposud nepodařilo úspěšně vyřešit žádnému ekonomicky a sociálně vyspělému státu, a to ani v době hospodářského blahobytu. Jeden z nejdůležitějších problémů osob se zdravotním postižením je jejich plnohodnotné a dlouhodobé zařazení do pracovního procesu. V souvislosti s tím je třeba podtrhnout, že zaměstnání osob zdravotně postižených není jen zdrojem jejich obživy, ale pro většinu z nich prostředkem seberealizace se zřejmým sociálně rehabilitačním účinkem. Zaměstnávání člověka se zdravotním postižením může pozvednout prestiž firmě. Sociální či společenská odpovědnost firem se totiž stává vizitkou vyspělosti daného podniku. Tato forma společensky odpovědného chování bývá v určitém prostředí velmi oceňována a koncept sociální odpovědnosti tak přispívá ke známosti firmy, značky nebo produktu a zlepšuje tak celkový dojem firmy na veřejnost. Lidé již nevnímají podniky pouze jako producenty výrobků a služeb, jejichž cílem by měla být pouze maximalizace zisku. Pokud má být firma v dnešním světě dlouhodobě a trvale úspěšná, měla by naplnit očekávání svého okolí, zkrátka chovat se sociálně odpovědně.3 Na rostoucí podíl zdravotně postižených osob z celkového počtu osob v produktivním věku reaguje i současná sociální politika ČR. Nástroje, kterými je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména rekvalifikace zdravotně postižených osob, zřizování chráněných pracovních míst a chráněných dílen pro osoby se zdravotním postižením, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvky na dopravu zaměstnanců se zdravotním postižením, příspěvky na zapracování, a další. 2 3

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 Hrdá, J. a kol., Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. JÚŠ, 2007, s. 18

6

Česká republika formou finančních dotací a daňových úlev podporuje zaměstnavatele, kteří v zaměstnaneckém poměru zaměstnávají padesát a více procent pracovníku se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, neboť je žádoucí, aby tyto osoby byly, pokud je to možné, plně zapojovány do života společnosti. První část této bakalářské práce se věnuje vymezení základních pojmů, jako je invalidita, osoba zdravotně znevýhodněná, plně invalidní a částečně invalidní osoba, rozdíl mezi částečnou a plnou invaliditou, změny v posuzování zdravotního stavu od 1. 7. 2009 a od 1. 1. 2010 a definice osoby se zdravotním postižením. Druhá část je věnována současné právní úpravě upravující zaměstnávání osob zdravotně postižených, a to zejména podle Listiny základních práv a svobod, zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a dalších právních předpisů, které souvisejí s problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ve třetí části nazvané aktivní politika zaměstnanosti jsou podrobně rozebírány nástroje na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílené programy řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením a statistika nezaměstnanosti u těchto osob. Čtvrtá část je věnována přímo praktické problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nejdříve je charakterizována pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením, chráněná dílna, chráněné pracovní místo. Dále jsou charakterizovány zvláštní pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, práva a povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávající tyto osoby a motivování zaměstnavatelů k vyššímu počtu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

7

I.

1.1

Vymezení základních pojmů

Invalidita

Invalidita je významná sociální událost, definována jako dlouhodobá ztráta, nebo snížení pracovní schopnosti. Zpravidla může vzniknout v důsledku vážného úrazu či onemocnění. „Invaliditou lze rozumět sociální stav občana, který vyjadřuje míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“4 Podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů, která byla ratifikována Československou socialistickou republikou, vstoupila v platnost 21. února 1986, je součástí vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 72/1985 se v části I. vymezuje pojem invalidita takto: „Výraz invalida označuje každou osobu, jejíž vyhlídky naleznout a zachovat si vhodné zaměstnání a dosahovat v něm postupu jsou podstatně sníženy v důsledku náležitě ověřeného tělesného nebo duševního postižení.“ V historii byla invalidita chápána jako stav, který si zaslouží podporu od ostatních, například od svépomocných sdružení, pojišťovacích systémů, chudinských zákonů, charity a jiných způsobů státního opatření. Úmyslem těchto opatření bylo zabránit chudobě a sociálního vyloučení zdravotně postižených. Pro invaliditu je typické dlouhodobé, nebo trvalé narušení zdravotního stavu. Dočasné poruchy zdraví uspokojuje instituce dočasné pracovní neschopnosti podle předpisů o nemocenském pojištění.5 Podle rozsahu porušení zdravotního stavu rozeznává současná právní úprava důchodového pojištění plnou invaliditu a částečnou invaliditu. Plná a částečná invalidita je definována v ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle zákona č. 306/2008 Sb. s účinností od 1. ledna 2010 bude zaveden jednotný pojem invalidity spolu s jedním invalidním důchodem, jehož výše však bude záviset na zjištěném stupni invalidity. Přitom invalidita se bude vymezovat jen 4 5

Ryba, J. a kol.: Zákon o důchodovém pojištění a předpisy související. Praha: Orac, 1995, s. 48. § 23 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

8

ve vztahu k poklesu pracovní schopnosti a bude zahrnovat celkem tři stupně invalidity. Invalidita prvního stupně nastane,

jestliže

pracovní

schopnost

pojištěnce poklesne nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %. Pokud pracovní schopnost poklesne nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % jedná se o invaliditu druhého stupně a o invaliditu třetího stupně půjde, pokud pracovní schopnost poklesne nejméně o 70 %.

Tyto změny by měly přispět k modernizaci a ke zpřesnění posudkového procesu formou konkrétních posudkových zásad a hledisek a ve svých důsledcích ovlivnit další vývoj invalidizace, nákladů na invalidní důchody a počty ekonomicky aktivních osob při zachování osvědčených principů stávajícího systému posuzování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, který zavedl do posudkové činnosti v základním důchodovém pojištění princip funkčního přístupu k hodnocení zdravotního stavu a hodnocení jednotlivých druhů zdravotních postižení a jejich funkčních důsledků.6

1.2

Definice osoby se zdravotním postižením Neplatný právní předpis, zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů v § 21 používal pojem „občan se změněnou pracovní schopností“, tento pojem nepřesně vystihoval osoby se zdravotním postižením, proto byl překonán, a to mimo jiné i z důvodů neslučitelnosti terminologie s pojmy používanými v EU.7 Nová úprava precizněji vymezuje okruh fyzických osob, kterým je poskytována zvýšená péče na trhu práce. Pokud budou tyto osoby vykovávat práci vhodnou z hlediska jejich zdravotního handicapu, nemusí mít změněné pracovní schopnosti než osoby zdravé. Zdravotní postižení je anomálie zdravotního stavu jedince, která ho omezuje v

určitém

konání.

o zaměstnanosti,

8

Podle

důvodové

zprávy

k vládnímu

návrhu

zákona

zohlednění zdravotního postižení jako funkční poruchy

zdravotního stavu odpovídá mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům, stejně jako hlavní zásada, že fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče. Definice 6

Hejkal, L. Zákon o důchodovém pojištění ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem, Poradce 2009, s. 61 7 Zároveň jsou respektovány závazky a dohody našeho státu vůči MOP (úmluva č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů), WHO a EU z hlediska zvýšené pomoci osobám se zdravotním postižením při jejich integraci do pracovního a veřejného života. 8 vyhlášený pod č. 435/2004 Sb.

9

a úprava pro oblast zaměstnanosti je obsažena v zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ochranu v pracovněprávních vztazích zakotvuje zákoník práce. V zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti jsou v § 67 definovány osoby se zdravotním postižením. Těmto fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení prostřednictvím svých posudkových lékařů uznány plně invalidními, nebo částečně invalidními, nebo rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými. Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být, nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. K uznání za občana se zdravotním postižením musí občan splňovat dvě základní podmínky, a to nepříznivý zdravotní stav, který musí být dlouhodobý, tzn. takové povahy, že podle poznatků lékařské vědy potrvá alespoň jeden rok. Druhým důvodem je, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy pro pracovní uplatnění. Důvod k přiznání statutu zdravotně postižené osoby je charakterizován jako obecné srovnání možnosti pracovního uplatnění zdravého občana stejného věku a pohlaví a občana s dlouhodobě nepříznivým stavem bez ohledu na dosavadní zaměstnání nebo na dosažený stupeň kvalifikace.9 Vazbou na plnou a částečnou invaliditu se respektuje společensky uznaná tíže zdravotního postižení a její nesporný dopad na výdělečnou schopnost a z toho vyplývající následné podpory na trhu práce. Zvýšená podpora bude poskytována rovněž fyzickým osobám, které jejich zdravotní stav znevýhodňuje na trhu práce.10

9

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2009, s. 167 10 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o zaměstnanosti vyhlášená pod č. 435/2004 Sb.

10

1.2.1 Plně invalidní osoba

Osoba je plně invalidní podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %. S účinností zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, musí od 1. ledna 2010 tento pokles její schopnosti soustavné výdělečné činnosti být alespoň o 70 %. Osoba je dále plně invalidní, pokud její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ji značně ztěžuje obecné životní podmínky. Tato osoba je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u těchto osob se vychází z jejího zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z její schopnosti vykonávat práci odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonávala před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, jestli, a jakým způsobem je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a jaká je schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek stanoví příloha č. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Musí být splněna příčinná souvislost mezi dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti. O tom, zda jde o občana plně invalidního rozhoduje místně příslušná posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení a tuto skutečnost dokládá plně invalidní fyzická osoba tímto potvrzením, nebo rozhodnutím. Plně invalidní osoba je podle § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů osobou s těžším zdravotním postižením. K uznání těžšího zdravotního postižení již tato osoba nemusí mít žádné další rozhodnutí, nebo potvrzení. Skutečnost, že je osobou plně invalidní, osvědčuje rozhodnutím orgánu

11

sociálního zabezpečení.

11

Nejčastěji půjde o „Rozhodnutí o přiznání plného

invalidního důchodu“, protože tyto důchody mohou být přiznány a vypláceny jedině takové osobě, která byla posouzena jako plně invalidní. Existují však i případy, kdy osoba posouzená jako plně invalidní nesplňuje podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu. 12 Zde potom postačí potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že tato osoba byla posouzena jako plně invalidní.13

1.2.2 Částečně invalidní osoba

Smyslem částečného invalidního důchodu je zajistit částečnou náhradu ušlých příjmů z důvodu dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu. Občan je částečně invalidní14 podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.15 Osoba je částečně invalidní též tehdy, jestliže její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví příloha č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování, zda je občan částečně invalidní se hodnotí zbývající výdělečná schopnost občana. Při hodnocení zbývající výdělečné schopnosti není měřítkem dosahovaný výdělek, ale hlavní důraz se klade na komplexní posouzení zbývajících objektivně existujících tělesných a duševních schopností umožňujících další výdělečnou činnost.16 Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá částečně invalidní fyzická osoba potvrzením, nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.17 U osoby částečně invalidní je možno vycházet z rozhodnutí o přiznání 11

Červinka, T. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií. 3. vydání. Olomouc : Anag, 2007, s. 19 12 např. nesplňuje potřebnou dobu pojištění § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů 13 Židoňová, J. Průvodce zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Praha : BMSS-START, 2005, s. 7 14 Od 1. ledna 2010 podle zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, půjde o invaliditu prvního nebo druhého stupně 15 S účinností od 1. ledna 2010 nejméně o 35 % 16 Jouza, L., Zaměstnávání zdravotně postižených osob. Český Těšín: Poradce, 2005, s. 161 17 toto rozhodnutí vydává posudková komise okresní správy sociálního zabezpečení

12

částečného invalidního důchodu, protože tyto důchody mohou být přiznány a vypláceny jedině takové osobě, která byla posouzena jako částečně invalidní. Pokud osoba která je posouzená jako částečně invalidní nesplňuje podmínky pro přiznání částečného invalidního důchodu,18 postačí k uznání za osobu zdravotně postiženou potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že tato osoba byla posouzena jako částečně invalidní.19

1.2.3

Osoba zdravotně znevýhodněná Za zdravotně znevýhodněnou osobu 20 se považuje fyzická osoba, která

splňuje tři podmínky. Musí mít dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a má podstatně omezenou schopnost využít dosavadní kvalifikaci, nebo novou kvalifikaci získat. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti. Tím je omezena jeho schopnost pracovního uplatnění. Zohlednění zdravotního postižení jako funkční poruchy zdravotního stavu odpovídá mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům, stejně jako hlavní zásada, že fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče21. Postavení osoby zdravotně znevýhodněné získá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. K získání rozhodnutí je nezbytné na místně příslušném úřadu práce podat žádost o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Úřad práce ve správním řízení rozhodne o tom, zda jde o osobu se zdravotním znevýhodněním. Posudek o zdravotním stavu vydávají posudkoví lékaři úřadů práce, a ten slouží jako podklad pro rozhodnutí úřadu práce.

18

např. nesplňuje potřebnou dobu pojištění § 44 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů 19 Židoňová, J. Průvodce zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Praha : BMSS-START, 2005, s. 7 20 § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 21 Jouza, L., Zaměstnávání zdravotně postižených osob. Český Těšín: Poradce, 2005, s. 158

13

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, která byla rozhodnutím úřadu práce uznána osobou zdravotně znevýhodněnou dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. Podle zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti, se fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány jako osoby zdravotně znevýhodněné považují za osoby zdravotně postižené. Tato rozhodnutí jsou platné po dobu platnosti rozhodnutí, maximálně však po dobu tří let od nabytí účinnosti zákona, tedy do 30. června 2009.

14

II.

Současná právní úprava upravující zaměstnávání OZP

V civilizovaném světě je věnována zdravotně postiženým občanům velká pozornost a je vyvíjena snaha o využití jejich zachované pracovní schopnosti co nejlépe. Mezinárodně je určité minimum potřebné péče při rozvoji pracovního potenciálu zdravotně postižených zakotveno v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnání lidí se zdravotním postižením z 30. 6. 1983, kterou ratifikovalo 80 zemí. Z této úmluvy, ke které se náš stát také přihlásil a která byla publikována pod č. 72/1985 Sb., vychází právní úprava v České republice22. 13. prosince 2006 přijala Organizace spojených národů Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Jedná o mezinárodní dohodu o lidských právech, která chrání práva zdravotně postižených lidí. Stanovuje, co se za diskriminaci na základě zdravotního postižení považuje, a na základě které se mohou zdravotně postižení domáhat rovného zacházení v oblasti lidských práv. Evropská sociální charta vstoupila v platnost 26. února 1965, v článku 15 se zabývá

právem tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu

k výkonu povolání, a začleněním těchto osob do pracovního procesu: „Přijmout odpovídající opatření k poskytnutí možnosti odborné přípravy pro výkon povolání, včetně zapojení specializovaných veřejných nebo soukromých institucí, je-li to nutné. Přijmout vhodná opatření k umístění zdravotně postižených osob do zaměstnání, zejména pomocí specializovaných zprostředkovatelen práce, zařízení pro chráněná zaměstnání a vhodnými způsoby stimulace zaměstnavatelů k přijetí zdravotně postižených osob do zaměstnání.“ Rada v doporučení 86/379/EHS ze dne 24. července 1986 o zaměstnávání zdravotně postižených osob ve Společenství stanovila orientační rámec, který vyjmenovává příklady pozitivních akcí na podporu zaměstnávání a vzdělávání zdravotně postižených osob, a v usnesení ze dne 17. června 1999 o rovných možnostech zaměstnání pro zdravotně postižené osoby zdůraznila význam věnování

22

Steinichová, L. Zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Praha : Pragoeduca, 2001, s. 7

15

zvláštní pozornosti zejména přijímání, udržování v zaměstnání, vzdělávání a celoživotnímu učení zdravotně postižených osob.23 Práva zdravotně postižených přiznává i Listina základních práv EU. V článku 26 se jim přiznává „právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.“ Problematikou zaměstnávání osob zdravotně postižených se v České republice zabývá celá řada právních předpisů, jejich úkolem je vytváření a zlepšování situace zdravotně postižených na pracovním trhu.

2.1

Postavení osob zdravotně postižených podle Listiny základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, vychází z nedotknutelnosti a univerzálního charakteru přirozených lidských práv. V souladu s tímto pojetím stát lidská práva pouze uznává, prohlašuje a potvrzuje jejich nezcizitelnost a nezrušitelnost.24 Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Podle článku 3 odst. 1 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (Listina) se základní práva zaručují všem bez rozdílu, tedy i osobám zdravotně postiženým. Obecné ustanovení o právu na práci a svobodnou volbu povoláni mají všichni lidé, tedy i zdravotně postižení, toto právo je citováno v Listině v článku 26: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ 23

Směrnice rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. 24 Vysokajová, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha : Karolinum, 2000, s. 75

16

Se specifickými ustanoveními týkajícími se občanů se zdravotním postižením se setkáme ve čtvrté hlavě Listiny, věnované hospodářským, sociálním a kulturním právům.25 Přímo o osobách se zdravotním postižením hovoří článek 29, který uvádí, že tyto osoby mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Dále že mají právo na zvláštní ochranu v pracovněprávních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Tato práva jsou konkretizována v zákoně, především v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti.

2.2

Pracovněprávní vztahy osob se zdravotním postižením upravené zákoníkem práce Zákoník práce 26 obecně upravuje pracovněprávní vztahy zaměstnavatelů a

zaměstnanců, podmínky pracovních smluv, výpovědní důvody, lhůty, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podle § 16 je povinností zaměstnavatele zabezpečovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud se jedná o jejich pracovní podmínky. Rovné zacházení má být uplatňováno v pracovněprávních vztazích tak, že případy, které jsou typově naprosto totožné, mají být posuzovány podle stejných zásad a bez rozlišování účastníků. Jestliže je však pro odchylnou úpravu dán věcný důvod, nemůže být taková úprava považována za diskriminující. Rovné zacházení se všemi zaměstnanci, které jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat, se vztahuje na jejich pracovní podmínky, včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Rovným zacházením se rozumí především zákaz diskriminace a týká se všech pracovněprávních vztahů od jejich vzniku až po skončení a v souvislosti s ustanovením § 13 odst. 2 písm. b) i jednání předcházejících vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním

25

Krhutová, L., Michalík, J. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005, s. 47 26 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

17

vztahem. Takové informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob27. Povinnost

zaměstnavatelů

zabezpečovat

rovné

zacházení

se

všemi

zaměstnanci, pokud se jedná o jejich pracovní podmínky a zejména při odměňování za práci, znamená, že zaměstnancům, kteří provádějí totožnou činnost nebo shodného významu, náleží stejný plat, mzda, nebo odměna bez ohledu na jejich zdravotní stav. Pracovní podmínky zdravotně postižených osob jsou blíže rozebrány v § 103 odst. 5, kde se zaměstnavateli ukládá povinnost vůči zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními úpravu pracovišť a zlepšovat pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, zřizovat chráněná pracovní místa a dílny, provádět zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Zákon v § 103 odst. 1 stanoví klíčovou povinnost zaměstnavatele nepřipustit, aby konkrétní zaměstnanec konal práci, která neodpovídá jeho schopnostem.28 Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením je v zákoníku práce věnováno ustanovení § 237, podle kterého se povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštním právním předpisem, kterým je § 67 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 287 odst. 2 písm. f) je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců. Práci odlišného druhu, než kterou má zaměstnanec sjednánu v pracovní smlouvě je povinen vykonávat jen výjimečně, a to pouze v případech stanovených zákonem. Jedním z těchto případů je podle § 41 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce povinnost zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci, pokud by pozbyl

27

Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem. Praha : Aspi, 2007, s. 41 Jakubka, J., Jouza, L., Salašová, M. Zákoník práce s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2009, s. 140 28

18

vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilost vykonávat dále dosavadní práci. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.29 Zaměstnavatel je povinen při převedení na jinou práci přihlížet k tomu, aby práce byla pro něho vhodná se zřetelem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci, přitom vychází z údajů, které má zaměstnavatel o svém zaměstnanci k dispozici. Dobu a důvody převedení je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem. Platný zákoník práce nepřevzal od svého předchůdce

30

povinnost

zaměstnavatele nabídnout, případně zajistit při výpovědi, kterou dal zaměstnavatel osobě se zdravotním postižením, nové pracovní místo. Při zrušení pracovního poměru není ani nutný předchozí souhlas úřadu práce. Povinnost zaměstnavatele je, podle § 48 odst. 5, písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením.

2.3

Zákon o zaměstnanosti

1. října 2004 nabyl účinnost zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jeho úkolem bylo spojit do jedné komplexní právní normy zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Ale nejen to, jeho hlavním záměrem bylo změnit tehdejší právní úpravu, od které si převzal prospěšné a fungující právní předpisy o zaměstnanosti, upřesnil je, a dopracoval je tak, aby byla kompatibilní s právem Evropské unie. Jedná se o základní normu, která komplexně upravuje problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce. Definuje osoby se zdravotním postižením, dává možnost úřadu práce požádat o posouzení zdravotního stavu fyzických osob pro účely zaměstnanosti, nebo o vypracování posudku o zdravotním stavu osoby žádající o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné určené zdravotnické zařízení. Povinností této fyzické osoby je podrobit se vyšetření zdravotního stavu.

29 30

§ 41odst. 3 Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

19

Upravuje práva a povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zejména plnění povinného podílu zaměstnávat osoby zdravotně postižené, problematiku chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst pro osoby zdravotně postižené. Zákon se dále zabývá nástroji státní politiky zaměstnanosti, definuje jednotlivé cíle a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které přispívají k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu uchazeče se zdravotním postižením o zaměstnání. V § 2 odst. 2 se deklaruje účast státu na zabezpečení práva na zaměstnání. Vedle státu je podstatné, aby se na tvorbě a realizaci politiky zaměstnanosti podílely i další složky trhu práce. Jsou to na straně nabídky pracovní síly zaměstnanci a na straně poptávky zaměstnavatelé. Garantovaná je i spolupráce se sdruženími osob se zdravotním postižením, s

krajskými a obecními úřady a profesními

organizacemi.31 Zákon o zaměstnanosti v § 33 odst. 1 vyjmenovává skupiny fyzických osob, kterým má být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě, nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Současná podnikatelská praxe potvrzuje menší zájem o zaměstnávání určitých skupin zaměstnanců. Potíže mají především ti, kteří nemohou plně pracovat s ohledem na zdravotní stav, jsou to zejména občané se zdravotním postižením, kterým je třeba z nejrůznějších důvodů věnovat zvýšenou péči.32 Část třetí zákona o zaměstnanosti je celá věnována problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením: –

§ 67 obsahuje definici osoby se zdravotním postižením

–

§ 68 vyjadřuje povinnosti úřadů práce vést evidenci osob se zdravotním postižením a podle § 79 spolupracovat se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají, nebo v budoucnosti budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

–

§ 69 až 74 je věnován pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci osob se zdravotním postižením

31 32

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2004, s. 18 Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2009, s. 145

20

–

§ 75 až 77 charakterizuje chráněné pracovní místo a chráněnou pracovní dílnu

– poskytování příspěvku zaměstnavatelům na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je popsáno v § 78 –

§ 80 až 83 zahrnuje povinnosti zaměstnavatele vést evidenci osob zdravotně postižených,

evidenci vhodných pracovních míst pro tyto osoby a

pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 25 zaměstnanců povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením –

§ 84 zakládá povinnost součinnosti správních úřadů při zjišťování a zajišťování plnění povinného podílu zaměstnavatelů, neboť úřady práce většinou nemají nezbytné údaje o skutečném počtu zaměstnanců.

Část pátá se věnuje aktivní politice zaměstnanosti, opatřeních ke snížení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, a jednotlivým druhům nástrojů pro řešení snížení nezaměstnanosti. Ustanovení § 139 a 140 definují, které jednání se považuje za přestupek nebo správní delikt a stanoví peněžité sankce za nedodržení povinností zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Správním přestupkem nebo deliktem je podle tohoto zákona nevedení evidence zaměstnaných osob se zdravotním postižením, nebo nevedení evidence pracovních míst pro tyto osoby vyhrazené, neplnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81, nebo porušení zákazu diskriminace.

2.4

Další právní předpisy související s problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením

2.4.1 Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb. se zabývá prováděním zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Stanoví v části první individuální plán pracovní rehabilitace, druhy nákladů hrazených úřadem práce a způsob jejich úhrady. Ve druhé části charakterizuje chráněné pracovní místo a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, druhy provozních nákladů chráněného

21

pracovního místa a chráněné pracovní dílny, druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné a způsob poskytování příspěvku. Způsobu výpočtu průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením se věnuje část třetí. V části čtvrté se zabývá způsobem výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a způsobu výpočtu plnění povinného podílu. Charakteristika poradenských činností, formy poradenství a druhy nákladů hrazených úřadem práce je popsána v páté části. Část šestá se věnuje příspěvkům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

2.4.2 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Skutečnost, že je občan zdravotně postižený zohledňují i předpisy o daních. Podle § 35 odst. 1 se poplatníkům, fyzickým a právnickým osobám, snižuje daň z příjmů za zdaňovací období o: •

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, 33 s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, pokud je výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu34 těchto zaměstnanců desetinné číslo,

•

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením35 a poměrnou část z této částky,

•

polovinu daně u poplatníků právnických osob, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Podle § 39 písm. c) může Ministerstvo financí snížit daň až na polovinu pro poplatníky fyzické osoby včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a právnické osoby, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného

33

§ 67 odst. 2 a 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 35 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 35 § 67 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 34

22

počtu zaměstnanců, popřípadě může poskytováním těchto úlev pověřit správce daně.36 Fyzické osoby, které pobírají částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, nebo kterým zanikl nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu si mohou uplatnit daňovou slevu ve výši 2 520 Kč za kalendářní rok. 37 Tuto slevu může uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Podle § 35ba d) zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů si fyzické osoby, které pobírají plný invalidní důchod, nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo kterým zanikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu, nebo je poplatník38 daně podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, si mohou uplatnit daňovou slevu ve výši 5 040 Kč za kalendářní rok. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vdovský nebo vdovecký důchod, na který má plně invalidní vdova nebo vdovec nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. 39 Tuto slevu může uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Fyzické osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP/P40 mohou uplatnit daňovou slevu ve výši 16 140 Kč za kalendářní rok.41 Tuto slevu může uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Tato sleva se uplatní i v případě, že držitel průkazu ZTP/P nepobírá invalidní důchod, pokud však pobírá ještě invalidní důchod ať částečný či plný, může zároveň uplatnit i výše uvedené daňové slevy. 36

Sedláková E., Martincová D., Zákon o daních z příjmů ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2009, s. 279 37 § 35ba c) Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 38 § 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 39 Sedláková E., Martincová D., Zákon o daních z příjmů ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2009, s. 287 40 příloha č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb. 41 § 35ba e) Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

23

2.4.3 Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek Toto nařízení vlády stanoví výši hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení.

2.4.4 Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců stanoví formy rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a stanoví náklady rekvalifikace. Z této vyhlášky vychází i provádění rekvalifikace osob se zdravotním postižením.

2.4.5 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Z důchodového pojištění se poskytují dva druhy invalidních důchodů, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod. Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Osoba plně invalidní má nárok na plný invalidní důchod, pokud byla důchodově pojištěna a stala se podle § 38 plně invalidní a získala potřebnou dobu pojištění, nebo se stala plně invalidní následkem pracovního úrazu. Pracovním úrazem se rozumí úraz, který utrpěla osoba účastna důchodového pojištění při činnosti zakládající účast na pojištění, a který se za pracovní, nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku plné invalidity následkem tohoto úrazu. Podle § 39 je osobou plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti

24

nejméně o 66 %, nebo je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází z jejího zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z její schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonávala předtím, než k takovému poklesu došlo. Dále se přihlíží k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem, přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. Osoba částečně invalidní má nárok na částečný invalidní důchod, pokud byla důchodově pojištěna, a podle § 43 se stala částečně invalidní a získala potřebnou dobu pojištění, nebo se stala částečně invalidní následkem pracovního úrazu. Pracovním úrazem se rozumí úraz, který utrpěla osoba účastna důchodového pojištění při činnosti zakládající účast na pojištění, a který se za pracovní, nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku částečné invalidity následkem tohoto úrazu. Podle § 44 je osoba částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo jestliže její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

2.4.6 Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění

Nárok na nemocenské má fyzická osoba, která je účastna nemocenského pojištění a která byla uznána dočasně práce neschopná,42 nebo které byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu 43 a pokud trvá dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

42

Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, který pro poruchu zdraví neumožňuje osobě, která je účastna nemocenského pojištění vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. Dočasnou pracovní neschopnost, posuzuje ošetřující lékař. 43 Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25

Nemocenské se podle § 28 odst. 1 poživateli plného invalidního důchodu vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Podle § 40 odst. 3 se ošetřovné poživateli plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování nebo péče o dítě.44 Podle § 40 odst. 3 se ošetřovné poživateli plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

2.4.7 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

Podle § 101 tohoto zákona může dojít ke zvýhodnění dodavatelů soutěžících o veřejnou zakázku, kteří provozují chráněnou pracovní dílnu, nebo pobírají příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, na jehož základě dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců dodavatele.45 Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením, nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením. V případě chráněné pracovní dílny předloží dodavatel v nabídce potvrzení úřadu práce. Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, musí být nabídková cena tohoto dodavatele hodnocena jako nejnižší, nepřekročí-li nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 15 %.

44

V § 39 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů je přesně vymezen okruh osob a vyjmenovány podmínky, za kterých vznikne ošetřovné. 45 Podkapitola 4.4.3

26

Tyto skutečnosti musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců.

27

III.

Aktivní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně

možné

úrovně

zaměstnanosti.

Aktivní

politiku

zaměstnanosti

zabezpečuje ministerstvo a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

3.1

Nástroje na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Právní řád České republiky poskytuje dostatečně široký sortiment nástrojů na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které mají motivační charakter a jsou spojeny s ekonomickým přínosem. Jsou dostupné jak pro malé tak velké zaměstnavatele a pokrývají jak oblast věcných, tak osobních nákladů. Pokud právní předpisy ukládají nějakou povinnost, dávají zaměstnavateli právo volby formy jejího splnění a obsahují současně i ekonomickou kompenzaci při některých formách plnění.46 Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: •

rekvalifikace

•

investiční pobídky

•

veřejně prospěšné práce

•

společensky účelná pracovní místa

•

překlenovací příspěvek

•

příspěvek na dopravu zaměstnanců

•

příspěvek na zapracování

•

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je rovněž poradenství, které provádějí, nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

46

Analýza realizace principu rovných příležitostí pro zdravotně postižené. Národní rada pro zdravotně postižené, 2007

28

Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností. Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny identifikační údaje účastníků dohody, obsah a rozsah poradenské činnosti, místo a způsob provedení poradenské činnosti, termín provedení poradenské činnosti, náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení a ujednání o vypovězení dohody. Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, která v § 21 stanoví charakteristiku poradenských činností, v § 22 upravuje formy poradenství a v § 23 vyjmenovává druhy nákladů hrazených úřadem práce, které se považují za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím.47 Toto ustanovení blíže určuje další součásti aktivní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je nalézt fyzickým osobám vhodné zaměstnání, a to včetně osob se zdravotním postižením. Pro volbu zaměstnávání a rekvalifikace je třeba co nejlépe rozpoznat jejich schopnosti a možnosti a sladit jejich osobní předpoklady s nabídkou na trhu práce.

K tomuto

slouží

poradenství,

které

provádějí

úřady

práce

svými

kvalifikovanými zaměstnanci, popřípadě za pomoci jiných specializovaných subjektů, a hradí náklady s touto činností spojené.48 V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. Trh práce se vyvíjí a je zapotřebí nových nástrojů k podpoře zaměstnávání, některé projekty je vhodné nejprve odzkoušet, a pokud se osvědčí, je vhodné je následně promítnout do právní úpravy.49

47

Bičáková, O. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2007, s. 58 Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2004, s. 92 49 např. příspěvek na dopravu 48

29

Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. 50 Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Nezbytností je umožnit využívání prostředků z evropských fondů ke zvyšování zaměstnanosti. Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí třetí a páté zákona o zaměstnanosti nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky nelze ani poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím.

3.1.1 Rekvalifikace

Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Dohoda o rekvalifikaci musí být uzavřena písemně a musí v ní být přesně uvedeny údaje uvedené v odst. 2 § 109 zákona o zaměstnanosti.

50

Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

30

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod, mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy či platu, náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

3.1.2

Investiční pobídky

Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,

51

hmotně podporuje vytváření nových

pracovních míst nebo rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem.

Školení může být zajišťováno

i zaměstnavatelem. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje ministerstvo. Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, a o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců musí obsahovat přesně stanovené údaje.52 Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí. Žadatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu svůj záměr, např. na pořízení nového výrobního závodu, rekonstrukci, modernizaci a rozšíření stávajícího, a na zavedení nové výroby. Dostane-li žadatel od Ministerstva průmyslu a obchodu příslib, sjedná s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě podmínky pro vytvoření nových

51

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. 52 Odst. 6 § 111 zákona o zaměstnanosti

31

pracovních míst a na rekvalifikaci.53 Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.54 Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.

3.1.3

Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů.

3.1.4

Společensky účelná pracovní místa

Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která 53

Červinka, T. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií. 3. vydání. Olomouc : Anag, 2007, s. 59 54 Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

32

zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Pokud má být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku. Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy. Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením, kterému je poskytována zvýšená péče při hledání zaměstnání, může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

3.1.5

Překlenovací příspěvek

Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa.

33

O poskytnutí příspěvku lze na úřadu práce požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa. Po podání písemné žádosti na místně příslušném úřadu práce osobou samostatně výdělečně činnou je příspěvek poskytován nejdéle po dobu tří měsíců. K žádosti o poskytnutí překlenovacího příspěvku je třeba doložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Schvalování žádosti není vedeno v režimu správního řízení, proti nepřiznání příspěvku není možné uplatnit žádný opravný prostředek. Sankce nejsou uplatňovány. V případě nedodržení předepsaných povinností a nedoložení požadovaných podkladů není možné příspěvek poskytnout. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná ukončí svou činnost do tří měsíců, vrací poměrnou část překlenovacího příspěvku. Při ukončení samostatně výdělečné činnosti později se překlenovací příspěvek nevrací. Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

3.1.6 Příspěvek na dopravu zaměstnanců

Příspěvek

na

dopravu

zaměstnanců

může

úřad

práce

poskytnout

zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, z které vyplývá, že zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením55 do zaměstnání a ze zaměstnání, a kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky. Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů. Příspěvek se poskytuje

55

§ 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

34

měsíčně, nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vynaložených nákladů na dopravu. Žádost o příspěvek na dopravu zaměstnanců podává zaměstnavatel místně příslušnému úřadu práce písemně na formuláři, který lze získat na úřadu práce. K žádosti o poskytnutí příspěvku na dopravu zaměstnanců je třeba doložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek, doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu, cenovou kalkulaci firmy zajišťující dopravu za měsíc, rozvržení pracovní doby, trasu dopravy a termíny. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, které jsou potřebné k posouzení žádosti. Úřadu práce přísluší právo kontroly plnění závazků plynoucí z dohod včetně kontroly využití poskytnutých finančních prostředků.

3.1.7 Příspěvek na zapracování Na základě písemné dohody může úřad práce přispět zaměstnavateli, který do pracovního poměru přijme fyzickou osobu se zdravotním postižením. Tento příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a může činit maximálně polovinu minimální mzdy na jednu zapracující se osobu se zdravotním postižením. V současné době je podle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.56 stanovena minimální mzda osm tisíc Kč za měsíc. Tento příspěvek je dále možno využít při přijímání do pracovního poměru těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, dále fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby starší 50 let věku, nebo které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců a fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc.57

56

o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí 57 § 33 písm. g) zákona o zaměstnanosti

35

3.1.8

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.58 Žádost o příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program podává zaměstnavatel písemně místně příslušnému úřadu práce na předepsaném formuláři. K žádosti o poskytnutí příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program je třeba doložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, potvrzení o tom, že zaměstnavatel nemá daňové a pojistné nedoplatky a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

3.2

Cílené programy řešení nezaměstnanosti osob zdravotně postižených

Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou upraveny v hlavě páté, v § 120 zákona o zaměstnanosti. Pro řešení určitých specifických situací je žádoucí mít zákonnou možnost operativního postupu. V případech, kdy se situaci na trhu práce nedaří zvládnout ostatními nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, nebo kdy je vhodné spolupracovat i s dalšími subjekty při řešení problémů určitého regionu nebo vybrané skupiny osob, je nejvhodnějším nástrojem ucelený program, zahrnující všechny aspekty. Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství.

58

podle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, je stanovena minimální mzda 8 000 Kč za měsíc

36

Programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce. Součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky, programy obecního a krajského charakteru ministerstvo práce a sociálních věcí. Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. Stanoví se maximální výše příspěvku, který může být v rámci tohoto cíleného programu poskytnut. V rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.

3.3

Nezaměstnanost osob zdravotně postižených

Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením se i přes všechny snahy stále zvyšuje. Přes řadu již přijatých opatření k podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to jak v osobní stimulaci, tak v hmotné podpoře zájmu zaměstnavatelů, patří tato sociální skupina mezi nejohroženější na trhu práce. Přijatá opatření stále nepůsobí jako ucelený komplex, trvá malý zájem jak zaměstnavatelů, tak i samotných osob se zdravotním postižením, není dosud vhodné společenské klima.59 Z hlediska možností pracovního uplatnění zdravotně postižených je vždy prioritní získání zaměstnání na otevřeném trhu práce. Pouze v případech, kdy to není možné, protože takové zaměstnání by neodpovídalo specifickým potřebám těchto lidí, může být alternativou chráněné zaměstnávání.60

59

Kofroňová, O., Kotíková, J., Sirovátka, T., Winkler J. Problémy trhu práce a politiky zaměstnanost Souhrnná zpráva z výzkumné studie; 2003, s. 23 60 Vysokajová, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha : Karolinum, 2000, s. 85

37

Míra nezaměstnanosti u osob se zdravotním postižením dosahuje v současné

době téměř jedné pětiny z celkového počtu nezaměstnaných. Úřady práce ČR evidovaly k poslednímu lednu 2009 celkem 63 329 nezaměstnaných zdravotně postižených osob, k tomuto datu bylo 2 905 volných pracovních míst vhodných pro tyto osoby. Na jedno volné pracovní místo připadlo 21,8 osob se zdravotním postižením. Narůstající nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je způsobena nedostatkem vhodných pracovních míst a nezájmem zaměstnavatelů zaměstnávat tyto osoby. Najít vhodné pracovní uplatnění pro osobu se zdravotním postižením je velmi obtížný úkol. Zaměstnavatelé, kterým to nepřikazuje zákon odmítají zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, neboť mívají v průměru nižší pracovní výkon a vyšší absence v zaměstnání z důvodu nemoci. Dalším problémem bývá dost často nízká úroveň vzdělání, která dovoluje vykonávat jen práce manuální, které nejsou vhodné ze zdravotních důvodů pro tyto postižené osoby. Velkým handicapem se jeví špatná dostupnost veřejné dopravy, hlavně pro osoby z malých obcí a architektonické bariéry pro osoby těžce tělesně postižené.
Vývoj nezaměstnanosti zdravotně postižených od počátku roku 2002 do poloviny roku 2008 podle údajů úřadů práce ČR61 uchazeči se zdravotním postižením procentní míra nezaměstnanosti OZP z celkového počtu nezaměstnaných počet uchazečů OZP na jedno volné místo

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

66 900

71 800

74 700

66 907

71 300

65 200

63 500

13,0

13,2

13,8

13,0

15,5

17,4

19,1

38,3

45,2

48,3

52

28,8

16,3

14,1

Jak je z tabulky patrné, přijetím zákona č. 435/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1. října 2004, se projevilo na postupném snížení počtu uchazečů se zdravotním postižením připadající na jedno volné místo vhodné pro osoby zdravotně postižené. Procentuální počet však těchto osob z celkového počtu nezaměstnaných se neustále zvyšuje, a v současnosti dosahuje pětiny všech nezaměstnaných osob. Se současnou finanční krizí, a tím zvýšenou celkovou mírou nezaměstnanosti, se počet zdravotně postižených osob, které si budou hledat vhodné zaměstnání ještě bude navyšovat. 61

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace

38

IV. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Jedním z hlavních úkolů Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti státní politiky zaměstnanosti je přijímat opatření pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pro podporu a dosažení rovného zacházení s osobami se zdravotním postižením na trhu práce. Problémy při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením nejsou výlučně záležitostí České republiky, nýbrž se jedná o celoevropský či celosvětový problém, různé studie uvádějí až padesát procent zcela ekonomicky neaktivních občanů se zdravotním postižením. Další značná část patří mezi nezaměstnané. Tzv. postmoderní společnost je charakterizována tlakem na vysokou produktivitu práce, vysokou flexibilitu zaměstnance i podnikatelského subjektu, vznik nových profesí a oborů doprovázený vytlačováním „tradičních“ zaměstnaneckých pozic. Realitou je globalizace pracovního trhu, převaha poptávky nad nabídkou pracovních míst a tím vytlačování minoritních uchazečů na jeho okraj.62

4.1

Pracovní rehabilitace

Osoby se zdravotním postižením mají podle zákona o zaměstnanosti právo na pracovní rehabilitaci. Tou se podle zákona rozumí souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, zaměstnání, nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.63 Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky 62

Jan Michalík: Aktuální otázky zaměstnávání občanů se zdravotním postižením v ČR; VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami a I. Dramaterapeutická konference, Sborník, 1. vydání, Univerzita palackého v Olomouci, Olomouc, 2006, str. 19 63 Krhutová, L., Michalík, J. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc : univerzita Palackého, 2005, s. 57

39

nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením musí obsahovat její identifikační údaje. Součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí. Úřad práce je povinen zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu, celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do pěti kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. V zákoně o zaměstnanosti v ustanovení o pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postižením je odkaz na zákoník práce o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v souvislosti s přiměřeným použitím jeho ustanovení o požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnostní značky, značení a signály, rizikové faktory pracovních podmínek a zákaz výkonu některých prací.64 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem65 obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady. Příprava na budoucí povolání probíhá podle školských předpisů a slouží k postupnému přizpůsobování se osoby se zdravotním postižením k pracovnímu výkonu.

64

Chládková, A., Bukovjan, P. Novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti od 1.1.2008. Praha : Aspi, 2008, s. 142 65 Část první vyhlášky č.518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

40

4.2

Příprava k práci

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí buď na pracovištích jejího zaměstnavatele, nebo v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech, nebo ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. Zejména pro osoby s těžším zdravotním postižením trh práce nenabízí dostatek vhodných pracovních míst, a proto úřad práce může využít rovněž služeb subjektu, který na základě dohody s úřadem práce bude nejen zajišťovat přípravu k práci, ale případně i vyhledání vhodného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a její nástup do vhodného zaměstnání.66 Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace podle § 109 zákona o zaměstnanosti. Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu či náhradu mzdy, náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

4.3

Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna

V § 75 a §76 zákona o zaměstnanosti je charakterizováno, jakým způsobem lze zřídit, a k čemu slouží chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna. Tato právní úprava umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Chráněná práce je pracovní činností na vhodně zvoleném, nebo

66

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2004, s. 74

41

modifikovaném výrobním programu, vykonávaná zaměstnancem se zdravotním postižením. Soubor více chráněných pracovních míst, která jsou přiměřeným způsobem upravená k chráněné práci ve vymezeném prostoru, nebo zvláštním komplexu tvoří chráněnou dílnu. Technické úpravy chráněných pracovních míst a chráněných dílen jsou zaměřeny především na prostorovém uspořádání s ohledem na používání osobních pomůcek, a úpravy pracovního prostředí. Dalším požadavkem pro realizaci chráněné práce je individuální přístup k zaměstnancům, zvýšená pomoc při zaškolení, detailní znázorňování pracovních postupů a nejdůležitější je odborný dohled při adaptaci zdravotně postižených na nové pracovní a společenské podmínky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

67

charakteristiku

chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování příspěvku.

4.3.1 Chráněné pracovní místo

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Toto chráněné pracovní místo musí být zaměstnavatelem provozováno nejméně po dobu dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa na základě písemné dohody poskytuje úřad práce zaměstnavateli finanční příspěvek. Tento příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek, a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel vytváří na základě jedné dohody s úřadem práce deset a víc chráněných pracovních míst, může tento příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně

67

Část druhá vyhlášky č.518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

42

desetinásobek

a

pro

osobu

s

těžším

zdravotním

postižením

maximálně

čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa musí obsahovat identifikační údaje zaměstnavatele, místo a předmět podnikání. K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků 68 ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a potvrzení od místně příslušné daňové správy o daňových nedoplatcích a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

69

charakteristiku

chráněného pracovního místa, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a způsob poskytování příspěvku.

4.3.2 Chráněná pracovní dílna Cílem chráněných pracovních dílen je zařazování do pracovního procesu zejména těch fyzických osob, které nelze umístit na trhu práce, jedná se zejména o osoby s těžším zdravotním postižením. Tyto dílny ve své většině nebývají ziskové a je společensky potřebné podporovat jejich činnost i tehdy, jestliže jsou ztrátové.70 Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Pro splnění podmínky zaměstnávání nejméně 60 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců chráněné pracovní dílny. Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl

68

Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném, a to ani na penále na veřejné zdravotní pojištění. Dále nemá nedoplatky pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud má sjednáno splácení zdravotní a sociální pojistné ve splátkách, nebo povoleno posečkání daně, a není v prodlení se splácením je toto posuzováno, jako by žádné nedoplatky neměl. 69 Část druhá vyhlášky č.518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 70 Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2004, s. 77

43

celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, dále v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 71 , v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 72 a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.73 Pokud je chráněná pracovní dílna provozována pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, v kterých je chráněná pracovní dílna provozována. Každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. se započítává třikrát. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Charakteristika chráněné pracovní dílny je uvedena v § 6 vyhlášky č.518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek

71

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. 72 § 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů 73 § 83a zákoníku práce

44

a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny nedoplatky popsané v podkapitole 4.2.1. Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny musí obsahovat přesně stanovené údaje, které jsou popsány v § 76 odst. 4 zákona o zaměstnanosti.

4.4

Práva a povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávající osoby zdravotně postižené

4.4.1

Povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávající osoby zdravotně postižené Zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolu-

práci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením a evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel je povinen podle § 37 zákona o zaměstnanosti oznámit úřadu práce základní charakteristiku volných pracovních míst, zejména jestli se jedná o pracovní místo vyhrazené, nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. K rozšíření nabídky volných pracovních míst vhodných pro občany vyžadující zvýšenou péči, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění, může rovněž úřad práce spolu se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu na zřízení nových pracovních míst.74 Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit:

74

•

zaměstnáváním v pracovním poměru,

•

odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2009, s. 146

45

než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků či služeb chráněných pracovních dílen •

odvodem do státního rozpočtu,

•

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených výše

Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.75 Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce. Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.

4.4.2 Práva zaměstnavatelů zaměstnávající OZP

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst 75

část čtvrtá vyhlášky č. 518/2004

46

pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

4.4.3 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Příspěvek náleží zaměstnavateli ve výši skutečně vynaložených měsíčních mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu76 tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč.

Před účinností novely zákona o zaměstnanosti provedené zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů se výše tohoto příspěvku na každou tuto osobu odvíjela od příslušného násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, a to v rozlišení na osobu se zdravotním postižením a osobu s těžším zdravotním postižením. Změna spočívá v tom, že nově je výše příspěvku závislá od skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.77 Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí

76

§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 77 Chládková, A., Bukovjan, P. Novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti od 1.1.2008. Praha : Aspi, 2008, s. 140

47

zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně. Součástí žádosti je doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením.

78

Při opakovaném poskytování příspěvku je doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením, je součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal. Úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí příspěvku. Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši. Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním

78

§ 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti

48

postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.79 Zaměstnanci zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců a pobírajícího příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který pobírá plný, nebo částečný invalidní důchod, je vyměřovacím základem částka přesahující částku 5 013 Kč, z tohoto důvodu dochází k úspoře na odvodech zdravotního pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli.

4.5

Podnikání osob se zdravotním postižením

Velmi efektivním nástrojem pro zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je podporování podnikání zdravotně postižených občanů. Obecně lze konstatovat, že pro podnikání zdravotně postižených občanů platí stejná úprava jako pro podnikání občanů jiných. Oproti výdělečné činnosti v pracovněprávním či obdobném stavu má však samostatná výdělečná činnost tu výhodu, že ji občan může vykonávat v době, kdy mu to dovolí zdravotní stav. 80 Omezené jsou tyto osoby pouze mírou svého zdravotního postižení. Podnikání zdravotně postižených občanů je podporováno i daňovými úlevami, které jsou jim poskytovány na základě již zmíněného zákona o dani z příjmů.81 I tyto osoby mohou využít stimulačních opatření směřovaných pro občany, kteří byli evidováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a rozhodli se řešit svou situaci zahájením samostatné výdělečné činnosti. Úřad práce na základě žádosti může poskytnout příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro žadatele, který je osobou se zdravotním postižením. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené na základě písemné dohody s úřadem práce osobou se zdravotním postižením pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek se může poskytnout jen těm žadatelům se zdravotním postižením, kteří písemně požádali o příspěvek formou žádosti.

79

vyhláška 518/2004 Sb. Hutař, J. Sociálně právní minimum pro zdravotně postižené. 9. vydání. Praha : Národní rada zdravotně postižených ČR, 2006, s. 80 81 Nový, K. Nový právní rádce invalidních občanů. 4. vydání. Praha : Linde, 1997, s. 248 80

49

Žadatel doloží k žádosti o příspěvek doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, propočet předpokladu hospodaření na dvě následující účetní období, potvrzení, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není prodlení se splácením splátek, ne starší 3 měsíců. Žadatel se zaváže, že chráněné pracovní místo bude provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Příspěvek lze poskytnout jen žadateli, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem a před zařazením do evidence uchazečů nevykonával samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek

na

vytvoření

chráněného

pracovního

místa

pro

osobu

se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, se poskytuje formou jiného účelově určeného příspěvku až do výše 100 % opodstatněných nákladů. Dalším typem příspěvku je poskytování příspěvku na provoz chráněného pracovního místa zřízeného osobou se zdravotním postižením, která začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Příspěvek se může poskytnout osobám se zdravotním postižením, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Provozní náklady chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné, na které lze poskytnout příspěvek jsou vyjmenovány v § 75 odst. 10 zákona o zaměstnanosti.

50

Závěr

Stávající legislativa upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením je dle mého názoru dostačující, chybí jen větší provázanost úřadů, které jsou zainteresovány touto problematikou. Jedná se o detaily, které by měla legislativa dořešit, odpadla by zaměstnavatelům, především drobným a středním podnikatelům spoustu práce, a tím nechuť zaměstnávat osoby zdravotně postižené. Příkladem je dokládání potvrzení příslušnému úřadu práce o tom, že zaměstnanec zaměstnavatele čerpajícího finanční dotaci je osobou zdravotně postiženou, neboť právě tento orgán vydal rozhodnutí o tom, že je dotyčná osoba zdravotně znevýhodněná. V České republice se stále nedaří efektivně sladit postupy jednotlivých úřadů, které se zabývají problematikou zdravotně postižených, neustále se zvyšuje potřeba řešení problémů zdravotně postižených již při vzniku problému, a ne až odstraňováním jejich důsledků. A dále je třeba víc širokou veřejnost informovat o problémech těchto osob, a tím působit na jejich povědomí. Někteří zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou obsadit volné pracovní místo osobou se zdravotním postižením, nebo hodlají takové místo pro takovou osobu zřídit, se setkávají s velkými problémy nalézt vhodného zaměstnance s přiměřeným vzděláním. Podle statistik nejvíce nezaměstnaných osob se zdravotním postižením mají základní, nebo střední odborné vzdělání, a tyto osoby svou dosavadní odbornost nemohou ze zdravotních důvodů dále vykonávat. Aby se člověk se zdravotním postižením mohl plně integrovat do pracovního procesu, je zapotřebí mu usnadnit získat co nejvyšší možnou kvalifikaci. Nezbytným předpokladem k plnohodnotnému životu v dnešní společnosti je potřeba kvalitního vzdělání. V procesu vzdělávání je tedy nutné přihlížet k jednotlivé situaci každého zdravotně postiženého s ohledem na jeho postižení a možnosti vzdělanosti. Takový člověk potom nalezne zaměstnání odpovídající jeho vzdělání bez ohledu na stupeň postižení. Samotná výše vzdělání není úplně rozhodující, ale už pocit, který souvisí se získáním vyšší kvalifikace vlastním úsilím a pílí, dodává takovému člověku vyšší sebevědomí a pocit jistoty. Investice společnosti do vzdělávání těchto osob a hledání individuálního přístupu k jednotlivým případům postižení se jeví jako nejlepší způsob.

51

Dalším řešením problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením je internet, jako dostupný zdroj potřebných informací, který by se mohl uplatnit vedle získávání dalšího vzdělání osob se zdravotním postižením, také jako prostředník zaměstnávání. Jedním ze způsobů zaměstnávání je teleworking. Oficiální název zní: „Teleworking – podpora práce z domova s využitím informačních technologií“ a celkem jej realizuje 11 partnerů.82 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a Státním rozpočtem České republiky a má za cíl vyškolení nezaměstnaných osob v používání osobních počítačů a obecně ve zvýšení využití teleworkingu. Toto je jedním z možných řešení vysoké nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, ale bohužel jen pro část těchto osob, u kterých nehrozí sociální vyloučení ze společnosti a dále asi nebude vhodná pro osoby s mentálním postižením. Aby si osoby se zdravotním postižením získaly a udržely zaměstnání, je třeba tyto osoby různými způsoby motivovat k realizaci se na trhu práce, nebo případně začít samostatně podnikat. Zvýhodňování samostatného podnikání osob se zdravotním postižením se jeví jako možné řešení problému zvyšování zaměstnanosti těchto osob, neboť tyto osoby by mohly pracovat tehdy a tolik, kolik by jim dovoloval jejich zdravotní stav. Pokud by došlo k rozšíření v současnosti již poskytovaných příspěvků, zvýšení daňových úlev a zavedením speciálních kurzů pro podnikání, jistě by spousta osob se zdravotním postižením našla své uplatnění na trhu práce. Ke splnění těchto snah je nutná další úprava právního a společenského prostředí, která by usnadnila začleňování, a navíc více podporovala jejich zaměstnávání. Nešťastným řešením této situace by bylo, kdyby společnost neřešila problém zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a svým pasivním přístupem k této problematice by je postupně odsouvala na okraj společnosti až do role netečných příjemců dávek sociální pomoci. Uplatnění na pracovním trhu tělesně postižených jedinců se netýká jen ekonomické oblasti, ale jeho význam postihuje všechny oblasti sociální rehabilitace a zapojení zdravotně postižených do majoritní společnosti. Řešení těchto problémů předpokládá spolupráci státních a soukromých institucí a občanských sdružení, nelze pochybovat o nutnosti kooperace v oblasti sociální péče, zdravotní péče, vzdělávání, dopravy, bydlení a zaměstnanosti osob

82

http://www.teleworking.cz/

52

se zdravotním postižením. Je to zejména přístup a dostupnost informací, vzdělávání, zaměstnávání a snižování dopravních a stavebních překážek. Naším cílem by mělo být zajistit nové a

kvalitní dopravní systémy, které by umožnily nezávislý a

spolehlivý pohyb všem skupinám obyvatel, tedy i zdravotně postiženým.

53

Resumé

The main aim of this bachelor work is to orient on handicapped people, mainly the possible ways how to integrate them in the working process. It is a very recent theme because the statistics say that every tenth inhabitant of our planet suffers from some health problem. This number of people still increases because of some different events, eg. natural disaster, wars, car accidents, working injury, illness caused by our job, etc. The progress in medicine plays a big function to survive more people or at least to lengthen their life. Handicapped people are the most numerous and endangered minority. The main problem of disabled people is their full integration to the working process. In connection with this, it is important to say that employment of these people is not only their livelihood, but for most of them it is the way of realizing their potential with the social rehabilitation effect. The first part of this work pursues defining of main terms such as invalidity, health disadvantaged person, diference between fully and partly incapacitated person, definition of a person with health problems, difference between full or part invalidity and changes in judging the health condition from the 1st July 2009 and from the 1st January 2010. The second part consists of recent legel modification adapting the problem with employing handicapped people and mainly according to the Declaration of Basic Rights, code of working law, the employment law and other legel documents that are directly connected with this problem. The third part is called active policy of employment and it analyses the ways of supporting employment of disabled people, projects for unemployed disabled people and the statistics of unemployment of these people. The fourth part includes practical problems of employing people with some disability. Firstly, the working rehabilitation of handicapped people, sheltered wokshops, sheltered working posts. Next, special working conditions of disabled people, rights and duties of their employer, and motivation of employers to employ more people with health problems. The czech enactment focuses on support of employing disabled people thus that the employer have duty to employ some portion of disabled people and if the

54

employers don´t fulfil this law they get penalties imposed by the government. Next method is to financially support the employers who employ handicapped people and especially those who sign on more than half of employees such as disabled people or people with some health problems. These employers get generous benefits from the state budget and tax abatement. Although the firms and disabled people have such advantages, they are not always fully used and on behalf of disabled people. However none of these methods used in the Czech Republic or abroad is not fully able to avoid unemployment of handicapped people and abusing of grant redemption. Improvement of the position of disabled people on the employment market can only be solved by increasing the qualification of these people and that is why the priority should be to motivate them to get higher qualification or retraining diploma. As well as the improvement of relationship of clerks of the employment office and their individual attitude to resolution of individual needs of disabled people could lead to getting and keeping the job of disabled people. Solving this problem is very complicated and will need more time and effort of all of us. The social cognizance of problems with employing disabled people and pushing off these people to the boundary of the society is a very important step because noone knows whether we will be at some time on their position.

55

Prameny bakalářské práce Monografie: •

Bičáková, O. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2007

•

Červinka, T. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen a dalších kategorií. 3. vydání. Olomouc : Anag, 2007

•

Hejkal, L. Zákon o důchodovém pojištění ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín: Poradce 2009

•

Hrdá, J. a kol., Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Praha: JÚŠ, 2007

•

Hutař, J. Sociálně právní minimum pro zdravotně postižené. 9. vydání. Praha : Národní rada zdravotně postižených ČR, 2006

•

Chládková, A., Bukovjan, P. Novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti od 1.1.2008. Praha : Aspi, 2008

•

Jakubka, J., Jouza, L. Salašová, M. Zákoník práce s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2009

•

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2004

•

Jouza, L. Zákon o zaměstnanosti ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín : Poradce, 2009

•

Jouza, L. Zákony o zaměstnanosti a předpisy souvisící : aktuální komentář k zákonům a předpisům k zaměstnanosti. Praha : Linde, 1999

•

Jouza, L., Zaměstnávání zdravotně postižených osob. Český Těšín: Poradce: 2005

•

Kofroňová, O, Kotíková, J., Sirovátka, T., Winkler J., Problémy trhu práce a politiky zaměstnanost Souhrnná zpráva z výzkumné studie. 2003

•

Krhutová, L., Michalík, J. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005

•

Nový, K. Nový právní rádce invalidních občanů. 4. vydání. Praha : Linde, 1997

56

•

Ryba, J. a kol. Zákon o důchodovém pojištění a předpisy související. Praha: Orac, 1995

•

Sedláková E., Martincová D., Zákon o daních z příjmů ve znění platném k 1. lednu 2009 s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2009

•

Steinichová, L. Zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Praha : Pragoeduca, 2001

•

Valenta, M., Polínek, M., Michalík, J. Aktuální otázky zaměstnávání občanů se zdravotním postižením v ČR; VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami a I. Dramaterapeutická konference. Olomouc: Univerzita palackého v Olomouci, 2006

•

Vysokajová, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. Praha : Karolinum, 2000

•

Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem. Praha : Aspi, 2007

•

Židoňová, J. Průvodce zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Praha : BMSS-START, 2005

Seznam použitých právních předpisů: •

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o zaměstnanosti vyhlášená pod č. 435/2004 Sb.

•

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů

•

Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

•

Směrnice rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

•

Úmluva č. 159 o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů

•

Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

•

Usnesení vlády č. 256 ze dne 14. dubna 1998 - Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením.

57

•

Usnesení vlády ČR č. 605 ze dne 16. června 2004 - Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením

•

Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

•

Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

•

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Zákon č. 1/1991 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

•

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

•

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů

58

Ostatní: •

Analýza realizace principu rovných příležitostí pro zdravotně postižené. Národní rada pro zdravotně postižené, 2007

•

http://www.czso.cz/

•

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08

•

http://www.esfcr.cz/

•

http://www.mpsv.cz/

•

http://www.nahradniplneni.cz/

•

http://www.nrzp.cz/

•

http://www.portal.mpsv.cz/

•

http://www.portal-vz.cz/

•

http://www.pracovnirehabilitace.cz/

•

http://www.teleworking.cz/

•

Maslowova teorie hierarchie potřeb

59