1 Podnikavost a podnikaví lidé ÚVOD
Podnikavost
Podnikavý jedinec a jeho charakteristiky
Potenciální podnikatelé
Model FACETS
Podnikavost je kolem nás. Někdy více, někdy méně. Podnikavost je v každém z nás. Někdy více, někdy méně. Přestože z každého z nás možná nebude Jeff Bezos (zakladatel Amazon.com), všichni můžeme být podnikavější, než jsme dosud. Podnikavost lze rozvíjet. Důležité je uvědomit si, kdo je podnikavý, kde lze podnikavost uplatnit a jak můžeme identifikovat svůj podnikavý potenciál. V tom by vám měla pomoci tato kapitola.
CÍLE KAPITOLY Po přečtení této kapitoly budete schopni: vysvětlit, kdo je podnikavý, rozlišit kontext, ve kterém můžete uplatnit podnikavosti, popsat model FACETS a identifikovat své silné či slabé stránky v tomto modelu.
7
1.1 Podnikavost Ve světě, ve kterém žijeme, už nic není předvídatelné a jisté. Dnes úspěšné velké firmy mohou zítra skončit. Zatímco kdysi k tomu bylo zapotřebí několik desítek let, v současnosti stačí tři čtyři roky. Představa strmě stoupající kariéry v jedné profesi či zaměstnání neodpovídá realitě. Zaměstnanec se více dostává do pozice jakéhosi dodavatele, jenž na trhu práce nabízí svou pracovní sílu de facto jako podnikatel nového druhu, jako samostatný subjekt. Mnoho z nás si již jasně uvědomilo, že dnes už není možné spoléhat na jistotu trvalého zaměstnání. Hnací síla, jež určuje směr kariéry, musí přijít od jednotlivce, nikoli od organizace. Výše uvedené změny vyžadují typ pracovníků, kteří budou proaktivní při plánování a řízení své kariéry. Společnost potřebuje podnikatele, kteří jsou schopni nalézat a využívat příležitosti, z nichž mohou mít druzí prospěch a užitek. Podnikatelé jsou svým způsobem běžní lidé s určitým talentem a vlastnostmi. Každý z nás má v sobě něco z podnikatele. Přestože všichni nemáme předpoklady k úspěšnému podnikání, vždy můžeme být více inovativní a podnikaví ve většině věcí, které děláme. Podnikatelé přinášejí změny do všech oblastí lidských aktivit. Podnikání můžeme chápat jako přístup k jakékoliv aktivitě zaměřené na vyhledávání a využívání příležitostí a jejich transformaci ve věci, které druzí považují za hodnotné a užitečné. Tento přístup bývá někdy označován jako podnikavost. Podnikatelé jsou všude – v soukromém i veřejném sektoru, ve velkých i malých organizacích. Můžeme je najít v různých komunitách a společnostech všude na světě. Podnikatelé mohou být mladí i staří, ženy i muži. V dnešním světe plném změn a nejistoty jsou podnikatelé jako doma. Co u některých vzbuzuje obavy a strach, pro ně vytváří příležitost. Podnikatelé přispívají společnosti mnohem více, než se zdá. Nejde jenom o vytváření pracovních míst. Mají důležitou úlohu v ekonomickém, sociálním a personálním rozvoji.
Podnikatele můžeme nalézt ve třech oblastech: mezi zakladateli a vlastníky firem mezi zaměstnanci ve firmách v neziskovém a veřejném sektoru
Pojem „podnikatel“ se nejčastěji používá pro člověka, jenž založil a provozuje firmu. Pojem podnikatel není možné zúžit pouze na zakladatele a vlastníky podniků. Vzhledem k rychle se měnícím podmínkám na světových trzích si mnoho firem uvědomilo, že oproti minulosti musí být ještě více flexibilní a inovativní. Proto je nutné, aby jejich zaměstnanci byli podnikaví, aby přicházeli s inovacemi, vlastními nápady, vyhledávali další příležitosti. Zaměstnanci se tedy také stávají podnikateli. Pro tuto oblast se vžily pojmy „intrapodnikání“ a „intrapodnikatel“. V posledních letech dochází k rozvoji společností, které spojují tvorbu zisku se širším společenským posláním. Tyto společností poskytují veřejně prospěšné služby a působí především ve prospěch určité komunity. Přestože obvykle se jedná spíše o menší organizace, čas od času se z nich podaří vybudovat velké, zavedené a známe instituce. Dnes jsou tyto organizace považovány za podnik svého druhu. Proto se hovoří o tzv. „sociálním podnikání“ a „sociálních podnikatelích“.
8
1.2 Potenciální podnikatelé (Bolton, Thompson, 2003) Příběh první Milan pracoval jako manažer ve firmě zabývající se distribucí elektroniky. Ve svém oboru byl velmi uznávaný. Dařilo se mu dosahovat vynikajících výsledků, během dvou let zdvojnásobil zisky a tržby. Věděl, že se s ním brzy počítá na vyšší pozici. Všechno šlo tedy podle jeho představ. Během jednoho dne ho však štěstí opustilo. Firmu, v níž pracoval, koupila konkurence a Milan se najednou ocitl bez práce. První týden jen seděl doma a nebyl schopen se na nic koncentrovat. Poté se rozhodl, že si potřebuje odpočinout, a proto vzal svoji rodinu na několikatýdenní dovolenou. Během dovolené poznal mnoho nových a úžasných míst. Najednou se začal dívat na věci z jiné stránky všude kolem sebe viděl různé příležitosti. Copak musím pracovat pořád jenom pro druhé. „Proč nevezmu osud do svých rukou?“ pomyslel si. „Mám spoustu nápadů a vím, jak vést firmu.“ Když se se svými pocity svěřil manželce, řekla mu: „Vždyť ty mluvíš jako podnikatel“. Milan sice neměl jasnou představu, co obnáší být podnikatelem, ale myslel si, že by bylo zajímavé to zjistit.
Příběh druhý Karel byl technickým ředitelem ve velké nadnárodní firmě. Byl zodpovědný za vývoj nových produktů. Věděl, že stávající výrobky se na trhu nemohou udržet dlouho, ale nevěděl přesně, co by s tím měli dělat. Zkoušel brainstromingové techniky, snažil se lidi podporovat v kreativním myšlení, ale po počátečním nadšení se pokaždé vše vrátilo k normálu a k zaběhnutým způsobům. Jednoho dne svolal Karlův šéf nečekanou schůzku. Šéf se postavil a zaskočeným účastníků ukázal novinový článek. „Vidíte, v šedesátých letech trvalo nahradit 35% top amerických firem 20 let – nyní to trvá 4 až 5 let. Pokud tady budeme sedět a nebudeme nic dělat, brzy nás někdo převálcuje.“ Karlovi to nedalo a zeptal se: „Můžete mi říci, kdo napsal ten článek?“. „Co já vím, nějaký americký profesor podnikání,“ odsekl šéf. Tato odpověď Karlovi stačila. „Sice v podstatě nevím, kdo je to podnikatel, ale mám nápad,“ řekl Karel jednomu kolegovi, když šéf odešel z místnosti. „Pojďme dát dohromady nejpodnikavější, nejinovativnější a nejzanícenější lidi z každého oddělení a uvidíme, co to udělá.“ Společně se svým kolegou nápad dále propracovali a předložili ho šéfovi. K jejich překvapení se šéfovi nápad líbil. Dal jim tři měsíce na to, aby na základě nápadu něco vymysleli a udělali. Strategie zafungovala a velice brzy přinesla výsledky. Po letech firma objevila novou sílu. Karel si uvědomil, jakou roli mají podnikatelé ve velké firmě, tajemstvím bylo objevit jejich potenciál. Trik spočíval v tom vytvořit pro ně podmínky a dát je dohromady. Také Karlovi kolegové měli stejný názor. Karel proto zavedl do firmy nový pojem – intrapodnikatel.
Příběh třetí Jiří cestoval po celém světě. Pracoval jako specialista v oblasti digitálních systémů pro jednu mezinárodní poradenskou firmu. Věděl, že by v tomto oboru mohl získat jakékoli místo, které ho napadlo. Snažila se ho do svých řád získat i IBM, ale jejich nabídku odmítnul. Během svých pracovních cest po světě Jiří velice rád četl knihy o managementu a podnikání. Se zvláštní oblibou četl příběhy lidí, kteří z ničeho dokázali vybudovat velká impéria. Michael Dell, Bill Gates, Richard Brabson aj. – ti všichni byli jeho hrdinové. Jiří znal snad všechny jejich životopisy.
9
Když seděl v salónku pro cestující první třídy na letišti v Singapuru a popíjel šampaňské, všiml si článku v novinách. Psalo se v něm, že statisticky je více podnikatelů na jednoho obyvatele v Singapuru než ve známém centru počítačových firem Silicon Valley. Jiří si uvědomil, že na světě nejsou pouze známí podnikatelé jako Michael Dell, že jich je mnohem více, ale tolik se o nich nepíše. V místech jako Silicon Valley, Singapur, jakož i jinde, žije spousta podnikatelů, kterým se podařilo dosáhnout svého snu. Během letu domů se Jiří rozhodl opustit své místo 24-hodinového konzultanta a zkusit na vlastní kůži, jaké je to podnikat. Rozhodl se, že si znovu přečte všechny ty knihy a uvidí, co se z nich může přiučit.
Příběh čtvrtý Marcela dokončovala svoje studium MBA. Pracovala ve velké firmě v oddělení marketingu a předpokládala, že po dokončení MBA získá místo v jiné významné korporaci. K jejímu překvapení jí MBA odradilo od práce ve velkých renomovaných firmách. Nadnárodní firmy jí připadaly nudné, nenabízely žádné výzvy, o kterých slyšela během studia. Navíc věděla, že i o to nejlepší místo může velice rychle přijít. Velké firmy se navzájem zkupují a fúzují, není možné spoléhat se na jistotu stálého zaměstnání. Marcela se ráda zúčastňovala různých společenských akcí, kde měla příležitost seznámit se se zajímavými lidmi. Během jednoho setkání místních podnikatelů si uvědomila, co všechno lidé kolem ní dokázali, že opravdu dali věci do pohybu a vybudovali své vlastní firmy. Začala přemýšlet, jestli by to taky zvládla. Rozhodla se dozvědět co nejvíce o podnikání, začala navštěvovat všechny kurzy, které její škola v této oblasti nabízela. Při tomto studiu jí zaujaly různé případové studie a praktické příklady, teorie podnikání ji však připadala trochu nudná. O svých pocitech hovořila s jedním ze svých pedagogů. „Možná je to proto, že máte v sobě podnikatele. Opravdoví podnikatelé se do toho pustí a teorii přenechají druhým.“ „Proč to taky nezkusíš, až tady skončíš?“ přemýšlela v duchu. „Myslím, že zkusím,“ odpověděla si.
Příběh pátý Helena měla v práci zase špatný den. Nový management prosadil další organizační změnu. Během její kariéry terapeutky ve zdravotnickém zařízení zažila řadu manažerů, kteří přicházeli a odcházeli. Helena byla otevřená a nakloněná změnám, ale neměla ráda tyto změny pro změny, které se nové vedení vždycky snažilo zavést. Bylo pro ní těžké, když musela říci svému týmu o změnách, kterým sama nevěřila. Sama měla spoustu nápadů, jak zlepšit věci. Mnoho z nich se podařilo realizovat. Zavedla systém integrované péče, jenž kompletně zajišťoval její tým. Péče v nemocnici a následná péče v domácnostech pacientů díky jejím nápadům probíhala velice hladce a vše fungovalo, jak mělo. Všichni byli s výsledky spokojeni – kromě vedení, jež měřilo úspěch pouze počtem propuštěných pacientů, nikoli kvalitou péče. Během jednoho pracovního setkání se Helena a její kolegové opět dostali k nápadu provozovat terapeutické služby jako samostatné podnikání. Tento nápad sice nebyl nový, ale nikdy se nepustili do jeho realizace. „Co potřebujeme je podnikatel, jenž to dokáže,“ řekla jedná její kolegyně, když vyšli ven. „Zajímalo by mě, jestli bych to mohla být já,“ pomyslela si Helena.
Příběh šestý
10
Adam zastával administrativní pozici na univerzitě, kde studoval a stál v čele studentské unie. Líbilo se mu, že byl v kontaktu se studenty, ale necítil plné uspokojení ze své práce. Ve svém volném čase byl vášnivým zahrádkářem. Díky svojí zahrádce zásoboval rodinu veškerou zeleninou. Občas se zúčastňoval také zahrádkářských výstav. Adam byl zastáncem používání organických metod, o jejichž výhodách rád přesvědčoval každého, kdo mu byl ochoten naslouchat. Adam měl pocit, že tato oblast je dosud nevyužita. Po dlouhých diskusích se Adamovi podařilo přesvědčit jednoho místního vlastníka půdy o svém projektu. Jeho nápad spočíval ve využití studentů, kteří byli ochotni pracovat jako dobrovolníci, při založení a provozování zahrady, kde by se pěstovala ovoce a zelenina pomoci organických metod. Na tento projekt by mohla navázat řada dalších aktivit. Vypěstovanou zeleninu a ovoce by mohli prodávat. Do projektu by bylo možné zapojit lidi s tělesným a mentálním postižením. Během jedné z diskusí řekl vlastník půdy Adamovi, že má v sobě podnikatele. Adam už slyšel pojem sociální podnikatel a přemýšlel, jestli by mohl být jedním z nich.
Všichni tito lidé opravdu existují, mají pouze jiná jména. Čí příběh vás nejvíce zaujal? Co z těchto případů vás může inspirovat ve vašem rozhodnutí být více podnikavý nebo se stát podnikatelem?
1.3 Podnikavý jedinec Existuje mnoho definic podnikatele a podnikavého jedince, v každé je přitom zdůrazněn různý úhel pohledu. Níže uvedená definice vychází z toho, co podnikatelé dělají.
DEFINICE
Podnikavý jedinec
Podnikavý je jedinec, jenž obvykle vytváří a inovuje proto, aby na základě vnímané příležitosti vybudoval něco s uznávanou hodnotou.
Jedinec Slovo „jedinec“ zdůrazňuje význam osobnosti podnikatele. Neexistuje jeden typ lidí, kteří mají sklon stát se podnikatelem. Důležité je, jak se člověk chová a jak jedná. Vytvořit a vybudovat něco úspěšného vyžaduje určité dovednosti a schopnosti. Těmito dovednostmi a schopnostmi nemusí nutně disponovat podnikatel. Někdy stačí umět získat lidi s požadovanými kvalitami.
Obvykle Podnikatel je zřídkakdy spokojen s jednou příležitostí. Téměř neustále vyhledává nové příležitosti – klade si otázku, proč jsou věci, jaké jsou, a snaží se nalézt cesty, jak by je mohl změnit a zlepšit. Ustavičně projevuje svojí zvídavost.
Vytváří a inovuje
11
Slovo „vytváří“ zdůrazňuje skutečnost, že podnikatel z ničeho dává vzniknout něčemu, co předtím neexistovalo. Opravdoví podnikatelé zároveň „inovují“. K inovaci může docházet vylepšením již existujícího produktu či služby, nebo vývojem něčeho úplně nového. Při inovaci se z původní ideje stává něco hodnotného.
Vnímané příležitosti Podnikatel nebývá často přímo původce prvotního nápadu, jenž stojí za nějakou příležitostí. Je to však on, kdo si uvědomí potenciál dané příležitosti a dokáže ji využít.
PŘÍKLAD 1
Ray Albert Croc
Ray Albert Croc se narodil v roce 1902 na předměstí Chicaga v rodině nepříliš úspěšného obchodníka s realitami, který pocházel z Čech. Nedokončil ani střední školu, ale živil se různými povoláními, mimo jiné též jako pianista. V roce 1954 se dozvěděl o bratrech McDonaldových, kteří v kalifornském San Bernardinu úspěšně prodávali mléčné koktaily. Navštívil je a získal od nich licenci na provozování další rychlojídelny. Podnikům ponechal jméno McDonald, i když provoz od bratrů koupil. Ve svých 52 letech tak začal budovat „hamburgrové impérium“, které za dalších pět let mělo již 228 filiálek. Croc zemřel ve věku 81 let v San Diegu v Kalifornii.
Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5700
Uvědomění si příležitosti ukazuje následující příklad Jeffa Bezose. PŘÍKLAD 2
Jeffrey Preston Bezos
Jeffrey Preston Bezos se narodil 12. ledna 1964 v Albuquerque, ve státu Nové Mexiko. Byl všestranně nadaným žákem, ale nejvíce vynikal v technických oborech. V garáži svých rodičů si zřídil laboratoř, v níž se svými spolužáky experimentoval. K jeho největším vzorům patřil Thomas Alva Edison, jehož životopis patřil k jeho nejoblíbenějším knihám. Obdivoval také Walta Disneyho. Střední školu navštěvoval Jeff v Maine, kde ho uchválily počítače. V té době si pořídil svůj první počítač – Apple II Plus, u něhož trávil značnou část svého volného času. Když vstoupil na Princetonskou univerzitu, chtěl zde původně studovat fyziku, ale pak si to rozmyslel. Zvolil si obory počítačová věda a elektronické inženýrství, které absolvoval s vynikajícími výsledky. Svou profesní dráhu zahájil v New Yorku na Wall Steet u společnosti Banker Trust Company. V šestadvaceti se stal nejmladším viceprezidentem v historii této firmy, což mu zaručovalo nadějnou kariéru. Ale pracovat pro druhé, byť ve společnosti slavil úspěchy, to nikdy nebylo jeho cílem. Z tohoto důvodu se rozhodl, že si založí vlastní firmu, a začal zkoumat podnikatelské příležitosti. Při tom mu v roce 1994 padl zrak na statistiku, která pro něj byla ukazatelem cesty: internet se rozrostl v poměru o 2300% za rok! „Kromě nepatrných živočichů v Petriho misce jsem nikdy neviděl nic, co by rostlo takovým tempem,“ poznamenal později, když osvětloval genezi svého podnikatelského projektu. Jeff Bezos se rozhodl, že nárůstu fenoménu celosvětové počítačové sítě musí stůj co stůj využít. V té době platil ve Spojených státech již dva roky zákon, který umožňoval 12
podnikatelům provádět obchodní transakce pomocí internetu. Bylo mu tedy jasné, že jeho společnost by měla využít možností, které nabízí internet, a že by s jejím startem neměl dlouho váhat. Otázkou zůstávalo, s čím by měl vlastně obchodovat. Bezos si vypracoval seznam dvaceti nejrůznějších produktů, které připadaly v úvahu, pak je seřadil je podle toho, jaký produkt by šlo co nejsnáze a nejefektivněji na internetu nabízet. Na první místo se dostaly knihy. Výborně! Proč to nezkusit? Firma tedy byla založena. Rodinné finance se utopily v počátečních investicích do značně nejistého podniku. Největší suma pocházela z životních úspor Jeffových rodičů, přičemž jeho nevlastní otec, když mu peníze svěřoval, se ho zeptal: „Poslyš, Jeffe, a co je to vlastně ten internet?“ Původní název onlineového knihkupectví zněl Cadabra.com, ale záhy byl změněn na Amazon.com, jehož stránky byly uvedeny do provozu v červenci 1995 a zpočátku nabízely na 200 tisíc knižních titulů. Amazon.com začínal jako každý malý elektronický obchod, kterých vzniklo (a zaniklo) přehršel. Jeff vzpomíná, že první měsíce trávil většinu času únavným balením knih a cestami na poštu, ale to netrvalo dlouho. V roce 1999 se Jeff Bezos dostal do první desítky nejbohatších lidí na světě a byl pro svoje obchodní úspěchy v oblasti e-komerce zvolen časopisem Time osobností roku. Úspěch Jeffa Bezose vychází z toho, že si jako jeden z prvních dokázal uvědomit komerční potenciál internetu a dokázal nastartovat internetové obchodování. Dnes Amazon.com, nabízející služby vycházející z unikátního integrovaného webového prostředí, denně expeduje ze svých devíti středisek zhruba 1,7 milionů objednávek. Jeff Bezos přitom chystá další novinky, které se budou týkat zejména prodeje digitalizovaných knih a hudby. Ale ani po více než deseti letech existence společnosti nechce bilancovat a domnívá se, že oblast elektronického obchodování je stále ještě v počáteční fázi.
Zdroj: http://www.businessworld.cz/bw.nsf/profily_cio/DF49CF627713CBF4C125713E00778 F48?OpenDocument&cast=1
Vybudoval Zatímco spojení „obvykle vytváří a inovuje“ se vztahuje k procesu, spojení „vybudovat něco“ popisuje výstup. „Vybudování něčeho“ představuje pro podnikatele měřítko jeho úspěchu.
Uznávanou hodnotou Pro podnikatele je velice důležitá osobní motivace. Chce dělat věci vlastním způsobem, trpělivě směřuje k výsledkům. Usiluje o „vybudování něčeho“, na co by mohl být hrdý. Zároveň se snaží dosáhnout uznání svých výsledků druhými lidmi. Hodnota produktu nebo služeb musí být uznávaná zákazníky i podnikatelem, v opačném případě nebude podnikatel úspěšný.
1.4 Charakteristiky podnikatele Již bylo řečeno, že podnikatelé jsou lidé, kteří mají určité vlastnosti a určitý talent. Problém je v tom, že není možné jasně určit, kolik takových vlastností je, ani jaké to jsou. 13
TABULKA 1.1
Vlastnosti podnikavého jedince
Vlastnosti obvykle přisuzovány podnikatelům (Kuratko, Hodgetts, 2004): 1. sebedůvěra 2. vytrvalost 3. energičnost 4. píle 5. vynalézavost 6. schopnost posoudit riziko 7. živost, vůdcovství 8. optimismus 9. potřeba výkonu 10. všestrannost 11. kreativita 12. schopnost přesvědčit druhé 13. schopnost získat dobré spolupracovníky
14. iniciativa 15. flexibilita 16. inteligence 17. orientace na cíl 18. pozitivní reakce na výzvy 19. nezávislost 20. řízení času 21. schopnost přijímat rychle rozhodnutí 22. odpovědnost 23. předvídavost 24. důslednost 25. orientace na zisk 26. schopnost poučit se z chyb
27. vnitřní síla 28. příjemná osobnost 29. egoismus 30. odvaha 31. představivost 32. vnímavost 33. tolerance nejednoznačnosti 34. agresivita 35. efektivita 36. důvěra ve spolupracovníky 37. integrita 38. zralost
V odborné literatuře jsou podnikatelé spojování s následujícím charakteristikami. (Lukeš, Nový, 2005):
Výkonová orientace Podnikatelé jsou výkonově orientováni, a proto se snaží vyhledávat situace, pro které je charakteristická: - individuální odpovědnost, - přiměřená míra rizika, - zpětná vazba týkající se výsledků. Pro podnikatele je příznačná motivace k výkonu, peníze jsou v jejich případě pouze mírou úspěchu.
Nezávislost Podnikatelé zdůrazňují hodnotu svobody a individualismus, cítí se svazování pravidly a normami.
Přijímání rizika Činnosti spojené s podnikáním a role podnikatelů ve společnosti naznačují, že podnikatelé jsou nositeli rizika. Není však pravdou, že by podnikatelé milovali riziko a neváhali do něj jít. Spíše než aby riziko vyhledávali, snaží se ho předvídat.
Místo kontroly
14
Místo kontroly se vztahuje k míře, v níž jedinci věří, že mohou řídit události, které je ovlivňují. Jedinci s vysokým interním místem kontroly věří, že události jsou způsobeny primárně jejich vlastním chováním a činnostmi. Lidé, kteří mají interní umístění kontroly, věří, že dosažení nějakého cíle závisí na jejich vlastním jednání a individuálních charakteristikách. Internalisté jsou aktivnější než lidé s externím místem kontroly ve vyhledávání informací a znalostí, které se vztahují k jejich situaci. Externalisté věří, že mocní lidé, osud nebo náhoda jsou primární příčinou událostí. Domnívají, že výsledky jejich činností závisí na štěstí či druhých lidech.
Empiricky bylo prokázáno, že podnikatelé mají více interní umístění kontroly než běžná populace.
1.5 FACETS U podnikatelů je možné rozlišit šest stránek jejich osobnosti. Dohromady tvoří akronym FACETS (angl. stránka, aspekt) (Bolton, Thompson, 2003):
Focus (Zaměření) Advantage (Výhoda) Creativity (Kreativita) Ego Team (Tým) Social (Sociální)
Díky těmto osobnostním charakteristikám jsou podnikatelé tím, čím jsou, a dělají to, co dělají.
Focus (Zaměření) Schopnost zaměřit se na svůj cíl, koncentrovat se a nenechat se ničím rozptylovat, rozlišovat, co je důležité a co nikoli. Lidé, u nichž je tato vlastnost vyvinuta, jednají okamžitě a neodkládají úkoly, jsou zvyklí věci udělat a nejen o nich mluvit.
Jste schopni sledovat svůj cíl a nenechat se rozptylovat? Dokážete se koncentrovat a vytrvale směřovat za svým cílem? Umíte rozlišovat mezi důležitými a nedůležitými úkoly? nebo Odkládáte věci, které máte udělat? Začínáte najednou příliš mnou věcí, z nichž většinu ani nedokončíte? Advantage (Výhoda) Schopnost využít příležitosti, vědět, která z možností přinese největší užitek. Zároveň zde patří schopnost nalézat zdroje pro své nápady. Podnikatelé se neustále snaží získat výhodu, aby „na trati“ předběhli ostatní.
15
Tuto vlastnost lze nejlépe rozpoznat. Často se projevuje již v dětství (vzpomeňte si na Michaela Della z našeho příkladu). Zamyslete se na tím, jestli se snažíte využít příležitosti a získat z nich prospěch.
Creativity (Kreativita) Schopnost přicházet s novými nápady, buď jako s ideami nebo jejich přeměnou v příležitosti a řešení. Umožňuje podnikatelům vidět věci z jiného pohledu, vidět věci, které druzí nevidí. Předchozí vlastnost vyjadřuje schopnost vybrat z příležitostí, ale bez kreativity by nebylo z čeho vybírat.
Považujte se za člověka kreativního, ochotného uvažovat mimo zaběhnuté postupy, jsou vám cizí konvence? Jste člověk plný nápadů?
Ego Lidé, kteří mají tuto vlastnost silně vyvinutou chtějí vzít osud do vlastních rukou, být iniciátorem změn. Jsou to lidé s vysokým smyslem pro odpovědnost, s odvahou čelit překážkám a překovávat různé nástrahy. Mají v sobě vnitřní pnutí, které je motivuje. Vyznačují se sebedůvěrou a odhodláním.
Zamyslete se nad obtížnými situacemi, ve kterých jste se ocitli: Jak jste se zachovali? Měli jste odvahu poprat se s danou situací a čelit překážkám? Obracejí se na vás druzí lidé, když si nevědí rady s nastalou situací? Berete život tak, jak přichází, nebo se snažíte převzít iniciativu a přijmout odpovědnost za své jednání? Jste soutěživý člověk?
Team (Tým) Schopnost najít správné lidi a vytvořit z nich tým, vědět, kdy člověk potřebuje pomoc a kde ji nalézt. Patří sem také schopnost získat druhé a využít jejich potenciál. Důležitou součásti této části osobnosti podnikatele je schopnost vytvářet si sítě sociálních kontaktů (networking).
A co vy? Jste spíše samotáři nebo preferujete společnost? Umíte motivovat a inspirovat druhé? Přemýšlejte o tom, kdy jste byli součástí nějakého týmu nebo kdy jste vedli tým. Měl jste velký podíl na úspěchu týmu? Jestli ano, tak je u vás tato schopnost pravděpodobně silně vyvinuta.
Social (Sociální) Lidé s touto vlastností orientují svůj život na službu a práci pro blaho komunity. Cítí se „povoláni ke službě“.
16
Pokud je u vás tato vlastnost vyvinuta, měla by ovlivňovat celý váš život a způsob vašeho uvažování. Možná už pracujete v oblasti, kterou berete jako službu pro druhé, nebo alespoň hledáte příležitost, jak se v této oblasti realizovat.
První čtyři stránky osobnosti podnikatele vytvářejí akronym FACE (ang. tvář) a v mnoha směrech jsou skutečně tváří podnikatele. Bez těchto stránek člověk „nevypadá“ jako podnikatel. FACE stránky jsou nezbytné a bez nich není možné být úspěšným podnikatelem.
Posledními dvěmi vlastnostmi nemusí disponovat všichni podnikatelé. Existuje řada podnikatelů, kteří mají problém pracovat v týmu či s druhými lidmi. Poslední vlastnost je typická pro sociální podnikatele.
Pokuste se na následujícím příkladu známého podnikatele Richarda Bransona ukázat jednotlivé vlastnosti dle modelu FACETS.
PŘÍKLAD 3
Richard Branson
Má vzezření rockové hvězdy, je i stejně populární. Nemine den, aby o něm nepsal bulvární tisk, a v rodné Británii na něho nedají dopustit. Přitom je to "jenom" podnikatel. Richard Branson patří k nejuznávanějším podnikatelům světa. V anketě listu Financial Times se pravidelně umisťuje mezi nejlepšími. Do jeho impéria s ročním obratem pět miliard dolarů patří přes dvě stě firem a 25 000 lidí. Zároveň je to i jeden z nejfotogeničtějších mužů světa. Rád se nechává zvěčňovat s bojovně vystrčenou bradou a vlající hřívou vlasů. Na svém "lvím image" si dává opravdu záležet. A na ženy má magický vliv. Když nedávno odmítala Christina Aguilera vystupovat v reklamě nahá, stačilo, aby se na scéně objevil Branson, a bylo po problému. Okouzlená zpěvačka rázem zapomněla na stud. Přitom ve škole patřil mezi outsidery. Byl krátkozraký, trpěl dyslexií, styděl se. Každý den v lavici pro něho představoval utrpení. V šestnácti založil časopis Student a už tehdy osvědčil obchodního ducha. Nepsal v něm pouze o své škole, ale i o mnoha dalších. Časopis tak měl více čtenářů a byl zajímavější pro inzerenty. Ředitel střední školy v Stowe, kterou tehdy navštěvoval, mu po vydání prvního čísla řekl: "Gratuluji, Bransone. Je jasné, že jednou skončíte buď ve vězení, nebo se z vás stane milionář." V sedmnácti opustil studia. Ve dvaceti založil firmu s názvem Virgin (panna, panic). "Vždyť jsme ve světě obchodu neposkvrnění," znělo originální zdůvodnění jména. Hned jeho první tah byl skvělý. Rozesílal mladým lidem na dobírku zlevněné desky. Brzy si zřídil obchod na londýnské Oxford Street. V roce 1972 otevřel nahrávací studio. Jako první desku vydal Tubular Bells svého bývalého spolužáka Mika Oldfielda. Prodalo se jí pět miliónů kusů. A pak vydal desku divoké punkové kapele Sex Pistols, před kterou všichni zděšeně zavírali dveře. V 17
průběhu dalších let se mu upsalo mnoho hvězd: Genesis, Phil Collins, Peter Gabriel, Simple Minds, Bryan Ferry, Janet Jacksonová, Rolling Stones... Ovšem Branson nikdy nelpěl na dosaženém. Když se objevila zajímavá nabídka, úspěšnou Virgin Music Group v roce 1992 bez rozpaků prodal. Za miliardu dolarů. To ho ostatně charakterizuje. Vrhá se všude tam, kde cítí příležitost. Nic malého pro něj není dost malé a nic velkého pro něj není dost velké. Prodává automobily, počítačový software. Provozuje megastory. Podílí se na výrobě filmů a videofilmů. Vlastní kluby, hotely, kina. Jeho jméno nesou kosmetické výrobky. Má síť obchodů pro nevěsty. Nabízí finanční poradenství. Vlastní telekomunikace, železnice. Nedávno si zaregistroval společnost pro komerční lety do vesmíru. Snad nejvíce však zabodoval se svou leteckou společností Virgin Atlantic Airways. Ta se stala na britských ostrovech druhou největší, hned po British Airways. Branson hraje s oblibou roli malého Davida a pouští se do křížku s kdekým. Častokrát si při tom natloukl, ale nikdy se nezpronevěřil svému krédu: Je lepší být nejlepší než největší. Je nekonvenční, nesnáší byrokracii a jeho zaměstnanci ho zbožňují. Má dar nadchnout, přesvědčit... A taky podporuje charitativní a nevýdělečné organizace. Třeba The Healthcare Foundation, která patří v Británii k největším a nedávno rozjela úspěšnou kampaň s názvem Rodiče proti kouření. Sám se mnoha akcí osobně účastní. "Nikdy jsem nepodnikal jen proto, abych vydělal peníze," svěřil se časopisu Fortune. "Všechno se to vrací potřebným lidem."
Zdroj: http://vikend.ihned.cz/1-10001940-14461110-v00000_d-00
18
SHRNUTÍ Podnikatele můžeme nalézt ve třech oblastech: mezi zakladateli a vlastníky firem, mezi zaměstnanci ve firmách, v neziskovém a veřejném sektoru. Podnikavý je jedinec, jež obvykle vytváří a inovuje proto, aby na základě vnímané příležitosti vybudoval něco s uznávanou hodnotou. Podnikatelé jsou v odborné literatuře spojováni s následujícímí charakteristikami: výkonová orientace, nezávislost, přijímání rizika, místo kontroly. U podnikatelů je možné rozlišit šest stránek jejich osobnosti. Dohromady tvoří akronym FACETS (angl. stránka, aspekt): Focus (Zaměření), Advantage (Výhoda), Creativity (Kreativita), Ego, Team (Tým) a Social (Sociální)
POUŽITÁ LITERATURA BOLTON, B. – THOMPSON, J. The Entrepreneur in Focus. Achieve Your Potential. London : Thompson Learning, 2003. ISBN 1-86152-918-X. LUKEŠ, M. – NOVÝ, I. Psychologie podnikání: Osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelský dovedností. Praha : Management Press, 2005. ISBN 80-7261-125-9. http://vikend.ihned.cz/1-10001940-14461110-v00000_d-00 http://www.businessworld.cz/bw.nsf/profily_cio/DF49CF627713CBF4C125713E00778F48?OpenDocu ment&cast=1 http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5700
19
