1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

PROFEX 1/2002

1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Sbírka zák.

Zákon

Název zákona, případně stručná charakteristika

Částka 1

1

Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Částka 2

2

Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony.

3

Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).

4

Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) přijatému Poslaneckou sněmovnou dne 27. listopadu 2001 a vrácenému prezidentem republiky dne 6. prosince 2001.

5

Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 28/2001 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence).

ročník 2002

Částka 3

Oznámení o právních předpisech Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví některé postupy účtování při konkursu a vyrovnání. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává jejich úplné znění. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění opatření o uspořádání a obsahovém vymezení položek účetní závěrky pojišťoven a vydává jeho úplné znění. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetních závěrek, uspořádání a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky a některé finanční instituce. Částka 4

6

Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

7

Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.

8

Nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2001 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Plchov ze dne28.2. 2001 o místních poplatcích.

9

Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku.

10

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam nebezpečných chemických látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí.

Částka 6

11

NV, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

Částka 7

12

Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně z.č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území).

13

Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Částka 5

-1-

PROFEX 1/2002 14

Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

15

Zákon, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

16

Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb. Oznámení ústředních orgánů Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky pojišťoven a vydává jejich úplné znění. Oznámení Českého statistického úřadu o zavedení Číselníku vybraných měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin (ČVMJ).

Částka 8

17

Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzů instrumentů kapitálového trhu.

18

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě.

19

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou.

20

Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody.

21

Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.

22

Sdělení Ústavního soudu o opravě chyby v nálezu Ústavního soudu č. 242/2001 Sb.

Částka 9

Oznámení ústředních orgánů Oznámení Českého statistického úřadu o změnách v Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS).

Částka 10

23

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení.

24

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví paušální částka nákladů vynaložených státem v souvislosti s předáním odsouzených.

25

Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění vyhlášky č. 25/1998 Sb.

26

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí. Oznámení ústředních orgánů Oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně.

Částka 11

27

Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.

28

Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oznámení ústředních orgánů Oznámení České národní banky o vydání opatření, kterým se stanoví metodika k sestavování výkazů předkládaných České národní bance bankami a pobočkami zahraničních bank.

-2-

PROFEX 1/2002

2. UPOZORNĚNÍ PRO DRUŽSTVA Družstva POZOR! S účinností od 1.1.2002 se doplňuje §241 Obchodního zákoníku o odstavec 4), který zní: „ O rozhodnutí členské schůze, jímž se mění stanovy družstva, MUSÍ být pořízení notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text změny stanov“.

3. ZVEŘEJŇOVÁNÍ ROČNÍCH ÚČETNÍCH ZÁVĚREK Ing. Ivanka Mašková, auditor, MAKO Audit s.r.o., [email protected] Všechny účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku mají povinnost zveřejnit účetní závěrku roku 2001. Tato povinnost je dána par. 21a) zákona o účetnictví (malá novela 492/2000 Sb.)

Nejpraktičtější je mít vše hotové do 30.6. a zveřejnit závěrku i výroční zprávu společně. Pokud jsou ze zákona auditována družstva, není zde povinnost konání členské schůze do 30.6. Schůze musí být svolána nejpozději do konce roku a schválená závěrka musí být zveřejněna do 30 dnů od konání členské schůze.

Závěrka je zveřejněna zasláním nebo předáním listin obchodnímu rejstříku. Doporučuji přiložit průvodní dopis se žádostí o zveřejnění. Obchodní rejstřík oznámí v Obchodním věstníku, že účetní jednotka zveřejnila svoji závěrku uložením do Sbírky listin a za tuto službu zašle účetní jednotce fakturu.

Účetních jednotek, které nejsou auditovány ze zákona se týká bod 1,5 a 6. Povinnost ověření účetních závěrek roku 2001 auditorem a tím i právo podávat daňové přiznání k 30.6.2002 vyplývá účetním jednotkám z roku 2000. Účetní jednotka, která měla obrat nad 40 mil. Kč nebo ČOJ nad 20 mil. Kč (stačí splnění jedné z podmínek) je auditována ze zákona.

Závěrkou rozumíme vyhotovení výkazů rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha. Výkazy se vyhotovují v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Výkazy v plném rozsahu jsou povinné pro účetní jednotky auditované ze zákona. Účetní jednotky, které nejsou auditovány ze zákona si mohou vybrat výkazy v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Závěrka se zasílá dvojmo, daňové přiznání se nepřikládá.

Obrat se zjistí z hlavní knihy 12/00, účtová třída 6 mínus účet 699. Stejný údaj je uveden v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. ČOJ se zjistí z rozvahy 12/00 ř. 62 vlastní jmění (rozvaha v plném rozsahu).

Auditované účetní jednotky zveřejňují též výroční zprávu. Závěrky auditovaných firem se zveřejňují po jejich ověření auditorem a schválení valnou hromadou. Akciová společnost a společnost s ručením omezeným mají povinnost svolat valnou hromadu, která schvaluje závěrku nejpozději do 30.6. Schválenou závěrku je nutno zveřejnit do 30 dnů.

Výše uvedené ukazatele budou použity pro závěrku roku 2001 naposledy. Povinnost ověřování závěrky roku 2002 bude hodnocena podle nových ukazatelů podle zákona 353/2001 Sb. (velká novela zákona o účetnictví).

Zpráva o propojených osobách

Postup u účetních jednotek auditovaných ze záko-

Par. 66a) obchodního zákoníku stanovil některým účetním jednotkám povinnost vypracovat zvláštní druh zprávy o jejich vzájemných vztazích.

na: 1) vyhotovení závěrky

Tuto zprávu budou za rok 2001 poprvé vypracovávat osoby, které jsou ve vztahu ovládané a ovládající osoby. Ovládající osoba = většinový vlastník, tj. ten kdo disponuje více než 40% podílů (hlasovacích práv). Tento většinový vlastník může být fyzická nebo právnická osoba. Zjednodušeno a převedeno do účetnictví, ovládající osoba (je-li právnickou osobou) drží akcie nebo podíly na účtech 061- Rozhodující vliv nad 50% nebo na účtech 062 - Podstatný vliv 20 až 50%.

2) ověření závěrky auditorem 3) vyhotovení výroční zprávy 4) ověření výroční zprávy auditorem 5) valná hromada, členská schůze 6) zveřejnění (zveřejněna má být závěrka i výroční zpráva po ověření auditorem).

-3-

PROFEX 1/2002 Ovládaná osoba je ta, která je řízena osobou ovládající a opět zjednodušeno a převedeno do účetnictví, účet 411-Základní kapitál je složen z akcionářů (podílů) z nichž některý má alespoň 40%, a je ve smyslu par. 66a) obchodního zákoníku většinovým vlastníkem.

- jiné právní úkony a opatření ve prospěch ovládající osoby, - jaká byla poskytnuta plnění, protiplnění, výhody, nevýhody. Zprávu o propojených osobách vypracovává osoba ovládaná, zodpovídá za ni statutární orgán (představenstvo, jednatel). Zpráva má být vyhotovena do 3 měsíců po skončení účetního období a bude součástí výroční zprávy. U účetních jednotek, které podléhají auditu ze zákona bude ověřována auditorem. Obsah zprávy bude přezkoumán dozorčí radou (kontrolní komisí) a stanovisko bude předneseno na valné hromadě.

Obsah zprávy je uveden v par 66a) odst. 9 obchodního zákoníku. Účelem této zprávy je, aby ovládající osoba nemohla zneužívat svého postavení v neprospěch ostatních. Z tohoto důvodu se ve zprávě o propojených osobách uvádí: - smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami,

4. PRAKTICKÁ APLIKACE NOVEL Z ROKU 2001 A NOVEL K 1.1.2002 V MODULU MZDY ZEIS ing. Helena Plavecká, hl. metodik modulu Mzdy ZEIS, [email protected] Do následujícího textu jsem Vám vybrala několik důležitých novel a změn z roku 2001 a k 1.1.2002 a možná i tipů, jak si s problémy, které přinesly, poradit. Návaznost na program MZDY byla podrobněji probírána na školení. Úspěšný rok 2002 Vám všem.

ZMĚNY K 1.10.2001 1. ZVÝŠENÍ ČÁSTEK ŽIVOTNÍHO MINIMA A JEHO DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Nařízením vlády č. 333/2001 Sb. došlo s účinností od 1. října 2001 k zvýšení částek životního minima takto: Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb:

pro dítě do 6 let pro dítě od 6 do 10 let pro dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) ostatní občané

Částka od 1. 10. 2001 1690 Kč 1890 Kč 2450 Kč 2320 Kč

Měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost: Částka od 1. 10. 2001 pro jednotlivce 1780 Kč pro dvoučlennou domácnost 2320 Kč pro tří nebo čtyřčlennou domácnost 2880 Kč pro pěti a vícečlennou domácnost 3230 Kč Životní minimum dospělé osoby žijící samostatně se zvyšuje z 3.770 Kč na 4.100 Kč (tj. součet ŽM dospělé osoby 2.320 Kč a částky potřebné k zajištění nákladů

Částka do 30. 9. 2001 1600 Kč 1780 Kč 2310 Kč 2190 Kč Částka do 30. 9. 2001 1580 Kč 2060 Kč 2560 Kč 2870 Kč

na jednočlennou domácnost 1.780 Kč). Z této částky se vychází při výpočtu některých dále uvedených dávek resp. srážek. -4-

PROFEX 1/2002

1.1. DOPAD DO ZÁKONA 117/95 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE Zvýšené částky životního minima se promítnou do těchto zákonů: 1.1.1. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Výše přídavku na dítě se zvyšuje o 13 až 44 Kč ve vazbě na výši příjmu v rodině takto:

Věk dítěte do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

Zvýšená výše (0,32) 541 (dosud 512) 605 (dosud 570) 714 (dosud 676) 784 (dosud 740)

Základní výše (0,28) 474 (dosud 448) 530 (dosud 499) 625 (dosud 591) 686 (dosud 647)

Zvýšený přídavek na dítě náleží při příjmu do 1,10 násobku životního minima příslušné rodiny. Základní výše náleží při příjmu od 1,10 do 1,80 násobku životního minima rodiny a snížený přídavek na dítě náleží při příjmu od 1,80 do 3,00 násobku životního minima rodiny. Pokud je příjem rodiny vyšší než 3,00 násobek životního minima, přídavek na dítě nenáleží.

Snížená výše (0,14) 237 (dosud 224) 265 (dosud 250) 313 (dosud 296) 343 (dosud 324)

ně (dosud 2.541 Kč). Rodičovský příspěvek bude náležet i při výdělečné činnosti za podmínky, že čistý příjem rodiče nepřekročí 1,5 násobek životního minima na jeho osobní potřeby, tj. v současné době 3480 Kč (2320 x 1,5). Dosud to bylo 2190 Kč. U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem by čistý příjem mohl dosáhnout až 3675 Kč (dosud 2310).

Příklad: Např. výše příjmu čtyřčlenné rodiny (dvě dospělé osoby a dvě nezaopatřené děti ve věku 15 až 26 let) je 21.653 Kč a její životní minimum je 12.420 Kč. Této rodině bude od měsíce října 2001 náležet přídavek na dítě ve výši 1.372 Kč (2 x 686 Kč), protože její příjem je do 1,80 násobku životního minima této rodiny, který je 22.356 Kč (12420 x 1,80). Do 30. 9. 2001 náležel na tyto děti pouze snížený přídavek, protože příjem byl vyšší než 1,80 násobek ŽM tj. než 20.808 Kč.

 POZOR: Hrubý příjem poživatele rodičovského příspěvku by neměl překročit částku 4000 Kč, při podepsaném prohlášení k dani.

1.1.4. ZVÝŠENÍ PORODNÉHO Výše porodného se zvyšuje podle počtu narozených dětí takto: narození jednoho dítěte -

 POZOR: Zvýšení ŽM může znamenat, že některým zaměstnancům se obnoví výplata přídavku na dítě. Bylo by vhodné je na tuto skutečnost upozornit a udělat dobrý skutek.

8.450 Kč

(pětinásobek částky 1690) narození dvou dětí -

20.280 Kč

(šestinásobek součtu částek 1690+1690) narození tří dětí -

1.1.2. ZVÝŠENÍ MOŽNÉHO PŘÍJMU PRO OSTATNÍ DÁVKY SSP VÁZANÉ NA VÝŠI PŘÍJMU

50.700 Kč

(desetinásobek součinu 1690x3)

1.2. DOPAD DO ZÁKONA 155/95 Sb. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Při použití různých tabulek s hranicí příjmu v násobku životního minima pro nárok na další dávky státní podpory - tj. sociální příplatek (koeficient 1,60), příspěvek na bydlení (koeficient 1,60) a příspěvek na dopravu (koeficient 2,00) můžete zhruba posoudit, zda zaměstnanci vzniká či nevzniká nárok na příslušnou dávku státní sociální podpory.

Zvýšení ŽM se přímo dotýká i poživatelů starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, pokud jsou výdělečně činní jako zaměstnanci. Od zúčtování mzdy za měsíc říjen 2001 si může tento starobní důchodce vydělat 8.200 Kč hrubého ((2320+1780)x2), aniž by přišel o výplatu starobního důchodu v příslušném měsíci.

Příklad: Např. čtyřčlenné rodině (2 dospělé osoby + 2 nezaopatřené děti 15-26 let) by náležel přídavek na dítě ve snížené výměře i při příjmu 37.260 Kč!

Starobních důchodců do dvou let po vzniku nároku na důchod, kteří podnikají se toto zvýšení v roce 2001 nedotkne, protože u nich je rozhodující výše ŽM k 1. 1. příslušného roku.

1.1.3. ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A MOŽNÉHO PŘÍJMU PŘI JEHO POBÍRÁNÍ

 POZOR: V zúčtování mzdy za měsíc září 2001 se u poživatelů starobních důchodů sledoval ještě nepřekročení částky 7.540 Kč!

Rodičovský příspěvek bude od 1. 10. 2001 vyplácen ve výši .2552 Kč (2320 x 1,1) měsíčně (dosud 2.409 Kč). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let je jeho výše 2.695 Kč (2450 x 1,1) měsíč-5-

PROFEX 1/2002

děné po 30. 9. 2001 musí být provedeny podle upravených sazeb ŽM. Pouze v případě, že by zaměstnavatel vyplácel mzdu za září do konce měsíce září, např. z důvodu skončení pracovního poměru, odečítaly by se nezabavitelné částky v původní výši. Pokud jste to však provedli až při zpracování měsíce října po obdržení nové verze, rozhodně se nestala žádná tragédie.

1.3. DOPAD DO ZÁKONA 1/91 Sb. O ZAMĚSTNANOSTI Zvýšením sazeb ŽM dochází k zvýšení maximální výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání takto: • maximální výše činí 2,5 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 10.250 Kč (4100x2,5). Dosud to bylo 9425 Kč. • maximální výše při rekvalifikaci je 2,8 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 11.480 Kč (4100x2,8). Dosud to bylo 10.556 Kč.

2. Povinnosti při vzniku a chodu organizace

1.4. ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PŘI VÝPOČTU ZÁKONNÝCH SRÁŽEK ZE MZDY

Registrační povinnosti • Registrační povinnost organizací na FÚ plátce daně, zálohové daně

Od zúčtování mzdy za měsíc září 2001 se zvýšily nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy takto:

• Registrační povinnost organizací u OSSZ • Registrační povinnost organizací pojišťoven

• základní nezabavitelná částka na osobu povinného je 2.542 Kč (62% ze 4100). Dosud byla 2.338 Kč.

u

zdravotních

• Registrační povinnost organizací u Kooperativy - !!! Často se na to zapomíná, zejména u malých firem

• základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné činí 1.025 Kč (25% ze 4100). Dosud to bylo 943 Kč. • částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je 6.150 Kč (150% ze 4.100). Dosud se sráželo vše už z částky nad 5.655 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2.050 Kč, dosud to bylo 1.885 Kč.

Ohlašovací povinnosti • Ohlašovací povinnost malých organizací na OSSZ • Ohlašovací povinnost organizací na OSSZ - důchodci, povinnost předstihového řízení, povinnost sepisování žádosti o důchod

Příklad: Např. čistá mzda zaměstnance byla v měsíci září 12545 Kč. Zaměstnanec je povinen poskytovat výživné manželce a jednomu dítěti. Výpočet nezabavitelné částky bude vypadat takto:

• Ohlašovací povinnost organizací na ZP

 POZOR: Slováci mají u zdravotních pojišťoven jiná rodná čísla než v občanském průkazu.

Základní nepostižitelná částka = 2.542 + 2x1.025 = 4.592 Kč Rozdíl mezi čistou mzdou a základní nepostižitelnou částkou = 12.545 – 4.592 = 7.953 Kč Částka, kterou lze srazit bez omezení = 7.953 – 6.150 = 1.803 Kč Na nepřednostní pohledávku lze srazit 1.803 + 2.050 (jedna třetina z 6.150)= 3.853 Kč.

• Ohlašovací povinnost - Kooperativa • Ohlašovací povinnost - Úřad práce - volná místa

Jiné povinnosti • Založit evidenci osob se změněnou pracovní schopností včetně dokladů

Na přednostní pohledávku lze srazit ještě další třetinu, takže celkem by se srazilo 1803+2x2050 (dvě třetiny z 6150) = 5.903 Kč.

• Vypracovat PRACOVNÍ ŘÁD • Vypracovat MZDOVÝ ŘÁD • Vypracovat PRÉMIOVÝ ŘÁD

 POZOR: To, že se zaměstnanci odečtou zvýšené nezabavitelné částky již za měsíc září vyplývá z toho, že účinnost NV o zvýšení ŽM je od 1. 10. 2001 a veškeré srážky prová-

• Vypracovat SPISOVÝ ŘÁD

-6-

PROFEX 1/2002

NOVINKY V ZÁKONÍKU PRÁCE A PŘEDPISECH SOUVISEJÍCÍCH F. Doklad o vzniku pracovněprávního vztahu  POZOR: Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát nově pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by neměl brigádník dostávat nižší mzdu než tzv. "kmenový" zaměstnanec (toto platí v případě, že vykonávají stejnou práci a za srovnatelných podmínek). Rovněž by tomuto brigádníkovi neměla být přidělována horší práce z důvodu rasy nebo sociálního původu apod. (§ 1 odst. 3) a 4) ZP).

1. Při založení pracovního poměru se do osobního spisu zakládá: A. Osobní dotazník B. Fotokopie dokumentů o vzdělání a praxi, na fotokopii poznačit, kdo ověřil s originálem a kdy C. Zápočtový list z minulého zaměstnání • Když není, žádat od pracovníka prohlášení: „Prohlašuji, že jsem v kalendářním v období jednoho roku pobíral - nepobíral dávky nemocenského pojištění od - do.“ • Nastupuje-li do organizace důchodce, je dobré po něm vyžadovat prohlášení:

Vznik PPV I. pracovní smlouvou - musí být uzavřena písemně, jen je-li uzavřena na dobu kratší než jeden měsíc, písemně se uzavře na žádost pracovníka. Doporučuji vždy písemně. U osob starších 15 let po ukončení povinné školní docházky do 18 let věku je nutné vyžádat si souhlas zákonného zástupce. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit jen v případě, že pracovník nenastoupil do práce.

„Prohlašuji, že jsem v kalendářním roce .... pobíral nepobíral dávky nemocenského pojištění od - do.“ D. Posudek od předchozího zaměstnavatele předloží-li jej zaměstnanec. E. Lékařský posudek pro způsobilost vykonávání druhu práce, sjednaného v pracovní smlouvě.

Pracovní smlouva musí obsahovat: • CO - druh práce - vymezení druhu práce, lze sjednat i více druhů práce. Pozor, pokud je v pracovní smlouvě uvedeno, že pracovní náplň je součástí pracovní smlouvy, musí dojít při změně podmínek k dohodě, tzn., že dodatek pracovní smlouvy musí podepsat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, nelze provést jednostranným úkonem.

TIP: K lékařským prohlídkám (vstupní a preventivní) vydal vyjádření Mgr. Pelech z MF ČR pod čj. 154/64 829/2000 dne 13.6.2001. Na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR bude moci být do daňových nákladů uznán jen doklad od smluvního lékaře (tj. závodní zdravotnické zařízení - odkaz na např. §28 Zákoníku práce). Mohou tedy nastat čtyři varianty a jejich doporučené účtování:

• KDE - místo výkonu práce - lze uvést i šířeji, ale pro účely cestovních náhrad je nutné určit pravidelné pracoviště (např. místo výkonu práce je celá ČR, ale pravidelné pracoviště je sídlo firmy).

• 518 520 - Lékařské prohlídky účtované smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele)

• OD KDY - den nástupu do práce - tímto dnem vzniká pracovní poměr, kdy není rozhodující, zda připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Rovněž nemusí být stanoveno pevné datum, ale lze uvést např.: dnem nástupu je den odchodu paní XY na mateřskou dovolenou apod.

• 518 950 - Lékařské prohlídky účtované nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele - zaměstnanec nedaní dle §6/9/d ZDP)

• Podpisy (pozor na neplatnost - ve vnitřním předpisu musí být uveden seznam pracovněprávních úkonů a právo podpisu, za mladistvé musí podepisovat rodiče nebo zákonný zástupce)

• 527 520 - Proplácení prohlídek smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance) • 527 950 - Proplácení prohlídek nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance - pozor zaměstnanci to má být zdaněno jako nepeněžitý příjem !!!!)

Pracovní smlouva může obsahovat: • údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru,

 POZOR: Musí být výslovný souhlas lékaře pro práce v noci a ve výškách

-7-

PROFEX 1/2002

5) údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnost mzdy, termín výplaty, místo a způsob vyplácení mzdy (§ 111,119 až 121)

Novela 2001: neobsahuje-li je, pak je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat (§32)

Ustanovení o minimální mzdě se přesouvají do zákoníku práce, protože jsou společné pro všechny skupiny zaměstnanců. Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, proto je nutné se ve vnitřních mzdových předpisem odvolat na zákoník práce - §111 odst.4). Mzda nesmí být nižší než minimální mzda v příslušné třídě.

Informace musí obsahovat: 1) jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele 2) bližší označení druhu a místa výkonu práce 3) nárok na dovolenou na zotavenou, popř. způsob určování nároku, krácení dovolené, náhrady za dovolenou (§100 až 110b)),

V kolektivní smlouvě lze stanovit vyšší minimální mzdu. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde i ke zvýšení některých příplatků, které se od ní odvozují.

Novela 2001: - Základní nárok na dovolenou se zvyšuje na 4 týdny - Pokud zaměstnankyně požádá o dovolenou navazující na mateřskou dovolenou, musí jí zaměstnavatel vyhovět, může požádat i o celou dovolenou - Po krácení nesmí být dovolená kratší než dva týdny - Do náhrady mzdy za dovolenou se mzda za více období rozpočítává poměrnou částí ve vazbě na odpracovanou dobu - zaměstnavatel je povinen určit čerpání alespoň 4 týdnů (bylo2) - náhradu za nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout.

Novela 2001: 12 tarifních tříd s minimální mzdou pro každou tarifní třídu - první 30,- Kč /hod. (5.000,- Kč/ měsíc) až dvanáctá 66,90 Kč/hod. (11200,- Kč/měsíc). Vláda je zmocněna, aby stanovila odlišné sazby pro mladistvé a invalidní.

Novela 2002: ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 436/2001 Sb. se s účinností od 1. 1. 2002 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 5700 Kč (dosud 5000 Kč). Z toho vyplývá, že mzda (náhrada mzdy) nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 5700 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

Poznámka: Významnou změnou je zpřísnění podmínek pro převádění nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Zpřísnění spočívá v povinnosti zaměstnavatele nařídit za podmínek stanovených v ustanovení § 109 odst.2 zaměstnanci minimálně čerpání čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, v němž mu na dovolenou vznikla nárok - tedy v rozsahu dvojnásobném než tomu bylo podle dosavadní úpravy.

Příklad: Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 35 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (5700x35):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2002 minimální mzda ve výši 4988 Kč.

4) údaje o výpovědních dobách, odstupné (§60 a) až 60c), odchodné (§29 odst.3) »Novela 2001: Odstupné je 2- měsíční ze zákona + podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu neomezené.

Týdenní pracovní doba hod 40 33,90 38,75 35 37,50 36,20 35 38,70 měsíc 40 5700

90% 30,50 31,50 32,60 34,80 5130

U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 33,90 Kč (dosud 30 Kč). Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

Minimální mzda 80% 27,10 28 29 31 4560

V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

75% 25,40 26,30 27,20 29

50% 17 17,50 18,10 19,40

4275

2850

vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,

Podle odst. 4 § 2 NV 333/93 Sb. činí výše minimálního mzdového tarifu:

80% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let),

90% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní -8-

PROFEX 1/2002 75% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,

osobní příplatek je 450 Kč. Tomuto zaměstnanci bude náležet doplatek do minimální mzdy 1300 Kč (5700 3950 - 450). Zúčtování doplatků za předchozí měsíce při výplatě dalšího platu již nebude možné!

50% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Protože se jedná o "minimální mzdu", nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna.

Příklad: Např. pokud bude do prvního pracovního poměru vstupovat absolvent střední školy, který by měl vykonávat práce odpovídající 5. tarifnímu stupni, může obdržet minimální mzdový tarif na měsíc 6.300 Kč (7000 x 0,9) místo 7.000 Kč. Obdobně mladistvému zaměstnanci do 18 let, který by měl vykonávat práce odpovídající 2. tarifnímu stupni by se mohlo dát na hodinu 28,10 Kč (35,10 x 0,8) místo 35,10 Kč.

 POZOR: TYTO MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY SE POUŽIJÍ V ORGANIZACÍCH, KDE NENÍ UZAVŘENA KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NEBO V KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ NEJSOU SJEDNÁNY MZDOVÉ NÁLEŽITOSTI. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány. V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda.

 POZOR: Vypuštěním odst. 2 v § 3 NV dochází při posuzování dodržení minimální mzdy ke změně v tom, že již nebude možno zúčtovávat mzdu nebo její část splatnou za delší než měsíční období při její výplatě. Tzn., že v případě výplaty čtvrtletní prémie, roční odměny nebo dalšího platu, nebude možno provést zúčtování doplatků do minimální mzdy za předchozí maximálně 3 měsíce. Tato změna přinese zaměstnancům výhodu v tom, že jim nebude možno odebrat doplatky do minimální mzdy za předchozí měsíce.

 POZOR: Program MZDY ZEIS neprovádí správně jakoukoliv kontrolu na dodržení minimální mzdy ve třídě. Jestliže máte podezření, že minimální mzda v příslušné třídě nebyla u pracovníka dodržena, musíte přepočítat ručně !!!!!!!!

Příklad: Např. plat zaměstnance zařazeného do druhé platové třídy a druhého platového stupně je 3950 Kč a TARIFNÍ STUPEŇ 40 hodin 1 33,90 2 35,10 3 36,90 4 39,30 5 41,70 6 44,60 7 48,20 8 51,80 9 56,00 10 61,30 11 67,90 12 76,20

38,75 hodin 35,00 36,20 38,10 40,60 43,00 46,00 49,80 53,50 57,80 63,30 70,10 78,70

37,5 hodin 36,20 37,40 39,40 41,90 44,50 47,60 51,40 55,30 59,70 65,40 72,40 81,30

5700 5900 6200 6600 7000 7500 8100 8700 9400 10300 11400 12800

vely zákona o mzdě, která platí již od 1. 1. 2001!

Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce:

minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pracovní doba.

»Novela 2002: NOVELA ZÁKONA O PLATU Zákonem 217/2000 byl novelizován zákon 143/92 o platu. Od 1.1.2002 měly začít platit dvě důležité změny:

 POZOR:Posuzování dodržení minimálních mzdových tarifů bude stejné jako u minimální mzdy, tzn., že do dosažené mzdy zaměstnance se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Toto vyplývá z no-

a) 16 platových tříd: b) změny v souvislosti s popisem prací jednotlivých platových tříd. -9-

PROFEX 1/2002

kde není uzavřena kolektivní smlouva (nebo KS neobsahuje mzdová ujednání). Kde je KS uzavřena, může být výše příplatku sjednána i nižší!

Co z toho vyplývá: • je třeba porovnat dosavadní náplně práce v platových třídách s novými platovými třídami • v případě, že dosavadní náplň odpovídá jiné platové třídě, je nutné zaměstnance přeřadit

• §8 - doplatek do průměrného výdělku se poskytne i při převedení z důvodu prostoje, který zaměstnanec nezavinil nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Také byla zrušena hranice 12 měsíců, po kterou se mohl doplatek poskytovat ( např. z důvodu ohrožení nemocí z povolání)

• plat zaměstnance by neměl být nižší, než minimální platový tarif platný od 1.1.2002. Bohužel ve státním rozpočtu nejsou prostředky na toto zvýšení, takže se naši zákonodárci shodli na posunutí data účinnosti platnosti tohoto zvýšení na 1. 1. 2003. Z tohoto důvodu byl mimořádně (na mimořádném zasedání) schválen zákon 492/2001 Sb., který posunuje termín účinnosti 16-ti platových tříd až na rok 2003. Přesto, pokud se Vás to týká, si můžete v průběhu roku 2002 udělat potřebnou přípravu.

¾ pravidelný termín výplaty

TIP:

¾ mzda nebo záloha na mzdu, připadne-li termín výplaty do dovolené

• §10 - splatnost mzdy ¾ do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy vznikl nárok na mzdu

Co je ve výše uvedených zákonech nejdůležitější:

¾ při ukončení pracovního poměru na žádost zaměstnance (radím písemnou) v den ukončení

• Jestliže ve svých mzdových předpisech hovoříte o mzdových složkách, mělo by být jednoznačně deklarováno, podle jakých hledisek se zaměstnanci poskytují (§2, 4).

• §11 - výplata mzdy ¾ mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru

*složitost, odpovědnost a namáhavost práce,

¾ mzda se odešle na jeden účet nejpozději v den pravidelné výplaty, pokud se nesjedná písemně se zaměstnancem jiný termín

*obtížnost pracovních podmínek, *pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky.

• §12 - srážky ze mzdy

• Nelze uvádět: dle rozhodnutí majitele (vedoucího) !!! Je nutné pracovníky zařadit do tříd podle vykonávané práce a kvalifikace. Nadstavbové složky (prémie) může hodnotit vedoucí podle kvality odvedené práce.

¾ Bez souhlasu zaměstnance: zálohu na daň, SP, ZP, zálohu, výkon rozhodnutí, nevyúčtované zálohy na cestovné, náborové a jiné příspěvky, které je zaměstnanec povinen vrátit, náhradu mzdy za dovolenou, na niž nevznikl nárok, přeplatky na dávkách nemocenského a sociálního pojištění.

• Zákon uvádí výčet dalších nemzdových plnění, poskytovaných zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním

¾ Ostatní pouze se souhlasem zaměstnance.

• §5 - příplatek za přesčas , pokud se poskytuje náhradní volno za práci přesčas,VŽDY v rozsahu práce konané přesčas

SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDĚNÉ NA ZÁKLADĚ VÝKONU ROZHODNUTÍ

• §6 - příplatek za svátek se poskytuje prioritně náhradní volno (náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku) v období třech následujících měsíců nebo podle dohody, teprve pak mzda s příplatkem ve výši 100% průměrného výdělku.

Vzhledem k tomu, že na tuto oblast je stále mnoho dotazů, připomeneme si povinnosti zaměstnavatelů (plátců mzdy) v této oblasti. Provádění srážek ze mzdy vyplývá ze zákona 99/63 Sb. - občanského soudního řádu (dále jen OSŘ).

• §7 - příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci se poskytne příplatek (dosud mzdové zvýhodnění) a za podmínek stanovených nařízením vlády (zatím 5,40 Kč/hod), může být i vyšší.

 POZOR: Zaměstnancův souhlas k provádění těchto srážek není třeba, protože se jedná o srážky ze mzdy nebo platu podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona 1/92 Sb. o mzdě nebo § 18 odst. 1 písm. d) zákona 143/92 Sb. o platu, resp. §121 ZP

 »POZOR: Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí zůstává k 1. 1. 2002 ve stejné výši tj. nejméně 5,40 Kč. Příplatek za práci v noci náleží při odpracování alespoň dvou hodin v období od 22,00 do 6,00 hodin. Tzn., že příplatek bude náležet i v případě, že práce v noci trvala pouze jednu hodinu. Výše příplatku za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí platí opět pouze v organizacích,

KDO JE KDO POVINNÝ - je osoba, u které se srážky ze mzdy budou provádět PLÁTCE MZDY - zaměstnavatel OPRÁVNĚNÝ - ten, v něhož prospěch jsou srážky ze mzdy prováděny

- 10 -

PROFEX 1/2002 NA ZÁKLADĚ ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ? (§ 274)

řadí 0x, kde x je pořadí srážky pro první třetinu), má vliv na výši srážky ze mzdy. U přednostní pohledávky je možno srazit až dvě třetiny ze zbytku čisté mzdy, u nepřednostní pohledávky pouze jednu třetinu.

Podle § 274 OSŘ je možné provádět srážky ze mzdy na základě: ¾ vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;

ČISTÁ MZDA (§ 277)

¾ vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;

Srážky se provádí ze základu pro exekuce tzv. "čisté mzdy", která se vypočte tak, že se od hrubého příjmu odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sražené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

¾ vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; ¾ notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle § 71a až 71c zákona 358/92 Sb.; ¾ vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy vč. platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány;

 POZOR: Bere se čistá mzda skutečně vyplacená za příslušný měsíc bez ohledu na to, že se mu od příštího měsíce zastavuje např. odpočet na částečnou invaliditu.

¾ vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;

• Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Např. zaměstnanec má u zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti. I čistá odměna z této dohody se započte do jeho čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy!

¾ jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon. Z tohoto přehledu je zřejmé, že srážky ze mzdy lze provádět ze spousty důvodů, jestli v něm postrádáte nedoplatky na zdravotní pojištění nebo neprávem vyplácené hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, či přeplacené a nevrácené dávky státní sociální podpory tak věřte, že se sem vejdou a mimoto jsou dále uvedeny v § 279 mezi přednostními pohledávkami.

Z celkového okruhu pohledávek jsou v § 279 OSŘ vyčleněny tzv. přednostní pohledávky, kterými jsou:

• Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Tzn., že se do čisté mzdy nezahrnují poskytnuté cestovní náhrady, ale ani náhrada na údržbu ochranných pracovních oděvů apod.

¾ pohledávky výživného ,

NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY (§ 278 + NV 63/98 Sb.)

¾ pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

Výše nezabavitelných částek vychází z životního minima jednotlivce, které je od 1. 10. 2001 4.100 Kč. To je součet ŽM dospělé osoby 2.320 Kč a ŽM jednočlenné domácnosti 1.780 Kč.

ROZDĚLENÍ POHLEDÁVEK (§ 279)

¾ pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy,

¾ pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,

Podle § 278 nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy "základní částka", která je stanovena v NV 63/98 Sb. jako součet nepostižitelné částky na osobu povinného a nepostižitelné částky na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné.

¾ pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

¾ Nepostižitelná částka na osobu povinného činí 62% životního minima jednotlivce, tj. 2542 Kč (4100 x 0,62).

¾ pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.

¾ Nepostižitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné činí 25% životního minima jednotlivce, tj. 1025 Kč (4100 x 0,25).

Ostatní, zde neuvedené pohledávky, jsou tzv. nepřednostní.

¾ V NV 63/98 Sb. je stanovena ještě částka, nad kterou je možné zbytek čisté mzdy srazit bez omezení. Její výše je 150% životního minima jednotlivce, tj. 6150 Kč.

¾ pohledávky daní a poplatků,

 POZOR: Určení, zda se jedná o přednostní (v matričním souboru trvalých přídavků a srážek zadáte pod kódem srážky 524, pořadí 3(..7)x) nebo nepřednostní pohledávku (v matričním souboru trvalých přídavků a srážek zadáte pod kódem srážky 524, po-

VÝPOČET SRÁŽKY ZE MZDY (§ 279 + 281 + NV 63/98 Sb.) Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat následovně: + ČISTÁ MZDA - 11 -

PROFEX 1/2002

-

Příklad: Zaměstnanec má čistou mzdu 4705 Kč. Je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o přednostní pohledávku na výživné (děti z prvního manželství).

ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNÁ ČÁSTKA NA OSOBU POVINNÉHO (2542 Kč) ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNÁ ČÁSTKA NA OSOBY, KTERÝM JE POVINEN POSKYTOVAT VÝŽIVNÉ (1025 Kč x POČET OSOB).

Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025 x 2) = 4592 Kč.

 POZOR: Pokud je čistá mzda nižší než součet základních nepostižitelných částek, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!!!

Zbytek čisté mzdy (4705 - 4592 = 113 Kč) je menší než 6150 Kč. Částku 113 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj. 111 Kč.

Pokud je čistá mzda vyšší než součet základních nepostižitelných částek, pokračujeme ve výpočtu takto:

Jedna třetina činí 37 Kč.

1. Zbytek porovnáme s částkou 6150 Kč. Jelikož se jedná o přednostní pohledávku, můžeme srazit dvě třetiny tj. 74 Kč.

Pokud je tento zbytek vyšší než 6150 Kč, celou částku nad 6150 Kč zaměstnanci srazíme. Dále se srazí částky uvedené v bodu 2., tj. jedna nebo dvě třetiny.

POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§ 280)

Pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 6150 Kč postupujeme dále takto:

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

2. Zbytek zaokrouhlíme směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Spočteme jednu třetinu a podle druhu pohledávky odvedeme buď jednu nebo dvě třetiny.

Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad: Čistá mzda 13.157 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o nepřednostní pohledávku. Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025x2) = 4592 Kč. Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní nezabavitelné částky = 13157 - 4592 = 8565 Kč.

 POZOR: Z této druhé třetiny nelze v žádném případě srážet nepřednostní pohledávky!

Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 6150 Kč. 8565 - 6150 = 2415 Kč a tuto částku srazíme celou.

 POZOR: Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud bylo doručeno téhož dne více nařízení výkonu rozhodnutí, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Z částky 6150 Kč spočteme jednu třetinu, tj. 2050 Kč a tuto částku rovněž můžeme použít na uspokojení pohledávky. Zaměstnanci můžeme srazit bez jeho souhlasu až 4465 Kč na úhradu pohledávky. Příklad: Zaměstnanec má čistou mzdu 10611 Kč. Je ženatý a má dvě děti. Jedná se o přednostní pohledávku.

 POZOR: Pořadí pohledávek má zásadní vliv na srážení z první třetiny zbytku čisté mzdy, protože zde se vždy sráží podle pořadí. U druhé třetiny je pořadí důležité v případě, že mezi přednostními pohledávkami není výživné. Pokud je mezi přednostními pohledávkami výživné, má přednost a teprve potom nastupuje pořadí pohledávek.

Základní nezabavitelná částka = 2542 + (1025 x 3) = 5617 Kč. Zbytek čisté mzdy (10611 - 5617 = 4994 Kč) je nižší než 6150 Kč. Částku 4994 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj. 4992 Kč. Jedna třetina činí 1664 Kč.

TIP: POKUD MÁTE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ MÁ NĚKOLIK PŘEDNOSTNÍCH NEBO I NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK, VYUŽIJTE §

Jelikož se jedná o přednostní pohledávku můžeme srazit dvě třetiny tj. 3328 Kč. - 12 -

PROFEX 1/2002 SRÁŽKY Z JINÝCH PŘÍJMŮ (§ 299 - 302)

291 OSŘ, PODLE KTERÉHO MŮŽE PLÁTCE MZDY (V PŘÍPADĚ USPOKOJOVÁNÍ NĚKOLIKA POHLEDÁVEK) ZASLAT SRAŽENOU ČÁSTKU SOUDU, KTERÝ JI ROZVRHNE MEZI OPRÁVNĚNÉ A SÁM PROVEDE VÝPLATU.

Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.

ZAHÁJENÍ SRÁŽEK (§ 282 - 283) Srážky je třeba zahájit ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.

Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti.

Vyplácení sražených částek oprávněnému je možné, ale až když rozhodnutí nabude právní moci.

Za jiný příjem nelze považovat odměny za provedení práce podle § 236 ZP bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.

Příklad: Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne 10. 11. a právní moci nabylo toto rozhodnutí až 14. 12. Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za listopad, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po 14. 12., tj po nabytí právní moci.

V případě, že povinný získá místo mzdy nebo vedle ní některý z výše uvedených příjmů (např. nemocenskou), vztahuje se výkon rozhodnutí i na tento příjem.

 POZOR: SRÁŽKY ZE MZDY by se neměly provádět z odměny za pracovní pohotovost, protože se nejedná o mzdu! Rovněž z dohody o provedení práce se srážky neprovádí.

UKONČENÍ SRÁŽEK (§ 284) Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby: • pohledávka je uspokojena,

PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ (§ 285 - 286)

• v případě odkladu výkonu rozhodnutí - musí být doručeno rozhodnutí soudu,

Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. Tento případ by již nastat neměl, protože podle § 10 odst. 1 zákona o mzdě je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém mu vznikl nárok na mzdu.

• při změně zaměstnání, • ZMĚNA PLÁTCE MZDY (§ 293 - 296) Při změně plátce mzdy se nařízení výkonu rozhodnutí vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení od soudu. Pořadí, které pohledávka oprávněného získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy.

V případě, že zaměstnanci bude vyplacen např. další plat nebo mimořádná odměna, bude se jednat o příjem příslušného měsíce, kdy byla tato složka mzdy vyplacena. Srážky se provedou z celkového příjmu tohoto měsíce. ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK (§ 289 - 290)

Za změnu plátce se nepovažuje, jestliže povinný získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění a tuto dávku mu vyplácí předchozí plátce mzdy. Tzn. že onemocní v ochranné době.

Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. To bude případ lidí, kteří pracují raději za minimální mzdu než aby jim mohly být prováděny srážky ze mzdy.

Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, do práce je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.

SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY (§ 292, 295-296) Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí do práce, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.

SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY (§ 297 - 298) Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet. Provádí-li srážky ze mzdy několik plátců zároveň, zašlou srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu.

Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek, - 13 -

PROFEX 1/2002 na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil.

*z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

*Může se jednat o dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit. Vždy ale musí být splněna podmínka domácnosti podle § 115 občanského zákoníku. • §13 odst. 3) - naturální mzda - upřesňuje se definice naturální mzdy ve vazbě na cenové zákony

 POZOR: Zde je vhodné si dát záležet na výpočtu těchto srážek, protože pokud budeme provádět např. nižší srážky, může po nás a ne po zaměstnanci chtít oprávněný (což může být finanční úřad nebo bývalá manželka) částky, které měl zaměstnanec správně platit! Zadáte-li do programu správně údaje (Existenční minimum pracovníka a typ a pořadí srážky), program Vám správně vypočte i výši srážky.

• §14 - minimální mzdové tarify - do mzdy pro tyto účely se nezahrnuje: *příplatky za přesčas *příplatky za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí *příplatky za práci v noci *příplatky za práci ve svátek • §15 - odměna za pracovní pohotovost *20% průměrného výdělku na pracovišti

KDO JE OSOBOU, KTERÉ POVINNÝ POSKYTUJE VÝŽIVNÉ

*10 % průměrného výdělku mimo pracoviště

Podle § 1 NV 63/98 Sb. se 25% částky ŽM (tj. v současné době 1025 Kč) odečítá vždy na manžela povinného, i když má vlastní příjem a ani nemusí mít s povinným společnou domácnost. Nelze odečítat na druha nebo družku.

• § 16 - zpřesnění v oblasti normování práce • § 17 - průměrný výdělek *odst. 7 - řeší ohrožení nemocí z povolání *odst. 9 - nově zápočet odměn za více období do pracovněprávního průměru odpovídající odpracované době

¾ Odpočet 25% částky ŽM nelze započítat na žádnou osobu, v jejíž prospěch je nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného. Tzn., jestliže mám výkon rozhodnutí na výživné, nelze odečíst 25% částky ŽM na tuto osobu.

Novela 2002: PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ A HODIN V ROCE 2002

¾ Na dítě, které manželé společně vyživují se započítává 25% částky ŽM každému manželovi zvlášť, jestli jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Pro účely zjištění průměrného měsíčního výdělku (§ 17 odst. 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě) se v roce 2002 použijí tyto průměrné počty pracovních dnů (hodin):

Toto je vše, co v Občanském soudním řádu a Nařízení vlády najdeme. V zákoně 94/63 Sb. o rodině ovšem nejsou osoby, kterým musí povinný poskytovat výživné nijak zvlášť specifikovány. Bude tedy třeba postupovat podle zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů a zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře.

21,75 dne (252 pracovních dnů + 9 svátků = 261 : 12) 174 hodin (2088 hodin : 12) při 40 hodinové týdenní pracovní době.

 POZOR: Pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku se někde ještě používají průměrné počty dnů a hodin, které vyplývají z výpočtu přes průměrný počet dnů a hodin v roce, tj. 21,742 dne a 185 hodin. Tento počet hodin ovšem neodpovídá stanovené maximální délce týdenní pracovní doby v současné době, tj. 40 hodinám. Pokud používáte tento způsob výpočtu bylo by vhodné si jeho použití uvést do bližší úpravy zjišťování průměrného výdělku, protože podle zákona o mzdě je jediným platným způsobem zjišťování průměrného měsíčního výdělku ten, který je uveden v odst. 5 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě (viz výše).

Podle § 15 zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem považuje: • nezletilé dítě (zletilosti dítě dosahuje v 18-ti letech, v případě sňatku před 18 rokem, dnem uzavření sňatku) • zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, *jestliže nepobírá plný invalidní důchod a *soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře (§§ 12 až 15 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře) nebo *se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

- 14 -

PROFEX 1/2002 • § 18 - mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před započetím práce

sem pracovníka - O noční práci se jedná, pokud zaměstnanec odpracuje nejméně tři hodiny v noci (§99), maximálně však 8 nočních hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

 POZOR: Musí být písemný mzdový vnitřní předpis. Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy tj. 5.700 Kč měsíčně nebo 33,90 Kč na hod. I zde musí být dodržen minimální mzdový tarif. Tzn., že student, který bude vykonávat práce odpovídající 3. tarifnímu stupni, nemůže mít méně než 5.580 Kč.

TIP: MLADISTVÍ Pracovní doba u mladistvých do 16 let je nově nejvýše 30 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. U mladistvých ve věku 16 až 18 let je pracovní doba stejná jako u ostatních zaměstnanců, tj. max. 40 hodin.

 POZOR: Přestávky v práci musí být poskytnuty mladistvým vždy i u prací, které nelze přerušit (§ 89 ZP), tzn., že nejpozději po 4,5 hod. nepřetržité práce musí mít nejméně 30 minut přestávku, a to VŽDY.

 POZOR: Minimální mzdu a minimální mzdový tarif pro nezletilé je možno stanovit nejméně ve výši 80% jejich výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době 4.560 Kč měsíčně (80% z 5700 Kč) resp. 27,20 Kč na hodinu (80% z 33,90 Kč) při 40-ti hodinové týdenní pracovní době. Minimální mzdový tarif pro vyšší tarifní stupně se vypočte jako 80% z jeho hodnoty.

 Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být u mladistvých nově nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěmi směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin.  Práce přesčas a práce v noci je u mladistvých zakázána.

• zrušen §20 - odchylná ujednání pro domácké zaměstnance a členy družstev (řeší pouze §267 zákoníku práce)

Novela 2001: ZAMĚSTNANCI S NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU PRACOVNÍ DOBOU ZÁKON 475/2001 Sb. O PRACOVNÍ DOBĚ A DOBĚ ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ S NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU PRACOVNÍ DOBOU V DOPRAVĚ nahrazuje dosud platné nařízení vlády 499/2000 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, které bylo zrušeno NV 486/2001 Sb.

6) stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby (§83a),84,85), způsob evidence pracovní doby (nový §94) Novela 2001: V § 83 jsou nově vymezeny pojmy, vztahující se k pracovní době Novela 2001: Uvádí se čistá pracovní doba bez přestávky v práci

Podle § 1 odst. 3 se tento zákon vztahuje na

Poskytování přestávek v práci řeší § 89 odst. 1 ZP, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně půl hodiny. Vzhledem k tomu, že se hovoří o přestávce a nikoliv o přestávkách, měla by být poskytnuta pouze jedna přestávka. Názory právníků na množství přestávek v práci se různí, protože zákonodárci ponechali v některých dalších odstavcích § 89 "množné číslo" a hovoří o přestávkách

a) členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu b) zaměstnance údržby pozemních komunikací c) zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce d) zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce a na dráze speciální e) zaměstnance drážní podnikové ostrahy na dráze celostátní, regionální a vlečce f) zaměstnance městské hromadné dopravy

Novela 2001: -

g) členy posádky letadla

Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně (§83a) - Pružná pracovní doba (§85a) - 85d) ) zahrnuta do zákoníku práce - Přestávky v práci se nezapočítávají do pracovní doby a nejsou placeny! (§89) - Nepřetržitý odpočinek v týdnu se prodlužuje na 35 hodin (z 32) - Evidence pracovní doby je povinná (§89)

h) zaměstnance zajišťující provozování letiště i) zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti j) členy posádky plavidla k) zaměstnance obsluhující plavidlo v přístavu Budeme se věnovat pouze těm osádkám a zaměstnancům, kteří se vyskytují v běžném provozu, tzn. a). CO JE CO, KDO JE KDO

- Pracovní pohotovost na pracovišti může být maximálně 400 hodin v kalendářním roce - Přesčasová práce nařízená může činit maximálně 150 hodin v kalendářním roce(8 hodin v jednotlivých týdnech), nad 150 hodin pouze se souhla-

• *Členem osádky nákladního automobilu nebo autobusu se rozumí řidič, pomocník řidiče a průvodčí v silniční dopravě

- 15 -

PROFEX 1/2002 • Pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla a administrativní práce spojené s řízením vozidla

7 - je-li ve vozidle více než 1 řidič, musí mít každý z nich nepřetržitý odpočinek

• Týdnem se rozumí období mezi 0,00 hodinou v pondělí a 24,00 hodinou v neděli

AUTOMOBILU

7) překážky v práci (§129, 130, 157 až 161, ( §124 130) Novela 2001: Návštěva u lékaře - placená jen v případě, že pracovník navštíví smluvního lékaře (závodního) nebo jen doba, pokud by navštívil smluvního lékaře a pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

3 - člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu musí mít

nepřetržitý odpočinek v týdnu nejméně 45 hodin

přihovoho-

• jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby.

2 - doba řízení uvedená v písm. a) může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí do vhodného místa k zajištění bezpečného vystoupení osob nebo vyložení nákladu. Důvody prodloužení je řidič povinen uvést v záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách.

Ö

v týdnu alespoň 45 hodin po sobě jdoucích, čemž tato doba může být zkrácena až na 36 din, je-li čerpána v obvyklém místě odstavení zidla nebo v místě bydliště řidiče, a až na 24 din, je-li čerpána mimo tato místa

• doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky je u těchto zaměstnanců v dopravě výkonem práce, za který mu přísluší mzda,

1 - zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin. Doba řízení může být 2x v týdnu prodloužena na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období dvou po sobě následujících týdnů. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení vč. přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.

nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nejméně 11 hodin

Ö

Pro všechny skupiny zaměstnanců platí, že

Pracovní doba, doba odpočinku a bezpečnostní přestávky musí u členů osádky nákladního automobilu nebo autobusu splňovat tato kriteria:

Ö

mezi dvěma směnami nejméně 8 hodin po sobě jdoucích během 30 hodin

8 - doba řízení musí být po uplynutí 4,5 hodiny přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.

• Zimním obdobím se rozumí období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku. ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO NEBO AUTOBUSU

Ö

»POZOR: Údaje 2) až 6) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný předpis nebo na kolektivní smlouvu či vnitřní předpis. Aby nebylo nutné zaměstnance písemně o těchto skutečnostech informovat, bylo by vhodné údaje pod bodem 1) uvést přímo v pracovní smlouvě stejně jako odkazy na vnitřní či jiné předpisy.

4 - nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být

Příklad: Správně:

Ö

zkrácen až na 9 hodin po sobě jdoucích nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení

2) Bližší označení druhu a místa výkonu práce je uvedeno v pracovní náplni.

Ö

rozdělen na 2 nebo 3 části ve dnech, v nichž není zkrácen na 9 hodin, přičemž musí jedna část činit nejméně 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na nejméně 12 hodin

3) Nárok na dovolenou na zotavenou, způsob výpočtu, krácení a čerpání upravuje pracovní řád. 4) Výpovědní doby se řídí příslušnými paragrafy zákoníku práce. Nároky na odstupné a odchodné jsou součástí mzdového řádu.

5 - zaměstnavatel je oprávněn nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na Ö

36 hodin, je-li vyčerpán v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště

Ö

24 hodin, je-li čerpán mimo tato místa

5) Odměňování a výplata jsou upraveny mzdovým a prémiovým řádem. Atd. Příklad: NEsprávně uvádět např.:

6 - doba zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být nahrazena nejpozději do 3 týdnů od uplynutí týdne, v němž byla doba zkrácena. Doba nepřetržitého odpočinku poskytovaná jako náhrada za zkrácený odpočinek musí navazovat na odpočinek v délce nejméně 8 hodin, a pokud o to řidič požádá, musí mu být poskytnuta v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče

2) Bližší označení druhu a místa výkonu práce je uvedeno v pracovní náplni, která je přílohou této pracovní smlouvy.

- 16 -

PROFEX 1/2002 Bylo by pak nutné změnu např. pracovní náplně řešit dodatkem k pracovní smlouvě (podepisuje jak zaměstnavatel, tak pracovník).

náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění resp. sociálním zabezpečení.

Dále informace musí obsahovat obecné informace o zaměstnavateli:

• Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší od 1. prosince 2001.

• ekonomická a finanční situace

• Účinnost tohoto NV je od data vyhlášení, tj. od 31. prosince 2001. Vzhledem k tomu, že vyhlašování tohoto NV trvalo "našim úředníkům" opět déle, než je žádoucí, bude třeba provést doplatek za měsíc prosinec 2001.

• právní postavení • pravděpodobný vývoj zaměstnanosti • stav a struktura zaměstnanců, pracovní podmínky

Novela 2002: VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ 440/2001 Sb. O ODŠKODNĚNÍ BOLESTI A ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ

• BOZP Novela 2002: NAŘÍZENÍ VLÁDY 495/2001 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ ROZSAH POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

Tato vyhláška stanovuje výši, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví, a určování výše této náhrady v jednotlivých případech.

Tímto nařízením stanoví vláda podle § 133a odst. 6 rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků ("ochranné prostředky"), mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

I když vlastní odškodnění a výplatu náhrady za bolest budou ve většině případů provádět pojišťovny, bylo by dobré znát alespoň konkrétní výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, které jsou stanoveny v odst. 2 a 3 § 7 takto:

Účinnost tohoto NV je stanovena na 1. 1. 2002 a zároveň se k tomuto datu ruší vyhláškou MPSV 498/2001 Sb. platnost dosud používané vyhlášky MPSV 204/94 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků….., která platila do 31. 12. 2001.

"(2) Hodnota jednoho bodu činí 120 Kč. (3) Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit."

TIP: Vzhledem k velkému rozsahu příloh NV 495/2001 Sb. je třeba si jej obstarat a porovnat Vámi používané ochranné prostředky se stavem, který bude platit po 1. 1. 2002.

POZOR: Účinnost této vyhlášky je stanovena od 1. 1. 2002 a ruší se jí dosud platná vyhl. 32/1965 Sb. ve znění vyhl. 54/93 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

V případě, že některé Vámi používané ochranné prostředky již nejsou v seznamech, bude třeba je nahradit těmi, které NV připouští.

 POZOR: Pokud je budete chtít i nadále používat, nebude se již jednat o daňově uznatelný výdaj.

Novela 2002: ZVÝŠENÍ SAZEB ZÁKONNÉHO POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU PŘI PRACOVNÍM ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Stejné problémy by byly se zdaněním u zaměstnance, protože podle § 6 odst. 7 není předmětem daně "hodnota osobních ochranných pracovních prostředků……. v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem". Zde je odkaz na příslušný paragraf ZP.

Vyhláškou Ministerstva financí 487/2001 Sb. se mění vyhl. MF 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

 POZOR: Jestliže budete poskytovat něco nad rámec ZP resp. NV 495/2001 Sb. jednalo by se o příjem podléhající dani z příjmů!

Touto vyhláškou se zvyšují sazby pojistného podle ekonomických činností (OKEČ) uvedené v příloze č. 2 takto: ¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 12 promile bude sazba 50,4 promile (těžba rud a černého uhlí).

• způsob péče o zaměstnance Novela 2002: ZVÝŠENÍ NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 7 promile bude nově 9,8 promile (hutnictví, stavebnictví apod.)

Nařízením vlády 464/2001 Sb. se zvyšují průměrné výdělky rozhodné pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (zvýšené podle dřívějších NV) o 4,6%.

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 6 promile bude sazba 8,4 promile (např. lesnictví, dřevařský průmysl, keramická výroba, veterinární činnost).

• Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 2000, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nezvyšuje.

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 5 promile bude sazba 7 promile (zemědělství).

• Úpravu je třeba provést bez žádosti zaměstnance. Na jeho žádost se provede pouze v případě, že mu - 17 -

PROFEX 1/2002 ¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 3 promile bude nově 4,2 promile (např. textilní průmysl, školství, zdravotnictví).

studentů, a to nejen v době školních prázdnin. Převážná část změn se týkala mladistvých zaměstnanců (do 18 let).

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 2 promile bude sazba 2,8 promile (např. peněžnictví, pojišťovnictví, zpracování dat, knihovny, muzea).

JAKÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH UZAVŘÍT? Zde bude záležet na předpokládaném rozsahu práce. Při menším rozsahu do cca 100 hodin je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce. Pokud bude rozsah práce větší je možno uzavřít buď pracovní poměr na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti.

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 7,5 promile bude nově 10,5 promile (činnosti nezařazené do jiných skupin).

CO MUSÍ OBSAHOVAT PRACOVNÍ SMLOUVA NA DOBU URČITOU?

¾ U ekonomických činností, kde byla sazba 4 promile bude nově 5,6 promile (ostatní ekonomické činnosti).

Pracovní smlouva na dobu určitou musí obsahovat stejné náležitosti jako pracovní smlouva na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Kromě toho je možno sjednat i další podmínky např., že bude pracovat nepravidelně, dle potřeb organizace. Rovněž nic nebrání sjednání zkušební doby.

Na základě těchto nových sazeb bude třeba zvýšit platby na pojištění pro případ škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Poznámka: PRAKTICKY TOTO PROVEDEME TAK, ŽE POKUD JSME PLATILI V ROCE 2001 5 PROMILE, BUDEME V ROCE 2002 PLATIT 7 PROMILE. EKONOMICKÉ ČINNOSTI A ZÁKLAD PRO VÝPOČET POJISTNÉHO SE NEZMĚNILY A TUDÍŽ STAČÍ ZVÝŠIT SAZBU PROMILE.

Nově je třeba i v těchto případech informovat studenty o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nejsou uvedeny již v pracovní smlouvě.

 POZOR: Tyto sazby vstupují v platnost dnem 1. ledna 2002, tzn., že je poprvé použijeme při platbě na I. čtvrtletí 2002, kterou je třeba provést nejpozději do 31. ledna 2002. Pojistné na I. čtvrtletí 2002 se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za IV. čtvrtletí 2001.

Dobu trvání pracovního poměru je možno stanovit: • konkrétním datem (např. od 2. 7. do 28. 8.) • dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně obilovin, meruněk apod.)

Podle přechodného ustanovení vyhlášky 487/2001 Sb. je třeba v případě, že bylo na pojistném za I. čtvrtletí 2002 zaplaceno přede dnem 1. 1. 2002 méně, než stanoveno touto vyhláškou, je třeba pojistné do 31. 1. 2002 doplatit. V případě vyšší platby, bude pojistné naopak vráceno.

• na dobu čerpání dovolené paní X. Y. TIP: Pracovní smlouvu doporučujeme vždy sjednat písemně, i když tato povinnost neplatí v případech, že se sjednává pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc.

Pracovní smlouva může dále obsahovat:

Mladistvý by nás rovněž měl požádat o uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou, protože podle § 30 ZP ji nelze sjednat s mladistvými, pokud o ni sami nepožádají.

I. Dobu trvání pracovního poměru (§30) není-li stanovena, má se za to, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Termínovaný pracovní poměr lze omezit datem ukončení PPV nebo slovním popisem: např.: dnem návratu pana XZ ze základní vojenské služby. Termínované PPV nelze sjednat s:

 POZOR:  Mladistvý do 16 let by měl mít ukončenu povinnou školní docházku, jinak nemůže do pracovněprávního vztahu vstoupit.

1) absolventy, pokud vstupují do PPV odpovídajícího jejich kvalifikaci 2) mladistvými 3) zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva

• Zároveň je třeba souhlas rodičů (zákonného zástupce) s uzavřením smlouvy. • Mladistvým zaměstnancům, tj. do 18 let věku by mělo být provedeno lékařské vyšetření .

Jestliže výše uvedení zaměstnanci o to písemně požádají, lze uzavřít termínovanou pracovní smlouvu i s těmito skupinami. Přijde-li pracovník po ukončení termínovaného PPV do zaměstnání a zaměstnavatel jej nechá pracovat, mění se automaticky pracovní smlouva z doby termínované na dobu neurčitou.

• NEMOCENSKÉ DÁVKY: V případech, že student vykonával po dobu školních prázdnin nebo jejich část činnost zakládající účast na NP, náleží mu z této činnosti jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

TIP: ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ V DOBĚ ŠKOLNÍCH PRÁZDNIN

II.

Novely zákoníku práce a zákonů o mzdě a platu přinesly některé změny i do oblasti zaměstnávání - 18 -

Zkušební dobu (§31) (maximálně 3 měsíce)

PROFEX 1/2002 III.

Souhlas s převodem na jinou práci (§37, §39, §40)

25,80 Kč u benzinu automobilového 91 - Normal (dosud 29,10 Kč)

a)

kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance

26,20 Kč u benzinu automobilového 95 - Super (dosud 29,70 Kč)

b)

kdy může

c)

kdy může i bez souhlasu zaměstnance

29,20 Kč u benzinu automobilového 98 - Super plus (dosud 32,20 Kč) 22,80 Kč u motorové nafty (dosud 26,90 Kč).

Novela 2001:

 POZOR: Účinnost těchto nově stanovených sazeb je od 1. 1. 2002, tzn. že tyto nové sazby bude třeba začít používat již při pracovní cestě, která se uskuteční dne 2. ledna 2002.

V případě převedení na jinou práci - doplatek do průměrného výdělku , nepřevedení- 80% průměrného výdělku, nepřevedení z důvodu povětrnostních vlivů - 60% průměrného výdělku. Pokud je pracovník trestně stíhán za přečin proti zaměstnavateli a ten jej převede na jinou práci a pak by nebyl odsouzen, musí mu zaměstnavatel doplatit za dobu převedení do průměrného výdělku.

ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍCH SAZEB STRAVNÉHO V CIZÍ MĚNĚ

Napracování omluvené absence z důvodu povětrnostních vlivů je prací přesčas. IV.

Nové základní sazby stravného v cizí měně, které vydalo MF vyhl. 444/2001 Sb. a vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2002 najdete v jakékoliv příručce.

Souhlas s přesčasovou prací nad limit stanovený zákonem (nad 150 hodin) (§96 a 98)

TIP: Zajímavostí nové vyhlášky je, že jsou použity pouze tři měny, a to euro pro evropské státy, americký dolar pro ostatní svět a pro Slovensko slovenská koruna.

Novela 2001: Pracovníkovi lze nařídit přesčasovou práci do 150 hodin ročně, s jeho souhlasem pak do 8*52= 416 hodin ročně. Není třeba žádat úřad práce o zvýšení limitu. V.

Pokud by chtěl zaměstnanec vybavit při záloze na stravné jinou měnou než je uvedená ve vyhlášce, musí k ní být vyhlašován kurz Českou národní bankou. Toto bude přicházet v úvahu především u některých státu EU, které nepřechází na EURO již od 1. 1. 2002 (např. Velká Británie) a dále u tzv. "čekatelů na vstup" (např. Polsko, Maďarsko).

Souhlas s pracovní cestou a přeložením (§38, 39)

Novela 2001: pracovníka lze vyslat na pracovní cestu jen s jeho souhlasem, nelze nařídit Novela 2002: 2.4.4. VYHLÁŠKA MPSV č. 445/2001 Sb. O STRAVNÉM A NÁHRADÁCH

Z ostatních států světa je kurz devizového trhu vyhlašován např. u Austrálie, Kanady či Nového Zélandu. Tyto státy budou zveřejněny v kurzovním lístku ČNB.

Vyhláškou MPSV ze dne 10. prosince 2001 se stanoví výše sazeb stravného, výše základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

Pro přepočet nároku zaměstnance na jinou cizí měnu je třeba podle § 21 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách použít "kurs platný v den určení zálohy".

STRAVNÉ při pracovní cestě 5 - 12 hodin (dosud 55 až 67 Kč)

57

až

69

Kč

při pracovní cestě 12 - 18 hodin (dosud 85 až 102 Kč)

87

až

105

Kč

při pracovní cestě přes 18 hodin (dosud 133 až 159 Kč)

136

163

Kč

až

 POZOR: Vzhledem k tomu, že u některých státu došlo k určitým rozdílům ve výši stravného, bude třeba si provést porovnání se stavem v roce 2001 a v případě vyšších rozdílů směrem nahoru použít krácení o 25% (§ 12 odst. 6 písm. a) - např. Rakousko, Finsko, Nizozemí, Švédsko nebo Japonsko. Ke snížení naopak dochází např. u Polska, Řecka, Ruska, Islandu, Izraele, Hongkongu, Macaa nebo Kuby.

TIP: Pokud zaměstnavatel znemožnil vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše 57 Kč (§ 5 odst. 3 zákona 119/92 Sb.).

VI. Souhlas pracovníka s nakládáním s osobními údaji

SAZBY ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽÍVÁNÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL

Novela 2001: Zaměstnavatel o pracovníkovi shromažďuje a využívá pouze údaje potřebné pro mzdu a povinnosti, které pro něj vyplývají z příslušných zákonů. Je tedy dobré do pracovní smlouvy zahrnout bod, který říká, že pracovník dává souhlas ke shromažďování údajů o něm a nakládání s nimi v rámci zákonných potřeb.

0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (beze změn) 3,40 Kč u osobních silničních motorových vozidel (dosud 3,30 Kč) PRŮMĚRNÉ CENY POHONNÝCH HMOT 25,90 Kč u benzinu automobilového 91 (dosud 29,20 Kč)

-

Speciál

- 19 -

PROFEX 1/2002 PÍSEMNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE OSOBNÍCH ÚDAJŮ o zaměstnanci (§ 60 odst. 2 ZP). Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci vydáme vše, co nebudeme potřebovat pro případné kontroly prováděné ze strany OSSZ, VZP, FÚ a ze strany české správy důchodového pojištění. Podle § 11 odst. 2 zákona 101/2000 Sb. je naší povinností upozornit zaměstnance, že je povinen tyto údaje poskytnout a oznámit mu jaké důsledky by pro něho mělo, pokud by nám je nesdělil.

Zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů podstatně zpřísňuje podmínky pro poskytování osobních údajů fyzickými osobami. Vzhledem k tomu, že se množí dotazy, jak se tento zákon dotkne práce mzdových a personálních útvarů, předkládáme Vám tyto základní informace. Nejprve si vymezíme pojmy, které jsou v zákonu používány a které nás zajímají: subjekt údajů - pro nás to bude zaměstnanec správce údajů - pro nás to bude zaměstnavatel. Podle zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů je možno zpracovávat osobní údaje jen se souhlasem subjektu. Bez jeho souhlasu může správce zpracovávat osobní údaje pouze v těchto případech vymezených v § 5 odst. 2 zákona

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A PERSONÁLNÍ PRÁCE Zákonem 177/2001 Sb. se od data účinnosti, tj. od 31. 5. 2001 mění zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a zákoník práce. Pro nás jsou důležité tyto změny:

a) jestliže se provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem b) jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do jednání o smluvním vztahu

a)

v § 5 odst. 2 se doplnilo, že správce může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu i v případě, "f) pokud je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, církví nebo náboženské společnosti". Z toho vyplývá, že pokud bude odborová organizace (jako správce) zpracovávat osobní údaje svého člena (jako subjektu) a bude to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti této odborové organizace, nebude třeba souhlasu tohoto člena.

b)

po doplnění § 5 odst. 2 je třeba podle § 11 odst. 2 informovat i člena odborů o tom, že odborová organizace může zpracovávat jeho osobní údaje bez jeho souhlasu a jaké důsledky by to pro něho mělo, pokud by nesouhlasil

c)

doplněním § 18 o písm. c) již není oznamovací povinnost vůči úřadu na ochranu osobních údajů v případě zpracování údajů: "prováděném politickými stranami, politickými hnutími, odborovými organizacemi, církvemi, náboženskými společnostmi, občanskými sdruženími, popř. jinými právnickými osobami nevýdělečné povahy, které sledují politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, pokud zpracovávají osobní údaje o svých členech a tyto údaje slouží pro jejich vnitřní potřebu".

c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem (např. data obchodního rejstříku) e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv správce f) jedná-li se o zpracování osobních údajů pro statistické nebo vědecké účely g) jedná-li se o zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů. Nás bude zajímat především písmeno a), kde se pod pojmem "provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem" skrývá to, že zaměstnanec nám sdělí osobní údaje za účelem nemocenského pojištění, důchodového pojištění, pro účely daně z příjmů a pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Odkazy v příslušných zákonech jsou tyto: nemocenské pojištění - § 22 písm. a) zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnanec je povinen sdělit JMÉNO, PŘÍJMENÍ, RODNÉ ČÍSLO, DATUM A MÍSTO NAROZENÍ, STAV A MÍSTO TRVALÉHO POBYTU důchodové pojištění - § 37 odst. 1 písm. a) a b) zákona 582/91 Sb. - rovněž zde jsou uvedeny údaje, které musí zaměstnanec sdělit

TIP: Z toho vyplývá, že ani odborová organizace již nebude mít oznamovací povinnost k úřadu na ochranu osobních údajů.

daně z příjmů - § 38j odst. 2 zákona 586/92 Sb. - zde je uvedeno, co musí obsahovat mzdový list

VZHLEDEM K TOMU, ŽE ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍ A MZDOVÉ VÁM UKLÁDAJÍ ZÁKONY 582/91 SB. O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (V OBLASTI NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ), 586/92 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (V OBLASTI DANĚ Z PŘÍJMŮ), 592/92 SB. O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (V OBLASTI ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ), NENÍ TŘEBA SOUHLASU ZAMĚSTNANCE K ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ. ROVNĚŽ Z TOHOTO DŮVODU SE NA VÁS NEVZTAHUJE OHLAŠOVACÍ POVINNOST U ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

zdravotní pojištění - § 25 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP Stejně tak musí i bez svého souhlasu subjekt sdělit své osobní údaje např. úřadu práce, pro účely "evidence uchazečů o zaměstnání" (§ 8 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti). Tyto údaje je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu, po kterou je mohou příslušné orgány kontrolovat. Podle zákona o účetnictví je stanovena doba archivace účetních dokladů na 10 let a u mzdových listů až na 30 let. Poznámka:Od těchto povinností zaměstnance sdělovat osobní údaje, lze odvodit i závěr pro VYDÁVÁNÍ

VII.

Souhlas s výplatou mzdy na účet

Novela 2001: Hrubá mzda musí být zaokrouhlena na celé Kč nahoru. Výplatu lze odesílat pracovníkovi na jeden účet - 20 -

PROFEX 1/2002 VIII.

Souhlas s pohotovostí na pracovišti i mimo ně (§95)

- dohoda o pracovní činnosti (§238 odst.1) Novela 2001: Při uzavírání dohody o pracovní činnosti je třeba postupovat podle §1 odst.3 a 4 ZP stejně jako při uzavírání pracovního poměru.

Novela 2001: Za pohotovost na pracovišti se poskytuje minimálně 20% průměrného výdělku, za pohotovost mimo pracoviště se poskytuje minimálně 10% průměrného výdělku. Lze také stanovit paušál, který, je-li nižší než 20% prům. výdělku, je nutné přepočítat a doplatit.

IX.

1) VŽDY písemně 2) nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby 3) do tohoto rozsahu se nezapočte doba pracovní pohotovosti, za kterou nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma

Protikonkurenční doložku (§29 odst.2)

Novela 2001: -

po ustanovenou dobu, nejdéle jeden rok

-

dohodnout ve smlouvě, kdy lze zvýšit - např. pokud odejde sám, lze sjednat odchodné, které není limitováno

II.

4) dodržování rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na niž byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 12 měsíců 5) okamžitě lze zrušit dohodu jen v případě, kdy lze okamžitě zrušit pracovní poměr, jinak lze zrušit dohodou nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, kdy výpověď byla doručena.

volbou

- ve společenských organizacích, komunální správě a družstvech

TIP: Dohody mimo pracovní poměr se studenty

III.

jmenováním

Dohody mimo pracovní poměr s mladistvými lze podle § 232 odst. 2 ZP uzavřít jen pokud nebude ohrožen jejich "zdravý vývoj nebo výchova k povolání".

- u vedoucích zaměstnanců, do funkce vždy jmenuje statutární orgán písemně. Např. ředitele jmenuje jednatel, předseda představenstva. Ve státní správě jsou jmenováni všichni. Lze jmenovat i na dobu určitou, proto je lépe s pracovníkem nejprve uzavřít pracovní smlouvu, pak jmenovat do příslušné funkce. Po odvolání z funkce ( lze i bez uvedení důvodu) je organizace povinna nabídnout pracovníkovi práci, odpovídající jeho zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci. Nemusí se vrátit do funkce, kterou má v pracovní smlouvě (pokud ji měl). Pracovník má také právo vzdát se funkce, není-li v písemném vzdání se funkce uvedeno datum, pak platí následující den po doručení.

Dohody mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti, lze uzavírat, jestliže jde o práce, jejichž výkon v pracovním poměru by byl neúčelný nebo nehospodárný (§ 232 odst. 1).

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE Lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do 100 hodin se započtou všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce. Může být sjednána písemně i ústně, ale při ústním sjednání musí být pořízen písemný záznam o jejím sjednání. Takže je lepší vždy písemná forma uzavření dohody.

Novela 2001: Je-li pracovník odvolán a odmítne-li nabízené přeřazení, pak novela neřeší způsob dalšího odměňování. Je-li pracovník odvolán a není-li pro něj jiná práce, pak je nadále placen průměrným výdělkem dokud není propuštěn pro nadbytečnost. Zde se očekává další novela, která by měla stanovit, že odstupné bude poskytnuto jen v případě, že jeho funkce byla zrušena.

U této dohody neplatí minimální mzda ani minimální mzdový tarif a nevzniká z ní nárok na dovolenou. Z dohody o provedení práce se nesráží ani jedno pojistné, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění.

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

IV. dohodou o práci mimo pracovní poměr (§232)

Nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení nepřekročení této podmínky se sleduje za celou dobu trvání dohody, nejdéle za období 12 měsíců. Podle § 39 NV 108/94 Sb. lze vykonávat práci až do rozsahu týdenní pracovní doby, jde-li o "práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahujících dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců" nebo jdeli "o výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních vztazích v celko-

- dohoda o provedení práce 1) ústně nebo písemně (doporučuji písemně, je-li ústně, stejně musíte vyhotovit záznam, kde uvedete potřebné náležitosti) 2) maximálně do 100 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele - může tedy být i více než jedna

- 21 -

PROFEX 1/2002 vém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby".

V průběhu pracovního poměru se do osobního spisu zakládá

Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a neplatí u ní minimální mzda ani minimální mzdový tarif. Nárok na dovolenou vzniká jen v případě, že je to v dohodě sjednáno.

A. Dohody o změně pracovní smlouvy z titulu změny druhu pracovní činnosti, při změně pracovní náplně vždy zakládat nový lékařský posudek

 POZOR: Při sjednávání výše odměn u dohod mimo pracovní poměr nesmí po novele zákoníku práce docházet k porušování § 1 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 2 až 6 ZP, tzn. že nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí docházet k diskriminaci a porušování rovného zacházení se všemi zaměstnanci. Z toho vyplývá, že i když u dohod neplatí minimální mzda a poskytneme zaměstnanci 10 Kč na hodinu, bude se jednat o porušení citovaných zásad.

B. Platové výměry C. Jmenovací dekrety D. Dekrety o odvolání z funkce E. Dohody o pracovních úlevách při zvyšování vzdělání F. Smlouvy o půjčkách z FKSP G. Lékařské posudky mající vliv na existující PPV H. Upozornění na porušování pracovní kázně I. Souhlasy s výkonem podnikatelské činnosti, případné odvolání J. Souhlasy s výkonem výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, případné odvolání K. Povolení úpravy pracovní doby - jedná se zejména o zkrácené pracovní doby. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že u těchto pracovníků se jedná o práci přesčas až po odpracování plné pracovní doby stanovené v organizaci. L. Doklad o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy M. Doklady o ověřování znalostí BOZP a PO N. Doklady o prohlubování kvalifikace O. Kopie žádosti o předstihové řízení P. Kopie žádosti o důchod

Dále se při založení pracovního poměru do spisu zakládá: G. Jmenovací dekret, zakládá-li se pracovní poměr jmenováním, u ostatních platový výměr H. Pracovní náplň - povinnost není stanovena, ale má význam v případě sporu. Je bezpodmínečně nutné, aby pracovní náplň byla v souladu se sjednaným druhem práce v pracovní smlouvě. Doporučuji Vám i u dělnických profesí vymezit pracovní náplň jednotlivých činností ve vazbě na zařazení do tříd a na tuto rámcovou náplň profese se odvolat v pracovní smlouvě.

Při skončení pracovního poměru se do osobního spisu zakládá

I. Dohoda o hmotné odpovědnosti Novela 2001: Po pracovníkovi lze v tomto případě požadovat výpis z rejstříku trestů

A. Výpověď nebo dohoda o ukončení pracovního poměru (§42- §59) B. Kopie posudku, pokud si jej zaměstnanec vyžádal (§60) C. Doklad o vypořádání vzájemných pohledávek D. Kopie zápočtového listu s potvrzením převzetí (§60) *Předává se pouze pracovníkovi, povinností organizace je ovšem vystavit dalšímu zaměstnavateli informační list o tom, zda pracovník pobíral nemocenské dávky rok zpět od data ukončení pracovního poměru E. Kopie ELDP

Nezapomeňte udělat předávací inventuru s předávacím protokolem při převzetí. J. Doklad o absolvování vstupního školení BOZP PO Poznámka: Je vhodná písemná instruktáž a proškolení musí být stvrzeno podpisem pracovníka K. Doklad o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně 1.

je dobré si udělat fotokopii karty příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a nechat k tomu podepsat prohlášení, že pracovník nahlásí okamžitě změnu

2.

je-li pracovník pojištěnec státu, nechat si podepsat prohlášení, že odpočet neuplatňuje jinde, nebo že uplatňuje u Vás.

Novela 2001: Povinnost archivovat kopie odeslaných ELDP ze zákona – 10 let.

L. Doklad o důchodu - od koho je důchod vyplácen, nejlépe udělat fotokopii výměru a ověřit (kdy, kdo ověřil).

- 22 -

PROFEX 1/2002

NOVINKY V OBLASTI DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI 2001 A 2002 1) Nové tiskopisy prohlášení (2001)

4) Lékařské prohlídky

2) Nové tiskopisy pro roční zúčtování daně

TIP: K lékařským prohlídkám (vstupní a preventivní) vydal vyjádření Mgr. Pelech z MF ČR pod čj. 154/64 829/2000 dne 13.6.2001.

3) Další příloha k výkazu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 2000 - místo výkonu práce (počet pracovníků podle místa výkonu práce již za rok 2000)

Na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR bude moci být do daňových nákladů uznán jen doklad od smluvního lékaře (tj. závodní zdravotnické zařízení - odkaz na např. §28 Zákoníku práce). Mohou tedy nastat čtyři varianty a jejich doporučené účtování:

Novela 2002: PŘEDKLÁDÁNÍ PŘÍLOHY K "VYÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A Z FUNKČNÍCH POŽITKŮ" Zákonem 483/2001 Sb., kterým se mění zákon 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů daní územním samosprávným celkům, byl novelizován i zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů. Pro nás důležité jsou dvě změny, a to 1.

doplnění § 15 odst. 8 o možnost poskytnutí darů i "krajům a organizačním složkám státu". Dosud byla tato možnost dána pouze obcím a právnickým osobám na vymezené účely.

Tzn., že počínaje zdaňovacím obdobím roku 2002 bude možno od základu daně odečíst i dary poskytnuté krajům, pokud budou určeny na zákonem vymezené účely. 2.

v § 38j se doplnil nový odstavec 4, který zní

"(4) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podávaném podle zvláštního právního předpisu (§ 69 zákona 337/92 Sb.) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě."

a)

518 520 - Lékařské prohlídky účtované smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele)

b)

518 950 - Lékařské prohlídky účtované nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele - zaměstnanec nedaní dle §6/9/d ZDP)

c)

527 520 - Proplácení prohlídek smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance)

d)

527 950 - Proplácení prohlídek nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance pozor zaměstnanci to má být zdaněno jako nepeněžitý příjem !!!!)

1) Rozbor změn z pohledu příjmů ze závislé činnosti (vybraná ustanovení včetně krátkého popisu) §6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ... (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů [4b] , a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru, anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti.

Podle této změny bude třeba každoročně zpracovávat přílohu k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Tato příloha je obdobou toho, co se předkládalo za rok 2000 - tj. "přehled o počtu zaměstnanců za měsíc prosinec".

 POZOR: Tato příloha bude sloužit k rozdělení daní z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jednotlivým obcím, takže je třeba mu věnovat náležitou pozornost. Ve sloupci 6 se uvede číslo obce (ZÚJ - základní územní jednotka). Tato čísla podle jednotlivých obcí najdete v příloze k nařízení vlády č. 456/2000 Sb.

Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 1a) nebo cena kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.

TIP: Tiskopisy o "POČTU ZAMĚSTNANCŮ" podle místa výkonu práce a pokyny k jeho vyplnění. by měly k dispozici na každém FÚ.

Poznámka: Jedná se o drobné zpřesnění, změnu slovosledu a náhrada "ceny obvyklé" cenou zjištěnou - 23 -

PROFEX 1/2002 podle zvláštního právního předpisu s odkazem na zákon číslo 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

ku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavců 4 nebo 5.

Poznámka: Ukončení spekulací o tom, že nepeněžní plnění mohou poskytovat pouze "ziskové" organizace a už ne "ztrátové". e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů [21] platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

Poznámka: Upřesnění paragrafů pro zdanění zvláštní sazbou a prohlášení a dále zvýšení částky zdaňované srážkou.

f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

... (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny ( §29 ) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.

g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly, h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu [6] za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích, Poznámka:Vypadla část textu.

ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v §2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně ( §22 odst. 2 ),

Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poznámka: Upřesnění poslední věty, aby nemohlo docházet ke spekulativnímu výkladu. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle §3 odst. 4 , dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách;[5] vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,[6a] u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2.000 Kč ročně u každého zaměstnance,

Poznámka:Doplněno osvobození u často využívané a většinou nezdaňované formy příjmů.

Poznámka: Ukončení spekulací o tom, že nepeněžní plnění mohou poskytovat pouze "ziskové" organizace a už ne "ztrátové".

... (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v §4 dále osvobozeny

... s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky [6e] po dobu působení v zahraničí.

... d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěv-

... v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,[65] za předpokladu, že tyto příjmy - 24 -

PROFEX 1/2002 jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb [2b] nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

pojištění nebo v případě smrti (dále jen " soukromé životní pojištění "), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

Poznámka: Opět upřesnění, že osvobození platí i u ztrátových podniků. w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, [9a] maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [21]

Poznámka: Osvobození příjmů rozšířeno o tak zvané soukromé životní pojištění, které se často objevuje na podnicích v podobě manažerských pojistek. Je třeba dát pozor na podmínky nutné pro osvobození a případně upravit pojistnou smlouvu.

SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ V rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem existují již od roku 2000 dvě daňové výhody, a to možnost příspěvku zaměstnavatele a možnost odpočtu vlastní platby zaměstnance na penzijní připojištění.

U soukromého životního pojištění jsou od roku 2001 dvě daňové úlevy, a to možnost příspěvku zaměstnavatele a daňový odpočet částky zaplacené zaměstnancem na soukromé životní pojištění.

PŘÍSPĚVEK ZAMĚSTNAVATELE

PŘÍSPĚVEK ZAMĚSTNAVATELE

Daňové osvobození u zaměstnance - § 6 odst. 9 písm. w)

Daňové osvobození u zaměstnance - § 6 odst. 9 písm. y)

Od daně z příjmů je osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na SZ

Od daně z příjmů je osvobozena částka pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem, maximálně však do výše 12 tis. Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Příspěvek zaměstnavatele se porovnává s vyměřovacím základem zaměstnance na SZ každý měsíc. Pokud je příspěvek zaměstnavatele vyšší než 5%, jedná se u zaměstnance o zdanitelný příjem. Toto může nastat např. při pracovní neschopnosti zaměstnance, kdy se sníží jeho vyměřovací základ na SZ.

Jestliže zaměstnavatel přispěje částku 12 tis. Kč jednorázově v měsíci červnu, je od daně osvobozena stejně tak jako když příspěvek zaměstnavatele činí 1000 Kč měsíčně. TIP: Pokud zaměstnanec změní zaměstnavatele a ten mu rovněž přispěje částku 12 tis. Kč, bude tato částka také od daně z příjmů osvobozena.

 POZOR: Od letošního roku (2002) se porovnání příspěvku provádí s příjmem dosaženým za uplynulý kalendářní měsíc, pokud je příspěvek poukázán do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc. Jestliže je příspěvek poukázán po uplynutí osmi dnů, jedná se již o příspěvek na další měsíc. O tom, kdy proběhne zúčtování mezd za uplynulý měsíc se vedou spory, ale měl by to být den určený organizací, nejpozději však 20-tý den v měsíci).

Pochopitelně, že musí být splněny všechny podmínky u soukromého životního pojištění a těmi jsou, že se musí jednat e)

o pojistné pro případ dožití nebo případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění

f)

výplata pojistného plnění bude až po 60 kalendářních měsících a nejdříve v roce dosažení 60 let.

z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém

Poznámka: Jedná se o osvobození příjmů spojených se srážkami z mezd. Již nebude třeba u zaměstnanců za položky v bance dodaňovat ani srážet. I toto ustanovení platí již pro zdaňovací období 2000.

- 25 -

PROFEX 1/2002 podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem jednoho z nich,

______________ 6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

d) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43),

...

e) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároků na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

§15 Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky a) 38 040 Kč ročně na poplatníka, b) 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen " ZTP/P"), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

f) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P, g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání14e) až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.

c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní Písmeno § 15/1 a) b) c) d) e) f) g)

původní částka 34 920 21 600 19 884 6 540 13 080 45 780 10 464

původně měsíčně 2 910 1 800 545 1 090 3 815 872

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce l písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

nová částka 38 040 23 520 21 720 7 140 14 280 50 040 11 400

Nově měsíčně 3 170 1 960 595 1 190 4 170 950

Poznámka: K § 15 odstavec 10 - zrušení podmínky kolaudace do 4 let od uzavření smlouvy o úvěru, možnost odpočtu úroků i při "koupi " družstevního bytu a to jak ze splacení členského vkladu, tak i úhrady za převod členských práv. (11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob [62], uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny [32] stavby v době po nabytí právní moci kolaudační rozhodnutí [63] užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce

Poznámka: Snad už konečně jednoznačné znění nezdanitelné části u důchodců. ...

- 26 -

PROFEX 1/2002 Je nutné prověřit:

nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300.000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Poznámka: Možnost uplatnění odpočtu zaplacených úroků přestává být vázána na osoby žijící v jedné domácnosti. (12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem [9a] podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Poznámka: Podle změny textu "ve zdaňovacím období" za text "na zdaňovací období" se dá usuzovat, že "umístění" platby má přednost před datem zaplacení. (13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

a)

jestli pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.

b)

ve smlouvě by právo na plnění měl mít pouze pojištěný zaměstnanec (v případě jeho smrti osoby určené podle § 817 občanského zákoníku - tj. manžel, děti, rodiče apod.). Nikdy nesmí mít právo na plnění zaměstnavatel, který hradí pojistné.

c)

jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze uznat jakékoliv "rizikové pojištění".

d)

v případě kombinované pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na rizikové pojištění.

e)

odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.

f)

aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích VZORU

g)

v případě, že v potvrzení pojišťovny bude i částka na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do pojišťovny, aby potvrzení opravila.

h)

upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích.

TIP: Ve finančním zpravodaji 9 - 10/2001 vydalo ministerstvo financí pod č.j. 391/88179/2001 tzv. "SDĚLENÍ" k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění. V tomto sdělení je uveden VZOR POTVRZENÍ o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění. Tento VZOR by měly používat jednotlivé pojišťovny již při potvrzování výše pojistného za rok 2001. Bohužel VZOR není pro pojišťovny plně závazný, ale domníváme se, že jejich potvrzení by mělo obsahovat minimálně údaje uvedené v něm.

Poznámka: Nová možnost uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného na "soukromé životní pojištění". ODPOČET VLASTNÍ PLATBY ZAMĚSTNANCE NA ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - § 15 odst. 13

 POZOR: Za nutné náležitosti Potvrzení pojišťovny se nepovažuje originál razítka pojišťovny a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvodit, že byla vyhotovena pojišťovnou pro určitého poplatníka.

Od základu daně lze od zdaňovacího období roku 2001 odečíst částku, kterou si sám zaměstnanec zaplatil na soukromé životní pojištění. Maximální částka, kterou lze takto odečíst je 12 tis. Kč za zdaňovací období, a to i v případě, že zaměstnanec má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

§ 16

Příklad: Tzn., že pokud si zaměstnanec zaplatil v roce 2001 částku 1800 Kč, odečteme mu ji celou. Pokud si zaměstnanec zaplatí 20 tis. Kč na zdaňovací období, odečteme mu maximálně částku 12 tis. Kč.

Sazba daně (1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) a zvýšeného o připočitatelné položky k základu daně (§ 34a) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: - 27 -

PROFEX 1/2002

Základ daně od Kč do Kč 0 109 200 109 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

Daň 15 % 16 380 Kč + 20 % 38 220 Kč + 25 % 66 420 Kč + 32 %

Ze základu přesahujícího 109 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč. Součet příspěvků zaměstnavatele se porovnává s 3% ze součtu vyměřovacích základů na SZ za kalendářní rok. Daňově neuznávaným výdajem je částka, která převýší 3% tohoto úhrnu.

... § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů ... V § 24 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 81) zní:

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ V PŘÍPADĚ, ŽE SE HOSPODÁŘSKÝ ROK NEKRYJE S KALENDÁŘNÍM ROKEM

"d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu nebo členství, je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

Je-li v organizaci zvolen za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 10. 2001 do 30. 9. následujícího kalendářního roku mění se dodržení 3% z úhrnu vyměřovacích základů na SZ pro daňovou uznatelnost u příspěvku na penzijní připojištění. S účinností od 1. 1. 2001 se v našem daňovém systému objevil tzv. "hospodářský rok". Daňovou uznatelnost do 3% vyměřovacího základu na SZ u příspěvku zaměstnavatele bude třeba sledovat již za hospodářský rok, protože zdaňovacím obdobím podle § 24 odst. 2 písm zj) je již toto období. Zde bude třeba zajistit evidenci výše příspěvků na penzijní připojištění a vyměřovacího základu zaměstnance na SZ za období od 1. 10. 2001 do 30. 9. 2002.

______________ 81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

 POZOR: Daňové osvobození do 5% vyměřovacího základu u zaměstnance se nemění.

Poznámka:Tento bod byl v některých případech jablkem sváru.

TIP: Hospodářský rok se ovšem netýká příjmů ze závislé činnosti, kde se vždy použije tzv. zdaňovací období, kterým je podle zákona o daních z příjmů kalendářní rok. Tzn., že daňové osvobození příspěvku zaměstnanci (5%) bude posuzováno za každý kalendářní měsíc.

V § 24 odst. 2 písmena zi) a zj) znějí: "zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou, zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část.".

... V § 24 na konci odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zo), která včetně poznámky pod čarou č. 80) znějí: "zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

Poznámka: V písmenu zj) upozorňuji na nutnost testovat výši příspěvku na penzijní připojištění na úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část. Daňová uznatelnost u zaměstnavatele - § 24 odst. 2 písm. zj)

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80)

Za výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů se považuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance na SZ za zdaňovací období nebo jeho část.

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplat- 28 -

PROFEX 1/2002 níka účtujícího v soustavě podvojného o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zaměstnání od měsíce září, je i v tomto případě celá částka daňově uznatelná. ______________ 80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.". ... § 38h Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních předpisů [21] povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění, c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odstavec 1 písmena a), b), d) až g),

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Poznámka: Potvrzení známé věci, že odečet na manželku nelze provádět v měsíčních zúčtováních daně. d) jedna dvanáctina předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle §15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v §15 odst. 11 , za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.

Poznámka: Soukromé životní pojištění placené za zaměstnance je do stanovené výše daňovým nákladem. Daňová uznatelnost u zaměstnavatele - § 24 odst. 2 písm. zo) Daňově uznatelným výdajem je u zaměstnavatele částka, kterou zaplatí za zaměstnance na soukromé životní pojištění, maximálně však částka 8000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část.

Poznámka:Upřesnění pro ty, kteří by chtěli použít pouze měsíční splátku úroků.

Příklad: Tzn., že pokud zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částku 8000 Kč v březnu a zaměstnanec změní Zdanitelná mzda od Kč 0 9 100 18 200 27 600

Záloha do Kč 9 100 18 200 27 600 a více

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí: Ze zdanitelné mzdy přesahující

15 % 1 365 Kč + 20 % 3 185 Kč + 25 % 5 535 Kč + 32 %

9 100 Kč 18 200 Kč 27 600 Kč. nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k pří-

... (4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm c)], k - 29 -

PROFEX 1/2002 spěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. Poznámka: Vyloučení konkrétních částek z měsíčního zpracování mezd.

dených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. Poznámka: Ze zákona mají nyní zaměstnanci právo na Potvrzení o příjmech i v případě, že jim nebyla mzda vyplácena.

nezdanitelných

§38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

... (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle §38g. Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň splněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

Poznámka: Z uvedeného titulu nelze "nepožádat" o roční zúčtování, ale je nutno daň dodatečně srazit. (10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

... (5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku, k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu ( §15 odst. 2 ), k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

Poznámka: Nově stanovený termín pro odvod sražených záloh. ... (13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.

... c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 Kč,

Poznámka: Upozorňuji důrazně na tento nový odstavec, protože jestliže nebude příspěvek poukázán na účet zaměstnance do 8. dne následujícího měsíce, bude muset být porovnán s vyměřovacím základem zaměstnance až za následující měsíc.

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 38 040 Kč. ... (7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

... §38j Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ...

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uve- 30 -

PROFEX 1/2002 vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavce 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

ukončilo základní školu a bude náležet vždy v těchto případech:

Poznámka: Možnost pro zaměstnance, kteří ať už z neznalosti nebo z jakéhokoliv jiného důvodu nepodepsali prohlášení, provést roční zúčtování daně a přihlédnout k nezdanitelným položkám, které dodatečně prokáže.

a)

jestliže se jedná o dítě do 18 let věku

b)

pokud se bude jednat o prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední školy či vysoké školy

c)

jestliže se bude jednat o prázdniny mezi střední a vysokou školou

d)

pokud půjde o dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ.

e)

V případě ukončení střední školy, po kterém již nebude student pokračovat ve studiu VŠ se jedná o vyživované dítě v případě, že není v době školních prázdnin následujících po ukončení studia po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

f)

Stejně by se postupovalo v případě, že ukončil střední školu a nastoupil na vyšší odbornou školu (VOŠ). Tyto VOŠ jsou postaveny na roveň střední školy a zákon prázdniny mezi SŠ a jinou SŠ nebo VOŠ neřeší. Tudíž platí to, co platí v případě ukončení studia střední školy.

g)

V případě ukončení vysoké školy, po kterém již student nebude pokračovat ve studiu další VŠ se jedná o vyživované dítě ještě v měsíci následujícím po ukončení studia, pokud není dítě po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

h)

Pro případy ukončení studia a následné brigády je vhodné uzavírat pracovní poměr až od 2. 7. a v případě jeho ukončení, tak již k 30. 8. Ani v jednom měsíci zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc a jedná se v obou měsících o vyživované dítě. Toto ale platí pouze v případě, že dítě nenastupuje do trvalého pracovního poměru po ukončení studia.

... §38l Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel), b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, 2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

 POZOR: Pozor, když manželka změní zaměstnání, musí předložit poplatník nový doklad, zda neuplatňuje odpočet na děti. Přesto, že má dítě jiné trvalé bydliště, lze uplatnit odpočet na dítě, jsou-li splněny podmínky. Jsou-li manželé rozvedeni, musí předložit poplatník rozhodnutí soudu o svěření do péče.

TIP: Pokud nemá student jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat, a to i v případě, že odměna bude nižší než 3000 Kč a mohla by se srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít podepsané prohlášení, může se u něho každý měsíc odečíst 3.170 Kč základní nezdanitelná částka a pokud prokáže soustavnou přípravu na budoucí povolání, odečte se u něho ještě částka 950 Kč na studium. V případě, že jeho příjmy budou vyšší než tyto nezdaněné částky, může student požádat o roční zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.

Vyživované dítě a soustavná příprava na budoucí povolání Â POZOR: Odpočet na studium se v roce 2001 nově odečítá pouze u studenta do 26 let věku (u doktorského studijního programu do 28 let).

Poslední novelou zákona o daních z příjmů (zákon 492/2000 Sb.) se v § 38k odst. 7 doplnilo, že v případě dodatečného podpisu prohlášení k dani do 15. 2. následujícího roku, se přihlédne dodatečně ke všem prokázaným nezdaněným částkám a to i v případě, byla-li daň z příjmů vybrána srážkou! Tzn., že by se musela provést oprava jednotlivých měsíců, ve kterých byla

Pro uplatnění odpočtu částky 1.960 Kč rodiči a 950 Kč na studium dítětem je důležité, kdy se jedná o vyživované dítě resp. soustavnou přípravu na budoucí povolání. Zjednodušeně řečeno odpočet na vyživované dítě pro účely daně z příjmů bude posuzován stejně, jako nárok na odpočet částky na studium (s výjimkou dítěte, které - 31 -

PROFEX 1/2002 ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,

sražena srážková daň 15%, což je práce navíc a proto je lepší dát podepsat prohlášení hned.

 POZOR: Rovněž nelze odpočet částky 950 Kč uplatnit u absolventa základní školy, který je sice na střední školu přijat, ale skutečně na ni nastoupí až od měsíce září, protože se ještě v měsíci červenci a srpnu nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání

ODPOČET VLASTNÍ PLATBY ZAMĚSTNANCE NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ - § 15 odst. 12 Od základu daně lze od zdaňovacího období roku 2000 u poplatníka odečíst platbu příspěvků na penzijní připojištění, které zaplatil penzijnímu fondu, sníženou o 6 tis. Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 tis. Kč.

Pokud student má prohlášení k dani podepsané již pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho příjmu. Při příjmu do 3000 Kč se srazí 15% srážková daň, při příjmu nad 3000 Kč se srazí daň podle tabulky, minimálně 20%. Tomuto studentovi se po skončení zaměstnání vystaví potvrzení o příjmu a on si bude muset podat daňové přiznání. h)

Příklad: Tzn., že na maximální odpočet musí zaměstnanec přinést potvrzení od penzijního fondu na zaplacení částky 18 tis. Kč.

... 1. smlouvou o úvěru podle §15 odst. 10 ,

Prokázání odpočtu plateb na penzijní připojištění by mělo být smlouvou o penzijním připojištění, případně dodatky ke smlouvě (např. o zvýšení vlastní platby) a potvrzením penzijního fondu o skutečné výši příspěvků zaplacených poplatníkem penzijnímu fondu za rok 2001.

2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v §15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání

Příklad: JEDNORÁZOVÉ PŘIPOJIŠTĚNÍ

3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),

ZVÝŠENÍ

PENZIJNÍHO

Zaměstnanec si jednorázově zvýšil v měsíci prosinci platbu na penzijní připojištění z 500 Kč na 12500 Kč.

Novela 2001: PROKAZOVÁNÍ SKUTEČNÉ VÝŠE ÚROKŮ Z HYPOTEČNÍHO ÚVĚRU

V ročním zúčtování bude možno zaměstnanci odečíst částku, která se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění na zdaňovací období, sníženou o 6 tis. Kč. Maximálně lze takto odečíst za zdaňovací období 12 tis. Kč. Zaměstnanec si platil 500 Kč pravidelně každý měsíc a pouze v prosinci zaplatil zvýšenou částku 12500 Kč. Předpokládáme, že na zdaňovací období roku 2001 zaplatil celkem 18 tis. Kč (11x500+12500) a penzijní fond by mu měl tuto částku i potvrdit. V tomto případě by u něho byl maximální odpočet 12 tis. Kč (18000 - 6000). Zaměstnanec by Vám měl v tomto případě předložit k založení dodatek ke smlouvě.

Novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem 492/2000 Sb. došlo ke změně v § 38l odst. 2 u prokazování úroků z hypotečního úvěru. Nový text zní: "Platnost dokladu uvedeného v odst. 1 písm. h) bodu 1 (tj. smlouva o úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru) je podmíněna tím, že poplatník každoročně do 15. února předloží potvrzení spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření……." Z toho vyplývá, že se vypouští u zaměstnavatele povinnost zakládat potvrzení o skutečné výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru, protože tento poplatník stejně MUSÍ PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ! Tímto nám po skončení roku 2001 odpadnou problémy s případnými opravami záloh, jestliže se předpokládaná a skutečná výše zaplacených úroků z hypotečního úvěru lišila.

i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

 POZOR: Potvrzení o předpokládané výši úroků z hypotečního úvěru je třeba zaměstnavateli předložit, protože bez něho by nebylo možné provádět zálohový odpočet jedné dvanáctiny. Stejně tak bude třeba předložit potvrzení o předpokládané i skutečné výši zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření.

ODPOČET VLASTNÍ PLATBY ZAMĚSTNANCE NA ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - § 15 odst. 13

Poznámka: Doplnění dalších nutných dokladů k prokázání nezdanitelných částek.

Od základu daně lze od zdaňovacího období roku 2001 odečíst částku, kterou si sám zaměstnanec zaplatil na soukromé životní pojištění. Maximální částka, kterou lze takto odečíst je 12 tis. Kč za zdaňovací období, a to i v případě, že zaměstnanec má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Příklad: Tzn., že pokud si zaměstnanec zaplatil v roce 2001 částku 1800 Kč, odečteme mu ji celou. Pokud si - 32 -

PROFEX 1/2002 zaměstnanec zaplatí 20 tis. Kč na zdaňovací období, odečteme mu maximálně částku 12 tis. Kč.

na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do pojišťovny, aby potvrzení opravila. g)

Je nutné prověřit: a)

jestli pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.

b)

ve smlouvě by právo na plnění měl mít pouze pojištěný zaměstnanec (v případě jeho smrti osoby určené podle § 817 občanského zákoníku - tj. manžel, děti, rodiče apod.). Nikdy nesmí mít právo na plnění zaměstnavatel, který hradí pojistné.

c)

jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze uznat jakékoliv "rizikové pojištění".

d)

v případě kombinované pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na rizikové pojištění.

e)

odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.

f)

aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích VZO v případě, že v potvrzení pojišťovny bude i částka

upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích.

TIP: Ve finančním zpravodaji 9 - 10/2001 vydalo ministerstvo financí pod č.j. 391/88179/2001 tzv. "SDĚLENÍ" k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění. V tomto sdělení je uveden VZOR POTVRZENÍ o pojistném zaplaceném na soukromé životní pojištění. Tento VZOR by měly používat jednotlivé pojišťovny již při potvrzování výše pojistného za rok 2001. Bohužel VZOR není pro pojišťovny plně závazný, ale domníváme se, že jejich potvrzení by mělo obsahovat minimálně údaje uvedené v něm.

 POZOR: Za nutné náležitosti Potvrzení pojišťovny se nepovažuje originál razítka pojišťovny a podpisu, pokud se jedná o písemnost, z které lze vyvodit, že byla vyhotovena pojišťovnou pro určitého poplatníka.

VZOR: POTVRZENÍ o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění Vyplní pojišťovna: Pan - paní (jméno, příjmení, titul) ……………………………………………………… Rodné číslo nebo datum narození ……………………………………………………… Bydliště ………………………………………………………………………………… Na základě pojistné smlouvy č. ………………………………………………………... ze dne …………………………. uzavřené s naší pojišťovnou zaplatil na zdaňovací období (kalendářní rok) ………… částku na soukromé životní pojištění vymezené pro účely daní z příjmů v ustanovení § 6 zákona 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ve výši …………….. Kč (slovy …………………………………. Kč). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pojišťovna vydává toto potvrzení pro možnost uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného od základu daně dle ustanovení § 15 odst. 13 zákona 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Datum: Razítko pojišťovny a podpis oprávněné osoby Vyplní poplatník pro účely finančního úřadu: Uveďte své rodné číslo, není-li vyplněno pojišťovnou Rodné číslo:

Datum vyplnění:

Podpis:

- 33 -

PROFEX 1/2002

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předložíli poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební

spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.

NOVÝ TISKOPIS "OZNÁMENÍ O PLNĚNÍ STANOVENÉHO POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS" PRO ÚŘAD PRÁCE Vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v současné době nový tiskopis "Oznámení za rok 2001" úřadu práce o plnění stanoveného povinného podílu občanů se ZPS včetně poučení k jeho vyplnění si probereme jeho zpracování, i když zásadní změny oproti stávajícímu tiskopisu nejsou. Jediným rozdílem je potvrzení výše odvodu v částce 7072 Kč za každého nenaplněného občana se ZPS, protože výše průměrné mzdy za I. - III. čtvrtletí 2001 činila 14144 Kč. Tato částka byla vyhlášena tzv. "Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí" č. 443/2001 Sb.

Příklad: Např. průměrný přepočtený počet zaměstnanců za rok 2001 je 187. Povinný podíl občanů se ZPS bude u tohoto zaměstnavatele činit 9 osob (5% z 187 = 9,35 zaokrouhleno podle § 5 NV na 9 osob). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočte za sledovaný rok tak, že se celkový počet hodin odpracovaný všemi zaměstnanci, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění vydělí celkovým ročním fondem pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu (§ 83 ZP).

Již od roku 2000 platí nařízení vlády 228/2000 Sb., kterým stanovila vláda povinný podíl občanů se změněnou pracovní schopností (dále jen ZPS) pro účely naplnění odst. 3 § 24 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti a způsob zápočtu odběru výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55% zaměstnanců se ZPS. Jelikož proti loňskému roku došlo k několika změnám při výpočtu, které trochu upřesnily problematické body tohoto NV, zrekapitulujeme si jednotlivé pojmy, povinnosti a způsob výpočtu plnění povinného podílu.

Podle § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti se na pracovní místa obsazovaná volbou nebo jmenováním nevztahuje § 24 téhož zákona, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni plnit podíl občanů se ZPS. Co z toho pro nás vyplývá? Že se při výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců do celkového počtu odpracovaných hodin nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni podle § 27 zákoníku práce.

 POZOR: Stejný postup je třeba uplatnit i v tom případě, že volená nebo jmenovaná funkce je obsazena zaměstnancem se ZPS, protože se na něho nevztahuje celý § 24, tzn. i zápočet do stavu zaměstnanců se ZPS.

Povinný podíl občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele s více než 20 zaměstnanci činí 5%. Tzn. že se tento podíl vztahuje pouze na zaměstnavatele, který má více než 20 průměrných přepočtených zaměstnanců. Zaměstnavatel s 20 a méně zaměstnanci žádný povinný podíl občanů se ZPS dodržet nemusí. Konkrétní způsob výpočtu povinného podílu u zaměstnavatele bude vypadat takto:

Podle § 27 zákoníku práce odst. 3 se pracovní poměr volbou zakládá v družstvech nebo sdruženích občanů.

- 34 -

PROFEX 1/2002

JE UVEDEN ZPŮSOB VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO PŘEPOČTENÉHO STAVU ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS, BUDE TŘEBA POSTUPOVAT PODLE TOHOTO "PŘÍKLADU". PŘI VLASTNÍM ZÁPOČTU NĚKTERÝCH PŘEKÁŽEK V PRÁCI DOPORUČUJEME POSTUPOVAT JAKO U ZAMĚSTNAVATELŮ, KTEŘÍ SLEVU NA DANI NEUPLATŇUJÍ (viz níže).

Jmenováním je třeba podle § 27 odst. 4 a 5 založit pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců a)

v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo zaměstnavatele (např. ředitel a.s.)

b)

v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu za podmínky, že jsou mu podřízeni další vedoucí pracovníci (např. náměstci ředitele a.s., kteří řídí další vedoucí zaměstnance, což mohou být vedoucí oddělení)

c)

Sleva na dani činí v roce 2001 částku 18 tis. Kč za občana se ZPS a 60 tis. Kč za občana se ZPS s těžším zdravotním postižením nebo poměrnou část z těchto částek, je-li výsledkem desetinné číslo.

na ústředních orgánech (např. vedoucí orgánů okresu, kraje, ministerstev apod.)

b)

Díky tomu, že nezapočteme hodiny volených a jmenovaných funkcí by mělo dojít ke snížení průměrného přepočteného stavu zaměstnanců a tím i 5% podíl občanů se ZPS bude nižší.

4.1.1. CELKOVÝ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN

Příklad: Např. firma se 194 průměrnými přepočtenými zaměstnanci má 6 pracovních míst obsazeno zaměstnanci, kteří jsou do funkce jmenováni (ředitel + 5 náměstků). Pokud povinný podíl vypočteme ze 194 zaměstnanců, vychází nám 9,7 zaokrouhleno 10 občanů se ZPS. Pokud budeme povinný podíl počítat z počtu sníženého o jmenované zaměstnance tj. ze 188 zaměstnanců, vychází 9,4 zaokrouhleno 9 osob se ZPS. Toto nařízení vlády se podle § 6 NV nevztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR, pokud jde o zaměstnávání těchto příslušníků.

c)

Do celkového počtu hodin se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni podle § 27 ZP. Toto vyplývá z § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti.

d)

A dále se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti).

e)

U každého zaměstnance se započte nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že se nezapočtou hodiny práce přesčas.

Příklad: Např. zaměstnanec v organizaci, kde je týdenní pracovní doba 40 hod., odpracoval v roce 2001 2350 hodin, ale podle rozvržení pracovní doby se u něho započte maximálně 2008 hodin, tj. 251 dnů x 8 hod.

Dále se NV nevztahuje podle § 28 ani na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů, tj. armádu, policii apod.

4.1. VLASTNÍ VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ:

Toto by platilo, pokud by zaměstnanec byl v pracovním poměru po celý kalendářní rok. Jestliže by zaměstnanec neodpracoval celý rok, započetl by se maximálně počet hodin za dobu trvání pracovního poměru.

V současné době je k dispozici na úřadech práce tiskopis "Oznámení" o plnění povinného podílu občanů se ZPS spolu s poučením o jeho vyplnění. Z poučení pro vyplnění tohoto oznámení se použije tento způsob výpočtu: a)

zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, budou postupovat takto:

Příklad: Např. zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. 5. 2001. U tohoto zaměstnance se započte maximálně 840 hodin (105 x 8). Podle výkladů z MPSv se berou pouze pracovní dny bez svátků, tzn., že v roce 2001 je fond pracovní doby při 40-ti hodinové pracovní době 2008 hodin (251x8).

u zaměstnavatelů, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35 zákona 586/92 Sb. se průměrný přepočtený stav zaměstnanců zjistí stejným způsobem jako se zjišťuje stav zaměstnanců se ZPS pro účely uplatnění této slevy.

ZVÝŠENÍ O NEODPRACOVANÉ HODINY

 POZOR: Výpočet by měl být proveden podle textu odst. 2 § 35, ve kterém došlo oproti roku 2000 ke změně v tom, že se u každého zaměstnance započítá nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru. Tzn., že pokud zaměstnanec pracoval přesčas, tak se k těmto hodinám práce přesčas nepřihlíží, ale započte se u něho pouze fond pracovní doby dle rozvrhu směn!

Odpracované hodiny se zvyšují o neodpracované hodiny v důsledku a) čerpání dovolené na zotavenou b) překážek v práci, a to • překážek na straně zaměstnavatele (§§ 129 a 130 ZP) • překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (§ 124 ZP a vyhl. MPSV 18/92 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu) • důležitých osobních překážek v práci (§ 128 odst. 1 a 2 ZP, NV 108/94 Sb.)

VZHLEDEM K TOMU, ŽE V POKYNECH PRO VYPLNĚNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ ZA ROK 2001 - 35 -

PROFEX 1/2002 • vojenského cvičení (§ 125 odst. 3 ZP)

4.1.3. ZJIŠTĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS

Povinný podíl činí 5% ze zjištěného průměrného ročního počtu zaměstnanců. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo.

• školení a studia při zaměstnání (§ 126 ZP) c) pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění - do počtu neodpracovaných hodin se započtou pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby.

Příklad: Např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2000 je 181. Povinný podíl činí 9 osob (181 x 0,05 = 9,05).

• Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky NP, se nezapočítává.

4.1.4. ZAOKROUHLOVÁNÍ

Zaokrouhlování se provede vždy na celá čísla do poloviny směrem dolů a od poloviny směrem nahoru.

• Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou sice poskytovány dávky NP, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny).

4.1.5. ZJIŠTĚNÍ PRŮMĚRNÉHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ

• Z tohoto vymezení vyplývá, že se nezapočte doba vojenské základní (náhradní) služby ani civilní služby, dále se nezapočte doba mateřské dovolené a ošetřování člena rodiny.

Zjistí se stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Trojnásobek průměrného počtu zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců se ZPS a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel zaměstnával v loňském roce.

 POZOR: Ale započíst by se měly hodiny neplaceného volna i hodiny u dlouhodobě uvolněného funkcionáře. TIP: CELKOVÝ POČET ODPRACOVANÝCH HODIN BY MĚL BÝT SOUČTEM ODPRACOVANÝCH HODIN, HODIN DOVOLENÉ, VÝŠE UVEDENÝCH PŘEKÁŽEK V PRÁCI A PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI. MAXIMÁLNĚ LZE U ZAMĚSTNANCE ZAPOČÍST FOND PRACOVNÍ DOBY VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZVRHU SMĚN A DÉLKY TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU!

 POZOR:Zde musí platit i to, že pokud zaměstnanci se ZPS pracují v několika pracovních režimech, musí se výpočet provést za každý režim samostatně! Příklad: Např. zaměstnavatel zaměstnává po celý rok pouze dva zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Jeho povinný podíl je vypočten na 4 osoby. Tím, že zaměstnává dva zaměstnance s těžším zdravotním postižením na plný úvazek, naplňuje celkem 6 zaměstnanců se ZPS a povinný podíl je u něho dodržen.

4.1.2. FOND PRACOVNÍ DOBY

Fondem pracovní doby je fond, který je stanoven u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže je u zaměstnavatele více "pracovních režimů" (jednosměnný, dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý), zjistí se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrů z jednotlivých pracovních režimů (zaokrouhlený na celé číslo) tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců u zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se u nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném režimu. Při nerovnoměrném rozvržení se vychází ze skutečného fondu pracovní doby.

4.1.6. KONKRÉTNÍ ZPŮSOB VYPADAT NÁSLEDOVNĚ:

VÝPOČTU

BY

MĚL

1) rozdělit zaměstnance do skupin podle pracovních režimů (jednosměnný, dvou nebo tří směnný a nepřetržitý) 2) sečíst odpracované hodiny jednotlivými zaměstnanci, kteří pracují ve stejném pracovním režimu (bez přesčasů), zvýšit o hodiny čerpání dovolené, a o překážky v práci 3) vydělit zjištěný počet hodin fondem pracovní doby u pracovního režimu (tj. u jednosměnného 2008 hod., dvousměnného 1945,25 hod., u třísměnného a nepřetržitého 1882,5 hod.).

Příklad: Např. u zaměstnavatele, který má pouze jednosměnný pracovní režim a 40-ti hodinovou pracovní dobu, bude fond pracovní doby jednotný, tj. 2008 hodin (při 37,5 hodinové pracovní době, by byl fond 1882,5 hodiny). Tento fond by se použil i u zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou.

4) sečíst nezaokrouhlené výsledky dle jednotlivých pracovních režimů. Např. výsledek v jednosměnném pracovním režimu je 38,465 zaměstnance a ve dvousměnném 15,81 zaměstnance. Součet je 54,275 zaměstnance.

Pokud má zaměstnavatel jednosměnný a nepřetržitý provoz a týdenní pracovní dobu 40 hod. resp. 37,5 hod. u nepřetržitého, bude muset provést přepočet za zaměstnance v jednosměnném režimu samostatně a za zaměstnance v nepřetržitém režimu samostatně.

5) celkový výsledek zaokrouhlit na celé číslo (do poloviny směrem dolů a od poloviny směrem nahoru). Tzn. 54 zaměstnanců ve výše uvedeném příkladu. (povinný podíl zaměstnanců se ZPS by v tomto případě činil 3 osoby (54 x 0,05 = 2,70).

- 36 -

PROFEX 1/2002 6) obdobným způsobem by se měl zjistit průměrný přepočtený stav zaměstnanců se ZPS. 7) porovnáme, zda skutečný počet ZPS naplní povinný podíl. Jestliže ANO, další kroky se nemusí provádět. TIP: V PŘÍPADĚ, ŽE ZAMĚSTNAVATEL NENAPLNIL POVINNÝ PODÍL ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS JEJICH FYZICKÝM ZAMĚSTNÁVÁNÍM, NASTUPUJÍ TYTO DALŠÍ MOŽNOSTI JEHO NAPLNĚNÍ:

PZ = C : P kde: PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce

h)

P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS (buď za předchozí rok nebo v případě zahájení podnikání za sledovaný rok).

P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS za sledovaný kalendářní rok

Příklad: Pokud má zaměstnavatel zaměstnávající více než 55% zaměstnanců se ZPS zřízenu chráněnou dílnu nebo pracoviště, které se podílí na výrobě odebraných výrobků nebo výrobních programech, násobí se hodnota produktivity práce koeficientem 0,5. Tzn., že se zvýší počet započtených zaměstnanců se ZPS!

 POZOR: Pokud odebíráte výrobky od firem s 55 a více procenty zaměstnanců se ZPS bude třeba si u nich zjistit produktivitu práce za předchozí kalendářní rok. Výpočet započtených osob se ZPS si provést orientačně a zvážit, jestli by nebylo lepší odebrat větší množství zboží. Pochopitelně, že bude výhodné odebírat zboží od firem, které mají nízkou produktivitu práce, protože zápočet našeho odběru zvýší. Např. dvě firmy vyrábějící stejné zboží, jedna s PP 50 tis. na osobu a druhá s PP 80 tis. na osobu. Pro nás je výhodnější z hlediska zápočtu odebrat zboží od firmy první.

Příklad: Např. zaměstnavatel odebral v roce 2001 výrobky za 168540 Kč. Produktivita práce zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 55% zaměstnanců se ZPS byla v roce 2000 52603 Kč. Tomuto zaměstnavateli se na povinný podíl započtou 3 zaměstnanci se ZPS (168540:52603=3,20, zaokrouhleno dle § 5 NV na 3 zaměstnance).

 POZOR: V některých případech se může stát, že odběrem zboží od zaměstnavatelů s 55% zaměstnanců se ZPS nemusí být naplněn ani jeden zaměstnanec se ZPS na povinný podíl. Příklad: Např. při odběru výrobků v částce 50 tis. Kč a produktivitě práce u dodávající firmy 110 tis. Kč, vychází 0,45 zaměstnance se ZPS, což zaokrouhlíme na nulu!

Přehled zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 55% občanů se ZPS najdete na internetové adrese: www.mpsv.cz/scripts/1ssz/zps/frame.asp nebo by jej měly mít k dispozici úřady práce.

Za odběr výrobků se považuje také odebírání služeb nebo jiných plnění. Pod pojmem "odebrané" výrobky, služby nebo jiná plnění se rozumí, že byly zároveň i zaplaceny, pokud datum splatnosti není stanoveno mimo období sledovaného roku. Pod jiná plnění patří např. obchodní činnost. Cena za tyto výrobky apod. se započte bez DPH, u neplátců daně z přidané hodnoty se započte cena vč. DPH.

Pokud se nenaplní povinný podíl počtu občanů se ZPS jejich fyzickým zaměstnáváním ani odběrem výrobků, bude třeba za každého nenaplněného občana se ZPS odvést do státního rozpočtu odvod ve výši 0,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované a zveřejňované MPSv ve Sbírce zákonů za 1. až 3. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

4.1.8. ZÁPOČET OBČANŮ SE ZPS PŘI ZADÁVÁNÍ VÝROBNÍCH PROGRAMŮ ZAMĚSTNAVATELŮM ZAMĚSTNÁVAJÍCÍM VÍCE NEŽ 55% ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS

Příklad: Vlastní výpočet odvodu by vypadal takto: při nenaplnění povinného podílu o 3 osoby se ZPS by odvod činil 21216 Kč (7072x3).

se provede podle tohoto vzorce:

PZ = D : P

 POZOR: V případě, že budete muset zaplatit odvod do státního rozpočtu, je třeba si zjistit číslo účtu u Vašeho úřadu práce.

kde i)

k)

Příklad: Produktivita práce se vypočte z celkových tržeb za vlastní výrobky a služby vydělením průměrným počtem zaměstnanců za předchozí kalendářní rok.

se provede podle tohoto vzorce:

g)

D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% ZPS, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce

Příklad: Např. tržby ze zadaného výrobního programu v roce byly 980 tis. Kč a produktivita práce byla 170 tis. Kč. Na povinný podíl si zaměstnavatel započte 6 zaměstnanců se ZPS (980 : 170 = 5,76, což zaokrouhlíme na 6 osob se ZPS).

4.1.7. ZÁPOČET ODBĚRU VÝROBKŮ OD ZAMĚSTANAVATELŮ ZAMĚSTNÁVAJÍCÍCH VÍCE NEŽ 55% ZAMĚSTNANCŮ SE ZPS

f)

j)

PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu - 37 -

PROFEX 1/2002

Čísla se budou lišit podle místní příslušnosti k jednotlivým úřadům práce!

Došlo ke snížení z 5% na 4%, čímž u organizace se 100 zaměstnanci, bude třeba naplnit čtyři osoby se ZPS (dosud 5).

4.1.9. JAK JE TO S ODVODEM DO STÁTNÍHO ROZPOČTU A DAŇOVĚ UZNATELNÝM VÝDAJEM?

3.

Současná právní úprava zákona 586/92 Sb. má v § 24 písm. zm), které říká, že daňově uznatelným výdajem je "odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu občanů se ZPS". Z toho vyplývá, že pokud tento odvod zaplatíme (povinnost je do 31. 1.) bude se jednat o daňově uznatelný výdaj.

Příklad: Tzn., že při průměrné mzdě za I. až III. čtvrtletí 2001 14144 Kč by výše odvodu činila 21216 Kč za každého nenaplněného občana se ZPS! Toto je podstatně více než odvod 7072 Kč za rok 2001.

4.1.10. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE VE VZTAHU K ÚŘADU PRÁCE

4.

při výpočtu plnění povinného podílu formou odběru výrobků (případně zadáváním výrobních programů) od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců se ZPS (dosud 55% ZPS) se dále doplnila i možnost odběru výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností

5.

zjednodušil se výpočet zápočtu odběru výrobků tak, že se celkový objem plateb bez DPH vydělí trojnásobkem průměrné za I. až III. čtvrtletí.

6.

Stejný postup by se uplatnil i při zadávání výrobních programů. Postup zde bude takový, že se sečte odběr výrobků od všech, kteří splňují kriteria a vydělí se trojnásobkem průměrné mzdy. Tzn., že při průměrné mzdě 14144 Kč by se veškeré odběry dělily 42432. Tímto by mělo dojít ke zjednodušení při výpočtu odběrů, ale i při zadávání výrobních programů.

do 31. 1. 2002 zaplatit případný odvod do státního rozpočtu a při plnění oznamovací povinnosti toto prokázat dokladem o zaplacení. do 15. 2. 2002 předložit OZNÁMENÍ o plnění povinného podílu a způsobu jeho naplnění

4.2. ZMĚNY V PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ PRO ROK 2002 Zákonem 474/2001 Sb. dochází ke změně v zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti. Tyto změny se týkají především zaměstnávání občanů se ZPS a vstoupí v platnost až dne 1. ledna 2002.

 POZOR: VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU ZA ROK 2001 SE PROVEDE PODLE NV 228/2000 Sb. O STANOVENÍ POVINNÉHO PODÍLU A VÝŠE UVEDENÉHO NÁVODU. TEPRVE ZA ROK 2002 SE BUDE POSTUPOVAT DLE PROVEDENÝCH, NÍŽE UVEDENÝCH ZMĚN!!!

TIP: Vzhledem k tomu, že tento výpočet není v současné aktuální, protože jej uplatníme až po skončení roku 2002, budeme se této problematice věnovat na příštím školení. Důležité je si uvědomit, že sankce za nenaplnění povinného podílu se ztrojnásobily.

Vzhledem k tomu, že se zejména u sankcí jedná o výrazné zpřísnění v této oblasti, předkládáme Vám změny v předstihu, aby bylo možno přijmout opatření k naplnění povinného podílu v roce 2002 a vyhnout se tak zvýšenému postihu za nenaplnění ZPS.

 POZOR: Zaměstnavatelé, kteří nebudou mít nedoplatky na daních, SP a ZP, budou moci žádá úřad práce o měsíční příspěvek ve výši 0,35 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované za I. až III. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, v případě zaměstnávání osob se ZPS. Za rok 2001 byl průměrný výdělek v NH za I. až III. čtvrtletí 14144,- Kč. Z toho vyplývá, že tento měsíční příspěvek v r. 2002 by mohl činit cca 5000,- Kč. Další podmínky získávání a vyúčtování příspěvku upraví vyhláška MPSV.

Novela 2002: Změny oproti současnému stavu, které budou platit od roku 2002: 1.

plnění povinného podílu občanů se ZPS se bude týkat zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci (dosud s více než 20 zaměstnanci)

Zde došlo k tomu, že se plnění povinného podílu nebude vztahovat na tzv. "malé organizace" do 25 zaměstnanců. 2.

v případě fyzického nenaplnění ZPS bude odvod do státního rozpočtu činit 1,5 násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí (dosud 0,5 násobek) za každého nenaplněného občana se ZPS

výše povinného podílu činí 4% (dosud 5%) z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

- 38 -

PROFEX 1/2002 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ FIREM ZAMĚSTNÁVAJÍCÍCH VÍCE NEŽ 55% ZPS

ZAMĚSTNAVATEL Název:

Sídlo:

IČO:

................................................ .................................................. ................................................................... Čestně prohlašuje, že ve sledovaném kalendářním roce ............ je zaměstnavatelem zaměstnávajícím více než 55% zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a tím splňuje podmínku uvedenou v § 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. Potvrzuje pro účely plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti produktivitu práce za předchozí*) kalendářní rok ………, zjištěnou podle § 3 nařízení vlády č. 228/2000 Sb. PRODUKTIVITA PRÁCE = ..................................tis.Kč U dodávek výrobků, služeb nebo jiných plnění, na nichž se u zaměstnavatele podíleli zaměstnanci chráněné dílny zaměstnavatele, je tato skutečnost jednoznačně uvedena na příslušném daňovém dokladu. Kontaktní osoba za organizaci : .....................................tel.: ............................... V ...................... dne ........................ razítko a statutární podpisy Podle "výkladu" k NV se za odebírání výrobků považuje také odebírání služeb nebo jiných plnění. Pod jiná plnění patří např. obchodní činnost. Cena výrobků, služeb nebo jiných plnění se bere bez DPH, u neplátců daně včetně DPH. Pod pojmem odebrané výrobky, služby apod. se rozumí, že byly zároveň i zaplaceny. HLÁŠENÍ O PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS Toto oznámení se bude předkládat úřadu práce do 15. února 2002

Věc: HLÁŠENÍ O PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS Oznámení místně příslušnému úřadu práce o plnění stanoveného povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 24 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. (dále jen "zákon") A) Zaměstnavatel Název: Sídlo: IČO: ...................................................................................................................................................................... Kalendářní rok .......... Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( § 4 nařízení vlády ČR č. 228/2000 Sb.) ..........osob z toho povinný podíl 5% ..........osob B) Plnění povinnosti podle § 24 odst.3 zákona: a) zaměstnáním v organizaci ..........osob b) odebíráním výrobků a služeb nebo zadáním výrobních programů ..........osob c) odvodem do státního rozpočtu ..........osob Celkem a) až c) ..........osob C) Odvod do státního rozpočtu dle § 24 odst.3 písm. c) zákona : Průměrná mzda za 1.-3. čtvrtletí ..........Kč Vypočtená výše odvodu ..........Kč Odvod uhrazen dne ………………. dokladem (fotokopie v příloze) ………………………….. Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a navazují na jeho personální evidenci v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění dle §24 Zákona 167/1999 Sb. uvedené v tomto oznámení jsou uloženy ……………………………………………………………………………………………………………… Zpracoval: ……………………Telefon ……………

- 39 -

PROFEX 1/2002 Statutární podpisy a razítko organizace

RŮZNÉ sledního roku povinné školní docházky, pokud dítě v této době nezačne vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu, který zakládá účast na NP ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Pokud začne pracovat přestává být osobou, za kterou platí stát.

1. Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b). Tj. např. dítě po ukončení studia na SŠ, které se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2002 záloha na VZP činit 770 Kč. (dosud 675 Kč).

2. Nemocenské pojištění

Podle odst. 2 § 3a) zákona 592/92 Sb. bude minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných rovněž 770 Kč.

2.1.

Minimální mzda se používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

Podle § 40 zákona 54/56 Sb. je vláda povinna od 1. ledna zvýšit částky rozhodné pro výpočet denního vyměřovacího základu pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění má hodnotu vyšší než jedna. Toto bylo pro rok 2002 provedeno nařízením vlády 347/2001 Sb. • Koeficient vyhlášený tímto nařízením vlády má hodnotu 1,0942.

Příklad: V měsíci únoru 2002 bude zaměstnanec čerpat pět dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1018 Kč (5700:28x5).

1.1.

ZVÝŠENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU U NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Redukční částky pro výpočet denního vyměřovacího základu (430 Kč resp. 630 Kč) se vynásobí tímto koeficientem takto: • 430 x 1,0942 = 470,51 Kč, což se zaokrouhlí na desetikoruny směrem nahoru na 480 Kč

SRÁŽENÍ POJISTNÉHO NA SZ A VZP PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ

• 630 x 1,0942 = 689,35 Kč, což se zaokrouhlí na desetikoruny směrem nahoru na 690 Kč. Tyto redukční částky budou použity při výpočtu nemocenských dávek od 1. 1. 2002. Tzn., že příjem do 480 Kč se započte celý a z příjmu v pásmu 480 až 690 Kč se započte 60%. K příjmu nad 690 Kč se již nepřihlíží.

Pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze všech příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění (účast nezakládá nikdy pouze dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti a nepravidelná výpomoc zakládají účast pokud je příjem 400 Kč a vyšší). Kromě toho existuje ještě tzv. "příležitostné zaměstnání" (§ 6 zákona 54/56 Sb.), z kterého se rovněž pojistné nesráží, pokud se jedná o "nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích".

• Maximální denní vyměřovací základ bude od 1. 1. 2002 606 Kč (480+0,6x(690-480)= 480+125. • Maximální výše nemocenské dávky za kalendářní den bude při 50% 303 Kč a při 69% to bude 419 Kč. Toto představuje, že pokud pracovní neschopnost bude trvat ve zvýšené sazbě celý měsíc, obdrží zaměstnanec 12989 Kč (419x31). V měsíci s 30 kalendářními dny může zaměstnanec dostat 12570 Kč (opět za předpokladu, že nárok na dávku trvá ve zvýšené sazbě po celý kalendářní měsíc).

Při srážení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění bude hrát roli, zda se bude u studenta jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám prokáže studium, budeme u něho odvádět pojistné na VZP až z částky nad 3250 Kč (za měsíc červen z částky nad 2900 Kč).

2.2.

 POZOR: Pokud nastoupí absolvent základní školy, jedná se o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát v době školních prázdnin navazujících na ukončení po- 40 -

PŘEPOČET DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ K 1. 1. 2002

PROFEX 1/2002 • Sociální výpomoci poskytované nejbližším pozůstalým.

Zaměstnancům, kterým vznikl nárok na některou z dávek nemocenského pojištění před 1. lednem 2002 a tento nárok bude trvat i po tomto datu, se podle odst. 2 § 40 provede bez jejich žádosti přepočet výše této dávky podle nových redukčních hranic příjmu.

• Dávky penzijního připojištění uvedené v § 8 odst. 1 písm. e) • Plnění ze soukromého životního pojištění uvedené v § 8 odst. 1 písm. g)

Příklad: Např. zaměstnanec měl denní vyměřovací základ neredukovaný 638,54 Kč. Do 31. 12. bude u něho použit maximální denní vyměřovací základ 550 Kč a dostane maximální výši nemocenského za den, tj. 380 Kč. Pokud neschopnost bude trvat po 31. 12. 2001, provede se přepočet denního vyměřovacího základu tak, že 480 Kč se započte celých a ze 158,54 Kč se vezme 60%, což je 95,12 Kč, zaokrouhleno na 96 Kč. Denní vyměřovací základ bude 576 Kč a denní nemocenská bude od 1. 1. 2002 398 Kč.

 »POZOR:Zde je třeba rozlišit  příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění  a dávky penzijního připojištění a plnění ze soukromého životního pojištění" uvedené v § 8. Dávkami penzijního připojištění jsou ty částky, které bude vyplácet zaměstnanci penzijní fond (dosud se zahrnovaly pouze ty částky, které nahospodařil fond a v některých případech také příspěvek zaměstnavatele). Obdobně toto bude platit u životního pojištění. Z tohoto vyplývá, že pokud zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění nebo životní pojištění a tato částka je od daně z příjmů osvobozena, do příjmů pro dávky SSP se nezahrnovala a ani do budoucna zahrnovat nebude.

 POZOR: TENTO PŘEPOČET SE PROVEDE U VŠECH DÁVEK NP, KTERÉ BYLY VYPOČTENY Z DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU VYŠŠÍHO NEŽ 430 KČ. U dávek vypočtených z nižšího denního vyměřovacího základu se přepočet provádět nemusí, protože výše nemocenských dávek se nezmění.

3. POTVRZOVÁNÍ PŘÍJMŮ PRO DÁVKY SSP PO NOVELE ZÁKONA 117/95 Sb.

4. ARCHIVACE

Zahrnování některých příjmů do žádostí o dávky SSP

Mzdové listy je třeba archivovat 30 kalendářních let následujících po roce kterého se týkají, protože novelou zákona o účetnictví v §31 došlo k převedení této problematiky do zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který se zákonem 353/2001 Sb. také změnil a to v § 35a, kdy se doplnil odstavec týkající se mzdových listů a účetních záznamů pro účely důchodového pojištění.

Novela zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, která byla provedena zákonem 271/2001 Sb. přinesla změny v zahrnování některých příjmů do žádostí o dávky SSP. Vzhledem k tomu, že se v současné době potvrzují příjmy za rok 2000 pro výplatu přídavků na dítě a příspěvku na dopravu, řekněme si, jak je třeba postupovat při vyplňování příjmů za rok 2000.

Účetní záznamy pro účely odvodu na sociální pojištění jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních let následujících po roce kterého se týkají. (nový §22c)

Podle dostupných tiskopisů (tzv. "Čestné prohlášení o příjmech za rok 2000"), které jsou na pracovištích státní sociální podpory, se budou do příjmů roku 2000 zahrnovat příjmy v rozsahu podle provedené novely zákona. Z toho vyplývá, že se nezahrnou především

 POZOR: OSSZ může uložit pokutu do výše 20 tis. Kč při porušení úschovy, při opakovaném porušení až částku 100 tis. Kč.

• příjmy z kapitálového majetku (tj. většina příjmů uvedených v § 8 zákona o daních z příjmů). • Z příjmů ze závislé činnosti se nebude nově zahrnovat tzv. 1% ze vstupní ceny vozidla používaného pro služební i soukromé účely a

- 41 -

PROFEX 1/2002

ZPRACOVÁNÍ UZÁVĚRKY V MODULU MZDY ZA OBDOBÍ 12/2001 A PŘECHOD DO OBDOBÍ 01/2002 Aktualizováno pro verzi MZDY 6.00. k 24.1.2002 opraví v MS sazba. !!!!! Je to nutné udělat v případě, že provádíte šetření ISPV.

1) Nejdříve přečtěte do konce, pak pracujte.

• !!!!! Nezapomeňte, že každý pracovník musí mít u každého pracovněprávního vztahu (kromě dohod a příležitostných zaměstnání) stanovenou pracovní dobu. Překontrolujte tedy, zda má každý pracovník u každého PPV/pořadí v MS pracovní doby příslušný záznam,chybějící doplňte. Chyba se stále opakuje, proto ji stále připomínám.

2) V období 12/01 proveďte denní zálohu (raději 2x), kterou pečlivě popište a uschovejte. • Nastavte nové zvýšené promile pro odvod na Zákonné pojištění odpovědnosti v 6.3.1. Přepínače v sekci Zpracování - Čisté mzdy, pokud jste tak neučinili již před posledním zpracováním čistých mezd a přepočtěte znovu čisté mzdy za 12/01.

• Můžete si také přepočítat ručně průměry na sociální dávky podle nových limitů u pracovníků, jejichž poslední rozhodné období bylo v předcházejících letech ( např. ženy na MD, uvolnění pracovníci apod.) tedy roky do roku 2000) a měli vyšší denní průměr než 430 Kč, které zatím nezadáváte do matričního souboru průměrů.

• Uhraďte zákonné pojištění odpovědnosti. Pokud jste z pilnosti poslali předčasně odvod v nezvýšené hodnotě, ještě do konce měsíce doplaťte na správnou částku a pošlete nové 3.4.4.1. Hlášení pojišťovně. Je dobré na toto hlášení fixem tlustě napsat OPRAVA. Také nezapomeňte předat Vaší finanční účetní novou sestavu 3.4.4.2. Podklad pro zaúčtování zákonného pojištění odpovědnosti.

• Dále je nutné aktualizovat Pracovní, Mzdový a Prémiový řád ve vazbě na novelizované předpisy. • Nelze opomenout ani aktualizaci formulářů pracovních smluv, dohod a jiných tiskopisů.

• Podle sestavy 3.6.9. Přehled čerpání dovolené opravte matriční soubor 1.1.8. Dovolené všem pracovníkům na skutečný stav k 31.12.2001 (např. provedete krácení dovolené za neodpracované dny z důvodu dlouhodobé nemoci, vypočtete dovolené za odpracované dny atd.).

2) Udělejte si další denní zálohu 3) Přeinstalujte obvyklým způsobem a ihned dobře prostudujte popis k verzi, mohou tam být ještě další věci, které se do tohoto textu nedostaly.

• Dále si můžete opravit matriční soubor 1.1.C. Kvalifikace, kde si z číselníku Vzdělání k pracovníkům zařadíte příslušné vzdělání začínající velkým písmenem (návaznost na šetření ISPV, pokud jste tak neučinili již loni), s následující verzí bude vzdělání bez písmenek odstraněno.

POZOR: Program změní do číselníku druhů mezd DM 195..198. POZOR:Program doplní nový číselník Postavení v zaměstnání a změní číselník Státní příslušnosti

• Pak můžete prověřit zařazení pracovníků v matričním souboru 1.1.2. Průběh pracovního poměru do profesí podle Číselníku profesí, který odpovídá klasifikaci zaměstnání (návaznost na šetření ISPV, pokud jste tak neučinili již loni, s následující verzí bude distribuován nový číselník ve vazbě na ISPV).

4) Překontrolujte, případně opravte nastavení přepínačů Limit upraveného průměru 1 (480) a Limit upraveného průměru 2 (690).

• Následně můžete každého pracovníka zařadit do příslušné třídy v MS 1.1.4 Mzdové údaje (nezapomeňte, že od 1.1.2002 je zvýšena minimální mzda ve třídě, proto můžete aktualizovat číselníky Platové třídy hodinové a Platové třídy měsíční (se sazbami roku 2001). Chcete-li, aby se Vám k jednotlivým pracovníkům do matričního souboru Mzdové údaje vždy aktualizovaly sazby v příslušných třídách, je nutné při zadávání sazby v tomto matričním souboru mezerníkem otevřít příslušný číselník Platové třídy hodinové nebo Platové třídy měsíční a klávesou Enter potvrdit Váš výběr třídy a sazby, kdy se zároveň do matričního souboru Mzdové údaje uloží příslušná třída. Pak se při aktualizaci číselníků Platové třídy hodinové a Platové třídy měsíční automaticky

5) Pak si můžete také přepočítat průměry na sociální dávky u pracovníků, jejichž poslední rozhodné období bylo v roce 2001 ( např. ženy na MD, nemocní k 31.12.2001 apod.), které zatím nezadáváte do MS Průměrů. K tomuto účelu si můžete v nabídce 3.6.6. Průměry sociální zadat jednotlivá rozhodná období a vytvořit příslušné sestavy.

POZOR: Doporučuji přepočítat průměry s novými limity platnými pro rok 2002 pro všechny pracovníky v jednotlivých rozhodných obdobích roku: Měsíc od 01 do 03, 04-06, 07-09, 1012/01 a na příslušné sestavy poznačit výrazně - 42 -

PROFEX 1/2002 8) Jestliže šetříte ISPV, je nutné, abyste ještě v období 12/01 provedli další aktualizace matričního souboru a to v nových položkách:

limity pro přepočet a založit ke mzdovým listům. K 1. 1. 2002 bude třeba přepočíst některé dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. 1. 2002 a nárok trvá i nadále.

• V matričním souboru 1.1.4. Mzdových údajů každému pracovníkovi doplnili z číselníku Postavení v zaměstnání podle aktuálního stavu. Implicitně jsme všem doplnili hodnotu 1000 - Zaměstnanci. Prostudujte číselník a opravte

Zaměstnancům, kterým vznikl nárok na některou z dávek nemocenského pojištění před 1. lednem 2002 a tento nárok bude trvat i po tomto datu, se podle odst. 2 § 40 provede bez jejich žádosti přepočet výše této dávky podle nových redukčních hranic příjmu.

• V matričním souboru 1.1.4. Mzdových údajů zároveň aktualizujte položku Vedení, kde u pracovníka, který vede nebo řídí další zaměstnance položku zaškrtněte.

POZOR: TENTO PŘEPOČET SE PROVEDE U VŠECH DÁVEK NP, KTERÉ BYLY VYPOČTENY Z DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU VYŠŠÍHO NEŽ 430 KČ. U dávek vypočtených z denního vyměřovacího základu 430 Kč a nižšího se přepočet provádět nemusí, protože výše nemocenských dávek se nezmění.

• V matričním souboru 1.1.3.Osobních údajů je nutné aktualizovat státní příslušnost na správnou pracovníkům, kteří nemají státní příslušnost České republiky. Doplnili jsme Vám při reinstalaci nový číselník a všem pracovníkům jsme nastavili státní příslušnost České republiky. TIP:Výše uvedené opravy doporučuji provést i ve firmách, kde se šetření ISPV neprovádí.

6) Protože budete finančnímu úřadu předkládat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 2001 včetně údajů o počtu pracovníků podle místa výkonu práce, bylo by žádoucí, máte-li více pracovišť, abyste všechny pracovníky zařadili do příslušných míst výkonu práce v základním MS. Aby se Vám otevřela příslušná položka v základním matričním souboru, musíte v nabídce 6.3.1. Přepínače - Specifikace podniku zatrhnout položku Místa výkonu práce. Tím se vám otevře v nabídce 6.4.1. Číselníky - Vlastní možnost zadat jednotlivá místa výkonu práce do číselníku. Pak můžete zařadit jednotlivé pracovníky na příslušná místa výkonu práce v základním matričním souboru. Podkladovou sestavu s výpočtem počtu pracovníků na jednotlivých pracovištích najdete v nabídce 3.8.6. Počty pracovníků podle místa výkonu práce v členění fyzické osoby k 1.kalendářnímu dnu období (!!!!!NOVELA) , k poslednímu kalendářnímu dnu období a evidenční počet pracovníků ve fyzických osobách (přepočtený).

9) Nyní můžete zpracovat soubory v nabídce 3.8.4. ISPV 10) Pokud jste zapomněli, je nutné také správně doúčtovat podnikové příspěvky na penzijní připojištění. Podle § 24 zj) zákona o daních z příjmů lze do výdajů zahrnout také poukázané příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění. Poukazujete-li příspěvek do 8 dnů po zúčtování mezd, pracovníkovi se považuje podle § 38h odst.13 za příjem v tom měsíci, kdy jej zúčtováváte. Poukazujete-li příspěvek později, pak jej program považuje za příjem až následující měsíc (podle nastavení přepínače pro penzijní připojištění). Z hlediska podnikových nákladů je situace vzhledem k výše uvedenému poněkud jiná. Do nákladů podniku lze zahrnout 3% z poukázaných příspěvků, což v praxi znamená, že se bude jednat o příspěvky za období 12 předchozího roku až období 11 zpracovávaného roku. Za tímto účelem jsme doplnili přepínač Nezahrnout příspěvek z minulého roku, který slouží pro vytváření sestavy 3.5.5. Zaúčtování podnikového příspěvku na penzijní připojištění. Implicitně je přepínač nastaven na NE, což znamená, že do položky Příspěvek v této sestavě se budou zahrnovat příspěvky poskytnuté pracovníkům v období prosince minulého roku až listopadu zpracovávaného roku. Nastavíte-li přepínač na zapnuto, budou se do sestavy zahrnovat příspěvky za období leden až prosinec zpracovávaného roku. Vytisknete-li tuto sestavu, můžete z daňových nákladů vyloučit účetním dokladem částky, které převyšují 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance na SP. Ti, kterým se nekryje hospodářský rok s rokem kalendářním mají smůlu, ale mohou si zatím alespoň vytisknout sestavu 3.6.A. Přehled základů a příspěvků na penzijní připojištění, kterou lze vytvořit v libovolném období v rozsahu 13 měsíců zpět od zpracovávaného období včetně. Zatím, bohužel, musejí provést porovnání ručně, ale doplníme pro ně sestavu 3.5.5. Zaúčtování podnikového příspěvku na penzijní připojištění pro libovolné období v některé z dalších verzí.

TIP: Samozřejmě to nebudete dělat, pokud máte pouze jedno místo výkonu práce. 7)

Protože musíte do 31.1.2002 odvést odvod za pracovníky se ZPS, které jste v roce 2001 nezaměstnali, připravili jsme pro Vás v menu sestavy 3.4.5. Podklady pro podíl ZPS. V této nabídce naleznete sestavy, potřebné pro výpočet povinného podílu. Abyste měli správně počty pracovníků jak celkem, tak se ZPS, je nutné nejdříve v matričním souboru 1.1.2. Průběh pracovního poměru zatrhnout pracovníky, kteří byli do svých funkcí jmenováni. Tyto pracovníky označíte v položce Jmen. funkce u příslušného pracovního poměru.

Dříve, než začnete tyto sestavy tisknout, překontrolujte v nabídce 6.3.5. Nastavení intervalů druhů mezd v sekci Odvody 3.4.5. Podklady pro podíl ZPS zda máte v položce OdpracHod nastaveny tyto druhy mezd: 1000, -140,-141,-143..145. Přesčasové hodiny se nezapočítávají!!!!

POZOR:Pro korektní vytváření sestav 3.5.5. Zaúčtování podnikového příspěvku na penzijní připojištění a 3.6.A. Přehled základů a příspěvků na penzijní připojištění, musí být na - 43 -

PROFEX 1/2002

Průměry : PP průměr= započitatelný výdělek / odpracované hodiny * hodiny pro náhrady, který považuji za správnější) nastavíte v MS Mzdových údajů v sekci Výpočet PP průměru tím, že zvolíte třetí variantu pro každého takového pracovníka zvlášť.

disku ve správném adresáři přítomen roční soubor z období 12/01. 11) Proveďte měsíční uzávěrku za období 12/01.

Zálohujte na novou disketu, popište jako STAV K 31.12.2001 a dobře uschovejte.

17) Zároveň můžete opravit v matričním souboru průměrů průměr na sociální dávky pracovníkům, kteří mají rozhodné období v předchozích letech nebo jsou v pracovní neschopnosti celé 4.čtvrtletí, (vypočtené dle bodu 1) a 5), změnil-li se zvýšením limitů.

12) Zvolte období 01/02.

POZOR: Pracovníkům, kteří jsou sice v pracovní neschopnosti k 31.12.2001, ale ve IV. čtvrtletí pracovali, měnit vypočtený průměr v matričním souboru nebudete. Pouze při pořízení pokračování nemoci použijete přepočtený(dle bodu 1) a 5) průměr, změnil-li se zvýšením limitů.

POZOR:Ukončete program a znovu spusťte. 13) V období 01/02 překontrolujte, případně opravte v nabídce 6.3.1. Přepínače nastavení přepínačů: Zpracování - Čisté mzdy - Překontrolujte, zda máte správné promile na odvod Zákonného pojištění odpovědnosti. 1.

Průměry - Limit upraveného průměru 1

480

2.

Limit upraveného průměru 2

690

3.

Pojištění - Mez pro minimální odvod zdrav.poj. 5700

4.

Ostatní - Roční konstanta dnů - pracovní dny včetně svátků tj. 261

Zálohujte na novou disketu, popište jako POČÁTEČNÍ STAV K 1.1.2002 a dobře uschovejte. 18) Máte-li guláš v číselníku Druhů mezd (což často zjišťuji z Vašich dotazů a připomínek) a neprovádíte-li žádné vlastní zásahy, požádejte dealera, ať Vám zaktualizuje tento číselník z distribuční verze pro zpracování ledna.

a nové nastavení uložíte klávesou F2. 14) V období 01/02 překontrolujte, případně opravte v nabídce 6.3.2. Plánovací kalendář nastavení podnikového plánovacího kalendáře. Zejména překontrolujte a nastavte správně svátky v roce 2002. Uložením podnikového plánovacího kalendáře přepočtete plánovací kalendář všem pracovníkům pro rok 2002.

19) Pokud jste již pořizovali data v období 01/02, dřív než začnete cokoliv dělat, zrušte klávesou F8 v období 01/02 všechny pořízené nemocenské dávky. Teprve pak se vraťte do období 12/01 a začněte od bodu 1). Také počítejte s tím, že veškeré aktualizace MS, které jste provedli v období 01/02 budou po nové uzávěrce v nenávratnu.

15) V období 01/02 proveďte v nabídce 6.4.1. Číselníky vlastní aktualizaci číselníků: a) Platové třídy hodinové na sazby platné v roce 2002 b) Platové třídy měsíční na sazby platné pro rok 2002

TIP: Dbejte, prosím, na to, abyste nikdy nepustili znovu uzávěrku v předchozích měsících, pokud jste již pracovali v novém období. Je to častá chyba a monitor bohužel nemá pěst, která by Vás na tuto skutečnost důrazně upozornila.

»POZOR: Máte-li správně vyplněny třídy u jednotlivých pracovníků, zaktualizují se při uložení klávesou F2 hodinové a měsíční sazby pracovníkům v MS Mzdových údajů.

TIP:Také Vám doporučuji, abyste se závěrkou za období 12/2002 po zkušenostech z předchozích let vyčkali až do příchodu verze na rok 2003. Ať se snažíme jak chceme, vždy se objeví něco, co nám neumožní distribuci před 20. lednem. Samozřejmě, pokud jste zvyklí pořizovat data už druhého ledna, pracujte, ale počítejte s tím, že se závěrka bude dělat znovu (viz výše uvedené).

16) Překontrolujte pracovně-právní průměry, zejména u lidí, kteří mají nějaké mimořádné akce.

»POZOR: Pozor na důchodce na nepravidelnou výpomoc, u nichž je pracovní úvazek = 0, někteří si zadáváte hodiny pro náhrady (a to lze) i u těchto kategorií. Těmto pracovníkům nedoporučuji počítat denní pracovněprávní průměr způsobem přepočtu přes hodiny, ale raději použít metodu výpočtu pro denní PP průměr = započitatelný výdělek / odpracované dny, hodinový PP průměr= započitatelný výdělek / odpracované hodiny. Toto odlišně od ostatních (používáte-li způsob výpočtu podle nastavení přepínačů v sekci Zpracování -

Veškeré změny v programu jsou uvedeny v popisu k verzi MZDY 6.00. Prosím, přečtěte si jej důkladně, případně zatelefonujte svému dealerovi nebo přímo mně (0602 270713), budete-li mít nejasnosti. - 44 -

PROFEX 1/2002

- 45 -