Mak 7 : Bankovnictví 1.
Komer ní banky zprost edkují spojení st ádal a investor na úv r
2.
Zdroj zisk bank :
Rozdíl úrok z úv ru a z vkladu Garance (za úv r, akreditivy) Služby (vedení ú t , prodej informací, poradenství…) Pozn. : rozdíl úrok (úrokový diferenciál) již tvo í jen asi 50 % p íjm KB 3.
CB ukládá KB povinnosti, aby nedošlo k et zovitým pád m bank. Jednou z možností (vedle povinnosti mít kapitálovou p im enost a další ukazatele ekonomického zdraví banky) je povinnost vytvá et rezervy.
4.
P edch dci dnešních komer ních bank (úschovny zlata) m ly 100% rezervy Podobn na klasifikované úv ry musejí banky vytvá et de facto 100 % rezerv, i když jde o úv ry kryté zástavní nemovitostí (kritizováno jako jedna z p í in recese).
5.
Ale : Pokud nedojde k prudkému zvýšení výb r oproti vklad m, nestane se nic ani p i rezervách pod 10 %
6.
Povinné rezervy NB:
1993 1996 1997 1998 1999 7.10.99 2001/2
6% 8,5% 11,5% 9,5% 7,5% 5%
2% 2%, ale ne z terminovaných vklad
7.
Povinné rezervy NB nenesly úrok, aby byly banky zainteresovány na poskytování úv r (od 2001/2 naopak nesou !!!!)
8.
Povinné rezervy zvyšují náklady KB, zvyšují proto úrok a podvazují r st
9. Povinné rezervy jsou n kdy považovány za anachronismus : 0%:BELG,HOL,SWE,DAN,ŠVÝC 1%:GB, FRA 2%: SRN, R, ale i EU odpor bankovního sv ta 10. Povinné rezervy CB n kdy diferencované: NB do r. 94 r zn pro b žné a termín. Vklady Do r. 99 mén u staveb spo itelen a u eskomoravské záru ní a rozvojové b.
11. Dobrovolné rezervy–dány rozhodnutím KB. P í iny : P edcházení konfliktu s CB Da ová optimalizace Nedostatek bonitních klient Dostatek p íležitostí uplatnit vklady jinak, namísto úv rování uloží KB peníze do krátkodobých státních obligací 12. Krajnost v dobrovolných rezervách : credit crunch = totální neochota poskytnout úv ry, selhání úv rové soustavy P í inou credit crunch je totální nedostatek dobrých projekt , což vede k v tšímu o ekávanému zisku z krátkodobých státních obligací než z poskytovaného úv ru 13. Centrální banka : Banka komer ních bank (p j uje jim peníze) Principál (kontrolní ú ad, ud lovatel a odebíratel licencí) Vykonavatel m nové politiky, tj. v le státu na trhu pen z, obvykle do jisté ( a zna né) míry nezávislý na ostatních orgánech státu 14. Možnosti m nové (monetární) politiky : Expanzivní (r st SM, r st p, pokles i.r., r st Y, pokles U Restriktivní (naopak) 15. CB obvykle ve vlastnictví státu Výjimkou USA – FED 12 právn soukromých bank, které m že kongres USA zbavit nezávislosti 16. CB by m la koordinovat svou innost s vládou (MF, odv tvová ministerstva). Obvykle jí to ukládá zákon, který stanoví její cíle a prost edky k jejich dosahování 17. V ele NB 7 lenná bankovní rada v ele s guvernérem, jmenovaná prezidentem na 6 let bez schválení vlády i parlamentu (to se asi zm ní) NB má povinnost informovat ve ejnost 1 krát za tvrt roku parlament 2 krát ro n p edložením podrobné zprávy (jen k informaci, ne ke schválení) Zákon ukládá NB hlavní i vedlejší cíl: zabezpe ovat vnit ní v vn jší stabilitu m ny pokud to neznamená ohrožení hlavního cíle, usilovat o ekonomický r st (nep ekážet mu nap . nedostatkem pen z)
18. Zprost edkující cíle CB : Optimální objem pen žní nabídky (cílování pen žní zásoby) (v R do r. 97) Optimální úrokové sazby s cílováním inflace ( isté inflace) pomocí úrok. míry Stabilní resp. vhodn se vyvíjející kurz domácí m ny na mezinár.pen žním trhu 19. U nás byla a je diskuse, který zprost edkující cíl . V sou asnosti cílování inflace s postupným zp es ováním („zast elování se na cíl) 13.12.97 byly p ijaty cíle : 6 +- 1/2 % na konec roku 98 4,5 +- 1/2 % na konec roku 99 4,5 +- 1 % na konec roku 2000 20.
Cíle i v isté inflaci (2 +- 1 % do r. 2005) istá inflace – bez vlivu deregulací a zm n nep ímých daní V sou . 91 regulovaných (omezených, v cn usm r ovaných , tj. s povinností prokázat objektivnost p í in nár stu ceny) položek, týkajících se 18% objemu prodej
21. Problém ? je lepší cílovat pen žní zásobu nebo inflaci pomocí úrokové míry? Odpov : (Pierce, Thompson : je-li nestabilita trhu zap j itelných fond (tj. volatilita termínových vklad a úv r ) v tší než nestabilita poptávky po pen zích na trhu pen z , je lepší volit pen žní zásobu a naopak 22. Pozn. Rozdíl v rozvaze CB a KB : Aktiva CB : tuzemské státní cenné papíry (MF,FNM) p j ky poskytnuté CB komer ním bankám devizové rezervy státu (pohledávky v i zahrani í) zlato – prakticky nula – nakoupeny zahr.dluhopisy Pasiva CB : Bankovky a mince v ob hu Povinné rezervy KB uložené u CB Emitované cenné papíry (emise NB) Zisk (ztráta) Jm ní CB Aktiva KB : Povinné rezervy KB uložené u CB státní cenné papíry p j ky poskytnuté privátním subjekt m v . jiných bank dluhpisy (státní aj. nakoupené bankou) Pasiva CB : Vklady privátních subjekt (b žné, termínové) P j ky od CB a ostatních KB Jm ní KB
23. A.
Nástroje NB reposazby repooperace :
NB koupí (u reverzní repo prodá) státní dluhopisy a zárove smlouvou o budoucím prodeji prodá (u reverzní repo koupí) totéž k budoucímu datu. - Tím poskytne KB dodate né peníze na danou dobu prodá (u reverzní repo od erpá nadbyte né peníze). - Rozdíl cen dává reposazbu úrokové míry. A1. dvoutýdenní repotendr (v R nejd ležit jší) - vyhlašován denn v 9.30, CB stanoví minimální sazbu - požadavky bank vypo ádány podle auk ní procedury - minimální objem 300 mil K A2. T ím sí ní repotendr (dopl kový, používaný k od erpání p ebyt. likvidity) B. diskontní sazba= a) sazba z vklad KB u CB (n které p eklenovací úv ry: krátkodobé p eklenutí nezavin ných výkyv likvidity (nap . odchod velkého klienta) (splatnost do 1 m síce) p eklenutí sezónních výkyv (splatnost do 3 m síc ) nouzové úv ry p i realizaci zájmu NB (v itel poslední instance ) C. lombardní sazba=sazba ze záp j ek KB od CB (ru ených cennými papíry), používaná pro banky, které nebyly p ipušt ny pro problémy s likviditou na repotendr Pozn. : diskontní sazba reposazba lombardní sazba D. operace na otev eném trhu = operace (nákup, prodej) na trhu s cennými papíry nebo na devizovém trhu, kterými CB od erpává nebo p ilévá likviditu za ú elem snížení volatility (kolísání) na m novém i devizovém trhu probíhá b hem dne jde o „dolad ní“, krátkodobé „vyhlazení“ pohybu i.r. Pozn. V USA je diskontní sazba výrazn závažn jším nástrojem - Samuelson E. Emise poukázek (dluhopis ) NB, které mohou získat jen banky F. Devizové rezervy G. Speciální devizové ú ty pro velké privatiza ní prodeje, které by mohly rozházet m nový trh a proto jdou mimo zú tování v K H. Míra povinných rezerv : Samuleson : kanón na vrabce Praxe : nep íliš ú inné, nebo KB si vytvá ejí dobrovolné rezervy -
M nov politické nástroje NB
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 dnes
Reposaz. 2týdenní 11,5 11,5 - 12,4 12,9 - 39,0 -15,0 15,0 -9,5 9,5 -5,25
Diskont. sazba 9,5 - 8,0 8,0 - 8,5 8,5 - 9,5 9,5 - 10,5 10,5 - 13,0 13,0 -7,5 7,5 -5,0
5,25
5,0
Lombard. sazba 14,0 - 11,5 11,5 -12,5 12,5 -14,0 14,0 14,0 - 50,0 - 23,0 23,0 -12,5 12,5 - 7,5 7,5
Povinné min.rez. 9 - 12 12 12 - 8,5 * 8,5 -11,5* 11,5 -9,5* 9,5 - 7,5 * 7,5 - 2,0 2,0
* Stavební spo itelny a MZRB 4 %
24. Druhou základní funkcí NB (vedle realizace m nové politiky) : bankovní dohled. V budoucnu nejd ležit jší – EU p evezme monet. politiku 25. Zákon o NB : Bankovní dohled vykonává dohled nad provád ním bankovních inností a pe uje o ú elný rozvoj bankovního systému. 26. Co není úkolem bankovního. dohledu: suplovat vlastníky i management p i rozhodování a ízení bank a p ebírat odpov dnost za tato rozhodnutí bránit kolaps m jednotlivých bank dokazovat spáchání trestných in 27. Co je úkolem bankovního. dohledu: Regulace, nap . požadavky na kapitálovou p im enost s odhadem potenciálního rizika u konkrétní banky vyplývající z pohybu hodnoty jejích aktiv udílení a odebírání licence, v tom : vyhlášení min. standard v etn kvality osob do vedení banky, velikosti jm ní, tech. vybavenosti pr b žný dohled : dohled na dálku (analýza poskyt.inf.) inspekce na míst
28. Nástroje regulace : a) obecn vyhlášené Úv rové limity Úrokové stropy Povinná míra rezerv Požadavek na tvorbu oprávek (rezerv) k nemovitostním zástavám úv r b) konkrétní : podmín ní p ístupu do repotendru spln ním požadavk na : Likviditu Kapitálovou dostate nost 29. Další fukce CB : sterilizace = kompenzace n kterých výkyv zp sobených vn jšími vlivy Ale : NB neeliminuje všechny vlivy , nap . nesterilizuje dopady pohybu devizového kurzu, který nesouvisí s eskou ekonomikou pojiš ování bankovních vklad mezinárodní koordinace m nové politiky (v budoucnu vplynutí do m nové politiky EU) 30. Aktuální problém eského bankovnictví: mj . kv li kupón privatizaci banky z ásti vlastní samy sebe své dlužníky své spolumajitele majitele svých spolumajitel … Dopady : mnohé spole nosti nehledají nejlevn jší služby (musí ke svému principálovi) konflikt zájm : vyšší úrok je y jednoho pohledu dob e, z druhého špatn , proto rozhoduje síla v bargainingu vyssávání (tunelování) jedné firmy sp ízn nou újma malých akcioná 31. Jiný aktuální problém eského bankovnictví:je nezávislost NB p ílišná? argumenty pro : špatná m nová politika a v bec innost NB nemusí být rozeznána, protože jí ídí nikomu se neodpovídající elita bez sou innosti s MF hrozí „táhnutí za opa né konce lana (restriktivní monetární politika a expanzivní fiskální) stabilita m ny je prost edkem, ne cílem hospodá ské politiky, tím je r st blahobytu (ekonomický r st) argumenty proti : politický hospodá ský cyklus stabilita m ny je hodnotou sama o sob , je do ur ité míry jediným správným cílem hospodá ské politiky (jehož dosažení optimalizuje i ekonomický r st)
