08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2008 k projektu VaV MŽP SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí

Závěrečná zpráva o řešení projektu

SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí v roce 2008

Zpracovali: Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Ing. Jarmila Neshybová Ing. Barbora Kaplanová Ing. Eduard Bakoš

Listopad 2008


Obsah 1

IDENTIFIKACE PROJEKTU ................................................................................. 3

1.1 ANOTACE PROJEKTU .............................................................................................. 4 1.2 CÍLE PROJEKTU ...................................................................................................... 4 1.3 ETAPY PROJEKTU ................................................................................................... 5 2 ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2008....................................................................... 6 2.1 ŘEŠENÁ ETAPA ...................................................................................................... 6 2.2 FORMÁLNÍ ČÁST ŘEŠENÍ V ROCE 2008 ................................................................... 7 2.3 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ŘEŠENÍ .............................................................................. 7 2.4 VĚCNÁ ČÁST ŘEŠENÍ V ROCE 2008 ........................................................................ 8 2.5 VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ETAPY 1 V ROCE 2008 ............................................................. 9 3 ŘEŠENÍ ETAPY 1 V ROCE 2008 .......................................................................... 10 ANALÝZA VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ DO OBLASTI OCHRANY ŽP.................... 11 3.1.1 Sběr dat výdajů na ochranu ŽP z místních rozpočtů z informačního systému ARIS, RARIS a ISVZ a z ČSÚ a jejich následné rozčlenění ........................ 11 3.1.2 Porovnání dat z MF (ARIS), ČSÚ, CENIA a analýza provázanosti environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů....... 15 3.1.3 Analýza výdajů místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP a podle jednotlivých krajů a okresů ČR ......................................................... 18 3.1.4 Analýza výdajů obcí III. typu....................................................................... 22 3.2 VYTVOŘENÍ NÁVRHU A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍHO PORTÁLU PROJEKTU .... 24 3.3 PUBLIKACE .......................................................................................................... 25 4 DOPORUČENÍ PRO NADCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ .............................................. 26 3.1

5

PŘÍLOHY ................................................................................................................. 27 PŘÍLOHA Č. 1 – ZÁPISY .................................................................................................. 28 PŘÍLOHA Č. 2 – STRUKTURA WEBOVÉHO PORTÁLU ........................................................ 30 PŘÍLOHA Č. 3 – OBLASTI OCHRANY A TVORBY ŽP DLE MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE CEPA 2000 ......................................................................................... 35 PŘÍLOHA Č. 4 – ANALÝZA DAT VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ NA OCHRANU ŽP Z MF ČR (ARIS) A ČSÚ..................................................................................... 39 PŘÍLOHA Č. 5 – SEZNAM OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČR ...................................... 42 PŘÍLOHA Č. 6 – ANALÝZA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ... 44 PŘÍLOHA Č. 7 – ANALÝZA VÝDAJŮ DO OBLASTÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE .................................................. 48

2


1 IDENTIFIKACE PROJEKTU

Projekt

Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí

Identifikační kód projektu

SP/4i1/54/08

Kategorie výzkumu a vývoje

ZV

Označení programu

SP

Poskytovatel prostředků

Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65, 100 10 Praha 10

Zastoupený

Ing. Rúth Bízková náměstkyně ministra

Odborný garant ministerstva

Ing. Alena Krejčová

Zaměstnanec oddělení VaV pověřený jednáním

Ing. Milan Malík

Příjemce prostředků

Masarykova univerzita Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno

Zastoupený

Prof. PhDr. Petr Fiala,Ph.D. rektor univerzity Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Odborný asistent katedry veřejné ekonomie

Hlavní řešitel Ekonomicko-správní fakulta Lipová 41a , 602 00 Brno-střed Rok zahájení projektu

2008

Rok ukončení projektu

2010

3


1.1 Anotace projektu Jedním z aktuálních problémů současnosti je zefektivnění alokace veřejných výdajů v oblasti ochrany životního prostředí. Projekt je orientován na výzkum objemu a struktury výdajů místních rozpočtů a možnosti optimalizace veřejných výdajových programů v daném segmentu, s využitím konceptu účetnictví udržitelného rozvoje. Významným okruhem řešených problémů je rovněž identifikace klíčových faktorů ovlivňujících absorpční kapacitu jednotlivých municipalit, resp. regionů v ČR a nastavení indikátorů pro hodnocení jejich efektivnosti.

1.2 Cíle projektu Hlavním cílem projektu je navrhnout, na základě analýzy současného objemu a struktury výdajů místních rozpočtů na ochranu životního prostředí, možné varianty optimalizace veřejných výdajových programů směřovaných k diverzifikované struktuře jejich příjemců dle stanovených kategorií obcí. Přispět tím ke zvýšení jejich efektivnosti ve smyslu udržitelného rozvoje včetně generace metodiky sledování jejich efektivnosti při využití báze účetnictví udržitelného rozvoje. Tohoto cíle bude dosaženo splněním následujících dílčích cílů: 1) Provést analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů a zaměřit se na strukturu jejich příjemců, vyhodnotit jejich efektivnost a to diverzifikovaně, s přihlédnutím k velikostí obcí v rámci jednotlivých krajů ČR, a s důrazem na významná odvětví ekonomické činnosti (OKEČ) a z aspektu jejich dopadu na životní prostředí. Při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje. 2) Na základě vyhodnocení výsledků výše uvedené analýzy, navrhnout přístupy a nástroje pro sledování, vyhodnocování a optimalizaci výdajů, resp. výdajových programů na ochranu životního prostředí z rozpočtu jednotlivých kategorií obcí . 3) Ve spolupráci se zadavatelem vytvořit metodickou příručku MŽP pro sledování efektivnosti těchto výdajů, která by umožňovala hodnocení místních rozpočtů z pohledu jejich efektivnosti a usnadnila proces jejich optimalizace z pohledu udržitelného rozvoje. Jejich naplněním budou realizovány následující požadované přínosy do Resortního programu výzkumu v působnosti MŽP:

Návrh systému indikátorů pro hodnocení efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí ve sledovaných odvětvích ekonomické činnosti při posouzení absorpční kapacity municipalit, resp. regionů.

Návrhy ke zlepšení situace v oblasti vynakládání veřejných výdajů místních rozpočtů na oblast ochrany a tvorby životního prostředí v ČR

Dílčí cíle jsou navrženy tak, aby vedly k vyřešení základního cíle projektu a přísluší k jednotlivým navrhovaným etapám řešení projektu.

4


1.3 Etapy projektu Projekt byl vzhledem k výše uvedeným dílčím cílům rozčleněn na následující etapy:

ETAPA 1. – Analýza výdajů na životní prostředí z místních rozpočtů a jejich efektivnosti

ETAPA 2. – Analýza efektivnosti výdajů na životní prostředí z místních rozpočtů, návrh indikátorů pro jejich sledování a návrh jejich optimalizace

ETAPA 3. – Zpracování metodické příručky MŽP

5


2 ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2008 2.1 Řešená etapa V období od 1. srpna 2008 do 31. prosince 2008 pracoval řešitelský kolektiv v souladu s dohodnutým harmonogramem projektu na řešení ETAPY 1. – Analýza výdajů na životní prostředí z místních rozpočtů a jejich efektivnosti Doba trvání:

1. až 12. měsíc (od 1. 5. 2008 do 31. 5. 2009)

Zodpovědná osoba:

Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.

Cíl:

Provést analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů a zaměřit se na strukturu jejich příjemců, vyhodnotit jejich efektivnost a to diverzifikovaně, s přihlédnutím k velikostí obcí v rámci jednotlivých krajů ČR, a s důrazem na významná odvětví ekonomické činnosti (OKEČ) a z aspektu jejich dopadu na životní prostředí. Při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje.

Metody řešení:

Analýza dat z ARIS a RARIS a ISVZ s využitím současných informačních a komunikačních technologií. S ohledem na stanovený cíl a problémové oblasti efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí budou v průběhu řešení projektu využívány zejména následující metody: metody a techniky sběru dat (primárních i sekundárních), studium a analýza dat a dokumentů, metody analýzy dat včetně jejich třídění a klasifikace, metody analýzy a syntézy, metody indukce a dedukce, metody kvalitativního výzkumu, kvantitativní metody hodnocení veřejných výdajů

Očekávané výsledky: - zprávy ke kontrolním dnům o řešení etapy - autorizovaný software – webový informační portál k projektu - odborné články v časopisech a ve sbornících z národních konferencí

6


2.2 Formální část řešení v roce 2008

Splněno Poznámka ANO/NE Sběr dat a rešeršní práce ANO Průběžně od června 2008 Analýza dat ANO Průběžně od června 2008 Prezentace výsledků projektu – článek ve ANO Konference: sborníku MendelNET 2008, MZLU Brno, 11/2008 Nové trendy – nové nápady 2008, SVŠE Znojmo, 11/2008 Konference Financie a riziko, Ekonomická univerzita Bratislava, 11/2008 Zpracování průběžné zprávy a její ANO září 2008, předložení předložení zadavateli 30.9.2008 1. kontrolní den (do 30.9.2008) ANO září 2008, 30.9.2008 Zpracování 2. Průběžné zprávy a její ANO naplánováno na 8.12.2008 předložení zadavateli 2. kontrolní den (do 10. 12. 2008) ANO Naplánováno na 8. 12. 2008 Aktivita

1. 2. 3.

4. 5. 6. 7.

2.3

Personální zajištění řešení

Vedoucí řešitelského týmu:

Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. – ESF MU

Odborný garant:

Ing. Alena Krejčová – MŽP ČR Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. – PřF MU Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. – ESF MU Ing. Robert Jahoda, Ph.D. – ESF MU

Spoluřešitelé:

Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. – ESF MU Ing. Jarmila Neshybová – ESF MU Ing. Barbora Kaplanová – ESF MU Ing. Eduard Bakoš – ESF MU

7


2.4 Věcná část řešení v roce 2008 Předpokládaným cílem Etapy 1 je: Provést analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů a zaměřit se na strukturu jejich příjemců, vyhodnotit jejich efektivnost a to diverzifikovaně, s přihlédnutím k velikosti obcí v rámci jednotlivých krajů ČR, a s důrazem na významná odvětví ekonomické činnosti (OKEČ) a z aspektu jejich dopadu na životní prostředí. Při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje. Tento cíl byl rozčleněn do následujících dílčích cílů: Cíl: I.1

Provést sběr dat výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů z informačního systému ARIS, RARIS a ISVZ s využitím současných informačních a komunikačních technologií

I.2.

Provést následnou analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí a podle jednotlivých krajů a okresů ČR

I.3.

Zaměřit se na strukturu příjemců výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů u obcí III. typu

I.4.

Při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje a sledovat provázanost environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů

Cíl I.1. Sběr dat výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů. Při řešení cíle I.1 byly shromážděny data výdajů na životní prostředí místních rozpočtů ČR v členění za jednotlivé kraje a okresy za roky 2005, 2006 a 2007. Dále pak byly získány data výdajů na životní prostředí státního rozpočtu za období 1997 – 2007. Cíl I.2. Analýza objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP a podle jednotlivých krajů a okresů ČR V rámci cíle I.2 bylo provedeno roztřídění dat podle rozpočtových účtů a odvětvového třídění, kdy byly jednotlivé paragrafy rozpočtové skladby utříděny podle jednotlivých veřejných služeb v jednotlivých oblastech ochrany a tvorby životního prostředí oblastí ŽP dle mezinárodní klasifikace CEPA 20001 (Classification of Environmental Protection Actitivies, Eurostat) viz příloha průběžné zprávy. V následující tabulce jsou uvedeny částky celkových skutečných výdajů (běžných + kapitálových) místních rozpočtů (obce, DSO, krajské úřady) dle paragrafového členění klasifikace CEPA za roky 2005 až 2007.

1

MŽP ČR - Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005, strana 171,

8


Tyto data byla dále roztříděna na běžné a kapitálové v rozčlenění za jednotlivé obce + DSO a krajské úřady všech krajů a okresů ČR. Údaje budou dále průběžně podrobovány následným analýzám podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP a následně podle velikostí obcí a podle jednotlivých příjemců, čímž bude splněn i další z dílčích cílů I.3. Cíl I.4 Zaměřit se na strukturu příjemců výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů u obcí III. typu bude plněn v dalších 5 měsících Etapy 1 věcného řešení. Cíl I.4 Využití konceptu účetnictví udržitelného rozvoje a sledovat provázanost environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů Řešení cíle I.4 bylo realizováno především vyhledáváním, tříděním a studiem literatury a legislativy k uvedené oblasti výdajů municipálních rozpočtů, účtování municipalit a environmentálního účetnictví na makro-úrovni a porovnáním dat výdajů místních rozpočtů z MF (ARIS, RARIS, ISVZ) a ČSÚ a metodiky jejich sestavování. V rámci řešení byly použity dílčí metody a techniky sběru dat (primárních i sekundárních), studium a analýza dat a dokumentů, metody analýzy dat včetně jejich třídění a klasifikace, metody analýzy a syntézy a metody kvalitativního výzkumu. S ohledem na stanovený cíl a problémové oblasti efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí byly v průběhu řešení první etapy projektu využívány zejména metody a techniky sběru dat (primárních i sekundárních), studium a analýza dat a dokumentů, metody analýzy dat včetně jejich třídění a klasifikace, metody analýzy a syntézy, metody indukce a dedukce, metody kvalitativního výzkumu, kvantitativní metody hodnocení veřejných výdajů.

2.5 Výsledky řešení Etapy 1 v roce 2008 Výsledkem řešení Etapy 1 by podle přílohy č. 1 smlouvy měly být: Výsledek 1. 2. 3.

4.

Zpráva ke kontrolnímu dnu etapy (do 30. 9. 2008) Závěrečná zpráva za rok 2008 (do 10. 12. 2008) Prezentace výsledků projektu – články ve sborníku (do 10. 12. 2008)

Webový portál (do 10. 12. 2008)

Splněno ANO/NE ANO

Poznámka 30. 9. 2008

ANO

Naplánováno na 8. 12. 2008

ANO

Prezentace na konferencích: Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení mimořádných událostí, 6/ 2008 MendelNET 2008, MZLU Brno, 11/2008 Nové trendy – nové nápady 2008, SVŠE Znojmo, 11/2008 Konference Financie a riziko, Ekonomická univerzita Bratislava, 11/2008 spuštěn 18. 11. 2008

ANO

9


3 ŘEŠENÍ ETAPY 1 V ROCE 2008 V roce 2008 byly práce na projektu zahájeny v průběhu měsíce května, přičemž smlouva mezi řešitelem a příjemcem byla podepsána až v měsíci červnu 2008 k 12.6.2008 za Masarykovu univerzitu a k 19.6.2008 za Ministerstvo životního prostředí. Na kontrolním dnu konaném dne 30. září 2008 na MŽP ČR, viz Zápis v Příloze č. 1 proběhla diskuse k průběhu řešení a byl odsouhlasen postup prací na Etapě 1 v roce 2008 v následujícím členění:

výzkumné práce na projektu - sběr dat výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů z informačního systému ARIS, RARIS a ISVZ a z ČSÚ s využitím současných informačních a komunikačních technologií, - rozčlenění výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí a podle jednotlivých krajů a okresů ČR za období 2005 - 2007, - porovnání publikovaných dat z MF (ARIS, RARIS), ČSÚ, CENIA a analýza provázanosti environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů - analýza objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí a podle jednotlivých krajů a okresů ČR, - analýza objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí a podle velikosti obcí, - analýza rozpočtů obcí III. typu se zaměřením na strukturu výdajů podle oblastí ochrany ŽP podle CEPA 2000, na strukturu výdajů podle OKEČ a na strukturu příjemců výdajů na ochranu životního prostředí - při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje

vytvoření návrhu a implementace informačního portálu projektu,

prezentace projektu.

10


3.1 Analýza výdajů místních rozpočtů do oblasti ochrany ŽP 3.1.1 Sběr dat výdajů na ochranu ŽP z místních rozpočtů z informačního systému ARIS, RARIS a ISVZ a z ČSÚ a jejich následné rozčlenění V rámci Etapy 1. projektu SP/4i1/54/08 „Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí“ byl v průběhu řešení první etapy v roce 2008 jako první krok proveden sběr dat z informačního systému ARIS, RARIS a ISVZ a dat z ČSÚ (statistické ročenky 2005, 2006, 2007) dále pak různé analytické a rešeršní práce, které vyústily ve:

zpracování dat MF výdajů do oblasti ochrany ŽP ze státního rozpočtu, státních fondů a místních rozpočtů za roky 1997 až 2007 v členění dle funkčního členění rozpočtové skladby, viz obrázek č. 1

zpracování dat MF výdajů do oblasti ochrany ŽP dle oblastí ochrany ŽP podle metodiky CEPA 2000, za období 2005 – 2007, viz tabulka č. 1

zpracování dat MF výdajů do oblasti ochrany ŽP dle oblastí ochrany ŽP podle metodiky CEPA 2000 po jednotlivých krajích za období 2005 až 2007, viz obrázek č.

zpracování dat MF výdajů do oblasti ochrany ŽP dle oblastí ochrany ŽP podle metodiky CEPA 2000 po jednotlivých okresech za období 2005 až 2007.

Obrázek 1:

Vývoj objemu výdajů z jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů do oblasti ochrany ŽP (v mil Kč)

50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1997

1998 1999

2000

2001 2002

2003 2004

2005

2006 2007

místní rozpočty 12950 12381 14488 14898 15643 17333 22346 23207 24936 27449 26328 státní fondy

3269

2278 2610

2884

3711 4132

4723 4203

3448

2406 1700

státní rozpočet

4401

4732 5540

5038

4314 4955

5988 6614

7547 16253 18169

Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

11


Pokles výdajů státních fondů v roce 2005 byl zapříčiněn zrušením Fondu národního majetku ČR, jež byl zrušen dle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení FNM ČR byl Fond národního majetku ČR k 1. 1. 2006. Veškerý jeho majetek byl převeden na stát a působnost Fondu přešla na MF, jemuž od 1. 1. 2006 přísluší hospodaření s majetkem. FNM byl zřízen v roce 1991 za účelem technické realizace jednotlivých privatizačních rozhodnutí a dočasné správy státních podílů určených k postupné privatizaci, neměl pravomoc rozhodovat o způsobu privatizace státního majetku. Jeho hlavním úkolem byla realizace privatizace projektů na základě rozhodnutí vydaných MF či usnesením vlády ČR. V roce 2003 byla zahájena transformace fondu. Společně s převodem agendy a přípravou na zrušení fondu začalo postupné propouštění zaměstnanců. Výši úhrad FNM ČR za likvidace ekologických zátěží (od počátku privatizace do konce roku 2005) v mil. Kč ukazuje následující graf. Obrázek 2: Úhrady FNM za likvidace ekologických zátěží (v mil. Kč)

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fnm_sprava_zpravy_26475.html

Je nutné zdůraznit, že zrušení FNM a převzetí financování některých akcí SR zkresluje vypovídací schopnost časové řady – mohlo by být zajímavé přidat výdaje (respektive srovnatelnou část z nich) k řadě výdajů státního rozpčtu.

12


Tabulka č. 1:

Výdaje místních rozpočtů za období 2005 – 2007 podle funkčního členění rozpočtové skladby

Oblast ochrany ŽP

Ochrana vody

Č. paragrafu

2005

2006

2321

10 265,730

11 384,009

10 401,375

2322

7,653

9,121

5,440

2329

113,322

131,012

173,686

313,965

342,547

352,747

10 702,687

11 866,689

10 933,246

11,034

78,615

40,182

Celkem 2115 3711

0,003

3712

0,024

3713

Nakládání s odpady

177,395

271,604

89,872

3714

1,443

3715

1,427

3716

24,146

23,754

20,733

3719

20,906

26,868

10,409

Celkem

233,481

400,841

164,093

2122

22,682

17,610

13,186

3721

130,067

118,250

126,064

3722

5 123,438

5 371,620

5 692,343

3723

232,436

288,394

303,805

3724

26,750

50,821

35,332

3725

866,394

1 126,554

1 093,613

3726

37,144

208,551

81,002

3727

235,784

196,631

305,197

3728

11,427

19,606

9,156

3729

419,507

477,540

337,395

7 105,629

7 705,665

8 037,373

2342

6,042

8,170

19,268

3731

0,115

0,016

0,057

3732

70,240

58,706

88,340

3733

6,436

6,090

4,579

3739

22,998

12,669

7,736

Celkem

105,831

88,651

119,981

Celkem

Ochrana půdy a podzemní vody

2007

2331 2333

Ochrana ovzduší

Výdaje místních rozpočtů (mil. Kč)

3734

13


Ochrana biodiverzity a krajiny

1037

120,819

126,559

182,310

2334

96,359

97,006

68,521

3741

809,359

886,211

898,844

3742

75,536

90,893

86,286

3743

59,055

68,810

48,008

3744

961,896

597,408

218,762

3745

4 414,454

5 160,055

5 282,081

3749

88,556

148,734

8,183

6 626,554

7 175,675

6 872,996

10,373

1,528

5,212

Celkem 3751 3752+ 3771 Redukce působení fyzikálních faktorů

2,991

3772 3753+ 3773

0,521

0,620

3759+ 3779 Celkem

1,066 3,859

10,894

2,148

13,128

3761 Správa v ochraně životního prostředí

Výzkum ŽP

3762

0,162

3769

10,460

9,361

34,263

Celkem

10,460

9,361

34,425

3780 3791 3792

Ostatní činnosti v ekologii

Nejmenované par. odd. 37 Celkem

0,394 89,087

135,560

3793

120,178 5,042

3799

20,139

26,595

27,456

Celkem

109,225

162,155

153,070

37xx

31,113

41,179

24 935,885

27 449,365

26 328,315


14


3.1.2 Porovnání dat z MF (ARIS), ČSÚ, CENIA a analýza provázanosti environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů Jak je známo, v ČR jsou výdaje na ochranu životního prostředí sledovány dvojím způsobem:

prostřednictvím výběrového šetření Českého statistického úřadu

prostřednictvím informačního systému ARIS2 Ministerstvem financí ČR

Výdaje v obou dvou případech jsou sledovány podle mezinárodní klasifikace CEPA 2000, která třídí výdaje na ochranu životního prostředí do 9 oblastí a to: 1. Ochrana ovzduší a klimatu 2. Nakládání s odpadními vodami 3. Nakládání s odpady 4. Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod 5. Omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) 6. Ochrana biodiverzity a krajiny 7. Ochrana proti záření (kromě vnějšího zabezpečení) 8. Výzkum a vývoj 9. Ostatní aktivity na ochranu životního prostředí Rozpočtová skladba však tyto oblasti zcela nedodržuje a odvětvové třídění rozpočtové skladby pro rok 2008 dělí oddíl 37- ochrana životního prostředí na následující pododíly:

371 - Ochrana ovzduší a klimatu

372 - Nakládání s odpady

373 - Ochrana a sanace půdy a podzemní vody

374 - Ochrana přírody a krajiny

375 - Omezování hluku a vibrací

376 - Správa v ochraně ŽP

377 - Ochrana proti záření

378 - Výzkum ŽP

379 - Ostatní činnosti v životním prostředí

Celkově rozdíly v metodice třídění dat ukazuje následující tabulka.

2

Automatizovaný rozpočtový informační systém

15


Tabulka č. 2:

Výdaje místních rozpočtů za období 2005 – 2007 podle funkčního členění rozpočtové skladby

ČSÚ

MF ČR (rozpočtová skladba)

ochrana ovzduší a klimatu

ochrana ovzduší

nakládání s odpadními vodami

ochrana vody

nakládání s odpady


ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod

ochrana půdy a podzemní vody

omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť)

redukce působení fyzikálních faktorů (omezování hluku a vibrací a ochrana proti záření)

ochrana proti záření ochrana krajiny a biodiverzity

ochrana biodiverzity a krajiny

výzkum a vývoj

výzkum životního prostředí

ostatní aktivity

ostatní činnosti v ekologii Správa v ochraně životního prostředí

Z tabulky jsou vidět drobné rozdíly v aplikaci metodiky CEPA 2000 v podmínkách ČR prostřednictvím ČSÚ3 a MF ČR. V metodice OECD, resp. Eurostatu, jsou zdůrazňovány tyto rozdíly v jednotlivých položkách, ale i jiné rozdíly při sledování dat podle metodiky CEPA 2000 v jednotlivých zemích. Jde především o položku ostatní, kam některé země zahrnují jiné oblasti a tedy sledují oblastí méně než 9, nebo je někdy nesledují vůbec.4 Prostřednictvím ČSÚ jsou sledovány pořízené investice na ochranu životního prostředí, neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí a ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí. Celkové výdaje na ochranu životního prostředí podle ČSÚ dosáhly v roce 2006 63,5 mld. Kč. Tyto údaje jsou sledovány pomocí výběrového šetření ČSÚ pomocí „Ročního výkazu o výdajích na ochranu životního prostředí“. Podle informací ČSÚ jsou oslovovány ekonomické subjekty s převažující činností zemědělskou, průmyslovou a dalších vybraných odvětví, dále subjekty s činností (hlavní i vedlejší) odstraňování odpadních vod, pevného odpadu, čištění města (OKEČ 90), obce s počtem obyvatel 500 a více, rozpočtové organizace, organizační složky státu, státní fondy, Fond národního majetku, Pozemkový fond, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty.5

3 4

5

Rozdělení oblastí podle ČSÚ odpovídá rozdělení oblastí podle Eurostatu OECD/Eurostat: Environmental Protection Expenditure and Revenue Joint Questionnaire/SERIEE Environmental Protection Expenditure Account, Conversion Guidelines, 2005 s. 19 Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí

16


Jak lze vysledovat, výběrové šetření ČSÚ nepostihuje úplně malé obce (obce pod 500 obyvatel) a navíc lze jenom velice stěží přesně zjistit, které výdaje byly vynaloženy prostřednictvím veřejného, a které prostřednictvím soukromého sektoru. Výdaje veřejného sektoru resp. především veřejných rozpočtů jsou samostatně sledovány Ministerstvem financí ČR. Ministerstvo v rámci své statistiky a prostřednictvím informačního systému ARIS vykazuje výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů (státní rozpočet, státní fondy) a územních rozpočtů. Rozdíly v datech z MF a ČSÚ jsou ukázány v následující tabulce a detailně rozebrány v příloze č. 4. Tabulka č. 3:

Výdaje na ochranu ŽP podle sledování ČSÚ a MF ČR za rok 2007

Investiční Zdroj Ochrana ovzduší

Neinvestiční

Celkem

MF ČR 93208

ČSÚ 5905932

MF ČR 38704

ČSÚ 3151929

MF ČR 131912

ČSÚ 9057861

Nakládání s odpadními vodami

9354951

6053301

1185144

8089160

10540095

14142461


725604

3372544

6095314

33776706

6820918

37149250

76526

2209765

42521

2611035

119047

4820800

Ostatní

1009998

2301054

4263585

2064555

5273583

4365609

Celkem

11260288

19842596

11625267

49693385

22885555

69535981

Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod

Zdroj: Informace z MF ČR a ČSÚ, upraveno

Z pohledu naší analýzy výdajů místních rozpočtů považujeme pro analýzu relevantní data z MF a systému ARIS, ve kterém jsou data za plánovaný i plněný rozpočet každé obce a data jsou v tomto ohledu úplná. Pro další analýzu podle oblastí by však bylo potřebné provést diskusi o metodice CEPA a paragrafech rozpočtové skladby, které do jednotlivých oblastí ochrany ŽP v rámci analýzy místních rozpočtů zahrnout.

17


3.1.3 Analýza výdajů místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP a podle jednotlivých krajů a okresů ČR V této fázi výzkumu byly identifikovány klíčové položky pro analýzu v následujícím období a byla provedena rešerše literatury v dané oblasti. Analýzou dostupných informací je možné vyvodit následující závěry. Jak je zřejmé z obrázku č. 1, v posledních deseti letech má objem výdajů na ochranu životního prostředí z veřejných rozpočtů celkově rostoucí tendenci s mírným poklesem v roce 2007. V případě státního rozpočtu má objem prostředků na ochranu životního prostředí za sledované období 1997 – 2007 jednoznačně rostoucí trend, v případě místních rozpočtů je s výjimkou roku 2007 také zřejmý rostoucí trend. Naopak klesající tendenci mají od roku 2003 veřejné výdaje z rozpočtů státních fondů. Co se týče výdajů z místních rozpočtů, výdaje na místní úrovni jsou realizovány průběžně na základě kompetence obcí a krajů. Zpravidla se jedná o akce lokálního významu, které řeší aktuální problémy např. s odvodem a čištěním odpadních vod, či odpadové hospodářství, a dále pak které se týkají vzhledu municipality a veřejné zeleně. Obrázek 3: Vývoj objemu výdajů místních rozpočtů do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1997

1998

1999

2000

ochrana vody nakládání s odpady ochrana biodiverzity a krajiny správa v ochrana ŽP nejmenované par. odd. 37

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

ochrana ovzduší ochrana půdy a podzemní vody redukce působení fyzikálních faktorů ostatní činnosti v ekologii Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

18


30000

25000

20000

15000

10000

5000

0 97

98

99

2000

01

02

03

04

nejmenované par. odd. 37

1,4

5,7

5

4,8

8,5

21

37

ostatní činnosti v ekologii

22,2 25,1 47,9 56,9 33,5 44,4 55,5 83,9 109,2 162,2 153,1


88,1 69,9 67,2 45,9

9,8

7,1

1

06

07

52,9 31,1 41,2

správa v ochraně ŽP redukce působení fyzikálních faktorů

05

1,2

10,5

9,4

34,4

10,9

2,2

13,1

3395,83521,53967,54383,44149,4 4565 5378,56158,96626,67175,7 6873

ochrana půdy a podzemní vody 25,8 53,8 62,8 69,2

52

51,6 92,8 127,1 105,8 85,7

120


2082,92757,93552,7 3864 4177,8 5411 5792,26539,27105,67705,78737,4

ochrana ovzduší

1258,1 628 675,6 595,2 604,2 393,3 286,5 325,4 233,5 400,8 164,1

ochrana vody

6075,35319,46109,25878,86607,36839,89517,89918,110702,7 11866,7 10933,2

Z hlediska objemu finančních prostředků alokovaných do oblasti ochrany ŽP jsou nejvýznamnější místní rozpočty, tedy rozpočty obcí, měst, dobrovolných svazků obcí, již zrušených okresních úřadů6, krajských úřadů a od 1. 1. 2006 nově vzniklých Regionálních rad regionů soudržnosti7. Regionální rady regionů soudržnosti nevykázaly v letech 2006 a 2007 žádné výdaje do oblasti ochrany ŽP, tudíž následující analýza rozpočty Regionálních rad neobsahuje. Jak dokládá obrázek 2, místní rozpočty jsou zdrojem prostředků zejména

6

Jejich činnost ukončena ke dni 31. 12. 2002

7

Dle z. č. 137/2006 Sb., kterým se mění mimo jiné z. č. 248/2006 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Fungují jako řídící orgán Regionálního operačního programu pro období 2007 – 2013, zároveň kontinuálně zabezpečují implementaci Společného regionálního operačního programu.

19


pro oblast ochrany vody (41,5 % všech prostředků alokovaných z místních rozpočtů do oblasti ochrany ŽP), nakládání s odpady (30,5 %) a ochrany biodiverzity a krajiny (26,1 %). Tyto tři oblasti jsou z hlediska výdajů místních rozpočtů do oblasti ochrany ŽP nejvýznamnější. Činnosti týkající se nakládání s odpady jsou značně podporovány i díky povinnostem plynoucích jí ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (paragraf 16 a 17). Oblast Správa v ochraně ŽP je podporována z místních rozpočtů od roku 2005 (v řádech desítek mil. Kč). Ukázky analýzy dat výdajů do oblasti životního prostředí podle jednotlivých krajů je podle běžných a kapitálových výdajů ukázán na následujícím obrázku č. 4 a podle oblastí ochrany životního prostředí na obrázku č. 5. Obrázek 4:

Skutečné výdaje místních rozpočtů jednotlivých krajů v rozdělení na běžné a kapitálové (v mil. Kč)

2800

2400

2000

1600

1200

800

400

0 běžné

kapitálové 2005

běžné

kapitálové

běžné

2006

kapitálové 2007

Jihomoravský

Jihočeský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Praha

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský


20


Skutečné výdaje místních rozpočtů jednotlivých krajů v rozdělení podle oblastí ochrany životního prostředí podle CEPA (v mil. Kč)

2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

Jihočeský

Jihomoravský

Karlovarský

Královéhradecký

Liberecký

Moravskoslezský

Olomoucký

Pardubický

Plzeňský

Středočeský

Ústecký

Vysočina

Zlínský

Obrázek 5:

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

ochrana vody

ochrana ovzduš í


ochrana bi odi verzi ty a kraji ny

s práva v ochraně ŽP

os tatní či nnos ti v ekol ogi i

4500

5000


21


Jak ukazuje analýza objemu výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů v letech 2005 – 2007 nejvyšší výdaje na ochranu životního prostředí, nejvyšší výdaje za sledované období měl jednoznačně Jihomoravský kraj. Proto byla v průběhu Etapy 1 provedena analýza výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů Jihomoravského kraje včetně výdajů na obyvatele, výdajů na okres, aj. viz příloha č. 7.

3.1.4 Analýza výdajů obcí III. typu Pro analýzu výdajů municipální úrovně byla vybrána úroveň obcí s rozšířenou působností (III. typu). Tyto obce jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní , základní správní obvod, ale i pro další obce v okolí. V rámci druhé etapy reformy územní veřejné správy došlo ke zrušení okresních úřadů8, jejichž část působnosti, pravomocí a odpovědností9 převzalo 1. 1. 2003, dle zákona 314/2002 Sb., 205 obcí s rozšířenou působností. Správní obvody obcí III. typu10 jsou vymezeny vyhláškou MV č. 388/2002 Sb. výčtem obcí, které do nich spadají. Do roku 2006 některé správní obvody obcí III. typu zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okresů. Dle vyhlášky 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. 1. 2007, se hranice okresů změnily tak, že jejich správní obvod žádné obce s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres. Věcně je rozšířená působnost vymezena jak v zákoně o obcích (č. 128/2000 Sb.) a v mnoha speciálních zákonech. Nejčastěji obce III. typu vykonávají následující agendy: Evidence obyvatel Vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů Výplata sociálních dávek Péče o staré a zdravotně postižené Státní správa lesů, myslivosti a rybářství

Evidence motorových vozidel Živnostenské oprávnění Sociálně-právní ochrana dětí Vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana ŽP Doprava a silniční hospodářství

8

Okresy jako územní jednotky stále existují

9

Část působnosti přešla na krajské úřady – např. činnost dopravních úřadů

10

Kromě obcí III. typu existují obce II. typu – obce s pověřeným obecním úřadem, kterých je celkem 389. Každá obec III. typu je obcí II. typu.

22


Pro analýzu v rámci Etapy 1 byly vybrány čtyři kraje (Jihomoravský, Olomoucký, Královehradecký, Pardubický), jejichž obce s rozšířenou působností budou předmětem analýzy výdajů do oblasti ŽP, kdy budou vždy dva kraje spolu porovnávány. Kraje byly vybrány tak, aby byly srovnatelné z hlediska důležitých charakteristik svých území, především však těchto: Rozloha území kraje Charakteristika krajinného rázu Nezaměstnanost v kraji

Počet obyvatel kraje Počet municipalit v kraji Charakterová blízkost porovnávaných krajů (sousedící kraje)

Je pochopitelně důležité následně porovnat stav a kvalitu složek ŽP jednotlivých vybraných krajů, respektive vyjádřit rozdíly složek ŽP těchto krajů. Tento krok je nezbytný k hodnocení komparace výdajů místních rozpočtů vybraných krajů. Deskripce a případně analýza stavu a kvality ŽP bude následovat v následující etapě výzkumu.

23


3.2 Vytvoření návrhu a implementace informačního portálu projektu V druhé polovině listopadu 2008 byl dokončen návrh a vývoj webového informačního systému projektu (pracovní název AMR - ANALÝZA MÍSTNÍCH ROZPOČTŮ), kde jsou jednotlivé dokumenty uchovávány včetně jejich výše uvedeného popisu. Systém je prozatím zprovozněn na webové adrese www.amr.webnode.cz a bude později zprovozněn na adrese www.projekty-amr.cz , kdy na něj je odkaz na stránkách katedry veřejné ekonomie ESF MU. Ukázka uživatelského rozhraní je na obrázku 6. Obrázek 6:

Úvodní stránka informačního portálu Analýza místních rozpočtů ve vztahu k ochraně ŽP

24


3.3 Publikace Výsledky týkající se řešení projektu byly v roce 2008 prezentovány na odborných konferencích a publikovány v následujících recenzovaných publikacích:

SOUKOPOVÁ, JANA. Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů. In Návrhy na implementaci specifických metod financování procesů prevence, eliminace a obnovy území, které může být zasaženo mimořádnou událostí velkého rozsahu v případech, kdy lze toto území vymezit. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. od s. 23-26, 4 s. ISBN 978-80-2104528-6.

NESHYBOVÁ, J. Analýza veřejných výdajů do oblasti ochrany ŽP. In Sborník MendelNet PEF 2008. Evropská vědecká konference posluchačů doktorského studia. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-87222-03-4

NESHYBOVÁ, J., SOUKOPOVÁ, J. Analýza výdajů na ŽP z místních rozpočtů Jihomoravského kraje. In Nové trendy - nové nápady 2008. New trends - new ideas 2008. 3. mezinárodní vědecká konference. Sborník abstraktů. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. ISBN

SOUKOPOVÁ, J. Výdaje na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů ČR a indikátory pro měření jejich efektivnosti In. Sborník medzinárodnej vedeckej konferencie Financie a riziko, Ekonomická univerzita, Bratislava 2008, ISBN

Projekt bude dále prezentován na pracovním semináři katedry veřejné ekonomie 12.12.2008, kde bude prezentovány výsledky řešení a bude konzultován návrh postupu dalšího řešení, posudky obou oponentů s odborníky na veřejné rozpočty, efektivnost veřejných financí a veřejných výdajů.

25


Doporučení pro nadcházející období Doporučení pro nadcházející období řešení projektu se týkají zejména dokončení etapy č. 1 a naplnění cílů I.4 Zaměřit se na strukturu příjemců výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů u obcí III. typu a I.4 Využití konceptu účetnictví udržitelného rozvoje a sledovat provázanost environmentálního účetnictví a výkaznictví u municipálních rozpočtů. Statistické vyhodnocení výsledků první etapy v roce 2008 ukázalo nedostatek dat MF ČR za územní celky v tom, že rozčleňují místní rozpočty pouze na obce a DSO a krajské úřady. Řešitelé proto doporučují rozčlenit data z obce a DSO na DSO a obce podle typů na obce typu I, II a III nebo alespoň vyčlenit DSO, obce a obce s rozšířenou působností, protože předpokládají, že DSO mají nejnižší výdaje na ochranu ŽP a obce s rozšířenou působností nejvyšší. Následujícím krokem Etapy 1 bude proto sběr dat výdajů místních rozpočtů III. typu a rozčlenění celkových výdajů za dané paragrafy rozpočtové skladby typu obcí za pomocí statistických metod za použití koeficientů podle typů obcí. Tyto koeficienty budou řešitelné stanovovat ve spolupráci s odborným garantem projektu na základě analýz dat za ARIS a na základě řízených rozhovorů s představiteli jednotlivých typů obcí územní samosprávy. Při hodnocení efektivnosti výdajů řešitelé doporučují zohlednit ráz krajiny daného okresu, počet vodních toků, plochu lesů, zastavěného území, počet čističek odpadních vod, vybudované kanalizace, počet velkých znečišťovatelů ovzduší apod., neboť i na těchto skutečnostech bude záviset velikost výdajů do oblasti ochrany ŽP plynoucích z rozpočtů municipalit a následně i jejich efektivnost. V této etapě řešení se má dle schváleného harmonogramu v roce 2009 pokračovat v řešení následujících úkolů: - analýza objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle jednotlivých oblastí ochrany a tvorby životního prostředí a podle velikosti obcí, - analýza rozpočtů obcí III. typu se zaměřením na strukturu výdajů podle oblastí ochrany ŽP podle CEPA 2000, na strukturu výdajů podle OKEČ a na strukturu příjemců výdajů na ochranu životního prostředí - při sledování efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí z municipálních rozpočtů využít koncept účetnictví udržitelného rozvoje - diskusi o nastavení indikátorů pro měření efektivnosti veřejných výdajů, důležitých v rámci následující etapy řešení projektu Z hlediska prezentace projektu doporučují autoři zaměřit v Etapě I v roce 2009 na publikování dosažených výsledků v odborných časopisech A dále se řešitelé považují vhodné soustředit se na diskusi současného stavu řešení na pracovním semináři řešitelů a odborníků ESF MU.

26


4

PŘÍLOHY V následujícím textu jsou uvedené přílohy:

PŘÍLOHA Č. 1 – Zápisy

PŘÍLOHA Č. 2 – Struktura webového portálu

PŘÍLOHA Č. 3 – Oblasti ochrany životního prostředí dle mezinárodní klasifikace CEPA 2000

PŘÍLOHA Č. 4 – Porovnání dat z MF ČR a ČSÚ

PŘÍLOHA Č. 5 – Seznam obcí s rozšířenou působností

PŘÍLOHA Č. 6 – Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí

PŘÍLOHA Č. 7 – analýza výdajů do oblasti životního prostředí místních rozpočtů Jihomoravského kraje

27


Příloha č. 1 – Zápisy ZÁZNAM Z 1. (PRŮBĚŽNÉHO) KONTROLNÍHO DNE Projekt SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí

Datum: Místo:

30. 9. 2008 Ministerstvo životního prostředí

Přítomní:

za poskytovatele: Ing. Alena Krejčová

MŽP odbor politiky životního prostředí tel: +420 267 122 552 e-mail: [email protected]

Ing. Milan Malík

MŽP odbor politiky životního prostředí tel: +420 267 122 761 e-mail: [email protected]

za řešitele: Mgr. Ing. Jana Soukopová

Ing. Jarmila Neshybová

KVE ESF MU tel: +420 775 390 208 e-mail: [email protected] KVE ESF MU e-mail: [email protected]

Body jednání: Ing. Krejčová přivítala účastníky a zahájila 1. kontrolní den. Program předložený Mgr. Ing. Soukopovou byl odsouhlasen.

1. Diskuse průběžné zprávy

dosavadní postup věcného řešení projektu

Mgr. Ing. Soukopová shrnula dosavadní průběh věcného řešení do září 2008. Základní informace viz. průběžná zpráva. 2. Stanovení termínů pro závěrečný kontrolní den roku řešení 2008 Termín závěrečného kontrolního dne byl předběžně sjednán na 8. 12. 2008 od 10:00 na MŽP.

28


Závěrečnou zprávu z řešení projektu v roce 2008 řešitelé připraví a pošlou oponentům do 30. 11. 2008. 3. Kontrola průběžného čerpání projektu Ing. Malíkem bylo schváleno a odsouhlaseno průběžné čerpání prostředků projektu. 4. Návrh vhodných oponentů Řešitelé navrhují jako oponenty:

Doc. Ing. Petr Šauer, CSc. – vedoucí katedry ekonomiky životního prostředí, Národohospodářská fakulta VŠE

Ing. Martin Vaněček – šéf odboru životního prostředí Magistrátu města Brna

5. Další postup věcného řešení

Tvorba webového portálu.

Rozčlenění výdajů podle okresů a krajů

Rozčlenění výdajů statistickou metodou podle jednotlivých typů obcí (I, II, III).

Analýza výdajů obcí III typu

Analýza srovnatelnosti dat z veřejně dostupných zdrojů – MF (ARIS, RARIS, ISVZ), ČSÚ, CENIA a porovnání metodik konstrukce výše těchto dat

Stanovení indikátorů efektivnosti veřejných výdajů podle jednotlivých paragrafů (podle funkčního členění výdajů) v jednotlivých oblastech ochrany ŽP.

Analýza efektivnosti.

Vztah mezi účetnictvím místní samosprávy a propojením na funkční členění rozpočtové skladby – metodika environmentálního účetnictví.

6. Různé

29


Příloha č. 2 – Struktura webového portálu Projekt SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí. Obrázek 7:

Úvodní stránka informačního portálu Analýza místních rozpočtů ve vztahu k ochraně ŽP

Základní členění Z pohledu potřeb na komunikaci v rámci řešitelského týmu a také pro potřeby presentace výsledků projektu byl jeho webový informační portál rozdělen do následujících vrstev. (tyto vrstvy rovněž respektují jednotlivé uživatelské potřeby)

30


1. Veřejná – na informace z této vrstvy se nevztahují žádná omezení z pohledu jejich dostupnosti a tak jsou tyto záznamy plně přístupné libovolnému uživateli informačního portálu 2. Privátní – tato část obsahuje dokumenty, týkající se neveřejných informací o projektu, které by ale měly být dostupné pro celý řešitelský tým a případným dalším autorizovaným osobám. (zápisy z porad, atd.) a jsou z ní dostupné dokumenty důležité pro komunikaci mezi členy řešitelského týmu 3. Administrátorská – nejvyšší vrstva, umožňující správu webového rozhraní, manipulaci s účty a editaci webového obsahu Podrobný obsah jednotlivých vrstev Veřejná – Hlavní menu

O projektu obsahuje základní informace o projektu jako jsou jeho cíle nebo očekávané výsledky v následujícím členění (viz obrázek 7).

Obrázek 8: O projektu

31


- Harmonogram obsahuje harmonogram jednotlivých etap projektu a jejich detailní popis včetně doby trvání, očekávaných výstupů a metod řešení v následujícím členění:

Etapa 1

Etapa 2

Etapa 3

- Plánované výstupy projektu obsahuje očekávané výstupy projektu a jejich harmonogram, dále pak obecné shrnutí výstupů - Publikované výstupy projektu, tato sekce bude průběžně nabízet ke stažení vědecké publikace, který byly v rámci řešení projektu vytvořeny a publikovány včetně pomůcky k citacím těchto publikací - Zprávy z projektu, tato sekce bude postupně nabízet ke stažení veškeré průběžné a závěrečné zprávy projektu včetně jejich příloh

Místní rozpočty v datech – obsahuje tabulky a grafy z analýz dat výdajů místních rozpočtů v členění - Tabulky, tato sekce bude obsahovat seznam tabulek s daty výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů ke stažení, včetně pomůcky pro citování. - Grafy, tato sekce bude obsahovat seznam grafů výdajů místních rozpočtů podle krajů, okresů, oblastí ochrany životního prostředí, roků, obcí III. typu, aj. ke stažení včetně pomůcky pro citování

Řešitelský tým, obsahuje přehled řešitelů projektu, včetně odkazů na jejich webové stánky na MU, viz obrázek 8

Novinky, tato sekce bude průběžně nabízet ke stažení novinky vztahující se k oblasti ekonomických nástrojů politiky životního prostředí a k místním rozpočtům, novinky o pořádání konferencí k dané oblasti, nové vědecké publikace, aj.

Odkazy, nabídne odkazy na internetové informační zdroje, které byly použity při řešení projektu

Napište nám umožňuje poslat řešiteli e-mail pomocí webové prezentace

Kontakt obsahuje kontakt na řešitele projektu

32


Obrázek 9:

Řešitelé

Privátní vrstva - Dokumentace

Zápisy obsahuje odkazy na zápisy z jednotlivých jednání a porad

Data místních rozpočtů obsahuje setříděná data místních rozpočtů za období 2005 – 2007 podle jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí, podle krajů a podle okresů v každém z krajů

Administrátorská vrstva Umožňuje následující seznam akcí: 1. Vytvářet, rušit a modifikovat uživatelské účty 2. Vytvářet, rušit a modifikovat sekce na webovém portálu

33


3. Vytvářet a rušit nové články, modifikovat již existující 4. Manipulovat se strukturou jednotlivých menu a jejich položek 5. Vytvářet kategorie pro zařazování jednotlivých zveřejňovaných článků Vyhledávání Poslední funkcionalitou webu je vyhledávání v dokumentech a matriálech dostupných na webu. Vyhledávání je možné na základě: 1. seznamu klíčových slov 2. přesných frází Dále je pak možné prohledávání přesněji specifikovat např. pouze na vybrané sekce dokumentů a také definovat řazení nalezených výsledků.

34


Příloha č. 3 – Oblasti ochrany a tvorby ŽP dle mezinárodní klasifikace CEPA 2000 Tabulka č. 4– Oblasti ochrany ŽP podle mezinárodní klasifikace CEPA 2000 v členění podle funkčního členění rozpočtové skladby a podle ČSÚ

MF ČR (podle zprávy Oblast ochrany ŽP

Ochrana vody

Ochrana ovzduší

Název paragrafu

Č. Oblast paragrafu ochrany ŽP

Odvádění a čištění odpad. vod, kaly

2321

Prevence znečišťování vody Odvádění a čištění odpad. vod j.n. Úpravy vodohosp.významných a vodárenských toků

2322 2329 2331

Nakládání s odpadními vodami

Název oblasti ochrany ŽP 2.1 Prevence vzniku znečištění úpravou technologických procesů 2.2 Kanalizační sítě 2.3 Čištění odpadních vod 2.4 Nakládání s chladícími vodami 2.5 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod. 2.6 Ostatní činnosti 1.1 Prevence vzniku znečištění úpravou technologických procesů 1.1.1 na ochranu ovzduší 1.1.2 na ochranu klimatu a ozónové vrstvy 1.2 Odstraňování odpadních plynů a odvětraného vzduchu 1.2.1 na ochranu ovzduší 1.2.2 na ochranu klimatu a ozónové vrstvy

Úprava drobných vodních toků

2333

Programy zateplování a úspor energie

2115

Odstraňování tuhých emisí Odstraňování plynných emisí

3711 3712

Změny technologií vytápění

3713

Opatření ke snižování produkce skleník. plynů Změny výrob. technologií za účelem odstr. emisí

3714 3715

Monitoring ochrany ovzduší

3716

1.3 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod.

Ostatní činnosti k ochraně ovzduší J.N.

3719

1.4 Ostatní činnosti

Ochrana ovzduší a klimatu


Sběr a zpracování druhotných surovin

2122

Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů

3721 3722 3723

3.1 Prevence vzniku odpadů úpravou technologických procesů 3.2 Sběr a přeprava 3.3 Nakládání a zneškodnění nebezpečného odpadu 3.3.1 termické zneškodnění

3724

3.3.2 skládkování

Nakládání s Využívání a zneškodňování komun. odpadů odpady Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Prevence vzniku odpadů Monitoring nakládání s odpady

3725 3726 3727 3728

Ostatní nakládání s odpady J.N.

3729

3.5 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod.

Protiporézní ochrana Ochrana půdy a podzemní vody proti zneč. infiltracím

2342

3.6 Ostatní činnosti 4.1 Předcházení infiltrace znečisťujících látek

Dekontaminace půd a čištění spodní vody

3732

Monitoring půdy a podzemní vody

3733

Předcházení a sanace zasolení půd

3734

Ochrana půdy a podzemní vody

Ostatní ochrana půdy a spodní vody J.N. Ochrana Celospolečenské funkce lesů biodiverzity Revitalizace říčních systémů a krajiny Ochrana druhů a stanovišť

3731

3739 1037 2334 3741


3.3.3 jiný způsob nakládání a zneškodnění 3.4 Nakládání a zneškodnění ostatního odpadu 3.4.1 spalování 3.4.2 skládkování 3.4.3 jiný způsob nakládání a zneškodnění

4.2 Sanace půdy a vod Ochrana a sanace půdy, 4.3 Ochrana půdy před erozí a ostatní degradací podzemních způsobenou fyzikálními faktory a povrchových 4.4 Předcházení a sanace zasolení půd vod 4.5 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod. 4.6 Ostatní činnosti Ochrana 6.1 Ochrana a rehabilitace druhů a stanovišť biodiverzity a 6.2 Ochrana přírodních a polopřírodních typů krajiny krajiny 6.3 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod.

36


Chráněné části přírody Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní čin. Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Ostatní čin. k ochraně přírody a krajiny J.N. Konstrukce a uplatnění protihluk. zařízení Protiradonová opatření Radioaktivní odpad Monitoring k zajišťování úrovně fyzikálních faktorů

3742 3743 3744 3745 3749 3751 3752+ 3771 3772 3753+ 3773

Redukce působení fyzikálních faktorů Ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů

Správa v ochraně životního prostředí Výzkum ŽP

3759+ 3779

Ústřední státní správa v ochraně živ.pros. Ostatní org.státní správy v ochr.živ.pros.

3761 3762

Ostatní správa v ekologii

3769

Výzkum životního prostředí

3780

6.4 Ostatní činnosti

5.1 Prevence vzniku technologickou úpravou zdroje 5.1.1 silniční a železniční doprava 5.1.2 letecká doprava Omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť)

5.1.3 průmysl a jiné zdroje 5.2 Výstavba protihlukových a antivibračních zařízení 5.2.1 silniční a železniční doprava 5.2.2 letecká doprava 5.2.3 průmysl a jiné zdroje 5.3 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod.

5.4 Ostatní činnosti Ochrana proti 7.1 Ochrana okolního prostředí 7.2 Přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním záření odpadem (kromě vnějšího 7.3 Měření, kontrolní činnost, laboratorní rozbory apod. zabezpečení) 7.4 Ostatní činnosti Správa v ochraně životního prostředí Výzkum a 8.1 Ochrana ovzduší a klimatu vývoj 8.1.1 ochrana ovzduší

37


Ostatní činnosti v ekologii

Mezinárodní spolupráce v životním prostředí

3791

Ekologická výchova a osvěta Ekologické programy v dopravě

3792 3793

Ekologické záležitosti a programy J.N.

3799

8.1.2 ochrana atmosféry a klimatu 8.2 Ochrana vod 8.3 Odpady 8.4 Ochrana půdy a podzemní vody 8.5 Omezování hluku a vibrací 8.6 Ochrana druhů a stanovišť 8.7 Ochrana před radiací 8.8 Ostatní výzkum životního prostředí 9.1 Ekologicky orientovaná administrativa a hospodaření Ostatní aktivity na ochranu životního prostředí

9.1.1 vyhlášky a s nimi spojená administrativa apod. 9.1.2 ekologický způsob hospodaření 9.2 Vzdělávání, kurzy, informace 9.3 Blíže neurčitelné výdaje z různých činností 9.4 Činnosti druhově blíže neurčené nebo výše neuvedené

38


Příloha č. 4 – Analýza dat výdajů místních rozpočtů na ochranu ŽP z MF ČR (ARIS) a ČSÚ V České republice sledují výdaje na ochranu životního prostředí dvě instituce – Český statistický úřad prostřednictvím výběrového šetření a Ministerstvo financí prostřednictvím informačního systému ARIS. Získané údaje však nejsou úplně totožné. Zatímco MF ČR sleduje údaje pouze za veřejné rozpočty, ČSÚ do svého šetření zahrnuje i soukromé subjekty, nesleduje však výdaje malých obcí (méně než 500 obyvatel). Uvedená data jsou sekundárně přejímána v různých dokumentech, což může v některých případech působit matoucím dojmem. ČSÚ zveřejňuje hned několik publikací, ve kterých jsou investiční a neinvestiční výdaje na ŽP uvedeny. Jako první dokument lze uvést Statistickou ročenku 2007, ve které jsou publikovány investiční i neinvestiční náklady mimo jiné i v členění podle krajů. Uvedené údaje jsou zde publikovány se zpožděním – v aktuální Statistické ročence najdeme pouze výdaje z roku 2005. Obdobné údaje lze pak nalézt v dalších dvou publikacích ČSÚ, a to ve Statistických ročenkách krajů (Krajské ročenky) a v publikaci s názvem Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR. Paradoxní je, že v aktuálních vydáních těchto publikací již jsou uvedeny i údaje za rok 2007. Dále existují další dvě publikace, které uvádějí data z obou zdrojů. Jedná se o Statistickou ročenku životního prostředí 2007 a Zprávu o životním prostředí ČR 2007. Ačkoliv se v obou publikacích uvádí zdroje dat, může při další aplikaci údajů dostatečně neinformovaným uživatelem docházet k chybám. Zároveň lze nalézt některé paradoxní údaje, kdy podle Statistické ročenky ŽP 2007 jsou za rok 2005 celkové investice na ochranu ŽP nižší než celkové kapitálové výdaje veřejných rozpočtů. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou vykazovány také prostřednictvím státní příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí ČR CENIA. V současné době tato agentura všechna data (za ČSÚ i MF ČR) sumarizuje a zveřejňuje na svých webových stránkách. I když agentura na svých stránkách deklaruje, že přejímá některé výdaje na ochranu životního prostředí z MŽP ČR, lze se po srovnání těchto dat s údaji z MF ČR, domnívat, že jsou tyto data původem z MF ČR. Dále na stránkách agentury není komentována metodika CEPA 2000 a není možné rozlišit rozdíly v aplikaci metodiky CEPA 2000 podle ČSÚ a MF ČR, jak bylo provedeno výše. Jinak lze k vykazovaným údajům od CENIA říci, že jsou komplexní a pokrývají obě skupiny sledovaných dat. Tato data jsou pak přejímána do publikovaných strategických dokumentů. Pokud se více zaměříme na srovnání konkrétní výše výdajů na ŽP sledovaných MF ČR a ČSÚ, zjistíme, že ve většině případů vykazují data MF ČR nižší hodnoty než data ČSÚ. Toto se zdá být logické, když si uvědomíme, že v případě MF ČR se jedná pouze o výdaje územních rozpočtů, v případě ČSÚ jsou zahrnuty i soukromé investice. Zajímavá je však situace v oblasti Ostatní, kde jsou údaje vykazované MF ČR vyšší než údaje ČSÚ. Toto je pravděpodobně způsobeno různou aplikací metodiky CEPA uvedenými institucemi. MF ČR na rozdíl od ČSÚ zahrnuje do oblasti Ostatní i výdaje za týkající se Správy v ochraně životního prostředí. Existuje ještě jeden ukazatel, kde jsou údaje vykazované MF ČR vyšší, a to investiční výdaje v oblasti Nakládání s odpadními vodami. Domníváme se, že v tomto případě je důvodem výstavba čistíren odpadních vod v obcích majících méně než 500 obyvatel, přičemž ČSÚ výdaje u takto malých obcí nesleduje. Jak je vidět z tabulky č.4 celkový rozdíl v tomto případě činí 3,3 mld. Kč.


Jak již bylo zmíněno Ministerstvo financí ČR sleduje prostřednictvím svého informačního systému i data za územní rozpočty. Pro účely projektu jsou tyto data klíčová, zejména z pohledu zkoumání výdajů na ochranu životního prostředí u jednotlivých krajů a obcí. Zde je potřeba poznamenat, že i když existuje povinnost data do informačního systému vkládat, lze nalézt případy, kdy některá data do ARISu vkládána nejsou. Je to způsobeno celou řadou faktorů. V současné době však tyto data nelze získat resp. bylo by to extrémně časově a technologicky náročné vyhodnotit je na základě výkazů statistického šetření ČSÚ, a jak již bylo naznačeno výše, nepostihlo by to všechna data. Z těchto důvodů se projekt zaměřuje pouze na analyzování dat z Ministerstva financí ČR. Zároveň je vhodné obrátit pozornost ještě na jeden problém související s vykazovanými údaji. Pokud srovnáme vykazovaná data za státní rozpočet a územní rozpočty, lze se domnívat, že některá data jsou duplicitní. Tato domněnka vychází z předpokladu, že některé výdaje jsou rozdělovány prostřednictvím státního rozpočtu a jsou zahrnuty do výdajů municipality. Uvedenou domněnku by bylo vhodné prostřednictvím dalších detailnějších analýz v projektu potvrdit nebo vyvrátit.

40


Tabulka č. 5 – Srovnání dat MF CR a ČSÚ podle vybraných oblastí ochrany ŽP podle krajů za rok 2007


Příloha č. 5 – Seznam obcí s rozšířenou působností ČR

Kraj (počet obcí III. typu)

Obce s rozšířenou působností Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice

Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor

Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče

Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice

Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

Aš Cheb Karlovy Vary

Kraslice Mariánské Lázně Ostrov

Sokolov

Broumov Dobruška Dvůr Králové n. Labem Hořice Hradec Králové

Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nové Město n. Metují

Nová Paka Nový Bydžov Rychnov n. Kněžnou Trutnov Vrchlabí

Česká Lípa Frýdlant Jablonec n. Nisou Jilemnice

Liberec Nový Bor Semily Tanvald

Turnov Železný Brod

Moravskoslezský kraj (21)

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant n. Ostravicí

Havířov Hlučín Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín

Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

Olomoucký kraj (13)

Hranice Jeseník Konice Lipník n. Bečvou Litovel

Mohelnice Olomouc Přerov Prostějov Šternberk

Šumperk Uničov Zábřeh

Pardubický kraj (15)

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky

Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička

Přelouč Svitavy Ústí n. Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

Jihočeský kraj (17)

Jihomoravský kraj (21)

Karlovarský kraj (7)

Královéhradecký kraj (15)

Liberecký kraj (10)


Plzeňský kraj (15)

Středočeský kraj (26)

Ústecký kraj (16)

Kraj Vysočina (15)

Zlínský kraj (13)

Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy

Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice

Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov

Benešov Beroun Brandýs n. LabemStará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno

Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá n. Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk

Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov

Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice n. Labem Rumburk

Teplice Ústí n. Labem Varnsdorf Žatec

Bystřice n. Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava

Moravské Budějovice Náměšť n. Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov

Světlá n. Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Žďár n. Sázavou

Bystřice p. Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice

Rožnov p. Radhoštěm Uherský brod Uherské Hradiště Valašské Klobouky Valašské Meziříčí

Vizovice Vsetín Zlín

Zdroj:vyhláška 388/2002 Sb., o ustanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností. [online]. Dostupné na: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2002/388002/Sb_388002_------_.php

43


Příloha č. 6 – Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí Pro úvodní zmapování výdajů jednotlivých úrovní české veřejné správy do oblasti ochrany ŽP byly využity informace z MF ČR. Kromě MF ČR, které shromažďuje informace o výdajích na ochranu ŽP z veřejných rozpočtů, zajišťuje sledování výdajů plynoucích do této oblasti též ČSÚ, který eviduje pořízené investice na ochranu ŽP, neinvestiční náklady a ekonomické přínosy z aktivit na ochranu ŽP. Výdaje na ochranu ŽP zahrnují pořízené hmotné investice a neinvestiční náklady (např. mzdové náklady, nájemné) na ochranu ŽP, které se vztahují k aktivitám, jejichž hlavním účelem je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění. Investiční náklady na ochranu ŽP a od roku 2003 i neinvestiční náklady na ochranu ŽP se člení na devět oblastí ŽP dle mezinárodní klasifikace CEPA 200011. Analýzou dostupných informací je možné vyvodit následující závěry. Jak je zřejmé z obrázku 1, objem prostředků za sledované období 1997 – 2007 ze státního rozpočtu a místních rozpočtů má rostoucí trend, naopak klesá podpora zkoumané oblasti z rozpočtů státních fondů. Podpora státních fondů je víceméně doplňková, ne však zanedbatelná, neboť každý druh rozpočtu vynakládá své prostředky do jiných oblastí ochrany ŽP a je určen různým příjemcům finančních prostředků. V následujícím textu bude představen vývoj struktury výdajů na ochranu ŽP. Tato struktura odpovídá rozpočtové skladbě vydané MF počínaje rokem 1997. Stejnou metodiku pro sledování výdajů na ochranu ŽP používá ČSÚ a odpovídá statistickému vykazování používanému ve státech EU. Státní rozpočet Z hlediska výše finančních částek alokovaných do oblasti ochrany ŽP z centrální úrovně, je významný zejména státní rozpočet (3) (zvláště kapitola 315 Ministerstvo ŽP)12, ze kterého se poskytují dotace, návratné finanční výpomoci (bezúročné půjčky) a garance na komerční úvěry. Ze státního rozpočtu je dlouhodobě vyčleňováno nejvíc prostředků na ochranu biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody a do oblasti ostatní činnosti v ekologii, do které patří zejména různé ekologické programy a spolupráce se zahraničím (viz obrázek 2). Do budoucna lze očekávat růst této spolupráce a to i díky Operačnímu programu Životního prostředí13 2007 – 2013, který nabízí z evropských fondů

11

Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005. Strana 171

12

Kromě MŽP jsou poskytovány prostředky na ochranu ŽP též z kapitoly Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva obrany ČR a Ministerstva financí ČR

13

Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program.

44


(konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) přes 5 mld. euro. (5) Trendu výdajové skladby za roky 1997 – 2006 odpovídá i struktura výdajů za rok 2007, kdy pro oblast ochrany vody bylo alokováno 33,8 % všech výdajů státního rozpočtu pro oblast ochrany ŽP, do ostatních činností v ekologii pak 33,6 %. Obrázek 10: Vývoj objemu výdajů státního rozpočtu do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

ochrana vody

ochrana ovzduší




redukce působení fyzikálních faktorů

správa v ochraně ŽP

ostatní činnosti v ekologii Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

Rozpočty státních fondů Druhým zásadním zdrojem veřejných prostředků do oblasti ŽP jsou státní fondy. Zejména se jedná o Státní fond ŽP ČR (SFŽP), který byl zřízen zákonem v roce 199114. SFŽP je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem pro podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu ŽP v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů k plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o ochraně ŽP, členství v EU a k uskutečňování Státní politiky ŽP. Ve smyslu zákona č. 388/1991 Sb., je MŽP správcem SFŽP. Zdroje jeho příjmů tvoří výnosy poplatků za znečišťování ŽP a čerpání přírodních zdrojů a část výnosů pokut. Od roku 1997 jsou sledovány výdaje na ochranu ŽP tohoto i všech dalších státních fondů dle rozpočtové skladby. Oblast ŽP byla do konce roku 2005 financována i dalším fondem, a to Fondem národního majetku (FNM), který byl ustanoven dle zákona o privatizaci a není státním

14

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu ŽP ČR

45


fondem, ovšem je zahrnován mezi veřejné rozpočty. (3) Z tohoto fondu byly mimo jiné financovány například sanační práce související se starými zátěžemi v privatizovaných podnicích. K. 1. 1. 2006 byl FNM zrušen zákonem č. 178/2005 Sb., a jeho působnost přešla na MF. Obrázek 11: Vývoj objemu výdajů Státního fondu ŽP do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1997

1998

1999

2000

ochrava vody nakládání s odpady ochrana biodiverzity a krajiny správa v ochraně Žp

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

ochrana ovzduší ochrana půdy a podzemní vody redukce působení fyzikálních faktorů ostatní činnosti v ekologii Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

Do roku 2003 objem finančních prostředků z rozpočtů státních fondů rostl, zejména pak se zvyšovala podpora oblastí ochrany vody, nakládání s odpady a ochrana ovzduší. Po roce 2003 je možné sledovat útlum a postupné snižování objemu alokovaných financí do oblasti ochrany ŽP ze strany státních fondů. Tento útlum byl zřejmě způsoben zejména tím, že SFŽP zajišťuje poskytování finančních prostředků na opatření v rámci národních programů a programů EU – Fondu soudržnosti, Operačního programu Infrastruktura a nově i Operačního programu životního prostředí, kdy výdaje závisí na počtu a kvalitě podaných žádostí o dotaci či půjčku směřující do oblasti ochrany ŽP. Další možné důvody poklesu výdajů lze spatřovat například i v tom, že v roce 2004 a následujících došlo k neplnění zdrojové části rozpočtu SFŽP v oblasti příjmů (6) (zejména došlo ke snížení příjmů z poplatků15) a tudíž chybí-li zdroje, nemohou být realizovány výdaje. V neposlední řadě může být tento pokles dán také tím, že SFŽP hospodaří deficitně a již musí financovat záporné saldo dluhovými nástroji. (7) Z rozpočtu SFŽP je dlouhodobě značně podporovanou oblastí ochrana vody a dříve též ochrana ovzduší, ovšem v posledních třech letech se objem prostředků alokovaných do této

15

Jedná se zejména o poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, poplatky za odebrané množství podzemní vody, poplatky za znečištění ovzduší a odvody za dočasné a trvalé odnětí zemědělské a lesní půdy. Finanční úřady odmítly sdělovat Fondu jednotlivé neplatiče s odkazem na povinnost mlčenlivosti.

46


oblasti snižuje (viz obrázek 3). Od roku 2000 je podporována z tohoto rozpočtu též ochrana půdy a podzemní vody (v řádech 1 – 2 mil. Kč). Krátce byly vyčleňovány prostředky do oblasti redukce působení fyzikálních faktorů a to v letech 2000 – 2006 (opět v řádu mil. Kč). Za rok 2007 byla nejvíce podpořena oblast ochrany vody (53,9 % všech finančních prostředků alokovaných z rozpočtů státních fondů do oblasti ochrany ŽP), dále oblast ochrany biodiverzity a krajiny (12,8 %) a správa v ochraně ŽP (10,7 %). SFŽP nejčastěji poskytuje dotace a půjčky na investiční akce a to především obcím a městům. Kromě dotací a půjček poskytuje též příspěvky na částečnou úhradu úroků. Z prostředků SFŽP bylo za roky 1992 – 2004 finančně podpořeno a zrealizováno16:

16

1342 čistíren odpadních vod a kanalizací 4988 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen včetně ostatních technologií

225 akcí k odstranění povodňových škod (povodně srpen 2002) 1164 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny, včetně akcí nakládání s odpady

Výroční zpráva SFŽP za rok 2004. Strana 42

47


Příloha č. 7 – Analýza výdajů do oblastí životního prostředí místních rozpočtů Jihomoravského kraje V následujícím textu jsou obsaženy základní údaje týkající se velikosti výdajů do oblasti ochrany ŽP okresů Jihomoravského kraje, jejich časové a meziokresní komparaci. Výdaje jednotlivých okresů jsou součtem výdajů každé jednotlivé obce, města a dobrovolného svazku obcí daného okresu (v textu jsou tyto výdaje nazývány municipálními výdaji). Výdaje jsou zkoumány jako celkové tedy v součtu běžné a kapitálové výdaje za každý sledovaný rok. Trendy skutečných celkových výdajů na ŽP za sledované období dle okresů Jihomoravského kraje jsou ukázány v grafu číslo 1, kdy jak je zřejmé, trendy se v jednotlivých okresech liší. Obrázek 12: Celkové municipální výdaje do oblasti ochrany ŽP okresů Jihomoravského kraje (v mil. Kč)

Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno autorkami

V okresech Brno-město a Blansko je trend výdajů na ŽP klesající, v ostatních okresech proběh nejdřív v roce 2006 růst veřejných výdajů na ŽP a následně v roce 2007 pokles výdajů, kdy u některých okresů (Vyškov, Břeclav) se výdaje v roce 2007 dostaly až pod hodnoty výdajů v roce 2005 a v okrese Brno-venkov bylo v roce 2006 do oblasti ŽP investováno méně než v roce 2005 a v roce 2007 pak více než v roce 2005. Vyčleňované částky se nejčastěji pohybují v řádech stovkách milionů Kč, s výjimkou okresu Brno – město, které mělo v roce 2005 výdaje téměř 2 miliardy Kč. Tento okres tvoří statutární město Brno, které je druhým největším městem ČR, na jeho území žije téměř

48


třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje.17 Za sledované období je možné sledovat postupné snižování výdajů do oblasti OŽP u všech okresů kromě okresu Brno – venkov. Nejnižší částky jsou alokovány v okresech Vyškov a Blansko. Nutno podotknout, že absolutní částky nemají dostatečnou vypovídací hodnotu a nelze z nich vyvozovat hlubší závěry. I z důvodu rozdílných trendů veřejných výdajů na ŽP v Jihomoravském kraji není hodnocení celkového kraje i jednotlivých okresů jednoduché, proto byl pro hodnocení využít aparát poměrných ukazatelů, kdy byly zvoleny následující ukazatele, dle kterých již lze vyvodit určité závěry o úrovni výdajů do oblasti ochrany ŽP:

skutečné celkové výdaje na jednu obec v okrese – každý okres má různý počet obcí, jež jsou různě velké a mají různé kompetence

skutečné celkové výdaje na jednoho obyvatele okresu – okresy se liší počtem obyvatel žijících na jeho území

V následující tabulce jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých okresů Jihomoravského kraje, které byly dále využity při výpočtech a následné komparaci. Tabulka č. 2: Základní charakteristika okresů vybraného kraje

Okres

Rozloha v km2

Počet obyvatel

Počet obyv. okres. města

Hustota osídlení (obyv./km2)

Počet obcí v okrese

Blansko

863

105663

20920

122

116

Brno – město

230

368533

368533

1601

30

Brno – venkov

1499

195644

0

131

187

Břeclav

1038

113171

24319

109

63

Hodonín

1099

157176

25897

143

82

Vyškov

876

87519

21901

100

80

Znojmo

1590

112828

34735

71

144

7196

1140534

496305

159

673

Jihomoravský kraj

Zdroj: http://www.risy.cz/okresy_jihomoravsky_kraj

Výdaje na jednu municipalitu Pod pojmem municipalita se rozumí obec I., II., či III. typu. Autoři jsou si vědomi zkreslení informací, neboť větší obce, respektive obce s vyššími zákonnými kompetencemi

17

Charakteristika okresu Brno – město. Dostupné na: http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_mesto

49


mají vyšší objemy svých rozpočtů, tudíž i vyšší výdajové položky. Záleží tedy na tom, kolik obcí vyššího stupně leží ve sledovaných okresech. Od tohoto faktu je však nyní odhlédnuto, v další fázi výzkumu bude přidělen každé úrovni obcí koeficient, kterým se zohlední typ obce a následně i velikost výdajů, lépe řečeno rozpočtu, kterým disponují. Z hlediska přepočtených celkových výdajů na jednu obec okresu, nebere-li se v úvahu okres Brno – město, patří k nejštědřejším okresům Znojmo, Hodonín, Břeclav a Brno – venkov, které v roce 2007 vyčlenily zhruba stejné množství prostředků rozpočteno na 1 obec okresu. V okrese Brno – město je nejnižší počet obcí a nejvyšší celkové výdaje v absolutní hodnotě, tudíž připadá na jednu obec ve výdajích na ochranu ŽP několik desítek milionů Kč (v roce 2005 63777 tis. Kč, v roce 2006 44714,7 tis. Kč a v roce 2007 33964,7 tis. Kč), což několikanásobně převyšuje průměr výdajů na jednu obec v ostatních okresech Jihomoravského kraje. Nejnižší výdaje na jednu obec lze zaznamenat ve všech sledovaných letech v okrese Blansko, kde v minulém roce v průměru každá obec vyčlenila na ochranu ŽP 1,2 mil. Kč a navíc mají výdaje v rámci okresu v minulých třech letech klesající trend. V grafu číslo 2 jsou zobrazeny průměrné výdaje na ochranu ŽP připadající na jednu obec daného okresu. V grafu nejsou rozlišeny typy obcí, jedná se o paušální částky výdajů, které obrazně řečeno vyčlení každá municipalita sledovaného okresu. Obrázek 132: Celkové municipální výdaje na ochranu ŽP jednotlivých okresů Jihomoravského kraje na jednu obec příslušného okresu (v tis. Kč/1 municipalita)


Výdaje na jednoho obyvatele okresu Nejvyšší výdaje do oblasti ochrany ŽP na jednoho obyvatele okresu jsou v okrese Znojmo (v roce 2005 4,5 tis. Kč, 2006 11,4 tis. Kč, 2007 6,4 tis. Kč). Znojmo je však třetí

50


nejméně lidnatým okresem (po Vyškově a Blansku), tudíž se výdaje rozpočítávají na menší počet obyvatel. Kromě tohoto okresu i Brno – venkov vydává v přepočtu na jednoho obyvatele více než Brno – město, jehož vysoké absolutní částky plynoucí do oblasti ochrany ŽP „nepokryjí“ v posledních dvou sledovaných letech všechny občany tak jako v okresech zmíněných. Přestože okresy Vyškov a Blansko patří rozlohou k nejmenším a nejméně lidnatým (odhlédneme-li od velikosti okresu Brno – město) vydávají na ochranu ŽP v průměru na jednoho obyvatele od 1,5 tis do 2 tis. Kč, tedy téměř pětkrát až sedmkrát méně než v okrese Znojmo. Obrázek 14: Celkové municipální výdaje na ochranu ŽP okresů Jihomoravského kraje na 1 obyvatele příslušného okresu (v tis. Kč/1 obyvatel okresu)


51

08 Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí

Recommend Documents