RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 18. října 2006 (20.10) (OR. en) 13558/06 LIMITE ECOFIN 321 MED 31
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 17. října 2006 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Radě - Hodnocení nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) a jeho budoucích možností
Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2006) 592 v konečném znění.
Příloha: KOM(2006) 592 v konečném znění
13558/06
kn DG G I
LIMITE
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 17.10.2006 KOM(2006) 592 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Hodnocení nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) a jeho budoucích možností {SEK(2006)1294}
CS
CS
ÚVOD V souladu se závěry zasedání Evropské rady, které se konalo v prosinci 2003 1, Evropská komise v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou zhodnotila nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP). Toto sdělení shrnuje hlavní závěry a předkládá možnosti pro budoucnost. Podrobnější a technické informace se nacházejí v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je k tomuto sdělení přiložen. FEMIP byl vytvořen v říjnu 2002 v návaznosti na závěry barcelonského zasedání Evropské rady v březnu 2002 o tom, že soukromý sektor v regionu Středomoří2 by se měl stimulovat v zájmu usnadnění vyšší úrovně hospodářského růstu. V rámci nástroje FEMIP se spojily úvěry EIB a zdroje z rozpočtu EU za účelem poskytování technické pomoci, rizikového kapitálu a zvýhodněných úroků pro projekty v oblasti životního prostředí. Dále vznikla struktura dialogu mezi EU a partnerskými zeměmi Středomoří. V listopadu 2003 provedla Rada na základě posouzení Komise první zhodnocení činnosti FEMIP a rozhodla o posílení tohoto nástroje o nové prvky: vytvoření zvláštního fondu FEMIP na úvěry s vysoce rizikovou charakteristikou, založení svěřeneckého fondu dárců, posílení struktury dialogu a další rozšíření přítomnosti FEMIP přímo v regionu. Odsouhlasila též zvýšení záruk Společenství za úvěry do regionu. Toto zvýšení bylo formálně potvrzeno v prosinci 2004 v souvislosti se střednědobým posouzením zahraničních mandátů EIB. Evropská rada také vyzvala Radu ve složení pro hospodářství a finance, aby v roce 2006 provedla další hodnocení po konzultaci s partnerskými zeměmi Středomoří. Součástí konzultací byla přímá výměna názorů mezi ministry, Komisí a EIB na jednání ministrů FEMIP v červnu 2006, mezi EIB a orgány středomořských zemí v první polovině roku 2006 a konzultace s členy FEMIP cestou adresných i internetových dotazníků. Výsledky konzultací posloužily spolu s vybranými hodnoceními EIB a ekonomickými údaji k vyhodnocení toho, jak nástroj FEMIP plní své prvotní cíle spočívající v urychlování hospodářského růstu a rozvíjení soukromého sektoru.
1
2
CS
Závěry bruselského zasedání Evropské rady, které se konalo 12. – 13. prosince 2003: Evropská rada vítá rozhodnutí Rady ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dále rozvíjet nástroj FEMIP jeho posílením v rámci Evropské investiční banky. V souladu s pověřením zasedání Evropské rady v Barceloně bylo přijato rozhodnutí o výkonnosti FEMIP, která byla vyhodnocena pozitivně, a o konzultacích s partnerskými zeměmi Středomoří. Evropská rada vyzývá Radu ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN), aby v prosinci 2006 posoudila založení dceřiné společnosti určené pro partnerské země Středomoří a přitom vzala v úvahu výsledky konzultací s partnery v barcelonském procesu.' Týká se zemí zapojených do barcelonského procesu: Maroka, Alžírska, Tuniska, Egyptu, Gazy a Západního břehu Jordánu, Izraele, Libanonu, Sýrie, Jordánska a Turecka.
2
CS
1.
POSOUZENÍ FEMIP Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÝCH POTŘEB REGIONU STŘEDOMOŘÍ
1.1.
Podpora investic a hospodářského růstu v regionu Hospodářský růst v regionu Středomoří dosahoval sice v poslední době významných hodnot (4,8 % v roce 2005), přesto však zaostává za průměrem srovnatelných středně bohatých zemí. Ukázalo se, že nestačí na snížení nezaměstnanosti, která se podle oficiálních údajů pohybuje v rozmezí 9 % až 23 %. Podíl lidí, kteří mají k živobytí necelé 3 USD denně, zůstává vysoký, přičemž jejich míra se pohybuje od 20 % (v Tunisku a Jordánsku) přes 35 % (v Alžírsku) do 70 % (v Egyptě). Modely investování zůstávají v tomto regionu v útlumu zejména v zemích, které netěží ropu, a míra přílivu přímých zahraničních investic je ve srovnání s jinými regiony poměrně nízká; pouze 3 % čistých toků soukromého kapitálu do rozvojových regionů směřuje do Středomoří. V zásadě to lze vysvětlit nepříznivým podnikatelským prostředím ve spojení s vnímáním vysokých politických a ekonomických rizik. Projevuje se to také ve vysokých reálných úrokových sazbách, které svědčí o nedostatcích na finančních trzích a v regulačním prostředí i v nedostatečném začlenění tohoto regionu do světových kapitálových trhů. I když bylo dosaženo značného pokroku při zlepšování podnikatelského klimatu, region je stále ještě pod celosvětovým průměrem důležitých faktorů determinujících snadnější podnikání, jako jsou přístup k finančním prostředkům, registrace nemovitostí, ochrana investorů, správní postup při rozjezdu podnikání, uznávání licencí atd. Jsou zapotřebí další reformy v zájmu zlepšování podnikatelského klimatu a s cílem usnadnit zakládání a rozvoj nových obchodních společností, vytváření pracovních míst a hospodářský růst. Přístup k finančním prostředkům zůstává zvlášť problematický pro soukromé podniky a zejména pro menší obchodní společnosti (MSP). Ačkoli se zdá, že středomořské banky mají v průměru dostatek kapitálu a likvidity, do rizika se pouštějí jen s velkou nechutí. Zčásti je to způsobeno tím, že podíl nesplácených úvěrů je už i tak vysoký. Banky si proti účtují poměrně vysoké úrokové sazby, poskytují úvěry s krátkou splatností a od půjčovatelů vyžadují vysoké kolaterály. Přístup k finančním prostředkům dále omezují málo rozvinuté realizační kanály a organizační slabiny bank. Rozšířené je státní vlastnictví bank a v některých zemích směřuje do veřejného sektoru velká část úvěrů poskytnutých za nekomerčních podmínek. Následkem toho je pro soukromý sektor k dispozici velmi málo bankovních úvěrů a uspokojují investiční potřeby soukromého sektoru jen na 4 až 20 %. Malé podniky mají menší přístup k úvěrům než soukromý sektor jako celek, ačkoli v mnoha středomořských zemích tvoří více než 95 % všech podniků a zajišťují 50 – 70 % pracovních míst. Hlavním důvodem, proč MSP čelí větším těžkostem než větší podniky, je, že jsou spíše podkapitalizovány, že jim chybí kolaterály a jimi poskytované informace nejsou dostatečně transparentní. Banky si navíc za poskytnutí malých úvěrů účtují relativně vyšší ceny než za větší úvěry. Problém nejmenších podniků by mohly vyřešit instituce specializující se na mikrofinancování a standardizované nástroje, které jsou méně náročné na zdroje.
CS
3
CS
Dostupnost mikroúvěrů sice rychle roste, ale v současnosti pokrývá ani ne 0,5 % obyvatelstva a velký potenciál leží ladem. 1.2.
FEMIP významným způsobem přispěl k investicím v tomto regionu V této souvislosti má zvláštní význam intervence FEMIP, protože za atraktivních podmínek financuje velmi kvalitní a produktivní infrastrukturu a investice soukromého sektoru. FEMIP sehrál klíčovou roli v nasměrování významných úvěrů do regionu Středomoří. EIB je největším poskytovatelem úvěrů do tohoto regionu a od založení FEMIP podstatně rozvinula svou činnost v Středomoří; objem poskytnutých úvěrů se zvýšil z 1,6 miliardy EUR v roce 2002 na 2,2 miliard EUR v roce 2005 (včetně Turecka3). Asi třetinu projektů FEMIP financovaly ostatní orgány. V období od října 2002 do konce roku 2005 bylo podepsáno 77 transakcí v objemu 7,2 miliardy EUR, což odpovídá celkovému plánovanému objemu přesahujícímu 25 miliard EUR. V situaci, kdy největší díl z úvěrů dostávají půjčovatelé z Turecka, Egyptu, Tuniska a Maroka se předpokládá, že úvěrový mandát Euro-Med II bude úplně vyčerpán ještě do konce roku 2006. FEMIP přispíval k hospodářskému růstu tím, že podporoval investice do infrastruktury (60 % všech úvěrů) a soukromých společností. Objem půjček místním zprostředkovatelům určených k úvěrování MSP (globální úvěry) výrazně vzrostly za posledních pět let až na 20 % všech půjček poskytnutých v letech 2002 – 2005. Absolutní celková částka úvěrů FEMIP pro soukromé projekty se téměř ztrojnásobila z 0,3 miliardy EUR ročně v letech 2000 – 2002 na průměrných 0,9 miliardy EUR ročně v letech 2003 – 2005. Tuto úvěrovou činnost EIB doplňovaly operace s rizikovým kapitálem a technická pomoc financovaná z rozpočtu EU4. Rizikový kapitál byl využíván hlavně k majetkovým účastem na vlastním kapitálu soukromých společností, pro organizace poskytující mikroúvěry a k programu záruk za půjčky MSP. Se svými 350 miliony EUR v podobě závazků (z nichž více než 200 milionů EUR rizikového kapitálu bylo vyčerpáno a zůstává nevypořádáno (tj. nesplaceno nebo neodepsáno)) se EIB stala největším mezinárodním poskytovatelem rizikového kapitálu v tomto regionu. Využití tohoto nástroje se soustřeďuje hlavně do několika zemí (Maroko, Tunisko a Egypt), což je odrazem vývoje na trhu (legislativa, přítomnost kvalifikovaných pracovních sil atd.) a velikosti ekonomik. Technická pomoc (TP) se ukázala jako velmi užitečná pro identifikaci, přípravu, realizaci a hodnocení projektů. Pojetí a přístup technické pomoci jsou pozitivně přijímány ve všech zemích, kam směřuje, a účinně podporuje přenos know-how do přijímajících zemí. Pro soukromý sektor bylo zatím využito ani ne 30 % technické
3
4
CS
V důsledku přiznání Turecku statusu kandidátské země na přistoupení do EU bylo úvěrování v této zemi (které se v minulosti na činnosti FEMIP podílelo z více než třetiny) po roce 2005 převedeno na jiný úvěrový mandát. Podle toho se tedy transakce v Turecku už nebudou účtovat pod hlavičkou FEMIP, i když se tato země bude nadále zúčastňovat institucionálních stránek činnosti FEMIP (např. zasedání FEMIP). Platné stanovy EIB omezují možnosti EIB financovat takové operace z vlastních prostředků.
4
CS
pomoci, třebaže by mohla zprostředkovatelů a MSP.
dále
podpořit
rozvoj
místních
finančních
Koncem roku 2004 byl vytvořen svěřenecký fond dárců FEMIP za účelem financování technické pomoci pro odvětvové a tematické studie a operace rizikového kapitálu, které nelze financovat v rámci stávajících prostředků z rozpočtu EU, s nimiž hospodaří EIB. Tento fond zahájil činnost počátkem roku 2005 a do srpna 2006 bylo schváleno dvanáct operací technické pomoci a jedna operace rizikového kapitálu. 1.3.
FEMIP by však pro podporu rozvoje soukromého sektoru a zvláště MSP mohl udělat více Prostřednictvím nástroje FEMIP se sice podařilo poskytnout vysoký objem úvěrů vhodných pro velké dlouhodobé investice a usiloval o uspokojení potřeb menších společností, ale jako obtížné se ukázalo udržitelným způsobem zvrátit poměr veřejného a soukromého sektoru a dospět k tomu, aby se podpora soukromých podniků ze strany FEMIP podílela na jeho činnosti z více než 50 %. Globální úvěry finančním institucím určené k úvěrování MSP využívají většinou větší a na export orientované MSP, jelikož místní zprostředkovatelské banky musí v plné míře nést rizika spojená s MSP a úvěry EIB pro tyto zprostředkovatele jsou poskytovány v cizích měnách. Tyto úvěry byly proto méně vhodné pro menší podniky soukromého sektoru. EIB vyvinula značné úsilí v tom, aby nabízela úvěry v místní měně, avšak této snaze často bránila nedostatečná spolupráce středomořských orgánů při emitování dluhopisů EIB v místní měně na jejich trzích. Ze dvou hodnotících zpráv EIB o činnosti EIB v regionu Středomoří i z konzultací s akcionáři vyplývá, že mezi hlavní překážky patří podnikatelské prostředí a konkrétně reforma finančního sektoru, nedostatečná spolupráce středomořských vlád při usnadňování operací EIB pro soukromý sektor v jejich zemích a také nedostatečná přizpůsobivost nástrojů FEMIP potřebám a rizikovému profilu projektů soukromého sektoru v tomto regionu. Přísné požadavky na zajištění a záruky jakož i kurzová rizika spojená s úvěry EIB zkomplikovaly péči o potřeby sektoru menších soukromých podniků. Z hodnotících zpráv také vyplynulo, že byly promarněny některé příležitosti k poskytnutí přidané hodnoty vinou toho, že nebyla dostatečně vymezena úloha EIB v zemích a sektorech, a tím, že nebyl položen dostatečný důraz na institucionální otázky a spolupráci s místními orgány, Komisí a ostatními dárci. Zřízení zvláštního fondu FEMIP (ZFF) poněkud oslabilo požadavky na zajištění úvěrů v některých případech. Ke konci roku 2005 byl ZFF využit jenom dvakrát (zčásti kvůli tomu, že některé středomořské země začaly zpochybňovat použitelnost rámcových dohod s EIB na operace soukromého sektoru), ale výčet projektů financovaných z prostředků ZFF svědčí o slibném vzestupu. Řešení nedostatků nalezených ve finančních nástrojích FEMIP by si vyžádalo doladění a diverzifikaci tohoto nástroje.
CS
5
CS
2.
DALŠÍ KROKY 2.1
Budoucnost evropské politiky sousedství (EPS)
Po zahájení evropské politiky sousedství v roce 2004 vzniklo nové politické prostředí, které je třeba brát v úvahu při posuzování budoucnosti FEMIP. Počínaje rokem 2007 se bude spolupráce ES se sousedními zeměmi řídit nástrojem evropského sousedství a partnerství (NESP), což je politicky orientovaný nástroj. Tento nový nástroj konkrétně předpokládá potřebu zajistit provázanost s EIB. V těchto souvislostech předložila Komise návrh vnějšího mandátu EIB na roky 2007 – 2013, který by značně zvýšil úvěrové zdroje pro země, jichž se týká evropská politika sousedství. Tento návrh rovněž uvažuje o posílení soudržnosti mezi vnějšími akcemi EIB a zahraničními politikami a cíli Evropské unie. Očekává se, že v rámci EU proběhne během příštího roku komplexní rozprava o dalším vývoji evropské politiky sousedství. Mohla by vést k ambicióznějšímu a komplexnějšímu přístupu v širším rámci evropské politiky sousedství. 2.2
Alternativy
Dále se posuzují tři alternativy budoucnosti FEMIP, které představují tři úrovně ambicí5: 1.
První základní alternativa spočívá v tom, že nástroje neprojdou žádnými změnami, že se zvýší objem úvěrů a že budou silněji napojeny na evropskou politiku sousedství;
2.
Druhá alternativa zahrnuje: doladění a diverzifikaci finančních nástrojů FEMIP a současně posílení partnerství a místní přítomnosti s cílem dále zvýšit účinnost a přínos FEMIP pro rozvoj soukromého sektoru;
3.
Třetí alternativou je povýšení FEMIP na plnoprávnou evropsko-středomořskou dceřinou společnost EIB. 2.3 Alternativa 1: Udržet posílený FEMIP a zlepšit jeho provázanost na evropskou politiku sousedství V rámci této základní alternativy by se zvýšil objem úvěrů s cílem pomoci s uspokojováním investičních potřeb regionu, a to v souladu s rozhodnutím nadcházejícího zasedání rady o vnějším mandátu EIB6. Podle návrhu Komise by zvýšení regionálního stropu umožnilo reálně zvýšit disponibilní úvěrové prostředků pro tento region o 2 % ročně a tím napomoci s naplňováním investičních potřeb. Návrh vnějšího mandátu předpokládá dále posílení provázanosti mezi prioritami EIB a politikami EU v rámci evropské politiky sousedství (EPS) s cílem prohloubit hospodářskou integraci mezi EU a jejími sousedy cestou další liberalizace obchodu,
5 6
CS
Podrobnější výklad těchto alternativ lze najít v pracovním dokumentu útvarů Komise. Návrh vnějších mandátů EIB na roky 2007 – 2013 počítá se zvýšením úvěrových zdrojů pro středomořské země z 6,5 miliardy EUR v letech 2000 – 2007 na 10 miliard v letech 2007 – 2013 (garantovaných rozpočtem EU). Kromě toho se počítá s balíkem peněz ve výši 2 miliardy EUR bez záruky z rozpočtu EU.
6
CS
společných dopravních a energetických sítí a sbližováním právní úpravy s cílem otvírat trhy a překonávat překážky pro obchod a investice. Lepší začlenění EIB do strategií EU pro jednotlivé země a do rámce EPS (jmenovitě do příslušných částí akčních plánů) spolu s dokonalejší koordinací činnosti mezi EIB a EU by posílilo soulad a dopad úvěrové činnosti EIB v širším odvětvovém záběru i z hlediska hospodářské reformy. Takového přístupu by bylo dosaženo dalším zapojováním EIB do programovacího procesu Komise (např. do zpracovávání strategických dokumentů pro země a regiony, orientačních programů a akčních programů) a těsnou spoluprací při identifikaci a realizaci projektů FEMIP zdola nahoru. V této souvislosti by FEMIP, ve spolupráci s Komisí případně s dalšími multilaterálními / bilaterálními institucemi, mohl financovat řadu projektů v určitém odvětví, přičemž úvěr by byl provázán s odvětvovou reformou nebo strategií. Zejména bude usilováno o silnější zapojení EIB do rozšíření transevropských sítí do středomořského regionu. Rizikový kapitál a technická pomoc jsou a nadále budou financovány z rozpočtu EU. V průběhu příštího finančního výhledu hodlá Komise navrhnout 32 milionů EUR ročně na grantové příspěvky do FEMIP v rámci regionálního programu nástroje EPS pro region Středomoří s podmínkou, že nástroj EPS vstoupí v platnost a bude projednán v souladu s postupem projednávání ve výborech. Komise kromě toho plánuje změnu dohody mezi EIB a Komisí, která upravuje řízení finanční pomoci středomořským zemím a zejména využití zpětných toků rizikového kapitálu a zvláštních úvěrů z minulých operací v rámci MEDA v odhadované výši 35 milionů EUR vzhledem k přidání těchto zdrojů jako příspěvků do FEMIP. Zpětné toky jak z minulých protokolů, tak mandátů, a z budoucích operací by se využily na nové operace rizikového kapitálu. To by mělo umožnit FEMIP, aby na nové operace rizikového kapitálu vynakládal přibližně 50 milionů EUR ročně (což odpovídá průměru v letech 2005 – 2006) a aby přislíbil kolem 20 milionů EUR ročně na technickou pomoc7. Částky, které budou na konci roku 2006 k dispozici ve svěřeneckém fondu dárců, lze přenést do nového programového období a použít na financování dodatečné technické pomoci a operací rizikového kapitálu. Na žádost vnitrostátních orgánů budou pro vybrané projekty přístupné zvýhodněné úrokové sazby financované z alokací pro jednotlivé země v rámci NEPS. EIB zhruba odhaduje, že ke zvládnutí většího objemu úvěrů a hlubšího začlenění činnosti EIB do evropské politiky sousedství a do odvětvových a zemských strategií EU bude banka potřebovat posílit do roku 2013 počet svých zaměstnanců ze 70 operativních pracovníků ke konci roku 2005 na přibližně 110 operativních pracovníků v roce 2013. Počet zaměstnanců by však stále zůstal nízký ve srovnání s jinými mezinárodními finančními institucemi. Podle tohoto scénáře by podle EIB správní náklady i nadále převyšovaly běžné příjmy, třebaže by se časem postupně zlepšovalo pokrytí nákladů FEMIP8.
7
8
CS
Vzhledem k obtížnému předpovídání zpětných toků jsou částky 50 a 20 milionů EUR pouze orientační. Následkem toho je zapotřebí pružně chápat relativní alokace technické pomoci a rizikového kapitálu v daném roce. Pro orientaci, za několik posledních let asi 80 % nákladů FEMIP bylo kryto běžnými příjmy. Více podrobností lze získat v pracovním dokumentu útvarů Komise.
7
CS
Tato základní alternativa by byla nejméně nákladná. Neřešila by však současné známé nástrahy ve vývoji soukromého sektoru. 2.4 Alternativa 2: V rámci EPS upravit FEMIP tak, aby se zvýšila podpora pro rozvoj MSP a zesílilo partnerství. Cílem této alternativy je zlepšit schopnost nástroje FEMIP realizovat více ze svého potenciálu při uspokojování potřeb soukromého sektoru a překonat jeho nedostatky. Návdavkem k tomu, co bylo uvedeno v alternativě 1, tato alternativa 2 nabízí doladění a rozšíření nástrojů FEMIP a posílení přítomnosti EIB na místní úrovni. Pomohla by lépe uspokojovat potřeby soukromého sektoru (zejména MSP). Navrhuje se rovněž vytvoření poradního výboru za účelem posílení partnerství se středomořskými zeměmi a zvýšení jejich zodpovědnosti. Lepší uspokojování potřeb soukromého sektoru prostřednictvím širšího sortimentu finančních nástrojů a služeb více zaměřených na MSP. Součástí ještě více proaktivní politiky a lepší péče o potřeby MSP by mohlo být lepší rozložení rizik mezi FEMIP, místní finanční zprostředkovatele a místní podniky, stejně tak jako kroky vedoucí ke zdokonalení schopností všech zúčastněných subjektů v oblasti řízení rizik. Vyšší míru podstupování rizik ze strany EIB by bylo možné dosáhnout cestou aktivnějšího využívání zvláštního fondu FEMIP ke zmírnění přísných požadavků na zajištění v některých případech, a to jak u přímých úvěrů soukromým podnikům, tak u poskytování záruk, a stejně tak k rozšíření sortimentu globálních úvěrů pro finanční zprostředkovatele. V tomto ohledu je zapotřebí spolupráce středomořských zemí s cílem plně realizovat bilaterální rámcové dohody s EIB o projektech soukromého sektoru. Současnou nechuť místních zprostředkovatelů k podstupování rizik by bylo také možné překonat větší konkurencí na straně poptávky po globálních úvěrech a ustanoveními v dohodách o globálních úvěrech, které by výslovně stanovily jejich zacílení na menší MSP. Vedle těchto zlepšení úvěrových aktivit je třeba dále rozvíjet technickou pomoc s cílem napomoci finančním institucím ve vývoji systémů na lepší hodnocení úvěrových rizik, zefektivnění postupů a zavádění nových produktů pro MSP. V této oblasti by FEMIP mohl také podporovat vývoj metod pro záruky za úvěry pro MSP (které by pro místní banky snižovaly rizika spojená s MSP) To vše by dále podpořila realizace opatření, o nichž se uvažuje v akčních plánech pro jednotlivé země v rámci EPS, jejichž cílem je postup strukturálních reforem bankovního sektoru. Kromě využití zdrojů rizikového kapitálu by bylo možné dosáhnout zmírnění rizik, které nesou MSP, prostřednictvím vlastních zdrojů především poskytováním úvěrů v místní měně, díky čemuž budou přístupné také pro společnosti a projekty, které vytvářejí méně nebo nevytvářejí žádné exportní příjmy. Vyžaduje to, aby regulační orgány v přijímajících zemích vyjasnily všechny kroky potřebné k tomu, aby EIB mohla na místních trzích emitovat dluhopisy v místní měně, anebo aby vyvinuly další zajišťovací nástroje.
CS
8
CS
Možné by bylo i poskytování technické pomoci za účelem dalšího zkvalitnění investičních projektů MSP a snížení jejich rizik. FEMIP by mohl podporovat rozvoj věcných služeb pro menší MSP s cílem pomoci jim se zpracováním návrhů podnikatelských záměrů, při zdokonalování jejich dovedností v oblasti povinných zpráv a celkové transparentnosti, díky čemuž získají snadnější přístup k bankovním zdrojům a službám. Více by se mohly rozvinout nástroje financování obchodu (poskytnutím globálních úvěrů nebo záruk za tímto účelem místním finančním institucím) a tím umožnit středomořským společnostem lépe využívat evropskostředomořskou zónu volného obchodu v roce 2010. Za zvlášť důležité se dále považuje nasměrování více zdrojů rizikového kapitálu malým a středním podnikům, protože výhodou tohoto nástroje je, že poskytuje zdroje v místní měně bez větších požadavků na zajištění. Tomuto cíli poslouží další rozvíjení aktivit v oblasti mikrofinancování a soukromých investičních fondů ve více zemích. Kdyby se FEMIP pustil do více a větších operací (jako jsou majetkové účasti v podnicích procházejících privatizací nebo společné investice do kmenového kapitálu s úvěry pro velké projekty soukromého sektoru), mohly by požadavky na financování operací s rizikovým kapitálem zcela jistě překročit úroveň 50 milionů EUR ročně, která se předpokládá podle alternativy 1 (EIB ve svém odhadu uvádí minimálně 80 milionů EUR ročně v letech 2007 – 2013). Členské státy EU a země Středomoří, potažmo samotná EIB, (prostřednictvím svých rezerv či alternativních způsobů financování) by mohly zajistit dodatečné finanční prostředky a překlenout tak nedostatek financí. Posilování partnerství a součinnosti na místní úrovni V zájmu intenzivnějšího zapojení středomořských partnerských zemí a posílení gestorské role FEMIP a tím i lepšího propojení činnosti FEMIP s procesem EPS by bylo možné zlepšit i strukturu dialogu. Na setkání ministrů FEMIP v červnu 2006 projevily různé země zájem nahradit stávající expertní setkání jednou za pololetí poradním výborem, který by se scházel 2 až 4krát ročně. V tomto výboru by byli představitelé zemí Středomoří, členských států a Evropské komise, jakož i případní pozvaní externí odborníci. Vedle rozpravy o odvětvových tématech, odvětvových reformách a otázkách souvisejících s celkovým podnikatelským klimatem, o kterých se diskutuje už nyní na expertních poradách, by tento výbor mohl projednávat také strategii, priority a výsledky FEMIP (například věcný záměr FEMIP, výroční zprávu FEMIP a využívání různých nástrojů) a překážky, na které narazila EIB při uskutečňování operací v zemích Středomoří. Tímto způsobem by FEMIP citlivěji reagoval na místní potřeby. Poradní výbor by rovněž připravoval podklady pro každoroční ministerské zasedání FEMIP. Posílit by se mohla též místní přítomnost EIB. Ze zkušeností EBRD vyplývá, jak důležitý je tento prvek pro úspěšné pokrytí soukromého sektoru. EIB zatím provozuje 3 místní úřadovny celkem se sedmi zaměstnanci EIB9. Kvůli jejich malé velikosti plní tyto úřadovny hlavně funkci zastupitelských úřadů. V zájmu dalšího zviditelnění a přiblížení FEMIP jeho příjemcům v středomořských zemích, by se mohly stávající místní úřadovny EIB mírně rozšířit nejen s cílem usnadnit kontakty s
9
CS
Nepočítaje v to místní síly, které se v současnosti využívají pouze k nekoncepčním administrativním úkolům (např. v recepci, ochraně, úklidu, údržbě atd.).
9
CS
orgány a dlužníky, ale i v zajmu lepšího začlenění EIB do širších strategií a spolupráce s dárci, snadnější identifikace nových projektů, lepšího sledování stávajících operací a přenášení více znalostí a zkušeností EIB do dané země. Mělo by se také pouvažovat o rozšíření počtu místních úřadoven, bude-li to zdůvodněno provozními a věcnými potřebami; EIB by se díky tomu více zviditelnila a byl by to politický signál o její dlouhodobé angažovanosti v hostitelské zemi. Při zakládání nových úřadoven je třeba prosazovat součinnost s ES případně bilaterálními rozvojovými agenturami. V rámci alternativy 2 EIB odhaduje, že by do roku 2013 potřebovala zvýšit počet zaměstnanců, kteří se bezprostředně zabývají operacemi v Středomoří, přibližně celkem na 130 pracovníků, aby se vyrovnala s posílením personálně náročných operací rizikového kapitálu, rozšířením úlohy místních úřadoven a založením poradního výboru. Ve srovnání s alternativou 1 by se to projevilo ve vyšších nákladech. Podle EIB by správní režie převýšila běžné příjmy, i když by se pokrytí nákladů FEMIP v letech 2007 – 2013 postupně zlepšovalo. V rámci alternativy 2 by byly lépe uspokojovány potřeby soukromého sektoru, EIB by se více přiblížila svým klientům a ostatním zúčastněným subjektům a středomořské země by byly více zainteresovány do strategie a výsledků FEMIP. Při této alternativě by FEMIP intenzivněji podporoval zakládání a rozvoj MSP. 2.5
Alternativa 3: Zřízení plnohodnotné evropsko-středomořské banky
Byla posouzena i tato, ještě ambicióznější, alternativa spočívající v založení plnohodnotné samostatné organizace (evropsko-středomořská banka). Evropsko-středomořská banka by působila v partnerských zemích Středomoří (aktuálně jich je 9)10. Kromě členských států EU, EIB (většinový podíl) a Evropského společenství by mezi akcionáře mohly patřit další země Středomoří, zvláště kandidátské a potenciálně kandidátské země. Aby poskytovala flexibilní úvěrové služby, pracovala by tato dceřiná společnost přinejmenším se stejným sortimentem nástrojů, o jakých se uvažuje podle alternativy 2, včetně úvěrů, vlastního kapitálu, záruk atd., byla by však úžeji zaměřená na vysoce rizikové produkty. Podobně jako FEMIP a většina multilaterálních bank by se dceřiná banka zajímala o přilákání a aktivaci finančních prostředků od externích dárců (tj. EU, členských států a ostatních akcionářů) pro činnosti financované z grantů, např. pro technickou pomoc a dotace. Předpokládá se, že s pomocí intenzivnějšího zapojení středomořských zemí do vedení této dceřiné společnosti a s pomocí širší přítomnosti na místě by bylo možné dosáhnout vyššího objemu obchodů, což by umožnilo podporovat více aktivit soukromého sektoru. Podle odhadů EIB vycházejících z posouzení současné absorpční schopnosti by úvěrové operace mohly přesáhnout úroveň uvažovanou pro FEMIP a dosáhnout 1,8 miliardy EUR v roce 2009 a poté normálním tempem do roku 2013 až 2,6 miliardy EUR. 10
CS
V důsledku přiznání Turecku statusu kandidátské země pro přistoupení do EU by nové operace v této zemi zůstaly pod EIB, i když by Turecko bylo pozváno k tomu, aby se stalo akcionářem nové banky.
10
CS
Paleta nástrojů, které se budou očekávat od evropsko-středomořské dceřiné společnosti by však byla také více náročná na zdroje i v tom hypotetickém případě, že by se místo úhrady poplatků silně spoléhala na podpůrné služby EIB. Pro ilustraci, EIB odhaduje, že „Evropsko-středomořská banka“ by v roce 2009 potřebovala 195 – 390 pracovníků a že tento počet by do roku 2013 vzrostl na 270 až 540 pracovníků v závislosti na tom, do jaké míry by dceřiná banka mohla sdílet podpůrné služby s EIB. Znamenalo by to buď strmý nárůst nákladů na správu některých nebo všech produktů nebo vysoké sumy vloženého kapitálu ze strany akcionářů v zájmu vytvoření značných příjmů z prodeje investic. Evropsko-středomořská banka by mohla mít různou formu, přičemž každá její podoba by měla jiné provozní a finanční nároky. EIB odhaduje11, že tato organizace by potřebovala do roku 2013 kapitál ve výši kolem 22 miliard EUR (za předpokladu, že portfolio EIB v regionu Středomoří by bylo po zřízení nové banky převedeno na ni), který by museli vložit akcionáři. Hlavní výhodou této alternativy by bylo posílení pocitu zodpovědnosti díky zapojení středomořských zemí do rozhodování a majetkové struktury. Ve srovnání s alternativou 2 by se více prosadilo rizikové chování a větší flexibilita v nástrojích. Tato alternativa by ovšem pro akcionáře znamenala dodatečné náklady. Pokud by dceřiná banka nemohla nadále využívat záruky kryté z rozpočtu EU, její zeměpisně omezená základna (ve srovnání s EIB) by vyžadovala základní kapitál nejméně ve stejné výši jaký mají jiné multilaterální banky (míra zadluženosti 100 % na rozdíl od 250 % u EIB). Nezbytný by byl i vyšší podíl vloženého kapitálu (tj. 20 %) aby se vytvořily dostatečné příjmy z investic a tím se zaručilo pokrytí vyšších nákladů spojených s vyšším počtem zaměstnanců12. Do úvahy je třeba vzít i čas potřebný pro založení takové organizace. K založení dceřiné společnosti by bylo třeba změnit stanovy EIB (článek 30); protože jsou součástí Smlouvy o ES, musela by se svolat ad hoc mezivládní konference a poté by nové stanovy musel každý členský stát podepsat a ratifikovat. Pravděpodobně dlouho by trvaly mezinárodní rozhovory o stanovách, kapitálové struktuře a pracovních metodách nové organizace. 3.
ZÁVĚR Z analýzy vyplývá, že FEMIP se dařilo směrovat finanční prostředky na investice do regionu Středomoří, ale i to, že jeho schopnost ovlivňovat hospodářské reformy a potřeby soukromého sektoru lze zlepšit: 1. dalším zaostřením jeho strategického zaměření cestou lepší provázanosti operací EIB s politik EU v oblasti hospodářských reforem, 2. rozšířením a doladěním sortimentu nástrojů FEMIP s cílem lépe
11 12
CS
Pracovní materiál útvarů Komise, který je přiložen k tomuto sdělení, obsahuje scénář pro případ takové evropsko- středomořské banky založený na různých předpokladech. Každá další miliarda EUR v podobě úvěrů od EIB vyžaduje navýšení vlastního kapitálu o 0,4 miliardy EUR, z čehož 5 % musí vložit akcionáři EIB. V případě evropsko-středomořské dceřiné banky s vlastními kapitálovými zdroji by se půjčky musely plně pokrýt základním kapitálem (každá další miliarda cizích zdrojů by si vyžádala navýšení základního kapitálu o 1 miliardu), u něhož by platil vyšší podíl vloženého kapitálu, aby se plně pokryla správní režie (20 % podle uvažovaných předpokladů).
11
CS
uspokojovat potřeby soukromého sektoru a 3. posílením přítomnosti FEMIP na místní úrovni s cílem lépe identifikovat a reagovat na potřeby středomořských zemí. Zdá se, že nejefektivnější z hlediska nákladů a času je další přizpůsobování FEMIP v rámci současného institucionálního uspořádání (jeho zachování jako nástroje EIB, podle alternativy 2) cestou významného zkvalitňování nástrojů, součinnosti na místní úrovni a strategického zaměření. Toto přizpůsobování proběhne v souvislosti se schvalováním NEPS a budoucího vývoje evropské politiky sousedství.
CS
12
CS
