RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 17. července 2006 (06.09) (OR. en) 11751/06
ECOFIN 265 RELEX 494
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 17. července 2006 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2005
Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2006) 391 v konečném znění.
Příloha: KOM(2006) 391 v konečném znění
11751/06
dk DG G I
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 14.7.2006 KOM(2006) 391 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2005 {SEK(2006)938}
CS
CS
1.
ÚVOD Tato zpráva o provádění makrofinanční pomoci ES se předkládá podle rozhodnutí Rady týkajících se makrofinanční nebo mimořádné finanční pomoci Společenství třetím zemím a navazuje na zprávy z minulých let. Zároveň se vydává podrobnější zpráva (pracovní dokument útvarů Komise SEK(2006)938) s hospodářskými a finančními informacemi o přijímajících zemích. V tomto sdělení se předkládá obecný přehled makrofinanční pomoci ES třetím zemím spolu s historickými souvislostmi, souhrn operací v roce 2005 a syntéza hospodářské situace v přijímajících zemích. Zvláštní pozornost se v části 3 věnuje přehledu příslušných aspektů procesu hospodářské stabilizace a provádění strukturálních reforem v přijímajících zemích. Pokrok v tomto ohledu také ukazuje, do jaké míry byly splněny příslušné podmínky hospodářské politiky spojené s makrofinanční pomocí ES. Více podrobností na úrovni jednotlivých zemí je k dispozici v navazujícím pracovním dokumentu útvarů. Kromě toho, pokud jde o doporučení Účetního dvora obsažené ve zvláštní zprávě z března roku 2002 o zlepšení finanční správy v přijímajících zemích, provedla Komise v roce 2005 za podpory auditorské společnosti operační hodnocení oběhu finančních prostředků a organizace kontrol v souvislosti s makrofinanční pomocí ve všech přijímajících zemích před vyplacením pomoci. Výsledky těchto hodnocení se týkají zejména rozpočtového procesu, organizace finanční správy a kontroly veřejných výdajů (další podrobnosti jsou uvedeny v pracovním dokumentu). Vyplývají z nich doporučení, k nimž se řádně přihlíží při vypracování podmínek politiky, které jsou spojeny s prováděním této pomoci. Hodnocení ex post provedené za účelem zjištění míry dopadu makrofinanční pomoci v Arménii bylo dokončeno v roce 2005. Kromě toho probíhají dvě nová hodnocení ex post za pomoci specializované společnosti v Rumunsku a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Jejich závěrečné zprávy by měly být k dispozici na konci roku 2006.
CS
2
CS
2.
PŘEHLED
2.1.
Souvislosti Makrofinanční pomoc (MFP) napomáhá politickému a hospodářskému úsilí přijímajících zemí o reformu a provádí se za podpory programů MMF a Světové banky. Zahrnuje soubor zásad znovu potvrzených Radou v závěrech ze dne 8. října 2002, ve kterých se zdůrazňuje mimořádnost této podpory, její doplňující charakter k financování mezinárodními finančními institucemi a makroekonomická podmíněnost. Makrofinanční pomoc Společenství podporuje zejména úsilí vyvíjené přijímajícími zeměmi k dosažení hospodářských reforem a strukturálních změn. V úzké spolupráci s MMF a Světovou bankou přispívá pomoc k tomu, aby politiky přizpůsobené zvláštním potřebám jednotlivých zemí sledovaly obecný cíl stabilizovat finanční situaci a zavést tržní hospodářství.
2.2.
Makrofinanční pomoc v roce 2005 V letech 2000 až 2005 balkánské země (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora a Albánie) obdržely pomoc na základě dvanácti rozhodnutí Rady o poskytnutí pomoci. Tím se balkánské země stávají hlavními příjemci makrofinanční pomoci, přičemž celková pomoc dosahuje výše až 733 miliónů EUR.
2.2.1.
Nová rozhodnutí V roce 2005 Rada nepřijala žádná nová rozhodnutí. Je však třeba poznamenat, že Komise přijala dne 14. listopadu 2005 návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii ve výši 33,5 milionů EUR (pouze ve formě grantu). Tento návrh Rada přijala v lednu 2006.
2.2.2.
Vyplacení makrofinanční pomoci Prostředky vyplacené z makrofinanční pomoci dosáhly celkové výše 66,5 milionů EUR, přičemž 51,5 milionů EUR bylo vyplaceno ve formě grantů; 3 miliony EUR pro Albánii, 1,5 milionu EUR pro Arménii, 15 milionů EUR pro Bosnu a Hercegovinu, 25 milionů EUR pro Srbsko a Černou Horu, 7 milionů EUR pro Tádžikistán. Srbsku a Černé Hoře byla vyplacena pomoc v podobě půjček, která dosáhla 15 milionů EUR.
CS
3
CS
2.3.
Trendy a zeměpisné rozložení makrofinanční pomoci Makrofinanční pomoc Společenství je určena na podporu makroekonomické stabilizace přijímajících zemí a na zmírnění jejich problémů s platební bilancí (a s rozpočtem). Pomoc je také velmi užitečná pro podporu strukturální reformy. Během let vzrostl počet zemí, na něž bylo z hlediska Společenství vhodné tuto podporu rozšířit, protože se stále více zemí sousedících s EU potýkalo s problémy s platební bilancí a zavázalo se k přísným programům hospodářské reformy. To vedlo ke změně zeměpisné vyváženosti pomoci ve srovnání s předchozími lety, kdy většina přijímajících zemí byly země ve střední a východní Evropě. V důsledku konfliktů na západním Balkáně, zejména konfliktu v Kosovu v roce 1999, a politických změn v Srbsku a Černé Hoře (dříve SRJ) se v rozhodnutích Rady z let 2000 až 2005 vyvinula jasná tendence úměrně zvyšovat makrofinanční pomoc balkánským zemím. Zvláštnost rozhodnutí z let 2000 až 2005 skutečně spočívá v podstatném podílu grantové pomoci na celkové přidělené částce: 41 % ve srovnání s 6 % za období 1990 až 1999. Nový poměr mezi granty a půjčkami v rámci balíčků pomoci zohledňuje hodnocení relativního stupně chudoby v přijímajících zemích a omezené schopnosti plnit dluhovou službu, které provedly orgány EU. Jak vyplynulo ze zjištění již v předchozích letech, makrofinanční pomoc se nezaměřuje pouze na posílení makroekonomické stabilizace, ale i na podporu vládních programů strukturální reformy v přijímajících zemích. Makrofinanční pomoc tak byla účinně spojena s pomocí z programů PHARE/ISPA, TACIS nebo CARDS se zřetelem na posílení institucionální kapacity, jež byla zásadní pro úspěšný průběh strukturální reformy. V tabulkách 1 a 2 a v příslušných grafech 1a a 2a je zdůrazněna výjimečnost makrofinanční pomoci ES. O nejobjemnějších operacích makrofinanční pomoci se rozhodlo v letech bezprostředně po změnách v politických a hospodářských systémech zemí východní a střední Evropy, kdy se pomoc i čerpala. Od té doby kolísání výše makrofinanční pomoci zohledňuje rozhodnutí, která byla přijímána v jednotlivých případech po vyhodnocení makroekonomické situace a zbývajících potřeb potenciálních přijímajících zemí získat financování ze zahraničí. Graf 1a – čisté částky operací, o kterých se rozhodlo během celého období let 1990 až 2005 (celkem okolo 6,1 miliard EUR) – a graf 2a – skutečně vyplacené částky (celkem více než 5,1 miliard EUR) – ukazují na významnou koncentraci pomoci v zemích střední a východní Evropy (přibližně 54 % celkové makrofinanční pomoci, o které se rozhodlo za posledních 14 let). Makrofinanční pomoc určená těmto zemím byla ale postupně snižována souběžně s pokrokem jejich makroekonomické přestavby a reformy. Před několika lety se makrofinanční pomoc poskytovala zejména západnímu Balkánu (63,5 % operací, o kterých se rozhodlo v letech 1999 až 2002, a 84 % v letech 2000–2005) a některým novým nezávislým státům s nízkým příjmem. O poměrně nízkých částkách pro země ve Středomoří (13 % celkových povolených částek, ale žádné nové povolení od roku 1996) by se mělo uvažovat v souvislosti s ostatními podobami makroekonomické podpory dostupnými těmto zemím (zejména opatření pro strukturální úpravy podle programu MEDA).
CS
4
CS
3.
SYNTÉZA HOSPODÁŘSKÉ SITUACE A REFORMY V PŘIJÍMAJÍCÍCH ZEMÍCH
3.1.
Západní Balkán V roce 2005 na západním Balkánu hospodářský růst pokračoval, přičemž průměrný nárůst HDP byl 5,2 %, s výjimkou Kosova, kde MMF odhaduje, že byl růst záporný (–1,5 % HDP). Inflace byla mírná, s výjimkou Srbska, kde pokračoval tlak na ceny. Pokračovala konsolidace rozpočtů a schodky veřejných financí se snížily o 1 % HDP a v průměru se přiblížily k zůstatku, pouze v Albánii a v Kosovu zůstaly v rozmezí 3,5 % až 4 % HDP. Stejně jako v předchozích letech zůstává problematickým bodem makroekonomiské stability vnější nerovnováha. V celém regionu byl vysoký schodek obchodu – kolem 27 % HDP. Odhaduje se, že se průměrný schodek běžného účtu v roce 2005 snížil na přibližně 12 % HDP (z 12,5 % v roce 2004). Výše tohoto schodku znamená konkrétní prvek zranitelnosti v Bosně a Hercegovině, kde se odhaduje na přibližně 20 % HDP. Výše mezd na západním Balkáně nadále ohrožuje konkurenceschopnost, zejména v plně „eurizovaných“ (orientovaných na euro) hospodářstvích, jako je Černá Hora a Kosovo, a vyžaduje flexibilní spolupůsobení mechanismů na úpravu trhu. Proces privatizace, který je v jednotlivých zemích na různém stupni vývoje, obecně na západním Balkáně nepostupuje rovnoměrně. I když došlo k řadě velkých prodejních transakcí, v některých zemích, jmenovitě v Albánii a v Srbsku, došlo ke značnému zpoždění. Restrukturalizace podniků, zejména pokud jde o ztrátové státní podniky, se opět tak jako v předchozích letech opozdila kvůli zdlouhavém rozhodování a špatnému řízení. Vzhledem k nedostatkům v soudnictví nadále existují v celém regionu značné problémy při prosazování vlastnických práv a smluv. To přináší dalekosáhlé hospodářské důsledky a překážky pro obchodní rozhodnutí, zejména investiční, a odchod podniků z trhu. Zdrojem nerovnoměrné hospodářské soutěže a daňových úniků zůstal rozsáhlý stínový sektor. Podmíněnost spojená s probíhajícími operacemi v rámci makrofinanční pomoci však byla plně splněna a umožnila vyplacení pomoci v Albánii, v Bosně a Hercegovině a v Srbsku a Černé Hoře. V těchto zemích bylo dosaženo pokroku ve veřejné správě, zejména v oblasti finanční kontroly a auditu. Obecně bylo zjištěno, že posílilo vybírání daní, a to díky takovým opatřením, jako bylo zavedení systému DPH, a rovněž protikorupční strategie a boj proti daňovým únikům. A konečně, v bankovnictví došlo ke strukturálním reformám prostřednictvím rozsáhlého privatizačního procesu, přičemž začala převažovat přítomnost zahraničních bank.
CS
5
CS
3.2.
Nové nezávislé státy Hospodářský růst ve většině nových nezávislých států (NNS) zůstal v roce 2005 silný, což z této oblasti hned za východní Asií činí druhý nejrychleji se rozvíjející region na světě. Nárůst celkového objemu výroby v nových nezávislých státech dosáhl téměř 7 %. Mezi nejběžnější faktory růstu patří vysoké ceny surovin a domácí poptávka podporovaná soukromými převody, zejména finančními úhradami pracovníků působících v zahraničí. Růst v Rusku, které je dosud největší ekonomikou v daném regionu, zůstal silný, třebaže vykazuje známky zpomalování. V roce 2005 se HDP zvýšil o 6,4 %, přičemž o rok dříve to bylo 7,2 %. Tento poněkud slábnoucí výkon navzdory stále vysokým cenám hlavních vývozních zdrojů Ruska (Rusko je druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě) se vysvětluje rychlejším růstem výrobních nákladů než produktivity, nízkými investicemi a kapacitními omezeními. Během druhé poloviny roku 2005 však znovu došlo ke zpomalení investic (domácích a zahraničních). Po výjimečném výkonu v roce 2004 na Ukrajině vedl negativní dopad šoku v obchodní oblasti (dovozní ceny energie se zvýšily, zatímco ceny vývozu kovů na světovém trhu prudce klesly) ve spojení se stagnujícími investicemi v nejistém prostředí vládní politiky k „tvrdému přistání“. V roce 2005 byla míra reálného růstu HDP pouhých 2,4 % ve srovnání s 12,1 % v roce 2004. Mezi ostatními zeměmi regionu byl v roce 2005 nejpůsobivější růst výkonnosti zaznamenán v Ázerbájdžánu, bohatém na zdroje, kde HDP po rozvoji produkce ropy (převážně díky zahraničním investicím) a zahájení provozu nového ropovodu do tureckého středomořského přístavu Ceyhan vzrostl o více než 26 %. Působivý růst byl rovněž zaznamenán v Arménii (+13,9 % v roce 2005), kde hospodářský rozvoj způsobuje hlavně domácí poptávka, podporovaná zahraničními investicemi, finančními úhradami pracovníků působících v zahraničí a soukromými převody. Růst výkonnosti v téměř všech ostatních zemích regionu převyšuje růst výkonnosti Ruska: nejméně 9 % v Kazachstánu, Bělorusku a Gruzii; v Moldavsku, Tádžikistánu a pravděpodobně v Turkmenistánu (kde jsou úřední statistiky uvádějící 20% růst všeobecně považovány za značně nadnesené). Ve většině zemí regionu rozpočtové politiky zachovaly přísný ráz a inflační tlaky byly obecně udrženy pod kontrolou. Několik zemí zaznamenalo značné rozpočtové přebytky díky silným výnosům z daní z vývozu energie nebo dovozu spotřebitelského zboží. Vývoj běžných účtů byl nestálý. Země bohaté na přírodní zdroje všeobecně zaznamenaly silný růst obchodních přebytků, který je někdy kompenzován zvýšenými schodky v účtech týkajících se příjmů a příjmů ze služeb. Současně země, které dovážejí energii, byly svědky toho, že se jejich schodky obchodu prohlubují; i když se to neprojevilo zhoršením běžných účtů, protože růst schodků obchodu byl obvykle kompenzován zvýšením buď soukromých či veřejných převodů, nebo častěji finančních úhrad pracovníků působících v zahraničí. Jedinou výjimkou je Ukrajina, jejíž přebytek běžného účtu byl snížen z rekordních 10,5 % HDP v roce 2004 na přibližně 5 % v roce 2005. Poměr zahraničního zadlužení se ve většině nových nezávislých států snížil při zohlednění růstu nominálního HDP. Jedné zemi (Kyrgyzské republice) také Pařížský klub oficiálních věřitelů snížil dluh. Pro několik nových nezávislých států je přiblížení se dosažení finanční udržitelnosti stále
CS
6
CS
značně závislé na financování ze zahraničí ze strany multilaterálních nebo bilaterálních dárců. Vývoj v přechodném období byl v tomto regionu nerovnoměrný a provádění druhé fáze institucionálních reforem podporujících trhy a soukromé podnikání je v některých nových nezávislých státech stále ještě v počátečních fázích. Mezi příjemci makrofinanční pomoci Spoločenství bylo pravděpodobně Moldavsko zemí, která dosahuje největšího pokroku při provádění strukturálních reforem v souvislosti s komplexním hospodářským růstem a strategií na snižování chudoby. I když stále je třeba vykonat velký kus práce, aby bylo možno dohonit nejvyspělejší země regionu, jde o vítanou změnu po několika letech značného zasahování ze strany státu a slabého řízení. Na Ukrajině nemohly nové politické subjekty, které se dostaly k moci začátkem roku 2005, plně uskutečnit své závazky týkající se skutečné reformy z důvodu politické nestability. Arménie, Gruzie a Tádžikistán pokračují v provádění programů přestavby a reforem podporovaných mezinárodními finančními institucemi.
CS
7
CS
TECHNICAL ANNEX
CS
8
CS
Table 1. Macro-financial assistance, 1990-2004 Maximum amounts authorised, millions euro 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Totals
By region Central European Candidate Countries
870
1.220
410
255
250
300
70
35
40
160
Western Balkans NIS
130
Mediterranean Total amounts disbursed decided Out of which, straight grants
588 870
255
15
265
150
3.305 55 125
190
70
25
1.038
18(a)
958
200
1.808
480
28
70
0
620
788 255
15
555
35
95
150
460
180
393
208
70
25
70
90
168
130
45
16
Kosovo (35) Montenegro (20)
Interest subsidies to Israel
393
Albania
Albania
Armenia and Georgia (95)
0
6.089 747
Serbia & Montenegro (35)
Bosnia (40)
fyRoM (18) Bosnia (40) Serbia & Montenegro Tajikistan (35) (120)
fyRoM (30)
Moldova (15)
Serbia & Montenegro (45) Albania(16)
Kosovo (30) Moldova (15) (b)
(a) net amount taking into account (b) and , for Ukraine, new loan of EUR 110 million together with simultaneous cancellation of EUR 150 million loan decided in 1998. (b) grant of EUR 15 million and simultaneous cancellation of the EUR 15 million loan decided in 2000.
CS
9
CS
Graph 1a. Maximum amounts authorised by year, in EUR million 1808
870
70
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 96
19 95
19 94
19 97
15
19 93
19 92
19 91
208
180
150
0
19 90
393
25
0
20 05
255
460
20 04
555
20 03
620 480
Graph 1b. MFA 1990-2005 authorisations Distribution by region Mediterranean 13%
NIS 16% Central European Candidate Countries 54%
Western Balkans 17%
CS
10
CS
Graph 1c. MFA 2000-2005, authorisations Distribution by region NIS 16%
Western Balkans 84%
CS
11
CS
Disbursements, millions euro 1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Totals
By region Central European Candidate Countries
350
695
Western Balkans
705
270
35
35
NIS Mediterranean Total amounts disbursed Out of which, straight grants
438 350
695
1.178
305
63
35
70
80
40
70
250
40
160
15
20
25
15
25
105
25
135
115
100
156
71
150
100
245
330
175
15
20
50
-
2.780
312
130
146
20
58
941
80
11
7
12
8,5
720,5 688
195
421
136
265
392
141
203
32
66,5
5129,5
18
28
85
105
141
85
22
51,5
668,5
Bosnia (15)
fyRoM (10)
Armenia (4)
Armenia (8)
Bosnia (10)
fYRoM (20)
Israel (28) Albania (35)
Albania
Albania
Albania
Georgia (9)
Serbia Montenegro (25)
Bosnia (25)
Armenia (11)
Kosovo (15)
Kosovo (15)
Serbia & Montenegro (ex FRY)(35)
Serbia & Montenegro (115)
Serbia & Montenegro (35) Serbia & Montenegro (10)
Kosovo (35)
Georgia (10)
fyRoM (18) Bosnia (15) Montenegro (20)
Bosnia (15) Armenia (5,5) Georgia (6,5)
Georgia (6) Tajikistan (14)
Tajikistan (7) Albania (3) Armenia (1,5) Tajikistan (7)
NB: 2000 figures include disbursements in favour of Bosnia, FyRoM and Montenegro which, for technical reasons, took place in early January 2001. 2001 figures include disbursement in favour of fYRoM and Tajikistan which, for technical reasons, took place in early January 2002. 2002 figures include disbursement in favour of Bosnia and Tajikistan which, for technical reasons, took place in early 2003.
CS
12
CS
Graph 2a. Amounts disbursed by year, in EUR million 1178
695
305
245
421
330 175
392 265
195
136
141
203
200 4
200 3
200 2
200 1
200 0
199 9
199 8
199 7
199 6
199 5
199 4
199 3
199 2
199 1
199 0
32
66,5
200 5
350
Graph 2b. MFA 1990-2005, disbursements, Distribution by region Mediterranean 14%
NIS 14% Central European Candidate Countries 54%
Western Balkans 18%
CS
13
CS
Graph 2c. MFA 2000-2005, distursements, Distribution by region Central European Candidate Countries 19%
NIS 11%
Western Balkans 70%
CS
14
CS
