01

NEPRAVIDELNÝ OBČASNÍK STŘEDISKA S TOPA ČÁPA

2014/01

editorial

Ú VODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, Do rukou se Vám dostává první číslo nepravidelníku Čapí stopy v roce 2014. Ač jsou oslavy nového roku již přes měsíc za námi, rádi bychom Vám za tým střediska Stopa čápa do tohoto roku popřáli mnoho zdraví a lásky, ať se Vám daří všem nástra­ hám všedních dní vzdorovat s úsměvem a klidem. V tomto čísle si můžete prohlédnout seznam akcí, na které se spolu s námi můžete těšit v prvním pololetí roku 2014. Také si můžete přečíst pokračování cyklu novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. Tentokráte se budeme věnovat Slovenskému modelu náhradní rodinné péče, který byl jedním ze vzorů pro navrho­ vané změny u nás. Dále zde najdete dva zajímavé příspěvky ze života od naší kolegyně Terezy Čejkové, která je v současné době na mateřské dovolené. Také vám poprvé přinášíme novou rubriku ­ knihovnička. Zde budete moc nacházet tipy na zajímavé publikace jak z oblasti náhradní rodinné péče, tak i knihy tematicky věnované výchově dětí. Tyto knihy jsou také k dispozici k vypůj­ čení v našem Středisku. Přejeme příjemně strávené chvíle u našeho nepravidelníku. Budeme se těšit na vaše ohlasy i případné příspěvky do dalších čísel.

2

OBSAH editorial 2 Úvodní slovo o nás a od nás 3 Co a komu nabízíme 3 Krátce z náhradní rodinné péče kalendář 4 Na co se můžete těšit v prvním pololetí roku 2014 téma 6 Jak to chodí jinde? Slovenský model náhradní rodinné péče články 7 Do školy až od 9:00 8 Moc nebo málo informací knihovnička 10 Pozitivní výchova sourozenců v rodině dětem 11 Vyrobte si letadlo kontakty

o nás a od nás

C O A KOMU NABÍZÍME NAŠE PROGRAMY • Supervize rodiny • Individuální psychologická práce s dítětem • Asistovaný kontakt dítěte v NRP s původní rodinou • Poradenství ve věcech sociálně právní ochrany dětí a zejména náhradní rodinné výchovy • Kluby pěstounů v Královehradeckém kraji • Provázení rodiny • Přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči na převzetí dítěte

• Workshopy • Víkendová setkání • Odlehčovací služby PRO KOHO TU JSME • Zájemci o náhradní rodinnou péči • Žadatelé o náhradní rodinnou péči • Rodiny s dítětem v náhradní rodinné péči • Studenti, veřejnost a organizace působící v oblasti NRP

KRÁTCE Z NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE • 1. 1. 2014 vstoupil v platnost Nový občanský zákoník. Některé ze změn se přímo dotýkají i náhradní rodinné péče. Přehledně zpracované novinky, které zákon přináší naleznete například na stránkách www.cijedite.cz • Pěstounů na přechodnou dobu v České republice stále přibývá. Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí počet pěstounů v průběhu roku 2013 stoupl z 30 na 103. Během roku 2013 krátkodobě poskytli domov 247 dětem. Většina z nich během krátké doby přecházela k osvojitelské rodině, další se vracely k rodičům nebo jiným příbuzným.

• MPSV startuje kampaň na podporu náhradní rodinné péče. Jedním ze zapojených krajů bude také Královehradecký kraj. Cílem kampaně je vytvoření pozitivního obrazu pěstounské péče u široké veřejnosti, a to zejména pěstounské péče na přechodnou dobu. Ta není zatím využívána tak často, jak by bylo potřebné. • Stopa čápa nabírá dobrovolníky. Pokud máte vy, nebo někdo z vašeho okolí zájem stát se dobrovolníkem, neváhejte a kontaktujte Monika Klimešovou. [email protected] Nabízíme proškolení, pojištění, zdarma akreditované kurzy, osvědčení o dobrovolnické činnosti, supervizi.

3

kalendář

N A CO SE MŮŽETE TĚŠIT V PRVNÍM POLOLETÍ ROKU 201 4 Ač je venku sychravo a chladno, naše pracovnice nezahálejí a věnují se mimo jiné také přípravě akcí na nadcházející půl rok. Některé jsou plánovány s velkým časovým předstihem, jiné jsou připravovány a uzpůsobovány aktuální situaci. Zde se můžete podívat na malou ochutnávku toho, co je pro Vás připraveno.

Podrobnější informace Vám předají naši pracovníci nebo si je můžete vyhledat na našich webových stránkách www.salinger.cz

22. 2. Vzdělávací seminář na téma „Jak mluvit s dětmi, aby se cítily přijaté“ – odborný lektor PhDr. Jan Vyhnálek. Zdravý vývoj a úspěšná výchova nejsou možné bez toho, aby se děti cítily pevnou součástí rodiny, ve které vyrůstají. To může být v pěstounské péči nesnadný a dlouhodobý úkol. Jednou z cest, jak posilovat pocit přijetí, je způsob, jak s dětmi mluvíme. V běžné rodičovské komunikaci nacházíme mnoho zaužívaných způsobů, které ve skutečnosti nabourávají vztah a oslabují pocit přijetí. Seminář nabídne pěstounům zamyšlení nad rozšířenými způsoby komunikace mezi rodiči a dětmi i možnost osvojit si vhodné postupy jak mluvit s dětmi při řešení každodenních situací. Vychází při tom z úspěšné knihy autorek Adele Faber a Elaine Mazlich "Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly". Účastníci si odnesou několik jednoduchých praktických návodů a principů komunikace s dětmi. Součástí je prostor pro diskusi i pro příklady z vlastní praxe pěstounů.

4

15. 3. Vzdělávací seminář na téma „Attachment a jeho poruchy“ – odborní lektoři MUDr. Julie Hadašová a MUDr. Lubomír Hadaš, Ph.D. Seminář bude zaměřen na vysvětlení teorie citové vazby mezi matkou a dítětem. Proč se o tom stále tolik mluví, proč právě děti v pěstounské péči jsou ohroženou skupinou? Jaký je vliv citové vazby na chování dítěte a na vytváření jeho další vztahů, typologie vazebného chování a projevy poruchy citového pouta ve vztahu k rodině, pěstounům, poruchy chování dítěte ve školním prostředí, poruchy v navazování kamarádských vztahů, co s tím jako pěstouni můžeme dělat, terapeutické rodičovství, jak nás ovlivňuje naše vlastní zkušenost z dětství a jak se promítá do našeho vztahu s dítětem.

Během měsíců dubna až června se uskuteční celkem pět víkendových setkání v Deštném v Orlických horách a Peci pod Sněžkou. Pro děti bude připraven zajímavý program, dospělí účastníci se mohou těšit na tato témata: • citová deprivace a citová výchova, • děti v kolektivu, vztahy a majetkové rozdíly mezi dětmi, • děti a sexualita, • bezpečné chování, • odměny a tresty, motivace dětí a hranice ve výchově. 19. – 26. 7. Letní tábor se střediskem Stopa čápa. Pozvánka s dalšími informacemi a přihlášky budou postupně zveřejňovány na našich webových stránkách, stávající klienti střediska o nich také budou informováni prostřednictvím našich pracovníků. Pravidelné akce: Každý měsíc pořádáme Kluby pěstounů. Jsou to krátká, dvouhodinová setkání, kde má každý příchozí možnost sdílet své zkušenosti s ostatními, ale také se něco dozvědět od zvaných odborných lektorů. Každou třetí středu v měsíci můžete navštívit Klub pěstounů v Hradci Králové - Prorodinném centru Budulínek vždy od 16:30 do 18:30. Každý třetí čtvrtek je pak pořádán v Mateřském centru Kapička v Jičíně. Nepravidelně se rodiny schází v Rychnově nad Kněžnou. Nejbližší setkání je zde plánováno na březen. Pozvánky na jednotlivé kluby můžete najít na našich webových stránkách.

5

téma

J AK TO CHODÍ JINDE? S LOVENSKÝ MODEL NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE Při chystání změn našeho systému náhradní rodinné péče, se odborníci zabývali i otázkou, které dobré fungující prvky ze zahraničních systému by bylo možné uplatnit i u nás. Jednou ze zemí, z které čerpali zkušenosti, je Slovensko.

V minulém roce se pak uskutečnila Česko-slovenská výměna zkušeností. Projekt pod záštitou Královehradeckého kraje zajistil stáže pro pracovníky odborných organizací v institucích Bánské Bystrice. Navštívit několik tamních organizací a zařízení měli možnost i pracovníci Stopy čápa. O několik zajímavostí bychom se rádi podělili i s Vámi. Náhradní rodinná péče je na Slovensku označovaná jako „Náhradná rodinná starostlivosť“ a má v některých ohledech obdobnou strukturu jako v České republice. S rozdíly se setkáte před svěřením dítěte do péče. Po zapsání do seznamu žadatelů o náhradní rodinnou péči má každý možnost zvolit si jeden ze tří druhů přípravy. Žádný z typů přípravy žadatele nezvýhodňuje před jinými při čekání na svěření dítěte, liší se však konkrétním pojetím základních témat. Zvolit si můžete mezi formou realizovanou úřadem práce a sociálních věcí, která je spíše informativní a mezi spíše prožitkově organizovaným kurzem PRIDE či přípravou realizovanou Občanským sdružením Návrat. Kurzy se liší nejen konkrétním pojetím kurzu, ale také finanční spoluúčastí budoucího náhradního rodiče. Kurzy

6

organizované úřadem jsou zdarma, ostatní dva počítají s příspěvkem. Podle odborníků však žadatele neodrazuje, rozhodující je pravděpodobně spíše pojetí neboť zájemců o kurzy je podle pracovníků poměrně hodně. Dalším z rozdílů je institut profesionální pěstounské péče. Ten zde byl uzákoněn už v roce 1993. Profesionální rodina, či jednotlivec jsou zaměstnanci dětského domova a ve většině případů „práci“ vykonávají ve vlastním domu či bytu. Zjednodušeně řečeno, zájemce o profesionální pěstounství projde prověřením úřadu, absolvuje přípravu, na konci které získá certifikát. Ten ho opravňuje k výkonu tohoto povolání a může se ucházet o místo v jednotlivých dětských domovech. Děti jim jsou pak do péče svěřovány na základě rozhodnutí ředitele dětského domova, ve kterém jsou umístěny. V době čerpání dovolené pěstouna se o děti starají jiní zaměstnanci dětského domova. Vedle tohoto institutu profesionálního pěstounství stále, i když v malé míře, existují klasické dětské domovy. Děti do šesti let však musí být svěřovány do profesionálních rodin. Poměrně velkým problémem jsou podle zaměstnanců neziskových organizací v této oblasti finance. Náhradní rodinná péče zde nemá takovou podporu jako u nás, prostředky na poskytování terapie, poradenství, vzdělávacích aktivit či klubů pěstounů, získávají organizace z velké části ze zahraničních fondů.

články

D O ŠKOLY AŽ OD 9:00 Znovu se rozpoutala debata o tom, zda by nebylo lepší, posunout začátek vyučování až na devátou hodinu ranní. Je to skutečně poměrně dost kontroverzní téma, protože je tu spousty pro i proti.

Od devíti hodin začíná výuka například ve Velké Británii, v Itálii, nebo ve Francii. Odborníci se začínají shodovat na tom, že začátek vyučování od osmi, je příliš brzký. Hlavně pro adolescenty. Zejména proto, že dospívající organismus se probouzí později. Doktorka Martha Hansenová, která prováděla výzkum ve spolupráci s Chicagskou univerzitou, zjistila, že adolescenti spali v době prázdnin o plné dvě hodiny více, než v době školního vyučování. Většina z nich tak ve školním roce trpí spánkovou deprivací, která je nejen zdraví škodlivá, ale neprospívá ani soustředění na výuku. Spánkové návyky dítěte se během dospívání mění. Nejrůznější výzkumy potvrzují, že kolem dvanáctého roku věku dítěte se zvyšuje potřeba spánku, což trvá přibližně do roku dvacátého. Při čemž člověk přirozeně později usíná a také vstává. Tato okolnost tedy nesouvisí, jak by se mohlo zdát, s životním stylem teenagera. Je to biologicky podmíněný fakt. Samozřejmě také musíme brát v úvahu individualitu každého jedince. Já například k plné spokojenosti potřebuji minimálně devět hodin

spánku denně (které bohužel samozřejmě nemám). Ale jsou i tací, kterým stačí hodin šest. Objevují se ale také praktické argumenty, které hovoří spíše proti. Většina z nás pracuje od osmi hodin, což znamená, že pokud by se začátek vyučování posunul, musela by tak jako tak většina menších dětí stejně do družin. Vyučování by jim začínalo později, spánkovou deprivaci by to ale nijak neřešilo. To je sice pravda, nicméně výzkumy ukazují, že pozdější začátek vyučování by prospěl zejména náctiletým a ti už družinu nepotřebují. Odpůrci také předkládají další poměrně logický argument a to, že je užitečné se naučit rannímu vstávání. Opět ale narážíme na výzkumy, jejichž výsledky nás přesvědčili o tom, že nejvíce spánku potřebuje právě adolescent. Návyk na ranní vstávání tedy pro něj není výhodou, ale naopak. Samotné posunutí začátku výuky by v praxi nebylo až tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Legislativa nic takového nezakazuje. Vyhláška ze dne 18. ledna 2005, o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky pouze říká, že vyučování zpravidla začíná v 8:00 a nesmí začínat dříve než v 7:00. Dále pak, že nesmí končit později, než v 17:00. Pohybuje-li se tedy v těchto intencích, pak je rozhodnutí o začátku výuky v rukou ředitele či ředitelky školy. Zcela bez problémů by to jistě nebylo. Například sestavovat rozvrhy je poměrně složitá konstrukce variací, kombinací a permutací. Pokud by se posunul začátek, samo sebou by se posunul také konec vyučování, což by zase mohlo působit potíže dojíždějícím žákům, zejména pak

7

v zimních měsících. Nemluvě o různých zájmových kroužcích, které by se musely také přizpůsobit pozdějšímu návratu dětí ze školy. Tradice brzkého vstávání do práce i školy pochází ještě z Rakouska Uherska. Životní styl lidí se však od té doby značně změnil. Údajně je to vina Františka Josefa I., který evidentně nebyl sova, ale slavík a vstával již ve čtyři hodiny ráno. V šest už pilně pracoval a pochopitelně to samé tedy vyžadoval i od svých podřízených. Začátek pracovní doby se tedy posunul na nepříjemnou šestou hodinu ranní. Ale všimněme si, že školní výuka i tehdy začínala o dvě hodiny později – tedy v osm. Pracovní doba se ve většině případů změnila, školní docházka však nikoli. Možná je na čase. Ať už patříte mezi příznivce nebo odpůrce ranního vstávání, pravděpodobně se shodneme na tom, že důležitější než začátek vyučování je jeho obsah a metody. Je docela pravděpodobné, že Váš teenager by do školy šel nerad i na desátou. Nebo ho zaujme nový učitel svým zápalem pro věc a Pepík nebo Jarmilka budou před školou přešlapovat už od sedmi. Tak se buď nechme překvapit, jak to dopadne, nebo už zítra zajděte za ředitelem nebo ředitelkou Vaší školy a zkuste toto téma nadhodit. Třeba vám vyjde vstříc. Zaujalo-li vás toto téma, více se dočtete například na těchto internetových stránkách: www.celostnimedicina.cz www.dobry-spanek.cz www.msmt.cz

8

M OC NEBO MÁLO INFORMACÍ

Vážení čtenáři ráda bych se s vámi podělila o zkušenost, která mě přepadla s příchodem mého syna na svět. To, že porod je o dost jednodušší než administrativa, která ho provází, byl první šok. Bohužel to není nadsázka, ostatní mamky mi dají za pravdu, že ještě na porodním sále, jsem diktovala paní doktorce rodné číslo manžela, vrozené vady všech příbuzných, datum narození, trvalé bydliště, přechodné bydliště, nejvyšší dosažené vzdělání, … atd. Čekala jsem, kdy se mě zeptají na velikost bot. Ač jsem povahy klidné, musím přiznat, že byly chvilky, kdy jsem měla velikou chuť poslat dotyčnou dotazovatelku do patřičných míst. Dokumenty, které jsem musela pročítat a podepisovat už na novorozeneckém oddělení, vážily víc, než můj nově narozený syn. Nemluvě o administrativní perverzi, která se rozpoutala potom – matrika, pojišťovna, správa nemovitostí, magistrát města, pediatr, ortoped, ... atd. Personál nemocnice se choval velice mile a profesionálně. Bohužel na všechny novopečené maminky sypal kvanta a kvanta informací, která skutečně nebylo v lidských silách si zapamatovat. Samozřejmě bylo třeba vždy podepsat, že jsme zmiňované informace dostali. Když mi pak navíc pediatrička dodala dvoukilový stoh letáků a popisů nejrůznějších vakcín, očkování, přípravků na opruzeniny, umělou stravu, koliku a já nevím co všechno, začala jsem propadat depresi. Kristova noho, jak to ty mamky dělají, že se pečlivě a zodpovědně rozhodují, co dítěti dají a co ne, co s ním budou dělat, co ho budou učit. Často slyším

rady typu: „Nech to být, to za nás taky nebylo a taky jsme živí.“ To sice ano, ale co když chci dítě uchránit před skoliózou, správně vybrat očkování, nebo předejít výchovným problémům. Mám dojem, že budu muset vystudovat další vysokou školu. Když mi pak rehabilitační sestra kladla na srdce, jak důležité je lezení a bědovala, že rodiče jsou zoufale neinformovaní, musela jsem se nad tím zamyslet. Možná je to jinak. Možná by bylo fajn, kdyby se pediatři, ortopedi, pedagogové, psychologové a ti další dohodli a sepsali nějakou krátkou brožuru, ve které by člověk našel ty nejdůležitější informace. Ale opravdu jen to nejdůležitější, protože všechno zkrátka není možné vnímat. Otázka zní, jestli to není utopie. Z psychologického hlediska by bylo pro dítě nejlepší, kdyby ho matka, alespoň v prvních měsících, prakticky nepustila z ruky. To vám ale ortoped neschválí, protože je třeba, aby se dítě učilo zvedat hlavičku, otáčet se, lézt. Nakonec mi zkrátka nezbude nic jiného, než si najít nějakou vlastní zlatou střední

cestu. Mám ale neodbytný pocit, že se tímto dostávám tam, kde jsou matky, které se po teoretické stránce o vývoj dítěte nezajímají vůbec. Něco zkrátka instinktivně udělají dobře a něco ne. Stejně tak já se pak pro něco rozhodnu správně a pro něco ne. Kde je tedy chyba? Výchova dítěte není a nemůže být dokonalá. Je zbytečné opakovat, že nejdůležitější je milující rodič. Přesto však se většina z nás snaží dosáhnout nedosáhnutelného. Aby dítě mělo všechno, co potřebuje, aby toho nebylo moc, aby bylo šťastné, aby bylo správně vychované a zdvořilé aby, aby, aby … Budu se zkrátka muset smířit se svojí nedokonalostí. S tím, že se na svém dítěti nesmazatelně podepíšu tak, jako se na mě podepsali moji rodiče a na nich zase ti jejich. Ach jo.

9

knihovnička

P OZITIVNÍ VÝCHOVA SOUROZENCŮ V RODINĚ Čas od času si možná tak jako já říkáte, že byste si chtěli na chvíli sednout a přečíst si kousek ze zajímavé knížky. Nebo si také říkáte: „Měla bych si občas něco přečíst, jak jsem to dělával/a dříve“. Taková rozhodnutí však často ztroskotají kvůli nedostatku času. A když už čas je, není žádná kniha po ruce anebo nevíme, po které vlastně sáhnout. Do našich Čapích stop jsme se proto rozhodli zařadit tuto inspirativní rubriku. Pravidelně vám zde budeme představovat sice odborné, přesto však čtivé a přínosné knihy, se kterými máme dobrou zkušenost. Budeme i rádi za vaše ohlasy na knihy či typy na další zajímavé publikace.

POZITIVNÍ VÝCHOVA SOUROZENCŮ V RODINĚ

Stejnojmenná kniha autorů Jana a Markéty Čapkových jistě zaujme všechny rodiče, kteří pečují minimálně o jedno dítko. Je psána velice čtivou formou a to především díky tomu, že autoři skloubili teorii (výchovné styly, sourozenecké konstelace) s praktickými příklady, se kterými se můžeme při výchově dětí setkat. Jistě si všichni dovedeme představit

situaci, kdy si chce dítě v obchodě vynutit koupi určité věci, vzteká se, válí se po zemi. Podle manželů Čapkových je jednou z možností, jak této situaci předejít, že dítěti předem nastavíme pravidla – může se účastnit nákupu pouze za podmínek, že se budou kupovat pouze věci, které jsou napsané na seznamu nebo si dítě vybere pouze jednu věc a ve chvíli, kdy se pro ni rozhodne, už ji z košíku nevrací. V knize můžete také najít informace o možnostech řešení konfliktů mezi sourozenci, zavádění pravidel v rodině, zapojení dětí do péče o domácnost, hospodaření s penězi a spoustu dalších zajímavých postřehů, které přispějí k rozšíření vašich výchovných obzorů. Trocha času strávená nad touto knihou za to určitě stojí.

ČAPEK J.; ČAPKOVÁ M. Pozitivní výchova sourozenců v rodině. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-779-4.

10

dětem

VYROBTE SI LETADLO Možná i u vás v obchodě dávají salámy a sýry na rovné polystyrenové tácky. Přinášíme Vám možnost, jak tento obal přetvořit na hračku – házecí letadlo. Výroba není nikterak složitá. Potřebovat budeme: • Dva rovné polystyrenové tácky • Ostré nůžky • Lihový fix • Nůž • Větší korálek • Špendlík • Fixy na pokreslení. Nejprve si vystřihněte ze šablony (naleznete ji uprostřed našeho časopisu) jednotlivé díly letadla. Potom lihovým fixem překreslete díly na tácky, a buď vystřihněte nůžkami, nebo vyřežte nožem. Záleží, s čím se Vám lépe pracuje. Teď už stačí jen letadlo vybarvit dle vlastní fantazie a nakonec složit. Do přední strany připíchněte korálek, aby se letadlo vyvážilo. Pak už jen stačí letadlo vyzkoušet – chytněte ho za trup pod křídly a hoďte ho. Pokud si vyrobíte více letadel, můžete s kamarády nebo sourozenci pořádat soutěže. Nápad jsme převzaly z http://www.moje-rodina.cz/clanky/tvorime-s-detmi. Jestli rádi tvoříte, určitě zde najdete spoustu inspirace.

11

KONTAKTY STOPA ČÁPA Třída Karla IV 430 Hradec Králové 500 02 Vedoucí střediska: Martin Snížek, DiS.: [email protected] tel: 773 800 292 Sociální pracovnice/ zástupce vedoucí: Mgr. Lenka Pirklová: [email protected] tel: 725 421 128 Sociální pracovnice: Jarmila Říčařová: [email protected] tel: 776 807 437 Monika Klimešová, DiS.: [email protected] tel: 608 123 891 Simona Kučerová: [email protected] tel: 725 427 401 Zdeňka Bartošová: [email protected] tel: 608 964 096 Adresa sídla Občanského sdružení Salinger: Gočárova třída 760, Hradec Králové 500 02