ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121
Krýzovy jesličky Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Tomáš Krýza s rodinou Tomáš Krýza (1838 – 1918)
Už neexistující domek u Nežárecké brány, ve kterém Tomáš Krýza s rodinou bydlel.
Jindřichohradecké jesličky Tomáše Krýzy patří k tomu nejvzácnějšímu, co Jindřichův Hradec má. Jindřichohradecký punčochářský mistr je tvořil po celý svůj život více než 60 let. Figurky modeloval z kašírovací hmoty, kterou tvořily mouka, piliny, sádra a klíh. Krajina je tvořena ze dřeva a papíru, je pomalovaná klihovými barvami a posypaná leštěncem olovnatým. Tvorbu betlému sledovaly nejen Krýzovy tři děti, ale také další hradecké děti. Mistr začal své jesličky vystavovat ještě za svého života. Poprvé to bylo na hospodářsko – průmyslové výstavbě v Jindřichově Hradci v roce 1894. Po smrti Tomáše Krýzy začal jesličky vystavovat jeho syn, farář Jan Krýza. Ten také otcovy jesličky opravoval i doplňoval a místo původního mechanismu, který byl zpočátku poháněn ručně, zavedl pro pohyb figurek elektromotor.
Jan Krýza se rozhodl v roce 1935 věnovat jesličky muzeu a sám také provedl jejich instalaci, která mu trvala celý rok. Velkolepý betlém, který stavěl na ploše 60 m2, je 17 metrů dlouhý, 2 metry vysoký a 2 metry široký. Má čtyři terasy po 11 metrech, obsahuje 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Betlém tvoří nejen postavičky, ale také krajiny, mnohé jsou dílem umělcovy fantazie a zobrazují nádherné orientální paláce, jiné jsou obrazem českých vesnic a ukazují způsob života obyčejných lidí 19. století.
Ukázka částí původního složitého mechanismu, který je sestavený z mnoha pásů, drátků, pružin, převodů, kol a dalších součástek. Krýza při jeho tvorbě využil všeho, co měl po ruce. Aby mechanismus zůstal pokud možno původní, používal syn Tomáše Krýzy všechny odložené věci, které měly tvar válce, protože neměl soustruh. Byly to např. špulky od nití, válečky na nudle, soustruhované části nábytku aj.
Středem celého betlému je chlév se svatou rodinou. Jedná se o pannu Marii, sv. Josefa a další postavy, které k nim jdou s dary. Ježíška však mistr nedělal sám, opatřil si sošku z čistého včelího vosku.
Na levé straně sálu je postaveno orientální město. Začíná hradbami a branou, u přilehlého hradu, který je nejhonosnější částí jesliček, pochodují vojáci ve výzbroji, na kulaté věži obchází stráž. Hrad je zakončen branou s padacím mostem. Jednotlivé budovy betlému jsou zhotoveny hlavně z papíru a dřeva, ale bylo použito i sklo, plech a přírodniny.
Náboženský obřad obřízky je prováděn v krásném chrámu, kde se vedle malého Ježíška a kněží, kteří připravují obřad, nachází také sv. Anna a sv. Simeon.
Jesličky jsou stupňovitě postaveny. Úbočí jednotlivých teras tvoří skály. Pozadí je ukončeno malovanou oblohou, na jejímž obzoru vystupují hory, kopce, lesy. Na těchto obrázcích jsou horní patra betlému.
V červeném královském paláci je upravena hostina, při níž zasedli s Herodesem tři králové. Při hostině je použito miniaturní porcelánové nádobí.
Herodes na trůně dává pokyn k vraždění neviňátek, žoldnéř právě drží dítě za nožičky, zoufalé matky prosí o milost.
Figurky mají tělíčko, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu a hlavička s krčkem, v některých případech i ručičky od zápěstí dolů, jsou vymodelovány z pozlacovačské masy nebo z chlebového těsta se sádrou. Do pozlacovačské masy byly za tepla nanášeny i šatičky nastříhané a ušité z obyčejného sukna nebo z měkkého papíru. Po usušení byla figurka omalována hlinkovými barvami, takže má hebký, sametový povrch.
Obrázky z venkovského života
Kováři při práci
Součástí betlému jsou i exotická zvířata.
V roce 1962 byly jesličky přestěhovány do největšího sálu muzea a byly spojeny se Steinocherovými jesličkami. Ukázky ze Steinocherova betlému
Krýzovy jesličky byly v roce 160. výročí narození Tomáše Krýzy zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě.
Materiály:
Růžička M. O., Jindřichohradecké jesličky, stálá výstava a betlemářské tvorby J. V. Čech, vyd. Okresní muzeum v Jindřichově Hradci, r. 1967, tisk Stráž n.p., provozovna Jindřichův Hradec; Starý Krýzův jindřichohradecký betlém – český jesličkový zázrak, Jindřichohradecký vlastivědný sborník, 1, 1989, Okresní muzeum v Jindřichově Hradci, tisk Jihočeské tiskárny, provoz 6 Jindřichův Hradec, vyd. Okresní muzeum v Jindřichově Hradci, 1. vyd.; Fürbach František, Zvonařová Alexandra, Josef Čech a Krýzovy jesličky, Jindřichohradecký vlastivědný sborník, 7, 1995, vyd. za přispění Nadace rozvoje města Jindřichova Hradce a Spolku přátel starého Jindřichova Hradce, Okresní muzeum v Jindřichově Hradci, 1995; Kol.: Jindřichův hradec, Město nad Vajgarem, vydalo město Jindřichův Hradec, Aladin agency, Praha, ve spolupráci s tiskárnou Graspo CZ, a.s., Zlín, 2. rozšířené vydání, Jindřichův Hradec 2008, 140 str.; http://www.virtualtravel.cz/jindrichuv-hradec/kryzovy-jeslicky.html
