01 Sociální práce

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Gustava Habrmana, Česká Třebová, Habrmanova 1540

Vzdělávací program: 75-32-N/01 Sociální práce

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

„Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“

Autor: Marek Mana Vedoucí práce: Bc. Romana Smolová 2011

Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité prameny a použitou literaturu. V České Třebové dne………………..

Vlastnoruční podpis………………..

Poděkování

za

realizaci

této

absolventské

práce

věnuji

paní

učitelce

Bc. Romaně Smolové za poskytnutí cenných informací v průběžných konzultacích.

ANOTACE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

Název práce:

„Nebojme se stáří, buďme šťastnými seniory“

Příjmení a jméno:

Mana Marek

Vzdělávací program: Sociální práce Vedoucí práce:

Bc. Romana Smolová

Počet stran:

62

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

Senior Demografie stárnutí Volnočasové aktivity Penzijní reforma

Obsah: Teoretická část absolventské práce ............................................................................... 7 Úvod ................................................................................................................................. 8 1 O stáří .............................................................................................................. 10 1.1 Postoj společnosti ke stáří................................................................................. 11 1.1.1 Ageismus .......................................................................................................... 11 2 Nejčastějších onemocnění ve stáří ................................................................. 12 2.1 Léky a jejich uţívání ve starším věku .............................................................. 13 2.2 Členění věku ..................................................................................................... 13 2.3 Delirium u seniorů ............................................................................................ 13 2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti ........................................................................ 13 2.3.2 Klinická symptomatologie ................................................................................ 14 2.3.3 Výskyt ............................................................................................................... 14 2.3.4 Vyvolávající faktory ......................................................................................... 14 2.4 Syndrom demence u seniorů............................................................................. 14 2.4.1 Podoby demence ............................................................................................... 15 2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků: ...................................... 15 2.5 Pohlavní ţivot starších lidí ............................................................................... 15 3 Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci ...................................................... 16 3.1 Je skutečně pohyb šancí? .................................................................................. 16 3.2 Výţiva ............................................................................................................... 16 4 Vhodná komunikace se seniorem .................................................................. 18 4.1 Doporučení pro komunikaci ............................................................................. 18 5 Demografie stárnutí ........................................................................................ 19 5.1 Demografie stárnutí v České Republice ........................................................... 19 5.2 Budoucí vývoj sloţení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 20102045 .................................................................................................................. 20 5.3 Budoucí vývoj sloţení obyvatel nad 65 let, dle vybraných věkových skupin, ČR, 2010-2050.................................................................................................. 21 5.4 Populační pyramidy .......................................................................................... 22 5.4.1 Typy věkových struktur .................................................................................... 22 5.4.1.1 Regresivní typ .................................................................................................. 22 5.4.1.2 Stacionární typ ................................................................................................. 22 5.4.1.3 Progresivní typ ................................................................................................. 22 5.4.2 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2009................................................... 23 5.4.3 Věkové sloţení obyvatelstva v ČR, rok 2050................................................... 23 5.5 Fakta v číslech .................................................................................................. 23 5.6 Průměrná délka ţivota ve světě ........................................................................ 24 6 Volnočasové aktivity ....................................................................................... 25 6.1 Duchovní aktivity ............................................................................................. 25 6.2 Zooterapie v sociálních sluţbách ...................................................................... 25 6.2.1 Canisterapie ...................................................................................................... 26 6.2.2 Caviaterapie ...................................................................................................... 26 6.3 Soutěţe.............................................................................................................. 26 6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti ........................................................... 27 6.5 Podpora tvorby klientů ..................................................................................... 27 7 Péče o seniory a služby pro seniory ............................................................... 28

7.1 Domov pro seniory ........................................................................................... 28 7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) ......................................................... 28 7.3 Hospice ............................................................................................................. 29 7.4 Pečovatelská sluţba .......................................................................................... 29 7.5 Domácí péče ..................................................................................................... 29 8 Penzijní reforma v ČR ................................................................................... 30 8.1 Realizace důchodové reformy .......................................................................... 30 8.1.1 Kolik se má do fondů spořit ............................................................................. 30 8.1.2 Kolik bude reforma stát .................................................................................... 31 8.1.3 Kolik peněz dostaneme ..................................................................................... 31 8.1.4 Důchodový věk ................................................................................................. 31 8.1.5 Pojištění fondů .................................................................................................. 32 8.1.6 Krácení předčasného důchodu .......................................................................... 32 8.1.7 Doba pojištění ................................................................................................... 32 8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu ........................................................ 34 9 Závěr ................................................................................................................ 35 Úvod praktická část ...................................................................................................... 37 1 Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm ................................................ 38 1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je: ............................................................ 38 1.2 Úhrady za pobyt a sluţby ................................................................................. 39 1.3 Organizační struktura ....................................................................................... 39 1.4 Role sociálního pracovníka .............................................................................. 39 1.4.1 Sociální agenda ................................................................................................. 40 2 Právní předpisy ............................................................................................... 40 2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních sluţbách ................................................... 40 2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb. .................................................................................. 41 3 Kvantitativní výzkum ..................................................................................... 42 3.1 Terminologie .................................................................................................... 42 3.2 Plán výzkumu ................................................................................................... 42 3.3 Stanovení hypotetických výroků ...................................................................... 42 3.4 Hypotetické výroky .......................................................................................... 43 3.5 Základní analýza výzkumu ............................................................................... 44 3.6 Detailní analýza výzkumu ................................................................................ 44 4 Závěr praktické části ...................................................................................... 56 5 Resümee ........................................................................................................... 57 6 Bibliografické zdroje ...................................................................................... 58 7 Přílohy.............................................................................................................. 59

Teoretická část absolventské práce

Úvod O stáří bylo napsáno jiţ mnoho odborných publikací a článků. Stáří člověka se stalo fenoménem globálního problému, který musí řešit všechny vlády světa. Právě neschopnost politiků adaptovat se na nové demografické podmínky je základním impulzem, který v budoucnu můţe vést ke ztrátě domova seniorů a zhoršování podmínek k ţivotu lidí v senilním věku. Můţeme čekat častější agresi aţ nenávist ze strany lidí mladší generace vůči seniorům protoţe se pro ně stanou velkou ekonomickou zátěţí. Můţe docházet k častějšímu okrádání seniorů k naprosté degradaci úcty vůči starým lidem, coţ by vedlo jen k tomu, ţe senioři přijdou o své sebevědomí a chuť do ţivota. Jak uţ jsem napsal. Problematika senilního věku se musí začít řešit a to intenzivně na poli mezinárodní scény. Zatím poslední světové shromážděním o problematice stárnutí proběhlo v roce 2002 v Madridu. Zde byl přijat nový mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, v rámci něhoţ se všechny členské státy zavázaly zavádět konkrétní opatření ve prospěch stáří. O tomto plánu vás čtenáře seznámím v příloze č. 1, kterou najdete na konci mé absolventské práce. Nyní vysvětlím, proč jsem si vybral právě tuto oblast, o které budu psát. Na úvod chci instruovat, ţe pevně věřím v to, ţe i stáří lidé mají v sobě velký potenciál a dokáţou i přes svůj věk obohatit naši společnost. Seniorský věk není nic jiného neţ další etapa, kdy slovo musím, nahradím slovem chci. Senior mnohdy chce a touţí, aby byl vyslyšen, aby měl pocit, ţe je pro své okolí uţitečný. Pro mě je starý člověk symbolem úcty a moudrosti. Kdyby se lidé dokázali vcítit do nitra seniora, byl by svět o něco lepší. Slovo kdyby ovšem pro mou práci nemá ţádný význam. Sám za sebe se musím snaţit své postoje a přesvědčení uplatňovat ve své profesi a minimálně ostatní lidi přesvědčovat proč mít kladný vztah k seniorům. Vím, ţe naše společnost bude brzo změněná jakoby mávnutím kouzelného proutku. Stále více lidí se bude doţívat déle. Mnozí z nás budou ţít ve stejném světě se svými rodiči, prarodiči a praprarodiči. Je reálné, ţe za několik desítek let bude počet starších lidí převyšovat počet narozených. Diskriminace

stárnoucích

lidí

bude

celosvětově

ekonomickým

i spirituálním

problémem. Jen pro představu v roce 2050 bude jen v Číně ţít tolik lidí ve věku nad 65 let, kolik jich je dnes na celém světě. Cílem této absolventské práce je přesvědčit čtenáře, ţe stáří člověka nemusí být překáţkou k plnohodnotnému aktivnímu ţivotu a pouhou finanční zátěţí produktivní generace lidí. Chci popsat stáří jako takové, zaměřit se na věkovou demografickou 8

strukturu stárnoucích obyvatel. Dále bych chtěl instruovat, jak je důleţité umět se seniorem správně komunikovat a poskytnout seniorům v domovech pro seniory kvalitní plejádu sluţeb a programů zaměřené na volnočasové aktivity. Pochopme a ponořme se do nitra seniorů. Pouze toto pochopení nás můţe připravit na vlastní cestu seniorského věku a tak nepodlehneme zbytečného pesimismu ze stáří. Napadá mě, jen málo omezení, které by klientům v domovech seniorů mohlo stáří znepříjemnit. Nedostatek financí, z kterých by byly všechny aktivity pro seniory financované a nekvalitní, neprofesionální personál, který se o seniory stará. Má lidské věk vůbec své hranice? Na tuto otázku vám milí čtenáři nemůţe s jistotou odpovědět nikdo. Podle určitých hypotéz, které jsem si přečetl na internetu, se v prehistorických dobách stáří nedoţíval nikdo, a aţ do sedmnáctého století překročilo 65. rok ţivota jen jedno procento populace. „Nyní se vše mění. Hrozí nám socioekonomický a generační kolaps. Stárnutí lidstva je problémem celosvětový. Na významném nárůstu počtu stárnoucích osob se podílejí zejména vyspělé země Evropy, Severní Ameriky a Japonska“1. Aby tento kolaps nenastal je nutné, aby všechny vlády přistoupily k hlubokým strukturálním penzijním reformám a nastolily takovou penzijní politiku, která by měla perspektivu do příštích desítek let. O připravované penzijní reformě v ČR budu psát v mé absolventské práci.

1

MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. Brno : Muni Press, 2004. 198 s. ISBN 978-80-210-5029-7.

9

1

O stáří „Nešťastné stáří, všichni po tobě touţíme. A kdyţ přijdeš, tak na tebe naříkáme.“ Jan Kochanowski

Jedním z nejdůleţitějších úkolů stáří je prohlédnout tajemství ţivota a pochopit svůj ţivot jako celek. Toto pochopení vede k poznání, ţe vše s čím se člověk za svůj ţivot potkal, vytvořilo krásnou skladbu, kterou nazýváme „lidský ţivot“. Rozhodně nestačí starým lidem jen léčebnými prostředky prodlouţit a ulehčit ţivot. Musíme nově objevit hodnotu a smysl stáří. Hodně záleţí na tom, aby i sociální a kulturní kruhy správně pochopily význam stáří pro celou společnost. Starý člověk musí vědět, ţe z jeho stáří a moudrosti chce společnost čerpat. Starý člověk musí být spokojený se svým ţivotem, Jen tak bude ze seniora vycházet chuť svobody, vyrovnanosti a radosti. Stáří provází člověka v kaţdém věku. Stárnout začíná člověk od narození je to přirozený proces probíhající

podle

biologických

zákonitostí.

Stáří

je

poslední

etapou

ţivota je označována jako postvývojová, protoţe jiţ byly realizovány všechny latentní schopnosti rozvoje. Jak jiţ bylo zmíněno výše, stáří přináší nadhled a moudrost, pocit naplnění, ale také úbytek energie a nezbytnou proměnu osobnosti směřující k jejímu konci. Třetí věk je obdobím ţivota, v němţ sice dochází k evidentním změnám daným stárnutím, které ale nemusí být tak velké, aby staršímu člověku znemoţňovaly aktivní a nezávislý ţivot. Ve stáří dochází ke změnám ve struktuře a funkci organismu. Znaky stárnutí se projevují ve všech buňkách a jejich tkáních. Stárnutí můţe být urychlováno a zhoršováno různými rizikovými faktory, které ovlivňují celý ţivot člověka v negativním smyslu. Mezi tyto rizikové faktory patří věk, somatické abnormality, nebo vrozené dispozice. Patří zde také styl našeho ţivota, který jsme mohli ovlivňovat. Tedy pokud člověk kouřil, konzumoval nadměrné mnoţství alkoholu, měl nesprávné návyky ve výţivě, nedostatek pohybu, časté stresy tak se známky stárnutí zcela jistě dostaví mnohem dříve, neţ měly. Podle teorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona (2002) je hlavním vývojovým úkolem stáří dosáhnout integrity v pojetí vlastního života. Dosaţení integrity se projevuje přijetím svého ţivota, jeho pojetí jako celku, který měl určitý smysl. Starý člověk potřebuje svůj ţivot hodnotit pozitivně, jako ukončené dílo, aby mohl přijmout i jeho konec. Starší člověk by měl akceptovat svůj ţivot, takový jaký byl, bez velké lítosti nad tím, co se neuskutečnilo nebo mohlo být jinak. Nezvládnutí vývojového úkolu stáří se projevuje nespokojeností s vlastním ţivotem a zoufalstvím nad strátou moţností proţít jej znovu, lepším způsobem. (Vágnerová, 2007)

10

1.1 Postoj společnosti ke stáří Podle Vágnerové (2007) je současný postoj ke starým lidem spíše negativní a odmítavý. Stáří je chápáno jako postupné chátrání člověka bez moţného vyuţití potenciálu seniora. Naše společnost si podle autorky stanovila všeobecnou normu, která klade důraz na zachování kompetencí mládí (mladistvého vzhledu a výkonu). Tento hodnotový systém seniory silně znevýhodňuje. Bohuţel tuto tentenci podporují i média, která potvrzují důleţitost vnějšího vzhledu a svěţesti jako současnou normu. To znamená, ţe cokoliv, co takové není, je povaţované za podřadné.

1.1.1 Ageismus Z uvedeného hodnotového systému vychází ageismus. Z hlediska ageismu je stáří období ztrát, celkového úpadku a zhoršené kvality ţivota. Společnost od starých lidí nic pozitivního nečeká, mají nízký sociální status. Projevem ageismu je odmítání aţ odporem ke starým lidem. V důsledku tohoto postoje dochází k diskriminaci starých lidí. Ve společnosti je nutné o stáří hovořit a mladým lidem dát najevo jak je ţádoucí, aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke stáří a starším lidem. Duchovní, kulturní, sociální a ekonomický přínos starší generace je pro společnost cenný a měl by být takto chápán celou společností, tj. i mladou generací. Mladá generace by se měla seznámit a připravit na pozdější ţivotní etapy, zahrnující všechny aspekty tohoto procesu a podpora mladé generace v pozitivním, aktivním a orientovaném přístupu ke stáří. Přítomnost starších lidí v rodině, v sousedství a ve všech formách společenského ţivota je stále nenahraditelnou lekcí humanity. Ohled na starší členy společnosti a péče o ně jsou jedny z mála stálých hodnot v lidské kultuře kdekoliv na světě. Je potřebné, aby mladá generace přijala princip nediskriminace a solidarity a uznala, ţe starší lidé přinášejí do ţivota společnosti nezastupitelné kvality, ţe starší generace není ohroţením národního ţivotního standardu, ale naopak se na jeho tvorbě můţe významně podílet. (www.mpsv.cz, Národní program přípravy na stárnutí)

11

2

Nejčastějších onemocnění ve stáří

Tab. 1 onemocnění ve stáří

Onemocnění srdce a cév

Metabolická onemocnění

Ateroskleróza (kornatění tepen)

Obezita

Ischemická choroba srdeční

Cukrovka

Onkologické onemocnění Nádory

Onemocnění ledvin

Onemocnění nervová, neuropsychická Neuritidy

Neuralgie

Vysoký krevní tlak

Stavy po mozkových příhodách

Funkční poruchy oběhového systému

Psychické choroby

Onemocnění smyslů

Poruchy hybného systému

Duševní choroby

Zhoršení vidění

Svalová nerovnováha s tendencí ke zkrácení a ochabování svalstva

Nedoslýchavost Neurózy Zhoršení orientace v prostoru a špatná koordinace

Kloubní blokády, blokády hrudní a krční páteře, ţeber Artróza Artritida Řídnutí kostí

Zdroj: (Miloš Matouš, 2002)

Onemocnění uvedené v tabulce jsou nejčastějšími zdravotními problémy lidí, kteří překročili pomyslnou hranici 55 let. Tyto nemoci mohou člověka potkat samozřejmě dříve, nicméně výskyt vzrůstá spolu s rostoucím věkem člověka. Výskyt těchto nemocí lze ovšem snadno mírnit, mnohdy jim předcházet. Ptáte se jak? Lékaři a terapeuti se shodují, ţe nejdůleţitější prevencí a součástí léčby je přiměřená fyzická aktivita a pozitivní ţivotní filosofie.

12

2.1 Léky a jejich užívání ve starším věku Důleţitá je také zdravotní výchova seniorů. Starý člověk musí být dobře informovaný o svém zdravotním stavu a také o lécích, které uţívá. Zdravotníci – lékaři, sestry, lékárníci by měli při předepisování a vydávání léků věnovat velkou pozornost starým lidem, důkladně je poučit o předepsaném léku, způsobu uţívání, moţných vedlejších účincích a chybách, kterých by se mohli dopustit při jejich uţívání. Je třeba seniory upozornit a varovat před svévolným uţíváním léků. Zlozvykem bývá, kdyţ si lidé sami „ordinují“ léky, nebo kdyţ soused radí sousedovi jaký lék si má uţít. Starší lidé mají tendenci jiţ při prvních známkách úlevy lék přestat uţívat. Lék se musí uţívat i po zmizení příznaku choroby, tak jak ho předepsal lékař. Starší lidé nevěnují vţdy pozornost správnému odkládání léků. Vzniká nebezpečí, ţe děti lék najdou a sní ho, čímţ si mohou velmi ublíţit.

2.2 Členění věku 

55 – 64 let – vyšší věk;



65 – 74 let – vysoký věk;



75 a dále – velmi vysoký věk

Proces stárnutí je kromě věku charakteristický především morfologickými změnami a nemocemi s kterými se musí starý člověk naučit ţít. Pro představu zde uvedu tabulku nejčastějších onemocnění, které se ve stáří vyskytují.

2.3 Delirium u seniorů 2.3.1 Akutně vzniklý stav zmatenosti Jedná se o akutní a poměrně častý syndrom, který je charakterizovaný akutním poklesem pozornosti a poznávání okolí, dezorganizací myšlení, nebo změnou úrovně vědomí. Výskyt je častější u osob starších 65 let a v mnoha případech mu lze předejít.

13

2.3.2 Klinická symptomatologie 

Akutní začátek, proměnlivost intenzity během 24 hodin.



Ztráta pozornosti a soustředěnosti, nejasné a nelogické myšlení.



Desorientace, výpadky paměti, zhoršené vyjadřování.



Poruchy vnímání – iluze, nebo halucinace.



Psychomotorické poruchy – hyperaktivní neklid, sníţení pohybu.



Poruchy spánku, denní ospalost, noční insomnie (jedinec nemůţe usnout).



Emoční poruchy – strach, paranoia, úzkost, deprese, apatie, hněv, euforie.

2.3.3 Výskyt Velmi často se tento stav objevuje u hospitalizovaných pacientů a často se tento výskyt povaţuje za jedno z kritérií kvality poskytované péče ve zdravotnickém zařízení. Celková prevalence v populaci je 1 aţ 2% a stoupá věkem u 85 letých zdravých seniorů stoupá výskyt na 14%.

2.3.4 Vyvolávající faktory 

Léky – sedativa, narkotika.



Primární neurologické choroby (encefalitida, meningitida, nitrolební krvácení).



Infekce, horečka, šok, dehydratace, anemie.



Chirurgické výkony.



Dlouhodobá spánková deprivace.



Dlouhodobá hospitalizace v nemocnici. (MUDr. Drábková, Sociální péče)

2.4 Syndrom demence u seniorů O syndromu demence je nutné uvaţovat při kombinaci poruchy paměti, poznávání, řeči a jazyka, emotivity a sociální adaptace. Demence je nemoc, především vyššího věku, kdy dochází k výraznému poklesu paměti, intelektu a jiných poznávacích funkcí. Podezření na syndrom demence budí jakákoliv porucha časoprostorové orientace, neschopnost vybavit si po 5 minutách alespoň dva ze tří jmenovaných předmětů a neschopnost určit správný výsledek alespoň dvou odečítání. Bývá postiţená emotivita – afekty a nálady, mohou se vyskytnout depresivní stavy a agresivita. Mohou 14

se také objevit závaţné poruchy myšlení – bludy. Vţdy se objevují poruchy osobnosti. S tím souvisí i postupný zánik péči o sebe sama, neschopnost provádět úkony denní potřeby. Senior trpící demencí je odkázán na postupnou péči pod dohledem.

2.4.1 Podoby demence 2.4.1.1 Demenci rozlišujeme, dle výskytu prvních příznaků: 

Stařecká, senilní (např. demence u Parkinsonovy nemoci).



Alzheimerova choroba.



Hutingtonova choroba.



Ischemmicko- vaskulární demence. (Mühlpachr, 2009)

2.5 Pohlavní život starších lidí Pohlavní

ţivot

má

v ţivotě

člověka důleţitou

úlohu.

Sexuální

činnost

je jedna z nejdůleţitějších biologických potřeb člověka. Odborníci uvádějí, ţe u starších muţů je výskyt sexuálních projevů sníţený stejně jako u ţen. Nicméně pohlavní ţivot a vzrušní přetrvávají do vysokého věku. Sexuologové tvrdí, ţe sexuální aktivitu ovlivňují choroby, opotřebování organismu i sociosexuální prostředí. K zachování účinné sexuální aktivity přispívá pravidelnost aktivního sexuálního projevu. Ke ztrátě sexuální reaktivity přispívá jednotvárnost sexuálního styku, přepracovanost, únava, návyk, přejídání se, pití alkoholu, tělesné a duševní poruchy. Vyhasínání rozmnoţovací schopnosti stárnutím není důvodem, aby se nemohlo pokračovat v předcházejícím způsobu ţivota. Milostný ţivot závisí nejen na činnosti pohlavních ţláz, ale také na činnosti nervů. Ani po úplném zastavení produkce pohlavních orgánů neztrácí manţelství na ceně. Manţelské souţití je zdrojem dalších hodnot a tvořivosti. Nemá cenu zbytečně přepínat organismus ani se zříkat pohlavního ţivota. Je třeba nechat pohlavnímu ţivotu ve stáří volný průběh. (Krásnik, 1990)

15

3

Jak ve stáří předcházet a mírnit nemoci

3.1 Je skutečně pohyb šancí? Je a to v kaţdém věku. Pohyb má pozitivní vliv proti všem negativním vlivům působící na člověka. Ovlivňuje fyzickou stránku zdraví a reguluje psychickou zátěţ. Pohyb je nejpřirozenější prostředek k sebevýchově a ke zlepšení zdraví a kvality ţivota. Pozitivní působení pohybu na organismus závisí na vhodném výběru pohybových činností. Tento výběr musí být podřízen zdravotnímu stavu, věku, pohlaví a výkonností organismu. Pro seniory jsou nejvhodnějšími tyto aktivity: 

turistika, chůze na lyţích,



jízda na kole, plavání,



golf,



domácí cvičení, skupinová cvičení,



rekondiční pobyty.

3.2 Výživa Člověk po celý svůj ţivot potřebuje výţivné látky, mění se však jejich mnoţství a vzájemný poměr v závislosti na věku, pohlaví, tělesné činnosti a zdravotního stavu. Energetická potřeba se ve stáří postupně sniţuje coţ by se u seniora mělo projevit poklesem látkové přeměny a ekonomičtějším pohybu při práci a sportu. Pokud se senior nepřizpůsobí sníţené energetické potřebě, nedojde k pozitivní energetické bilanci a dojde k ukládání nadměrného tuku v těle. Toto ukládání tuku má vliv na zvýšení výskytu civilizačních chorob ve stáří. Pod zdravou životosprávou rozumíme také uspořádání životních činností, které zabezpečují harmonický rozvoj organismu. Je důleţitě, aby senior jedl denně menší porce jídla, zato zvýšil frekvenci stravování. Denní režim stravování by měl být rozdělen do šesti částí: 

Snídaně v 7:00 hod,



svačina v 10:00 hod,



oběd v 12:30 hod,



svačina v 15:00 hod,



večeře v 18:00 hod. 16

V hlavním jídle je třeba upřednostňovat kvalitní masa – kuřecí, rybí, hovězí, telecí. Brambory a rýţi, dostatek zeleniny a ovoce a samozřejmě vařenou polévku. Pro seniora je také velmi důleţité přijímat dostatečné mnoţství vápníku, kvůli poklesu tohoto prvku v kostech. Vápník by měl být tělu dodáván v mléčných výrobcích a také v doplňcích stravy. Ve stáří se velmi projevuje nedostatek těchto důležitých vitamínů: 

vitamín A, který je důleţitý pro zrak člověka a nachází se v rybím tuku, mrkvi a špenátu,



vitamín C, jako důleţitý antioxidant a prevence srdečních chorob, nachází se v ovoci a zelenině,



vitamín B, k posílení nervové soustavy a činnosti mozku,



vitamín D, na kvalitní kosti, pomáhá při vylučování inzulinu. Nachází se v rybím tuku, játrech a vejcích. Vitamín D získáváme také ze slunečního záření,



z minerálních látek je důleţité konzumovat dostatečné mnoţství ţeleza a magnézia. (Krásnik, 1990)

V moderních výzkumech bylo zjištěno, ţe zvláště staří lidé by měli preventivně uţívat Koenzym Q10, který hraje klíčovou úlohu při produkci energie a v ochraně buněk před poškozením toxickými volnými radikály. Ochraňuje tak buňky před poškozením, a před předčasným stárnutím. Koenzym Q10 je přirozeně přítomný v potravě například v hovězím mase, v srdci, játrech, ledvinách, sojovém oleji, sardinkách, makrele, burských oříšcích.

17

4

Vhodná komunikace se seniorem

Starý člověk reaguje pomaleji, v komunikaci to znamená například komunikační problémy s příslušníky mladší generace, kteří bývají netrpěliví a nedočkaví. Senioři v důsledku problémů se sluchem, vkládají do komunikace velké úsilí, přes všechnu jejich snahu se však můţe stát, ţe zprávě neporozumí a reagují nepřiměřeně dané situaci. Velmi častá je tendence seniorů komunikovat s ostatními pomocí tělesných potíţí, snaţí se tímto způsobem upoutat pozornost. Mluví často o svých nemocech a potíţích. Velkým problémem je pro seniory komunikace ve větší skupině lidí, senior musí vynakládat velké úsilí, případný hluk a šum komplikuje slyšení starého člověka, který nemusí být schopen vnímat vše řečené, ale obává se opakovaně dotázat a proto se raději stáhne do pasivity. Poruchy paměti ovlivňují komunikaci seniorů v tom, ţe si člověk nemůţe rychle nebo vůbec vybavit některé situace, čísla, jména atd. opakování jiţ sděleného je dalším typickým znakem komunikace seniorů, jakoby se senior ubezpečoval, zda naslouchající pochopil, co mu chtěl sdělit, můţe se také jednat o pocity nejistoty, sníţené koncentrace.

4.1 Doporučení pro komunikaci 

„Pozorně naslouchejte, co senior říká.



Soustavně dávejte najevo svůj zájem o to, co říká a také o klienta jako takového.



Pomáhejte seniorovi formulovat, co by mohl chtít, ale do ničeho ho netlačte.



Přání klienta berte s plnou váţností a respektem, nedevalvujte je.



Vyjasněte si své pozice, role, moţnosti.



Nabízejte pomoc v tom, čeho chce klient dosáhnout.



Oceňujte změny a pozitiva.



Nelitujte času, který věnujete na komunikaci se seniorem, je to obohacující čas – pro vás i pro něho“.2

2

(ŠPATENKOVÁ, PH.D., PhDr. Naděţda. Univerzita třetího věku [online]. 2010 [cit. 2010-10-05].

Komunikace se seniory. Dostupné z WWW: ).

18

5

Demografie stárnutí

Je proces, při němţ se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, ţe se zvyšuje podíl osob starších 60 let a sniţuje se podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji neţ populace jako celek. Žijeme v době, kdy obyvatelé Evropy prožívají zvláštní paradox. Ţijeme déle a máme málo dětí. Dynamika obyvatelstva se uţ nebude vyznačovat rozením, ale bude převládat ukazatel naděje doţití a umírání. Populační růst bude zároveň znamenat i obrovský půst, protoţe nás bude hodně a bez reforem sociálního a penzijního systému se současně nastavená kritéria zhroutí jako domeček z karet. Demografičtí statistici uţ nezaznamenávají rekordní porodnost, ale jen rekordy v dlouhověkosti a případy úmrtí. Naděje dožití se stala klíčovým pojmem naší epochy. Nevyjadřuje pouze, kolika let bychom se mohli doţít, ale také fakt, ţe většina dnes existujících dospělých i dětí bude ţít mnohem déle neţ předchozí generace. Zcela reálně se kaţdá druhá dívka doţije věku více neţ sta let a kaţdý druhý chlapec má vyhlídku doţití 95 let. Naděje doţití u Evropanů a Američanů roste o 3 měsíce ročně. Nic nenaznačuje, ţe vůbec existuje nějaká hranice délky ţivota. Reakce na tyto věkové změny se projevují uţ nyní. Prodluţuje se délka pracovní doby a věk odchodu do penze, omezují se důchody a klade se důraz na vlastní zodpovědnost lidí vůči svému stáří, vylidňují se vesnice. (Schirrmacher, 2005)

5.1 Demografie stárnutí v České Republice Podle projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem bude počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, počet dětí naopak ubývat. Podle střední varianty projekce dojde do roku 2050 k více než zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemţ u nejstarších osob, tj. nad 85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu. U počtu dětí ve věku 0-14 let dojde k poklesu o více neţ jednu čtvrtinu. Do roku 2050 začne počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, neboť se tohoto věku začnou doţívat početně silnější generace narozených po roce 1940. Na intenzitě nabere tento proces, který bude charakteristickým rysem populačního vývoje České republiky v celé první polovině 21. století, v období 2011-2017, a to v důsledku přechodu silných poválečných ročníků přes tuto věkovou hranici. Relativní zastoupení osob nad 65 let v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených. (www.demografie.info, Stárnutí populace) 19

5.2 Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-2045 Tab. 2 vývoj sloţení obyvatel

Roky

0-14

15-64

65+

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

1 400 028 1 426 352 1 408 644 1 346 384 1 274 155 1 219 739 1 197 000 1 190 477 1 173 004

7 286 202 7 011 496 6 786 952 6 669 506 6 520 205 6 337 422 5 964 564 5 569 751 5 309 251

1 596 812 1 864 146 2 088 333 2 201 310 2 308 073 2 399 918 2 633 554 2 862 020 2 956 079

Zdroj: http://www.demografie.inf Budoucí vývoj složení obyvatel podle hlavních věkových skupin, ČR, 2010-2045

Počet obyvatel v mil

8000000 6000000 4000000

0-14

2000000

15-64 65+

0 2010 2015 2020 2025 2030 2035

2040

2045

2050

Obr. 1 Budoucí vývoj obyvatel

Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku 0-14 let plynule klesat mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015 se však opět počet těchto osob začne snižovat. Z 1 589 766 osob ve věku 0-14 let v roce 2002 dojde do roku 2050 k poklesu na 1 173 004, tj. o 416 762. K opačnému trendu bude docházet ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let, jeţ bude mezi lety 2010 a 2050 plynule narůstat, přičemţ dojde k více neţ zdvojnásobení tohoto počtu. Z 1 596 812 osob v roce 2010 dojde k nárůstu na 2 956 079 osob v roce 2050, tj. o 1 359 267 osob.

20

5.3 Budoucí vývoj složení obyvatel nad 65 let, dle vybraných věkových skupin, ČR, 2010-2050 Tab. 3 vývoj sloţení obyvatel

Roky

0-14

15-64

65+

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

924 610 1 165 776 1 273 549 1 184 048 1 137 066 1 176 112 1 354 671 1 520 352 1 415 382

527 687 524 561 627 483 809 329 895 394 847 563 837 199 884 345 1 043 570

144 515 173 809 187 301 207 933 275 613 376 243 441 684 457 323 497 127

Zdroj: http://www.demografie.info

1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000

0-14

600 000

15-64

400 000

65+

200 000 0

65+ 2010

2015

2020

2025

2030

0-14 2035

2040

Obr. 2 Budoucí vývoj obyvatel

Z obyvatelstva staršího 65 let nejvýrazněji poroste počet nejstarších osob, tj. osob ve věku nad 85 let. Zatímco počet osob ve věku 0-14 let se podle výsledků projekce zvýší mezi lety 2010 a 2050 zhruba (z 924 610 na 1 415 382 osob), počet osob ve věku 15-64 let se však zvýší uţ více neţ 2krát (z 527 687 na 1 043 570 osob) a počet osob nad 65 let dokonce více neţ 4 krát (z 144 515 na 497 127 osob).

21

5.4 Populační pyramidy Věková

pyramida představuje

grafické

znázornění

věkové

struktury

obyvatelstva daného regionu. Název je odvozen od trojúhelníkové podoby grafu, ze kterého lze věkovou strukturu obyvatelstva vyčíst. Znázorňuje počet muţů a ţen v daném věku, v daném okamţiku a na vymezeném území.

5.4.1 Typy věkových struktur

Obr. 3 Typy věkových struktur

5.4.1.1 Regresivní typ Dětská sloţka nedosahuje hodnot postreprodukční sloţky. v současnosti mají tuto strukturu ve všech vyspělých zemích 5.4.1.2 Stacionární typ Dětská i reprodukční sloţka je v rovnováze. Tento typ je ideální a je charakteristický pro ČR v letech 1970 – 1980. 5.4.1.3 Progresivní typ Státy s vysokou plodností, ale značnou úmrtností. Tento typ je charakteristický pro rozvojové země.

22

5.4.2 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2009

Obr. 4 věková pyramida

5.4.3 Věkové složení obyvatelstva v ČR, rok 2050

Obr. 5 věková pyramida

(www.wikipedia.org, www.census.gov)

5.5 Fakta v číslech 

Roku 1850 nás byla miliarda.



V současnosti se odhaduje, ţe na světě ţije 6,5 miliard lidí.



Podle odhadů OSN jen v Německu do roku 2050 zestárne dvanáct milionů lidí. Pro představu to je více, neţ padlých v 1. světové válce, nebo také je to počet obyvatel ţijících v ČR.



V USA překročí kaţdých 7,5 vteřin jeden člověk z generace babyboomu hranici 50 let.

23



Podle očekávaného vývoje naděje doţití bude do roku 2050 v ČR růst věk potencionálního doţití u muţů ze součastných 73,1 let na 78,9 let a u ţen ze 79,4 na 84,5 let. Znamená to, ţe dojde k nárůstu věku skoro o 7, resp. 6 let.



Osoby starší 65 let tvoří v současnosti v ČR přibliţně jednu sedminu všech obyvatel, do roku 2050 by se podle střední varianty jejich podíl přiblíţil aţ k jedné třetině, která by znamenala jejich absolutní počet skoro 3 mil., oproti dnešním 1,5 mil.

5.6 Průměrná délka života ve světě Na obrázku můţeme vidět současnou průměrnou délku ţivota lidí. Ve vyspělých průmyslových zemích jako severní Amerika, západní Evropa se průměrně lidé doţívají 80 let a i tento věk pomalu stoupá. Naopak v méně rozvinutých státech světa jako je Afrika, střední Amerika se lidé doţívají v průměru 50 a méně let. Z obrázku vyplývá, ţe pro vysoký průměrný věk lidí je důleţitá celková vyspělost státu, tedy vysoká úroveň zdravotní péče a ekonomická vyspělost.

Obr. 6 Průměrná délka ţivota ve světě

24

6

Volnočasové aktivity

Ukazatelem vyspělosti společnosti je také to, jak se dokáţe o starší lidi postarat. Důleţité je zajištění smysluplného trávení volného času, které významně zlepšuje kvalitu ţivota. Skupinové hry by měly být zaměřeny na trénink paměti a myšlení, na zlepšení nálady, komunikace a orientace. Kaţdý nápad jak vytvořit volný čas se cení. Jednoduché arteterapeutické náměty po cvičení a metody relaxace. Důleţité je, aby se volnočasovým aktivitám věnovali vyškolení pracovníci a lidé se srdcem na dlani.

6.1 Duchovní aktivity Spirituální ţivot můţe být během ţivota člověka neustále rozvíjen a můţe se měnit. Víra můţe být pro starého člověka oporou a návodem jak zvládat různé těţkosti, které stáří přináší. I kdyţ člověk během svého ţivota v boha nevěřil, ve stáří se lidé často k víře obrací a spirituální význam narůstá. Senioři rádi navštěvují bohosluţby a jiné aktivity v rámci církve. Tyto aktivity nabízí starému člověku smysluplnou náplň jeho ţivota. Církevní sdruţování plní také velmi důleţitou roli sociální identity a sociální role. Účast na bohosluţbě, nebo soukromá motlitba poskytuje člověku uvolnění, nalezení vnitřního klidu a odpoutání se z nadměrné závislosti na rodině a osamělosti. Věřící starý člověk přijímá svou smrt jako projev boţí vůle. Má naději, ţe smrtí ztratí pouze jednu formu své existence, ale jeho duše bude existovat dál. (Vágnerová, 2007)

6.2 Zooterapie v sociálních službách Zooterapie se prolíná do mnoha dalších vědních oborů, hlavně do pedagogiky, psychologie, sociologie, gerontologie, psychiatrie, veterinární i humánní medicíny. Je to alternativní forma terapie. K léčebným účelům se vyuţívá různých druhů zvířat od psů, koček aţ po hospodářská či terarijní zvířata. Podle toho rozlišujeme tuto terapii do několika podskupin, které nesou jméno podle zvířete, kterého se k terapii vyuţívá: 

Canisterapie (terapii prostřednictvím psa),



delfinoterapie (terapii prostřednictvím delfína),



lamaterapie (terapii prostřednictvím lamy),



ornitoterapie (terapii prostřednictvím ptáků),



terapie malých hospodářských zvířat (akvarijní rybky, drobni savci, plazi, obojţivelníci), 25



hiporehabilitace (terapii prostřednictvím koně),



terapie pomoci exotických zvířat,



felinoterapie (terapii prostřednictvím kočky),



terapie hospodářských zvířat (kozy, ovce, prasata),



farmingterapie (terapii na farmách).

Zooterapie propojuje fyzickou, psychickou, rekonvalescenci klienta. (Galajdová, 1999)

6.2.1 Canisterapie Canisterapie je velmi prospěšnou metodou terapie, kdy se klientům dopřeje kontakt se psem a tímto pomoc klientovi navodit psychickou, fyzickou a sociální pohodu. Samotná realizace canisterapie, klade nároky na člověka i psa. Pes musí splňovat povahové rysy, a veterinární kontrolu. Při canisterapii dochází k rozvoji a udrţení samoobsluhy, procvičování paměti a mentální čilosti, rozvoj a udrţení pohybové koordinace a rozvoj sociální oblasti, tedy emocionálnímu vyladění a odreagování. (Sociální péče, 3/2009)

6.2.2 Caviaterapie Terapie pomocí morčete. Terapeut chodí do pokoje imobilních klientů a povídá jim o těchto zvířatech. Samozřejmou součástí této terapie je, aby se klient dostal do kontaktu s morčátkem a mohl se jim potěšit.

6.3 Soutěže Soutěţe jsou pro seniory velmi oblíbenou činností. U soutěţí se dokáţou senioři pobavit, uvolnit se a vytvořit přátelskou soutěţivou atmosféru. Tato činnost je v domovech pro seniory velmi důleţitá a náročná na přípravu ze strany personálu. Zaměstnanec, který má na starosti volnočasové aktivity musí mít jasnou představu o programu a musí vytvořit patřičný obsah. Je velmi vhodné, aby senioři věděli, ţe soutěţí o nějakou cenu. Senior se proto musí snaţit, aby byl lepší, neţ ostatní a jeho snaha byla patřičně oceněna. V domově pro seniory kde jsem na praxi se tvoří během roku velmi mnoho zajímavých her. Například soutěţ o nejkrásnějšího pejska, kdy pejsci jsou prezentování na fotografiích zaměstnanců, nebo příbuzných klientů. Tato prezentace můţe být doplněna také četbou ţivotopisu pejsků a následně senioři o kaţdém pejskovi hlasují. Fotografie pejsků se mohou zarámovat a vystavit na zdi 26

domova pro seniory a tímto zpříjemnit prostředí, ve kterém senioři ţijí. Dalšími hrami, se kterými jsem se na praxi setkal byly šachové turnaje, hraní kuţelek, člověče nezlob se, zpívání, hrátky s pamětí, atd.

6.4 Oslavy významných dnů a jiné činnosti Senioři milují všechny druhy oslav i prostých sezení ve skupině. Během své praxe jsem se několikrát zúčastnil různých oslav a sám jsem se podílel na jejich přípravě. V mém domově pro seniory se udrţuje tradice stavění májky. Vţdy na konci dubna postaví zaměstnanci v zahradě domova májku a senioři ji patřičně ozdobili. Tato akce pro seniory pokračuje na konci května. Na konci května se totiţ májka kácí a to je záminka, aby se pro klienty uspořádal další zajímavý program. O kvalitní program se dále mohou postarat dobrovolníci hudebníci, kteří prezentují hru na harmoniku a další hudební nástroje. v domově pro seniory se také slaví svátek matek a otců, radost seniorům mohou udělat i děti ze školek, které s paní učitelkou připraví hudební program. V domovech se také mohu realizovat různé besedy s odborníky. Například beseda o Africe, kdy mohou být prezentovány fotografie, videa a ţivot v afrických vesnicích. Beseda s policií ČR, kdy policie představuje nebezpečné situace, které v ţivotě seniorů mohou nastat například moţnosti různých forem násilí a týrání vůči seniorovi, nebo nebezpečí, které na seniora číhá v dopravním provozu. Senioři jsou vděční za kaţdou návštěvu, která se v domově ukáţe, návštěvy z řad odborného personálu, praktikantů, nebo významných osobností. Musím také napsat, ţe i mě se podařilo pro seniory zrealizovat hudební program, kdy seniorům přišla zahrát a zazpívat studentka vysoké školy.

6.5 Podpora tvorby klientů Pokud je klient šikovný a vyniká něčím, s čím by se chtěl prezentovat na veřejnosti je důleţité dát seniorovi k tomuto prostor. Senioři se mohou v domovech podílet na tvorbě svých vlastních měsíčních zpravodajů, ve kterých mohou prezentovat své dovednosti. Například výroba různých výrobků, tvorba básní a kreseb, příprava kolektivních programů a pozvánek pro veřejnost. Je důleţité, aby zaměstnanci, kteří jsou určeni na volnočasové aktivity měli i dobré manaţerské schopnosti. Aby dovedli oslovit veřejnost a organizace při zajišťování peněz na tyto volnočasové aktivit. Bohuţel jen peníze jsou a budou překáţkou pro rozvoj kvality volného času v domovech pro seniory.

27

7

Péče o seniory a služby pro seniory

7.1 Domov pro seniory „Posláním domova pro seniory je zajistit klientům důstojný ţivot hlavní snahou je zachovat co nejvíce příjemný ţivot v bezpečném prostředí domova. Sluţba pomáhá uţivatelům zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc vychází z individuálně určených potřeb, působí aktivně, podporuje rozvoj samostatnosti. Sociální sluţby jsou poskytovány v náleţité kvalitě a takovými způsoby, aby bylo vţdy zajištěno dodrţování lidských práv a svobod uţivatelů a vedlo k jejich spokojenosti. Domovy pro seniory poskytují tyto služby: 

Poskytnutí ubytování,



poskytnutí stravy,



pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,



pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,



zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,



sociálně terapeutické činnosti,



aktivizační činnosti,



pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí“.3

7.2 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) „Na lůţko LDN je umístěn pacient, jehoţ péče vyţaduje více jak tři hodiny poskytované péče erudovanou zdravotní sestrou denně a lékařem. Lékař dochází za pacientem dle potřeby a v případě kdy pacienti mají zaţádáno o umístění do domova pro seniory a čekají na umístění v něm, nebo jejich rodinní příslušníci, kteří se běţně o pacienta starají, nejsou po dobu umístění pacienta schopni se nadále o něj starat, protoţe jsou sami hospitalizování z důvodů akutních či plánovaných operací, nebo absolvují lázeňskou léčbu“.4

3

Domov pro seniory Roţnov pod Radhoštěm [online]. 2010 [cit. 2010-10-11]. Sociální sluţby vsetín . Dostupné z WWW: . 4 PÁVKOVÁ, Mgr. Renata. oddělení LDN [online]. 2010, 8.10.2010 [cit. 2010-10-11]. Deník.cz. Dostupné z WWW: .

28

7.3 Hospice Hospic je specializované zařízení, poskytující tzv. paliativní péči, tedy péči zaměřenou na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc přináší. V principu to znamená, ţe před tím, neţ se těţce nemocný člověk dostane do hospiců, byly vyčerpány všechny ostatní moţnosti léčby. Hospic neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. V hospicích je zdůrazňován duchovní rozměr péče, který obyčejně v nemocnicích chybí. Proto jsou standardně jako součást profesionálních týmů v hospicích navíc přítomní sociální pracovník, psycholog, teolog.

7.4 Pečovatelská služba Umoţňuje seniorům ţít v soukromí ve svém vlastním bytu. Pečovatelé tvoří denní reţim pro

seniora

a poskytují

starým

lidem

psychickou

podporu.

Pečovatelská

sluţba je určena osobám nacházejícím se v nepříznivé ţivotní situaci, tedy oslabení či ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu atd.

7.5 Domácí péče Spočívá ve společném bydlení seniora v jeho biologické rodině. Starý člověk, by ovšem raději dával přednost bydlení samostatnému, nejraději blízko příbuzných. Oddělené bydlení však zhoršuje širší rodině péči o své staré členy rodiny. Ukazuje se, ţe rodiny dospělých dětí zajišťují péči o 82 % starých lidí. Bylo zjištěno, ţe intenzivní péče o starého člověka v rodině se nezvyšuje s počtem dětí. O rodiče pečuje obvykle nejblíţe bydlící dcera, ostatní děti se účastní péče spíše sporadicky. V dnešní době však není moţné, aby děti zajišťovaly svými silami péči rodičům 24 hodin denně. Děti mají mnohdy časově náročná povolání, nebo nebydlí spolu s rodiči. Právě proto je třeba, aby péči zajišťovala privátně výše uvedená pečovatelská sluţba, která k seniorovi dochází do jeho přirozeného prostředí. Domácí péče pomocí pečovatelské sluţby je formou sluţby, která má do budoucna velkou perspektivu a bude ji vyuţívat mnoho seniorů.

29

8

Penzijní reforma v ČR

Struktura mé práce mě nutí, abych se zaměřil v této poslední kapitole na nejdůleţitější část tedy na připravovanou reformu důchodového systému. Reforma reprezentuje změnu, přetvoření něčeho s cílem zlepšení podmínek, nebo situace. O reformu penzijního systému se pokusilo hned několik vlád. Reforma penzijního systému byla zahájena po roce 1989 vyznačující se např. zvyšováním důchodového věku, změny konstrukce výpočtu důchodů, zavedení důchodového připojištění. Vývoj ukázal, ţe reformní kroky nebyly dostačující. Nedostatečnost v těchto krocích se projevila zejména v politické neschopnosti prosadit nepopulární změny, nárůst věku pro odchod do důchodu, změna demografického vývoje a další zásadní změny.

8.1 Realizace důchodové reformy Od roku 2013 by lidé mohli část povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů na svůj vlastní důchodový účet. Podle současných představ politiků by tato moţnost nebyla povinnost si posílat peníze do soukromých fondů. Dosud jsou důchody financovány průběžným systémem – lidé odvádějí pojistné do státního systému, ale peníze nejdou na jejich účet (budoucí důchod), nýbrž rovnou současným důchodcům. Takzvaný státní pilíř sice i nadále zůstane dominantní, jeho role však má klesnout. V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále zhoršuje – v roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů systému. Změny penzijní reformy pocítí lidé, kterým bude méně neţ 35 let v době vstupu platnosti zákona.

8.1.1 Kolik se má do fondů spořit Reforma umoţní dobrovolné vyvedení peněz ze státního průběţného systému. Bude se jednat o 3% sociálního pojištění, které půjde na individuální účet u penzijních společností. Podmínkou však budou další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Kdo do systému dobrovolně vstoupí, uţ z něj nebude moci vystoupit.

30

8.1.2 Kolik bude reforma stát Hlavním ziskem peněz pro penzijní reformu bude zavedení 17,5 % DPH od roku 2013, díky němuţ má stát získat zhruba 30 nebo 31 miliard ročně, které se pouţijí na řešení deficitu důchodového účtu. Aby zdraţení nebylo tak markantní změní se sazba z přidané hodnoty od roku 2011 z 10 % na 14 % DPH, přičemţ druhá 20 % sazba zůstane nezměněna. Díky sjednocení na 17,5 % DPH dojde ke zdraţení většiny potravin, nealkoholické nápoje, hromadná doprava, léky, ubytovací sluţby, knihy, vstupné na kulturní akce, dětské pleny, dětské autosedačky. Mírně klesne cena za benzín, cigarety, oblečení, telefony, spotřební zboţí, elektřina, plyn, restaurace, internet. Celoplošné zdraţení nemusí být tak rozsáhlé, vše bude záleţet na ochotě obchodníků, zda si alespoň dočasně sníţí obchodní marţe. Vláda slibuje sociální kompenzace pro rodiny s dětmi a seniory. .

8.1.3 Kolik peněz dostaneme Bliţší výpočty zatím neexistují, předpokládá se, ţe plným minimem má být devět procent průměrné mzdy. Naspořené peníze začnou fondy vyplácet po dosaţení 65 let věku. Půjde o doţivotní rentu, jednorázová výplata nebude moţná. Tak jako v dosavadním státním systému tedy „prodělá“ člověk, který se doţije nízkého věku. Individuální úspory nicméně budou předmětem dědického řízení. Avšak zřejmě jen během spořicí fáze, tedy před dosaţením důchodového věku. Lidé si budou moci zvolit k doţivotní penzi výplatu penze pozůstalostní pro svého manţela či manţelku, maximálně však po dobu tří let, případně rentu na dobu určitou.

8.1.4 Důchodový věk Pravidla pro důchodový věk se zatím nijak zásadně nezmění. Důchodový věk je počet roků a měsíců, od kdy máme nárok na starobní důchod. Je to jeden ze dvou ukazatelů našeho nároku na důchod (druhý je doba pojištění). Jistotu, ţe mladí lidé půjdou do důchodu "uţ" v 65 letech, ale nedostanou. Kromě státního rozpočtu záleţí třeba také na vědeckém pokroku a zdravotnictví (zpomalení stárnutí).

31

8.1.5 Pojištění fondů Stát nebude garantovat úspory v soukromých penzijních fondech. Určitou výjimkou můţe být veřejnoprávní fond, který by investoval do českých státních dluhopisů. Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat stávající penzijní fondy, jeţ projdou transformací a dostanou novou licenci. Penzijní společnosti povinně nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do českých státních dluhopisů pro občany preferující jistotu státní garance.

8.1.6 Krácení předčasného důchodu Pravidlo, ţe předčasný odchod do důchodu znamená niţší penzi, samozřejmě zůstane. Nyní platí, ţe člověku, který odejde do důchodu o maximálně dva roky dříve, se penze sníţí o 0,9 % za kaţdé započaté tři měsíce, o které jde do důchodu dříve. Tomu, kdo odejde ještě dříve, klesne o 1,5 procenta za kaţdé započaté tři měsíce.

8.1.7 Doba pojištění Doba pojištění je celková doba naší zaměstnanosti, doba, po kterou jsme účastni v systému důchodového pojištění. Je to doba potřebná pro vznik nároku na starobní důchod (druhý ukazatel pro nárok na starobní důchod je důchodový věk). Abychom v roce 2011 měli nárok na starobní důchod, musíme mít dobu pojištění aspoň 27 let. Doba pojištění potřebná pro vznik nároku na důchod se během následujících let postupně prodlouţí aţ na 35 roků (počítáno včetně náhradních dob pojištění) nebo na 30 roků (počítáno bez náhradních dob pojištění). „Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod („důchodový věk“ před rokem 2010).

Doba pojištění 40 20 0

Doba pojištění Obr. 7 Doba pojištění

32

Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedl s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodluţování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (resp. z 15 roků na 20 roků v případě kratší doby pojištění); tempo prodluţování – jeden rok za kaţdý rok účinnosti zákona“.5 vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu

Vývoj počtu vyplácených důchodů 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1985

1991

1995

1996

2000

2001

Starobní důchod

Plný invalidní

Částečný invalidní

Vdovecký důchod

Sirotčí

Celkem

2005

2006

2009

Vdovský důchod

Obr. 8 vývoj počtu vyplácených důchodů podle druhu důchodu

Vývoj počtu všech vyplácených důchodů se od roku 1985 – 2009 dramaticky zvyšuje. Během 24 let se počet vyplácených starobních důchodů zvýšil z 1 646 000 na 2 147 000. Celkový objem všech vyplácených důchodů se zvýšil z 2 801 400 na 3 477 926 miliony. Vývojový trend jasně ukazuje rostoucí objem vyplacených důchodů, které dramaticky zatěţují státní rozpočet.

5

Ministerstvo práce sociálních věcí [online]. 7.1.2010. Praha : 2010 [cit. 2010-11-07]. Starobní důchody. Dostupné z WWW: <www.mpsv.cz>.

33

8.2 Výdaje na důchody podle druhu důchodu Důchod Rok

starobní

plný částečný vdovský invalidní invalidní

vdovecký

sirotčí

Celkem

1993

50 178,20

11 504,76

1 941,87

8 467,16

47,67

634,13

73 638

1996

83 794,58

19 887,05

3 967,05

11 681,36

329,67

1 431,86

122 365

2000

130 932,09

26 412,14

7 012,41

14 534,22

1 055,39

1 975,02

181 921

2001

140 656,51

27 970,17

7 677,02

15 937,62

1 199,82

2 372,57

195 814

2005

175 668,78

35 027,50

10 575,07

18 041,54

1 651,36

2 683,65

243 648

2006

188 948,64

37 239,16

11 801,83

18 923,88

1 809,96

2 740,41

261 464

2009

243 636,37

44 379,73

16 608,82

21 576,41

2 249,23

3 254,13

331 705

Výdaje na důchody podle druhu důchodů v mil. Kč 350 000,00 300 000,00 starobní

250 000,00

plný invalidní částečný invalidní

200 000,00

vdovský 150 000,00

vdovecký sirotčí

100 000,00

Celkem 50 000,00 0,00 1993

1996

2000

2001

2005

2006

2009

Obr. 9 Výdaje na důchody podle druhu důchodu (civilní sektor) v mil. Kč.

34

9

Závěr

Teoretická část absolventské práce je souhrn poznatků z odborných publikací a také mých myšlenek, které jsem převzal z knih a znalostí, které jsem získal během absolvování vzdělávacího programu Sociální práce. Celý dokument je napsaný tak, aby se čtenář mohl jednoduše orientovat v jednotlivých kapitolách, díky přehlednému obsahu. Troufám si tvrdit ţe, informace týkající se seniorské populace jsem písemně interpretoval tak, aby se v textu dobře orientoval laik i odborník z praxe. Tato absolventská práce obsahuje souhrnné informace o lidech, kteří překročili pomyslnou linii věku stáří. Do závěrečné práce jsem se snaţil zakomponovat mé osobní morální postoje k seniorům, které vychází z mé zásadovosti a velmi kladnému vztahu ke starým lidem. Jen lidé uvědomující si hodnotu lidského ţivota si dokáţou připustit nutnost zajímat se o seniory, kvalitu jejich ţivota doma a ústavní péči. Šťastného seniora můţeme udělat pouze my. Generace lidí, která se nebojí vlastního stáří a která mu jde hrdě vstříc. Generace lidí, která bojuje s ageismem, předsudky a stereotypy, které naši společnost ovládají. Uvědomění, ţe za pár desítek let budeme i my cítit fyzickou a mentální slabost nás posune k určité míře tolerance a zájmu o tuto cílovou skupinu. Mým názorem je, ţe jiţ mladá generace lidí by měla být vychovávána v kontaktu se seniory. Seniorům v ústavní péči by velmi prospělo větší zainteresovanost objektů sociální politiky a rozvoj dobrovolnických programů, které by podporovaly samy instituce sociálních sluţeb. Dovedu si představit, jakou radost by seniorům v ústavní péči udělal dobrovolník, který by seniora vzal na procházku do parku. K tomuto je třeba změnit celospolečenské klima a chování lidí.

35

Praktická část absolventské práce

36

Úvod praktická část Praktická část této absolventské práce se zaměřuje na popis instituce Domova pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm. Důleţitou oblastí bude popsání struktury a fungování Sociálních sluţeb města Vsetín pod, které domov pro seniory spadá a také popis role a náplň práce sociálního pracovníka v organizaci. Mým cílem dotazníkového výzkumu bude ověření, nebo vyvrácení stanovených hypotéz, které vymezím před provedením sběru dat. Ve svém sociologickém výzkumu se budu snaţit vysvětlit a popsat sociální ţivot jedinců v domově pro seniory a také se budu snaţit zjistit specifické názorové prvky a postoje seniorské populace. Tento výzkum je systematické, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných souvislostech. Pro zjištění dat jsem pouţil metodu kvantitativního výzkumu. Tuto metodu jsem pouţil proto, ţe se ve svém dotazníku zaměřuji na rozmanité otázky z různých oblastí, zkoumám

omezený

okruh

informací

od

velkého

mnoţství

respondentů.

Výsledky zpracovaných dat budou interpretovány pomocí vhodných statistických metod.

37

1

Domov pro seniory Rožnov pod Radhoštěm

Domov pro seniory ve městě Roţnov pod Radhoštěm je příspěvková organizace, která spadá pod jednotnou organizaci Sociálních sluţeb Vsetín. Zřizovatelem Sociálních sluţeb Vsetín je Zlínský kraj. V domově pro seniory se poskytují pobytové sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichţ situace vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domov pro seniory neposkytuje sluţby osobám, které jsou závislé na alkoholu nebo jiných toxických látkách, trpící poruchou osobnosti, která narušuje klidné souţití s ostatními klienty, trpící infekčním onemocněním.

Uţivatelé

jsou

ubytování

ve

186

jednolůţkových

pokojích

a 9 dvojlůţkových pokojích. Bytová buňka má společné sociální zařízení. v roce 2010 proběhla v domově pro seniory rozsáhlá rekonstrukce 45 bytových jader, díky které mohou klienti ţít v prostředí, které odpovídá evropskému standartu. Přestavba stála 17,5 milionu korun a patří k prioritám zlepšení bytových podmínek všech sociálních zařízení na území Zlínského kraje. Úhrady za služby od klientů jsou akceptovány v hotovostní formě, převodem z bankovního účtu, nebo nejvyužívanějšího převodu peněz je tzv. hromadný seznam klientů kdy se hromadně posílají peníze od klientů na účet instituce. Vedou se zde depozitní účty, které se nejvíce využívají k proplácení zdravotních poplatků.

1.1 Hlavním cílem domova pro seniory je: 

Pomáhat klientům zajistit lidskou důstojnost,



poskytnutí ubytování a stravy,



zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu,



pomoc při osobní hygieně,



zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,



sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti,



pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záleţitostí.

38

1.2 Úhrady za pobyt a služby Typ pokoje

Ubytování (Kč/den)

Strava (Kč/den)

Celkem (Kč/měsíc)

Jednolůžkový 176,A

130,-

9180,-

Jednolůžkový B

,-

130,-

9030,-

141,-

130,-

8130,-

Dvojlůžkový

1.3 Organizační struktura

1.4 Role sociálního pracovníka Sociální pracovník v Domově pro seniory pracuje s klienty, s jejich rodinami, snaţí se poskytnout odborné sociální poradenství a zprostředkovává a spravuje sociální agentu vyplývající z jeho povinností. Sociální pracovník plní funkci důvěrníka a řeší případné námitky a stíţnosti z řad klientů a jejich příbuzných. 39

1.4.1 Sociální agenda Důleţitým obsahem práce sociálního pracovníka je administrativní činnost a činnost terénní. Mezi pracovní náplň patří: 

Poskytnutí smluv, objasnění práv a povinností pramenící z vyuţívání sociálních sluţeb, dosaţení vzájemné písemné dohody,



vedení spisové dokumentace klienta jejíţ obsahem je smlouva o pobytu, osobní údaje, kopie občanského průkazu, potvrzení o výši přiznaného důchodu, zdravotní stav, atd.,



vedení pořadníků zájemců o umístění,



realizace dotazníkových šetření a její následná prezentace,



příjímání nového klienta a seznámení ho s domovem,



spolupráce na aktivizačních činnostech,



roznáška novin a časopisů,



sociální šetření v místě klientova bydliště.

2

Právní předpisy

Sociální pracovníci se ve výkonu svého povolání řídí zákonem č. 108/2006 sb. o sociálních sluţbách a vyhláškou č. 505/2006 sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách a občanským zákoníkem.

2.1 Zákon č. 108/2006 sb. o sociálních službách „Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních sluţeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních sluţeb, inspekci poskytování sociálních sluţeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách. Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních sluţbách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních“6.

6

Sagit [online]. 2006 : Sagit, 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW: .

40

2.2 Vyhláška č. 505/2006 sb. „Vyhláška podrobněji rozvádí ustanovení zákona o sociálních sluţbách v těchto oblastech: 

Způsob hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti,



rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních sluţeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních sluţeb (např. sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská sluţba, tísňová péče, stacionáře, domovy pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, domy na půl cesty),



zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních sluţeb,



kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách,



hodnocení plnění standardů kvality sociálních sluţeb,



zvláštní oprávnění zaměstnance obce“.7

7

Sagit [online]. 2006 [cit. 2011-02-18]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW: .

41

3

Kvantitativní výzkum

3.1 Terminologie Tento výzkum je plánovaná akce a postupuji podle tohoto základního schématu. a) přípravná fáze – tato fáze začala v době, kdy jsem začal psát teoretickou část absolventské práce, a vyvíjela se během psaní všech kapitol. Do přípravné fáze řadím i realizaci osnovy dotazníku, jehoţ otázky se dotýkají hlavních kapitol této práce. Osnova dotazníku byla součástí takzvaného průzkumu, ve kterém jsem se soustřeďoval na terénní sběr dat, jejich analýzu a konzultací s vedoucím praxe o vhodnosti pouţitých otázek v dotazníku. Na základě všech těchto technických procedur jsem mohl přistoupit ke stanovení hypotetických výroků, které budu ve fázi realizace a zpracování ověřovat. b) realizační fáze – v této fázi jsem získal potřebný empirický materiál. Tohoto jsem dosáhl rozdáním dotazníku, nebo osobního vyplnění dotazníku s klientem. c) vyhodnocovací fáze – v této fázi budu zpracovávat nashromáţděné data a jejich analýza pro potřebu ověření stanovených hypotéz. Předmětem tohoto výzkumu je výzkum veřejného mínění klientů Domova pro seniory ve městě Roţnov pod Radhoštěm.

3.2 Plán výzkumu Do tohoto plánu jsem zahrnul: 

Prameny základní literatury,



formulace hlavních cílů,



rozsah základního souboru,



způsob zpracování empirických dat (Exel),



finanční rozpočet výzkumu,



časový harmonogram.

3.3 Stanovení hypotetických výroků Hypotetické výroky existují proto, abych mohl ověřit, nebo vyvrátit teze, které předpokládám. Pro objektivitu a nezaujatost výzkumníka je nutné stanovit hypotetické výroky před provedením empirického výzkumu. Pokud by nebylo provedeno ověřování hypotéz pak z hlediska vědeckého zkoumání je empirické šetření bezcenné. Pro stanovení hypotéz je nutné mít vytvořen dotazník.

42

3.4 Hypotetické výroky Otázka č. 3 Předpokládám, ţe jsou klienti v domově pro seniory spokojeni. Otázka č. 4 Předpokládám, ţe se zaměstnanci chovají ke klientům s úctou a respektem. Otázka č. 5 Domnívám se, ţe většina klientů oznámkují ošetřovatelskou péči výborně, aktivizační činnosti velmi dobře, všeobecnou informovanost dobře, stravu výborně a ubytování výborně. Otázka č. 6 Mám za to, ţe klienti nejvíce v domově postrádají více rehabilitace a kultury. Otázka č. 9 Předpokládám, ţe výše úhrady za pobyt a sluţby se klientům bude zdát vysoká. Otázka č. 10 Domnívám se, ţe si senioři myslí, ţe je důleţité, aby si mladí lidé na stáří spořili.

43

3.5 Základní analýza výzkumu Výsledky jsou prezentovány v tabulkách, kde jsou uváděny jak absolutní mnoţství odpovědí, tak i jejich procentuální vyjádření. Z celkového počtu 204 klientů: Tab. 1 Základní analýza

Absolutní četnost Relativní četnost (X) (%) Vzorek výzkumu

80

Celkem odpovědělo

80

100 %

Z toho bylo

15 muţů

19 %

65 ţen

81 %

Respondenti dle pohlaví

19%

Muži Ženy

81%

Obr. 1 Respondenti dle pohlaví

3.6 Detailní analýza výzkumu V této části se budu věnovat vyhodnocení jednotlivých otázek, které jsem si stanovil v dotazníku a také vyhodnocení stanovených hypotetických výroků.

44

Otázka č. 2 Kolik let žijete v domově pro seniory? Tab. 2 Doba pobytu klientů v domově pro seniory

Doba

Absolutní četnost (X)

Relativní četnost (%)

1 – 4 let

32

40 %

4 – 8 let

20

25 %

Více než 8 let

28

35 %

Kolik let žijete v domově pro seniory? 40 30 20 10 0 1 - 4 let 4 - 8 let více než 8 let Kolik let žijete v domově pro seniory? Obr č. 2 Kolik let ţijete v domově pro seniory

Ze zkoumaného vzorku 80 klientů, ţije nejvíce seniorů v domově více neţ 8 let, jedná se o 40 % dotázaných klientů. Převáţná část klientů ţijících v domově více neţ 8 let se zde nastěhovala do bývalého penzionu. 40 % Klientů, zde ţije 1 – 4 roky a nejméně početnou skupinu tvoří klienti, kteří zde ţijí 4 – 8 let, tento vzorek představuje 25 % seniorů.

45

Otázka č. 3 Cítíte se v domově celkově spokojen (a)? Tab. 3 Spokojenost klientů

Absolutní četnost (X)

Relativní četnost (%)

Ano

68

85 %

Ne

12

15 %

Celková spokojenost Ano

Ne

85%

15%

Obr. 3 Celková spokojenost klientů

V této otázce si ověřuji stanovenou hypotetickou otázku, zda jsou klienti v domově spokojeni. 85 % klientů odpovědělo kladně a 15 % záporně. Správně jsem předpokládal, ţe spokojenost klientů převládá. Tato otázka měla moţnost, aby se klienti vyjádřili, s čím jsou konkrétně spokojeni a s čím nejsou. Většina klientů je nejvíce spokojena s nabídkou sluţeb - lékař, s hodnými sestřičkami a soukromím. Někteří klienti odpovídali, ţe si v domově pro seniory nemůţou zvyknout, postrádají soukromí, nebo naopak společnost, někomu chybí větší svoboda.

46

Otázka č. 4 Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem? Tab. 4 Chování zaměstnanců

Absolutní četnost (X)

Relativní četnost (%)

Ano

80

100 %

Ne

0

0%

Chovají se k Vám zaměstnanci s úctou a respektem? Ano

Ne

0%

100%

Obr. 4 Jak se ke klientům chovají zaměstnanci

Další hypotetická otázka mi potvrdila správnost mého úsudku, ţe se zaměstnanci chovají ke klientům s úctou a respektem. Všichni dotazovaní odpověděli ano, tedy relativní četnost představuje 100 %.

47

Otázka č. 5 Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro seniory od 1 – 4 přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 – nespokojen. Tab. 5 Známkování poskytovaných sluţeb

1

2

3

4

Ošetřovatelská péče

66 (83%)

7 (9%)

2 (3%)

Aktivizační činnosti

50 (63%)

1 (1%)

3 (4%)

Sociální poradenství a všeobecná informovanost

29 (36%)

8 (10%)

9 (11%)

8 (10%)

Strava

29 (36%)

12 (15%)

15 (19%)

11 (14%)

Ubytování

68 (85%)

4 (5%)

2 (3%)

70 60 50

1 2 3

40

1

30

2

20

3

10

4

0 4

Obr. 5 Grafické znázornění známkování poskytovaných sluţeb

48

Další hypotetická otázka měla ověřit můj názor, ţe ošetřovatelská péče je v domově pro seniory na vysoké úrovni. Senioři tuto péči označili nejvíce známkou 1 tedy 83 %, známku 2 přidělilo 9 % seniorů a známku 3 přidělilo 3 % klientů. Celková spokojenost s ošetřovatelskou péčí se potvrdila a moje hypotéza byla správná. Podobné výsledky jsou i u aktivizačních činností známku 1 přidělilo 63 % seniorů, známku 2 dalo dohromady 1 % a známka 3 představovala 4 % klientů. Moje domněnka ţe klienti nejvíce přidělí aktivizačním činnostem známku 2 se nepotvrdila. U otázky, kde jsem zjišťoval všeobecnou informovanost klientů se mi hypotéza také nepotvrdila. Domníval jsem se, ţe nejvíce klientů přidělí známku 3, která představovala 11%, podobný počet procent tedy 10 - 11 % představuje známka 2 a 4. 36 % seniorů oznámkovalo

všeobecnou

informovanost

a sociální

poradenství

známkou

1.

Další oblastí zkoumání bylo spokojenost seniorů se stravou v domově pro seniory. Známku 1 přidělilo 36 % dotazovaných seniorů, známku 2 přidělilo 15 % seniorů, známka 3 reprezentuje 19 % seniorů a známku 4 přidělilo 14 % seniorů. Hypotetický výrok, kterým jsem předpokládal, ţe stravě bude přiděleno nejvíce známek 1 se mi potvrdil. Nicméně se stravou je nespokojeno v domově mnoho uţivatelů, jak vyplývá z vyhodnoceného výzkumu. Senioři argumentují tím, ţe nejsou zvyklí na moderní kuchyň a nové recepty, které pro ně připravuje dietní sestra. Poslední oblastí této otázky bylo hodnocení ubytování. 85 % seniorů oznámkovalo ubytování známkou 1, 5 % klientů přidělilo známku 2 a 3 % známku 3. Mnou předpokládaná hypotéza, ţe nejvíce klientů oznámkuje ubytování známkou 1 se potvrdila. Ubytování je v domově pro seniory na vysoké úrovni. v současnosti proběhla a dále bude probíhat celková rekonstrukce bytových jader, technického a vizuálního prostředí v instituci. v rámci rekonstrukce jsou klientům opraveny pokoje, přidělen nový nábytek, postaveny nové bezbariérové koupelny. Revitalizace objektů poskytovatelů sociálních sluţeb patří k prioritám Zlínského kraje.

49

Otázka č. 6 Co dalšího v domově pro seniory postrádáte? Tab. 6 vyhodnocení otázky Absolutní četnost (X), Relativní četnost (%)

Více společenských akcí a kultury

Co dalšího v domově postrádáte?

Nic

10 (13%)

Více rehabilitace a cvičení

Větší prostor pro koníčky a zájmy

2 (3%) Klid a soukromí

Klid a soukromí

9 (11%)

Více rehabilitace a cvičení

20 (25%)

Nic

39 (49%)

Větší prostor pro koníčky a zájmy Více společenských akcí a kultury 0

10

20

30

40

Co dalšího v domově postrádáte?

obr 6. Grafické vyhodnocení otázky V této hypotetické otázce jsem předpokládal, ţe klienti v domově nejvíce postrádají více rehabilitace a více společenských akcí a kultury. 25 % seniorů postrádá více rehabilitace a cvičení a 13 % seniorům chybí více společenských akcí a kultury. Zdaleka jsem nepředpokládal, ţe 49 % seniorům nebude chybět nic. 9 % seniorům chybí více soukromí a 3 % seniorů by chtělo větší prostor pro koníčky a zájmy. Většině klientů, kterým nechybí nic je většina proto, ţe jim neumoţňuje jejich zdravotní stav, aby se mohli více angaţovat ve volnočasových aktivitách. Myslím si, ţe celkový zájem o kulturní akce a volnočasové aktivity by byla zvýšená větší rozmanitější nabídkou těchto činností a zvýšením počtu zaměstnanců, kteří by tyto činnosti organizovali.

Totéţ

platí

o deficitu

a potřebě

klientů

po

více

rehabilitaci.

Bylo by zapotřebí, aby v domově pracovalo více rehabilitačních pracovníků, kteří by se mohli věnovat i klientům upoutaných na lůţko. Stanovená hypotéza se neotvrdila.

50

Otázka č. 7 Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterým disponujete po zaplacení ubytování a stravy?

Je pro Vás zůstatek z důchodu dostačující? Ano

Ne

Nevím

0% 48%

52%

Obr 7. Je pro vás dostačující zůstatek z důchodu?

Otázka č. 8 S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)?

S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)? 60 Název osy

50 40 30 20 10 0 Výše důchodu

10 000 Kč 10 000 - 15 000 Kč nad 15 000 Kč Název osy

Obr 8. Grafické znázornění výše penze, s kterou by byli klienti spokojeni

51

Otázka č. 9 výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá? Tab. 7 vyhodnocení

Absolutní četnost (X)

Relativní četnost (%)

Přiměřená

46

57 %

Příliš vysoká, přivítal (a) bych sníţení, i kdyby to znamenalo omezení sluţeb

34

43 %

Příliš nízká, rád (a) si připlatím za rozsáhlejší sluţby

Výše úhrady za pobyt a služby se Vám zdá? 0% Příliš nízká, rád (a) si připlatím za rozsáhlejší služby

43% 57%

Přiměřená

Příliš vysoká, přivítal (a) bych snížení, i kdyby to znamenalo omezení služeb

Obr. 9 Grafické vyhodnocení výše úhrady za pobyt

V této hypotetické otázce jsem správně předpokládal, ţe výše úhrady za pobyt a služby se nejvíce klientům zdá vysoká, jednalo se o 57 % dotazovaných klientů. Druhá početná skupina 43 % seniorů se naopak domnívá, že hrazená výše je přiměřená. Názory klientů mohou být ovlivněny také výší důchodů, které senior měsíčně pobírá.

52

Otázka č. 10 Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili?

Je důležité, aby si mladí lidé na stáří spořili? Ano 4%

Ne

Nevím

4%

92%

Obr. 10 Grafické vyhodnocení

V této otázce jsem stanovil hypotetický předpoklad, ve kterém předpokládám, ţe jsou senioři přesvědčeni o tom, aby si mladí lidé na svou penzi z části naspořili. Hypotéza se zcela potvrdila. 92 % klientů odpovědělo, že je důležité si na stáří spořit a 4 % seniorů shodně odpovědělo buď, že to není důležité, nebo že neví. Senioři se k této otázce velmi aktivně vyjadřovali. Jejich názor zněl, ţe je otázka, zda budou mít mladí lidé na spoření dostatečně velké příjmy. Některá část seniorů se obává určitého rizika svěření peněţních prostředků do soukromých fondů a rizika ztráty peněz. Otázka č. 11 Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit?

Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit? 0%

Ano Ne

100%

Obr. 11 Grafické vyhodnocení se spokojeností volnočasových aktivit

S nabídkou volnočasových aktivit je spokojeno 100 % seniorů.

53

Otázka č. 12 v čem by rozsah volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí? Tab. 8 vyhodnocení

Absolutní četnost (X), Relativní četnost (%) Výlety

V čem by rozsah volnočasových aktivit mohl být lepší, co Vám chybí?

Nic

12 (15%)

Více ručních prací

Moţnost zapojit se do tvorby volnočasových aktivit

10 (13%)

Více kolektivních her

6 (8%)

Více ručních prací

2 (3%)

V čem by rozsah volnočasových aktivit mohl být lepší, co Vám chybí?

Více kolektivních her Možnost zapojit se do tvorby… Výlety 0

Nic

20

40

35 (44%) Obr. 12 Grafické vyhodnocení

Senioři v domově pro seniory jsou relativně spokojení. K této otázce se senioři mohli sami vyjádřit, co jim chybí. Seniorům nejvíce chybí větší společenský kontakt s lidmi, více komunikace a humoru. Otázka č. 13 Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy V této otázce jsem se snaţil udělat malý rozhovor s kaţdým klientem. Otázka slouţila k tomu, aby mi kaţdý klient mohl vyprávět svůj ţivotní příběh, a mohu říct, ţe téměř kaţdý senior o svém mládí rád vyprávěl. Při rozhovoru se nejvíce seniorů zaměřilo vyprávěním o své práci. Ţivot v minulém století musel být těţší, neţ je dnes. Mnoho seniorů začalo pracovat v době, kdy jejich věk měl příponu „náct“. Tehdejší hlavní profese byla převáţně dělnická, mnoho seniorů pracovalo v zemědělství a velká většina ţen hospodařila doma, protoţe měly velký statek. Bylo samozřejmostí, ţe sňatky se uzavíraly ve velmi mladých letech, po kterých brzo následovaly děti. S toho vyplývá, ţe kromě práce bylo další významnou funkcí péče o rodinu a výchova dětí. v minulém století se moc necestovalo. Lidé tehdy spíše cestovali po naší republice, nebo do zemí východního bloku. Co se týká koníčků nejvíce senioři vyprávěli, ţe se rádi starali 54

o zahrádku, rádi sportovali, chodili do lesa na borůvky a houby, v oblibě byly ruční práce (pletení, vyšívání), tanec, kultura. Nikdo mi neodpověděl, ţe se v mládí věnoval studiu, takţe předpokládám, ţe potřebu mít vysokoškolské vzdělání nebyla na tehdejší dobu tak markantní jako dnes. Zkrátka věřím a z vyprávění seniorů usuzuji, ţe senioři ve své době ţili pěkný a obyčejný ţivot, který ţijeme i my nyní.

55

4

Závěr praktické části

Smyslem tvorby praktické části absolventské práce bylo přesvědčit se o celkové kvalitě ţivota seniorů v institucionální péči. Před psaním této práce jsem přečetl několik knih, které se věnují jak seniorům, ale tak i jiným cílovým skupinám vyuţívající pobytové sluţby sociálních zařízení, např. (Matoušek, Sociální práce v praxi). Zcela otevřeně mohu říct, ţe tak jak píší autoři v knihách, jak by měly pobytové instituce vypadat, jaké sluţby by měly klientům poskytovat a jak by měli jednotliví odborníci s klientem komunikovat je teprve na bázi raného vývoje. Všechny sluţby poskytované v domově pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm jsou na velmi velké úrovni, podotýkám „poskytované“. V domově pro seniory chybí více metod a přístupů, které by seniorům zpříjemnily pobyt a vytvořily příjemné klima domova. Chybí zde pohled postrádající snahu najít pozitivní hodnoty stáří a smysluplného vytvoření programů a prací, které by vyplňovaly volný čas. Domov pro seniory v Roţnově pod Radhoštěm je zaměřen jako velká většina domovů pouze na institucionální stránku, tj. poskytnutí maximální úrovně zdravotní péče, zajistit čisté a moderní bytové prostředí, stravu, právní poradenství atd. Je zde nedostatečná profesionální tvorba volného času, která zahrnuje pouze programy typu manuálních činností a cvičení. Pod volným časem je třeba si představit vytvoření vztahu a důvěry s kaţdým klientem individuálně. Protoţe ne všichni senioři jsou ochotni se zúčastňovat hromadně společenských akcí je třeba, aby za nimi pravidelně sociální pracovník chodil a komunikoval. Pod vyplňováním volného času je třeba si představit

chuť

pracovníka

zajistit

a zkusit

nové

a

osvědčené

přístupy.

Např. (reminiscenční terapie, pravidelná zooterapie, logoterapie). Domnívám se, ţe by se v domovech pro seniory uplatnil i videotrénink interakcí, coţ je metoda dobře vyuţitelná při zlepšování péče a sociální práce se starými lidmi. K tomuto je ovšem třeba ochota a chuť lidí něco změnit, která mnohdy závisí na osobnostech lidí, kteří mají tu moţnost a pravomoc něco změnit. Z pozice studenta a nestranného pozorovatele se domnívám, ţe všechny činnosti, které by vedly ke zlepšení ţivota seniorů v institucionální péči jsou závislé na dostatečném přísunu finančních prostředků a skutečných osobnostech lidí ve vedoucích pozicích, kteří vystudovali humanitní obor se zaměřením na Sociální práci. Pouze lidé, kteří jsou odpovědní za chod zařízení mají pravomoc něco změnit – zde vidím skutečný potenciál, tedy v lidech.

56

5

Resümee

Meine Absolventenarbeit befasst sich mit den Senioren. Der theoretische Teil der Absolventenarbeit wird in acht Kapitel eingeteilt. Im ersten Kapitel wird das Alter allgemein sowie die Haltung der Gesellschaft gegenüber dem Altern beschrieben. Das zweite Kapitel wird auf die häufigsten Krankheiten im Alter abgezielt. Ein umfangreicher Teil dieses Kapitels befasst sich mit dem Demenzsyndrom und seinen Formen. Das anknüpfende Kapitel trägt den Titel ´Vorbeugung vor Krankheiten im Alter und ihre Verminderung. Hier orientiere ich mich auf die Prophylaxe. Das Kapitel Nummer vier befasst sich mit der geeigneten Kommunikation mit den Senioren und mit verschiedenen Empfehlungen, die man beachten sollte, um unnötige Missverständnisse zu verhindern. Ein weiteres großes Kapitel beschäftigt sich mit der Demographie des Alters, hier wird der Anstieg der Seniorenpopulation

in

der

Gesellschaft

detailliert

beschrieben.

Den Freizeitaktivitäten widme ich mich im nachfolgenden Kapitel. Es handelt sich um eine

Zusammenfassung

von

Aktivitäten,

mit

denen

sich

die

Senioren

in den Altersheimen beschäftigen, sowie um viele weitere Ideen. Im siebten Kapitel widme ich mich der Fürsorge für die Senioren und geeigneten Alternativen, die die Fürsorge zu Hause ersetzen. Das letzte und wichtigste Kapitel ist auf die vorbereitete Rentenreform orientiert. Ich schreibe hier über die möglichen Alternativen der Reform und es sind hier auch Diagramme zu finden, die die Rentenausgaben zeigen. Im praktischen Teil der Absolventenarbeit beschreibe ich das Altersheim in Roţnov pod Radhoštěm, die Rolle des Sozialhelfers in der Institution, die Struktur der Einrichtung. Einen wichtigen Teil bilden die Auswertung der Umfrage sowie die Zusammenfassung des gesamten praktischen Teils.

6

Bibliografické zdroje

RHEINWALDOVÁ , Eva . Novodobá péče o seniory . 1. Praha : Grada, 1999. 86 s. ISBN 80-7169-828-8. PIEHAND, Clément ; THAREAUOVÁ, Isabelle . Souţití se staršími lidmi. 1. Praha : Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3. MATOUŠ, Miloš; MATOUŠOVÁ, Miluše ; KALVACH, Zdeněk. Pohyb ve stáří je šancí. 1. Praha : Grada, 1998. 112 s. ISBN 80-247-0331-9. SCHIRRMACHER, Frank. Spiknutí metuzalémů - Stáří má zelenou. 1. Praha : Kniţní klub, 2005. 208 s. ISBN 80-242-1496-2. ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. Praha : Press, 2007. 208 s. ISBN 80-86754-19-7. MATOUŠEK, oldřich ; KOLÁČKOVÁ, Jana; KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce v praxi. 1. Praha : Portál, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7367-818-0. MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 203 s. ISBN 978-80-210-5029-7. Další použité zdroje: www.mpsv.cz www.sagit.cz Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách.

7

Přílohy

Madridský mezinárodní akční plán Stárnutí světové populace jako jednomu z určujících rysů 21. století je poslední dobou věnována pozornost nejen ze strany jednotlivých států, ale i z celosvětového pohledu. Touto problematikou se zabývalo i 2. světové shromáţdění o stárnutí, které se uskutečnilo ve dnech 8. -12. dubna 2002 v Madridu. Zúčastnilo se ho přibliţně 1500 delegátů z více neţ 160 zemí světa a dále na 600 zástupců národních i mezinárodních nevládních organizací a expertů na problematiku stárnutí. 2. světové shromáţdění o stárnutí mělo zhodnotit novou demografickou situaci ve světě, stanovit priority v oblasti globálního stárnutí populace a přijmout nový programový dokument, nový mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který by odráţel novou realitu i budoucí očekávané problémy, jimţ budou muset čelit vyspělé, rozvojové i transformující se ekonomiky. Z prognóz demografického vývoje vyplývá, ţe věková skladba populace v rozvojových zemích na tom bude v budoucnu hůře neţ v zemích rozvinutých. Zatímco v některých průmyslových zemích se starší populace zdvojnásobila v průběhu celého dvacátého století, v rozvojových zemích bude tento proces trvat pouze čtvrt století, snad i méně, a za padesát let by se v nich měla starší populace dokonce zečtyřnásobit. Takovéto prudké demografické změny spolu se znepokojivým růstem a rozsahem chudoby a tenčícími se finančními zdroji v rozvojových zemích vyţadují vypracování strategií zahrnujících přístupy zaměřené na větší aktivitu a zapojení starších lidí do společnosti i přehodnocení politických postojů k vyuţívání přínosu starších občanů pro společnost. Nový akční plán pro problematiku stárnutí musí odpovídat realitě 21. století. Cílem je vytvořit společnost pro všechny věkové kategorie. Na seniory nesmí být pohlíženo jako na zvláštní skupinu, protože stáří je nedílnou součástí lidského života. Starší lidé jsou a budou pro společnost potřební a užiteční, je však třeba změnit pohled společnosti na stáří, zejména ustálené, často až negativistické nahlížení na seniory, a podporovat aktivní stárnutí přijetím politik zahrnujících opatření v různých oblastech, např. V oblasti preventivní medicíny, celoživotního vzdělávání, flexibilních forem zaměstnávání. Hlavním úkolem 2. světového shromáţdění o stárnutí bylo přijmout nový dokument celosvětové platnosti, který by nejen reagoval na aktuální problémy spojené s globálním stárnutím, ale s ohledem na očekávaný demografický vývoj předjímal i úkoly, které bude nutno řešit v blízkém i časově vzdálenějším horizontu.

Obsahuje 117 konkrétních doporučení rozčleněných do tří prioritních směrů: senioři a rozvoj, uchování zdraví, tělesné a duševní pohody až do stáří, zajištění příznivého a podpůrného prostředí. Dokument se týká zejména těchto otázek: 

v oblasti aktivní účasti seniorů na ţivotě společnosti a na rozvoji: práce a stárnoucí pracovní síla, rozvoj v zemědělských oblastech, migrace a urbanizace, přístup ke znalostem, vzdělání a výcviku, mezigenerační solidarita, vymýcení chudoby, zajištění příjmu, sociální ochrana či sociální pojištění a předcházení chudobě, situace ohroţující seniory;



v oblasti uchování zdraví a tělesné a duševní pohody do stáří: podpora zdraví a tělesné a duševní pohody během ţivota, univerzální a rovný přístup ke zdravotním sluţbám, senioři a HIV/AIDS, výcvik poskytovatelů péče a zdravotnického personálu, potřeby seniorů v oblasti duševního zdraví, senioři a zdravotní postiţení;



v oblasti zajištění příznivého a podpůrného prostředí: bydlení a okolní prostředí, péče a podpora poskytovatelů péče, přehlíţení, zneuţívání a násilí, představy o stárnutí.

Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí včetně Politické deklarace byl přijat konsensem na závěrečném 10. plenárním zasedání dne 12.4 2002 a byl nazván "Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002. Principy obsaţené v tomto dokumentu byly uţ zapracovány do Národního programu přípravy na stárnutí populace, který přijala v květnu 2002 r. vláda ČR.

Vzor dotazníku Průvodní dopis

Vážení respondenti. Obracím se na vás s prosbou o spolupráci a o vyplnění níţe uvedeného dotazníku. Váţím si vašeho času a proto je dotazník formulovaný tak, aby jeho vyplnění netrvalo déle neţ 3 minuty. Organizátor dotazníku je student vyšší odborné školy Marek Mana. Tento dotazník je zaměřen na zjištění spokojenosti a potřeb vás klientů domova pro seniory v Rožnově pod Radhoštěm. Ujišťuji Vás, že dotazník je zcela anonymní. Dotazníkové šetření 1) Jste

Muţ □

Ţena □

2) Kolik let žijete v domově pro seniory? 1 – 4 let □

4 - 8 let □

více neţ 8 let □

3) Cítíte se v domově celkově spokojen (a)? Ano □

Ne □

Ano, co s čím jste nejvíce spokojen (a)? Ne, s čím nejste spokojen (a)? 4) Chovají se k vám zaměstnanci s úctou a respektem? Ano □

Ne □

Ne, z jakého důvodu? 5) Kdybyste měl (a) oznámkovat poskytované služby v domově pro seniory od 1 – 4 přidělil (a) byste jakou známku? 1 – maximálně spokojen, 4 – nespokojen □ ošetřovatelská péče □ aktivizační činnosti □ sociální poradenství a všeobecná informovanost □ strava □ ubytování 6) Co dalšího v domově pro seniory postrádáte? Více společenských akcí a kultury Větší prostor pro koníčky a zájmy

□ □

Klid, soukromí Více rehabilitace a cvičení

□ □

Nic □

7) Je pro vás dostačující zbylý zůstatek z důchodu, s kterou disponujete po zaplacení ubytování a stravy? Ano □ Ne □ Nevím □ 8) S jakou výší důchodu byste byl (a) spokojen (a)? 10 000 Kč □

10 000 – 15 000 Kč □

nad 15 000 Kč □

9) Výše úhrady za pobyt a služby se vám zdá? Příliš nízká, rád (a) si připlatím za rozsáhlejší sluţby □ Přiměřená □ Příliš vysoká, přivítal (a) bych sníţení, i kdyby to znamenalo omezení sluţeb □ 10) Myslíte si, že je důležité, aby si mladí lidé na své stáří spořili? Ano □

Ne □

Nevím □

11) Jste spokojen (a) s možnostmi a nabídkou volnočasových aktivit? Ano □

Ne □

12) V čem by rozsah nabídky volnočasových aktivit mohl být lepší, co vám chybí? Výlety Moţnost zapojit se do tvorby volnočasových aktivit Více kolektivních her Více druhů ručních prací

□ □ □ □

Jiné náměty? ………………………………................................................................... 13) Jak jste dříve trávil (a) svůj volný čas, jaké byly vaše zájmy? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. Děkuji vám za vyplnění dotazníku