Časopis 69. oddílu Modrý delfín
Listopad 2013
Č v a c h t a l
KALENDÁŘ AKCÍ 2013 Kdy 16. 11. 29. 11 - 1. 12. 14. - 15. 12. 18. 1. 2014
Co Výlet Rádcovský kurz Rozrazil - 1. víkend Vánoční výprava Uzlovací přebor
Mezidružinové bodování Pro koho Všichni Rádcové Všichni Všichni
Kalendář akcí na další pololetí zveřejníme během prosince. Avizujeme, že letní tábor bude v termínu prvních dvou/třech týdnů v červenci!
69. oddíl Modrý delfín společně s futuristickou cyklistickou asociací Až bude moje kolo jako traktor (FCA ABMKJT) vypisuje celoroční mezidružinovou soutěž! Soutěžící/Závodníci: družiny PYXIS, TAURUS, LUPUS Termín závodu: školní rok 2013/2014, hodnocení vždy 1x za měsíc Start závodu: 1. 10. 2013 Disciplíny/Etapy závodu:
Příspěvky 1. pololetí 2013 Vážení rodiče, chtěli bychom vám oznámit výši členských příspěvků prozatím na období září – prosinec 2013. Částka byla na základě rozpočtu oddílu stanovena na 950 Kč pro dítě a 900 Kč pro sourozence. Termín pro zaplacení je do 30. 11. 2013. Preferujeme úhradu na transparentní bankovní účet 2900041253/2010 (uveďte jméno dítěte a variabilní symbol, který jste obdrželi). Částku je také možné zaplatit hotově vedoucím na výpravách nebo schůzkách. V této částce jsou zahrnuty výdaje, které oddíl v průběhu tohoto období má. Jsou to zejména: - uhrazení nákladů za materiál na program - cestovné a náklady na výpravy (materiál, jídlo, pronájem) - pojištění dětí na akcích - nájem za klubovnu 2
- Bodování docházky - Měsíční úkol pro družinu - Delfínizace - Družinová nástěnka - Vzdělávání rádců a podrádců - Úspěchy a umístění družiny v soutěžích Pravidla: Jediným pravidlem je být prostě nejlepší, chodit na výpravy i schůzky, účastnit se programu, dělat třeba i něco navíc, fotit fotky s oddílovým tričkem, a tím svému týmu přinášet body – tedy naježděné kilometry v cyklistickém závodě. 3
Pyxis V naší družince nejmladších vlčat kromě Mikiho, Fidli a Krýpiho vítáme ještě další tři nové členy: Tubu, Filipa a Králíka. Hned na první schůzce se soutěžilo o barvu a název družinky, nakonec vyhrála modrá barva a jméno PYXIS, to je souhvězdí kompasu. Všichni jsme taky podepsali „velkou kompasovou dohodu“(to jsou naše pravidla). Dokonce jsme také mluvili s ufony, ti nám pověděli, že na jejich planetě vypukla válka a potřebují
Šéfkuchař někomu předat jejích vzácný poklad. Hned jsme se tedy rozhodli vydat se na cestu a ufonům pomoci! Jako všechny družinky i ta naše se účastnila Šéfkuchaře. Na trénink jsme s Malým rozdělávali oheň a na závěr schůzky opékali jablka. Nakonec na akci naši šikovní kluci vařili šulánky s mákem a ne jen porotu to oslnilo. Miki prý ještě nikdy nic lepšího nejedl (na nějaké akci tento rekord ještě zlomíme :D). Sara
Lupus Staří Lupusáci jako Sara, Kiwi, Panda a Houbař byli posíleni o novou mladou krev, a to konkrétně o Vojtíka, Radima a Ríšu. Rozjezdový test znalostí a dovedností jasně ukázal, že se drůbež musí ještě hodně snažit, aby to těm starochům (které mimo jiné pomáhá vést Vojta) nandali. Nebudeme zde vytahovat, že Ríša neuměl uvázat loďák a pojďme raději na další schůzky - proběhla intelektuální sudoková, pak krojová a symbolická (všichni tedy už víme, jak vypadá slibák a co znamenají zkratky WOSM a WAGGGS).
v podobě kukuřicové plechovky, řešili příběh pana Ornsteina a dokonce se dozvěděli, že mezi elitními odstřelovači byla v bitvě u Sokolova také žena (která přimrzla k řece Mža a přesto přežila). No a taky už víme, že v roce 1940 zakázali skaut. Teď nám naštěstí nikdo nic nezakazuje, Ku příležitosti výročí podepsání takže se na vypečené schůzky můžete Mnichovské dohody 30. 9. 1938 těšit i nadále. jsme mobilizovali, zakopávali poklad Vaše tvůrčí trojice VojUpKa 4
Neumřít hlady by zvládla i trojice Adam, Teo a Modrovous.
Vůně linoucí se z hrnců, kotlíků a pánviček na Kaprálově Mlýně nenechala nikoho na pochybách, že se právě tady 12. 10. udála středisková soutěž ve vaření - Šéfkuchař.
A konečně - kategorie, kde jsme měli 3 týmy z družiny Lupus. Nejlepší umístění získala dvojice Vojta + Modrý delfín reprezentovalo celkem Houbař (6. místo) se svým gyrosem 8 kuchařských týmů - od těch a vývarem z kuřecích krků, 10. místo nejmladších až po elitu v podobě ve- urvaly holky - Sara s Kiwi a 16. místo získalo makrelové menu od Ríši dení. Pro tým pocházející z družiny Pyx- s Vojtíkem. is bylo už samotné rozdělání ohně Upozornit na stále větší plýtvání s povýkonem a to, že na něm zvládli travinami (obchodní řetězce vyhauvařit i šišky s mákem si zaslouží zují tuny potravin, které již nemůžou opravdu velké uznání (klaní se celé prodávat) se rozhodl Upír s Malým. Jejich menu bylo připraveno čistě vedení oddílu). Snažení členů družiny Taurus vyústi- z potravin, které našli vyhozené lo v medailové umístění Robiho v popelnici za obchody. Jídlo si sice a Vojty (s pomocí Radima), kterým nezískalo srdce poroty, v našich srdgratulujeme a těšíme se, že si své cích jsou však frajeři! kuchařské umění nenechají pro sebe Díky všem zúčastněným, příští rok a pohostí nás na nějaké výpravě. Krý- budou jídla jistě ještě delikátnější! pi, Králík a Silák vybojovali 5. místo.
5
Post Apo výprava Jelikož název tohoto článku může být pro mnohé matoucí a způsobit všelijaké potíže (například při vzpomínání, co to vlastně bylo za výpravu a jestli jsem na ní vůbec byl/a), pokusím se na úvod trochu osvětlit, co vlastně to “Post Apo” znamená. Upír tedy může úvodní odstavec přeskočit, my ostatní si dáme lekci jazykovědy. Nejprve první část, “Post”. Jde o cizojazyčný výraz pro předložku po. Dále “Apo” je zkrácenina slova apokalypsa, což je výraz pocházející z Bible, kde se jím označuje zánik
světa. Když se mluví o apokalypse, má se na mysli velké neštěstí, katastrofa a podobně, která zasáhne celou Zemi (jestli bude i vyhlazeno celé lidstvo, je volitelné). Když dáme dohromady Post a Apo, vznikne nám něco jako po - neštěstí, takže když o něčem říkáme, že je to Post Apo, máme tím například na mysli věc, která souvisí se světem po velké katastrofě (post apo vybavení, obleky), nebo i událost, probíhající v tomto čase, jako například naše výprava.
------konec blbých keců, začátek článku o výpravě-----Naše výprava se odehrávala právě v takovém Postapo světě (v našem případě šlo o obří jadernou katastrofu, která vyhladila většinu lidstva :) ).
Protože všude kolem nás bylo spoustu radiace, museli jsme se nejprve obléct do ochranných obleků, které nám měly zajistit bezpečnost (odteď
6
už víme, proč je důležité brát si na výpravu pláštěnku). Stále jsme však měli jednu slabinu - museli jsme totiž ten jedovatý vzduch dýchat. Vydali jsme se proto na nedalekou vojenskou základnu získat roušky. Ačkoliv byla základna opuštěná, ochranné systémy byly stále v provozu a museli jsme je vyřadit. Po chvíli (delší chvíli) snažení, která zahrnovala všeliké plížení, dešifrování (odteď už víme, proč číst Čvachtala, že, Ríšo), a rozpojování obvodů, se nám vše podařilo.
jistky nebo svazek klíčů od ničeho, že) a chtěli jsme ho od kupce získat. Byl to ale zvláštní kupec, nechtěl za zboží peníze, ale vědomosti, které by mu pomohly přežít v přírodě. Po chvíli namáhání si nakonec všichni vzpomněli alespoň na kousek vědomostí nabytých ve skautu a stal se díky tomu hrdým majitelem hi-tech-post-apo-vybavení. Po rozloučení s kupcem jsme zjistili, že už je pomalu časi jít domů, a tak jsme si ještě rychle zahráli na zombíky a spokojeni s tím, jak se nám krásně podařilo Vyzbrojeni rouškami jsme se vydali přežít tu jadernou katastrofu, jsme na další průzkum, při kterém jsme nasedli na autobus a odjeli domů. potkali kupce. Kupec měl u sebe Malej spoustu skvělého vybavení, které se nám líbilo (kdo by nechtěl staré po7
Nazdar Tenoši, kde ses tak najednou vzal na první schůzce v roli vedoucího družiny Taurus? Já ti ani nevím, prostě se tak stalo.
Banánové
No paráda. Ale možná bychom měli začít pěkně popořadě. Určitě se mezi čtenáři najdou tací, kteří tě ještě neměli tu čest poznat. Můžeš se tedy našim čtenářům krátce představit?
A tak to vzniklo. Ale legendy říkají, že Tenoš byl tak tenkej, že takovou přezdívku musel dostat. A jaký byl tvůj první tábor? Byl super. Přes den. Ale v noci noční můry se Čtendou ve stanu. Ale teď, už na to jen hezky vzpomínám. (Autor rozhovoru si vzpomíná, že to bylo v roce 1997, na táboře Olympijské hry. Byl to poslední tábor v Lysicích a byly povodně. Byla to paráda.)
Jsem 183 cm vysoký talent, který dělá vše co ho baví. Jo a su z Brna.
Kdy jsi skládal slib?
Tak to je perfektní, kujme železo, dokud je žhavé! (Kvízová otázka pro chytré hlavičky: Jaké je Tenošovo zaměstnání?) Pro neznalé snad ještě doplňme, že jsi kovářem. (Kdo na kvízovou otázku odpověděl „Je kovář, ne?“ vyhrává žvýkačku! Můžete si ji po přečtení Čvachtala jít koupit do nejbližšího obchodu Seven-Eleven!) Můžeme se někde po Brně setkat s tvými kovářskými díly?
Myslím, že ve svých 14 letech. Dost jsem na něj čekal. Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek spojený s oddílem? To nevím. Bylo jich nespočet. Co ti skauting dal do života? Připravenost. Co bys, jako vedoucí, chtěl své družině předat?
Tak určitě, ale snažím se prezentovat díla jako výsledek teamové práce naší „Černé kovárny“. Tím chci říct, že většinou se na všem podílí celá dílna. A díla? Třeba žárovky na Maliňáku nebo výzdoba pivní restaurace U Všech čertů.
Právě tu připravenost. Bude se hodit v životě. A hlavně hodně srandy a zábavy. Díky za rozhovor. Za odměnu ti bude patřit úplně poslední věta tohoto rozhovoru :-)
Čemu se tak věnuješ ve svém volném čase, když zrovna nekuješ žhavá železa, nebo nejsi na schůzce?
Zakončím pěkným citátkem - „Směj se a směje se celý svět. Breč a brečíš sám.“
Ha ha ha ha... tak to se snažím spát. A teď ke skautingu. Na první schůzce se kdekdo při rozdávání lístečků na kroj dozvěděl, že za sebou máš již dost dlouhou skautskou minulost. Pověz nám něco bližšího, třeba jak začala tvoje skautská kariéra? Kdo byl tvůj první vedoucí? Do jaké družiny jsi chodil? Družinka se tehdy jmenovala Perseus a vedla jí Máňa. Jo to mi bylo 9. Jak vznikla tvoje přezdívka? Dlouho mi říkali Míšo, a já z toho byl trochu smutný. Všichni měli už nějaké přezdívky a já nic... Jednu dobu jsem furt nosil na schůzky tenisák. Bavilo mě si s ním furt o něco házet. 8
Rybičky
9
Ninja podzimky
Brigáda na tábořišti + sjíždění Jihlavky
Ninjové nenávidí, když se o nich píše nebo mluví. V rámci utajení musely být některé pasáže tohoto článku začerněny.
„Kde mám začít?“
Výcvik adeptů Ninjovského umění probíhal v MMMMM BBBBBB. Cesta jistým dopravním prostředkem na toto místo byla velmi BBBBBBBBB. Sobotní ráno bylo ve znamení oťukávání, seznamování a testování ninjovských schopností jednotlivých adeptů. V rámci specializace si pak každý mohl vybrat, zda se půjde vzdělávat v kaligrafii, pochodových značkách, fyzické síle, nebo používání zbraně s názvem SSSSSSSS. Výcvik byl úspěšný, proto bylo třeba navštívit chrám. Cestu mohly osvětlovat pouze speciální ručně vyráběné LLLLLLL. Večerní program zpestřovaly strunné nástroje a čtení PPPPPPP .
„Kopat sem řekl!“
svištět vzduchem. (Ne proto, že by v něm byli uhnízdění zmínění hlodavci, ale proto že to byl hukot) A jelikož nejsme hlavy dubové, samozřejmě došlo na spousty intelektuálních debat a kreativních státotvorných nápadů. Někdo víc kecal, než kopal a tak jsme Upírovi museli po obědě pomoct s jeho úsekem všichni. (Teda částečně za to mohly taky ty grimle co tam měl.) I přes zmíněné nefachčenka jsme to ale zvládli a do úhledného příkopu mohla putovat krásná žlutavá drenážní trubka, oděná do decentní sněhobílé geotextilie.
„Nekecej a kopej!“ „A jak to má být široký?“ „A kam to mám házet?“ „Seš tu placenej za kecání nebo za kopání?!“ „Ani za jedno..“ „Tak drž papuli a kopej!“
ně vyhráli vedoucí (tohle není tajná informace, protože nikdo by nečekal opak). Odpoledne se k výpravě připojila i družina LLLLLLL, která plnila vlastní samostatné úkoly. Společně jsme pak sejmuli stonnnpy za pomocí sádry tak, abychom usvědčili drogového bosse. Večer jsme se museli maskovat za hemmmrce a komedianty a bavit podezřelého baletem, 1. nijovská mise začala zlem na au- tragédií i operou. Zadržení podezřetobusovém nádraží. Putování však lého proběhlo bez komplikací. Ráno nemohlo nic překazit. Pošetilou sáz- následoval jeho výslechhh. Bohužel ku o to, kdo rozdělá oheň dříve jas- dříve, než stačil říct kkkkkkkkk, byl zavražděn. To všechny přítomné vyprovokovalo k dalšímu pátrání. Za vším nakonec stáli temní injmové a jejich snaha o získání SSSSSSS, který obsahoval největší tajemství bojového umění ninjů. 10
Když se chce, jde všechno, když se nechce tak jde taky ledasco, jen se musí občas pořádně za..motivovat. Někteří z povolání, někteří z masochismu, někteří s vidinou hubnutí, někteří s vidinou naplnění ekoteroristických ideálů a jiní s vidinou zrzavého moku (marnou) jsme nahodili dělnický overal a přistáli v nechutně brzkých ranních hodinách v bahništi u Ludíkova. Slunce svítilo, ptáci zpívali, vysavač nevysával a tak jsme čekali na jiné náčiní. Náčiní se dostavilo v čele s Palečkem a tak netrvalo dlouho a už všecko začalo lítat sem a tam po celém tábořišti a dalo to spoustu práce zkušenému stavbyvedoucímu, aby to všecko ukočíroval. „Kopat sem říkal!“ Zanedlouho byl špagát natažen, i postup práce vysvětlen a bláto začalo
11
poté, ale než jsme se vzpamatovali, Po uložení začala z hadice proudit ujasnili si, kterým směrem se jede, voda a proudila jako zamlada a zbý- za který konec se drží pádlo a kdo to valo již jen jamu zase zaházet. S při- řídí, seděli jsme skoro na suchu. bývajícím večerem ubývaly síly, chuť Naložili jsme tedy lodě na hrb a rozdo práce i světlo, statní brigadnici to běhli se po louce honit vodu. Ve vevšak přebili úsilím a ke konci spíše černíčku říkali, že bez brejlí se brejle po hmatu než po zraku, práci do- blbě hledaj a nyní víme, že i bez vody končili. Mohli jsme se tak odebrat do se voda blbě honí. Aspoň jsme se restauračního zařízení v blízké vsi, tedy hecovali, kdo trefí ten správný proud a projede a kdo bude muset zrestaurovat své síly na další den. V hodinách opět značně ranních zase z lodi a tlačit. Místy to byla skujsme se vysypali ze spacáků, naloži- tečně detektivní práce, pro některé li do aut, vyjeli si vychutnat čerstvé těžší posádky spíše marná. „Takhle vypadá kopání?!“
Když už to vypadalo, že jsme relativně za vodou, (na vodě) o zábavu se nám postaral Malej, kterej v peřejkách nezvládl svou premiéru v kormidlování a katapultoval se do vln. Byl tedy durch mokrej, já jsem na tom ale třeba od neustálého vylézání nebyl o nic líp.
jitro. Jak to tak bývá, nikdo nevěděl kam jet a kdo to měl vést tak neměl mapu a kdo měl mapu tak nechtěl jet první, tak jsme se kolem Mohelna motali jak špina v kyblu. Nicméně nic není tak černé jak se to uvaří, takže se nám povedlo přijet pod hráz Dalešic v relativně rozumnou dobu. Tam jsme se jali převlékat do plavebních obleků. Protože však jitro bylo čerstvější než máslo z Alberta, upřímně to bylo spíš za trest než za odměnu.
Kol poledních hodin zakotvila naše flotila u bufáče a díky hrozbám i prosbám se nám povedlo vymámit z paní hospodské komando čajů, klobásek a párků. Promočenci byli Řidiči odjeli s autama a my jsme po převlečeni, pomočenci vymočeni několika pokusech nafrcali lodě a če- a mohli jsme fičet dále. kali. Jak říká jedno české přísloví, Další úseky už měly vody dosti, té ale skauti čekají a voda teče, voda tekla scházel jakýkoli pohyb intenzivnější a my čekali. Co už ale přísloví neříká než vlny vyvolané vířením vrabce, je, že když čekáte moc dlouho, voda takže jsme i tady makali jak barevní. téct přestane. A protože byla po cestě Poklidnou plavbu krásnou přírodou objížďka, voda taky téct přestala. Do však rušily výbuchy smíchu, vyvolodí jsme sice naskákali nedlouho lané povětšinou Janíkem co najel na 12
šutr, Janíkem co vjel do vrb, anebo horké plotně v loďce a snažili se přeJaníkem co provedl nějakou jinou houpnout. Jediný akční moment přimantákovinu. šel ve chvíli, kdy se úspěšně sešoupali Strůjcem jedné ze dvou taškařic na dolů a oddychovali, aniž by si všimli, posledním úseku byli opět Malej že jim do lodi valí z jezu plným ceres Vojtou, které zaskočil dravý pravý sem voda. Nenechali se tím však rozpřítok a se vší parádou poslal ke dnu. hodit a o dalších deset minut úporÚplně poslední příležitostí k poko- ného hopsání byli i s lodí do půlky chání a škodolibým úšklebkům pak plnou vody úspěšně dole. byla loď Houbařova, která se rozhodla sjet poslední jez s půlmetrovým skokem, který všichni soudní obcházeli. Odvážně tedy vyrazila vpřed přímo na hranu obávané překážky. Jak se blížil střet, loď nabírala na rychlosti, přihlížející ohryzávali pádla, jezdcům stoupal adrenalin do výšin, i slunce vykouklo zpoza mraků na ty dva odvážlivce. A pak s tichým plop! zapíchli špicu lodi do hrany jezu a zůstali viset. Tak nastalo pět minut, kdy hopsali jak činčily na
Dojezd k místu výstupu byl již poklidný, otestovali jsme na závěr nějaké fyzikální nesmysly typu pohybu pomocí cirkulárního víření a vylezli na sucho. Zbytek už je asi jasný, byla trocha uklízení, trocha focení, trocha loučení a jelo se dom. Akce to byla výživná, trochu jsem to odstonal a dostal doma patřičně vyčiněno, ale stálo to za to. Co taky ne, že? Sharkus da Pyrátus
13
Mezidružinové bodování 2013 - 2014 Úkoly pro družiny na Listopad Pixis: Na nástěnku sepíší a estetic- diska vč. toho, kdo jednotlivé oddíly ky vhodně zobrazí oddílový pokřik vede, kdo je vedoucím, zástupcem a strukturu oddílu vč. toho kdo co apod. vede (civilní jména) Lupus: sepíší a esteticky vhodně Taurus: Na nástěnku sepíší a este- zobrazí skautské zákony, heslo, slib ticky vhodně zobrazí strukturu stře-
Pravidla 1. Bodování docházky - 100% = všechny děti. Podrádci se - Docházka se bude počítat za CE- počítají do družiny Lupus LOU družinu, dle procenta účasti.
Hlavolamy vpravo uprostřed. Znaménka u čísel nemají význam.
Následující hlavolam byl převzat z bludiště v zámeckých zahradách Vídeňského zámku Shonbrunn. Úkol je prostý, začínáte na jedničce dole uprostřed a vaším cíle je dostat se do středu hracího pole na místo označené kroužkem.
Varianta pro pokročilé: Platí stejná pravidla jako pro začátečníky, navíc si hráč počítá součet hodnot, na kterých se již nacházel. Při dosažení cíle musí dát jeho součet nulu.
Varianta pro začátečníky: Na poli, na kterém zrovna stojíte, zvolíte směr dopředu, dozadu doprava nebo doleva a posunete se o právě tolik polí, kolik udává číslo, na jakém čísle zrovna stojíte. Například z dvojky vpravo dole se můžete dostat na jedničku dole uprostřed nebo na trojku 14
Procento docházky 100% 90 - 99% 80 - 89% 70 - 79% 60 - 69% 50 - 59% méně než 49%
SCHŮZKA 10 8 6 4 2 1 0
JEDNODENKA 20 10 8 6 4 2 1
VÍCEDENKA 30 15 12 9 6 3 2
3. Delfínizace
2. Měsíční úkol pro družinu - začátkem každého měsíce bude družině zadán úkol, který mají do daného termínu splnit (obvykle 1 měsíc - 4 schůzky)
- Foto u libovolného významného objektu v Brně v oddílovém tričku je třeba poslat na mail kamca@ dvojkabrno.cz
- úkol zadává vedoucí oddílu nebo oddílová rada
- významné objekty lze delfínizovat pouze 1x (pokud už je něco delfínozovaného, nelze uznat fotku z téhož místa).
+2
-2
+4
-1
+3
-3
+3
-1
+3
-2
+1
-2
o
-2
+3
-3
+2
-3
+2
-4
- o splnění úkolu a přiřazení počtu bodů rozhoduje oddílová rada
+4
-2
+1
-3
+2
- maximální počet bodů je 20. 15
- za každou fotku náleží družině 3 body do bodování
6. Úspěchy a umístění družiny v sou- Každá družina by měla mít pěknou těžích - během roku jsou pořádány středisa aktuální nástěnku - hodnotí se koncem každého měsíce kové a jiné závody v různých disciplínách. Úspěšné umístění jednotlivce, - o hodnocení nástěnky a přiřazení hlídky nebo týmu přinese družině počtu bodů rozhoduje oddílová rada následující body: - maximální počet bodů je 10. Umístění Počet bodů 4. Družinová nástěnka
5. Vzdělávání rádců a podrádců
- účast/ absolvence libovolného vzdělávacího kurzu přinese družině 30 bodů.
1. místo 2. místo 3. místo
20 15 10
