Č v a c h t a l
Časopis 69. oddílu Modrý delfín
DUBEN 2013
Změny v kalendáři a další důležité termíny především pro rodiče! 31. 5. 31. 5. - 2. 6. 14. 6. 16. 6. 21. - 23. 6.
Uzávěrka online přihlášek na tábor, zaplacení poplatku nebo zálohy 1000 Kč Závěrečná výprava Táborová schůzka rodičů + opékání špekáčků na klubovně Platba tábora Stavění a zabydlování tábořiště S RODIČI!
potvrzení u doktora a dostanete i pokyny k platbě. Podepsanou přihlášku pak stačí vzít na sraz. Doufáme, že Jak již všichni dobře víte, Modrý tuto změnu oceníte. delfín jede letos tábořit do Ludíkova v termínu 29. 6. - 13. 7. Nejaktuál- Platba tábora nější informace naleznete na našem Přihláška bude platná pouze v příwebu modrydelfin.skauting.cz. Určipadě obdržení platby za tábor. Celou tě ale stojí za to vypíchnout několik částku, nebo alespoň zálohu 1000 Kč věcí. složte dle pokynů na účet do 31. 5. Doplatek potom do 16. 6. Velmi Vás Cena tábora prosím, dodržujte tyto termíny. OdCena tábora byla stanovena na díl musí platit zálohy (pitná voda), 2500 Kč pro členy oddílu a 2800 Kč nakupovat materiál (hry), opravovat pro případné známé a kamarády, vybavení (například stany, ve ktekteří by s námi rádi jeli na tábor. rých budou děti spát), a to opravdu I v tomto případě ale preferujeme, bez peněz není možné. Zbytečně to aby se za námi přišli podívat na komplikuje už tak složité přípravy. schůzku či výpravu.
Informace o táboře
Obsazení funkcí
Pomoc
Pořadatelem tábora je Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko „DVOJKA“ Brno.
Ráda bych všechny rodiče i děti poprosila o pomoc především s přípravami tábořiště na víkendové stavěčHlavní vedoucí tábora, zástupce ce, která se bude konat 21. - 23. 6. zdravotníka: Kamča – Kamila Duf- Budeme navážet podsady, stavět hangár, vozit dřevo na táborové stavková by, hloubit latrýny a provádět další Zástupce vedoucího tábora: Upír – nezbytné práce, aby Vaše děti měli Tomáš Slavík (velitel přes program) kde spát, jíst a dovádět. Uvítáme kažMalej – Ondřej Černý (velitel přes dé pomocné ruce. Jídlo a občerstvení stavění a zařizování tábora) zajistíme. Zdravovtník: Charlie – Karel Lábr Další forma pomoci, kterou uvítá(student 6. ročníku lékařské fakulty me jsou kromě peněžních darů také MU) věci, které bychom jinak na tábor Hospodář: Anička – Anna Slavíková kupovali. Jedná se například o utěrky, houbičky, toaletní papír, kuchyň– Amemori ská prkýnka, nože, lavórky, barevné papíry, tvrdé papíry, lepidla, nůžky, barvy apod. Pokud byste také měli možnost levně nebo zdarma dovybavit naši táborovou lékárničku, neváhejte se ozvat!
Přihlášky Novinkou v letošním roce jsou online přihlášky na tábor - naleznete je na našich webovkách. Po vyplnění formuláře vám zašleme kompletní táborovou přihlášku, zdravotnický dotazník, formulář pro 2
3
Taurus
složeniny jsme doplňovali co nejhezčími a nejbarevnějšími nápisy a obrázky, až vzniklo dílo, které by každý Postvalentýnská schůzka 19. 2. 2013 AD z nás velice rád dostal k narozeniInu, Kiwi jest chytré děvče. A protože nám. A určitě i každý z vás, čtenářů. toho tolik ví, připravila si pro nás vě- A jak se dopis líbil Hance? Se jí mudomostní hru zaměřenou na zvířata. síte zeptat, přeci. Víte třeba, kolik měří chlup ledního Třetíhopátýtotižnaopakpátéhotřetí medvěda na šířku, nebo kolik pakobylek sežere středně velký Megante- Tatoschůzkabylazasvěcenaskautskýmzákonům. reon cultridens za týden? A co třeba Cožeženetakrychle? Co? Jo, aha. Tak kolik váží tlapička lišky domácí a co dobrá. Březen, skautským zákonům udělá rosomák před svou vlastní noje zasvěcen. Známé to pořekadlo rou? Ne? No vidíte a Kiwi to ví a my jsme uvedli v praxi. Začátek schůzky už díky její hře taky. byl jen takový rozehřívací (bitva s pěA aby nám nebylo líto, že jsme na ňáky), dál však Sara při vázání uzlů Valentýna nebyli pospolu a neobda- trhla rekord, protože zvládla uvázat rovávali se srdíčky, tak jsme si nako- dračák za 1,22 vteřiny, což se nikonec střihli jednu valentýnskou hru, mu dosud nepodařilo. Pak ale hrr na v níž si každý vyzkoušel těžký život zákony. V náhodných dvojicích jsme zamilovaných. Muuck! (výsledek byl si losovali jednotlivé zákony, ty pak k vidění na dveřích do kuchyně) divadelně ztvárnili a diváci hádali, který že to zákon jest představován. Dopisovací schůzka 26. 2. 2013 AD Docela sranda, vidět některé zákony Hanka měla narozky, věděli jste to? v podání našich členů. To pak byly ke My jsme to věděli, tak jsme se činili. slyšení zásadní interpretace, jako naSice jsme se chtěli činit už minulou příklad, že skaut je zneužívaný, místo schůzku, ale to nevyšlo, tak jsme se zdvořilý... činili až tuto. Ehm. Vycházeli jsme z předpokladu, že Hanka bude ráda, Dvanáctého března, probudil se mráz ze sna když dostane od nás dopis, ve kterém (kdo má furt vymýšlet originální jí budeme jakože třást pravicí, líbat nadpisy) ji na líčka a blahopřát a zdravípřát Prostě to byla přelomová schůzka. a tak podobně. Neobyčejné dopisy Vzali jsme se s družinou, vyšli před musí i neobyčejně vypadat – nastří- klubovnu, měli s sebou špagáty a tahali jsme tedy úderná hesla z časopi- jemný balíček, vylezli jsme na zeď sů a z nich skládali dopis. Výsledné a zábradlí a … 5
Lupus rychle najít) a v ní jsou zapsané zábavné úkoly, které mají pomoct rozvíjet osobnost každé skauta. Některé z úkolů se mají udělat doma, proto prosíme rodiče, zda by si občas neudělali čas a nějaký ten úkol, se svým ratolestem nesplnil.
Nějaké změny? V naší družince se odehrálo pár změn. Ta hlavní je, že máme další dva nové členy Fílu od Ninji a Mikiho od Vojty. Oba dva kluci zapadli do party jako nic a už společně s ostatními vymýšlí další a další kulišárny. Takže je mezi sebe vítáme a doufáme, že se z nich stanou příkladní skauti a dobří kamarádi. A další změnou je, že Hanka bohužel skrz školu, může vést oddíl jen jednou za 14dní, proto možná občas budou pomáhat Malému naše dvě oblíbenkyně Anička a Koník:).
Za co můžeme pochválit? V průměru se zvýšila docházka na výpravy a to nás všechny moc těší. Dále za přátelské přijetí nových členů a za ochotu jim pomáhat a vysvětlovat pro ně nové věci.
A co na závěr?
Třeba nějaký vtip: Ptá se skautský vedoucí malých skautíků: Udělali jste Především se snažíme zapracovat dnes nějaký dobrý skutek? ano já... na fyzičce, posílení přátelských va- přihlásí se malý skautík...já dnes pozeb a plnění Mauglího stezek. Každý slal svoje dva psy, na dvě starší paní, skaut má svoji stezku doma (pokud které díky tomu dohnaly autobus. ji někde neztratilo :( v tom případě
O co se snažíme?
4
a přemýšlet co dál. Asi to odklidíme, teda. Pak se do klubovny prohrabali Vojta s Pandou a Kiwi a pak už nikdo, tak jsme vzali lopaty, hrabla a smetáky a pustili jsme se do závějí jako hladové vlče do Malýho svačiny. Prvně jsme odhrabali cestu k větvím, ty pak s menšími ztrátami na čistotě našeho oblečení odtahali za klubovnu (největší větev zvící tak půlky amazonského pralesa jsme nechali před klubovnou) a nakonec doodhrabovali cestu až na ulici. Uf. Facha nemalá to byla, víme? No, a nakonec jsme to oslavili focením pověsti o brněnském drakovi. Jo jo, tak to fakt bylo, toho devatenáctého března.
a … a … (napětí vrcholí) … a vyvěsili jsme banner! Takovou tu modrou plachtu nad vchod do klubovny, aby se o nás vědělo, že tam přebýváme. Od teď už nikdo nemůže tvrdit, že netrefí do klubovny. Prostě přelom.
Kalamitní schůzka To vám tak jednou přijdu do klubovny a vlastně ne, nepřijdu, protože mi v cestě stojí pětimetrové závěje a v nich tuna dřeva z okolních stromů. Jo jo, tak nějak to bylo, toho devatenáctého března. Nezbývalo nic jiného, než se prohrabat do klubovny
Delfínizování ŠTATLU pohyblivých mechanismů ve střední Evropě. Ve vesničce nechybí ani takové výjevy jako zabíjačka, holubí domek či pořádná tancovačka.
Milí čtenáři, přinášíme vám pravidelnou zprávu z další povedené výpravy Modrých delfínů. Tentokrát jsme se zaměřili na naši celoroční soutěž DELFÍNIZOVÁNÍ BRNA. Náš záměr byl jednoduchý: užít si legraci, poznat vídané a nevídané z Brna, a pak se především vyfotit u některých významných památek a tím je hezky pěkně odelfínizovat.
Delfíni na hrad! Ne, není řeč o Pražském hradě, ale o neméně význačné památce, a to o Špilberku. Zde nám byl představen Mezinárodní projekt, do kterého se s nadšením zapojíme. Je řeč o Flat Stanley. Více o projektu Vyrazili jsme ze Staré osady směr št- se dozvíte v příštím díle Čvachtalu. atl (město z hantecu) a počasí nám Uděláme další delfínizaci a pokračunemohlo více přát. Když jsme dora- jeme na Petrov, kde nás čeká poslední zili na místo, skauti dostali seznam část výpravy. A to hra vyměň, vyměotázek a úkolů, které měly prově- ňujeme, vyměňuješ. Všichni skauti řit jejich znalosti o našem rodném vyfasovali stejný předmět, který měli městě Brně. Poté následuje bizardní vyměnit nejlépe za něco cennějšího. vysvětlení, jak zjistit, kolik je hodin Někteří skauti se do tohoto bojového na Brněnském orloji, pak následuje úkolu zapojili s plnou vervou a také výsledky byly příznačné. skupinové foto a jde se dále. Po krátké exkurzi památek navště- Mise Delfínizování štatlu byla úspěšvujeme výstavu Moravské vesničky, ná! Přesto nepolevujte a delfínizujte která je už dnes jedna z největších dál!
6
7
Ahoj Upíre, říká se, to nejlepší nakonec, takže jako poslední nevyslechnutý vedoucí jsi na řadě. Tvůj úsměv vypovídá za vše. Takže se rovnou vrhneme na otázky, protože čtenáři se určitě už nemohou dočkat, co se nám podaří z tebe pod těžkým křížovým výslechem vytáhnout.
Banánové
První otázka: jak už dlouho jsi v našem oddílu?
A naopak na co nerad vzpomínáš? A tentokrát prosím o stručnou ale především o srozumitelnou a nejvážnější odpověď, které jsi schopen. Na tábor 1998. Ten mi opravdu nějak nesedl, i když nutno uznat, že i z něj mám plno fajn vzpomínek, třeba jak jsme zachraňovali Ferdu mravence tím, že jsme ho za končetiny přivázali na dva klacky a udělali mu tak nosítka, hehe, nebo jak tam byl můj první rádce Zbyňa, nebo jak jsme... (redakčně zkráceno – chtěli jsme stručnou odpověď!)
Od roku 1993. Hm, stručně a jasně co. Zkusíme jinou otázku, mohl by jsi nám prozradit v čem se podle tebe skaut liší za tvého mladí a teď? No, kromě toho, že jsem byl mladý, totiž malý, a skaut, totiž svět byl krásný a nezkažený, jsme nosili zelené košile (regulérní skautský kroj byl prostě luxus a zelená košile úspěšně přežívala jako relikt minulých dob) a více se orientovali na život v přírodě a zálesácké dovednosti. Nepamatuju si taky, že by někdo neudělal dvacet kliků, nebo si neuměl zavázat tkaničky. No a ještě to byla doba, kdy mezi běžnou populací nebyly rozšířeny mobily a internet. Fakt, úplně vážně! Prostě jsme si buď museli zatelefonovat domů (ta hrůza, že to zvedne nějaký rodič!), nebo se museli držet předchozí domluvy. A taky byly o hodně tvrdší pohorky a batohy se nesly dost o dost hůř než teď. Taková byla prostě doba.
Čtenáři se ptají, kdyby nezáleželo na financích, tak kam by jsi oddíl vzal na výpravu? Tak někam do vesmíru je bez debaty, ale kdybychom se měli držet naší planety, tak rozhodně do Japonska. Tam to bylo prostě boží. Pochodili bychom nějaká ta horstva, večer došli do lázní onsen, tam bychom se dostatečně vykoupali a prohřáli si kosti v horké smradlavé vodě, naprali si břicha nevídanou potravou a vyspali se na exotickém loži. Ách... A nebo bychom mohli přejít Bílé Karpaty, aby byl pořádný survival, jako onehdá o Velikonocích (a ty finance by pak padly třeba na zmrzku). Letošní tábor se už rychle blíží, všichni se samozřejmě moc těšíme. Je ale něco, na co se těšíš úplně nejvíc?
Zajímavé, fakt zajímavé by jsi o tom mohl napsat článek do příštího Čvachtalu, co říkáš?! No ale dále, tak třeba na co rád vzpomínáš ze své dlouholeté oddílové kariéry? Na kopu věcí. Na své skautské začátky, kdy jsem vstřebával plno nových zážitků, dovedností, lidí a dobrodružství jako z Rychlých šípů, na první výpravy, tábor, slibový oheň. Dál pak na vedení družiny, na radost z toho, jak se děcka stále zlepšují a jdou kupředu. A když pak ty děcka začaly vést vlastní družiny a staly se vedoucími oddílu, to jsem pak skoro nemohl zatlačit slzičku... (fňuk) Ale nesmím zapomenout uvést ani všechny ty boží výpravy, puťáky, roverské horolezení, tábory, přepady, Vozembouchy, Beregost (tábor roku 2005), zápasy druhé lakrosové ligy, ZetTéZetku, kdy jsme byli první, 8
prolézání jeskyní pod Turoldem, velikonoční stanování, kdy … (redakčně zkráceno) Je toho spousta.
Asi na to, že zase konečně zakusím poctivé táboření na našem malém táboře, kde budeme sami uprostřed lesa, jen my versus divoká příroda. A teď k něčemu úplně jinému. Jsi už velký kluk, co chodí do práce. Prozradíš nám, čím se živíš?
Rybičky
Nejradši mám jídla chutná a dobře stravitelná, třeba... (šušky šušky) Cože? (šušky šušky) Aha (stud). Pracuji v Archivu bezpečnostních složek na pozici archiváře na Oddělení vojsk Ministerstva vnitra. Největší část mého pracovního dne spolkne příprava materiálů k bývalým příslušníkům SNB, StB, Pohraniční stráže, vojenské kontrarozvědky apod. pro badatele či nějaké 9
instituce. Prostě pracuji se starými papíry. Otázka, která už dlouho nedává spát všem oddílovým drbnám: jak jsi se seznámil s Aničkou? Nebudete tomu věřit, ale poprvé jsme se potkali na Závodech tábornické zdatnosti, takzvané zettézetce či ZTZ v roce 2005. Náš oddíl byl pořadatelem a Kamča svou spolužačku Aničku poprosila, jestli by nám nepomohla jako rozhodčí na jedné z disciplín. Pak jsme se potkali v jedné kánoi na sjíždění Jihlavky, které organizovala Kamča. No, a nakonec jsem ji poprosil, jestli by mi v čajovně nepřeložila jeden japonský komiks, který mi přivezla Bára z Tokia, když tam dělala modelku. Dodnes netuším, o čem ten komiks je (nějací samurajové se tam bezhlavě kydlí a těžko říct co u toho plkají). Takže vlastně za naši známost může z valné části Kamča, Bára a oddíl. Máš nějakou oblíbenou kreslenou/animovanou postavičku? Můžu jich uvést víc? Dík, takže Vlas a Brada, Flip a Slip, Čolák a Doláč, Čtyřlístek, Anča a Pepík, Čtyčpístek, Saýc, Somá a Dagobret + Medut a Cryil, Usagi Yojimbo, Rychlé džípy, Totoro, Čihiro, Arumi a Saši (+ slečna Mune-Mune), pokémoni, Doraemon a z poslední doby taky komplet osazenstvo ze Scotta Pilgrima.
Výprava do technického muzea Chumelilo. Chumelilo. Chumelilo. Chumelilo. Chumelilo. A protože čeho je moc, toho je příliš, rozhodli jsme se tentokráte nevzdorovat rozmarům přírody a polovinu sobotního výletu jsme strávili v Technickém muzeu. Mezi tím co chumelilo, chumelilo, chumelilo a stále chumelilo jsme rozhýbávali několik desítek tun těžký parní stroj, naplňovali a vypouštěli model Brněnské přehrady, strkali prsty do letadlových motorů (ups, to se prý nesmí, ale že chumelilo...), koukali jsme na kočárky, co vypadaly jako pohřební vozy. A to
nejlepší nakonec - Technická dílna. Sypali jsme písek všude možně, zapojovali zvonky, bzučáky a žárovečky. Největší tlačenice to byla v zrcadlové skříni - těch nekonečně mnoho lidí je fakt síla (pro narcistní jedince je blaho, pokud se tam člověk octne sám s nekonečnem svých odrazů). A jak jsme tam tak blbli, přestalo chumelit. Tohoto jevu jsme využili na nejbližším hřišti, pořádně jsme se zkoulovali, porazili Malýho, až si musel sundat brejle, udělali megakoule a viděli kouzlo s džusama. Chumelení zdar!
Co byla ta nejšílenější věc, kterou jsi kdy udělal? Těžko říct, která byla nejšílenější, ale pár věcí v souvislosti s oddílem by zajisté na toto označení aspirovalo. Jedno salto s Ananasem, půlmaraton, slaňování Býčí skály, no asi to zase zkraťte...
Už máš svůj kroj? Máme krásná oddílová trička, to né že ne, ale ke slavnostnějším příležitostem, to není úplně ono. A právě na takové věci, jako jsou nástupy na táboře, závody, zahraniční akce a výlety mají skauti jiný, speciální kus oblečení. Skautský kroj. Košile pošitá nášivkami, šátek a šňůrka. Máš jej i ty? 10
Ne? Zkus tedy poprosit rodiče, zda
by ti jej nepořílili. Košile se dá objednat přes JUNshop (www.jushop. cz -> krojová košile dětská) a stojí 499 Kč. prohledat lze i internet, zda někdo neprodává nějaký kousek po odrostlém člověku. O nášivky se už na schůzkách nebo na táboře postaráme. Co ty na to? Jedeš na tábor v kroji? 11
Záhada zničeného obrazu Zápas byl velmi vyrovnaný, ale nakonec zvítězil Špekin, kterému se podařilo skoro urvat Buřtislavovi jeho dvoumetrový batoh...pardon, břicho. Dále byl pozván vzácný host z východu, vznešený sultán, kterého jsme museli pohostit těmi nejlepšími lahůdkami. Byl teda pěkně vybíravý a navíc se málem přiotrávil vodou, neb je údajně alergický na písmenko O. O pohoštění jsme ale něpřišli ani my, i když jsme si kostičky čokolády museli zaslouženě vybojovat (Panda musel mít v rukávu falešnou kostku, že mu pořád padaly šestky!).
My čekali jaro a zatím přišel mráz... Ale nejsme žádné bábovky, tak jsme se nenechali odradit a vyrazili v hojném počtu (14 lidí!) rovnou na sever, do pochmurného a tajemného kraje města Doubravníku. Tentokrát se k nám navíc odvážně přidali dva úplně nejmladší nováčci– Miki a Dominik. Město Doubravník, plné starých staveb, nás přivítalo pošmourným počasím, velmi mile nás ale překvapila místní útulná klubovna. Taurus si hned zabral privilegované vyvýšené lože na velké palandě, Lupus zůstal při zemi, zato na pohovkách. Večer nás pozval místní známý sběratel starožitností na vernisáž výstavy svého nového a velmi vzácného obrazu Bílé paní z Pernštejna, který odkoupil a přemístil z hradu do své soukromé sbírly. To se setkalo s velkou nevolí místních, neb k obrazu se traduje, že pokud překročí hradby Pernštejna, přivolá to neštěstí. Nás ale umění ani báchorky moc nezajímaly, spíš ta zábava, co vernisáže doprovází! Nejdříve jsme se museli řádně vystrojit, jak se na společenskou událost sluší. Výstava byla zahájena netradičně zápasem sumo. Proti sobě se postavili věhlasní zápasníci ruský sumista Tlustoš Špekin a Jihočech Buřtislav Ovárek.
jich skutečně nepřeberné množství a nacházeli se mezi nimi skutečně kuriózní postavy jako Zkažená pizza se šesti nohama nebo Ruka s knírkem pod stolem (jsou to ještě vůbec osoby?). Prsa s afrem v jámě vypadávají z podezření jako první, neb naznáme, že neměli jak se z té jámy dostat, co ale takový polonahý zombie nebo obří plácačka na mouchy na kolečkách nebo snad Harry Potter s motorovou pilou? Ale ne, vždyť my jsme ty podezřelé nakreslili uplně špatně. Nakonec se z nich vyklube 5 osob – nádražák, mnich, babička, učitel a mafián. Musíme je všechny vyslechnout, k čemuž nejprve potřebujeme vyluštit, kde dotyční bydlí. Ještě že nám to dostatečně pálí a žádná šifra pro nás nepředstavuje překážku (starší brilantně využili svou znalost morseovky a mladší zase při-
Zábava byla v plném proudu, zrovna jsme z plna hrdla zpívali písničku o Hejkalovi, když tu...Blik! Že by výpadek elektřiny? Ale co jsou ty zvuky trhání papíru a ....”Ááááááá!”, kdo to ječí? Rychle, světlo! Vybíháme na chodbu a tam vidíme už jen vejpůl roztržený obraz bílé paní a krvavý nápis: “TAKHLE DOPADNEŠ I TY!” Ne, že by pověsti byly skutečné?! Že by na sebe majitel obrazu skutečně přivolal hněv Bílé paní tím, protože vynesl její obraz z hradu? Ale ne, to není možné, my v 21.století na strašidla nevěříme, to musel udělat nějaký člověk! Musíme se tedy proměnit v detektivy a pomoct majiteli vyřešit, kdo a proč mu vyhrožuje smrtí. Hned druhý den ráno se rozbíhá pátrání po podezřelých osobách, Bylo
12
13
šli na to, jak se luští šifra typu “hrad- voláváme si ty nejpodezřelejší – učiby”). A vzhůru do města na výslechy! tele a mafiána. Panu učiteli jsou odeVše jde hladce, až na drobný inci- brány otisky prstů pomocí černé fixy dent, kdy se ztratí Miki na hřbitově a i mafián tentokrát dorazí. A i když (příště se musíme lépe hlídat), to ale je pořádně protivnej, prořekne se, že ještě netušíme, jak pochodíme u Ma- měl s sebou na vernisáži jak rukavice, fiánových. Jen se Vojta přiblíží k plo- tak červenou fixu! Takže je to jasné. tu mafiánova domu, vybíhá nabroušená paní mafiánová a odhání nás s takovými slovy, která by se hodily možná tak do slovníku....staré paní mafiánové. Odcházíme tedy s nepořízenou, ale to nás nemůže zastavit. Ještě že existují další způsoby, jak usvědčovat podezřelé. Sejmeme tedy z obrazu otisky prstů a....ouha! Pachatel musel mít na rukou rukavice. Kdo je ten večer měl s sebou? Před-
Po poradě mezi detektivy se rozhodujeme, že musíme jít zatknout mafiána. Není to ale jednoduché. Musíme se probojovat dovnitř (velké ocenění a obdiv za rychlost a zdatnost při běhu s baťohem na zádech získala Viki), někteří z nás přitom zvládnou ještě omylem prokopnout dveře sousedovi a podívat se s ním na televizi. A už vedeme mafiána do rukou spravedlnosti. Ale... co to visí na dveřích?
14
“UŽ TI ZBÝVÁ JEN PÁR CHVIL ŽIVOTA” Jak to, že ještě někdo vyhrožuje majiteli obrazu smrtí, když vrah už je přeci dávno zatčený? Že bychom chytili špatného člověka? Ale ostatní podezřelí to také být nemohli... Tak že by to nakonec byla skutečně ta Bílá paní? Nezbývá nám, než se zkusit vydat po této stopě. Možná poradí známá Knihovna okultních věd v Černvíru. Dovnitř tam ale nepovolané osoby nesmějí, musíme se tam tedy proplížit a nenápadně obkreslovat informace za zády hlídačů. Naše rychle naškrábané čmrkance jsme dali dohromady a z posbíraných informací jsme seskládali, že Bílá paní se zjevuje v noci u kaple svaté Máří Magdalény. Na noční výlet jsme si připravili světlo na cestu a vyrobili jsme si svíčky ozdobené pšeničnými zrnky. A pak jsme se po jednom vydali na místo, kde se má údajně Bílá paní zjevovat. Trochu jsme se báli, ale nikdo necouvl. Když byla poslední svíčka donesena na určené místo, náhle se v dálce objevila silueta postavy v bílém a promluvila na nás (měla uplně stejný hlas jako Anička!). Odvážně jsme se začli ptát na vše okolo zničeného obrazu. Bílá paní zavrtěla hlavou. Nebyla to ona, byl to podvod majitele obrazu! Roztrhal kopii a schoval originál a právě ten musíme najít, abychom ho usvědčili!
Rozhodli jsme se proto nechat se najmout majitelem obrazu jako uklízeči a kuchaři a jakmile jsme se dostali do budovy, nenápadně jsme se snažili od místních hlídačů ukrást klíče a najít po domě části kódu k sejfu. Poslední část kódu k sejfu jsme objevili u staré lípy, o které nám večer pověděla Bílá paní. A už je sejf otevřený a my míříme s obrazem usvědčit podvodného starožitníka. Ale co to? Ten se usmívá a všichni okolo taky. Byla to totiž zkouška našich dovedností. Nebyl to obyčejný starožitník, ale majitel největší detektivní agentury na světě, který sháněl schopné lidi do svého týmu. My jsme zkouškou prošli a získali jsme tak lukrativní smlouvu s nejlepší detektivní kanceláří. Takže teď jsou z nás jedni z nejschopnějších detektivů na světě a můžeme mířit za dalšími zapeklitými případy! Takže... zase při dalším případu! 15
