Zůstáváme i nadále optimisty,

stavebnictví - obor s jedničkami

(str. 1-8)

Využijte portál premium.prosperita.info

ročník 8 (8 / 2006)

Prosperita? Především! Nic jiného neřeším.

www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

Chcete se vÌce prosadit? Rozhodujete se, na kterÈm serveru budete inzerovat? DoporuËujeme v·m port·l www.premium.prosperita.info! Spolupracuje s ¯adou profesnÌch uskupenÌ, jako jsou svazy, asociace, sdruûenÌ, komory, unie. Naöe specializace - cÌlenÈ oslovenÌ. U n·s najdete svÈ z·kaznÌky. Podrobnosti na: 606 615 609 602 618 008 602 139 128

Zůstáváme i nadále optimisty, potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš

J

aký je obraz českého stavebnictví? Čím se může pochlubit? V čem je jeho perspektiva? Co mu naopak schází a kde jsou problémy? Co je čeká v příštích letech? Nač se zaměří? O tom všem jsem hovořila s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václavem Matyášem: P¯esto, ûe jsou v˝sledky stavebnictvÌ za letoönÌ prvnÌ pololetÌ velmi dobrÈ a plyne z nich hodnÏ optimismu, nelze na nÏ spolÈhat v ˙vah·ch o budoucnosti oboru, kter˝ v·ö svaz reprezentuje. Zab˝vali jste se ned·vno velmi podrobnÏ vizÌ a strategiÌ ËeskÈho stavebnictvÌ. Co obn·öÌ? Z·klad naöeho snaûenÌ vidÌme v tom, ûe musÌme udÏlat vöe pro to, aby stava¯i tÏmi optimisty mohli b˝t i v roce 2013. NespolÈh·me tedy jen na souËasnÈ dobrÈ v˝sledky, ale hledÌme trochu d·l. Je to bezpodmÌneËnÏ nutnÈ. "Ve¯ejn˝ balÌk investic" n·m sice d·v· prostor b˝t dob¯e naladÏni, ale samoz¯ejmÏ nejde jen o emoce. Kdo nenÌ vizion·¯, nem˘ûe dlouhodobÏ uspÏt. Byli bychom r·di, kdyby stavebnictvÌ mÏlo trvale pevnÏ vymezenou ˙lohu v ËeskÈ ekonomice, aby i ta nejmenöÌ firma vÏdÏla, jak se tento obor podÌlÌ na tvorbÏ DPH, na zamÏstnanosti a podobnÏ. Svazu podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R jde o to, aby dok·zal definovat z·kladnÌ charakteristiky odvÏtvÌ jako je produkce, zamÏstnanost, organizaËnÌ struktura, podÌl zahraniËnÌho kapit·lu, jakÈ existujÌ sluûby pro stavebnictvÌ, jak· je vazba v˝roby stavebnÌch hmot na stavebnictvÌ apod. StejnÏ tak co znamen· ËeskÈ stavebnictvÌ v EvropskÈ unii, co p¯in·öÌ benchmarking, jak n·ö obor ovlivnÌ p¯ijetÌ eura, jakÈ jsou p¯Ìleûitosti, jak· rizika. Zd· se mi, ûe jsme si toho p¯ipravili aû dost a ûe urËitÏ budeme mÌt nad ËÌm pracovat. Ch·pu, ûe vaöe Ëlensk· z·kladna pot¯ebuje urËitou orientaci do budoucna, ostatnÏ s·m obor je v˝znamn˝ a tak musÌte mÌt jasno ve spoustÏ vÏcÌ, poËÌnaje podmÌnkami k podnik·nÌ, kterÈ nejsou zcela ide·lnÌ a je t¯eba je ¯eöit pr·vÏ v dobÏ, kdy se stava¯˘m relativnÏ velmi da¯ÌÖ ObdobnÏ jako jin· profesnÌ uskupenÌ i my usilujeme o to, aby se podnikatelskÈ prost¯edÌ stalo vlÌdnÏjöÌ k firm·m. RozhodnÏ v legislativÏ, normotvornÈ Ëinnosti, aby bylo jasno na trhu pr·ce, abychom vÏdÏli, co vlastnÏ platÌ, co je öpatnÈ a co se musÌ zmÏnit. NevÌm, m·-li smysl st·le zmiÚovat nap¯Ìklad z·konÌk pr·ce a podobnÏ, ale pro n·s je to jeden ze stÏûejnÌch prvk˘. To, co bude rozhodnÏ ovlivÚovat dynamiku stavebnictvÌ, je takÈ technick· politika, v˝zkum a inovace, v˝voj nov˝ch technologiÌ, stavebnÌch materi·l˘. To m· n·vaznost na ekologii, udrûiteln˝ rozvoj stavÏnÌ, na ceny a dostupnost vstup˘, nap¯Ìklad v souvislosti s energiemi. Pot¯ebujeme mÌt jasno v tom, jak se bude

vyvÌjet popt·vka po stavebnÌ produkci, jak· bude jejÌ struktura. UrËitÏ stranou vaöÌ pozornosti nestojÌ ani sluûby pro stavebnictvÌ, i kdyû m·m pocit, ûe celospoleËensky jako by se na nÏ tak trochu zapomÌnaloÖ Sluûby pro stava¯e jsou velice v˝znamnou oblastÌ, takûe m·me-li uvaûovat komplexnÏ, rozhodnÏ je nesmÌme opomenout. Aù jde o ˙lohu a p¯Ìnos architektonickÈ tvorby, o z·kladnÌ roli projektant˘, nemal˝ v˝znam p¯Ìstupu bank, pojiöùovnictvÌ, inûen˝ring nebo funkce developerstvÌ. V nemalÈ mÌ¯e se budou poûadavky na kvalitu pr·ce vöech jmenovan˝ch zvyöovat. A kvalita, to je o dobrÈm jmÈnu, prestiûi, vz·jemnÈ spokojenosti. »ili vÏc velmi aktu·lnÌ. Pokud vÌm, m·te za sebou velk˝ ˙spÏch - VöeobecnÈ obchodnÌ podmÌnky. Co to ale p¯esnÏ znamen·? N·ö svaz spolu se SIA inicioval vypracov·nÌ aktualizace tÏchto podmÌnek, kterÈ byly vyd·ny v roce 2003. Byla ustavena pracovnÌ skupina ze z·stupc˘ nÏkter˝ch organizacÌ SIA, Ëlen˘ expertnÌ komise SPS pro cenovou politiku a ve¯ejnou zak·zku, d·le zde byli odbornÌci z Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R a ke spolupr·ci byli p¯izv·nÌ takÈ z·stupci Hospod·¯skÈ komory »R. NynÌ jsme zpracovanÈ znÏnÌ zaslali celÈ ËlenskÈ z·kladnÏ k p¯ipomÌnk·m. Na z·kladÏ n·zor˘ firem bude provedena z·vÏreËn· korektura textu, aby ve 4. ËtvrtletÌ mohly b˝t VöeobecnÈ obchodnÌ podmÌnky vyd·ny. PoËÌt·me s tÌm, ûe by se mÏly st·t souË·stÌ metodickÈho pokynu Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R pro postup p¯i zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch stavebnÌch zak·zek.

smluvnÌch vztah˘ hlavnÌch ˙ËastnÌk˘ v˝stavby. Jde o vytv·¯enÌ rovnov·hy v povinnostech a pr·vech mezi obÏma stranami obchodu, kter˝ m· formu smlouvy o dÌlo. V mnoha p¯Ìpadech je tento vztah znaËnÏ nerovnopr·vn˝. Jde o vztah objednatele a zhotovitele, pr·vÏ tak jako o vztah zhotovitele a jeho subdodavatel˘. Auto¯i n·vrhu se snaûili zachytit vöechny nejd˘leûitÏjöÌ body obchodnÌho vztahu a zpracovat je tak, aby se staly obecn˝m podkladem k jedn·nÌ a byly v maxim·lnÌ mÌ¯e akceptov·ny p¯i definov·nÌ a konkretizaci z·sad poctivÈho nediskriminaËnÌho obchodnÌho styku. pokraËov·nÌ na stranÏ 4

A co to znamen· pro firmy? VöeobecnÈ obchodnÌ podmÌnky by mÏly slouûit jako urËit˝ kodex ke zkvalitnÏnÌ

Objem hypoték na chaty a chalupy je skoro o polovinu větší než vloni MeziroËnÏ o 44 % vÌce v objemu a o 20 % v poËtu hypotÈk poskytla letos HypoteËnÌ banka z·jemc˘m na rekreaËnÌ objekty. Ryze Ëesk˝ fenomÈn - chata¯enÌ a chalupa¯enÌ - se tak projevuje i v oblasti hypoteËnÌho financov·nÌ. Za prvnÌ pololetÌ letoönÌho roku HypoteËnÌ banka poskytla na koupi, v˝stavbu nebo rekonstrukci rekreaËnÌch objekt˘ 132 ˙vÏr˘ za 105 milion˘ korun. Pr˘mÏrn· v˝öe hypotÈky Ëinila 769 tisÌc korun, coû je o tÈmÏ¯ 110 tisÌc korun vÌce neû ve stejnÈm obdobÌ loni. "HypotÈky k financov·nÌ rekreaËnÌch objekt˘ jsou standardnÌ souË·stÌ portfolia HypoteËnÌ banky," konstatoval Petr Hla-

v·Ë, n·mÏstek pro vÏci ˙vÏrovÈ HypoteËnÌ banky, a dokreslil: "Ve srovn·nÌ s hypotÈkou na zajiötÏnÌ standardnÌho bydlenÌ se neliöÌ ani ˙Ëel, k nÏmuû jsou ˙vÏry na chaty a rekreaËnÌ domy nejËastÏji poskytov·ny. VÏtöina z nich (64 %) je urËena na koupi nemovitosti, z vÌce neû 14 % hypotÈk klienti financujÌ v˝stavbu a z tÈmÏ¯ 14 % rekonstrukce sv˝ch vÌkendov˝ch dom˘." TradiËnÏ nejvÌce utÌkajÌ do p¯Ìrody lidÈ z velk˝ch mÏst. Nep¯ekvapuje proto, ûe o tÈmÏ¯ Ëtvrtinu hypotÈk urËen˝ch na financov·nÌ rekreaËnÌch objekt˘ letos poû·dali obyvatelÈ Prahy. ObyvatelÈ PlzeÚska zÌskali 14 % ˙vÏr˘ a St¯edoËeöi 10 %.

Naopak nejmenöÌ z·jem, kolem 2 %, projevujÌ o hypotÈky na chaty a chalupy lidÈ z PardubickÈho a ZlÌnskÈho kraje. NejvÌce financujÌ rekreaËnÌ bydlenÌ z ˙vÏr˘ HypoteËnÌ banky lidÈ ve vÏku 30 aû 34 let - vÌce neû Ëtvrtina. P¯es polovina klient˘ je ûenat˝ch nebo vdan˝ch a bezdÏtn˝ch. VÏtöina (71 %) ûadatel˘ mÏla Ëist˝ mÏsÌËnÌ p¯Ìjem do 20 000 KË. (tz)

srpen 2006

ZRCADLO

Z obsahu: Str. 1 - 8 Stavebnictví - obor s jedničkami Str. 10 O posouvání internetového obchodu do vyšších obchodních pater Str. 11 Dopravci vyzývají vládu, aby změnila silniční zákon Str. 13-14 Manažeři na svém místě Str. 32 Systém elektronického mýtného spustí Kapsch už v lednu

Mediální partnerství v roce 2006 1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ 4. VybranÈ konference a semin·¯e VzdÏl·vacÌ agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleËnosti Point Consulting 6. 1. mezin·rodnÌ konference Hled·nÌ novÈ Evropy 2006 7. Veletrh Pragooffice - veletrh kancel·¯skÈho n·bytku a vybavenÌ 8. VybranÈ semin·¯e CzechTrade 9. Znojemsk˝ hrozen 2006 10. SoutÏû Zlat· koruna 2006 11. Konference GenderovÈ aspekty spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtÏli b˝t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku 2006 14. Mezin·rodnÌ konference Jakost 2006 15. roËnÌk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisÌciletÌ - 7. roËnÌk 16. Druh˝ Komorov˝ jarmark 17. Konference CAC LEASING v OstravÏ 18. FRANCHISING FORUM 19. Konference Organizace a ¯ÌzenÌ podnikatelsk˝ch ËinnostÌ

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

Najdete nás Doba je drav·, svÏt glob·lnÌ a informace znaËnÏ promÏnnÈ. »asopis p¯en·öÌme i na internet. K tomu n·m pom·hajÌ nÌûe uveden· mÌsta. MonitoringovÈ firmy ● Newton IT ● Anopress ● EkoInfo.cz V˝bÏr z partnersk˝ch webov˝ch str·nek ● Servery spoleËnosti iNET Solutions s.r.o. - www.inetprint.cz, www.itop.cz ● Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R - www.sps.cz ● Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R - www.amsp.cz ● RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R www.abcourt.cz ● N·rodnÌ politika podpory jakosti www.npj.cz KatalogovÈ a fulltextovÈ vyhled·vaËe

2

Dobrá rada nad zlato Používejte firemní platební karty SpoleËnost MasterCard sv˝mi sluûbami podporuje drobnÈ podnik·nÌ v EvropÏ. Z·roveÚ podnik˘m nabÌzÌ nÏkolik rad, jak efektivnÏ ¯Ìdit svÈ finanËnÌ z·leûitosti a hotovostnÌ toky. "25 miliÛn˘ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ v pÏtadvaceti Ëlensk˝ch st·tech EU je hlavnÌm motorem r˘stu obchodu. Tohle ËÌslo p¯edstavuje 95 % vöech obchodnÌch spoleËnostÌ a souËasnÏ 69 % celkovÈ zamÏstnanosti," vysvÏtlil Jorn Lambert, viceprezident pro ¯eöenÌ firemnÌho platebnÌho styku spoleËnosti MasterCard Europe. "Protoûe ale tyto podniky nemajÌ k dispozici takovÈ zdroje jako velkÈ spoleËnosti, Ëasto svÈ finanËnÌ z·leûitosti ne¯ÌdÌ tak efektivnÏ, jak by mÏly. Naöe spoleËnost spolupracuje s mal˝mi a st¯ednÌmi firmami v celÈ EvropÏ a v tÈto souvislosti nabÌzÌ n·sledujÌcÌ rady jako inspiraci pro kaûdÈho majitele podniku." 1. P¯i kaûdÈm prodeji je lepöÌ poûadovat z·lohu. ZejmÈna v p¯ÌpadÏ novÈho z·kaznÌka. Je to bÏûn· obchodnÌ praxe. 2. Nefakturovat najednou a provÈst vy˙Ëtov·nÌ hned, jak je zak·zka hotov·. Podnikatel by mohl takÈ poû·dat o t¯etinu ˙hrady p¯edem, druhou t¯etinu bÏhem realizace pr·ce a zbytek po jejÌm dokonËenÌ. Pokud se pr·ce zastavÌ na delöÌ dobu neû mÏsÌc, tak by mÏl vystavit fakturu a p¯iloûit k nÌ p¯ehledn˝ rozpis dosud dokonËen˝ch pracÌ a odhad zb˝vajÌcÌch pracÌ. Faktura by se mÏla vystavovat, jakmile je zak·zka dokonËena, nenÌ pot¯eba Ëekat na konec mÏsÌce. 3. NabÌzet slevy za p¯edËasnou nebo vËasnou ˙hradu - dojde tak ke zrychlenÌ plateb. Je lepöÌ mÌt penÌze na ˙Ëtu co nejd¯Ìve, i kdyû musÌ podnikatel poskytnout slevu. 4. Vûdy, kdyû je to moûnÈ, je lepöÌ pracovat za pauö·l. Moûn· bude p¯Ìjem niûöÌ, zato pravideln˝. 5. OddÏlovat firemnÌ v˝daje od v˝daj˘ osobnÌch. FiremnÌ platebnÌ karty zajistÌ majitel˘m mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ jednoznaËn˝ p¯ehled o finanËnÌ situaci a zjednoduöÌ celou administrativu. NabÌzejÌ jednoduch˝ a efektivnÌ systÈm pro ˙hradu faktur s ¯adou moûnostÌ, jak tyto

S

tužkou za uchem

Ach to počasí Kdyû se potkajÌ dva lidÈ, kte¯Ì se sice znajÌ, ale jen tak zbÏûnÏ... NemajÌ spoleËnÈ z·ûitky ani toho o sobÏ mnoho nevÏdÌ, a ani se moûn· spolu moc bavit nechtÏjÌ, leË spoleËenskÈ normy nakazujÌ p·r slov prohodit... VÏtöinou je jasnÈ, o Ëem tÏch p·r slov bude. O poËasÌ. To je jistota. NevyËerpatelnÈ tÈma, vöem spoleËnÈ. Na poËasÌ m˘ûeme b˝t klidnÏ naötvanÌ, protoûe m·lokdy se n·m trefÌ do noty. VÏtöinou je moc horko, moc zima, vlhko nebo sucho. M·lokdy je ide·lnÏ. Moûn· uû jsme zapomnÏli, co to vlastnÏ ide·lnÌ poËasÌ je. NelÌbÌ se n·m suûujÌcÌ tropick· vedra, p¯Ìliö snÏhu a p¯Ìliö velk˝ mr·z. Takûe kdyû se potk·me s ËlovÏkem, kterÈho zn·me jen tak zbÏûnÏ... A kdyû si spolu do sytosti zanad·v·me na poËasÌ (jakÈ zvrhlosti na n·s, uboh˝ch lidech, zase p·ch·!), najednou m·me k sobÏ blÌû a povÌdali bychom a povÌdali. Nakonec se rozch·zÌme s dobr˝m pocitem, ûe n·s nÏkdo tak hezky ch·pe a m· stejn˝ n·zor jako my. A hlavnÏ, ¯ekneme si, ûe ten pan Jun·k Ëi Jan·k z vedlejöÌ kancel·¯e nenÌ aû tak öpatn˝. A jak pÏknÏ se s nÌm povÌd·! MarkÈta BartÌkov·

Našimi stálými partnery jsou: platby prov·dÏt. Dojde tak k ˙spo¯e Ëasu i zdroj˘, podnikatel se vyhne nutnosti vyjedn·vat o ˙vÏrov˝ch podmÌnk·ch s dodavateli a v˝raznÏ si usnadnÌ sestavov·nÌ kaûdoroËnÌho daÚovÈho p¯izn·nÌ. 6. OvÏ¯ovat si ˙vÏruschopnost z·kaznÌka a neb·t se ho poû·dat o reference. Kaûd˝ podnik by si mÏl p¯ed p¯ijetÌm velkÈ zak·zky od z·kaznÌka vyû·dat reference. PotÈ kaûdou d˘kladnÏ ovÏ¯it, zeptat se, jak dlouho s danou spoleËnostÌ spolupracujÌ, a zÌskat dalöÌ uûiteËnÈ informace - cokoliv, co m˘ûe pomoci p¯i zjiöùov·nÌ ˙vÏruschopnosti z·kaznÌka. 7. ZavÈst d˘kladnÏjöÌ kontrolu podnikov˝ch v˝daj˘. FiremnÌ platebnÌ karty udrûujÌ podnikatele v obraze a zjednoduöujÌ ˙Ëtov·nÌ. Je moûnÈ sledovat v˝daje a zabr·nit zneuûÌv·nÌ tÌm, ûe budou zavedeny v˝dajovÈ stropy pro jednotlivÈ drûitele karet. DÌky roËnÌ anal˝ze v˝daj˘ z firemnÌch platebnÌch karet budou mÌt z·roveÚ p¯ehled o druzÌch a objemech v˝daj˘. Ve spojenÌ s firemnÌmi platebnÌmi kartami m· podnikatel k dispozici mÏsÌËnÌ v˝pisy a roËnÌ anal˝zy v˝daj˘, kterÈ mu pomohou p¯i tvorbÏ rozpoËtu. pokraËov·nÌ na stranÏ 17

Nejhezčí pozvánka na tiskovku Aby ještě lépe chutnalo

Vítejte na www.

NÏkterÈ tiskovky se st·vajÌ p¯Ìmo vyhled·van˝mi. Pat¯Ì k nim ty, kterÈ po¯·d· »esk˝ svaz pivovar˘ a sladoven. Z·jemc˘ b˝v· tolik, ûe prostory, kde se tiskovÈ konference konajÌ, praskajÌ ve övech, diskuse je bohat· (stejnÏ jako tradiËnÌ obÏd) a novin·¯ se v nÌ vûdycky nÏco dovÌ. TÈmata jsou rozmanit· - od umÏnÌ p¯es hospod·¯sdkÈ v˝sledky, etiku podnik·nÌ aû po spojenÌ pivo a ûeny. Na programu tiskovky s datem 26. Ëervence 2006 byl Kodex pÈËe o ËeskÈ pivo (aneb co dÏlat, aby naöe pivo v hospodÏ i luxusnÌ restauraci jeötÏ lÈpe chutnalo). Lobov·nÌ svazu a jeho vztah k mÈdiÌm je na vysokÈ ˙rovni, to se musÌ nechat. A tak se k ocenÏnÌ za n·paditÈ tiskovÈ konference, potaûmo pozv·nky, kterÈ majÌ sice st·le stejnou grafickou ˙pravu (z·mÏr, proË ne), po Ëase opÏt vracÌme a udÏlujeme naöi "prosperiù·ckou" jedniËku. NejvyööÌ zn·mkou hodnotÌme jak aktivity svazu smÏrem k mÈdiÌm v Ëele s v˝konn˝m ¯editelem Ing. Janem Vesel˝m, kter˝ p¯i û·dnÈ p¯Ìleûitosti na novin·¯e nezapomÌn·, tak pÈËi spoleËnosti PORT spol. s r. o. a jejÌho ¯editele Ing. Josefa Vacla, CSc., kter˝ se o vztah ûurnalist˘ a »SPS star·. (rix)

Léto - čas na web

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově

Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Unie podnikových právníků ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Sdružení CZECH TOP 100 ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR ● Svaz chemického průmyslu ČR

Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s.

Kolik jste toho zatÌm v tomto poËasÌ stihli? ée zatÌm moc ne? NenÌ ani divu, horka zatÌm l·mala rekordy. P¯esto je toto obdobÌ velkou p¯ÌleûitostÌ nabrat svÏûÌ dech do nov˝ch projekt˘, t¯eba na vaöem webu. Kdyû si v klidu projdete vaöe webovÈ str·nky, urËitÏ na nich najdete od grafick˝ch nedostatk˘ aû po pravopisnÈ chybiËky ledasjakou z·vadu. S tÌm v·s zcela jistÏ napadne, ûe by se jeötÏ mÏlo zmÏnit to a ono, p¯idat to a ono, rozöÌ¯it, modernÏji pojmout, anebo zgruntu p¯edÏlat. Hled·te-li nÏkoho, kdo by se ujal vaöich nov˝ch, origin·lnÌch n·pad˘, staËÌ, kdyû vyùuk·te na mobilu ËÌslo 606 615 609! V·ö Martin äimek, autor internetov˝ch projekt˘

Prosperita Vyd·v·: RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvÌ a redakce Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 tel., fax: 266 312 413 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku: 11. 8. 2006 Datum distribuce: 14. 8. 2006 PhDr. Eva Brixi-äimkov·, öÈfredaktorka mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] Martin äimek, obchodnÌ ¯editel mobil: 606 615 609 e-mail: [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka internetov· komunikace mobil: 602 139 128 e-mail: [email protected] Mgr. Marie VaöÌËkov·, redaktorka a editorka mobil: 724 501 791 e-mail: [email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Jind¯iöka Hauptmanov·, obchodnÌ manaûerka tel.: 266 312 413 e-mail: [email protected] Jarmila NedvÏdov·, odborn· komunikace mobil: 776 282 810 e-mail: [email protected] Ing. Marie Sk·lov·, odborn· komunikace tel., fax: 544 211369 mobil: 608 130 101 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch Ëasopisu oznaËenÈ grafick˝m symbolem . Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Miloö Krm·öek, ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330

✑

Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Tisk a distribuce: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300)

PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha

Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia

Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o.

»asopis je v roce 2006 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo seriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s.

www.prosperita.info

srpen 2006

STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI

Předpokladem je, aby jednotlivé části inovačního procesu - vymyslet - vyrobit - prodat - se nejenom doplňovaly, ale doslova překrývaly

I

novace, inovace, inovace. Slyšíme to několikrát denně. Je to správné, je potřeba měnit svět a lépe na něm hospodařit, je potřeba chytřeji a praktičtěji využívat vše, co schováváme za pojem příroda, zdroje, možnosti. Máme se jako lidstvo stále ještě co učit. Cestu hledání před řadou let dobře zmapovala Asociace inovačního podnikání ČR, která se stala do velké míry průkopníkem myšlenek, jež se nám nyní v obecnější poloze dostávají do slovníku. Myšlenek o tom, že pokud nebudeme hledat, jak a co udělat lépe, pokud se tím nebudeme celorepublikově systematicky zabývat, skončíme jako Robinson. Slovo patří Ing. Jiřímu Švejdovi, prezidentu AIP ČR: nÌ podmÌnek pro fungov·nÌ inovaËnÌho trhu a celkovÈho systÈmu inovaËnÌho podnik·nÌ. V opaËnÈm po¯adÌ dle v˝öe uvedenÈho zah·jila svoji Ëinnost AIP »R 23. 6. 1993. Proto pat¯Ì mezi hlavnÌ Ëinnosti rozvoj systÈmu inovaËnÌho podnik·nÌ v »R a to i v souËasnÈm a zejmÈna nast·vajÌcÌm obdobÌ.

SlovÌËko inovace se stalo zaklÌnadlem moûnostÌ - svÏt pot¯ebuje inovace a je ochoten platit za novÈ n·pady. Co dnes ¯eöÌ vaöe Asociace inovaËnÌho podnik·nÌ »R (d·le AIP »R) ve vztahu k podnik·nÌ v »R p¯edevöÌm? Inovace se opravdu st·vajÌ Ëastou souË·stÌ slovnÌku nejenom technik˘, ale i ekonom˘ a spoleËenskovÏdnÌch odbornÌk˘. »asto sl˝ch·me tÈzi o nezbytnosti inovacÌ v souvislosti se "smrtÌ podnik˘", Ëasto se ¯eöÌ efektivnost inovacÌ, ˙Ëinnost inovaËnÌho procesu, vytv·¯e-

A co se vlastnÏ d· nazvat, ûe je inovacÌ? Jak· jsou obecn· kritÈria pro to, co m· b˝t inovativnÌ? P¯i odpovÏdi na tuto ot·zku nechci ˙myslnÏ citovat nÏkterÈ z definicÌ, pouûÌvanÈ v naöÌ zemi, v dalöÌch zemÌch, p¯ÌpadnÏ v EU Ëi jin˝ch Ë·stech svÏta. S ohledem na zkuöenosti deseti ukonËen˝ch roËnÌk˘ soutÏûe o Cenu Inovace roku, kterou vyhlaöuje AIP »R od roku 1996, uvedu, ûe inovacÌ je takov˝ produkt (v˝robek, technologick˝ postup, sluûba, ostatnÌ), kter˝ v r·mci inovaËnÌho procesu vznik· s vyuûitÌm v˝sledk˘ VaV a kter˝ je uplatnÏn na trhu (produkt je prod·n). MÌra inovativnosti je Ëasto relativnÌ, neboù velmi Ëasto platÌ, ûe inovaËnÌ ¯·d (publikace P. ävejda kol.: Z·klady inovaËnÌho podnik·nÌ, Ë·st 2. P¯ehled teorie inovace, Praha 2002) nenÌ urËov·n pouze technickou ˙rovnÌ produktu, ale i z·jmy a pot¯ebami jeho uûivatel˘ a mÌrou nasycenosti trhu (konkurencÌ, kter· souvisÌ s efektivnostÌ inovacÌ). äance k tomu, aby vÏda a v˝zkum d·valy st¯elivo praxi, tedy v˝robÏ, je obrovsk·. St·t a podnikatelskÈ reprezentace tÈma budoucnosti ¯eöÌ, a zd· se, ûe firmy, spoleËnÏ s vÏdci

Nabízíme: 1. äitÌ a dod·vky pracovnÌch a profesnÌch odÏv˘, odÏv˘ pro voln˝ Ëas, loûnÌho pr·dla z kvalitnÌch tuzemsk˝ch materi·l˘ v provedenÌ dle naöeho v˝robnÌho programu i podle poûadavk˘ a p¯·nÌ z·kaznÌka. 2. Prodej doplÚujÌcÌho sortimentu OOP / pracovnÌ obuv, rukavice, triËka, p¯ilby, drogistickÈ zboûÌ, ruËnÌky aj./. 3. Zajiöùujeme potisky firemnÌm logem sÌtotiskem, flockem, v˝öivkou aj. 4. OdbÏrem naöich v˝robk˘ nebo sluûeb zÌsk·v·te doklad o n·hradnÌm plnÏnÌ povinnosti zamÏstn·vat osoby se zdravotnÌm postiûenÌm dle z·kona 435/2004 Sb.

V˝robnÌ druûstvo VKUS Fr˝dek-MÌstek Svazarmovsk· 308, 738 04 Fr˝dek-MÌstek Tel.: 558 432 041-43 Fax: 558 432 044 E-mail: [email protected], http://www.vkus.f-m.cz

a v˝zkumnÌky, budou tÏmi, kdo lidstvu pom˘ûe najÌt cestu k budoucnosti planety ZemÏ. Jak to vidÌte vy? Je tomu opravdu tak, p¯edpokladem ovöem, podle mÈho n·zoru, je, aby jednotlivÈ Ë·sti inovaËnÌho procesu - vymyslet - vyrobit - prodat se nejenom doplÚovaly, ale doslova p¯ekr˝valy. Velmi Ëasto totiû platÌ, ûe v˝sledky VaV nemohou pouûÌt ve v˝robÏ, a "v˝roba" nezn· pot¯eby trhu. Tento stav nem˘ûe ovlivnit jednotliv˝ ˙ËastnÌk inovaËnÌho procesu, snahou vöech ˙ËastnÌk˘ musÌ b˝t v˝öe uvedenÈ nedostatky rychle odstraÚovat. Mezi ˙ËastnÌky tohoto procesu pat¯Ì vöichni ti, kte¯Ì jsou uvedeni v systÈmu inovaËnÌho podnik·nÌ v »R (www.aipcr.cz).

nÌm potenci·lem. Vzhledem k ËasovÈmu postupu p¯Ìpravy a realizace staveb a jejich p¯ev·dÏnÌ do z·kladnÌch prost¯edk˘, k funkci projektanta, dodavatele a investora se Ëasto jevÌ mal· "hustota" inovacÌ u stavebnÌch objekt˘. Podle mÈho n·zoru je to pouhÈ zd·nÌ, inovace ve stavebnictvÌ se totiû vyskytujÌ ve stavebnÌch materi·lech, v konstrukcÌch a v procesu stavebnÌ v˝roby. Uûivatel totiû vnÌm· nejËastÏjöÌ v˝sledn˝ produkt stavebnictvÌ - stavebnÌ objekt. NavÌc nÏkter˝ z tÏchto objekt˘ nenÌ vidÏt - podzemnÌ stavby, kolektory, aj.

Kde se uplatnily v˝stupy AIP »R v poslednÌ dobÏ zejmÈna? V uplynul˝ch letech byly zkuöenosti AIP »R Kde vöude se mohou z·stupci firem setkat vyuûity p¯i p¯ÌpravÏ N·rodnÌ inovaËnÌ strategie s v˝sledky Ëinnosti AIP »R? Kam byste dopo»R (schv·lila vl·da »R ruËil smÏrovat jejich 24. 3. 2004), p¯i p¯ÌpravÏ pozornost? Často slýcháme tézi o nezbytnosti N·rodnÌ inovaËnÌ politiky Naöe v˝sledky mohou »R na lÈta 2005 - 2010 nejenom z·stupci firem, inovací v souvislosti se "smrtí podniků" (schv·lila vl·da »R 7. 7. ale i dalöÌ odbornÌci pr˘2005), jsou vyuûÌv·ny bÏûnÏ vyuûÌvat v r·mci v r·mci Ëinnosti pracovnÌch t˝m˘ AIP »R k p¯Ìn·mi realizovan˝ch tÏchto soubor˘ ËinnostÌ pravÏ a realizaci inovaËnÌ politiky »R, k p¯Ìpraa sluûeb (byly registrov·ny ochrann˝mi zn·mvÏ odbornÌk˘ v oblasti inovaËnÌho podnik·nÌ kami Galerie inovacÌ a Cena Inovace roku) a k inovaËnÌmu podnik·nÌ v regionech. Poznatv r·mci t¯Ìdy v˝robk˘ 35, 41 a 42: ky jsou pr˘bÏûnÏ publikov·ny v Ëasopisu InoPoradenstvÌ v oblasti inovaËnÌho podnik·nÌ vaËnÌ podnik·nÌ a transfer technologiÌ (vyd·v »R a rozvoj SystÈmu inovaËnÌho podnik·nÌ v·n od roku 1993), uplatÚov·ny v r·mci soutÏv »R - v ekonomickÈ a obchodnÌ oblasti, vÏcn˝ ûe o Cenu Inovace roku (AIP »R ji vyhlaöuje od pr˘zkum v oblasti inovaËnÌch firem »R - v ekoroku 1996), prezentov·ny v r·mci INOVACE, nomickÈ a obchodnÌ oblasti, studie a projekty T˝den v˝zkumu, v˝voje a inovacÌ od roku 1994. pro mezin·rodnÌ spolupr·ci v r·mci inovaËnÌho Tyto poznatky jsou souËasnÏ uplatÚov·ny p¯i rozvoje v ekonomickÈ a obchodnÌ oblasti na ¯eöenÌ projekt˘ AIP »R - mezin·rodnÌ vÏdeckomultimedi·lnÌ a bilater·lnÌ ˙rovni, vedenÌ datatechnick· spolupr·ce KONTAKT, Mezin·rodnÌ b·ze projekt˘ program˘ pr˘myslovÈho v˝zkuinovaËnÌ centrum, Technologick˝ profil »R, mu a v˝voje v »R, sluûby public relations pro spolupr·ce s nevl·dnÌmi organizacemi v r·mci oblast inovaËnÌho podnik·nÌ v »R; programu INGO. äkolÌcÌ sluûby v r·mci p¯Ìpravy odbornÌk˘ pro Samostatnou souË·stÌ aktivit AIP »R je p¯Ìpraoblast inovaËnÌho podnik·nÌ v »R; va odbornÌk˘ pro oblast inovaËnÌho podnik·nÌ, PoradenstvÌ v oblasti inovaËnÌho podnik·nÌ v jejÌmû r·mci jsou vyuûÌv·ny poznatky z Ëinv »R a rozvoj SystÈmu inovaËnÌho podnik·nÌ nostÌ i projekt˘ AIP »R. v »R - v technickÈ oblasti, vÏcn˝ pr˘zkum v oblasti inovaËnÌch firem InovativnÌ p¯Ìstup k ¯eöenÌ »R - v technickÈ oblasti, nejr˘znÏjöÌch problÈm˘ je n·vrhy a poradenstvÌ Stavebnictví představuje obor s velkým do velkÈ mÌry glob·lnÌ v oblasti smÏrnic pro inovačním potenciálem z·leûitostÌ. Jak asociace v˝zkum a v˝voj a inovaËnÌ spolupracuje "se svÏpodnik·nÌ, technickÈ sluûtem"? by v projektech mobility v˝zkumn˝ch pracovnÌk˘, poradenskÈ sluûby AIP »R spolupracuje se sv˝mi partnery v oblasti program˘ v˝zkumu, v˝voje a inovacÌ v r·mci projektu INGO, EUREKA a KONTAKT v »R, posuzovacÌ a hodnotÌcÌ sluûby k projekvyhlaöovan˝mi Ministerstvem ökolstvÌ, ml·t˘m v˝zkumu, v˝voje a inovacÌ v »R, posuzovadeûe a tÏlov˝chovy »R. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ cÌ a hodnotÌcÌ sluûby k projekt˘m v˝zkumu, partnery pat¯Ì Mezin·rodnÌ obchodnÌ komov˝voje a inovacÌ v »R, studie a projekty pro ra, T.I.I. (Technology, Innovation, Informatimezin·rodnÌ spolupr·ci v r·mci inovaËnÌho rozon), UNCTAD, WIPO a European Federation voje v technickÈ oblasti na multimedi·lnÌ of High Tech SMEs. ZÌsk·vanÈ poznatky vyua bilater·lnÌ ˙rovni, hodnocenÌ a oceÚov·nÌ nejûÌv· zejmÈna ke zdokonalov·nÌ systÈmu inolepöÌch inovaËnÌch produkt˘. vaËnÌho podnik·nÌ v »R, sv˝m partner˘m p¯ed·v· zkuöenosti »R. Z·vÏrem bych chtÏl pozvat Ëten·¯e Prosperity na DiskusnÌ fÛrum k inovaËnÌmu podnik·nÌ, kterÈ po¯·d· AIP »R v r·mci doprovodnÈho Jak˝ vztah m· asociace k oboru, kter˝ prolÌn· programu MSV 2006 v BrnÏ dne 20. 9. 2006 velk˝m poËtem str·nek v tomto vyd·nÌ Prosa na INOVACE 2006, T˝den v˝zkumu, v˝voje perity, tedy ke stavebnictvÌ? a inovacÌ v »R ve dnech 5. - 8. 12. 2006. RovK tÈto ot·zce m·m navÌc osobnÌ vztah, proto nÏû p¯i tÏchto akcÌch je moûnost sezn·mit se jsem absolventem oboru PozemnÌ stavby Stas v˝sledky Ëinnosti AIP »R. vebnÌ fakulty »VUT v Praze a externÏ uËÌm na tÈto fakultÏ Z·klady inovaËnÌho podnik·nÌ. za inspirativnÌ odpovÏdi StavebnictvÌ p¯edstavuje obor s velk˝m inovaËpodÏkovala Eva Brixi

Je naší povinností jasně pojmenovat základní problémy české ekonomiky Svaz průmyslu a dopravy připravil požadavky pro novou vládu Mimo¯·dn· valn· hromada Svazu pr˘myslu a dopravy »R (SP »R) schv·lila zaË·tkem srpna z·sadnÌ dokument: Poûadavky SP »R na hospod·¯skou politiku novÈ vl·dy. Z·stupci zamÏstnavatel˘ a podnikatel˘ v nÏm definovali strategickÈ cÌle pro n·sledujÌcÌ obdobÌ a nalÈhavÈ ˙koly, kter˝mi se musÌ nov˝ kabinet zaËÌt zab˝vat, a to co nejd¯Ìve. Od vl·dy mimo jinÈ poûadujÌ razantnÌ reformu st·tnÌ spr·vy, snÌûenÌ danÌ spojenÈ se zjednoduöenÌm daÚovÈho systÈmu, ˙pravu pracovnÌho z·konod·rstvÌ a zajiötÏnÌ podmÌnek pro Ëerp·nÌ penÏz ze struktur·lnÌch fond˘ EU. Na z·kladÏ rozhodnutÌ valnÈ hromady p¯edloûÌ svaz tyto poûadavky novÈ vl·dÏ neprodlenÏ po jejÌm jmenov·nÌ. "Jako z·stupci tÏch, kte¯Ì v tÈto zemi vytv·¯ejÌ hodnoty, si moûn· vÌc neû kdokoli jin˝ uvÏdomujeme rizika, jeû by mohla do budoucna vÈst k zastavenÌ nebo ochromenÌ

www.premium.prosperita.info

nynÏjöÌho relativnÏ p¯ÌznivÈho hospod·¯skÈho v˝voje. Proto se domnÌv·me, ûe je naöÌ povinnostÌ jasnÏ pojmenovat z·kladnÌ problÈmy ËeskÈ ekonomiky a zasadit se tak o vytvo¯enÌ podmÌnek pro jejich ¯eöenÌ," vysvÏtlil prezident SP »R Jaroslav MÌl. Schv·len˝ dokument vymezuje pÏt nalÈhav˝ch ˙kol˘ a popisuje osm strategick˝ch z·mÏr˘, jeû by mÏly b˝t p¯ednostnÏ za¯azeny do programu hospod·¯skÈ politiky novÈ vl·dy. Svaz tyto ˙koly a z·mÏry formuloval s pomocÌ odbornÌk˘ z ¯ad svÈ ËlenskÈ z·kladny a s vyuûitÌm zkuöenostÌ zemÌ, kterÈ jiû proöly obdobÌm zmÏn a mohou tak nabÌdnout recept na ˙spÏön˝ rozvoj ekonomiky. K n·vrhu dokumentu probÏhla v minul˝ch t˝dnech öiröÌ diskuse - v r·mci internÌho diskusnÌho fÛra se k nÏmu mohli vyj·d¯it vöichni ËlenovÈ SP »R.

NalÈhavÈ ˙koly hospod·¯skÈ politiky jsou v dokumentu definov·ny takto: ● zv˝öit efektivitu v˝konu st·tnÌ spr·vy, omezit st·tnÌ regulaci, ● zjednoduöit daÚov˝ systÈm, snÌûit daÚovÈ z·tÏûe a snÌûit vedlejöÌ n·klady ceny pr·ce, ● pozastavit ˙Ëinnost z·konÌku pr·ce a n·slednÏ upravit pracovnÌ z·konod·rstvÌ s cÌlem zv˝öit zamÏstnanost, ● snÌûit poËet oblastÌ Ëerp·nÌ finanËnÌch ze struktur·lnÌch fond˘ na maxim·lnÏ pÏt s tÌm, ûe nejd˘leûitÏjöÌ je doprava, v˝zkum a v˝voj spojen˝ s inovacemi a konkurenceschopnostÌ, vzdÏl·v·nÌ a ekologie, ● p¯ipravit N·rodnÌ alokaËnÌ pl·n na roky 2008 - 2012 tak, aby byly pokryty pot¯eby

jednotliv˝ch pr˘myslov˝ch obor˘ vËetnÏ jejich rozvoje. Svaz pr˘myslu a dopravy v »R (SP »R) je nejsilnÏjöÌ zamÏstnavatelsk˝ svaz, kter˝ na jedn·nÌ p¯edsednictva Tripartity zastupuje zamÏstnavatele d·vajÌcÌ pr·ci tÈmÏ¯ miliÛnu zamÏstnanc˘. Svaz p¯Ìmo nebo p¯es oborov· sdruûenÌ zastupuje tÈmÏ¯ 1600 podnikatelsk˝ch subjekt˘. Jeho Ëleny jsou velkÈ pr˘myslovÈ firmy, nejvÏtöÌ dopravci i menöÌ podnikatelskÈ subjekty. Spolu se sv˝mi smluvnÌmi partnery - Svazem podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R (SPS »R), Svazem obchodu a cestovnÌho ruchu (SOCR »R) a AsociacÌ textilnÌho-odÏvnÌho-koûedÏlnÈho pr˘myslu (ATOK) - reprezentuje zamÏstnavatele, kte¯Ì vytv·¯ejÌ v »eskÈ republice vÏtöinu pracovnÌch mÌst.

3

srpen 2006


Zůstáváme i nadále optimisty, potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš pokraËov·nÌ ze strany 1 VymezujÌ, jakÈ by mÏly b˝t platebnÌ podmÌnky (z·lohy, postup plateb, z·drûnÈ, lh˘ty splatnosti, platby za vÌcepr·ce, n·leûitosti faktur), pojiötÏnÌ zhotovitele (odpovÏdnost za ökodu, z·konnÈ pojiötÏnÌ zamÏstnanc˘, subdodavatel˘, stavebnÏ mont·ûnÌ pojiötÏnÌ)Ö Jsou zde postiûeny takovÈ z·leûitosti, jako je uûÌv·nÌ staveniötÏ aû po jeho vyklizenÌ, vlastnÌ prov·dÏnÌ dÌla vËetnÏ ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ aû po archeologickÈ n·lezy. V kapitole o p¯ed·nÌ a p¯evzetÌ dÌla je teze o ne˙spÏönÈm p¯ed·nÌ dÌla i jak je to nap¯Ìklad s neopr·vnÏn˝m uûÌv·nÌm, odstoupenÌm od smlouvy i ¯eöenÌm spor˘. Ne ûe bychom toto d¯Ìve pops·no nemÏli, ale jde o inovaci, kterou si vyû·dala praxe. To vöe spÏje k tomu, aby podnikatelÈ ve stavebnictvÌ mÏli koneËnÏ pr·vnÌ jistotu, po jakÈ dlouho volali. Jednoduöe ¯eËeno, ûivot s·m vûdy prok·ûe, co je jiû p¯ekon·no, co praxi v˘bec nevyhovuje a co je tedy nutnÈ zmÏnit. ObchodnÌ podmÌnky jsou sv˝m zp˘sobem osou podnik·nÌ a mÏly by vymezovat pozici jednotliv˝ch subjekt˘ tak, aby se poslÈze nemusely ¯eöit spory, jimû bylo moûnÈ p¯edejÌt, aby bylo jasnÈ, co a jak se m· dÏlat, podle jak˝ch pravidel. Ve sportu to m·te jasnÈ a nikdo nem˘ûe podv·dÏt, zjednoduöenÏ vyj·d¯eno. JednoduchÈ a srozumitelnÈ definov·nÌ pot¯ebuje i podnik·nÌ. JednoznaËnÈ dodrûov·nÌ podmÌnek nelze vynutit, ale vÏ¯Ìme, ûe stejnÏ jako jinde ve star˝ch zemÌch EU budou obÏma stranami obchodnÌho styku respektov·ny. Za jednoznaËnÏjöÌ to p¯edpokl·d·me u ve¯ejnÈ zak·zky, kde st·t jako zadavatel by mÏl s·m db·t na to, aby nevytv·¯el diskriminaËnÌ podmÌnky, kterÈ by p¯edem preferovaly silnÏjöÌ firmy a ty vyluËovaly z ve¯ejnÈ soutÏûe ty st¯ednÌ a malÈ. Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R m· za sebou jeötÏ jeden velk˝ ˙spÏch, kter˝ se opÏt v·ûe ke kvalitÏ a certifikacÌm. Co to vlastnÏ je? Na z·kladÏ novÈho z·kona Ë.137/2006 Sb., o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch vytvo¯il svaz SystÈm certifikovan˝ch stavebnÌch dodavatel˘. Ten stanovuje, za jak˝ch podmÌnek m˘ûe stavebnÌ dodavatel uch·zejÌcÌ se o ve¯ejnou zak·zku zÌskat certifik·t, kter˝ nahrazuje prok·z·nÌ toho, ûe dodavatel splÚuje kvalifikaci poûadovanou zadavatelem ve¯ejnÈ zak·zky. Z toho nejsem zrovna p¯Ìliö moudr·Ö VysvÏtlÌm to: Jestliûe si dodavatel zvolÌ, ûe pouûije certifik·t vydan˝ certifikaËnÌm org·nem pro kvalifikaci jako d˘kaz o svÈ zp˘sobilosti, je zadavatel ve¯ejnÈ zak·zky povinen p¯ijmout tento certifik·t jako odpovÌdajÌcÌ dokumentaci a nesmÌ zpochybnit informace, kterÈ z nÏj vypl˝vajÌ. Pravidla systÈmu certifikovan˝ch stavebnÌch dodavatel˘ stanovujÌ zp˘sob jeho pouûitÌ. Vyd·v· je SPS jako spr·vce systÈmu pro zajiötÏnÌ ucelenÈ a obecnÏ dostupnÈ informace o funkci, organizaci a v˝stupech systÈmu. Jsou popisem postup˘ p¯i hodnocenÌ ûadatel˘ o certifikaci podle p¯Ìsluön˝ch kritÈriÌ a vöech n·leûitostÌ, vztahujÌcÌch se k tomuto systÈmu. SystÈm byl schv·len ministerstvem pro mÌstnÌ rozvoj ve smyslu z·kona. Drûitel certifik·tu je zaps·n do Registru certifikovan˝ch stavebnÌch dodavatel˘ a umÌstÏn do ve¯ejnÏ elektronicky p¯ÌstupnÈho informaËnÌho systÈmu SPS. V certifik·tu jsou uvedeny samostatnÏ vöechny certifikovanÈ Ëinnosti. SystÈm se stane prospÏön˝m jak pro zadavatele ve¯ejnÈ zak·zky, tak pro dodavatele. Pro zahraniËnÌ dodavatele platÌ pro zÌsk·nÌ certifik·tu v »R stejn· pravidla jako pro ËeskÈ dodavatele. Z jinÈho soudku - vol· se u n·s po zdatn˝ch ¯emeslnÌcÌch, nejen ve stroja¯inÏ, ale takÈ ve sta-

vebnictvÌ. JakÈ kroky jste udÏlali k tomu, aby se n·¯ky zmÌrnily? Nejprve p·r argument˘ - v souËasnÈ dobÏ p¯ipravuje stavebnÌ uËÚovskÈ ökolstvÌ jen asi t¯etinov˝ poËet uËÚ˘ pro stavebnÌ praxi, neû tomu bylo na poË·tku 90. let. D˘vodem je mal˝ z·jem mlad˝ch lidÌ o ¯emesla v˘bec a zejmÈna z·kladnÌch stavebnÌch profesÌ, preference st¯edoökolskÈho a vysokoökolskÈho vzdÏl·nÌ. SouËasn˝ ökolsk˝ z·kon a za¯azenÌ uËÚovskÈho ökolstvÌ do kompetence Ministerstva ökolstvÌ »R jen prohlubujÌ jeho nep¯Ìzniv˝ stav a zp˘sobujÌ, ûe stavy vyuËenc˘ v naöem oboru st·le klesajÌ. Ve stavebnictvÌ se situace jiû tak vyhrotila, ûe nedostatek kvalitnÌch vyuËenc˘, kterÈ nelze nahradit p¯Ìlivem zahraniËnÌch pracovnÌk˘, zaËÌn· b˝t prvo¯adou podmÌnkou pro zachov·nÌ konkurenceschopnosti ËeskÈho stavebnictvÌ. Co z toho plyne? Protoûe se zatÌm nepoda¯ilo p¯esvÏdËit dosavadnÌ vl·dy »R, ûe vzdÏl·v·nÌ ¯emesln˝ch pracovnÌk˘ je plnohodnotn˝m typem vzdÏl·nÌ, p¯istoupil n·ö svaz ve spolupr·ci se z·stupci MPO k vytvo¯enÌ n·vrhu modelu stavebnÌho uËÚovskÈho ökolstvÌ, kterÈ by zv˝öilo poËet vyuËenc˘. Nejprve jsme vöak analyzovali, jak je tomu v nÏkter˝ch st·tech EU (SRN, Rakousko, Francie). JednoznaËnÏ n·m z toho vyplynulo, ûe je t¯eba zv˝öit popularizaci oboru a ve¯ejnost p¯esvÏdËit o perspektivnosti zamÏstn·nÌ ve stavebnictvÌ. V zahraniËÌ je bÏûnÈ spolup˘sobenÌ stavebnÌch firem na praktickÈ v˝uce mlad˝ch lidÌ a finanËnÌ participace na n·kladech ve formÏ povinnÈho odvodu do vzdÏl·vacÌho fondu ve v˝öi stanovenÈ z·konem. DalöÌ moûnostÌ je nap¯Ìklad daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ tÏch, kte¯Ì se na v˝chovÏ uËÚ˘ podÌlejÌ. Je takÈ vÌce neû nalÈhavÈ pop¯em˝ölet, jak uËnÏ k danÈ firmÏ p¯ipoutat, jak je motivovat, aby po vyuËenÌ z˘stali. Spolu s MPO se nynÌ n·vrh zpracov·v· tak, aby mohl b˝t do konce roku p¯edloûen vl·dÏ. Na vym¯enÌ jsou i umÏleck· ¯emesla. SnaûÌte se o jejich "z·chranu"? Dalo by se to tak ¯Ìci. Celkovou koncepci oûivenÌ uËÚovskÈho ökolstvÌ doplÚuje spoleËn˝ n·vrh svazu a Ministerstva kultury »R na z¯ÌzenÌ uËÚovskÈho za¯ÌzenÌ pro v˝uku umÏleck˝ch ¯emesel pot¯ebn˝ch p¯i obnovÏ stavebnÌch pam·tek. UvÏdomme si, ûe kulturnÌ pam·tky a pam·tkovÏ chr·nÏnÈ objekty pat¯Ì k nejv˝znamnÏjöÌ Ë·sti naöeho kulturnÌho dÏdictvÌ. Ekonomicky zhodnocovat, chr·nit a revitalizovat pam·tky vyûaduje i znalosti nov˝ch ale i klasick˝ch technologiÌ a zvl·dnutÌ umÏleck˝ch ¯emesel. UmÏleckÈ ökolstvÌ m· v »R velkou tradici a nelze dopustit jeho z·nik. Proto jsme podepsali s MK »R memorandum ke spoleËnÈmu z·mÏru na vytvo¯enÌ projektu v˝uky tradiËnÌch ¯emesel vyuûiteln˝ch v pam·tkovÈ pÈËi. VÏ¯Ìme, ûe nez˘stane u proklamace, ale ûe se z·mÏr poda¯Ì zrealizovat. VyuûitÌ stavebnÌch pam·tek nap¯Ìklad v cestovnÌm ruchu, kter˝ je pro naöi ekonomiku cenn˝m zdrojem p¯Ìjm˘, chyt¯Ì ch·pou. Dost·v·me se tÌm k hospoda¯enÌ »eskÈ republiky, potaûmo k vl·dnÌmu programu, k nÏmuû jste za SPS nachystali nÏkolik podnÏt˘. Co podnikatelÈ ve stavebnictvÌ poûadujÌ p¯edevöÌm? P¯edevöÌm jde o podporu vl·dy v˝stavbÏ byt˘ a rozvoji dopravnÌ infrastruktury. Pokud jde o byty, je pot¯eba zajistit finanËnÌ zdroje pro st·tnÌ fond rozvoje bydlenÌ. Jako nezbytnÈ vidÌme definovat dlouhodobou politiku podpory pro nÏkterÈ kategorie bytovÈ v˝stavby. St·le nenÌ vyjasnÏna ot·zka DPH v soci·lnÌm bydlenÌ. Ministerstvo financÌ »R mÏlo p¯ipravit novelu z·kona o DPH, kter· mÏla projÌt SnÏmovnou do konce roku 2006, ale nestalo se proza-

tÌm v˘bec nic. Protoûe se v˝stavba byt˘ nepl·nuje ze dne na den, jsme dennÏ investory, developery a Ëlensk˝mi firmami dotazov·ni, jak to bude po roce 2007, kdy skonËÌ v˝jÌmka ve snÌûenÈ sazbÏ danÏ. OdpovÏdÏt nedok·ûeme. Od v˝öe DPH 5 Ëi 19 % se odvÌjÌ i budoucnost bytovÈ v˝stavby. BuÔto d·le poroste, nebo se zbrzdÌ. V·ö svaz m· cennÈ know how, ¯adu odbornÌk˘ a v˘li pomoci vl·dÏ t¯eba pr·vÏ p¯i formulov·nÌ tezÌ o dopravnÌ politice st·tu a budov·nÌ infrastrukturyÖ To nepopÌr·me, takÈ jsme mnohokr·t dali najevo, ûe se r·di do diskusÌ a samotnÈ pr·ce zapojÌme. Podnikatelsk˝m pohledem bychom r·di na rozvoji dopravnÌ infrastruktury zanechali smysluplnÈ stopy, m·m na mysli koncepci rozvoje dopravy do roku 2013 a podÌl stavebnÌch firem na jejÌm uv·dÏnÌ do ûivota. Podporujeme myölenku, ûe by se do financov·nÌ projekt˘ st·tnÌ a komun·lnÌ sfÈry mÏly co nejd¯Ìve zapojit priv·tnÌ zdroje. VÌme, ûe vl·du v tomto smÏru neËek· nic jednoduchÈho. ZejmÈna bude d˘leûitÈ se dokonale p¯ipravit na perfektnÌ Ëerp·nÌ z fond˘ EU tady se to naöÌ republice ve srovn·nÌ s ostatnÌmi nov˝mi Ëlensk˝mi zemÏmi EU moc dob¯e neda¯Ì a my jsme z toho mÌrnÏ nervÛznÌ. MÏli bychom vyuûÌt vöe, co se n·m nabÌzÌ. Infrastruktura bude roËnÏ pot¯ebovat 100 miliard korun. »Ìslo vypad· hrozivÏ. M· vöak v sobÏ ¯eöenÌ, t¯eba v tom, ûe p¯edem budeme definovat problÈmy, na nÏû se musÌ zadavatelÈ nachystat. Jde t¯eba o projektovou nep¯ipravenost, v˝kupy pozemk˘, apod. Do boje za evropskÈ penÌze musÌ nastoupit zdvo¯il·, ale nekompromismÌ diplomacie. OË jeötÏ budete usilovat, aby se dostalo do vl·dnÌho programu? Vl·da by mÏla do¯eöit legislativu pot¯ebnou pro rozvoj region˘ v »R a zpracov·nÌ dlouhodob˝ch ˙zemnÌch pl·n˘. Z hlediska ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ se jevÌ jako nalÈhavÈ zpracov·nÌ st¯ednÏdobÈho pl·nu na to, jak ¯eöit ËiötÏnÌ odpadnÌch vod v obcÌch a pr˘myslov˝ch zÛn·ch. Vraùme se k z·leûitostem zlepöenÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ a snÌûenÌ z·tÏûe podnikatel˘. Co nynÌ navrhujete? Je to celkem jednoduchÈ. Vl·da by mÏla p¯ijmout nap¯Ìklad nov˝ z·konÌk pr·ce, kter˝ by skuteËnÏ liberalizoval trh pr·ce. StejnÏ tak by mÏla provÈst novelu z·kona o nemocenskÈm pojiötÏnÌ, kter· zlepöÌ postavenÌ p¯edevöÌm mal˝ch firem. DoporuËujeme provÈst reformu neefektivnÌ st·tnÌ spr·vy, ËÌmû by se omezilo jejÌ byrokratickÈ fungov·nÌ. Podpo¯Ìme refor-

Pojišťovny likvidují rekordní LCS Helios pomocníkem při počet kalamitních škod výrobě diagnostických prostředků

Komerční banka, a. s. uzavřela smlouvu o koupi podílu ve společnosti Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.

»lenskÈ pojiöùovny »AP zaznamenaly v prvnÌ polovinÏ letoönÌho roku neb˝valÈ mnoûstvÌ ökod zp˘soben˝ch ûivelnÌmi kalamitami. PoËet nahl·öen˝ch ökodn˝ch ud·lostÌ k 30. 6. 2006 p¯es·hl 95 tisÌc, coû je dokonce o 13 tisÌc vÌce, neûli Ëinil poËet ökod p¯i katastrofick˝ch povodnÌch v roce 2002. ➡

KomerËnÌ banka, a. s. ozn·mila uzav¯enÌ smlouvy o koupi podÌlu aû do v˝öe 50 % ve spoleËnosti Modr· pyramida stavebnÌ spo¯itelna, a. s. od BHW Holding AG. Modr· pyramida tento akt vÌt·. Z·zemÌ tak silnÈho akcion·¯e, jak˝m KomerËnÌ banka je, d·v· vynikajÌcÌ p¯edpoklady pro dalöÌ rozvoj naöÌ stavebnÌ spo¯itelny. ➡

4

⁄spÏön˝ Ëesk˝ v˝robce diagnostick˝ch prost¯edk˘ pro zdravotnictvÌ, PLIVA-Lachema Diagnostika s. r. o., se v roce 2005 rozhodl pro zmÏnu svÈho st·vajÌcÌho informaËnÌho systÈmu. Ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ zvÌtÏzil systÈm LCS Helios, kter˝ byl potÈ ve firmÏ neprodlenÏ implementov·n. ➡

mu ökolstvÌ a p¯ijetÌ novÈho ökolskÈho z·kona se öiröÌm zamÏ¯enÌm na uËÚovskÈ ökolstvÌ. Vl·da by mÏla urychlenÏ realizovat daÚovou reformy. V OperaËnÌm programu podpory podnik·nÌ by vl·da mÏla zamÏ¯it pozornost na takovÈ projekty Ëerp·nÌ fond˘ EU, kterÈ vzniknou vÌce z iniciativy podnikatel˘. No a nakonec - vl·da by mÏla prodlouûit Ëinnost mezivl·dnÌ komise pro rozvoj podnikatelskÈho prost¯edÌ a podporovat jejÌ n·vrhy. StavebnictvÌ se i p¯es nep¯ÌzeÚ kr·lovny zimy nynÌ da¯Ì. M· tedy smysl vöechno to vaöe snaûenÌ? NÏkdo by ¯ekl, ûe firmy si stejnÏ vûdy musely pomoci samy. A j· bych dodal, ûe jich takÈ hodnÏ zahynulo, nebo zchudlo. NenÌ lehkÈ ve stavebnictvÌ dnes podnikat. Nebudou-li mÌt firmy toho, kdo bude odpovÏdnÏ prosazovat jejich n·zor, nepomohou si tak docela pr·vÏ samy. OstatnÏ - proË jste poloûila v˘bec takovou ot·zku? Jako byste jÌ negovala vöe, o Ëem jsme mluvili. Nikoli, jen jsem v·s chtÏla vyprovokovat k tomu, abyste na z·vÏr tohoto rozhovoru stava¯e trochu povzbudil, abychom se netopili jen v tom, co se musÌ, proË se to dÏl· a ûe je to tak spr·vnÈ pr·vÏ pro zlepöenÌ podmÌnek k podnik·nÌ. Asi jsem v·s jiû pochopil. I p¯es slova o optimismu se v·m zd·, ûe vidÌme jen problÈmy a uû n·m nezb˝v· Ëas na radosti ze ûivota? Moûn· to tak skuteËnÏ vyznÌv·, ale opak je pravdou. Vöe, co Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R dÏl·, mÌ¯Ì k tomu, aby se firm·m jednoduöeji ûilo, aby cesta k ˙spÏchu na trhu nebyla zbyteËnÏ komplikovan· a aby obor p¯in·öel pr·vÏ onu v·mi zmÌnÏnou radost ze ûivota. PÏknÈ a uûiteËnÈ stavby, kterÈ nesou peËeù n·padu, ¯emeslnÈho mistrovstvÌ, d˘stojnÈ reprezentace i smysluplnosti podnik·nÌ, a to nejen u velk˝ch firem, kterÈ majÌ za sebou ¯adu zkuöenostÌ a referencÌ, jeû jim otvÌrajÌ cestu d·le, ale i u tÏch mal˝ch a st¯ednÌch, kterÈ jsou v roli subdodavatel˘ nÏkdy jeötÏ jako by bez vlastnÌ identity. Do odbornÈho povÏdomÌ bychom r·di prosadili pojem ekonomika stavebnÌho podnik·nÌ. Je jasnÈ, ûe ceny vstup˘ stÈle rostou, energie, materi·ly, pracovnÌ sÌla. IntenzivnÏ pracujeme na tom, abychom objektivnÏ dok·zali vyhodnotit efektivnost stavebnÌho podnik·nÌ v dlouhodobÈm v˝hledu. To souvisÌ se strategiÌ stavebnictvÌ do roku 2013, v nÌû bychom r·di odrazili n·ö optimistick˝ pohled. za rozhovor podÏkovala Eva Brixi Autor fotografiÌ: Ji¯Ì Zach

Buřinka poskytla v 1. pololetí o téměř 40 procent více úvěrů StavebnÌ spo¯itelna »eskÈ spo¯itelny (SS»S) poskytla v 1. pololetÌ letoönÌho roku celkem 17 514 ˙vÏr˘ v objemu 4,2 miliardy KË. Objem ˙vÏr˘ na bydlenÌ se tak meziroËnÏ zv˝öil o tÈmÏ¯ 40 procent. SvÈho letoönÌho maxima dos·hla v Ëervnu, kdy hodnota ˙vÏr˘ p¯es·hla 923 milion˘ KË. NejvÏtöÌ z·jem projevujÌ klienti SS»S o ˙vÏr äampion. "Zaznamen·v·me viditeln˝ r˘st z·jmu o p˘jËky na bydlenÌ. ➡

www.prosperita.info

srpen 2006


Česká spořitelna dává lidem na bydlení Hypotéku na počkání ...i přes rychlý růst je pořád kam jít O d srpna 2006 mohou soukromé osoby požádat v České spořitelně o tzv. Hypotéku na počkání. Jde o nový produkt, díky němuž zájemce o hypotéku už na první schůzce podepíše úvěrovou smlouvu a ihned se tak dozví schválenou výši hypotéky. Cílem hypoteční novinky je maximálně zjednodušit a urychlit získání hypotéky a tím pořízení vlastního bydlení.

Princip poskytnutí Hypotéky na počkání Klasické hypotéky ČS shrom·ûdÏnÌ podklad˘

schv·lenÌ

podpis ˙vÏrovÈ smlouvy

Ëerp·nÌ

Trh občanských hypoték v 1. pololetí 2006 ● ● ●

»S 34,9 % 16 mld. KË

HB 24,7 % 11,3 mld. KË

HB 19,5 % 6,1 mld. KË

Objem hypotÈk za 1. pololetÌ 2005

KB 25,4 % 7,9 mld. KË

"HypotÈka na poËk·nÌ je souË·stÌ strategickÈho programu Banka prvnÌ volby, kter˝ zahrnuje öedes·t aktivit, jeû zjednoduöÌ a zkvalitnÌ klient˘m bankovnÌ sluûby," uvedl Pavel K¸hn, z·stupce ¯editele ˙seku financov·nÌ nemovitostÌ a hypotÈk. "Z ohlasu naöich klient˘ vÌme, ûe ¯ada z nich m· obavu z p¯Ìliö velkÈho mnoûstvÌ dokument˘ pot¯ebn˝ch pro zÌsk·nÌ hypotÈky. Rozhodli jsme se proto zÌsk·nÌ hypotÈky klient˘m co nejvÌce usnadnit. StaËÌ pouze navötÌvit naöi poboËku a mÌt s sebou pr˘kaz totoûnosti," dodal P. K¸hn. Nov· HypotÈka na poËk·nÌ je ˙Ëelov˝ ˙vÏr na financov·nÌ koupÏ nebo v˝stavby nemovitosti, hypotÈku lze zÌskat aû do v˝öe 100 % hodnoty nemovitosti se splatnostÌ aû 30 let a garantovanou v˝öÌ spl·tky na dobu 5 let nebo 1 roku. »esk· spo¯itelna je nejvÏtöÌ hypoteËnÌ bankou v »eskÈ republice. Poskytuje hypoteËnÌ ˙vÏry na zhruba 400 poboËk·ch, ve 14 specializovan˝ch HypoteËnÌch centrech a takÈ prost¯ednictvÌm externÌch partner˘. (tz)

KB 21,6 % 9,9 mld. KË

»S KB HB HVB GE RFB éIBA »SOB eBanka W¸stenrot

D·nsko Holandsko

V. Brit·nie

Portugalsko Irsko ävÈdsko

Finsko äpanÏlsko NÏmecko

Objem hypotÈk za 1. pololetÌ 2006 »S 43,2 % 26,5 mld. KË

»S 38,5 % 15,4 mld. KË

Objem obËansk˝ch hypotÈk za 1. pololetÌ 2006

»S 34,2 % 10,7 mld. KË

EU 25 Luxembursko

Trh všech hypoték* v 1. pololetí 2006

V prvním pololetí letošního roku poskytla ČS 10 611 hypoték v objemu 16,01 mld. Kč Nárůst v počtu hypoték o 37 % a objemu 50 % Rosteme více jak trh 46 % / 50 % Objem obËansk˝ch hypotÈk za 1. pololetÌ 2005

ÿecko Francie Malta Belgie

Ëerp·nÌ

Kypr Rakousko

shrom·ûdÏnÌ podklad˘

Slovinsko Polsko

podpis ˙vÏrovÈ smlouvy

»R MaÔarsko Lotyösko It·lie Estonsko

10 0

ČS hypotéka na počkání DohodnutÌ podmÌnek obchodu

100 90 80 70 60 50 40 30 20

Slovensko LItva

DohodnutÌ podmÌnek obchodu

PodÌl hypoteËnÌch ˙vÏr˘ na HDP (v %) - 2004

HB 18,7 % 11,4 mld. KË

HB 15,7 % 6,3 mld. KË

»S KB HB HVB GE RFB éIBA »SOB eBanka W¸stenrot

KB 21,2 % 8,5 mld. KË

KB 16,6 % Zdroj: MMR 10,1 mld. KË *Zahrnuje obËanskÈ, korpor·tnÌ i municip·lnÌ hypotÈky

SVITAP J. H. J. spol. s r. o

V›ROBA, PRODEJ A PRON¡JEM PARTY STANŸ ● ● ● ●

vhodnÈ k firemnÌm oslav·m, prezentacÌm, jako prodejnÌ mÌsto snadno sestaviteln˝ moûnost reklamnÌho potisku r˘znÈ velikosti

Liška - nový měsíční rekord ObchodnÌm v˝sledk˘m »eskomoravskÈ stavebnÌ spo¯itelny v tomto roce i nad·le dominuje r˘st z·jmu o jejÌ produkty a sluûby. P¯esvÏdËivÏ to potvrzujÌ statistiky novÏ uzav¯en˝ch smluv i ˙vÏrovÈho obchodu. V˝sledky za pololetÌ dokl·dajÌ, ûe je Liöka dlouhodobÏ nejvyhled·vanÏjöÌ stavebnÌ spo¯itelnou v »eskÈ republice a takÈ jedniËkou v poskytov·nÌ ˙vÏr˘ na bydlenÌ. Za obdobÌ leden aû Ëerven 2006 Ëerpali u »MSS jejÌ klienti ˙vÏry na bydlenÌ ve v˝öi 11,2 miliardy korun. V meziroËnÌm srovn·nÌ to p¯edstavuje n·r˘st o 12,3 procenta. Jen v Ëervnu 2006 poskytla »MSS p¯eklenovacÌ ˙vÏry a ˙vÏry ze stavebnÌho spo¯enÌ v objemu tÈmÏ¯ 2,4 miliardy korun, coû je rekord letoönÌho roku. PoËet smluv uzav¯en˝ch za öest mÏsÌc˘ roku 2006 vzrostl meziroËnÏ o 17,2 procenta a celkov· cÌlov· Ë·stka o 25,1 procenta. A zvl·öù r˘st cÌlovÈ Ë·stky je d˘leûit˝, protoûe vyjad¯uje p¯ipravenost klient˘ na financov·nÌ bydlenÌ. V mÏsÌci Ëervnu »MSS uzav¯ela 24 300 nov˝ch smluv o stavebnÌm spo¯enÌ, a to s celkovou cÌlovou Ë·stkou 6,3 miliardy korun. Ve srovn·nÌ s Ëervnem 2005 to v cÌlovÈ Ë·stce p¯edstavuje n·r˘st o vÌce neû jednu miliardu korun korun. (tz)


KONTAKT: Kijevsk· 6 - 8, 568 02 Svitavy CZECH REPUBLIC Tel.: 461 568 196, 461 568 111 Fax: 461 568 300 E-mail: [email protected]

WWW.SVITAP.CZ

5

srpen 2006


Na údržbu bytů vynakládají bytová družstva tisíc korun měsíčně, na modernizaci, zateplování či rekonstrukce domů až dvojnásobek

D

esítky delegátů ze všech regionů republiky přivedla do Prahy 13. valná hromada Svazu českých a moravských bytových družstev. Ze závěrečné zprávy k hospodaření a výsledkům činnosti svazu jednoznačně vyplývá, že bytová družstva reprezentovaná SČMBD jsou stabilní, hospodaří dobře a ekonomicky, a poskytují svým členům i dalším subjektům profesionální servis v oblasti správy bytových domů. V nejbližších měsících se chtějí bytová družstva zaměřit na další zkvalitňování svého servisu a rozšíření jeho nabídky i pro další subjekty, zejména společenství vlastníků.

Počet bytů ve vlastnictví a správě v letech 2000 - 2005

710 886

nickÈ oblasti," doplnil jeho slova VÌt VanÌËek. Z novinek uplynul˝ch dvan·cti mÏsÌc˘ p¯iöla na valnÈ hromadÏ ¯eË na vznik PodÌlovÈho fondu »SOB bytov˝ch druûstev, zjednoduöenÈ, rychlejöÌ a levnÏjöÌ poskytov·nÌ ratingu bytov˝m druûstv˘m - od letoönÌho roku p¯Ìmo pracovnÌkem S»MBD atd. Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev je z·jmov˝m sdruûenÌm bytov˝ch druûstev a spoleËenstvÌ vlastnÌk˘ jednotek s p˘sobnostÌ v celÈ »eskÈ republice. Sv˝m Ëlen˘m poskytuje odbornou metodickou pomoc a zastupuje je v jedn·nÌch s vl·dou, Parlamentem »R a dalöÌmi st·tnÌmi i nest·tnÌmi org·ny a organizacemi. Je Ëlenem mezin·rodnÌch druûstevnÌch organizacÌ a udrûuje styky se zahraniËnÌmi institucemi obdobnÈho typu. V souËasnÈ dobÏ Svaz sdruûuje vÌce jak 800 bytov˝ch druûstev a spoleËenstvÌ vlastnÌk˘ bytov˝ch jednotek, kter· vlastnÌ Ëi spravujÌ vÌce jak 700 000 bytov˝ch a nebytov˝ch jednotek (zhruba 15 % byt˘ v »R). Jejich spr·va, ˙drûba, modernizace a rekonstrukce vyûaduje kaûd˝ rok vÌce jak 3,7 mld. korun. Frantiöek Tlap·k manaûer vnit¯nÌ a vnÏjöÌ komunikace

Objem prostředků vynaložených na údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace (Kč/byt v roce 2005) 16 466 15 426 14 018 12 094

11 850 9574

9169 7040 4647

Praha

ST»

J»

Z»

S»

V»

JM

SM

»R

718 043

709 897 654 797

583 161

Stabilizovan· je takÈ spr·va a ˙drûba bytovÈho fondu bytov˝ch druûstev. "DokazujÌ n·m to i dobr· hodnocenÌ a z·jem penÏûnÌch ˙stav˘, bank i stavebnÌch spo¯itelen, kterÈ majÌ z·jem o spolupr·ci s naöÌm svazem p¯i nabÌdce jejich finanËnÌch produkt˘," ¯ekl p¯edseda S»MBD VÌt VanÌËek a pokraËoval: "Za zmÌnku urËitÏ stojÌ i fakt, ûe bytov· druûstva vynakl·dajÌ na ˙drûbu a opravy sv˝ch byt˘ v pr˘mÏru tisÌc korun mÏsÌËnÏ na byt, a ta, kter· modernizujÌ svÈ domy, zateplujÌ, vymÏÚujÌ okna, rekonstruujÌ v˝tahy, aû dvojn·sobek." Z diskuse a z·vÏreËnÈ zpr·vy vyplynulo, ûe deleg·ti valnÈ hromady povaûujÌ za d˘leûitÈ poskytovat bytov˝m druûstv˘m a spoleËenstvÌm vlastnÌk˘ kvalitnÌ sluûby p¯i zajiöùov·nÌ oprav a modernizace jejich panelov˝ch dom˘. "Touto nabÌdkou se chce n·ö svaz otev¯Ìt co nejvÏtöÌmu poËtu vlastnÌk˘ bytov˝ch dom˘ a vytvo¯it spoleËnÏ systÈm, kter˝ na trhu s byty bude pat¯it k jeho rozhodujÌcÌm ˙ËastnÌk˘m," vysvÏtloval v˝konn˝ ¯editel S»MBD zodpovÏdn˝ za metodickou Ëinnost svazu Miloö Hejda. "P˘jde o to, aby bytov· druûstva a spoleËenstvÌ vlastnÌk˘ obh·jily svÈ spoleËenskÈ postavenÌ a do budoucna v˝raznÏji prosadily svÈ z·jmy v ekonomickÈ, legislativnÌ i tech-

717 877

563 580

539 436

511 493 465 544

2000

2001

647 675

2002 vlastnictvÌ

2003

2004

437 958

2005

spr·va

Nová zóna pro průmysl a logistiku na jih od Prahy Nov· pr˘myslov· a logistick· zÛna o rozloze 25 ha vznikla jen 27 km od hlavnÌho mÏsta Prahy v MnÌöku pod Brdy. Nov˝ are·l je situov·n p¯Ìmo k hlavnÌ dopravnÌ tepnÏ na jih republiky a d·le do Rakouska - rychlostnÌ komunikaci R/4 (Strakonick·). "Jedn· se o v˘bec prvnÌ pr˘myslovou a logistickou zÛnu v p¯ilehlÈm okolÌ Prahy, kter· je umÌstÏna jiûnÌm smÏrem. V˝znam rychlostnÌ komunikace R/4 st·le roste a st·v· se hlavnÌ dopravnÌ tepnou na jih republiky a d·le do Rakouska. Naöim klient˘m nabÌzÌme v˝hodu atraktivnÌch cen p¯i souËasnÈ dostupnosti k nejvÏtöÌmu trhu v zemi, kter˝m hlavnÌ mÏsto Praha bezesporu disponuje," uvedl jednatel spoleËnosti B&D Asset s. r. o., kter· zÛnu p¯ipravuje, Ing. Petr Babica. Nov· pr˘myslov· zÛna o celkovÈ ploöe 25 ha se nach·zÌ pr·vÏ p¯Ìmo u exitu rychlostnÌ komunikace R/4 z Prahy do P¯Ìbrami a »esk˝ch BudÏjovic, kter· umoûÚuje dalöÌ pohodlnÈ napojenÌ na d·lnice D1 a D5 a tedy ve v˝chodnÌm, z·padnÌm a severnÌm smÏru »R. Nov· pr˘myslov· a logistick· zÛna se nach·zÌ na severov˝chodnÌ z·vÏtrnÈ stranÏ mÏsta, tedy v ide·lnÌ pozici pro pr˘myslovou v˝robu. M· mÌrnÏ vlnit˝ reliÈf (svaûitost 3-4 %) a nabÌzÌ budoucÌmu investorovi öirokÈ pole budoucÌho vyuûitÌ, od v˝robnÌch a skladov˝ch aû po servisnÌ a komerËnÌ investice. ZÛna je obecnÏ vhodn· pro lehkou i st¯ednÏ tÏûkou v˝robu, logistickÈ sluûby Ëi obchodnÌ Ëinnost. V p¯ÌmÈm sousedstvÌ zÛny se nach·zÌ dosluhujÌcÌ podnik KovohutÏ MnÌöek zbudovan˝ v 50. letech. DÌky tomu se zÛna m˘ûe pochlubit dobr˝m technick˝m z·zemÌm, kterÈ zahrnuje

vöechny z·kladnÌ inûen˝rskÈ sÌtÏ, lok·lnÌ soustavu centr·lnÌho z·sobov·nÌ teplem s vlastnÌmi zdroji, oblasti vhodnÈ pro skl·dku pevn˝ch odpadov˝ch materi·l˘, elementy Ë·steËnÏ vybudovan˝ch vnit¯nÌch silniËnÌch komunikacÌ i blÌzkou ËistÌrnu odpadnÌch vod, kter· je v souËasnÈ dobÏ v rekonstrukci za ˙Ëelem zv˝öenÌ jejÌ kapacity. DalöÌ nespornou v˝hodou zÛny je ûelezniËnÌ vleËka p¯ipojen· z nedalekÈ ûelezniËnÌ stanice »Ìsovice, coû je u Ëesk˝ch komerËnÌch zÛn spÌöe v˝jimkou. éelezniËnÌ vleËka byla p˘vodnÏ zbudov·na pro pot¯eby kovohutÌ, jejÌ kapacita vöak nebyla plnÏ vyuûita. BudoucÌmu investorovi se tak nabÌzÌ moûnost expandovat ramena vleËky do prostoru zÛny a podstatnÏ tak zv˝öit jejÌ obsluûnost. Devades·t devÏt procent plochy pr˘myslovÈ a logistickÈ zÛny se nach·zÌ v soukromÈm vlastnictvÌ. "NaöÌm z·mÏrem je zrealizovat plochu ekonomickÈ zÛny v celÈm jejÌm rozsahu. Na druhÈ stranÏ jsme si vÏdomi sloûitostÌ investiËnÌho trhu a znaËnÈho rozpÏtÌ investiËnÌch z·mÏr˘ jednotliv˝ch investor˘ a proto jsme plnÏ p¯ipraveni nabÌdnout budoucÌm uûivatel˘m i odkup pop¯ÌpadÏ pron·jem jednotliv˝ch funkËnÌch ploch naöÌ zÛny," uzav¯el Ing. Petr Babica. MÏsto MnÌöek pod Brdy trpÌ nezamÏstnanostÌ a dalöÌmi ekonomick˝mi problÈmy a velk· Ë·st jeho obyvatel dojÌûdÌ za pracÌ do hlavnÌho mÏsta Prahy. I proto m· projekt zbudov·nÌ novÈ komerËnÌ zÛny plnou podporu mÏstskÈho zastupitelstva, kterÈ schv·lilo ˙zemnÌ pl·n na jejÌ vybudov·nÌ jiû v roce 1995.

Průměrný předpis nájemného z bytu (Kč/m2 v roce 2005)

33 30

28 24 21

20

17

16

Praha

ST»

J»

Z»

S»

V»

18

JM

SM

»R

Kontakt: www.zonamnisek.cz

Vltava.cz rozjela on-line lékárnu Linet prodal ve Francii lůžka za 83 milionů korun

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí se rozrostla

SpoleËnost Linet, p¯ednÌ svÏtov˝ v˝robce zdravotnickÈ techniky, zaznamenala na francouzskÈm trhu skokov˝ n·r˘st prodeje. V obchodnÌm roce 2005/6 se v zemi galskÈho kohouta dÌky dce¯inÈ spoleËnosti Linet France poda¯ilo prodat 1 800 l˘ûek, coû znamenalo zv˝öenÌ obratu na 83 miliony korun. ➡

Asociace provozovatel˘ ve¯ejn˝ch telekomunikaËnÌch sÌtÌ uspo¯·dala dne 27. Ëervna 2006 tradiËnÌ klubov˝ veËer a p¯ivÌtala na nÏm ve sv˝ch ¯ad·ch pÏt nov˝ch Ëlen˘. Klubov˝ veËer se tentokr·t uskuteËnil ve ViniËnÌm alt·nu v praûsk˝ch HavlÌËkov˝ch sadech s kr·sn˝m v˝hledem na Prahu. ➡

6

Internetov˝ obchod Vltava.cz (www.vltava.cz), Ëlen rodiny obchod˘ InternetShops a drûitel ocenÏnÌ Internetov˝ obchodnÌk roku 2005, otev¯el v Ëervnu pro svÈ z·kaznÌky internetovou lÈk·rnu s öirokou nabÌdkou p¯Ìpravk˘ pro zdrav˝ ûivot. OddÏlenÌ LÈk·rna se stalo nejnovÏjöÌm p¯Ìr˘stkem do rodiny obchod˘ a rozöÌ¯ilo poËet oddÏlenÌ obchodnÌho domu Vltava.cz na 12. Toto rozöÌ¯enÌ o moûnost n·kup˘ p¯Ìpravk˘ pro zdravÌ je tak dalöÌm z d·rk˘, kterÈ internetov˝ obchod Vltava.cz p¯ipravil pro svÈ z·kaznÌky p¯i p¯Ìleûitosti oslav 10. v˝roËÌ p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu. ➡

(tz)

Výherkyně nejpopulárnější motoristické ankety v ČR si převzala Ford Focus PanÌ Zuzana Kr·lov· z Tvrdonic si p¯evzala v praûskÈm dealerstvÌ Ford Charouz automobil, kter˝ zÌskala dÌky tomu, ûe poslala tip do ankety Auto roku 2006 v »R. V tÈto anketÏ totiû vyhr·la pouk·zku v hodnotÏ 600 000 korun na n·kup nÏkterÈho z automobil˘ nominovan˝ch do ankety. Pouk·zku promÏnila v automobil Ford Focus 1,6 Duratec. ➡

www.prosperita.info

srpen 2006


Doufám, že se stavaři či stavařské firmy přestanou rozhodčího řízení bát C hceme podnikat s co nejmenšími problémy, neradi si komplikujeme firemní život, snažíme se o řízení rizik, o předcházení potížím. Jinak nás to stojí čas, peníze i zdraví, někdy také naše dobré obchodní jméno. Ne vždy se nám to však podaří. Cesty k úspěchu jsou občas lemovány bojem dobra a zla, pravdy a lži. Čelíme aktivitám, které s čestnou konkurencí a soutěživostí na trhu nemají nic společného, a které se dají trefně pojmenovat: "zgustnout si na tom druhém", "někomu to pořádně zavařit", "osolit mu život" a bůhví jak se tomu špatnému ještě říká. Předcházení potížím může mít rozmanité podoby. Jednou z nich je například uplatňování rozhodčí doložky ve smlouvách, využívání služeb rozhodčího řízení, například prostřednictvím Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Proto jsem tajemnici Rozhodčího soudu JUDr. Marii Moravcovou po čase opět pozvala na stránky Prosperity.

Podnik·nÌ ovlivÚuje ¯ada faktor˘. Jsou to nap¯Ìklad ochrannÈ zn·mky, jimû se u n·s v minulosti nevÏnovalo p¯Ìliö pozornosti, jsou to rovnÏû adresy webov˝ch str·nek - domÈny. Podle zkuöenostÌ RozhodËÌho soudu HK »R a AK »R - je uû dnes zn·t, ûe domÈna je pro firmu nÏËÌm hodnÏ cenn˝m, vedou se o nÏ spory? MyslÌm, ûe koneËnÏ i ËeskÈ firmy zjistily, jak je d˘leûitÈ domÈnovÈ jmÈno. Bohuûel se st·v·, ûe p¯ijdou s û·dostÌ o registraci pozdÏ, protoûe se naöli jinÌ, kte¯Ì zareagovali na evropskÈm trhu rychleji, a pak je Ëek· ¯ÌzenÌ a spor o domÈnu. Takûe ano, spory o domÈny RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R rozhoduje a jejich poËet nar˘st·.

rem, ûe podnikatel akceptuje rozhodËÌ ¯ÌzenÌ, nicmÈnÏ z d˘vod˘ - pravdÏpodobnÏ prestiûnÌch, mÌ¯Ì rozhodËÌ doloûka do Pa¯Ìûe p¯ed ICC nebo do Stockholmu Ëi VÌdnÏ. A pr·vÏ tato arbitr·ûnÌ centra se o moûnost rozhodov·nÌ domÈnov˝ch spor˘ uch·zela. N·ö RozhodËÌ soud nabÌzÌ podnikatel˘m p¯edevöÌm rychlost a odbornost. Strana si sama m˘ûe vybrat, a to jak z listiny rozhodc˘ nebo i mimo ni, odbornÌka, kter˝ spor rozhodne. A m˘ûe si vybrat i to, kde se spor bude projedn·vat, kolik Ëlen˘ bude mÌt sen·t Ëi zda spor bude rozhodovat jedin˝ rozhodce a jak rychle bude spor vy¯eöen. FinanËnÌ str·nka vÏci - poplatek za rozhodËÌ ¯ÌzenÌ - 3 % z hodnoty p¯edmÏtu sporu, minim·lnÏ 7 tisÌc KË - maxim·lnÏ 1 milion KË ve vnitrost·tnÌch sporech, by v souvislosti se z·sadou jednoinstanËnostÌ rozhodËÌho ¯ÌzenÌ mÏlo pro podnikatele b˝t dalöÌm podnÏtem k tomu, aby rozhodËÌ ¯ÌzenÌ u naöeho RozhodËÌho soudu vyuûÌvali. A to uû nehovo¯Ìm o jednoduööÌ vykonatelnosti rozhodËÌho n·lezu v zahraniËÌ ve srovn·nÌ s rozsudky obecn˝ch soud˘.

ZmÌnili jsme domÈny .eu. Vedly se diskuse o tom, zda v˘bec nÏjakÈ spory vzejdou, ûe jde o nafouknutou bublinuÖ Jak· je situace dnes? Pokud vÌm, soudÌ se zejmÈna strany zahraniËnÌch vlastnÌk˘Ö MusÌm konstatovat, ûe jsem byla p¯ed zah·jenÌm tÈto spornÈ agendy mÌrn˝m optimistou, nicV·ö soud vybojoval v tvrdÈ mÈnÏ skuteËnost p¯ekoVždy někdo prohraje, ale i prohra může konkurenci opr·vnÏnÌ sounala moje oËek·v·nÌ. Od být finančně snesitelná, pokud dit spory o domÈny .eu. ˙nora jsme obdrûeli 406 SvÏdËÌ to o zdatnosti ûalobnÌch n·vrh˘, z toho nenaroste. a prestiûi i kvalitÏ v·mi 316 bylo proti EURIDu, nabÌzen˝ch sluûeb celko62 rozhodnutÌ je jiû publivÏ. Mohla byste struËnÏ p¯ipomenout, v Ëem kov·no na naöich webov˝ch str·nk·ch; na lism˘ûete podnikateli vyjÌt operativnÏji vst¯Ìc na tinÏ m·me zaps·no 134 panelist˘ ze vöech rozdÌl od "st·tnÌho" soudu? st·t˘ EU. VÏtöina ûalobnÌch n·vrh˘ je od zahraObst·li jsme skuteËnÏ ve velmi silnÈ mezin·niËnÌch firem, poËet ûalovan˝ch domÈnov˝ch rodnÌ konkurenci. Kolikr·t se setk·v·m s n·zojmen jednotlivÈho subjektu se pohybuje od jed-

Pasivní ekodům v Hostětíně bude vzorem pro ostatní NejöetrnÏjöÌ stavba z hlediska spot¯eby energiÌ a provoznÌch n·klad˘, tzv. pasivnÌ d˘m, vyr˘st· v BÌl˝ch Karpatech v HostÏtÌnÏ na Uherskobrodsku. Pro stavbu budovy semin·rnÌho centra a ubytovny se vyuûijÌ jak konvenËnÌ, tak i ekologickÈ stavebnÌ materi·ly, nap¯Ìklad nep·lenÈ cihly, hlinÏnÈ omÌtky a slamÏnÈ izolace. Po dokonËenÌ komplex p¯irozenÏ rozöÌ¯Ì st·vajÌcÌ prostor n·vsi a vedle ökolicÌch aktivit jej bude obec vyuûÌvat pro po¯·d·nÌ kulturnÌch i jin˝ch program˘. Investorem projektu a jeho budoucÌm


provozovatelem je ZO »SOP Veronica, kter· zÌskala finanËnÌ prost¯edky ze struktur·lnÌch fond˘ EU, st·tnÌho rozpoËtu, St·tnÌho fondu ûivotnÌho prost¯edÌ »R a od nadaËnÌch a firemnÌch d·rc˘. Projekt v hodnotÏ p¯es 23 miliÛn˘ korun dokonËÌ Divize Technologie spoleËnosti Skanska CZ v z·¯Ì roku 2006. "P¯i stavbÏ semin·rnÌho centra pouûijeme v˝luËnÏ ekologicky öetrnÈ stavebnÌ postupy a technologie, kterÈ povedou k minim·lnÌ spot¯ebÏ energie na vyt·pÏnÌ. RovnÏû materi·ly jsou voleny s velkou pozornostÌ k ochranÏ ûivotnÌho prost¯edÌ. MasivnÌ materi·ly jsou pouûity v minim·lnÌch tlouöùk·ch, v ¯adÏ aplikacÌ se pouûijÌ materi·ly p¯ÌrodnÌ a obnovitelnÈ, na jejichû v˝robu bylo pot¯eba minimum energie a toxick˝ch l·tek," uvedl Ëlen p¯edstavenstva a v˝konn˝ ¯editel Divize Technologie spoleËnosti Skanska CZ Ji¯Ì »adek a dodal: "Pro naöi divizi bude nap¯Ìklad pr·ce se slamÏn˝mi balÌky, kterÈ jsou typick˝m p¯edstavitelem obnovitelnÈho materi·lu, nov· a zajÌmav· zkuöenost." PolyfunkËnÌ are·l Semin·rnÌho centra se skl·d· ze dvou Ë·stÌ - semin·rnÌho centra, kde se nach·zÌ p¯edn·ökov˝ s·l pro 45 osob, kancel·¯e, vstupnÌ hala a technologickÈ za¯ÌzenÌ, a z ubytovacÌho objektu s 10 pokoji pro celkem 25 host˘ a tv˘rËÌ dÌlnou. Semin·rnÌ centrum je navrûeno jako masivnÌ budova z betonu a nep·len˝ch cihel s venkovnÌ izolacÌ z miner·lnÌ vlny. Ubytovna je postavena z p·len˝ch ciheln˝ch blok˘ a Ë·steËnÏ izolovan· slamÏn˝mi balÌky. Povrch dotv·¯Ì d¯evÏn˝ obklad a plochou st¯echu bude pokr˝vat nÌzk· vegetace. PasivnÌ domy zaËaly vznikat v z·padnÌ EvropÏ v devades·t˝ch letech 20. stoletÌ. HostÏtÌnskÈ semin·rnÌ centrum vych·zÌ p¯edevöÌm z praxe v Rakousku. DÌky pouûitÌ energeticky öetrn˝ch technologiÌ, stavebnÌch prvk˘ a materi·l˘ spoËÌv· hlavnÌ v˝hoda podobn˝ch staveb v tom, ûe oproti bÏûn˝m dom˘m spot¯ebujÌ zhruba pÏtinu

noho domÈnovÈho jmÈna do dvou set. Ale to je spÌöe perliËka.

Jak˝ p¯edpokl·d·te v˝voj spor˘ v »eskÈ republice? Kdo bude ûalovat koho, kdo bude usilovat o svÈ pravdy? P¯edpokl·d·m, ûe st·le existuje skupina podnikatel˘ Ëi jin˝ch subjekt˘, kter· se zdr·h· vyuûÌt rozhodËÌho ¯ÌzenÌ jako alternativnÌho ¯eöenÌ sv˝ch spor˘. D˘vody mohou b˝t r˘znÈ, osobnÏ se domnÌv·m, ûe je to obava pr·vÏ z jednoinstaËnosti rozhodËÌho ¯ÌzenÌ. Tady musÌm konstatovat, ûe lze dohodnout ve smlouvÏ tzv. druhou instanci - p¯ezkum rozhodËÌho n·lezu jinak ustanÌho partnera, a to ze vöech moûn˝ch hledisek ven˝m sen·tem Ëi rozhodcem a pak by tato a jednÌm z testovacÌch bod˘ by byla rozhodËÌ obava mohla b˝t eliminov·na. Z·leûÌ na kaûdÈm, doloûka, a protoûe po¯·d jeötÏ vidÌm budouczda chce, aby soudnÌ ¯ÌzenÌ trvalo t¯eba Ëty¯i nost spÌöe v institucion·lnÌm rozhodËÌm ¯ÌzenÌ, roky, a nakonec by vysouzenou Ë·stku nebylo pak by tato rozhodËÌ doloûka mÏla znÌt ve proproti komu uplatnit nebo zda se obr·tÌ na naöi spÏch st·lÈ rozhodËÌ instituce - tj.t¯eba Rozhodinstituci a spor bude vy¯eöen v relativnÏ kr·tkÈm ËÌho soudu p¯i HK »R a AK »R. obdobÌ. Jen nÌzkÈ procento rozhodËÌch n·lez˘ ZnÏnÌ rozhodËÌ doloûky lze modifikovat podle konËÌ smÌrem, proto vûdy nÏkdo prohraje, ale druhu uzavÌranÈho koni prohra m˘ûe b˝t finanËnÏ traktu - text lze konzultosnesiteln·, pokud nenarosvat prost¯ednictvÌm emaite - nap¯Ìklad ˙roËen· Ë·stVětšina žalobních návrhů je od lu uvedenÈho na naöich ka - do obludn˝ch rozmÏr˘. zahraničních firem, počet žalovaných webov˝ch str·nk·ch. doménových jmen jednotlivého D· se tvrdit, ûe drobnÌ podSrpnovÈ vyd·nÌ Prosperity nikatelÈ u n·s st·le podsubjektu se pohybuje od jednoho se vÏnuje ve velkÈ mÌ¯e ceÚujÌ pr·vnÌ oöet¯enÌ doménového jména do dvou set. stavebnictvÌ. D· se vyslenÏkter˝ch z·leûitostÌ, dovat, jakÈ spory ¯eöÌte kterÈ majÌ na jejich aktiviv tomto oboru? MÌvajÌ stava¯i-firmy oöet¯enÈ svÈ ty vliv? A myslÌ si, ûe ono to p¯ece nÏjak dopadsmlouvy rozhodËÌ doloûkou? ne, spolÈh· na imagin·rnÌ spravedlnost. Jestli mohu ve svÈm p¯ÌspÏvku nÏkoho jmenoDokonal· smlouva, kter· by zaruËovala bezvadvat jako v˝bornÈho odbornÌka ve stavebnictvÌ nÈ plnÏnÌ, je spÌöe v˝jimkou, a proto by kaûd˝ a z·roveÚ i propag·tora rozhodËÌho ¯ÌzenÌ ve z obchodnÌch partner˘ mÏl dop¯edu poËÌtat smluvnÌch vztazÌch v tomto oboru, pak je to pan s tÌm, ûe spor m˘ûe vzniknout. Takov˝ spor bude profesor MilÌk Tich˝. Vöichni, kte¯Ì se z˙Ëastnili muset nÏkdo rozhodovat, a proË by to nemohl jeho p¯edn·öek a semin·¯˘, mi potvrdÌ, ûe pan b˝t RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R, kter˝ se profesor jednoznaËnÏ up¯ednostÚuje ve stava¯pohybuje na arbitr·ûnÌm poli jiû od roku 1949, sk˝ch smlouv·ch rozhodËÌ doloûku, dÏl· pro ale z·roveÚ takÈ pat¯Ì v souËasnÈ dobÏ mezi tento postup maximum a tak jen douf·m, ûe progresivnÌ rozhodËÌ instituce s modernÌmi jeho snaha padne na ˙rodnou p˘du a stava¯i Ëi metodami ¯ÌzenÌ? Nap¯Ìklad Online rozhodËÌ stava¯skÈ firmy se p¯estanou rozhodËÌho ¯ÌzenÌ ¯ÌzenÌ pat¯Ì mezi poslednÌ produkty, kterÈ p¯ib·t. Z mÈho pohledu je jednÌm z problÈm˘ v tÈto spÏly k tomu, ûe pr·vÏ n·ö soud uspÏl na poli oblasti posouzenÌ, a to odbornÈ posouzenÌ, mezin·rodnÌ konkurence v domÈnov˝ch sporech stavu zhotovenÈho dÌla. MnohÈ spory se pak a stal se tak jednou z prvnÌch evropsk˝ch instimusÌ ¯eöit ve spolupr·ci se znalci, coû dobu tucÌ na ˙zemÌ Prahy. koneËnÈho rozhodnutÌ, kter· se jinak pohybuje od 3 do 9 mÏsÌc˘, prodluûuje. NicmÈnÏ faktem Co byste doporuËila firmÏ, kter· pr·vÏ zaËÌn· z˘st·v·, ûe vÌce neû 30 % p¯Ìpad˘, kterÈ n·ö podnikat, vstupuje na trh, jeötÏ nevydÏlala RozhodËÌ soud ¯eöÌ, jsou pr·vÏ smlouvy o dÌlo; ani korunu, jen investovala do takov˝ch a douf·m, ûe stava¯skÈ firmy budou ve sv˝ch nezbytnostÌ, jako je z¯ÌzenÌ webu, v˝roba p¯Ìpadn˝ch sporech rozhodËÌ ¯ÌzenÌ vyuûÌvat loga, n·vrhu na z·pis ochrannÈ zn·mky, i nad·le. zaplatila si pron·jem kancel·¯e, koupila n·byza n·mÏty k p¯em˝ölenÌ podÏkovala tek, poËÌtaËeÖ A chyst· se na uzav¯enÌ prvEva Brixi nÌho kontraktuÖ Samoz¯ejmÏ bych doporuËila otestovat obchod-

Technické údaje: N·zev projektu:

Semin·rnÌ centrum HostÏtÌn

Investor:

ZO »SOP Veronica

Datum zah·jenÌ:

b¯ezen 2006

Datum ukonËenÌ:

z·¯Ì 2006

Architekt:

prof. Georg W. Reinberg, Architektb¸ro Reinberg, Rakousko

Projektant:

ing. arch. Tom·ö Zl·mal, AteliÈr Zl·mal + Stolek, Brno

Dodavatel projektu:

Skanska CZ a.s., Divize Technologie

Cena:

23 miliÛn˘ KË

energie na vyt·pÏnÌ a sv˝m obyvatel˘m poskytujÌ dokonce i ve mÏstech pravideln˝ p¯Ìsun ËerstvÈho vzduchu, kter˝ do budovy dod·v· mechanick˝ vÏtracÌ systÈm. V domech se neinstaluje klasick˝ topn˝ systÈm, staËÌ mÌrnÏ p¯ih¯Ìvat p¯ÌchozÌ vzduch. "V HostÏtÌnÏ jsme se rozhodli postavit modelov˝ pasivnÌ d˘m, kter˝ m· b˝t vzorem a inspiracÌ pro dalöÌ z·jemce o podobnÈ stavby. Cel· v˝stavba je pojata jako kontinu·lnÌ semin·¯ pro stavebnÌ profese," uvedla RNDr. Yvonna Gaillyov·, CSc., ¯editelka ZO »SOP Veronica. Z HostÏtÌna se postupnÏ st·v· zcela nefosilnÌ obec: jiû dnes zde funguje centr·lnÌ v˝topna na biomasu a ¯ada dom˘ instalovala sluneËnÌ kolektory na oh¯ev vody. Stavba byla zah·jena v b¯eznu letoönÌho roku. V souËasnÈ dobÏ je jiû dokonËena hrub· stavba, probÌh· zast¯eöenÌ a zateplenÌ domu lisovanou sl·mou. Vzduchotechnici Divize Technologie spoleËnosti Skanska v domÏ dokonËili speci·lnÌ rozvody vzduchu. Semin·rnÌ centrum v HostÏtÌnÏ totiû bude na rozdÌl od dom˘ stavÏn˝ch bÏûnou technologiÌ postaveno jako vzduchotÏsn· budova a bude zejmÈna v chladnÈm obdobÌ vyuûÌvat nucenÈ vÏtr·nÌ. V nejbliûöÌch dnech takÈ zaËnou pr·ce na aplikaci hlinÏn˝ch omÌtek, kterÈ prozatÌm nepat¯Ì mezi standardnÏ pouûÌvanÈ materi·ly. (tz)

7

srpen 2006


Průzkum: Zvýšení DPH u stavebních prací zhorší podle lidí dostupnost bydlení V souvislosti s plánovanou změnou DPH z 5 % na 19 % u stavebních prací od roku 2008 celých 73 procent populace očekává zhoršení dostupnosti bydlení. O pořízení vlastního bydlení kvůli této změně pak uvažuje přes 15 procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu Hypoteční banky.

Z v˝sledk˘ pr˘zkumu je takÈ z¯ejmÈ, ûe nadpoloviËnÌ vÏtöina respondent˘ informaci o zmÏnÏ DPH p˘vodnÏ ani nezaznamenala. O pl·novanÈ zmÏnÏ danÏ z p¯idanÈ hodnoty u stavebnÌch pracÌ tak vÏdÏlo jen 44,5 procenta dotazovan˝ch. NejvÌce informovan˝ch bylo

mezi podnikateli (74 %), ˙¯ednÌky (60 %), vysokoökolsky vzdÏlan˝mi (69 %) a obyvateli JiûnÌch »ech (68 %). "Nejenûe vÏtöina lidÌ p¯edpokl·d· od roku 2008 zhoröenÌ dostupnosti bydlenÌ, ale p¯ekvapivÏ mnoho z nich uvaûuje v tÈto souvis-

losti takÈ o zmÏnÏ svÈho bydlenÌ. ⁄pravu souËasnÈho bydlenÌ Ëi n·kup novÈho pl·nuje p¯ibliûnÏ kaûd˝ sedm˝," konstatuje Jan Sadil, gener·lnÌ ¯editel HypoteËnÌ banky. Z v˝zkumu podle Sadila d·le plyne, ûe z tÏchto lidÌ, kte¯Ì zam˝ölejÌ nÏco se sv˝m bydlenÌm podniknout, si chce jen 25 % po¯Ìdit byt a zhruba 14 % d˘m. Zb˝vajÌcÌch tÈmÏ¯ 60 % hodl· rekonstruovat. Po¯ÌzenÌ bytu nejËastÏji pl·nujÌ obyvatelÈ velkomÏst a lidÈ do 29 let. Rekonstrukci bydlenÌ naopak zam˝ölejÌ ËastÏji lidÈ bydlÌcÌ ve vlastnÌm domÏ a lidÈ ˙¯ednick˝ch profesÌ. V˝zkum v »eskÈ republice realizovala pro Hypo-

teËnÌ banku agentura Factum Invenio od 18. do 24. kvÏtna 2006 na reprezentativnÌm souboru 1002 respondent˘ staröÌch 15 let v r·mci pravidelnÈho omnibusovÈho öet¯enÌ. HypoteËnÌ banka je prvnÌ specializovanou hypoteËnÌ bankou v »R. MajoritnÌm akcion·¯em banky s podÌlem 99,84 % je »SOB. Z·kladnÌ kapit·l ËinÌ 2 634 738 500 KË. Za 1. pololetÌ 2006 poskytla HypoteËnÌ banka obËan˘m celkem 9330 hypoteËnÌch ˙vÏr˘ v objemu 12,8 mld. KË. (tz)

Plánované pořízení vlastního bydlení případně rekonstrukce stávajícího bydlení před zvýšením sazby DPH 1. Lisujeme nejen svoje v˝robky, ale i v˝lisky pro svÈ klienty na vst¯ikovacÌch lisech CS88 -CS371. Vyr·bÌme v˝lisky v mal˝ch i velk˝ch sÈriÌch na form·ch z·kaznÌka z tÏchto lisovacÌch hmot: PS, PP, PE, PA, PC, ABS. Maxim·lnÌ hmotnost v˝lisku do 250g. UzavÌracÌ sÌla do max. 160tun. 2. Potiskujeme metodou tamponovÈho tisku. Obvykle se tato metoda pouûÌv· k reklamnÌm ˙Ëel˘m, nap¯. potisk firemnÌch logotyp˘ na jak˝koliv p¯edmÏt nebo potisk technick˝ch v˝robk˘, v˝lisk˘. NenÌ problÈm potisknout umÏlou hmotu, d¯evo, papÌr, event. dalöÌ materi·ly. 3. Kaûd˝ zamÏstnavatel, kter˝ zamÏstn·v· 25 a vÌce zamÏstnanc˘, m· podle z·kona Ë.435/2004 Sb. o zamÏstnanosti povinnost zamÏstn·vat 4% zamÏstnanc˘ se zdravotnÌm postiûenÌm (ZP). Pokud je z jakÈhokoli d˘vodu nezamÏstn·v·, m· moûnost odebÌrat v˝robky nebo sluûby od subjektu, zamÏstn·vajÌcÌho min. 50% lidÌ se ZP (nap¯. spoleËnost DOMEAplast s.r.o.) jako n·hradnÌ plnÏnÌ povinnÈho podÌlu osob se ZP. DalöÌ moûnostÌ je finanËnÌ odvod do st·tnÌ pokladny, kter˝ se st·le zvyöuje vzhledem k pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdÏ v »R a je pro zamÏstnavatele tou nejmÈnÏ v˝hodnou variantou. Z tohoto d˘vodu se vyplatÌ kupovat zboûÌ Ëi sluûby spoleËnosti DOMEAplast s.r.o., neû platit odvody st·tu. 4. Zajiöùujeme drobnÈ ruËnÌ mont·ûe a balenÌ v˝robk˘ nebo zboûÌ. Pro nÏkterÈ firmy nenÌ aû tak v˝hodnÈ, aù uû ËasovÏ nebo finanËnÏ, dotovat svoje okrajovÈ aktivity, p¯esto nezbytnÈ pro st·vajÌcÌ v˝robu. NÏkdy jsou nevyhovujÌcÌ i prostory. Na z·kladÏ poûadav-

(v % dotázaných, N=1002)

k˘ z·kaznÌka a po osobnÌm jedn·nÌ si odvezeme materi·l nebo polotovary, kter˝ naöi zamÏstnanci zkompletujÌ, p¯ÌpadnÏ nabalÌ. Vöe v naprostÈm po¯·dku a dle pokyn˘ klienta odvezeme zpÏt.

NevÌ 7,9%

HLED¡ME NOV… ZAK¡ZKY - äETÿÕME V¡M »AS, PENÕZE I PROSTORY!

Ne 76,5%

Uvažované pořízení vlastního bydlení, případně rekonstrukce stávajícího bydlení, do doby, než dojde ke zvýšení DPH u stavebních prací (v % dotázaných, N=1002) 58,7

DOMEAplast s.r.o. BudeË 3 592 14 NovÈ VeselÌ okres éÔ·r nad S·zavou tel./fax: 566 667 560 e-mail: [email protected] www.domeaplast.cz

25,3 13,6 3,9

Rekonstrukci stavajÌcÌho bydlenÌ

Sedněte si na internet Podle Ëeho se vym˝ölejÌ n·zvy internetov˝ch obchod˘, to vÏru nevÌm. NÏkter· jmÈna jsou vöak tÏûko zapamatovateln·, pletou se a v˘becÖ Kdyû mi na monitoru poËÌtaËe vyskoËila domÈna www.sednisi.cz, zaj·sala jsem. ée by koneËnÏ cosi konkrÈtnÌho? SkuteËnÏ. Jde o internetov˝ obchod s n·bytkem, nap¯Ìklad s ûidlemi, a to nejen t¯eba barov˝mi, jednacÌmi, ale hlavnÏ kancel·¯sk˝mi. Coû je zboûÌ, jehoû je na naöich pracoviötÌch t¯eba, protoûe ruku na srdce: jak vlastnÏ vöichni sedÌme? A vÌte, jak se m· optim·lnÏ sedÏt? MyslÌm sedÏt, ne se kroutit. Asi namÌtnete, ûe nejr˘znÏjöÌch rad jste jiû slyöeli habadÏj a moudra lÈka¯˘ takÈ, stejnÏ tak jako doporuËenÌ prodejc˘ kancel·¯skÈho n·bytku. Ano, ch·pu, sly-

Ano 15,6%

öeli, ale jak tedy sedÌte? Asi stejnÏ jako j·. Kdyby nahlÈdl do mojÌ pracovny ortopÈd, asi by se zdÏsil. Ano, ËlovÏk omlouv· svÈ poËÌn·nÌ do tÈ doby, dokud se nÏco nestane. Pak si t¯eba d· ¯Ìci, a douf·, ûe jeötÏ nenÌ pozdÏ. J· vÏ¯Ìm, ûe ortopÈd p¯ijde, ale aûÖ Aû budu mÌt u svÈho stolu ûidli, kterou jsem si pr·vÏ objednala na webuÖ JeötÏ dnes m·m tedy dovoleno zahoupat se nezdravÏ a nesluönÏ a nespoleËensky na svÈ rozviklanÈ ûidli, kterou jsem k poËÌtaËi dostala p¯idÏlenu od b˘hvÌkoho a po b˘hvÌkomÖ JeötÏ dnes si mohu zahr·vat s funkcÌ svÈ p·te¯e, kdyû budu na internetu hledat, jak· by ta moje nov· kancel·¯sk· ûidle mÏla b˝t.

Po¯ÌzenÌ bytu

A jestli dovolÌte, mohu i v·s na jeden web upozornit: ano, na ten, kter˝ mne zaujal sv˝m n·zvem: www.sednisi.cz. VybÌrejte pomalu, rozv·ûnÏ, kombinujte barvy, l·tky, tvary, ceny, svÈ vlastnÌ pot¯eby a moûnosti. StojÌ to za to nauËit se v tom chodit, tedy v tom naöem sezenÌ. VezmÏte si k tomu t¯eba i poslednÌ vyd·nÌ "dom·cÌho lÈka¯e" a podÌvejte se na sv· z·da do zrcadla. NevÏ¯Ìte n·strah·m, o nichû jste se pr·vÏ nÏco dovÏdÏli? Nechte se p¯esvÏdËit! Nebo si jen udÏlejte radost investujte do po¯·dnÈ kancel·¯skÈ ûidle nebo k¯esla. P¯edtÌm si vöak peËlivÏ projdÏte i dalöÌ nabÌdky kancel·¯sk˝ch sestav, stol˘, doplÚk˘ nebo t¯eba zahradnÌho n·bytku. Ono se totiû vûdycky hodÌ uvaûovat komplexnÏ, neûÖ Neû je pozdÏ. VezmÏme m˘j d˘m - vöe je nÏjak za¯Ìzeno. Ale v˘bec ne tak, jak by se mi to lÌbilo! »as k mÈmu vzteku za mne nic nevy¯eöil, nezvykla jsem si. NaË? Na naöi masivnÌ "stÏnu". P¯ek·ûÌ a p¯itahuje prach. A kdyû bych

Po¯ÌzenÌ rodinnÈho domu

NevÌ

na sebe mohla nÏco prozradit, pak vÏzte, ûe m˝m snem bylo za¯Ìdit si dom·cÌ ob˝v·k pr·vÏ zahradnÌm n·bytkem. Vzduön˝mi konstrukcemi, p¯ÌrodnÌm materi·lem, odlehËit prostor ËÌmsi, co do duöe vplÈt· klid a harmonii, co nech·v· ËlovÏka d˝chat, co p¯ipÌn· k¯Ìdla sn˘m. Nemusela bych se k¯ivit na sedaËce, ale lehnout si do leh·tka, zav¯Ìt oËi a b˝t v zahradÏ plnÈ kytekÖ Nemusela bych neöikovnÏ tajit dech, kdyû bych si chtÏla nÏco vzÌt ze stolu, z norm·lnÌho stolu pro lidi, namÌsto nynÏjöÌho hloupÈho stolku konferenËnÌho, kter˝ mi byl Ëert dluûenÖ Kdo vÌ, k Ëemu se i p¯es protest konzervativnÏ zaloûenÈ rodiny dopracujiÖ Na www.sednisi.cz majÌ totiû nÏco, co by se mi tuze hodiloÖ M·te-li podobnÈ zbÏsilÈ n·pady, neob·vejte se a zkuste kontaktovat odbornÌky na www.sednisi.cz. Jsou vst¯ÌcnÌ, pohotovÌ a urËitÏ s chutÌ poradÌ. A t¯eba si i p¯ed vaöÌm n·padem sednou naÖ Ale o tom to je. I obchodov·nÌ m· b˝t p¯ÌleûitostÌ k dalöÌm v˝zv·m. Eva Brixi

Společnost DHL předá část své Informatica: verze PowerCenteru přepravy vnitrostátních zásilek 8 je dostupná zákazníkům Služba BankKlient je nyní Aquasoft získal prvenství v soutěži společnosti PPL Informatica Corporation, p¯ednÌ poskytovatel softwaru pro integraci dat, ozn·mila vöeok dispozici i v anglickém jazyce Microsoft Industry Awards 2006 PoË·tkem roku 2006 zÌskala skupina Deutsbecnou dostupnost novÈ verze svÈho klÌËovÈGE Money Bank rozöÌ¯ila funkce homebankingovÈ sluûby BankKlient, kterou vyuûÌvajÌ p¯edevöÌm podnikatelÈ a firmy. KromÏ zavedenÌ moûnosti kompletnÌ komunikace se systÈmem BankKlient v angliËtinÏ mohou nynÌ klienti exportovat sestavy do form·tu PDF Ëi html. ➡

8

Aquasoft, jedna z p¯ednÌch firem v oblasti v˝voje a dod·vek informaËnÌch systÈm˘, zÌskala prestiûnÌ ocenÏnÌ v 8. roËnÌku soutÏûe Microsoft Industry Awards v »eskÈ a SlovenskÈ republice pro rok 2006. Aquasoft zvÌtÏzil v kategorii NejlepöÌ ¯eöenÌ pro st·tnÌ spr·vu. ➡

che Post World Net 100% obchodnÌ podÌl ve spoleËnosti PPL CZ s. r. o. V n·vaznosti na tuto zmÏnu spoleËnost DHL Express (Czech Republic) s. r. o. po 31. Ëervenci 2006 jiû nebude nad·le nabÌzet produkt DHL Czechpack tzn. p¯epravu vnitrost·tnÌch balÌkov˝ch z·silek do 31.5 kg. ➡

ho produktu Informatica PowerCenter. Verze 8 vytv·¯Ì na z·kladÏ znaËnÈho poËtu zapracovan˝ch n·mÏt˘ ze strany z·kaznÌk˘ a partner˘ spoleËnosti Informatica nov˝ standard pro celopodnikovou integraci dat. V˝razn· zlepöenÌ lze zaznamenat p¯edevöÌm v tÏchto Ëty¯ech oblastech. ➡

www.prosperita.info

srpen 2006

FIRMY A VELETRHY

Průsečík obory, novinkami, úspěchy Z áří je pro většinu firem měsícem zvýšené aktivity. Jako by se život dostával do svého pravidelného rytmu po částečně odpočinkovém létě, jako by startovaly všechny aktivity, které během července a srpna vyčkávaly na tu nejvhodnější příležitost. Září je rovněž pro mnoho společností obdobím, kdy se chystají, ať již jako vystavovatelé nebo jako návštěvnický subjekt, na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. I my vám jej, i když více v předstihu, připomínáme.

Simult·nnÌ p¯ehlÌdka deseti obor˘ Mezin·rodnÌ strojÌrensk˝ veletrh nenÌ jen o klasickÈm strojÌrenstvÌ, ale skl·d· se z deseti vz·jemnÏ se doplÚujÌcÌch oborov˝ch celk˘. K nejvÏt-

öÌm z nich bude opÏt pat¯it obor materi·ly a komponenty pro strojÌrenstvÌ, kde se hl·sÌ p¯es t¯icet nov˝ch firem a n·r˘st je zejmÈna mezi vystavovateli hutnÌch polotovar˘ - v·lcovanÈ ocele, ocelov˝ch plech˘ a trubek. Po t¯ech letech se na

Dvě otázky pro manažera PR a reklamy Jiřího Erlebacha: 1. OË jde p¯i propagaci MSV smÏrem k firm·m v tomto roce nejvÌce? UpozorÚujeme zejmÈna na zmÏnu termÌnu. Mezin·rodnÌ strojÌrensk˝ veletrh se kon· opÏt v z·¯Ì, konkrÈtnÏ 18. - 22.9.2006. Samoz¯ejmÏ informujeme o novink·ch, jakou je nap¯Ìklad Elektronick˝ systÈm objedn·vek ESO. A v neposlednÌ ¯adÏ chceme upozornit na akce, kterÈ mohou vystavovatel˘m zv˝öit prestiû, aù uû jsou to ZlatÈ medaile MSV anebo soutÏû o nejpoutavÏjöÌ veletrûnÌ expozici AURA. Na tomto mÌstÏ bych jeötÏ r·d upozornil na

akci, kter· se bude konat na MSV v˘bec poprvÈ. Jde o veletrh pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ iKariÈra, kter˝ po¯·d·me ve spolupr·ci s IAESTE Brno. 2. Kdy bude v mÈdiÌch vaöe ˙silÌ vrcholit? »Ìm vÌc se bude blÌûit datum 18. z·¯Ì, tedy prvnÌ den Mezin·rodnÌho strojÌrenskÈho veletrhu, tÌm vÌce budeme mÌt informacÌ a novinek a samoz¯ejmÏ si je nebudeme nech·vat pro sebe. Na naöich webov˝ch str·nk·ch www.bvv.cz/msv je budeme pravidelnÏ uve¯ejÚovat a aktualizovat.

Pro firmy na veletrhu Mezin·rodnÌ studentsk· neziskov· organizace IAESTE p˘sobÌ ve vÌce jak osmdes·ti zemÌch svÏta. Je tvo¯ena v˝hradnÏ studenty vysok˝ch ökol a jejÌm posl·nÌm je zajistit student˘m vysok˝ch ökol takovÈ prost¯edÌ, v nÏmû zÌskajÌ praktickÈ zkuöenosti, kterÈ po ukonËenÌ studia budou moci uplatnit na trhu pr·ce. Organizace startuje ˙spÏönou kariÈru absolvent˘ vysok˝ch ökol. Organizace IAESTE p˘sobÌ v »eskÈ republice p¯i vysok˝ch ökol·ch v Praze, BrnÏ, Liberci, Plzni, ZlÌnÏ a OstravÏ. HlavnÌm cÌlem je v˝mÏnn˝ program, dÌky kterÈmu m˘ûe ¯ada student˘ i absolvent˘ vysok˝ch ökol roËnÏ vyjet do zahraniËÌ na odbornou praxi a zÌskat cennÈ zkuöenosti v danÈm


veletrh vracÌ spoleËnost Koma - Loûiska, aby prezentovala systÈm parkovacÌho domu. ÿada nov·Ëk˘ bude vystavovat takÈ v oborovÈm celku pohony, hydraulika a pneumatika. P¯es kvÏtnovou ˙spÏönou premiÈru veletrhu PLASTEX se oËek·v· siln· ˙Ëast v oboru plasty, gum·renstvÌ a chemie. Jsou p¯ehl·öeny jiû dvÏ desÌtky nov˝ch vystavovatel˘ z »eskÈ republiky, ale i z It·lie, Rakouska, Slovenska a VelkÈ Brit·nie (s nabÌdkou vst¯ikovacÌch lis˘, perifernÌch za¯ÌzenÌ, aditiv aj.). LÌdry oboru jsou firmy Kubouöek, Arburg. Plastochem a Engel. V oboru energetika a silnoproud· elektrotechnika se p¯edstavÌ tradiËnÌ ˙ËastnÌci jako Alstom, »KD, äkoda, Tedom a dalöÌ spolu se zajÌmav˝mi

nov˝mi ˙ËastnÌky. Pat¯Ì k nim Ëeskoamerick· spoleËnost Cummins, kter· p¯i svÈ premiÈ¯e na MSV vystavÌ jednu z nejvÏtöÌch existujÌcÌch elektrocentr·l, nebo firma Terms s nabÌdkou sol·rnÌch zdroj˘ energie. SouË·stÌ veletrhu bude odborn˝ doprovodn˝ program zahrnujÌcÌ desÌtky konferencÌ, semin·¯˘, prezentacÌ i diskusnÌch setk·nÌ.

Zúčastněte se soutěže Zlatá medaile MSV a IMT 06 KaûdÈ ocenÏnÌ potÏöÌ, a zejmÈna to, kterÈ vzejde z tak prestiûnÌho veletrhu, jak˝m je ten, kter˝ nese zkratku MSV nebo IMT. ZlatÈ medaile, kterÈ se budou letos opÏt udÏlovat nejatraktivnÏjöÌm expon·t˘m, jsou v˝zvou nejen pro nejvÏtöÌ vystavovatele, ale i menöÌ firmy, kterÈ se uplatÚujÌ na trhu strojÌrenstvÌ a p¯Ìbuzn˝ch obor˘ st·le viditelnÏji. I letoönÌ, jiû 48. roËnÌk Mezin·rodnÌho strojÌrenskÈho veletrhu a 5. roËnÌk Mezin·rodnÌho veletrhu obr·bÏcÌch a tv·¯ecÌch stroj˘, p¯in·öÌ soutÏû o nejlepöÌ expon·ty s n·zvem Zlat· medaile. Na uveden˝ch veletrzÌch bude porota vybÌrat p¯ihl·öenÈ expon·ty vystavovatel˘, kterÈ bude hodnotit podle öirokÈ ök·ly kritÈriÌ. MÏ¯Ìtka, kter˝mi porota pomÏ¯uje expon·ty, jsou mimo jinÈ novost, originalita koncepËnÌho a konstrukËnÌho ¯eöenÌ, technick· a technologick· ˙roveÚ, stupeÚ inovace, v˝robnÌ provedenÌ celku i detail˘ nebo obchodnÏ technickÈ parametry. Odborn· hodnotitelsk· komise bude expon·ty posuzovat ve dvou kolech a koneËnÈ v˝sledky budou vyhl·öeny p¯i slavnostnÌm ceremoni·lu tak, aby vöichni ocenÏnÌ mohli sv˘j ˙spÏch vyuûÌt p¯i prezentaci svÈ firmy jeötÏ v pr˘bÏhu veletrh˘. Stanovy obou soutÏûÌ, kterÈ obsahujÌ informace o podmÌnk·ch ˙Ëasti, kritÈriÌch hodnocenÌ a soutÏûnÌch kategoriÌ, lze pohodlnÏ najÌt na str·nk·ch www.bvv.cz/msv. (tz)

Ze zákulisí

oboru. K nemÈnÏ d˘leûit˝m aktivit·m pat¯Ì personalistickÈ projekty, jako je po¯·d·nÌ Veletrh˘ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ, tvorba Katalogu pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ a dalöÌ. pokraËov·nÌ na stranÏ 13

Vöichni ti, kdoû se starajÌ o p¯Ìpravu Mezin·rodnÌho srojÌrenskÈho veletrhu, jsou p¯es lÈto tak trochu ve stresu a majÌ vÌce neû napilno. Pat¯Ì k tomu takÈ aktivity PR agentury, kter· peËuje o nÏkterÈ akce doprovodnÈho programu veletrhu a takÈ nap¯Ìklad o formulaci a publikov·nÌ tiskov˝ch zpr·v, aby nejen odborn·, ale i öirok· ve¯ejnost dop¯edu vÏdÏla, co vöechno se chyst· a naË se tÏöit. Takovou PR agenturou je nap¯Ì-

klad MediaTrust - TTV, pod jejÌû taktovkou pr·vÏ finiöujÌ nejen p¯Ìpravy nÏkter˝ch akcÌ z hlediska organizaËnÌho, ale takÈ veökerÈ tiskovÈ materi·ly, z nichû budou novin·¯i Ëerpat na zaË·tku z·¯Ì. Pr·ce to nenÌ zrovna jednoduch·, protoûe v˝stupy p¯ebÌrajÌ ostatnÌ mÈdia a Ëerp·te z nich pr·vÏ vy, Ëten·¯i, posluchaËi, div·ci. A k v·m se musÌ dostat informace pravdivÈ a plnohodnotnÈ. ProstÏ ty nejlepöÌÖ (rix)

9

srpen 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

O posouvání internetového obchodu do vyšších obchodních pater S Ing. Josefem Suchánkem, generálním ředitelem společnosti Vltava Stores

P

otřebujete rychle vybrat pěkný dárek pro kamaráda? Ocitli jste se najednou bez myčky na nádobí nebo se vám nechce jet do velkého knihkupectví v centru města? Jste hákliví na ztráty času a chvilka navíc u počítače vám přinese kýžené výsledky? Vůbec se nedivím a chápu. Čas je totiž jediný faktor, s nímž nezmůžeme skoro nic. Pouze se s ním učíme lépe a lépe hospodařit. Internetové nakupování nám k tomu začíná výrazně napomáhat. V červencovém vydání Prosperity jsme otiskli významnou informaci právě ze světa internetového podnikání - v červnu byla dokončena fúze tří společností působících na domácím internetovém trhu. Nový název je nyní Vltava Stores. Jejímu generálnímu řediteli Ing. Josefu Suchánkovi jsem tedy položila několik otázek: Ten je nynÌ transparentnÏjöÌ a zejmÈna lÈpe ¯iditeln˝ z hlediska obchodu, strategie, marketingu, logistiky, personalistiky atd. atd. ZvÏtöila se öÌ¯e sortimentu - co vöechno si m˘ûe z·jemce p¯es internet "na VltavÏ" koupit? äÌ¯e sortimentu se v e-shopech Vltava Stores v r·mci tohoto kroku nezvÏtöila, s nabÌdkou cca milionu produkt˘ jsme v tomto smÏru i tak nejvÏtöÌm hr·Ëem na trhu. N·ö sortiment se zvÏtöuje pr˘bÏûnÏ, zejmÈna vznikem nov˝ch oddÏlenÌ. V letoönÌm roce to bylo na VltavÏ oddÏlenÌ Dovolen· (s aktu·lnÌ nabÌdkou 154 tisÌc z·jezd˘) a LÈk·rna (873 produkt˘ pro zdravÌ), znaËnÏ jsme rozöÌ¯ili nabÌdku Hobby (1500 produkt˘). V naöich obchodech (je jich mimochodem i se slovensk˝m Dunajem pÏt) se zatÌm nedajÌ koupit potraviny, jinak je toho opravdu hodnÏ, nechci nudit konkrÈtnÌm v˝Ëtem. Na www.vltavastores.cz je ostatnÏ moûnÈ vidÏt nejen naöe obchody, ale takÈ vöechna prodejnÌ oddÏlenÌ (je jich 24).

V Ëervnu byla dokonËena f˙ze t¯Ì spoleËnostÌ, kterÈ p˘sobily na ËeskÈm internetovÈm trhu: Vltava Stores, a. s., InternetShops, a. s. a Cybex Distribution s. r. o. Nov˝ n·zev je Vltava Stores. V jejÌm Ëele stojÌte. Jak byste komentoval tuto ud·lost? ProË k tomu doölo a co uûiteËnÈho cel˝ proces sledoval? Na ËeskÈm internetovÈm trhu p˘sobily spoleËnosti InternetShops a Cybex Distribution, spoleËnost Vltava Stores "pouze" existovala. F˙ze byla logick˝m zavröenÌm procesu zmÏn v naöÌ spoleËnosti, kter˝ zapoËal v prvnÌm kvart·lu loÚskÈho roku p¯Ìchodem novÈho investora a vÏtöinovÈho vlastnÌka. Historicky se spoleËnosti InternetShops a Cybex vyvÌjely samostatnÏ, ve 2. polovinÏ loÚskÈho roku se zmÏnila struktura a organizace firmy a vytvo¯ily se p¯edpoklady proto, aby se "to lepöÌ" z kaûdÈ firmy spojilo a vznikl kvalitativnÏ nov˝ subjekt.

P¯ibylo produkt˘, p¯ibude i sluûeb? Co si m˘ûeme pod pojmem sluûba ve vaöem p¯ÌpadÏ nynÌ p¯edstavit? Pokud u internetov˝ch obchod˘ hovo¯Ìme o prodeji zboûÌ a sluûeb, sluûbami se myslÌ nehmotnÈ produkty typu lÌstky na sport a kulturu, letenky, z·jezdy, apod. Ve vaöÌ ot·zce je to ale asi myöleno jinak. OdpovÏÔ je tato: VelkÈ ˙silÌ vÏnujeme naöemu z·kladnÌmu posl·nÌ - TRADICE, SPOLEHLIVOST, BEZPE»NOST. Chceme se proto co nejvÌce p¯iblÌûit ide·lnÌmu stavu, kdy z·kaznÌk nejen dostane svÈ zboûÌ v poûadovanÈ kvalitÏ a Ëase, ale m· navÌc jednoznaËn˝ pocit, ûe se o nÏj nÏkdo star·, a to zejmÈna v p¯ÌpadÏ, kdy nÏco pot¯ebuje, aù uû je to informace, zabezpeËenÌ zmÏny, nadstandardnÌ p¯Ìstup. V prost¯edÌ virtu·lnÌho internetovÈho nakupov·nÌ to mimochodem nenÌ tak jednoduch· z·leûitost, jak by se mohlo na prvnÌ pohled zd·t. Z kolika Ëlen˘ se skl·d· management Vltava Stores a kolik v·s je celkem k tomu, abyste byli maxim·lnÏ pohotovÌ? UûöÌ management tvo¯Ì 4 pracovnÌci, d˘leûitÏjöÌ je ale podle mÈho n·zoru celkov˝ poËet zamÏstnanc˘, kte¯Ì naöi na internetovÈ pomÏry velkou firmu nÏkam posunujÌ. Ten osciluje mezi 75-80 ve standardnÌm obdobÌ. V obdobÌ v·noc toto ËÌslo nar˘st· o 15-20, samoz¯ejmÏ posilujeme zejmÈna logistiku. NÏkte¯Ì odbornÌci tvrdÌ, ûe provozovat internetov˝ obchod nenÌ zas tak efektivnÌ, ûe to negeneruje takov˝ zisk, jak se mnozÌ domnÌvajÌÖ Mohl byste obecnÏ popsat trend efektivity podnik·nÌ na tomto poli? Strategick˝ krok, kter˝

jste uËinili, by mohl nezasvÏcenÈmu napovÌdat argumenty jak pro tvrzenÌ o efektivitÏ, tak protiÖ To je opravdu öirokÈ tÈma, nevÌm, d·-li se odpovÏdÏt struËnÏ. To, ûe ceny zboûÌ na internetu jsou obecnÏ niûöÌ neû v kamenn˝ch obchodech, je d·no jednak niûöÌmi provoznÌmi n·klady internetov˝ch obchodnÌk˘, ale takÈ niûöÌmi obchodnÌmi marûemi - to je fakt. ProË niûöÌ marûe? Je to mj. d˘sledek konkurenËnÌho z·polenÌ prodejc˘, kte¯Ì (ostatnÏ stejnÏ jako z·kaznÌci) mohou zjistit ceny konkurence p·r prokliky na srovn·vaËÌch cen. P¯edstavte si srovn·v·nÌ cen v kamenn˝ch obchodech: VelkÈ ¯etÏzce majÌ nap¯. t˝my lidÌ (internÌ nebo externÌ), kterÈ vyr·ûejÌ do terÈnu a s obrovsk˝m ˙silÌm, velk˝mi n·klady a s problematickou p¯esnostÌ shromaûÔujÌ poznatky o cen·ch nÏkolika (2-5) nejv˝znamnÏjöÌch konkurent˘. MalÌ prodejci na nÏco podobnÈho nemajÌ v˘bec. äance z·kaznÌk˘ jsou v tomto jeötÏ omezenÏjöÌ, jsou samoz¯ejmÏ v˝jimky, kdy nÏkte¯Ì z·kaznÌci (nejËastÏji z ¯ad d˘chodc˘) jsou schopni nÏËeho podobnÈho za cenu p˘ldennÌho objÌûdÏnÌ nÏkolika obchod˘ a zjiöùov·nÌ stavu vÏcÌ. Toto se ovöem dÏje z¯Ìdka a v˝hradnÏ na ˙rovni potravin. Na internetu je to jinÈ, zad·te n·zev v˝robku a vyhled·vaË v·m se¯adÌ seznam vöech prodejc˘ podle libovolnÈho kritÈria za sekundu a garantovanÏ. Pak se rozt·ËÌ kolotoË sniûov·nÌ cen. Nedosti na tom, na internetu se mohou tu a tam vyskytnout "takyprodejci", kte¯Ì si doslova za p·r korun po¯ÌdÌ obchod www.neuveritelnefantastickeceny.cz (ten n·zev je samoz¯ejmÏ pr·vÏ smyölen˝) a nabÌdnou v˝robek za cenu odpovÌdajÌcÌ n·zvu domÈny. StandardnÌ obchodnÌci jsou pak tlaËeni ke srovn·nÌ cen i v tÏchto p¯Ìpadech. Co s tÌm? Budovat a vybudovat tradiËnÌ, spolehlivou a bezpeËnou znaËku, kter· p¯inese velkÈ obraty, v r·mci kter˝ch se obchodnÌk dok·ûe uûivit, investovat do rozvoje, kvalitnÌch lidÌ atd. i v r·mci niûöÌch marûÌ. Snad bych jeötÏ dodal, ûe ot·zka niûöÌch marûÌ na internetu nenÌ lok·lnÌ specialitou ËeskÈho trhu, je to celosvÏtovÈ tÈma. Jak chcete obezn·mit öirokou i podnikatelskou ve¯ejnost se zmÏnou, k nÌû doölo? Nebo nepovaûujete za podstatnÈ se tÌm zab˝vat? Za d˘leûitÈ to povaûujeme a p¯ÌsluönÈ kroky dÏl·me, z·roveÚ ovöem tuto z·leûitost nep¯eceÚujeme. Pro z·kaznÌky se toho mÏnÌ jen m·lo, m·me stejnÈ obchody, stejn˝ sortiment, stejnÈ zamÏstnance, stejnou adresu. F˙zi do Vltava Stores samoz¯ejmÏ doprov·zel vznik nov˝ch firemnÌch str·nek www.vltavastores.cz, vydali jsme na toto tÈma tiskovÈ zpr·vy, upozorÚujeme na tuto skuteËnost na titulnÌch stran·ch vöech naöich obchod˘ a naöe dodavatele a obchodnÌ partnery jsme samoz¯ejmÏ informovali dopisem. D·le znaËku Vltava Stores podporujeme a budeme

Webové služby ještě více pod kontrolou S novinkou v oblasti softwaru p¯iöla brnÏnsk· spoleËnost PER4MANCE s.r.o.. Jako v˝hradnÌ z·stupce firmy Quest Software pro »R a SR uvedla na trh novÈ produkty pro .NET Application Management. "Tyto produkty jsou urËeny pro spr·vu a monitoring business-critical aplikacÌ postaven˝ch na platformÏ .NET. OptimalizujÌ tak v˝kon aplikacÌ a webov˝ch sluûeb, usnadÚujÌ jejich kontrolu a vËasnou diagnostiku. Mohou v minim·lnÌm Ëase nalÈzt, vyhodnotit a vy¯eöit problÈmy jednotliv˝ch aplikacÌ a webov˝ch sluûeb," uvedl Ing. Petr MaleÚ·k, ¯editel spoleËnosti PER4MANCE. NovÈ produkty jsou dod·v·ny pod n·zvem Quest Management Pack for .NET a Foglight for .NET. SpoleËnost PER4MANCE s.r.o. se od roku 1995 zamÏ¯uje na unik·tnÌ sluûby, produkty a znalosti v oblasti informaËnÌch technologiÌ. Aù uû se jedn· o zrychlenÌ st·vajÌcÌho operaËnÌho systÈmu, zv˝öenÌ v˝konnosti p¯i zpracov·nÌ dat a datab·zÌ Ëi zajiötÏnÌ bezpeËnosti komplexnÌho informaËnÌho systÈmu. Mezi jejich dodavatele pat¯Ì vedle Quest Software takÈ spoleËnosti Microsoft Systems, Oracle, Cisco Systems a Computer Associates. ZnaËkov˝ch sluûeb a produkt˘ vyuûÌvajÌ nap¯. »esk· pojiöùovna, »esk· spo¯itelna, eBanka, KomerËnÌ banka, »EZ, äkoda Auto, Ahold CZ, Makro »R, »esk˝ Telecom, Orange Slovakia, »esk˝ statistick˝ ˙¯ad Ëi ZETOR a.s.. "Nejsme nijak odvÏtvovÏ v·z·ni, protoûe n·mi dod·vanÈ produkty a sluûby mohou pouûÌvat firmy ze vöech oblastÌ - aù uû jsou to banky, pojiöùovacÌ spoleËnosti, telekomunikaËnÌ spoleËnosti, zdravotnick· za¯ÌzenÌ, dodavatelÈ r˘zn˝ch druh˘ energiÌ nebo velkÈ pr˘myslovÈ podniky," vysvÏtlil ¯editel spoleËnosti, Ing. Petr MaleÚ·k. Firma PER4MANCE realizovala takÈ unik·tnÌ softwarov· ¯eöenÌ - nap¯. Enterprise Managment pro b˝val˝ Radiomobil nebo SOS - informaËnÌ systÈm pro z·chrannou sluûbu JihomoravskÈho kraje. VÌce informacÌ lze nalÈzt na www.per4mance.cz (tz)

10

podporovat v r·mci podpory jednotliv˝ch obchod˘. NabÌdnete t¯eba p¯ed V·nocemi nÏjakou novou komoditu? Chyst·me velkou novinku a velk˝ projekt - prodej stahovanÈ hudby po internetu (Digital Music Download). To bude vpravdÏ revoluËnÌ krok na naöem hudebnÌm trhu. VÌc teÔ ale s dovolenÌm prozrazovat nebudu. V˝znam internetovÈho obchodu roste. LidÈ si na pohodlÌ docela pÏknÏ zvykajÌ. NÏkte¯Ì vöak tvrdÌ, ûe neû by se "proklikali" vöemi moûn˝mi variantami a sloûitÏ sestavili, o jakÈ zboûÌ majÌ z·jem, ûe radÏji zajedou do supermarketu nebo nÏjakÈ specializovanÈ kamennÈ prodejny a koupÌ si, co jim padne do oka. Ner˝suje se tÌmto jak˝si obecn˝ poûadavek na zjednoduöenÌ internetovÈ cesty k z·kaznÌkovÏ p¯·nÌ? Tuto konkrÈtnÌ z·leûitost jako z·sadnÌ poûadavek internetovÈho z·kaznÌka nevnÌm·m a nemyslÌm, ûe by to byl podstatn˝ problÈm internetovÈho obchodov·nÌ. ObecnÏ zcela jistÏ platÌ, ûe Ëesk˝ maloobchod udÏlal za cca poslednÌch 10 let obrovsk˝ posun v p¯em˝ölenÌ a uvaûov·nÌ nad z·kaznÌkem, jeho pot¯ebami a poûadavky. Internet v tom nem˘ûe z˘stat pozadu a dob¯Ì internetovÌ prodejci jdou tomuto trendu jednoznaËnÏ naproti. Obchody se budou vyvÌjet tak, jak si to z·kaznÌk bude p¯·t. OsobnÏ jste v˝znamn˝m reprezentantem APEK - co si myslÌte, ûe dnes chybÌ ËeskÈmu obchodnÌmu internetovÈmu prost¯edÌ v porovn·nÌ se z·mo¯Ìm? Asociace pro elektronickou komerci se vcelku sluönÏ snaûÌ nastavit obecnÈ standardy internetovÈho byznysu na ËeskÈm trhu. Nejsem odbornÌkem na americkÈ internetovÈho prost¯edÌ, mohu nicmÈnÏ s jistotou uk·zat na t¯i nejd˘leûitÏjöÌ rozdÌly - rozöÌ¯enÌ internetu v zemi, n·klady na pouûÌv·nÌ internetu v z·mo¯Ì a u n·s a investiËnÌ kapit·l plynoucÌ do tohoto byznysu. Vöechny tyto faktory (zejmÈna ale prvnÌ dva) posunujÌ z·mo¯Ì o mnoho "koÚsk˝ch dÈlek" p¯ed n·s. Z·roveÚ chci ale ¯Ìct, ûe situace u n·s se vyvÌjÌ urËitÏ spr·vn˝m smÏrem a blÌzk· budoucnost nenÌ v˘bec öpatn·. Up¯ÌmnÏ, srovn·nÌ se z·mo¯Ìm je tÏûkÈ i pro vyspÏlejöÌ z·padoevropskÈ zemÏ. A Ëeho je naopak pot¯eba si na ËeskÈm obchodov·nÌ prost¯ednictvÌm internetu v·ûit? Je to dynamika v˝voje. DneönÌ velcÌ internetovÌ obchodnÌci zaËÌnali na ËeskÈm trhu nÏkdy p¯ed 5-10 lety (nejstaröÌ internetov˝ obchod na ËeskÈm trhu Vltava.cz letos slavÌ 10. v˝roËÌ od svÈho vzniku). ZaËÌnali doslova od nuly a v podstatÏ z ËirÈho nadöenÌ, bez velk˝ch investic a velkÈho know how. V roce 2005 se dok·zal Ëesk˝ internetov˝ trh vyöplhat na cca 10 miliard, zaznamenal 40% n·r˘st oproti roku p¯edchozÌmu. V·ûnost a d˘leûitost internetovÈho obchodov·nÌ roste, jsou oblasti, ve kter˝ch hraje internet jiû prim a bude jich p¯ib˝vat. V letoönÌm roce byl APEK a internetovÈ obchodov·nÌ zastoupen na nejv˝znamnÏjöÌ naöÌ obchodnÌ konferenci Retail summit, v p¯ÌötÌm roce bude mÌt dokonce svou samostatnou sekci. Jsou to vöechno vÏci, za kterÈ se opravdu nemusÌme stydÏt, jakkoliv n·s Ëek· jeötÏ hodnÏ pr·ce na dalöÌm posouv·nÌ internetovÈho obchodu do vyööÌch obchodnÌch pater. za odpovÏdi plnÈ fakt˘ podÏkovala Eva Brixi

www.prosperita.info

srpen 2006

ČESMAD BOHEMIA

Dopravci vyzývají vládu, aby změnila silniční zákon Č ESMAD BOHEMIA monitoroval v pátek 14. července situaci na českých dálnicích a zjistil, že ustanovení nového zákona o provozu na pozemních komunikacích, které rozšiřuje zákaz jízdy kamionů od páteční 17. hodiny, nelze naplnit. Na vině je zásadní nedostatek odstavných ploch. Přestože ministr Šimonovský sliboval masivní budování parkovišť kolem dálnic, zůstalo zatím pouze u slibů. Řidiči nákladních automobilů jsou úderem páteční páté hodiny odpolední vystaveni dilematu, které porušení zákona si vybrat. Buď porušit ustanovení o zákazu jízdy, nebo zaparkovat na nedovoleném místě. Všechny odstavné plochy byly v pátek na dálnici D1 beznadějně přeplněné a kamiony musely nedobrovolně zpět na dálnici. ČESMAD BOHEMIA proto důrazně vyzývá politiky, aby se zasadili o urychlenou novelizaci zákona, která vrátí ustanovení o zákazu jízd do původního stavu, a umožní tak řidičům nákladních vozidel jeho dodržování. Nejen o tomto žhavém problému je následující rozhovor. Slovo má Ing. Martin Špryňar, generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA:

Kolik Ëlen˘ m· dnes »ESMAD? P¯ib˝vajÌ novÌ? A ub˝vajÌ nÏkte¯Ì? SdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA m· jiû nÏkolik let stabilnÏ kolem 1 800 Ëlen˘, kte¯Ì podnikajÌ v silniËnÌ n·kladnÌ i osobnÌ dopravÏ. RoËnÌ obmÏna se pohybuje kolem 10 %, coû je zp˘sobeno tÌm, ûe mnoho zejmÈna menöÌch firem neustojÌ ekonomickÈ tlaky a obor opouötÏjÌ. Na druhou stranu nap¯Ìklad v Ëervnu jsme p¯ijali 44 a v Ëervenci 41 nov˝ch firem. Vzhledem k nÏkdy necitliv˝m legislativnÌm opat¯enÌm ze strany vl·dy a Parlamentu majÌ dopravci st·le vÏtöÌ pot¯ebu se sdruûovat v silnÈm uskupenÌ, kterÈ je schopno efektivnÏji h·jit jejich z·jmy. Z tohoto d˘vodu oËek·v·m mÌrn˝ n·r˘st ËlenskÈ z·kladny v letoönÌm roce. Medializace problÈm˘, jimiû vaöe sdruûenÌ ûije, je siln· i nebo pr·vÏ v dobÏ, kdy se zd· mnoh˝m jin˝m profesnÌm uskupenÌm nemoûnÈ Ëehokoli dos·hnout vzhledem k politickÈ situaci v zemiÖ MyslÌte si, ûe se v·m poda¯Ì obh·jit stanoviska? PevnÏ vÏ¯Ìm, ûe ano. Samoz¯ejmÏ takÈ netrpÏlivÏ oËek·v·me ust·lenÌ politick˝ch pomÏr˘, jmenov·nÌ novÈ vl·dy a zah·jenÌ legislativnÌch pracÌ v PoslaneckÈ snÏmovnÏ. Co se t˝k· obhajoby stanovisek, tam mne trochu mrzÌ, ûe jsme naöimi odp˘rci pejorativnÏ oznaËov·ni za zlou "kamionovou lobby". My naopak svÈ posl·nÌ ch·peme v tom, ûe poskytujeme fÈrovÈ informace o dopadech novÈ legislativy na praktick˝ ûivot podnikatel˘, ale i celkovÏ na fungov·nÌ dopravnÌch systÈm˘ vöem z˙ËastnÏn˝m v legislativnÌm procesu. To, ûe se n·m vÏtöinou da¯Ì naöe stanoviska obh·jit, bych spÌöe p¯ikl·dal chybÏjÌcÌm anal˝z·m p¯i p¯edkl·d·nÌ nÏkter˝ch z·kon˘ a nesystÈmov˝m n·vrh˘m na ¯eöenÌ situace v silniËnÌ dopravÏ. Poukazujete zejmÈna na nov˝ silniËnÌ z·kon o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, kter˝

rozöi¯uje z·kaz jÌzdy kamion˘ v p·tek od 17 hodin pro velk˝ nedostatek odstavn˝ch ploch. Co to se vöemi d˘sledky znamen·? To je zrovna jeden z uk·zkov˝ch p¯Ìpad˘. ZavedenÌ p·teËnÌho z·kazu jÌzdy naprosto neodpovÌd· re·ln˝m moûnostem v praxi. VÏtöina ¯idiË˘ si m˘ûe vybrat, zda dÌky nedostatku parkovacÌch mÌst poruöÌ z·kaz jÌzdy, nebo zda zaparkuje tam, kde se to nesmÌ, a ohrozÌ ostatnÌ ˙ËastnÌky silniËnÌho provozu. NemluvÏ o tom, ûe toto omezenÌ v˝raznÏ nabour·v· logistickÈ procesy firem, kterÈ jsou na silniËnÌ dopravÏ zcela z·vislÈ. MusÌme si uvÏdomit, ûe o tom co, kdy a jak se poveze, nerozhoduje dopravce, ale z·kaznÌk. NenÌ to tak d·vno, co vl·da prosazovala gener·lnÌ pardon ze z·kaz˘ jÌzdy pro nejmenovanou automobilku v KolÌnÏ. M·te p¯edbÏûnÏ spoËÌt·no, zda se a jak p·teËnÌ "prostoje" projevÌ v hospoda¯enÌ firemdopravc˘? D· se ot·zka takto v˘bec postavit? Bohuûel se to d· vyËÌslit jen velmi tÏûko. Nejedn· se totiû jen o mzdu ¯idiËe, ale nap¯Ìklad i o leasingovÈ spl·tky, na kterÈ dopravce vydÏl·, jen kdyû auto jezdÌ, apod. Toto opat¯enÌ m· dopady i na t˝dennÌ odpoËinek ¯idiË˘ a paradoxnÏ m˘ûe vyvolat tlak na nasazenÌ vÏtöÌho poËtu vozidel a ¯idiË˘, kter˝ch je jiû dnes nedostatek. Jak budou ¯idiËi reagovat, kdyû se z·kon nezmÏnÌ a z˘stane v dneönÌ podobÏ? TÏûko ¯Ìct, ale dle vyj·d¯enÌ politik˘ nap¯ÌË politick˝m spektrem pevnÏ vÏ¯Ìm, ûe je v˘le toto opat¯enÌ zmÏnit. SkuteËnÏ si nedok·ûi p¯edstavit, ûe by ¯idiËi p¯ich·zeli o ¯idiËsk˝ pr˘kaz, a tÌm p·dem o zamÏstn·nÌ dÌky z·konu, kter˝ nemohou p¯i nejlepöÌ v˘li splnit.

NÏkolikr·t jste prezentovali n·zor, ûe firmy, kterÈ provozujÌ n·kladnÌ dopravu, nemajÌ dnes na r˘ûÌch ustl·no, a ûe o b·jn˝ch ziscÌch dopravc˘ nem˘ûe b˝t ani ¯eË. Co nejvÌce ovlivÚuje hospoda¯enÌ dopravc˘? Co jim nesmyslnÏ zasahuje do ekonomiky? ProblÈm je ve dvou rovin·ch. PrvnÌ z nich je cash flow dopravnÌch firem, kterÈ vÏtöinu n·klad˘, jako je PHM, m˝to, atd., musÌ platit tak¯ka hned, ale splatnosti v dopravÏ se pohybujÌ i v˝raznÏ za hranicÌ 90 dnÌ. Mnoho firem m· tudÌû problÈmy v˘bec provoz ufinancovat. Druhou vÏcÌ je problÈm zv˝öenÈ n·klady dostat do cen. St·tnÌ odborn˝ dozor nad nepoctiv˝mi dopravci st·le nefunguje, jak m·, takûe trûnÌ prost¯edÌ nenÌ zcela standardnÌ.

znaËnÈ reakce, ¯idiËi si hodnÏ stÏûujÌ na divok˝ styl jÌzdy kamion˘, nÏkte¯Ì se jich doslova bojÌ. Jak˝ je n·zor »ESMADu? Vyvst·v· problÈm v souvislosti s ¯idiËi Ëesk˝ch dopravc˘, anebo jde spÌöe o zahraniËnÌ "kolegy"? UrËitÏ je po zavedenÌ bodovÈho systÈmu na silnicÌch vidÏt, ûe z novÈho z·kona si zahraniËnÌ dopravci dÏlajÌ daleko mÈnÏ, neû ËeötÌ. Pro kontrolnÌ org·ny je samoz¯ejmÏ pohodlnÏjöÌ kontrolovat ËeskÈ ¯idiËe. ObecnÏ je problÈmem, ûe i mezi ¯idiËi profesion·ly, stejnÏ jako v kaûdÈ profesnÌ skupinÏ, existujÌ i ti mÈnÏ sluönÌ. NenÌ jich vÏtöina, ale kamiony jsou daleko vÌce vidÏt. I kdyû podÌl nehod n·kladnÌch vozidel je pod 20 % a u vozidel nad 10 tun okolo 5 %, tak v mÈdiÌch hrajÌ prim.

Jin˝mi slovy - co zbyteËnÏ svazuje jejich podnik·nÌ? JednoznaËnÏ nekvalitnÌ z·kony a mal· podpora ze strany st·tu. I dÌky medi·lnÌ prezentaci se dopravci ocitli na okraji spoleËnosti, byù je na silniËnÌ dopravÏ z·visl· nemal· Ë·st ekonomiky.

S·m jste vöak na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci naznaËil, ûe ta tam je doba, kdy byl ¯idiË kamionu "nÏkdo" a ûe je nynÌ znaËn˝ nedostatek ¯idiË˘, ûe "nenÌ z Ëeho vybÌrat". Jak by se dala situace ¯eöit? Budete se zasazovat o z¯ÌzenÌ novÈho uËebnÌho oboru profesion·lnÌ ¯idiË? SedÏt za volantem kamionu, autobusu, kombajnu nebo nÏjakÈho jinÈho speci·lnÌho vozidla - to uû nenÌ dobrodruûstvÌ Ëi v˝sada jako kdysi, ale docela velk· zodpovÏdnost, technick· zdatnost, vyuûÌv·nÌ psychologie v praxiÖ Nedostatek ¯idiË˘ je velk˝m problÈmem. ÿidiËe p¯estala generovat arm·da a dÌky negativnÌ image se mnoho uchazeË˘ do tÈto profese nehrne. MoûnostÌ ¯eöenÌ je cel· ¯ada a zavedenÌ uËebnÌho oboru ¯idiË je jen jednou z nich. NicmÈnÏ se ob·v·m, ûe nast·v· doba, stejnÏ jako p¯ed lety ve star˝ch st·tech EU, kdy se budou dopravci nuceni poohlÈdnout po ¯idiËÌch v zahraniËÌ na v˝chod od n·s.

Kdyû se ¯ekne provoz kamion˘ na Ëesk˝ch silnicÌch, nevyvol·v· to v öirokÈ ve¯ejnosti jedno-

Páteční zákaz jízdy kamionů komplikuje plynulost a bezpečnost silničního provozu Obavy z vlivu z·kazu jÌzdy kamion˘ v p·tek mezi p·tou hodinou odpolednÌ a dev·tou veËer se potvrdily v plnÈ mÌ¯e. »ervencovÈ p·tky byly ve znamenÌ öpatnÏ pr˘jezdn˝ch silnic, nep¯ehledn˝ch a zaplnÏn˝ch ËerpacÌch stanic, parkoviöù a d·lniËnÌch odpoËÌvadel. Vinu na tom nese novelizace Z·kona o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, kter· ofici·lnÏ vstoupila v platnost 1. Ëervence 2006. Podle sdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA se v souvislosti s p·teËnÌm z·kazem jÌzdy kamion˘ potvrdily nejhoröÌ scÈn·¯e - na silnicÌch se vûdy v p·tek p¯ed p·tou hodinou vytv·¯ejÌ kolony n·kladnÌch vozidel, p¯eplnÏnÈ jsou odpoËÌvky a parkoviötÏ na ËerpacÌch stanicÌch. KromÏ jinÈho p·teËnÌ z·kaz jÌzdy kamion˘ zp˘sobuje takÈ v˝raznÈ zv˝öenÌ intenzity dopravy ve dnech, kdy je povolena jÌzda n·kladnÌch automobil˘. Podle sdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA novela z·kona p¯inesla vÌce problÈm˘ neû uûitku. DopravnÌ spoleËnosti nemohou naruöit plynulost z·sobov·nÌ sv˝ch klient˘, proto budou nuceny dohnat v˝padky v dopravÏ zp˘sobenÈ z·kazem jÌzdy kamion˘ v p·tek odpoledne nasazenÌm zv˝öenÈho poËtu n·kladnÌch voz˘ v dobÏ, kdy jezdit mohou. ZastavenÌ n·kladnÌ dopravy v p·tek odpoledne bylo vedeno snahou z·konod·rc˘ a vl·dy uvolnit silnice p¯ev·ûnÏ pro ¯idiËe osobnÌch automobil˘, kte¯Ì se p¯ed vÌkendem p¯esouvajÌ z mÏst na venkov. Bohuûel vöak uû nikdo ne¯eöil, kde v p·tek p¯ed p·tou hodinou zaparkuje takovÈ mnoûstvÌ kamion˘. DennÏ se po Ëesk˝ch silnicÌch pohybuje velkÈ mnoûstvÌ kamion˘, kterÈmu vöak zdaleka neodpovÌd· kapacita


odstavn˝ch parkoviöù nebo d·lniËnÌch odpoËÌvadel. Podle Martina äpryÚara, gener·lnÌho tajemnÌka SdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA jsou toto dostateËnÈ d˘vody, kterÈ vedou SdruûenÌ »ESMAD

BOHEMIA k boji za zruöenÌ omezenÌ p·teËnÌho provozu pro n·kladnÌ automobily. "UvedenÈ omezenÌ pat¯Ì mezi jedno z nejtvrdöÌch v EvropÏ. V jin˝ch zemÌch jsou srovnatelnÈ z·kazy provozu kamion˘ v sobotu a v nedÏli," doplnil Martin äpryÚar. (tz)

Zákaz jízdy kamionů před účinností novely a po 1. červenci, kdy vstoupila v platnost: Stav p¯ed 1.7. 2006

Stav po 1.7. 2006

p·tek

bez z·kazu

z·kaz od 17.00 do 21.00 hodin (jen Ëervenec a srpen)

sobota

z·kaz jÌzdy od 07.00 do 20.00 hod. (jen Ëervenec a srpen)

z·kaz jÌzdy od 07.00 do 13.00 hod. (jen Ëervenec a srpen)

NedÏle a st·tnÌ sv·tek

z·kaz jÌzdy od 00.00 do 22.00 hod. (celoroËnÏ)

z·kaz jÌzdy od 13.00 do 22.00 hod. (celoroËnÏ)

Přehled klíčových problémů, které přináší zákaz jízdy kamionů v pátek odpoledne: Reakce na z·kaz provozu ● kumulace velkÈho mnoûstvÌ kamion˘ na jednom mÌstÏ ve stejnÈm Ëase " (p¯ed p·tou hodinou odpoledne)

Dopady na ¯idiËe ● zmatky u ËerpacÌch stanic ● nedostateËn· kapacita odpoËÌvek, st·nÌ kamion˘ p¯Ìmo na silnicÌch ● nep¯ehlednÈ situace v dopravÏ

● dopravci nucenÌ dod·vat zboûÌ p¯ed vÌkendov˝m volnem budou ËasovÏ vytÌûeni - tlak na splnÏnÌ dod·vky zboûÌ budou dopravci ¯eöit zv˝öenÌm poËtu kamion˘

● ● ● ●

hustöÌ provoz na silnicÌch dopravnÌ kolony nervozita ¯idiË˘ potenci·lnÌ zv˝öenÌ poËtu dopravnÌch nehod

SdruûenÌ se p¯ihl·silo k projektu BezpeËn· firma - v Ëem spoËÌv·? Koncepci projektu "BezpeËn· firma" zpracovala Mezin·rodnÌ unie silniËnÌ dopravy, kde jsme jednou z Ëlensk˝ch asociacÌ. Jedn· se o soubor preventivnÌch opat¯enÌ na ˙rovni dopravnÌch firem za ˙Ëelem snÌûenÌ nehodovosti. Tento projekt jsme p¯evzali a upravili pro ËeskÈ podmÌnky. Do budoucna oËek·v·me zapojenÌ pojiöùoven, p¯ÌpadnÏ prov·z·nÌ s pojistn˝mi podmÌnkami. Firmy v zahraniËÌ, kterÈ projekt aplikovaly, prokazatelnÏ snÌûily nehodovost aû o 50 % a to, myslÌm, stojÌ za nÏjakÈ ˙silÌ. Podepsali jste rovnÏû Evropskou chartu bezpeËnosti silniËnÌho provozu - co z toho plyne? BezpeËnost silniËnÌho provozu je naöÌ dlouhodobou prioritou a podeps·nÌ EvropskÈ charty bezpeËnosti silniËnÌho provozu bylo jen dalöÌm logick˝m krokem. V r·mci podpisu jsme se zav·zali nap¯Ìklad k realizaci ökolenÌ zamÏ¯en˝ch na bezpeËnost a preventivnÌ Ëinnosti v˘Ëi naöim Ëlen˘m. Jednou z konkrÈtnÌch akcÌ zamÏ¯en˝ch na ¯idiËe je distribuce tzv. "Desatera spr·vnÈho truckera", kterÈ upozorÚuje ¯idiËe profesion·ly na nejËastÏjöÌ proh¯eöky, kter˝ch by se mÏli vyvarovat. za p¯esvÏdËivÈ odpovÏdi podÏkovala Eva Brixi

11

srpen 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Pro krásu se dnes už nemusí za každou cenu trpět, říká lékařka K rásných žen není nikdy dost. Muži chtějí mít krásné manželky, zaměstnavatelé pohledné pracovnice, z časopisů se na nás dívají jen samé krasavice. A tak není divu, že se různé salony krásy za poslední roky i v České republice rozmnožily jako houby po dešti. A snaží se přicházet s něčím novým. Jinak v konkurenci neobstojí. MUDr. Helena Janská ve svém pražském Salonu BEAUTYTOX nabízí rovnou světový patent na vyhlazení vrásek. Metodu, která je na rozdíl od jiných naprosto šetrná a vhodná pro každého. Paní Janskou jsme požádali, aby nám dala malou lekci krásy. Což neznamená dát si změnit obličej, ale vypadat svěže. To je možné v každém věku.

V·ö salon, kter˝ pouûÌv· svÏtov˝ patent na vyhlazenÌ vr·sek, prosperuje. NavötÏvujÌ ho vÌce staröÌ nebo i mladÈ ûeny, kterÈ majÌ nÏjakÈ potÌûe s pletÌ? MÌv·te i z·kaznÌky, muûe? M˘j salon navötÏvuje vÌce ûen, muûi byli zatÌm pouze dva, i kdyû je to ökoda. Muûi by mÏli o sebe i u n·s vÌce peËovat, ale t¯eba to Ëasem p¯ijde. V cizinÏ je pomÏr mezi n·vötÏvou salonu na tuto metodu asi 1:3. Co se ûen t˝Ëe, tak nelze vytvo¯it pr˘mÏr, prakticky od t¯iceti let se o tuto metodu zajÌmajÌ ûeny ve vöech vÏkov˝ch kategoriÌch a rovnÏû se jÌ nech·vajÌ oöet¯it. NejstaröÌ moje dvÏ klientky jsou 75letÈ, a toho si snad nejvÌce v·ûÌm. Nikdy nenÌ pozdÏ zaËÌt, samoz¯ejmÏ v˝sledky jsou vÏku ˙mÏrnÈ, ale efekt je u vöech viditeln˝. JakÈ novinky v pÈËi o pleù nabÌzÌte a jak˝m zp˘sobem ˙ËinkujÌ? Jsou cenovÏ dostupnÈ? Naöe metoda spoËÌv· na naprosto unik·tnÌm podkladÏ - kyslÌk vpravuje sondou pod tlakem 2,5 baru do hlubok˝ch vrstev podkoûÌ ˙ËinnÈ l·tky, nap¯Ìklad matrixyl, argilerine, nebo kyselinu hyaluronovou. Ty vytv·¯ejÌ podkoûnÌ "z·sob·rnu", ze kterÈ pak ËerpajÌ naöe vlastnÌ, p¯ev·ûnÏ kolagennÌ buÚky. Tak se regenerujÌ a obnovujÌ, tÌm vyrovn·vajÌ vr·sky a nerovnosti pleti zevnit¯. P¯i tÈto metodÏ doch·zÌ i ke sjednocenÌ barvy pleti, ke zlepöenÌ jejÌ elasticity a hydratace. Jedna k˘ra trv· asi dvÏ hodiny a obsahuje odlÌËenÌ, enzymatick˝ peeling, vlastnÌ aplikaci ˙Ëinn˝ch l·tek, kyslÌkovou sprchu a mas·û, d·le kolagenovou masku a inhalaci medicin·l-

nÌho kyslÌku. Je to naprosto bezbolestnÈ, neinvazivnÌ, nep¯eruöujÌcÌ povrch k˘ûe a velmi p¯ÌjemnÈ. Cena jednÈ k˘ry se pohybuje kolem 3500 korun. Tyto k˘ry jsou zapot¯ebÌ minim·lnÏ t¯i v rozmezÌ t¯Ì t˝dn˘. Jejich nedÌlnou souË·stÌ je i dom·cÌ pÈËe, bez kterÈ nem· naöe regeneraËnÌ metoda optim·lnÌ ˙Ëinky. M·me i ˙ËinnÈ l·tky na potlaËenÌ projev˘ aknÈ a hyperpigmentace (pigmentovÈ skvrny). Co by jste sama ûen·m i muû˘m v oblasti kaûdodennÌ pÈËe o pleù poradila? NÏkte¯Ì koûnÌ lÈka¯i nedoporuËujÌ moc krÈm˘ zejmÈna na noc, protoûe pleù h˘¯e d˝ch·, ani vody, kter· n·m z kohoutk˘ teËe chlorovan·Ö Pro dom·cÌ pÈËi doporuËuji z vlastnÌ zkuöenosti nep¯etrûitÈ pouûÌv·nÌ naöich p¯Ìpravk˘, a to po absolvov·nÌ minim·lnÏ t¯Ì k˘r. Mohu potvrdit, ûe jsou jedineËnÈ pro kaûd˝ typ pleti pro kaûdodennÌ rannÌ i veËernÌ oöet¯enÌ a opravdu je to na pleti zn·t. U naöich p¯Ìpravk˘ platÌ: ËÌm dÈle, tÌm lÈpe. Jak v·s napadlo z¯Ìdit si kosmetick˝ salon a proË zrovna v Praze, kde je velk· konkurence? Je pravda, ûe vylepöenÌm vzhledu se mnoha ûen·m vylÈËÌ i mal· sebed˘vÏra a ûe mohou b˝t i ˙spÏönÏjöÌ? Mohl to b˝t jeden z d˘vod˘? S touto metodou jsem se sezn·mila v Rakousku u mojÌ kamar·dky a naprosto n·s uchv·tila. ÿekly jsme si po osobnÌ zkuöenosti, proË to nezkusit u n·s. ZÌskaly jsme exkluzivnÌ zastoupenÌ firmy NORA BODE a j· jsem obdrûela certi-

fik·t, kter˝ mÏ opravÚuje v p¯edv·dÏnÌ a udÏlov·nÌ certifik·t˘ pro dalöÌ salony, kterÈ si tuto metodu s naöÌm p¯Ìstrojem koupÌ. ProË salon v Praze? ZaËala jsem v BrnÏ, kde ûiji, ale domnÌv·m se, ûe m˘j krok do Prahy byl spr·vn˝ i vzhledem k vÏtöÌ koncentraci potenci·lnÌch klient˘ a k moûnosti prezentacÌ naöich regeneraËnÌch k˘r. Co se t˝Ëe zlepöenÌ sebed˘vÏry klient˘ - to je samoz¯ejmÈ, ponÏvadû platÌ "vypad·m skvÏle cÌtÌm se skvÏle" a hned jde vöe lÌp. Co vy sama povaûujete za nejlepöÌ kosmetiku aù jiû zp˘sob ûivota nebo pr·vÏ konkrÈtnÌ praktiky v kosmetick˝ch salonech? Zp˘sob ûivota jde ruku v ruce se stavem celÈho naöeho organizmu a samoz¯ejmÏ se zobrazuje

Družstevní den bude 29. srpna V r·mci doprovodn˝ch aktivit letoönÌ celost·tnÌ v˝stavy ZemÏ ûivitelka v »esk˝ch BudÏjovicÌch bude organizov·n i DruûstevnÌ den. Akce se uskuteËnÌ 29. srpna v dobÏ od 10,00 do 14,00 hod. v 1. pat¯e pavilonu Z1 a jejÌ n·plÚ bude rozdÏlena do dvou blok˘. CelÈ slavnostnÌ dopoledne se odehraje ve spolupr·ci Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R a DruûstevnÌ Asociace »R. V prvnÌm bloku od 10,00 hod. probÏhne semin·¯ "»esk˝ v˝robek na ËeskÈm trhu", jehoû garantem je Svaz obchodu a cestovnÌho ruchu »R. VystoupenÌ na tomto semin·¯i p¯islÌbila MVDr. Milena Vicenov·, ¯editelka odboru bezpeËnosti potravin Ministerstva zemÏdÏlstvÌ »R, za Svaz obchodu a cestovnÌho ruchu »R p. Vesselin Barliev ze spoleËnosti TESCO, za druûstevnÌ sektor Ing. ZdenÏk

Od 1. srpna 2006, se na vöech 227 obecnÌch ûivnostensk˝ch ˙¯adech z¯izujÌ Centr·lnÌ registraËnÌ mÌsta, kde m˘ûe klient z·roveÚ p¯i ohl·öenÌ ûivnosti nebo pod·nÌ û·dosti o koncesi rovnÏû uËinit ozn·menÌ i v˘Ëi dalöÌm spr·vnÌm ˙¯ad˘m - finanËnÌmu ˙¯adu, spr·vÏ soci·lnÌho zabezpeËenÌ, zdravotnÌ pojiöùovnÏ a ˙¯adu pr·ce. Novela ûivnostenskÈho z·kona (z·kon Ë. 214/2006 Sb., o ûivnostenskÈm podnik·nÌ, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch z·kon˘) zav·dÌ pro tato ozn·menÌ tzv. Jednotn˝ registraËnÌ formul·¯. "Vytvo¯enÌ celorepublikovÈ sÌtÏ Centr·lnÌch registraËnÌch mÌst je v˝sledkem velmi dobrÈ spolupr·ce s podnikateli. P¯in·öÌ tak z·sadnÌ zmÏnu p¯Ìstupu st·tu k podnikatel˘m, kdy mÌsto podnikatel˘ budou naopak mezi ˙¯ady obÌhat informace. V koneËnÈm d˘sledku uöet¯Ì nov˝ systÈm Ëas i penÌze nejen podnikatel˘m, ale i st·tu," uvedl ministr pr˘myslu a obchodu Milan Urban. Vytvo¯enÌ sÌtÏ Centr·lnÌch registraËnÌch mÌst (CRM) a vyd·nÌ jednotnÈho registraËnÌho formul·¯e umoûnÌ podnikatel˘m provedenÌ nÏkolika ˙kon˘ na jednom ˙¯adÏ, a to prost¯ednictvÌm jednotnÈho registraËnÌho formul·¯e. V praxi to znamen· z·sadnÌ zmÏnu p¯i zah·jenÌ podnikatelskÈ Ëinnosti, p¯ÌpadnÏ p¯i prov·dÏnÌ zmÏn v pr˘bÏhu podnikatelskÈ Ëinnosti. Jednotn˝ formul·¯ byl vypracov·n tak, aby byl co nejp¯ehlednÏjöÌ jak pro klienty CRM, tak

12

pro n·slednou pr·ci ze strany pracovnÌk˘ CRM. Jednotn˝ formul·¯ nahrazuje r˘znÈ typy formul·¯˘ pro pod·nÌ, kter· musel podnikatel uËinit p¯ed vstupem do podnik·nÌ, ale i bÏhem podnik·nÌ. PoûadovanÈ n·leûitosti z jednotliv˝ch ˙¯ad˘ se sjednotily do jednoho formul·¯e a zp¯ehlednily se; souËasnÏ bylo odstranÏno opakovanÈ vyplÚov·nÌ totoûn˝ch, zejmÈna identifikaËnÌch, ˙daj˘ na registraËnÌch Ëi p¯ihlaöovacÌch formul·¯Ìch urËen˝ch pro vöechny dotËenÈ ˙¯ady. DalöÌ v˝znamnou zmÏnou, kterou nov· pr·vnÌ ˙prava p¯inesla, je zavedenÌ systÈmu, kdy ûivnostenskÈ ˙¯ady nebudou vyûadovat od podnikatel˘, pokud je sami nedoloûÌ, nÏkterÈ informace, kterÈ jiû existujÌ v datab·zi jinÈho org·nu st·tnÌ spr·vy nebo instituce. V souËasnÈ dobÏ je to moûnÈ u v˝pisu z Rejst¯Ìku trest˘, dokladu o daÚovÈ bezdluûnosti z podnik·nÌ nebo o bezdluûnosti v˘Ëi org·n˘m soci·lnÌho zabezpeËenÌ. Ministerstvo pr˘myslu a obchodu ve spolupr·ci s dotËen˝mi resorty (ministerstvo financÌ, ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ, ministerstvo zdravotnictvÌ) vypracovalo dva z·kladnÌ typy jednotn˝ch registraËnÌch formul·¯˘, a to v rozdÏlenÌ pro fyzickou a pr·vnickou osobu. PomocÌ JednotnÈho registraËnÌho formul·¯e jsou moûnÈ tyto registrace resp. p¯ihl·öky do evidencÌ:

M· vaöe rodina pro toto podnik·nÌ pochopenÌ? Je do nÏj nÏjak zapojena a zajÌm· se o to? Moje rodina m· pro mÈ podnik·nÌ pochopenÌ, pom·h· mi hlavnÏ psychicky a rovnÏû mnÏ pom·h· starat se o naöe dva pejsky, kte¯Ì ûijÌ s mojÌ dcerou a maminkou v BrnÏ. Bez tÈto podpory a pomoci bych se nemohla propagaci a prov·dÏnÌ metody BEAUTY-TOX vÏnovat. dÏkuji za rozhovor Marie VaöÌËkov·

Vystavovatelé z řad výrobních družstev:

JuraËka, p¯edseda p¯edstavenstva DruûstevnÌ Asociace »R a p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch spot¯ebnÌch druûstev, Jan Wiesner, p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch v˝robnÌch druûstev a Ing. Miroslav Jirovsk˝ za ZemÏdÏlsk˝ svaz »R. V harmonogramu semin·¯e je poËÌt·no i s Ëasem pro diskusi. Druh˝ blok vystoupenÌ zaËne zhruba ve 13,00 hod. a bude vÏnov·n problematice druûstevnictvÌ v »eskÈ republice. V jeho r·mci vystoupÌ z·stupce DruûstevnÌ Asociace »R a p¯edsedovÈ jednotliv˝ch Ëlensk˝ch svaz˘ DruûstevnÌ Asociace »R, kte¯Ì p¯edstavÌ svÈ svazy a jejich aktivity. K ˙Ëasti jsou zv·ni z·jemci nejenom z ¯ad odbornÈ druûstevnÌ ve¯ejnosti, ale i vöichni ti, kterÈ umisùov·nÌ Ëesk˝ch v˝robk˘ na Ëesk˝ trh a dalöÌ rozvoj druûstevnÌho podnik·nÌ v »R zajÌm·. (tz)

Podnikatelé budou mít jednodušší styk s úřady

i na stavu naöÌ pleti. Naöe metoda maxim·lnÏ pom·h· vzhledem ke svÈ regeneraËnÌ koncepci doplÚovat ty l·tky, kterÈ n·m p¯i naöem, mnohdy ne zcela zdravÈm zp˘sobu ûivota, chybÌ. Zlepöuje tak n·ö vzhled a jiû v˝öe jmenovanou sebed˘vÏru.

DIPRA v˝robnÌ druûstvo Praha HLUBNA chemickÈ v˝robnÌ druûstvo v BrnÏ KDS SedlËany, noûÌ¯skÈ v˝robnÌ druûstvo KOVO DRUéSTVO Olomouc KOVODRUéSTVO, v˝robnÌ druûstvo v Plzni KOVODRUéSTVO, v˝robnÌ druûstvo v éebr·ku STYL PlzeÚ, v˝robnÌ druûstvo invalid˘ TVAR v˝robnÌ druûstvo Pardubice VÿÕDLO, v˝robnÌ druûstvo, Karlovy Vary V˝robnÌ druûstvo D-pleta Hradec Kr·lovÈ DUP Pelh¯imov - pivovar PoutnÌk JIHOTVAR v˝robnÌ druûstvo VeselÌ nad LuûnicÌ ORLÕK - KOMPRESORY, v. d., »esk· T¯ebov· KOVOBEL, v˝robnÌ druûstvo, Domaûlice

1. Ve vztahu k ûivnostenskÈmu ˙¯adu: Ohl·öenÌ ûivnosti/ é·dost o koncesi Ozn·menÌ zmÏny, resp. doplnÏnÌ ˙daj˘ dle ß 49, resp. ß 56 ûivnostenskÈho z·kona é·dost o zruöenÌ ûivnostenskÈho opr·vnÏnÌ Ozn·menÌ o zah·jenÌ/ukonËenÌ provozov·nÌ ûivnosti v provozovnÏ Ozn·menÌ o p¯eruöenÌ provozov·nÌ ûivnosti Ozn·menÌ o pokraËov·nÌ v provozov·nÌ ûivnosti p¯ed uplynutÌm doby, na kterou bylo provozov·nÌ ûivnosti p¯eruöeno 2. Ve vztahu k finanËnÌmu ˙¯adu: P¯ihl·öka k daÚovÈ registraci pro fyzickÈ osoby ● p¯ihl·öka k registraci k dani z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch osob ● p¯ihl·öka k registraci k dani z p¯idanÈ hodnoty ● p¯ihl·öka k dani z nemovitosti ● p¯ihl·öka k dani silniËnÌ ● p¯ihl·öka k registraci pro pl·tcovy pokladny ● p¯ihl·öka k registraci - odötÏpnÈ z·vody a provozovny ● p¯ihl·öka k dani z p¯Ìjm˘ jako pl·tci - danÏ z p¯Ìjm˘ ze z·vislÈ Ëinnosti a funkËnÌch poûitk˘, danÏ z p¯Ìjm˘ vybÌranÈ zvl·ötnÌ sazbou danÏ, zajiöùujÌcÌ daÚ P¯ihl·öka k daÚovÈ registraci pro pr·vnickÈ osoby ● p¯ihl·öka k registraci k dani z p¯Ìjm˘ pr·vnick˝ch osob ● p¯ihl·öka k registraci k dani z p¯idanÈ hodnoty ● p¯ihl·öka k dani z nemovitosti

● p¯ihl·öka k dani silniËnÌ ● p¯ihl·öka k registraci pro pl·tcovy pokladny ● p¯ihl·öka k registraci - odötÏpnÈ z·vody a provozovny ● p¯ihl·öka k dani z p¯Ìjm˘ jako pl·tci - danÏ z p¯Ìjm˘ ze z·vislÈ Ëinnosti a funkËnÌch poûitk˘, danÏ z p¯Ìjm˘ vybÌranÈ zvl·ötnÌ sazbou danÏ, zajiöùujÌcÌ daÚ 3. Ve vztahu k »eskÈ spr·vÏ soci·lnÌho zabezpeËenÌ: Ozn·menÌ o zah·jenÌ samostatnÈ v˝dÏleËnÈ Ëinnosti OSV» P¯ihl·öka k d˘chodovÈmu a nemocenskÈmu pojiötÏnÌ OSV» 4. Ve vztahu k ˙¯adu pr·ce: Hl·öenÌ volnÈho pracovnÌho mÌsta, resp. jeho obsazenÌ (t˝k· se jak fyzick˝ch, tak i pr·vnick˝ch osob) 5. Ve vztahu ke zdravotnÌ pojiöùovnÏ: Ozn·menÌ pojiötÏnce (fyzickÈ osoby) o zah·jenÌ (nebo ukonËenÌ) samostatnÈ v˝dÏleËnÈ Ëinnosti Jednotn˝ registraËnÌ formul·¯ je k dispozici na vöech CRM, nebo na internetov˝ch str·nk·ch MPO (www.mpo.cz): Podpora podnik·nÌ / éivnostenskÈ podnik·nÌ / Centr·lnÌ registraËnÌ mÌsta. Adres·¯ ûivnostensk˝ch ˙¯ad˘ v »R: Odkaz na Port·l ve¯ejnÈ spr·vy »eskÈ republiky, kde m˘ûete nalÈzt kontakt na ûivnostenskÈ ˙¯ady: (www.portal.gov.cz/wps/portal/s.155/ 695 s.155/695/place).

www.prosperita.info

srpen 2006


Primky jsou rodinné stříbro, které ocenila i Evropská unie umění Náramkové mechanické hodinky jsou krásné a kdo je má, nedá na ně dopustit. Hodinky vyrobené v Novém Městě nad Metují nosí i prezident Václav Klaus

L

etos v červnu dostala ELTON hodinářská, a. s. za modely hodinek Premiér, Spartak a Linea evropskou cenu za design - EUROPEAN PRIZE FOR SUPPORT OF ARTS, udělovanou Evropskou unií umění. Firma navazuje na více než padesátiletou historii výroby náramkových hodinek značky PRIM v Novém Městě nad Metují. Postupným vývojem tu byly vyráběny mechanické hodinkové strojky, jejichž technické parametry byly srovnatelné se světovou úrovní a svojí kvalitou patří do dnešních dnů mezi přední hodinářskou produkci. Zákazníci si u firmy ELTON mohou také hodinky podle svých představ objednat, nebo staré "primky" nechat renovovat. Jak se firmě daří i v době silné konkurence, to nám přiblížil Ing. Jiří Helikar, předseda představenstva ELTON hodinářská, a.s.

Ned·vno jste dostali evropskou cenu za design. V Ëem jsou ocenÏnÈ hodinky v˝jimeËnÈ? NynÏjöÌ v˝roba hodinek znaËky PRIM v tov·rnÏ spoleËnosti ELTON hodin·¯sk·, a. s. vych·zÌ z tradiËnÌch design˘ 50. a 60. let a za p¯ispÏnÌ vlastnÌch i externÌch designÈr˘ se snaûÌme vtisknout hodink·m zcela origin·lnÌ podobu. NovÈ produkty se vyznaËujÌ hodin·¯sk˝m funkcionalismem, kter˝ v sobÏ propojuje z·kladnÌ vlastnost hodinek, tedy zobrazenÌ Ëasu, s Ëistotou a ladnostÌ k¯ivek pouzdra a proporcion·lnÌ grafiky ËÌselnÌku, doplnÏn˝ch jemnou elegancÌ ruËek. Vyv·ûenost tvar˘ je zd˘raznÏna koûen˝mi n·ramky. CelkovÏ harmonick˝ design hodinek znaËky PRIM tak vracÌ spot¯ebnÌmu zboûÌ skuteËnou hodnotu. JednÌm z inici·tor˘ nadËasovÈho technickÈho designu zaloûenÈho na z·konitostech symetrie, zlatÈho ¯ezu a proporcionality byl Ing. VladimÌr Bl·ha. NovÈ v˝robkovÈ ¯ady Ëesk˝ch hodinek znaËky PRIM jako nap¯Ìklad PREMI…R, SPARTAK, LINEA, ORLÕK se setkaly s velice kladn˝m p¯ijetÌm u z·kaznickÈ ve¯ejnosti. Kdy se zaËaly v˘bec prvnÌ "primky" vyr·bÏt? Hodin·¯sk· tov·rna v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ byla zaloûena v roce 1949. PrvnÌ n·ramkovÈ hodinky byly v ovÏ¯ovacÌ sÈrii vyrobeny v roce 1954 a nesly n·zev SPARTAK. P¯ed zah·jenÌm sÈriovÈ v˝roby tehdy mate¯sk˝ podnik Chronotechna äternberk zaregistroval ochrannou zn·mku PRIM a tak od roku 1958 byly jiû vöechny hodinky vyr·bÏnÈ v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ oznaËov·ny znaËkou PRIM. »Ìm to je, ûe znaËka Prim m· st·le dobr˝ zvuk a dodnes je povaûov·na za rodinnÈ st¯Ìbro? V˝robu hodinek znaËky PRIM je moûnÈ rozdÏlit do t¯Ì etap. PrvnÌ byla charakterizov·na p¯ede-

Pro firmy na veletrhu pokraËov·nÌ ze strany 9 Organizace se takÈ star· o spr·vu port·lu www.ikariera.cz, kde se nach·zÌ aktu·lnÌ nabÌdka zamÏstn·nÌ nejr˘znÏjöÌch firem. IAESTE spolupracuje s vÌce jak sedmdes·ti Ëesk˝mi a zahraniËnÌmi spoleËnostmi p˘sobÌcÌmi na ˙zemÌ »R (nap¯. äKODA AUTO, ABB, UNILEVER, KPMG, NESTL…, SUN Microsystems, Deloitte). BrnÏnsk· poboËka IAESTE »R nav·zala v letoönÌm roce ˙spÏönou spolupr·ci s Veletrhy Brno a. s. p¯i po¯·d·nÌ Veletrhu pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ iKariÈra 2006. "Naöe snaha je zajistit kvalitnÌ sluûby student˘m, ale takÈ poskytnout firm·m profesion·lnÌ a komplexnÌ sluûby. Proto jsme se rozhodli po¯·dat i menöÌ oborovÈ veletrhy pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. Byli jsme poû·d·ni manaûerem MSV panem Rouskem o organizaci podobnÈ personalistickÈ akce p¯i letoönÌm strojÌrenskÈm veletrhu," uvedla Iva Kr·lov·, marketing manager of Iaeste Brno. KontaktnÌ osoby: Ond¯ej Semot·n, [email protected], +420 777 784 204 Iva Kr·lov·, [email protected], +420 777 784 112 IAESTE Brno, KolejnÌ 2 (pavilon KPPV A05/0126) 612 00 Brno Tel./fax: 541 210 408, e-mail: [email protected] http://www.brno.iaeste.cz (ms)

vöÌm v˝vojem hodinkov˝ch strojk˘ a aplikaci designu, kter˝ lze p¯irovnat k meziv·leËnÈmu Art Deco. Druh· etapa, v letech sedmdes·t˝ch, osmdes·t˝ch a Ë·steËnÏ i devades·t˝ch, je v˝znaËn· velkosÈriovou v˝robou, kter· zap¯ÌËinila to, ûe "primky" nosil snad kaûd˝ »ech a Slov·k. Novodob· historie rozvÌjÌ vöechny mnoholetÈ zkuöenosti a p¯etv·¯Ì je do souËasnÈho vnÌm·nÌ kultivovanÈho technickÈho designu s vysok˝m emocion·lnÌm n·bojem. To je i podstatou vyj·d¯enou v mottu spoleËnosti ELTON hodin·¯sk·, a. s. "Vyr·bÌme hodinky, ale prod·v·me radost. Radost z jemnÈ mechaniky a harmonie tvar˘". Hodinky vaöÌ firmy nosÌ i prezident V·clav Klaus. Jak˝ typ si vybral? Pan prezident si oblÌbil model SPARTAK, kter˝ vych·zÌ z jiû zmÌnÏn˝ch prvnÌch n·ramkov˝ch hodinek vyroben˝ch v naöem z·vodÏ v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ. Hodinky jsou vyrobeny ze ûlutÈho 18ti kar·tovÈho zlata a je v nich pouûit strojek PRIM kalibr 96 s automatick˝m n·tahem. Strojek je dekorov·n ruËnÌ rytinou stylizujÌcÌ ËeskÈho lva. Mohou si u v·s lidÈ objednat nÏjakÈ zvl·ötnÌ hodinky na zak·zku? To, co je p¯ÌznaËnÈ pro naöi st·vajÌcÌ produkci, je pr·vÏ zak·zkov· v˝roba hodinek. Naöim z·kaznÌk˘m nabÌzÌme velice öirokou paletu individu·lnÌch ˙prav zaËÌnajÌcÌ na relativnÏ jednoduchÈ aplikaci jmÈna z·kaznÌka na zadnÌm vÌku hodinek nebo na m˘stku Ëi rotoru strojku aû po zcela origin·lnÌ design hodinek vyroben˝ch pouze v jednom kusu. Z·kaznÌk si m˘ûe vybrat i materi·l pouzdra - nerezovou ocel, 18ti kar·tovÈ zlato v r˘zn˝ch barv·ch nebo platinu. RovnÏû tak nabÌzÌme z·kaznÌk˘m r˘znÈ dekorov·nÌ strojk˘.

Jak· je celkov· produkce n·ramkov˝ch hodinek znaËky Prim? V souËasnÈ dobÏ vyr·bÌme kromÏ znaËkov˝ch hodinek PRIM i reklamnÌ hodinky. Celkov· produkce se pohybuje mezi 3 aû 5 tisÌci kusy roËnÏ. U hodin·¯˘ pr˝ budÌ respekt rodinn˝ kalibr Prim 66. M˘ûete laik˘m p¯iblÌûit, co to znamen·? Kalibr v hodin·¯skÈ hant˝rce je totÈû co typ nap¯Ìklad u motoru auta. Mechanick˝ strojek PRIM kalibr 66 byl vyvinut v druhÈ polovinÏ öedes·t˝ch let. Je charakteristick˝ robustnÌ konstrukcÌ, kter· zajiöùuje jeho vysokou spolehlivost a na svou dobu i velmi dobrou p¯esnost. Tento strojek je vybaven ruËnÌm n·tahem a nem· kalend·¯. V kr·tkÈ dobÏ byl uveden do v˝roby dalöÌ mechanick˝ strojek PRIM kalibr 68. RozdÌl oproti kalibru 66 je v doplnÏnÌ datovÈho vÏnce, kter˝ umoûÚuje zobrazenÌ data. Od poË·tku zah·jenÌ v˝roby hodinek v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ bylo vyrobeno vÌce neû 15 milion˘ kus˘, p¯ev·ûn· Ë·st byla vybavena strojky PRIM kalibr 66 nebo 68. Firma Elton p¯eËkala nelehkÈ obdobÌ po roce 1990, kdy lidÈ mÏli z·jem p¯edevöÌm o zboûÌ z dovozu. Jak se v·m to poda¯ilo? MyslÌm si, ûe tÌm klÌËov˝m momentem bylo roz-

hodnutÌ opustit v˝robu levn˝ch hodinek. Spolehli jsme se na ËeskÈho z·kaznÌka. Je v souËasnosti dost hodin·¯˘, kte¯Ì dok·ûÌ kvalitnÏ opravovat mechanickÈ hodinky? S n·stupem bateriov˝ch hodinkov˝ch strojk˘, kterÈ jsou mnohem jednoduööÌ a nÏkolika n·sobnÏ levnÏjöÌ se znaËnÏ zjednoduöila oprava hodinek. Zkuöen˝ch hodin·¯˘ st·le ub˝v·. Star· se vaöe firma sama takÈ o renovaci a opravy "primek"? Opravy a renovace staröÌch PRIMEK pat¯Ì mezi naöe hlavnÌ aktivity. Naöim z·kaznÌk˘m nabÌzÌme velice öirok˝ rozsah tÏchto sluûeb od z·kladnÌho zprovoznÏnÌ hodinek aû po v˝robu repliky pouzdra z nejr˘znÏjöÌch drah˝ch kov˘. Jak dlouho ve firmÏ pracujete a co by jste jeötÏ r·d zmÏnil nebo vylepöil? Do ELTONU jsem nastoupil v roce 1983 po ukonËenÌ studia na »VUT. M˝m cÌlem je v plnÈm rozsahu obnovit v˝robu mechanick˝ch strojk˘ a umoûnit nejen Ëesk˝m z·kaznÌk˘m proûit si svoji radost z hodinek znaËky PRIM na celÈm svÏtÏ. Kontakty: ELTON hodin·¯sk·, a. s. Tel: 491 470 431 491 470 401 Fax: 491 470 421 e-mail: [email protected] internet: www.prim.cz za rozhovor podÏkovala Marie VaöÌËkov·

FRANCHISING FORUM 2006 bude v Praze v září Franchising - podnik·nÌ s jistou budoucnostÌ, to je n·zev v po¯adÌ jiû 5. konference (jsou vedeny pod sjednocujÌcÌm n·zvem FRANCHISING FORUM), kterou po¯·d· »esk· asociace franchisingu. Tentokr·t se uskuteËnÌ v Praze 6. z·¯Ì. Gener·lnÌm partnerem je KomerËnÌ banka, Prosperita pak jednÌm z medi·lnÌch partner˘. Zkuöenosti z podnik·nÌ na b·zi franchisingu v »R nar˘stajÌ a tak organiz·to¯i oËek·vajÌ bohatou diskusi, v nÌû bude moûnÈ naËerpat mnoho uûiteËn˝ch poznatk˘ o tomto zp˘sobu podnik·nÌ. Pokud byste se r·di dovÏdÏli vÌce informacÌ jak o »AF, tak o konferenci, doporuËujeme podÌvat se na www.czech-franchise.cz. Na tÈto internetovÈ adrese se m˘ûete takÈ zaregistrovat on-line. Dob¯e rovnÏû poslouûÌ telefonnÌ ËÌslo 242 444 509. MÌsto kon·nÌ konference: KongresovÈ centrum Praha, 5. kvÏtna 65, 142 21 Praha 4. (rix)

KLASA na letošní Zemi živitelce St·tnÌ zemÏdÏlsk˝ intervenËnÌ fond p¯edstavil svou koncepci prezentace n·rodnÌ znaËky kvality KLASA na tradiËnÌ v˝stavÏ ZemÏ ûivitelka v »esk˝ch BudÏjovicÌch. Expozici St·tnÌho zemÏdÏlskÈho intervenËnÌho fondu naleznou spot¯ebitelÈ v pavilonu B4. JejÌ uspo¯·d·nÌ vych·zÌ z osvÏdËenÈho konceptu - ve vnit¯nÌ Ë·sti bude VIP prostor vhodn˝ pro setk·nÌ vystavujÌcÌch v˝robc˘ s potencion·lnÌmi obchodnÌmi partnery. Po


Vyr·bÌte p¯edevöÌm mechanickÈ hodinky. V Ëem je jejich p¯ednost oproti quartzov˝m? Mechanick˝ strojek je mÈnÏ p¯esn˝, ale je kr·sn˝! To je hlavnÌ p¯ednostÌ hodinek s mechanick˝m strojkem.

vnÏjöÌm obvodu se budou nach·zet samostatnÈ ochutn·vkovÈ pulty a chladÌcÌ vitrÌny, kde mohou svÈ v˝robky p¯edstavit samotnÌ drûitelÈ n·rodnÌ znaËky kvality. Expozice se bude rozprostÌrat na ploöe 190 m2. Jiû tradiËnÏ se stane souË·stÌ slavnostnÌho zah·jenÌ v˝stavy ZemÏ ûivitelka (24. - 29. srpna 2006) p¯ed·v·nÌ certifik·t˘ se znaËkou KLASA. S dalöÌmi ocenÏn˝mi potravinami se n·vötÏvnÌci budou moci blÌûe sezn·mit v expozici SZIF, kde svÈ v˝robky p¯edstavÌ dalöÌch 26 Ëesk˝ch v˝robc˘. (tz)

13

srpen 2006

MANAŽEŘI NA SVÉM MÍSTĚ

Jeho příjmení pojmenovalo dynamiku firmy P omeranče. Jejich šťavnatá barva jako by byla stvořena právě pro přepravní služby TNT Express. Barvou TNT je totiž sytá oranžová, což ostatně každý ví. Spojení TNT a pomerančů však nemá s odstínem života, který obarvil svět na módno, nic společného, to spojení, to je prostě náhoda. Jednou jsem se Ing. Petra Chvátala, generálního ředitele TNT Express Česká republika, zeptala, zda má TNT také nějaké sezónní zboží, prostě hledala jsem něco, čím bych své novinářské povídání trochu zpestřila, však to znáte, naše branže chce pro čtenáře vždy něco extra… Odpověď byla překvapivá a já si ji dovoluji teprve nyní interpretovat: Sezónním zbožím jsou pro nás pomeranče. Když v Izraeli zrají, posílají je místní svým přátelům. TNT tedy vozí spousty bedýnek pomerančů do celého světa. Úžasné množství.

ProbÌr·m se materi·ly z poslednÌ, b¯eznovÈ tiskovky. VzpomÌn·m na to, ûe byla vedena ve sviûnÈm a neot¯elÈm duchu, ûe p¯inesla mnoho obrazov˝ch informacÌ a nebyla p¯esycena nudn˝mi refer·ty o ˙spÏöÌch firmy, jak d¯Ìve na tiskovk·ch obecnÏ a k Ëemukoli b˝v·valo zvykem. Je mi takÈ jasnÈ, ûe o û·dnou tiskovou konferenci vedenou postaru by Ing. Petr Chv·tal nest·l. Firma v »eskÈ republice pod jeho manaûersk˝mi dovednostmi zÌskala na prestiûi. Je si toho v r·mci vlastnÌho zdravÈho firemnÌho sebevÏdomÌ vÏdom. Kdyû jsem mÏla moûnost ho nÏkolikr·t poslouchat, z·hy jsem pochopila, proË mu jen tak nÏkdo nestaËÌ. Z·kladem jsou n·roky na sebe sama. P¯Ìsnost, disciplÌna, snaha jÌt d·l, kaûd˝ den, kaûdou hodinu, po nov˝ch cest·ch, umÏnÌ vyv·ûenÈho riskov·nÌ, touha odliöit se, vyniknout v˝sledky. K tomu ¯ada aktivit, aby jeho oranûov· firma byla dob¯e a st·le lÈpe vidÏt. PÈËe vÏnovan· cizelov·nÌ vyt¯ÌbenÈ image. Ve st¯edu pozornosti nejen obsah, ale i forma. M·m pocit, ûe oranûovou, tu provokativnÌ dnes jako naschv·l vÌce neû symbolickou barvu, kter· okouzlila svÏt, jako by pov˝öil do sfÈr, kterÈ uû nejsou jen o barv·ch, ale o ûivotnÌch k¯iûovatk·ch. Zn·m z vlastnÌ zkuöenosti moc oranûovÈ barvy, tu sÌlu, tu energii slunce. M·lokter· barva m· v sobÏ tolik emocÌ, aby dok·za-

ly krotit rozum v p¯ÌliönÈ racionalitÏ. A kdo to dok·ûe vyuûÌtÖ ìKdyû jsem 14. srpna 2000 p¯iöel do TNT, obrat vöech expresnÌch firem v naöÌ zemi nebyl vysok˝. A jenom n·ö obrat v roce 2005 Ëinil nesrovnateln˝ n·sobek toho tehdejöÌho za celou republiku a vöechny expresnÌ spoleËnosti,î ¯ekl tehdy 27. b¯ezna na zmÌnÏnÈ tiskovce Ing. Petr Chv·tal. Obrat nar˘st· vÌce neû rychle. Sama sobÏ by se ta ËÌsla lÌbila. Nep¯iöla jen tak, ûe se jim chtÏlo. KdovÌ, zda pr·vÏ p¯ÌjmenÌ Chv·tal nevystihuje podstatu povahy tohoto gener·lnÌho ¯editele. Zda nenapovÌd·, ûe se vöe ve firmÏ TNT dÏje tempem, jemuû ne kaûd˝ na trhu staËÌ. OstatnÏ, je-li moûnÈ si pospÌöit, proË ne. Ing. Petr Chv·tal se netajÌ tÌm, ûe sluûby TNT nejsou nejlevnÏjöÌ. DÌky jejÌ kvalitÏ jich vöak p¯ib˝v· a st·le se zdokonaluje zp˘sob jejich nabÌdky. A p¯ich·zejÌ novÌ z·kaznÌci. T¯eba proto, ûe se s·zÌ takÈ na individu·lnÌ p¯Ìstup k nim, na kreativnÌ ¯eöenÌ situacÌ, protoûe to kaûd˝ pot¯ebuje. V˝znamnou roli hraje kvalita, ale ne jako proklamace a levnÈ slovo p¯ÌpadnÈho sloganu. TNT Express »esk· republika loni zvÌtÏzila v soutÏûi N·rodnÌ cena »R za jakost a takÈ zÌskala jako jedin· Ëesk· firma poskytujÌcÌ expresnÌ p¯epravu certifik·t bezpeËnosti TAPA. Ale to jsou vÏci, o nichû jsme uû psali. Psali jsme takÈ o tom, ûe Ing. Petr Chv·tal r·d

obdarov·v· svÈ blÌzkÈ, zn·mÈ a p¯·tele d·reËky, ûe se snaûÌ kaûd˝ den udÏlat nÏkomu radost, ûe pÌöe veröe, st·le se nÏËemu uËÌ a ûe ctÌ n·pady, kterÈ zhodnocujÌ manaûerskou pr·ci i podnik·nÌ. VÌ se o nÏm, ûe je puntiËk·¯ a ûe mu z·leûÌ na tom, aby bylo kolem nÏj vöe v po¯·dku aû do nejmenöÌho detailu. Nen·vidÌ chyby svÈ i ty, jichû se dopustÌ kdokoli v jeho blÌzkosti. NÏkdy mi to nah·nÌ strach a je pravda, ûe i t˝m naöÌ redakce je vycviËen tak, ûe jde-li o jak˝koli text o TNT, Ëte se nejmÈnÏ t¯ikr·t. M·me za sebou totiû takÈ pr˘övihÖ ProbÌr·m se tÌm, co vöechno jsem si z jeho myölenek na onÈ tiskovce poznamenala. Tak t¯eba: ● Teorie Balance Score Card p¯irovn·v· ¯ÌzenÌ spoleËnosti k profesi pilota - ten ovl·d· letadlo na z·kladÏ informacÌ z vÌce mÏ¯idel, p¯iËemû kter·koli z nich, pokud by nebyla hodnocena spr·vnÏ, m˘ûe zp˘sobit hav·rii. V TNT je pro mne v˝ökomÏrem v˝nos spoleËnosti, palivomÏrem je to, jak generujeme volnÈ penÌze. ● D˘leûit˝m indik·torem stability spoleËnosti

je loajalita pracovnÌk˘. Proto ji pravidelnÏ mÏ¯Ìme a hodnotÌme. NevadÌ v·m, ûe konkurenci d·v·te vlastnÏ velkÈ know how tÌm, ûe jdete hodnÏ nap¯ed? T·zala jsem se p¯i jednÈ z p¯ÌleûitostÌ s tÌmto muûem hovo¯it. Neötve v·s to? ée jste vlastnÏ kaûd˝m sv˝m vylepöenÌm, novou sluûbou, inspiracÌ pro konkurenci? Ing. Petr Chv·tal ¯ekl, ûe se ned· nic dÏlat. MusÌ se s tÌm poËÌtat. A ûe je o tom cel˝ svÏt. ée je to jeden ze z·klad˘ rozvoje kaûdÈ firmy, kter· to myslÌ v·ûnÏ. A ûe je to tak spr·vnÈ, i kdyû p¯i tom vznikajÌ r˘znÈ pocity. Kdo by takÈ nebyl naötvan˝, kdyû zjistÌ, ûe ho konkurence dohnala, a kdo by nebyl r·d, ûe ji m˘ûe p¯edstihnout? Dovoluji si tvrdit, ûe Ing. Petr Chv·tal se postaral o znaËnou personifikaci TNT Express »esk· republika sv˝m uvaûov·nÌm, ¯ÌzenÌm, prostÏ ûivotnÌ filozofiÌ. Dnes je jeho jmÈno a jmÈno firmy jedno a totÈû. Ing. Petr Chv·tal se za¯adil do skupiny finalist˘ soutÏûe Manaûer roku 2005. Od tÈ doby se o nÏm mluvÌ v superlativech jeötÏ vÌce. Eva Brixi

Mnohokrát jsem si představoval, že jsem sám sobě šéfem Ing. Miloslav Chlan nastupoval do spoleËnosti LYCKEBY AMYLEX, a.s. uû v roce 1979. ZpoË·tku si vyzkouöel nÏkolik pracovnÌch pozic. Mohl tak p¯Ìmo kr·lovsky proniknout do vöech dimenzÌ firmy, kter· je dnes nejvÏtöÌm v˝robcem bramborovÈho ökrobu v »eskÈ republice. P¯estoûe jiû dvac·t˝m rokem p˘sobÌ v tÈto spoleËnosti jako ¯editel, r·d a aû s trochou nostalgie vzpomÌn· na okamûiky sv˝ch zaË·tk˘. Co m·te spoleËnÈho s PrvnÌ jihoz·padoËeskou tov·rnou na ökrob, jejÌû historie sah· do hlubokÈ minulosti, aû do roku 1906? Jste jejÌ pokraËovatelÈ? Odhadla jste to dob¯e, jsme jejÌ pokraËovatelÈ. Pr·vÏ letos to bude sto let od prvnÌ pr˘myslovÈ v˝roby ökrobu v HoraûÔovicÌch. StejnÏ jako nynÌ, ani v minulosti nebylo podnik·nÌ ve ökrob·renstvÌ jednoduchÈ. Jestli si dnes stÏûujeme na kvÛtov·nÌ v˝roby ökrobu, pak je t¯eba vÏdÏt, ûe to uû tady bylo za monarchie i za prvnÌ republiky. Jestli si stÏûujeme na nÌzkÈ ceny, je t¯eba podotknout, ûe v˝robny ökrobu byly v minulosti Ëasto zavÌr·ny kv˘li nedostatku popt·vky. A to i po desÌtk·ch tov·ren za rok. Je t¯eba ¯Ìci, ûe jako pokraËovatelÈ v˝roby ökrobu se k historii v˝roby ökrobu hrdÏ hl·sÌme a jsme si vÏdomi odpovÏdnosti za tuto v˝robu do budoucna. V poslednÌch letech se do podnik·nÌ ve ökrob·renstvÌ v HoraûÔovicÌch znovu vr·tili zemÏdÏlci jako vlastnÌci, tak jako tomu bylo dlouhou dobu v minulosti. Snad jen s tÌm rozdÌlem, ûe mezi vlastnÌky musÌme zapoËÌtat nejen ËeskÈ, ale i övÈdskÈ zemÏdÏlce.

Dnes jste nejvÏtöÌm zpracovatelem brambor, tilnÌho a lepidl·¯skÈho pr˘myslu, ale i do dalöÌch bramborovÈho ökrobu, modifikovanÈho ökrobu obor˘. Tyto firmy majÌ svÈ z·kaznÌky po celÈ a dextrinu. Nejen ûe jste zn·mÌ u n·s, ale takÈ EvropÏ - Ukrajinou poËÌnaje a Velkou Brit·niÌ v zahraniËÌ. »Ìm jste se dopracovali aû do takokonËe. Nemohu opomenout z·kaznÌka v SevernÌ vÈto pozice? Americe, kam dÌky schopnostem naöich zamÏstM·te pravdu, jsme nejvÏtöÌ zpracovatelÈ brambor nanc˘ z HoraûÔovic dod·v·me jiû nÏkolik let dexu n·s. PoslednÌ lÈta zpracov·v·me tÈmÏ¯ jednu trin. RoËnÏ do USA ve formÏ dextrinu p¯ed·me desetinu brambor vypÏstovan˝ch v »eskÈ republip¯es dvacet tisÌc tun brambor. ce. Naöe pozice na svÏtovÈm ökrob·renskÈm trhu je d·na öikovnostÌ a pracovitostÌ zamÏstnanc˘ Vy s·m poch·zÌte z generace ökroba¯˘, nebo a takÈ moûnostÌ vyuûÌt prodejnÌ sÌtÏ firem skupiny kdy poprvÈ, a p¯i jakÈ p¯Ìleûitosti, jste se dostal Lyckeby sÌdlÌcÌ ve ävÈdsku. D˘leûitÈ je, ûe nynÌ pr·vÏ k tomuto oboru? m·me k dispozici vlastnÌ know how na v˝robu Do ökrob·rny jsem nastoupil na ja¯e roku a uûitÌ dextrin˘ v mnoha oborech podnik·nÌ. A takÈ 1979. Je to mÈ druhÈ zamÏstn·nÌ. Vyst¯Ìdal novÈ know how na v˝robu bramborovÈho ökrobu jsem zpoË·tku nÏkolik pracovnÌch pozic. JeötÏ a modifikovan˝ch ökrob˘ ze dnes obËas na tyto doby ävÈdska. Samoz¯ejmÏ, ûe r·d vzpomÌn·m. VyzkouDůležité je, že nyní máme k dispozici naöi zamÏstnanci zÌskanÈ öel jsem si pr·ce od plaknow how neust·le aktivnÏ venÌ brambor aû po realivlastní know how na výrobu a užití a ˙spÏönÏ rozvÌjejÌ. zaci mal˝ch i vÏtöÌch dextrinů v mnoha oborech podnikání. investic. SouË·stÌ mÈ Do jak˝ch odvÏtvÌ dod·v·pr·ce bylo vûdy vedenÌ stavy je d˘leûitÈ pro ˙spÏönÈ vedenÌ lidÌ. K vaöÌ te, tedy kde vöude se uplatÚujÌ vaöe produkty? lidÌ. V dobÏ mÈho n·stupu jsem to bral spÌö ot·zce snad jen to, ûe bych si cenil svÈho äkrob·renstvÌ jako obor dnes zasahuje tÈmÏ¯ do jako moûnost, jak nedojÌûdÏt kaûd˝ den za "öÈfa", kdyby mi ponechal maxim·lnÌ mÌru vöech zpracovatelsk˝ch odvÏtvÌ pr˘myslu. NovÏ pracÌ do Klatov. Dnes je vöak m˘j vztah k firmÏ samostatnosti a ˙koly by mi ukl·dal formou vytvo¯en· sestersk· firma LYCKEBY CULINAR a. velice siln˝. Jsem s nÌ sv·zan˝ lidmi, kte¯Ì jsou cÌl˘. Dostal bych cÌl, kter˝ popisuje poûadovan˝ s. v HoraûÔovicÌch pat¯Ì mezi nejv˝znamnÏjöÌ v nÌ zamÏstnanÌ, i lety pr·ce lemovanÈ ˙spÏv˝sledek, pop¯ÌpadÏ p¯edem stanovenÈ minidodavatele ökrob·rensk˝ch ingrediencÌ, ko¯enÌ chy a samoz¯ejmÏ takÈ ne˙spÏchy. m·lnÌ kontrolnÌ mechanisa ko¯enÌcÌch smÏsÌ do potravin·¯skÈho pr˘mysmy. A neobdrûel bych zp˘lu, jako je t¯eba zpracov·nÌ masa, mlÈka, v˝roba UmÌstil jste se mezi finalisBude to sto let od první průmyslové sob, jak postupovat p¯i majonÈz a keËup˘, om·Ëek, pek·rensk˝ch ty soutÏûe Manaûer roku ¯eöenÌ. JistÏ ûe bych chtÏl v˝robk˘ a ovocn˝ch n·plnÌ. LYCKEBY AMYLEX, 2005. Kdybyste byl s·m výroby škrobu v Horažďovicích. mÌt takÈ moûnost ovlivÚoa.s. je dodavatelem modifikovan˝ch ökrob˘ sobÏ pod¯Ìzen˝m, Ëeho vat rozhodov·nÌ "öÈfa" a dextrin˘ do papÌrenskÈho, slÈv·renskÈho, texbyste si na svÈm "öÈfovi" a stanovov·nÌ cÌl˘, eventu·lnÏ m˝ch ˙kol˘. nejvÌce cenil, proË byste chtÏl pracovat pr·vÏ Samoz¯ejmÏ vÏcnÏ. pod nÌm? Kontakt: www.lyckeby.cz Mnohokr·t jsem si p¯edstavoval, ûe jsem s·m za rozhovor podÏkovala MarkÈta BartÌkov· sobÏ öÈfem. MyslÌm si, ûe navozenÌ tÈto p¯ed-

Naše mezinárodní konkurenční postavení - zas o trochu lepší Po druhÈ vÏtovÈ v·lce byla vÏtöina zemÌ ochuzena. Jenom SpojenÈ st·ty vyöly z v·lky dvakr·t silnÏjöÌ, neû do nÌ vstoupily. V pades·t˝ch letech se uû vÏtöina zemÌ vzpamatovala, do soutÏûe p¯ibylo modernizovanÈ Z·padnÌ NÏmecko a Japonsko. Doba, kdy co se vyrobilo, takÈ se prodalo, spÏla ke konci. V öedes·t˝ch letech se uû muselo poËÌtat s tÌm, zda produkce (v˝robky a sluûby) uspÏje, nebo ne. Na obzoru vyvstal Damokl˘v meË konkurence. Konkurence je vÏËn˝ pr˘vodce kapitalismu. Dokonce hlavnÌ tendence kapitalismu se teprve projevÌ s konkurencÌ. Aû se konkuren-

14

ce stane klÌËovou podmÌnkou produkce zaloûenÈ na kapit·lu. Jenom kdyû naöe v˝robky a sluûby obstojÌ v soutÏûi s jin˝mi, m˘ûeme uvaûovat o vstupu na trh a o prosperitÏ podniku. Po dvou ropn˝ch öocÌch, ot¯esu palivovÈ a surovinovÈ situace, p¯edpovÏdÌch, ûe p¯Ìroda m˘ûe b˝t vyËerpan·, a ûe "v˝roba odpadu" zavalÌ zemsk˝ povrch, nastaly zmÏny v politice st·t˘ a firem, do Ëela se dost·vali novÌ lidÈ, ˙spory p¯est·valy b˝t znakem chudoby, a naopak "ötÌhlost" prodluûovala ûivotnost "pr˘myslovÈ ekonomiky". pokraËov·nÌ na stranÏ 15

www.prosperita.info

srpen 2006

MANAŽEŘI NA SVÉM MÍSTĚ

Snažím se jít cestou otevřených dveří, která by měla vést k tvůrčímu dialogu se všemi zaměstnanci

C

o všechno dokáže elektřina? Pomáhat i trápit. Je zatím nezastupitelná, dává nám příležitost žít na vysoké úrovni. Vede nás nocí za světlem a obléká v zimě tepleji než kabát. Stará se o náš žaludek i pocit bezpečí, když večer uléháme do postele v příjemně vytopené místnosti nebo když ráno otevíráme dvěře na svém pracovišti. Je to kouzelnice, i když někdy záludná. Lidský důmysl ji však dokáže přiměřeně krotit. A stále podvolovat tomu, aby sloužila více a více, aby její přeměna v důstojnou služku byla užitečnější a užitečnější. ČEZ - mocná zkratka. Někomu se líbí, někomu ne. Mně docela ano. Nikdy si přesně nevzpomenu, kolik akcií této společnosti vlastním, ale je jich hodně. A je v nich více symboliky než obchodního ducha, tedy v mém pojetí. Zatím jsem moc nepřemýšlela, co s nimi udělám. Za značkou ČEZ stojí spousty aktivit, řada prvenství. To však není tak důležité. ČEZ vnímám jako trojici písmen s výraznou image. Tu mimo jiné tvoří její šéf. Předseda představenstva Ing. Martin Roman, jeden z našich Manažerů roku.

Manaûerem roku jste se stal v obdobÌ, kdy jste opouötÏl v˝znamnou manaûerskou loÔ, äkodu PlzeÚ, a naskakoval na palubu dalöÌ, a to na nejvyööÌ moûnou pozici do »EZu, v nÌû jste zakotvil jako kapit·n ËeskÈho pr˘myslu, kter˝ je p¯edurËen k tomu, aby Ö V Ëem je dnes podstata vaöeho ¯ÌzenÌ a t˝movÈ spolupr·ce? NabÌdku nastoupit do vrcholovÈ funkce v energetickÈ spoleËnosti »EZ jsem ch·pal jako v˝zvu, kter· se neodmÌt·. SvÈho rozhodnutÌ nelituji. JednÌm z d˘vod˘ je pr·vÏ fakt, ûe m·m moûnost spolupracovat se skuteËn˝mi odbornÌky v oboru, kte¯Ì pro energetiku a jejÌ rozvoj p¯in·öejÌ velkou p¯idanou hodnotu. Ano, podstata zp˘sobu mÈho ¯ÌzenÌ a celÈ firemnÌ kultury je zaloûena na t˝movÈ spolupr·ci. PrvnÌ vÏc, do kterÈ jsem se pustil v kaûdÈ firmÏ, kterou jsem ¯Ìdil, bylo budov·nÌ t˝m˘. Recept˘ na ¯ÌzenÌ p¯itom existuje cel· ¯ada. JednÌm z vhodn˝ch zp˘sob˘ je s lidmi hovo¯it tv·¯Ì v tv·¯ a d·t jim dostateËnÏ najevo, ûe si jejich p¯Ìnosu vedenÌ spoleËnosti v·ûÌ. NejvÏtöÌ dojem na mne vûdy udÏlajÌ setk·nÌ s lidmi z firmy, kte¯Ì ¯ÌdÌ sÌtÏ na dispeËinku, opravujÌ vedenÌ, udrûujÌ transform·tory, ¯eöÌ poûadavky z·kaznÌk˘. To mi pom·h· udÏlat si n·zor na pr·ci v terÈnu. Jin˝mi slovy, s·zÌm na schopnosti i obÏtavost naöich zamÏstnanc˘ a na osobnÌ kontakt s lidmi, kte¯Ì h·jÌ naöe barvy v prvnÌ linii. SnaûÌm se jÌt cestou otev¯en˝ch dve¯Ì, kter· by mÏla vÈst k tv˘rËÌmu dialogu se vöemi zamÏstnanci. D˘leûitÈ je poslouchat, umÏt zmÏnit sv˘j n·zor, p¯ijmout ¯eöenÌ od pod¯ÌzenÈho. Nikdy netrv·m na tom, ûe m˘j n·vrh je nejlepöÌ. SouË·stÌ novÈ strategie spoleËnosti je otev¯en· prezentace toho, co dÏl·me, kam chceme naöi spoleËnost vÈst. Proto se snaûÌme b˝t transparentnÌ, jasnÌ, srozumitelnÌ. Jen tak zÌsk·me zamÏstnance ochotnÈ plnÏ podpo¯it cÌle spoleËnosti. NetajÌm se sv˝m up¯Ìmn˝m respektem v˘Ëi tomu, co dos·hl Jack Welch, jeden z nej˙spÏönÏjöÌch americk˝ch manaûer˘ vöech dob. Poda¯ilo se mu zmÏnit byrokratickou firmu, kterou General Electric byla, kdyû ji p¯ebÌral, v prosperujÌcÌ firmu. Kladl d˘raz na v˝konnost a p¯itom dok·zal lidi, kte¯Ì pro nÏj pracovali, ˙ûasnÏ motivovat.

ProË proti »EZu st·le nÏkdo nÏco m·? Jak berete spousty p¯ipomÌnek k tomu, ûe je u n·s elekt¯ina drah·, ûe »EZ dÏl· öpatn· rozhodnutÌ, ûeÖ Berete to jako samoz¯ejmost, jeû pat¯Ì k öpiËkovÈmu byznysu, nebo uû to nevnÌm·te? »EZ je skuteËnÏ velk˝ terË a jak zn·mo, do velkÈho terËe se strefuje lÈpe, neû do terËe malÈho. P¯i naöÌ velikosti a rozsahu ËinnostÌ se Ëasto dotkneme z·jm˘ jin˝ch firem. »EZ navÌc p˘sobÌ v ¯adÏ oblastÌ, kterÈ majÌ p¯Ìm˝ dopad na öirokou ve¯ejnost. To je i p¯Ìpad cen elekt¯iny. OsobnÏ nem·m û·dnou radost z toho, ûe se ceny elekt¯iny zvyöujÌ. NÏkte¯Ì lidÈ se ale bohuûel domnÌvajÌ, ûe cenu elekt¯iny pro spot¯ebitele urËuje »EZ a to tak, ûe si ji celou "vymyslÌ", jak se mu pr·vÏ zlÌbÌÖ NenÌ tomu tak. KoneËnou cenu ovlivÚuje mnoho faktor˘, kterÈ jdou mimo »EZ. V prvnÌ ¯adÏ jde o vliv r˘stu cen elekt¯iny na evropsk˝ch trzÌch. Logika trûnÌch mechanism˘ n·m neumoûÚuje vydat se s cenami elekt¯iny dol˘, tedy opaËn˝m smÏrem, neû diktuje liberalizovan˝ celoevropsk˝ trh. Ale to nenÌ vöe. Vedle samotn˝ch n·klad˘ na v˝robu "silovÈ elekt¯iny" musÌte do koneËnÈ ceny zapoËÌst takÈ n·klady na distribuci, cenu za systÈmovÈ sluûby Ëi n·klady na podporu obnoviteln˝ch zdroj˘ a dalöÌ sloûky. TakÈ se chyst·me z·sadnÏ obnovit naöe elektr·rny, protoûe ty staröÌ postupnÏ doûÌvajÌ. PochopitelnÏ, nelze stavÏt novÈ elektr·rny "zadarmo". Kdybychom naöe zdroje neobnovili, musela by se k n·m elekt¯ina dov·ûet - samoz¯ejmÏ za evropskÈ ceny, kterÈ jsou znatelnÏ vyööÌ, neû u n·s. Dom·cÌ cena elekt¯iny z˘st·v· st·le pod ˙rovnÌ v okolnÌch zemÌch, coû p¯in·öÌ konkurenËnÌ v˝hodu Ëesk˝m v˝robc˘m. NezapomÌnejme takÈ na fakt, ûe zatÌmco ceny ostatnÌho zboûÌ se v poslednÌch letech zvyöovaly, a mnohdy i ¯·dovÏ, cena elekt¯iny - coû je pochopitelnÏ zboûÌ jako kaûdÈ jinÈ - z˘st·vala po lÈta v podstatÏ stejn·. A zda se öpatnÏ rozhodujeme? Firma, kter· je nejziskovÏjöÌ v zemi, kter· je pl·tcem nejvÏtöÌch danÌ do st·tnÌ pokladny, kter· se drûÌ v prvnÌ desÌtce evropsk˝ch energetick˝ch spoleËnostÌ, takov· firma si öpatn· rozhodnutÌ nem˘ûe dovolit. Pokud jde o vnÌm·nÌ opaËn˝ch n·zor˘ - tomu se û·dn˝ rozumn˝ gener·lnÌ ¯edi-

tel nevyh˝b·. MajÌ-li racion·lnÌ z·klad, jsou mi dobr˝m pomocnÌkem. Jak vidÌte s·m sebe v zrcadle manaûersk˝ch zkuöenostÌ? M·te Ëas se zastavit a do zrcadla se s·m na sebe usm·t? éijeme v dynamickÈ dobÏ a naöe firma p˘sobÌ v silnÏ liberalizovanÈm prost¯edÌ. Nejenom ûe n·m roste dom·cÌ konkurence, ale jsme jen jednÌm z mnoha hr·Ë˘ na otev¯enÈm celoevropskÈm trhu s elekt¯inou. S nads·zkou ¯eËeno, jako firma si nem˘ûeme dovolit dlouze post·vat p¯ed zrcadlem a op·jet se dosaûen˝mi ˙spÏchy. To by bylo kr·tkozrakÈ a zniËujÌcÌ. SnaûÌme se dÌvat dop¯edu. AmbicÌ Skupiny »EZ je b˝t lÌdrem energetick˝ch trh˘ ve st¯ednÌ a jihov˝chodnÌ EvropÏ a k tomuto cÌli m·me dob¯e nakroËeno. Pokud jde o mÈ osobnÌ ˙smÏvy do zrcadla, myslÌm, ûe by k nim byla ¯ada d˘vod˘, ale i pro manaûera musÌ platit to, co pro celou firmu - tedy nepropadat sebeuspokojenÌ. »asu prohlÌûet se v zrcadle moc nem·m, ale na sebereflexi si Ëas udÏlat musÌm. SpÌöe neû s·m na sebe se snaûÌm usmÌvat na svÈ okolÌ. ⁄smÏv v pravou chvÌli m˘ûe udÏlat divy. I v tak hektickÈ dobÏ, jakou proûÌv·me. M·m radost z toho, ûe ˙smÏv postupnÏ nahrazuje zamyölenÈ a uspÏchanÈ tv·¯e lidÌ, kterÈ potk·v·m na chodb·ch centr·ly spoleËnosti. »emu jste se pr·vÏ v tÈto spoleËnosti nauËil? V podstatÏ kaûd˝ den se ËlovÏk setk·v· s nov˝mi poznatky a impulzy, ze kter˝ch si odn·öÌ mnoh· pouËenÌ a ¯adu nov˝ch zkuöenostÌ. Jinak to ani nejde. »EZ je z mnoha d˘vod˘ v˝jimeËnou firmou, kter· je ˙spÏön· jak v celoevropskÈm tak svÏtovÈm kontextu. NovÈ je pro mÏ nap¯Ì-

Naše mezinárodní konkurenční postavení - zas o trochu lepší pokraËov·nÌ ze strany 14 Konkurence natolik ot¯·sla vöemi odvÏtvÌmi, aû v roce 1971 bylo zaloûeno SvÏtovÈ ekonomickÈ forum (The World Economic Forum) v éenevÏ, aby se zab˝valo hlavnÏ konkurencÌ, sledovalo jejÌ sÌlu a strukturu, ËÌm je un·öena a na co nejvÌc p˘sobÌ, a studovalo procesy, jak se mohou st·ty a podniky p¯i nÌ d·l vyvÌjet. Po Ëase zaËalo Forum vyd·vat i svÏtov˝ ûeb¯ÌËek zemÌ podle konkurenËnosti. Kdyû poË·tkem kaûdÈho roku zased· Forum v Davosu, je to svÏtov· ud·lost. V poslednÌch letech vöak spÌöe par·dnÌ, neû odborn·. UvidÌ se vÌc vÏhlasn˝ch osobnostÌ, celebrit, neû znaleckÈho ocenÏnÌ soudob˝ch v˝hled˘ ekonomiky. Z˘st·v· vöak netrpÏlivÏ oËek·van· zpr·va o tom, jak si v konkurenËnÌ schopnosti stojÌ zemÏ svÏta. NynÌ je to 107 zemÌ a tÈmÏ¯ cel˝ svÏtov˝ produkt. Zpr·vy vyd·valo Forum po nÏjakou dobu spolu s Mezin·rodnÌm institutem manaûerskÈ pr˘pravy (IMD) v Lausanne. Zhruba p¯ed deseti lety se rozdÏlily a od tÈ doby se roËnÏ vedle sebe objevujÌ dvÏ zpr·vy, kaûd· sestrojen· ponÏkud jinou metodikou. Rozsah zpr·vy IMD je menöÌ, zhruba poloviËnÌ, ale vöechny v˝znamnÈ zemÏ jsou zahrnuty. A pokud jde o pouûitÌ, patrnÏ je to lausannsk· verse, jÌû se dost·v· öiröÌ aplikace. »esk· republika se stala souË·stÌ mezin·rodnÌ anal˝zy konkurence v roce 1963, od svÈho vzniku. JejÌ ekonomika se reflektuje v obou verzÌch.


M·lokdo si dovolÌ nezmÌnit se o imperativu konkurenËnosti, ale na druhÈ stranÏ m·lokdo se jÌ soustavnÏ vÏnuje. Je to oblÌbenÈ ¯eËnickÈ tÈma, m·lo vöak odbornÈ. Na ot·zku, zda zvyöujÌ konkurenËnost, i v p¯ednÌch podnicÌch dajÌ kladnou, ale nesoustavnou odpovÏÔ. SvÏtovÈ podniky mÌvajÌ rozvinutÈ "konkurenËnÌ zpravodajstvÌ" (competitive intelligence) a zvyöov·nÌ konkurenËnÌ zdatnosti tvo¯Ì osu jejich strategie. V obou svÏtov˝ch zpr·v·ch zaujÌm· naöe ekonomika o nÏco niûöÌ neû Ëty¯ic·tÈ po¯adÌ. Do osmdes·t˝ch let se takovÈ na konkurenËnost vyost¯enÈ sledov·nÌ nekonalo, ale v obvykl˝ch ekonomick˝ch p¯ehledech b˝valÈ »eskoslovensko zaujÌmalo mÌsto k z·vÏru druhÈ desÌtky. Zpr·va z roku 2005, tj. s faktick˝mi ˙daji za 2004, na prvnÌ mÌsta klade: Forum: IMD: 1. Finsko USA 2. USA Japonsko 3. ävÈdsko Taiwan 4. D·nsko äv˝carsko 5. Taiwan Finsko 6. Singapur Israel 7. Island ävÈdsko 8. äv˝carsko Norsko 9. Norsko NÏmecko 10. Austr·lie Kanada

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 38.

NizozemÌ Singapur Japonsko Korea JiûnÌ SpojenÈ kr·lovstvÌ Luxemburg Kanada NizozemÌ NÏmecko D·nsko Nov˝ ZÈland Rakousko Korea JiûnÌ Island SpojenÈ arabskÈ emir·ty Belgie Katar SpojenÈ kr·lovstvÌ Estonsko Francie Rakousko Norsko Portugalsko Austr·lie Chile Irsko Malajsie Hong Kong (»Ìna) Lucembursko Nov˝ ZÈland Irsko It·lie »esk· republika 35. »esk· republika

Budeme-li p·trat, proË je po¯adÌ zemÏ takovÈ a ne jinÈ, patrnÏ n·m odpovÏdÌ "protoûe to tak vyölo". Po¯adÌ vyj·d¯enÈ jedin˝m ukazatelem se zÌsk·v· ze 150-250 element·rnÌch znak˘ postupnou extrakcÌ. Nem· tedy smyslu br·t po¯adÌ p¯Ìliö v·ûnÏ. Za pozornost stojÌ sledov·nÌ jejich po¯adÌ po rocÌch, kdy stejn˝ postup vyk·ûe r˘znÈ v˝sledky. ObÏ zpr·vy ËeskÈ ekonomice p¯isuzujÌ vyspÏlost ve ökolstvÌ, v technick˝ch a v˝robnÌch oborech,

klad i to, ûe spoleËnost, kterou ¯ÌdÌm, m· miliony z·kaznÌk˘ a to nejenom u n·s doma, ale i v dalöÌch evropsk˝ch zemÌch. Takov˝ch podnik˘ u n·s nenÌ mnoho. Oblast energetiky je specifick· tÌm, ûe tady musÌte uvaûovat v horizontu desÌtek let - novou elektr·rnu prostÏ nenapl·nujete a nepostavÌte bÏhem p·r mÏsÌc˘, ale ani nÏkolika m·lo let. Je to bÏh na dlouhou traù, p¯i kterÈm ovöem musÌte db·t o to, aby z·kaznÌci byli spokojeni s vaöimi sluûbami a produkty nejenom za deset let, ale i dnes, zÌtra Ëi pozÌt¯Ì. Pokora je slovÌËko, o kterÈm jsem v poslednÌ dobÏ hodnÏ slyöela. Dokonce i mezi mlad˝mi manaûery. ZejmÈna v souvislosti se sebevÏdomÌm. Jak to jde podle v·s dohromady? Pokora a sebevÏdomÌ jsou spojitÈ n·doby. Manaûer musÌ mÌt pokoru v˘Ëi zamÏstnanc˘m a svÈmu okolÌ, protoûe jinak by nemohl ˙spÏönÏ a p¯edevöÌm dlouhodobÏ fungovat. ZdravÈ sebevÏdomÌ, kterÈ je podloûeno schopnostmi, vzdÏl·nÌm a snahou st·le se uËit a p¯ijÌmat novÈ zkuöenosti, je pochopitelnÏ d˘leûitÈ pro kaûdÈho manaûera, bez ohledu na jeho vÏk. Jsem r·d, ûe pr·vÏ takovÌ manaûe¯i jsou z·kladem t˝m˘, s nimiû dnes a dennÏ v naöÌ firmÏ spolupracuji. OsobnÏ cÌtÌm pokoru p¯ed vöemi, na nichû stojÌ sÌla celÈ Skupiny »EZ. Pokora ovöem m˘ûe nab˝vat ¯ady podob - r·d bych p¯ipomnÏl, ûe nezapomÌn·me ani na pokoru v˘Ëi ûivotnÌmu prost¯edÌ. Do ekologie jsme investovali vÌce prost¯edk˘, neû kdokoliv jin˝ u n·s. Jsme takÈ s velk˝m n·skokem i nejvÏtöÌm Ëesk˝m filantropem. Povaûujeme za samoz¯ejmÈ b˝t partnerem ËeskÈho sportu, kultury i charity. za slova pln· nadhledu podÏkovala Eva Brixi

ale sr·ûejÌ n·s neblahÈ pomÏry v nepoctivosti a zloËinu, jejich spoleËn˝m jmenovatelem je korupce, a takÈ pomal· a nev˝konn· justice. Zlepöuje se ekonomick˝ v˝kon, ale v pr·vnÌ a justiËnÌ sfÈ¯e se stav tÈmÏ¯ nemÏnÌ. "Privilegovan˝mi" zemÏmi vystupujÌ SpojenÈ st·ty, skandin·vskÈ zemÏ, zemÏ Beneluxu, v˝chodoasijsk· skupina (»Ìna-Hong Kong, Japonsko, Singapur), tradiËnÌ z·padoevropskÈ zemÏ (Brit·nie, NÏmecko). Naöe uvaûov·nÌ se sbliûuje se zemÏmi bliûöÌmi k pr˘mÏru. VÏ¯Ìme, ûe cesta k prosperitÏ vyûaduje - uû si to ani jinak p¯edstavit neumÌme individu·lnÌ podnÏty (individualismus), nÌzkÈ danÏ, nÌzkÈ mzdy, volnÈ zamÏstn·v·nÌ, zatÌmco vedoucÌ zemÏ spÌöe tÌhnou k jednotÏ individu·lnÌch a soci·lnÌch podnÏt˘, sledov·nÌ jakÈ vöeobecnÈ p¯edpoklady se z danÌ vytv·¯ejÌ (vzdÏl·nÌ, vÏda, infrastruktura, pomoc pot¯ebn˝m, aby se vöichni podÌleli), vyööÌ mzdy, umoûÚujÌcÌ z v˝dÏlku sluönÈ ûivobytÌ,vyrovn·v·nÌ hrub˝ch p¯Ìjmov˝ch rozdÌl˘ dovoluje sniûovat cykliËnost v˝voje a harmonizovat celkov˝ postup. Nem·me uû tÈmÏ¯ velkÈ a silnÈ podniky, nositele vysokÈ produktivity, s masou mal˝ch se n·m to ani jinak jevit nem˘ûe. (VelkÈ podniky jsou p¯ev·ûnÏ podniky pod cizÌ kontrolou, kterÈ umoûÚujÌ r˘st ekonomiky, zvl·ötÏ investice a v˝voz, ale Ëist˝ v˝dÏlek podlÈh· repatriaci, stahujÌ jej zË·sti k sobÏ.) Sami jsme dovolili omezit ËeskÈ konkurenËnÌ moûnosti. Jaroslav A. Jir·sek

15

srpen 2006

PRO VAŠI INSPIRACI

Celosvětový počet velmi bohatých osob loni vzrostl na 8,7 milionu P odle závěrů 10. výročního vydání Zprávy o světovém bohatství (2006 World Wealth Report), kterou v červnu zveřejnily společnosti Capgemini a Merrill Lynch (NYSE:MER), vzrostlo bohatství velmi bohatých osob v roce 2005 o 8,5 % na 33,3 bilionů amerických dolarů. Počet velmi bohatých osob, tj. osob, jejichž čistý majetek přesahuje hodnotu 1 mil. USD (bez započtení hodnoty jejich hlavního sídla a spotřebního zboží), vzrostl oproti roku 2004 o 6,5 % na 8,7 milionu. Počet ultra bohatých osob s finančním majetkem přesahujícím 30 milionů USD se oproti roku 2004 zvýšil o 10,2 % na 85 400 osob.

PoËet velmi bohat˝ch osob v »eskÈ republice vzrostl oproti konci roku 2004 o 10,6 % na p¯ibliûnÏ 13 100 osob. N·r˘st poËtu velmi bohat˝ch osob tak v˝raznÏ p¯edËil r˘st z roku 2004 (5,7 %). Na v˝razn˝ r˘st odhadovanÈho poËtu osob s finanËnÌm majetkem p¯esahujÌcÌm 1 mil. USD mÏly v »R vliv zejmÈna vysok˝ r˘st re·lnÈho HDP a rychlÈ zvyöov·nÌ trûnÌ hodnoty firem. PoprvÈ v uplynul˝ch t¯ech letech se nezv˝öil poËet velmi bohat˝ch obËan˘ Spojen˝ch st·t˘ vÌce neû v p¯edch·zejÌcÌm roce - vzrostl jen o 6,8 % ve srovn·nÌ s 9,9 % v roce 2004. PoËet velmi bohat˝ch obyvatel Kanady vzrostl o 7,2 %, spoleËnÏ tedy tyto dva n·rody vyk·zaly r˘st poËtu velmi bohat˝ch osob o 6,9 % ve srovn·nÌ s 9,8 % v roce 2004. Navzdory tomuto zpomalenÌ z˘stala SevernÌ Amerika domovem nejvÏtöÌho poËtu velmi bohat˝ch osob a st·le disponuje nejvÏtöÌm objemem nahromadÏnÈho bohatstvÌ na svÏtÏ. "R˘st re·lnÈho HDP a trûnÌ hodnota firem byly dva hlavnÌ faktory tvorby bohatstvÌ. Rok 2005 byl dÌky nim rokem silnÈho, ale zpomalujÌcÌho se r˘stu pro nÏkterÈ regiony, kterÈ n·sledovaly dvoulet˝ r˘st glob·lnÌ ekonomiky," ¯ekl Robert McCann, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva a prezident Merrill Lynch Global Private Client Group. "AËkoli trûnÌ v˝nosy a ekonomickÈ indik·tory signalizovaly, ûe tvorba

16

bohatstvÌ v mnoha regionech svÏta - zejmÈna v SevernÌ Americe - zpomalovala, dok·zali velmi bohatÌ jedinci benefitovat z vysokÈ v˝konnosti p¯edeölÈho roku." "DobrÈ investiËnÌ p¯Ìleûitosti nalezli velmi bohatÌ investo¯i v regionu Jihov˝chodnÌ Asie, kde vykazovaly trûnÌ hodnota firem i HDP rovnÏû v roce 2005 vysokÈ tempo r˘stu. TakÈ Latinsk· Amerika a St¯ednÌ V˝chod se staly regiony s vysok˝m r˘stem, ze kterÈho tÏûili nejen dom·cÌ, ale takÈ zahraniËnÌ velmi bohatÌ investo¯i," dodal Robert McCann. PoËet velmi bohat˝ch osob vrostl dramaticky, o 21,3 %, v JiûnÌ Koreji. V Indii vzrostl poËet velmi bohat˝ch osob o 19,3 %, v Rusku o 17,4 % a v JiûnÌ Africe o 15,9 %.

AmeriËtÌ boh·Ëi jsou patrioti, investujÌ p¯edevöÌm na dom·cÌ p˘dÏ I p¯es dobrÈ finanËnÌ v˝sledky z·mo¯sk˝ch trh˘ jsou investiËnÌ portfolia velmi bohat˝ch osob v Americe soust¯edÏna na dom·cÌ p˘du mnohem vÌce, neû portfolia stejn˝ch investor˘ v jin˝ch zemÌch. "V˝sledkem je, ûe ameriËtÌ investo¯i p¯ich·zejÌ o zisky z investic umÌstÏn˝ch v z·mo¯Ì," ¯ekl Bertrand Lavayssiere, gener·lnÌ ¯editel divize Global Financial Services spoleËnosti Capgemini. "CelkovÏ je vöak patrnÈ, ûe st·le vÌce velmi bohat˝ch osob p¯ijÌm· strategii ultra bohat˝ch osob a otevÌr·

sv· portfolia takÈ mezin·rodnÌm investicÌm. Ty generujÌ vysokÈ v˝nosy a nejistota investor˘ se drûÌ spÌöe kolem dolaru. To je Ë·steËnÏ patrnÈ ze zvyöov·nÌ objemu investic velmi bohat˝ch osob na asijsk˝ch trzÌch," dodal Bertrand Lavayssiere.

Investice se p¯esouvajÌ ze SevernÌ Ameriky, trh·kem se st·v· Jihov˝chodnÌ Asie Podle studie byly v roce 2005 velmi bohatÈ osoby vÌce agresivnÌ p¯i alokaci sv˝ch aktiv neû v roce 2004. P¯esto vöak z˘stala portfolia dob¯e diverzifikov·na tak, aby maximalizovala bezpeËnost investic. Velmi bohatÌ investo¯i zv˝öili podÌl investic do cenn˝ch papÌr˘ a alternativnÌch investic. V oËek·v·nÌ r˘stu kurz˘ dluhopis˘ rovnÏû stahovali penÏûnÌ prost¯edky z instrument˘ s pevn˝m v˝nosem. Glob·lnÏ rostly investice do podÌl˘ v obchodnÌch spoleËnostech, zatÌmco obliba zajiöùen˝ch fond˘, jejichû v˝nosy v uplynul˝ch dvou letech klesaly, postupnÏ upad·. I kdyû SevernÌ Amerika z˘st·v· celosvÏtovÏ nejvÌce popul·rnÌm regionem pro investov·nÌ, velmi bohatÌ jedinci pokraËujÌ v p¯esouv·nÌ sv˝ch investic do jin˝ch region˘. Redukce investic v SevernÌ Americe potvrdila v roce 2004 nedostatek d˘vÏry v americk˝ dolar. I p¯esto, ûe se dolar vr·til v roce 2005 na p˘vodnÌ hodnoty kurzu, jiû investo¯i rozloûenÌ sv˝ch portfoliÌ kv˘li nÌzk˝m v˝nos˘m nemÏnili. Region Jihov˝chodnÌ Asie p¯edbÏhl Evropu a stal se druh˝m nejpopul·rnÏjöÌm regionem pro mezin·rodnÌ investice. Investice v Jihov˝chodnÌ Asii reprezentujÌ 23 % celkov˝ch svÏtov˝ch aktiv drûen˝ch velmi bohat˝mi jedinci v roce 2005. Evropa si udrûela 22 % celosvÏtovÈho majetku velmi bohat˝ch jedinc˘. Siln˝ r˘st vyzr·l˝ch kapit·lov˝ch trh˘ spojen˝ s v˝hodami rozvÌjejÌcÌch se trh˘ p¯esvÏdËil zdejöÌ velmi bohatÈ

jedince k tomu, aby zv˝öili podÌl investic na dom·cÌch trzÌch ve sv˝ch portfoliÌch ze 40 % v roce 2004 na 48 % v roce 2005.

Nemovitosti v loÚskÈm roce vydÏl·valy Navzdory rostoucÌm ˙rokov˝m sazb·m a obav·m z poklesu trhu nemovitostÌ plynuly velmi bohat˝m jedinc˘m bÏhem roku 2005 z investic do nemovitostÌ vysokÈ v˝nosy. AËkoli byly zisky v˝raznÏ niûöÌ neû v roce 2004, drûeli velmi bohatÌ jedinci investice v nemovitostech i v roce 2005. Na z·kladÏ rozhovor˘ s velmi bohat˝mi investory a investiËnÌmi manaûery z ¯ady institucÌ se oËek·v·, ûe velmi bohatÌ jedinci zaËnou redukovat svÈ pozice na nemovitostnÌch trzÌch v pr˘bÏhu roku 2006.

äanci majÌ novÈ trhy V˝sledky studie naznaËujÌ, ûe i v blÌzkÈ budoucnosti budou velmi bohatÌ jedinci pokraËovat v transferu majetku pryË z vyzr·l˝ch trh˘ smÏrem do rozvÌjejÌcÌch se trh˘. TakÈ se p¯edpokl·d·, ûe jejich investice v SevernÌ Americe a EvropÏ budou nad·le klesat v pr˘bÏhu nÏkolika dalöÌch let, protoûe velmi bohatÌ investo¯i realokujÌ finanËnÌ prost¯edky do Jihov˝chodnÌ Asie a LatinskÈ Ameriky. Pokud jde o skladbu majetku, budou pravdÏpodobnÏ pokraËovat ve tvorbÏ nepatrnÏ agresivnÏjöÌch portfoliÌ, budou redukovat sv· depozita a investice do nemovitostÌ a p¯esunou finanËnÌ prost¯edky do cenn˝ch papÌr˘ a alternativnÌch investic. "Zv˝öen˝ z·jem velmi bohat˝ch investor˘ o mezin·rodnÌ investice, spolu s rostoucÌ chutÌ investovat do cenn˝ch papÌr˘ a alternativnÌch investic, jsou jasn˝mi znaky toho, ûe nejbohatöÌ jednotlivci na svÏtÏ se nest·vajÌ jen dokonal˝mi investory, ale jsou takÈ vÌce neû kdy jindy odhodlanÌ dos·hnout v˝nos˘ srovnateln˝ch s tÏmi, kterÈ dos·hli v letech 2003 a 2004," dodal Bertrand Lavayssiere. (tz)

www.prosperita.info

srpen 2006

PRO VAŠI INSPIRACI

Nová generace velmi bohatých jedinců myslí a žije globálně P odle letošní Zprávy o světovém bohatství (2006 World Wealth Report), kterou zveřejnily společnosti Capgemini a Merrill Lynch (NYSE:MER), jednotlivci s čistým finančním majetkem ve výši nejméně 1 milionu amerických dolarů (bez ceny jejich sídla a spotřebního zboží) stále více preferují mezinárodní investice a mezinárodní životní styl. Na základě těchto trendů vyvíjejí investiční poradci nové produkty a služby, které lépe odpovídají poptávce nové generace velmi bohatých osob. Podle studie říká 79 % dotazovaných CRM manažerů, že přístup ke službám se musí změnit, protože mezinárodních investic velmi bohatých jedinců stále přibývá.

U velmi bohat˝ch jedinc˘ neplatÌ rËenÌ "mysli glob·lnÏ, jednej lok·lnÏ". Velmi bohatÌ investo¯i ve vyööÌ mÌ¯e myslÌ, ale i jednajÌ glob·lnÏ. Neust·le se dÌvajÌ za hranice tradiËnÌch dom·cÌch trh˘, aby prozkoumali investiËnÌ p¯Ìleûitosti v nov˝ch anebo pr·vÏ se rodÌcÌch ekonomik·ch po celÈm svÏtÏ. Velmi bohatÌ investo¯i majÌ dÌky oËek·van˝m lepöÌm v˝nos˘m a snÌûenÌ rizika dobrÈ povÏdomÌ o p¯Ìleûitostech a strategiÌch v oblasti finanËnÌho poradenstvÌ v zahraniËÌ. Ve skuteËnosti 65 % dotazovan˝ch finanËnÌch poradc˘ velmi bohat˝ch investor˘ uvedlo, ûe jejich klienti si st·le vÌce uvÏdomujÌ, jak lze investovat mezin·rodnÏ. Skoro t¯i z deseti velmi bohat˝ch jedinc˘ nakupujÌ domy v r˘zn˝ch zemÌch svÏta. MÌt z·mo¯skou adresu je velmi popul·rnÌ p¯edevöÌm mezi investory na St¯ednÌm V˝chodÏ a v EvropÏ. D˘m v zahraniËÌ vlastnÌ celkem 80 % velmi bohat˝ch osob ze St¯ednÌho V˝chodu a 40 % velmi bohat˝ch osob z Evropy. LepöÌ informovanost klient˘ a zpÏtn· vazba jsou podle studie dva nejvÏtöÌ problÈmy, se kter˝mi se pot˝kajÌ spoleËnosti zab˝vajÌcÌ se spr·vou bohatstvÌ. "Nov· generace velmi bohat˝ch jedinc˘ je tvo¯ena kosmopolitnÌmi lidmi, kte¯Ì nejenom poûadujÌ kompletnÌ zjednoduöen˝ a srozumiteln˝ p¯ehled informacÌ o stavu svÈho majetku, ale takÈ chtÏjÌ strategickÈ, glob·lnÌ rady ohlednÏ dalöÌch investiËnÌch p¯ÌleûitostÌ," ¯ekl Bertrand Lavays-

siere, gener·lnÌ ¯editel divize Global Financial Services spoleËnosti Capgemini. "FinanËnÌ poradci, kte¯Ì budou schopni vyhovÏt rostoucÌmu v˝znamu poûadavku po informacÌch a poradÌ vhodn˝ postup investov·nÌ, budou tÏûit z p¯Ìchodu nov˝ch velmi bohat˝ch investor˘," dodal B. Lavayssiere.

DÏdici obrovskÈho majetku budou vÌce riskovat a hromadit zisk "SvÏtov· populace st·rne a neb˝valÈ mnoûstvÌ bohatstvÌ je bÏhem p¯ÌötÌch let p¯edurËeno ke zmÏnÏ majitele. Jakmile tento p¯esun bohatstvÌ nastane, manaûe¯i jednajÌcÌ s dÏdici budou muset reagovat a p¯izp˘sobit se pot¯eb·m nar˘stajÌcÌho poËtu velmi bohat˝ch jedinc˘," uvedl d·le Bertrand Lavayssiere. "A tito lidÈ up¯ednostÚujÌ glob·lnÌ finanËnÌ prost¯edÌ, " doplnil Robert McCann, mÌstop¯edseda p¯edstavenstva a prezident Merril Lynch Global Private Client Group. Na 84 % dot·z·n˝ch spr·vc˘ aktiv m· zato, ûe lidÈ, kte¯Ì zdÏdÌ obrovskÈ sumy penÏz, se budou velmi zajÌmat o mezin·rodnÌ investice ; 76 % je pak p¯esvÏdËeno, ûe tito klienti budou vyûadovat sluûby smÏrem k r˘zn˝m lokalit·m na zemÏkouli. "Pro ˙spÏönost snahy finanËnÌch poradc˘ o identifikaci poûadavk˘ glob·lnÏ uvaûujÌcÌch klient˘ a n·slednÈ upevnÏnÌ jejich podÌlu na trhu je klÌËov· pr·vÏ schopnost rozvinout trh se sluûbami orientovan˝mi glob·lnÏ," dodal McCann.

Poradci nabÌzejÌcÌ glob·lnÌ ¯eöenÌ udrûÌ svÈ klienty a budou eliminovat riziko p¯esouv·nÌ majetku ve spr·vÏ do jin˝ch firem. "DÏdici ultra bohat˝ch a velmi bohat˝ch jedinc˘ budou mÌt vysok· oËek·v·nÌ v oblasti technologiÌ," ¯ekl Bertrand Lavayssiere. "V souvislosti s rostoucÌ geografickou r˘znorodostÌ jejich finanËnÌho majetku to vypad·, ûe na rozdÌl od souËasn˝ch ultra bohat˝ch jedinc˘ se budou jejich dÏdicovÈ vÌce zajÌmat o svÈ investice a soust¯eÔovat se na lepöÌ v˝nosy. Budou vÌce riskovat, p¯ev·dÏt a hromadit sv˘j majetek," dodal B. Lavayssiere.

BohatÌ investo¯i pot¯ebujÌ mÌt öikovnÈ a rychlÈ poradce Aù uû sv˘j majetek vydÏlajÌ nebo zdÏdÌ, p¯ÌötÌ generace velmi bohat˝ch jedinc˘ od z·kladu zmÏnÌ oblast finanËnÌho poradenstvÌ. Pokrok ve vöeobecnÈm finanËnÌm povÏdomÌ a technologii investov·nÌ postupnÏ nahnuly jaz˝Ëek vah mezi klientem a poskytovatelem finanËnÌch sluûeb na stranu klienta. Vzr˘stajÌcÌ n·roky, klesajÌcÌ vÏrnost klient˘ a obrovsk· vlna p¯evod˘ majetku mezi generacemi vytv·¯ejÌ prost¯edÌ, ve kterÈm by mohla explodovat vlna migrace klient˘. KomplikovanÏjöÌ bude informov·nÌ klienta, pÈËe o klienta a jeho akvizice. Investo¯i nechtÏjÌ stohy papÌr˘, ale chtÏjÌ snadno dostupnÈ a p¯izp˘sobenÈ informace, kterÈ jim dovolÌ okamûitÏ zjistit stav jejich investic. ChtÏjÌ dostat informace o svÈm majetku a z·vazcÌch nap¯ÌË vöemi kategoriemi majetku a to vöe v jednoduchÈ a p¯ehlednÈ podobÏ. AËkoli toto je relativnÏ jasn˝ poûadavek, ne vöude je dnes plnÏn. "Bez ohledu na to, jak komplikovan˝mi se investiËnÌ podmÌnky mohou st·t, ¯eöenÌ pro klienta musÌ z˘stat jednoduchÈ, transparentnÌ a pochopitelnÈ, aby co nejvÌce poslouûilo klient˘m," ¯ekl Robert McCann. "Toto bude vyûadovat investice do technologiÌ pot¯ebn˝ch k vybudov·nÌ ˙ËinnÈ glob·lnÌ organizaËnÌ operaËnÌ struktury. Ta zajistÌ finanËnÌm

K podnikatelům ve zpracovatelském průmyslu míří přes 6 miliard korun JeötÏ necelÈ Ëty¯i mÏsÌce mohou malÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ ze zpracovatelskÈho pr˘myslu a souvisejÌcÌch sluûeb pod·vat û·dosti o dotace a zv˝hodnÏnÈ ˙vÏry do OperaËnÌho programu Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP). ProzatÌm se o podporu p¯ihl·silo p¯es 4 000 firem, p¯iËemû polovinÏ z nich jiû byla p¯islÌbena finanËnÌ pomoc. Celkem se jedn· o Ë·stku p¯evyöujÌcÌ 6 miliard korun. RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace z OPPP obdrûelo k 30. Ëervnu 630 firem, coû v ˙hrnu p¯esahuje Ë·stku 4,27 miliardy korun. DalöÌ 1,74 miliardy zÌskalo 1 420 podnikatel˘ formou zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏr˘. "SkuteËnÏ vyplaceny byly zatÌm 2 miliardy, protoûe p¯evod penÏz na ˙Ëty ûadatel˘ lze uskuteËnit aû potÈ, co ˙spÏönÏ dokonËÌ svÈ projekty. Kdyû je ale firmÏ dotace jednou p¯islÌbena, stane se jen z¯Ìdka, ûe by podmÌnky nedodrûela. Proto snad m˘ûeme uû nynÌ ¯Ìct, ûe vÌc neû polovina z 10,7 miliard alokovan˝ch na OPPP je re·lnÏ vyËerp·na," ¯ekl gener·lnÌ ¯editel CzechInvestu Tom·ö Hruda. "Kdyû porovn·me ËÌsla z konce loÚskÈho roku s tÏmi aktu·lnÌmi, tak jsme bÏhem prvnÌch öesti mÏsÌc˘ rozdÏlili v r·mci OPPP dalöÌ 2 miliardy korun. P¯ijÌm·nÌ i hodnocenÌ û·dostÌ navÌc st·le pokraËuje, a d· se tedy p¯edpokl·dat, ûe vÏtöinu

prost¯edk˘ stihneme vËas vyËerpat," doplnil Luboö LukasÌk, ¯editel Divize rozvoje podnik·nÌ. "Co se t˝k· samotnÈho vypl·cenÌ penÏz, je OPPP jednÌm z nej˙spÏönÏjöÌch operaËnÌch program˘ v zemi." Stovky milion˘ korun putovaly v prvnÌm pololetÌ k podnikatel˘m i z jin˝ch program˘. Ve druhÈm kole programu Profese (OperaËnÌ program Roz-

voj lidsk˝ch zdroj˘ - OPRLZ) bylo podpo¯eno 99 projekt˘ Ë·stkou 103 milion˘ korun. Ve t¯etÌm kole, kterÈ ned·vno skonËilo, si ˙spÏönÌ ûadatelÈ rozdÏlÌ dalöÌch zhruba 70 milion˘ urËen˝ch na specifickÈ vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘. "V Ëervnu jsme takÈ spustili N·rodnÌ projekt Standard rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ - Investors in People (OPRLZ), dÌky kterÈmu mohou dom·cÌ

Používejte firemní platební karty pokraËov·nÌ ze strany 2 8. Zlepöit ¯ÌzenÌ hotovosti. FiremnÌ karty pom·hajÌ vytv·¯et v r·mci cash flow pohotovÈ prost¯edky, protoûe v˝daj z firemnÌ karty se vÏtöinou z˙Ëtov·v· pozdÏji, neû se inkasuje ˙hrada za sluûby, a vy˙Ëtov·nÌ ˙Ëtu firemnÌ karty se prov·dÌ pozdÏji neû vy˙Ëtov·nÌ hotovostnÌ ˙hrady dodavatel˘m. Podnik se tak vyhne nutnosti p¯edem kr˝t firemnÌ v˝daje, protoûe ty jsou hrazeny z firemnÌ karty aû v okamûiku, kdy k nim dojde. FiremnÌ karty rovnÏû odstraÚujÌ nutnost z·loh Ëi pokladnÌ hotovosti. 9. P¯ijÌmat platebnÌ karty. DÌky tomu, ûe se transakce spojenÈ s platebnÌmi kartami prov·dÏjÌ elektronicky, doch·zÌ

k v˝raznÈmu omezenÌ manipulace s hotovostÌ a pr·ce p¯i odsouhlasenÌ plateb. ProvozovatelÈ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ tak mohou uöet¯it spoustu Ëasu a penÏz, takûe majÌ vÌce prostoru k soust¯edÏnÌ se na d˘leûitÈ vÏci - jako je ¯ÌzenÌ a rozvoj firmy. Uû û·dnÈ p¯epoËÌt·v·nÌ drobn˝ch nebo Ëek·nÌ, neû z·kaznÌk vypÌöe öek. 10. St·t se Ëlensk˝m obchodnÌkem. P¯ijÌm·nÌ platebnÌch karet odstranÌ n·klady na manipulaci s hotovostÌ a zv˝öÌ trûby. P¯i dodrûov·nÌ jednoduch˝ch postup˘ akceptace umoûÚujÌ platebnÌ systÈmy firm·m realizovat bezpeËnÈ a rychlÈ transakce na celÈm svÏtÏ. Mal˝m a st¯ednÌm podnik˘m rovnÏû plynou v˝hody z platebnÌch z·ruk

poradc˘m v oËÌch klient˘ image spoleËnosti, kter· m· n·stroje k podpo¯e klienta bez navyöov·nÌ administrativnÌ z·tÏûe," doplnil B. Lavayssiere.

O Merrill Lynch Merrill Lynch je jednou z vedoucÌch svÏtov˝ch spoleËnostÌ zab˝vajÌcÌch se spr·vou bohatstvÌ, kapit·lov˝mi trhy a poradenstvÌm. M· poboËky ve 36 zemÌch a oblastech a celkov˝ majetek klient˘ tvo¯Ì zhruba 1,8 bilionu americk˝ch dolar˘. Jako investiËnÌ banka je Merrill Lynch p¯ednÌm svÏtov˝m obchodnÌkem a upisovatelem cenn˝ch papÌr˘ a deriv·t˘ a poskytuje sluûby strategickÈho poradenstvÌ spoleËnostem, vl·d·m, institucÌm a jednotlivc˘m na celÈm svÏtÏ. DÌky svÈ divizi Merrill Lynch Investment Managers je jednÌm z nejvÏtöÌch spr·vc˘ finanËnÌho majetku na svÏtÏ - spravuje majetek v hodnotÏ 581 miliard americk˝ch dolar˘. DalöÌ informace o spoleËnosti zÌsk·te na webovÈ adrese www.ml.com.

O skupinÏ Capgemini Capgemini, jedna z p¯ednÌch svÏtov˝ch spoleËnostÌ v oblasti consultingu, technologiÌ a outsourcingu, pracuje se sv˝mi klienty jedineËn˝m zp˘sobem zaloûen˝m na vz·jemnÈ spolupr·ci tzv. Collaborative Business Experience. SdÌlenÌm spoleËnÈho rizika a ˙spÏchu a dosaûenÌm hmatateln˝ch hodnot pom·h· Capgemini sv˝m klient˘m implementovat r˘stovÈ strategie, vyuûÌvat technologie a rozvÌjet se. SpoleËnost Capgemini zamÏstn·v· celosvÏtovÏ p¯ibliûnÏ 61 000 expert˘ a v roce 2005 dos·hly jejÌ trûby 6,954 miliardy eur. VÌce informacÌ o jednotliv˝ch sluûb·ch, poboËk·ch a v˝zkumn˝ch projektech naleznete na adrese www.capgemini.com. Kopii Zpr·vy o svÏtovÈm bohatstvÌ a dalöÌ specifickÈ region·lnÌ informace naleznete na adrese www.capgemini.com/worldwealthreport. (tz)

podniky zÌskat jedin˝ mezin·rodnÏ uzn·van˝ standard v oblasti ¯ÌzenÌ a rozvoje lidsk˝ch zdroj˘. Podpora je urËena firm·m ze zpracovatelskÈho pr˘myslu a navazujÌcÌch sluûeb bez ohledu na velikost. PenÌze majÌ poslouûit ke zv˝hodnÏnÈmu n·kupu sluûeb, jako jsou prvotnÌ anal˝za, poradenskÈ sluûby, ökolicÌ aktivity nebo z·vÏreËnÈ zhodnocenÌ vedoucÌ k zavedenÌ standardu IIP," uzav¯ela informaci Michaela Pavlisov·, vedoucÌ OddÏlenÌ rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ agentury CzechInvest. (tz)

poskytnut˝ch pro elektronickÈ obchodov·nÌ, objedn·vky poötou a telefonickÈ transakce. MasterCard Business Card SpoleËnost MasterCard nabÌzÌ firm·m ¯eöenÌ v podobÏ karty MasterCard Business. Jedn· se o embosovanou platebnÌ kartu (m˘ûe mÌt podobu jak kreditnÌ, tak debetnÌ karty) s mezin·rodnÌ platnostÌ, kter· umoûÚuje prov·dÏt bezhotovostnÌ platby v öirokÈ sÌti obchod˘ a vybÌrat hotovost z bankomat˘ v »eskÈ republice i v zahraniËÌ a na p¯ep·ûk·ch bank a smÏn·ren prost¯ednictvÌm Cash Advance. VÌce se o firemnÌch kart·ch MasterCard m˘ûete dozvÏdÏt na webov˝ch str·nk·ch www.viceomastercard.cz (tz)

Inzeráty k oddlužení v úvěrových registrech jsou podvod V Ëesk˝ch sdÏlovacÌch prost¯edcÌch se v poslednÌ dobÏ objevily inzer·ty, kterÈ za poplatek 3 000 aû 25 000 KË nabÌzejÌ fiktivnÌ oddluûenÌ problÈmov˝m z·jemc˘m o ˙vÏry. CCB - Czech Credit Bureau, a.s., organiz·tor bankovnÌho a nebankovnÌho registru klientsk˝ch informacÌ upozorÚuje, ûe tento zp˘sob vymaz·nÌ nespl·cen˝ch ˙vÏr˘ je fakticky i technicky neprovediteln˝ a v kaûdÈm p¯ÌpadÏ by p¯edstavoval pokus o podvod. SpoleËnost v tÈto souvislosti zvaûuje pod·nÌ trestnÌho ozn·menÌ na nezn·mÈho pachatele. "Zpracov·nÌ dat v obou registrech probÌh· automaticky bez moûnosti lidskÈho z·sahu. Oba registry jsou navÌc velmi dob¯e zabezpeËeny a pr˘nik do nich nenÌ v souËasnosti zn·m˝mi technologiemi moûn˝," ¯ekl Petr KuËera, v˝konn˝ ¯editel spoleËnosti CCB - Czech Credit Bureau, a.s., kter· je organiz·torem BankovnÌho registru klientsk˝ch informacÌ a NebankovnÌho registru klientsk˝ch informacÌ. pokraËov·nÌ na stranÏ 21


17

srpen 2006

EXPORT

Firmy oceňují proexportní politiku státu V druhé polovině července se na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo užitečné setkání reprezentace státu v čele s náměstkem ministra Ing. Martinem Tlapou a podnikateli či jejich zástupci v roli představitelů několika profesních uskupení. Byl to průsečík informací mapující zásady proexportní politiky, která se stále více orientuje na klienta, čili na potřeby firem. Významnou roli v tomto poslání hraje agentura CzechTrade. Jak její pomoc chápou podnikatelé, ukázala diskuse. Ne všechno, co pomáhá podnikatelům v jejich úsilí prosadit se v zahraničí, je ideální, ale například aktivity státu promítnuté do činnosti agentury CzechTrade se výrazně zkvalitňují. Je to právě CzechTrade, který hledá spolu s firmami stále hlouběji společnou řeč - usiluje o to, aby jim vycházel maximálně vstříc v tom, co život firem skutečně v souvislosti se seberealizací na zahraničních trzích vyžaduje.

Podporu agentury CzechTrade Ëesk˝m podnikatel˘m a jejÌ kvalitnÌ asistenci v zahraniËÌ totiû vyzdvihla vÏtöina z diskutujÌcÌch. Bed¯ich Stuchl˝ ze spoleËnosti MOSEV plast nap¯Ìklad ocenil ˙spÏönou spolupr·ci s ¯editelem kancel·¯e CzechTrade v Zagrebu a uvedl, ûe dÌky jeho pomoci zÌskal MOSEV nap¯Ìklad zak·zku na likvidaci odpad˘. Ing. Michal ätefl, gener·lnÌ ¯editel OHL éS a. s. ocenil cel˝ st·tnÌ systÈm proexportnÌ politiky (pr·ci zastupitelsk˝ch ˙¯ad˘, z·stupc˘ agentury CzechTrade i MPO) a hodnotil ho jako kompaktnÌ a funkËnÌ. Doslova ¯ekl, ûe dÌky kvalitnÌ podpo¯e st·tu se ËeskÈ firmy v poslednÌm obdobÌ staly d˘stojn˝mi partnery na zahraniËnÌm trhu. Ing. Ji¯Ì äa¯ec, v˝konn˝

Budujeme kvalitní značku ČR ve světě

¯editel aliance »DT (»esk· dob˝vacÌ technika) rovnÏû konstatoval, ûe alianci agentura CzechTrade v˝raznÏ pomohla a pochv·lil p¯edevöÌm asistenci v Rusku a na UkrajinÏ a vzdÏl·vacÌ program. VladimÌr äiöka, tajemnÌk HK »R, ocenil spolupr·ci s CzechTrade p¯i z¯izov·nÌ informaËnÌch exportnÌch mÌst v regionech a potvrdil, ûe je to dalöÌ z cest, jak podnikatelskÈ ve¯ejnosti usnadnit ûivot; jde o to, aby mÏli vöichni ti, kte¯Ì nesÌdlÌ v Praze, rovnocenn˝ p¯Ìstup k informacÌm a mohli rovnÏû öet¯it Ëas a prost¯edky tÌm, ûe se kv˘li kaûdÈ drobnosti nebudou vyd·vat rovnou do Prahy. OdbornÌci jim na mÌstÏ poskytnou plnohodnotn˝ servis jako jejich kolegovÈ v hlavnÌm mÏstÏ. (rix)

Stav projektů exportní strategie

JednÌm z hlavnÌch ˙kol˘ MPO je prosadit »R ve svÏtÏ takÈ prost¯ednictvÌm obchodu a investic.To s sebou nese hlavnÏ nutnost zlepöit pozici »R na evropsk˝ch trzÌch, prosazovat z·jmy »R i na rostoucÌch trzÌch mimo EU. Na dom·cÌ scÈnÏ potom nabÌzet öpiËkovÈ sluûby st·tu pro ËeskÈ v˝vozce a efektivnÏ podporovat ËeskÈ investice v zahraniËÌ a v˝voz sluûeb. Kdyû se soust¯edÌme na budov·nÌ kvalitnÌ znaËky »R ve svÏtÏ, p¯inese to logicky vÌce p¯ÌleûitostÌ pro ËeskÈ podnikatele. Dos·hnout toho lze ˙Ëinnou asistencÌ pro exportÈry, zv˝öenÌm v˝vozu sluûeb, snahou zvÏtöit objem p¯Ìm˝ch investic a akvizic do zahraniËÌ a v neposlednÌ ¯adÏ rozvojem v˝voznÌch aliancÌ.

MÌra plnÏnÌ

Projekt UsnadÚov·nÌ obchodu P˘sobenÌ na klÌËov˝ch trzÌch Budov·nÌ znaËky »R ve svÏtÏ ⁄Ëinn· asistence pro exportÈry Zv˝öenÌ v˝vozu sluûeb Zv˝öenÌ p¯Ìm˝ch investic a akvizic do zahraniËÌ Rozvoj v˝voznÌch aliancÌ Nov˝ systÈm ¯ÌzenÌ sluûeb st·tu pro export Z·kaznickÈ centrum pro export SÌù pro export

Vize exportní strategie

VyööÌ poËet hodin vÏnovan˝ EfektivnÌ asi- Ëesk˝m stence pro firm·m v zahraniËÌ exportÈry

AktivnÌ a drav· obchodnÌ politika

P˘sobenÌ na klÌËov˝ch trzÌch

CÌlen· propagace zemÏ a obor˘

Prosadit »R ve svÏtÏ prost¯ednictvÌm obchodu a investic

RozöÌ¯enÌ financov·nÌ ËeskÈho exportu ExportnÌ akademie

Naöe ministerstvo zav·dÌ nov˝ systÈm sluûeb st·tu pro export. Vytvo¯ili jsme jednotnou nabÌdku sluûeb tzv. Export v kostce, vypracovali jsme novou koncepci veletrh˘ a v˝stav, kter· je zamÏ¯ena na vÏtöÌ p¯Ìnos tÏchto akcÌ a na rozvoj doprovodn˝ch aktivit. NÏkterÈ z Ëesk˝ch n·vrh˘ jsme prosadili do smÏrnice o sluûb·ch na vnit¯nÌm trhu EU. Byla vytvo¯ena Zelen· linka pro export, kde podnikatelÈ majÌ moûnost ¯eöit svÈ dotazy a problÈmy. Je to vlastnÏ takov· zpÏtn· vazba od ûivnostnÌk˘ pro n·s; jim to pak d·v· moûnost podÌlet se na tvorbÏ ËeskÈ obchodnÌ politiky.

CzechTrade blíže exportérům v regionech Agentura na podporu obchodu CzechTrade zprovoznila 13 region·lnÌch exportnÌch kancel·¯Ì, kde mohou podnikatelÈ zÌskat informace Ëi rady t˝kajÌcÌ se exportu. P¯i budov·nÌ sÌtÏ exportnÌch mÌst agentura spolupracovala s Hospod·¯skou komorou »R, kter· v regionech zajiöùuje provozov·nÌ jednotliv˝ch kancel·¯Ì. "Chceme b˝t z·jemc˘m o export jeötÏ blÌû neû v minulosti a nabÌzet jim svÈ sluûby p¯Ìmo v regionu. CÌlem je rovnÏû zp¯Ìstupnit v regionech nabÌdku dalöÌch organizacÌ na podporu obchodu, jako je ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost (EGAP) a »esk· exportnÌ banka (»EB)," uvedl v tÈ souvislosti gener·lnÌ ¯editel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Dodal, ûe exportnÌ firmy majÌ nynÌ p¯Ìmo v regionech moûnost osobnÌch konzultacÌ sv˝ch exportnÌch z·mÏr˘ a ot·zek a mohou vyuûÌt i individu·lnÌ asistenci za strany specialist˘ CzechTrade. Agentura CzechTrade v regionech takÈ rozöÌ¯ila moûnosti v oblasti exportnÌho vzdÏl·v·nÌ. Podle I. Jukla je exportnÌ poradenstvÌ v regionech srovnatelnÈ s konzultaËnÌm servisem v praûskÈ centr·le CzechTrade. Kontakty na region·lnÌ manaûery CzechTrade: (zv˝raznÏnÈ fungujÌ novÏ od 1.7.2006) 1) Peter Luk·Ë Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Pardubice [email protected] 2) V·clav ätika Region·lnÌ manaûer CzechTrade - St¯ednÌ »echy [email protected] 3) Tom·ö StanÏk Region·lnÌ manaûer CzechTrade - ⁄stÌ nad Labem [email protected] 4) Pavel äim·nek

Region·lnÌ manaûer CzechTrade - »eskÈ BudÏjovice [email protected] 5) Evûen Sh·nÏl Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Sokolov [email protected] 6) Ivan KamenÌk Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Jihlava [email protected] 7) Ivo Ryba¯Ìk Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Hradec Kr·lovÈ [email protected] 8) Ji¯Ì Hartvich Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Liberec [email protected] 9) Viktor äimeËek Region·lnÌ manaûer CzechTrade - ZlÌn [email protected] 10) Marie Baöta¯ov· Region·lnÌ manaûer CzechTrade - PlzeÚ [email protected] 11) Alexandra StaÚkov· Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Brno [email protected] 12) Iveta Klimeöov· Region·lnÌ manaûer CzechTrade - P¯erov [email protected] 13) Duöan Kupka Region·lnÌ manaûer CzechTrade - Ostrava [email protected]

SnaûÌme se naöim klient˘m poskytnout kvalitnÌ servis - prosazujeme vst¯Ìcnost, odhodl·nÌ ¯eöit jejich problÈmy, zlepöit jejich informovanost. Naöe aktivity a sluûby pro export pl·nujeme strategicky, vytv·¯Ìme flexibilnÌ systÈm teritori·lnÌch priorit. NaöÌm cÌlem je zv˝öit vliv podnikatel˘ na formulaci obchodnÌ politiky EU a p¯ipravujeme n·vrh strategie »R k revizi spoleËnÈ obchodnÌ politiky EU. Chceme sjednotit informace pro podnikatele, zaloûit ExportnÌ akademii, coû by zv˝öilo profesionalitu z·stupc˘ »R v zahraniËÌ a p¯ispÏlo ke zlepöenÌ exportnÌho know how firem. SnaûÌme se optimalizovat sÌtÏ OE⁄ a p˘sobit hlavnÏ tam, kde to opravdu p¯in·öÌ Ëesk˝m firm·m efekt. VyjasÚujeme a precizujeme kompetence, obchodnÌ agendu je t¯eba p¯Ìmo spojit s pot¯ebami Ëesk˝ch firem. MPO by mÏlo b˝t nejen ¯ÌdÌcÌm a koordinaËnÌm mÌstem ekonomick˝ch sluûeb, ale takÈ kontaktnÌm mÌstem pro firmy. SmaûÌme se postupovat podle slov v˝znamnÈho ËeskÈho podnikatele Tom·öe Bati, kter˝ ¯Ìk·val: chytr·k dÏl· na zaË·tku, co hlup·k na konci. O tom, ûe jsme zvolili spr·vnou cestu, svÏdËÌ v˝sledky diskusnÌho fÛra na tÈma "⁄ËinnÏjöÌ podpora pro exportÈry" kterÈ se konalo 20. 7. 2006 na MPO. Z˙Ëastnili se ho p¯edstavitelÈ 71 Ëesk˝ch firem, Hospod·¯skÈ komory »R, Svazu pr˘myslu a dopravy »R i ¯ady dalöÌch sdruûenÌ i z·stupc˘ st·tnÌch institucÌ, vËetnÏ MZV. Celkov˝ poËet ˙ËastnÌk˘ tÏsnÏ p¯es·hl stovku. Na ot·zku, zda se zlepöila kvalita poskytovan˝ch sluûeb v poslednÌch dvou letech, 38 procent z˙ËastnÏn˝ch odpovÏdÏlo ano a 54 procent spÌöe ano. S omezenÌm sluûeb podpory exportu jen na prezentaci »R valn· vÏtöina - 75 procent, odpovÏdÏla rezolutnÌm ne. Ano zaökrtla Ëty¯i procenta z˙ËastnÏn˝ch. TÈmÏ¯ 92 procent z·stupc˘ firem, st·tnÌch institucÌ a sdruûenÌ se shodlo v z·pornÈ odpovÏdi na ot·zku, zda by mÏlo b˝t koordinacÌ a ¯ÌzenÌm obchodnÌch a ekonomick˝ch z·jm˘ »R a sluûeb pro firmy povÏ¯eno MZV. Martin Tlapa, n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

servis CzechTrade

ID

N·zev

ZemÏ urËenÌ

ZahraniËnÌ podnikatelsk˝ subjekt, n·zev

47098

»eskÈ sklo

SpojenÈ st·ty americkÈ (U.S.A.)

Darice Inc

Firma m· z·jem o dekorativnÌ ËeskÈ sklo veöker˝ch typ˘.

47099

Pe¯Ì z kr˘t/krocan˘

Hongkong (»Ìna) (Honkong (China))

Gallop Trading (China) Co., Ltd.

ObchodnÌ firma s registracÌ v Hongkongu m· z·jem o dovoz kr˘tÌho/krocanÌho pe¯Ì. Poûadavky na net¯ÌdÏnÈ kr˘tÌ/krocanÌ pe¯Ì: dÈlka 4 1/2 palce nebo delöÌ plochÈ o dÈlce 5 palc˘ nebo delöÌ

47102

Elektroinstalace, vzduchotechnika, el. rozvadÏËe a sk¯ÌnÏ

Francie (France)

AMEC SPIE Est

V˝znamn· fr. spoleËnost s nadn·rodnÌ p˘sobnostÌ (Francie, NÏmecko, Lucembursko) hled· v »R dodavatelskÈ firmy ze sektoru elektroinstalace, vzduchotechnika, el. rozvadÏËe a sk¯ÌnÏ. Specifikace poûadavk˘ viz. p¯Ìloha (ve FRJ): Nutn˝ poûadavek: komunikace ve FRj.

18

Popis popt·vky

www.prosperita.info

srpen 2006

CZECHINVEST, CZECHTRADE

Vstupte na světový trh s Exportní cenou DHL O

SoutÏû je po¯·d·na pod z·ötitou a odbornou garancÌ vl·dnÌ agentury na podporu exportu CzechTrade. Ta se k tomuto kroku rozhodla, neboù podle slov jejÌho gener·lnÌho ¯editele Ivana Jukla chce vyj·d¯it podporu a uzn·nÌ Ëesk˝m exportÈr˘m, kte¯Ì se dok·ûÌ prosadit v mezin·rodnÌ konkurenci. Jak jsme jiû zmÌnili, ExportnÌ cena DHL dost·la v tomto roce jist˝ch zmÏn. HlavnÌm d˘vodem pro jejÌ inovaci byla snaha otev¯Ìt ji a zp¯Ìstupnit öiröÌmu okruhu Ëesk˝ch podnikatel˘. D˘raz byl kladen takÈ na pot¯ebu zv˝öenÌ motivace exportÈr˘ ve vybran˝ch regionech »eskÈ republiky.

kvalitě českých výrobků není třeba pochybovat. Byla by proto škoda, aby české výrobky nešířily svoji slávu také za hranicí naší krásné, i když malé země. Společnost DHL již dlouhá léta velkou měrou přispívá k šíření dobrého jména českých výrobků tím, že zajišťuje export do celého světa mnoha českým firmám. Zároveň se snaží poukázat na význam malých a středně velkých exportérů pro českou ekonomiku, a proto již devátým rokem vyhlašuje prestižní soutěž s názvem Exportní cena DHL. Letos získala tato prestižní soutěž navíc novou podobu, aby se otevřela většímu spektru českých firem, které účastí v Exportní ceně DHL získají nejen zajímavé srovnání výkonu svojí firmy s ostatními exportéry, ale zároveň mají možnost zviditelnění v rámci oboru i u široké veřejnosti.

Tentokr·t publikujeme dalöÌ dva grafy, kterÈ byly souË·stÌ v˝zkumu n·zor˘ Ëesk˝ch exportÈr˘, kter˝ pro DHL jiû tradiËnÏ p¯ipravuje spoleËnost GfK Praha (ExportnÌ v˝zkum DHL 2006). V˝sledky

v˝zkumu byly poprvÈ zve¯ejnÏny spoleËnÏ s jarnÌm vyhl·öenÌm inovovanÈ ExportnÌ ceny DHL. NÏkterÈ grafy jsme otiskli v ËervnovÈ ProsperitÏ.

Firmám nejvíce pomohly investice do technologií a rozvoj kontaktů, prospěla by stabilizace kursů a větší podpora vlády Co pomohlo exportu vaöÌ firmy v obdobÌ poslednÌho roku? rozvoj kontakt˘ a novÈ kontakty v zahraniËÌ

Co by podle v·s nejvÌce pomohlo r˘stu exportu z »R?

19%

technologickÈ inovace a investice

stabilizace kursu 23%

vlastnÌ ˙silÌ firmy, produktivita pr·ce

8%

kvalita vlastnÌ produkce

9%

vstup do EU

3%

lepöÌ financov·nÌ exportu - bankovnÌ ˙vÏry a p˘jËky

4%

lepöÌ podpora vl·dy/st·tu - propagace, kontakty

4%

6% 9%

nic nevÌ/bez odpovÏdi 10%

20%

30%

19% 9%

21%

jinÈ

30% 0%

6% 6%

lepöÌ podpora vl·dy/st·tu - nespecifikovan· investice vË. nov˝ch technologiÌ kvalitn(Ïjö)Ì produkty/sluûbya cenov· ˙roveÚ

6%

jinÈ

8%

niûöÌ n·klady produkce, produktivita

2%

veletrhy a v˝stavy, v˝raznÏjöÌ komunikace p¯ÌznivÈ ceny produkt˘

22%

vlastnÌ aktivita, lepöÌ prezentace firmy lepöÌ podpora vl·dy/st·tu - financov·nÌ exportu

25%

nevÌ/bez odpovÏdi

40%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Firm·m nejvÌce pomohly technologickÈ inovace a investice do technologiÌ. V˝znam tohoto faktoru ve srovn·nÌ s p¯edchozÌ vlnou stoupl. NejvÌce by prospÏla stabilizace kursu. Tanto faktor je takÈ v˝znamnÏjöÌ neû v minulÈ vlnÏ v˝zkumu.

SoutÏû nynÌ tvo¯Ì n·sledujÌcÌ kategorie: Mal· spoleËnost, coû je kategorie urËena mal˝m spoleËnostem s maxim·lnÌm poËtem 50 zamÏstnanc˘ a obratem do 300 milion˘ KË. ZahraniËnÌ vlastnÌk spoleËnosti m˘ûe ve firmÏ drûet maxim·lnÏ 49 %. Vznik spoleËnosti musÌ b˝t datov·n p¯ed 1. lednem roku 2004. St¯ednÏ velk· spoleËnost, v tomto p¯ÌpadÏ se jedn· o firmu s maxim·lnÌm poËtem 250 zamÏstnanc˘ a obratem do 1,5 miliardy KË. ZahraniËnÌ vlastnÌk spoleËnosti m˘ûe ve firmÏ drûet maxim·lnÏ 49 %. Vznik spoleËnosti musÌ b˝t datov·n p¯ed 1. lednem roku 2004. T¯etÌ kategoriÌ v po¯adÌ je ExportÈr regionu kategorie urËen· pro exportÈry se sÌdlem ve vybranÈm regionu, v letoönÌm roce se jedn· o Moravskoslezsk˝ kraj. ExportÈr teritoria, to je kategorie urËen· pro exportÈry s vÏtöinov˝m v˝vozem do vybranÈ destinace - v letoönÌm roËnÌku bylo zvoleno Rusko. KoneËnÏ poslednÌ kategoriÌ je Nej˙spÏönÏjöÌ klient CzechTrade, tedy kategorie otev¯en· pro exportÈry, kte¯Ì dos·hli nejlepöÌch v˝sledk˘ na z·kladÏ vyuûitÌ nÏkterÈ ze sluûeb vl·dnÌ agentury CzechTrade. A jak se soutÏû samotn· hodnotÌ a jakÈ ceny ËekajÌ na vÌtÏze? P¯ihl·öenÈ spoleËnosti se na z·kladÏ kritÈriÌ rozdÏlÌ do jednotliv˝ch kategoriÌ. HlavnÌ hodnotÌcÌ kritÈrium exportÈr˘ v samotnÈ soutÏûi tvo¯Ì index, kter˝ se vypoËÌt·v· jako n·sobek meziroËnÌho exportu a podÌlu exportu na obratu. Podle zÌskan˝ch v˝sledk˘ se n·slednÏ urËÌ koneËnÈ po¯adÌ. Celkov· hodnota cen udÏlovan˝ch vÌtÏz˘m dosahuje aû jednoho milionu korun. Jestliûe v·s koncept ExportnÌ ceny DHL 2006 zaujal, m·te moûnost se p¯ihl·sit aû do 16. ¯Ìjna 2006. P¯ihl·öky najdete na webov˝ch str·nk·ch www.exportniklub.cz/ECDHL. SlavnostÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ probÏhne v r·mci galaveËera 9. listopadu 2006 ve ävandovÏ divadle v Praze. (ct)

CzechInvest zprostředkoval investice za více než 70 miliard korun Celkem 84 nov˝ch investiËnÌch projekt˘, zahraniËnÌch i tuzemsk˝ch, zprost¯edkovala bÏhem prvnÌ poloviny roku 2006 Agentura pro podporu podnik·nÌ a investic CzechInvest. DÌky tÏmto investiËnÌm projekt˘m v hodnotÏ p¯esahujÌcÌ 70 miliard korun bude v nejbliûöÌch letech v »eskÈ republice vytvo¯eno vÌce neû 17,5 tisÌce nov˝ch pracovnÌch mÌst. "Oproti stejnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku vzrostl poËet projekt˘ o 14, mnoûstvÌ p¯islÌben˝ch pracovnÌch mÌst o 9,5 tisÌce a celkov· investiËnÌ hodnota stoupla dokonce o 45 miliard korun," ¯ekl Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest. "Z celkovÈho souËtu

projekt˘ je 21 s vysokou p¯idanou hodnotou, tedy investice do strategick˝ch sluûeb nebo technologick˝ch center." VÏtöinu investic se da¯Ì smÏrovat do kraj˘ s velkou nezamÏstnanostÌ. Moravskoslezsk˝ region byl atraktivnÌ pro 20 investor˘ (37,8 miliardy KË) a ⁄steck˝ si zvolilo 18 spoleËnostÌ (7,4 miliardy KË). "Zlepöuje se i struktura projekt˘ v r·mci jednotliv˝ch odvÏtvÌ. St·le je silnÏ zastoupen sektor automobilov˝ a strojÌrensk˝, ale i zde je patrn˝ posun ke sloûitÏjöÌm a odbornÏjöÌm v˝rob·m. Investo¯i u n·s budujÌ novÈ v˝robnÌ z·vody s nejmodernÏjöÌmi technologiemi a öpiËkov˝mi standardy, kterÈ jsou tÌm p·dem

Ëasto vyööÌ neû u jejich d¯Ìve postaven˝ch poboËek v z·padnÌ EvropÏ," upozornil Tom·ö Hruda. Nejp¯ÌznivÏjöÌm dokladem o rozvoji naöÌ ekonomiky je skuteËnost, ûe v˘bec poprvÈ se na prvnÌm mÌstÏ v poËtu nov˝ch projekt˘ umÌstili investo¯i poch·zejÌcÌ z »eskÈ republiky (23 projekt˘). N·sleduje tradiËnÏ silnÈ NÏmecko (19 projekt˘) a t¯etÌ mÌsto zaujÌm· USA (10 projekt˘). Nap¯Ìklad v MoravskoslezskÈm kraji pat¯Ì p¯ipravovanÈ projekty Ëesk˝ch firem z·roveÚ k tÏm nejvÏtöÌm. SpoleËnost VÌtkovice Cylinders, kter· se specializuje na v˝robu vysokotlak˝ch lahvÌ urËen˝ch pro p¯estavbu motorov˝ch vozidel na pohon LPG, p¯ipravuje inves-

Přehled největších investorů za první pololetí roku 2006 Investor

Sektor

ZemÏ p˘vodu

Investice (mil. KË) PracovnÌ mÌsta Kraj

MÌsto

Hyundai Motor Company

automobilov˝

Korea

30 000,00

3 000

Moravskoslez. Noöovice

Automotive Lighting Reutlingen

souË·stky pro automobil. pr˘mysl

NÏmecko

2 613,50

632

VysoËina

P·vov éatec

IPS Alpha Technology

elektronickÈ za¯ÌzenÌ

Japonsko

2 600,00

2 000

⁄steck˝

VÕTKOVICE CYLINDERS

kovozpracujÌcÌ

»esk· republika

1 000,00

114

Moravskoslez. Moravsk· Ostrava

Behr

souË·stky pro automobil. pr˘mysl

NÏmecko

500,00

130

Moravskoslez. Moönov

tici ve v˝öi p¯ibliûnÏ 1 miliardy korun a vytvo¯Ì nejmÈnÏ 114 nov˝ch pracovnÌch mÌst. DalöÌ Ëeskou firmou, kterÈ se da¯Ì, jsou OstravskÈ opravny a strojÌrny. Pl·nujÌ proinvestovat aû 430 miliÛn˘ korun. DÌky rozöÌ¯enÌ a modernizaci v z·vodu vznikne dalöÌch 170 pracovnÌch mÌst. Firma pat¯Ì mezi nejvÏtöÌ v˝robce ûelezniËnÌch n·kladnÌch kolejov˝ch vozidel a n·hradnÌch dÌl˘. T¯etÌm p¯Ìkladem ˙spÏönÈ ËeskÈ firmy je spoleËnost Finidr, kter· d· pr·ci 186 lidem. JejÌ investice v »eskÈm TÏöÌnÏ dos·hne aû ke 482 miliÛn˘m korun a bude zde vyr·bÏt mÏkkÈ a tvrdÈ kniûnÌ vazby. "Za dva nejvÏtöÌ ˙spÏchy uplynulÈho pololetÌ bych oznaËil zÌsk·nÌ investice automobilky Hyundai a d·le vstup prvnÌho strategickÈho investora IPS Alpha na zÛnu éatec-Triangle. ObÏ investice jsou velice siln˝m impulsem pro restrukturalizaci dan˝ch region˘," dodal Tom·ö Hruda. BÏhem svÈ existence se agentura CzechInvest podÌlela na 687 investiËnÌch projektech v celkovÈ hodnotÏ p¯esahujÌcÌ 520 miliard korun. DÌky tÏmto investicÌm v »eskÈ republice jiû vzniklo nebo v nejbliûöÌch letech vznikne vÌce neû 141 tisÌc p¯Ìm˝ch pracovnÌch mÌst. Ve svÏtovÈm ûeb¯ÌËku investiËnÌ atraktivity zpracov·vanÈm kaûdoroËnÏ spoleËnostÌ Ernst&Young figuruje »esk· republika na sedmÈm mÌstÏ, a to za takov˝mi giganty jako jsou USA nebo »Ìna. (tz ci)

Zveme vás na konferenci k problematice čerpání ze strukturálních fondů EU Prezident Hospod·¯skÈ komory »R, Dr. Ing. JaromÌr Dr·bek, p¯evzal z·ötitu nad 2. roËnÌkem EvropskÈho fÛra podnik·nÌ, kterÈ se bude konat 20. z·¯Ì 2006 pod n·zvem Konkurenceschopnost - Konvergence - Kooperace v Praze ve velkÈm s·le Ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ »R. Po¯adatelem je soukrom· vysok· ökola NEWTON College, a.s. ve spolupr·ci se VzdÏl·vacÌm st¯ediskem na podporu demokracie. KromÏ prezidenta Hospod·¯skÈ komory »R p¯evzali z·ötitu p. Kate¯ina Thompson, povÏ¯en· vedenÌm ZastoupenÌ EvropskÈ komise v Praze, a Jaroslav Baöta, 1. n·mÏstek ministra zahraniËnÌch vÏcÌ »R. N·zev fÛra byl inspirov·n t¯emi nov˝mi prioritami evropskÈ politiky hospod·¯skÈ a soci·lnÌ soudrûnosti vyhl·öen˝mi Evropskou komisÌ pro novÈ rozpoËtovÈ obdobÌ 2007 - 2013.


Jsou jimi konvergence, region·lnÌ konkurenceschopnost a zamÏstnanost a evropsk· ˙zemnÌ spolupr·ce. JednodennÌ EvropskÈ fÛrum podnik·nÌ probÏhne ve dvou blocÌch. PrvnÌ, dopolednÌ blok bude vÏnov·n reflexi zkuöenostÌ ze zkr·cenÈho programovacÌho obdobÌ 2004 - 2006. Druh˝, odpolednÌ blok se zamÏ¯Ì na moûnosti vyuûitÌ struktur·lnÌ pomoci z EU v »R v novÈm rozpoËtovÈm obdobÌ 2007 - 2013. ⁄ËastnÌci fÛra zÌskajÌ odpovÏdi na ËetnÈ ot·zky souvisejÌcÌ s efektivnostÌ Ëerp·nÌ prost¯edk˘ z evropsk˝ch fond˘. VyuûÌv· »esk· republika tyto prost¯edky v p¯imÏ¯enÈ mÌ¯e, nebo jsou zde jeötÏ urËitÈ rezervy? KterÈ faktory proces ˙spÏönÈho Ëerp·nÌ nejvÌce ovlivÚujÌ v pozitivnÌm i negativnÌm smyslu? Lze zpracovat ˙spÏön˝ projekt vlastnÌmi silami, nebo je nutnÈ vyuûÌt sluûeb specialist˘? Jsou pravidla pro Ëerp·-

nÌ od roku 2007 transparentnÏjöÌ neû ta dosavadnÌ? äk·la p¯edn·öejÌcÌch na EvropskÈm fÛru podnik·nÌ bude velmi öirok·. Po vystoupenÌ prezidenta Hospod·¯skÈ komory Dr. Ing. JaromÌra Dr·bka budou n·sledovat vystoupenÌ p¯edstavitel˘ »R v EvropskÈm parlamentu (dr. RouËek a dr. StrejËek). Zkuöenosti s dosavadnÌm vyuûÌv·nÌm evropsk˝ch fond˘ zhodnotÌ p¯edstavitelÈ podnikovÈ sfÈry (Ing. B¯etislav Oöù·dal), region˘ (Ing. JaromÌr Valenta), bankovnictvÌ (Ing. LubomÌr Rajdl), poradensk˝ch firem (Ing. Jan Havr·nek), odbornÌci na evropskou integraci (Ing. Petr ZahradnÌk, Ing. ZdenÏk Luk·ö, Ph.D.) a p¯edstavitelka Centra pro region·lnÌ rozvoj PhDr. Marie Pavl˘, CSc. V odpolednÌm bloku vystoupÌ p¯edstavitelÈ Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R (Mgr. Arnoöt

Marks, Mgr. Miroslav DanÏk), Ministerstva financÌ »R (Ing. Jan Gregor), Ministerstva pr˘myslu a obchodu »R (Ing. B¯etislav GrÈgr), viceprezident Svazu pr˘myslu a dopravy »R doc. Ing. Karel äperlink, CSc., ¯editel Czechinvestu Mgr. Tom·ö Hruda a p¯edstavitelÈ VysokÈ ökoly ekonomickÈ (prof. Ing. Eva Kislingerov·, CSc. a doc. RNDr. RenÈ Wokoun, CSc.). Medi·lnÌm partnerem konference je port·l BusinessInfo.cz. BliûöÌ informace o EvropskÈm fÛru podnik·nÌ a p¯ihl·öku k ˙Ëasti naleznete v Kalend·¯i akcÌ port·lu BusinessInfo.cz nebo p¯Ìmo na adrese organiz·tor˘ www.efp.cz.

19

srpen 2006

KOMORA AUDITORŮ ČR

Auditoři pro vaši jistotu

Vývoj účetnictví se zaměřením na malé a střední firmy Ú četnictví se v průběhu staletí, kdy se uplatňuje, vyvinulo v samostatný informační a vědní obor. Přestalo mít povahu pouhých poznámkových zápisů přizpůsobených ryze soukromé potřebě jednotlivců, upravených ve vazbě na jejich zcela individuální potřeby a nabývalo ustálenějších forem, které musely vyhovět obecnějším požadavkům a stát se také srozumitelným širšímu okruhu uživatelů. Účetnictví a zejména výstupy z něj mají tedy takovou podobu a přinášejí takové informace, jaké požadují jejich uživatelé.

Poûadavky uûivatel˘ informacÌ z ˙ËetnictvÌ se r˘znÌ podle toho, v jakÈm politicko-ekonomickÈm systÈmu se ˙ËetnÌ jednotka nach·zÌ, jak˝ je p¯edmÏt Ëinnosti ˙ËetnÌ jednotky, jak˝m zp˘sobem je ˙ËetnÌ jednotka financov·na, zda se jedn· o ˙ËetnÌ jednotku ve¯ejnÈho z·jmu, nadn·rodnÌ koncern, st¯ednÌ Ëi malou firmu. ⁄ËetnictvÌ uplatÚovanÈ u n·s po roce 1993 je harmonizov·no se smÏrnicemi EU. SmÏrnice k ˙ËetnictvÌ (Ëtvrt·) byla vyd·na proto, aby p¯edevöÌm koordinovala opat¯enÌ Ëlensk˝ch st·t˘ t˝kajÌcÌch se p¯edkl·d·nÌ a obsahu roËnÌch ˙ËetnÌch z·vÏrek a v˝roËnÌch zpr·v, pouûit˝ch metod oceÚov·nÌ, zve¯ejÚov·nÌ a ovÏ¯ov·nÌ (audit) tÏchto dokument˘, coû je d˘leûitÈ pro ochranu jak spoleËnÌk˘ obchodnÌch spoleËnostÌ, tak pro ochranu t¯etÌch stran (investo¯i, vÏ¯itelÈ, st·t, zamÏstnanci). SpoleËnosti, jejichû cennÈ papÌry jsou kÛtov·ny na evropsk˝ch kapit·lov˝ch trzÌch, jsou povinny od roku 2005 vykazovat ˙ËetnÌ z·vÏrky podle Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ (IFRS). Tato povinnost se vztahuje samoz¯ejmÏ i na ËeskÈ podniky. »tvrt· smÏrnice EU se zmiÚuje, ûe si p¯eje aplikovat v nÌ obsaûen· pravidla u vöech obchodnÌch spoleËnostÌ, u mal˝ch a st¯ednÌch spoleËnostÌ umoûÚuje povolit v˝jimky z tÏchto pravidel. Pokud p¯epoËteme finanËnÌ ukazatele vymezujÌcÌ malÈ a st¯ednÌ spoleËnosti kurzem 29 KË/EUR, pak jsou malÈ a st¯ednÌ firmy vymezeny dle smÏrnice EU tak, ûe k rozvahovÈmu dni nep¯ekroËÌ dvÏ ze t¯Ì kritÈriÌ: ● bilanËnÌ suma: EUR 3 125 000, tj. p¯es 90 mil. KË ● Ëist˝ obrat: EUR 6 250 000, tj. p¯es 180 mil. KË ● p¯epoËten˝ poËet zamÏstnanc˘ bÏhem ˙ËetnÌho obdobÌ 50. Za danÈ situace by tedy p¯es 99 % spoleËnostÌ

v »R bylo za¯azeno do kategorie "malÈ a st¯ednÌ firmy", p¯iËemû z pohledu uveden˝ch limit˘ lze znaËn˝ poËet naöich firem oznaËit spÌöe jako "mikro". Ze statistik totiû vypl˝v·, ûe v »R je evidov·no cca 1 600 velk˝ch podnik˘ (z celkovÈho poËtu cca 815 000 firem tedy cca 0,2 %), zhruba 19 % z nich je kÛtovan˝ch na kapit·lov˝ch trzÌch. ExistujÌ r˘znÈ studie, ale i pr·vnÌ p¯edpisy, kterÈ vymezujÌ, co je mÌnÏno v tÈ kterÈ zemi EU (vË. »R) malou, st¯ednÌ Ëi mikro firmou. P¯i ˙vah·ch o ˙ËetnictvÌ, potaûmo auditu ˙ËetnÌch z·vÏrek mal˝ch a st¯ednÌch firem, je z·sadnÌ nejen vymezenÌ jednotliv˝ch ˙rovnÌ subjekt˘, ale na prvnÌm mÌstÏ to, na jakÈ koncepci bude ˙ËetnictvÌ tÏchto podnik˘ postaveno. PrioritnÌm je tedy rozhodnutÌ, zda zvolit koncepci odvozenou od IFRS. Je z¯ejmÈ, ûe procesy podnikov˝ch kombinacÌ mal˝ch a st¯ednÌch firem vedou k vytv·¯enÌ velk˝ch celk˘ nebo velk˝ch podnik˘, nÏkterÈ z nich cÌlÌ na kapit·lov˝ trh. Tedy smÏ¯ujÌ potencion·lnÏ k aplikaci IFRS. Na druhÈ stranÏ existujÌ a budou existovat malÈ, st¯ednÌ n·rodnÌ subjekty, kterÈ nep˘jdou touto cestou. MajÌ tudÌû zcela odliönÈ uûivatele ˙ËetnÌch informacÌ. NavÌc je pro nÏ systÈm IFRS velmi n·roËn˝, neboù pouze vymezuje pot¯ebnÈ kategorie, moûnÈ principy, z·sady, p¯Ìstupy a metody. KonkrÈtnÌ ˙ËetnÌ postupy zabezpeËujÌcÌ poûadovanÈ v˝stupy - finanËnÌ v˝kazy - jsou vöak na rozhodnutÌ ˙ËetnÌ jednotky. Bez zdatnÈho metodika m˘ûe b˝t pro malÈ a st¯ednÌ firmy koncepce zaloûen· na IFRS tÏûko aplikovateln·, anebo finanËnÏ n·roËn· (nutno zajistit externÌ odbornÌky). Problematika ˙ËetnictvÌ mal˝ch a st¯ednÌch firem je velmi v˝znamn˝m tÈmatem regulace, neboù tyto subjekty jsou co do ekonomickÈho rozvoje a stability n·rodnÌch ekonomik nesmÌr-

Ženy se znovu vracejí ke Triole N·kup dobrÈho pr·dla chce mimo¯·dnou pÈËi. Jak uk·zal ned·vn˝ evropsk˝ pr˘zkum, kaûd· Ëtvrt· ûena nosÌ öpatnou velikost podprsenky. Co je horöÌ, ûen v »eskÈ republice se to t˝k· z 80 procent. LÈka¯i p¯itom majÌ poznatky, ûe öpatnÏ zvolen· velikost podprsenky (pokud ji ûena nosÌ dlouhodobÏ) m˘ûe dokonce poökodit zdravÌ - bolestmi p·te¯e poËÌnaje a v krajnÌm p¯ÌpadÏ n·dorem konËe. UdÏlat dobrou podprsenku je tedy skuteËn· vÏda. Pro zajÌmavost - na jednu podprsenku se spot¯ebuje asi 100 metr˘ nitÌ a 1,5 metru krajky nebo jemnÈho ˙pletu o öÌ¯i 16 cm. M·lokdo si takÈ spoËÌtal, ûe se podprsenka skl·d· aû z 30 dÌl˘, jejichû seöitÌ vyûaduje tÈmÏ¯ 30 r˘zn˝ch postup˘ na deseti r˘zn˝ch typech stroj˘. V »esku je umÏlcem v öitÌ spodnÌho pr·dla akciov· spoleËnost Triola. Pr·vÏ tento mÏsÌc zÌskala jejÌ kolekce öesti origin·lnÌch podprse-

nek znaËku kvality a opr·vnÏnÌ pouûÌvat oznaËenÌ Czech Made. NÏkterÈ origin·lnÌ vzory Trioly jsou chr·nÏny z·pisem u ⁄¯adu p˘rmyslovÈho vlastnictvÌ »R. V souËasnÈ dobÏ je a. s. Triola v˝robcem t¯Ì znaËek pr·dla: TRIOLA, YeeA a Charme. Podnik m· tÈmÏ¯ stoletou tradici a i p¯es velkou konkurenci ze zahraniËÌ prosperuje. To je co ¯Ìci, protoûe obzvl·ötÏ textil a pr·dlo se k n·m dov·ûÌ ve velkÈm. Jenûe, Ëasto to jsou modely sice kr·snÈ, leË nepohodlnÈ a navÌc sedÌ jen ötÌhl˝m dÌvk·m. Mnoho ûen sice pr·dÈlko z dovozu (nebo uöitÈ b˘hvÌk˝m tady a prod·vanÈ za p·r korun st·nka¯i) vyzkouöÌ, ale ke znaËce Triola se vracejÌ.

nÏ v˝znamn˝m faktorem. Vzhledem ke svÈmu systÈmu ¯ÌzenÌ jsou pruûnÈ v rozhodov·nÌ, ve vyvÌjenÌ a uplatÚov·nÌ nov˝ch podnikatelsk˝ch aktivit. Zdroje vlastnÌ, se kter˝mi podnik·nÌ startujÌ, doplÚujÌ ˙vÏrov·nÌm obchodnÌch partner˘ a bank. Pokud se jedn· o zdravÈ subjekty, jejich rozvoj jde smÏrem ke zvÏtöov·nÌ podniku, a to ve vÏtöinÏ kritÈriÌ. Proto je v kaûdÈm p¯ÌpadÏ vhodnÈ, aby se sjednotila terminologie pouûÌvan· v ˙ËetnictvÌ. Jedn· se o shodnÈ vymezenÌ z·kladnÌch prvk˘ ˙ËetnictvÌ, jejich obsahu a uznatelnosti. TÌm jsou mÌnÏny kategorie: aktiva, z·vazky, vlastnÌ kapit·l, rezervy, n·klady, v˝nosy, v˝sledek hospoda¯enÌ atd. Protoûe r˘st podnik˘, jejich f˙ze, p˘sobenÌ na nadn·rodnÌ ˙rovni sebou nesou pot¯ebu harmonizace ˙ËetnictvÌ i na vyööÌ ˙rovni, neû n·rodnÌ, je z·sadnÌ ot·zkou, zda lze vymezit ˙ËetnÌ r·mec pro malÈ a st¯ednÌ podniky, kter˝ by mohl p˘sobit na nadn·rodnÌ ˙rovni. NabÌzÌ se ˙ËetnÌ r·mec vypracovan˝ pro IFRS, kterÈ jsou urËeny pro velkÈ nadn·rodnÌ subjekty operujÌcÌ na kapit·lov˝ch trzÌch. Jedn· se o jedin˝ nadn·rodnÌ systÈm v EvropÏ. Tento r·mec vöak reaguje na poûadavky uûivatel˘ informacÌ pot¯ebn˝ch pro kapit·lov˝ trh, coû nemusÌ b˝t s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ vyhovujÌcÌ pro uûivatele ˙ËetnictvÌ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘. N·rodnÌ ekonomika je pod¯Ìzena fisk·lnÌ politice danÈ zemÏ. Parlamenty a vl·dy jednotliv˝ch zemÌ jsou sloûeny z osob, kterÈ odpovÌdajÌ sv˝m obËan˘m mj. za vyuûitÌ prost¯edk˘, kterÈ vytv·¯ejÌ, jsou to instituce, kterÈ stanovujÌ daÚovÈ systÈmy tak, aby v p¯ÌsluönÈ zemi odpovÌdala ekonomika z·mÏru vl·dy. Pokud budou rozdÌlnÈ politickÈ a ekonomickÈ z·mÏry jednotliv˝ch zemÌ, bude nestejn· ekonomick· ˙roveÚ, jejÌû vyrovn·v·nÌ nem˘ûe jÌt p¯Ìliö skoky, nem˘ûe b˝t ani shodn˝ daÚov˝ systÈm. ⁄ËetnictvÌ mal˝ch a st¯ednÌch firem (nejedn· se o manaûerskÈ ˙ËetnictvÌ urËenÈ pro bÏûnÈ ¯ÌzenÌ podnik˘), pokud m· mÌt v˝znam pro uûivatele, kter˝mi jsou vlastnÌci, manaûe¯i, obchodnÌ partne¯i, banky, daÚovÈ org·ny, org·ny zdravotnÌho, soci·lnÌho pojiötÏnÌ, zamÏstnanci, nem˘ûe v tÈto f·zi v˝voje abstrahovat od danÌ, kterÈ p¯edstavujÌ velmi v˝znamnou ekonomickou str·nku podnik·nÌ. Znamen· to zohlednit pro n·rodnÌ ˙Ëely kritÈria Michaela Barochov·, vedoucÌ marketingu a obchodu Triola a. s. to zd˘vodnila: "Triola öije velmi kvalitnÌ podprsenky pro ûeny vöech postav - aû do velikosti H a I - a to umÌ m·lokdo. S·zÌme na kvalitu. Naöe modely, st¯ihy i fazÛny jsou preciznÏ propracovanÈ, jsou velmi oblÌbenÈ, protoûe vûdy dob¯e padnou. äijeme z velmi kvalitnÌch, Ëasto dov·ûen˝ch materi·l˘, ze kter˝ch jsou vyr·bÏny podprsenky i jin˝ch svÏtozn·m˝ch znaËek." Triola vznikla bezm·la souËasnÏ se vznikem

Abeceda finančního řízení pro malé a střední podniky TERMÕN: 26. - 27. 9. 2006 MÕSTO: K CENTRUM, Senov·ûnÈ n·mÏstÌ 23, Praha 1 CÕL: Kurz je urËen vöem, kte¯Ì chtÏjÌ zÌskat p¯ehled o z·kladnÌch principech a metod·ch finanËnÌho ¯ÌzenÌ a o jeho specifick˝ch rysech v podmÌnk·ch mal˝ch a st¯ednÌch firem, kte¯Ì chtÏjÌ finanËnÌ ¯ÌzenÌ a rozhodov·nÌ ve svÈ firmÏ op¯Ìt o poznanÈ a v praxi ovÏ¯enÈ postupy, metody a hlediska, jejichû cÌlem je zajiötÏnÌ finanËnÌ stability firmy. PÿEDN¡äÕ: Ing. Jana KotÏöovcov·, Ing. Dana KubÌËkov·, CSc. PROGRAM: 26. 9. 2006 ● FINAN»NÕ ÿÕZENÕ MAL… A STÿEDNÕ FIRMY A JEHO SPECIFIKA 27. 9. 2006 ● PROBL…MOV… OBLASTI FINAN»NÕHO ÿÕZENÕ MAL›CH A STÿEDNÕCH PODNIKŸ

20

K”D: 632000 CENA: 3 580 KË (vËetnÏ 19% DPH, zv˝hodnÏn· cena p¯i ˙Ëasti na obou semin·¯Ìch)

Mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy (I. modul) TERMÕN: 3. - 5. 10. 2006 MÕSTO: Hotel Krystal, VäE - CDMS, J. MartÌho 2, Praha 6-VeleslavÌn PROGRAM: V pr˘bÏhu kurzu se posluchaËi sezn·mÌ se z·kladnÌ filozofiÌ IAS/IFRS a se z·kladnÌmi odliönostmi Mezin·rodnÌch standard˘ ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ oproti ËeskÈ ˙ËetnÌ legislativÏ. Na praktick˝ch p¯Ìkladech budou vysvÏtleny z·kladnÌ p¯Ìstupy ke konverzi ËeskÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky na IAS/IFRS. Jako studijnÌ materi·ly posluchaËi dostanou p¯ehled hlavnÌch bod˘ kaûdÈho standardu. PÿEDN¡äÕ: Doc. Ing. Lenka Krupov·, Ph.D. (VäE - katedra finanËnÌho ˙ËetnictvÌ, spoluautorka publikacÌ IAS/IFRS a ¯ady dalöÌch mate-

n·hledu na to, co je mal· a st¯ednÌ, p¯ÌpadnÏ mikro firma. Umoûnit jÌ vyuûÌvat ˙ËetnÌ z·sady, principy, metody, p¯Ìstupy a definice obsaûenÈ v nadn·rodnÌm systÈmu (IFRS), avöak p¯ipravit jÌ podrobnÏjöÌ postupy a aplikace, kterÈ zohlednÌ nejen jejÌ velikost, ale i organizaËnÌ a person·lnÌ strukturu. »tvrt· smÏrnice EU obecnÏ stanovÌ povinnost vöem obchodnÌm spoleËnostem mÌt ˙ËetnÌ z·vÏrku ovÏ¯enou auditorem. Nech·v· na n·rodnÌch regul·torech, zda vyuûijÌ moûnosti pro malÈ a st¯ednÌ firmy (vymezenÌ viz v˝öe) audit nepoûadovat. V »eskÈ republice jsou stanoveny limity pro povinn˝ audit na zhruba poloviËnÌ ˙rovni kritÈriÌ EU (testujÌ se vöak za dvÏ ˙ËetnÌ obdobÌ). TÌm je takÈ d·na v souvislostech smÏrnice EU hranice pro malÈ a st¯ednÌ firmy. Je t¯eba se vöak zamyslet, zda vzhledem k ËeskÈmu n·rodnÌmu produktu a devizovÈmu kurzu ËeskÈ koruny a eura nejsou tyto limity p¯Ìliö vysokÈ. SnÌûenÌ limit˘ na p˘vodnÌ hodnoty, kterÈ platily v »R v lÈtech 1993 aû 2001, tj. ˙hrn aktiv 20 mil. KË, Ëist˝ obrat 40 mil. KË, by vhodnÏji odr·ûelo ˙roveÚ podnik˘ v »R (smÏrnice EU uv·dÌ pouze moûnost tyto limity nav˝öit aû o 10 %, varianta snÌûenÌ neodporuje filozofii v˝jimky). Znamenalo by to sice, ûe by vÌce ˙ËetnÌch jednotek podlÈhalo povinnÈmu auditu, na druhÈ stranÏ by mÏly tyto subjekty vÏtöÌ jistotu o kvalitÏ svÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky. RozhodnÏ by byly penÏûnÌ prost¯edky podnikatel˘ vynaloûeny efektivnÏji, neû jim stanovÌ novelizovan˝ z·kon o ˙ËetnictvÌ - duplicitnÌ zve¯ejnÏnÌ formou ObchodnÌho vÏstnÌku. Podniky nesplÚujÌcÌ uvedenÈ podmÌnky by pak byly povaûov·ny za malÈ a st¯ednÌ a mohly by uplatÚovat zjednoduöenou ˙ËetnÌ z·vÏrku, p¯ÌpadnÏ zjednoduöenÈ ˙ËetnÌ metody a postupy, pokud by se pro tento p¯Ìstup rozhodly. Doc. Ing. Hana B¯ezinov·, CSc. p¯edsedkynÏ V˝boru pro metodiku Komora auditor˘ »eskÈ republiky

ri·l˘ o IAS/IFRS) K”D: 632400 CENA: 8 540 KË (vËetnÏ 19% DPH)

Zapiöte si do di·¯e!! Konference "Nov˝ z·kon o ˙padku jako jeden z n·stroj˘ ke zkvalitnÏnÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ v »R" TERMÕN: 9. - 10. 10. 2006 Konference "Z·konÌk pr·ce - nov· pr·vnÌ ˙prava" TERMÕN: 16. - 18. 10. 2006 ObÏ konference po¯·d·me v hotelu Olympik TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 Podrobn˝ program vöech vzdÏl·vacÌch program˘ spoleËnosti 1. VOX a.s. naleznete na www.vox.cz, tel. 224 142 044-5

prvnÌ ËeskoslovenskÈ republiky. Historie znaËky Triola se datuje od roku 1919, kdy byla v Praze zaloûena spoleËnost stejnÈho n·zvu, vyr·bÏjÌcÌ d·mskÈ a p·nskÈ pl·tÏnÈ pr·dlo. NovodobÈ dÏjiny Trioly se zaËaly ps·t aû v roce 1967, kdy byla do stejnojmennÈho, v tÈ dobÏ jiû n·rodnÌho podniku, soust¯edÏna veöker· produkce tohoto sortimentu v nÏkdejöÌm »eskoslovensku. PozdÏji se stal z n·rodnÌho st·tnÌ podnik aû byl v roce 1994 zprivatizov·n. "Nep¯ÌznivÈ obdobÌ let 1991 aû 1996, kdy nap¯Ìklad trûby klesly tÈmÏ¯ o polovinu, bylo ukonËeno v roce 1997 zmÏnou vlastnick˝ch pomÏr˘. V roce 2003 byla ekonomick· stabilita spoleËnosti zajiötÏna v˝mÏnou managementu a spr·vn˝m nastavenÌm v˝robnÌ a obchodnÌ strategie," vysvÏtlila novÈ ˙spÏchy Trioly Michaela Barochov·. Firma se "vrhla" i na plavky. "Na z·kladÏ ˙spÏch˘ naöich st¯ih˘, kterÈ si z·kaznice velmi oblÌbily, jsme zaËali s v˝robou dvoudÌln˝ch a jednodÌln˝ch plavek - a s velk˝m ˙spÏchem je öijeme jiû druhou sezÛnu," doplnila vedoucÌ marketingu. Marie VaöÌËkov·

www.prosperita.info

srpen 2006

INFORMACE PRO VÁS

Společně pod silnou značkou Možnost jak zvýšit konkurenceschopnost českých oděvních a textilních firem Historie textilu v regionu Morava Region, jehoû se projekt t˝k·, je jiû na map·ch Rakousko-UherskÈ monarchie charakteristick˝ vysokou koncentracÌ textilnÌho a odÏvnÌho pr˘myslu. V obdobÌ pr˘myslovÈ revoluce pat¯il dokonce k tÏm nejpr˘myslovÏjöÌm. P¯estoûe se zmÏnou charakteru pr˘myslovÈ v˝roby klesal v˝znam textilnÌho a odÏvnÌho pr˘myslu, z˘stal do souËasnosti zachov·n fenomÈn ProstÏjova jako centra odÏvnÌ v˝roby. Dokonce si dodnes zachov·v· v nÏkter˝ch sortimentech jedna firma dominantnÌ postavenÌ na naöem trhu. Region je z pohledu oboru zajÌmav˝ takÈ tÌm, ûe jsou zde v souËasnosti nejvÏtöÌ textilnÌ a odÏvnÌ podniky naöÌ republiky, jak z hlediska obratu, tak z hlediska poËtu zamÏstnanc˘. Odtud takÈ vypl˝v· siln· orientace regionu na export. Na druhÈ stranÏ je zde mnoho mal˝ch firem, zaloûen˝ch podnikav˝mi lidmi, kte¯Ì vyrostli ve velk˝ch firm·ch a majÌ dostatek zkuöenostÌ z oboru. »esk˝ trh je pro tyto v˝robnÌ kapacity mal˝ a tak se pr˘mÏrnÏ 65 % produkce vyv·ûÌ, nÏkterÈ firmy exportujÌ p¯es 90 % v˝roby. Situace u n·s i ve svÏtÏ se velmi komplikuje agresivnÌm vstupem »Ìny na glob·lnÌ trh. Znovu se dost·v· do pop¯edÌ problÈm, kter˝ vznikl v podstatÏ na zaË·tku devades·t˝ch let. Rozpadl se tuzemsk˝ velkoobchod a zanikl Centrotex, jako specializovan˝ podnik zahraniËnÌho obchodu. NynÌ m·me ohromnÈ v˝robnÌ kapacity,

ale nem·me û·dn˝, nebo jen minim·lnÌ vliv na distribuËnÌ kan·ly a obchod jako takov˝. Potvrdila to i studie "Strategie textilnÌho a odÏvnÌho pr˘myslu", kterou zpracovala Asociace textilnÌho, odÏvnÌho a koûedÏlnÈho pr˘myslu (ATOK) pro Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R (MPO). P¯ÌËinou nÌzkÈ produktivity pr·ce naöeho textilnÌho a odÏvnÌho pr˘myslu, v porovn·nÌ se öpiËkou EvropskÈ unie, je skuteËnost, ûe 77 % zamÏstnanc˘ se zab˝v· v˝robou a jen asi 2 % prodejem a jeötÏ mÈnÏ marketingem a inovacemi. Kdeûto v˝znamnÈ firmy textilnÌho a odÏvnÌho pr˘myslu v EvropskÈ unii jsou firmy obchodnÌ, kterÈ hledajÌ dodavatele po celÈm svÏtÏ. Zpracov·vajÌ trûnÌ informace, v˝robu stÏhujÌ za levnou pracovnÌ silou, ale prod·vajÌ st·le pod svou znaËkou. Je z¯ejmÈ, ûe znaËka je tÌm fenomÈnem, kter˝ prod·v·, hlavnÏ u mladÈ generace. JejÌ d˘leûitost roste zejmÈna v poslednÌ dobÏ, soubÏûnÏ s r˘stem levnÈho ËÌnskÈho zboûÌ. Tomuto tlaku nelze konkurovat, protoûe cesta permanentnÌho sniûov·nÌ n·klad˘ vede k omezov·nÌ inovacÌ, rozvoje a tÌm k z·niku firem.

KrajskÈ ˙¯ady podporujÌ spoleËnÈ aktivity odÏvnÌch firem regionu. D˘leûit˝m faktorem, kter˝ do jistÈ mÌry takÈ br·nÌ vzniku spoleËnÈ znaËky, je snaha kaûdÈho podniku samostatnÏ se prosadit v soutÏûi na trhu mezi ostatnÌmi. N·ö pr˘zkum uk·zal,

Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu a dopravy ČR vás srdečně zvou na 3. celostátní konferenci pod názvem

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ PODNIKATELSKÝCH ČINNOSTÍ kter· se uskuteËnÌ dne 14. z·¯Ì 2006 od 9:00 do 15:00 hodin, v TOP Hotel Praha, ul. Blaûimsk· 1781/4, 149 00 Praha 4 CÌlem konference bude v˝mÏna n·zor˘, diskuse a prezentace praktick˝ch zkuöenostÌ mezi z·stupci akademickÈ obce a öpiËkov˝mi manaûery o (nov˝ch) aspektech, kterÈ ovlivÚujÌ organizaËnÌ uspo¯·d·nÌ spoleËnostÌ z hlediska ˙ËelnÈ realizace jejich podnikatelskÈ strategie, organizace podnikatelsk˝ch aktivit, stylu vedenÌ pracovnÌk˘ a volby efektivnÌch postup˘ ¯ÌzenÌ. Na konferenci vystoupÌ: Prof. Ing. Jaroslav A. Jir·sek, DrSc., p¯edseda dozorËÌ rady StrojÌrny Tatra Praha, em. Honorary Dean, Professor of Strategic Management, Graduate School of Business Prof. Ing. ZbynÏk Pitra, DrSc., Ëlen Rady expert˘ »MA Ing. Pavel Kafka, dr. h. c., gener·lnÌ ¯editel SIEMENS, s. r. o., Manaûer roku 2005, viceprezident SP»R Ing. LudÏk Pfeifer, CSc., p¯edseda spr·vnÌ rady M.C.TRITON, s. r. o. Ing. Ladislav Dvo¯·k, CSc., ¯editel odboru rozvoj obchodu »eskÈ spo¯itelny, a. s. Ing. Ji¯Ì Majer, p¯edseda DDL, Manaûer roku 2001, viceprezident »MA Ing. Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel TNT Express Worldwide, s.r.o. Ing. Monika PavlÌËkov·, obchodnÌ ¯editelka Universal Production Partners Praha Ing. Josef Blecha, gener·lnÌ ¯editel FEZKO, a. s. AntonÌn KonÌËek, ¯editel Kovokon Popovice, s. r. o. Konference je urËena pro p¯edstavitele managementu firem a organizacÌ, pro pracovnÌky st·tnÌ spr·vy a region·lnÌ samospr·vy, pro pracovnÌky pr·vnÌch oddÏlenÌ firem a pro pracovnÌky st·tnÌ a ve¯ejnÈ spr·vy, zab˝vajÌcÌ se podnik·nÌm a pro uËitele a studenty vysok˝ch ökol. (tz spdËr)

ûe tato soutÏû je vedena spÌöe ekonomick˝mi neû systÈmov˝mi n·stroji (brand management). Na z·kladÏ tÏchto skuteËnostÌ, a po dohodÏ mezi asociacÌ ATOK, MPO a agenturou CzechInvest se dospÏlo k n·vrhu zmapovat tuto oblast a najÌt moûn· ¯eöenÌ souËasnÈ situace. TextilnÌ zkuöebnÌ ˙stav, s. p. (TZU) spoleËnÏ s asociacÌ ATOK se rozhodl vyuûÌt OperaËnÌ program Pr˘mysl a podnik·nÌ (OPPP) - program Klastry a vytvo¯il projekt. Myölenka, zaloûit sdruûenÌ odÏvnÌch podnik˘ v regionech JihomoravskÈho (JMK), OlomouckÈho (OLK) a Moravsko-SlezskÈho (MSK) kraje, byla p¯edloûena takÈ vöem t¯em krajsk˝m ˙¯ad˘m a jejich p¯edstavitelÈ ji podpo¯ili nejen slovy, ale takÈ finanËnÏ.

VrcholovÌ manaûe¯i se shodujÌ PrvnÌ aktivita se uskuteËnila jiû v Ëervnu loÚskÈho roku, kdy se setkalo tÈmÏ¯ 30 vrcholov˝ch manaûer˘ mal˝ch, ale i velk˝ch odÏvnÌch firem, kterÈ p˘sobÌ v regionu Moravy. Z jedn·nÌ a hlavnÏ z diskusnÌch p¯ÌspÏvk˘ z˙ËastnÏn˝ch vrcholov˝ch manaûer˘ vyplynulo, ûe vedenÌ podnik˘ si uvÏdomuje to, ûe: ● znaËkovÈ v˝robky jsou schopny generovat trûby s vÏtöÌ p¯idanou hodnotou, ● jejich st·vajÌcÌ znaËky jsou podniky schopny udrûet jen na »eskÈm a SlovenskÈm trhu, ● na spoleËn˝ trh EU vyv·ûejÌ ve velkÈ vÏtöinÏ pod cizÌm jmÈnem, ● malÈ firmy nemohou samy dos·hnout na velkÈ zak·zky, ● podstatnÈ inovace a v˝voj nov˝ch v˝robk˘ nemohou financovat malÈ podniky, ● existuje velk· popt·vka po pr˘zkumu nov˝ch trh˘ a nov˝ch odbytov˝ch p¯ÌleûitostÌ, ● nadÏjnÈ je spojenÌ velk˝ch a mal˝ch firem, ● ˙spÏönÈ m˘ûe b˝t spojenÌ znaËky a sÌtÏ obchod˘, kterÈ budou nabÌzet v˝robky Ëlen˘ klastru ● jednÌm ze z·kladnÌch p¯edpoklad˘ fungov·nÌ jakÈhokoliv uskupenÌ je informaËnÌ TOK schopn˝ p¯ed·vat data o kaûdodennÌch prodejÌch. K ˙spÏönÈ znaËce takÈ pat¯Ì schopnost inovace, rychl· obmÏna sortimentu podle mÏnÌcÌ se popt·vky a uv·dÏnÌ nov˝ch v˝robk˘ na trh ve spr·vn˝ Ëas a na spr·vnÈm mÌstÏ. ProblÈm inovacÌ v textilnÌm a odÏvnÌm pr˘myslu nenÌ v souËasnosti ˙kol pro jednotlivÈ, ani velkÈ firmy. Jejich ˙loha se soust¯eÔuje na mÛdnost v˝robk˘, vytvo¯enÌ stylu pro cÌlovÈ skupiny z·kaznÌk˘ a jejich ovlivÚov·nÌ, kterÈ by jiû nemÏlo b˝t obyËejnou reklamou, ale vzdÏl·v·nÌm spot¯ebitele.

Nejen velkÈ firmy, ale zejmÈna ty malÈ majÌ z·jem spolupracovat KromÏ zmÌnÏn˝ch p¯edstavitel˘ krajsk˝ch ˙¯ad˘ podpo¯ilo myölenku zaloûit spoleËnÈ sdruûenÌ Ëesk˝ch odÏvnÌch firem jiû tÈmÏ¯ 20 spoleËnostÌ a dvÏ univerzity. Mezi tÏmito firmami nechybÌ: OdÏvnÌ podnik a. s.,

pokraËov·nÌ ze strany 17 "Jedin˝m zp˘sobem, jak˝m m˘ûe klient ËlenskÈho finanËnÌho ˙stavu napravit svou ˙vÏrovou historii, je ¯·dnÈ splacenÌ sv˝ch z·vazk˘, Ëi dohoda s finanËnÌ institucÌ o odloûenÌ Ëi rozloûenÌ spl·tek," pokraËoval P. KuËera. Data z obou datab·zÌ jsou maxim·lnÏ zabezpeËena technick˝mi i fyzick˝mi prost¯edky a p¯Ìstup do nich je moûn˝ pouze povÏ¯en˝m pracovnÌk˘m na z·kladÏ ovÏ¯enÌ biometrick˝ch ˙daj˘. Za vÌce neû Ëty¯i roky provozu bankovnÌho ˙vÏrovÈho registru nedoölo ani k jedinÈmu pokusu o pro-


lomenÌ datab·ze. Inzer·ty, kterÈ takovouto sluûbu nabÌzejÌ, jsou z¯ejmÏ pokusem o podvodnÈ vyl·k·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘. PodvodnÌk tak asi vyinkasuje penÌze p¯edem a sluûbu potÈ neposkytne. "Jedn· se pravdÏpodobnÏ o naprosto nestoudn˝ zp˘sob, jak z lidÌ, kte¯Ì majÌ problÈm spl·cet svÈ z·vazky, podvodnÏ vyl·kat v tÏûkÈ situaci jeötÏ dalöÌ finanËnÌ prost¯edky," dodal Petr KuËera. CCB - Czech Credit Bureau, a.s. upozorÚuje, ûe pokus o takovÈto podvodnÈ oddluûenÌ v sobÏ nese nebezpeËÌ naplnÏnÌ skutkovÈ podstaty trestnÈho Ëinu i pro "z·kaznÌky" inzerujÌcÌch podvodnÌk˘. (tz)

Gala a. s., Tonak a.s., v˝robci metr·ûe Nov· Mosilana a. s., Slezan Fr˝dek-MÌstek a Toray s. r. o., v˝robci volnoËasov˝ch odÏv˘ ODEX spol. s r. o., EFPRI s. r. o., v˝robnÌ a odÏvnÌ druûstva ModÏva Konice, Slezsk· tvorba a Vkus Fr˝dek-MÌstek, v˝robci koöil Janek spol. s r. o., v˝robci ponoûek Ela T¯ebÌË, v˝robci pletenÈho zboûÌ z p¯ÌrodnÌch materi·l˘ Mija Styl a dodavatelÈ odÏvnÌch doplÚk˘ Neige Noire. Do projektu se takÈ aktivnÏ zapojila Univerzita Tom·öe Bati, Katedra konfekËnÌ v˝roby v ProstÏjovÏ TechnickÈ univerzity Liberec a Design centrum »R.

VyuûitÌ inteligentnÌch textiliÌ V r·mci projektu takÈ probÏhl semin·¯ , kter˝ mÏl za ˙kol n·zornÏ uk·zat moûnost orientace klastru na inovace. Semin·¯ vedl velmi zkuöen˝ d·nsk˝ lektor Dr. Dalsgaard a p¯edstavil ˙ËastnÌk˘m, co to jsou Smart textiles a jakÈ jsou moûnosti vyuûÌt textilie nejen na "noöenÌ". P¯Ìkladem mohou b˝t zabudovanÈ Ëipy na snÌm·nÌ srdeËnÌho tepu, elektronickÈ vysÌlaËky v policejnÌch uniform·ch, pracovnÌ odÏvy pro z·chran·¯e a poû·rnÌky, ale takÈ vysokoreflexnÌ dÌly pro sportovnÌ odÏvy, zejmÈna pro dÏti, cyklisty apod. Zde se nach·zÌ öirok· ök·la uplatnÏnÌ a velk˝ potenci·l pro rozvoj inovacÌ v odÏvnÌ v˝robÏ. A klastr by mohl slouûit jako realizaËnÌ centrum inovaËnÌch projekt˘.

NejbliûöÌ aktivity spojenÈ s projektem Projekt "Mapov·nÌ vhodn˝ch firem pro klastry OdÏvnÌ v˝robky s vyööÌ p¯idanou hodnotou" se blÌûÌ ke svÈmu z·vÏru a na podzim tohoto roku bude zakonËen. Na brnÏnskÈm V˝staviöti bude dne 22. srpna 2006, p¯i p¯Ìleûitosti veletrhu Styl a Kabo, probÌhat semin·¯, na nÏmû se ˙ËastnÌci sezn·mÌ se strategiÌ budoucÌho klastru na podporu silnÈ znaËky. P¯edstavÌ se takÈ aktivity budoucÌho klastru. Semin·¯ doplnÌ odbornÈ p¯edn·öky na tÈmata spojen· s projektem: "V˝znam spoleËnÈ znaËky" - garantem je UTB ZlÌn a "Inovativnost designu v »R" - garantem je Design centrum »R. Semin·¯ je volnÏ p¯Ìstupn˝, z·jemci o ˙Ëast na tomto semin·¯i n·s mohou kontaktovat na telefonÌm ËÌsle 543 426 736 nebo emailem [email protected]. Projekt je spolufinancov·n z programu OPPP a za p¯ispÏnÌ JihomoravskÈho, OlomouckÈho a MoravskoslezskÈho kraje. Ing. Petra Dufkov·, TZ⁄, vedoucÌ oddÏlenÌ Projekty a vzdÏl·v·nÌ [email protected]

ISZ pořádá trénink

SYSTEMICKÝ MANAGEMENT Termín zahájení: 28.-30. září 2006 ✔ ✔

Inzeráty k oddlužení v úvěrových registrech jsou podvod

TextilnÌ zkuöebnÌ ˙stav, s.p. V·clavsk· 6 658 41 Brno Tel.: +420 543 426 711 Fax: +420 543 243 590 e-mail: [email protected] www.tzu.cz

✔ ✔ ✔

Trénink vedení lidí a sebeřízení s využitím tzv. systemického přístupu. Rozvíjí profesionalitu, založenou na promyšlené kontrole, podněcování, podpoře a zplnomocňování Trénink je určen všem, kteří v komplexních procesech firemních změn čelí situacím, v nichž se vynořuje více otázek než vyzkoušených postupů a řešení. Všem, kteří se potřebují učit novému a chtějí profesionálně růst. Cena tréninku: 26 000,- Kč Lektor tréninku: PhDr. Vratislav Strnad

NARATIVNÍ KOUČOVÁNÍ, termín zahájení: 9.- 10. listopadu 2006. Tento originální inovativní kurs je zaměřen na práci s emocemi ve firmě, na intervenční techniky tvořící z firmy dobrý příběh. Bližší informace na www.isz.cz Kontakty: Pavla Drahozalová, sekretariát ISZ ISZ, Máchova 7, 120 00 Praha 2 tel./fax: 221 592 551 mobil: 776 606 761 http://www.isz.cz

21

srpen 2006


Řízení operačních rizik dokáže zabránit krachu firem i finančním katastrofám bank

Ř

ízení operačních rizik (Operational Risk Management - ORM), nebo někdy také provozních rizik, se dostává v posledních letech do popředí pozornosti všech řídících i kontrolních pracovníků. Přitom to není žádná převratná novinka, prakticky již od počátků podnikání se lidé museli potýkat se selháním procesů, pracovníků nebo nespolehlivými technologiemi. Nicméně pojem ORM v současné podobě se stává naléhavě aktuálním skutečně v poslední době a spolu se snahou vedení každé společnosti o dosahování zisku, hledání nových příležitostí a eliminaci rizik, je jeho vzestup akcelerování zavedením nových požadavků regulatorního kapitálu, sofistikovaným kvantitativním modelováním a projekty typu Basel II nebo Solvency II ve finanční sféře.

Tato definice d·le zahrnuje riziko pr·vnÌ, ale vyluËuje riziko strategickÈ a reputaËnÌ. NicmÈnÏ dle n·zoru autora jsou i tato rizika nedÌlnou souË·sti ORM. Je na kaûdÈ spoleËnosti, aby definici operaËnÌho rizika, vËetnÏ jeho sloûek, upravila podle sv˝ch pot¯eb. PotÈ m˘ûe struktura vypadat nap¯Ìklad n·sledovnÏ:

Procesní riziko

Riziko lidského faktoru

je m˘ûeme jako procesy, kterÈ nevedly k dosaûenÌ stanoven˝ch cÌl˘, anebo sice cÌl˘ dos·hly, nicmÈnÏ za vynaloûenÌ nadmÏrnÈho objemu n·klad˘. Typick˝m p¯Ìkladem jsou transakËnÌ chyby v celÈm procesu od prodeje, p¯es stanovenÌ cen, dokumentaci, aû po plnÏnÌ klientovi. PochybenÌ v tomto ¯etÏzci m˘ûe vÈst k finanËnÌm ztr·t·m, ztr·tÏ klienta nebo reputace spoleËnosti. Nap¯Ìklad chybnÏ stanoven· cena produktu vede ke ztr·tovÈmu v˝sledku hospoda¯enÌ. NavÌc je firma nucena pohybovat se Ëasto v regulovanÈm prost¯edÌ, a to jak z hlediska teritoria, tak i oboru Ëinnosti. DalöÌm v˝znamn˝m rizikem je nedostateËn· nebo chybn· dokumentace, nap¯Ìklad

Systémové riziko

Riziko externích událostí

Systém řízení operačních rizik P¯i bliûöÌm pohledu na v˝znamnÈ krachy firem nebo finanËnÌ katastrofy poslednÌ dek·dy (typu banky Barrings, spoleËnostÌ Enron Ëi jinÈ) zjistÌme, ûe nedostateËnÈ nebo neexistujÌcÌ ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik zanechalo na tÏchto p¯Ìpadech v˝razn˝ otisk. Protoûe tato oblast je nedÌlnÏ spjata s ostatnÌmi oblastmi risk managementu, je nedÌlnou souË·stÌ celÈho procesu. NavÌc provoznÌ chyby, nedostateËn· vnit¯nÌ kontrola, podvody Ëi neetickÈ chov·nÌ k z·kaznÌk˘m mohou velmi v˝znamnÏ dopadnout na reputaci nejen danÈ spoleËnosti, ale celÈho odvÏtvÌ a n·slednÏ kapit·lov˝ch trh˘. D˘slednÈ ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik vede k minimalizaci bÏûn˝ch provoznÌch

ztr·t, kterÈ opominuty mohou vy˙stit ve finanËnÏ n·roËnÈ problÈmy. EfektivnÌ ORM zvyöuje schopnost firmy dos·hnout strategick˝ch cÌl˘, vedenÌ spoleËnosti se m˘ûe vÏnovat r˘stu namÌsto ¯eöenÌ soustavn˝ch krizÌ. Jak bylo uvedeno v˝öe, p¯in·öÌ sv˘j vklad do celofiremnÌho systÈmu ¯ÌzenÌ rizik a doplÚuje kompletnÌ obr·zek rizika a moûn˝ch v˝nos˘. P¯i pokusu o charakteristiku operaËnÌch rizik snad nejv˝stiûnÏji p˘sobÌ definice Basel II: "OperaËnÌ riziko je riziko p¯Ìm˝ch nebo nep¯Ìm˝ch ztr·t, zp˘soben˝ch neadekv·tnostÌ Ëi selh·nÌm internÌch proces˘, lidÌ a systÈm˘ anebo vlivem externÌch ud·lostÌ."

Enterprice Risk Management (ERM) - celofiremní systém řízení rizik Pozn·mka: SystÈm ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik tvo¯Ì jeden z pilÌ¯˘ ERM.

ProcesnÌ riziko Jednou z d˘leûit˝ch sloûek operaËnÌho rizika je nepochybnÏ riziko neefektivnÌch nebo nedostateËn˝ch proces˘ ve spoleËnosti. Charakterizovat

smlouva a jejÌ dodatky. VelkÈ spoleËnosti spravujÌ v jednom okamûiku stovky takov˝ch smluv a snadno m˘ûe dojÌt k nedorozumÏnÌm Ëi spor˘m mezi z˙ËastnÏn˝mi stranami. Na tomto mÌstÏ ani nenÌ t¯eba zd˘razÚovat nutnost kvalitnÌch kontrolnÌch proces˘ na kaûdÈ ˙rovni procesnÌho ¯etÏzce. pokraËov·nÌ na stranÏ 23

Následující schéma zjednodušeně ukazuje klasifikaci operačních rizik dle nastalé události, která vychází právě z Basel II, ale je velmi jednoduše aplikovatelná na jakoukoliv společnost a může sloužit jako výchozí pohled pro zavedení systému. Kategorie ud·losti InternÌ podvod

Popis Ztr·ty zp˘sobenÈ podvodn˝m jedn·nÌm nebo zpronevÏrou majetku, obch·zenÌm Ëi nedodrûenÌm na¯ÌzenÌ a pravidel spoleËnosti, nejmÈnÏ jednou vnit¯nÌ osobou/stranou

PodrobnÏjöÌ ËlenÏnÌ Neautorizovan· Ëinnost

Kr·deû a podvod

ExternÌ podvod

Ztr·ty zp˘sobenÈ podvodn˝m jedn·nÌm, zpronevÏrou majetku nebo poruöenÌ z·kona t¯etÌ stranou

Kr·deû a podvod

SystÈmov· bezpeËnost ZamÏstnaneckÈ praktiky a bezpeËnost na pracoviöti

äkody zp˘sobenÈ praktikami nekonzistentnÌmi s p¯edpisy o zamÏstnanosti, ochranÏ zdravÌ a bezpeËnosti p¯i pr·ci, ˙hradami odökodnÏnÌ za ˙razy nebo diskriminacÌ

Vztahy mezi zamÏstnanci BezpeËnÈ prost¯edÌ Diskriminace

Klienti, produkty a obchodnÌ praktiky

äkody vznikajÌcÌ nechtÏnÏ nebo z nedbalosti, zanedb·nÌ profesion·lnÌch z·vazk˘ v˘Ëi klient˘m (vËetnÏ poûadavk˘ d˘vÏrnosti a vhodnosti) anebo z podstaty produktu

Vhodnost, prozrazenÌ, d˘vÏrnost

NevhodnÈ obchodnÌ nebo trûnÌ praktiky

Vady v˝robk˘ V˝bÏr, gesce a ohroûenÌ Poradensk· Ëinnost

P¯Ìklad aktivity ⁄myslnÈ nevyk·z·nÌ transakcÌ NeautorizovanÈ transakce s finanËnÌ ztr·tou ⁄myslnÏ chybn· klasifikace pozice ZneuûitÌ systÈm˘, pracovnÌch pom˘cek Podvod, ˙vÏrov˝ podvod, bezcenn· depozita Kr·deû, vydÌr·nÌ, loupeû Neopr·vnÏnÈ p¯ivlastnÏnÌ si aktiv SvÈvolnÈ zniËenÌ aktiv Falzifik·ty Paöov·nÌ ⁄myslnÈ poruöenÌ daÚov˝ch z·kon˘ ⁄platky, zpÏtnÈ provize Neleg·lnÌ obchody s internÌmi informacemi Kr·deû, loupeû PadÏl·nÌ PodvodnÈ manipulace s öeky NapadenÌ systÈmu Kr·deû informacÌ zp˘sobujÌcÌ finanËnÌ ztr·t Ot·zky odmÏÚov·nÌ, zamÏstnaneck˝ch v˝hod a ukonËenÌ pracovnÌho pomÏru Z·kladnÌ faktory bezpeËnosti pr·ce ZdravÌ zamÏstnanc˘ a pravidla bezpeËnosti Vöechny typy diskriminace PoruöenÌ d˘vÏrnosti z·kaznÌk˘ PoruöenÌ zachov·nÌ tajemstvÌ AgresivnÌ zp˘sob prodeje ZneuûitÌ d˘vÏrn˝ch informacÌ NevhodnÈ obchodnÌ nebo trûnÌ praktiky PranÌ öpinav˝ch penÏz Nelicencovan· Ëinnost Manipulace trhu Insider trading Vada v˝robku KonstrukËnÌ chyby modelu PoruöenÌ kontroly klienta P¯ekroËenÌ nastaven˝ch limit˘ klienta Spory o v˝sledky poradenskÈ Ëinnosti

PoökozenÌ fyzick˝ch aktiv

äkody vzniklÈ ztr·tou nebo poökozenÌm fyzick˝ch aktiv, zap¯ÌËinÏnÈ p¯ÌrodnÌ katastrofou nebo jin˝mi vlivy

Katastrofy a ostatnÌ ud·losti äkody z p¯ÌrodnÌch katastrof äkody zp˘sobenÈ jin˝mi externÌmi vlivy (terorismus, vandalismus)

P¯eruöenÌ Ëinnosti, selh·nÌ systÈm˘

äkody vzniklÈ p¯eruöenÌm Ëinnosti, provozu nebo selh·nÌm systÈm˘

SystÈmy

Hardware Software Telekomunikace Vy¯azenÌ nebo p¯eruöenÌ komun·lnÌch sluûeb (dod·vky elekt¯iny apod)

Realizace, dod·nÌ a ¯ÌzenÌ proces˘

Ztr·ty zp˘sobenÈ chybami v transakËnÌm procesu nebo jeho ¯ÌzenÌ ve vztahu k z·kaznÌk˘m nebo dodavatel˘m

Z·znam transakcÌ, dod·vky a ˙drûba

Chybn· komunikace Chyba p¯i po¯izov·nÌ dat nebo d·vkovÈm zpracov·nÌ NedodrûenÌ termÌnu nebo odpovÏdnosti SystÈmov· chyba ⁄ËetnÌ chyba NedostateËn· ˙drûba dat ManaûerskÈ selh·nÌ NedodrûenÌ mandatornÌch povinnostÌ vykazov·nÌ Nep¯esnÈ externÌ reporty ChybÏjÌcÌ prohl·öenÌ nebo autorizace klient˘ ChybÏjÌcÌ nebo nekompletnÌ pr·vnÌ podklady Neautorizovan˝ p¯Ìstup k ˙Ëtu klienta Nespr·vnÈ z·znamy klienta NedbalostnÌ ztr·ta nebo poökozenÌ aktiv klienta Chybn˝ v˝kon k obchodnÌmu partnerovi R˘znÈ spory s obchodnÌmi partnery Outsourcing Spory s dodavateli

Monitorov·nÌ a v˝kaznictvÌ Z·kaznick· dokumentace ÿÌzenÌ z·kaznick˝ch ˙Ët˘

ObchodnÌ partne¯i /maklÈ¯i, agenti DodavatelÈ

22

www.prosperita.info

srpen 2006

TRH INFORMACÍ

Investice do zaměstnanců zaručuje firmám úspěch Gender Studies o. p. s., vyhlásila Citigroup soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v České republice

D

ne 21. června 2006 byl vyhlášen 2. ročník Citigroup soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v České republice. Soutěž je nástrojem propagace rovných příležitostí v České republice a zároveň specifickou formou ocenění firem, pro které princip společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility) není prázdnou nálepkou. Pojmy Společenská odpovědnost firem či Rovné příležitosti pro ženy a muže jsou u nás stále ještě na okraji zájmu a české firmy či zastoupení zahraničních korporací v České republice s etickými kodexy často nepracují.

Zkuöenosti ze zahraniËÌ dokazujÌ, ûe podobnÈ soutÏûe pom·hajÌ rozvÌjet programy na podporu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe a jejich pozitivnÌ vnÌm·nÌ ze strany zamÏstnanc˘ a zamÏstnavatel˘. Prost¯ednictvÌm tÏchto soutÏûÌ se mnohÈ firmy v˘bec poprvÈ setk·vajÌ s nÏkter˝mi pojmy, kterÈ se t˝kajÌ flexibilnÌ pracovnÌ doby, kariÈrnÌho postupu ûen Ëi forem podpory slaÔov·nÌ rodinnÈho a pracovnÌho ûivota ûen a muû˘. Na rozdÌl od r˘zn˝ch z·kon˘ Ëi st·tnÌch na¯ÌzenÌ nejsou firmy k opat¯enÌm zamÏstnaneck˝ch politik vedeny shora, ale jsou k jejich p¯ijetÌ motivov·ny formou publicity a vytv·¯enÌm tzv. social label. Tuto "znaËku" pak mohou vyuûÌvat p¯i ve¯ejnÈ prezentaci svÈ firmy.

Politika pro rozvoj rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ ûen a muû˘ m· ekonomickÈ efekty JednÌm z mnoha d˘vod˘, proË by se mÏl firemnÌ

person·lnÌ management zab˝vat zlepöov·nÌm podmÌnek pro slaÔov·nÌ rodinnÈho/soukromÈho a profesnÌho ûivota, rozvojem rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe a rozvojem lidsk˝ch zdroj˘ obecnÏ, je samoz¯ejmÏ ekonomick˝ efekt tÏchto investic. Podle zahraniËnÌch studiÌ p¯in·öejÌ podobnÈ programy inovaËnÌ a kreativnÌ p¯Ìstupy, snÌûenÌ nemocnosti a fluktuace zamÏstnanc˘, zvyöujÌ loaj·lnost zamÏstnanc˘ i z·kaznÌk˘ k firmÏ a ovlivÚujÌ jejÌ produktivitu a ziskovost. StruËnÏ ¯eËeno, investuje-li firma do sv˝ch zamÏstnanc˘, investuje do svÈho dlouhodobÈho ˙spÏchu.

P¯ihl·öky do soutÏûe konËÌ v z·¯Ì Do soutÏûe se m˘ûe p¯ihl·sit kaûd· firma p˘sobÌcÌ v »eskÈ republice, kter· respektuje pravidla soutÏûe a zaöle nejpozdÏji do 15. z·¯Ì 2006 vyplnÏn˝ dotaznÌk. Firma m˘ûe b˝t takÈ nominov·na sv˝mi zamÏstnanci. VÌtÏze soutÏûe

vybere porota sloûen· z odbornÌk˘ a odbornic v oblasti rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ a rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe. SoutÏû je rozdÏlena do dvou kategoriÌ: velkÈ a malÈ/st¯ednÌ firmy.

ZaËalo to p¯ed dvÏma lety SoutÏû byla poprvÈ vyhl·öena v roce 2004 obecnÏ prospÏönou spoleËnostÌ Gender Studies ve spolupr·ci s Ministerstvem pr˘myslu a obchodu »R. Nult˝ roËnÌk (2004) se zamÏ¯il na obecnÈ charakteristiky politiky rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe, jak jsou uplatÚov·ny ve firm·ch, prvnÌ roËnÌk (2005) se uskuteËnil za finanËnÌ podpory Ministerstva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ a jeho cÌlem bylo postavenÌ ûen v ¯ÌdÌcÌch pozicÌch.

HodnotÌ se programy na podporu rodiny Druh˝ roËnÌk (2006) Citigroup SoutÏûe o nejlepöÌ firmu s rovn˝mi p¯Ìleûitostmi pro ûeny a muûe v »eskÈ republice se soust¯edÌ na slaÔov·nÌ osobnÌho/rodinnÈho a profesnÌho ûivota. Vzhledem k tomu, ûe opat¯enÌ usnadÚujÌcÌ skloubenÌ soukromÈho a profesnÌho ûivota by se nemÏla t˝kat pouze ûen, ale takÈ muû˘, bude pozornost vÏnov·na i program˘m na podporu rodinnÈho ûivota otc˘. S ohledem na rozvoj modernÌch technologiÌ, na zvyöujÌcÌ se vzdÏlanost a mobilitu obyvatelstva a z·roveÚ na demografick˝ v˝voj v modernÌ spoleËnosti je jen ot·zkou Ëasu, kdy se podniky nejen v »eskÈ republice budou muset uch·zet

o kvalitnÌ zamÏstnance a budou vynakl·dat hodnÏ ˙silÌ na jejich udrûenÌ. VyuûitÌ flexibilnÌch forem zamÏstn·v·nÌ a politika rovnÈho zach·zenÌ se zamÏstnanci bude jednoznaËnou v˝hodou na konkurenËnÌm poli trhu pr·ce. "Dob¯e si uvÏdomujeme, ûe rovnÈ postavenÌ muû˘ a ûen ve firm·ch nenÌ v »eskÈ republice samoz¯ejmÈ. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu, kter˝ si klade za cÌl souËasnou situaci zlepöit, a kter˝ jiû stavÌ na zkuöenostech. NavÌc je projekt realizov·n organizacÌ, kter· pat¯Ì k nejuzn·vanÏjöÌm na trhu," uvedl Milan Ruttner, ¯editel Lidsk˝ch zdroj˘ Citibank. "VÏ¯Ìme, ûe soutÏû bude jeötÏ ˙spÏönÏjöÌ neû v minul˝ch letech, kdy se jÌ z˙Ëastnila ¯ada v˝znamn˝ch firem p˘sobÌcÌch v »eskÈ republice, a ûe se jÌ dostane pozornosti od dalöÌch firem, ale i mÈdiÌ a osobnostÌ ËeskÈho byznysu," dodala Alena Kr·lÌkov·, ¯editelka Gender Studies, o. p. s., organizace, kter· je kromÏ ¯ady dalöÌch aktivit realiz·torkou celÈho projektu. Letos poprvÈ se rozhodla soutÏû podpo¯it Citibank a. s. prost¯ednictvÌm nadace Citigroup Foundation. Medi·lnÌm partnerem je Ëasopis Prosperita. VÌce informacÌ najdete na www.rovneprilezitosti.cz, www.feminismus.cz, www.genderstudies.cz, http://www.equalcr.cz. Aktu·lnÌ dotaznÌk spolu s pravidly jsou k dispozici na adrese http://rovneprilezitosti.ecn.cz. (tz)

Řízení operačních rizik dokáže zabránit krachu firem i finančním katastrofám bank pokraËov·nÌ ze strany 22

Riziko selh·nÌ lidskÈho faktoru Typick˝m zdrojem selh·nÌ pracovnÌk˘ spoleËnosti je jejich p¯etÌûenÌ, nedostateËnÏ z¯ejmÈ ˙lohy v procesu, nekompetence, neËestnÈ jedn·nÌ a Ëasto i firemnÌ kultura, kter· nejenûe nep¯ipravuje na moûnost rizikov˝ch situacÌ, ale Ëasto jim mlËky p¯ihlÌûÌ. P¯i rozboru operaËnÌch rizik Ëasto doch·zÌme k z·vÏru, ûe lidsk˝ faktor p¯edstavuje Ëasto aû 60% podÌl vöech rizikov˝ch kategoriÌ a Ëasto p˘sobÌ jako spouötÏcÌ mechanismus pro ¯etÏzovou reakci incident˘. Nap¯Ìklad uûÌv·nÌ firemnÌho internetu pro soukromÈ ˙Ëely znamen· 70% ztr·tu produktivity, 20% riziko ohroûenÌ systÈmovÈ bezpeËnosti a dokonce 10% ohroûenÌ pr·vnÌ odpovÏdnosti. V˝znamnou roli p¯i eliminaci tohoto rizika hraje kvalitnÌ systÈm internÌch kontrol, aktivnÌ person·lnÌ pr·ce se zamÏstnanci. EvidentnÌ je velmi ˙zk· vazba do ostatnÌch druh˘ operaËnÌch rizik. Je z¯ejmÈ, ûe kvalitnÌ pr·ce v tÈto oblasti p¯edstavuje pro kaûdou spoleËnost znaËn˝ potenci·l a p¯Ìleûitost r˘stu a konkurenËnÌ v˝hodu.

SystÈmovÈ riziko SouËasnÏ s r˘stem v˝znamu technologiÌ v kterÈkoliv oblasti Ëinnosti pochopitelnÏ stoup· i v˝znam systÈmovÈho rizika. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ oblasti pat¯Ì spr·vn· funkËnost systÈm˘ a jejich dostateËn· vyspÏlost tak, aby nebrzdily rozvoj podnikatelskÈ Ëinnosti subjektu, jejich dostateËn· kapacita, zabezpeËenÌ proti neautorizovanÈmu pouûÌv·nÌ a zajiötÏnÌ kontinuity provozu. DalöÌm p¯Ìkladem systÈmovÈho rizika mohou b˝t ztr·ty zp˘sobenÈ chybn˝m finanËnÌm modelem, kdy instituce pouûije chybnÈ parametry, metodologii nebo chyby v algoritmech.

Co nemusíte dělat, svěřte jinému

Mnoho Ëten·¯˘ nepochybnÏ "vzpomÌn·" na problÈm a finanËnÌ n·klady spojenÈ s Y2K (neboli magick˝m ËÌslem roku 2000 ve vöech moûn˝ch systÈmech). JakÈkoliv p¯eruöenÌ plynulÈho chodu systÈm˘ znamen· v souËasnÈ dobÏ tÈmÏ¯ okamûitÈ p¯eruöenÌ tvorby v˝nos˘ (spoleËnost je nedostupn· pro svÈ klienty, alternativnÌ ¯eöenÌ prakticky neexistuje) a n·slednÈ finanËnÌ ztr·ty. OpÏt nenÌ t¯eba zd˘razÚovat, ûe kvalitnÏ ¯Ìzen˝ proces rizik p¯in·öÌ dalöÌ p¯Ìleûitosti a moûnosti generov·nÌ zisku.

2.

Riziko externÌch ud·lostÌ Chod kaûdÈ spoleËnosti je vedle internÌch rizik ovlivnÏn i celou ¯adou externÌch faktor˘, od dodavatel˘ aû po r˘znÈ ud·losti typu p¯eruöenÌ dod·vek energiÌ, teroristickÈ Ëiny, externÌ podvody, ale i mnohem obvyklejöÌ zmÏny ekonomick˝ch podmÌnek trhu, vstup novÈho konkurenta. Tzv. "internetov· bublina" p¯ed nÏkolika lety uk·zala, ûe kaûdÈ podnik·nÌ musÌ b˝t zaloûeno na solidnÌ strategii, kter· p¯in·öÌ dlouhodob˝ r˘st a ziskovost. To jsou ale z·kladnÌ manaûerskÈ pouËky, kterÈ nenÌ t¯eba na tomto mÌstÏ rozv·dÏt. Jen potvrzujÌ, ûe ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik nenÌ niËÌm nov˝m, nicmÈnÏ pouze v poslednÌch nÏkolika letech jsou tyto ot·zky posuzov·ny ne oddÏlenÏ a na r˘zn˝ch ˙rovnÌch ¯ÌzenÌ, ale v kontextu celÈ spoleËnosti, kaûdÈho jejÌho pracovnÌka a i s vÏtöÌ nalÈhavostÌ. P¯i pohledu na komplex operaËnÌch rizik je z¯ejmÈ, ûe jejich ¯ÌzenÌ p¯edstavuje systematick˝ proces, kter˝ rizika identifikuje, mÏ¯Ì a poslÈze ¯ÌdÌ. ZjednoduöenÏ se proces ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik skl·d· s n·sledujÌcÌch krok˘: 1. Metody a organizace ORM - z·kladnÌm krokem, kter˝ musÌ kaûd· organizace, zav·dÏjÌcÌ ¯ÌzenÌ operaËnÌch rizik p¯ipravit, je definov·nÌ cÌl˘ ORM a metod, jak jich dos·hnout

3.

4.

5.

(nap¯Ìklad snÌûenÌ provoznÌch ztr·t o 20 %). V prvnÌ ¯adÏ je to stanovenÌ princip˘ ¯ÌzenÌ OR, definice a klasifikace rizik, urËenÌ procesu a n·stroj˘ ORM, organizaËnÌ struktura a ˙lohy a odpovÏdnosti nejen ¯ÌdÌcÌch, ale vöech pracovnÌk˘ v danÈ spoleËnosti. D˘leûit˝m krokem je zaËlenÏnÌ jiû existujÌcÌch funkcÌ ORM do tohoto procesu (prvky internÌ kontroly, Six Sigma apod). N·sleduje identifikace a posouzenÌ rizika. Mezi jednotlivÈ kroky pat¯Ì vytvo¯enÌ datab·ze vznikl˝ch ökod. Ta slouûÌ pro sledov·nÌ trend˘ a modelov·nÌ. D·le mapov·nÌ rizik, jejich hodnocenÌ z pohledu z·vaûnosti a frekvence. Alokace kapit·lu a mÏ¯enÌ v˝konnosti. D˘leûit˝m prvkem mÏ¯enÌ v˝konu kaûdÈ spoleËnosti je efektivnÌ alokace kapit·lu a hodnocenÌ jeho v˝konnosti. Na rozdÌl od rizik trûnÌch nebo ˙vÏrov˝ch nejsou v tÈto oblasti vyvinuty modely v plnÈm rozsahu a r˘znÈ metody modelov·nÌ se potÈ odr·ûejÌ v r˘znÈ interpretaci operaËnÌch rizik. ZmÌrnÏnÌ rizik a kontrola. P¯edchozÌ kroky ORM jsou d˘leûitÈ, ale bez vlastnÌho zajiötÏnÌ faktickÈ kontroly rizika a p¯ijÌm·nÌ opat¯enÌ ne˙ËinnÈ. Mezi postupy zmÌrÚujÌcÌ dopad rizik na spoleËnost pat¯Ì nap¯Ìklad zmÏna pracovnÌch postup˘, zlepöenÌ automatick˝ch proces˘, dodateËnÈ lidskÈ zdroje, doplnÏnÌ internÌch kontrolnÌch proces˘ apod. v celÈ öÌ¯i organizaËnÌ struktury. Transfer rizik a jejich financov·nÌ. Kaûd· spoleËnost se rozhoduje, zda klÌËov· rizika bude ¯eöit internÏ, anebo provede jejich transfer t¯etÌ stranÏ (obvykle pojistiteli). V ¯adÏ p¯Ìpad˘ doch·zÌ ke kombinaci obou postup˘ (nap¯Ìklad v oblasti bezpeËnosti pr·ce jsou stanoveny internÌ p¯edpisy a ökolenÌ, navÌc je

zakoupen pojistn˝ program, podobn˝ postup lze uplatnit v p¯ÌpadÏ odpovÏdnosti za vadu v˝robku). Je vcelku ironickÈ, ûe operaËnÌ rizika jsou historicky nejstaröÌmi, kter˝m kaûd· spoleËnost ËelÌ, nicmÈnÏ se zdajÌ b˝t nejnovÏjöÌ a prakticky nejmÈnÏ rozvinutou komponentou celofiremnÌho systÈmu ¯ÌzenÌ rizik (ERM). Iniciativy vedoucÌ k zavedenÌ systÈmu ¯ÌzenÌ rizik, coû je mimo jinÈ znaËnÏ komplexnÌ a n·kladn˝ proces, vych·zejÌ ze dvou z·kladnÌch poûadavk˘. V prvnÌm p¯ÌpadÏ je to vlastnÌ iniciativa danÈ spoleËnosti, kde si vedenÌ firmy uvÏdomuje pot¯ebu kvalitnÌho a komplexnÌho ¯ÌzenÌ rizik s cÌlem nejen minimalizovat Ëi dokonce eliminovat potenci·lnÌ ztr·ty, ale takÈ na druhÈ stranÏ vyuûÌt p¯Ìleûitosti. Tento z·kladnÌ princip ¯ÌzenÌ rizik je t¯eba si uvÏdomovat p¯i hodnocenÌ klad˘ a z·por˘ celÈho procesu. Na stranÏ druhÈ se v nÏkter˝ch odvÏtvÌch Ëi regionech objevujÌ iniciativy regulaËnÌho charakteru, kde ERM je p¯Ìmo na¯izov·n. V ˙vodu textu byla zmÌnÏna oblast finanËnÌ. V bankovnÌm sektoru EU se jedn· o jiû schv·len˝ dokument "Basel II", v oblasti pojiöùovnictvÌ se intenzivnÏ pracuje na projektu "Solvency II", kterÈ jiû p¯Ìmo definujÌ poûadavky ¯ÌzenÌ rizik a rizikovÏ upravenÈho kapit·lovÈho vybavenÌ. Z pohledu teritori·lnÌho je z¯ejmÏ nejzn·mÏjöÌm dokumentem z·kon Sarbanes - Oxley v USA. Prameny: Lam, James: Enterprise Risk Management, 2003 Basel II The Journal of the Operational Risk Management CFO Europe, kvÏten 2006 Ing. VladimÌr Pulchart gener·lnÌ ¯editel Maxima pojiöùovna, a.s.

10. díl

V TNT Express vsadili na zcela nový způsob komunikace se zaměstnanci i zákazníky - webovou televizi! TNT Express jsme doposud v naöem seri·lu p¯edstavovali jako spoleËnost, kter· se snaûÌ sv˝m klient˘m a zamÏstnanc˘m p¯in·öet st·le kvalitnÏjöÌ sluûby zp˘sobem, kter˝ je vûdy v nÏËem origin·lnÌ. Nejinak je tomu i dnes, kdy se s v·mi chceme podÏlit o zkuöenosti se zcela nov˝m a n·padit˝m ¯eöenÌm komunikace, jeû TNT Express intenzivnÏ zah·jila na poË·tku tohoto roku. V dneönÌ dobÏ jsou na vzestupu elektronick· mÈdia a s p¯Ìchodem digitalizace je z¯ejmÈ, ûe pr·vÏ tato mÈdia zcela zmÏnÌ svoji podobu a jejich potenci·l bude vyuûÌvat st·le vÌce jednotlivc˘ i spoleËnostÌ. Pr·vÏ tento trend se snaûÌ TNT Express uû vÌce neû p˘l roku vzÌt za sv˘j a provozuje server www.tntnews.cz. I kdyû jeho v˝voj st·le pokraËuje, uû nynÌ lze prost¯ednictvÌm serveru shlÈdnout mnoho televiznÌch report·ûÌ, kterÈ se zab˝vajÌ nejen novinka-


mi, ale takÈ ûivotem uvnit¯ firmy. Komunikaci TNT Express doprov·zejÌ nejen tiötÏnÈ Ël·nky v novin·ch. Vedle vlastnÌho internÌho newsletteru jsou navÌc vöechny klÌËovÈ ud·losti zaznamen·v·ny zpravodajsk˝m televiznÌm öt·bem, set¯Ìh·ny do podoby report·ûÌ a umÌstÏny na internet. "Zp˘sob prezentace spoleËnosti, kter˝ jsme zvolili, povaûujeme za jeden z nejmodernÏjöÌch n·stroj˘ komunikace dneönÌ doby. Chyst·me jeho rozöÌ¯enÌ a naöÌ ambicÌ je, aby se z TNTNews stal jeden z klÌËov˝ch informaËnÌch

port·l˘ o expresnÌ p¯epravÏ jako takovÈ", ¯ekl Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel TNT Express v »eskÈ republice. V blÌzkÈ budoucnosti lze tedy oËek·vat studiovÈ rozhovory na aktu·lnÌ tÈmata, p¯ehled dÏnÌ v expresnÌ p¯epravÏ a informace o svÏtov˝ch novink·ch. A to vöe velmi srozumiteln˝m zp˘sobem pro kaûdÈho. Ke spuötÏnÌ videosoubor˘ staËÌ i pomalÈ p¯ipojenÌ k internetu a pak uû jen chuù sledovat zpravodajskÈ report·ûe na webov˝ch str·nk·ch TNT Express www.tnt.cz. (rix)

23

srpen 2006

TRH INFORMACÍ

Nová evropská chemická legislativa REACH klepe na dveře

N

ávrh nového nařízení Evropské unie - Nařízení REACH - nahradí několik desítek současných právních předpisů EU, které upravují nakládání s chemickými látkami a zásadně ovlivní dění v chemickém průmyslu, ale i v dalších průmyslových sektorech, které na chemický průmysl navazují.

ZvolenÈ prost¯edky novÈ legislativy jsou prostÈ jednotn˝ zp˘sob regulace, pouûitÌ principu p¯edbÏûnÈ opatrnosti k regulaci nakl·d·nÌ s chemick˝mi l·tkami, p¯esun n·kladovÈ str·nky na podnikatelskou sfÈru, centralizace regulace - bude prov·dÏna v EvropskÈ unii z jednoho mÌsta - novÏ z¯ÌzenÈ EvropskÈ chemickÈ agentury. HlavnÌm cÌlem je zajiötÏnÌ ochrany lidskÈho zdravÌ a ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ (vËetnÏ minimalizace pouûÌv·nÌ zvÌ¯at k testov·nÌ), konkurenceschopnosti pr˘myslu, mezin·rodnÌch z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌch z WTO. Jin˝mi slovy, v souladu s cÌlem zajiötÏnÌ udrûitelnosti rozvoje chemickÈho pr˘myslu. Uplynulo jiû pÏt a p˘l roku postupnÈho v˝voje textu n·vrhu "Na¯ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a EvropskÈ rady" REACH (obsahovÏ jde o registraci (Registration), hodnocenÌ (Evaluation), autorizaci (Authorisation) a omezenÌ (Restrictions) chemik·liÌ (Chemicals) - "REACH". K z·kladnÌm myölenkov˝m princip˘m pat¯Ì sjednocenÌ poûadavk˘ - vypracov·nÌ pravidel - na v˝robu, uv·dÏnÌ na trh nebo pouûÌv·nÌ chemick˝ch l·tek samotn˝ch, chemick˝ch l·tek v p¯ÌpravcÌch a chemick˝ch l·tek ve v˝robcÌch. Sv˝m z·bÏrem zasahuje n·vrh Na¯ÌzenÌ REACH nejenom chemick˝ pr˘mysl, ale i vöechna dalöÌ pr˘myslov· odvÏtvÌ, kter· chemickÈ l·tky pouûÌvajÌ - automobilov˝, obuvnick˝, textilnÌ, elektrotechnick˝, papÌrensk˝ atd. I p¯esto, ûe naprost· vÏtöina nov˝ch, z·vaûn˝ch povinnostÌ vypl˝vajÌcÌch z tohoto n·vrhu se vztahuje na v˝robce, dovozce a distributory, nÏkterÈ ˙koly se t˝kajÌ i prodejc˘. Ve svÈ zatÌm pÏti a p˘lletÈ historii n·vrh Na¯ÌzenÌ REACH jiû dos·hl v rozmÏrech Evropsk˝ch spoleËenstvÌ jednoho prvenstvÌ. O v˝sledn˝ text Na¯ÌzenÌ je sv·dÏna nejvÏtöÌ lobbistick· bitva z·jmov˝ch skupin. N·roËnost tv˘rËÌho a schvalovacÌho procesu vypl˝v· m.j. ze skuteËnosti, ûe n·vrh Na¯ÌzenÌ REACH (z pera Komise) p˘vodnÏ obsahoval 137 Ël·nk˘, 17 p¯Ìloh a mÏl 1 200 stran. N·vrh v souËasnÈ formÏ - tzv. "SpoleËnÈ stanovisko REACH" Rady, p¯edanÈ v Ëervnu 2006 V˝boru EvropskÈho parlamentu pro ûivotnÌ prost¯edÌ k p¯ÌpravÏ pro druhÈ ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu, obsahuje vÌce neû 600 stran a p¯Ìlo-

hy. VÌ se vöak, ûe bude nutnÏ doprov·zen dalöÌmi t¯emi na¯ÌzenÌmi a jednou smÏrnicÌ, aby tvo¯il funkËnÌ celek. Svaz chemickÈho pr˘myslu »eskÈ republiky vÏnoval znaËnou energii vysvÏtlov·nÌ sv˝ch stanovisek naöim europoslanc˘m, Ëlen˘m odbornÈ pracovnÌ skupiny REACH (odborn· pracovnÌ skupina Rady), koordinoval svoje postoje s dalöÌmi chemick˝mi svazy a takÈ se podÌlel na vypracov·nÌ analytick˝ch studiÌ o dopadech p¯ipravovanÈ implementace REACH na pr˘mysly »eskÈ republiky - chemick˝, papÌrensk˝, automobilov˝, textilnÌ. ZjiötÏnÌ z tÏchto studiÌ p¯edevöÌm odhalujÌ nejzranitelnÏjöÌ Ë·sti chemickÈho pr˘myslu p¯i implementaci REACH. Jsou to podniky zab˝vajÌcÌ se speci·lnÌ chemiÌ a z hlediska velikosti mikro, malÈ a st¯ednÌ podniky. Ty ponesou aû 80 procent n·klad˘ spojen˝ch se zav·dÏnÌm tÈto legislativy do ûivota. V souËasnÈ dobÏ jsou aktivity SCHP »R intenzivnÏ orientov·ny do budoucna. KromÏ st·le pokraËujÌcÌho a intenzivnÌho ovlivÚov·nÌ koneËnÈho tvaru legislativy p¯ipravuje SCHP »R zaloûenÌ servisnÌ organizace, kter· bude poskytovat veökerÈ konzultace, pomoc a dalöÌ odborn˝ servis p¯i zav·dÏnÌ Na¯ÌzenÌ REACH do praxe. StandardnÌ informace o REACH jsou k dispozici na webovÈ str·nce SCHP »R www.schp.cz, na liötÏ "PodnikatelskÈ prost¯edÌ v »R". DalöÌ tradiËnÌ odborn˝ semin·¯ SCHP »R o REACH "CHEMICK¡ LEGISLATIVA ZÕTRA. PARTNEÿI A PROGRAMY V&V V EU (NTP SusChem »R, LRI, 7. RP)" probÏhne 5. 10. 2006 v Praze, v KongresovÈm centru, 5. kvÏtna 65, Praha 4. Ing. Ladislav Nov·k ¯editel SCHP »R DÏlnick· 12, 170 00 Praha 7 Tel.: +420 266 793 580 Fax: +420 266 793 578 E-mail: [email protected] web: www.schp.cz

Procenta jsou jasná: prodej Škoda Auto za první pololetí 2006 vzrostl V prvnÌm pololetÌ roku 2006 dodala äkoda Auto z·kaznÌk˘m na 90 svÏtov˝ch trzÌch celkem 274 904 voz˘ modelov˝ch ¯ad Fabia, Octavia a Superb. V meziroËnÌm srovn·nÌ to p¯edstavuje n·r˘st prodeje o 12,4 %. Nejprod·vanÏjöÌ modelovou ¯adou se stala Octavia (Octavia a Octavia Tour), kter· oslovila 136 902 (+21,4 %) z·kaznÌk˘, za nÌ n·sleduje Fabia s celosvÏtovÏ 126 450 (+4,2 %) prodan˝mi vozy. Pro limuzÌnu äkoda Superb se rozhodlo 10 709 (+2,6 %) z·kaznÌk˘. LetoönÌ rok je ve znamenÌ zavedenÌ ËtvrtÈ modelovÈ ¯ady - äkoda Roomster. Roomster byl na Ëesk˝ trh uveden v Ëervnu a z·kaznÌk˘m bylo dod·no prvnÌch 843 voz˘. V druhÈm pololetÌ pokraËuje zav·dÏnÌ tohoto vozu v dalöÌch evropsk˝ch zemÌch a dosavadnÌ objedn·vky z·kaznÌk˘ signalizujÌ velice dobrÈ p¯ijetÌ na trzÌch. V prvnÌm pololetÌ roku 2005 dodala firma äkoda z·kaznÌk˘m v z·padnÌ EvropÏ celkem 155 030 voz˘ a dos·hla zde n·r˘stu o 10,3 %. RozhodujÌcÌ podÌl na tomto v˝sledku mÏl pozitivnÌ v˝voj prodeje v NÏmecku, äpanÏlsku a Belgii. N·r˘st prodeje v NÏmecku o 19,2 % na 50 615 voz˘ upevnil jeho pozici coby nejvÏtöÌho trhu voz˘

äkoda. I p¯es pokles celkovÈho trhu ve äpanÏlsku se zv˝öil poËet prodan˝ch voz˘ äkoda o 13,9 % na 13 017. V Belgii si v˘z äkoda zakoupilo 6 905 (+50,7%) z·kaznÌk˘. Na dom·cÌm trhu v »eskÈ republice doölo ve sledovanÈm obdobÌ k poklesu popt·vky po nov˝ch vozech o 6,1 %. DalöÌm oslabujÌcÌm faktorem je n·r˘st dovozu ojet˝ch osobnÌch automobil˘ o 12,6 %. Navzdory tÏmto obtÌûn˝m podmÌnk·m dok·zala äkoda Auto obh·jit sv˘j dominantnÌ trûnÌ podÌl s celkov˝m prodejem 31 954 (-1,6 %) voz˘. V rostoucÌm regionu st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy (bez »eskÈ republiky) prodala äkoda Auto celkem 67 667 aut, coû p¯edstavuje zv˝öenÌ o 17,8 % a dalöÌ posÌlenÌ trûnÌho podÌlu oproti minulÈmu roku. Vysok˝ r˘st byl zaznamen·n na UkrajinÏ (+89,4 %), v Rusku (+79,9 %), v Rumunsku (+40,9 %) a v pobaltsk˝ch zemÌch. V Asii a v z·mo¯Ì zv˝öila äkoda od ledna do Ëervna 2006 prodeje o +44 % na celkem 20 253 voz˘. NejvÏtöÌ podÌl na tom m· Indie (6 004 voz˘), Turecko (3 690 voz˘) a Egypt (2 566 voz˘). Jaroslav »ern˝ podnikov· komunikace

Počet vozů dodávaných zákazníkům podle regionů Region

2005

2006/2005

155 030

140 573

+10,3 %

St¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropa (mimo »R)

67 667

57 460

+ 17,8 %

»esk· republika

31 954

32 475

-1,6 %

14 061

14 061

+44,0 %

274 904

244 569

+12,4 %

Z·padnÌ Evropa

Z·mo¯Ì/Asie/Afrika Celkem

24

leden - Ëerven 2006

www.prosperita.info

srpen 2006

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Podnik roku 2005 v českém automobilovém průmyslu O smý ročník soutěže firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) s názvem "PODNIK ROKU 2005" přinesl částečnou modifikaci hodnotících kritérií. Cílem bylo odstranit disproporci vůči firmám s dlouhodobě stabilními ekonomickými výsledky a tím zajistit co nejspravedlivější porovnání výsledků firem v uplynulém roce.

CONTINENTAL TEVES CZ s.r.o., BEHR Czech s.r.o. a MTX spol. s r.o.

Do soutÏûe se automaticky zapojuje kaûd· firma SdruûenÌ AP, kter· p¯ed· pot¯ebnÈ ˙daje pro zpracov·nÌ souhrnn˝ch v˝sledk˘ ËeskÈho automobilovÈho pr˘myslu. Zpracov·nÌ a vyhodnocenÌ podklad˘ provedl sekretari·t SdruûenÌ AP.

MeziroËnÌ zmÏna trûeb za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb

Byla pouûita tato hodnotÌcÌ kritÈria: 1. P¯idan· hodnota na pracovnÌka v mil. KË / prac. (pomÏrov˝ ukazatel) 2. a) MeziroËnÌ zmÏna trûeb za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb v % (r˘stov˝ ukazatel) b) Trûby za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb v mil. KË (absolutnÌ ukazatel) 3. Hospod·¯sk˝ v˝sledek p¯ed zdanÏnÌm v mil. KË (absolutnÌ ukazatel) Vöechna kritÈria mÏla stejnou v·hu. KoneËnÈ po¯adÌ bylo urËeno souËtem umÌstÏnÌ podle kritÈrii Ë. 1., 2. a 3., p¯iËemû po¯adÌ podle kritÈria Ë. 2 bylo d·no souËtem umÌstÏnÌ firmy podle 2.a) a 2.b). Podle hodnotÌcÌch kritÈriÌ se jednotlivÈ firmy umÌstily takto:

ProcentnÌ n·r˘st trûeb v porovn·nÌ let 2005 a 2004 jednoduch˝m zp˘sobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Pro informaci je moûno uvÈst, ûe v r·mci SdruûenÌ AP byla dosaûena zmÏna trûeb za obdobÌ 2005 / 2004 ve v˝öi + 25,55 %, neboli souhrnn˝ n·r˘st oproti roku 2004 ve v˝öi 98,5 miliard KË. Na prvnÌch pÏti mÌstech podle tohoto ukazatele se umÌstily firmy GLOBAL ASSISTANCE a.s., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., MTX spol. s r.o., DONALDSON CZECH s.r.o. a OSRAM spol. s r.o.

Trûby za prodej vlastnÌch v˝robk˘ a sluûeb Jedn· se o nov˝ ukazatel zohledÚujÌcÌ ekonomickou stabilitu firem s trvale vysokou ˙rovnÌ trûeb z vlastnÌ v˝roby, kterÈ byly d¯Ìve do jistÈ mÌry v soutÏûi znev˝hodÚov·ny. Pro informaci uv·dÌme, ûe v roce 2005 dos·hly firmy SdruûenÌ AP v souhrnu trûeb ve v˝öi 484,1 miliardy KË. Podle tohoto parametru je po¯adÌ firem SdruûenÌ AP n·sledujÌcÌ: 1. mÌsto - äKODA AUTO a.s. (podÌl na trûb·ch vöech firem SdruûenÌ AP dos·hl 34,0 %), 2. mÌsto - ROBERT BOSCH odbytov· s.r.o. zast¯eöujÌcÌ podniky koncernu ROBERT BOSCH v »R (podÌl na trûb·ch vöech firem SdruûenÌ AP Ëinil 5,8 %). PrvnÌ pÏtici podle uvedenÈ-

P¯idan· hodnota na pracovnÌka Tento ˙daj charakterizuje produktivitu pr·ce ve firmÏ. V roce 2005 dos·hla pr˘mÏrn· v˝öe p¯idanÈ hodnoty na jednoho pracovnÌka v r·mci firem SdruûenÌ AP hodnoty 805 523 KË. NejvyööÌ hodnoty 2 115,4 tis. KË na pracovnÌka bylo dosaûeno u firmy CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o. Mezi prvnÌmi pÏti firmami se umÌstily, mimo jiû zmÌnÏnou firmu CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., firmy LUCAS VARITY s.r.o.,

Hospod·¯sk˝ v˝sledek p¯ed zdanÏnÌm

Tento (rovnÏû nov˝) ukazatel charakterizuje ziskovost jednotliv˝ch firem. Za firmy SdruûenÌ AP dos·hla jeho v˝öe v roce 2005 celkovÈ hodnoty 21,5 miliard KË. NejvyööÌ hodnoty (8 387 mil. KË) dos·hla äKODA AUTO a.s.. Mezi prvnÌmi pÏti firmami se d·le umÌstily ROBERT BOSCH odbytov· s.r.o., LUCAS VARITY, s.r.o., CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. a SIEMENS VDO Automotive, s.r.o. Podle dosaûen˝ch v˝sledk˘ v jednotliv˝ch kategoriÌch bylo vyhodnoceno n·sledujÌcÌch pÏt firem jako

"Podniky roku 2005" v ËeskÈm automobilovÈm pr˘myslu äKODA AUTO a.s BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o. SlavnostnÌ vyhl·öenÌ v˝sledk˘ soutÏûe probÏhlo na 61. zased·nÌ Rady ¯editel˘ SdruûenÌ AP dne 1. Ëervna 2006 v BrnÏ. TradiËnÏ byly ocenÏn˝m firm·m p¯ed·ny sklenÏnÈ plastiky "Podnik roku 2005", kterÈ symbolizujÌ souËasn˝ Ëesk˝ autopr˘mysl a vlastnosti jeho v˝robk˘ - sÌlu, houûevnatost, vytrvalost a kr·su. Ing. AntonÌn äÌpek, ¯editel sekretari·tu

Výsledky předchozích tří ročníků soutěže: Podniky roku 2002

Podniky roku 2003

Podniky roku 2004

MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO ČR s.r.o. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s. LUCAS VARITY s.r.o.

LUCAS VARITY s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o.

BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.

Výroba všech silničních vozidel v ČR meziročně vzrostla o 34,58 % Kategorie vozidel OsobnÌ Uûitkov· N1

2005 (ks)

2004 (ks)

569 774

442 812

Index 2005/2004 134,77%

1 220

1 122

108,73%

Autobusy

2 198

1 972

111,46%

Uûitkov· N2, N3

2 050

2 200

93,18%

MTC a mopedy

1 607

1 785

90,03%

P¯Ìpojn· 03, 04

2 445

2 859

94,44%

606 294

452 480

134,58%

celkem

Firmy Sdružení AP - objem produkce v r. 2005: 484,06 mld. Kč, meziroční růst = 25,55 % (v mil KË)

ho kritÈria doplÚujÌ firmy BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., FERONA a.s. a TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH s.r.o.

Pozice dodavatelů je stále silnější, jejich podíl na celkovém objemu produkce se každoročně zvyšuje

Objem produkce automobilovÈho pr˘myslu (SdruûenÌ AP, rok 1993 - 2005) 484 063

450 000 400 000 385 551

350 000 300 000

304 800

200 000

400 000 350 000

186 778

300 000 250 000

159 663

100 000

113 212 80 259

Objem produkce v z·kladnÌch skupin·ch firem (SdruûenÌ AP, rok 1993 - 2005)

450 000

219 302

150 000

V˝roba - vysok· dynamika r˘stu zejmÈna u dodavatel˘

500 000

348 404

272 901

250 000

50 000

326 453

(v mil KË)

500 000

200 000 150 000

87 863 67 917

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

100 000 50 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ostatnÌ

Firmy Sdružení AP - přispěly k zahraničně obchodní bilanci ČR částkou ve výši 186,8 mld. Kč, meziroční vzrůst salda o 2,5 %

dodavatelÈ

Směřování exportu českého autoprůmyslu: do EU téměř 88 %

»istÈ saldo zahraniËnÏ obchodnÌ bilance vytvo¯enÈ firmami SdruûenÌ AP (nezahrnuje dovozy vozidel do »R)

(v mil KË)

200 000

SmÏ¯ov·nÌ v˝vozu firem SdruûenÌ AP

180 000 182 364,1

186 794,77

160 000

350 000

140 000

149 398,11

120 000

131 873,5

300 000

140 226,8

2004

250 000

119 375,70

100 000

2005

200 000

80 000

85 054,74

60 000

150 000

71 071,00 61 932,00

40 000 20 000

fin·lnÌ v˝robci

100 000

40 048,70

50 000

0

0 1996

1997


1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Evropsk· Unie

ESVO

ostatnÌ Evropa

ostatnÌ svÏt

25

srpen 2006

INSPIRACE PRO VÁS

Consulting ČS: České firmy podceňují rizika a to je vážně ohrožuje C onsulting České spořitelny, a. s. (Consulting ČS) provedl pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR průzkum v oblasti řízení rizik. Průzkum, jehož se aktivně zúčastnilo 149 ze 650 oslovených společností, ukázal, že více než čtvrtina dotázaných společností má zavedena pouze minimální opatření ke snížení rizik. Významné společnosti řídí rizika v průměru pouze ze 43 %. Průzkum dále ukázal, že společnosti s majoritním zahraničním vlastníkem kladou na řízení rizik mnohem vyšší důraz, řídí rizika v průměru z 55 %, zatímco společnosti s majoritním českým vlastníkem řídí rizika v průměru jen z 39 %.

"HlavnÌm cÌlem pr˘zkumu bylo zjistit aktu·lnÌ stav ¯ÌzenÌ rizik v »eskÈ republice a poskytnout n·slednÏ firm·m konkrÈtnÌ doporuËenÌ. Firmy jsou kaûdodennÏ vystavov·ny nejr˘znÏjöÌm rizik˘m. Jejich ¯ÌzenÌm, Ëili omezov·nÌm prost¯ednictvÌm ekonomicky efektivnÌch opat¯enÌ, lze p¯edch·zet negativnÌmu dopadu hav·riÌ Ëi jin˝ch neËekan˝ch ud·lostÌ na hospoda¯enÌ a celkovÈ

fungov·nÌ spoleËnosti," uvedl ZdenÏk Liöka, gener·lnÌ ¯editel Svazu pr˘myslu a dopravy »R. "Firmy si Ëasto ani nejsou vÏdomy nÏkter˝ch klÌËov˝ch rizik, kter˝m jsou vystaveny, p¯ÌpadnÏ jejich dopad nedoceÚujÌ. MÏly by vöak analyzovat sv· klÌËov· rizika a zavÈst opat¯enÌ, kter· dopad rizik omezÌ. SpoleËnosti, kterÈ rizika efektivnÏ ¯ÌdÌ, dosahujÌ dlouhodobÏ lepöÌch hos-

Hlavní zjištění průzkumu

vlastnÏn· »S a.s. Poskytuje sluûby v oblastech zvyöov·nÌ efektivity, ¯ÌzenÌ rizik a projektovÈho ¯ÌzenÌ, zÌsk·v·nÌ prost¯edk˘ z EU fond˘, optimalizace majetkov˝ch struktur skupin podnik˘, finanËnÌho ¯ÌzenÌ, oceÚov·nÌ majetku a poradenstvÌ v oblasti IS/IT. Consulting »S p˘sobÌ na ËeskÈm i mezin·rodnÌm trhu a mezi jeho klienty pat¯Ì soukromÈ spoleËnosti i ve¯ejnÈ instituce. Svaz pr˘myslu a dopravy v »R (SP »R) je nejsilnÏjöÌ zamÏstnavatelsk˝ svaz, kter˝ p¯Ìmo nebo p¯es oborov· sdruûenÌ zastupuje tÈmÏ¯ 1600 podnikatelsk˝ch subjekt˘. Jeho Ëleny jsou nejvÏtöÌ dopravci, velkÈ pr˘myslovÈ firmy, i menöÌ podnikatelskÈ subjekty. Spolu s partnersk˝mi organizacemi - AsociacÌ textilnÌho, odÏvnÌho a koûedÏlnÈho pr˘myslu (ATOK), Svazem podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R (SPS »R) a Svazem obchodu a cestovnÌho ruchu - reprezentuje zamÏstnavatele, kte¯Ì vytv·¯ejÌ v »eskÈ republice vÏtöinu pracovnÌch mÌst. (tz)


Podnik·nÌ v »R s sebou nese rizika

»eskÈ firmy podceÚujÌ rizika

T¯i pÏtiny p¯edstavitel˘ osloven˝ch firem povaûujÌ podnikatelskÈ prost¯edÌ v »eskÈ republice za rizikovÈ

V˝znamnÈ spoleËnosti ¯ÌdÌ rizika v pr˘mÏru pouze ze 43 % (index ¯ÌzenÌ rizik = 0,43). V˝znamn˝ rozdÌl je mezi spoleËnostmi, ve kter˝ch je majoritnÌm vlastnÌkem zahraniËnÌ subjekt, a ryze Ëesk˝mi spoleËnostmi. »eskÈ spoleËnosti vykazujÌ index ¯ÌzenÌ rizik pouze 0,39, zatÌmco zahraniËnÌ firmy 0,55.

spÌöe bezpeËnÈ 40%

spÌöe rizikovÈ 54%

pod·¯sk˝ch v˝slekd˘," konstatoval autor anal˝zy Petr ämÌd, senior konzultant Consultingu »S. ÿÌzenÌ rizik v˝znamnÏ sniûuje rizikovost podnikatelskÈho prost¯edÌ. Z v˝sledk˘ pr˘zkumu vypl˝v·, ûe firmy, kterÈ alespoÚ Ë·steËnÏ zavedly ¯ÌzenÌ rizik, povaûujÌ podnikatelskÈ prost¯edÌ v »R za rizikovÈ pouze z 53 %, zatÌmco firmy, kterÈ sv· rizika ne¯ÌdÌ, ho vnÌmajÌ mnohem h˘¯e a povaûujÌ ho za rizikovÈ ze 70 %. "MnohÈ spoleËnosti ¯ÌdÌ pouze nÏkter· rizika a Ëasto aû potÈ, kdy byly postiûeny urËitou negativnÌ ud·lostÌ. S rostoucÌm tlakem na dlouhodobou stabilitu v˝kon˘ firem a poûadavky bank souvisejÌcÌmi se zavedenÌm Basel II vöak spoleËnosti budou muset vÏnovat rizik˘m soustavnou pozornost a zavÈst d¯Ìve Ëi pozdÏji integrovan˝ systÈm ¯ÌzenÌ rizik," uvedl David Viduna, ¯editel ManaûerskÈho poradenstvÌ Consultingu »S. Consulting »S je poradensk· spoleËnost 100%

0,5 0,39 Ëesk˝ vlastnÌk

velmi rizikovÈ 3%

RMI=0,43

zcela bezpeËnÈ 3%

0,55

HodnocenÌ mÌry rizikovosti podnikatelskÈho prost¯edÌ »R

0

ZahraniËnÌ firmy a firmy, kterÈ ¯ÌdÌ rizika, hodnotÌ podnikatelskÈ prost¯edÌ »R lÈpe

Ëesk˝ vlastnÌk

63 %

zahraniË. vlastnÌk

44 % rizikovÈ

37 % 56 % bezpeËnÈ

RMI - Index ¯ÌzenÌ rizik v »eskÈ republice

zahraniËnÌ vlastnÌk



HodnocenÌ prost¯edÌ v »R podle majoritnÌho vlastnÌka

1

Firmy podceÚujÌ p¯Ìpravu na zmÏnu podmÌnek ˙vÏrov·nÌ v roce 2007

HodnocenÌ prost¯edÌ v »R podle mÌry zavedenÌ ¯ÌzenÌ rizik ne¯ÌdÌ rizika

70 %

¯ÌdÌ rizika

53 % rizikovÈ

S nov˝mi podmÌnkami ˙vÏrov·nÌ Basel II se v souËasnosti seznamuje polovina dot·zan˝ch spoleËnostÌ, dvÏ pÏtiny se nep¯ipravujÌ v˘bec nebo o tÈto zmÏnÏ zatÌm nevÌ. Pot¯ebnÈ zmÏny jiû zavedlo, nebo p¯ipravuje pouze 12 % firem seznamujÌ se 50%

30 % 47 %

nep¯ipravujÌ se/nevÌ 38%

bezpeËnÈ

P¯Ìprava na zmÏnu podmÌnek ˙vÏrov·nÌ Basel II

p¯ipravujÌ se 6% zavedli/zav·dÏjÌ zmÏny 6%

Záleží na majiteli firmy, která rizika se mu vyplatí ignorovat a která ne

nespr·vn· investiËnÌ strategie Ëi kolÌs·nÌ cen vstup˘.

Odpovídá Ing. Ivan Novotný, obchodní ředitel společnosti Consulting České spořitelny

Banky, kterÈ podnikatele ˙vÏrujÌ, budou st·le vÌce poûadovat kvalitnÏjöÌ ¯ÌzenÌ rizik. Co doporuËujete vaöim klient˘m, jin˝mi slovy - jakÈ sluûby poskytujete, jak svÈ klienty vedete, aby to nakonec byli klienti, dejme tomu, vzornÌ, bezproblÈmovÌ, kter˝m je radost penÌze p˘jËovat? Posl·nÌm spoleËnosti Consulting »eskÈ spo¯itelny, a. s. je pom·hat klient˘m zvyöovat jejich podnikatelskou v˝konnost prost¯ednictvÌm ¯eöenÌ, kter· p¯in·öejÌ hodnotu. Abychom toho dos·hli, poskytujeme sluûby vysokÈ kvality, srovnatelnÈ se svÏtovou öpiËkou. Poskytujeme firm·m poradenskÈ sluûby, kterÈ zvyöujÌ jejich v˝konnost, zp¯ÌstupÚujÌ jim produkty finanËnÌho trhu a zefektivÚujÌ jejich vyuûitÌ. N·ö t˝m tvo¯Ì kvalifikovanÌ odbornÌci s praktick˝mi zkuöenostmi z ¯ady mezin·rodnÌch firem. Protoûe se specializujeme na vymezenÈ oblasti manaûerskÈho poradenstvÌ, disponujÌ naöi poradci propracovan˝mi metodikami, znalostmi nejlepöÌch postup˘ i specifick˝ch aspekt˘ konkrÈtnÌch ¯eöenÌ. Naöe poradenskÈ sluûby zahrnujÌ finanËnÌ ¯ÌzenÌ a ¯ÌzenÌ rizik, optimalizaci finanËnÌho ¯ÌzenÌ, optimalizaci proces˘ a organizace, sniûov·nÌ n·klad˘ a v neposlednÌ ¯adÏ marketingovÈ poradenstvÌ a v˝zkum trhu. dÏkuji za rozhovor Eva Brixi

Vaöe spoleËnost uskuteËnila pod z·ötitou Svazu pr˘myslu a dopravy »R rozs·hl˝ v˝zkum mezi v˝znam˝mi firmami u n·s. TÈma bylo ¯ÌzenÌ rizik. ProË pr·vÏ ono? ÿÌzenÌ rizik je p¯edevöÌm souË·st ¯ÌdÌcÌ pr·ce managementu firem. Firmy jsou kaûd˝ den vystavov·ny nejr˘znÏjöÌm rizik˘m. ÿÌzenÌm rizik, jejich omezov·nÌm ekonomicky efektivnÌmi opat¯enÌmi, je moûnÈ p¯edch·zet jejich neËekanÈmu negativnÌmu dopadu do hospoda¯enÌ a celkovÈho fungov·nÌ spoleËnosti. NaöÌm hlavnÌm cÌlem bylo popsat souËasn˝ stav implementace ¯ÌzenÌ rizik do ¯ÌdÌcÌch proces˘ v˝znamn˝ch firem a vytvo¯it doporuËenÌ, kter· by spoleËnostem uk·zala smÏr ke zlepöenÌ ¯ÌdÌcÌch proces˘. Touto formou jsme chtÏli upozornit na oblast ¯ÌzenÌ firem, kter· je st·le velmi Ëasto opomÌjena, ale kter· st·le vÌce nab˝v· a bude nab˝vat na v˝znamu. V˝sledky, z nichû publikujeme na tÈto stranÏ uk·zky, jasnÏ vypovÌdajÌ o tom, ûe ËeskÈ firmy, zejmÈna ty menöÌ, ¯ÌzenÌ rizik podceÚujÌ, anebo jinak vyj·d¯eno, aËkoli je sv˝m zp˘sobem ¯ÌdÌ, nepojmenov·vajÌ nÏkterÈ procesy tak, aby z toho bylo z¯ejmÈ, ûe jde o ¯ÌzenÌ rizik. Co by si mÏly uvÏdomit zejmÈna?

26

NejvÌce jsou opravdu ohroûeny menöÌ ËeskÈ firmy, kterÈ majÌ prevenci rizik zavedenu v nejmenöÌm rozsahu. P¯edstavitelÈ tÏchto firem si jsou na jednu stranu vÏdomi pravdÏpodobnosti vzniku nÏjakÈ nenad·lÈ rizikovÈ ud·losti, ale na druhou stranu se na tyto ud·losti tÈmÏ¯ v˘bec nep¯ipravujÌ. MÏli by proto ve vyööÌ mÌ¯e systematicky zav·dÏt ˙Ëinn· opat¯enÌ proti jejich vzniku. V tomto smÏru zaost·vajÌ ËeskÈ firmy za spoleËnostmi ¯Ìzen˝mi zahraniËnÌm subjektem. Na jak· rizika by mÏla myslet firma, kter· pr·vÏ vstupuje na trh? Tedy firma, kter· je ËerstvÏ zapsan· do ObchodnÌho rejst¯Ìku a zaËÌn· na zelenÈ louce? Kaûd˝, kdo zakl·d· spoleËnost, m· urËitÏ nÏjakou r·mcovou p¯edstavu, co ho m˘ûe potkat za negativnÌ ud·losti, proti kter˝m by se mÏl preventivnÏ br·nit. KaûdÈho urËitÏ napadne, ûe m· mÌt oöet¯eny smluvnÌ vztahy, ûe m· nÏjak˝m zp˘sobem zajistit ochranu svÈho majetku, ûe m· oöet¯it bezpeËnost pr·ce na pracoviöti a podobnÏ. Rizik je samoz¯ejmÏ cel· ¯ada a z·visÌ pouze na majiteli, jakou v·hu jim bude p¯ikl·dat, kter· rizika se mu vyplatÌ ignorovat a kter· ne. Pak se takÈ musÌ rozhodnout, zda bude rizik˘m Ëelit vlast-

nÌmi silami, nebo si nech· poradit od odbornÌk˘. Pat¯Ì, podle v·s, do ¯ÌzenÌ rizik takÈ pÈËe o ochrannÈ zn·mky, webovÈ adresy apod.? UrËitÏ, jedn· se o ochranu intelektu·lnÌho vlastnictvÌ a ochranu dobrÈho jmÈna spoleËnosti. P¯Ìklady zneuûitÌ ochrann˝ch zn·mek jsou u n·s i ve svÏtÏ velmi ËastÈ. Vedle toho webovÈ adresy a str·nky jsou modernÌ variantou v˝kladnÌch sk¯ÌnÌ firem a Ëasto prvnÌm a nÏkdy bohuûel i poslednÌm kontaktem s potenci·lnÌm klientem. Co by si mÏly hlÌdat velkÈ spoleËnosti a naË by si mÏly d·vat pozor t¯eba mikrofirmy? Jak uk·zal n·ö v˝zkum, firmy Ëasto ne¯ÌdÌ rizika podle jejich z·vaûnosti nebo pravdÏpodobnosti vzniku, ale podle obtÌûnosti zav·dÏnÌ konkrÈtnÌch opat¯enÌ proti jejich vzniku. Mezi nejËastÏji ¯Ìzen· rizika pat¯Ì n·silnÈ vniknutÌ do objektu, poruöenÌ smluvnÌch z·vazk˘ a ztr·ta dat a tato rizika by jistÏ mÏla mÌt oöet¯ena i ta nejmenöÌ firma. V˝zkum takÈ uk·zal, ûe za nejz·vaûnÏjöÌ rizika, kter· by mÏla mÌt oöet¯ena kaûd· velk· spoleËnost, jsou povaûov·na nespr·vn· strategick· rozhodnutÌ z d˘vod˘ nedostatku informacÌ,

www.prosperita.info

srpen 2006

SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ

Absence v činnosti ministerstva životního prostředí je neomluvitelná P ro odbornou motoristickou veřejnost byl jednou z hlavních akcí v tomto období mezinárodní veletrh užitkových vozidel, autodílů a servisní techniky - Autotec 2006 v Brně. Výstavy se zúčastnilo 17 členů Sdružení dovozců automobilů dovážejících nákladní automobily a autobusy. Na ploše cca 14 tis. m2 (76 % výstavní plochy motorových vozidel) představili velké množství evropských novinek určených jak pro velké dopravce, tak střední a malé firmy. O nové typové řady užitkových vozidel všech kategorií včetně alternativních pohonů projevilo zájem přes 70 tisíc návštěvníků, z nichž 2/3 tvořili odborníci.

V tomto obdobÌ byly p¯ed·nÌm hlavnÌch cen vylosovan˝m v˝herc˘m ukonËeny ankety Auto roku 2006 a Motocykl roku 2006 v »R. Motocykl Gilera Nexus 500 vyhr·l pan Jan Jeniöta, Ford Focus (Auto roku 2006) si pak vybrala a p¯evzala sleËna Zuzana Kr·lov·. Rada ¯editel˘ SDA na svÈm 44. zased·nÌ schv·lila mimo jinÈ tÈû vÏcn˝ z·mÏr 13. roËnÌku ankety Auto roku v »R, kterou n·ö svaz vyhl·sil spoleËnÏ se SdruûenÌm AP a ve spolu-

pr·ci s Klubem motoristick˝ch novin·¯˘ jiû v b¯eznu t.r. Sekce Moto SDA na svÈm ËervnovÈm zased·nÌ vyhl·sila 11. roËnÌk ankety Motocykl roku v »R, kter· bude probÌhat v obdobÌ ˙nor - duben 2007. P¯ed rokem jsme na naöÌ ËervencovÈ TK zve¯ejnili studii k zatÌûenÌ ovzduöÌ provozem osobnÌch automobil˘ a vlivu "p¯est·rlÈho" vozovÈho parku na celkovÈ emise ökodlivin. SpoleËnÏ se SdruûenÌm AP jsme upozorÚovali na chybÏjÌcÌ

dlouhodobou strategii a koncepci v oblasti silniËnÌho provozu obecnÏ. PoËÌnaje dobudov·nÌm silniËnÌ infrastruktury zajiöùujÌcÌ plynul˝ a bezpeËn˝ provoz, p¯es systÈmov˝ st·tnÌ odborn˝ dozor nad ËinnostÌ STK a SME, kterÈ v r·mci pravideln˝ch prohlÌdek kontrolujÌ technick˝ stav vozidel v provozu, dodrûov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ p¯i schvalov·nÌ dov·ûen˝ch ojet˝ch vozidel a p¯Ìpravou koncepce na zlepöenÌ vozovÈho parku v »R konËe. NeËinnost nÏkter˝ch resort˘ by se snad dala pochopit blÌûÌcÌm se koncem volebnÌho obdobÌ, ale absence jakÈkoliv Ëinnosti ministerstva ûivotnÌho prost¯edÌ je neomluviteln·. Na jednÈ stranÏ se ekologiËtÌ aktivistÈ jak v EU, tak v »R snaûÌ prosazovat (a mnohdy prosadÌ) velmi p¯ÌsnÈ p¯edpisy na ochranu ovzduöÌ a ûivotnÌho prost¯edÌ (nÏkdy dokonce v dan˝ch termÌnech nerealizovatelnÈ), na druhÈ stranÏ vöak v˘bec nereagujÌ na to, ûe pod rouökou volnÈho pohybu zboûÌ se p¯esouv· v˝razn· ekologick· z·tÏû z provozu a likvidace star˝ch nevy-

hovujÌcÌch vozidel z "vyspÏlÈ 15" na ˙zemÌ 10 nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌ EU. ée p¯esunem ekologicky nevyhovujÌcÌch vozidel nedoch·zÌ ke zlepöov·nÌ, ale naopak k celkovÈmu zhoröenÌ dopad˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ, je z¯ejmÈ. NavÌc p¯ipuötÏnÌm dovozu jakÈhokoliv vozidla sice typovÏ schv·lenÈho v zemÌch EU, ale bez omezenÌ st·¯Ì a bez vyd·nÌ prov·dÏcÌho pr·vnÌho p¯edpisu, se m˘ûe za urËit˝ch okolnostÌ tento stav jeötÏ v˝raznÏ zhoröit. Jak potom m·me nahlÌûet na v˝roËnÌ zpr·vy o stavu ûivotnÌho prost¯edÌ v »R, ve kter˝ch jsme EU nebo OECD kritizov·ni za to, ûe provozem silniËnÌch vozidel je ovzduöÌ zatÏûov·no v˝raznÏ vÌce neû ve vyspÏl˝ch zemÌch, p¯estoûe v nich je stupeÚ motorizace vyööÌ? (tz sda-cia)

Ke statistice nových vozidel registrovaných v ČR za I. pololetí 2006 Registrace nov˝ch vozidel V I. pololetÌ 2006 bylo registrov·no v »R celkem 62 509 ks nov˝ch osobnÌch, 22 960 ks lehk˝ch uûitkov˝ch a 4 712 ks n·kladnÌch automobil˘, 391 ks autobus˘ a 10 415 ks motocykl˘ a to vËetnÏ moped˘. Za srovnatelnÈ obdobÌ minulÈho roku to bylo 67 110 ks osobnÌch, 17 294 ks lehk˝ch uûitkov˝ch, 4 184 ks n·kladnÌch automobil˘, 321 ks autobus˘ a 8 471 ks moto-cykl˘.

418 ks (5,47 %), Peugeot - 2 861 ks (4,58 %), Citroen - 2 726 ks (4,36 %), Ford - 2 694 ks (4,31%), Toyota - 2 083 ks (3,33 %), atd.. Z hlediska segment˘ vozidel tvo¯Ì podÌl mal˝ch vozidel (mini + malÈ) 54,1% (4,93 % + 49,17 %), n·sleduje st¯ednÌ t¯Ìda - 17,24 %, niûöÌ st¯ednÌ - 14,82 %, MPV - 5,10 %, atd. Podle druhu pohonu je 70,53 % vozidel s benzinov˝m motorem, 27,04 % vozidel s naftov˝m motorem, 2,44 % - neurËeno.

LehkÈ uûitkovÈ automobily

OsobnÌ automobily CelkovÏ registrace osobnÌch automobil˘ oproti stejnÈmu obdobÌ roku 2005 poklesly o 6,86 %, to je o 4 601 ks. PodÌl Ëlen˘ SDA z registrovan˝ch vozidel ËinÌ 58,16 %, u ostatnÌch 41,46 %. PrvnÌ je znaËka äkoda s 25 676 ks automobil˘ (41,08 %), n·sledujÌ znaËky Renault - 4 097 ks (6,55 %), VW - 3 986 ks (6,38 %), Hyundai - 3

Celkov˝ poËet oproti sledovanÈmu obdobÌ roku 2005 d·le vzrostl o 32,76 % (5 666 ks vozidel). Ze 22 960 ks registrovan˝ch vozidel je na prvnÌm mÌstÏ äkoda - 23,84 % (5 473 ks), VW s 12,62 % trhu (2 898 ks), n·sleduje Ford - 12,42 % (2 851 ks), d·le CitroÎn - 6,97 % (1 600 ks), Renault - 6,75 % (1 550 ks), Peugeot- 5,54 % (1 271 ks), atd.

V červnu opět na 3. místě

PodÌl obchodnÌch t¯Ìd: do 2t - 40,27 %, 2-3t 47,65 %, 3-3,5t - 9,99 %, neza¯azeno 2,09 %. Benzinov˝m motorem je vybaveno 22,17 % vozidel, naftov˝m 75,74 %, neurËeno 2,09 %.

Automobily do 3,5 t (OA + LUV) SpoleËnÏ bylo celkem registrov·no 85 469 ks osobnÌch a lehk˝ch uûitkov˝ch vozidel, coû je o 1 156 ks ( 1,37 % ) vÌce neû ve stejnÈm obdobÌ roku 2005. SpoleËn˝ podÌl Ëlen˘ SDA dos·hl 62,94 %.

N·kladnÌ automobily a autobusy Celkem bylo registrov·no 4 712 ks n·kladnÌch vozidel, to je o 528 ks (12,6 %) vÌce neû v loÚskÈm obdobÌ. Na prvnÌm mÌstÏ je MB (DaimlerChrysler) s 17,61% trhu (830 ks), n·sledujÌ Iveco- 16,26 % (766 ks), MAN - 14,81 %

(698 ks), RVI - 11,91 % (561 ks), Volvo - 11,80 % (556 ks), atd. Z celkovÈho poËtu n·kladnÌch automobil˘ tvo¯Ì tahaËe 47,43 %, v provedenÌ podvozek je 45,97 %, atd. Z hlediska kategoriÌ vozidel je 26,55 % kat.N2, 68,35 % kat. N3, neza¯azeno - 5,09 %. Autobus˘ bylo registrov·no 391 ks, to je o 70 ks (21,8 %) vÌce neû ve sledovanÈm obdobÌ 2005. Podle provedenÌ bylo 6,39 % (25 ks) kat. M2, 84,91 % (332 ks) kat. M3, neza¯azeno - 8,7 %.

Prodej motocykl˘ Z celkovÏ registrovan˝ch 10 415 ks motocykl˘ Ëinil podÌl "malÈ" t¯Ìdy - moped˘ a motocykl˘ do 50 cm3 - 36,81 % (3 834 ks), nad 50 cm3 39,46 % (4 110 ks), ostatnÌ - 1,68 % (175 ks), neza¯azeno je 22,05 % (2 296 ks). Oproti loÚskÈmu srovnatelnÈmu obdobÌ jsou registrace vyööÌ o 1 944 ks (22,9 %). (tz sda-cia)

Ford Transit Connect: Lepší a výhodnější!

SpoleËnost Hyundai Motor CZ, v˝hradnÌ dovozce automobil˘ znaËky Hyundai na Ëesk˝ trh, se v Ëervnu letoönÌho roku umÌstila s poËtem 600 registrovan˝ch osobnÌch voz˘ na 3. mÌstÏ mezi ostatnÌmi dov·ûen˝mi automobilov˝mi znaËkami a zÌskala tak podÌl na trhu 5,2%. V porovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm loÚskÈho roku se jedn· o nav˝öenÌ trûnÌho podÌlu o 0,6 % V kategorii LUV se jedn· o 164 novÏ registrovan˝ch vozidel a podÌl 3,5 %. Zde nav˝öenÌ registrovan˝ch voz˘ p¯edstavuje 67,3 % oproti stejnÈmu obdobÌ roku 2005. Celkem bylo registrov·no OA +LUV 764 voz˘ a podÌl na trhu 4,7%. V jednotliv˝ch segmentech se znaËce v Ëervnu rovnÏû da¯ilo. ZejmÈna v kategorii SUV, kde se v˘z Santa Fe umÌstil na vynikajÌcÌm 1. mÌstÏ (137 voz˘ kategorie M1a N1). Tento skvÏl˝ v˝sledek je d·n uvedenÌm na trh novÈho Santa Fe, jehoû prodej byl zah·jen na ja¯e letoönÌho roku. Hyundai Getz byl v Ëervnu 2. nejprod·vanÏjöÌm dov·ûen˝m vozem v segmentu B. Za obdobÌ leden aû Ëerven bylo celkem registrov·no 3 418 osobnÌch voz˘ znaËky Hyundai. PodÌl na trhu tak dos·hl v˝öe 5,5 % a tÌm i 3. mÌsto mezi ostatnÌmi dov·ûen˝mi znaËkami. Za stejnÈ obdobÌ bylo registrov·no 781 lehk˝ch uûitkov˝ch voz˘. TÌm zÌskal Hyundai v »R podÌl na trhu 3,4 %. Celkem, osobnÌch a lehk˝ch uûitkov˝ch voz˘ Hyundai bylo za prvnÌ pololetÌ letoönÌho roku registrov·no 4 199. PodÌl na trhu tak Ëinil 4,9 %. (tz)

Hyundai Accent si stále říká o vaši pozornost Accent, jeden z tradiËnÌch pilÌ¯˘ modelovÈ nabÌdky korejskÈ automobilky Hyundai, je na ËeskÈm trh ve svÈ novÈ, v po¯adÌ uû öestÈ generaci. P¯iöel se sportovnÏjöÌm vzhledem, nov·torsk˝m interiÈrem, nov˝m podvozkem a zavÏöenÌm kol, jeötÏ s lepöÌ kombinacÌ motor˘ a p¯evodovek a zv˝öenou bezpeËnostÌ. K dispozici je Accent ve Ëty¯dve¯ovÈm provedenÌ ve t¯ech ˙rovnÌch v˝bavy a t¯emi motory dvÏma z·ûehov˝mi a jednÌm dieselov˝m. Z·kladnÌ cena novÈho Accentu zaËÌn· na 264 900 korun·ch, samoz¯ejmostÌ je t¯Ìlet· z·ruka bez omezenÌ poËtu najet˝ch kilometr˘. V »eskÈ republice n·leûÌ Accent uû lÈta mezi oblÌbenÈ modely. Je to p¯edevöÌm pro fakt, ûe leûÌ na pomezÌ t¯Ìdy mal˝ch a kompaktnÌch voz˘, tedy ûe z·kaznÌci za cenu malÈho vozu zÌsk·vajÌ v˘z vÏtöÌch rozmÏr˘. DlouhodobÏ pat¯Ì automobil k nejprod·vanÏjöÌm model˘m znaËky, v poslednÌch t¯ech letech byl na firemnÌm ûeb¯ÌËku vûdy druh˝m nejprod·vanÏjöÌm typem. A jeho obliba je stoupajÌcÌ - zatÌmco v roce 2003 se v »esku prodalo za cel˝ rok 814 model˘ Accent, o rok pozdÏji to uû bylo 993 voz˘ a v loÚskÈm roce 2005 dokonce jiû 1613 voz˘. Za prvnÌ ËtvrtletÌ letoönÌho roku si z·kaznÌci registrovali 461 Accent˘ coû p¯edstavuje za stejnÈ obdobÌ n·r˘st 106,7% za stejnÈ obdobÌ v roce 2005 (v prvnÌm ËtvrtletÌ roku 2005 to bylo 223 voz˘). ⁄spÏönÏjöÌ v prodejÌch byl vûdy jen model Getz. VysokÈ investice do poËÌtaËov˝ch simulacÌ


a testov·nÌ voz˘ p¯inesly v p¯ÌpadÏ Accentu takÈ vylepöenÌ karosÈrie v r·mci pasivnÌ bezpeËnosti. KarosÈrie je tvrdöÌ se zpevnÏn˝mi p¯ep·ûkami, sloupky a vnit¯nÌm uspo¯·d·nÌm minimalizujÌcÌm d˘sledky boËnÌho n·razu. Vöechny tyto prvky dohromady tvo¯Ì stabilnÌ z·kladnu pro tuûöÌ p¯ednÌ r·m. Optimalizov·ny byly takÈ deformaËnÌ zÛny. StandardnÌ prvky pasÌvnÌ bezpeËnosti d·le obsahujÌ p¯ednÌ a boËnÌ airbagy, aktivnÌ opÏrky hlavy, p¯ednÌ t¯ÌbodovÈ bezpeËnostnÌ p·sy s du·lnÌ p¯edkontrolou napÏtÌ a omezovaËi sÌly. ZadnÌ brzdn˝ systÈm vyvine o pades·t procent vÏtöÌ brzdnou sÌlu neû p¯edchozÌ model. (tz)

Koncem lÈta se na Ëesk˝ch silnicÌch objevÌ inovovan˝ Ford Transit Connect, kter˝ po face-liftu p¯ich·zÌ s nov˝m exteriÈrem, nov˝m motorem a takÈ s v˝hodnÏjöÌ cenou! Connect, mladöÌ a menöÌ bratr legend·rnÌho Transitu, teÔ uû na prvnÌ pohled jasnÏ potvrzuje svou rodinou p¯Ìsluönost. Typick· p¯ednÌ maska s dvÏma p¯ÌËn˝mi elementy ho jednoznaËnÏ ¯adÌ mezi nejnovÏjöÌ Ëleny uûitkovÈ rodiny Ford. Nov˝ Transit Connect nabÌzÌ takÈ (ve verzi Tourneo GLX SWB) n·raznÌky v barvÏ karoserie, chromovanou m¯Ìûku chladiËe, dvoubarevnou p¯Ìstrojovou desku a novÈ odstÌny lak˘ vËetnÏ atraktivnÌ bÈûovÈ "Caramella". JeötÏ d˘leûitÏjöÌ jsou vöak zmÏny pod kapotou. Transit Connect totiû dostal nov˝ motor 1.8 TDCi o v˝konu 110 k a nejvÏtöÌm toËivÈm

momentu 250 / 280 Nm (p¯i vyuûitÌ systÈmu overboast), jenû je k dispozici v rozmezÌ 1500 3200 1/min. Maxim·lnÌ hodnotou i pr˘bÏhem toËivÈho momentu se tak nov˝ motor ¯adÌ na samou öpiËku svÈ t¯Ìdy. Vöechny motory budou nynÌ vyuûÌvat vysokotlak˝ systÈm vst¯ikov·nÌ paliva Common Rail TDCi a splÚujÌ emise EURO 4. Oba p˘vodnÌ motory 1.8 o v˝konu 75 resp. 90 konÌ tedy p¯echodem na systÈm TDCi doznaly nemal˝ch ˙prav, jejichû v˝sledkem bylo zejmÈna v˝raznÈ zlepöenÌ pr˘bÏhu toËivÈho momentu. Z·ûehovÈ agreg·ty uû nad·le v nabÌdce nejsou. NovÈ jsou v Connectu i nÏkterÈ prvky z·kladnÌ v˝bavy (pravÈ posuvnÈ dve¯e pro Transit Connect, ABS Ëi stropnÌ konzola pro Tourneo Connect, Ëty¯i airbagy a r·dio s CD p¯ehr·vaËem, elektricky ovl·dan· zrc·tka pro Tourneo LX/GLX) i v˝bavy na p¯·nÌ (nap¯. t¯etÌ ¯ada sedadel pro Tourneo LWB). Cena novÈho Fordu Transit Connect je p¯itom dnes v˝raznÏ atraktivnÏjöÌ neû u p˘vodnÌho modelu: zaËÌn· totiû jiû na Ë·stce 359 900,- KË bez DPH pro dvoumÌstn˝ Transit Connect Van 1.8 TDCi 75 k, a to vËetnÏ novÈ standardnÌ v˝bavy, nap¯. posuvn˝ch dve¯Ì na pravÈ stranÏ. V »R se Transit Connect bude prod·vat jako dvoumÌstn· dod·vka s objemem n·kladovÈho prostoru aû 4,4 m3 a minibus schopn˝ komfortnÏ p¯epravit aû osm lidÌ. Z·kaznÌk si p¯itom bude moci vybrat mezi dvÏma rozvory a t¯emi ˙rovnÏmi v˝bavy. Objedn·vky p¯ijÌmajÌ autorizovanÌ prodejci Fordu uû dnes, prvnÌ vozy se pak na Ëesk˝ch silnicÌch objevÌ koncem z·¯Ì. (tz)

27

srpen 2006

AGRÁRNÍ KOMORA ČR

Proč ubývá českých krav i býků a v supermarketech je hovězí z Brazílie? T o byla otázka, na kterou se před novináři v Praze v půli července snažili odpovědět Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, Ing. Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa, Kamil Malát, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu a Ing. Emil Kasper, výkonný ředitel a předseda představenstva Maso Planá a viceprezident Potravinářské komory. Zazněly myšlenky na téma: Krize v chovech skotu se prohlubuje, ČR už zdaleka není soběstačná v domácí produkci skotu, Čím kvalitnější masná plemena se produkují, tím méně se konzumuje hovězí (přitom kulinářsky i zdravotně v mnohém předčí ostatní druhy masa), Chceme, aby tuzemské chovy nepadly a nemuselo se dovážet mražené maso.

Pro vaöi orientaci v nastolenÈm podnikatelskÈm problÈmu publikujeme n·sledujÌcÌ informace, kterÈ podala AK »R: ● Stavy skotu v »R od roku 1991 vytrvale klesajÌ, po vstupu do EU pokles pokraËuje.

● Dovozy hovÏzÌho masa se zvyöujÌ a »R v tomto roce poprvÈ ve svÈ historii ztratÌ sobÏstaËnost v hovÏzÌm mase. ● V˝voj v zemÌch b˝valÈ EU patn·ctky je jin˝. Ing. Jan Veleba, Prezident AK »R

Vývoj obchodu ČR s hovězím masem před a po vstupu do EU: 2003

2005

Dovoz hovÏzÌho masa v tun·ch

2741

17 916

V˝voz hovÏzÌho masa v tun·ch

1997

1570

-744

-16 346

Saldo

Vývoj obchodu zemí EU 15 s hovězím masem v tunách: NÏmecko

Francie

2003

2005

2003 13 953

Dovoz

71 800

69 200

V˝voz

118 331 19 530

72 509 13 789

Saldo

+46 531

+3309

Maso je nejen významný zdroj železa, ale i produkt podnikání HovÏzÌ maso zaujÌm· ve v˝ûivÏ lidÌ celosvÏtovÏ a dlouhodobÏ v˝znamnou pozici, ale v poslednÌch patn·cti letech se o nÏm vedou ËastÈ diskuse. Je konfrontov·no s dalöÌmi v˝znamn˝mi druhy masa z aspekt˘ hygienick˝ch, nutriËnÌch, senzorick˝ch, technologick˝ch, kulin·rnÌch, ale i cenov˝ch.

Jak je tomu ve svÏtÏ

Produkce, dovoz a vývoz hovězího masa v ČR (v tisících tun) Rok Produkce v »R

2003

2004

2005

108 125

96 660

81 031

Dovoz do »R

2 741

8 874

18 271

V˝voz z »R

1 997

1 131

1 570

- 744

-7 743

-16 701

Saldo obchodu

HovÏzÌ maso bylo aû do zaË·tku öedes·t˝ch let minulÈho stoletÌ nejvÌce konzumovan˝m druhem masa ve svÏtÏ. HlavnÌmi svÏtov˝mi producenty hovÏzÌho masa jsou USA, Austr·lie, Nov˝ ZÈland a st·ty JiûnÌ Ameriky (BrazÌlie, Argentina). V polovinÏ öedes·t˝ch let byla produkce hovÏzÌho masa p¯edstiûena produkcÌ masa vep¯ovÈho, kterÈ si vedoucÌ pozici udrûuje dodnes. V polovinÏ devades·t˝ch let bylo hovÏzÌ maso p¯edstiûeno i produkcÌ masa dr˘beûÌho a to z nÏkolika d˘vod˘, p¯edevöÌm ˙spÏönosti ölechtÏnÌ masn˝ch uûitkov˝ch typ˘, p¯evedenÌm chov˘ na pr˘myslovou b·zi, dosaûenÌm nÌzk˝ch n·klad˘ na produkci a masivnÌ propagacÌ spot¯eby dr˘beûÌho masa ze strany producent˘. HlavnÌ p¯ÌËinou uveden˝ch rozdÌl˘ jsou velmi rozdÌlnÈ produkËnÌ n·klady n·sledkem rozdÌlnÈ plodnosti zvÌ¯at, rozdÌln˝ch generaËnÌch interval˘, rozdÌln˝ch technologiÌ chovu a v˝krmu a rozdÌlnÈ doby pot¯ebnÈ pro dosaûenÌ por·ûkovÈ hmotnosti.

A jak u n·s Produkce a spot¯eba hovÏzÌho masa v »R dos·hla historickÈho vrcholu v letech 1989 a 1990 a to p¯ibliûnÏ 30 kg (v hodnotÏ "na kosti") na pr˘mÏrnÈho obyvatele a rok. Od tÈ doby jeho spot¯eba v˝znamnÏ kles· a v roce 2001 byla zhruba na hodnotÏ 10 kg, tedy pokles spot¯eby asi o dvÏ t¯etiny. P¯ÌËin bylo hned nÏkolik. Od roku 1991 doölo v »R k cenovÈ liberalizaci, zemÏdÏlskÈ produkty a potraviny p¯estaly b˝t dotov·ny st·tem a to vedlo ke zv˝öenÌ spot¯ebitelsk˝ch cen. Doölo k postupnÈmu sniûov·nÌ celkovÈ spot¯eby masa z 97 kg v roce 1990 na p¯ibliûnÏ 80 kg v poslednÌch letech. KromÏ toho nastaly zmÏny v druhovÈ skladbÏ spot¯ebov·vanÈho masa - kromÏ v˝raznÈho poklesu hovÏzÌho se mÌrnÏ snÌûila i spot¯eba vep¯ovÈho masa a v˝raznÏ se zv˝öila spot¯eba dr˘beûÌho, zejmÈna ku¯ecÌho masa. Celkov· spot¯eba masa v »R v roce 2004 Ëinila 80,5 kg na pr˘mÏrnÈho obyvatele a odhad pro rok 2006 je 80,4 kg v hodnotÏ "na kosti". Takov· spot¯eba masa odpovÌd· poûadavk˘m na spr·vnou v˝ûivu. V rozvinut˝ch zemÌch svÏta je pr˘mÏrn· roËnÌ spot¯eba 85 kg masa na jednoho obyvatele. V USA, KanadÏ, Francii, NÏmecku, D·nsku aj. p¯evyöuje roËnÌ spot¯eba 100 kg. Za mÌru nasycenosti trhu masem v rozvinut˝ch zemÌch se povaûuje rozmezÌ 80 aû 110 kg. ObËasnÈ kritickÈ n·zory, ûe v »R spot¯ebov·v·me p¯Ìliö mnoho masa, jsou podle zmÌnÏn˝ch ˙daj˘ neopodstatnÏnÈ. V p¯ÌpadÏ hovÏzÌho

masa nenÌ prognÛza pozitivnÌ. Jeho roËnÌ pot¯eba na jednoho obyvatele v roce 2005 klesla na 9,8 kg, ale nap¯. v It·lii, Francii a VelkÈ Brit·nii se dlouhodobÏ drûÌ v rozmezÌ 25 aû 40 kg. V trûnÌ ekonomice je spot¯eba potravin urËujÌcÌm Ëinitelem pro jejich tuzemskou produkci, p¯ÌpadnÏ pro jejich dovoz ze zahraniËÌ. TrûnÌ ˙spÏönost masa vËetnÏ hovÏzÌho je d·na ¯adou faktor˘, z nichû nejvÏtöÌ v˝znam majÌ zdravotnÌ nez·vadnost, kvalita a spot¯ebitelsk· cena masa.

nost", prov·dÏn˝ veterin·rnÌ dozor a kontroly jsou zcela identickÈ s postupy v ostatnÌch st·tech EU. Nelze ¯Ìci, ûe pokles spot¯eby hovÏzÌho masa u n·s je ve velkÈ mÌ¯e odvozen z v˝skytu BSE a z obavy p¯ed nvCJD.

ZdravotnÌ nez·vadnost hovÏzÌho masa v »R

UûitkovÈ typy: MlÈËn˝ skot je vyölechtÏn na vysokou produkci mlÈka, masa produkuje mÈnÏ a horöÌ kvality. Masn˝ skot produkuje velkÈ mnoûstvÌ kvalitnÌ svaloviny, je ekonomicky n·roËn˝ (bez trûnÌ produkce mlÈka), je proto dosud m·lo rozöÌ¯en. Kombinovan˝ uûitkov˝ typ nejlÈpe vyhovuje tuzemsk˝m podmÌnk·m, zahrnuje klady i z·pory obou vyhranÏn˝ch typ˘. VÏk skotu: NejlepöÌ senzorickÈ a kulin·rnÌ vlastnosti vykazujÌ jalovice a volci do dvou let vÏku. S prodluûujÌcÌm se vÏkem krav se mÏnÌ konformace kolagennÌch bÌlkovin (doch·zÌ k tzv. sÌùov·nÌ kolagenu), textura masa se zhoröuje, st·v· se tuûöÌm a tvrdöÌm. Telata se stala kategoriÌ jateËnÈho skotu teprve zavedenÌm klasifikaËnÌho systÈmu SEUROP. PohlavÌ zvÌ¯at: Maso jalovic a volk˘ je k¯ehkÈ a öùavnatÈ vyööÌm obsahem vnitrosvalovÈho tuku, maso b˝k˘ je suööÌ. Zr·nÌ masa: HovÏzÌ maso nejdÈle zraje, zkr·cenÌ doby zr·nÌ zhoröuje senzorickÈ, kulin·rnÌ a technologickÈ vlastnosti hovÏzÌho masa. P¯i bÏûnÈm chladÌrenskÈm skladov·nÌ hovÏzÌ maso ve ËtvrtÌch optim·lnÏ vyzraje za 10 aû 14 dnÌ.

ProdukËnÌ a spot¯ebnÌ vertik·la masa je pod dozorem a kontrolou St·tnÌ veterin·rnÌ spr·vy a jejÌch org·n˘. Veterin·rnÌ legislativa »R je plnÏ harmonizov·na s legislativou EU. Maso dod·vanÈ do trûnÌ sÌtÏ vËetnÏ podnik˘ spoleËnÈho stravov·nÌ je veterin·rnÏ-hygienicky posouzeno jako poûivatelnÈ a spot¯ebitel i zpracovatel masa na to spolÈh·. Chyby nast·vajÌ p¯i skladov·nÌ, manipulacÌch a ˙prav·ch masa v dom·cnostech, ve spoleËnÈm stravov·nÌ, p¯ÌpadnÏ i v masnÈ v˝robÏ, kdy m˘ûe doch·zet k mikrobi·lnÌ kontaminaci a ke kaûenÌ masa. Z parazit·rnÌch rizik je u hovÏzÌho masa nejz·vaûnÏjöÌm uh¯ivost skotu, kter· je zp˘sobena larvocystou tasemnice bezbrannÈ parazitujÌcÌ u ËlovÏka. Uhry lze vöak ˙spÏönÏ devitalizovat tepeln˝m opracov·nÌm nebo zmrazenÌm masa. Moûnost n·kazy ËlovÏka tasemnicÌ z hovÏzÌho masa je z d˘vodu d˘kladnÈ veterin·rnÌ prohlÌdky a vzhledem k obvykl˝m kulin·rnÌm ˙prav·m miziv·. UrËitÈ nebezpeËÌ pro spot¯ebitele hovÏzÌho masa p¯edstavuje bovinnÌ spongiformnÌ encefalopatie (BSE, tzv. nemoc öÌlen˝ch krav), kter· vyvolala obavy z konzumace hovÏzÌho masa, zejmÈna v z·padnÌ EvropÏ. BSE a z nÌ odvozen· nov· varianta Creutzfeld-Jakobovy choroby (nvCJD) u ËlovÏka, zp˘soben· konzumacÌ hovÏzÌ nervovÈ tk·nÏ kontaminovanÈ patogennÌmi priony, jsou p¯edmÏtem rozs·hlÈho vÏdeckÈho b·d·nÌ, zatÌm s dÌlËÌmi poznatky. V praktickÈm ûivotÏ se prosadila "p¯edbÏûn· opatrnost", a to i u n·s. V »R bylo identifikov·no do souËasnosti 24 p¯Ìpad˘ BSE u staröÌch krav (s jednou v˝jimkou) a to jednotlivÏ, v r˘znÈm Ëase, na r˘zn˝ch mÌstech. P¯ÌËiny nebyly prok·z·ny. Byla zavedena kontrola na BSE u vöech kus˘ skotu staröÌch dvou a p˘l let. Veterin·rnÌ legislativa stanovila oddÏlen˝ sbÏr a likvidaci tzv. specifickÈho rizikovÈho materi·lu. Naöe "p¯edbÏûn· opatr-

Kvalita ËeskÈho hovÏzÌho masa... ... je prozatÌm r˘znorod·, ponÏvadû existuje velk˝ poËet rozmanit˝ch vliv˘ na kvalitu jateËnÈho skotu a hovÏzÌho masa:

N·zor na p¯ÌËiny poklesu spot¯eby hovÏzÌho v »R Vliv v˝skytu onemocnÏnÌ skotu BSE je p¯eceÚov·n. Kvalita nabÌzenÈho hovÏzÌho masa je sice pr˘mÏrn·, ale prozatÌm nespolehliv·, nestandardnÌ. V tomto smyslu prohr·v· hovÏzÌ maso v konkurenci s masem vep¯ov˝m a dr˘beûÌm.

Vývoj druhové skladby ve spotřebě masa byl od roku 1989 v ČR následující (v kg masa "na kosti" na průměrného obyvatele a rok). Rok

1989

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Maso

97,0

81,6

81,9

82,3

81,5

82,1

83,0

79,4

77,8

79,8

80,6

80,5

HovÏzÌ

30,0

18,4

18,5

18,2

16,1

14,3

13,8

12,3

10,2

11,2

11,5

10,3

Vep¯ovÈ

49,9

46,7

46,2

49,2

45,8

45,7

44,7

40,9

40,9

40,9

41,5

41,1

Dr˘beûÌ

13,0

11,6

13,0

13,6

15,3

17,9

20,5

22,3

22,9

23,9

23,8

25,3

28

2004

Rakousko 2005

2003

13 748

6571

42 446 +28 493

+21 343

2005 221 35 091

+12 959

+13 568

Spot¯ebitelskÈ zhodnocenÌ relace "kvalitacena" je u hovÏzÌho masa horöÌ neû u dvou dalöÌch hlavnÌch druh˘ masa. KvalitativnÌ nevyrovnanost odrazuje spot¯ebitele od p¯ÌötÌho z·jmu o hovÏzÌ maso. EkonomickÈ d˘vody (nedostatek chladÌrenskÈ kapacity, ztr·ty hmotnosti p¯i chladÌrenskÈm skladov·nÌ masa) d¯Ìve vedly k p¯edËasnÈ expedici masa a tÌm k jeho nedostateËnÈmu vyzr·nÌ a nedosaûenÌ oËek·vanÈ kulin·rnÌ a smyslovÈ jakosti. Tyto nedostatky v kvalitÏ hovÏzÌho masa jsou kontinu·lnÏ napravov·ny. Byl zaveden a je realizov·n n·kup jateËnÈho skotu "v mase" a uplatÚuje se systÈm SEUROP, kter˝ cenovÏ preferuje v˝raznÏ zmasilÈ kusy a negativnÏ hodnotÌ jejich protuËnÏlost. PovinnÈ oznaËov·nÌ a deklarov·nÌ jakosti masa v obchodnÌ sÌti ochraÚuje spot¯ebitele. Spot¯ebitelsk· ve¯ejnost je informov·na o veterin·rnÌch aktivit·ch v prevenci zdravotnÌ nez·vadnosti masa, zejmÈna v prevenci BSE. ⁄Ëinnost tÏchto opat¯enÌ patrnÏ ovlivnila zv˝öenÌ pr˘mÏrnÈ spot¯eby hovÏzÌho masa v letech 2001 a 2002 zhruba o 1 kg. Lze tedy odhadnout, ûe spot¯ebitel o hovÏzÌ maso z·jem m·. V masnÈ v˝robÏ je hovÏzÌ maso nezastupitelnÈ. Co je t¯eba uËinit pro lepöÌ perspektivu hovÏzÌho masa v naöÌ v˝ûivÏ? ● V˝raznÏ vyööÌ spot¯eba neû je souËasn· asi nebude, ale hodnota 15 kg na pr˘mÏrnou osobu a rok je re·ln·. K tomu je zapot¯ebÌ, aby producenti, zpracovatelÈ, distributo¯i a z·stupci st·tnÌ spr·vy spot¯ebu hovÏzÌho masa podpo¯ili v r·mci spoleËnÈ strategie. ● Zvyöovat podÌl masn˝ch plemen skotu pro produkci hovÏzÌho masa. ● Zvyöovat nabÌdku mladÈho hovÏzÌho masa do trûnÌ sÌtÏ, nap¯. i v˝krmem b˝Ëk˘ mlÈËn˝ch plemen skotu ("baby beef"). ● Je nezbytnÈ, aby spot¯ebitel zachoval d˘vÏru ve zdravotnÌ nez·vadnost hovÏzÌho masa. ● Spot¯ebitel by mÏl dostat informaci, ûe spot¯ebitelsk· cena odr·ûÌ vysokou kvalitu hovÏzÌho masa. Kvalita hovÏzÌho masa proto musÌ b˝t nadstandardnÌ, vyrovnan·. ● Zpracovatel i distributor masa musÌ spoleËnÏ usilovat o p¯ÌzeÚ z·kaznÌka v˝bÏrem, t¯ÌdÏnÌm a optim·lnÌm vyzr·nÌm hovÏzÌho masa vzhledem k jeho vyuûitÌ pro r˘znÈ ˙Ëely. Jak· pozitivnÌ sdÏlenÌ by mÏla hovÏzÌ maso prov·zet? ● HovÏzÌ maso je jednÌm z hlavnÌch zdroj˘ plnohodnotn˝ch bÌlkovin a pouze ty obsahujÌ vöechny esenci·lnÌ aminokyseliny, kterÈ si tÏlo neumÌ samo vytvo¯it. ● LibovÈ hovÏzÌ maso obsahuje pr˘mÏrnÏ 21 % bÌlkovin, kterÈ jsou stavebnÌm materi·lem pro buÚku a regulujÌ bunÏËn˝ metabolismus. ● LibovÈ hovÏzÌ maso obsahuje do 3 % tuku. Tuk je nositelem k¯ehkosti a chutnosti hovÏzÌho. Nespr·vnÏ se hovÏzÌmu (a vep¯ovÈmu) masu p¯isuzuje vysok˝ obsah cholesterolu. Maso obsahuje pr˘mÏrnÏ 600 - 800 mg cholesterolu v 1 kg a to bez ohledu na jeho druh. Vypl˝v· to z funkcÌ cholesterolu v ûivoËiön˝ch organismech. NÌzkocholesterolovÈ potraviny ûivoËiönÈho p˘vodu jsou klamavou reklamou. ● HovÏzÌ maso je pro ËlovÏka velmi v˝znamn˝m zdrojem ûeleza, a to jeho mnoûstvÌm i vyuûitelnostÌ. HemovÈ ûelezo (z masa) lidsk˝ organismus dovede vyuûÌt z 20 aû 30 %, kdeûto nehemovÈ z rostlinn˝ch produkt˘ jen z 1 aû 7 %. Konzumace hovÏzÌho masa je proto d˘leûit· v obdobÌ r˘stu dÏtÌ, v tÏhotenstvÌ, pro sportovce a fyzicky pracujÌcÌ. pokraËov·nÌ na stranÏ 29

www.prosperita.info

srpen 2006

PODNIKÁNÍ A GASTRO

Čeští pivovarníci přijali kodex péče o pivo v gastronomii Č eští pivovarníci na své červnové valné hromadě přijali kodex "Péče o pivo v gastronomii". Kodex, který zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svaz pivovarů a sladoven, vznikl na základě požadavku spotřebitelů i prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala i při podávání v gastronomických zařízeních, od hospod až po nejluxusnější restaurace. Takto vzniklá norma obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je i problematika čistoty pivního skla a metodika jeho mytí. Závěrečná kapitola se týká estetiky čepování. Při přípravě kodexu byly prostudovány všechny dostupné předpisy, normy a doporučení uplatňované v EU. Kodexem se tak podařilo uskutečnit dlouhodobý záměr - sjednotit pravidla a doporučení při čepování českého piva.

"PivovarnÌci chtÏjÌ kodexem dos·hnout toho, aby ËeskÈ pivo vyrobenÈ z kvalitnÌch dom·cÌch surovin bylo spot¯ebiteli nabÌdnuto ve stejnÈ kvalitÏ, v jakÈ bylo vyrobeno, a aby byla sjednocena pravidla a doporuËenÌ pro jeho Ëepov·nÌ," uvedl Ing. Frantiöek Krakeö, p¯edseda »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven. "Ne nadarmo se ¯Ìk·, ûe

pivovarnÌk pivo va¯Ì a hospodsk˝ je dÏl·. Proto kodex specifikuje, co dÏlat pro zachov·nÌ co nejlepöÌ jakost piva bÏhem celÈ jeho cesty z pivovaru ke konzumentovi vËetnÏ toho, jak ho spr·vnÏ Ëepovat. Pr·vÏ volba zp˘sobu Ëepov·nÌ m˘ûe ovlivnit charakter pÏny, ¯Ìz a teplotu piva a tÌm zv˝raznit p¯ednosti ËeskÈho piva," dodal Franti-

Hovězí maso je nejen významný zdroj železa, ale také produkt podnikání pokraËov·nÌ ze strany 28 ● JÌdelnÌËek zdravÈho ËlovÏka by mÏl obsahovat t¯ikr·t v t˝dnu kvalitnÌ libovÈ maso. ● HovÏzÌ maso obsahuje takÈ velice v˝znamnÈ mnoûstvÌ zinku, selenu a vitamin˘ skupiny B, zejmÈna B12. (tz)

Servírovaný je steak entrecote z vysokého roštěnce. Přejeme vám dobrou chuť!


öek Krakeö. Kodex pÈËe o ËeskÈ pivo v gastronomii up¯esÚuje optim·lnÌ teplotu skladovanÈho lahvovÈho piva, piva v sudech a tancÌch, kter· je 5-10 ∞C. Jako tlaËn· mÈdia se p¯ipouötÏjÌ oxid uhliËit˝ i smÏsnÈ plyny CO2 a NO2. NedoporuËuje se vzduch, kter˝ je zdrojem znaËn˝ch rizik. Velmi d˘leûitou souË·stÌ pÈËe je i sanitace pivnÌch cest. Znamen· to odstranÏnÌ vöech neËistot a mikroorganizm˘, kterÈ by z·pornÏ ovlivnily kvalitu piva. Kodex stanovuje Ëetnost sanitace, vhodnost pouûit˝ch metod i chemickÈ prost¯edky a d·le uv·dÌ, ûe jejich posuzov·nÌ a certifikaci prov·dÌ V˝zkumn˝ ˙stav pivovarsk˝ a slada¯sk˝, a. s., v Praze. Norma takÈ v˝slovnÏ uv·dÌ, ûe sanitaci zajiöùuje kaûd˝ pivovar individu·lnÏ, a specifikuje i formu kontroly, jeû se prov·dÌ luminiscenËnÌ metodou. Kodex se rovnÏû zab˝v· Ëistotou pivnÌho skla, neboù pr·vÏ ta v˝znamnÏ ovlivÚuje vzhled, chuù a v˘ni piva. PouûÌvanÈ mycÌ prost¯edky podlÈhajÌ atestu V⁄PS, a. s., a jejich seznam je podle pot¯eby aktualizov·n. D˘leûit· je i metodika mytÌ, aù uû je prov·dÏna v teplovodnÌch nebo studenovodnÌch myËk·ch nebo ruËnÏ. V poslednÌ Ë·sti kodexu vÏnovanÈ estetice Ëepov·nÌ ËeskÈho piva se mj. uv·dÌ, ûe pÏna m· b˝t smetanovÏ hust·, bÌl·, ulpÌvajÌcÌ po napitÌ na skle a prostor pro pÏnu by

mÏl b˝t asi 3 cm vysok˝. Optim·lnÌ teplota piva pro konzumaci je 6-8 ∞C. »eskÈ pivo by mÏlo b˝t vûdy pod·v·no ve sklenici oznaËenÈ p¯Ìsluön˝m n·zvem, znaËkou piva a logem pivovaru. Kodex takÈ uv·dÌ, ûe ËeskÈ pivo se Ëepuje buÔ klasick˝m zp˘sobem na 2-3 Ëepov·nÌ, nebo speci·lnÌm zp˘sobem na jedno naËepov·nÌ. Vyd·nÌ kodexu umoûnÌ pivovar˘m lÈpe prezentovat kvalitu ËeskÈho piva v sÌti gastronomick˝ch za¯ÌzenÌ v »eskÈ republice. DalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven www.cspas.cz. (tz Ësps)

Znojmo se chystá na Znojemský hrozen Uû 8. roËnÌk Mezin·rodnÌho televiznÌho a rozhlasovÈho festivalu o gastronomii - Znojemsk˝ hrozen - bude zah·jen 3. z·¯Ì. TradiËnÏ se stane p¯edevöÌm soutÏûnÌ p¯ehlÌdkou publicistickÈ a z·bavnÈ televiznÌ a rozhlasovÈ tvorby, p¯iËemû vedle po¯ad˘ o va¯enÌ a samoz¯ejmÏ i pitÌ p¯ijde na ¯adu takÈ pozn·v·nÌ historie kulin·¯stvÌ a tradic jin˝ch n·rod˘, po¯ady o ûivotnÌm stylu spojenÈ s kulturou jÌdla a pitÌ, a v neposlednÌ ¯adÏ i po¯ady zamÏ¯enÈ na potravin·¯skÈ v˝robky. Od ˙ter˝ 5. 9. do Ëtvrtka 7. 9. budou probÌhat v kinÏ SvÏt ve¯ejnÈ projekce televiznÌch soutÏûnÌch snÌmk˘ v ËeskÈ mutaci. "Novinek na ZnojemskÈm hroznu 2006 bude hned nÏkolik, p¯edevöÌm se celÈ gastronomickÈ kl·nÌ o den prodlouûÌ, v p·tek 8. z·¯Ì probÏhne

celodennÌ mezin·rodnÌ sommeliÈrsk· soutÏû Junior Grand Prix ZH 2006," sdÏlil ¯editel festivalu Znojemsk˝ hrozen Ladislav JÌöa. Vedle N·rodnÌho dne SpojenÈho kr·lovstvÌ VelkÈ Brit·nie a SevernÌho Irska slibujÌ organiz·to¯i pro letoönÌ roËnÌk ZnojemskÈho hroznu takÈ N·rodnÌ den Chorvatska, p¯i kterÈm se p¯edstavÌ nejen chorvatskÈ pokrmy a skvÏl· vÌna, ale takÈ chorvatsk· hudba, tanec a umÏnÌ. Stranou pozornosti zcela urËitÏ nez˘stanou ani kulturnÌ akce, pro letoönÌ rok p¯islÌbil ˙Ëast barytonista N·rodnÌho divadla Vratislav K¯Ìû, kter˝ se publiku p¯edstavÌ na jedineËnÈm koncertu ve st¯edu 6. z·¯Ì v Chr·mu sv. Mikul·öe ve ZnojmÏ. (tz)

29

srpen 2006

VINAŘSKÝ FOND ČR

Vinařský fond ČR a všetečné otázky o víně. Pijeme ho hlavně doma J aký máme vztah k vínu? Otázka poměrně široká. Vinařský fond České republiky na ni hledal prostřednictvím rozsáhlého výzkumu odpověď. Její část vám dnes rádi zprostředkováváme: Konzumenti vína jsou specifickou skupinou, která již jen na základě analýzy sociodemografických charakteristik vykazuje některé odlišnosti od celé populace. Konzumace vína je vlastní spíše osobám se středním a vyšším socioekonomickým statusem, lidem s vyšším vzděláním a spíše osobám ve středním věku. Zejména statusové zařazení konzumentů vína odkazuje k jejich začlenění ke střední třídě v rámci sociální stratifikace. Toto vymezení však odhaluje jeden ze zásadních problémů, s nímž se vytvoření segmentace spotřebitelů vína potýkalo - jde o dosud neusazenou společenskou vrstvu, která není stabilní, dosud není ani dostatečně vnitřně rozčleněna. Odborné odhady hovoří o potřebě obměny několika generací, abychom mohli o "české střední vrstvě" hovořit jako o standardní populaci takového typu, který známe ze západoevropských zemí.

nejËastÏji ve spoleËnosti p¯·tel (33 %), rodiny (29 %) nebo s partnerem (21 %). NejËastÏji lidÈ vÌno pijÌ ve spoleËnosti 4 osob (25 %) nebo ve dvou (20 %). Konzumace vÌna m· v dom·cnosti spoleËensk˝ a zË·sti i ritu·lnÌ charakter - vÌno se otevÌr· nejËastÏji, kdyû p¯ijde n·vötÏva (62 %) nebo p¯i p¯Ìleûitosti r˘zn˝ch oslav (59 %). »tvrtina respondent˘ nepot¯ebuje speci·lnÌ d˘vod k otev¯enÌ vÌna a pije jej prakticky kdykoli. VÌno je takÈ oblÌben˝m n·pojem k jÌdlu, p¯i sledov·nÌ dobrÈho filmu nebo jako odpoËinek po pracovnÌm t˝dnu. ● Mimo domov se vÌno konzumuje nejËastÏji ve vin·rnÏ Ëi kav·rnÏ (45 %) a v lÈtÏ venku na zahradÏ (40 %). »tvrtina pije vÌno takÈ v restauraci (24 %) a na chalupÏ (23 %), 15 % pak vöude, kde jej nabÌdnou. ● V restauraci, vin·rnÏ, baru se nejËastÏji pije rozlÈvanÈ vÌno (39 %), Ëtvrtina konzument˘ vÌna si objedn·v· i celou l·hev, 14 % osob si nÏkdy d· sklenku vÌna, jindy celou l·hev a zbytek vÌno mimo dom·cÌ prost¯edÌ nepije v˘bec (23 %). VÌno si n·vötÏvnÌci restauracÌ, vin·ren a bar˘ nejËastÏji objedn·vajÌ z n·pojovÈho lÌstku (29 %) nebo dotazem na ËÌönÌka o sortimentu nabÌzen˝ch znaËek (18 %). Osm procent respondent˘ si vybÌr· podle svÈ p¯edcho-

V tradiËnÌ sociologickÈ teorii jde o Ë·st spoleËnosti, kter· utv·¯Ì soudrûnost spoleËnosti, zajiöùuje kaûdodennÌ reprodukci spoleËenskÈho ûivota a do znaËnÈ mÌry urËuje hodnotovÈ zamÏ¯enÌ spoleËnosti, neform·lnÌ pravidla spoleËenskÈho ûivota v podobÏ norem chov·nÌ a jedn·nÌ, silnÏ ovlivÚuje stanovov·nÌ etick˝ch hranic naöeho jedn·nÌ. Pro bliûöÌ identifikaci uveÔme, ûe k tÈto spoleËenskÈ vrstvÏ tradiËnÏ pat¯ili zejmÈna drobnÌ podnikatelÈ a ûivnostnÌci, dnes jsou zde silnÏ zastoupeni zejmÈna kvalifikovanÌ odbornÌci a ˙¯ednÌci. SouËasn· Ëesk· spoleËnost vöak i po nÏkolika letech transformace do podoby demokratickÈ spoleËnosti nevykazuje dostateËnou sÌlu tÈto Ë·sti populace - zatÌmco v z·padoevropsk˝ch zemÌch, kterÈ neproöly experimenty "re·lnÈho socialismu" se hovo¯Ì o cca 60 - 65 % populace a tento podÌl st·le nar˘st·, kter· do tÈto kategorie spad·, v »eskÈ republice se odhaduje velikost tÈto t¯Ìdy na 40 % populace a jejÌ velikost neroste.

MÌsto a p¯Ìleûitost konzumace vÌna Typick˝m mÌstem pro konzumaci vÌna je dom·cÌ prost¯edÌ - 55 % konzument˘ vÌna zde vÌno pije v˘bec nejËastÏji. PÏtina jej nejvÌce pije na n·vötÏvÏ (20 %), 7 % na z·bavÏ Ëi v klubu a dalöÌch 7 % v restauraci Ëi hospodÏ. VÌno se pije

zÌ zkuöenosti a 7 % d· na radu ËÌönÌka, kter· odr˘da je vhodn· k vybranÈmu pokrmu. ● TuzemskÈ vÌno je vnÌm·no jako levnÏjöÌ (pouze 5 % dot·zan˝ch jej pokl·d· za draûöÌ neû zahraniËnÌ a 13 % p¯edpokl·d·, ûe ceny jsou stejnÈ). »tvrtina respondent˘ se domnÌv·, ûe l·hev dobrÈho dom·cÌho vÌna lze po¯Ìdit mezi 100-124 KË. U zahraniËnÌho vÌna 17 % respondent˘ oËek·v·, ûe l·hev koupÌ za 150-174 KË, stejnÏ velk˝ podÌl p¯edpokl·d·, ûe bude muset zaplatit 200224 KË.

N·vötÏva vinn˝ch sklep˘ a n·zor na st·tnÌ podporu vina¯stvÌ VÌce neû 8 z 10 dot·zan˝ch konzument˘ vÌna vÌ, ûe na jiûnÌ MoravÏ lze navötÌvit sklÌpky soukrom˝ch vina¯˘. TÈmÏ¯ t¯i Ëtvrtiny z tÏch, kdo

Sebedefinice konzumentů ve vztahu k vínu Jak byste s·m/a definoval/a, jak˝ jste konzument vÌna?

7

1

16

28 16

v % Base (n) = 1017

31 povaûuji se za znalce vÌna trochu se ve vÌnÏ vyzn·m zaËÌn·m se ve vÌnÏ orientovat vÌno mi velmi chutn·, ale p¯Ìliö se v nÏm nevyzn·m vÌno piji spÌöe ze spoleËensk˝ch d˘vod˘, moc se v nÏm nevyzn·m vÌno piji jen proto, ûe ho pijÌ v mÈm okolÌ, p¯Ìliö mi nechutn·

Segmenty - podíl v populaci ČR 18+ cel· populace

o tÈto moûnosti vÏdÌ, jiû vinn˝ sklÌpek navötÌvili a tak¯ka vöichni byli s n·vötÏvou spokojeni. Z¯Ìdka se vyskytujÌcÌ nespokojenost nesouvisela prim·rnÏ s vÌnem, ale spÌöe s "lidsk˝m faktorem" (zklam·nÌ z p¯Ìstupu vina¯e, neseöla se dobr· spoleËnost). NadpoloviËnÌ vÏtöina konzument˘ vÌna vÌ, kam se obr·tit v p¯ÌpadÏ, ûe by chtÏli vinn˝ sklÌpek navötÌvit - ptali by se p¯ev·ûnÏ sv˝ch zn·m˝ch, v menöÌ mÌ¯e by vyuûili internet. NadpoloviËnÌ vÏtöina respondent˘ by v blÌzkÈ budoucnosti vinn˝ sklep r·da (opÏt) navötÌvila. St·tnÌ podporu vina¯stvÌ schvaluje 79 % dot·zan˝ch, nejËastÏji se vyslovujÌ pro stejnÈ dotace vina¯˘m, jakÈ se vypl·cejÌ v ostatnÌch zemÌch EU a pro zamezenÌ dovozu levn˝ch a nekvalitnÌch zahraniËnÌch vÌn. (tz)

Predikce kvality na základě znaků vína

konzumenti vÌna

Jak˝mi vlastnostmi se podle v·s vyznaËuje nekvalitnÌ vÌno? prod·v· se v PET lahvÌch nebo krabicÌch

tradiËnÌ ËeötÌ konzumenti 25 rezervovanÌ konzumenti 5 mladÌ spoleËenötÌ liber·lovÈ 5 rodinnÏ orientovanÌ nen·roËnÌ konzumenti 16

tradiËnÌ ËeötÌ konzumenti 35

nevyhranÏnÌ 9

40

öpatn· chuù

nevyhranÏnÌ 13

39

jsou velmi lacin·

35

nep¯irozen· v˘nÏ

nepijÌ vÌno 27

rezervovanÌ konzumenti 7 mladÌ spoleËenötÌ liber·lovÈ 7

dob¯e situovanÌ konzervativci 12

dob¯e situovanÌ konzervativci 16 rodinnÏ orientovanÌ nen·roËnÌ konzumenti 22

konzumenti vÌna

cel· populace 49 51

48 52 12

13

22 17 20 14 14 17

20 17 19 14 17 21 40 10 19 23 21 14 12 17 19 22 16 12 16

24 21 16 13 17 19 23 12 16 22 5 5

7 7

25

35 13

9

18 18 16

20,2 7,4

restaurace, hospoda

6,7

vin·rna chata, chalupa jinde

VÌno pijete nejËastÏji ve spoleËnosti ... ? 55

na z·bavÏ, v klubu

kav·rna, bar

37

37 18

Kde nejËastÏji pijete vÌno?

na n·vötÏvÏ

29

12

je udÏl·no z vÌce odr˘d (tzv. smÏsky)

doma

39 32

je p¯Ìliö sladkÈ prod·v· se ve velk˝ch mnohalitr. lahvÌch

Místa konzumace vína, místo konzumace a společnost při konzumaci

v % Base (n) = 1017

muû ûena 18 - 24 let vÏk 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 64 let 65 + Zä vzdÏl·nÌ Sä bez mat, vyuËen/a Sä s mat, VOä Vä od 4999 ob 5000 19 999 ob. velikost 20 000 - 99 999 ob. obce nad 100 000 ob. A socioekonomick˝ B C1 status C2 D E dob¯e sit. konzervativci seg- rodinnÏ orient. nen·roËnÌ mladÌ spoleËen. liber. ment rezervovanÌ konz. vÌna tradiËnÌ ËeötÌ konzumenti nevyhranÏnÌ

20

nejËastÏjöÌ odpovÏdi, kterÈ respondenti up¯esnili v r·mci kategorie jinÈ, byly tyto: p¯Ìliön· kyselost (0,6 %) nep¯Ìjemn· v˘nÏ (0,5 %) d·le: ¯ÌdkÈ vÌno, bolest b¯icha Ëi ûaludku, umÏl· barviva, obsah sÌry.

Profil konzumentů vína - sociodemografický profil pohlavÌ

25

obsahujÌ p¯ÌmÏsy ovoce

v % Base (n) = 1017

v % Base (n) = 1017

v % Base (n) = 1399

30

52

po jeho konzumaci bolÌ hlava

3 2,8 2,1 1

sklÌpek

0,9

vinotÈka

0,4

pracoviötÏ

0,3

bufet, rychlÈ obËerstvenÌ

0,1

32,5

p¯·telÈ rodina

28,8

partner

20,9

p¯ÌbuznÌ

7,4

lidÈ se spol. z·jmy

3,6

s·m/a

3,3

kolegovÈ

1,6

sousedi

1,5

obchodnÌ partne¯i

0,4

v % Base (n) = 1017, konzumenti vÌna

www.prosperita.info

srpen 2006

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním Pracoval jsem pro Gatese aneb ûivot mezi bajty Ivan Piln˝, Bohumil Herwig Chcete si p¯ipomenout atmosfÈru po roce 1989? ZajÌm· v·s, jak to v porevoluËnÌ dobÏ chodilo nebo jste ji sami aktivnÏ proûili a chcete se do nÌ na chvÌli vr·tit nahlÈdnutÌm do v˝st¯iûk˘ z dobov˝ch Ëasopis˘ nebo do cenÌk˘ JZD AK Sluöovice? SvÏûÌ knÌûka napsan· prvnÌm öÈfem ËeskÈho Microsoftu v·m odhalÌ nejen z·kulisÌ vzniku ËeskÈ poboËky tÈto firmy, ale povÌ v·m i ¯adu vesel˝ch a v·ûn˝ch p¯Ìhod ze ûivota jednoho z nej˙spÏönÏjöÌch top manaûer˘. ÿÌm Velk˝ pr˘vodce National Geographic Sari Gilbert V pr˘vodci naleznete: ● podrobnÈ popisy mÌst a souvisejÌcÌ informace; ● zasvÏcenÈ texty o historii, kultu¯e a souËasnÈm ûivotÏ; ● vÌce neû 160 barevn˝ch fotografiÌ; ● 21 podrobn˝ch barevn˝ch map; ● mapy pro proch·zky a v˝lety na kole; ● speci·lnÏ p¯ipravenÈ n·kresy pl·n˘ budov a pam·tek;

SoutÏûnÌ pr·vo Jind¯iöka Munkov·/Pavel Svoboda/Ji¯Ì Kindl UËebnice obsahuje n·stin v˝voje soutÏûnÌho pr·va a v˝klad nejd˘leûitÏjöÌch aspekt˘ reformy soutÏûnÌho pr·va v EvropskÈ unii po 1. 5. 2004 a jejÌho vlivu na soutÏûnÌ pr·vo »eskÈ republiky. V˝klad souËasnÏ platnÈ z·konnÈ ˙pravy je rozdÏlen podle t¯Ì z·kladnÌch pilÌ¯˘ soutÏûnÌho pr·va (kartelovÈ dohody, zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ a spojov·nÌ podnik˘). Problematika je pojedn·na soubÏûnÏ s odpovÌdajÌcÌmi ˙pravami v soutÏûnÌm pr·vu EU. SouË·stÌ publikace je i v˝klad z·sad aplikace komunit·rnÌho soutÏûnÌho pr·va n·rodnÌmi ˙¯ady, p¯Ìsluön· kompetenËnÌ ustanovenÌ ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe a p¯edpisy pro ¯ÌzenÌ p¯ed ⁄¯adem. Publikace je urËena nejen student˘m pr·vnick˝ch fakult a souvisejÌcÌch obor˘, ale i vöem odbornÌk˘m, kte¯Ì se danou problematikou zab˝vajÌ ve svÈ praxi. NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 Tel.: 225 993 911-3 Fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

● p¯ehledn· a snadno pouûiteln· struktura knihy;

Lego naší legislativy

● informace o hotelech, restauracÌch, moûnostech nakupov·nÌ a z·bavy.

Vietnamci se učí česky

FlexibilnÌ webdesign Vytv·¯Ìme p¯izp˘sobitelnÈ a p¯ÌstupnÈ str·nky pomocÌ XHTML a CSS Dan Cederholm Kniha je praktickou p¯ÌruËkou tvorby flexibilnÌch prvk˘ str·nky i celkovÈho layoutu webu, ËÌmû jej p¯ipravÌte na ty nejhoröÌ scÈn·¯e, kterÈ mohou p¯i jeho prohlÌûenÌ nastat. Zkuöen˝ a ve svÏtÏ uzn·van˝ odbornÌk na webdesign s v·mi krok za krokem projde strategie tvorby kvalitnÌch a p˘sobiv˝ch webov˝ch str·nek a podÏlÌ se s v·mi o hodnotnÈ vÏdomosti, nabytÈ dlouholetou praxÌ. Autor se v knize vÏnuje nap¯Ìklad tÏmto tÈmat˘m: ● ¯eöenÌ velikosti textu pomocÌ klÌËov˝ch slov a procent a umoûnÏnÌ jeho zvÏtöenÌ uûivatelem; ● techniky tvorby navigace, jeû se p¯izp˘sobÌ jakÈkoli velikosti Ëi mnoûstvÌ textu nebo jinÈho obsahu; ● vytvo¯enÌ p¯izp˘sobiteln˝ch blok˘ s obr·zky a texty pomocÌ plovoucÌho umÌstÏnÌ; ● uzp˘sobenÌ Ëitelnosti obsahu str·nky i bez zobrazenÌ obr·zk˘ nebo CSS; ● design tabulek pomocÌ CSS a prezentace tabulkov˝ch dat.

Computer Press, a.s. [email protected] 800 555 513 http://knihy.cpress.cz

Naše kavárna Petr Vácha novým partnerem Ernst & Young Nov˝m partnerem spoleËnosti Ernst & Young pro »eskou republiku v oddÏlenÌ auditu a sluûeb ekonomickÈho poradenstvÌ byl jmenov·n Petr V·cha. Zast·v· takÈ pozici vedoucÌho expertnÌ skupiny pro problematiku mezin·rodnÌch standard˘ ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ v regionu St¯ednÌ Evropa-jih. Je Ëlenem glob·lnÌ interpretaËnÌ skupiny pro nÏkterÈ oblasti IFRS. Petr V·cha p˘sobÌ v Ernst & Young od roku 2002. V oboru auditu a poradensk˝ch sluûeb pracuje od roku 1995 se zamÏ¯enÌm p¯ev·ûnÏ na podniky v odvÏtvÌch v˝roby, obchodu a telekomunikacÌ. D·le se specializuje na veökerou problematiku souvisejÌcÌ s mezin·rodnÌmi standardy ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ (IFRS). (tz)


Kontroly ûivnostensk˝ch ˙¯ad˘ na znalost Ëeötiny prod·vajÌcÌch Vietnamc˘, kte¯Ì podnikajÌ jako OSV» na ûivnostensk˝ list, byly zakonËeny v BrnÏ pokutami v celkovÈ v˝öi nÏkolika desÌtek tisÌc korun. I kdyû tyto akce byly naöÌ ve¯ejnosti p¯edloûeny jako p¯ÌkladnÈ aktivity ûivnostensk˝ch ˙¯ad˘, jedn· se ve skuteËnosti o fraöku, kter· nem· u n·s obdoby. Za cÌl perzekucÌ byli vybr·ni opÏt, jistÏ nikoliv n·hodou, pr·vÏ podnikajÌcÌ Vietnamci, kte¯Ì nikdy nestojÌ se û·dostÌ o podporu na ˙¯adech pr·ce. Z¯ejmÏ asi pr·vÏ tato skuteËnost se naöim st·tnÌm ˙¯ednÌk˘m a takÈ tÏm, co se ötÌtÌ pr·ce, nelÌbÌ. V naöÌ zemi totiû ûije i pracuje nÏkolik desÌtek tisÌc dalöÌch cizinc˘, kte¯Ì jsou zde jiû vÌce neû deset let a p¯itom prakticky neumÌ v˘bec Ëesky. Ty vöak nikdo nekontroluje a nikdo jim za to, ûe neumÌ sv˝mi slovy vysvÏtlit Ël·nek z novin, neudÏluje pokuty. MnozÌ na svÈ ûivnostenskÈ listy pracujÌ na stavb·ch, uËÌ angliËtinu na ökol·ch i v soukromÌ, Ëi p˘sobÌ jako zahraniËnÌ poradci v oblasti sluûeb. ExistujÌ u n·s sÌdlÌcÌ firmy, kde jiû prakticky neuslyöÌte komunikaci v ËeötinÏ, ale jen v nÏmËinÏ nebo v angliËtinÏ. A naopak zamÏstnanÌ »eöi se v tÏchto firm·ch sÌdlÌcÌch v »eskÈ republice se sv˝m mate¯sk˝m jazykem s vedenÌm firmy v˘bec nedomluvÌ. ZajÌm· toto naöe st·tnÌ ˙¯ednÌky? Budou takÈ Ukrajinci, RusovÈ, Bulha¯i, SrbovÈ, Alb·nci, Moldavani, MongolovÈ, »ÌÚani, Pol·ci, NÏmci, AngliËanÈ i AmeriËani podnikajÌcÌch u n·s na ûivnostenskÈ listy kontrolov·ni ûivnostensk˝mi ˙¯ady ze znalosti Ëeötiny za pomoci novinov˝ch Ël·nk˘? Budou se od nich takÈ vybÌrat pokuty? A nebo je tato akce v˝hradnÏ zamÏ¯en· na pracovitÈ Vietnamce s cÌlem, co nejvÌce jim zkomplikovat ûivot u n·s? Popsat Ël·nek tisku sv˝mi vlastnÌmi slovy totiû nedok·ûÌ ani mnozÌ »eöi, ale naötÏstÌ to po nich jeötÏ zatÌm nikdo nevyûaduje. Svaz Vietnamc˘ v »eskÈ republice aktivnÏ zorganizoval intenzivnÌ kurzy Ëeötiny a Vietnamci ve sv˝ch Ëasopisech, kterÈ si pro svoji pot¯ebu u n·s sami vyd·vajÌ, pravidelnÏ zve¯ejÚujÌ vietnamsko-Ëesk˝ slovnÌk i konverzaci. Komunita 36 832 Vietnamc˘ vyvÌjÌ svÈ vlastnÌ aktivity k n·pravÏ bez jakÈkoliv st·tnÌ pomoci. Je vöak terËem kontrol, aË u n·s ûije Vietnamc˘ mnohem mÈnÏ, neû nap¯Ìklad Ukrajinc˘ (87 789). Marcel Winter P¯edseda »esko-vietnamskÈ spoleËnosti

V nebankovním registru je 16 firem Jiû 16 spl·tkov˝ch a leasingov˝ch firem vyuûÌv· NebankovnÌ registr klientsk˝ch informacÌ (NRKI). Po roce svÈho p˘sobenÌ tak registr jiû zdvojn·sobil poËet Ëlensk˝ch spoleËnostÌ. NRKI provozuje z·jmovÈ sdruûenÌ pr·vnick˝ch osob Leasing & Loan Credit Bureau (LLCB). "Do registru se zapojily dalöÌ dvÏ ËlenskÈ firmy »eskÈ finanËnÌ a leasingovÈ asociace, ¯ekl v˝konn˝ ¯editel sdruûenÌ Karel Kol·¯ a dodal: "Smlouvy o zpracov·nÌ ˙daj˘ v nebankovnÌm registru a o jejich sdÌlenÌ s BankovnÌ registrem podepsaly S MORAVA Leasing, a. s. a UNILEASING, a.s." NovÈ spoleËnosti zaËÌnajÌ v tÏchto dnech sbÌrat souhlasy sv˝ch klient˘ s uloûenÌm jejich ˙daj˘ do registru. (tz)

Vöichni marketÈ¯i jsou lh·¯i SÌla vypr·vÏnÌ vÏrohodn˝ch p¯ÌbÏh˘ v nevÏrohodnÈm svÏtÏ Seth Godin

Business Deutsch Korespondence, obchodnÌ jedn·nÌ, prezentace, telefonov·nÌ a spoleËensk· konverzace Iva MichÚov·

PozoruhodnÏ provokativnÌ i konstruktivnÌ novinka ˙spÏönÈho americkÈho marketÈra a autora nÏkolika dalöÌch marketingov˝ch bestseller˘ podtrhuje, ûe ve svÏtÏ, v nÏmû spot¯ebitelÈ majÌ nekoneËnou moûnost v˝bÏru (a na vybÌr·nÌ nemajÌ Ëas!), stojÌme jako z·kaznÌci o p¯ÌbÏh, jemuû bychom mohli vÏ¯it. ⁄spÏönÌ marketÈ¯i nehovo¯Ì o vlastnostech a p¯ednostech sv˝ch produkt˘ - vypr·vÏjÌ p¯ÌbÏhy, kterÈ chceme slyöet, s nimiû se ztotoûÚujeme a kterÈ pak r·di Ëi s nadöenÌm sdÌlÌme se sv˝mi p¯·teli a zn·m˝mi a jeû se jako "myölenkov˝ virus" öÌ¯Ì d·l. Praktick·, inspirativnÌ, svÏûÌ a Ëtiv· kniha pro marketÈry, kte¯Ì chtÏjÌ d·vat lidem to, co lidÈ skuteËnÏ chtÏjÌ, obsahuje i d˘leûitÈ pouËenÌ o tom, v Ëem se liöÌ vÏrohodnÈ (a ˙spÏönÈ) p¯ÌbÏhy od tÏch nevÏrohodn˝ch (a ne˙spÏön˝ch).

KnÌûka v·m pom˘ûe s jistotou zvl·dat komunikaci v nÏmeckÈm jazyce - od navazov·nÌ pracovnÌch kontakt˘ p¯es obchodnÌ jedn·nÌ, prodej, prezentaci, telefonov·nÌ a p¯ijÌmacÌ pohovor aû po spoleËenskou konverzaci. DozvÌte se ¯adu zajÌmav˝ch a uûiteËn˝ch kulturnÌch a jazykov˝ch tip˘, kromÏ Ëesk˝ch ekvivalent˘ nejd˘leûitÏjöÌch slovnÌch spojenÌ a pojm˘ p¯Ìmo v textu najdete u kaûdÈ kapitoly nÏmecko-Ëesk˝ slovnÌËek a v z·vÏru knihy souhrnn˝ Ëesko-nÏmeck˝ slovnÌËek.

Management partnerstvÌ s dodavateli NovÈ perspektivy firemnÌho nakupov·nÌ Jaroslav Nenad·l Kniha v˝znamnÈho dom·cÌho odbornÌka seznamuje s hlavnÌmi procesy budov·nÌ tzv. program˘ partnerstvÌ s dodavateli i s vhodn˝mi metodami a n·stroji jejich rozvoje (hodnocenÌ a v˝bÏr vhodn˝ch dodavatel˘, spoleËnÈ pl·nov·nÌ s dodavateli, posuzov·nÌ vyzr·losti managementu u dodavatel˘, ovÏ¯ov·nÌ shody dod·vek, hodnocenÌ v˝konnosti u dodavatel˘, neust·lÈ zlepöov·nÌ u dodavatel˘ aj.) a p¯in·öÌ ¯adu konkrÈtnÌch p¯Ìpadov˝ch studiÌ, na nichû jsou ilustrov·ny p¯Ìklady dobrÈ i öpatnÈ praxe. Ukazuje, ûe princip partnerstvÌ je jednÌm ze z·kladnÌch princip˘ modernÌho managementu. Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 Tel.: 234 462 232 Fax: 234 462 242 E-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Business English 50 praktick˝ch cviËenÌ Korespondence, porady, prezentace, obchodnÌ jedn·nÌ a spoleËensk· konverzace Derek Henderson, Veronika Streitwieser DÌky 50 cviËenÌm s ¯eöenÌmi, kter· najdete v tÈto praktickÈ a jedineËnÈ p¯ÌruËce, se nauËÌte v pr·ci a podnik·nÌ najÌt vûdy ta spr·vn· slova - p¯i telefonickÈm rozhovoru, prvnÌch pracovnÌch kontaktech, obchodnÌch jedn·nÌch, porad·ch, diskusÌch, prezentacÌch, cestov·nÌ nebo spoleËenskÈ konverzaci. NauËÌte se vyhnout nejËastÏjöÌch chyb·m, procviËÌte si pouûÌv·nÌ zr·dn˝ch slov, zjistÌte, v kter˝ch oblastech jste slaböÌ, a musÌte p¯idat, a kde naopak nem·te problÈmy. K sebed˘vÏ¯e krok za krokem Ivan Kupka V mimo¯·dnÏ ËtivÈ a zajÌmavÈ knÌûce se sezn·mÌte s jedineËn˝mi zp˘soby a strategiemi, kterÈ v·m pomohou zÌskat zdravou a opr·vnÏnou vÌru v sebe sama - sebed˘vÏru. DozvÌte se, jak rozvinout svÈ schopnosti sebemotivace, zdravÈho dosahov·nÌ cÌl˘, efektivnÌho ¯eöenÌ problÈm˘ a d˘leûitÈ schopnosti komunikovat v ûivotÏ tak, abyste dos·hli toho, co nejvÌce pot¯ebujete. NauËÌte se, jak zÌskat pozitivnÌ vztah k sobÏ samÈmu, jak se lÈpe poznat a jak porozumÏt ostatnÌm. DozvÌte se, jakÈ chyby dÏl·te ve svÈ komunikaci, co si poËÌt s trÈmou, jak se br·nit manipulaci a co skr˝v· umÏnÌ vyjedn·vat. Grada Publishing a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, Tel.: 220 386 401 Fax: 220 386 400 www.grada.cz

Lidé se na internetu více zajímají o své zdraví O svÈ zdravÌ se letos na internetu zajÌmalo vÌce lidÌ neû minul˝ rok. Potvrzuje to statistika internetovÈho serveru Doktorka.cz, kterou letos v kvÏtnu podle odhadu navötÌvilo 225 000 uûivatel˘, p¯iËemû minul˝ rok v dubnu to bylo jen 72 267 uûivatel˘. Vypl˝v· to ze statistik NetMonitoru. Doktorka.cz p¯in·öÌ kaûd˝ den informace vÏnovanÈ zdravÌ, kr·se, vztah˘m a rodinÏ. ZaË·tkem ˙nora 2005 spustili provozovatelÈ webu novou verzi, kter· byla optimalizovan· pro vyhled·vaËe. V˝sledky pr˘zkumu NetMonitor ukazujÌ, ûe se o svÈ zdravÌ na webu Doktorka.cz zajÌmalo letos v b¯eznu 213 014 lidÌ, kte¯Ì shlÈdli 2 051 965 str·nek. Minul˝ rok v b¯eznu to p¯itom bylo jen 82 538 uûivatel˘. "Na zv˝öenÌ n·vötÏvnosti webu Doktorka.cz majÌ velk˝ podÌl vyhled·vaËe. N·r˘st n·vötÏvnosti jsme totiû zaznamenali po spuötÏnÌ novÈ a pro vyhled·vaËe upravenÈ verze," dodal Tom·ö Jukl, jednatel spoleËnosti Vitamins Cosmetics, kter· web provozuje. Optimalizaci pro vyhled·vaËe mÏla na starost internetov· reklamnÌ agentura Robert Nemec.com. "P¯i optimalizaci zpravodajskÈho webu musÌte postihnout velkou ök·lu r˘zn˝ch moûnostÌ, kterou sebou internetovÈ zpravodajstvÌ p¯in·öÌ," ¯ekl Robert NÏmec, ¯editel agentury RobertNemec.com. Podle nÏj je z·kladem pouûÌt publikaËnÌ systÈm, kter˝ je od poË·tku optimalizovan˝ pro vyhled·vaËe. Agentura na webu Doktorka.cz pouûila sv˘j vlastnÌ redakËnÌ systÈm Alice CMS. N·vötÏvnÌci dosud napsali v diskusÌch celkem 200 000 p¯ÌspÏvk˘. Z·jemci o problematiku zdravÌ si mohou vybÌrat z 3 500 Ël·nk˘. Mezi nejvÌce diskutovan· tÈmata pat¯Ì Ël·nky o zdravotnÌch problÈmech, sexu a hubnutÌ.

Vyhled·vaËe mohou p¯ivÈst dalöÌ n·vötÏvnÌky ⁄prava webov˝ch str·nek pro vyhled·vaËe m˘ûe na web p¯ivÈst dalöÌ n·vötÏvnÌky. LidÈ

totiû pouûÌvajÌ vyhled·vaËe st·le ËastÏji. Podle analytickÈ spoleËnosti comScore Networks, pouûili obyvatelÈ USA v pÏti miliard·ch p¯Ìpad˘ pro nalezenÌ poûadovanÈ informace internetov˝ vyhled·vaË. Ve srovn·nÌ s lednem 2005 doölo k n·r˘stu v poËtu hled·nÌ o 10,7 %. Vyhled·vaË Google podle zpr·vy comScore obsadil 41,4 % trhu a polepöil si oproti minulÈmu roku o 6,3 %. KonkurenËnÌ Yahoo! Sites zaznamenal pokles o 3,1 % a obsadil druhÈ mÌsto s 28,7 procenty. Na t¯etÌm mÌstÏ skonËil MSN provozovan˝ spoleËnostÌ Microsoft a podÌlem na trhu internetov˝ch vyhled·vaË˘ 13,7 %. Zbyl· mÌsta obsadily s celkov˝m podÌlem 13,5 % vyhled·vaËe Time Warner Network a Ask Jeeves. Jenom vyhled·vaË Google navötÏvuje podle v˝zkumnÈ agentury Nielsen/NetRatings celkem 380 milion˘ lidÌ mÏsÌËnÏ, p¯iËemû 50 % provozu je mimo USA. (tz)

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc Společnost dm - drogerie markt věnovala půl milionu korun SpoleËnost dm - drogerie markt poskytla finanËnÌ pomoc dÏtskÈmu oddÏlenÌ jihlavskÈ nemocnice ve v˝öi KË 500 000,--. P¯ed·nÌm öeku bÏhem slavnostnÌho otev¯enÌ novÈho centr·lnÌho skladu v JihlavÏ dala spoleËnost dm najevo, ûe jÌ osudy druh˝ch nejsou lhostejnÈ. PenÏûit· pomoc bude vyuûita na n·kup inkub·toru dÏtskÈho oddÏlenÌ jihlavskÈ nemocnice. SlavnostnÌ p¯ed·nÌ probÏhlo bÏhem otev¯enÌ novÈho centr·lnÌho skladu v JihlavÏ dne 23. Ëervna 2006 a za p¯ÌspÏvkovou organizaci Nemocnice Jihlava öek p¯evzali Prim. MUDr. Jan Proch·zka, n·mÏstek lÈËebnÈ pÈËe a z·stupce ¯editele, a Prim. MUDr. Milan SvojsÌk, prim·¯ dÏtskÈho oddÏlenÌ. (tz)

31

srpen 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Systém elektronického mýtného spustí Kapsch už v lednu Na dálnicích České republiky se už začaly stavět mýtné brány. Platit budou kamiony od 12 tun výše. Od července 2007 bude mýtné i na silnicích I. třídy.

M

ýtné od začátku příštího roku nákladní automobily a kamiony už ani na silnicích České republiky nemine. Od 1. ledna 2007 ho začnou platit řidiči vozidel těžších než 12 tun na dálnicích, od července pak i na silnicích I. třídy. Výběrové řízení na budování mýtného systému u nás vyhrála rakouská firma Kapsch. Už začala stavět mýtné brány, a to při minimálním omezení provozu. Celkem jich bude v Česku stát 179 S rakousk˝m gigantem p¯itom spolupracujÌ p¯edevöÌm ËeskÈ firmy - projekt je aû z osmdes·ti procent realizov·n dodavateli z »eskÈ republiky. "To je dalöÌ slib, kter˝ jsme splnili. K naöim nejv˝znamnÏjöÌm partner˘m pat¯Ì firma AéD Praha, kter· je integr·torem pro celou Ëinnost na d·lniËnÌ a silniËnÌ infrastruktu¯e, d·le se jedn· o Stavby silnic a ûeleznic, Eltodo, Cross ZlÌn a Metroprojekt - n·ö hlavnÌ partner," ¯Ìk· gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Kapsch TrafficCom C & R spol. s r. o. Ing. Karel Feix.

Od z·¯Ì budou k dost·nÌ palubnÌ jednotky premid Kapsch u n·s zav·dÌ elektronick˝ system m˝tnÈho. V poslednÌch t¯ech mÏsÌcÌch letoönÌho roku zavede jeho testov·nÌ, aby od zaË·tku fungoval kvalitnÏ. "Po cel˝ p¯ÌötÌ rok se bude system m˝tnÈho v takzvanÈm zkusebnÌm provozu dolaÔovat tak, aby pruûnÏ reagoval na situaci v silniËnÌm provozu," ¯Ìk· Ing. Karel Feix. Pro ¯idiËe rozvine firma masivnÌ informaËnÌ kampaÚ. Slibuje, ûe uû od podzimu si budou moci dopravci po¯izovat nutnÈ palubnÌ jednotky "premid", kterÈ zabezpeËÌ spr·vn˝ v˝bÏr m˝tnÈho. MajÌ b˝t od 1. z·¯Ì k sehn·nÌ na dvou stech distribuËnÌch mÌstech, mnohÈ z nich budou na ËerpacÌch stanicÌch po celÈ »R a na 14 kontaktnÌch mÌstech premid point v krajsk˝ch mÏstech republiky. A jak palubnÌ jednotka premid funguje? M˝tnÈ je vybr·no p¯i pr˘jezdu vozidla pod m˝tnou stanicÌ, a to ve v˝öi danÈho m˝tnÈho ˙seku, ve kterÈm se pr·vÏ vozidlo pohybuje. Spr·vnÈ od˙Ëtov·nÌ m˝ta ¯idiË zeregistruje dÌky akustickÈmu sign·lu. V z·¯Ì budou bliûöÌ informace nap¯Ìklad na internetovÈ adrese www.premid.cz, informaËnÌ broûurka bude takÈ na jednotliv˝ch poboËk·ch »ESMAD Bohemia. M˝tnÈ bude moûnÈ platit buÔ p¯edem nebo po

ujetÌ urËitÈ vzd·lenosti. Spr·vn˝ odvod m˝tnÈho budou kotrolovat stacion·rnÌ, p¯enosn· i mobilnÌ kontrolnÌ za¯ÌzenÌ. Vöichni ¯idiËi, kter˝ch se m˝tnÈ t˝k·, by mÏli co nejvÌce vyuûÌt moûnosti p¯edbÏûnÈ registrace do systÈmu elektronickÈho m˝tnÈho.

⁄Ëinnost je skoro stoprocentnÌ, vybere se 8 miliard roËnÏ "⁄Ëinnost naöeho mikrovlnnÈho systÈmu se ve vÏtöinÏ zemÌ pohybuje mezi 99 aû 99,5 procenty, p¯iËemû provoznÌ n·klady nep¯esahujÌ patn·ct aû dvacet procent a mnohdy se pohybujÌ pod dvan·cti procenty vybranÈ Ë·stky," ¯Ìk· gener·lnÌ ¯editel Karel Feix. Od 1. ledna p¯ÌötÌho roku bude zpoplatnÏno 970 kilometr˘ d·lnic a rychlostnÌch silnic, od 1. Ëervence 2007 pak dalöÌch 2100 kilometr˘ vybran˝ch silnic prvnÌ t¯Ìdy. PrvnÌ m˝tn· br·na byla postavena jiû v polovinÏ Ëervence na d·lnici D1 v rekordnÌm Ëase a za minim·lnÌho omezenÌ provozu. "ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic »R je spr·vce d·lniËnÌ komunikaËnÌ sÌtÏ a silnic prvnÌch t¯Ìd v »eskÈ republice. Jsme dodavateli m˝tnÈho systÈmu plnÏ k dispozici. Na projektu jiû ¯adu mÏsÌc˘ intenzivnÏ spolupracujeme a podÌlÌme se na celkovÈ koordinaci," uvedl gener·lnÌ ¯editel ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic »R Petr Lauöman. Jak dodal, v˝stavba m˝tn˝ch bran bude pokraËovat na r˘zn˝ch mÌstech d·lnic a rychlostnÌch silnic do konce listopadu letoönÌho roku. "Z·klady m˝tnÈ br·ny majÌ rozmÏr p¯ibliûnÏ 1,5 metru krychlovÈho, br·na samotn· bude vysok· p¯ibliûnÏ öest metr˘. OmezenÌ dopravy nebude nutnÈ s v˝jimkou instalace ramene m˝tnÈ br·ny. V takovÈm p¯ÌpadÏ bude doprava zastavena na p¯ibliûnÏ patn·ct minut. Tyto operace

se budou dÌt v dobÏ nejmenöÌho provozu, tedy nap¯Ìklad v noci, za asistence pracovnÌk˘ ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic a Policie. Douf·me, ûe ve¯ejnost a ¯idiËi tato nutn· omezenÌ pochopÌ," dod·v· Lauöman. Vöechny m˝tnÈ uzavÌrky budou mÌt speci·lnÌ viditelnÈ oznaËenÌ. M˝to v »eskÈ republice by mÏlo mÌt roËnÌ v˝nos osm milliard korun. Za jedin˝ mÏsÌc by se tak mÏlo vybrat stejnÏ, jako nynÌ za d·lniËnÌ zn·mky pro n·kladnÌ auta za cel˝ rok. A poËÌt· se, ûe poËty kamion˘ v budoucnu jen porostou. PenÌze

vybranÈ za m˝to p˘jdou na rozvoj dopravnÌ infrastruktury. ZatÌmco v jin˝ch zemÌch se m˝to p¯ipravovalo osm a vice let, u n·s se to stihlo za dva roky. "M˝tn˝ systÈm firmy Kapsch nabÌdne i paletu dalöÌch telematick˝ch sluûeb, kterÈ v˝znamnÏ p¯edstihujÌ konkurenci. P˘jde nap¯Ìklad o ¯ÌzenÌ dopravy na d·lnicÌch, mÏ¯enÌ rychlosti, bezhotovostnÌ placenÌ pohonn˝ch hmot, kontrolu parkov·nÌ nebo sledov·nÌ odcizenÌch vozidel," uv·dÌ gener·lnÌ ¯editel Karel Feix. Marie VaöÌËkov·

Evropský dodavatel komunikačních systémů Kdo buduje m˝tnÈ - Kapsch Group - Holding se skl·d· z vÌce neû 25 firem, rozmÌstÏn˝ch po celÈm svÏtÏ, ve stoprocentnÌm vlastnictvÌ rodiny Kapsch. Dce¯inÈ spoleËnosti - Nap¯Ìklad Kpsch Telematic Services spol. s r. o. m· za ˙kol zajiötÏnÌ provozu celoploönÈho elektronickÈho m˝tnÈho systÈmu v »R, poskytov·nÌ a rozvÌjenÌ pokroËil˝ch telematick˝ch sluûeb. Kapsch TrafficCom AG je souË·stÌ holdingu Kapsch Group. Tato firma je p¯ednÌm poskytovatelem dopravnÌch telematick˝ch systÈm˘ a souË·stÌ. S vÌce neû 100 instalacemi ve 30 zemÌch svÏta pat¯Ì k absolutnÌ öpiËce dodavatel˘ elektronick˝ch m˝tn˝ch systÈm˘. Firma Kapsch instalovala m˝tnÈ systÈmy v Rakousku, Portugalsku, äpanÏlsku, Francii, ÿecku, D·nsku, ävÈdsku, Slovinsku, Srbsku a »ernÈ Ho¯e, mimo Evropu pak v Chile, ArgentinÏ, BrazÌlii, Malajsii, FilipÌn·ch a Turecku. Kapsch je souËasnÏ lÌdrem zav·dÏnÌ m˝tn˝ch systÈm˘ i na australskÈm kontinentu. Stolet· tradice - Akciov· spoleËnost Kapsch AG

byla zaloûena p¯ed vÌce neû 100 lety v roce 1892 jako rodinn· firma. Jiû tradiËnÏ pat¯Ì k vedoucÌm firm·m rakouskÈho hospod·¯stvÌ a bÏhem svÈ dlouholetÈ historie ˙spÏönÏ provozuje komunikaËnÌ a informaËnÌ systÈmy v sektorech bankovnictvÌ, dopravy, energetiky, pr˘myslu a st·tnÌ spr·vy. CelosvÏtovÏ m· spoleËnost Kapsch vÌce neû 25 000 zamÏstnanc˘ a poboËky v zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Vznik ËeskÈ poboËky - V »eskÈ republice zah·jila spoleËnost svou pravidelnou obchodnÌ Ëinnost v 80. letech 20. stoletÌ. V roce 1992 byla zaloûena 100% dce¯in· spoleËnost Kapsch Telecom spol. s r. o., kter· sÌdlÌ v Praze. ZpoË·tku se Ëesk· poboËka firmy Kapsch zamÏ¯ovala na komplexnÌ ¯eöenÌ v oblasti priv·tnÌch komunikaËnÌch sÌtÌ, a to zejmÈna v oblasti p¯enosu a zpracov·nÌ hlasu. Dynamick˝ n·r˘st poËtu spokojen˝ch z·kaznÌk˘ vy˙stil v roce 1998 k zaloûenÌ poboËky spoleËnosti Kapsch Telecom spol. s r.o. v BrnÏ. SpoleËnost Kapsch realizuje svÈ projekty nejenom vlastnÌmi silami, ale takÈ spolupracuje s celou ¯adou partner˘.

První fáze mýtného systému v lednu, druhá v červenci 2007 ● Od 1. ledna 2007 zav·dÌ »esk· republika m˝tnÈ pro vozy nad 12 tun na 970 kilometrech d·lnic. ● M˝tnÈ na 2100 kilometrech silnic I. t¯Ìdy se zaËne vybÌrat od zaË·tku Ëervence 2007. ● Elektronick˝ m˝tn˝ systÈm u n·s zav·dÌ rakousk· spoleËnost Kapsch, kter· vyhr·la v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ. ● Na projektu se podÌlejÌ z 80 procent ËeskÈ firmy, nap¯Ìklad AéD Praha, Stavby silnic a ûeleznic, Eltodo, Cross ZlÌn a Metroprojekt. ● Cena zak·zky vËetnÏ desetiletÈho provozov·nÌ systÈmu je 22 miliard korun. ● V˝nos z m˝tnÈho m· b˝t asi deset miliard korun. To je desetin·sobek souËasnÈho v˝bÏru z d·lniËnÌch zn·mek pro kamiony. ● Kolik p¯esnÏ budou na m˝tnÈm kamiony platit, to by mÏla v z·¯Ì rozhodnout budoucÌ vl·da. Ta pravdÏpodobnÏ brzy rozöÌ¯Ì zpoplatnÏnÌ na vöechna vozidla nad 3,5 tuny. ● V souËasnÈ dobÏ uû Kapsch buduje m˝tnÈ br·ny s elektronick˝m vybavenÌm. Celkem jich bude v »eskÈ republice 179. ✑

Podepsána smlouva o spolupráci mezi společností Kapsch a ČESMAD BOHEMIA Smlouvu o spolupr·ci p¯i öÌ¯enÌ informacÌ a p¯i testov·nÌ elektronickÈho m˝tnÈho systÈmu podepsali p¯edstavitelÈ SdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA a spoleËnost Kapsch, kter· v »ech·ch tento systÈm v souËasnosti buduje a bude provozovat sluûby s nÌm souvisejÌcÌ. "Zkuöenosti »ESMAD BOHEMIA i jejich spolupr·ce jsou pro n·s velmi cennÈ nejenom z hlediska informovanosti dopravc˘ o m˝tnÈm systÈmu a jeho moûnostech," ¯ekl gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti Kapsch Telematic Services spol. s r. o. Ing. Karel Feix. "Chceme mimo jinÈ spoleËnÏ se sdruûenÌm a s jeho vybran˝mi Ëleny zorganizovat ke konci tohoto roku spoleËnou akci, zamÏ¯enou na fin·lnÌ ovÏ¯enÌ stoprocentnÌho pohodlnÈho a jednoduchÈho uûÌv·nÌ systÈmu uûivateli jeötÏ p¯ed jeho ostr˝m spuötÏnÌm do provozu." Nap¯Ìklad v r·mci takzvanÈho pilotnÌho provozu systÈmu se bude urËit˝ poËet tuzemsk˝ch kamion˘ pohybovat po zpoplatnÏn˝ch d·lnicÌch a silnicÌch jiû s funkËnÌmi tzv. palubnÌmi jednotkami, m˝tnÈ jim vöak nebude odeËÌt·no.

32

Bude se pouze d˘kladnÏ mÏ¯it a vyhodnocovat stoprocentnÌ spolehlivost systÈmu a ovÏ¯ovat dosaûen· efektivnost p¯i fiktivnÌm vybÌr·nÌ m˝tnÈho. "Protoûe se zde elektronick˝ m˝tn˝ systÈm zavede, podobnÏ jako je tomu i v jin˝ch zemÌch Evropy, rozhodli jsme se spolupracovat se spoleËnostÌ Kapsch p¯i öÌ¯enÌ informacÌ o ËeskÈm systÈmu a po¯·dat zejmÈna propagaËnÌ a ökolicÌ akce pro dopravce u n·s i v zahraniËÌ. NaöÌm cÌlem je, aby byli vöichni dostateËnÏ informov·ni a p¯echod na elektronick˝ v˝bÏr m˝ta jim neËinil potÌûe ani z hlediska informovanosti, ani z hlediska organizaËnÌho," sdÏlil gener·lnÌ tajemnÌk SdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA Ing. Martin äpryÚar. "Uû p¯ed dvÏma lety jsme po¯·dali pÏtadvacet semin·¯˘, na kter˝ch jsme seznamovali s m˝tn˝m systÈmem v Rakousku a NÏmecku. Tato sÈrie mÏla velice p¯Ìzniv˝ ohlas a s vyuûitÌm tÏchto zkuöenostÌ se chceme zapojit do informaËnÌch a vzdÏl·vacÌch akcÌ p¯i zav·dÏnÌ elektronickÈho m˝ta u n·s."

PrvnÌ semin·¯e uû v z·¯Ì V »eskÈ republice se bude jednat o semin·¯e a workshopy zejmÈna pro dopravnÌ a spediËnÌ firmy, ale moûnost ˙Ëasti na nich budou mÌt i dalöÌ z·jemci, t¯eba z·stupci odbornÈho tisku. Dva semin·¯e by se mÏly uskuteËnit v z·¯Ì zvl·öù pro oblast »ech a zvl·öù pro oblast Moravy. "P¯ÌötÌ rok poËÌt·me vûdy v kaûdÈm pololetÌ s dalöÌmi celorepublikov˝mi semin·¯i, na kter˝ch by se jiû vyhodnocovaly prvnÌ zkuöenosti z ostrÈho provozu," doplnil M. äpryÚar a z·roveÚ informoval o tom, ûe letos v ¯Ìjnu se poËÌt· s workshopem v kaûdÈm ze sedmi region·lnÌch pracoviöù »ESMAD BOHEMIA, kter˝ bude zamÏ¯en p¯edevöÌm na osobnÌ kontakt se z·stupci dopravnÌch firem a na pomoc dopravnÌm firm·m s nutnou administrativou a dalöÌmi kroky dopravnÌch firem p¯ed spuötÏnÌm v˝bÏru m˝ta.

NezapomÌn· se na zahraniËÌ SdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA za¯adÌ do sv˝ch

osmi program˘ (nap¯. Z·klady logistiky v silniËnÌ dopravÏ, Manaûer dopravnÌ firmy, P¯epravnÌ operace atdÖ) ve svÈm äkolicÌm st¯edisku jednu vyuËovacÌ hodinu, kter· bude zamÏ¯ena na systÈm v˝bÏru elektronickÈho m˝ta. "Je vöak nutnÈ semin·¯e z·roveÚ zacÌlit i pro skupinu pracovnÌk˘ st·tnÌ spr·vy - proto navrhujeme uspo¯·d·nÌ dvou semin·¯˘ jeötÏ do konce letoönÌho roku a n·slednÏ dalöÌ dva v roce 2007 i pro nÏ," doplnil M. äpryÚar. Podle jeho slov vyuûije äkolicÌ st¯edisko sdruûenÌ skuteËnosti, ûe je Ëlenem evropskÈho sdruûenÌ ökolicÌch st¯edisek v oboru dopravy a logistiky a uspo¯·d· proto workshopy, na kter˝ch zahraniËnÌm z·jemc˘m v dostateËnÈm p¯edstihu objasnÌ systÈm elektronickÈho m˝ta v »eskÈ republice. "NavÌc bychom r·di se souhrnnou informacÌ o m˝tu vystoupili na chystan˝ch mezin·rodnÌch akcÌch jako jsou konference, meetingy, konference IRU Ëi EuroTra," ¯ekl d·le gener·lnÌ tajemnÌk sdruûenÌ automobilov˝ch dopravc˘ »ESMAD BOHEMIA Ing. Martin äpryÚar. (tz)

www.prosperita.info

Zůstáváme i nadále optimisty,

Recommend Documents