ZPZ. Životní prostředí. a zdravotní nezávadnost staveb. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

ZPZ

Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Přednáška č. 3

Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

ZPZ

Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Vlivy stavebnictví na životní prostředí

• Vlivy stavebnictví na životní prostředí • Mezi negativními vlivy stavebního průmyslu na životní prostředí patří: • Těžba stavebních surovin a jejich zpracování do stavebních výrobků. • Proces výstavby (budovy, dopravní stavby a jiné) během nichž může dojít ke znečisťování ovzduší, vzniků odpadů (některé z nich jsou nebezpečné).

• Degradace a kontaminace půd. • Znečišťovaní vodních toku. • Nadměrných hluků.

• Zhoršení zdravotního stavu uživatelů stavby a jiné.

pracovníků

při

výstavbě

nebo

2

ZPZ


• Vlivy stavebnictví na životní prostředí • Mezi negativními vlivy stavebního průmyslu na životní prostředí patří: • Těžba stavebních surovin a jejich zpracování do stavebních výrobků. • Proces výstavby (budovy, dopravní stavby a jiné) během nichž může dojít ke znečisťování ovzduší, vzniků odpadů (některé z nich jsou nebezpečné).

• Degradace a kontaminace půd. • Znečišťovaní vodních toku. • Nadměrných hluků.

• Zhoršení zdravotního stavu uživatelů stavby a jiné.

pracovníků

při

výstavbě

nebo

3

ZPZ


• Ochrana životního prostředí v dosahu staveniště je dnes jedním z hlavních zájmů stavební společnosti při zhotovování staveb. • Řídí se Stavebním zákonem a zároveň zákony na ochranu životního prostředí, tj. jmenovitě: • Zákonem č. 125/97 Sb., o odpadech. • Zákonem č. 114/92 Sb., ve znění zákona č. 289/95 Sb., o ochraně krajiny a přírody. • Zákonem č. 211/94 Sb., ve znění zákona č. 158/94 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. • Zákonem č. 138/73 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně vod.

4

ZPZ


• Základní principy snižování vlivu na životní prostředí při výstavbě • Snížení potřeby nových materiálů, zvýšení používání recyklovaných materiálu a znovu využití materiálů.

• Snížení zábor půdy. • Ochrana vegetace kolem staveb. • Zmírnění znečisťování komunikací kolem stavby. • Zmírnění znečisťování ovzduší.

• Omezení znečisťování vodních toků a podzemních vod. • Redukování odpady všech druhů a správné nakládání s nimi • Omezení hladiny hluku na staveništi • Snížení energetické náročnost stavby.

• Pokud možno, používat zdravotně nezávadné stavební a přírodní materiály. • Dodržování hygienických a bezpečnostních norem na staveništi 5

ZPZ


• Hospodaření s materiály • Stavební průmysl vyžaduje intenzivní těžařské činnosti pro získání stavebních materiálů a proto má přímé dopady na životní prostředí.

• Je proto žádoucí, aby již od plánování a projektování staveb byl kladen důraz na materiálové hospodářství • Je nutné nalézt možnosti používání recyklovaných stavebních materiálů a také možnosti znovuvyužití stavebních materiálů a konstrukcí z demoliční práce. • Je třeba konstatovat, že problematika nakládání se stavebními odpady je dnes velkým problémem a proto Evropská komise na základě směrnice o odpadech požaduje, aby do roku 2020 recyklace stavebních odpadů (bez zemin), nebo znovuvyužití těchto odpadu činila 70% produkovaného odpadu (bez zemin). 6

ZPZ


• Zábor půdy • Zábory půdy jsou velkým problémem stavebnictví. • Stavět se dá jen na pozemku.

• Díky vysokým ceně pozemku se stavební podniky v poslední době snaží hospodařit s půdou. • Dle principů udržitelného rozvoje musí být provedena opatření tak, aby stavební činnost respektovala charakteristiky půdy v okolí a bylo tedy zajištěno příslušné opatření. • Bude-li existovat orná půda, tak tyto vrstvy mají být chráněné a odvezené do příslušných míst. Je třeba dát pozor na to, aby sousední pozemky nebyly kontaminované stavební činnosti. 7

ZPZ


• Chráněná vegetace kolem stavby • Opatření jsou závislá na typu vegetace a druhu stavební činnosti. Především je nutno provádět inventury a kontroly kolem stavby a učinit následující opatření: • Ochrana před chemickým znečištěním. • Ochrana před ohněm a jinými tepelnými zdroji. • Ohniště a jiné tepelné zdroje smějí být zřizovány ve vzdálenosti nejméně 5 m od okapové linie koruny stromů a keřů. • Ochrana před zamokřením a zaplavením. • Ochrana vegetačních ploch.

• Nutno chránit oplocením, výška min. 1,8 m s bočním odstupem 1,5 m od okraje plochy. 8

ZPZ


• Omezení znečištění ovzduší • Motory mobilní techniky, která se používá k jízdě a popojíždění na stavbách, tyto stroje je nutné udržovat v optimálním pracovním režimu a nezvyšovat zbytečně otáčky, aby nedocházelo k nedokonalému spalování paliva a k vytváření škodlivin ve výfukových plynech. • Nenechávat motory u mobilní techniky zbytečně běžet na prázdno. • Na stavebních dvorech provozovat střední a malé zdroje znečištění (kotelny) dle provozního řádu, dodržovat správní režim spalování a topit předepsaným palivem (u malých zdrojů).

9

ZPZ


• Snížení prašnosti a hlučnosti • Omezení ukládání vybouraných stavebních materiálů zastavěném prostoru a urychleně jej odvážet a likvidovat.

v

• Kolem zastavěného prostoru používat staveništních ohrazení, pro usměrňování hlučnosti a prašnosti. • Umístění speciálních krycích fólií na lešení. • Pro svislou dopravu stavební sutě používat vhodné plastikové shozy. • Vhodně zvolit prostor pro zásobníky sypkých hmot (vápno, cement, apod.).

10

ZPZ


• Omezení znečištění vodních toků a podzemních vod • Při výstavbě může se dojít ke kontaminacím povrchových a následně podzemních vod znečisťujícími látky.

• Zabezpečit vyhovující čistící zařízení pro výplachové a oplachové vody z betonáren, autodomíchačů a dopravních prostředků vč. stavebních strojů, tak aby vyčištěná voda mohla být použita pro recyklaci, popř. vypouštěna přes „lapol“ (lapač tuků a olejů) a usazovací nádrže do kanalizace. • Pro zásobování strojů pohonnými hmotami zajistit plochu pro přečerpání z cisterny. Zcela vyloučit přelévání ze sudů!

11

ZPZ


• Redukce odpadů všeho druhu a správné nakládání s nimi • Odpadové hospodářství je činnost, způsobem bude nakládáno s odpady.

která

stanoví,

jakým

• Stav nulových odpadu je utopický, ale snahou správného technika má být hledání cesty minimalizace vzniku odpadu, a pokud vzniknou, pak s nimi hospodařit, tak aby neskončily na skládkách. • Principy opatření v oblasti odpadů jsou tato:

• Vznik odpadu co nejvíce omezovat a předcházet vzniku odpadu, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. • Ukládat odpad jen v místech k tomu určených. Odpady shromažďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií na příslušných označených místech do zajištěných přistavených kontejnerů, vhodných obalů a nádob pro shromažďování a následující přepravu. 12

ZPZ


• Principy opatření v oblasti odpadů jsou tato: • Shromažďovací prostředky obsahující nebezpečné odpady označit názvem nebezpečného odpadu dle „Katalogu odpadu“ a „Identifikačním listem nebezpečného odpadu“. Výstražným symbolem nebezpečného odpadu označit místo shromažďování. • Odpad lze zneškodňovat jen prostřednictvím firem vlastnící koncesi pro tuto činnost. • Omezit rozsah zemních prací, které jsou největším zdrojem bláta na komunikacích volbou vhodných technologií. • Optimálně hospodařit s výkopovým materiálem, dosáhnout vyrovnané bilance zemních prací. 13

ZPZ


• Principy opatření v oblasti odpadů jsou tato: • Omezit popojíždění a stání aut a stavebních strojů mimo zpevněné vozovky a plochy na nejmenší míru nebo je vyloučit.

• Zřizovat staveništní vozovky i ostatní provozní plochy tak, aby byly dobře odvodněné a čistitelné. • Zařídit u výjezdů ze staveniště na veřejné komunikace v zástavném území očištění mechanizmů a dopravních prostředků (očištění kol a podvozků), toto dodržování namátkově kontrolovat. • V případě znečištění odstraňovat bláto nanesené komunikacích vč. provozních a odstavných ploch.

na

• Zamezit splachování bláta do kanalizace, seškrabané nebo spláchnuté bláto z komunikací průběžně odvážet. 14

ZPZ


• Omezení hladiny hluku na staveništi: • Hluk je nežádoucím zvukem, který může mít škodlivé účinky na zdraví a to buď přímo na činnost sluchového orgánu, nebo nepřímo na jiné orgány. • Ochranu před hlukem řeší zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dále nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. • Hluk nesmí limitní hodnoty překračovat ve třech druzích ploch – v tzv. chráněném venkovním prostoru, chráněných vnitřních prostorách staveb a chráněném venkovním prostoru staveb. • V podstatě se jedná o prostory uvnitř obytných budov a prostory bezprostředně tyto budovy obklopující a také nezastavěné plochy, na nichž se často vyskytují lidé. • Z toho plynou požadavky na maximální hlučnost použitých stacionárních zdrojů (VZT jednotky, výtahy, garáže, náhradní zdroje, kotelny apod.), požadavky na jejich umístění a uložení. 15

ZPZ


• Omezení hladiny hluku na staveništi: • K snížení hlukové zátěže stavby, je nutno začínat od stavebních strojů a zároveň posoudit hlučnost jednotlivých stavební operaci. Mezi opatření k snížení hladina hluku na staveniště patří: • Pravidelně měření hluku ve výše uvedených třech prostorech. • Pokud možno používat stroje nižší hlučnosti. • Opláštění zdroje hluku výrobcem. • Vytvoření akustické clony za účelem prevence šíření hluku vzduchem. • Všechna zařízení a rozvody musí být dilatačně oddělena, pružně nebo plasticky uložena na jednotlivých konstrukcích tak, aby bylo zamezeno přenosu hluku a vibrací do přilehlých chráněných prostor. • Zabránění přenosu chvění stroje do stavebních konstrukcí jeho pružným uložením či zavěšením. • Vhodné dispoziční řešení pro stroje, zařízení a konstrukce. 16

ZPZ


• Snížení energetické náročnosti stavby • Energetická náročnost budov je zpracována v tzv. průkazu energetické náročnosti budovy.

• Tento průkaz je od 1. 1. 2009 mimo jiné i povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov nad 50 m2 plochy. • Jedná se o změřené nebo vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení

17

ZPZ


• Použití zdravotně nezávadných a přírodních materiálů • Trend současného stavebnictví je více používat materiály, které mají menší dopady na životní prostředí a zdraví, i když snaha využit takové materiály je stará bezmála 40 let.

• Dnes vychází z požadavků šetrnosti k životnímu prostředí a ochraně zdraví. • Případ azbestu, který díky jeho vlastnostem byl kdysi velmi požadovaným stavebním materiálem, ale dnes platí zákaz na jeho použití díky karcinogenním vlastnostem. • Největší využití co se přírodních materiálů týče má na stavbách například sláma (slaměné balíky jako výplň obvodových zdí), ovčí vlna (tepelná izolace), džínsovina (izolace vyráběná z odřezků vznikajících v textilní výrobě), ekopanel (konstrukční materiál lisovaný ze slámy a lepenky) a celulózová vlákna (izolace zafoukávaná do dutin stavby). 18

Ochrana jednotlivých složek ŽP

Dotazy či připomínky: [email protected]

ZPZ

19

ZPZ

Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Ochrana jednotlivých složek životního prostředí

• Ochrana ovzduší • Ve věci ochrany ovzduší se věnujeme plynnému obalu kolem země a rozlišujeme zde: vnější a vnitřní ovzduší. • Pod pojmem atmosféra rozumíme plynný obal Země.

• Atmosféra je primárně členěna do dvou částí: • První část (do 50 km nadmořské výšky) je označována jako spodní vrstva atmosféry neboli homosféra, protože tato část je bez antropogenních vlivů a je poměrně homogenní. • Druhá část atmosféry (nad 50 km nadmořské výšky) je označená jako horní vrstva atmosféry a nazývá se heterosféra s velkými změnami ve složení.

• Dle zákona o ochraně ovzduší se budeme omezovat jen na nejspodnější vrstvu ovzduší – troposféru 20

ZPZ


• Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít a která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály, protože vdechovaný vzduch spolu s obsahem plynných, kapalných a tuhých složek se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. • Kvalitě ovzduší je věnovaná velká pozornost z hlediska udržování jeho čistoty, zejména se přiblížit k obecnému složení a to s pomocí prevence vstupů znečišťujících látek z různých zdrojů do ovzduší v důsledku lidské činnosti. • Tyto látky jsou po vypuštění ze zdroje převážně přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí, tak ve vzdálenějších oblastech a následně mohou znečistit povrchové vody i půdy. 21

ZPZ


• Znečišťující látky rozdělujeme na tuhé a kapalné (od prachu k aerosolu) • Prachy definujeme tak, že jde o částice (převážně malé tuhé látky), které dopadají na zemi po rozptýlení (v prostředí klidného disperzního systému) a jejich pádové rychlosti odpovídají gravitačnímu zákonu. • Možnosti poletavého prachu jsou hodnoceny podle imisního limitu, což je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší. Hodnota je vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. • Mezi nejdůležitější plynné znečisťující látky patří sloučeniny síry (oxid siřičitý, oxid sírový), sloučeniny dusíku (oxidy dusíku), sloučeniny kyslíku (ozon), sloučeniny uhlíku (oxid uhličitý, oxid uhelnatý), organické látky a těkavé organické látky. 22

ZPZ


• Zdroje znečištění • Mobilní – Pohyblivá a přenosná zařízení se spalovacími motory • Stacionární – Zdroje pro vytápění a technologické stroje • Technologické – Procesy nanášení nátěrových hmot

23

ZPZ


• Všeobecná opatření na stavbě • Omezení

demoličních,

trhacích

a

bouracích

prací

(využívat

postupného rozebírání) • Používání ochranné tkaniny zabraňující šíření prachu i hluku do okolí • Skrápění a kropení staveniště při průjezdu stavební techniky v suchém a letním období • Zajištění dostatečného čištění obslužných komunikací zejména v sídelních útvarech • Používání stavební techniky se zvýšenou hlučností pouze v době mezi 7 - 21 h

24

ZPZ


• Ochrana vod • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) § 23 uvádí, že cíli ochrany vod (dle státní politiky) jsou: • Pro povrchové vody • Zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí. • Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu. • Zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. • Snížení znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek. 25

ZPZ


• Ochrana vod • Pro podzemní vody • Zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvláště nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod.

• Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod. • Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvláště nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod.

26

ZPZ


• Ochrana vod • Zemský povrch je pokrytý z více než dvou třetin plochy vodou. Přesto jen velmi malá část této plochy (cca 3%) patří sladké vodě. • Z důvodu potřeby vod pro existenci člověka, má voda nespornou významnou úlohu, neboť plní biologické, zdravotní a kulturní a estetické funkce. • Povrchové vody jsou znečištěné z odpadních vod a to jak průmyslových také komunálních, dále z průsakových a splaškových vod a pak ze srážkových vod. • K primárnímu znečištění dochází inertními materiály, organickými a anorganickými. • Sekundární znečistění je důvodem prezence nadměrného množství organismů. Jako příklad lze uvést Eutrofizaci vodního povrchu na vodní nadrží. Tento proces je v přírodě známy tím, že dochází k nárůstu řas, vodních květů na povrchu a to z důvodu nadměrného množství dusičnanů a fosforečnanů. 27

ZPZ


• Ochrana vod v návaznosti na stavebnictví

28

ZPZ


• Ve stavebnictví je nezbytné dodržet:

• Užívat výhradně povolené zdroje vody (dle stavebního povolení). • Provádět snižování hladiny podzemní vody pouze se souhlasem vodoprávního úřadu. • Využívat zdroje podzemní a povrchové vody hospodárně a účelně. • Zabezpečit plynulé odvádění povrchové vody ze staveniště. • Nakládat s odpadními vodami pouze povoleným způsobem (stavební povolení). • V blízkosti vodních zdrojů neumisťovat chemické látky. • Vyloučit riziko kontaminace vod při rozlití nebo rozsypání chemické látky (kontejnery, záchytné vany, plastové pytle, PVC. 29

ZPZ


• Ochrana půd • Celková rozloha pevniny na zeměkouli je 148 mil. km2 • Z toho 45 mil. km2 patří k zemědělské půdě, 40 mil.km2 je neobydlené území a 58 mil. km2 patří k přírodní oblasti. Ze zemědělského půdního fondu je plocha orné půdy 15 mil. km2 a 30 mil. km2 je pastvina. • Půdní fond v ČR dělíme na: zemědělský půdní fond, lesní půdní fond, zastavěné a ostatní plochy. • Půda je tvořena z tuhých, kapalných a plynných látek. Tuhé látky jsou anorganické a organické sloučeniny, tekutá složka obsahuje vodu a vodní páry a plynná složka obsahuje vzduch, CO2 a ostatní plyny v ovzduší.

30

ZPZ


• Degradace půd • Mechanická degradace, do níž patří eroze půd. • Fyzikálně a fyzikálně mechanická degradace, například nežádoucí zhutnění půd. • Chemická degradace. • Biologická degradace. • Agronomická degradace.

31

ZPZ


• Ochrana půd • Pesticidy jsou další skupinou, která může ohrožovat kvalitu půdy a zdraví lidi neboť mnohé jsou toxické a mohou mít nepříznivé vedlejší účinky na členy biotického prostředí. • Dusičnany, jejichž nadprůměrný příjem do organismu může vést ke zhoršení zdraví, se dostávají do půdy antropogenní činnosti, jaké jsou automobilismus, průmyslové aktivity, spalovací procesy nebo ze zemědělství. Pak se dostanou do organismů pitnou vodou a potravinami.

32

ZPZ


• Důsledky degradace půdy jsou

• Snížení zemědělské produkce. • Degradace přirozených půd v přilehlých oblastech.

• Ohrožení biologické diversity. • Znečištění vody a ovzduší. • Další intenzifikace zemědělské výroby. • Sociální problémy (hladomor). • Ztráty C následkem oteplování  emise CO2  oteplování. 33

ZPZ


• Z hlediska stavební činnosti je nezbytná obecná ochrana přírody a krajiny, obecná ochrana druhů a obecná ochrana neživé přírody. • Většina stavební činnosti má lokální charakter, to znamená, že dopad bude především v lokálním měřítku. • I když jeho vlivy mohou být v některých případech dalekosáhlejší.

• Z hlediska lokální působnosti výstavby lze doporučit, že stavební činnosti nemají vést k: • Nadměrnému úhynu rostlin a živočichů. • Poškozování nebo ničení dřevin.

• Škodlivým zásahům do významných krajinných prvků (les, vodní tok). • Jiným negativním dopadům na ostatní složky přírody (voda, ovzduší, půda). • Porušení podmínky ochrany přírody a krajiny, které jsou stanoveny ve stavebním povolení. 34

Zdraví a životní prostředí


ZPZ

35

ZPZ

Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Zdraví a životní prostředí

• Interakce životního prostředí a zdraví člověka jsou vždy složité a mnohdy je velmi těžké jejich posouzení. • Mezi nejvýznamnější patří znečištění nekvalitní voda a nedostatečná hygiena.

vnějšího

ovzduší,

• Méně už víme o zdravotních důsledcích nebezpečných chemických látek z důvodu absence dostatečných klinických a laboratorních důkazů nebezpečnosti u mnoho z nich.

• Novým problémem s dopadem na lidské zdraví se stává vliv hluku. Asi 20 % obyvatel EU je vystaveno úrovním hluku, které jsou zdravotními odborníky považovány za nepřijatelné, tj. které mohou lidi obtěžovat, narušovat jim spánek a vést k nepříznivým účinkům na zdraví. 36

ZPZ


• Ke zdravotním důsledkům, které vyplývají z nečistého životního prostředí, patří respirační a kardiovaskulární onemocnění, zhoubné nádory, astma a alergie, poruchy reprodukce a nervového vývoje. • Hlavními hrozbami pro lidské zdraví jsou jemné částice a přízemní ozon ve vnějším ovzduší. • Současné poznatky potvrzují, že hlavní rizikové faktory ohrožující lidské zdraví jsou spojeny se způsobem života: nezdravými výživovými zvyklostmi, nedostatkem tělesné aktivity a špatnými návyky (kouření, alkohol). • Neodůvodněné přeceňování škodlivých vlivů průmyslových chemikálií odvádí občas pozornost společnosti od skutečných rizik pro zdraví. 37

ZPZ


• Podle definice Světové zdravotnické organizace pod pojmem zdraví rozumíme nejen absence nemoci, ale i status tělesné, duševní a sociální pohody. • Podstatným problémem je i vliv prachu na lidské zdraví. • Pod pojmem slovo „prach“ rozumíme různorodou směs organických a anorganických látek různého skupenství (pevné, kapalné a plynné), různé velikosti a tvaru, zahrnující i bioaerosoly a látky na povrchu takových částic. • Účinky prachu na zdraví jsou ovlivňovány mnoha faktory jako velikost částic, tvary částic, složení, rozpustnost, množství, míra citlivost subjektu apod.

38

ZPZ


• Aktuální zdravotní rizika znečištění životního prostředí • Nejčastější příčinou znečištění ovzduší ve městech je doprava. • Její podíl na celkových emisích je vysoký především v místech největší koncentrace, nicméně kvalita vzduchu konkrétního místa závisí také na dalších producentech kontaminantů ovzduší, jako jsou teplárny, cementárna, lokální vytápění apod. • Úroveň znečištění poté posuzujeme podle výskytu a množství některých sledovaných látek. • Nejkritičtější situace je na Ostravsko - Karvinsku, kde je celkové znečištění díky intenzivní průmyslové činnosti (hutí, doly, koksovny, tepelné elektrárny, chemičky apod.) skutečně ohrožující. • Dalším problémem je, akutní respirační onemocnění, které postihuje především dětské pacienty ve věku do 14 let a jejich počet v České republice je velmi vysoký. Další rizikovou skupinou jsou senioři. Mezi onemocnění tohoto typu řadíme nejčastější onemocnění horních cest dýchacích (angína, záněty nosohltanu), chřipku. 39

ZPZ


• Základní terminologie v oboru ochrany zdraví • Emise - Látky vypouštěné ze zdroje do životního prostředí (měří se přímo u zdroje). Tyto látky mohou pocházet z přírodních zdrojů nebo vznikat lidskou činností. • Množství emisí se udává v hmotnostních nebo objemových jednotkách za určitou dobu, většinou za rok (např. mg/rok) • Emisemi jsou například oxidy uhlíku, dusíku, síry; uhlovodíky (zejména metan), výfukové plyny – včetně těžkých kovů (olovo, rtuť), popílek či prach.

• Emisní limit – Maximální množství znečisťující látky nebo skupiny látek, které je vypouštěné do ovzduší. Jedná se o vyjádření množství jako hmotnostní koncentraci v odpadních plynech. • Emisní strop – Nejvýše přípustná úhrnná emise znečisťujících látek nebo skupiny látek, vznikající v důsledku lidské činnosti, vyjádřená v hmotnostních jednotkách za rok ze všech zdrojů znečišťování na vymezeném území. 40

ZPZ


• Základní terminologie v oboru ochrany zdraví • Imise - Znečišťující látka obsažená v ovzduší, která se dostává do styku s příjemcem (člověk, rostlina, zvíře, materiál) a působí na něj. Vzniká po fyzikálně-chemické přeměně emise. • Zákon o ochraně ovzduší rozumí imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. • Imisní limit – Hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normálních podmínkách (teplota, tlak), tj. hmotnostní koncentrace znečisťujících látek. • Mez tolerance – procento imisního limitu, o které může být imisní limit překročen. 41

ZPZ


• Základní terminologie v oboru ochrany zdraví • Imise - Znečišťující látka obsažená v ovzduší, která se dostává do styku s příjemcem (člověk, rostlina, zvíře, materiál) a působí na něj. Vzniká po fyzikálně-chemické přeměně emise. • Zákon o ochraně ovzduší rozumí imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. • Imisní limit – Hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normálních podmínkách (teplota, tlak), tj. hmotnostní koncentrace znečisťujících látek. • Mez tolerance – procento imisního limitu, o které může být imisní limit překročen. 42

ZPZ


• Základní terminologie v oboru ochrany zdraví • Suspendované částice – Částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře. • Jedná se o příměsi v ovzduší pevného nebo kapalného skupenství, které kvůli své velikosti a hmotnosti v ovzduší zůstávají, vznášejí se - jsou v něm rozptýleny (suspendovány). • Samotné suspendované částice na organismus nepůsobí toxicky, ale mechanicky (např. dráždí dýchací cesty, omezují obranyschopnost organismu). • Jejich škodlivost pro zdraví je tím větší, čím jsou částice menší a mohou lépe pronikat do dýchacího traktu. • Suspendované částice frakce PM10 – Částice, které projdou při odběru vzorku velikostně – selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %. 43

ZPZ


• Oxid siřičitý • V České republice oxid siřičitý vzniká především při spalování paliv obsahující síru a to při výrobě elektrické energie, tepelné energie, při spalování paliv v dopravních prostředcích a při zpracování kovů. • Oxid siřičitý je škodlivá již při nízkých koncentracích, kdy při 100 μg/m3 způsobuje podráždění očí a horních cest dýchacích. • Při vyšších koncentracích, 250 μg/m3, přispívá k respiračním onemocněním především u dětí a citlivých dospělých.

• K vyšší míře úmrtnosti u starých a chronicky nemocných lidí dochází při koncentraci 500 μg/m3. • Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidu síry velmi citliví. 44

ZPZ


• Oxid uhelnatý • Oxid uhelnatý vzniká při spalování uhlíkatých paliv. Nejvýznamnějším zdrojem emisí jsou motory s vnitřním spalováním, které se ve městech podílí až na 95 % emisí. • V místech s intenzivním automobilovým provozem může koncentrace oxidu uhelnatého v ovzduší dosáhnout až 100 mg/m3. • Druhým významným zdrojem jsou zejména průmyslová odvětví, která využívají spalování nebo termických procesů. Jedná se například o koksárenství, hutnictví, kovoprůmysl, zpracování celulózy a dřeva a cementárny. • Nemalý vliv na produkci oxidu uhelnatého mají i domácnosti používající ke spalování pece, kotle, kamna, sporáky, trouby a ohřívače vody. Zde jsou ale největším problémem zastaralá zařízení, jejich špatná údržba a technické uspořádání. • Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší, například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. 45

ZPZ


• Polétavý prach PM10, PM15 • Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje atmosférického aerosolu patří: vysokoteplotní procesy, především spalovací; cementárny, vápenky, lomy a těžba; odnos částic větrem ze stavebních ploch a ploch zbavených vegetace. • Co se týče dopadů na zdraví lidí, záleží především na velikosti částic polétavého prachu. • Větší částice se usazují na chloupcích v nose a nejsou proto pro organismus tolik nebezpečné. • Menší částice o průměru menším 10 μm, tedy PM10 popřípadě PM2,5, pronikají do dýchacích cest a usazují se v průduškách. Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. Toxicky působí chemické látky obsažené v aerosolu (sírany, amonné ionty…). • V důsledku adsorpce organických látek s mutagenními karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.

a 46

ZPZ


• Olovo • Hlavním zdrojem úniku olova do ovzduší je především spalování odpadů a olovnatého benzinu. • Zdrojem lokálního zvýšení koncentrací olova v prostředí mohou být slévárny, ocelárny, spalovny odpadů, a také spalování uhlí.

• Mezi negativní účinky na člověka při vyšší expozici (100 μg/L a více) patří zejména narušení nervového systému, anémie, pokles funkce ledvin, ovlivnění imunitních mechanismů, potíže s trávicí soustavou, zvýšení krevního tlaku, poruchy sluchových funkcí a reprodukční problémy. Olovo je pro člověka pravděpodobně karcinogenní. • Nejvyšší dopady expozice byly zjištěny u dětí a plodů, u kterých byl i při nízkých koncentracích prokázán negativní vliv na neurobehaviorální funkce, vývojové změny a pokles IQ.

47

ZPZ


• Oxid dusičitý • Hlavní příčinou oxidu dusičitého v ovzduší jsou emise z dopravy a emise ze spalování především fosilních paliv. • Oxid dusičitý vniká do plic, kde je ho asi 60 % pohlceno v krvi. Předpokládá se, že se oxidy dusíku váží na krevní barvivo a zhoršují tak přenos kyslíku z plic do tkání. Jelikož je málo rozpustný ve vodě, proniká až do dolních cest dýchacích. Obtíže jsou významné především u dětí, citlivých osob a osob s astmatickými potížemi. Hlavním účinkem je při vyšších koncentrací dráždění sliznice

48

ZPZ


• Benzen • Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. • Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). • Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu, dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Po vdechnutí benzenu se látka koncentruje především v kostní dřeni, v ledvinách, játrech a mozku. • Benzen silně narušuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu, která může vést při chronické expozici až k anémii.

49

ZPZ


• Arsen • Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje arsenu patří spalování fosilních paliv v elektrárnách a spalování dřeva, které je konzervované přípravky obsahujícími arsen. • Nezanedbatelným zdrojem je také metalurgický průmysl zpracující kovy, které obsahují arsen (např. olovo, měď). • Člověk přijímá arsen pouze 1% ze vzduchu, mnohem podstatnější je přijetí v potravě nebo v pitné vodě. • Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže a zvyšuje pravděpodobnost nádoru jater, ledvin a močového měchýře. • Vysoké akutní expozice Arsenu poškozují buňky nervového systému, jater, ledvin, žaludku, střev a pokožky. Inhalační expozice se projevuje bolestí v krku a podrážděním plic.

50

ZPZ


• Nikl • Nikl se uvolňuje především při spalování fosilních paliv a odpadů. • Uniká také při jeho těžbě a zpracování. • Nikl je podezřelý jako karcinogen (rakovina plic, nosní přepážky, vzácněji hltanu).

• Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. • Dlouhodobá expozice vysokým dávkám způsobuje snížení váhy, poškození srdce a jater a záněty kůže.

51

ZPZ


• Benzo(a)pyren • Benzo(a)pyren vzniká při spalovacích procesech téměř všech druhů uhlíkatých paliv. • Vyskytuje se při výrobě hliníku, v koksárenství, při zplynování a zkapalňování uhlí. Uvolňuje se z materiálů, obsahujících tuto látku, tedy např. z asfaltu, dehtu. • Při expozici benzo(a)pyrenu existuje riziko onemocnění rakovinou, může dojít k ohrožení zdravého vývoje plodu. • Tato látka navíc vstupuje do organismu i pokožkou, což může způsobit podráždění až popálení kůže.

52

ZPZ


• Troposférický ozon • Troposférický ozon patří mezi tzv. sekundární znečišťující látky, protože nemá emisní zdroj. • Vzniká chemickými reakcemi oxidu dusíku s těkavými organickými látkami (VOC).

• Významným zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava, na emisi VOC se podílí hlavně průmyslová výroba a používání rozpouštědel. • Troposférický ozon negativně působí na plicní tkáň a sliznici. Při zvýšených koncentracích (200 μg/m3) může dojít k podráždění očí, nosu a hrdla. Může se objevit podráždění spojivek, kašel, malátnost, bolesti hlavy. Účinnost látky se zvyšuje u dětí, starších lidí a osob s astmatickými potížemi.

53

Děkuji za pozornost


ZPZ

Ing. Michal Kraus, Ph.D. [email protected]

54

ZPZ. Životní prostředí. a zdravotní nezávadnost staveb. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Recommend Documents