Způsoby hospodaření s majetkem v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování majetku

Způsoby hospodaření s majetkem v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ways of property management – Protected Countryside and National Park of Šumava

Diplomová práce

Autor:

Bc. Zdeňka Šartnerová Finance / Oceňování majetku

Vedoucí práce:

Ing. Petr Ort, Ph.D.

Praha

Březen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Ve Vimperku dne 31. 3 . 2010

Zdeňka Šartnerová

2

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za jeho rady a ochotu při tvorbě mé diplomové práce. Také děkuji svému zaměstnavateli Správě NP a CHKO Šumava za umožnění studia a za poskytnuté materiály a především celé své rodině za podporu po dobu celého studia a za trpělivost při vytváření této práce.

3

Anotace práce Příjmení a jméno:

Šartnerová Zdeňka

Název:

Způsoby hospodaření s majetkem v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava

Vedoucí práce:

Ing. Petr Ort, Ph.D.

Katedra:

Oceňování majetku

Počet stran:

74

Počet příloh:

5

Počet titulů bibliografie:

21

Diplomová práce popisuje, analyzuje stavební činnost v národním parku, dále se zabývá způsoby hospodaření s majetkem v příspěvkové organizaci. Součástí práce je analýza hospodaření s majetkem a také dopad na realitní trh vlivem vzniku Národního parku Šumava.

Klíčová slova:

Stavební činnost v národních parcích Lesní a zemědělské pozemky Způsoby hospodaření s majetkem Analýza hospodaření Analýza realitního trhu

This diploma thesis describes and analyses the construction activity in the Šumava National Park, it also deals with the forms of property management in an allowance organization. Integral part of this work is the analysis of property management and also the impact of the institution of Šumava National Park on the property market.

Key words:

Construction activity in National Parks Woodlands and agriculture farm lands Forms of property management Analysis of management Analysis of property market

4

Obsah Prohlášení: ............................................................................................................................ 2 Poděkování............................................................................................................................ 3 Anotace práce ....................................................................................................................... 4 Obsah .................................................................................................................................... 5 Úvod ..................................................................................................................................... 6 1. Teoretická část .................................................................................................................. 7 Vznik Národního parku Šumava....................................................................................... 7 1.1. Stavební činnost v národních parcích a chráněných krajinných oblastech ............. 11 1.2. Stavební činnost v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava .............. 14 1.3. Lesy národních parků............................................................................................... 17 1.3.1. Majetkové a územně provozní členění............................................................. 19 1.3.2. Rizika a problémy vyplývající z cizího vlastnictví ........................................... 20 1.3.3. Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků..................................... 20 1.3.4. Převod historického majetku obcím.................................................................. 21 1.3.5. Převody zemědělských a lesních pozemků od Pozemkového fondu ................ 22 1.4. Evidence u příslušného katastrálního úřadu............................................................. 25 1.5. Připravované projekty v NP a CHKO Šumava ....................................................... 26 2. Způsoby hospodaření s majetkem v NP a CHKO Šumava............................................. 27 2.1. Delimitace majetku ................................................................................................. 27 2.2. Nákup majetku ......................................................................................................... 28 2.3. Výstavba .................................................................................................................. 29 2.4. Rekonstrukce majetku.............................................................................................. 34 2.4.1. Zámek Vimperk ................................................................................................ 34 2.4.2. Ostatní rekonstrukce ......................................................................................... 38 2.5. Prodej majetku ......................................................................................................... 40 2.6. Bezúplatné převody majetku.................................................................................... 43 2.7. Nájemní smlouvy ..................................................................................................... 47 2.8. Směnné smlouvy...................................................................................................... 49 2.8.1. Geometrický plán.............................................................................................. 51 2.9. Zřizování věcných břemen....................................................................................... 52 2.10. Demolice majetku .................................................................................................. 56 3. Analýza hospodaření s majetkem v letech 1991 - 2009.................................................. 59 3.1. Analýza financování investičního majetku .............................................................. 59 3.2. Účetní analýza.......................................................................................................... 61 3.3. Analýza dopadu na realitní trh vlivem vzniku Národního parku Šumava ............... 64 3.3.1. Poptávka po nemovitostech .............................................................................. 65 3.3.2. Nabídka nemovitostí ......................................................................................... 65 Závěr ................................................................................................................................... 70 Seznam použité literatury ................................................................................................... 72 Přílohy................................................................................................................................. 74

5

Úvod V této diplomové práci jsem se zaměřila na způsoby hospodaření s majetkem na Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Chtěla jsem v maximální míře nejen navázat na svou bakalářskou práci, ale také na znalosti ze studia a poznatky ze své praxe. Snažila jsem se popsat majetkovou činnost včetně přínosů či negativních vlivů na trh s nemovitostmi na Šumavě.

Cílem této práce je přiblížit způsoby hospodaření s majetkem v příspěvkové organizaci, práci státní správy, která posuzuje stavby na území národního parku, porovnání mezi zákonem a realitou. Z poznatků vyplývá, že Šumava se rozvíjí velice dynamicky, i když ne všechny uskutečněné záměry jsou v souladu s platnými předpisy a zákony. V poslední části práce je uvedena analýza hospodaření s majetkem a za velice důležitou část považuji vypracovanou analýzu dopadu na realitní trh vlivem vzniku Národního parku Šumava. Jasným cílem při vzniku národního parku byla pouze ochrana životního prostředí. Častým argumentem proti ochraně přírody je jeho existence na úkor obyvatelstva. Proto se stále diskutuje, zda může být národní park přínosem pro regionální rozvoj nebo ne.

Vím, že je stále velmi problematické sladit zájmy státu na ochraně přírody se zájmy místních obyvatel na rozvoji regionu. Ale přesto si myslím, že při dobré vůli všech zúčastněných, lze tohoto cíle společně dosáhnout. Je to v zájmu nejen přírody, ale nás všech.

6

1. Teoretická část V této části je třeba uvést některé zákony, nařízení vlády, vyhlášky a paragrafy pro lepší pochopení problematiky a snazší orientaci.

Vznik Národního parku Šumava Národní park Šumava vznikl Nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb. dne 20. 3. 1991, které nabylo účinnosti dne 10. 5. 1991. V § 2 je definováno hlavní poslání národního parku: Citace: „(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. (2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.“

Zřizovací listina, rozhodnutí a opatření Rozhodnutím ministra životního prostředí č. 9/91 o zřízení příspěvkové organizace Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí České republiky (rozpočtová pravidla republiky) byla tato organizace ke dni 1. července 1991 zřízena1. Základním účelem příspěvkové organizace Správy NP a CHKO Šumava (dále jen „organizace“) je: ochrana přírody na území národního parku Šumava a území chráněné krajinné oblasti Šumava, tvořící stejnojmennou biosferickou rezervaci. Předmětem činnosti organizace je: -

státní správa v oboru ochrany přírody na území celé biosferické rezervace, lesnictví a zemědělství, územní plánování apod., podle potřeb státní správy a organizací

-

dokumentační činnost, zejména soustavná dokumentace území a provoz muzea a informační služba

1

sanační a jiné práce,

zdroj: Zřizovací listina příspěvkové organizace Správy NP a CHKO Šumava

7

-

činnost v oboru cestovního ruchu

-

kulturně-výchovná

činnost,

zejména

ekologická

výchova

a

vzdělávání

obyvatelstva, zřizování a provozování informačních a školicích středisek -

propagační, publikační, poradenská, metodická, vědecko-výzkumná a znalecká činnost

Ke dni 1. července 1991 bylo převedeno na organizaci právo hospodaření s veškerým majetkem užívaným hospodářským střediskem Správa chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem ve Vimperku, hospodářským střediskem Správa chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem v Sušici a rozpočtovou organizací ČÚOP – Český ústav ochrany přírody se sídlem v Praze. Právo hospodaření u uvedeným majetkem bylo převedeno na základě tohoto rozhodnutí, v souladu s § 13 vyhlášky č. 119/1988 Sb. , o hospodaření s národním majetkem. Převod byl bezplatný. Dnem svého vzniku organizace přejala věci a majetková práva související s převedeným majetkem,

včetně

práv

a

povinností

z pracovněprávních,

hospodářskoprávních

a občanskoprávních vztahů, včetně oprávnění a pověření k výkonu specializovaných činností. Rozsah majetku, jeho hodnota podle účetnictví ke dni 30. června 1991 a převáděná práva a závazky byly upřesněny delimitačním protokolem. Organizace je zřízena Ministerstvem životního prostředí (MŽP) České republiky na dobu neurčitou. Dne 8. června 1993 Rozhodnutím č. 6/93 došlo k další úpravě zřizovací listiny2. Zřizovací listina byla rozšířena o tyto předměty činnosti: -

státní správu v oboru ochrany přírody a krajiny na územní národního parku a jeho ochranného pásma

-

státní správu v oborech lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu na území národního parku

-

odbornou činnost v oborech lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, územního plánování, stavebního řádu, regionálního rozvoje, hospodaření s odpady apod.

-

strážní, kontrolní, informační a průvodcovskou službu

-

provozování návštěvnických středisek, popř. zařízení specializovaných na ekologickou výchovu

2

zdroj: Rozhodnutí o úpravách zřizovací listiny příspěvkové organizace Správy NP a CHKO Šumava

8

-

dokumentační činnost

-

monitoring přírodního bohatství

-

poradenskou, metodickou a znaleckou činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí

-

sanační, údržbářské práce, biotechnické zásahy, údržbu cest a terénních zařízení

-

obchodní a zahraničně obchodní činnost

-

hospodářskou činnost s návazností na ochranu přírody a krajiny národního parku a jeho ochranného pásma, turistiku a využívání území

-

odbornou i hospodářskou činnost v oboru cestovního ruchu a turismu na území národního parku a jeho ochranného pásma

-

hospodářskou činnost v lesích národního parku a jeho ochranného pásma, včetně hospodaření s lesním půdním fondem a jiným lesním majetkem

Rozhodnutím č. 2/94 ze dne 11. ledna 1994 podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí České republiky (rozpočtová pravidla republiky) a k uplatnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny byla zřizovací listina organizace upravena a činnost byla rozdělena na hlavní a hospodářskou. Tímto rozhodnutím se předmětem hospodářské činnosti stala, mimo jiné i provozování návštěvnických středisek a zařízení specializovaných na ekologickou výchovu, dokumentační činnost a provoz muzeí, sanační, údržbářské práce, údržba cest a terénních zařízení, odborná i hospodářská činnost v oboru cestovního ruchu a turismu na území NP a CHKO, hospodářská činnost v lesích NP, včetně hospodaření s lesním půdním fondem, jiným lesním majetkem včetně navazujících výrobních činností. Dalším Rozhodnutím č. 10/98 ze dne 14. dubna 1998 ministr životního prostředí upravil zřizovací listinu takto: odstavec 2. se doplnil o další text tohoto znění, citace: „ Organizace je oprávněna nakládat s nemovitými věcmi, k nimž má právo hospodaření, včetně bytů a nebytových prostorů, pouze na základě smluv, které mají písemnou formu (smlouvy o prodeji, směně, darování, smlouvy o převodu práva hospodaření, smlouvy o pronájmu na dobu delší než 3 měsíce, zřizování věcných břemen, sjednávání zástavního práva). K účinnosti těchto smluv je třeba předchozího souhlasu zřizovatele. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o privatizaci, ani další právní předpisy upravující hospodaření s národním majetkem“.

9

K tomuto Rozhodnutí vydalo Ministerstvo životního prostředí Opatření č. 5/03 za dne 19. listopadu 2003. Podle § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 55 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů se zřizovací listina mění a v odstavci č. 2 se nahrazují slova takto: Citace: „Ministerstvo životního prostředí si vyhrazuje schvalování 1. smluv a) o úplatném nabytí nemovité věci, bytu nebo nebytového prostoru státem, b) o převodu vlastnictví movitých věcí v hodnotě 50 000 Kč a výše, které nepodléhají schválení podle ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, pokud nejde o postup podle ustanovení § 15 odst. 2 tohoto zákona, c) o přenechání pronajaté věci nájemcem do podnájmu podle § 27 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“ Dne 26. října 1998 byla Rozhodnutím č. 15/98 opět upravena zřizovací listina organizace: Citace: „ S účinností od 1. ledna 1999 upravuji zřizovací listinu příspěvkové organizace Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava takto: 1. Předmětem hlavní činnosti příspěvkové organizace se doplňuje o další činnosti tohoto znění: a) informační a průvodcovská služba b) provozování návštěvnických středisek a zařízení specializovaných na ekologickou výchovu c) propagační a publikační činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí d) dokumentační činnost a provoz muzeí e) sanační, údržbářské práce, biotechnické zásahy, výstavba a údržba cest a budov, výroba a údržba terénních zařízení

10

f) činnost s návazností na ochranu přírody a krajiny NP a CHKO, turistiku a využívání území g) činnost v oboru cestovního ruchu a turismu na území NP a CHKO h) hospodaření v lesích NP, včetně hospodaření s pozemky určenými k plnění funkce lesa, s jiným lesním majetkem a včetně navazujících výrobních činností i) výkon práva myslivosti a rybářství na území NP 2. Předmětem hospodářské činnosti příspěvkové organizace podle § 29 vyhlášky č. 205/1991 Sb. je: a) hostinská a restaurační činnost b) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“. Předmět hospodářské činnosti uvedený v rozhodnutí č. 2/94 z 11. ledna 1994 byl tímto novým rozhodnutím zrušen.

1.1. Stavební činnost v národních parcích a chráněných krajinných oblastech 3 V České republice jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny zřizována velkoplošná chráněná území dvou typů: chráněné krajinné oblasti a národní parky. Národní parky podle tohoto zákona jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Ze současně platného zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., se vztahují ke stavebním činnostem na území národních parků, zejména dvě jeho ustanovení, a to ustanovení § 12 a § 44. V ustanovení § 12 je upravena ochrana krajinného rázu, citace:

„(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. 3

zdroj: Zdeňka Šartnerová, bakalářská práce na téma Oceňování majetku v NP a CHKO Šumava

11

(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. (4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.“

Obecně: Zákon poskytuje ochranu nejen jednotlivým částem přírody, nýbrž i krajině, jejím přírodním a estetických hodnotám. Krajina je zásadním způsobem ovlivněna činností člověka, především způsobem užívání půdy a hospodařením v krajině. Ty historicky ovlivnily vzhled kulturní krajiny včetně charakteru osídlení. V ustanovení § 44 tohoto zákona je ke stavebním činnostem ve zvláště chráněných územích uvedeno toto, citace: „(1) Bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody nelze učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území národního parku a chráněné krajinné oblasti. (2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 není třeba, jde-li o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, a pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zapracovaným stanoviskem orgánu ochrany přírody k této dokumentaci. (3) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.“

12

Počátkem roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. Tento nový stavební zákon při společné úpravě územního plánování a stavebního řádu vychází z principu, že těžiště uplatňování veřejných zájmů je zakotveno v rámci nástrojů územního plánování, které řeší komplexně a kontinuálně uspořádání území včetně koordinace veřejných a soukromých záměrů a to zejména výstavby. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ustanovení § 58, je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem. Orgán ochrany přírody, je jedním z dotčených orgánů státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace různého stupně. Podle ustanovení § 18 stavebního zákona je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Nástrojem územního plánování jsou územně plánovací podklady, jež jsou tvořeny územně analytickými podklady. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území. Orgán ochrany přírody je povinen poskytnout příslušnému úřadu územního plánování potřebná data o území, která se vztahují k ochraně přírody. Jedná se o vymezení hranic maloplošných chráněných území, velkoplošných chráněných území, ptačích oblastech a evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000 4, vymezení zón ochrany přírody v NP a CHKO, vyhlášených památných stromech a jejich ochranných pásem, výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů atd.

4

Natura 2000 je pojem zavedený směrnicí EHS č.92/43 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která říká : Pod názvem Natura 2000 bude vytvořena souvislá evropská ekologická soustava zvláště chráněných oblastí. Tato soustava složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II, umožní zachovat, nebo tam, kde je to vhodné, obnovit typy přírodních stanovišť a stanovišť druhů na úroveň stavu příznivého z hlediska ochrany. Natura 2000 zahrne i zvláště chráněné oblasti klasifikované členskými státy podle směrnice č. 79/409/EHS.

13

Novým významným nástrojem v oblasti územního plánování je politika územního rozvoje (§ 31 z.č. 183/2006 Sb.)5, která určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Politika územního rozvoje je schvalována vládou a je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Pro území krajů jsou oproti územním plánům velkého územního celku zpracovávány zásady územního rozvoje, které musí být v souladu s politikou územního rozvoje a jsou závazné pro obce při zpracování územních plánů. Územní plány obcí (§ 43 z. č. 183/2006 Sb.) stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Obce v národním parku mají schváleny územní plány pro svá území a k většině těchto plánů jsou dodělávány změny. Některé územní plány obcí mají ve vyhláškách o závazných částech stanoveny regulativy funkčního využití území s charakteristikou dané funkce plochy - výčet přípustných a nepřípustných staveb a činností, a regulativy prostorového uspořádání území, které se týkají koeficientu zastavění pozemku, výšky zástavby, použitých materiálů, typu a sklonu střechy či typu a barvy střešní krytiny. Nicméně z hlediska architektonického se jedná o regulativy, které splňuje i stavba běžného katalogového typu..

1.2. Stavební činnost v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Národní park Šumava byl vyhlášen podle předchozího zákona o ochraně přírody z roku 1956 nařízením vlády ČR č. 163 v roce 1991. V tomto zřizovacím předpisu jsou v ustanovení § 8 upraveny zásady pro územní řízení a stavební činnost v národním parku. Je zde uvedeno, citace:

5

zdroj: Stavební zákon č. 183/2006 Sb.

14

“(1) Územní rozvoj v národním parku je možný jen na základě plánu péče o národní park a schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku Šumava, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání územní cíle ochrany přírody. (2) Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni dbát, aby architektonické řešení staveb nebo jejich změn navazovalo na charakter národního parku a jeho stavební tradice z hlediska estetického začlenění staveb do krajiny. (3) V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování staveb kromě těch, které slouží účelům ochrany přírody. (4) Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování staveb kromě zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku. (5) Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě respektování ekologických a estetických hledisek “. Orgán ochrany přírody, na území NP Šumava je tímto orgánem Správa NP a CHKO Šumava, je jedním z dotčených orgánů státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace různého stupně. Pro území Národního parku Šumava, který se rozkládá ve správním území 22 obcí, je schválený územní plán Šumavy usnesením vlády z roku 1992, který byl nahrazen v prosinci roku 2006 pro území okresu Klatovy územním plánem velkého územního celku okresu Klatovy. V obou územních plánech, tj. v územním plánu Šumavy z roku 1992 a v ÚP VÚC okresu Klatovy, jsou stanovena pravidla možného rozvoje území. Územní plán Šumavy v závazné části směrnice má tato pravidla pro rozvoj území: -

s obnovou zaniklých sídelních útvarů v národním parku nepočítat,

-

při urbanistickém řešení a umisťování staveb zabezpečovat rovnoměrnější rozložení výstavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a cestovní ruch, výstavbu soustřeďovat zejména do stávajících sídel; respektovat ekologické a estetické hodnoty přírodního a krajinného prostředí,

-

při změnách staveb sledovat zlepšení architektonického, technického a hygienického standardu, případné změny hmoty objektů přizpůsobit krajinnému rázu

a obrazu

sídelních útvarů, -

mimo zastavěná území sídel lze povolit výstavbu pro zemědělské a lesnické hospodaření a pro ochranu přírody a to především v lokalitách zaniklých sídelních útvarů.

15

V územním plánu velkého územního celku okresu Klatovy je v urbanistické koncepci mimo jiné uvedeno, že na území NP a CHKO Šumava je nutné zajistit ochranu volné nezastavěné krajiny soustředěním rozvojových ploch do těsného zázemí současných sídel. Tato pravidla je nutno považovat za výchozí limity pro zpracování územních plánů obcí.

Správa NP a CHKO Šumava (dále jen „Správa“) je ze zákona orgánem ochrany přírody a krajiny, který v procesu územního plánování je dotčeným orgánem státní správy a ke zpracovávaným územním plánům vydává stanoviska, v nichž uplatňuje požadavky plynoucí ze zákona o ochraně přírody. Správa při posuzování staveb na území národního parku požaduje od investorů předložení projektové dokumentace, která je následně předložena stavebním úřadům. Projektová dokumentace musí obsahovat situační zákres – umístění stavby na pozemku včetně staveb doplňkových - architektonické ztvárnění objektů a jejich objemové řešení, přehled použitých materiálů, řešení přístupových cest a sítí a dále terénní úpravy. Při posuzování žádosti se vychází z posouzení lokality, kam je stavba umístěna, hodnotí se přírodní poměry daného místa z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, soustavy Natura 2000, vodní poměry a situování stavby z hlediska krajinářského - usazení stavby do terénu. Velmi dobrou pomůckou pro hodnocení z hlediska krajinného rázu je zákres navrhovaného objektu do fotografie. Z hlediska architektury se hodnotí celkové řešení objektů (typ a sklon střechy, půdorys objektu – poměr stran), použití materiálů, otvorové prvky, architektonické prvky a přihlíží se i k barevnému řešení staveb v porovnání s danou lokalitou. Ne vše, co orgán ochrany přírody zvažuje při posuzování staveb, může být striktně požadováno na investorovi. Možnosti ochrany přírody jsou limitovány zákonem a to ve smyslu ochrany druhové, soustavy Natura 2000, vodních poměrů a ochrany krajinného rázu, jehož hodnocení není jednoduché. Ve sporných případech

využívá

ochrana

přírody

možnosti

zpracování

odborných

posudků

autorizovaných architektů z hlediska krajinného rázu a architektonického posouzení. Správa mapuje jednotlivé sídelní útvary v národním parku a pořizuje fotodokumentaci a popis objektů včetně archivace starých fotografií. Takto zpracované materiály jsou dobrým výchozím podkladem pro zpracování územních plánů a pro jednání s investory, neboť předběžné konzultace a osobní jednání mnohdy napoví, jaká kritéria by měla splňovat navrhovaná stavba a tím se předchází nedorozumění mezi investory a ochranou přírody.

16

Diskuse o Šumavě se často týká jen problematiky lýkožrouta smrkového, ostatní závažná témata obvykle stojí mimo oblast zájmu úředníků i médií. Přitom je třeba soustředit se i na nové možnosti rozvoje obcí a lokalit takovým způsobem, aby byly šetrné ke statutu parku. Díky projektu vznikají na Šumavě studie Zásady dlouhodobé ochrany krajinného rázu, zonace architektonické náročnosti a poradenské centrum pro investory. Všechny informace a nově získané poznatky ohledně krajinného rázu Šumavy budou zveřejněny na plánovaném webovém portálu, a to převážně formou 3D mapových modelací, videozáznamů, ale i klasického textu a fotoprezentace.

1.3. Lesy národních parků Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských a patří podle § 8 Lesního zákona č. 289/1995 Sb. mezi lesy zvláštního určení, citace: „ 1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se: a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních rezervací. 2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se

zvýšenou

funkcí

půdoochrannou,

vodoochrannou,

klimatickou

nebo

krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách, v samostatných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.“

17

V zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v § 22 Lesy národních parků v odstavci 2) je upravena příslušnost hospodaření s tímto majetkem, citace:

„ 2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku.“ Na základě tohoto paragrafu byly lesy převedeny delimitací v roce 1993 z Vojenských lesů a Lesů České republiky na Správu .

Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích je v ustanovení § 23 tohoto zákona, citace: „ 1) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. 2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.“

Mezi další významné pojmy je třeba zahrnout také to, co jsou pozemky určené k plnění lesa. Jsou to tedy pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než čtyři metry. Dále sem patří zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

Péče o lesy v národních parcích by se měla vymanit z pohledu na les, coby zdroj dřevní hmoty. Lesy v národních parcích mají jinou funkci, především zachovat a postupně obnovit původní skladbu lesa. Dříve měly lesy hlavně produkovat dřevo, dnes se větší 18

důraz klade na ochranu krajiny a biodiverzity. Od národních parků se žádá odklon od monokulturních bloků k původnímu lesu, do kterého bude člověk zasahovat co nejméně. Národní parky také představují modely péče, zejména při snaze o rekonstrukci hospodářského lesa na les blízký přírodnímu stavu a poučit se v nich lze při procesech přirozené obnovy lesa nebo při snaze vymýtit nepůvodní druhy. To všechno jsou znalosti, které jsou využitelné i v ostatních, hospodářských lesích. Zde by se měla dodržovat především zásada nezasahovaní do vývoje lesů v prvních zónách parků. Kalamitní události mají zůstat přirozenou součástí a hnací silou přeměny lesa. Hlavním motivem hospodaření s lesy v národních parcích má být obnova a zachování biologické a genetické diverzity lesů a obnova porostů má probíhat přirozeným zmlazováním, zatímco umělé zalesňování má být jen výjimečné. Přirozená obnova lesa pomocí náletových listnáčů je brána jako pozitivní. Jediné plně účinné řešení problémů s kůrovcem je obnova druhově i věkově rozmanitého lesa. Důležitou součástí lesa jsou mrtvé stromy a pařezy, na něž je vázána až třetina druhové rozmanitosti. Zvěř je přirozenou součástí lesa, ale její počet musí být na přiměřené úrovni, jinak brání úspěšnému zmlazení lesa. Chemické znečištění lesní půdy a zlepšování kvality by se mělo činit jen biologickou cestou. Velký vliv na budoucí stav lesů v národních parcích bude mít změna klimatu, zejména ohroženy budou hraniční a nestabilní ekosystémy. 6

1.3.1. Majetkové a územně provozní členění Lesní pozemky na území NP Šumava jsou zařazeny v různých formách vlastnictví. Převažující plocha lesů je ve vlastnictví státu a příslušnost hospodařit má tedy Správa NP a CHKO Šumava. Mezi další plošně významné formy vlastnictví patří historické majetky měst a obcí (Kašperské Hory, Volary, Rejštejn, Hartmanice, Srní, Kvilda a další), nejpočetnější ale plošně nevýznamnou skupinou jsou lesy ve vlastnictví soukromých vlastníků. Pokud vlastníku zemědělské půdy nebo lesního pozemku, rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, nebo nájemci, který tyto pozemky oprávněně užívá, vznikne nebo trvá v důsledku omezení tohoto zákona újma, má nárok na finanční náhradu. Tento nárok trvá i v případě převodu nebo přechodu vlastnického práva nebo práva nájmu. Nájemce pozemku může nárok uplatnit v případě zachovaného nároku vlastníka pozemku. Tuto 6

zdroj: www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2213753

19

náhradu však nelze poskytnout současně vlastníkovi a nájemci téhož pozemku. Finanční náhrada je poskytována z prostředků státního rozpočtu a prostřednictvím Správy jsou tyto újmy vypláceny obcím, které leží na území národního parku. O tyto náhrady si musí obce požádat. Za rok 2009 byla obcím celkem převedena částka 17 218 tis. Kč.

Podmínky pro poskytování náhrad stanoví § 58 odstavec 6), citace:

„6) Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství stanoví prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem. 21e) Celková výše náhrady podle odstavce 2) nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení podle odstavce 2) a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna. Ve smlouvě podle § 39 nebo § 45c lze finanční náhradu upravit odchylně; finanční náhrada však nemůže být vyšší, než umožňuje prováděcí právní předpis.“ .

1.3.2. Rizika a problémy vyplývající z cizího vlastnictví Strategickým cílem Správy je dlouhodobý pronájem lesů v soukromém vlastnictví a následné vykoupení těchto lesů nebo směna do vlastnictví státu. Dočasné řešení je smluvní zajištění vhodné péče o lesní ekosystémy, včetně ponechání bez přímých zásahů člověka s následnými finančními kompenzacemi. Lesy ve státním vlastnictví na území NP Šumava jsou rozčleněny na šest správních jednotek – územních pracovišť (původně do roku 2006 je tvořilo jedenáct lesních správ).7

1.3.3. Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací či národních přírodních památek jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnou tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, tedy Správě. Pokud Správa neprojeví o tyto pozemky do šedesáti dnů od obdržení nabídky pozemků písemně závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit. K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvků 7

zdroj: Josef Fanta, Zdenka Křenová: Management lesů v českých národních parcích

20

do vlastnictví státu, lze poskytnou příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky. V zájmu ochrany přírody byly některé pozemky vykoupeny od fyzických či právnických osob, kterým byly pozemky vráceny (restituce, historický majetek obcí). Za období 2001 – 2008 bylo vykoupeno celkem 201,50 hektarů pozemků.8

Výkupy pozemků na území NP Šumava v ha rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

výměra

0,00

47,00

0,50

19,00

0,00

130,00

3,00

2,00

1.3.4. Převod historického majetku obcím Vyhlášením zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky9 do majetku obcí, byla Správa povinná předat historický majetek městům Volary a Kašperské Hory. Do vlastnictví těchto obcí tak přešly nezastavěné pozemky, pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, stavby a pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek a pozemky zastavěné stavbami, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949. Spolu s nemovitostmi přešly do vlastnictví těchto obcí dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů. Do vlastnictví obcí také přešly i nemovitosti, které byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaném podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalá úprava vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). Na základě těchto dekretů byla obcím převedena zejména zemědělská a lesní půda, souvislé lesní plochy.

8 9

zdroj: Plán péče Národního parku Šumava na období 2011 - 2020 zdroj: zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do majetku obcí

21

1.3.5. Převody zemědělských a lesních pozemků od Pozemkového fondu V prosinci 1991 byl vyhlášen Českou národní radou zákon o Pozemkovém fondu České republiky, č. 569/1991 Sb. Pozemkový fond spravuje nemovitosti ve vlastnictví státu vymezené v § 1 zákona č. 229/1991 Sb. a vykonává působnost v souladu se zákony. Pozemkový fond vlastní majetek převedený z Fondu národního majetku ČR, jak vyplývá ze zákonů č. 92/1991 Sb. a č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od roku 1999 od nabytí účinnosti zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně některých zákonů (dále jen zákona o prodeji půdy) disponuje Pozemkový fond České republiky se zemědělskými a lesními pozemky státu, které má ve správě podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě). Tyto pozemky jsou využívány nejen k uspokojování restitučních nároků oprávněných osob podle zákona o půdě, ale od přijetí zákona o prodeji půdy, také k úplatným převodům do vlastnictví dalších osob, resp. za stanovených podmínek i k bezúplatným převodům na obce. Z tohoto důvodu dochází k nepříliš přehledné situaci. Každý z těchto procesů je upraven oběma zákony, tj. zákonem o prodeji půdy i zákonem o půdě. Tyto zákony je nutno průběžně přizpůsobovat rozhodovací praxi soudů a zkušenostem z jejich realizace.10 Pozemkový fond může se státní organizací, které je svěřeno nakládání s lesy, uzavřít písemnou smlouvu, na základě které by tato organizace převáděla pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 věty druhé zákona o půdě . K převodu mohou být použity jen lesní pozemky uvedené v § 17 zákona č. 95/1999 Sb. V zákoně č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, v § 2 je uvedeno, citace:11 „1)Podle tohoto zákona nelze převádět:

10

zdroj: www.lfa.cz/aktuality/Pozemky.pdf

11

zdroj: www.pfcr.cz/pfcr/page.aspx?OdkazyAlias=sb95_1999

22

a) zemědělské nebo lesní pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle zvláštních předpisů 4) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami 6) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 5 odst. 1 a 2, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury 6) a lesních pozemků převáděných podle § 18; v případě pochybností vydá na základě žádosti Pozemkového fondu konečné stanovisko příslušný úřad územního plánování,

c) zemědělské a lesní pozemky, jejichž převodu brání zvláštní předpis, 9)

d) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření, 10)

e) zemědělské pozemky, o jejichž převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zvláštního předpisu, 13)

f) lesní pozemky v lesích ochranných a lesích zvláštního určení 14) s výjimkou spoluvlastnických podílů státu,

g) lesní pozemky v lesích hospodářských 15) o souvislé výměře větší než 10 ha,

h) zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech, právním16),

i) zemědělské a lesní pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků.“ Dle Metodického pokynu Pozemkového fondu ČR „Převod nemovitostí ze správy PF ČR do práva hospodaření státních orgánů nebo státních organizací v souladu s § 2. odst. 5 zákona č. 569/91 Sb., ve znění pozdějších platných změn a doplňků“ z 25. ledna 2000 a po projednání s jednotlivými pracovišti PF bylo žádáno v roce 2001 o převod nemovitostí, které se nacházejí v I. a II. zónách ochrany přírody dle dohodnuté zonace 23

a nemovitostí funkčně souvisejících se stavbami, které jsou na listech vlastnictví Správy NP a CHKO Šumava. Dále byl tento požadavek rozšířen i o parcely ve III. zónách doporučené k převodu cca 240 ha. Tento případný převod ostatních III. zón je problematický z toho důvodu, že se zčásti nacházejí v rozvojových územích obcí a mnohdy bylo již dáno obcím souhlasné stanovisko k jejich aktivitám. Převody nemovitostí do příslušnosti hospodařit s majetkem státu jsou realizovány od roku 2003, vždy po předchozí aktualizaci dokladů potřebných k převodu. K 31. březnu 2010 bylo převedeno od Pozemkového fondu ČR na Národní park Šumava 4 534 hektarů pozemků, zbývá ještě převést cca 1 500 hektarů pozemků na území Národního parku Šumava a 2 180 hektarů na území CHKO Šumava.

Analýza převodů v jednotlivých letech je zachycena v následující tabulce: Přehled převodů od roku 2002 – 2010 (v ha) Rok

Národní park Šumava

CHKO Šumava

2002

0

13

2003

453

54

2004

1770

31

2005

1020

14

2006

285

52

2007

2

0

2008

197

0

2009

784

0

2010

23

0

Celkem

4534

164

Správa má uzavřeno několik nájemních smluv s Pozemkovým fondem ČR se sídlem v Prachaticích a Klatovech. Předmětem těchto nájemních smluv je například nemovitost dána do užívání za účelem nezemědělského využití – zřízení nouzového nocoviště. Tato smlouva nemůže být právním titulem pro zřízení trvalé stavby nebo pro trvalé odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. Správa si také pronajímá lesní půdu od některých obcí např. Kvilda, Srní – 142,6 hektarů za účelem přírodě šetrného hospodaření v lesích, od Městských lesů Volary si pronajímá část rašeliniště Soumarský Most cca 52 hektarů za účelem revitalizačních opatření a stavby naučné stezky.

24

Ve smyslu ustanovení § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, bylo uzavřeno s Pozemkovým fondem ČR Prachatice několik Dohod o přičlenění honebních pozemků, např. na Kvildě, Borových Ladech, Českých Žlebech. Roční náhrada za přičlenění pozemku je ve výši 10 Kč na jeden hektar. Tyto Dohody se uzavírají na dobu platnosti rozhodnutí o uznání honitby a zanikají dnem zániku honitby podle rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.

1.4. Evidence u příslušného katastrálního úřadu Stav a pohyb nemovitého majetku byl a je oznamován Správou s příslušnými doklady pro vklad do katastru nemovitostí ČR (dále jen „katastr“) k územně příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu. V katastru jsou uvedeny soubory údajů o nemovitostech v souladu se zákonem č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí ČR.12 V katastru jsou tak evidovány: -

pozemky v podobě parcel, přičemž se dle druhů ve vztahu k budovám začleňují pod zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy

-

pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy

Budovy spojené se zemí pevným základem, a to: -

budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo

-

budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které jsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele

Byty a nebytové parcely vymezené jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budovách. Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitostí nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru. Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle písm. b) nebo c) v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim. Stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. V katastru se neevidují drobné stavby. Údaje o vlastnických a jiných věcných právech Správy jsou vedeny u katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Český Krumlov s počtem třech katastrálních 12

zdroj: Strategie a koncepce správy budov Správy NP a CHKO Šumava na území NP a CHKO Šumava

25

území, na katastrálním pracovišti Prachatice se jedná o čtyřicet čtyři katastrálních území. Další údaje

jsou vedeny na katastrálním úřadu pro Plzeňský kraj s počtem dvanácti

katastrálních území na katastrálním pracovišti Klatovy a na katastrálním pracovišti Sušice se jedná o třicet osm katastrálních území.

1.5. Připravované projekty v NP a CHKO Šumava Správa NP je již zkušeným žadatelem o dotace a v současné době probíhá realizace několika projektů. Pro společnou podporu zkvalitnění péče o návštěvníky regionu NP Šumava se tímto záměrem Správa zavazuje přispět k rozvoji regionu NP realizací následujících regionálně významných projektů: -

Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum na zámku ve Vimperku

-

Zoologický program Šumava – tímto projektem se Správa bude věnovat jednotlivým šumavským zvířatům (jelen, vlk, rys, tetřev, pstruh, medvěd atd.) v návštěvnických centrech, pozorovacích stanicích a stanici pro handicapovaná zvířata. Odhad ročně informovaných návštěvníků je 200 tisíc osob.

-

Cyklostezka Gerlova Huť – Modrava – tento projekt navazuje na první fázi cyklostezky od Gerlovy Hutě. Další čtyři úseky budou postupně vznikat v průběhu tří let. Vznikne tak další páteřní cyklostezka v západní části NP, ke které lze směřovat postupně další péči o cykloturisty.

-

Odstraňování nevyužívaných objektů z NP Šumava – v NP se stále nachází nevyužívané objekty po armádě z období před rokem 1989. Ty budou v rámci tohoto projektu připraveny na prodej případně na demolice.

-

Modernizace a rozvoj sítě informačních center, návštěvnických center a středisek ekologické výchovy – Správa zahájila rekonstrukci podle vlastní koncepce všech návštěvnických zařízení, která již dosloužila svému účelu nebo jsou zastaralá. Postupně tak bude obměněn program a design všech zařízení, která jsou využívána až 350 tisíci návštěvníky ročně.

-

Divoké srdce Evropy – tento projekt je společným dílem správ NP Šumava a NP Bavorský les. Jde o vymezení společného jádrového území se stejným bezzásahovým režimem

v centrálních,

na

sebe

navazujících

částech

obou

NP.

Jde

o cca 13 tis. ha společného území lesů a rašelinišť, kde je zakázán lov. Toto území bude sloužit jak k výzkumné činnosti, tak i k poznávání přírody širší veřejností. Pro

26

zázemí výzkumné činnosti bylo navrženo využít objekt po pohraniční policii na Kvildě, v současné době je připravena dokumentace pro územní řízení.

2. Způsoby hospodaření s majetkem v NP a CHKO Šumava 2.1. Delimitace majetku 13 Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je příspěvkovou organizací, která byla zřízena rozhodnutím ministra životního prostředí v souvislosti se zřízením Národního parku Šumava v dubnu roku 1991. Hlavní náplní činnosti správy je výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Správa také spravuje státní majetek, především zajišťuje péči o lesní pozemky a porosty, některá nelesní území a drobné vodní toky v NP Šumava. První delimitací byl převod majetku ke dni 1. července 1991 a to na základě rozhodnutí č. 9/91, ze dne 27. června 1991, v souladu s § 13 vyhlášky č. 119/1988 Sb. , o hospodaření s národním majetkem., kdy bylo převedeno na organizaci právo hospodaření s veškerým majetkem užívaným hospodářským střediskem Správa chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem ve Vimperku, hospodářským střediskem Správa chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem v Sušici a rozpočtovou organizací ČÚOP – Český ústav ochrany přírody se sídlem v Praze. Převod byl bezplatný. Rozsah majetku, jeho hodnota podle účetnictví ke dni 30. června 1991 a převáděná práva a závazky byly upřesněny delimitačním protokolem. Největší část majetku na Správu byla převedena formou delimitace14. V roce 1993 byla uzavřena dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR o zabezpečení ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která ukládá právnickým osobám vykonávajícím právo hospodaření na území národních parků a jejich ochranných pásem převedení práva hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona na Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, tj. do 1. června 1993. Předmětem této dohody bylo z působnosti Ministerstva obrany ČR 13

zdroj: Šartnerová Zdeňka , Bakalářská práce – Oceňování majetku v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava 14 určení, úprava hranic nebo působnosti

27

vyčlenit lesy, lesní půdní fond a jiný lesní majetek ve státním vlastnictví v rozsahu umožňujícím výkon práva hospodaření v lesích národních parků (dále jen „majetek“) do působnosti Ministerstva životního prostředí. Za jiný lesní majetek se považuje movitý majetek sloužící k lesnímu hospodaření, (např. mechanismy, stroje, nástroje, nářadí, tažná zvířata apod.) a nemovitý majetek, tj. stavby sloužící lesnímu provozu včetně vybavení, zařízení a technologií, (např. hájenky, lesovny, rekreační objekty, bytový fond, lovecké chaty), dále účelové objekty, (např. sklady, garáže, stáje, sněžné jámy), dále lesní dopravní síť a podobně. Právo hospodaření k majetku tak bylo převedeno ke dni 1. června 1993 Smlouvou o převodu práva hospodaření s národním majetkem uzavřenou mezi Vojenskými lesy a statky, státním podnikem a Správou. Další dohoda byla uzavřena mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR, kde se z působnosti Ministerstva zemědělství ČR vyčleňují lesy, lesní půdní fond a jiný lesní majetek ve státním vlastnictví a přechází do působnosti MŽP. Dle této dohody byla v květnu 1993 uzavřena Smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem na části majetku mezi Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové a Správou. Po podepsání těchto dokumentů došlo k vlastní delimitaci majetku. Majetek byl předán na základě fyzických inventur, o všem byly řádně sepsány delimitační protokoly. Nemovitý majetek včetně pozemků byl předán podle skutečného inventovaného stavu. Movitý hmotný majetek byl předán podle skutečného stavu v pořizovacích cenách, účetních oprávkách a daňových oprávkách.

2.2. Nákup majetku Správa během svého působení nakoupila pouze několik objektů. Od Města Vimperk v roce 1991 vimperský zámek, dříve zde bylo sídlo Správy, za cenu 7 miliónů dle znaleckého posudku. V roce 1995 pak rozestavěný objekt bývalé polikliniky ve Vimperku, který se po celkové rekonstrukci stal novým sídlem Správy. K této budově pak Správa v roce 2000 přikoupila další budovu za cenu 4 205 040 Kč dle znaleckého posudku. Toto ocenění bylo provedeno dle Vyhlášky MF č. 279/97 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku ve znění vyhlášky č. 127/99 Sb. pro

převod

nemovitostí kupní smlouvou. Sídlo Chráněné krajinné oblasti Šumava je v Sušici. V listopadu 2007 byl zakoupen objekt od Vojenských lesů a statků, ČR, s.p. za cenu 1 493 617 Kč dle znaleckého posudku, který byl vypracován dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění zákona

28

č. 121/2000 Sb., č. 237/2004 Sb. a č. 257/2004 Sb., a vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 540/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 452/2003 Sb. a č. 640/2004 Sb. Správa dosud sídlila v objektu knihovny Města Sušice, v pronajatých kancelářích.

Dalším majetkem, který Správa prostřednictvím zřizovatele (MŽP) nakupuje, jsou pozemky. Cena pozemků se stanovuje znaleckým posudkem. Do ceny pozemků jsou zahrnuty i ceny trvalých porostů, které se na nich vyskytují. Cena porostů významně ovlivňuje cenu za 1 ha, a tím i celkový objem vykoupených pozemků (1 ha lesního pozemku je výrazně dražší, než např. 1 ha ostatní plochy bez porostu). Stát tedy vykupuje pozemky maximálně za odhadní cenu, nikdy ne za cenu vyšší. Důvodem výkupu pozemků je

především zajištění existence předmětu ochrany vhodným managementem,

odpovídajícím platnému plánu péče. Ministerstvo životního prostředí (a její organizace tedy i Správa) vykupuje pozemky od fyzických a právnických osob na základě jejich nabídek, využití předkupního práva státu. Pozemky, ve zvláště chráněných územích se vykupují pro stát za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek a za tímto účelem si pak Správa pro svou informaci zjišťuje i tržní cenu v místě a čase obvyklém, a to jak u pozemků, tak i porostů. Tato cena může být uváděna zvlášť nebo je součástí znaleckého posudku.

2.3. Výstavba V rámci regionálního rozvoje existují v České republice periferní regiony v úrovni mikroregionů 15, zejména v příhraničních a hornatých oblastech, kde je státem deklarovaný zájem ochrany přírody a krajiny, a kde hospodářské a jiné využití území musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů. Tyto regiony lze identifikovat jako venkovské oblasti, na nichž jsou vyhlášena velkoplošná chráněná území. Z hlediska udržitelného rozvoje, kvality života místních obyvatel a ochrany přírody se zde kříží zájmy státu, místní samosprávy a podnikatelského sektoru. Můžou se charakterizovat jako regiony strukturálně specifické a to z několika důvodů. Jde zpravidla o oblasti se složitou územní administrativní strukturou. Vzhledem k historickým souvislostem je významným charakteristickým prvkem také změněná demografická struktura obyvatelstva. Dříve zde bylo hlavním zdrojem příjmů především 15

malý územní celek vzniklý např. dobrovolným sdružením (svazkem) několika obcí společně usilujících o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj

29

lesnictví, zemědělství a armáda. Dnes by měl být zdrojem příjmů především cestovní ruch a ochrana přírody. Kromě environmentálního účelu plní tyto regiony i roli významných turistických a rekreačních destinací. Není výjimkou, že tyto relativně řídce osídlené regiony mají přes sezónu i dvacetkrát více návštěvníků než místních obyvatel. Za této situace je třeba návštěvníkům zajistit odpovídající zázemí. Z toho vyplývá, že finanční zajištění sociální a technické infrastruktury je nad rámec možností jednotlivých obcí. Je alarmující, že některé obce v přírodně či esteticky významných či jedinečných územích dosud nejsou odkanalizovány a nemají standardní zásobování pitnou vodou. Nedostatečná je kapacita a kvalita místní veřejné správy a dostupnost veřejných služeb, školství, zdravotnictví, prevence rizik a bezpečnost, včetně komunikačních sítí (telefonní signál, rychlost přenosu dat). Jejich provozování není vzhledem k nízké hustotě osídlení, k velkým vzdálenostem mezi sídly a náročnému terénu ekonomicky efektivní, ale je podmínkou podpory venkovskému podnikání. V těchto strukturálně specifických regionech existuje řada shodných územně – technických specifik a problémů. K jejich řešení při současné podpoře udržitelného rozvoje však neexistuje odpovídající systém regionálně cílených intervencí. Systém intervencí operačních programů České republiky je v současném plánovacím období převážně orientován sektorově, což se u těchto strukturálně specifických regionů projevuje jako významná komplikace při efektivním využívání evropských fondů. Ukazuje se potřeba územně - komplexního a tedy mezioborového přístupu k řízení a podpoře rozvoje území. Je pochopitelné, že identifikace místního obyvatelstva s myšlenkou ochrany přírody a přirozených procesů v současné době je problematická. Aby mohli být místní obyvatelé hrdí na region v němž žijí, nutně potřebují kvalitní podmínky. Potřeba integrovaných územních přístupů je deklarována v rámci implementace operačních programů, ale realizována je pouze v Regionálním operačním programu a Integrovaném operačním programu prostřednictvím podpory integrovaných plánů rozvoje měst

16

. Integrovaný

přístup v kontextu plánování regionálního rozvoje zatím chybí 17. Dne 15. ledna 2009 byla Ministerstvem životního prostředí předložena a schválena Metodika přípravy a rozvoje realizace Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR). Hlavním cílem Krajinných integrovaných plánů rozvoje je zlepšení životních podmínek 16

zdroj: Usnesení vlády ČR č. 883/2007 Sb. k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení Integrovaného plánu rozvoje města www.opzp.cz 17 zdroj: Studie potřebnosti Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) s důrazem na životní prostředí, MŽP, 2008

30

obyvatel, šetrný rozvoj území i ochrana přírody a krajiny, jejichž základní parametry dne 21. 12. 2009 na návrh ministrů životního prostředí a místního rozvoje, schválila vláda. Politika územního rozvoje České republiky 2008 vymezila sedm takzvaných specifických oblastí: Šumavu, Beskydy, Jeseníky, Kralický Sněžník, Karvinsko, Mostecko, Krušné hory, Krkonoše, Jizerské hory. V

současném

programovacím

období

proběhne

pilotní

projekt

na

Šumavě,

v dalším pak i v ostatních specifických oblastech. Tato metodika byla dne 3. 6. 2009 úspěšně prezentována na DG Environment v Bruselu 18. V mezinárodním kontextu České republiky akcentuje zásady Evropské unie pro naplňování lisabonské strategie a zároveň reflektuje i česká specifika, mj. hrozbu narůstajících regionálních a částečně sociálních disparit vychází

z

respektu

k životnímu

Prostřednictvím komplexního a

19

. Strategie NSRR pro období 2007-2013

prostředí

strategického

jako

základu

přístupu

udržitelnosti

rozvíjí

místní

rozvoje. potenciál,

optimalizuje intervence v území a přispívá tak k udržitelnosti ekonomických a sociálních struktur v jednotlivých typech území – funkční

regiony, mikroregiony, městské

a venkovské oblasti (NSSR, odst. 7.1., str. 33) 20. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že integrovaným přístupem je možné skloubit udržitelnost hospodářského růstu se zájmy ochrany přírody. Proto se i z těchto důvodů Správa v roce 2008 zaměřila na několik zajímavých projektů. Mezi unikátní program patří například Zoologický program. Smyslem tohoto programu je zcela nová zájmová činnost pro návštěvnickou veřejnost, kterou se Správa ve své historii doposud nezabývala. Návštěvnická centra se zvířaty původních a dříve vyhynulých druhů na Šumavě dlouhodobě chybí k doplnění běžných aktivit Správy národního parku. Atraktivita území národního parku nemá na celé rozloze stejný charakter. Z tohoto důvodu je vhodné návštěvnickými centry atraktivitu některých území zvyšovat a nebo rozptýlit silně koncentrovanou zátěž některých lokalit v NP. V současné době vlastnictví a stav pozemků umožňuje aktivity zoologického programu ještě rozšiřovat bez nepříznivých dopadů na zvláště chráněné ekosystémy. Smyslem těchto nových projektů je vybudování

18

Evropská komise – Generální direktorát pro životní prostředí (DG ENV) Útvar LIFE Brusel Web: http://europa.eu.int/comm/environment/life/home.htm

19

nerovnost, různost, rozdílnost NSRR – Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 zdroj: www.strukturalni-fondy.cz

20

31

nových

zájmových

cílů

pro

veřejnost

a

poskytnout

zajímavé

informace

o životě volně žijících zvířat. V první etapě tohoto programu byly vybudovány tři objekty pro pozorování volně žijících živočichů. Jedná se o projekt na podporu návštěvnické infrastruktury využívané pro ochranu přírody na území Národního parku Šumava. Současně jsou

tato zařízení

využívána jako přeshraniční zařízení k výzkumným účelům. Vybudování těchto pozorovacích objektů umožňuje zprostředkovat široké veřejnosti vizuální kontakt s volně žijícími zvířaty. Stavby pozorovacích míst jsou jednoduché celodřevěné sruby, jsou jednopodlažní a umístěny na dřevěné konstrukci z „kuláčů“, které jsou ukotveny do betonových patek spojených se zemí. Zastřešení je provedeno z jednoduché sedlové střechy, kryté šindelem s přetaženou částí nad vstupním schodištěm. Součástí hlavní místnosti každého srubu je viditelný podhled konstrukce krovu. V čelní straně objektu je průběžná plocha velkých vakuovaných oken, ze kterých mohou turisté sledovat jeleny v obůrce, do které dobrovolně přicházejí za potravou, jakmile napadne sníh. Tato pozorovací místa jsou v různých lokalitách národního parku, např. Jelení Vrchy nedaleko Nové Pece, letní pozorovací místo je ve Velkém Boru a zimní u Beranek nedaleko obce Srní. Srub pojme až třicet pět osob, je vybavený třemi řadami lavic a infotabulemi. V zimě jsou vytápěny plynovými kamny. Stavby jsou architektonicky a urbanisticky řešeny tak, aby vhodně zapadly do přírodního prostředí a nerušily krajinný ráz. Správa do těchto pozorovacích míst investovala nejen vlastní prostředky, ale také prostředky ze státního rozpočtu, celkem ve výši 1 205 tis. Kč. V rámci druhé etapy jsou v současné době podány žádosti o dotace z operačního programu životního prostředí Evropské unie na vybudování návštěvnických center. Projekt je rozplánovaný do roku 2015 a počítá s investicemi za 250 miliónů korun. Každé z nich bude zaměřeno na určitý živočišný druh. U každého centra povede trasa dlouhá od kilometru a půl do tří kilometrů napříč výběhem, kde si turisté zvířata prohlédnou v jejich přirozeném prostředí. Správa parku tak spouští zcela novou zážitkovou turistiku, která bude přístupná také starším a méně pohyblivým lidem či vozíčkářům. Ti budou moci zvířata sledovat z budov pomocí kamer umístěných ve výbězích, které přenesou záběry rysů či jelenů na velkoplošné obrazovky. Tento program vítají také starostové a soukromí podnikatelé v regionech, neboť přiláká další turisty, kteří se ubytují v penzionech, utratí peníze v místních restauracích a obchodech. Atraktivitou území zcela jistě dojde ke zvýšení cen nemovitostí a pozemků v tomto regionu. 32

Do zoologického programu také patří zřízení stanice pro handicapovaná zvířata. Dle navrhovaného projektu se jedná o soubor staveb, který je rozčleněn na tři objekty. Hlavní budova je převážně dřevěné konstrukce z příhradových nosníků se zděnými příčkami. V této budově budou separační kotce, technická místnost, sklady a zázemí pro prezentaci činnosti stanice. Dalším objektem bude pomocná budova, která je dvoupodlažní a obsahuje v přízemí sklady krmiv, samostatnou přípravnu krmných směsí, technickou, úklidovou místnost a ošetřovnu. Třetím objektem by měla být rozletová voliéra se zděnou podezdívkou, na níž je upevněna kovová konstrukce s kovovým pletivem. Všechny objekty budou opláštěné dřevěnými prvky a natřeny přírodním tónem transparentních složek barev. K vytápění budov, včetně ohřevu TUV, se bude využívat obnovitelných zdrojů energie. Pro vytápění pomocné budovy a části hlavní budovy je projektován systém solárních článků, akumulační nádoby, topných roštů umístěných ve zdech místnosti, záložního tepelného čerpadla a fotovoltaických

21

článků pro zlepšení bilance odběru

elektrické energie. K zastřešení bude použita lehká střešní krytina s přírodním tónováním. Tento projekt byl rovněž zahrnutý do žádosti o dotaci z Evropské unie a předpokládané investiční náklady by měly být cca 19 miliónů Kč. Pro turisty se nově vybudovaly sruby, přístřešky a parkoviště v nejnavštěvovanějších lokalitách NP a CHKOŠ.

Za

zmínku

také

stojí obnova

Schwarzenberského

a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Vybudovalo se několik nových rybích přechodů (např. Kvildský potok, Františkov, Zahrádky), postavila se na Borových Ladech pstruhová líheň včetně rybníčků apod. V roce 2007 Správa dokončila a předala veřejnosti cyklostezku Gerlova Huť – Hůrka. Jednalo se o pětikilometrový úsek. Tato akce byla z části hrazena z dotace a částečně z vlastních zdrojů, finanční náklady činily cca osmnáct miliónů korun. V roce 2009 byl veřejnosti předán další úsek cyklostezky z Vysokých Lávek na Velký Bor. Jedná se o stavbu páteřní cyklostezky, která protíná národní park. Otevřela se další sedmikilometrová část v západočeské části Šumavy. V zimě se stezky využívají jako běžecké trasy, z nichž je většina upravitelná rolbou. Obě tyto stavby byly financovány

v rámci programu přeshraniční spolupráce Česká

republika – Svobodný stát Bavorsko, z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro turisty22. Celková výše dotace z Evropské unie činila cca 856 tis. EUR, což po přepočtení

21 22

solární systémy, vytápění zdroj: www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-bavorsko

33

pevným

měsíčním

kurzem

organizace

pro

daný

měsíc

přijetí

dotace

činilo

cca 22 440 tis. Kč. Vlastní zdroje byly ve výši cca 6 558 tis. Kč. Tento majetek, pořízený za spoluúčasti prostředků ze strukturálních fondů, nemůže Správa po dobu pěti let od ukončení realizace projektu převést na jiného majitele, ani jej dát do zástavy či zatížit jinými věcnými právy. Dále musí být pojištěn minimálně ve výši poskytnuté dotace. Mezi novostavby, které byly dokončeny v roce 2009, také patří objekt pro skladování a drobnou mechanizaci pro potřeby územního pracoviště Srní. Objekt je přízemní, částečně zděný, částečně s opláštěním prkny. Zděná část je uzavřena sekčními vraty. Zastřešení tvoří sedlovou střechou z dřevěných sbíjených vazníků. Střešní krytina je Bramac alpská taška. Sklad není vytápěn a ani zásobován vodou. Tato akce byla zadána na základě poptávkového řízení a byla zadána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění. Celkové náklady na stavbu činily 2 615 tis. Kč.

2.4. Rekonstrukce majetku 2.4.1. Zámek Vimperk Největším připravovaným projektem a nejvýznamnější rekonstrukcí je rekonstrukce zámku na Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum – zámek Vimperk. Celá rekonstrukce zámku si vyžádá nejen velké úsilí, ale i značné finanční náklady plynoucí z několika dotačních titulů, které jsou odhadovány na cca 800 miliónů Kč. Tento projekt byl také prezentován v rámci práce Místní agendy 2123, tedy v součinnosti Správy s místními obcemi, mikroregiony a institucemi v rámci Masterplánu Šumava (tj. společná koncepce rozvoje obcí a infrastruktury Správy na území a v regionu NP Šumava) v Bruselu. Hlavní teze tohoto projektu „Krajina a lidé Šumavy ve 3 tisíciletích“ si klade za cíl citlivou rekonstrukcí zámku vybudovat zázemí pro expozici ochrany přírody, trvalé zázemí pro podporu tradičních šumavských řemesel, zázemí pro odbornou podporu Biosferické rezervace Šumava, pro umístění významné evropské ochranářské instituce. Důležitým mezníkem se stal 8. únor 2010, kdy vláda České republiky odsouhlasila s účinností od 1. července seznam osmatřiceti nových národních kulturních památek. Je

23

soubor opatření, aktivit, vedoucích k napojení obyvatel a samosprávy s cílem společně řešit problémy

34

mezi nimi i zámek ve Vimperku, který se tak stal teprve třetí národní kulturní památkou na Prachaticku. Statut národní kulturní památky poskytuje větší stupeň památkové ochrany, větší prestiž a také větší možnosti při získávání státních dotací a grantů. Stručný popis projektu Jak bylo již uvedeno v kapitole 2.2. Nákup majetku, vimperský zámek Správa koupila od Města Vimperk . Od roku 1991, kdy Správa zde sídlila, se připravovala projektová dokumentace na celkovou rekonstrukci zámku s jeho dalším využitím jako „Regionální centrum Šumava“.24 Na jaře v roce 1997 byla vypracována projektová dokumentace a zvažovalo se zahájení generálních oprav. Ovšem povodně na Moravě v létě 1997 vyčerpaly rozpočty Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a tak bylo od těchto úvah upuštěno a zájmy Správy byly nasměrovány jinam. V roce 1995 Správa zakoupila objekt bývalé polikliniky ve městě, po rekonstrukci byly do tohoto objektu přestěhovány kanceláře a zámek tak byl opuštěn. Tehdejší nájemníci, kteří bydleli v nájemních bytech, dostali výpovědi, totéž bylo s nájemními smlouvami na zahrádky. Na zámku tedy zůstalo pouze muzeum, téměř bez jakéhokoliv zázemí. Z těchto důvodů vznikaly snahy v různých letech tuto ekonomickou zátěž prodat. Dle zákona č. 219/2000 Sb.,

byl zámek nabízen ve veřejných aukcích ve třech po sobě jdoucích kolech za

vyvolávací cenu cca. 24 mil. Kč, 16 mil. Kč a 8 mil. Kč, přesto nebyl prodán a ani Město Vimperk neprojevilo zájem o jeho využití. Proto nové vedení Správy ve spolupráci s novým vedením MŽP zadalo „Studii proveditelnosti k využití vimperského zámku“. Firma Mott Mac Donald Praha, spol. s.r.o., v této studii jednoznačně říká, že je nutné pro záchranu památky ustoupit od prodeje privátní osobě a využít objekt k původním účelům tak, jak bylo zamýšleno při založení Národního parku Šumava, tedy k vybudování „Centra“ pro ochranu přírody a regionální rozvoj Šumavy. Proto vedení Správy, MŽP a SFŽP zahájilo kroky předprojektové přípravy a aktualizace projektové dokumentace tak, aby byly zpracovány moderní a reálné podklady pro realizaci projektu: „Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum – zámek Vimperk“. Toto centrum bude využívat celý areál zámku Vimperk, který se může obecně definovat následujícím soupisem majetku dle listu vlastnictví č. 1710 Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Prachatice:

24

zdroj: Investiční záměr realizací spojených s předprojektovou přípravou – „Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum – zámek Vimperk“

35

-

čp. 20 zámek na stavební parcele č. 369 a stavební parcela o výměře 8876 m2 - kulturní nemovitá památka

-

jiná budova na stavební parcele č. 370 a stavební parcela č. 370 o výměře 338 m2 – kulturní památka

-

jiná budova na stavební parcele č. 381 a stavební parcela č. 381 o výměře 63 m2 – kulturní památka

-

pozemková parcela č. 372 o výměře 258 m2 – zahrada

-

pozemková parcela č. 373 o výměře 1691 m2 – zahrada

-

pozemková parcela č. 374 o výměře 4905 m2 – zahrada

-

pozemková parcela č. 375 o výměře 545 m2 – zahrada

-

pozemková parcela č. 376 o výměře 2429 m2 – ostatní plocha

Historie zámku Celý

objekt

zámku

je

nesmírně

členitý.

Po

staletí

se

rozvíjel,

dostavoval

a rekonstruoval. Proto se zde nachází celý historický vývoj od gotiky až po renesanci a baroko. Původně gotický hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu nad řekou Volyňkou a městečkem, které snad založili mnichové z bavorského kláštera Windberg. Oni zřejmě pojmenovali podobně i toto místo jako Winterberg. Hrad zřídil někdy kolem roku 1260 purkrabí Purkart z Janovic proto, aby ochraňoval jednu o odboček Zlaté stezky, která tudy vedla do vnitrozemí. Purkat z Janovic se svým otcem Konrádem byli blízkými spolupracovníky krále Přemysla Otakara II.. Stali se pány Zvíkova, měli velmi blízko ke králi. Proto i Vimperk získal statut královského města. Počátkem 14. století se dostali na hrad Bavorové ze Strakonic, ale roku 1359 dal císař Karel IV. Petrovi z Janovic v léno tři hrady, tři sídliště a třicet šest vesnic, Pro většinu obcí v okolí Vimperka je tato listina velmi důležitá, neboť to je první písemná zmínka o jejich existenci. V roce 1375 získal hrad na určitý čas jako zástavu bohatý pražský měšťan Jan Rotlev. Král Václav IV. pak daroval hrad Vimperk do majetku Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad rozšířili, opevnili a také vybudovali předsunutou dělostřeleckou pevnost Haslburg (1479). Roku 1554 byl hrad Jáchymem z Hradce prodán Vilému z Rožmberka. Rožmberkové zahájili někdy kolem roku 1560 přestavbu hradu na renesanční zámek. Petr Vok však v roce 1601 hrad prodal Volfu Novohradskému z Kolowrat, po stavovském povstání byl hrad

poničen,

Mansfeldové se při opravách zadlužili a museli roku 1630 celé panství prodat panu Janu Oldřichu z Egenberku. Po vymření tohoto rodu se Vimperk dostal formou dědictví do vlastnictví Schwarzenbergů.

V červenci 1857 zapálil blesk vimperský zámek a jeho 36

podstatná část vyhořela. Po rekonstrukci a opravách získal zámek dnešní podobu s řadou barokních vestaveb. Tzv. hlubocká větev Schwarzenbergů vlastnila zámek až do roku 1948, kdy byl zestátněn. V průběhu desetiletí byl zámek „využíván“ Jihočeskými státními lesy, které zde měly svoje kanceláře a bydleli tu jejich zaměstnanci. Nastalo období nešetrných přestaveb, chátrání a znečišťování prakticky celého objektu. Zásady urbanistického, architektonického, a výtvarného řešení Urbanistické řešení a architektonický výraz jsou založeny polohou zámku a jeho historickým vývojem. Původní funkce hradu zejména obranná se v průběhu měnily a s tím i jeho stavební fundus nesoucí otisk několika slohových období. Nejvýraznější co do vnějšího vzhledu lze označit období renesance. Za panství Rožmberků (1554-1601) je jejich vladařské sídlo rozšířeno o původní dvoukřídlý komplex dolního zámku, který dotvářela zahrada pod jižním křídlem, na západě vymezený stavbou loggie s arkádami a věžicí. Stavební počin ve výsledku překvapuje svou reprezentativností a velkorysostí. Po roce 1619, kdy byl hrad zpustošen Mansfeldem se těžiště stavebních prací přesouvá znovu do horního hradu a mění jej na horní zámek. Temeno hradní terasy je protáhlé ve směru od západu k východu kam postupně klesá, na severní straně původní mělká průrva byla zahrnuta do příkopu vedoucím i podél východní fronty horního hradu. Vstup do hradu přes příkop byl veden přes padací most, který po zasypání příkopu před vstupem zanikl. Terénní podnož se sestavou objektů zámeckého komplexu vytváří městskou a krajinnou dominantu, kde se primárně uplatňuje segmentovaná hmota horního zámku. Zásadou urbanistického a architektonického řešení je zachování prostorového uspořádání, hmotového uskupení zámeckého komplexu a jeho vztahu k okolí. Očištění slohově a výrazově cenných částí od nevhodných stavebních zásahů za současného naplnění investorského zadání. Další věží je tzv. Haslburg, jedná se o dělostřeleckou baštu. Největším problémem je, že Haselburg je momentálně soukromým majetkem fyzické osoby, tohoto času žijící ve Švýcarsku. V současné době zahájila Správa ve spolupráci s místními památkáři, Inspekcí památkové péče Ministerstva kultury ČR i expertní skupinou pracující na této předprojektové přípravě, jednání o zpětný odkup do státního majetku. Stavebně technický stav Haselburgu je kritický, stavba je staticky narušená a na několika místech se dokonce rozsypává.

37

Přestože památkáři ve spolupráci se stavebním úřadem již několikrát vyzvali majitele, aby tento objekt začal opravovat, k opravě nikdy nedošlo.

Zásady a doporučení z hlediska závěrů restaurátorského průzkumu V souvislosti s vyhotovením a schválením předprojektové přípravy bylo nutné realizovat některé dílčí činnosti, které upřesnily významné detaily celého projektu. Tyto činnosti byly zadány v roce 2008 a 2009. Mezi tyto činnosti patřilo např. vyklízení sklepů po bývalých nájemnících, architektonická studie, energetická studie, dále mykologický průzkum, studie naučné stezky Vimperk, studie estetická a v neposlední řadě byl zahájen archeologický průzkum. Restaurovat původní kletované omítky zdobené původní malbou, restaurovat malby prkenných podhledů. Nalezenou malířskou výzdobu a malované stropy lze zařadit do období Malovců z Chýnova, tedy kolem roku 1550. Tyto interiéry jsou předmětem přísné památkové ochrany. Obnovit původní podobu špalet. Okna navrhnout nová dle dobové analogie.

2.4.2. Ostatní rekonstrukce Od roku 2000 do roku 2009 Správa proinvestovala (ISPROFIN

25

z dotací ze státního rozpočtu

, rezervní fond MŽP) a z vlastních zdrojů cca 287 miliónů Kč

26

. Byly

zrekonstruovány další bytové jednotky na Modravě, Filipově Huti, Dobré Vodě. Mezi významné rekonstrukce, které byly provedeny v roce 2009, patří rekonstrukce informačního střediska Idina Pila, dříve to byla schwarzenberská hájovna. Toto informační středisko využívají turisté, kteří směřují k Boubínu. Rok od roku jich přibývá a kapacita původního informačního střediska byla v tomto ohledu nedostatečná. Proto Správa přistoupila k rekonstrukci a částečné přestavbě této budovy. Cílem bylo rozšíření expozičních prostor a jejich vybavení novou expozicí. Jedním z hlavních témat je Boubínský prales – jeho historie a význam. Součástí nabídky expozice je i vybavení prostor moderní audiovizuální technikou s řadou různých videotitulů. Byla také spuštěna exteriérová projekce krátké videosmyčky, jejímž účelem je upozornit návštěvníky na riziko pádu stromů. Objekt byl rozdělen na část veřejně přístupnou a část neveřejnou, kam patří jednací místnost, sklad infocentra, inspekční pokoj včetně zázemí a byt správce. Akce byly 25 26

Informační systém programového financování zdroj: Rozbory hospodaření Správy NP a CHKOŠ za roky 2000 - 2009

38

financována ze státního rozpočtu a také z vlastních zdrojů Správy, celkem bylo proinvestováno cca 11 miliónů Kč. Za celé toto období se zrekonstruovalo nebo opravilo mnoho kilometrů lesních cest a svážnic. Zejména po přívalových deštích, po vichřicích Kyril a Emma v roce 2007 2008 musela Správa vynaložit nemalé prostředky na opravy lesních cest, svážnic a vodních toků. V rámci projektu Obnova návštěvnické infrastruktury v Národním parku Šumava byl řešen problém celkového technického a morálního zastarání informační infrastruktury, především pak informačních panelů, cedulí a rozcestníků. Jedná se o její plošnou obnovu s využitím systému evidence venkovní informační infrastruktury. Tímto systémem již bylo evidováno přes čtyři sta kusů velkých informačních panelů s různou mírou poškození, které budou v nejbližších letech nahrazena. Obnova celé informační infrastruktury byla rozplánována na následujících pět let tak, aby na jejím konci byla většina evidovaných prvků v dobrém stavu a bylo možné zajišťovat jen jejich standardní údržbu. V průběhu této rekonstrukce bude informační infrastruktura obnovena také obsahově. Celkové náklady předpokládá Správa ve výši cca 11 miliónů Kč. Další zajímavý projekt, který začala Správa realizovat byl zahájen už v roce 2000. Jeho cílem byla oprava zbytku dochovaných drobných kamenných památek jako jsou pamětní kříže, boží muka a nápisy na skalách, které se ve zbytku dochovaly v krajině na území národního parku a jejich zachování pro budoucnost. Práce probíhaly v součinnosti s Národními památkovými ústavy – pracovišti Plzeň a České Budějovice a referáty památkové péče místně příslušných městských úřadů. V roce 2004 byly opraveny další čtyřicetdva objekty v území tehdejších lesních správ Plešný, Modrava, Borová Lada, Strážný, Křemelná a Rejštejn. Náklady projektu v roce 2004 činily cca 2 432 tisíc Kč. Projekt byl v tomto roce podpořen částkou 967 940 Kč od ROTARY Distrikt 1950 – SRN. Při příležitosti dokončení projektu byla vydána kniha Zapomenuté dědictví/Vergessenes Erbe. V roce 2006 jako dodatek k již ukončenému projektu Ochrana kulturního dědictví se přiřadily práce na obnově jednoho kříže v rámci Obnovy Kaple a křížové cesty Obce Borová Lada. Byla pořízena bronzová pamětní deska, která je umístěna na opěrné zdi u horního portálu Schwarzenberského plavebního kanálu v Jeleních Vrších, poslední akcí v rámci tohoto projektu byla obnova památného kříže v Černém Kříží na jeho původním místě a v původní velikosti (materiál – dub, velikost 6 x 2 m). Celkem byly vynaloženy náklady ve výši 400 723 Kč.

39

2.5. Prodej majetku Od 1. ledna 2001 vstoupil v platnost zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Proto před jakýmkoliv převodem či prodejem majetku musí být majetek prokazatelným způsobem nabídnut i jiným organizačním složkám státu dle § 19 odst. 3, citace: „3) Příslušné organizační složky (§ 9 a 11) nakládají s majetkem ve prospěch právnických a fyzických osob podle dalších ustanovení tohoto zákona teprve poté, neprojeví-li o majetek ani na základě širší nabídky zájem jiná organizační složka. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani jiné právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.“ Pokud nikdo o tento nepotřebný majetek neprojeví zájem, pak dle rozhodnutí o nepotřebnosti majetku § 14, odstavec 7) zákona č. 219/2000 Sb. dojde k prodeji nebo převodu, citace: „(7) Stane-li se majetek nepotřebným a o nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí příslušné organizační složky, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec organizační složky, naloží příslušná organizační složka s majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Za nepotřebný se pro tyto účely považuje zejména majetek, který přesahuje potřeby příslušné organizační složky, anebo majetek, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, v případě věcí též takové věci, které pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo pro nepřiměřenou nákladnost provozu nemohou sloužit svému účelu.“

Pro převod majetku z vlastnictví státu má Správa stanoveny tyto podmínky a tyto postupy: 1) rozhodnutí o nepotřebnosti majetku pro žadatele (jedná se o majetek nepotřebný), viz ustanovení § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb. 2) dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu vyjadřujícího souhlas s převodem vlastnictví v případech převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády zákona. č. 107/2006 Sb. (Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu)

40

3) doklady o tom, že majetek byl prokazatelným způsobem nabídnut organizačním složkám státu a nabídka byla neúspěšná k využití jiným organizačním složkám státu nebo státním organizacím 4) při prodeji znalecký posudek o ceně obvyklé v daném místě a čase, který není starší jednoho roku – je dokladem o zákonné minimální hranici pro sjednání kupní ceny s ohledem na způsoby oceňování nemovitostí a cenové koeficienty stanovené cenovými předpisy (v praxi lze se znaleckým posudkem o ceně obvyklé v daném místě a čase ztotožnit znalecký posudek o ceně nemovitosti zjištěné podle cenových předpisů a využít jej jako doklad o minimální hranici pro sjednání kupní ceny) 5) při darování (bezúplatném převodu) nemovitosti znalecký posudek o ceně majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zákon č. 151/1997 Sb., a aktuální vyhláška o oceňování nemovitostí), který není starší jednoho roku, pokud jej má žadatel k dispozici, jinak postačí doklad o ceně majetku dle účetnictví popř. operativní evidence a znalecký posudek není třeba zvlášť za tímto účelem pořizovat 6) aktuální výpis z katastru nemovitostí 7) doklad o tom, že převáděný majetek je majetkem státu a že žadatel je oprávněn s majetkem nakládat 8) úplný výpis z pozemkové knihy 9) podle okolností další doklady, potřebné pro převod majetku (př. aktuální výpis z obchodního rejstříku, prezentace výběrového řízení, doklad o spoluvlastníkovi, vyjádření pozemkového úřadu, atd.)

Postupy při převodech majetku státu ve prospěch nestátních subjektů (§ 22 odst. 3, § 24 odst. 2, § 32 zákona č. 219/2000 Sb.): -

nabídka předem určenému kupci – dle možnosti § 15 odst. 2, vyhláška č. 62/1992 Sb. Nabídka předem určenému kupci, tedy kupci nevybranému na základě výběrového řízení, by měla být řádně odůvodněna. Prodej bez výběrového řízení by měl být spíše výjimkou.

-

Správa je povinna při nakládání se státním majetkem, se kterým je jí

příslušné

hospodařit, si počínat tak, aby nebyl snižován jeho rozsah nebo výnosy z něho. -

Preferovat úplatný převod – majetek státu převádět třetí osobě pouze v případě, že se jedná o majetek pro stát nepotřebný. Před převodem, který může být uskutečněn buď úplatně anebo v zákoně přesně stanovených případech i bezúplatně, musí být 41

prokazatelným způsobem nabídnut neúspěšně i jiným organizačním složkám státu. Jestliže o nabídnutou nemovitost neprojevili zájem nájemci, ani organizační složky státu, je na místě majetek nabídnout ke koupi ve výběrovém řízení. -

K bezúplatnému převodu majetku přistupovat pouze z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu hospodárnosti takového postupu pro stát. Rozhodnutí o zvoleném postupu, tedy odůvodnění volby bezúplatného převodu je primárně v kompetenci a na odpovědnosti převádějícího, tedy Správa (ředitel).

-

Veřejná nabídka musí být opakována alespoň ve třech kolech, aby byla opakovaně prověřena neprodejnost takového majetku. Pak se může přistoupit na jednání se zřizovatelem (MŽP) o výjimce na snížení kupní ceny nebo bezúplatného převodu.

Žádost o schválení zpracovává, opatřuje k ní podklady a podává organizační složka státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit s konkrétním majetkem státu a z toho titulu zajišťuje sjednání a podpis smlouvy. Správě tuto výjimku k prodeji schvaluje Ministerstvo životního prostředí ČR v případě, že jde o nemovitost, která se nachází ve zvláště chráněném území nebo v ochranném pásmu zvláště chráněného území.

V roce 2002 Správa mohla na základě Schvalovací doložky Ministerstva financí podle § 22 odst. 3), zákona 219/2000 Sb. a Schvalovací doložky Ministerstva životního prostředí podle ustanovení § 22 odst. 5) zák. č. 219/2000 Sb., prodat několik bytů nájemníkům v obci Borová Lada. Byly prodány za dohodnutou kupní cenu uvedenou v kupní smlouvě dle znaleckého posudku. Obdobně pak probíhal v roce 2004 další prodej bytových domů na Jeleních Vrších. Dohodnutá kupní cena byla uvedena v kupní smlouvě dle znaleckého posudku. Stejným způsobem byl prodán pozemek v obci Stožec v roce 2005. Dle zákona č. 151/1997 Sb. a vyhlášky č. 540/2002 Sb. v platném znění byl vypracován znalecký posudek. Výpočet byl

stanoven dle cenového předpisu; cena pozemku: 11 340 Kč

a stanovením ceny v místě a čase obvyklé - § 2 odst. 1) zák. č. 151/1997 Sb. 32 700 Kč. Vzhledem k tomu, že cena v místě a čase obvyklá je vyšší než cena vypočtená, výsledná cena odpovídá cenové relaci trhu s nemovitostmi obdobného druhu v dané lokalitě.

V případě dalšího prodeje bytového domu v obci Modrava, který se uskutečnil v roce 2007, musela Správa dodržet zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Nejprve byl tento dům 42

nabídnutý nájemníkům, kteří koupi bytů odmítli. Pak následovala nabídka všem organizačním složkám státu a vzhledem k tomu, že byl výše uvedený majetek pro organizační složky státu nepotřebný, učinila se v souladu s ustanovením § 19 odstavce 3 výše uvedeného zákona č. 219/2000 Sb., veřejná nabídka. Minimální výše nabídnuté ceny činila 1 060 000 Kč dle znaleckého posudku. Došlo k přijímání a veřejnému otevírání obálek s nabídkou ceny a poté se zájemcem, který nabídl nejvyšší cenu, byla sepsána kupní smlouva. Dalším zákonem, kterým se musí Správa řídit je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, § 53, odst. 6 je uvedeno toto, citace: „6) Příspěvková organizace je povinna do 3 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje a pronájmu nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.“ Z tohoto ustanovení vyplývá pro Správu povinnost odvod celé přijaté částky z prodeje pozemků, staveb nebo budov do státního rozpočtu na účet Ministerstva financí. V případě, že majetek (budova, stavba) má zůstatkovou cenu, pak tato zůstatková cena se neodvádí a zůstává Správě. Je na zvážení, zda by odvedené finanční prostředky ze státního rozpočtu nemohly být, alespoň z poloviny vráceny zpět těmto příspěvkovým organizacím a ty by je mohly zpětně investovat do rekonstrukcí či výstavby. To by jistě přimělo každou organizaci k tomu, aby se snažila o co největší odprodej nepotřebného majetku .

Správa v roce 2009 zpracovala analýzu nepotřebného majetku včetně návrhu dalšího postupu. Na základě této analýzy bylo navrženo několik nemovitostí k prodeji. Tyto prodeje musí být se souhlasem zřizovatele, tedy Ministerstvem životního prostředí a budou nemovitosti prodány na základě výběrového řízení. Jedná se převážně o bytové domy např. Prášily čp. 124, Jelení čp. 44, Stožec čp. 7, 8. hájenku Nové Hutě čp. 20 a ubytovnu Vimperk čp. 543.

2.6. Bezúplatné převody majetku V zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se v kapitole Převody vlastnictví v § 21, odst. 2) uvádí, citace:

43

„Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2; ustanovení § 22 ost. 3 až 6 a § 23 se však nepoužijí.“

Proto je důležité ještě zmínit i tato další ustanovení, citace: „§ 22 2. Bezúplatně lze věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní předpis. 3.Schválení Ministerstvem financí vyžadují smlouvy o převodu movitých věcí, bytů a nebytových prostorů, nejde-li o převod a) pozemku, zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci36) ve vlastnictví nabyvatele a pozemku s ním přímo souvisejícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1000 m2 tomuto nabyvateli b) spoluvlastnického podílu na pozemku, vlastníkovi bytu nebo nebytového prostoru zvláštního právního předpisu37) c) nemovité věci podle odstavce 4 d) pozemku podle odstavce 5 e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav 38) 4. Schválení Ministerstvem kultury, vyžadují smlouvy o převodu uměleckých děl, sbírek a movitých i nemovitých věcí prohlášených za kulturní památku, nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod movité věci v rámci stanoveného předmětu činnosti. 5. Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžadují smlouvy o převodu pozemků ve zvláště chráněných územích. 6. Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti a nejedná-li se ani o postup podle ustanovení § 15 odst. 2, může si zřizovatel zcela nebo zčásti vyhradit schvalování smluv o převodu movitých věcí, nepodléhajících schválení podle odstavce 4, které uzavírají jím zřízené organizační složky. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování uvedených smluv takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.“ Ještě je důležité uvést Vyhlášku ministerstva financí č. 62/2001 Sb. , o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, zejména pak § 17, odst. 1., citace:

44

„Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace na základě zápisu anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení obou zřizovatelů. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti nedojde.“

Již od roku 2008 Správu žádají Obce Stožec a Strážný o bezúplatný převod bytových domů. U bezúplatných převodů majetku na obce by musel udělit výjimku pro bezúplatný převod např. obytných domů, se kterými je v současné době příslušná hospodařit Správa, ministr financí. Pravidla prodeje či převod majetku obcím a jiným právnickým a fyzickým osobám jsou určeny v zákoně č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění, který neumožňuje povolit výjimku z ustanovení o podmínkách (důvodech) bezúplatného převodu majetku státu na třetí osoby. Tento zákon připouští pro takový převod (neukládá-li jej přímo zvláštní právní předpis) pouze dva důvody: veřejný zájem anebo hospodárnost takového postupu pro stát. Nemůželi převádějící státní organizace tyto důvody řádně a nezpochybnitelně prokázat, pak bezúplatný převod nelze uskutečnit. Z těchto důvodu tedy nemohlo dojít k tomuto bezúplatnému převodu bytových domů těmto obcím. V současnosti se dosud žádný kupující nenašel. Je zde ještě jedna podmínka, pokud by tento majetek mohly obce vlastnit, pak by jej nesměly deset let prodat a nebo v případě prodeje, by pak musely odvést do státního rozpočtu padesát procent tržní ceny. Přesto ministr financí tuto výjimku obcím neudělil. Jistě by stálo za úvahu, zda by nebylo vhodné odstranit tvrdost tohoto zákona.

Dalším úskalím je vlastně vysvětlení pojmu, co je to veřejný zájem, § 22 odst. 2. Veřejný zájem je koncept uplatňovaný především ve veřejné politice, veřejné ekonomice, etice a právu odkazující k všeobecnému dobru a společenskému blahobytu. Obecně se za veřejný zájem označuje taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů. Z tohoto vymezení je patrné, že identifikace a uznání veřejných zájmů může být (a bývá) ve společnosti zdrojem konfliktů, neboť představy

45

o tom, co je pro společnost dobré a jaké jsou její problémy, se liší. Ve společnosti proto probíhají boje o identifikaci, uznání a prosazení různých veřejných zájmů. 27 Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy, které zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze v obecné rovině úspěšně definovat. Proto tato skutečnost představuje problém zejména v případech, kdy veřejná moc s odvoláním na existenci tvrzeného veřejného zájmu zasahuje do sféry soukromých práv fyzických a právnických osob, v prvé řadě vyvlastnění. Četné snahy definovat veřejný zájem zákonem nedošly v České republice zatím naplnění.28 Z povahy věci lze vyvodit, že zájem je zájmem veřejným, jestliže je zájmem celého nebo podstatné části společnosti (veřejnosti). Jako příklady veřejných zájmů lze uvést sociální smír, sociální spravedlnost, udržitelný rozvoj, hospodářský růst, zdraví obyvatelstva, bezpečnost. Bezúplatných převodů se uskutečnilo mnoho. Např. v roce 1995 dle vyhlášky č. 178/94 Sb. Smlouvou o převodu práva hospodaření s majetkem ČR, uzavřené ve smyslu ustanovení § 761 Obchodního zákoníku a ve smyslu § 12 vyhlášky č. 119/88 Sb. došlo k převodu z Ministerstva obrany ČR na Národní park Šumava vojenského areálu Poledník u Prášil. Na základě znaleckého posudku, který byl vyhotoven pro zjištění hodnoty nemovitostí za účelem odepisování majetku, byl zaevidován do účetnictví za 26 604 520 Kč. V roce 2000 předala darovací smlouvou obci Borová Lada devět bytových jednotek za 1 425 310 Kč a obci Stožec bytové domy za 2 540 100 Kč dle znaleckých posudků. Tento převod byl uskutečněn na základě výjimkové doložky Ministerstva financí podle § 35 vyhlášky č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.

K dalším významným převodům majetku došlo v roce 2008, kdy Správa nabyla majetek od České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Smlouvami o předání majetku a o změně příslušnosti hospodaření s majetkem státu, která byla 27

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_z%C3%A1jem

28

zdroj: http://iuridictum.pecina.cz/w/Ve%C5%99ejn%C3%BD_z%C3%A1jem

46

uzavřena podle § 51 občanského zákoníku, § 55 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a násl. vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů. Správa se tak stala vlastníkem např. nemovitostí bývalé roty na Kvildě v celkové hodnotě v účetní evidenci cca 8 miliónů Kč a bývalé celnice Strážný v celkové hodnotě v účetní evidenci cca 52 miliónů Kč. Jedná se o budovy, stavby a pozemky. Dalším bezúplatným převodem v roce 2008 byl převod majetku na základě Smlouvy o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu od České republiky – Ministerstva obrany se sídlem v Praze. Touto smlouvou byl na Správu převeden soubor nemovitostí části vojenského objektu Janovice nad Úhlavou – střelnice Městiště. Účetní cena budov, pozemků dle této smlouvy činí cca 11 miliónů Kč. Posledním bezúplatným převodem byl převod majetku od České republiky – Ministerstva vnitra v roce 2009. Smlouvou o změně příslušnosti hospodaření s nemovitým majetkem státu byl na Správu převeden majetek v katastrálním území Hojsova stráž, objekt bývalé roty z Černého jezera. Nemovitosti – budova a pozemky – jsou vedeny v účetní evidenci v celkové hodnotě cca 1 046 tis. Kč. U všech těchto převodů nechybí schválení zřizovatele, tak jak § 17 odst. 1 vyhláška č. 62/2001 Sb. nařizuje.

2.7. Nájemní smlouvy Do hospodaření s majetkem Správy je důležité zařadit nájemní smlouvy. Jedná se např. o Smlouvy o nájmu bytu, které jsou uzavřené podle § 685 a následujících občanského zákoníku v platném znění. Česká republika je vlastníkem a Správa je podle ustanovení § 22 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, příslušná hospodařit s majetkem ve vlastnictví ČR, a to mimo jiné s nemovitostmi – objekty k bydlení. Jedná se o služební byt. Nejprve je nutné objasnit, co je to byt. Toto ustanoveno v zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů) uvádí, citace: „Pro účely tohoto zákona se rozumí

47

v § 2 Vymezení pojmů, v odst. b)

b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“. V zákoně č. 219/2000 Sb., v § 27, odst. 1 je uvedeno, citace: „1) Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze poustupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému v organizační složce slouží. 2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny i nadále, lze užívání témuž uživateli prodloužit anebo sjednat znovu, avšak opět pouze na dobu trvání nejdéle 8 let. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, musí smlouva obsahovat ujednání o možnosti ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž odstoupením od smlouvy, pokud uživatel neplní řádně a včas své povinnosti, anebo pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.“

Termín služební byt je poměrně přesně vymezen v ustanovení § 7 občanského zákoníku – zákona č. 102/1992 Sb., podle kterého jsou služebními byty, byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet, ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání. Smlouvu o nájmu služebního bytu k výše uvedeným bytům lze uzavřít pouze, pokud je splněna podmínka, že se nájemce zaváže zajišťovat práce, na které je nájem tohoto bytu vázán, přičemž závazek vykonávat konkrétní práci musí být obsažen v nájemní smlouvě. Nájem služebního bytu zanikne vždy smrtí nájemce tohoto bytu, pokud nejde o byt ve společném nájmu vzniklý podle § 700 odst. 2 občanského zákoníku. Občanský zákoník ve svém ustanovení § 711 upravuje výpovědní důvod, který se týká služebního bytu. Podle tohoto ustanovení může Správa s přivolením soudu vypovědět nájem bytu, jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro organizaci a v případě, že by tento služební byt potřebovala pro jiného nájemce, který by pro ni pracoval. Aby mohl dát nájemce byt (nebo jeho část) do podnájmu, musí k tomu mít písemný souhlas pronajímatele, tzn. zřizovatele. Bez tohoto souhlasu by byla podnájemní smlouva neplatná a došlo by tak k porušení této nájemcovi povinnosti, což

je výpovědním

důvodem. Toto ustanovení je zakotveno v zákoně č. 219/2000 Sb., v § 27, odst. 5, citace: 48

„Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí, vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.“

Proto v každé nájemní smlouvě je uvedeno, že nájemce není oprávněn přenechat byt nebo jeho část do podnájmu či jiné formy užívání třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Správa kromě nájemních smluv na byty má také nájemní smlouvy na pozemky. Většina těchto smluv je uzavřena převážně s pozemkovým fondem, dále se jedná o smlouvy jak s fyzickými, tak i právnickými osobami. Celkové tržby z nájemného staveb a pozemků za rok 2009 činily cca 5 607 tis. Kč.29

Správa mimo bytové domy má také ve svém vlastnictví dvacetdva objekty, které jsou využívány jako ubytovny. Slouží nejenom pro rekreaci zaměstnanců resortu, ale také pro dělníky, kteří pracují v lese a nebo pro studenty, vypomáhající ve výzkumné činnosti. Nejlépe je využíván objekt Informačního střediska a ekologické výchovy ve Stožci, kam pravidelně dojíždějí na týdenní pobyty žáci základních škol. Ostatní ubytovny jsou bohužel využívány nedostatečně, jejich kapacita je mnohem vyšší než je vlastní počet ubytovaných osob. K 31. srpnu 2009 bylo využití ubytovací kapacity pouze z 13,61 %. Tržby z ubytování za rok 2009 činily cca 1 730 tis. Kč. Pro zvýšení efektivnosti využívání těchto ubytoven by se Správa měla zaměřit na nabídku výměnných pobytů rezortním organizacím MŽP, zvýšení propagace těchto zařízení a také na pravidelném sledování a vyhodnocování jak nákladů, tak i tržeb, nejlépe ve čtvrtletních intervalech.

2.8. Směnné smlouvy Nejprve obecně k problému směnné smlouvy.30

29

zdroj: Rozbor hospodaření Správy NP a CHKO Šumava za rok 2009

30

zdroj: www.ployer.cz/dotaz.php?id_dotazu=4

49

Směna je právním vztahem, který vzniká na základě směnné smlouvy upravené v § 611 občanského zákoníku. Směnná smlouva je také upravena v obchodním zákoníku pro směnu, jejíž součástí je nemovitost, se však použijí ustanovení občanského zákoníku.

Ve směnné smlouvě mají účastníci právo i povinnost směnit si vzájemně věc za věc. Na tento právní vztah se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně nemovitosti, kterou směnnou smlouvou dává, za stranu prodávající, a ohledně nemovitosti, kterou směnnou přijímá, za stranu kupující.

Každý z účastníků smlouvy o směně nemovitostí na jedné straně ztrácí vlastnické právo k nemovitosti do směny poskytnuté a na druhé straně se stává vlastníkem, tedy nabývá do vlastnictví nemovitost směnou přijímanou. Podle zákona o daních z příjmů č. 586/92 Sb. je předmětem daně z příjmů fyzických osob dle ustanovení § 3 odst. 2 i nepeněžní příjem dosažený směnou. Tento příjem se dle tohoto ustanovení oceňuje dle zvláštního právního předpisu tj. č. 151/1997 Sb.,

zákona

o oceňování. Ocenění se provádí k datu provedení směny majetku. Dále za příjmy se dle § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné dle zákona č. 151/97 Sb., pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona o daních z příjmů obdobně jako příjmy získané prodejem.

Daň z převodu nemovitostí. Předmětem daně z převodu nemovitostí je i výměna nemovitostí dle § 9 odst.3 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší. Základem daně dle § 10 písmeno a) je při výměně nemovitostí cena zjištěná dle oceňovacího předpisu. Poplatníky daně z převodu nemovitosti dle § 8 odst. 1 písmeno d) jsou oba účastníci směnné smlouvy a jsou povinni platit daň společně a nerozdílně. Správce daně je oprávněn požadovat úhradu celé vyměřené daně na kterémkoliv z účastníků. Přiznání k dani z převodu nemovitosti je povinen podat každý účastník směnné smlouvy. Dle § 10 odst. 6 zákona č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, vystupují-li společně ve 50

stejné věci, jsou povinni si zvolit společného zástupce pro účely daňového řízení. Pokud tak neučiní ani na výzvu, určí společného zástupce správce daně sám. 2.8.1. Geometrický plán V obecném základu je katastr nemovitostí soubor map, kde jsou zakresleny parcely jednotlivých vlastníků a dále pak soupis informací k nim, jako jsou výměra, kultura, vlastník atd. Geometrickým plánem je doklad, kterým se odděluje část parcely a vzniká tím parcela nová, dále se pak takto nazývá i zaměření skutečného stavu rodinného domu, budovy, stavby obecně. Geometrický plán musí být vypracován též pro vymezení věcného břemene. Geometrický plán je nezbytný doklad pro kolaudaci stavby a společně s kolaudačním rozhodnutím je podkladem pro vklad do katastru nemovitostí, což značí zákres objektu do mapy katastru nemovitostí včetně příslušných zápisů. Obdobně slouží i jako doklad pro kupní, darovací nebo jinou smlouvu, kterou se část pozemku převádí na jiného vlastníka. Vytyčením vlastnických hranic se pak rozumí přesné vyměření hranic pozemku v terénu. Technicky popsáno, geodetické práce přicházejí v úvahu v souvislosti s prodejem a koupí pozemků. Jedná se souhrnně o práce v katastru nemovitostí. Znalost základních pojmů se umožní orientovat v tom, co je nutné k požadovanému prodeji nebo koupi z oblasti geodézie. Termín "vyměřit pozemek" znamená, že je nutné zjistit, co vlastně je třeba s pozemkem udělat. Obecně lze říci, že vztah mezi mapou, údaji v katastru nemovitostí a skutečností v terénu bývá často komplikovaný a většinu úkonů může vykonávat pouze úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Základním zákonem, který popisuje, co je katastr nemovitostí a co je jeho obsahem, je zákon ČNR č. 344/92Sb., katastrální zákon. V souvislosti s koupí a prodejem pozemků se geodetické práce rozdělují na dvě kategorie : -

geodetické práce, kterými se mění hranice pozemku (rozdělení nebo sloučení parcel, změna průběhu hranice, novostavba, změna stavby)

-

geodetické práce, kterými se hranice pozemku nemění.

Mění-li se hranice pozemku, tzn. po této změně bude v katastrální mapě zakreslena nová hranice, nebo bude hranice zrušena v případě sloučení parcel, je vždy třeba vypracovat geometrický plán. Nemění-li se hranice pozemku, pak se geodetické práce týkají zpravidla vytyčení vlastnické hranice, tj. označení hranic pozemku v terénu vzhledem k zákresu pozemku v katastrální mapě nebo v mapě bývalého pozemkového katastru.

51

Geometrický plán je návrh změny vyjádřený graficky s vyčíslením výměr po změně a s vyjádřením majetkoprávních vztahů. Z toho, že se plán týká jisté změny, lze odvodit, že při běžném prodeji nebo koupi pozemku není geometrický plán třeba. Geometrický plán je třeba vyhotovit pro rozdělení, případně sloučení pozemků, vyznačení budovy nebo pro změnu jejího vnějšího obvodu (novostavba, přístavba), dále pro doplnění katastru nemovitostí o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci a též pro vyznačení věcného břemene tj. grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného. Geometrický plán musí být po vyhotovení potvrzen na katastrálním úřadě. Geometrický plán se využívá pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem, vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám, změně hranice katastrálního území a obce, změně hranice druhu pozemku. Hranice pozemků určené geometrickým plánem se označují trvalým způsobem.

Správa uzavřela několik směnných smluv, např. se jednalo o směnu pozemků mezi fyzickými osobami a Správou NP. Geometrickým plánem byla z pozemku oddělena stavební parcela a nově tak vznikl další pozemek – ostatní plocha. První nemovitost byla oceněna znaleckým posudkem, který vypracoval soudní znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí. Pozemek byl cenou dle cenového předpisu oceněn částkou ve výši 10 310 Kč, cena pozemku v místě a čase obvyklá byla stanovena částkou ve výši 80 000 Kč. Pro tuto směnnou smlouvu byla rozhodující cena pozemku určená jako cena v místě a čase obvyklá. Druhá nemovitost byla oceněna znaleckým posudkem, který byl rovněž vypracován soudním znalcem. Pozemky byly dle cenového předpisu oceněny částkou ve výši 3 455 Kč. Rozdíl v cenách směňovaných nemovitostí činil 76 545 Kč ve prospěch Správy. Tato směnná smlouva nabyla platnosti dnem schválení této smlouvy Ministerstvem životního prostředí, a to dle ustanovení § 22 odst. 5 a současně dle ustanovení § 12 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na vklad podala Správa, a to do deseti dnů ode dne připsání částky na účet Správy. Správní poplatky s tímto úkonem související zaplatila Správa.

2.9. Zřizování věcných břemen Smlouva o vzniku věcného břemene musí mít písemnou formu, jinak by byla od počátku neplatná. Ve smlouvě musejí být označeny strana povinná a oprávněná, jimiž může být 52

osoba fyzická i právnická, musí být přesně vymezen obsah věcného břemene, zejména identifikována nemovitost, která je věcným břemenem zatížena a na druhé straně nemovitost, které zatížení slouží. Ve smlouvě by měl být podrobně a přesně vymezen rozsah a způsob výkonu věcného břemene, neboť na příslušném listu vlastnictví se zapisuje jen stručný popis věcného břemene či oprávnění, které z tohoto věcného břemene vyplývá. Pokud je věcným břemenem zatížena pouze část pozemku, je nedílnou přílohou smlouvy geometrický plán, ve kterém je zobrazena zatížená parcela a vyznačeno, které části pozemku se týká právo odpovídající věcnému břemeni. Ze zákona jsou nejčastěji formou věcného břemene zřizovány účelové stavby či zařízení na nemovitostech jiných vlastníků, kteří pak mají povinnost něco strpět nebo konat, co by mohlo takovou stavbu nebo zařízení poškodit. Vznik věcného břemene ze zákona je upraven v celé řadě norem, např. jde o zákon o pozemních komunikacích, zákon o vodách, zákon o drahách aj.31 Správa se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, dle § 26, § 27 odst. 1, citace: „ § 26 1) Nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit věcným břemenem pro účely zřízení nebo provozu sítě technického vybavení 41) a veřejně prospěšné stavby, 41a) popřípadě k zajištění nezbytného přístupu vlastníka k jeho stavbě. V ostatních případech může ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí. 2) Věcné břemeno se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránilo ve výkonu její činnosti. § 27 1)Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému v organizační složce slouží.“

31

zdroj: http://www.svet-bydleni.cz/finance-a-legislativa/vecna-bremena-k-nemovitostem-od-a-do-z-iicast.aspx

53

Věcná břemena a katastr nemovitostí Právo odpovídající věcnému břemeni vzniká vkladem do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu podle toho, na kterém katastrálním území se nemovitost nachází. Na výpisu z listu vlastnického lze zjistit, zda nemovitost je nějakým druhem věcného břemene zatížena. U věcných břemen mohou nastat dvě situace: 1. v části B listu vlastnického bývají zapsána věcná břemena, jež byla uzavřena ve prospěch vlastníka nemovitosti. Taková břemena většinou zvyšují hodnotu evidované nemovitosti, nebo mohou být dokonce nezbytně nutná pro její řádné využívání (například právo přístupu k nemovitosti přes cizí pozemek). 2. v části C listu vlastnického musí být zanesena věcná břemena, která představují pro vlastníka evidované nemovitosti omezení vlastnického práva (zapsána zde nemusejí být taková věcná břemena, která vznikají na základě zákona).

Zánik věcných břemen Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí. Tento výčet způsobů zániku věcného břemene není úplný, neboť v dalších odstavcích občanský zákoník uvádí obecné způsoby zániku věcného břemene. V podstatě může věcné břemeno zaniknout některým z těchto způsobů:

Písemnou smlouvou Písemnou smlouvou mohou zaniknout věcná břemena, která vznikla smlouvou, ale i jiným způsobem. Pro obsah a náležitosti smlouvy platí to, co již bylo konstatováno při vzniku věcného břemene smlouvou.

Rozhodnutím oprávněného orgánu Věcné břemeno zaniká rozhodnutím příslušného orgánu buď nabytím právní moci daného rozhodnutí, nebo dnem uvedeným v rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu, zpravidla stavebního úřadu nebo pozemkového úřadu.

54

Ze zákona K zániku věcného břemene ze zákona dochází na základě příslušné právní normy. Jako příklad je možné uvést vybudování veřejné komunikace, čímž nemovitá věc nemůže sloužit prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. Ze zákona zanikají věcná břemena působící vůči osobám, pokud oprávněná fyzická osoba zemře nebo oprávněná právnická osoba zanikne.

Splynutím a uplynutím doby Věcné břemeno zanikne splynutím v případě, že právo odpovídající věcnému břemeni a povinnosti vyplývající z věcného břemene splynou v jediném subjektu, kdy se osoba oprávněného stane zároveň osobou povinnou. Uplynutím doby zaniká věcné břemeno, pokud bylo zřízeno na konkrétní časově omezenou dobu.

Promlčením K promlčení dojde tehdy, pokud právo odpovídající věcnému břemeni nebylo vykonáváno po dobu delší deseti let. Uplynutím promlčecí doby vzniká osobě oprávněné z věcného břemene právo uplatnit námitku promlčení, čímž zanikne nárok oprávněného domáhat se vynutitelnosti z věcného břemene.

Správa má uzavřeno mnoho takovýchto smluv o zřízení věcného břemene, např. s Telefónicou 02 Praha , jako stranou budoucí oprávněnou a Správou, jako stranou budoucí

povinnou,

byla

uzavřena

Smlouva

o

smlouvě

budoucí

o

zřízení

věcného břemene, ve smyslu ust. 50a) zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Budoucí oprávněný, tedy Telefónica, je oprávněn dle této smlouvy vykonávat komunikační činnosti ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů a budoucí povinný z věcného břemene, kdy

je vlastníkem Správa a je příslušná hospodařit

s pozemky. Na základě této smlouvy o smlouvě budoucí byla uzavřena Smlouva o zřízení věcných břemen dle ustanovení § 104 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., a v návaznosti na ustanovení § 15 l n) - § 15 l p) občanského zákoníku. Zřízení věcných břemen bylo zřízeno na právo odpovídající věcnému břemeni zřízení, provozování, údržby a oprav Podzemního komunikačního vedení k pozemkům, které jsou vymezeny v geometrickém plánu, který je jako příloha nedílnou součástí smlouvy. 55

Jednorázová náhrada a její výše za věcné břemeno byla stanovena dle znaleckého posudku podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., a vyhlášky MF ČR č. 456/2008 Sb., který vypracoval znalec v částce 110 Kč. Dále byl proveden znalecký odhad, vypracovaný na základě tržní ceny pozemků dle podkladů realitní kanceláře NEMO Prachatic, v částce 2 475 Kč. Věcná břemena k pozemkům byla zřízena dle smlouvy o smlouvě budoucí, za jednorázovou náhradu, kde byla rozhodující cena vyšší, v tomto případě 2 475 Kč, k této ceně byla připočtena DPH ve výši dle daňového předpisu. Návrh na vklad práv odpovídajících Věcným břemenům na katastr nemovitostí předložil oprávněný, tedy Telefónica Praha, a to na základě společné dohody. Věcná břemena se zřídila na dobu neurčitou.

2.10. Demolice majetku Z hospodaření s majetkem Správy nelze ani vyloučit demolice majetku. V roce 2009 Správa získala dotace z evropské unie na Demolici roty pohraniční stráže Černé jezero a Revitalizaci bývalého vojenského prostoru Zhůří. Obě vojenské oblasti byly již opuštěné, budovy značně zchátralé, navíc se nacházejí v centrální části Šumavy ve zvláště chráněných územích. Správa tyto akce připravovala čtyři roky. Projektová dokumentace byla zpracována v roce 2005 a v roce 2008 byla podána žádost o podporu z operačního programu Životní prostředí.

V měsíci

červenci

a prokázání splnění kvalifikace na

byly

zaslány

výzvy

k podání

nabídky

Veřejnou zakázku „Demolice stavebních objektů

vojenských rot na území NP a CHKO Šumava“. Předmětem veřejné zakázky byl výběr nejvhodnějšího dodavatele k uzavření smlouvy o dílo na provedení stavebních prací – demolice, zajištění likvidace odpadů a rekultivace území stávajících nadzemních a podzemních objektů bývalých vojenských rot (dále jen „Rota“) vlastněných Správou a nacházejících se na území NP a CHKO Šumava, jmenovitě v k.ú. Zhůří u Rejštejna, k.ú. Horská Kvilda a k.ú. Hojsova Stráž. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly stanoveny takto: požadovalo se splnění základních,

profesních,

ekonomických,

finančních

a

technických

kvalifikačních

předpokladů - konkrétní podmínky pro splnění a prokázání kvalifikace byly obsaženy v zadávací dokumentaci. Hodnotící kritéria - základní hodnotící kritérium pro uzavření smluv o dílo v daných částech veřejné zakázky představovalo výši nabídkové ceny při splnění ostatních

56

požadavků zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci, smlouvě o dílo a jejích přílohách. Předpokládaný počátek plnění byl stanoven pro část 1 Zhůří i pro část 2 Černé jezero bezprostředně po skončení výběrového řízení a uzavření smlouvy o dílo, na 11. 9. 2009. Závazný mezní termín dokončení pak byl stanoven pro část 1 Zhůří i pro část 2 Černé jezero na 30. 11. 2009. Obě roty se nacházely v horském prostředí. Dodavatel musel počítat s eventualitou, že s postupujícím termínem plnění může dojít ke zhoršení přírodních podmínek k plnění provádění demoličních prací. V zadávací dokumentaci bylo velmi důležité určení způsobu nakládání s odpadem. Stavební dřevo, stavební suť a ostatní stavební odpad (například zbytky materiálů, nádoby od nátěrových hmot) se odvážely na komerčně provozovanou skládku schopnou přijímat příslušné druhy odpadů. Pokud by vznikl stavební a demoliční odpad obsahující nebezpečné látky dle kategorie 170903, musel být uložen na skládku schopnou tyto odpady přijímat (např. skládka Vysoká u Plzně, ). Železný odpad a ostatní kovy (včetně elektroinstalace) byly odvezeny do sběrných surovin. Prostředky získané z prodeje železného odpadu pak byly započteny oproti úhradě ceny díla- demoličních prací. Kámen a cihly byly rozdrceny a přímo na staveništi na frakce 0-100, 0-90 a 0-30 a uloženy na meziskládce na staveništi pro pozdější užití jako zásypový materiál. Po provedení všech zásypových prací byl přebytečný materiál deponován na nejbližší vhodnou komerčně provozovanou skládku. Asfaltbeton byl recyklován na místě staveniště tak, aby mohl jej mohla Správa následně použít na zpevnění stávajících cest v majetku. Dodavatel se v této souvislosti ve smlouvě o dílo zavázal, že na požádání Správy bezplatně přesune tento materiál či část jeho množství na maximální vzdálenost 5 km v jednom směru. Vytěžená rostlá zemina 170504 nebyla během realizace odpadem, ale byla použita na zásyp. S ohledem na to, že určité množství rozdrcených cihel a kamení mohlo být současně užito jako materiál zásypový pro terénní úpravy, muselo splňovat podmínky dle ustanovení § 12 odst. 3 písm. b) vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech s nakládáním s odpady. Dodavatel byl povinen vést podrobnou evidenci (doklady) o nakládání s jednotlivými odpady, jejich uložení či zneškodnění. Po skončení demoličních prací a předání díla tyto doklady předal Správě. V rámci provádění demoličních prací a s ohledem na skutečnost, že se jednalo o bývalé vojenské objekty nešlo předem vyloučit, že při provádění demoličních prací mohlo dojít k nálezu střelné zbraně, její části či munice. V takovém případě byl dodavatel povinen

57

postupovat dle § 68 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a měl by neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení měl předat nejbližšímu útvaru policie. Současně dodavatel o této skutečnosti měl uvědomit i pověřeného pracovníka Správy, avšak k takovému nálezu nedošlo. Práce na demolicích byly dokončeny již v říjnu 2009 bez připomínek. Na Revitalizaci areálu Zhůří u Rejštejna byly poskytnuty finanční prostředky ze Kč (bez DPH) státního rozpočtu ČR ve výši 8 308 586 Kč (bez DPH), Správa se podílela částkou 977 480 U Demolice roty PS Černé jezero byla dotace ze státního rozpočtu ve výši1 937 697 Kč (včetně DPH) a z vlastních zdrojů pak Správa uhradila částku 227 964 Kč (včetně DPH). V současné době se připravuje projekt na demolici tzv. loděnice v CHKO Šumava a částečnou demolici budov na celnici ve Strážném.

58

3. Analýza hospodaření s majetkem v letech 1991 - 2009 3.1. Analýza financování investičního majetku Činnosti Správy na tomto zhodnocení majetku jsou jednoznačné a prokazatelné, které dokazují i tyto následující tabulky: Analýza celkových investičních nákladů Správy NP a CHKO Šumava za období 1991 -2009

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

Stavební investice zdroj financování státní rozpočet vlastní 7 000 000 0 409 685 306 065 530 148 143 256 9 642 000 7 164 403 25 500 000 10 625 058 43 139 000 13 161 145 49 920 000 29 128 483 31 822 000 19 576 686 29 058 500 22 255 469 13 581 504 27 549 384 7 900 337 19 635 635 4 645 969 17 932 394 7 000 000 11 612 071 7 269 261 6 080 507 4 198 722 6 250 308 3 119 821 20 801 118 7 000 000 5 743 426 14 906 000 6 914 974 32 893 000 35 897 618 299 535 947 260 778 000

celkem 7 000 000 715 750 673 404 16 806 403 36 125 058 56 300 145 79 048 483 51 398 686 51 313 969 41 130 888 27 535 972 22 578 363 18 612 071 13 349 768 10 449 030 23 920 939 12 743 426 21 820 974 68 790 618 560 313 947

Ostatní investice zdroj financování státní rozpočet vlastní 836 653 0 1 290 315 1 039 805 1 969 852 715 483 4 044 557 13 750 0 6 110 012 4 537 000 15 721 718 6 030 000 8 601 800 5 444 000 304 961 5 482 000 5 282 518 2 150 000 1 627 536 650 000 2 428 845 354 031 7 106 104 1 664 000 5 002 256 2 135 000 6 975 520 3 400 000 15 506 743 4 228 911 7 197 797 7 293 476 9 621 317 8 891 253 8 806 590 1 573 764 18 175 179 61 974 812 120 237 934

celkem 836 653 2 330 120 2 685 335 4 058 307 6 110 012 20 258 718 14 631 800 5 748 961 10 764 518 3 777 536 3 078 845 7 460 135 6 666 256 9 110 520 18 906 743 11 426 708 16 914 793 17 697 843 19 748 943 182 212 746

Z této analýzy je patrné, že největší investiční činnost byla v letech 1995 – 1999. Převážná část majetku, která přešla po delimitaci na Správu, byla ve velmi špatném stavu. Proto bylo nutné tyto stavby rekonstruovat a modernizovat. Díky dotacím ze státního rozpočtu Ministerstva životního prostředí v rámci akcí podprogramů: Obnova a rozvoj resortu MŽP, Správa

nezcizitelného

státního

majetku

ve

zvláštně

chráněných

územích

a Revitalizace říčních systémů a dotacím ze Státního fondu životního prostředí mohla Správa tyto akce realizovat.

59

Správa však také musela vynaložit nemalé finanční prostředky z vlastních zdrojů. Vlastní zdroje, tedy fond reprodukce majetku, investiční fond

32

tvoří odpisy z dlouhodobého

nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku, z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku, výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku, zůstatkové ceny z vyřazeného dlouhodobého hmotného majetku, ceny znaleckých posudků z prodaného majetku, z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním, prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku Správa účtovala do výnosů organizace. Správa tyto prostředky převážně používala pro financování oprav lesních cest. 33 Nárůst zdrojů financování ze státního rozpočtu v roce 2009 byl způsoben tím, že v rámci transferu z Ministerstva pro místní rozvoj na Ministerstvo životního prostředí a následně Správě byla vyplacena dotace zpětně na akci cyklostezka Gerlova Huť – Nová Hůrka – Prášily – Srní. V roce 2008 Správa tuto akci předfinancovala z vlastních prostředků a dotace ze strukturálních fondů Evropské unie (Intereg IIIA Česká republika – Svobodný stát Bavorsko) byla Správě poskytnuta s časovým odstupem v roce 2009 a to po schválení závěrečného vyhodnocení akce.34

32

33

34

zdroj: Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 www.msmt.cz/uploads/CUS_704_Fondy_311209.pdf zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění zdroj: Rozbor hospodaření Správy NP a CHKO Šumava za rok 2009

60

3.2. Účetní analýza K nárůstu hodnoty majetku organizace v roce 2006 oproti rokům minulým došlo díky jednak ocenění (resp. stanovení kvalifikovaného odhadu ceny) všech pozemků, které Správa vykazovala ve svých aktivech v nulových hodnotách, tj. jako pozemky neoceněné. Provedeným oceněním dříve neoceněných pozemků došlo k výraznému zreálnění majetkové situace organizace a také k zařazení technických zhodnocení do majetku, které byly na budovách a stavbách prováděny. Účetní rekapitulace dlouhodobého majetku Správy v letech 1994 - 2009 (uvedené údaje jsou v pořizovacích cenách)

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Vybraný dlouhodobý majetek Stavby Pozemky 319 830 952 Kč 101 748 835 Kč 337 764 163 Kč 101 748 835 Kč 462 409 429 Kč 108 136 340 Kč 528 197 427 Kč 109 923 868 Kč 583 267 712 Kč 112 128 845 Kč 614 809 544 Kč 114 016 807 Kč 629 478 601 Kč 102 562 840 Kč 664 872 956 Kč 96 664 218 Kč 693 372 927 Kč 99 064 872 Kč 712 914 415 Kč 184 594 557 Kč 750 306 526 Kč 188 042 305 Kč 764 419 554 Kč 218 178 762 Kč 785 123 852 Kč 2 062 666 423 Kč 783 815 352 Kč 2 062 851 713 Kč 876 368 239 Kč 2 066 905 738 Kč 870 184 020 Kč 2 095 486 294 Kč Majetek Správy k 31. 12. 2009 (v mil. Kč) Pořizovací cena

Pozemky Stavby Celkem

2 095 486

oprávky

% odepsanosti Zůstatková cena

0

870 184

420 121

2 965 670

420 121

% členění majetku

0

2 095 486

82

48

450 063

18

2 545 549

Cena pořizovací je cena, za kterou bylo dané aktivum pořízeno bez odpočtu míry opotřebení. V souladu s platnými právními předpisy, zejména zákonem o účetnictví, 61

obvykle zahrnuje i náklady spojené s pořízením daného aktiva (např. dopravní náklady apod.) V § 25 odst.1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se uvádí, citace: „1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady, e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou, h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, j) příchovky zvířat vlastními náklady, k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč, l) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou“ a odst. 5), citace: „Pro účely tohoto zákona se rozumí a) pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, b) reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnosti, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti, 62

d) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.“

Odpisy jsou peněžním vyjádřením odpisů dlouhodobého majetku. Nelze je uplatnit v nákladech v plné výši již v tom roce, v němž byly pořízeny. Odpis má právě vyjadřovat postupné opotřebovávání takového majetku v důsledku používání (fyzické opotřebení) či naopak v důsledku nepoužívání (morální opotřebení). Správa se řídí platnou Směrnicí o účetním rozvrhu a hospodaření s majetkem, kde je zakotven odpisový plán majetku. Rozlišujeme tzv. účetní odpisy a daňové odpisy: -

účetní odpisy má Správa stanoveny tak, aby co nejvíce vyjadřovaly skutečné opotřebení dlouhodobého majetku a

-

daňové odpisy stanovuje Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění jako maximální možné částky, které lze uznat jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů (daňově uznatelný náklad). Postup výpočtu daňových odpisů je v zákoně o daních z příjmů přesně stanoven a prakticky neumožňuje žádné odchýlení od výpočtu.

Správa účtuje o účetních odpisech a pro účely výpočtu daně z příjmů používá daňové odpisy. Jejich hodnoty se totiž mění. Oprávky jsou úhrn odpisů za jednotlivé roky používání a odpisování dlouhodobého majetku. V rozvaze se oprávky uvádějí jako „záporné“ aktivum, neboli jde o tzv. korekční účet aktiv. Rozdílem ceny, za kterou byl dlouhodobý majetek pořízen a oprávkami, se získá zůstatková cena, která bývá také často nazývána účetní hodnota dlouhodobého majetku. Zatímco zůstatková cena dlouhodobého majetku se vlivem odpisování neustále snižuje (až k nule), výše oprávek se naopak zvyšuje.35 Hodnota zůstatková je pořizovací hodnota snížená o míru opotřebení. Používá se zejména v účetnictví.

35

zdroj: www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?

63

3.3. Analýza dopadu na realitní trh vlivem vzniku Národního parku Šumava Vyhlášení Národního parku Šumava v roce 1991 přineslo do regionu také jistá omezení. Např. výstavba se musí soustřeďovat zejména do stávajících sídel, při změnách staveb se musí sledovat zlepšení architektonického, technického a hygienického standardu, mimo zastavěná území sídel lze povolit výstavbu pro zemědělské a lesnické hospodaření a pro ochranu přírody, a to především v lokalitách zaniklých sídelních útvarů. Koupit nemovitost v šumavském národním parku je téměř nemožné. O trochu lepší je to s pozemky, za které se ale může zaplatit i dvakrát tolik než v krajském městě. V návaznosti na realitní trh je potřeba zmínit několik pojmů 36, které s tímto tématem úzce souvisejí. Tržní hodnota (Fair Market Value) – tento ekonomický pojem má vyjadřovat průměrnou (obvyklou) cenu, za kterou by mohla být nemovitost na základě soukromého smluvního aktu mezi ochotným prodávajícím a nestranným kupujícím v den ocenění a za předpokladu, že prodávaná nemovitost byla dostatečně dlouho veřejně nabízena k prodeji, že tržní podmínky dovolují řádný prodej za obvyklých tržních podmínek a že obě strany jednají na základě znalostí, opatrně a z vlastní vůle. Jedná se o veličinu ekonomicky obecnou (průměrnou, obvyklou). Tržní cena (Market Price) - cena, která byla potvrzena kupujícím a prodávajícím tím, že směna byla realizována. Jedná se o veličinu ekonomicky konkrétní. Pokud byla tržní hodnota správně indikována odhadcem majetku, znalcem nebo realitním makléřem, neměla by se příliš lišit od tržní ceny. Obvyklá cena – je právní pojem definovaný například v § 2 zákona č. 151/97 Sb., o oceňování majetku. Z ekonomického hlediska je to právní synonymum pojmu tržní hodnota. Definice obvyklé ceny také věcně odpovídá definici tržní hodnoty. Cena zvláštní obliby (Special Value) – tržní hodnota nemovitosti by měla být stejná pro všechny poptávající subjekty na trhu. Tato cena často přímo souvisí s dosažitelnými synergickými efekty při slučování nemovitostí.

36

zdroj: Ing. Ort Petr, Ph.D., Analýza realitního trhu

64

3.3.1. Poptávka po nemovitostech Výsledkem práce za výše uvedená období Správy je, že došlo k zvýraznění jejího podílu na rozvoji celého šumavského regionu a v neposlední řadě ke zvýšení cestovního a turistického ruchu. Tím, že došlo k výraznému rozvoji, především v oblasti dostupnosti požadovaných služeb, vzrostl podstatně zájem nejen domácích, ale i zahraničních návštěvníků o tento region. Tito pak přinesli do celé oblasti Šumavy tolik potřebný kapitál, který měl konkrétní vliv na vytváření nových pracovních sil a na rozvoj nově vznikajících malých firem. Došlo k výraznému zvýšení poptávky po ubytovacích a stravovacích prostorách. Důsledkem toho dochází především v 90. letech minulého století k významnému rozvoji především stavebních činností, které se zaměřují na opravy stávajících zanedbaných objektů a vytvářejí zároveň předpoklady pro výstavbu rodinných penzionů. Nebývalou měrou se rozvíjí především kvalita služeb v oblasti zimních sportů, dochází ke stavbě nových sportovních areálů. Také se zvýšil zájem o cykloturistiku a pěší turistiku. V tomto období se výrazně přesouvají pracovní síly z průmyslu a zemědělství do oblasti služeb. Celá takto vzniklá situace pomohla celkovému rozvoji šumavského regionu a v návaznosti nato dochází k postupnému, leč trvalému nárůstu cen především pozemků, ale i stávajících staveb. Výrazně se zvýšila poptávka na trhu s nemovitostmi. To vše přineslo jednoznačně kladné zhodnocení majetku obcí, státu, ale i jednotlivců.

3.3.2. Nabídka nemovitostí Trh s pozemky Vzhledem k tomu, že jsou pozemky ve větší míře právě v majetku Správy, obcí a nebo patří pozemkovému fondu, je nabídka velmi skromná. V současné době značně klesla nabídka nemovitostí a to zejména v lukrativních částech národního parku (např. oblast Modravy, Churáňova). Rovněž u trhu s pozemky je velký převis poptávky na nabídkou. Pozemky jsou druhem nemovitostí, který nelze reprodukovat. Nyní dochází poměrně často ke kvalitativní nabídce, tedy dochází ke zvýšení (přidání) hodnoty k existujícímu pozemku. Například je v realitní nabídce pozemek v obci Kvilda, v centrální části národního parku. Součástí nabídky je také platné stavební povolení na rodinný domek. Na pozemek jsou přivedeny veškeré inženýrské sítě. Tento pozemek má rozlohu 720 m2 a jeho tržní cena 1 548 000 Kč

65

Trh se stavbami O penziony na Šumavě již není zájem. Důvod je nasnadě. Zhruba před sedmnácti lety se otevřel trh cestovního ruchu a nastal velký přiliv zahraničních turistů, a to také do oblasti vzniklého národního parku. Ta byla oproti jiným lokalitám zajímavá nejenom pro svoji přírodu, ale také pro cenovou dostupnost. Přirozeně to vyvolalo zájem o ubytování a služby s tím spojené. Toho se chytli drobní podnikatelé, kteří vycítili příležitost, ale i větší podniky, které napadlo v turisticky atraktivní lokalitě vystavět podniková rekreační zařízení. Proto vyrostlo mnoho rodinných i podnikových penzionů, z nichž některé jsou stále v dobrém stavu, velmi hezké a udržované. Bohužel tento turistický boom z části opadl. To však není jenom tím, že služby spojené s ubytováním se zhoršily, ale nastal odliv turistů v důsledku finanční a ekonomické krize. To byl další důvod, proč o rodinné penziony přestal být zájem. Podnikatelé se začali svých prodělečných nemovitostí zbavovat. Šumava je plná prázdných, i když krásných a zajímavých penzionů, o které investoři nemají zájem. A majitelé jsou, vzhledem ke konkurenci, nuceni prodávat své prodělávající nemovitosti hluboko pod cenou.37 Co se týká velkých firemních rekreačních zařízení, kterých je na Šumavě také dost, jejich situace je ještě horší. Vzhledem k možnosti cestovat za relativně příznivé ceny zájezdů, není zájem ze strany zaměstnanců o trávení dovolené na podnikových zařízeních. Takovéto nevyužívané nemovitosti jsou nyní v podstatně horším a neudržovanějším stavu a v dnešní době není v České republice mnoho velkých firem, které by měly zájem „držet si“ takováto nákladová zařízení. Příkladem za všechny je bezvýchodný stav podnikového zařízení společnosti Koh-i-noor, který stojí v těsné blízkosti Lipenského jezera v téměř již devastačním stavu a zájem o něj není již několik let. V mnoha případech ceny penzionů nejsou nadhodnoceny, naopak prodejní cena takovýchto objektů je „hluboko“ pod jejich tržní hodnotou. V oblastech národního parku, kam patří obce Borová Lada, Kvilda, Modrava, Srní, Prášily, uprostřed čisté přírody, doslova v ráji šumavském, na úbočí Zelené hory, 900 metrů nad mořem bude stát šumavský Dvorec Pod Zelenou horou (Green Hill). Tato výjimečná lokalita se nachází na samotě cca dva km za obcí Srní u silnice na Prášily. Komplex apartmánových domů bude vystavěn v těsné blízkosti zimních běžeckých tras a letních 37

zdroj: www.rksting.cz/cs/tiskove-centrum/komentare-odborniku/

66

cyklotras, které vedou do dalších nádherných částí šumavského národního parku. Obec Srní disponuje celou řadou stravovacích kapacit. Zimní běžecké tratě probíhají přímo v sousedství budoucího Dvorce. Sjezdové tratě v Železné Rudě, na Pancíři a Špičáku jsou vzdáleny cca dvacet km. Akceptovatelně vzdálený je i lyžařský areál na bavorském Velkém Javoru. V létě poloha Dvorce nadchne každého cyklistu. Přímo nad areálem probíhá páteřní šumavská cyklotrasa, Šumavská magistrála. Umístění Dvorce je přímo ideálním výchozím místem pro množství pěších výletů. Realizace projektu Dvorec Pod Zelenou horou má za cíl výstavbu nového horského střediska apartmánového typu s architektonickou návazností na historické lokální stavby s komplexním vybavením a doprovodnými službami. Jde o uzavřený areál, který ovšem navazuje na služby a zařízení v okolí již provozované a rovněž navazuje na jedno z nejoblíbenějších šumavských středisek Srní. V celém projektu budou vybudovány dvacetdva apartmány. Nové apartmánové domy budou postavené v tradičním stylu horských uzavřených dvorců. Rezidenční komplex Dvorec Pod Zelenou horou se bude tvořit ze čtyř stylových horských domů ve stylu, jak jsou k vidění na dobových pohlednicích, s doprovodnou četnou zelení vytvářející uzavřený celek. Exteriér budov plně akceptuje klasický ráz horské šumavské architektury: dřevěné materiály, kámen. Domy jsou navrženy jako přízemní, nebo jednopatrové s obytným podkrovím. Energeticky se budou domy blížit parametrům nízkoenergetických domů, důsledkem čehož budou budoucí nízké provozní náklady apartmánů. Umístění jednotlivých domů bude dovolovat široký a kvalitní výběr výhledů do panenské šumavské přírody. Součástí areálu budou kromě ubytovacích kapacit i velkorysé sportovní prostory a parkoviště pro osobní automobily. Tyto apartmány se pohybují v tržních cenách dle velikosti od 3 270 550 Kč do 8 822 900 Kč.38

V obci Borová Lada byla v roce 2007 zahájena výstavba obytného souboru na ploše 5,6 ha. Podle projektu se jednalo o jedenáct samostatně stojících rodinných domů a dvacetsedm bytových domů s osmdesátijednou bytovou jednotkou. V současné době jsou ještě v nabídce padesátčtyři apartmány a sedm rodinných domů. Tržní ceny se pohybují v rozpětí od 2 943 tis. Kč do 7 456 tis. Kč dle velikosti. 39 V roce 2007 byla dokončena Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých patnácti let. Z jejích závěrů mimo jiné vyplývá, že ekonomika na území NP 38 39

zdroj: www.sumava.muller-reality.cz/RK-reference.wids?k=17 zdroj: www.borovalada.com/cz/cz/3_0/index.html

67

a CHKO je výrazně sezónní a existence národního parku ji ovlivňuje spíše pozitivně. Výraznou změnou v infrastruktuře bylo otevření řady hraničních přechodů. Do nově vzniklé občanské vybavenosti, sloužící především návštěvníkům oblasti lze zařadit i informační centra, která byla nově zřízena a vybavena přímo NP Šumava (Kvilda, Svinná Lada, Rokyta, Kašperské Hory, Idina Pila aj.) a nebo některými obcemi (Sušice, Hartmanice, Modrava, Železná Ruda aj.). Dosavadní především extenzivní rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch vedl především ke zvyšování absolutního počtu návštěvníků . Z pohledu potřeb technické infrastruktury a občanské vybavenosti vyplývá především nutnost vyjasnění základní koncepce rozvoje oblasti NP a CHKO vzhledem k rozvoji osídlení a dalšímu využití území (zejména pro cestovní ruch, rekreaci, sportovní využití). Dohodu o budoucím využití území je nutné zajistit za účasti širokého spektra účastníků a to jak představitelů veřejné správy, představitelů státní správy v regionu včetně Správy NP, lokálních aktivistů a dalších aktérů veřejného života v regionu. Výchozím dokumentem pro diskusi o funkčním využití území jsou především územní plány obcí a dále připravované územní plány obou krajů, které by měly vzniknout v následujícím období (viz nový stavební zákon). Vzhledem k nárůstu budoucího počtu trvale žijících obyvatel v území a zvyšujícímu se počtu návštěvníků je nezbytné zajistit existenci a potřebné kapacity infrastruktury i potřebné občanské vybavenosti, a to především: -

zajistit vyvážený rozvoj občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, obchodní sítě apod.) a specifické (zejména pro sportovní vyžití – bazény a koupaliště, hřiště s provozovatelem, lyžařské areály s vybavením, ale i nové hraniční přechody apod.)

-

zvážit limity, kdy ještě na jedné straně bude únosné pro obyvatele žít v území s nízkou vybaveností, ale kvalitním životním prostředím a na druhé straně, kdy už by další lidské aktivity (trvale bydlících obyvatel, ale i návštěvníků) toto prostředí narušovaly tak, že není možné je povolit (a následně realizovat)

-

zajišťovat energetická zařízení (elektrické sítě, transformovny, plynovody atd.) v souladu s předpokládanými potřebami, zabezpečit potřebné kapacity a rezervy, údržbu a modernizaci těchto zařízení

-

dořešit kvalitní zásobování pitnou vodou ve všech obcích, dostatečné kapacity vodovodů vzhledem k předpokládaným potřebám, důsledně zabezpečit čištění odpadních vod

-

řešit odpadové hospodářství mimo velkoplošná chráněná území

68

-

nutná zařízení technické infrastruktury lokalizovat a provozovat tak, aby byla v souladu se zásadami ochrany přírody (koordinovat řešení se Správou) a přitom aby kapacitně umožňovala kvalitní život obyvatelstva sledované oblasti i pobyty přijíždějících návštěvníků, chápat jejich zabezpečení jako jednu z nutných podmínek pro využívání území

-

v zásobování energiemi a teplem směřovat k využití dřeva, alternativních zdrojů energie

-

směřovat k postupnému zlepšování stavu v plynofikaci obcí a jejich částí 40

Šumava je vzhledem k historickým souvislostem, demografickým a geografickým okolnostem strukturálně specifickým regionem. Identifikace místného obyvatelstva, s myšlenkou do přírody nezasahovat a přirozené přírodní procesy chránit, je problematická a existuje riziko křížení zájmů ochrany přírody a zvyšování kvality života místních obyvatel. Aby mohli být místní obyvatelé hrdí na region v němž žijí, nutně k tomu potřebují kvalitní životní podmínky. Proto je velice důležité, aby byly sladěny zájmy všech zainteresovaných stran a aby byl zajištěn vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu na celém území Národního parku a CHKO Šumava.

40

zdroj: Plán péče Národního parku Šumava na období 2011 - 2020

69

Závěr Cílem této diplomové práce bylo rozšíření bakalářské práce, ve které jsem popisovala oceňování majetku v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. V diplomové práci jsem se zaměřila na způsoby hospodaření s majetkem v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, stavební činnost a také analýzy hospodaření s majetkem v letech 1991 – 2009. Tyto způsoby jsem se snažila popsat teoreticky a ze své praxe jsem použila své poznatky. V teoretické části, první kapitole, jsem přiblížila vznik Národního parku Šumava, dále jsem se zaměřila na stavební činnost v národních parcích a chráněných krajinných oblastech obecně a popsala jsem stavební činnost v Národním parku Šumava. Pro úplnost a přehlednost jsem upozornila na zákony, kterými by se tyto organizace měly řídit. V další části této kapitoly jsem pak popsala hospodaření v lesích národních parků, majetkové a územně provozní členění, jak probíhají převody při výkup pozemků, historického majetku obcím a zaměřila jsem se na převody pozemků od Pozemkového fondu. Upozornila jsem na rizika a problémy, které vyplývají z formy vlastnictví, jaká se vede evidence u katastrálního úřadu. V závěru této kapitoly jsem nastínila jaké stavební projekty Správa připravuje.

V rámci druhé kapitoly jsem popsala způsoby hospodaření s majetkem v NP a CHKO Šumava. Nejprve jsem přiblížila způsob nabytí majetku delimitací, jakými pravidly se řídí nákup, výstavba a rekonstrukce majetku. Dále jsem zmínila za jakých podmínek probíhá prodej majetku a převody majetku. Mezi způsoby hospodaření s majetkem také jistě patří nájemní smlouvy, směnné smlouvy a zřizování věcných břemen. I tyto způsoby jsem se snažila ve své práci přiblížit. V závěru jsem ještě poukázala na demolice majetku, které Správa uskutečnila. V poslední části této diplomové práce, tj. ve třetí kapitole, jsem zpracovala několik analýz hospodaření s majetkem v letech 1991 – 2009. Nejprve jsem se zaměřila na analýzu financování investičního majetku, poté na účetní analýzu. Nejzajímavější bylo zpracování poslední analýzy, tj. analýzy dopadu na realitní trh vlivem vzniku Národního parku Šumava.

70

Již několik let se ve své praxi zabývám hospodařením s investičním majetkem. Proto jsem se také snažila ve své diplomové práci využít nejen svých vlastních poznatků z praxe, ale také jsem čerpala ze znalostí od kolegů, kteří se zabývají investiční činností. V neposlední řadě jsem vycházela ze zkušenosti znalců v oblasti oceňování nemovitostí. Na závěr chci říci, že v oboru oceňování majetku je velice důležitá analýza realitního trhu. Každý realitní makléř, odhadce, investor nebo i pracovník státní správy by měl být schopen ve své praxi provést analýzu libovolného realitního trhu. Je důležité využít praktickou zkušenost a cit pro trh.

71

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. DOLEŽAL Jiří, MAREČEK Jan, SEDLÁČKOVÁ Vladimíra, SKLENÁŘ Tomáš, TUNKA Martin, VOBRÁTILOVÁ Zdeňka. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami. Praha, Linde, a.s. 2006. ISBN 80-7201-626-1 2. ORT Petr, Ing., Ph.D., Analýza realitního trhu, Praha 2008 3. ŠARTNEROVÁ ZDEŇKA, Bc., Bakalářská práce – Oceňování majetku v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava 1. FANTA JOSEF, KŘENOVÁ ZDEŇKA, Management lesů v českých národních parcích, Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava, 2009. ISBN 978-80-87257-02-9 4. Zřizovací listina příspěvkové organizace Správy NP a CHKO Šumava 5. Rozbory hospodaření Správy NP a CHKOŠ, r. 1991 - 2009 6. Investiční záměr realizací spojených s předprojektovou přípravou – „Mezinárodní vzdělávací environmentální centrum – zámek Vimperk“ 7. Plán péče Národního parku Šumava na období 2011 – 2020 8. Strategie a koncepce správy budov Správy NP a CHKO Šumava na území NP a CHKO Šumava 9. Studie potřebnosti Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ) s důrazem na životní prostředí MŽP, 2008

Elektronické monografie 11. Péče o lesy v národních parcích www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2213753 12. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do majetku obcí www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/172991/Sb_172991_------_.php

13. Převody pozemků www.lfa.cz/aktuality/Pozemky.pdf www.pfcr.cz/pfcr/page.aspx?OdkazyAlias=sb95_1999

72

14. Regionální operační program a IOP www.opzp.cz 15. Výstavba www.strukturalni-fondy.cz www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-bavorsko

16. Veřejný zájem http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_z%C3%A1jem http://iuridictum.pecina.cz/w/Ve%C5%99ejn%C3%BD_z%C3%A1jem 17. Směnné smlouvy www.ployer.cz/dotaz.php?id_dotazu=4

18. Věcná břemena http://www.svet-bydleni.cz/finance-a-legislativa/vecna-bremena-k-nemovitostem-oda-do-z-ii-cast.aspx 19. Vlastní zdroje financování Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704 www.msmt.cz/uploads/CUS_704_Fondy_311209.pdf

20. Účetní pojmy www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?

21. Trh s nemovitostmi www.rksting.cz/cs/tiskove-centrum/komentare-odborniku/ www.sumava.muller-reality.cz/RK-reference.wids?k=17 www.borovalada.com/cz/cz/3_0/index.html

73

Přílohy Příloha č. 1 - Mapa NP a CHKO Šumava Příloha č. 2 - Fotodokumentace – rekonstrukce IS Idina Pila Příloha č. 3 - Fotodokumentace - Zámek Vimperk Příloha č. 4 - Demolice Rota Zhůří Příloha č. 5 - Borová Lada - nová výstavba

74

Příloha č. 1 Mapa NP a CHKO Šumava

75

Příloha č. 2 Fotodokumentace – rekonstrukce IS Idina Pila

76

Příloha č. 3 Fotodokumentace – zámek Vimperk

77

78

Příloha č. 4 Demolice - Rota Zhůří

79

80

Příloha č. 5 Borová Lada - nová výstavba

81

82