Hospodaření s majetkem obce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd

Hospodaření s majetkem obce Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph. D.

Brno 2012

Veronika Chalupová

Ráda bych poděkovala panu doc. JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za rady při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat paní Marii Svobodové, starostce obce Hluboké, a paní Jaroslavě Houserové, účetní obce Hluboké, za ochotu při podávání informací a materiálů.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literatury a dalších zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu. V Hlubokém dne 30. dubna 2012

__________________

Abstract Chalupová, V. Management of village property. Bachelor work. Brno: MENDELU v Brně, 2012. The subject of this thesis is „Management of village property“, namely the Hluboké village. It has got two parts. In a theoretical part is described what is property, what property can a village possess and which methods of management can a village use. The thesis also describes the authorities and jurisdictions of the village. Last but not least topic covered by this thesis is village´s budgetary management, its incomes and expanses. The practical part deals with the property analysis of the village Hluboké, based on balance, and analysis of the incomes and expanses on the basis of village´s budget.

Keywords Village, property village´s budget.

of

village,

management,

incomes

and

expenses

of

Abstrakt Chalupová, V. Hospodaření s majetkem obce. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zabývá tématem „Hospodaření s majetkem obce“, konkrétně obcí Hluboké. Má dvě části. V teoretické části je popsáno co je to majetek, jaký majetek může obec vlastnit a jak s ním může obec hospodařit. Jsou zde popsány také orgány obce a jejich pravomoci. V neposlední řadě je zde také rozebrána problematika rozpočtu obce, jejích příjmů a výdajů. V praktické části je provedena analýza majetku obce Hluboké na základě rozvahy a také analýza příjmů a výdajů na základě rozpočtu obce. Klíčová slova Obec, majetek obce, hospodaření, příjmy a výdaje rozpočtu obce.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika

3

9 10

2.1

Cíl .............................................................................................................10

2.2

Metodika ..................................................................................................10

Teoretická část

12

3.1

Historie právní úpravy majetku obce ......................................................12

3.2

Vymezení majetku obcí............................................................................12

3.3

Vlastnictví obcí.........................................................................................13

3.4

Nabývání majetku obcemi .......................................................................14

3.4.1 3.5

Smluvní nabývání majetku ..............................................................15

Hospodaření s majetkem obcí .................................................................15

3.5.1

Hospodaření obce podle zákona o obcích .......................................16

3.5.2

Omezení užívání majetku obce ........................................................ 17

3.5.3

Evidence majetku obce .................................................................... 17

3.6

Finanční hospodaření obce .....................................................................19

3.7

Rozpočet obce ......................................................................................... 20

3.7.1

Příjmy obecního rozpočtu............................................................... 20

3.7.2

Výdaje obecního rozpočtu................................................................21

3.7.3

Rozpočtový proces .......................................................................... 22

3.7.4

Zdroje financování obcí .................................................................. 23

3.8

Nakládání s majetkem obcí .................................................................... 25

3.9

Spravování majetku obce........................................................................ 26

3.10 Kontrola dodržování povinností při hospodaření s majetkem obcí ...... 27 3.11 Veřejné zakázky v rámci rozvoje obce .................................................... 28 3.11.1 Základní zásady pro postup zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek 28 3.11.2

Zadavatel veřejné zakázky .............................................................. 29

3.11.3

Způsoby zadávání veřejných zakázek ............................................. 30

3.12 Orgány obce ............................................................................................ 30

Obsah

4

3.12.1

Zastupitelstvo obce ......................................................................... 30

3.12.2

Rada obce ........................................................................................ 32

3.12.3

Starosta obce ................................................................................... 32

3.12.4

Obecní úřad..................................................................................... 33

3.12.5

Výbory, komise a zvláštní orgány obce........................................... 33

Praktická část

Základní údaje o obci Hluboké............................................................... 35

4.2

Orgány obce ............................................................................................ 35

4.3

Majetek obce v rozvaze ........................................................................... 35

4.3.1

Celková aktiva obce......................................................................... 36

4.3.2

Stálá aktiva ...................................................................................... 38

4.3.3

Oběžná aktiva obce ..........................................................................41

4.3.4

Celková pasiva obce ........................................................................ 43

Rozpočtové hospodaření obce ................................................................ 46

4.4.1

Příjmy rozpočtu obce ...................................................................... 46

4.4.2

Výdaje rozpočtu obce ...................................................................... 47

4.4.3

Výsledek hospodaření obce ............................................................ 49

4.5

6

35

4.1

4.4

5

6

SWOT analýza......................................................................................... 50

4.5.1

Silné stránky.................................................................................... 50

4.5.2

Slabé stránky....................................................................................51

4.5.3

Příležitosti ........................................................................................51

4.5.4

Hrozby..............................................................................................51

Závěr

52

5.1

Shrnutí práce .......................................................................................... 52

5.2

Doporučení obci...................................................................................... 53

Literatura a použité zdroje

54

Seznam grafů

7

Seznam grafů Graf 1 Vývoj aktiv

36

Graf 2 Vertikální analýza celkových aktiv

38

Graf 3 Vývoj dlouhodobého hmotného a finančního majetku

39

Graf 4 Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku

39

Graf 5 Složení stálých aktiv

40

Graf 6 Vývoj oběžných aktiv

41

Graf 7 Složení oběžných aktiv

42

Graf 8 Vývoj vlastních zdrojů

44

Graf 9 Vývoj cizích zdrojů

44

Graf 10 Složení pasiv

45

Graf 11 Složení celkových příjmů

47

Graf 12 Složení celkových výdajů

48

Graf 13 Výsledek hospodaření

50

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj aktiv v tis. Kč

36

Tab. 2

Horizontální analýza celkových aktiv

37

Tab. 3

Vertikální analýza celkových aktiv

37

Tab. 4

Vývoj stálých aktiv v tis. Kč

38

Tab. 5

Vertikální analýza stálých aktiv

40

Tab. 6

Vývoj oběžných aktiv v tis. Kč

41

Tab. 7

Vertikální analýza oběžných aktiv

42

Tab. 8

Položky pasiv v tis. Kč

43

Tab. 9

Horizontální analýza pasiv

43

Tab. 10

Vertikální analýza pasiv

45

Tab. 11

Příjmy obce v tis. Kč

46

Tab. 12

Vertikální analýza celkových příjmů

46

Tab. 13

Výdaje obce v tis. Kč

48

Tab. 14

Vertikální analýza celkových příjmů

48

Úvod

9

1 Úvod Problematika obcí, jakožto samosprávných územních celků, je řazena do oblasti veřejné správy, přesněji do právního odvětví nazývaného správní právo. Obce a kraje, tedy samosprávné celky, zde vedle státu působí jako subjekty veřejné správy, které mají právní subjektivitu, v jejich zájmu a jejich jménem je veřejná správa vykonávána. Samosprávné postavení obcí bylo dáno prozatímním obecním zákonem již v roce 1849 a bylo uplatňováno až do roku 1945, kdy byla obecní samospráva nahrazena činností národních výborů. Národní výbory fungovaly do roku 1990. Od tohoto roku se samosprávné postavení obcí obnovilo. (Janků, 2008) Právní postavení obcí je zakotveno v Ústavě ČR. Tento základní právní předpis říká, že obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, se kterým hospodaří, a že hospodaří podle vlastního rozpočtu. Podrobnější úpravu týkající se obcí obsahuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. V tomto zákoně najdeme definici, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů. Je zde také ustanoveno, že obec vystupuje v právních vztazích vlastním jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Působnost obcí rozlišujeme dvojího charakteru, a to působnost samostatnou a působnost přenesenou. Přenesená působnost znamená, že stát deleguje jednotlivá opatření na orgány obce. V případě samostatné působnosti rozhoduje obecní samospráva o záležitostech svého územního celku nezávisle na pokynech jiných správních úřadů. Do samostatné působnosti obce patří mimo jiné také hospodaření s majetkem podle schváleného rozpočtu obce, a také schvalování programu rozvoje obce. (Janků, 2008)

Cíl a metodika

10

2 Cíl a metodika 2.1 Cíl Cílem mé bakalářské práce, jejímž tématem je „Hospodaření s majetkem obce“, je provést analýzu hospodaření obce Hluboké, a to na základě podkladů poskytnutých touto obcí. Cílem je dále zhodnotit efektivnost jejího hospodaření, a to, zda dokáže zabezpečit své potřeby – veřejné služby, ale také zda pro ni existují další možnosti získat prostředky k rozvoji veřejných služeb. V neposlední řadě také bude zhodnoceno, jestli finance, které má obec k dispozici, jsou pro ni postačující. Na základě provedené analýzy uvedu svá doporučení, popřípadě některá opatření ke zlepšení hospodaření obce Hluboké.

2.2 Metodika Podklady a informace, které jsem potřebovala k vypracování mé bakalářské práce, jsem získávala především z odborných knih, které byly k tomuto tématu napsány a vydány, ale také ze zákonů, které tuto problematiku upravují. Čerpala jsem také z internetových zdrojů. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a na praktickou část. V teoretické části se v jednotlivých kapitolách zabývám charakteristikou a členěním majetku, dále samotným hospodařením s majetkem, a také s finančním hospodařením, tedy rozpočtem obce. V praktické části uvádím některé základní informace o obci Hluboké. Dále se zabývám členěním majetku podle rozvahy. Pro lepší obraz majetkové situace obce jsem provedla vertikální a horizontální analýzu. Pomocí horizontální analýzy jsem zjistila změnu ukazatelů (majetkových položek) v čase a pomocí vertikální analýzy jsem zkoumala relativní strukturu aktiv a pasiv. V další části práce se zabývám rozpočtem obce, tedy příjmy a výdaji obce v určitém období. U příjmových položek jsem se zaměřila na příjmy daňové a na příjmy, které obec získá od státu ve formě dotací. Chtěla jsem zjistit, jaký druh rozpočtu v obci převládá, zda jde o rozpočet přebytkový, vyrovnaný, nebo deficitní. Také mě zajímalo, zda je obec schopna dobře hospodařit a zabezpečit veřejné služby. Poslední analýzou, kterou jsem provedla k hodnocení hospodaření obce s jejím majetkem, je SWOT analýza, tedy rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Na závěr uvádím shrnuté poznatky, které vyplynuly z praktické části mé práce. Na základě těchto zjištění dále uvádím doporučení obci Hluboké v oblasti týkající se hospodaření s majetkem. Opatření ke zlepšení hospodaření obce, které zde uvádím, byla projednána se zástupcem zastupitelstva obce, resp. starostkou obce.

Cíl a metodika

Praktická část okomentovány.

11

práce

je

doplněna

tabulkami

a grafy,

které

jsou

Teoretická část

12

3 Teoretická část 3.1 Historie právní úpravy majetku obce Právní úpravu majetku obce můžeme najít již v roce 1811 v obecném občanském zákoníku. Tady byly totiž vymezeny pojmy, jako je „obecní statek“ a „obecní jmění“. Sama obec byla také tímto právním předpisem pojata jako subjekt práva. Právní úprava z období vzniku Československa chápala pojem „obecní jmění“ jako veškerý movitý a nemovitý majetek ve vlastnictví obce, jakož i veškerá majetková práva obce. Z tohoto období také můžeme zmínit zákon č. 421/1919 Sb., který pokládal nemovitosti, považovány jako obecní statek, za kmenové obecní jmění. Kmenové jmění bylo ale zároveň chápáno jako takový majetek obce, který byl určen za základ stálých příjmů obce. Zákon č. 421/1919 Sb. rozlišoval tyto pojmy: správní jmění, finanční jmění a pojem veřejný statek. Správní jmění sloužilo bezprostředně ke správním účelům – představme si například úřední budovu. U finančního jmění šlo o výnosy, které sloužily k veřejným účelům – například cenné papíry. Za veřejný statek byly považovány věci sloužící k veřejnému užívání ve vlastnictví obce, případně veřejné územní korporace, například silnice, veřejná prostranství. Dočasný konec se „samosprávným“ majetkem nastal v roce 1950, kdy nabyl účinnosti zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů. Po pádu komunismu, tedy po roce 1989, byly provedeny změny, a tak po novelách zákonů a Ústavy byla právní úprava majetku a hospodaření s ním nově stanovena. Změna ústavních předpisů umožnila samosprávným územním celkům nabývat majetek a stát se tak svébytnými a plnoprávnými vlastníky. Podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích byla obec právnická osoba, která měla svůj vlastní majetek a vlastní finanční zdroje a hospodařila s nimi samostatně za podmínek stanovených zákonem. Jako majetek obce byly chápány věci a majetková práva. (Havlan, 2008) V současné době je tato problematika upravena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

3.2 Vymezení majetku obcí V platné právní úpravě nenalezneme žádný výčet součástí majetku obce. Nemůže jí být tedy upřeno právo na žádný druh majetku. Za majetek obce můžeme považovat věci, byty i nebytové prostory, které obec vlastní nebo spoluvlastní, a majetková práva, která vznikla z činnosti obce, ale také další majetkové hodnoty, které vznikly z činnosti obce. V Příručce pro člena zastupitelstva obce najdeme následující rozdělení majetku obce: • finance, kam je zařazen běžný účet, termínovaný účet v peněžním ústavu, akcie, nebo podílové listy,

Teoretická část

13

• movité věci, pod kterými si můžeme představit obecní mobiliář (lavičky, odpadkové koše, autobusové zastávky), vybavení obecního úřadu, škol a jiných obecních organizací, • nemovité věci, tedy pozemky a to, co je na pozemcích (pole, lesy, zahrady, veřejná prostranství, parky, místní komunikace, chodníky) a budovy (obecní úřad, školy, bytové domy, domovy pro seniory, sportovní a kulturní zařízení, komerční prostory), • infrastruktura, to znamená vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení, čističky odpadních vod nebo vedení rozhlasu. Podle Havlana má z právního hlediska zásadní význam dělení věcí na věci movité a nemovité. Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí (§ 119 Občanského zákoníku). Pozemkem se rozumí část zemského povrchu, která je oddělena od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhu pozemku, popř. rozhraním způsobu využití pozemků (§ 27 katastrálního zákona). Definici věci movité v zákoně nenajdeme. Chápeme ji tedy jako všechny ostatní věci, které nejsou věcí nemovitou. Věc movitou si představujeme jako věc, se kterou můžeme pohybovat z místa na místo. Další možná třídění majetku jsou kombinací výše zmíněných hledisek. Z účetního hlediska má praktický význam dělení majetku na majetek hmotný, nehmotný a finanční. V účetnictví se také objevuje pojem dlouhodobý majetek, který se rovněž dělí na dlouhodobý majetek hmotný, nehmotný a finanční. Za dlouhodobý hmotný majetek účetnictví považuje pozemky, umělecká díla a předměty, stavby včetně budov, byty a nebytové prostory, samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a jejichž pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč. Dlouhodobým nehmotným majetkem jsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s pořizovací cenou vyšší než 60 000 Kč. K finančnímu majetku patří peníze, cenné papíry, ceniny nebo poukázky k zúčtování.

3.3 Vlastnictví obcí Samotný pojem vlastnictví můžeme vymezit jako „právní panství nad věcí“. Vlastník ovládá věc ve svém zájmu a svou mocí. (Havlan, 2008) V § 123 Občanského zákoníku najdeme definici, že vlastnictví znamená oprávnění věc držet, užívat a požívat její plody a užitky, a právo s věcí nakládat. Není-li to výslovně uvedeno v zákoně, může vlastník věc zničit, opustit nebo neužívat. Důležitým institutem, který se týká vlastnického práva, je jeho omezení. To je zakotveno už v Listině základních práv a svobod: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní

Teoretická část

14

prostředí nad míru stanovenou zákonem“. Další omezení najdeme i v jiných zákonech, například omezení užívání a nakládání s určitými věcmi, omezení výkonu vlastnictví v určitých podmínkách nebo oblastech, omezení související s tzv. sousedskými vztahy, jejichž úpravu najdeme v Občanském zákoníku, dále omezení v podobě věcného břemene, zástavního práva nebo vyvlastnění. V článku 101 odst. 3 Ústavy České republiky se říká: „ Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“ Z předchozího ustanovení vyplývá, že obec je právnickou osobou, která má právo jednat samostatně v majetkoprávních vztazích. Obce jsou dnes tedy reprezentovány jako plnohodnotné subjekty vlastnického práva. Mají všechna práva a povinnosti jako ostatní vlastníci, jsou také stejně omezováni. Odlišnosti můžeme najít pouze v případě přísnějšího veřejnoprávního omezování obcí.

3.4 Nabývání majetku obcemi Na úvod této podkapitolky se zamysleme nad tím, jakým způsobem vlastně obce získaly svůj, zpravidla rozsáhlý majetek? Na tuto otázku je možné odpovědět tak, že obce v podstatě majetek vlastnily vždy. Podíváme-li se do minulosti, zjistíme však některé výjimky. Komunistický převrat v roce 1948 vedl k rozsáhlým majetkovým změnám ve všech oblastech, včetně změn vlastnictví majetku obcemi. Od roku 1950 obce nevlastnily jedinou nemovitost. Náprava byla provedena až zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí. Tento zákon umožnil navrácení movitých a nemovitých věcí zpět obcím. Infrastrukturu získaly obce v rámci tzv. velké privatizace, kdy do majetku obcí přešlo infrastrukturní vybavení bývalých národních výborů, bylo to například veřejné osvětlení, v některých případech i rozvody vodovodů a kanalizací. V dalších letech schválil Parlament České republiky zákony, které umožnily obcím získávat další majetek od státu. V roce 2002 byl Parlamentem schválen zákon o přechodu státního majetku na kraje nebo obce. Bylo to nezbytné z důvodu rušení okresů a okresních úřadů. Šlo o přechod kulturních, sociálních a zdravotních zařízení. (Příručka pro členy zastupitelstva po volbách v roce 2010) Abychom si tedy utvořili ucelenější obraz o tom, jak obce získávají svůj majetek, shrňme si to následujícími slovy. Po zásadním získání obecního majetku od státu na základě zákona č. 172/1991 Sb., došlo v průběhu dalších let i k jiným možnostem nabytí majetku obcí, například koupí, darem, na základě závěti, vydržením. Tady se tedy znova potvrzuje fakt, že obec má stejná vlastnická práva jako ostatní subjekty, v tomto případě, že obec může nabýt vlastnictví stejně jako každý jiný subjekt. (Hamplová, 2012)

Teoretická část

3.4.1

15

Smluvní nabývání majetku

Smluvní nabývání majetku je nejčastějším způsobem nabytí majetku obcemi. Smlouva o nabytí majetku by měla být písemná. Takovéto smluvní ujednání může být úplatné nebo neúplatné. Jako příklad bezúplatného smluvního nabývání je bezesporu nabytí majetku na základě darovací smlouvy. Na základě Občanského zákoníku musí být darovací smlouva vždy písemná, pokud je předmětem daru nemovitost. K nabytí darované nemovitosti obcí dojde zpravidla dnem vkladu vlastnického práva obce do katastru nemovitostí. Není-li darovaná nemovitost předmětem zápisu do katastru nemovitostí, dochází k přechodu vlastnického práva dnem účinností darovací smlouvy. O darovací smlouvě, kterou se do vlastnictví obcí nabývají nemovité věci, může výhradně rozhodovat pouze příslušné zastupitelstvo. Toto rozhodování je uskutečněno také pomocí různých podkladů, ze kterých by měly vyplynout důvody přijetí bezúplatného nabytí majetku, účelnost a efektivnost a způsob využití nabytého majetku. V případě bezúplatného nabytí majetku může jít také o převod majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové, nebo o převod cenných papírů. (Havlan, 2008) Při nabývání obecního majetku za úplatu by mělo platit, že obec kupuje takový majetek, který využívá k plnění svých funkcí a úkolů. Nejčastěji se jedná o výkupy pozemků pro vybudování cest. Důležitou součástí kupní smlouvy je bezesporu cena. V zákoně o obcích se říká, že „při úplatném převodu se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá“. S tímto ustanovením souvisí, že odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. (Příručka pro člena zastupitelstva po volbách v roce 2010)

3.5 Hospodaření s majetkem obcí „Hospodaření s vlastním majetkem, jeho správa a využívání patří mezi významné činnosti obcí.“ (Poradce veřejné správy) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, řadí tuto činnost do samostatné působnosti obce. Rozsah hospodaření určuje struktura a velikost daného majetku, a způsob, jakým je s majetkem nakládáno. Majetek obce můžeme rozčlenit z pohledu různých funkcí: zda se jedná o majetek sloužící k veřejným účelům, majetek sloužící k výkonu veřejné správy anebo k podnikatelské činnosti. Nejrozsáhlejší skupinou je majetek určený k veřejným účelům, například místní a účelové komunikace, parky, parkoviště, hřbitovy, kulturní a sociální zařízení, vodovody. (Rektořík, 2002) Obce mohou provádět vyjmenované aktivity a činnosti v majetkové oblasti: • prodávat a pronajímat svůj majetek, přičemž obě činnosti přinášejí příjmy do rozpočtu obce, v případě pronájmu jde většinou o příjem dlouhodobě stabilní,

Teoretická část

16

• vkládat svůj majetek do obchodních společností, čímž může obec sledovat například zabezpečení určitých veřejných statků, překonání nedostatku vlastních zdrojů nebo získání dodatečných příjmů do rozpočtu, • svěřovat majetek obce svým zřizovaným příspěvkovým organizacím, • vkládat majetek do dobrovolných svazků obcí, kdy majetek zůstává ve vlastnictví dané obce, • ručit svým majetkem, především nemovitým, kdy je ale ručení majetkem omezeno, a to tak, že obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických a právnických osob, které nezřídily obce, kraje a stát, • pojišťovat majetek, pojištěním obce částečně chrání svůj majetek, ale jistý problém nastává v tom, že nemovitý majetek obcí je často značného rozsahu a hodnoty, proto je nutné volit selektivní způsob odpovídajících pojistných produktů, • získávat majetek převodem (tento bod se vztahuje k nabývání majetku po roce 1989), • zdědit majetek nebo ho získat darováním, i když v těchto případech se jedná spíše o výjimku, • vytvářet majetek výstavbou a vlastní činností a nakupovat majetek. (Rektořík, 2002) 3.5.1

Hospodaření obce podle zákona o obcích

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích se hospodaření obce věnuje v § 38 – 45. Především § 38 ukládá obci takové povinnosti, jako je účelné a hospodárné využívání majetku obce v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti, dále povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, přičemž obec musí vést evidenci svého majetku. Jako další povinnosti zákon stanovuje: • povinnost chránit majetek před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím, • povinnost chránit majetek obce před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení, • povinnost sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv. Chce-li obec prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, musí takový záměr zveřejnit po dobu nejméně patnácti dnů vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli vyjádřit zájemci a předložit své nabídky. Pokud záměr obec nezveřejní, zákon uděluje sankci – právní úkon je od počátku neplatný. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob s výjimkou:

Teoretická část

17

• závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu nebo státních fondů, • závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitostí vlastněných obcí, • těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, • těch, ve kterých míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí, obcemi, krajem nebo státem přesahuje 50%, • bytových družstev, • honebních společenstev. Stát za hospodaření a závazky obce neručí, jestliže nepřevezme stát tento závazek smluvně. 3.5.2

Omezení užívání majetku obce

Zásadní omezení v užívání majetku obce jsou stanovena již z titulu obce jako vlastníka. Obec se musí při užívání věci ve vlastnictví dané obce zdržet všeho, čím by nad míru přeměřenou poměrům obtěžovala jiného nebo čím by vážně ohrožovala výkon jeho práv (§ 127 Občanského zákoníku). Obec umožní vstup na pozemek obce „sousedovi“, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb, pouze na nezbytnou dobu a v nezbytné míře. Obec nesmí ohrožovat sousedovy stavby nebo sousedův pozemek úpravami pozemku nebo stavby na něm zřízené bez toho, že by byla učiněna dostatečná opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Ve zvláštních právních předpisech najdeme také určité typy omezení užívání majetku. Tato omezení chrání veřejné zájmy při užívání určitých věcí. Platí v případech, kdy je k užívání konkrétní věci potřeba rozhodnutí odborného státního orgánu. Typické pro toto omezení jsou stavby, se kterými má co k dočinění stavební úřad, který vydává stavební povolení, kolaudační souhlas apod. Dalším typem omezení jsou věcná břemena založená na zvláštních právních předpisech nebo rozhodnutí příslušných orgánů. Věcné břemeno ukládá povinnost obce strpět, aby osoba vykonávající určitou činnost užívala věc, která je ve vlastnictví obce. (Havlan, 2008) 3.5.3

Evidence majetku obce

Zákon o obcích výslovně ukládá povinnost obcím vést svůj majetek v evidenci. Touto povinností se obvykle rozumí vést majetek v účetnictví. Základním právním předpisem k vedení účetnictví, je zákon č. 563/1991 Sb., který platí pro všechny účetní jednotky, tedy i pro obce samotné. Platí zde, že obce i jejich příspěvkové organizace jsou účetními jednotkami, ale organizační složky obce účetní jednotky nejsou. Tak jako u všech ostatních účetních jednotek, platí i u obcí, že musí stav a pohyb majetku a závazků účtovat podvojným zápisem. To

Teoretická část

18

znamená, že každý účetní případ se musí zaúčtovat na dva účty, tím se zajistí vyrovnanost účetního případu, kdy je shodná jeho aktivní i pasivní část. Aktivní a pasivní účty společně tvoří rozvahu. Předmětem účetnictví je účtování o stavu a pohybu aktiv (především majetku) a pasiv (především závazků), dále o nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku. Zákon o účetnictví ukládá povinnost věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Splnění této povinnosti platí v případě, že položky účetní závěrky odpovídají skutečnosti. Účtová osnova pro obce a jejich příspěvkové organizace obsahuje tyto účtové třídy: • 0 – Dlouhodobý majetek, • 1 – Zásoby, • 2 – Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu organizačních složek státu, k rozpočtu územních samosprávných celků a rozpočtové a ostatní finanční účty, • 3 – Zúčtovací vztahy, • 4 – Náklady organizačních složek státu a územních samosprávných celků, • 5 – Náklady územních samosprávných celků vynaložené na hospodářskou činnost a náklady příspěvkových organizací, • 6 – Výnosy z hospodářské činnosti územních samosprávných celků a z činnosti příspěvkových organizací, • 7 a 8 – Vnitroorganizační účetnictví, • 9 – Fondy, hospodářský výsledek, dlouhodobé úvěry a půjčky, rezervy, závěrkové a podrozvahové účty. Účetní jednotky (obce) a jimi zřízené příspěvkové organizace sestavují účetní závěrku k 31. prosinci kalendářního roku. Obce předkládají kromě účetních výkazů i finanční výkazy. Vedle povinnosti vést evidenci majetku v účetnictví, mají obce také povinnost nechat evidovat nemovitý majetek v katastru nemovitostí. V tomto případě jsou důležité tři právní předpisy, v prvé řadě jde o zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), dále pak o zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a dále pak zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Podle § 2 odst. 1 Katastrálního zákona se v katastru nemovitostí evidují: • pozemky v podobě parcel, • budovy spojené se zemí pevným základem, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, anebo které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, • byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, • rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle výše zmíněných ustanovení zákona o katastru nemovitostí,

Teoretická část

19

požádá-li o to vlastník nemovitosti nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru, • rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle výše zmíněných ustanovení, v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim, • stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis. Z tohoto paragrafu tedy vyplývá, že do katastru nemovitostí se neevidují všechny nemovitosti, ale pouze nemovitosti uvedené v tomto ustanovení. K nemovitostem obcí evidovaným v katastru nemovitostí se do tohoto katastru zapisuje zejména: • vlastnické právo obce, • správa opravňující příspěvkové organizace zřízené obcí hospodařit se svěřeným majetkem obce, a • oprávnění obce odpovídající věcnému břemeni. Vedle těchto nemovitostí a práv se do katastru nemovitostí zapisuje: geometrické a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, čísla a druhy pozemků, výměry parcel, evidenční a popisná čísla budov, čísla bytů a nebytových prostor, údaje o využití nemovitostí, údaje o právních vztazích. Důležitá je informace (zejména pro obyvatele obce), že katastr nemovitostí je veřejný. Znamená to, že každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Pracovník katastrálního úřadu může také na požádání vyhotovit identifikaci parcel.

3.6 Finanční hospodaření obce Finanční hospodaření obcí upravuje především zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje. Stanovuje pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Finanční hospodaření obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. Podle § 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je rozpočtový výhled pomocný nástroj obce sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Z rozpočtového výhledu se vychází při zpracování ročního rozpočtu. § 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, definuje rozpočet obce jako finanční plán, kterým se řídí financování činností obce.

Teoretická část

20

Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Ten obsahuje údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a dalších finančních operacích. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, rozpočtům jiných obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (§ 17 zákona o rozpočtových pravidlech) Obec má povinnost zveřejnit návrh svého závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, a to po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednávání na zasedání zastupitelstva obce. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušné obce uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva. (§ 17 zákona o rozpočtových pravidlech)

3.7 Rozpočet obce Rozpočet obce můžeme charakterizovat následujícími definicemi: • decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, které se používají na financování veřejných statků, • bilance příjmů a výdajů za rozpočtové období, • finanční plán, podle kterého obec hospodaří v daném rozpočtovém období, • právní dokument schválený místním zastupitelstvem, • nástroj prosazování cílů politiky obce, • ekonomický vztah, který souvisí se shromažďováním a rozdělováním peněžních prostředků. Rozpočet obce je tvořen příjmy a výdaji obce. Na konci rozpočtového období může být rozpočet vyrovnaný, přebytkový (kdy jsou příjmy vyšší než výdaje) nebo schodkový, také nazývaný deficitní (kdy jsou výdaje vyšší než příjmy). Pochopitelné je, že žádoucí je rozpočet přebytkový nebo vyrovnaný. Požadavek na vyrovnaný rozpočet je dokonce vyžadován v rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V místním rozpočtu jsou peněžní prostředky shromažďovány na principu nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti. Tyto prostředky slouží k financování veřejných statků v závislosti na místních potřebách. Celkové finanční hospodaření je ale ovlivněno velikostí obce, počtem obyvatel, potřebami obyvatel, vyspělostí ekonomiky obce a jinými faktory. (Uvarová, 2009) 3.7.1

Příjmy obecního rozpočtu

V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů najdeme, které položky tvoří příjmy a výdaje rozpočtu obce. Příjmy rozpočtu obce tvoří: • příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, • příjmy z výsledku vlastní činnosti,

Teoretická část

21

• příjmy z hospodářské činnosti právnických osob zřízených či založených obcí, • příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena, zejména ze správních poplatků z této činnosti, • příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce, • příjmy z místních poplatků, • výnosy daní nebo podíly na nich, • dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, • dotace z rozpočtu kraje • prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, které jsou příjmem obce, • přijaté peněžité dary a příspěvky • jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. Zákon dále stanovuje, že obec může použít prostředky poskytnuté Národním fondem, k úhradě svých potřeb může obec použít návratné zdroje, jako je například půjčka, úvěr, nebo komunální obligace. Obec může také čerpat návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Tato návratná finanční výpomoc je bezúročná. 3.7.2

Výdaje obecního rozpočtu

Výdaje rozpočtu obce tvoří: • závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, • výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péči o vlastní majetek a jeho rozvoj, • výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, • závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, • závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, • úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, • výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich, • výdaje na podporu subjektů provádějících veřejné prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec , • jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo humanitární účely. Kromě výše uvedených výdajů hradí obec ze svého rozpočtu také splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. Výdaje, které tvoří obecní rozpočet, můžeme rozdělit na běžné a kapitálové. Běžné výdaje výrazně převládají nad kapitálovými. Z běžných výdajů obec financuje běžné neboli provozní náklady v rozpočtovém roce, například platy zaměstnanců včetně pojistného, nákupy materiálu nebo zboží, vody, energií

Teoretická část

22

a služeb. Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Jedná se o dlouhodobé výdaje na ekonomickou a sociální infrastrukturu, na nákup akcií a majetkových podílů. (Rektořík, 2002) 3.7.3

Rozpočtový proces

Rozpočtový proces u obce se skládá z následujících kroků: • návrh rozpočtu, • projednání rozpočtu, • schválení rozpočtu, • realizace a kontrola, • závěrečný účet. Jednou z nejdůležitějších činností rozpočtového procesu je jeho sestavování, protože obec musí odhadnout a vykalkulovat nejen vlastní příjmy, ale také dotace plynoucí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z účelových fondů. Další důležitou činností je naplánování výdajových položek tak, aby byly pokryty požadované potřeby obce a jejích občanů. Přednostně však musí obec zajistit krytí všech závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených zákonem. K určení správné klasifikace a objemu příjmů slouží tzv. rozpočtová skladba, která je upravena vyhláškou Ministerstva financí. Ta člení příjmy a výdaje obce z různých hledisek: odpovědnostní hledisko – z tohoto hlediska se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol, pro obce je toto třídění nepovinné, a mohou se dobrovolně rozhodnout, zda ho chtějí využít; druhové hledisko – pro toto členění se využívá čtyřmístný číselný kód, který jednotlivé třídy odlišuje a peněžní operace dělí následujícím způsobem:

1.

2.

• příjmové operace jsou dále děleny na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace, • výdajové operace jsou dále členěny na běžné výdaje a kapitálové výdaje, • financování; 3.

odvětvové hledisko – zde se třídí příjmy a výdaje podle odvětví, opět je využíván čtyřmístný klasifikační kód, kde jsou jednotlivé skupiny děleny na: • • • • • •

4.

zemědělství a lesní hospodářství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, služby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a služby; konsolidační hledisko – z tohoto hlediska se člení příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a jiných veřejných

Teoretická část

23

peněžních fondů v případě, že fakt, že se jedná právě o tyto příjmy a výdaje, není již vyjádřen v druhovém členění. (Rektořík, 2002) Rozpočet obce schvaluje zastupitelstvo obce. Není-li rozpočet na daný rozpočtový rok schválený, tak se obec řídí do nového termínu schválení rozpočtu podle tzv. rozpočtového provizória, tedy dočasným rozpočtem. Za hospodaření s prostředky obce plynoucích z rozpočtu odpovídá zastupitelstvo obce, které má povinnost rozpočet v průběhu rozpočtového roku kontrolovat. Dojde-li v průběhu roku ke změně, je nutné ji v zastupitelstvu schválit. Nemá-li obec v průběhu roku dostatek finančních prostředků, může využít tzv. rozpočtové opatření, kterým je myšleno přesun rozpočtových prostředků, použití nových příjmů a vázání rozpočtových výdajů. Údaje o hospodaření obce se souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Závěrečný účet schvaluje rovněž zastupitelstvo. Na základě zákona o obcích musí být závěrečný účet a zpráva o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projednán do 30. června následujícího roku. U obcí nad 5 000 obyvatel přezkoumává hospodaření obce auditor. Obce do 5 000 obyvatel si mohou vybrat, zda jim přezkoumání provede auditor nebo krajský úřad. Důležitým dohledem nad finančním hospodařením obce je finanční výbor, který povinně zřizuje zastupitelstvo obce jako svůj iniciativní a kontrolní orgán (vedle kontrolního výboru). Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. (Uvarová, 2009) 3.7.4

Zdroje financování obcí

Při tvorbě obecního rozpočtu se vychází z potřeb obsažených ve vypracovávaných dokumentech, a to ve strategii rozvoje obce, v programu rozvoje obce a kraje, v územním plánu nebo v rozpočtovém výhledu. Důležitým faktorem jsou disponibilní finanční prostředky. Existuje několik možností, jak získat zdroje k financování potřeb obcí. V prvé řadě jsou to vlastní příjmy obcí a příjmy z vlastní činnosti obcí. Vlastní příjmy představují asi dvě třetiny všech finančních prostředků obce a jsou tvořeny daňovými příjmy, nedaňovými příjmy a kapitálovými příjmy. Největší část zdrojů je daňového charakteru. Do rozpočtu obce tak plyne výnos z daně z nemovitosti, která je označována jako daň svěřená obci. Další výnosovou položkou jsou místní poplatky, o jejichž zavedení rozhoduje obec sama. Může stanovit pouze takové poplatky, které uvádí zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Záleží na každé obci, jaký druh poplatku uplatní a jakou maximální výši těchto poplatků stanoví. Místní poplatky musí být vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou a jejich správu vykonává přímo obec. Zde se správa liší od správy daní, neboť tu vykonává finanční úřad, který odesílá příslušné částky obci na účet. Místní poplatky dnes tvoří poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do

Teoretická část

24

vybraných míst a částí obcí, poplatek za provoz výherního hracího přístroje, poplatek ze vstupného, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a konečně poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Kromě místních poplatků má obec příjem také z vybírání správních poplatků, a to v rámci přenesené působnosti. Správní poplatky jsou upraveny v zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Do správních poplatků, které vybírají obce, můžeme zahrnout například výpisy z matrik, ověření pravosti dokladů, vystavení dokladu o povolení stavby a podobně. K poplatkům lze dále přiřadit poplatky, které souvisejí s životním prostředím. Výnosy z nich bývají rozděleny mezi příslušnou obec a Státní fond životního prostředí. Může se jednat například o poplatky za znečišťování ovzduší nebo odvody za odnětí zemědělské půdy a lesního pozemku. Příjmy z vlastní činnosti obce, které jsou tvořeny příjmy spojenými s poskytováním veřejných služeb, tvoří asi 20% zdrojů použitých k financování obcí. Jde zejména o výnosy z majetku, který obec vlastní, o příjmy z vlastního hospodaření obce a z hospodaření subjektů, které obec založila. Do vlastních příjmů může dále obec zařadit také další položky, jako například dary, pokuty, sbírky nebo loterie. Obec může získat majetek i ze závěti. Významným zdrojem financování jsou dotace, které obce mohou získat od státu, respektive od jeho resortů. Mohou být poskytnuty tzv. účelové dotace, kdy se získané prostředky musí použít pouze na stanovené účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem. Prostředky, které obce nevyčerpají, musí vrátit. Naopak tzv. všeobecné dotace nemají stanovené podmínky využití. Obce s nimi mohou nakládat podle vlastního uvážení. Obce mohou získat dotace nejen ze státního rozpočtu, ale také ze státních fondů, z finančních prostředků Evropské unie nebo z rozpočtu kraje. Získané dotace pomáhají obcím významně přispívat k jejímu rozvoji, a to v oblastech bydlení, výstavby a technické obnovy vodovodů, kanalizací, čističek odpadních vod, ve výstavbě komunikací a tak dále. Uveďme si některé příklady poskytování dotací ministerstvy České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR dává dotace obcím v rámci Programu obnovy venkova. Tento program se zaměřuje na rozvoj podnikání ve venkovských regionech, vlastní stavební obnovu vesnice a péči o krajinu. Ministerstvo pro místní rozvoj dále podporuje obce v Programu podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury nebo v Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou. Ministerstvo kultury ČR vypisuje Program péče o vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny. Ministerstvo zemědělství ČR poskytuje prostředky obcím v programu Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod. Jak bylo již řečeno, finanční prostředky mohou poskytovat i státní fondy, například Státní fond rozvoje

Teoretická část

25

bydlení, Státní fond životního prostředí, Státní fond dopravní infrastruktury nebo Státní fond kinematografie. Ke zdrojům financování investic patří také příjmy návratného charakteru. K takovým návratným zdrojům patří úvěr a komunální obligace. Obec tak získá prostředky, které potřebuje, a po určité době je zase vrátí. (Rektořík, 2002)

3.8 Nakládání s majetkem obcí Zákon o obcích předpokládá, že v případech souvisejících s nakládáním obecního majetku, se účastníci řídí obecnými předpisy, především občanským a obchodním zákoníkem. Nicméně existují veřejnoprávní omezení, respektive veřejnoprávní úprava podmínek uzavírání smluv, tedy činění majetkoprávních úkonů. Toto omezení spočívá především v určení orgánu obce, který je oprávněn o daném typu smlouvy rozhodovat. (Havlan,2008) Jako příklad nakládání s obecním majetkem můžeme uvést koupě a prodej nemovitostí, pronájem pozemků a pronájem nebytových prostor. V případě prodeje nemovitostí musí obec vždy postupovat podle zákona o obcích, neboť nedodržení souvisejících ustanovení může vést až k neplatnosti celého právního úkonu. Zákon v prvé řadě ukládá veřejné projednávání, což znamená zveřejnit záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce před samotným projednáváním orgánu obce. Tyto podmínky platí také pro záměr obce pronajmout nemovitost nebo ji poskytnout jako výpůjčku. O vyhlášení záměru obce rozhoduje rada obce. V těch obcích, kde se rada nezřizuje, rozhoduje starosta obce, případně zastupitelstvo. Obec může nemovitosti také koupit. Nejčastěji jde o koupi pozemků pro vybudování cest. Obec může své nemovitosti pronajímat, a to částečně nebo úplně. Pronájem majetku je mimo jiné jedním z nejpoužívanějších způsobů správy majetku. Obec musí opět postupovat podle zákona. I zde platí povinnost zveřejnění záměru obce po dobu 15 dnů. O pronájmech nemovitého majetku rozhoduje rada obce, pokud není rada zřízena, rozhoduje starosta obce. Obchodní zákoník umožňuje uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou nebo nájemní smlouvu na dobu neurčitou. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010) Jiným způsobem nakládání s obecním majetkem jsou převody vlastnictví. „Převody věcí, bytů a nebytových prostor (jsou-li samostatným předmětem vlastnictví) z vlastnictví obce do vlastnictví právnických nebo fyzických osob se uskutečňují zásadně buď kupní či směnnou smlouvou anebo smlouvou darovací.“ (Havlan, 2008) Věci ve vlastnictví obce mohou být prodány při zabezpečování hospodaření podle schváleného rozpočtu. Jinak může obec provádět smluvní převod pouze v případě, že jde o věci, které jsou pro obec trvale nepotřebné. Ať už obec použije k převodu vlastnického práva smlouvu kupní, směnnou nebo darovací, vždy vychází z obecné platné právní úpravy v Občanském zákoníku. (Havlan, 2008)

Teoretická část

26

3.9 Spravování majetku obce Existuje více možností, jak majetek obce spravovat. Starat se o majetek obce a dobře jej spravovat je pro ni základním a důležitým úkolem. Přispět ke splnění tohoto úkolu by měli ale i občané, kteří v dané obci žijí. Představme si způsoby, jak může obec spravovat svůj majetek: 1.

Přímá správa obecním úřadem „Čím menší obec, tím větší část obecního majetku bude pravděpodobně obecní úřad spravovat přímo, vlastními zaměstnanci, případně pomocí svých organizačních složek.“ (Příručka pro člena zastupitelstva obce) Obec má tak alespoň bezprostřední kontrolu nad vykonávanými činnostmi. Do přímé správy obecním úřadem můžeme zařadit správu budovy radnice nebo obecního úřadu, péči o dětské hřiště, zadávání projektů.

2.

Obchodní společnost vlastněná obcí Obec může založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Vztahují se na ni tak jako na ostatní obchodní společnosti účetní, daňové i právní povinnosti. Výhodou tohoto způsobu spravování je, že obchodní společnost může podnikat a pro svou obec tak vydělat peněžní prostředky. Nevýhodné ale je, že pokud obec dosadí do vedení společnosti člena zastupitelstva či úředníka, ten musí ze zákona hájit zájmy společnosti.

3.

Příspěvková organizace Příspěvková organizace, kterou zřizuje obec, hospodaří samostatně podle vlastního rozpočtu schváleného obcí. Jedná se o samostatný právní subjekt, který má své identifikační číslo a má vlastní příjmy. Ředitele příspěvkové organizace jmenuje rada obce. Ze zákona má obec právo kontrolovat hospodaření takového subjektu. Jako příklad takové příspěvkové organizace zřízené obcí může být mateřská a základní škola, knihovna, divadlo, nebo domov pro seniory.

4.

Pronájem nemovitosti soukromé firmě V tomto případě ztrácí obec přímý vliv na řízení společnosti, i když obec stále zůstává vlastníkem pronajímaného majetku. Příkladem pronájmu můžou být sportovní zařízení, jako jsou koupaliště, zimní stadion, sportovní hala.

5.

Smluvní vztah V případě, že obec uzavře smlouvu se soukromou firmou, která pro ni vykonává určitou činnost, za niž dostává zaplaceno, jedná se o tzv. kontrakting, nebo také outsourcing, v českém pojetí jde o smlouvu o dílo. Jako příklad je možné uvést péči o veřejnou zeleň, městská hromadná doprava nebo odvoz odpadu. (Příručka pro člena zastupitelstva obce)

Teoretická část

27

3.10 Kontrola dodržování povinností při hospodaření s majetkem obcí Pro řádné a efektivní hospodaření s majetkem obce hraje svou významnou roli kontrola dodržování povinností při takovém hospodaření. Předmětem kontroly je již zmíněné dodržování povinností při hospodaření s majetkem obce. Kontrola se zaměřuje na dodržování povinností, které jsou dány právními předpisy a vnitřními předpisy. Právními předpisy jsou myšlena příslušná ustanovení zákona o obcích a zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, které se týkají problematiky majetku. Kontrolu provádějí kontrolní orgány a kontrolní útvary. Jako kontrolní orgán obce působí rada obce, případně i její komise. Významným kontrolním orgánem působícím v majetkové oblasti obce je finanční výbor, který je zastupitelstvem zřízen právě jako kontrolní, a také iniciativní orgán. Finanční výbor provádí nejen kontrolu hospodaření s majetkem, ale také kontrolu hospodaření s finančními prostředky obce. Sám zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, stanovuje v § 119 dalším kontrolním orgánem kontrolní výbor. Ten kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, dále má ze zákona povinnost kontrolovat dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem, a v neposlední řadě je jeho povinností plnit další kontrolní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ale nelze považovat za dostatečný právní pramen v oblasti problematiky kontroly. Právní úpravu kontrolních metod a postupů a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných subjektů nalezneme v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. (Havlan, 2008) Podívejme se nyní podrobněji na systém veřejné kontroly na úrovni obce v České republice. Kontrolu v působnosti obce vykonává zastupitelstvo obce, rada obce, starosta obce, tajemník obecního úřadu a finanční a kontrolní výbor. Zastupitelstvo obce dohlíží nad plněním všech úloh obce, které plynou z působnosti obce, kontroluje plnění všech obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, zákonnost, účelnost a hospodárnost při nakládání s majetkem obce a s prostředky obce. Zastupitelstvo vykonává takovou kontrolu prostřednictvím rady a svých výborů. Projednává zprávy o kontrolní činnosti a opatření na odstranění zjištěných nedostatků. Rada obce dohlíží nad kontrolou úkolů vyplývajících z usnesení zastupitelstva obce. Může zřídit komise jako svoje poradní orgány. Starosta obce kontroluje činnosti, které jsou svěřeny do jeho působnosti na základě zákona nebo organizačních předpisů. Tajemník obecního úřadu provádí kontrolu zaměstnanců zařazených do obecního úřadu, kontroluje a řídí organizační složky obce. Finanční a kontrolní výbor si zřizuje jako své kontrolní a iniciativní orgány zastupitelstvo obce. O pravomocech těchto orgánů, které mají uloženy ze zákona, jsem se zmínila již výše.

Teoretická část

28

3.11 Veřejné zakázky v rámci rozvoje obce Veřejné zakázky mají podstatný význam v rámci rozvoje obce a také jsou významné pro nabývání majetku obcí. Problematiku veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje postupy při zadávání veřejných zakázek, soutěž o návrh, dohled nad dodržováním tohoto zákona a podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů (§ 1 zákona o veřejných zakázkách). A co se vlastně rozumí pod samotným pojmem veřejná zakázka. Zákon v § 7 výslovně říká, že je to „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.“ Veřejné zakázky se dělí podle předmětu na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. (§7 ZVZ) Veřejnou zakázkou na dodávky se rozumí taková zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (zboží), a to především koupí, koupí zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). (§8 ZVZ) Podle výše jejich předpokládané hodnoty se dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. (§7 ZVZ) Nadlimitní veřejná zakázka je taková, jejíž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka s hodnotou veřejné zakázky na dodávky nebo na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Veřejná zakázka malého rozsahu je taková, jejíž předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo na služby nedosáhne cenové hranice 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. (§ 12 ZVZ) Pro územní samosprávné celky je limit u zakázek na dodávky a služby 6 607 tisíc Kč, u zakázek na stavební práce je limit 165 288 tisíc Kč. Smlouva na veřejnou zakázku, která by byla uzavřena v rozporu se zákonem, je neplatná. 3.11.1

Základní zásady pro postup zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek

Zásady postupu zadavatele uvádí § 6 zákona o veřejných zakázkách. Jde o tyto zásady:

Teoretická část

1.

2. 3.

29

zásada transparentnosti, která znamená povinnost dodržovat předepsané procedury, například zveřejnit zadávací řízení, dodržování vnitřních předpisů obce a podobně, zásada rovného zacházení, to znamená stejně se chovat ke všem dodavatelům a nikoho neupřednostňovat, zásada zákazu diskriminace, kde se jedná především o upřednostňování jedné značky nebo dodavatele. (Příručka pro člena zastupitelstva obce)

Kromě nich je v tomto paragrafu také uvedena povinnost, že zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou nebo Evropskou unií uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce. 3.11.2

Zadavatel veřejné zakázky

Zadavatelem veřejné zakázky je zadavatel veřejný, dotovaný a sektorový. Dotovaný zadavatel je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů překročí 200 000 000 Kč. Sektorový dodavatel je ten, kdo provádí činnosti podle zákona o veřejných zakázkách, například činnosti v odvětví plynárenství, teplárenství, vodárenství nebo elektroenergetiky. Podle § 2 ZVZ je veřejným zadavatelem • Česká republika, • státní příspěvková organizace, • územní samosprávný celek - obec nebo kraj a jimi zřízené příspěvkové organizace • jiná právnická osoba za podmínek ZVZ. Zadavatel může zadavatelské činnosti vykonávat sám nebo prostřednictvím jiné osoby. V tomto případě je tento vztah založen na mandátní smlouvě. Pokud zadavatel (mandant) a pověřená osoba (mandatář) takovou smlouvu uzavřou, zadavateli stále zůstává odpovědnost za dodržování zákona o veřejných zakázkách. Další variantou je, že zadavatel může pověřit tzv. centrálního zadavatele. Centrálním zadavatelem se rozumí veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, které spočívá v tom, že pro jiné zadavatele pořizuje dodávky nebo služby, které jsou předmětem veřejných zakázek a poté je prodává jiným zadavatelům nebo dělá zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, na služby nebo stavební práce na účet jiných zadavatelů. Vše se odehrává na základě písemné smlouvy mezi zadavateli a centrálním zadavatelem. (Havlan, 2008)

Teoretická část

3.11.3

30

Způsoby zadávání veřejných zakázek

Zadavatel zahajuje zadávací řízení buď oznámením o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění anebo výzvou o zahájení zadávacího řízení. Veřejná zakázka může být zadána těmito způsoby: • otevřené řízení, • užší řízení, • jednací řízení s uveřejněním, • jednací řízení bez uveřejnění, • soutěžní dialog, • zjednodušené podlimitní řízení. (§26-38 ZVZ) Zákon o veřejných zakázkách umožňuje tzv. zvláštní postupy v zadávacím řízení, kterými jsou: • předběžné oznámení veřejného zadavatele, • rámcové smlouvy, • dynamický nákupní systém, • elektronickou aukci.

3.12 Orgány obce Obec je samostatně zastupována zastupitelstvem obce, dalšími orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Orgány města jsou zastupitelstvo města, rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Ve statutárním městě plní funkci starosty primátor a namísto městského úřadu zde funguje magistrát. (Jurčík, 2009) 3.12.1

Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo obce se skládá z členů zastupitelstva obce, jejichž počet se na každé volební období určuje podle zákona o obcích. Počet členů v zastupitelstvu se stanovuje podle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Zákon rozlišuje tzv. uvolněné a neuvolněné členy zastupitelstva obce, s čímž mimo jiné souvisí odlišnost nároků vyplývajících z výkonu funkce. Uvolněný člen zastupitelstva je takový, který je pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněn z pracovního poměru a také ten, kdo před zvolením do funkce nebyl v pracovním poměru, ale svou funkci vykonává ve stejném rozsahu jako člen dlouhodobě uvolněný. Uvolněný člen má nárok na měsíční odměnu, kterou mu vyplácí obec. (Příručka pro členy zastupitelstva obce) Ostatní členové zastupitelstva jsou tedy neuvolnění členové, a jsou-li v pracovním poměru, zaměstnavatel má povinnost poskytnout jim pracovní volno s náhradou mzdy pro výkon své funkce. (§ 71 zákona o obcích) Neuvolněným členům může být poskytnuta měsíční odměna, ale také nemusí, o tom rozhoduje zastupitelstvo obce. (Příručka pro členy zastupitelstva obce) Zastupitelstvo obce je oprávněno rozhodovat ve věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Samostatnou působností se rozumí spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů. Stanoví-li tak zákon, může

Teoretická část

31

zastupitelstvo obce rozhodovat i o věcech přenesené působnosti. K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě, je zapotřebí dostat souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Do základních pravomocí zastupitelstva zákon zahrnuje schvalování programu rozvoje obce, respektive základních dokumentů, kterými jsou program územního obvodu obce, územní plán obce, regulační plán. V rámci hospodaření s majetkem obce patří do působnosti zastupitelstva schvalování rozpočtu obce a jejího závěrečného účtu. Zastupitelstvo má také právo zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy a zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvaluje jejich zřizovací listiny. Chce-li obec založit právnickou osobu, je zastupitelstvo obce oprávněno schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvy, stanovy dané obchodní společnosti, tedy o všech podstatných záležitostech založené obchodní společnosti. Zastupitelstvo dále deleguje zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti, u které má majetkovou účast, a navrhuje zvolení i odvolání zástupců obce do orgánů takových obchodních společností. (Jurčík, 2009) Mezi důležitá oprávnění zastupitelstva obce dále patří vydávání obecně závazných vyhlášek obce, vyhlašování místního referenda, navrhování změn katastrálních území uvnitř obce či hranic obce. Zastupitelstvo obce zřizuje a ruší výbory, volí a odvolává jejich předsedy a členy. Z řad členů zastupitelstva také volí a odvolávají starostu obce, místostarosty a další členy obce, stanovují počet členů rady obce, počet dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva obce a výši jejich odměn. (§84 zákona o obcích) Zastupitelstvo obce může zřídit a zrušit obecní policii, která je organizační složkou obce. Toto se děje na základě obecně závazné vyhlášky. Podrobnější právní úpravu bychom našli v zákoně č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. (Jurčík, 2009) Dále může zastupitelstvo obce rozhodovat o názvech částí obce, názvech ulic a jiných veřejných prostranství a udělovat a odnímat čestné občanství a ceny obce. (§84 zákona o obcích) Co se týče majetkových záležitostí, má zastupitelstvo obce tyto kompetence: • nabývání a převod nemovitých věcí včetně vydávání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, • poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením za stanoveným účelem, • uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, • uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu nebo ručitelského závazku, • zastavení nemovitých věcí, • vydání komunálních dluhopisů. (Henych, 2009)

Teoretická část

32

3.12.2 Rada obce Rada obce je výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti obce a za svou činnost odpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce je tvořena starostou, místostarostou (místostarosty) a dalšími členy rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady musí být lichý, je to nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v těch obcích, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů. Tam, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoci starosta, nestanoví-li zákon jinak. (§ 99 zákona o obcích) Předmětné pravomoci nemůže rada obce přenést na žádný jiný orgán obce. Rada obce připravuje návrhy a podkladové materiály pro jednání zastupitelstva. O návrzích rady musí zastupitelstvo jednat. Významnou povinností rady obce je zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a vydávání nařízení obce. Pokud v obci není rada zřízena, může nařízení obce vydávat zastupitelstvo. Do působnosti rady obce také patří projednávání a řešení návrhů, připomínek a podnětů předložených členy zastupitelstva nebo komisemi rady obce, rozložení pravomocí v obecním úřadu, zřizování nebo rušení komisí rady obce, neméně důležitou pravomocí je také stanovování celkového počtu zaměstnanců na obecním úřadu a v organizačních složkách obce. (Henych, 2009) Do výlučné působnosti svěřuje zákon o obcích radě obce uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách. K nájemním smlouvám patří i smlouvy k nájmu bytů. Rada obce takové smlouvy schvaluje jako celek. V těch obcích, kde není zřízena rada, nepřecházejí automaticky její pravomoci na starostu, ale některé pravomoci přebírá i zastupitelstvo obce, a to v případech taxativně vymezených zákonem. (Jurčík, 2009) 3.12.3 Starosta obce Starosta obce zastupuje obec navenek, je tudíž jejím reprezentantem a ze zákona musí být občanem České republiky. Starostu volí do funkce zastupitelstvo obce z řad svých členů. Zastupitelstvu také starosta odpovídá za výkon své funkce. Starosta je zastupovaný místostarostou, kterého také volí zastupitelstvo. I místostarosta musí splňovat podmínku, že musí být občanem České republiky. Místostarosta zastupuje starostu v době, kdy je nepřítomen nebo kdy nevykonává svou funkci. (Jurčík, 2009) Pravomoce starosty vymezuje zákon o obcích v § 103: • odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, • plní úkoly zaměstnavatele, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, • může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,

Teoretická část

33

• může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, • odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, • zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, • rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, • plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu, • svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce, • pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a současně není zvolen nový starosta, jeho pravomoc vykonává místostarosta. (Henych, 2009) 3.12.4 Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu (je-li zřízen), a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta obce. V rámci samostatné působnosti plní obecní úřad úkoly, které mu ukládá zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. (Jurčík, 2009) Tajemník obecního úřadu je odpovědný starostovi za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti. Není-li funkce tajemníka obecního úřadu zřízena, plní jeho úkoly starosta. (Jurčík, 2009) 3.12.5

Výbory, komise a zvláštní orgány obce

V oblasti samostatné působnosti obce mohou působit výbory jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány. Jedná se spíše o „orgány orgánů obce“, nikoliv o samostatné orgány obce. Právo na zřízení výborů má zastupitelstvo obce. Ze zákona je povinností zřízení finančního a kontrolního výboru. Zřízení ostatních výborů je tedy nepovinné, s výjimkou zřízení výboru pro národnostní menšiny, žije-li na území obce alespoň 10% občanů, kteří se hlásí k jiné než české národnosti. Takový výbor pro národnostní menšiny musí tvořit nejméně jednu polovinu příslušníci národnostní menšiny. Finanční i kontrolní výbor mají stanovenou náplň činnosti v zákoně, ostatním výborům stanovuje náplň pracovní činnosti zastupitelstvo obce. Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, případně další věci, kterými jej pověřuje zastupitelstvo obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady obce, dodržování právních předpisů ostatními výbory a plní dalších činností, kterými jej pověří zastupitelstvo obce.

Teoretická část

34

Finanční i kontrolní výbor musí mít ze zákona nejméně tři členy. Počet členů musí být lichý a předsedou musí být vždy člen zastupitelstva obce. Předsedou výboru však nesmí být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu nebo osoba, zabezpečující rozpočtové nebo účetní práce. Ostatní členové výboru nemusí být členy zastupitelstva, ale mohou to být občané obce a jakékoliv další fyzické osoby. Dalším iniciativním a poradním orgánem v obci může být komise. Tu si zřizuje rada obce. Na rozdíl od výborů mohou být komise i výkonným orgánem. Starosta obce může totiž po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech. Předseda komise musí prokázat, že má pro svůj svěřený úsek přenesené působnosti zvláštní odbornou způsobilost. Komise odpovídá za svůj výkon starostovi obce, s výjimkou správního řízení, kde je jejím nadřízeným orgánem krajský úřad. Jiné zvláštní orgány jmenuje a odvolává starosta obce, jsou nazývány také komisemi, vykonávají ale pouze přenesenou působnost a nejsou podřízené orgánům obce. Může jít například o komisi k projednávání přestupků (podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích), o povodňovou komisi (podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů – vodní zákon), nebo o komisi sociálně právní ochrany dětí. (Příručka pro člena zastupitelstva obce)

Praktická část

35

4 Praktická část 4.1 Základní údaje o obci Hluboké Obec Hluboké se nachází v kraji Vysočina mezi Velkou Bíteší a Náměští nad Oslavou, a je vzdálená asi 30 km od Brna. Počet obyvatel v obci je podle posledního sčítání lidu 216 a rozloha obce je 428 ha. V současné době obec není obcí s rozšířenou působností, ani pověřeným obecním úřadem. Také nevykonává státní správu, ani není zřizovatelem žádné příspěvkové organizace. Vznik Hlubokého sahá do dávné minulosti. Přibližně okolo roku 1349 patřila pánům Kralickým, poté náležela k náměšťskému panství. Posledním šlechtickým majitelem byl rod Haugwitzů. Samostatný obecní úřad v obci byl obnoven v roce 1990, tedy po pádu komunistického režimu. Obec mohla opět rozhodovat o svých záležitostech. Dominantou obce je kaplička na návsi zasvěcena Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu. Jako další zajímavou památku bych ráda zmínila malý lesní evangelistický hřbitov, který byl počátkem roku 2007 vyhlášen nejmenším hřbitovem v České republice. Hluboké je zemědělskou obcí, ve které působí velký počet soukromých zemědělců. Obec se stala v roce 2009 Vesnicí roku v kraji Vysočina. Toto ocenění jsme získali zejména pro pospolitost občanů, bohatý společenský život, činnost zemědělců pro obec a za péči veřejného prostranství a zeleň v obci. (Vzpomínky, 2005)

4.2 Orgány obce Na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, volí obec sedmičlenné zastupitelstvo, a to starostku, místostarosty a pět zastupitelů. Je zřízen kontrolní a finanční výbor. Každý z těchto výborů má tři členy.

4.3 Majetek obce v rozvaze Rozvaha obcí (a měst) je sestavena obdobně tak, jako je tomu u rozvahy podniků. Tvoří ji aktiva a pasiva. Aktiva obce tvoří stálá a oběžná aktiva. Do stálých aktiv řadíme dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Oběžná aktiva tvoří zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek, účty rozpočtového hospodaření a účty mimorozpočtových prostředků. Tato skupina účtů je pro majetek územní samosprávy specifická. Pasiva v rozvaze obce tvoří vlastní zdroje krytí aktiv a cizí zdroje sloužící ke krytí aktiv. Vlastní zdroje jsou tvořeny majetkovými fondy, finančními a peněžními fondy, zdroji krytí prostředků rozpočtového hospodaření a výsledek

Praktická část

36

hospodaření. Cizí zdroje jsou tvořeny skupinou krátkodobých a dlouhodobých závazků a bankovních úvěrů a půjček. 4.3.1

Celková aktiva obce

Tab. 1

Vývoj aktiv v tis. Kč

Rok

Položka aktiv 2005 Stálá aktiva

2006

14 418,96

Oběžná aktiva

1 406,57

2007

2008

19 086,66 19 410,02 19 065,13 1 208,66

1 918,81

2 059,78

2009 19 439,99 1 824,98

CELKEM 15 825,52 20 295,32 21 328,83 21 124,91 21 264,97 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 Graf 1

Vývoj aktiv

Vývoj aktiv 25000

aktiva v tis. Kč

20000 15000

Stálá aktiva Oběžná aktiva Aktiva celkem

10000 5000 0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: vlastní tvorba

Z tabulky i grafu celkového vývoje aktiv můžeme vidět spíše nárůst aktiv, i když v roce 2008 dochází k malému poklesu oproti roku 2007, tento pokles je ale vcelku zanedbatelný, neboť od roku 2006 se aktiva pohybují v řádu 20 tisíc Kč. Myslím, že to vypovídá o dobré schopnosti obce navyšovat a udržovat svůj majetek.

Praktická část Tab. 2

37

Horizontální analýza celkových aktiv

Změna Položka aktiv

2005/2006 abs.

Stálá aktiva Oběžná aktiva CELKEM

%

2006/2007 abs.

2007/2008

%

abs.

2008/2009

%

abs.

%

4 667,7 32,37 323,36

1,69

-344,89

-1,78 374,86

1,97

-197,9 -14,06 710,15

58,76

140,97

7,35 -234,80

-11,40

4 469,8 28,24 1 033,5

5,09

-203,92

-0,96 140,06

0,67

Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: absolutní změna je uvedena v tis. Kč

Horizontální analýza neboli také analýza vývojových trendů zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase a vyjadřuje změnu v určité položce v procentech. Porovnání jednotlivých položek se provádí po řádcích, tedy horizontálně. Podstatou horizontální analýzy jsou dvě základní otázky, a to o kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase, což je vyjádřeno absolutní změnou, a za druhé, o kolik procent se změnila příslušná položka v čase, což je vyjádřeno procentní změnou. Absolutní změna se vypočítá jako rozdíl hodnot po sobě následujících let: hodnotat – hodnotat-1. Procentní změna se vyjádří vzhledem k výchozímu roku jako absolutní změna podělená hodnotout-1 a vynásobená stem. Nyní přejděme ke komentářům dané vypočtené horizontální analýzy. V uvedených letech se položky majetku navýšily například o nové výstavby (konkrétně garáže patřící obci na návsi), došlo ke zhodnocení různých staveb, například obecního úřadu, kde se opravovala střecha, fasáda, apod. Tab. 3

Vertikální analýza celkových aktiv

Rok

Položka aktiv 2005

2006

2007

2008

2009

Stálá aktiva

91,11%

94,04%

91,00%

90,25%

91,42%

Oběžná aktiva

8,89%

5,96%

9,00%

9,75%

8,58%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

CELKEM Zdroj: Vlastní výpočty

Vertikální analýza spočívá v tom, že na jednotlivé položky se pohlíží v relaci k nějaké jiné veličině, zjišťuje se procentní podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy se položky vyjadřují jako procento z celkové bilanční sumy.

Praktická část Graf 2

38

Vertikální analýza celkových aktiv

Složení aktiv 100% 80%

Podíl

60%

Oběžná aktiva Stálá aktiva

40% 20% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj:Vlastní tvorba

Z provedené vertikální analýzy vidíme, že nejvíce se na celkových aktivech podílejí stálá aktiva, a to 90-94%. Stálá aktiva jsou pro obec velice významná, neboť je užívá ke své hospodářské činnosti, a to tak, že je používá pro vlastní činnosti, nebo je pronajímá. Oběžná aktiva se na celkových podílejí v průměru osmi procenty. 4.3.2

Stálá aktiva

Tab. 4

Vývoj stálých aktiv v tis. Kč

Položka stálých aktiv Nehmotný majetek

Rok 2005

2006

2007

2008

2009

39,51

39,51

39,51

47,25

47,25

Hmotný majetek

14 359,45

19 027,15

19 350,51

18 997,88

19 372,74

Finanční majetek

20,00

20,00

20,00

20,00

20,00

CELKEM 14 418,96 19 086,66 19 410,02 19065,13 19 439,99 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841

Praktická část Graf 3

39

Vývoj dlouhodobého hmotného a finančního majetku

Vývoj dlouhodobého hmotného a finančního majetku 25000 20000

tis. Kč

15000

hmotný majetek finanční majetek

10000 5000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

Dlouhodobý hmotný majetek má převážně rostoucí trend, s výjimkou roku 2008. Finanční dlouhodobý majetek se po celých pět sledovaných let nemění, zůstává na hodnotě 20 tisíc Kč. Graf 4

Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku

Vývoj nehmotného majetku 48 46

tis. Kč

44 nehmotný majetek

42 40 38 36 34 2004

2006

2008

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2010

Praktická část

40

Nehmotný dlouhodobý majetek je v prvních třech sledovaných letech na hodnotě 39,51 tis. Kč. V dalších dvou letech narůstá na hodnotu 47,25 tis. Kč. Tab. 5

Vertikální analýza stálých aktiv

Rok

Stálá aktiva 2005 Nehmotný majetek

2006

2007

2008

2009

0,27%

0,21%

0,20%

0,25%

0,24%

Hmotný majetek

99,59%

99,69%

99,69%

99,65%

99,65%

Finanční majetek

0,14%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

CELKEM

Zdroj: Vlastní výpočty

Dlouhodobý hmotný majetek tvoří jen velmi malý podíl na celkovém majetku v obci, je to pouze kolem 0,2%, což je téměř zanedbatelné. Dlouhodobý hmotný majetek se na celkovém složení podílí jednoznačně nejvíce. Ve všech sledovaných letech je to více než 99%. Je tvořen stavbami, pozemky a také samostatnými movitými věcmi a jejich soubory. Podíl dlouhodobého finančního majetku je ještě menší než u nehmotného majetku, pouze okolo 0,1% ve všech sledovaných letech. Graf 5

Složení stálých aktiv

Složení stálých aktiv 100% 80% f inanční majetek hmotný majetek nehmotný majetek

Podíl

60% 40% 20% 0% 2005

2006

2007

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2008

2009

Praktická část

41

4.3.3

Oběžná aktiva obce

Tab. 6

Vývoj oběžných aktiv v tis. Kč

Rok

Oběžná aktiva

2005

Zásoby

2006

2007

2008

2009

1,55

0,00

0,00

0,00

0,00

Pohledávky

148,59

196,1

216,06

182,04

250,01

Finanční majetek

700,29

719,3

729,35

698,84

724,74

Prostředky rozpočtového hospodaření

556,14

293,26

973,4

1 178,90

850,23

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1406,57

1 208,66

1918,81

2 059,78

1 824,98

Přechodné účty aktivní CELKEM

Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841

Od roku 2006 vidíme nulovou položku zásob, a to proto, že obec spotřebovala položku materiál na skladě. V roce 2007 vidíme výrazné zvýšení položek prostředků rozpočtového hospodaření, neboť se výrazně zvýšila částka na základním běžném účtu. V následujících letech jsou v této skupině výraznější změny, ale jedná se opět pouze o základní běžný účet, neboť změny jiných položek zde nenacházíme. Graf 6

Vývoj oběžných aktiv

Vývoj oběžných aktiv 2500 2000 Pohledávky Finanční majetek Prostředky hospodaření Celkem

tis. Kč

1500 1000 500 0 2004

2005

2006

2007

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2008

2009

2010

Praktická část

42

V grafu oběžných aktiv jsou zařazeny pouze pohledávky, finanční majetek a prostředky rozpočtového hospodaření. Začlenit zásoby a přechodné účty aktivní nemá smysl, protože tyto položky jsou nulové. Podíváme-li se v grafu na znázornění celkových aktiv, v roce 2006 výrazně poklesla, bylo to v důsledku změny na základním účtu, změny v této položce ovlivňují křivku i v dalších letech. Ostatní změny ve složení oběžných aktiv nejsou příliš zásadní. Tab. 7

Vertikální analýza oběžných aktiv

Oběžná aktiva

Rok 2005

Zásoby

2006

2007

2008

2009

0,11%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Pohledávky

10,56%

16,22%

11,26%

8,84%

13,70%

Finanční majetek

49,79%

59,51%

38,01%

33,93%

39,71%

Prostředky rozpočtového hospodaření

39,54%

24,26%

50,73%

57,23%

46,59%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Přechodné účty aktivní CELKEM

Zdroj: Vlastní výpočty Graf 7

Složení oběžných aktiv

Složení oběžných aktiv 100% 90% 80% 70%

podíl

60%

Prostředky hospodaření Finanční majetek Pohledávky

50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2008

2009

Praktická část

43

Vypočtená vertikální analýza i graf nám ukazuje, jaké je složení oběžných aktiv v obci Hluboké. Nejvyšší podíl má finanční majetek a také prostředky rozpočtového hospodaření. Například v roce 2006 tvořily pohledávky téměř 60% celkového oběžného majetku. Byly to pohledávky za rozpočtové příjmy a také poskytnuté provozní zálohy. V roce 2007 a 2008 zase přibližně polovinu oběžného majetku tvořily prostředky rozpočtového hospodaření. Pohledávky se podílejí pouze 10-16%. 4.3.4

Celková pasiva obce

Tab. 8

Položky pasiv v tis. Kč

Položka pasiv Vlastní zdroje

Rok 2005

2006

2007

2008

2009

15 772,83

20 237,05

21 266,94

21 056,84

21 197,40

52,69

58,27

61,90

68,06

67,57

Cizí zdroje

CELKEM 15 825,52 20 295,32 21 328,84 21 124,90 21 264,97 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 Tab. 9

Horizontální analýza pasiv

Změna z roku Položka pasiv

2005/2006 abs.

Vlastní zdroje Cizí zdroje CELKEM

%

2006/2007 abs.

4 464,2 28,30 1 029,89 5,58 10,59

3,63

4 469,8 38,89 1 033,52

2007/2008

2008/2009

%

abs.

%

abs

%

5,09

-210,10

-0,99

140,56

0,67

6,23

6,16

9,95

-0,49

-0,72

11,32 -203,94

8,96

140,07

-0,05

Zdroj: Vlastní výpočty Pozn.: Absolutní změna je v tis. Kč.

Z tabulky položek celkových pasiv a z tabulky horizontální analýzy vidíme, že mají pasiva spíše rostoucí trend, a v posledních letech se pohybují kolem částky 21 tis. Kč. V roce 2006 vzrostly vlastní zdroje oproti minulému roku o 4 464 tis. Kč, což představuje 28,3%. Tato změna byla zapříčiněna položkou majetkových fondů, které se výrazně zvýšily. Konkrétně to byl fond dlouhodobého majetku. Tuto změnu můžeme vidět i v grafu č. 8, kde je znázorněn vývoj vlastních zdrojů. V grafu č. 9, kde je znázorněn vývoj cizích zdrojů, můžeme vidět také rostoucí trend až do roku 2008. Je to způsobeno navyšujícími se částkami v položkách

Praktická část

44

závazků k dodavatelům a závazkům k zaměstnancům. V roce 2009 vidíme pokles, který je způsobený splacením části závazků k dodavatelům. Graf 8

Vývoj vlastních zdrojů

Vývoj vlastních zdrojů

25000

20000

tis. Kč

15000 Vlastní zdroje 10000

5000

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rok

Zdroj: Vlastní tvorba

Graf 9

Vývoj cizích zdrojů

Vývoj cizích zdrojů 80 70 60

tis. Kč

50 40

Cizí zdroje

30 20 10 0 2004

2005

2006

2007

rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2008

2009

2010

Praktická část Tab. 10

45

Vertikální analýza pasiv

Rok

Položka pasiv

2005

Vlastní zdroje

2006

2007

2008

2009

99,67%

99,71%

99,71%

99,68%

99,68%

Cizí zdroje

0,33%

0,29%

0,29%

0,32%

0,32%

CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Zdroj: Vlastní výpočty Graf 10

Složení pasiv

Složení pasiv 100% 80% Podíl

60%

Cizí zdroje Vlastí zdroje

40% 20% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

Vertikální analýza pasiv i následující graf nám znázorňují složení pasiv, tedy vlastních a cizích zdrojů. Je zřejmé, že nejvyšší podíl tvoří vlastní zdroje, a to více než 99%. Tuto položku tvoří téměř vždy pouze majetkové fondy, a to fond dlouhodobého majetku. Cizí zdroje tvoří téměř zanedbatelný podíl ve srovnání s celkem, ve všech sledovaných letech je to pouze okolo 0,3%. Cizí zdroje tvoří převážně krátkodobé závazky, a to závazky k dodavatelům, závazky k zaměstnancům a závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Z výše uvedených analýz a grafů je tedy patrné, že obec Hluboké není závislá na cizích zdrojích, například na bankovních úvěrech, ale její aktiva jsou kryta téměř celá z vlastních zdrojů, což je jistě velmi pozitivní a ukazuje to na soběstačnost obce.

Praktická část

46

4.4 Rozpočtové hospodaření obce 4.4.1

Příjmy rozpočtu obce

Tab. 11

Příjmy obce v tis. Kč

Položka příjmů

Rok 2005

2006

2007

2008

2009

1 408,93

1 361,35

1 438,05

1 804,85

1 539,08

Nedaňové příjmy

183,28

214,05

237,77

208,00

135,80

Kapitálové příjmy

125,13

227,71

623,80

2,08

101,10

Přijaté dotace

258,38

442,43

455,96

782,01

436,55

1 975,72

2 245,54

2 755,58

2 796,94

2 212,53

Daňové příjmy

CELKEM

Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 Tab. 12

Vertikální analýza celkových příjmů

Položka příjmů

Rok 2005

2006

2007

2008

2009

71,31%

60,62%

52,19%

64,53%

69,56%

Nedaňové příjmy

9,28%

9,53%

8,63%

7,44%

6,14%

Kapitálové příjmy

6,33%

10,14%

22,64%

0,07%

4,57%

13,08%

19,71%

16,54%

27,96%

19,73%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Daňové příjmy

Přijaté dotace CELKEM

Zdroj: Vlastní výpočty

Praktická část Graf 11

47

Složení celkových příjmů

Složení celkových příjmů 100% 80% Přijaté dotace Kapitálové příjmy Nedaňové příjmy Daňové příjmy

Podíl

60% 40% 20% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

Největší část příjmů obce tvoří jednoznačně daňové příjmy. Do daňových příjmů lze zahrnout svěřené daně, sdílené daně, místní poplatky a správní poplatky. V Hlubokém tvoří daňové příjmy více než 60% celkových příjmů, s výjimkou roku 2007, kdy je to pouze 50%, a také s výjimkou roku 2005, kdy je to více než 70%. Konkrétně kromě odvodů daní je významnou složkou této kategorie poplatek za svoz komunálního odpadu. Další položkou tvořící příjmy obce jsou nedaňové příjmy. Ty jsou tvořeny například příjmy z vlastní činnosti, příjmy z úroků, příjmy z pronájmu majetku nebo příjmy z pronájmu pozemku. V obci Hluboké jsou nedaňové příjmy malým podílem, a to od 6 do 9% v sledovaných letech. Kapitálové příjmy tvoří příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, čili příjmy z prodeje nemovitostí i pozemků, nebo příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. I kapitálové příjmy tvoří malou část příjmů. Výjimkou je rok 2007, kdy kapitálové příjmy tvoří 22,64%, což je 623 800 Kč. Je to způsobeno prodejem nemovitosti v hodnotě 600 000 Kč. Přijaté dotace jsou druhou největší položkou v celkovém objemu příjmů. Tvoří je investiční a neinvestiční přijaté dotace. Nejvyšší částka to byla v roce 2008, a to 782 010 Kč. 4.4.2

Výdaje rozpočtu obce

Praktická část Tab. 13

48

Výdaje obce v tis. Kč

Rok

Položka výdajů Běžné výdaje

2005

2006

2007

2008

2009

2 135,91

1 881,15

1 875,45

2 550,55

2 232,71

308,11

627,30

200,00

40,90

308,46

Kapitálové výdaje

CELKEM 2 444,02 2 508,45 2 075,45 2 591,45 2 541,17 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 Tab. 14

Vertikální analýza celkových příjmů

Rok

Položka výdajů

2005

2006

2007

2008

2009

Běžné výdaje

87,39%

74,99%

90,36%

98,42%

87,86%

Kapitálové výdaje

12,61%

25,01%

9,64%

1,58%

12,14%

CELKEM

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Zdroj: Vlastní výpočty Graf 12

Složení celkových výdajů

Složení celkových výdajů 100% 80% Podíl

60% Kapitálové výdaje Běžné výdaje

40% 20% 0% 2005

2006

2007 Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

2008

2009

Praktická část

49

Výdaje obce Hluboké ve všech sledovaných letech přesahují částku 2 000 tis. Kč. Celkové výdaje jsou tvořeny výdaji běžnými a kapitálovými. Jak je znázorněno v grafu č. 13, běžné výdaje tvoří většinu výdajů celkových. V letech 2007 a 2008 přesahují dokonce 90%. Běžné výdaje jsou pravidelné, jde například o výdaje na platy zaměstnanců a odvody pojistného, nákup materiálu, vody, paliv a energie, platby nájemného a ostatních služeb. Konkrétně mezi běžné výdaje obce Hluboké dále patří příspěvky Mateřské škole v Újezdě u Rosic a Základní škole ve Zbraslavi, které navštěvují děti z Hlubokého, a další příspěvky do svazků obcí, jako je mikroregion Chvojnice, anebo výdaje za svoz komunálního a nebezpečného odpadu. V rámci položky oprav a udržování proběhla v obci v roce 2008 výměna oken na Obecním úřadě, oprava cest a chodníků v celkové částce 667 000 Kč. Kapitálové výdaje jsou spíše mimořádného charakteru, jsou jednorázové. Jde o investiční nákupy jako jsou nákupy hmotného a nehmotného investičního majetku, pozemků, akcií. V roce 2007 vynaložila obec takové náklady na výstavbu garáží a projekt a studie k výstavbě čističky odpadních vod. V roce 2009 provedla obec zasíťování pozemků „Na pastvisku“, kde vznikla nová stavební místa pro rodinné domy, a také výstavbu nového dětského hřiště v hodnotě 200 000 Kč. Další peníze použila obec na různé opravy, a to oprava hřbitova s celkovou rekonstrukcí hřbitovní zdi, opravu cest, oprava obecního úřadu s novou střechou i fasádou, nové topení na obecním úřadu, dále oprava kulturního domu a hasičské zbrojnice. Po krupobití v roce 2009 musela obec vynaložit výdaje na opravu střech, okapů a střechy na kulturním domě. 4.4.3

Výsledek hospodaření obce Rok

Položka 2005

2006

2007

2008

2009

Celkové příjmy

1 975,72

2 245,54

2 755,58

2 796,94

2 212,53

Celkové výdaje

2 444,02

2 508,45

2 075,45

2 591,45

2 541,17

SALDO -468,3 -262,91 680,13 205,49 -328,64 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 Pozn.: Údaje jsou v tis. Kč.

Praktická část Graf 13

50

Výsledek hospodaření

Saldo příjmů a výdajů 800 600

tis. Kč

400 200

Saldo

0 -200

2005

2006

2007

2008

2009

-400 -600 Rok

Zdroj: Vlastní tvorba

V roce 2005 a 2006 byla obec ve ztrátě. Po další 2 roky dosahovala zisku, v roce 2007 to bylo dokonce 680 130 Kč. V roce 2009 byla obec opět ve ztrátě. Bylo to způsobeno vysokými výdaji na provoz obce, které byly 968 600 Kč, tedy téměř milion korun.

4.5 SWOT analýza 4.5.1

Silné stránky

• Obec je součástí mikroregionu Chvojnice, která vede k vzájemným vazbám a vzájemné spolupráci mezi obcemi, • vhodné přírodní podmínky pro zemědělství, sama obec má velký počet soukromých zemědělců, kteří mohou být obci nápomocni, • výstavba čističky odpadních vod, která v současné době probíhá, • dobrá kvalita životního prostředí, příroda v okolí celé obce, • veřejně dostupný internet v budově Obecního úřadu, • přísun pravidelných informací o dění v obci prostřednictvím obecního zpravodaje, • dostatečné zázemí pro kulturní vyžití občanů, • vhodné podmínky pro rozvíjení sportovních aktivit, • dobré podmínky pro cykloturistiku, které zvyšují návštěvnost obce, • technická infrastruktura – napojení na vodovod, plynovod.

Praktická část

4.5.2

51

Slabé stránky

• Chybí zde mateřská i základní škola, proto děti musí dojíždět do sousedních obcí, • horší dopravní spojení v obci, • klesající počet mladých lidí, • zhoršený stav některých místních komunikací, • nevelké pracovní příležitosti v samotné obci i okolí. 4.5.3 • • • • •

Příležitosti

Výstavba nových rodinných domů „Na Pastvisku“, zájem o bydlení na venkově, výsadba zeleně a stromů na veřejných prostranstvích, možnost vyššího využití dotací, naplňování programů týkajících se rozvoje obce.

4.5.4

Hrozby

• Růst počtu obyvatel v neproduktivním věku, stárnutí obyvatel, • zvyšování se míry nezaměstnanosti, a tím pádem neuplatnění se na trhu práce, • ekonomické vlivy související s politikou – růst daní, a další různé negativní vlivy, • absence zajištění bezpečnosti v obci, • omezená nabídka sociálních služeb v obci, • absence některých služeb v obci vůbec, • znečišťování obce a jejího okolí odpady.

Závěr

52

5 Závěr 5.1

Shrnutí práce

Ve své bakalářské práci na téma „Hospodaření s majetkem obce“ jsem se převážně zabývala hospodaření s majetkem obce Hluboké. Cílem této práce bylo posoudit, jak hospodárně a efektivně tato obec hospodaří. V teoretické části bylo rozebráno, jaký majetek může obec vlastnit, jakým způsobem ho může získat, nebo spravovat. Nebyla opomenuta ani část o finančním hospodaření obce, charakterizovala jsem tedy rozpočet obce, jeho příjmy a výdaje, a také rozpočtový proces. V rámci problematiky rozvoje obce jsem uvedla teoretický výklad o veřejných zakázkách. Nezapomněla jsem ani rozebrat orgány obce a jejich pravomoce. Na úvod praktické části jsem charakterizovala samotnou obec Hluboké, dále jsem se zabývala jejím majetkem a zdroji krytí majetku v letech 2005-2009, tedy po dobu pěti let. Toto období jsem zvolila z toho důvodu, že v pozdějších letech proběhla změna v účetnictví obcí, a to ohledně jiného uspořádání položek, a také proběhly změny týkající se výkazů. Proto jsem mohla data v letech 2005-2009 stejnoměrně porovnávat. K lepšímu nahlédnutí do hospodaření obce a následujícímu posouzení jsem použila horizontální a vertikální analýzu. Tyto analýzy jsem použila dále také při rozboru příjmů a výdajů obce. Na závěr jsem sestavila SWOT analýzu, která sestává ze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Celková aktiva obce Hluboké měla po celou sledovanou dobu spíše rostoucí tendenci. Stálá aktiva tvoří více než 90% celkového majetku obce, především jde o dlouhodobý hmotný majetek, jako jsou stavby a pozemky. Stavby a pozemky jsou ale pro obec jako vlastníka důležité, neboť jsou zdrojem dalších výnosů, a to za pronájem, případně prodej. Pasiva obce měla také spíše rostoucí tendenci. Jsou více než 99% tvořena vlastními zdroji, zbývající zanedbatelná část je tvořena zdroji cizími. To, že obec kryje svůj majetek více vlastními zdroji svědčí o tom, že není závislé na cizích zdrojích, tedy různých půjčkách a úvěrech. Další pozitivní věcí je, že veškeré cizí zdroje byly pouze krátkodobé. Rozbor příjmů a výdajů ukázal, že největší položkou příjmů jsou příjmy daňové, což značí potvrzení teorie v praxi, tak jako ta skutečnost, že nejvyšší podíl na výdajích obce měly výdaje běžné, tedy pravidelné a stále se opakující. Výsledek hospodaření ukázal, že město hospodaří jak s přebytky, tak bohužel dosahovalo i ztrát. Tyto ztráty byly způsobeny v největší míře kapitálovými výdaji, a to na nové výstavby a investice. Myslím si, že obec umí se svými prostředky i svým majetkem dobře hospodařit. I když v některých sledovaných letech vidíme záporné výsledky hospodaření, je to proto, že obec vynakládá velké prostředky na rozvoj obce. V současné době patří k největším výdajům jistě výdaje na vynaložení výstavby

Závěr

53

čističky odpadních vod, kterou obec buduje společně se dvěma sousedními obcemi, a to s obcí Krokočín a s obcí Újezd u Rosic. Zároveň oceňuji, že obec Hluboké disponuje převážně s vlastními zdroji, a není závislá na zdrojích cizích a na různých půjčkách. Závěrem lze říci, že obec Hluboké hospodaří efektivně, a s uvážením, neboť svým občanům zajišťuje potřebné veřejné služby a potřeby, protože když se podíváme na důvody vzniků schodků v rozpočtu, bylo to způsobeno různými investicemi, tedy právě na výdaje pro potřeby občanů.

5.2 Doporučení obci To, jak by mohla obec zlepšit své hospodaření, jsem konzultovala se starostkou obce Hluboké, paní Marií Svobodovou. Sdělila mi, že obec bude podporovat malé podnikatele, kteří budou prodávat své vlastní výrobky, jako jsou například včelaři, košíkáři nebo kováři, dále bude obec podporovat biozemědělství a prodej výrobků přímo z farmy, neboť v obci Hluboké najdeme velké množství těchto soukromých zemědělců. Dalšími možnostmi, jak by mohla obec získat více finančních prostředků, jsou podnikání obce v nějaké činnosti, pořádání kulturních akcí a vybírání vstupného na těchto akcích, nebo vybudování jezírka namísto požární nádrže, která je umístěna uprostřed obce a vybírání vstupného. Dalším možným doporučením je, jak získat možné prostředky na zajištění veřejných služeb. Takové prostředky může obec získat například z dotací, oslovením velkých firem a různých sponzorů. Jako jistá doporučení by obec mohla využít některých slabých stránek či příležitostí, které jsem sestavila. Jde například o horší dopravní spojení s většími městy, popřípadě i s Brnem. Mohlo by se tedy zajistit více autobusových spojů v ranních i odpoledních hodinách, aby občané měli lepší možnosti cestování, a to jak za prací i za studiem. Další možností jak zlepšit přínos obci, i po finanční stránce, je umožnit mladým lidem stavbu nových rodinných domů, neboť zájem o život na venkově se podle mého názoru zvyšuje. Získání nových občanů by mělo příznivý dopad právě pro příjmovou stránku obce, neboť podle rozpočtového určení daní (RUD) získává obec peněžní prostředky za každého trvale hlášeného občana. Jako doporučení o větší rozvoj obce po všech stránkách je i možnost více využívat dotací.

Literatura a použité zdroje

54

6 Literatura a použité zdroje ARIS WEB: Prezentace údajů ÚSC. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?ico=376841 HAMPLOVÁ, J. Majetek obce a hospodaření s ním. In: [online]. [cit. 2012-0508]. Dostupné z: http://www.hamplova.cz/majetek-obce-a-hospodareni-snim HAVLAN, PETR. Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 2. aktualiz. a podstatně dopl. vyd. Praha: Linde, 2008, 318 s. ISBN 978-807-2017-089. HENYCH, V., KAUCKÝ, J. Obec a právo: legislativní příručka pro starostu menší obce: základní dílo včetně 7. aktualizace duben 2009. Praha: Raabe, 2009. ISBN 1802-8160. JANKŮ, M. A KOL. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. 517 s. ISBN 978-80-7400-078-2. JURČÍK, RADEK. Správní právo hmotné. Vyd. 2., přeprac. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 186 s. ISBN 978-80-7375-348-1. Obec Hluboké. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.hluboke.cz/ Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. Vyd. 1. Editor Jiří Černohorský. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2010, 184 s. ISBN 978-80-254-8660-3. Poradce veřejné správy: školy, úřady, zdravotnictví, rozpočtové, příspěvkové, neziskové organizace : měsíčník. Uniprint, Považská Bystrica, SR, 2010. ISBN 1802-839X. REKTOŘÍK, JAROSLAV. Jak řídit kraj, město a obec: rukověť územní samosprávy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 135 s. ISBN 80210-2955-5.

Literatura a použité zdroje

55

Techniky a metody finanční analýzy. In: [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dane-ucetnictvi/techniky-ametody-financni-analyzy/1000465/53421/ UVAROVÁ, L. Zásady tvorby rozpočtu obce. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2007. Vzpomínky: Sborník, vydaný při příležitosti svěcení vlajky a znaku obce Hluboké v červenci 2005. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Gloria, 2005. ISBN 80-86760-14-6. Použitá legislativa Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů