> www.npsumava.cz
Vítejte v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
krok s přírodou
> www.npsumava.cz
Vítejte
na Šumavě
Šumava spolu se sousedním Bavorským lesem tvoří nejrozsáhlejší lesnaté území ve střední Evropě nazývané „Zelená střecha Evropy“. Náhorní plošiny s vystupujícími vrcholy a erozí vyhloubenými kaňony vodních toků v západní části, či rozsáhlý horský masiv Trojmezenské hornatiny spolu s Vltavským luhem na jihu, jsou domovem rozmanitých společenstev rostlinných i živočišných druhů. Četná rašelinná společenstva umožňují přežívání i některým druhům z poledové doby. Zbytky pralesovitých porostů horských lesů, ledovcová jezera i horská či údolní vrchoviště činí toto území jedinečným klenotem přírodních krás, kterým prolínají stopy staleté přítomnosti člověka dodávající řídce osídlené oblasti i zvláštní kouzlo a tajemnost. Velkoplošná ochrana Šumavy začala v roce 1963 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále jen CHKO). V roce 1991byl na její části vyhlášen Národní park Šumava (dále jen NP) jako největší národní park České republiky (680 km2). Zbylá část CHKO (1000 km2) dnes slouží jako jeho ochranné pásmo. Spolu se sousedním německým Národním parkem Bavorský les (240 km2) tvoří nejrozsáhlejší chráněnou plochu lesního komplexu v Evropě s řadou mezinárodních ocenění. Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně vysokou zachovalost přírody i bohaté vodní zdroje, je Šumava územím se stále rostoucím mezinárodním významem.
Poslání národního parku Hlavním posláním národních parků je chránit a uchovávat jedinečná, rozsáhlejší, lidskou činností nedotčená nebo málo dotčená přírodní území jako doklad mnohotvárnosti, krásy a síly přírody, ale i jako základ pro další trvale udržitelný život Země i jejích obyvatel. Národní parky chrání dle mezinárodních kritérií především nerušený přírodní vývoj (na rozdíl od přírodních parků) a slouží jako: 1. Velkoplošné přírodní „ostrovy“ a srovnávací území pro člověka, jako protipól intenzivně využívaných krajin. 2. Území zprostředkující modernímu člověku krásu, sílu i „slabost“ přírody a poznání jejích zákonitostí. 3. Prostor pro vnitřní povznesení člověka, jeho fyzickou i duševní rekreaci.
Jen část evropských parků odpovídá plně mezinárodním kritériím. Další se jim postupně snaží přiblížit. Šumava patří mezi ně.
> www.npsumava.cz
Základní charakteristika území Geografické a přírodní poměry Poloha: Národní park a CHKO Šumava leží při jihozápadní hranici ČR s Německem a Rakouskem, od Svaté Kateřiny na severozápadu po Přední Výtoň na jihovýchodu. Rozloha: Národní park - 68 064 ha, CHKO – 99 900 ha, na délce 111 km Nadmořská výška: V národním parku mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (Plechý), v CHKO mezi 465 m (Milence u Nýrska) a 1362 m (Boubín). Průměrná nadmořská výška celé Šumavy je 922 m. Klima: V závislosti na nadmořských výškách od mírnějšího vlhkého podnebí (údolí Vltavy), po chladné až vlhké. Srážkově bohaté, zejména v náhorních polohách 800 - 1600 mm srážek ročně (téměř polovina ve formě sněhu). Průměrná roční teplota 2 °C. Vodní poměry: Šumava tvoří hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Nespočet pramenišť a rašelinišť, potůčků, bystřin až po hlavní vodní toky Šumavy - Vltavu a Otavu - ji řadí mezi významné pramenné oblasti.
Geomorfologie: Šumava, jako součást Českého masivu, vznikla v důsledku variských horotvorných pochodů v době mezi 380 až 310 miliony let kolizí dvou kontinentálních desek – Gondwany z jihu a Laurusie ze severu. Je tvořena zejména žulami, rulami a svory. Vlivem alpinského vrásnění došlo k vyzdvižení okrajové části Českého masivu včetně dnešní Šumavy. Erozí a klimatickými změnami byla dále modifikována. Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami (Pláně) s místy výrazněji vystupujícími vrcholy v centrální části a hlouběji vyerodovanými údolími vodních toků (Vydra, Křemelná). Atraktivní jsou pozůstatky činnosti ledovců v podobě 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na německé straně) uzavřených čelními morénami s přibližně stejnou nadmořskou výškou 1000 - 1100 m (jediné úkazy tohoto typu v ČR).
> www.npsumava.cz
Flora
Fauna
Šumava je poměrně rozsáhlé pohoří, které zahrnuje řadu různorodých úseků krajiny. Odchylky v lokálních přírodních poměrech se pak projevují i ve složení místní flory a zastoupení vegetačních typů.
Fauna Šumavy se dotvářela do dnešní podoby během doby poledové a měla původně téměř výhradně lesní charakter. Většina druhů živočichů vázaných na les se udržela do dnešní doby s výjimkou velkých predátorů (medvěd, rys, vlk, kočka divoká). Čisté vodní toky jsou v horních částech nejvýznamnější oblastí výskytu vydry říční v ČR.
Převažujícím typem je vegetace lesní, která se do své dnešní podoby zformovala během dlouhodobého vývoje v poledové době. Přirozený charakter těchto společenstev byl však do značné míry pozměněn lesnickým hospodařením posledních 2 století. Lesní vegetace tak v současné době představuje širokou mozaiku od silně pozměněných, nepůvodních společenstev, až po přírodě blízké zbytky lesních porostů, které zůstaly zachovány na více lokalitách Šumavy (Boubín, Smrčina, Stožec apod.). Bezlesé plochy vznikly zemědělským extenzivním obhospodařováním odlesněných ploch. Tato luční a pastvinná společenstva zůstala zachována jen na části své původní plochy, zde je dosud koncentrován výskyt většiny chráněných a ohrožených druhů šumavské květeny. Floristické bohatství Šumavy nespočívá ve vysoké početnosti a rozmanitosti druhů, celá oblast je však pozoruhodná kombinací různorodých prvků a dochováním unikátních společenstev, zejména na extrémních stanovištích (rašeliniště, jezerní kary). Šumava je i významnou lokalitou NATURA 2000.
Unikátní je i fauna bezobratlých, vázaná na rašeliništní společenstva, která zahrnuje řadu vzácných reliktních druhů severského původu. Jako velký lesní celek skýtá vhodné prostředí i pro větší druhy obratlovců. Šumava zajišťuje také ochranu evropsky významných chráněných druhů prostřednictvím vyhlášené Ptačí oblasti NATURA 2000. Přežívají zde populace tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého, datla černého, kulíška nejmenšího, sýce rousného i čápa černého. Z velkých predátorů žije dnes na Šumavě trvale pouze populace reintrodukovaného rysa ostrovida.
> www.npsumava.cz
Zonace Plošná ochrana se v chráněném území provádí prostřednictvím zonace, kdy je území rozděleno do jednotlivých zón, ve kterých jsou pak následně uplatňovány rozdílné ochranné postupy. Národní park je rozdělen do 3 zón, chráněná krajinná oblast do 4 zón. Nejpřísnější ochranářská opatření jsou uplatňována v I. zónách, které zahrnují nejvzácnější území (rašeliniště, jezera, původní horské smrčiny, v CHKO zahrnují maloplošná chráněná území aj.), nejnižší opatření jsou v III. a IV. zónách. V nejcennějších územích, I. zónách ochrany přírody, je v národním parku volný pohyb návštěvníků omezen pouze na vyznačené turistické trasy. V CHKO je pohyb omezen na turistické značené trasy pouze v národních přírodních rezervacích a některých vybraných maloplošných chráněných územích. Není zde povoleno sbírat lesní plody a houby, neboť i tyto jsou přirozenou součástí přírody a jejich sběr s sebou přináší poškozování přírodního prostředí, ať již přímo nebo druhotně rušením živočichů. V terénu je I. zóna NP označena tabulkou s nápisem „I. zóna národního parku“. Hranice I. zóny je dále vyznačena dvěma červenými pruhy namalovanými na hraničních sloupcích nebo hraničních stromech. Spodní pruh je otevřený směrem do I. zóny.
Ochrana přírody Území s omezeným vstupem Zahrnuje nejcennější části území národního parku z hlediska ochrany živočichů, citlivých na přítomnost člověka. Nejvýznamnějším druhem citlivým na rušení v územích s omezeným vstupem je tetřev hlušec (Tetrao urogallus), dalšími jsou tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vydra říční (Lutra lutra). Území zajišťuje i ochranu přirozeného rostlinného pokryvu před nadměrným poškozováním. Jedná se zejména o oblasti cenných mokřadů, přirozených pobřežních fytocenóz a pralesních zbytků. Jsou to tyto části území Národního parku Šumava: „Smrčina“, „Trojmezná“, „Vltavský luh“, „Horskokvildské slatě“, „Modravské slatě a okolí“, „Plesná a Poledník“ a „Křemelná“. Pohyb je zde omezen jen na turisticky proznačené trasy.
> www.npsumava.cz
Historie území, památky, osídlení Na formování krajiny Šumavy se podílel člověk svou činností zhruba od konce 12. století (první kolonizace). Celé území přibližně do poloviny 18. století pokrývaly neporušené pralesy, které byly součástí pomezního hvozdu. Přesto již v dávných dobách zde existovaly značně frekventované přechody (např. „Zlatá stezka“ doložená již v 11. století). Zásadní význam pro utváření dnešních lesních a nelesních ekosystémů Šumavy měla až novější kolonizace, spojená s rozvojem sklářství, dřevařství a pastevectví (17. 18. stol.). Výrazně se zmenšují plochy pralesů, vznikají nové dřevorubecké osady a s tím i nové typy stanovišť, do té doby neexistující. Objevují se i první projevy místně narušené přírodní rovnováhy (preference smrku v umělých výsadbách, pokračující pastva na rozsáhlých pasekách, lesní kalamity v 70. letech 19. století aj.). Po 2. světové válce nastaly podstatné změny v dosud tradičním využívání krajiny. Spočívaly v téměř čtyřicetiletém útlumu všech činností v příhraničním pásmu. Charakter šumavské krajiny dodnes dotvářejí některé dochované historické památky, doklady osídlení a přítomnosti člověka v území. Dnes je na území NP Šumava 7 obcí, v nichž žije trvale kolem 1 000 obyvatel, naproti tomu v letní i zimní sezoně počet návštěvníků mnohonásobně vzrůstá. Přesto oproti jiným oblastem ČR nejsou změny způsobené lidskou činností na Šumavě tak radikální.
> www.npsumava.cz
Zásady pohybu
Prožít a neublížit
Stráž přírody
Respektování základních pravidel chování v přírodě Národního parku Šumava vám umožní nerušený pobyt a prožití volných chvil.
Stráž přírody zná dobře území, ve kterém se pohybuje, a proto vám může poskytnout:
Motorové vozidlo odstavte prosím na vyhrazeném parkovišti. Tábořit je možno jen na místech k tomu vyhrazených. Chovejte se prosím tiše, nerušte živočichy. Netrhejte rostliny a neodchytávejte živočichy. Rozumní lidé přírodu neznečišťují, ostatním je to zakázáno. Pro vodní sporty jsou vyhrazeny úseky řek Vltavy a Otavy. Psy mějte pod kontrolou. Horolezectví, létání na závěsných padácích a kluzácích na území národního parku nelze provozovat. Nevstupujte do jeskyň a podzemních prostor. Jízda na kole je omezena na silnice, místní komunikace a vyznačené cyklotrasy. Na jiných cestách prosím nejezděte. Na trasách se pohybujete spolu s pěšími turisty, respektujte se navzájem! Zvláštní upozornění: Příroda národního parku není zcela prosta všech rizik, jako jsou například pád odumřelého stromu či odlamující se větve suchých stromů. Dbejte proto ve vlastním zájmu zvýšené opatrnosti a řiďte se doporučeními Správy NP a CHKO Šumava.
základní informace o přírodě a její ochraně a další místopisné informace, doporučení turistických tras a sportovních aktivit, informace o povolených i nepovolených aktivitách v chráněném území, pomoc a radu v řešení situací, do kterých se může návštěvník chráněného území dostat, ale také dle zákona č. 114/92 Sb., § 81, odst. 8 může: uložit výchovné či represivní opatření (nedodržení podmínek ochrany přírody v chráněném území lze vyřešit domluvou, ale i uložením blokové pokuty), zjišťovat totožnost osob porušujících předpisy na ochranu přírody, popř. i osobu zadržet ke zjištění totožnosti, vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky, pozastavit rušivou činnost, požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie ČR.
> www.npsumava.cz
Cyklotrasy Značené trasy po zpevněných komunikacích nabídnou zájemcům atraktivní terén i řadu okružních tras.
Doprava po území Šumava nabízí svým návštěvníkům především svou téměř nedotčenou přírodu, ve které se mohou zotavit, načerpat nových sil a duševní pohody. Pro poznávání přírody, jejích zákonitostí i kulturního dědictví Šumavy slouží síť značených turistických tras, cyklotras a vodáckých tras spojujících zajímavá místa. Doplňují je pak i tématické naučné okruhy. „Zelené autobusy“ Zajišťují v letním období ekologickou hromadnou dopravu po území Národního parku Šumava s možným propojením na obdobný systém v sousedním Národním parku Bavorský les.
Běžecké lyžování V zimě je Šumava rájem hlavně pro s bohatou nabídkou udržovaných lyžařských stop.
„Dostupná Šumava“ Alternativní forma dopravy pro méně pohyblivé starší občany. Autobusové zájezdy s průvodcem mimo hlavní turistickou sezonu přiblíží místa, kam není vjezd osobním automobilem povolen. Turistické trasy Síť proznačených tras celým územím národního parku nabízí návštěvu řady zajímavých míst jak pro náročnější turisty, tak i méně zdatné návštěvníky. Pomoc turistům, kteří prochází Šumavu především po páteřní, červené turisticky značené trase vedené v blízkosti státní hranice, nabízí také vyznačená nouzová nocoviště. Malá parkoviště Program nabízí možnost ponechat automobil na malém parkovišti a odtud, „blíže k šumavské přírodě“, vyrazit na pěší, cyklo, či lyžařský výlet do okolí. Případně v místě přítomné zastávky „Zelených autobusů“ lze zde odstavit svůj automobil a využít jejich služeb k dosažení vzdálenějších cílů a následně k opětovnému návratu. Malá parkoviště rozšiřují nabídku odstavných parkovišť v obcích.
> www.npsumava.cz
Naučné stezky v národním parku
Okolo Kostelního vrchu - Nástup u Vchynicko-Tetovského kanálu nad obcí Srní. Procházka k bývalé Hauswaldské kapli s pramenem „zázračné vody“, a společně s Karlem Klostermannem se vydáme na procházku čarovným lesem Kostelního vrchu. Proměna horské smrčiny – zážitková stezka - Přístup z Modravy (5 km) po modré trase, samotná zážitková stezka divokým lesem začíná na rozcestí Na ztraceném směrem na Březník, délka 1,5 km. Příroda se zde vyvíjí podle vlastních zákonů, průchod lesní „divočinou“.
Stezka sv. Vintíře - Historická dálková trasa z Bavorska do Čech. Vychází z Niederaltreichu na Dunaji, kolem Zwieselu přichází k české hranici, kterou překonává na Gsengetu u Prášil. Po značené trase vede na Vintířovu skálu (obnovená kaple), do Dobré Vody (skleněný oltář) a pokračuje přes Hartmanice (horská synagoga) na Mouřenín. Tam značení končí. Dále historicky vedla až k Příbrami a cílovým místem byl břevnovský klášter u Prahy. Vchynicko-Tetovský plavební kanál - Nástupní místo u mostu Rechle (2 km od Modravy), kde se plavební kanál odděluje od řeky Vydry. Nastoupit lze také na parkovišti Rokyta, v Srní nebo na Mechově. Stezka je určena pro pěší i cyklisty, má celkem 16 km a je možno ji krátit; 9 informačních panelů o minulosti i současnosti zdejšího kraje. Povydří - 7 km podél divoké řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Kaňonovité údolí s význačnými geomorfologickými jevy v I. zóně NP. Určeno pro pěší a vozíčkáře. Tříjezerní slať - Přístup od parkoviště na Rokytě (4 km), nebo z Modravy (3,5 km). Samotnou slatí prochází poválkový chodník. Typické vrchoviště se třemi rašelinnými jezírky a vzácnou vegetací (rosnatka okrouhlolistá, aj.).
Obří hrad - Stezka pro pěší začíná na parkovišti v Popelné u Nicova, délka 1,5 km. Pozůstatky bývalého nejvýše položeného keltského hradiště v Čechách, kamenné moře, vyhlídka, 3 infopanely.
> www.npsumava.cz
Naučné stezky v CHKO Jezerní slať - Příchod z parkoviště mezi Kvildou a Horskou Kvildou, 300 m, dřevěný chodník, dvoupatrová vyhlídková věž. Typické horské vrchoviště na rozvodí Vltavy a Otavy, rezervace od roku 1933, výměra 103,5 ha, naměřena nejnižší teplota v Čechách –41,8 °C. Chalupská slať - Nástup od parkoviště Svinná Lada u Borových Lad. Přímo do slati vede 300 m dlouhý poválkový chodníček, na jeho konci vyhlídka na největší rašelinné jezírko v ČR (1,3 ha, hloubka 1,5 m). Poblíž informační středisko.
Schwarzenberský plavební kanál - Začátek na Jeleních Vrších (muzeum Expo Kanál) nebo nad obcí Nová Pec. Stezka vede podél této unikátní technické památky v její nejatraktivnější části: tunel 419 m, Rosenauerova kaplička, akvadukt, propustě, mosty atd. 4 informační panely Vám přiblíží historii kanálu. Medvědí stezka - Začátek u železniční zastávky Ovesná (2 km od Nové Pece) nebo v Černém Kříži. Trasa 14 km dlouhá vede přes Jelení Vrchy (možno rozdělit na polovinu). K zajímavostem patří žulové „skalní město“ s mnoha kamennými útvary (Viklan, Obří kostky, aj.), Jelení jezírko, Medvědí kámen – místo zástřelu posledního šumavského medvěda.
Les - Nástup v obci Borová Lada. Okruh 4 km. Téma: význam lesa, hospodaření v lese, flora a fauna smíšených lesů.
Stifterova stezka - Nástup u rodného domu A. Stiftera v Horní Plané. Informace o básníku Šumavy i o zajímavostech Hornoplánska. Délka okruhu cca 4 km.
Nelesní krajina - Nástup na jižním okraji obce Kvilda. 4 km dlouhý okruh vede přes Vilémov, lesem a po lukách, kde kdysi lidé měli chudá políčka pro svoji obživu. Zajímavá luční vegetace s hořcem šumavským.
Na soutoku - Nástup od mlýna u Záblatí. Zážitková stezka údolím Blanice. Prochází přírodní rezervací, kde řeka „ničila i tvořila“ při povodni v roce 2002.
Národní park - Nástup u česko-německého informačního pavilonu nedaleko přeshraniční stezky do Bavorského lesa na Bučině. Okruh 6,5 km přes Knížecí Pláně zpět. Seznámení se s filosofií ochrany přírody v národním parku. Stožecký prales - Přístup z obce Stožec nebo z osady České Žleby – 3 km. Samotná pěší stezka má 1 km, vede zdejším pralesem k poutní Stožecké kapli a na Stožeckou skálu s vyhlídkou. Duch pralesa - Nástup u Plešného jezera (6,5 km z Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece). Na zážitkové stezce se dovíte, jak se pozná opravdový prales. Stezka vede k pomníku A. Stiftera s vyhlídkou na jezero a dále na vrchol Plechý – 1378 m n.m.
Boubínský prales - Přístup od parkoviště v Kaplici, při cestě informační středisko Idina Pila, samotný nástup u Boubínského jezírka (2 km). Okruh stezky 3,8 km kolem nejcennějšího jádra národní přírodní rezervace, jeden z nejstarších pralesů ve střední Evropě (od r. 1858). Rozloha NPR je 666 ha. Na vrcholu Boubína rozhledna. Hornovltavické pastviny - Nástup od Kubovy Huti. Provází návštěvníka ladem ležícími společenstvy mokrých luk u obce Kubova Huť. Churáňov - Nástup u hotelu Churáňov. Celkem 7 km dlouhý okruh s deseti informačními zastávkami o přírodních a historických zajímavostech kraje. Hamižná u Hartmanic - Nástup u Ochranářského koutku Hamižná. Na panelech je popsána Biosférická rezervace Šumava, události z 2. světové války a význam Hartmanicka v historii Šumavy. Špičák – Černé jezero - Nástup na Špičáckém sedle. Informace o historii a současné podobě lesů a přírodních ekosystémů Královského Hvozdu a o historii stěny karu pod jezerem. Nýrsko - Nástup od Nýrska. Seznamuje návštěvníky s lesními komplexy okolo hradu Pajrek.
> www.npsumava.cz
Doporučujeme navštívit V NP a CHKO Šumava Bílá strž – největší vodopád Šumavy (14 m). Přístup od Černého jezera nebo od Hamrů. Hůrka – bývalá obec s obnovenou kaplí a hrobkou významné rodiny Abeleů. Přístup od Nové Hůrky. Dobrá Voda u Hartmanic expozice Židovského muzea a skleněný oltář v kostele. Geologická expozice Rokyta – vzorky hornin z území Šumavy s informacemi.
Čeňkova Pila – na soutoku Vydry a Křemelné. Nejstarší funkční elektrárna. Muzeum energetiky. Poledník (1315 m n.m.) - na vrcholu rozhledna s dalekými výhledy do obou národních parků. Přístup od Prášil, Srní i Modravy. Březník a Luzenské údolí – jedno z nejchladnějších údolí s výhledem na bavorský vrchol Luzný s typickým kamenným vrcholem. Přístup od Modravy. Pramen Vltavy – místo, kde pramení Černý potok, jako počátek Studené Vltavy. Přístup od Kvildy. Geologická expozice Stožec – shromážděny vzorky hornin jižní části Šumavy. Svatý Tomáš – zřícenina bývalého hrádku. Po opravě slouží jako rozhledna. Přístup od Přední Výtoně.
Ledovcová jezera jsou pozůstatkem po šumavských ledovcích ležící v nadmořské výšce kolem 1 000 m. Černé jezero - největší a nejhlubší šumavské jezero s výskytem vzácné šídlatky jezerní. Přístupné od Špičáku u Železné Rudy. Čertovo jezero - jako jediné šumavské jezero odvodňováno do Dunaje. Je nejkyselejším jezerem. Přístupné také od Špičáku či Železné Rudy. Jezero Laka – je nejmělčím jezerem s plovoucími ostrůvky. Přístupné od Nové Hůrky. Prášilské jezero – okolní narušené lesní porosty, se postupně obnovují. Přístup od Prášil. Plešné jezero – významné výskytem šídlatky ostnovýtrusné (jediná lokalita v ČR). Na vrcholu 240 m vysoké jezerní stěny Stifterův obelisk. Přístup od Jeleních Vrchů nebo z Nové Pece.
e navštívit arku Bavorský les
e Eisenmanna v Neuschönau ekcí i v češtině, výstavy, odpočinková
s rostlinami Bavorského lesa, inh a půdě Šumavy a Bavorského lesa. známíte se 40 různými domácími ži-
ska v Neuschönau. Celosvětově nej00 m) vám umožní procházet se 8 až ené přírodě, a vychutnat si jedinečné ástupní věž je vybavená výtahem pro důchodcům, vozíčkářům a rodičům s nad korunami stromů, s plošinu ve antastický a takřka neomezený výhled divočiny i na kulturní krajinu Bavorru.
halu parcích, bohatá nabídka pro celou y zvěře, jeskyně z doby kamenné, vy-
elau založen rozsáhlý areál, kde je možné Tento areál je výhradně určen pro roy.
ristická oblast o historii lesa parku jsou rozmanité možnosti zabýaučné stezky a informační místa naatého a informativního pobytu v lese.
dlení u Finsterau kých staveb z Bavorského lesa a Pod-
návštěvy následujících muzeí: waldu zámku Wolfstein (Freyung)
Informační střediska Správy NP a CHKO Šumava IS Alžbětín Společné IS Správy NP Šumava a NP Bavorský les. Tel.: 376 387 060, E-mail:
[email protected];
[email protected] IS Rokyta Expozice o Vchynicko-Tetovském plavebním kanálu. Tel.: 376 599 009, E-mail:
[email protected] IS Kašperské Hory Expozice o historii osídlení Šumavy, šumavských rašeliništích, vodstvu, ledovcových jezerech, plavebních kanálech. Tel.: 376 582 734, E-mail:
[email protected] IS Kvilda Expozice o historii osídlení území (rýžování zlata, obchodní stezky, hamernictví, sklářství, výroba ze dřeva), vegetaci rašelinišť, problematice horského lesa. Tel.: 388 435 544, E-mail:
[email protected] IS Svinná Lada Expozice věnovaná šumavským rašeliništím a jejich jednotlivým typům. Tel.: 388 434 180, E-mail:
[email protected] IS Idina Pila Expozice o Boubínském pralese jako nejstarší rezervaci na Šumavě. Sezónní IS. Tel.: 388 436 216 IS Stožec Expozice o základních typech lesa a jeho historii, včetně typických druhů rostlin a živočichů. Tel.: 388 335 014, E-mail:
[email protected] Správa NP a CHKO Šumava 1. máje 260, 385 01 Vimperk tel.: 388 450 111, www.npsumava.cz
