SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA. Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie

SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA

Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie

Červenec 2009

1

Zpracoval: Dr. Ing. Zdeněk Hanuška znalec v oboru požární ochrana se specializací na hašení a rozvoj požáru, zásahy jednotek PO, předpisy požární ochrany Znalec jmenovaný dekretem ministra spravedlnosti ze dne 20.11. 1990 pod č.j. ZT 2090/90.

Bytem: Heranova 1545 155 00 Praha 5- Stodůlky Místo a datum a zpracování: Praha, 20. 5. až 30. 7. 2009 Vyhotoveno na základě objednávky NP Šumava číslo SZ OBNPS 00778/2009/2 ze dne 19. 5. 2009.

2

Obsah 1

Charakter posuzovaného subjektu

1.1

Národní park Šumava

1.2

Plán péče, právní předpisy

1.3

Specifika obhospodařovaného území NP Šumava

1.4

Počet obyvatel a návštěvníků a vliv 1.4.1 Obce, obyvatelé NP Šumava 1.4.2 Návštěvníci parku

2

1.4.3 Přivolání pomoci, záchranné práce Hlavní charakter požárního nebezpečí 2.1 Právní postavení NP Šumava v zabezpečení požární ochrany 2.1.1 Obecné povinnosti ze zákona o požární ochraně

3

2.1.2 Začlenění NP Šumava podle požárního nebezpečí Opatření znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci

3.1

Včasné zpozorování požáru a jeho ohlášení

3.2

Hašení požáru a záchranné práce na území NP Šumava 3.2.1 Obce, stupeň nebezpečí katastrálních území a jednotky SDH obcí 3.2.2 Pravděpodobný průběh požárů a výpočet nejsložitější varianty požáru 3.2.2.1 Výpočet nejsložitější varianty požáru 3.2.3 Návrh řešení situace v oblasti jednotek požární ochrany 3.2.4 Zdroje vody pro hašení požárů 3.2.5 Komunikace a cesty 3.2.6 Dokumentace pro vedení zásahu

4

Program a souhrn navrhovaných opatření

Seznam příloh Příloha č.1 Vybraná ustanovení zákonů vztahující se k Národnímu parku Šumava Příloha č.2 Jednotky SDH obcí na území NP Šumava Příloha č.3 Předurčené jednotky pro NP Šumava Příloha č.4 Požáry lesů v ČR v letech 1998 -2008 Příloha č.5 Návrh technického vybavení strážní a informační služby NP Šumava Příloha č.6 Výpočet sil a prostředků na nejsložitější variantu požáru Příloha č.6a Výpočet sil a prostředků na nejsložitější variantu požáru -. Korunový požár

3

Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie 1. Charakter posuzovaného subjektu 1.1. Národní park Šumava Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Národní park Šumava (dále jen "NP Šumava") byl zřízen v dubnu 1991 na základě právního předpisu1 k zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky ekologických i společenských vědních oborů. Správa NP a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava: -

je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR, má jako svoji hlavní činnost výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu stanoveném právním předpisem2, má příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku, porostům, některým nelesním územím a vodním tokům ve státním vlastnictví.

1.2.

Plán péče, právní předpisy

Pro období let 2001 až 2010 je pro území NP Šumava zpracován Plán péče NP Šumava (dále jen “Plán péče“), který byl vydán v listopadu 2000 a je základním koncepčním materiálem pro hlavní záměry Správy NP a CHKO Šumava. Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu NP Šumava navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v NP Šumava a na jeho zabezpečení před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu. Plán péče, je zásadním dokumentem stanovujícím hlavní dlouhodobé cíle a principy péče o ekosystémy a jejich konkretizaci pro nadcházející období na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu NP Šumava. Plán péče slouží jako podklad i pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro jiné fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče nehodnotí problematiku požární ochrany nebo možný vznik a dopady mimořádných událostí přírodního nebo antropogenního charakteru (živelné pohromy, nehody a havárie). To je sice v souladu s posláním Plánu péče, ale opomíjet v komplexu ochrany přírody přírodní a antropogenní mimořádné události s jejich zničujícími dopady do spravovaných ekosystémů NP Šumava nebo na ohrožení zdraví a života obyvatel a návštěvníků NP Šumava v územích ponechaných samovolnému vývoji je společensky nezodpovědné. 1

§ 1 nařízení vlády České republiky č.163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany ve znění pozdějších předpisů. 2 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.

4

Zabezpečení požární ochrany NP Šumava, jeho hospodaření a způsobu jednání jeho obyvatel a návštěvníků se dotýkají právní předpisy, jejichž hlavní výčet předmětných ustanovení je uveden v příloze č. 1. 1.3.

Specifika obhospodařovaného území NP Šumava

Územní vymezení národního parku je o celkové výměře 68 064 ha (cca 680 km2) je obsaženo v příloze č. 1 a 2 právního předpisu3 a tvoří: Druh plochy

Výměra

/ha/

% z výměry

Lesní pozemky

54 184

80

Nelesní pozemky

13 880

20

Nelesní pozemky tvoří: -

zemědělská půda 9 %,

-

vodní plochy a toky 1%,

-

zástavba 0,1 %,

-

ostatní plochy 10 % (např. komunikace).

Lesy na území národního parku jsou lesy zvláštního určení4, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku. Z hlediska ochrany přírody a krajiny a v návaznosti i na problematiku požární ochrany má zásadní význam rozdělení plochy NP Šumava do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Do I. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu. Tato zóna má nyní výměru cca 9000 ha, tzn. 13 % plochy výměry NP Šumava rozdělenou do 135 fragmentů. Postupně by se měla do roku 2030 rozrůstat tato plocha na 50 % plochy výměry NP Šumava. Do II. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Tato zóna se také využívá k turistice a rekreaci, která není v rozporu s posláním národního parku. Do III. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku. 3

4

Nařízení vlády č. 163/1991 Sb. § 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

5

Obr. č. 1 Hranice území NP Šumava a CHKO Šumava 1.4.

Počet obyvatel a návštěvníků a vliv

Podle statistik je až 98 % příčin vzniku požárů ve vazbě na jednání člověka a proto z hlediska předcházení vniku požárů v NP Šumava je třeba zajistit preventivně výchovnou činnost, jak u stálých obyvatel na území NP Šumava, tak u jeho návštěvníků. 1.4.1. Obce, obyvatelé NP Šumava Na území NP je celkem 7 obcí se 36 sídelními útvary a 4 obcemi na jeho hranicích. V roce 1991 žilo uvnitř NP Šumava 877 obyvatel, tzn. hustota je obyvatel cca 1,3 na km2, což je hustota malá. Obyvatelé neovlivňují odlišným způsobem nebezpečí vzniku požáru na území NP Šumava proti ostatní části republiky. 1.4.2. Návštěvníci parku Vznik požárů v NP Šumava může do značné míry ovlivnit nedbalost jeho návštěvníků. NP Šumava ročně navštěvuje až 2 mil osob, které nemusí mít -

povědomí o zákazech k používání otevřeného ohně v lese,

-

dostatečně znát terén, ve kterém se pohybují,

-

mohou utrpět v průběhu návštěvy parku úraz nebo mít zdravotní potíže,

-

nemusí znát pravidla pro přivolání pomoci, pokud se jim nebo jiné osobě, např. stane úraz.

6

Zákon o ochraně přírody a krajiny, z hlediska prevence vzniku požárů, kromě možnosti omezení nebo regulovaného vstupu do některých území v § 16 stanoví, že na celém území národních parků je zakázáno „c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací.“ Lesní zákon v § 20 stanoví další zákazy vůči osobám v lesích. V lesích je zakázáno: „k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.“ Navrhovaná opatření Existuje obecný zákaz používání ohně v lese, odhazovaní nedopalků, rozdělávání ohňů v blízkosti (50 m) od lesa nebo v lese, avšak tyto zákonem5 dané zákazy a omezení je nutno. -

neustále připomínat návštěvníkům (na informačních tabulích),

-

vytvořit kontrolní mechanismy na jejich dodržování, navrhuji pověřit pracovníky NP Šumava začleněné do Informační a strážní služby NP Šumava (dále jen "ISS NP Šumava") kontrolou dodržováním uvedených zákazů a omezení ve vztahu k možnosti vzniku požáru, podobně jako v případech ochrany přírody),

-

doplnit pravidla správného chování z hlediska předcházení vzniku požáru do Návštěvního řádu NP Šumava.

Pokud bude povoleno používání ohně v tábořištích, nemůže jít o stav, kdy se porušuje odstup od lesa a kde zakládání ohňů bude i ve vyhrazených tábořištích živelné. Je také nutné, aby tábořiště byla vybavena jednoduchými hasebními prostředky (lopata, tlumnice, kbelík) a byla dodržována bezpečná vzdálenost od lesa 50 m při zakládání ohňů, např. provozním řádem tábořiště. 1.4.3 Přivolání pomoci, záchranné práce

Pravidla pro přivolání pomoci osobou – návštěvníkem nebo obyvatelem na území NP Šumava, který se ocitne v nouzi, nahlašuje vzniklý požár nebo jinou mimořádnou událost na území NP, by měly respektovat obecná pravidla na území ČR. Nemá význam zřizovat speciální odlišná čísla tísňového volání na území NP Šumava. Celostátně používaná tísňová telefonní čísla (150, 155, 158 včetně 112) však budou na celém území NP Šumava pro jeho návštěvníky fungovat jen při pokrytí signálem operátorů mobilních sítí. Výhodou tísňového čísla 112 je, že umožňuje - vnitrostátní roaming mezi operátory mobilních telefonních sítí,

5

§ 16 zákon č. 114/1992 Sb. a § 20 zákon č. 289/1995 Sb.

7

- částečnou lokaci polohy volajícího v mobilní i stacionární telefonní sítě na úrovni telefonního centra tísňového volání („TCTV“) potažmo operačním a informačním střediskem hasičského záchranného sboru kraje (dále jen „OPIS HZS kraje“). Záchranná akce osoby v terénu NP Šumava může být spojena s -

časovou prodlevou reakce na tíseň a to z důvodu vzdálenosti zachránce a postižené osoby,

-

problémem lokalizace polohy osoby, která žádá o pomoc z důvodu její neznalosti terénu, místních názvů apod.,

-

z nedostupnosti místa osoby, která žádá o pomoc pro běžné záchranáře.

Navrhovaná opatření Z uvedeného důvodu se pro řešení uvedených problémů doporučuje využít znalosti terénu zaměstnanců ISS NP Šumava. Zapojení ISS NP Šumava do záchranných opatření bude znamenat: - vyškolení pracovníků ISS NP Šumava v problematice první pomoci, - vybavení technikou pro transport raněných ve složitém terénu a na vodě, - vybavení komunikačními prostředky pro komunikaci s ostatními záchranáři včetně leteckých, - napojit činnost ISS NP Šumava na systém IZS a považovat uvedené síly a prostředky NP Šumava za ostatní složku IZS, - vypracovat základní dokument pro přehled území NP Šumava z hlediska poskytnutí pomoci pro orientaci záchranných složek a jednotek požární ochrany – dokumentaci zdolávání požárů tzv. Operativní plán NP Šumava, kde budou zakreslena stanoviště pro poskytnutí první pomoci, kontaktní míst a pro předání zraněných osob, použitelné účelové komunikace a zdroje vody. Ten může vycházet ze stávajícího Traumatologického plánu.

2. Hlavní charakter požárního nebezpečí Specifické podmínky vytvářející zvláštní podmínky z pohledu požárního nebezpečí lesů v České republice, vytváří především management lesních ekosystémů uplatňovaný diferencovaně v jednotlivých zónách6. Požární nebezpečí je možno ve vtahu k managementu lesních ekosystémů vyhodnotit tabulkou č. 1.

6

Kap. 4.2.1.1. Plán péče

8

Tabulka č.1 Vliv managementu lesních ekosystémů na požární nebezpečí a požární

zásah Obecné zásady managementu lesního ekosystému 1. Vysoké množství dřevní hmoty v lesích I. zóny a v tzv. bezzásahovém území; veškeré dřevo z porostů se ponechává na místě na zemi nebo v uschlém stavu jako stromové souše7 i na nepodmáčených lesních plochách nebo rašelinných biotopech8. Ve II. zóně se podle kategorie managementu ponechává min. 10 % těženého dřeva.

2. Vyloučení modelu lesa věkových tříd a pasečného způsobu hospodaření v lesích I. a II. zóny.

3. Stabilizovat systém pěších a cykloturistických tras, v I. zóně pohyb jen po turisticky značených trasách.

4. Zastavení odvodňování lesních i nelesních ekosystémů

Vliv na vnik nebo rozvoj požáru

Vliv na zásah jednotek požární ochrany

Rychlé šíření požáru a velký rozsah plochy požáru.

Nemožnost pohybu v lese mimo účelové komunikace.

Dlouhodobé vyhořívání Ponecháním velkých uzemí lesů dřevní hmoty, možný přechod k vyhoření pro nepřístupnost. pozemního požáru v Velké množství hasební vody korunový. k zastavení šíření požáru.

Snadnější šíření požárů z pozemní úrovně šíření požáru do úrovně korunové, která je několikanásobně rychlejší. Nebudou proluky v lesním porostu vznikající vlivem různých věkových skupin stromů nebo holosečí pro přirozené zastavení šíření požáru. Regulace návštěvnosti v lesních ekosystémech a volného pohybu osob má příznivý dopad na možnost vzniku požáru.

Malé možnosti pro zastavení šíření požáru využitím přirozených věkových tříd lesa nebo pasek pro vytvoření předělu při zastavení fronty šíření požáru.

Zvyšování přirozené vlhkosti půdy a podílu vody ve vegetaci snižuje rychlost šíření požáru v jeho počáteční fázi

Mokřiny mohou být přírodní překážkou využitelnou při nasazení jednotek požární ochrany k zastavení šíření požáru. Mokřiny mohou podstatně omezit nebo zamezit pohyb v lese pro jednotky požární ochrany při hasebních pracích a dopravě jednotek na místo požáru

Menší nároky síly prostředky jednotek požární ochrany pro vyhledávání osob v terénu při požáru, menší pravděpodobnosti lidských ztrát při rychlém šíření požáru.

7

Podle údajů Plánu péče se jedná o téměř 2,6 mil. m3 dřeva, které je ponecháno v lese nebo plochách, kde les byl! To představuje určitou „časovanou bombu“ v podobě rozsáhlého požáru v příštích letech. 8 Str. 46 Plán péče

9

Obr. 2 Vysoké množství dřevní hmoty v lesích; neprostupný, neprůchozí les Uvedená zjištění dávají předpoklad, že: - management lesních systémů, přijatá pravidla hospodaření v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách. NP Šumava vytváří z pohledu § 4 odst. 1 písm. j) zákona o požární ochraně podmínky pro požární zásah jednotek požární ochrany, které „nejsou běžné“ jako v ostatních lesích na území ČR. Odlišnosti spočívají v odlišné prostupnosti lesem, zvýšenou potřebou zdrojů vody k hašení, absencí umělých překážek pro šíření požárů, očekávané intenzivní hoření velkého množství suché dřevní hmoty, - do roku 2030 by měl takový charakter lesů být na 50 % lesní plochy NP Šumava, - zásahy vedoucí k omezení nebo kontrolovanému pohybu osob snižují riziko vniku požáru, - obnovení mokřin a zadržování vody na rašeliništích a tím zvýšení množství vody v terénu může mít retardační vliv na šíření pozemních požárů, avšak snižuje nebo vylučuje možnosti prostupnosti terénem pro jednotky požární ochrany. Hlavní zásady znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci jsou následující: a) preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, b) pěstební zásahy při obnově lesa vytvářející překážky v šíření požárů a také bránící ve změně lesního požáru pozemního v korunový, který se šíří zničující rychlostí, c)

včasné zjištění požáru a jeho ohlášení,

d)

dostatečné prostředky pro hašení z hlediska počtu a vybavení jednotek PO,

e)

zdroje vody odpovídající kapacitou vody a hustotou,

f) cestní sít účelových komunikací využitelná pro požární techniku a zajišťující rovnoměrnou dostupnost území,

10

g)

prostupný les pro zásah.

S ohledem na stanovený management lesních ekosystémů v NP Šumava byly zásady uvedené pod písmeny b) a g) pro ovlivnění požáru úplně vyloučeny. To však ovlivní velikost parametrů případného lesního požáru na území NP Šumava, zejména plochy požáru i intenzitu hoření, která bude značná. Reakcí na uvedenou skutečnost, v zájmu vyváženosti a efektivity opatření, musí být zvýšené požadavky na ostatní požární zásady zejména uvedené v bodě d), e). 2.1.

Právní postavení NP Šumava v zabezpečení požární ochrany Požární ochrana v NP Šumava se řídí zákonem o požární ochraně9. Zvláštní zákony upravující postavení NP Šumava nebo zákona ochrany přírody, popř. lesní zákon10, v komplexu neřeší povinnosti NP Šumava ve vztahu k předcházení vzniku požáru nebo omezení jeho šíření. Uvedené zákony spíše působí proti vzniku požáru tím, že stanoví zákazy a omezení pro návštěvníky nebo jiné osoby pohybující se v lese NP Šumava, viz kapitola 1.4.2. 2.1.1. Obecné povinnosti ze zákona o požární ochraně Obecná povinnost, že vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les11, zejména: „c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů“ se odkazuje na zákon o požární ochraně, který se lesním požárům věnuje poměrně málo a zavádí v § 7 tyto povinnosti: „(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. (2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.“ Další povinnosti obecné povinnosti NP Šumava, jako pro právnickou osobu z § 5 zákona o požární ochraně jsou následující: a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy, 9

Zákon č.133/1985 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., NV č.163/1991 Sb 11 § 32 zákon č. 289/1995 Sb. 10

11

b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.“

12

2.1.2. Začlenění NP Šumava podle požárního nebezpečí Z podhledu vnitřní organizace požární ochrany v NP Šumava a dalších opatření k zabránění vzniku a šíření požáru, je rozhodující, jak je právnická osoba - NP Šumava zařazen z hlediska členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí12 . Z dikce zákona o požární ochraně je možné dovodit, že se na NP Šumava lze vtahovat § 4 odst. 1 písm. j) zákona o požární ochraně, který se definuje činnosti, „u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah“. V kapitole 2 tohoto dokumentu je dokladováno, že zejména lesy I. a II. zóny v NP Šumava nesou znaky podmínek, ve srovnání s ostatními lesy na území ČR, které nejsou běžné z hlediska možného rozvoje požáru a podmínek pro zásah jednotek požární ochrany vlivem uplatňovaného managementu lesních ekosystémů podle Plánu péče. Prováděcí vyhláška o požární prevenci k zákonu o požární ochraně13, která upřesňuje složitost podmínek po zásah jednotek požární ochrany, dává v jejich výčtu možnost zařazení NP Šumava jako právnické osoby, u které existují složité podmínky pro zásah tam - „kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů“14 (neprostupný les, vysoké požární zatížení, rychlé šíření požáru, intenzivní vyhořívání, nebezpečí z padajících stromů zachycených v porostu lesa po přírodních živelních pohromách apod.). Z výše uvedeného lze dovodit, že NP Šumava je právnickou osobou provádějící činnost se zvýšeným požárním nebezpečím při uplatňování managementu lesních ekosystémů v I. a II. zóně nebo v tzv. bezzásahových zónách, které má ve své správě. Jinak řečeno, podmínky, které v případě lesů, zejména v I. a II. zóně a v tzv. bezzásahových zónách ve správě NP Šumava nejsou běžné pro rozvoj a hašení požáru, jsou totožné s tzv. „složitými podmínkami pro zásah“ definovanými právními předpisy. Navrhovaná opatření NP Šumava, jako právnická osoba provozující činnost se zvýšeným požárním nebezpečím (činností se v tomto případě považuje management lesních ekosystémů uplatňovaný v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách), je ve smyslu § 6 zákona o požární ochraně povinna: a) předložit územně příslušnému orgánu státního požárního dozoru HZS Jihočeského kraje, prohlášení právnické osoby o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím spolu s dokumentací o začlenění15, b) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí, c) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti v těchto lesích, d) vypracovat dokumentaci požární ochrany s ohledem na začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím16.

12

§ 4 zákon č. 133/1985 Sb. § 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) 14 § 18 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb. 15 § 28 vyhlášky č.246/2001 Sb. 16 § 27 vyhlášky č.246/2001 Sb. 13

13

Povinnosti uvedené pod písmeny b) a c) splní zejména tím, že s ohledem na vznik reálných a skutečně problematických podmínek pro vznik, šíření požáru a jeho hašení, se zaměří na: a) určení odpovědného zaměstnance NP Šumava na úrovni ředitelství, který by zabezpečoval a realizoval z pohledu odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany (§ 11 zákona o požární ochraně) povinnosti NP Šumava ze zákona o požární ochraně a v tomto dokumentu dále navržená opatření, které jsou opatřeními právnické osoby se provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, b) preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, c) včasné zjištění požáru a jeho ohlášení, d) dostatečné prostředky pro hašení požáru a záchranné práce o hledem na včasný zásah, e) zdroje vody odpovídající kapacitou vody a hustotou, f)

cestní sít účelových komunikací využitelnou pro požární techniku s dostatečnou hustotou pro dosažitelnost území NP Šumava.

3. Opatření znemožňující vznik požáru a jeho včasnou likvidaci Preventivně výchovné působení na osoby v NP z hlediska jejich chování, s ohledem na zabránění vniku požáru a dodržování zákazu činností, které by mohly zapříčinit vznik požáru, jsou popsány k již kapitole 1.2. 3.1.

Včasné zpozorování požáru a jeho ohlášení

Jak je uvedeno, až 98 % požáru v lese založí svojí činností člověk, zbývající příčiny jsou přírodní povahy, např. úder blesku. Ani jedna z příčin vzniku požáru nelze úplně eliminovat. Se stochastickou pravděpodobností požár v NP Šumava jednoho dne vznikne. Zpozorování požáru nebo jiné mimořádné události ohrožující zdraví, majetek nebo životní prostředí, na území parku může být, s ohledem na nízkou hustotu osídlení, zatíženo značným časovým zpodlením. V závislosti na sezónním počtu návštěvníků parku se nejenom zvyšuje možnost vzniku požáru, ale paradoxně se zvyšuje včasnost oznámení požáru. Problematika oznamování požáru nebo jiných mimořádných událostí je uvedena v kapitole 1.4.3. Navrhovaná opatření Ideální pro možné zpozorování a oznámení požáru jsou pracovníci ISS NP Šumava, protože: - mají pravidelné pochůzky terénem, - znají místopis. Z uvedeného důvodu je nutné, aby pracovníci ISS NP Šumava a)

byli poučeni, jak a kam se ohlašuje požár,

b)

měli k dispozici vhodný komunikační prostředek 14

- mobilní telefon (při tom musí být zajištěno pokrytí signálem mobilního operátora území NP Šumava), - radiostanici pro spojení s ostatními složkami IZS (hasiči, zdravotnická záchranná služba); ideální pro jejich vybavení je systém používaný hlavními složkami IZS digitální systém Tetrapol s universálním kanálem pro součinnost složek 112. Radiostanice by postačovala umístěná ve vozidlech ISS NP Šumava určených pro záchranné práce a hašení požárů. Pracovník ISS NP Šumava, kromě ohlášení požáru na příslušné operační a informační středisko HZS kraje (stačí volat na tísňovou linku 112), může zahájit určité úkony spojené s navedení jednotky požární ochrany na místo zásahu nebo poskytnutím předlékařské pomoci postižené osobě při záchranné práci. Při tom však potřebuje mít možnost komunikovat se svým střediskem nebo jinými pracovníky ISS NP Šumava. Ukazuje se potřeba zřídit v rámci NP Šumava stálou službu na způsob jednoduchého dispečinku ISS NP Šumava, který by vyhodnocoval hlášení pracovníků ISS NP Šumava i jejich možnosti, rozhodl o jejich nasazení, posílení služby apod. S tím je ovšem spojeno i jejich centrální řízení z úrovně ředitelství NP Šumava. Vlastní zásah je věcí z různých okolností nebezpečnou a je třeba mu vyslat na místo jeho zásahu posilu, c) v době zvýšeného nebezpečí požáru zvýšili frekvenci pochůzkové činnosti, při čemž by se daly i naplánovat vhodné trasy pro pochůzkovou činnost, např. v místech zvýšené návštěvnosti apod., Kromě uvedené činnosti pracovníků ISS NP Šumava je třeba, z hlediska na potřebu včasného zpozorování požáru, vybudovat pravidla pro použití letecké techniky pro hlídkovou činnost v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. I s ohledem na klidový režim parku lze zřejmě dovolit pravidelné průlety za účelem hlídkové preventivní požární činnosti v letové hladině cca 800 až 1000 m v době zvýšeného nebezpečí požárů. V ČR také nad lesy, které jsou v gesci Ministerstva zemědělství a ve spolupráci s MV – generálním ředitelstvím HZS ČR, funguje tento systém pod názvem Letecká hasičská služba. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo obrany se na tomto systému finančně nepodílí. Nabízí se tedy následující varianty řešení: - připojit se ke stávajícímu systému Letecké hasičské služby (náklad cca 1,5 – 2 mil Kč ročně), - k hlídkové činnosti využít letadlo lehké kategorie nebo lehký vrtulník (např. Robinson) buď vlastní, nebo zabezpečovaný smluvní organizací. Vzhledem k pořizovacím a provozním nákladům by musela být provedena ekonomická rozvaha víceúčelové využitelnosti tohoto prostředku i s ohledem na plnění jiných úkolů než protipožární hlídkové činnosti, např. monitoring stavu ekosystémů, zvěře, pátrací akce v terénu, monitoring hmyzích škůdců apod. Výše uvedená opatření pod písmeny by splňovala povinnost danou § 7 zákona o požární ochraně (hlídková činnost v době zvýšeného nebezpečí požárů). K včasnému zpozorování požáru se používá v některých zemích strážních věží s lidskou obsluhou nebo s infračerveným kamerovým systémem pro detekci kouře, s dálkovým přenosem obrazu na dispečink. Hlídkové věže s lidskou obsluhou nejsou pro NP Šumava vhodným řešením v kontrastu s počtem potřebné obsluhy. Hlídková věž s technickým zařízením pro lokalizaci požáru potřebuje zase značné investice na pořízení,

15

přenos dat na centrální dispečink, potřebou hustotu rozmístění, přívod elektrické energie a zřejmě by i působily rušivě v chráněné krajině. Hašení požáru a záchranné práce na území NP Šumava

3.2.

3.2.1. Obce, stupeň nebezpečí katastrálních území a jednotky SDH obcí Z hlediska hodnocení stupně požárního nebezpečí katastrálních zemí obcí podle právního předpisu17 je, z důvodu malého počtu obyvatel obcí, katastr obcí uvnitř území spravovaných NP Šumava kategorie nebezpečí nejvýše III B (jen čtyři intravilány obcí), tzn. požadavek na dobu dojezdu jedné jednotky požární ochrany o velikosti 1+3 do 15 minut od vyhlášení poplachu a dalších dvou jednotek do 20 minut. V ostatních případech, v převážné většině katastrálních území obcí, je IV. stupeň nebezpečí území. To znamená zásah první jednotky požární ochrany do 20 minut a druhá jednotka požární ochrany do 25 minut. Tento požadavek na zásah jednotek požární ochrany představuje pro území obcí v NP Šumava přijatelné a únosné zajištění včasnosti zásahu v případě požáru v obci, pokud jsou jednotky požární ochrany akceschopné a vybavené požární technikou. U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku (dále je „CAS“), ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany CAS má. Obec má zákonnou povinnost zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen „jednotka SDH obce“). Obec však také, místo uvedené zákonné povinnosti, se souhlasem HZS kraje, může: -

místo jednotky SDH zřídit jen požární hlídku,

-

sdružit prostředky na společnou jednotku s jinou obcí nebo právnickou osobou, které vznikla povinnost mít jednotku.18

Jednotka SDH obce může mít, kromě území svého zřizovatele (jednotka kategorie JPO V – výjezd do 10 minut), také předurčeno k zásahu i jiné území, jde o tzv. jednotky s územní působností. Taková jednotka je tzv. kategorie JPO III (výjezd do 10 minut) nebo JPO II (výjezd do 5 minut). Přehled o jednotkách SDH obcí na území NP Šumava, je uveden v příloze č. 2. Ve vztahu k jednotkám požární ochrany lze vyvodit, že na území NP Šumava jsou -

jen dvě jednotky SDH obcí s územní působností, přičemž v obec Srní (JPO II) je umístěna výhodně v hlouběji území NP Šumava s možností výjezdu do okolních území parku; jednotka v obci Borová Lada (JPO III) je na hranici NP a CHKO Šumava, tedy její efektivní dojezd do hlouby území NP Šumava je omezen,

17

Příloha zákona č.133/1985 Sb. a § 1 vyhl. č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů. 18 § 69a zákona č. 133/1985 Sb.

16

-

čtyři obce jednotku SDH obce vůbec nemají, přičemž je vážným faktem, že právě v obcích Modrava, Kvilda, Prášily, kde jsou pro případný rozvoj požáru velmi vhodné podmínky a kde i vzhledem k návštěvnosti tohoto území je pravděpodobnost vzniku požáru velká,

-

obce s jednotkou SDH kategorie JPO V mají ve většině případů jen požární stříkačku, která je závislá na přírodních zdrojích vody a jejich nasazení bude zdlouhavé a málo účinné.

Využití těchto jednotek pro území NP Šumava se pak bude odvíjet na možnostech těchto jednotek vést zásah mimo území katastru obce a to v závislosti na dostupnosti místa zásahu z účelových komunikací parku. Je třeba říci, že z pohledu požadavku přílohy č. 1 zákona požární ochrany, ve vazbě na stupeň nebezpečí území katastru obce, nejsou jednotky SDH obcí na území NP soběstačné. Kvůli neexistenci dalších jednotek v obcích na území NP Šumava musí zabezpečovat zásah v příslušných katastrech obcí také jednotky PO dislokované mimo území NP Šumava, většinou z území CHKO Šumava. Výčet takto předurčených dalších jednotek požární ochrany pro území NP Šumava je uveden v příloze č. 3. Ovšem uvedené jednotky zasahují teprve jako druhé nebo třetí v pořadí s dojezdem 20 a více minut a to ne na území celého NP Šumava, ale jen do jeho okrajových částí. Počet uvedených předurčených jednotek je rovněž omezen a jejich současné síly a prostředky nemohou rychle likvidovat velké požáry na území NP Šumava. Bohužel jednotky SDH obcí nemají v průběhu celého dne vždy potřebnou akceschopnost a jejich technika, kde nejpotřebnější jsou CAS, je zastaralá a pro pohyb v terénu omezená jen na účelové komunikace. Jednotky HZS Plzeňského kraje (stanice Klatovy, Sušice) jsou vzdáleny od hranic parku více jak 20 minut jízdy. S dojezdem 25 minut do obce Borová Lada na území NP Šumava je pouze stanice Vimperk HZS Jihočeského kraje, tedy na hranici NP Šumava. Dá se tedy konstatovat, že pokud by měly jednotky HZS obou zmiňovaných krajů zasahovat ve větší hloubi území NP Šumava, např. v prostoru státní hranice, může to být za cca 50 až 70 minut. Na rozvoj (tedy na velikost zasažené plochy požárem) lesních požárů v ČR má vliv většinou husté usídlení – rychlé zpozorování požáru a existence husté sítě dislokace jednotek SDH obcí a stanic HZS krajů. Proto lesní požáry v ČR nejsou zatím tak rozsáhlé – viz příloha č. 4. Vlastníci lesů tak profitují z existence systému požární ochrany zabezpečovaného veřejnou správou. V NP Šumava jsou však podmínky diametrálně odlišné – velká vzdálenost obcí, malá hustota obyvatel, omezený přístup do oblasti v podstatě jen z jedné strany území, protože na druhé straně je státní hranice rovněž s přírodní rezervací. 3.2.2. Pravděpodobný průběh požárů a výpočet nejsložitější varianty požáru Na rozvoj požáru po jeho vzniku má vliv: - stav lesního porostu a podrostu, především druh stromů; jehličnany jsou obecně víc hořlavé, z nich pak především borovice vlivem pryskyřic a množství sušiny. V NP Šumava převažují smrkové lesy, trendem je snižovat jejich množství v bukové smrčiny a jedle. Rozvoj požáru urychluje množství mladých stromů – houštiny nebo mladé stromky z náletů, které hoří velice rychle korunovým požárem podobně jako keře. Jak už bylo uvedeno, velké množství dřevní hmoty zůstává v lesích NP na místě, na zemi nebo jako stojící souše. To značně zvyšuje zatížení území hořlavou hmotou a zvyšuje možnost k rychlému šíření požáru a 17

-

-

delší době vyhořívání. Toto intenzivní vyhořívání může způsobit vysoušení jehličí korun vzrostlých stromů a vést ke korunovému požáru z původního požáru pozemního. Podobný jev nastává nad 1,5 m vysokého podrostu keřů nebo mladých stromů v lese vzrostlých jehličnatých stromů, vzdušná vlhkost; průměrná celoroční vlhkost vzduchu je v NP Šumava 80 %. Sklon k lesním požárům v lesích s běžným množstvím dřevní hmoty a zdravými živými stromy začíná od 55 % vzdušné vlhkosti spojené s nulovým úhrnným množstvím srážek v období trvající více jak týden. Poměrně vysoká vlhkost i úhrn ročních srážek (nejvíce v červnu a červenci) působí retardačně na vznik požáru, ale vysoké množství sušiny odumřelých stromů tuto výhodu do značné míry eliminuje, rychlost větru, ta se v celoročním průměru pohybuje v NP Šumava mezi 5 až 8 m.s-1, v údolích a hustých lesích 1 až 2 m.s -1. Rychlost větru 6 m.s-1 už ovlivňuje silně směr šíření požáru a může také za vhodných materiálových podmínek přispět k přeskoku plamenů do korunové části vzrostlých stromů.

V NP Šumava mohou vzniknout z hlediska průběhu požáru zejména požáry: - pozemní – zasahující podlost, mladé stromy, keře, trávu. Rychlost šíření takových požárů v letních měsících je 1,3 až 1,8 m.min-1, může však za podpory větru nad 6 m.s-1 dosáhnout i 3 m.min–1 nebo také v případě pozemních požárů v jarních měsících, kdy je na povrhu podrostu lesa vrstva suché trávy, - podzemní – spojené s rašeliništi. Je dobrým trendem ve správě parku zastavit odvodňování rašelinišť. Tyto požáry se nešíří rychle (obvykle 0,5 m.min -1) jsou však úporné, protože se těžko a dlouho hasí, - korunové – jsou většinou doprovázeny požárem přízemím, rychlost šíření je závislá na rychlosti větru od 3 do 100 m.min-1. Vznik korunových požárů z požárů pozemních je popsán výše. Vzhledem k tomu nelze v NP Šumava v období dlouhodobého suchého počasí a větrného počasí bez srážek vyloučit korunový požár, zejména tam, kde zůstalo velké množství dřevní hmoty v lese a také v místech velkého převýšení terénu. Tam by mohl nastat komínový efekt šíření požárů až do korun vzrostlých stromů. Ke korunovým požárům mají nejvyšší sklon houštiny mladých jehličnanů.

Obr. č. 3 Přechod pozemního požáru v korunový požár mladých lesních stromků je pravděpodobný 18

3.2.2.1. Výpočet nejsložitější varianty požáru Jako nejsložitější varianta požáru a zároveň realitě nejvíce pravděpodobný požár pro výpočet jeho parametrů z pohledu operativně taktické studie se navrhuje: - pozemní požár mezi obcemi Modrava a Prášily. Modelové umístění je spíše ke státní hranici, aby se ukázal negativní vliv nedostatku jednotek požární ochrany pro první účinný zásah s nutností nasadit jednotky z prostoru mimo území NP Šumava,

19 20

-

uvažuje se vznikem požáru v letních měsících červenec, srpen (vrcholí letní turistická sezóna) večer, doba zpozorování požáru s dobou ohlášení je volena 20 minut, což je určitý kompromis, může být v reálné situaci ještě delší; závisí na jeho zpozorování návštěvníky, obyvateli obcí v parku nebo pracovníky ISS NP Šumava. Vychází se z úvahy, že po 20 min volného rozvoje bude požár patrnější svými zplodinami hoření,

-

požár bude modelově nahlášen na krajské operační a informační středisko HZS Plzeňského kraje na linku 112; to bude potřebovat zhruba 5 minut na vyhlášení poplachu všem dotčeným jednotkám požární ochrany. Je pravděpodobné, že vyhlásí ihned třetí stupeň požárního poplachu, tzn. minimálně 15 jednotek požární ochrany,

-

požár se bude prvních 10 minut šířit lineární rychlostí fronty požáru 0,65 m.min -1 pak 10 minut šířit lineární rychlostí fronty požáru 1,3 m.min-1 , po 20 min dojde vlivem toho, že je v lese mnoho sušiny (ponechané dřevo, stojící souše) k intenzivnější přípravě materiálů a fronta požáru se začne šířit rychlostí 3 m.min -1, to je v souladu s poznatky z literatury19 a platnou metodikou20,

-

rychlost větru se předpokládá do 5 m.s-1 , což je ještě rychlost, která se uvnitř lesa sníží, ovlivňuje směr šíření, ale ne jednostranně jen po směru větru,

-

obě obce Modrava i Prášily jednotku SDH obce nemají, jako první bude zasahovat jednotka SDH obce kategorie JPO II obce Srní, doba dojezdu na místo zásahu může být až 30 minut po vyhlášení poplachu (5 min na výjezd po vyhlášení poplachu, 25 min na jízdu na místo požáru) tato doba v reálné situaci může být ještě delší, ale už v době příjezdu na místo požáru tato jednotka průběh požáru sama podstatně neovlivní, bojové rozvinutí této jednotky bude trvat 15 minut, doba nasazení těchto prvních proudů u tohoto požáru tedy bude 65 minut, to je také doba volného šíření požáru od vzniku požáru,

-

další jednotky požární ochrany povolané ve III. stupni poplachu dle požárního poplachového plánu Plzeňského kraje, se budou soustřeďovat do této oblasti cca 60 minut od vyhlášení poplachu,

-

po dojezdu na místo požáru bude pokračovat bojové rozvinutí jednotek požární ochrany minimálně 15 min (průzkum, rozvinutí proudů) uvedené jednotky by měly požár zastavit, tzn. lokalizovat za využití terénu, přírodních proluk, zásah nepůjde vést uvnitř plochy lesa mimo účelové komunikace - les je v podstatě neprůchozí, proto se v reálu může, proti výpočtu, plocha požáru ještě zvýšit, bude organizována tzv. požární obrana dle Bojového řádu jednotek požární ochrany, doba mezi dojezdem první a poslední jednotky bude 45 minut,

-

jednotky budou požár lokalizovat postupně z boků fronty šíření požáru, protože v čele fronty bude velký žár vlivem značného množství vyhořívaného dřeva, lokalizace

Povzik, J. S.: Požární taktika, str. 247- 262, MVD SSSR, Moskva 1984 Hanuška Z.: Metodický návod k vypracování zdolávání požárů , MV- HZS Sboru PO, 1988

19

požáru (zastavení jeho šíření) bude pak trvat minimálně 15 minut při zabezpečení požadované intenzity dodávky hasební vody 1,8 l.s-1m-1, -

doba od vzniku požáru do lokalizace požáru bude 110 minut tedy 1 h 50 minut. (dostavení a zaujetí postavení poslední z vysílaných jednotek požární ochrany schopných zastavit šíření požáru).

Závěry z nejsložitější varianty požáru - výpočty parametrů nejsložitější varianty požáru uvádí příloha č. 6, - jednotky ve III.stupni požárního poplachu jsou požár schopny zastavit na cca 16 ha plochy území NP Šumava, - podle odborné literatury je plocha 20 ha kritická k přechodu pozemního požáru na požár korunový v případě dostatečného množství dřevní hmoty, ta v NP Šumava je, vznik korunového požáru by měl zdrcující rozsah, který by se lokalizovat na ploše o daleko větších rozměrech – při maximalistické variantě, viz příloha č. 6a, až 1200 ha ! (rychlost šíření takového požáru je i vyšší než 100 m.min-1) s potřebou nejméně 32 jednotek požární ochrany, o likvidačních dopadech takového požáru na ekosystém NP Šumavy nelze jistě pochybovat, - korunový požár v podstatě lze zastavit činností jednotek požární ochrany pomocí přírodních nebo umělých proluk, zbrzdit jej také může použití letecké techniky k hašení s pokládkou hasiva před frontu šíření požáru, - tepelné konveční proudy z místa korunového požáru mohou vynášet hořící kousky dřeva a mohou tak v okolí vznikat další ohniska požáru v terénu lesa. 3.2.3. Návrh řešení situace v oblasti jednotek požární ochrany Nejsložitější varianta požáru ukázala, že negativně na rozvoj uvedené varianty požáru hraje vysoká doba dojezdu jednotek z okolí NP Šumava, proto je existence jednotek požární ochrany v obcích Modrava a Prášily velice naléhavá a nelze ji odkládat. Jejich existencí by se zvýšila potencionální možnost rychleji zasáhnout proti požáru v jeho počátečním stadiu, což by mohlo vést k menší ploše požáru a menším škodám na přírodním prostředí NP Šumava. Bylo by nanejvýš žádoucí a) Podpořit obce Modrava a Prášily, Kvilda se zřízením vlastní jednotky SDH obce, b) Vybavit obce Strážný, Stožec, Nová Pec, Svojše, Srní požární technikou a to CAS na terénním podvozku s nádrží vody minimálně 4000 l vody, c) Zabezpečit smluvně zastavení nebo zpomalení šíření požáru leteckou hasící technikou s jejími provozovateli – alespoň dvě hasicí letadla, každé s minimálně cca 800 l vody. Uvedený stav by byl ideální, ale cesta je k němu problematická z důvodu personálních – nejsou obyvatelé obcí vhodní do jednotky SDH obcí, nejsou prostředky na zakoupení techniky v obcích. Nabízí však jedno přijatelnější řešení pro obce i samotný NP Šumava. Navrhovaná opatření a) Zřídit v obcích Modrava, Prášily a Stožec jednotku SDH NP Šumava, která by byla, na základě § 69a zákona o požární ochraně, současně jednotkou SDH daných obcí (uzavřela by se smlouva o společné jednotce). Jednotky by byly každá o velikosti minimálně 9 osob, s CAS v terénním provedení a obsahem cisterny minimálně 4000 l,

20

ideálně na podvozku Tatra T815 Terno nebo Tatra 815 - 7. Základ personálu těchto jednotek (členové jednotky) by byli pracovníci ISS NP Šumava (9 členů) postupně by se počet členů doplňoval podle možnosti o obyvatele obcí, ve kterých budou jednotky dislokovány. Jednotky by byly vybaveny technikou ve vlastnictví NP Šumava. Toto řešení by splňovalo minimální variantu pro posílení počtu jednotek v NP Šumava, posílilo by aktivitu občanů v obci Stožec a vedlo by ke zřízení jednotky SDH obce Modrava a Prášily. Navíc by se na provozu jednotky podílely dva subjekty – obec a NP Šumava, což by bylo efektivní z hlediska vynakládaných finančních prostředků, b) K zabezpečení potřebného počtu pracovníků ISS NP Šumava je třeba organizačně sloučit střediska ISS NP Šumava Prášily, Srní, Modrava, Borová Lada, České Žleby a Stožec pouze na střediska v obcích Modrava, Prášily a Stožec tak, aby mohly být vytvořeny uvedené jednotky v těchto obcích. Zároveň by tato střediska měla být i vybavena prostředky pro záchranu a transport v obtížném terénu a zásobou jednoduchých hasebních prostředků pro další osoby nebo zaměstnance NP Šumava– při požáru bude třeba místní znalost a provádění jednoduchých hasebních prací, dohašování ohnisek apod. Navrhované vybavení středisek je uvedeno v příloze č. 5, c) Přispět obcím Srní a Borová Lada na novou CAS v terénní úpravě, protože jsou to jednotky SD obcí s územní působností, mohly by další příspěvek na novou CAS obdržet od krajského úřadu a od MV – GŘ HZS ČR za podmínek poskytované dotace, d) Zabezpečit smluvně zastavení nebo zpomalení šíření požáru leteckou hasící technikou s jejími provozovateli – alespoň dvě hasicí letadla s minimálně cca 800 l vody a předurčit pro ně na území NP Šumava přistávací plochy, kde by mohly být doplňovány vodou z CAS. Uvedené plochy je nutno zakreslit do dokumentace zdolávání požáru operativního plánu NP Šumava. Postup zřízení jednotky NP Šumava Navrhované využití pracovníků ISS NP Šumava, kteří by byli pracovní smlouvou vázáni k práci jako členové jednotky SDH NP Šumava je optimálním řešením. Jednotky v obcích by získaly kvalitní členy, byly by akceschopné, jejich hasební obvod by byl v celém území NP Šumava naprosto legální, nebyla by zde ani „příchuť obcí z příživnictví“ parku na jejich systému. Společné jednotky obcí a NP Šumava by byly i lépe finančně zajištěny, NP Šumava by také měl přehled o technice a výstroji v uvedených jednotkách, které by bylo i jeho majetkem na základě smlouvy. To hraje roli i v případě vynakládaných prostředků z dotací Evropské unie. Podle §69a zákona o požární ochraně mohou sdružit prostředky na společnou jednotku jen subjekty, kterým vznikla povinnost mít jednotku na základě rozhodnutí HZS kraje. V tomto kontextu musí NP Šumava předložit tuto studii HZS Jihočeského kraje a požádat jej o určení povinnosti mít jednotku SDH NP Šumava o velikosti 1+8 členů s dislokací v obcích Stožec, Modrava a Prášily. Po určení této povinnosti může NP Šumava přistoupit k jednání s těmito obcemi a podepsat smlouvy o společných jednotkách SDH obcí a jednotky SDH NP Šumava; v případě obcí Modrava a Prášily si vyžádá ještě souhlas se sdružením prostředků na společnou jednotku od HZS Plzeňského kraje.

21

Vnitřní organizace jednotky NP Šumava (dislokace Modrava, Prášily a Stožec) Celkem základní početní stav členů z řad ISS NP Šumava Minimální počet členů pro výjezd v dané kategorii jednotky

Kategorie JPO VI 9 4

Funkce v jednotce Velitel Velitel družstva Strojník Hasič, starší hasič

1 2 2 4

3.2.4. Zdroje vody pro hašení požárů Z hlediska požární ochrany je pozitivní, že Plán péče počítá s tím, že zastaví odvodňování rašelinišť a podmáčených území. Tím se mohou eliminovat možné požáry rašelinišť a více vody v krajině snižuje možnost šíření pozemních požárů. Může však snížit průchodnost terénem pro případ záchranných prací i hašení požárů to je však druhotné a méně podstatné. Jak ukázal případ nejsložitějším varianty požáru je k hašení požáru zapotřebí značné množství hasební vody cca 50 až 60 m3. Voda v CAS jednotek požární ochrany je jen pro prvotní zásah a doprava vody cisternami na velké vzdálenosti by zpomalila zásah, kladlo by to zvýšené nároky na potřebu těchto CAS a intenzivní jízda těžkých vozidel (25 t) by ničila účelové komunikace. Navrhované opatření Řešením je co nejvyšší využití přírodních a umělých zdrojů nádrží, rybníků-pokud jsou poškozeny, je nutná jejich oprava nikoliv přeměna, např. na mokřady. Je třeba si uvědomit, že pokud je v lesích NP Šumava velké množství suché dřevní hmoty bude třeba a zvýšeného množství vody k jejímu hašení v případě požáru. S ohledem na zahraniční zkušenosti21 by kapacita zdroje požární vody měla mít nejméně 50 m3 se stálým přítokem minimálně 10 l.s-1 nebo alespoň 1000 m3 a uvedené zdroje by neměly být vzdáleny od sebe více jak 3- 5 km. Tam, kde takový zdroj není, je možné využít i přírodních zdrojů povrchových tekoucích vod, včetně provizorního zahrazení potoků při vlastním zásahu jednotek požrání ochrany (musí ho však mít ve vybavení). NP Šumava provádí v současné době mapování zdrojů vody a jejich zakreslování do Operativního plánu NP Šumava. U stojatých zdrojů vody však v zákresu musí být uvedena použitelná kapacita vodního zdroje využitelná pro hašení v m3. Dále je nutné rekonstruovat nádrže nebo čerpací stanoviště z důvodu zdrojů požární vody: - Rossenaureova nádrž, - Weifelská slať, - Javoří pila, 21

Siakanka ,A.: Zásady protipožárního zabezpečení lesů ve vojvodství Malopolském, Sborník konference Ochrana lesov před požiarmi, Banská Bystrica, 2007

22

-

Rovina – žákovka, Na Slatinnám potoce, Roklanská hájenka, Luzenské údolí, Švelbach - (Popelný, Povodňový, Pěnivý potok), Říjiště, Ptačí, Čeňkova pila, Zhůří.

3.2.5. Komunikace a cesty Na včasný dojezd k místu zásahu má rozhodující vliv i kvalita komunikací a cest. Specifikou uzemí NP Šumava, že - existuje sít účelových komunikací, dosud v relativně dobrém stavu, které jsou pozůstatkem dřívějšího způsobu hospodaření v těchto lesích a především spojených s činností pohraniční stráže, - komunikace podélné podél státní hranice jsou pro zastavení šíření požáru ze směru převládajících větrů rozhodující a musí být bezpodmínečně zachovány stejně jako radiální komunikace k nim.

Obr. č. 4 Zahrazení cesty je nejen porušením zákona § 5 zákona o požární ochraně, ale v případě požáru znemožní účinný zásah jednotek požární ochrany, unik z ohroženého prostoru požárem apod.

Lesy v NP jsou většinou neprostupné pro požární techniku a tak komunikace budou mnohdy tvořit pás, od kterého se bude vytvářet tzv. požární obranu proti šířícímu se požáru. Podstatou požární ochrany je zastavení fronty šíření na určité linii a tou linií bude cesta nebo komunikace. Logicky: „čím hustější komunikační sít, tím bude plocha požárů menší“. Komunikace nebo cesta pro účely požární ochrany musí mít minimálně šířku vozovky 2,5 nebo 3 m (viz lesní cesta II. a I. třídy), mít únosnost pro 25 t vozidlo (80 kN na nápravu), povrchem účelových komunikací může být i šotolina. Cesty však musí být bez vyježděných 23

hlubokých „kolejí“, které by snížily průchodnost podvozků vozidel nebo by se v nich shromažďovala voda, která by je rozbahnila. Navrhovaná opatření Správa NP a CHKO Šumava nechala vypracovat na základě rozhodnutí ředitele projekt „Optimalizace cestní sítě“ ze dne 10. března 2009. Dá se konstatovat, že projekt splňuje i podmínky pro sít cest k hašení požáru a dopravy jednotek na místo zásahu, je však nutno zachovat: - u lesních cest Knížecí pláně Bučina, Hakešnická, Hrádky podporuji variantu opravy této cesty pomocí asfaltové penetrace, - lesní cestu Paštecký most požaduji opravit a zprůjezdnit. Velice problematickou je cesta v Luzenském údolí, je to jediná komunikace ke státní hranici tímto údolím a Plán péče počítá s jejím zrušením. Domnívám se, že by měl být tento záměr přehodnocen a cesta v určité přijatelné variantě povrchu respektující výjimečnost této lokality zachována pro účel požárního zásahu i jako předěl zabraňující šíření požáru. Ve vztahu k předurčeným jednotkám požární ochrany je třeba síť lesních cest zpřehlednit. 3.2.6. Dokumentace pro vedení zásahu V souladu s požadavkem právního předpisu22 a ve vztahu k předurčeným jednotkám požární ochrany, je třeba zpřehlednit pro jednotky požární ochrany i ostatní základní složky IZS situaci v NP Šumava a to pro základní orientaci v NP Šumava, grafickým zobrazením sítě lesních cest, kontaktních bodů pro poskytnutí pomoci a vodní zdroje. Bude nutné vypracovat dokumentaci zdolávání požárů ve formě Operativního plánu NP Šumava s grafickou přílohou - mapou pro orientaci jednotek požární ochrany a předat ho na místně příslušná operační a informační střediska HZS krajů a jednotkám požární ochrany v NP a CHKO Šumava a na stanice HZS krajů Prachatice, Vimperk, Klatovy a Sušice, zdravotnické záchranné službě. K uvedenému účelu postačí upravit stávající Traumatologický plán NP Šumava.

4.

Program a souhrn navrhovaných opatření

V souladu s tímto dokumentem a v návaznosti na začlenění NP Šumava jako právnické osoby provádějící činnost se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně je třeba provést tyto kroky: 1. Projednat a schválit dokument „Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie“ vedením NP Šumava ,

2. Předložit dokument „Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava a operativně taktická studie“ HZS Jihočeského kraje spolu s prohlášením NP Šumava o začlenění do zvýšeného požárního nebezpečí (§ 28 vyhlášky č. 246/2001 Sb.). V tomto prohlášení se uvede, že za činnost se zvýšeným požárním 22

§ 27 písm. g) vyhláška č.246/2001 Sb.

24

nebezpečím je považován management lesních ekosystémů uplatňovaný v lesích NP Šumava zejména v 1. zóně a v bezzásahovém území, který způsobuje složité podmínky po zásah tam, „kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů“23.

3. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, tedy NP Šumava, jsou dále povinny stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti. V tomto ohledu a v souladu s tímto dokumentem (kap. 2.1.2.) NP Šumava musí: a)

určit odpovědného zaměstnance NP Šumava na úrovni ředitelství, který by zabezpečoval a realizoval z pohledu odborně způsobilé osoby v oboru požární ochrany (§ 11 zákona o požární ochraně) povinnosti NP Šumava ze zákona o požární ochraně a v tomto dokumentu dále navržená opatření, které jsou opatřeními právnické osoby se provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím,

b) reorganizovat ISS NP Šumava z 6 středisek na 3 a vytvořit z jejích zaměstnanců 3 jednotky sboru dobrovolných hasičů NP Šumava v obcích Stožec, Modrava a Prášily. O povinnost pracovat v těchto jednotkám je třeba rozšířit pracovní smlouvy zaměstnanců ISS NP Šumava. c)

jednotky požární ochrany zřízené podle písmena b) sdružit s obcemi v místě jejich dislokace ve smyslu zákona § 69a se souhlasem příslušného HZS kraje a na základě smluv mezi obcemi a NP Šumava,

d) vzhledem k tomu, že ISS NP Šumava je součástí IZS na základě uzavřených smluv podle § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a vhledem k tomu, aby se zaručilo jednotné vedení jednotek SDH NP Šumava, jejich řízení, odborná příprava, nasazení při mimořádných událostech a současně i činnost odborně způsobilé osoby ve vztahu k činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, je třeba upravit organizační řád NP Šumava. Doporučuji vytvořit společnou sekci ISS NP Šumava, jednotek SDH NP Šumava a odborně způsobilé osoby v oblasti požární ochrany pro NP Šumava a jejího vedoucího podřídit přímo řediteli NP Šumava.

4. Předložit HZS Jihočeského kraje tento dokument s návrhem na preventivně výchovná opatření, organizaci požární ochrany, zabezpečení vodních zdrojů, komunikací na území NP Šumava a zřízení jednotek SDH NP Šumava. HZS Jihočeského kraje by pak měl vydat rozhodnutí ke zřízení jednotek SDH NP Šumava.

5. Zabezpečit opatření k uvedené v tomto dokumentu ve vztahu k: a) preventivně výchovné činnosti návštěvníků parku, b) stanovení vodních zdrojů v NP Šumava, c) optimalizaci lesních cest, d) vybavení ISS NP Šumava pro hašení požárů a záchranné práce, 23

§ 18 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb.

25

e) pokrytí území NP Šumava signálem některého z operátorů mobilní telefonní sítě. 6.

Rozšířit úkoly ISS NP Šumava o: f) hašení požárů,

g) vyhledávání osob a záchranné práce při mimořádných událostech, zejména v podmínkách území spravovaném NP Šumava při vyhledávání osob v nepřístupném terénu, h) nasazení speciální techniky pro přepravu osob i technických prostředků, i) poskytování laické předlékařské přednemocniční pomoci osobám, j) zajištění nouzového přežití evakuovaných osob. 7. Je nutné zabezpečit ve spolupráci s HZS kraje odbornou způsobilost strojníků a velitelů SDH NP Šumava ve smyslu § 72 odst. 5 zákona o požární ochraně, pravidelnou odbornou přípravu a základní výcvik pro jejich členy v rozsahu nejméně 40 hod., 8. Přepracovat Traumatologický plán v Operativní plán NP Šumava ve smyslu tohoto dokumentu.

26

Příloha č.1

Vybraná ustanovení zákonů vztahující se k Národnímu parku Šumava 1. Zákon č. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů Národní park (dále jen“NP“) Šumava je právnickou osobou , které z hlediska zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně vyplývají následující povinnosti: §4 Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí 1) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah. §5 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob c) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy, d) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, i) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, j) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, k) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, l) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření, m) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

1

i)

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

27

n) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají. (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k) §6 (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny e) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, f) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti prokazovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem, §7 (1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. (2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m)“ § 69a (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí. Druh společné jednotky požární

1j)

Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. k)) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb.,o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) ve znění pozdějších předpisů. 1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb. 4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 1

28

ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1. (2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární chrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy. 1.1. Vyhláška č 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) § 15 Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím 1. Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen "místa"), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona). 2. V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1 se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí a) vyskytující se možné zdroje zapálení, b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku, c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky. 3. Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti, b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek, § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. 4f)

29

c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy), d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest, e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například 1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu, 2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen „množství látek“), 3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů, f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu (dále jen „doba sníženého provozu“) a v mimopracovní době, g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto vyhláškou, h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.) anebo když se změní výchozí podmínky. 4. Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27. 5. Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky.24) 6. V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.

24

)

Např. ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla, ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.

30

§ 18 Složité podmínky pro zásah Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob), b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším). § 27 Druhy dokumentace požární ochrany (1)

Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) posouzení požárního nebezpečí, c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, d) požární řád, e) požární poplachové směrnice, f) požární evakuační plán, g) dokumentace zdolávání požárů, h) řád ohlašovny požárů, i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, k) požární kniha, l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky. § 28 Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen "začlenění") obsahuje a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována, b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění,

31

c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a), d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění.

32

2. Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů § 16 Základní ochranné podmínky národních parků (1) Na celém území národních parků je zakázáno c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, § 19 Návštěvní řády národních parků (2) Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická aktivita osob. Podmínky tohoto omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány, stanoví tento zákon a návštěvní řády. (3) Návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku formou obecně závazné vyhlášky; osoby trvale bydlící či pracující v národním parku mohou být z její působnosti ve stanoveném rozsahu vyňaty. Návštěvní řád může být vydán také pro část území národního parku. (4) Návštěvní řád obsahuje ustanovení o výchovném a osvětovém využívání národního parku. § 22 Lesy národních parků (1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. (2) Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, který je na území národních parků a jejich ochranných pásem, převedou právnické osoby vykonávající příslušnost hospodařit s majetkem na příslušnou správu národního parku do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona a u národních parků vyhlášených po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku. (3) K majetku převedenému podle odstavce 2 vykonává příslušná správa národního parku příslušnost hospodařit s majetkem přímo nebo prostřednictvím právnické osoby, kterou k tomuto účelu zřídí. § 62 Vstup na pozemky

33

(1) Pracovníci všech orgánů ochrany přírody, kteří se při výkonu své pracovní činnosti prokáží služebním průkazem, mají právo vstupovat v nezbytných případech na cizí pozemky při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Mohou přitom provádět potřebná měření, sledování, dokumentaci a požadovat informace nezbytné ke zjištění stavu přírodního prostředí. Při výkonu této činnosti jsou pracovníci orgánu ochrany přírody povinni co nejvíce šetřit vstupem dotčené pozemky, jakož i všechna práva vlastníka. § 64 Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu. § 68 Opatření ke zlepšování přírodního prostředí (1) Vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability. (2) K provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody mohou uzavírat orgány ochrany přírody či obce s vlastníky či nájemci pozemků písemné dohody. Písemnou dohodou lze upravit rovněž způsob hospodaření ve zvláště chráněných územích a ptačích oblastech. (3) Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám,zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků. (4) Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy. § 71 Účast obcí (1)Obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. (2) Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. § 90 Ustanovení společná

34

(4) Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.

3. Nařízení vlády České republiky č.163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany §1 Národní park Šumava (1) K zajištění ochrany přírody a krajiny na Šumavě v souladu se současnými poznatky ekologických i společenských vědních oborů se zřizuje Národní park Šumava (dále jen "národní park"). Územní vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto nařízení; grafické znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení. §2 Poslání národního parku (1)Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. (2)Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1. §4 4 Členění národního parku do zón ochrany přírody (1) Metody a způsoby ochrany národního parku jsou diferencovány podle rozdělení národního parku do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. (2) Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu. (3) Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy, co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným společenstvům. Tato zóna se také využívá k turistice a rekreaci, která není v rozporu s posláním národního parku. (4) Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku. §9 Péče o les (1) Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.

35

(2) Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení,5) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku (§ 2). 4. Zákon č. 289/1995 Sb.,o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) §8 Lesy zvláštního určení (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. § 20 Zákaz některých činností v lesích (1) V lesích je zakázáno k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, (2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. § 22 Bezpečnost osob a majetku (1) Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů18) příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. § 32 Ochrana lesa (1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21) § 36 Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení tohoto zákona, zejména pokud jde o velikost nebo přiřazování holých sečí. Tato opatření mohou být navržena v plánu nebo v osnově nebo je stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

36

Příloha č. 2

Jednotky SDH obcí na území NP Šumava

Obec

Kraj

Kategorie JPO/ působnost

Borová Lada

JČ

III / územní

České Žleby

JČ

Strážný

JČ

V / místní

Stožec

JČ

V / místní

Nová Pec

JČ

V / místní

není jednotka

Stupeň nebezpečí katastru obce

IIIB (okolí IV)

IV

IIIB (okolí IV)

IV IIIB (okolí IV)

Umístění obce Umístěna na hranici NPŠ a CHKO

Současná technika v jednotce

Rok výroby

CAS 32/6000/600-S3R

Umístěna v NPŠ

Umístěna na hranici NPŠ a CHKO

CAS 24/3500/250-M2Z

Umístěna v NPŠ PMS 8/1200 Umístěna na hranici NPŠ a CHKO

1980

PMS 8/1200, CAS 24/3500/250-M2Z Škoda Forman

1980 1992

CAS 32/8000/800- S2R

1985

PL Kvilda

není jednotka

Umístěna v NPŠ

IV PL Prášily

není jednotka

Srní

II / územní

Umístěna v NPŠ

IV PL

Svojše

PL

V / místní

Rejštejn

PL

V / místní

IIIB (okolí IV)

Umístěna v NPŠ AO Transporter

IV

Umístěna v NPŠ PMS 8/1200

IIIB (okolí IV)

Modrava

PL

není jednotka

IV

Umístěna na hranici NPŠ a CHKO

1984 CAS 24/3500/250-M2Z

Umístěna v NPŠ

37

Příloha č.3

Předurčené jednotky pro NP Šumava

Jednotka

Kašperské Hory

Kraj

PL

PL

Hartmanice

PL

PL

Vimperk Lenora

JČ JČ

Horní Vltavice Volary

JČ

Stachy

JČ

JČ

Umístění

Technika

II. / územní

Železná Ruda

Štěpanice

Kategorie jednotky

Umístěna CAS 24/3500/250-M2Z v CHKO CAS 32/6000/600-S2R DA 8 Nissan Terano II. / územní Umístěna CAS 20 /4000/200 v CHKO -M2Z CAS 24/8000/800-S2R RZA Nissan AZ 30 IFA OA Š Felicia combi II. / územní Umístěna CAS 16/2000-M2Z v CHKO DA 8 V./ místní Umístěna CAS 24/3500/250-M2Z v CHKO Umístěna CAS 32/8200/800-S3Z, v CHKO CAS 24/2500/400-S2Z, I. / územní V. / místní Umístěna v CHKO DA 8-L1Z, PS 8/1200 III/územní Umístěna v CHKO CAS 24/3500/250-M2Z II. / územní Umístěna 3x CAS 24/3500/250v CHKO M2Z , DA 8-L1Z, PS 8/1200,RZA 1-UL1V , AZ 30-M1Z II. / územní

CAS 24/3500/250-M2Z , DA 8-L1Z, PS 8/1200

38

Příloha č.4

Požáry lesů v České republice v letech 1998 - 2008 údaj/rok celkový počet požárů škoda mil.Kč uchr.hodnoty mil.Kč plocha ha - počet pož.

do 1 1,1 až 10 nad 10

max. prům./po žár

1998 2532 24,1 349,6 2354 167 11 60

1999 1387 10,7 234,3 1315 72 0 10

2000 1485 18,7 300,3 1414 69 2 20

2001 476 6,6 120,6 459 17 0 6

2002 597 8,9 136,6 563 33 1 15

2003 1754 33,5 508,7 1665 82 7 68

2004 873 19,1 160,4 831 40 2 30

2005 619 9,3 122,8 585 33 1 11

2006 693 8,2 100 661 30 2 25

2007 805 16,4 332,3 752 51 2 16

2008 470 3,1 112,3 446 15 0 9

celkem 11691 158,6 2477,9 11045 609 28 x

%z celku 100 x x 94,5 5,3 0,2 x

Průměr /rok 1042 13,9 203,3 985 54 3 x

0,44

0,25 1360 21 5 1 10800

0,29 1449 28 6 2 14900

0,18 468 7 1 0 11200

0,3 578 19 0 0 16600

0,7 1701 45 6 2 14000

0,4 856 14 3 0 16100

0,4 604 15 0 0 13600

0,6 682 10 1 0 53600

0,4 775 27 3 0 17100

0,2 453 16 1 0 13700

x 11413 238 34 6 192900

x 97,7 2 0,3 0 x

0,36 x x x x x

47600 170000 224000 68400 88000 138500 79000 70000 1900000 250000 287000 319000 166000 0 5 18 9 9 25 10 0 1 1 0 0 0 0 3 10 38 22 12 16 20 10

1232300 3412200 x 9 228

x x x x x

x x x 1 20

2487 1 36 2 8 3 1 4 11300 prům.spotř.vody do 1ha 2 až 10 80400 ha nad 10 ha 145000 6 prům.počet JPO/pož. nad 10 ha st.poplachu

usmrceno zraněno

1 42

118400 135300 82700 0 275200 0 0 13 0 2 0 1 15 32 11

Nejrozsáhlejší požáry (plošně) 2004: 14.3. - 30 ha nízkého lesního porostu, trávy a křovin u Malíkovic, okr.Kladno (majitel Pozemkový fond), škoda - 600 tis.Kč, požár likvidovalo 5 jednotek PO,

39

příčina - úmyslné zapálení 30.4.- 25 ha lesní hrabanky, suché trávy a klestu u obce Milínov, okr.Plzeň jih (majitel Lesy ČR), požár likvidovalo 13 jednotek PO po dobu několika dnů, škoda - 0, příčina – neobjasněna Požáry s nějvětší škodou: 13.4.- 8 ha smrkového porostu stáří 2 - 20 roků Lesního závodu Tišnov u Černé Hory, okr.Blansko, škoda - 1 375 tis.Kč, příčina - pravděpodobně pálení klestu, požár likvidovalo 16 jednotek PO. Nejrozsáhlejší požáry (plošně) 2005: 3.4.-11 ha lesa u obce Slatina Lesní správy městské lesy Opava, škoda 1 mil.Kč, požár likvidovalo 9 jednotek PO, příčina nedbalost Požáry s nějvětší škodou: dtto Nejrozsáhlejší požáry (plošně) 2006: 25.4. - 15 ha paseky s lesní těžbou v těžko dostupném terénu u obce Rotava, okr. Sokolov, škoda žádná, požár likvidovalo 9 JPO, příčinanedbalost při pálení klestu 22.7. - 25 ha lesa Kavčí vrch u Jetřichovic, okr.Děčín (opět těžký terén), škoda 2,3 mil.Kč, požár likvidovalo 41 JPO po dobu 6 dnů, příčina nedbalost při kouření Požáry s nějvětší škodou: dtto Nejrozsáhlejší požáry (plošně) 2007: 21.5. - 15,5 ha travního porostu, hrabanky, jehličí kolem železniční tratě u Rohatce, okr. Břeclav, škoda - 0, požár likvidovaly 2 jednotky PO, příčina - jiskry brzdné zdrže 31.3. - 14 ha travního porostu, hrabanky, jehličí a lesa u benátek nad Jizerou, okr.Mladá Boleslav, požár likvidovalo 10 jednotek PO, škoda - 1 000 000 Kč, příčina - v šetření Požáry s nějvětší škodou: 18.4. - 1 ha jehličnatého lesa u Kovářské, okr.Chomutov, požár likvidovalo 13 jednotek PO, škoda - 1 300 000 Kč,příčina nedbalost při kouření Nejrozsáhlejší požáry (plošně) 2008: 1.9. - 90 ha školky a náletových dřevin, Brno - Sadová, škoda - 100 000 Kč, požár likvidovalo 8 JPO, příčina neobjasněna Požáry s nějvětší škodou: 12.8. - les a pole na ploše 1.8 ha Dolní Třebonín, okr. Český krumlov, škoda - 488 000 Kč, požár likvidoval8 JPO, příčina mechanická jiskra z kombajnu

40

Příloha č. 5

Návrh technického vybavení strážní a informační služby NP Šumava Materiál Cisternová automobilová stříkačka s požárním příslušenstvím

Orientační cena za PrášilyModravaStožec jednotku / tis. Kč/ Počet kusů

Cena celkem /tis.Kč/

7000

1

1

1

21000

Zásahový jednovrstvý oděv pro likvidaci venkovních požárů Přilba Rukavice Zásahhová obuv

6 3 0,2 3,5

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

162 81 5,4 94,5

Dopravní záchranné vozidlo 4x4 Přívěsný vozík Mulčovač - návěs

800 50 300

3 1 1

2 1 1

3 1 1

6400 150 900

Čtyřkolka terénní Vlek za čtyřkolku Sněžný skůtr Transportní saně za skůtr Transportní prostředek UT 2000 komplet

350 50 420 20

2 2 2 2

2 2 2 2

2 2 2 2

2100 300 2520 120

55

1

1

1

165

Záchranářská nosítka Záchranářský batoh

60 7

2 2

2 2

2 2

360 42

Lopaty, rýče, tlumnice á 20 ks (sada) Lezecké vybavení - komplet

6 30

2 2

2 2

2 2

36 180

Člun nafukovací (raft) Radiostanice Elektrocentrála 5,5 kW Malé přenosné čerpadlo

40 15 10 50

1 13 1 1

1 13 1 1

1 14 1 1

120 600 30 150

Norná stěna na zadržení vody na tocích

5

1

1

1

15

Norná stěna na zadržení ropných látek Lékárna velká

10 20

1 3

1 2

1 3

30 160

Vybavení dispečerského pracoviště ISS Pásové vozidlo pro pohyb v členitém terénu a přepravu osob Lehký průzkumný vrtulník* Celkem

200 2700 9000

200 1 1

2700 9000 47620,9

* Poznámka: Vzhledem k pořizovacím a provozním nákladům by musela být provedena ekonomická rozvaha víceúčelové využitelnosti tohoto prostředku i s ohledem na plnění jiných úkolů než protipožární hlídkové činnosti, např. monitoring stavu ekosystémů, zvěře, pátrací akce v terénu, monitoring hmyzích škůdců apod.

41

Příloha č.6

Výpočet sil a prostředků jednotek požární ochrany na nejsložitější variantu pozemního požáru Vznik požáru:

Zjednodušená forma šíření

směr větru,

méně než 5m/s

Lokalita Prášily - Modrava, směr státní hranice Doba zpozorování a ohlášení:

ohnisko vzniku požáru

Lineární rychlost šíření požáru: - prvních 10 min - dalších 10 min - dále Doba dostavení první jednotky Doba bojového rozvinutí Doba volného rozvoje požáru Doba soustředění jednotek Doba od prvních proudů k lokalizaci

0,65m.min-1 1,3m.min-1 3m.min-1 30min 15min 65min 60min 45min

Radius požáru

222m

Kruhová forma šíření Plocha požáru Fronta hašení Intenzita odávky vody k hašení Průtok vody v době lokalizace Potřeba vody na lokalizaci Tu=15 Potřeba proudů C Počet hasičů Počet družstev 1+3 (1 C proud)

Předpokládá se šíření více jedním směrem, po větru

20min

Fronta hašení požáru 154751,8m2 cca 16 ha 1394,16m 1,8l.m-1.min-1 2509,488l.min-1 pouze na frontu hašení 37642,32l 12,54744ks cca 13 ks 31,3686ks cca 32hasičů 13 tzn. i počet jednotek PO

Radius požáru

42

Příloha č.6a

Výpočet sil a prostředků jednotek požární ochrany na variantu korunového požáru

Vznik požáru: Lokalita Prášily - Modrava, směr státní hranice Doba zpozorování a ohlášení:

Lineární rychlost šíření požáru: - prvních 10 min - dalších 10 min - dále Doba dostavení první jednotky Doba bojového rozvinutí Doba volného rozvoje požáru Doba soustředění jednotek Doba od prvních proudů k lokalizaci

Zjednodušená forma šíření

20min

směr větru,

více jak 8 m/s

Předpokládá se šíření jedním směrem, po větru

ohnisko vzniku požáru 0,65m.min-1 1,3m.min-1 100m.min-1 30min 15min 65min 60min 45min Radius požáru

Radius požáru Kruhová forma šíření pod uhlem 30 Plocha požáru

6769,5m 11991171m2 cca

Fronta hašení Intenzita odávky vody k hašení Průtok vody v době lokalizace Potřeba vody na lokalizaci Tu=15 Potřeba proudů C Počet hasičů Počet družstev 1+3 (1 C proud)

3542,705m 1,8l.m-1.min-1 6376,869l.min-1 pouze na frontu hašení 95653,04l cca 96 m3 31,88435ks cca 32 79,71086ks cca 80hasičů 32 tzn. i počet jednotek PO

1200 ha Fronta hašení požáru

43