ZPRÁVY České parazitologické společnosti

ZPRÁVY České parazitologické společnosti

Ročník 21, číslo 2

červenec 2013 ISSN 1211-7897

obsah      2/  Setkání sekce lékařské parazitologie 

 

 

4/  43. Jírovcovy protozoologické dny  

 

                                   Jan Pyrih   

6/  Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS  8/  20. Helmintologické dny 

 

 

11/  Zprávy o knihách a nejen o nich    15/  kalendář akcí 2013  16/  kalendář akcí 2014  17/  autoři příspěvků 

   

         

       Karel Fajfrlík 

   7. května 2013 

                                Tomáš Macháček                

 

 Josef Chalupský 

Odborná konference    „Aktuální problémy lékařské parazitologie“  Velké Karlovice,   24. – 26. dubna 2013  Setkání parazitologů se tradičně zúčastňují pracovníci z klinických mikrobiologických laboratoří, hygienické služby, lékařských fakult, akademie věd a zástupci firem. Letos se zde sešlo okolo 50 parazitologů, mikrobiologů a infektologů. Akce je pořádána každé dva roky na stále stejném místě – v horském hotelu Tatra ve Velkých Karlovicích. Lékařská parazitologie není velkým oborem a tak v průběhu 3 dnů jsou přednášeny příspěvky napříč celým odborným spektrem: problematika protozoárních onemocnění, helmintóz, problematika onemocnění způsobených členovci. Na konferenci zazněly příspěvky přehledné o výskytu různých parazitóz v ČR, jejich epidemiologickém významu, trendu výskytu, ale i zkušenosti se záchyty onemocnění vyskytujících se na našem území spíše ojediněle. Nemalý prostor je samozřejmě vždy věnován prevenci před parazitárními onemocněními a jejich terapii. Teoreticky jsme se zabývali každodenně řešenou problematikou, ale i záchyty onemocnění, která jsou zatím v ČR vzácností. A to jak u občanů ČR, tak i u cizinců (cestovatelů nebo pracovníků), protože incidence jednotlivých parazitóz je u těchto skupin velmi rozdílná. Samozřejmě nechyběly ani přednášky o prevenci, profylaxi i možnostech diagnostiky tropických a stále častěji importovaných parazitárních onemocnění. Celá řada parazitologických laboratoří se také zabývá diagnostikou vybraných bakteriálních onemocnění (lymská borelióza, leptospiróza) a tak byla část přednášek věnována i jim. Několik příspěvků přiblížilo účastníkům problematiku přenašečů infekcí (komáři, klíšťata) a svrabu. Velmi zajímavé přednášky zazněly i od našich kolegů majících možnost pracovat v pro nás exotických destinacích – Středoafrické republice nebo na severu na Svalbardu. Protože se jedná o jediné setkání tohoto druhu, jsou na konferenci diskutovány také záležitosti organizační: pregraduální i postgraduální výuka oboru, akreditace klinických laboratoří pro odbornou činnost nebo pro výuku této specializace a řada dalších aktuálních problémů.

2

Během jednoho a půl dne bylo předneseno 25 sdělení s výše uvedenými tématy. Vzhledem k časovému plánu byl vždy dostatek času věnován diskusi. Asi nejvíce zaujala aktuální problematika epidemie teniózy na Opavsku a její řešení. Velký časový prostor byl letos věnován zvláštnímu fenoménu posledních let rozšiřující se neodborné diagnostice parazitů v ČR. Objevují se stále častěji naprosto nová „laická diagnostická pracoviště“, anebo je tato činnost nově nabízena zavedenými institucemi. Jsou často skrytá pod různými názvy a na základě nulových vědeckých a odborných podkladů diagnostikují parazitární onemocnění u lidí. Děje se tak na různých přístrojích např. Oberon, Salvia, na základě tzv. frekvenční analýzy, anebo pomocí „moderního mikroskopického vyšetření živé kapky krve“. Pro tyto pseudoodborníky, mnohdy bez jakéhokoliv zdravotnického vzdělání, není problém „vytestovat“ několik druhů parazitů u jednoho člověka. Často se jedná i o druhy, které se u nás vůbec nevyskytují ani k nám nejsou importovány. To následně přináší další komplikace. Jednou z šířených lží je i názor, že tropická malárie se běžně vyskytuje na jižní Moravě a je možné se tam nakazit. Tito „pacienti“ pak docházejí na ambulance infekčních klinik nebo do laboratoří a dožadují se řešení již diagnostikovaných“ nesmyslů“. Existence takových diagnostických center je obhajována nepravdivými argumenty, že v ČR se parazitární onemocnění nediagnostikují (nebo jen nedokonale) anebo je indikace těchto vyšetření opomíjena. Díky současnému trendu rozvoje alternativní medicíny se za ni často schovávají. Bohužel těmto „odborníkům“ a pracovištím je poskytováno ke své reklamě stále více prostoru v tištěných nebo elektronických médiích. Běžný občan tak nemá možnost žádného srovnání a s důvěrou jejich výsledky přebírá. Tato zavádějící „diagnostika“ nebo tzv. “vytestování“ parazitů je ale jen první krok. Pak následuje doporučení „adekvátní antiparazitární terapie“, jejíž nákup je samozřejmě také z pochybných zdrojů a hlavně její aplikace proti neexistujícím infekčním agens je nesmyslná a někdy zdraví poškozující. S touto specifickou antiparazitární terapií je doporučovaná konzumace různých přírodních preparátů za nemalé finanční prostředky. Závěrem diskuse na toto téma byla domluva odborníků podniknout nějaké kroky k zamezení této činnosti, i když praktikovaná legislativa v ČR je nedokonalá. Karel Fajfrlík ________________________________________________________________ Pozn. redakce: Více o „diagostice“ parazitóz na str. 11 v příspěvku doc. Chalupského. Fotoalbum z konference naleznete na http://ymichal.rajce.idnes.cz/Velke_Karlovice

3

43. Jírovcovy protozoologické dny  Nový Dvůr u Týna nad Vltavou,   6. – 10. května 2013  Druhý červnový týden roku 2013 se již po 43. setkali příznivci jednobuněčných eukaryot, tentokráte v rekreačním středisku Nový Dvůr u Týna nad Vltavou. Zvolené místo bylo opravdu překrásné a díky své značné izolovanosti ideální pro navazování kontaktů, diskuzi o vědě či příjemnému posezení u piva s přáteli, ať už pod střechou restaurace či na trávníku před ní. Personál podniku byl navíc ochotný ubytovat i domácí mazlíčky, pejskem počínaje a škulovcem konče. V pondělí (či nejpozději v úterý ráno) se sjelo necelých 100 účastníků konference, někteří z nich dychtiví informace, kdy budou vlastně přednášet. První výkop měl Somsuvro Basu se svou přednáškou o cytosolické dráze pro syntézu Fe-S klastrů u trypanosom. Následovalo 35 přednášek v 11 sekcích proložených dvěma poster sekcemi s celkem 37 postery. Většina příspěvků a posterů byla prezentována v organizátory doporučené angličtině. Nejčastějšími tématy bloků přednášek byla molekulární a buněčná biologie, dále biodiverzita a fylogenetika volně žijících protist a v neposlední řadě i veterinární a lidská protozoologie. Po roční přestávce se také vrátila na scénu biologie hmyzích vektorů, byť zastoupena pouze třemi přednáškami. Každoroční vyhlašování nejlepších příspěvků vyhrál Jan Martinek s příspěvkem „Mechanism of T. brucei cell cytotoxicity by benzophenonederived bisphophonium salts“ v kategorii pregraduálních studentů, Jan Pyrih s přednáškou „How to make Iron-Sulphur Clusters within the mitosome of Giardia intestinalis“ v kategorii postgraduálních studentů a Markéta Lorencová s příspěvkem „Extensive diversity of Blastocystis in reptiles and insects“ v kategorii posterů. Nechybělo ani několik prezentací sponzorů, jmenovitě ROCHE, Life Technologies, Biotech, Baria a KRD. Tímto bych jim chtěl jménem všech účastníků konference poděkovat za poskytnutou finanční a materiální podporu i inspiraci při nákupu laboratorního vybavení. Stejně tak patří dík i dalším sponzorům - Fisher Scientific, Schoeller, Sigma, Olympus, Thermo Scientific, MGP, Eastport Lifescience. Na letošním ročníku se nepromítaly žádné komentované sestřihy z minulých konferencí, zato se ale uskutečnily dva workshop večery vedené Annou

4

Karnkowskou. První s názvem „Analysis of Next Generation Sequencing data“ a druhý „RNA seq in non-model organisms“. Ve středu byl program konference na čas přerušen návštěvou nedaleké krokodýlí ZOO v Protivíně. Měli jsme tu možnost obdivovat 22 druhů krokodýlů z 23 doposud žijících. Po vyčerpávající exkurzi v tropickém prostředí následoval výlet do okolí Protivína a zchlazení u místního piva. Po příjezdu zpět na nás čekal připravený raut. V kombinaci s hrazenými útratami za pivo a víno ideální prostředí pro vědeckou debatu. Organizace letošního ročníku konference se ujal Jiří Týč a společně za pomoci spoluorganizátorů Tomáše Pánka a Martina Kostky se jim dle mého názoru podařilo uspořádat nezapomenutelné protodny. Proto dávám na poprvé vytvořených facebookových stránkách letošního ročníku upřímný like! Jan Pyrih

foto PS

________________________________________________________________ Fotoalbum z konference naleznete na https://www.facebook.com/media/set/?set=a.686114604748537.1073741826.12 1703457856324&type=3

5

Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS           

Nový Dvůr u Týna nad Vltavou,   7. května 2013  Přítomni (bez titulů v abecedním pořadí): Ivan Čepička, Vojtěch David, Ivan Fiala, Vladimír Hampl, Martin Kostka, Zuzana Kotrbová, Jaroslav Kulda, Markéta Lorencová, Julius Lukeš, Jan Martínek, Vladimíra Najdrová, Lukáš Novák, Tomáš Pánek, Nikola Polanská, Kateřina Pomajbíková, Jan Pyrih, Eva Rmoutilová, Pavla Smejkalová, Tamara Smutná, Darja Stojanovová, Milena Svobodová, Tereza Ševčíková, Michal Šíma, Jiří Týč, Jiří Ťápal, Vojtěch Vacek, Vobořilová Pavlína, Vojtěch Žárský. Host: Matěj Vesteg Příspěvky do ČPS: Ivan Čepička informoval, že se na výboru ČPS odhlasovalo navýšení členských příspěvků následovně: základní příspěvek 350,- Kč, zlevněný studentský 250,- Kč a zlevněný seniorský 50,- Kč ročně. Výbor k tomuto bodu vyhlašuje korespondenční hlasování. Formulář pro toto hlasování byl dán k dispozici přítomným členům. K tomuto bodu nebyly vzneseny žádné námitky. Konference: Vladimír Hampl informoval o konání konference ICOP ve Vancouveru 28. 7. – 2. 8. 2013 a o předpokládané hojné účasti českých protistologů. Stav organizačního výboru a příští protozoologické dny: Tomáš Pánek letos odstupuje z organizačního výboru, ve kterém zůstávají Jiří Týč a Martin Kostka. Tým Marka Eliáše z Ostravské univerzity nabízí uspořádání protozoologických dnů v roce 2014. Hlavním organizátorem by byl Matěj Vesteg, který je hostem schůze. Vladimír Hampl navrhuje zvážit tuto nabídku s tím, že by Martin Kostka organizoval protozoologické dny v roce 2015. Přijetí tohoto návrhu by znamenalo přijetí Matěje Vestega do organizačního výboru Protozoologické sekce. Většina hlasovala pro návrh, Matěj Vesteg se stal novým členem výboru po odstupujícím Tomáši Pánkovi. Foto a video archiv: Vladimír Hampl navrhuje systematicky utřídit a zálohovat archivní materiály (videa, fotografie) protozoologické sekce, aby nedošlo k jejich ztrátě. Prof. Kulda doplňuje, že by bylo vhodné zejména staré fotografie doplnit legendami za pomoci pamětníků. Vladimír Hampl navrhuje zřídit funkci archiváře z řad nadšenců, který by se o toto systematicky staral a který by zajistil digitalizaci zbývajícího materiálu. Na výboru společnosti navrhneme, zda by společnost nepřispěla na odměnu tomuto člověku. Tomáš Pánek navrhuje 6

oslovit Petra Soukala (nepřítomen, není členem společnosti). [Petr Soukal později svolil, že se této funkce ujme.] Jednací jazyk Protozoologických dnů: Vladimír Hampl zahajuje diskuzi o používání angličtiny v prezentacích na protozoologických dnech. Od prvního dne letošních Dnů přešli přednášející plynule do angličtiny. Informuje, že v e-mailové diskuzi, která proběhla zhruba před měsícem, byl počet příznivců jen o málo vyšší než počet oponentů angličtiny jako jednacího jazyku protodnů. Ivan Čepička poznamenává, že není nutné, aby angličtina byla povinná. Profesor Kulda oponuje, že používání angličtiny není dobrý krok. Dle jeho názoru je přítomno malé množství zahraničních účastníků, aby bylo nutné přecházet do angličtiny. Obává se také méně bohatých diskuzí. Profesor Lukeš namítá, že ze strany cizinců bude o protozoologické dny mnohem větší zájem, pokud bude jednacím jazykem angličtina. Poukazuje na to, že i někteří vedoucí laboratoří jsou cizinci, ale Protozoologických dní se neúčastní. Domnívá se, že Protozoologické dny mají potenciál stát se více než lokální akcí. Následovala krátká diskuze, ze které vyplynulo, že pokud bude angličtina v prezentacích doporučena, pak je potřeba to jasně napsat do brožury a pozvánky na protozoologické dny. Vladimír Hampl dává hlasovat o tom, zda doporučit (ale nepřikázat) používání angličtiny v ústním projevu při prezentacích. Většina hlasovala pro návrh. Zahraniční konference na území ČR: Vladimír Hampl informuje o tom, že Julius Lukeš bude pořádat meeting British Society for Parasitology v roce 2015. Dále je pravděpodobné, že Vladimír Hampl a Ivan Čepička budou organizovat jeden z dalších meetingů ISEP, možná již v roce 2016. Přivítali by návrh na vhodné místo pro tuto konferenci, které se účastní asi 150 lidí. Zapsala Pavla Smejkalová a Vladimír Hampl Schválil Vladimír Hampl

7

20. Helmintologické dny  Štědronín u Orlíku,   13. – 17. května 2013  Jubilejní dvacátý ročník Helmintologických dnů, tradičního setkání především (ale ne jenom) českých a slovenských helmintologů, se uskutečnil ve dnech 13. – 17. května ve Štěroníně u Orlíku v jižních Čechách. Areál Rekreačního střediska Počta, kde se konference konala, se nachází na svažitém břehu orlické přehrady, kterou někteří vzdor nepříliš teplé vodě využili ke koupání. I když budovy a pokoje nepůsobily na některé účastníky na první pohled dvakrát komfortně, ukázalo se, že volba místa je, minimálně co se týče kvality stravování, rozhodně lepší než při minulém ročníku. Letošních „helmintodnů“ se zúčastnilo přes 70 parazitologů z pracovišť v Brně, Českých Budějovicích a Praze, zavítali ale i kolegyně a kolegové z Hradce Králové, Košic, Olomouce, Varšavy a Vídně. O zvané přednášky se postarali Christoph Hörweg (motolice Fascioloides magna v Rakousku), Jana Bulantová (využití fluorescenční a konfokální mikroskopie v helmintologii) a Carlos Mendoza-Palmero (morfologie monogeneí z amazonských sumcovitých ryb). Příspěvky organizátoři rozdělili do několika tématických bloků, nechyběla ani sekce věnovaná posterům. Za pomyslným řečnickým pultíkem se při přednáškách kromě „dospěláků“ vystřídalo i nemálo studentů. Jejich prezentace byly zařazené do soutěže o ceny věnované sponzory, přičemž o výsledcích se rozhodlo tajným hlasováním všech přítomných následovně: Kategorie bakalářských a magisterských studentů 1. místo: Tomáš Macháček – Immune response of accidental mammalian hosts to infection of the central nervous system by the neurotropic fluke Trichobilharzia regenti 2. místo: Jan Pankrác – Stem cells differentiation and their role in formation of embryos during asexual reproduction of Fascioloides magna 3. místo: Jana Zikmundová – Trematode web in a subarctic lake Kategorie doktorských studentů 1. místo: Veronika Konstanzová – Ultrastructural observations on two diplozoid parasite species 2. místo: Jana Ilgová – Comparison of cystatins of four species of helmints 3. místo: Roman Leontovyč – Functionaly important molecules of the giant liver fluke Fascioloides magna 8

Nejlepší poster Romana Šašková – The expression profile of cathepsin L in developmental stages of Fascioloides magna Téměř všichni účastníci prezentovali česky s anglicky psanými slidy. Většina přítomných se ale shodla na tom, že by bylo dobré, aby se od příštího roku přednášelo v angličtině. Výjimku budou mít jen bakalářští/magisterští studenti, kteří budou moci povídat v češtině. Kromě odborného programu, jenž čítal přes třicet přednášek a necelou dvacítku posterů, vyšel čas i na společenské aktivity, ať už šlo například o výlet na nedaleký hrad Zvíkov anebo večerní posezení u táboráku nebo na terase. Při těchto příležitostech byl čas na povídání o různých tématech s parazitologií souvisejících více i méně. Uvolněnější a méně formální atmosféra, která panovala prakticky po celou dobu konference, byla moc příjemná a myslím, že ve výsledku i velmi inspirující a konstruktivní. Jediné, co mě na letošních helmintodnech trochu mrzelo, byla poměrně vysoká fluktuace účastníků – zdá se mi, že nebylo mnoho těch, kdo setrvali po celý týden. Na druhou stranu chápu, že některé pracovní či studijní povinnosti (například státnice) nelze odložit. Celkově hodnotím 20. Helmintologické dny po všech stránkách jako velmi vydařené a děkuji všem organizátorům v čele s Romanem Kuchtou z Českých Budějovic za jejich obětavé nasazení. Velké díky patří i sponzorům, kteří pořádání konference podpořili – tentokrát jimi byly: Olympus Czech Group, Eppendorf Czech & Slovakia, Carl Zeiss, KRD a Quail. Tomáš Macháček

________________________________________________________________ Fotoalbum z konference naleznete na https://www.facebook.com/media/set/?set=a.686869731339691.1073741827.12 1703457856324&type=3

9

Momentky z pěšího výletu na Zvíkov.

10

Zprávy o knihách a nejen o nich    Obavy lidí z cizopasníků a jejich důvěřivost láká k sobě určité typy lidí jiných. Cítí tu možnost obživy. Byl jsem znám jako "specialista" na parasitofobie, acarofobie apod., a tak mne občas navštěvovaly paní, byly to právě ony, těmito příznaky trpícími. Asi před deseti lety za mnou přišla inteligentní paní s obavou, že v jejím těle sídlí motolice Eurytrema pancreaticum! No toto! Takováto motolice skutečně existuje. Žije v pankreatu skotu ve východní Asii. U nás se nikdy nevyskytla. Zvířata se nakazí tím, že při pastvě požerou v trávě se vyskytující drobná malá sarančata, ve kterých jsou její infekční stádia. Jak na něco takového ta paní mohla přijít? Řekla mi, že si to přečetla v jedné knize, kterou mi následně přinesla. Ano. V roce 2000 u nás vyšla kniha paní Huldy Regent Clarkové „Revoluce v léčení všech nemocí“ s podtitulem „Nový způsob prevence a léčení všech nemocí“. Vydalo ji nakladatelství Fontána v Olomouci ve spolupráci s rádiem Frekvence1 a časopisem Květy. Toto je třeba uvést neb „Komu čest, tomu čest!“ V době vydání bylo možné knihu vidět ve výlohách naštosovanou hřbety tak, že z nich zářilo to LÉČENÍ NEMOCÍ. Ta další slova na hřbetě vůbec nebyla. Jak zřejmé z názvu, kniha se týká „všech“ nemocí. A mluví se v ní jak o virech, bakteriích, tak hlavně o cizopasných červech. Ti stojí za vším. Včetně, přirozeně, rakoviny, která vzniká tam, kde se v těle usídlí. Také AIDS i očekávatelné cukrovky, kterou vyvolává zmíněná motolice. Nejstrašnější je však motolice střevní Fasciolopsis buski. Také ta v Asii existuje a patří k největším motolicím vůbec. Měří až 8 cm. Člověk se nakazí pojídáním určitých druhů vodních rostlin, na kterých se usazují infekční stádia. Této motolice, kterou trpíme, a způsobuje nám většinu potíží, je třeba se neodkladně zbavit! Stojí za vším! V knize je mnoho jiného, včetně různých „intoxikací“, ale hlavní část je věnována parazitům, najmě červům. Nějakou věcnou kritiku k tomu nelze psát. Je to obludná hora nesmyslů! Abych informoval parazitologickou veřejnost, dal jsem do dvou čísel našeho Zpravodaje České parazitologické společnosti vybrané výňatky. Hned za mnou přišli naši studenti, jak je možné, že se něco takového zveřejňuje. Ještě z toho neměli rozum. Pokud by to byl jen „blud“, dalo by se to snad přehlédnout. Ale paní Clarková jistě získávala nemalý peníz z publikování své knihy a případně prodeje protiparazitního čaje, jehož složení uvádí. Je v něm snad černý ořech, pelyněk, hřebíček a ornithin. Hlavně však sestrojila elektrický přístrojek, „frekvenční

11

generátor“, pomocí kterého je možné se všech těch škůdců zbavit. Říkala mu „zapper“ a kdo se denně „zapperoval“ zničil všechny ty hrozné původce. Frekvence přístrojku se nastavovala podle účinnosti vůči jednotlivým druhům. V knize je tedy rozsáhlá tabulka, jak na kterého červa. A pozor! Právě, že je to tak možné přesně nastavit, „zapper“ ničí jen škodlivé vetřelce. Hodné nechává!? „Aktualizované“ vydání knihy s drobně pozměněným názvem vyšlo znovu v roce 2009! Paní Clarková zemřela v témže roce. V našem dnes rozvolněném právním stavu se již z knihy tentokrát nedozvíme, kdo ji vydal a kdo je autorem pěkných barevných fotografií různých červů. Když toto vše v nás žije, nezačneme se „zapperovat“? Stále má tento přístrojek barevné reklamy v novinách! Spolu s jiným podobným! Ale proč chodit za podobnými autory až do Ameriky. V Brně žije detoxikační poradkyně či přímo detoxikační terapeutka Ing. Hana Bláhová. (Detoxikační léčba“ je výraz, který se začal užívat před pár lety a rychle si v tomto směru razí cestu vpřed.) Parazité ji nechávali chladnou. Jednou se však dočetla, jak červi prolézají lidskými těly a to ji oslovilo. Uvědomila si, jaké skryté nebezpečí takto lidem hrozí. Vše působí dojmem, že sedla a vypsala si z nějaké parazitologie jména různých červů. Bez ohledu, zda u nás žijí, jak skutečně žijí atd. a připsala k nim některé údaje. Prostě stala se z ní expertka na červy, pojmenovanou v jednom textu na internetu jako „nejpřednější česká parazitoložka“! Knihu zatím nevydala, ale její obsáhlý text na internetu (http://zapper.revoluce-vleceni-nemoci.cz/odborna-verejnost/ing-hana-blahova), by na útlejší spisek vydal. Samozřejmě, že červi jsou i příčinou rakoviny. Tam, kde se usadí, začnou buňky nekontrolovaně bujet. Psát k tomu něco kritického opět nelze. Znamenalo by to napsat „anti-příručku“. Je to snůška polopravd, nepravd a nesmyslů. Jak paní inženýrka přítomnost červů v tělech pacientů zjišťuje, není zřejmé. Ale ani to není vlastně třeba. Posílá je za panem doktorem MUDr. Josefem Jonášem, který v roce 1995 založil Institut celostní medicíny a v roce 1999 firmu Jovalis. Ten to již dokáže bezpečně zjistit. Provádí tzv.“vegetativní funkční test“ pomocí přístroje Salvia. Pacientům vkládá do dlaně měřící sondu spojenou s ampermetrem a do misky, která je na něm, „testovací preparát“, různé látky, léky, byliny, antigeny atd., prostě vše, co chce testovat, Sleduje pak, co ukáže ručička na stupnici. Z toho usuzuje, kde kdo co má. Ale to není předmětem tohoto textu. MUDr. Jonáš napsal již více knih, z nichž hlavní k tématu je „Praktické detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše“, nakl. Experiment Praha 2004. V krátké kapitolce se v ní mluví také o parazitech. Vědeckých názvů je tam zhruba jedenáct (někde nerozlišeno mezi jménem cizopasníka a názvem nemoci), z toho pět chybně. A také, že „červi se dělí na motolice, z nichž nejznámější je motolice jaterní.“ (Jo, ty motolice, viz výše u paní Clarkové.) Zde se o „blud“ nejedná ani náhodou. 12

Shovívavěji by bylo možné pohlížet na MUDr. Petra Lukáše z Boskovic. Když odcházel do důchodu, byl s ním pořízen obsáhlý rozhovor. Je zřejmé, že jeho názory na to, co činit pro zdraví, jsou svérázné. Tak např. doporučuje hojné pití Coca Coly. Kvůli cukru a kyselině fosforečné, kterou je konzervována. Jiné nápoje totiž užívají škodící kyselinu citronovou a fosfor potřebujeme. Sám jí vypije denně dva litry. „Oprášil parazitologii“, jak řekl. Bohužel jen to. I on si všiml červů, kteří podle něj stojí za mnohými potížemi. Chytil se na příklad roupa dětského. Trpí jím ve světě 80% dětské populace. Ano. Ten je u dětí v určitém věku velmi rozšířený. Je normálně léčen, ale i bez léčby by až na mimořádné výjimky, s přechodem do dalšího věku spontánně zmizel. Když budeme hodně spravedliví, je pravda, že velevzácně, naprosto ojediněle, při opouštění konečníku samičkami roupů za účelem kladení vajíček, může některá samička zbloudit a vhledem k u žen blízkého vstupu do urogenitálního systému se dostat tam a způsobit komplikace. MUDr. Lukáš si však myslí, že jeho larvy zůstávají v těle „a spolu s plísněmi oslabují imunitu a dělají ten binec“. K tomu škrkavky a z ciziny si dovážíme řadu druhů červů, včetně svalovce!? Ten se sem ostatně dostává i s dováženým masem!?. Co dále kriticky probírat? Je tam mnoho výmyslů. Nicméně MUDr. Lukeš ale své pacienty na červy léčil! Že zbytečně je jasné. Pacienti se prý divili, proč že to. Jak by ne. Jak prováděl diagnózu zřejmé totiž není. A zpět do Ameriky. Pán, který se podle jeho tvrzení zúčastnil řady významných akcí Jim V. Humble, byl jednou požádán, aby vedl výpravu do Guayany. Měla tam hledat zlato. Protože se voda v tamních pralesích nemohla bez úpravy pít, byla čištěna přidáním „stabilizovaného kyslíku“, což byl chloristan sodný, (podle překladu v knize.) Když několik členů jeho skupiny onemocnělo malárií, napadlo jej zkusit jim dát tento prostředek, který vlastně dokáže ve vodě ničit choroplodné zárodky. Během pár hodin se po jeho podání uzdravili! (Ponechme stranou, že méně zhoubné druhy malárie probíhají v několika denních přestávkách a ústup horečnatých záchvatů je normální. Na chvíli by to tedy zdánlivě pomoci mohlo.) Toto jej inspirovalo, že vyvinul prostředek označený jako MMS, tedy „Miracle Mineral Solution“. Česky tedy „Zázračný minerální roztok“. (Viz Humblova kniha „MMS. Zázračný minerální doplněk pro 21. století“ Nakl. snad Pavel Eiselt, snad 2009. Zákonem předepsaná tiráž chybí jako u výše zmíněného nového vydání paní Clarkové.) Prodává se jako dvousložkový. Chloristan sodný spolu s kyselinou citronovou. Před požitím se to smíchá dohromady a uvolňuje se tak kyslík. Užívá se po kapkách dávaných do vody, které se podle potřeby pečlivě počítají. Nelze to zde probírat. Učinili tak jiní a na škodlivost užívání MMS poukázali. Držme se parasitologie. Obecně je to roztok léčící opět vše, včetně rakoviny, (ta nesmí chybět!) a co se týče malárie, Jim Humble jeho pomocí prý vyléčil v Africe desítky tisíc malariků! 13

Měl u nás přednášku. Pán v brýlích na hlavě s kovbojským kloboukem zvaným „stetson“, s jakýmsi modravým šperkem vpředu. Důvěryhodnost sama. Ale i do této oblasti vstoupili ti obávaní červi. Prostředek pana Humbla se u nás a v některých zemích nesmí prodávat. Aby překonal odpor, založil jakousi misijní církev. Snad v tomto duchu k nám přišel na návštěvu mladý Španěl Andreas Kalcker. Jeho přednáška se červy již přímo hemžila. Lezou nám v těle a způsobují všechno možné. Pomůže jedině MMS. Někomu po něm není sice dobře, ba pociťuje bolesti. Ale to jen proto, protože ti červi napadení MMS se naštvou! Co k tomu dodat? Pan Kalcker je sympatický mladý muž nešpanělského vzhledu. Světlovlasý, podobný mladému Red Redfordovi. Když toto vše ve sněhobílé košilce vykládá ve dvou a půl hodinové překládané přednášce (včetně dotazů), lze mu nevěřit? (Přednáška z 25. září 2012, viz http://www.cestyksobe.cz/mms-andreas-kalcker-praha-2012-an2097/). Pro tuto chvíli je to snad o těch, kteří využívají obavnosti lidí z parazitů, najmě červů, vše. Ale to neznamená konec do budoucnosti. Určitě se objeví další „znalci“, neomylně vábení k tomuto výživnému zdroji. Budeme-li parafrázovat název knihy jednoho našeho presidenta, určitě – „Vstanou noví experti“. Na závěr si dodejme. Každý rok je vydáván přehled helmintologických nálezů získaných koprologickými metodami. Za rok 2011, (rok 2012 se teprve zpracovává), byly hlášeny 2 případy měchovce, 38 škrkavky, 925 roupů, 2 tenkohlavce, 1 tasemnice dětské a 2 tasemnice bezbranné. Josef Chalupský ________________________________________________________________ K dalšímu čtení: Josef Chalupský: „KÝHO VÝRA: Invaze parazitů v ČR“. Zprávy České parazitologické společnosti č. 3, ročník 19, 2011. Martin Podhorský: „Pseudoparaziti – část I. aneb neexistuje člověk, který by nějakého parazita neměl“. Zprávy České parazitologické společnosti č. 1, ročník 19, 2011. Julius Lukeš: „Léčitelé s přístroji aneb JAK PARAZITOVAT NA PACIENTECH A JEJICH PENĚŽENKÁCH“. Reflex č. 42, 2012.

14

kalendář akcí 2013  Molecular and Population Biology of Mosquitoes and Other Disease Vectors: From Basic Vector Biology to Disease Control July 15 – 19, 2013 Kolymbari, Greece http://events.embo.org/13-mosquito/ 3rd Annual Symposia of Antiparasites (SAP-2013) July 30 – August 1, 2013 Wuhan, China http://www.bitlifesciences.com/wcm2013/program.asp?pro=7 24th International Conference of the World Association for the Advancement of Veterinary Parasitology August 25 – 29, 2013 Perth, Western Australia http://www.waavp2013perth.com/index-waavp.html 62nd ASTMH Annual Meeting November 13 – 17, 2013 (Wednesday through Sunday) Marriott Wardman Park Washington, DC, USA http://www.astmh.org 8th World Congress of the World Society for Pediatric Infectious Diseases (WSPID 2013) November 19 – 22, 2013 Cape Town, South Africa www2.kenes.com/wspid/Pages/Home.aspx

15

kalendář akcí 2014  6th ASEAN Congress of Tropical Medicine and Parasitology (ACTMP) March5 – 7, 2014 Kuala Lumpur, Malaysia http://www.actmp2014.com/ 5th International Giardia & Cryptosporidium Conference May 27 – 30, 2014 Uppsala, Sweden http://www.igcc2014.com/ XIII International Congress of Parasitology August 2014 Mexico City, Mexico www.icopa2014.com 8thInternational Symposium on Phlebotomine Sandflies (ISOPS VIII) Sepetember 22 – 25, 2014 Puerto Iguazú, Argentina https://docs.google.com/forms/d/1syDX9mTJRNw7rAlIO6qfVdsRxyLulXhRB CnzW43uEQc/viewform

16

autoři příspěvků  RNDr. Karel Fajfrlík, Ph.D. Ústav mikrobiologie LF a FN Plzeň Dr.E.Beneše 13 305 99 Plzeň [email protected] doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc. Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected] Tomáš Macháček Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected] Jan Pyrih Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected]

Autoři fotografií a kreseb: neuvedeno-li jinak, jedná se o archiv autora příspěvku PS = Petr Soukal Autorka ilustrace na přebalu: Lucie Jedličková

17

Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv   psaným textem, fotografiemi nebo kresbou. 

Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty  posílejte na adresu redakce   [email protected] 

Česká parazitologická společnost Sídlo společnosti:

Katedra parazitologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, 128 44 Praha 2

Výbor společnosti: předseda:

RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

místopředseda: doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]

tajemník:

RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

hospodář:

RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]

členové:

RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D.

Redakce Zpráv České parazitologické společnosti: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2 tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]

Internetové stránky společnosti: www.parazitologie.cz www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324