ZPRAVODAJSTVÍ. Letošní rok byl plný extrémů, přesto celkově úspěšný

PRODEJ

VÁNOČNÍCH KAPRŮ ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

sádky Červený

strana

3

Hrádek

Letošní rok byl plný extrémů, přesto celkově úspěšný SEDLČANSKO Končící rok přidělal vrásky na čele nejednoho zemědělce. Určující byla zima, která se protáhla až do dubna, a také červnové povodně.

ka: „Setí jařin začalo až 20. dubna, což je o měsíc později, než je obvyklé. Chladné počasí bylo i v květnu a začátkem června přišly povodně, které způsobily

ZD Krásná Hora se zabývá jak rostlinnou, tak i živočišnou výrobou.

Že byl rok 2013 co se týče pěstování plodin plný extrémů ostatně potvrdil také předseda ZD Krásná Hora nad Vltavou Jiří Zelen-

PRODEJ

VÁNOČNÍCH KAPRŮ zajišťují

sádky Červený

Hrádek

od čtvrtka 19. do pondělí 23. 12. na sádkách Červený Hrádek od 9 do 16 hod. od soboty 21. do pondělí 23. 12. před OD Rozvoj Sedlčany od 9 do 16 hod. od soboty 21. do pondělí 23. 12. před bývalým supermarketem Pramen (u Povlt. mlékáren) od 9 do 16 hod.

Hodně štěstí, zdraví, úspěchů v novém roce a dobrou chuť při konzumaci vánočního kapra vám přeje František Budka a jeho spolupracovníci.

přerušení sklizně víceletých plodin a poškození porostů, zejména u kukuřic.“ Počasí nebylo k zemědělcům příznivější ani ve druhé polovině roku. „V červenci ukazoval teploměr extrémní teploty až 40 °C a na písčitých půdách kukuřice při-

schla. Žně proběhly poměrně hladce, výnos obilovin a řepky byl velmi dobrý, u obilovin 5,75 tun z hektaru, z řepky 3,61 tun z hektaru. Problémy nastaly až při sklizni kukuřice, jejíž růst se kvůli výkyvům počasí zpozdil zhruba o měsíc a výnos byl proti minulým rokům nižší. Také kvalita byla horší, protože plodina nasadila menší palice a část porostů zdecimovala divoká prasata. Jen díky tomu, že máme zásoby z let předcházejících, vystačíme s kukuřicí do příští sklizně,“ popsal problémy, s nimiž se potýkala i řada dalších pěstitelů v regionu, Jiří Zelenka a dodal, že v živočišné výrobě dosáhla v letošním roce společnost celkově dobrých výsledků. „Dodávka mléka je jeden z našich hlavních zdrojů příjmů a do Povltavských mlékáren v Sedlčanech bude do kon-

V koridoru by mohlo být tepleji už v příštím roce

Přdseda ZD Jiří Zelenka

ce roku dodáno přes třináct milionů litrů mléka.Rovněž v ostatních kategoriích skotu, kterého chováme přes 3 800 kusů, bylo dosaženo dobrých výsledků jak v přírůstcích, tak i v ostatních ukazatelích,“ řekl Jiří Zelenka a doplnil, že celkově společnost hodnotí končící rok jako zemědělsky úspěšný. Jana Spálenková

SEDLČANY Chlad a hlavně v zimě kluzká podlaha trápí klienty i personál domova pro seniory, kteří několikrát denně procházejí krytými chodbami mezi pavilony domova. „Skla koridoru jsou už v havarijním stavu, chodby není možné v létě ani pořádně vyvětrat,“ je o nutnosti rekonstrukce přesvědčená ředitelka domova Jaroslava Kocíková. Zřizovatel zařízení – Středočeský kraj – se pokusí získat pení-

Zloději opět řádí na hřbitově SEDLČANY Nejen v období

Dušiček, ale také v adventu vyráží na hřbitovy stovky lidí, aby vzpomněli na své zesnulé blízké. Nikoli za účelem rozjímání, ale obohacení se, míří i v období Vánoc na místa posledního odpočinku zloději. Nejinak je tomu na sedlčanském hřbitově na Církvičce. Většinu drobných krádeží pozůstalí na policii ani nehlásí, většinou zmizí

sériově vyráběné drobné okrasné předmět y z vánoční výzdoby hrobů, nad nimiž okradení většinou mávnou rukou. To je i případ Hany Žváčkové ze Sedlčan, která se na redakci Sedlčanského kraje obrátila se vzkazem na toho, který z rodinného hrobu odcizil andělíčky, se kterými ji pojila citová vazba: „Před rokem jsem přišla o milovaného člově-

ka a je to stále moc živé. O to více je mi líto, že se najde člověk, který ukradne věci z hrobu. Nejde o jejich cenu, ale o to, jak vůbec člověk může okrást mrtvého člověka. Zemřelé bychom měli uctívat, ne je okrádat.“ Městští policisté kontrolují hřbitov pravidelně, v obdobích, kdy nejvíce láká zloděje, několikrát denně. Jana Spálenková

Ředitelka Domova Sedlčany Jaroslava Kocíková

ze na rekonstrukci koridoru už v příštím roce, zřejmě za pomoci evropské dotace. Koridor však není jediné, co domov pro seniory „pálí“. „Do budoucna by bylo potřeba pavilony zateplit. Také bychom například rádi získali evakuační podložky pro všechny naše klienty,“ dodala Kocíková. -red-

Kam o vánočních svátcích do kostela? SEDLČANSKO O svátcích snad není nikdo, kdo by alespoň neprošel kolem kostela. A když už půjdete okolo, můžete se zastavit. Svatostánky jsou o Vánocích otevřeny, mše ale probíhají někdy v jinou dobu, než na kterou bývají věřící zvyklí. Přehled mší Římskokatolické církve nám posky-

tl páter Stanislav Glac. 24. prosince: 15:30 Počepice, 16:00 Kosova Hora, 22:00 Jesenice, 22:00 Chlum, 24:00 Sedlčany, 24:00 Dublovice 25. prosince: 8:00 Sedlčany, 8:00 Kosova Hora, 9:30 Jesenice, 9:30 Chlum, 11:00 Dublovice, 15:00 Domov Sedlčany 26. prosince: 8:00 Sedlčany, 9:00 Vojkov, 9:30 Jese-

nice, 10:00 Počepice, 11:00 Kosova Hora 27. prosince: 9:00 Sedlčany, 17:00 Kosova Hora 28. prosince: 15:00 Domov Sedlčany, 17:00 Sedlčany 29. prosince: 8:00 Sedlčany, 8:00 Kosova Hora, 9:30 Chlum, 9:30 Jesenice, 11:00 Dublovice, 11:00 Počepice 31. prosince: 17:00 Sedlčany

1. ledna: 8:00 Sedlčany, 8:00 Kosova Hora, 9:30 Chlum, 9:30 Jesenice, 11:00 Dublovice, 11:00 Počepice Do modlitebny Evangelické církve metodistické v Husově ulici v Sedlčanech zve věřící o Vánocích Jiří Oubrecht: 24. prosince: 23:00 29. prosince: 9:30 Do modliteben Sboru

církve adventistů sedmého dne zve k návštěvě vedoucí sboru Církve adventistů sedmého dne Tomáš Chmel. 21. prosince: 10:00 Sedlčany, Štětkovice 24. prosince: 22:00 Štětkovice 25. prosince: 10:00 Sedlčany 28. prosince: 10:00 Štětkovice -js-

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Sauna nepůjde do pronájmu, provozovat ji bude SAS

„Spotřebitel se chová rozumněji než média a politici,“ říká jednatel Povltavských mlékáren Oldřich Obermaier

SEDLČANY Milovníci sau-

SEDLČANY Povltavské mlé-

nování se mohou těšit na příští rok. Respektive na podzim roku 2014, kdy by měla být v provozu zrekonstruovaná sauna v přízemí provozní budovy městského stadionu Tatran. Kvůli dlouhodobě nevyhovujícím hygienickým podmínkám byla sauna letos 1. října dočasně uzavřena. Naposled se v jejích prostorech veřejnost prohřála na jaře. Rekonstrukce byla plánovaná na letní měsíce tohoto roku, přišly ale povodně, které značně poničily další sportoviště, které, stejně jako sauny, provozují Sedlčanské sportovní areály. Proto radní také v polovině června revokovali svoje usnesení, jímž chtěli saunu nabídnout do pronájmu, a to z důvodu, že i tento provoz velká voda poničila, například podlahové krytiny. Po detailním posouzení stavu prostor se také ukázalo, že investice bude vyšší, odhadem jeden milion korun. „Radní nakonec rozhodli, že saunu zrekonstruuje město na vlastní náklady a provozovat ji bude městská příspěvková organizace Sedlčanské sportovní areály,“ nastínil další osud sauny místostarosta města Miroslav Hölzel. V listopadu dostali radní na stůl dispoziční řešení a návrh rozsahu úprav prostor. „Na základě těchto návrhů bude objednaná projektová dokumentace a během zimy také projekt, vyřízeno stavební povolení a akce bude zařazena do rozpočtu na příští rok. V letních měsících by pak byla provedena vlastní rekonstrukce,“ vysvětlil místostarosta. Jana Spálenková

kárny jsou jedním z největších a nejznámějších sedlčanských podniků, dlouhodobě si vedou velmi dobře. Jednatel společnosti Oldřich Obermaier si našel chvíli na zodpovězení několika otázek. Letošní rok se blíží ke svému závěru. Jak vypadá z ekonomického hlediska pro Povltavské mlékárny? Hospodářské výsledky v tomto roce jsou dobré. Nepotvrzuje se tedy v našem případě teze, že spotřebitel nade všechny meze preferuje levné výrobky. Naše sýry jsou ve vyšší cenové kategorii, nabízejí však prvotřídní jakost. Spotřebitel se tedy orientuje podle poměru kvalita – cena, a proto mají naše sýry i v roce 2013 na trhu úspěch. Sedlčanského Pepu můžeme vidět i v televizi. Přináší tato reklama zvýšení prodeje? Televizní reklama přináší vždy zvýšení prodeje. Nejsme ovšem jediní,

kdo ji užívá. Stejně je tomu i u konkurence. Byl tento rok odlišný od let předchozích? Rok 2013 byl výjimečný stabilitou prodejů v obchodní síti, to platí pro všechny

Jednatel Povltavských mlékáren Oldřich Obermaier

potraviny. Výjimečný byl také proto, že ze všech stran slyšíme katastrofické zvěsti o špatné kvalitě potravin, růstu DPH, inflaci a zvyšování dovozu potravin. Spotřebitel je však rozumný a spotřeba potravin nevykazovala v tomto roce velké výkyvy. Dá se říci, že spotřebitel se chová rozumněji než média a politici. Jste jeden z největších

regionálních zaměstnavatelů ve zdejším regionu. Je možné počítat v budoucnu i s navýšením výroby a rozšířením provozu? Ano, v roce 2014 počítáme s rozšířením výroby a dalším růstem. Kdo neroste, stagnuje a zaniká. To není náš případ, naopak, máme velké plány. Chystáte ve výrobě sýrů nějakou specialitu? Nové sýry, s těmi se setkáte na trhu. Před konkurenty musíme být diskrétní. Proč nemají Povltavské mlékárny v Sedlčanech svou specializovanou podnikovou prodejnu? Specializované prodejny se většinou velkým výrobcům ekonomicky nevyplácejí. Povltavské mlékárny Sedlčany dodávají do všech velkých obchodních sítí. Naše sýry najdete také ve všech sedlčanských obchodech s potravinami. Ostatně, uvidíme do budoucna. Na Sedlčansku Povltavské mlékárny podporovaly sportovce, umělce i mnohé další regionální

aktivity. Bude tomu tak i v příštím období? Sponzor ujeme stále řadu aktivit. Naše hlavní společenská odpovědnost je ale vytvářet zisk, abychom měli z čeho podporovat sociální i společenské aktivity. P r o d u kc i v y vá ž í t e i za hranice. Dočkají se někdy i gurmáni ze země galského kohouta např. královského hermelínu či jiných kulinářských specialit? V zemi galského kohouta mají se sýry velké a tradiční zkušenosti. Francouzské sýry – to je pojem na celém světě. Konkurovat jim nechceme. Ale spolupráce přinesla a přinese další efekty, díky mateřské francouzské firmě se dostáváme na světové trhy. Co mohou vaši zaměstnanci očekávat v novém roce? Naši zaměstnanci mohou i v roce 2014 počítat s jistotou zaměstnání v prosperující firmě. To je dnes asi nejvíc, co můžeme nabídnout. Vladimír Zámečnický

Používání petard v denních hodinách nebudou tolerovat ani na Silvestra Městští strážníci nebudou mít rozhodně volno na Štědrý den a na Silvestra. Jsou to jedny z nejrušnějších dnů a pak i nocí, alespoň z pohledu policistů. N a Vá n o c e b u d o u na služebně přítomni jako již tradičně dva strážníci, kteří pravidelně kontrolují střed města, zvláště při akcích v okolí kulturního domu, klubu Pohoda a další místa. Silvestr je sloužen nepřetržitě a strážníci dbají hlavně na to, aby nedocházelo k rušení denního a nočního klidu. „To je poslední den a noc v roce samozřejmě trochu zavádějící, kolem půlnoci z 31.

SEDLČANY

prosince na 1. ledna v rámci oslavy nového roku, tolerujeme na veřejných

Vrchní strážník sedlčanské městské policie Petr Krch

prostranstvích pouštění pyrotechniky i s doprovodnými efekty – ať už zvukovými nebo, světelnými. Co ale rozhodně netolerujeme, je pouštění dělobuchů

a petard na veřejných prostranstvích v denních hodinách,“ říká vrchní strážník sedlčanské městské policie Petr Krch. Další problémy, které mezi svátky městští policisté nejčastěji řeší, se týkají používání alkoholu. „Jen v loňském roce jsme v tomto období byli voláni k celkem deseti případům, kdy se silně podnapilý člověk, jdoucí z podnikového večírku, oslavy nebo plesu nebezpečně potácel na silnici a ohrožoval plynulost provozu.“ Dále zmiňuje Petr Krch také bezprostředně před svátky vzrůstající problémy s drobnými krádežemi. „V letošním roce jich k začátku prosince

neevidujeme žádné a je zcela možné, že nás nájezdy zlodějů, kteří okrádají nakupující v supermarketech, ještě čekají.“ I na Nový rok čeká strážníky jako již tradičně jeden úkol – odchyt psů, kteří o silvestrovské noci utečou svým majitelům. „Prosím proto občany, aby své psy před poslední půlnocí v letošním roce dobře zabezpečili, tak, aby je co nejméně stresovala zábavná pyrotechnika. Doporučuji psa označit známkou, která nám po odchytu psa usnadní práci s dohledáním majitele,“ radí vrchní strážník Městské policie Sedlčany Petr Krch. -red-

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

Není všechno zlato, co se třpytí Dokončení ze strany 1

Společnost Agate Bay s.r.o. podala na ministerstvo 24. července loňského roku žádost o stanovení průzkumného území o rozsahu skoro dva kilometry čtvereční.

O nás bez nás Žádost firmy Agate Bay ale neobsahovala všechny náležitosti, proto ministerstvo 3. května tohoto roku přerušilo správní

stože jsme účastníky správního řízení. Teď se posláním jakési informace snaží tuto svou chybu napravit.“ Obě obce se k záměrům těžařů staví negativně, stejně jako město Sedlčany. „Jsme jak proti průzkumu, tak těžbě zlata takřka za městem,“ potvrdil zamítavé stanovisko vedení města jeho místostarosta Miroslav Hölzel. V lokalitě zakreslené na mapičce, otištěné u tohoto článku, by těžaři chtěli

lem 120 tisíc korun. Pod hlavičkou tohoto „eseróčka“ tady působí domácí odborník na geologii, za nímž stojí některá zahraniční firma. Není to nic neobvyklého, o zahájení průzkumu na Mokrsku žádá Astur Bohemia, která je pobočkou kanadské firmy Astur Gold. „My například pracujeme tak, že náklady na zahájení průzkumu hradíme ze svého. V případě, že bude povolen, začneme shánět investora,

s využitím kyanizace, a tím znovu dokořán otevřít dveře těžařům zlata ze všech koutů světa. I když nová Surovinová politika dosud schválena nebyla a související Horní zákon novelizován nebyl, těžaři se již předhánějí v získání licencí na těžbu. Proto na ministerstvo životního prostředí docházejí žádosti o povolení průzkumu na řadě zlatonosných lokalit,“ vysvětluje „ochranu“ nerostného bohatství ze strany našeho státu předseda občanského sdružení Veselý Vrch Jiří Bendl.

V jednotě je síla

Redakci se podařilo získat mapu se zákresem průzkumného území. Omlouváme se za kvalitu reprodukce.

řízení. Před několika týdny ale poslalo všem dotčeným a také občanským sdružením bojujícím proti těžbě zlata mapu se zakresleným územím, v němž by průzkum a případná těžba měla probíhat. Středem tohoto prostoru je bývalý lom Deštno, stejnojmenný kopec a lesy, louky a pole mezi Příčovy, Dublovicemi, Solopysky a Cihelným vrchem. „O těžbě zlata v této lokalitě se hovořilo v minulosti už několikrát, proto nás tato informace jako taková nepřekvapila. Co nás ale překvapilo je, že o zahájení správního řízení ani o jeho přerušení nás ministerstvo neinformovalo,“ říká starosta Dublovic Otakar Jeřicha a dodává, že ministerstvu zašle dopis, v němž na tuto skutečnost poukáže. Jeho slova potvrzuje i starosta Příčov Pavel Nevlida. „Ministerstvo nás o záměrech společnosti vůbec neinformovalo, pře-

provádět geologické práce čtyři roky. Samozřejmě, že v žádosti ubezpečují, že veškerý průzkum bude probíhat v souvislosti s legislativou, bezpečně a bez omezení pro lidi žijící v dané lokalitě, někteří ale možná vzpomenou na problémy Mokrska s pitnou vodou v polovině 80. let dvacátého století. Při průzkumných geologických vrtech se začal z arzenoplynu (sirníku železa a arzenu) v okolí ložiska uvolňovat jedovatý arzén, který kontaminoval některé studně s pitnou vodou. „Hlavním nebezpečím průzkumu je ale fakt, že firmě, která ho provádí, vzniká ze zákona nárok na jakési ‚předkupní‘ právo na těžbu,“ připomíná předseda občanského sdružení Veselý vrch Jiří Bendl.

Těžařští supi vyčkávají Firma Agate Bay byla založena v prosinci roku 1993 se základním kapitá-

který to zaplatí. Z podniku pak budeme dostávat nějaké dividendy,“ přiznal v loňském roce Hospodářským novinám jednatel firmy Agate Bay Tomáš Váňa. Stejně jako Astur Bohemia i Agate Bay teď vyčkává na změnu zákona. Z tiskové zprávy, kterou pobočka kanadské firmy 30. října vydala, vyplývá, že tuší brzký příchod legislativních změn ohledně těžby zlata v ČR. „Dá se předpokládat, že moratorium na těžbu zlata a důlní činnost bude v blízké budoucnosti zrušeno. Očekává se schválení nové aktualizované Surovinové politiky České republiky a novely Horního zákona,“ píše se v „tiskovce“. Optimismus firem je na místě, nahrálo jim v loňském roce totiž samo ministerstvo průmyslu a obchodu. „Úředníci tohoto ministerstva navrhli novou Surovinovou politiku, která se snaží připravit prostor pro povolení těžby zlata

Chotilsko, Hvožďany a Kašperské Hory spojuje jeden zájem – zabránit těžbě zlata v jejich katastrálních územích. Společně informují veřejnost, medializují kauzu, poukazují na nebezpečí, které by průzkum a těžba zlata přinesly. Vznikla petice, konaly se veřejné schůze, protestní setkání, byly rozeslány desítky dopisů na „vyšší místa“. Teď se k těmto aktivitám a ke snaze zvrátit záměry zlatokopů připojí i Příčovy, Dublovice a Sedlčany. „Mluvil jsem se starostkou Hvožďan Markétou Balkovou a konzultoval některé možné postupy,“ potvrdil to, že obec rozhodně nezůstane nečinná, dublovický starosta Otakar Jeřicha. „Navázali jsme kontakt se starostou Chotilska Jiřím Šťástkou. Chceme

Starosta Chotilska J. Šťástka

se aktivně zapojit do aktivit vedoucích k zabránění průzkumů v regionu,“ řekl starosta Příčov Pavel Nevlida. Pozadu nezůstanou určitě ani Sedlčany. Jana Spálenková

5

Od nového roku budou platit nové vyhlášky SEDLEC-PRČICE Zastupitelé se na svém posledním zasedání na konci října zabývali obecně závaznými vyhláškami, které se týkají místních poplatků za komunální odpad a stanovení systému shromažďování odpadu. Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, kterou zastupitelé schválili v listopadu loňského roku, obsahovala bod o osvobození od poplatku pro majitele nemovitostí nezpůsobilých k bydlení nebo rekreaci. Tento bod však „sváděl“ k nejednoznačnému výkladu, proto se jej zastupitelé rozhodli zrušit. Od 1. ledna 2014 tak bude platit nová vyhláška, kde bude osvobození poplatku pro majitele „nezpůsobilých nemovitostí“ zcela vypuštěn. Jen pro zajímavost – za rok 2013 využilo možnosti odpuštění poplatku podle tohoto bodu osm poplatníků. Na konci roku bude z rozhodnutí sedleckoprčického zastupitelstva zrušená také vyhláška o systému sběru, shromažďování, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Nahradí ji nová vyhláška, kterou zastupitelé odhlasovali vzhledem k tomu, že letos na podzim byl tento systém rozšířen ještě o sběr textilu, obuvi a oděvů. Kontejnery na tento „odpad“ najdete v areálu sběrného dvora v Sedlci. Do vyhlášky, která začne platit 1. ledna, bude zakomponováno ustanovení o třídění textilu, oděvů a obuvi. O zvýšení poplatků sedlecko-prčičtí zastupitelé nejednali. -red-

6

EKONOMIKA

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Strojírnám se v letošním roce dařilo, obrat zvýšily o padesát procent S koncem roku přichází bilancování. Nejinak je tomu u jednoho z největších zaměstnavatelů na Sedlčansku – Strosu. SEDLČANY V čele podniku,

který se strojní výrobou zabývá už padesát tři let, stojí od roku 2000 ředitel Ladislav Filip. Do práce dojíždí opačným směrem než jiní – do Sedlčan z Prahy. „Zvykl jsem si, ale opačným směrem bych, hlavně v pátek, jezdit nechtěl,“ ř í k á s ú s m ě ve m . P ro úsměv na tváři má důvod.

expandovat i do zemí, kam zatím naše výrobky nedodáváme. Investovali jsme také do technologií, zateplovali jsme největší výrobní halu, kterou máme, zakoupili jsme nové stroje a pokračujeme ve zvelebování areálu.“ Slova ředitele Strosu dokládá také nová moderní lakovna, která byla vybudovaná v letních měsících, a díky ní se zlepšilo pracovní prostředí zaměstnanců, kteří zde pracují. Ladislav Filip je optimista a doufá, že pro Stros příznivá situace vydrží i napřesrok, že po nákladních výtazích, stavebních nebo speciálních výtazích bude v zahraničí poptávka. „Masové nabírání zaměstnanců v příštím roce nás asi nečeká, ale stále přibývá objednávek na speciální výtahy, takže zřejmě budeme přibírat konstruktéry. Přemýšlíme také o zvýšení směnnosti, takže pro technické profese ve Strosu místo zřejmě bude.“

Výtahy ze Sedlčan potkáte i v Austrálii Ředitel sedlčanského Strosu Ladislav Filip

„Z 85 procent naše výrobky vyvážíme do zahraničí, a protože došlo k oživení ve stavebnictví v některých zemích jako je USA, Kanada a snad i Rusko, zakázky se nám jen hrnuly a v letošním roce jsme zvýšili obrat o padesát procent, což je výborné a dostáváme se tím na úroveň před krizí ve stavebnictví, tedy do let 2007, 2008,“ říká Ladislav Filip.

Pokud bude příznivá situace na trhu, práce bude dost Se zvýšením obratu se ruku v ruce snoubí i nábor nových zaměstnanců, který v letošním roce proběhl. „Šlo o dělníky, konstruktéry, ale i o posily do obchodního týmu, protože se snažíme

V současné době pracují v Sedlčanských strojírnách asi dvě stovky lidí, někteří v třísměnném, někteří ve dvousměnném provozu. „Dařilo se nám získat řadu šikovných kvalifikovaných lidí do výroby, kteří jsou vyučeni v oboru, vyznají se v programování a jsou pracovití. Postavili jsme také výborný obchodní úsek z mladých jazykově vybavených lidí, za nimiž je také vidět kus práce,“ říká ředitel Filip. Výtahy ze Sedlčan se asi nejdále používají v Austrálii. „Jinak naše výtahy najdete ve více než pětačtyřiceti zemích světa, nejčastěji v USA, Kanadě, Koreji, arabských zemích, v Mongolsku, Rusku. Jde o speciální výtahy a hlavně pracovní výtahy, užívající se jednak při výstavbě výškových budov, ale i v průmyslových pro-

Výtah ze Sedlčan pomáhá stavět výškové budovy v Rusku.

vozech – v cementárnách, dolech, asfaltárnách…“ V naší republice prý výtah ze Strosu také potkáte, byť ty stavební se v dnešní době příliš neprodávají. „V Čechách se stále používají starší stroje a roli hrají také půjčovny. V poslední době jsme dodali výtah třeba do cementárny Mokrá nebo jsme ho několikrát zapůjčili na opravu elektráren.“

totiž důležité být vždy krok před konkurencí. „Například u jednoho výtahu jsme užili pro napájení trolejové vedení místo kabelu, což je docela unikát.“ V České republice nemá Stros ve výrobě speciálních výtahů konkurenci. Tu mezinárodní sleduje hlavně na výstavách. „V letošním roce jsme se prezentovali na výstavě v Mnichově, která je jen jednou za tři roky. Představili jsme tam výtah s největší nosností, rychlostí a kabinou dvakrát šest metrů – tedy s ‚nej‘, které se nám kdy podařilo udělat. V březnu pojedeme na výstavu stavebních strojů do Las Vegas, kam připravujeme dva speciální výtahy.“ Kapacita hal v areálu

Po krizi v průmyslu, médiích, obchodu a dalších odvětvích, která republiku před lety podle ekonomů postihla (a podle dalších odborníků ještě stále panuje), musí být radost pracovat v podniku, kde se daří. „Ve Strosu ženy samozřejmě pracují, třeba jako jeřábnice nebo přímo ve výrobě, v technologii, v konstrukci, na recepci, v obchodním i ekonomickém oddělení,“ odpovídá mi Ladislav Filip. Stejně jako už dávno neplatí, že práce ve strojírnách není pro ženy, neplatí ani to, že jde o špinavou a špatně placenou práci. „Už léta spolupracujeme s učilištěm na Červeném Hrádku, učni k nám chodí na praxi, pořádali jsme také přednášky na základních školách,

V České republice je Stros ve svém oboru jedničkou V Sedlčanech můžete občas vidět výtahy Strosu při opravách domů, střech, ale to jsou hlavně nižší výtahy s menší nosností. „Naše firma se ale specializuje hlavně na větší výtahy s nosností až 3 200 kilogramů, které se užívají při výstavbě výškových budov, dopravují materiál a lidi až do výšky 330 metrů.“ Takové lze najít třeba v Moskvě, kde se za jejich pomoci staví uskupení mrakodrapů, jakýsi moskevský Manhattan. „Dodali jsme také výtahy pro kanadské námořnictvo, v letošním roce jsme výtah dodali na vesmírné středisko na Floridě. Speciální výtah, který může pracovat až do teplot - 40 °C, vyrobený v Sedlčanech, pracuje v Mongolsku,“ vyjmenovává úspěchy Strosu Ladislav Filip. Stros každoročně zavádí do výroby inovace, je

Mobilní výtah pro kanadské námořnictvo

strojíren je podle ředitele Filipa dostačující. „Ačkoli v příštím roce bychom rádi postavili skladovací halu, abychom některý materiál nemuseli skladovat venku, ale pod střechou. Připravujeme také přesuny ve výrobě, reorganizaci pracovišť, aby na sebe výroba lépe navazovala. Mělo by vzniknout také specializované pracoviště pro sváření.“

Fabrika neznamená špinavou a špatně placenou práci

aby se děti nebály zvolit si ke studiu technický obor. Dnes jsou to profese, které vyžadují kvalifikaci, zručnost, stálé sebevzdělávání.“ Při bilancování na konci roku zmiňuje Ladislav Filip i to, že se zvýšením obratu a zakázek v letošním roce stouplo také množství přesčasů a požadavků na zaměstnance. „Byl to pro ně nápor jak fyzický, tak psychický. Přesto jsem rád, že naši zaměstnanci chápou, že zakázek je třeba využít, když jsou.“ Jana Spálenková

 Koupím palivové dřevo (metry nebo kulatinu). Tel.: 608 543 848. 407/13  Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 739 835 264. 408/13  Pronajmu byt 1+1 v ul. U Kulturního domu, 7. patro, cena celkem 5 900 Kč. Tel.: 728 967 590. 409/13 Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech v cihlovém domě po kompletní rekonsrukci, k dispozici od ledna 2014. Tel.: 730 193 297. 410/13  Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 608 422 785. 411/13  Prodám králíky, husy a vajíčka. Tel.: 773 445 417. 412/13  Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 737 287 527. 413/13  Hledám podnájem bytu v Sedlčanech do 6 tis. nejlépe 2+1 pro mě a mého přítele. Tel.: 732 806 255 (jen SMS), j. [email protected] 414/13

 Barevná 0

M. L. ELEKTRO elektromontážní práce hromosvody elektronické zabezpečovací a kamerové systémy Martin Lupač Sedlčany Tel.: 776 564 479 E-mail: [email protected]

Nabízíme dlouhodobě udržitelný příjem

Využijte možnosti nákupu vín světově uznávané kvality - u přímého u přímého dovozce za výhodné za výhodné ceny - vína oceněná 83 medailemi na nejprestižnějších mezinárodních soutěžích za poslední dva roky - v nabídce jsou vína všech kategorií: suchá, polosuchá, polosladká, sladká a alkoholizovaná (typu Porto) - možnost konání firemních večírků, přátelských posezení a degustací v příjemném stylovém prostředí

Kde: špejchar Vojkov

Kontakt: 604 250 944, 603 837 146, [email protected]

Volejte 734 462 216

   

reklama Pronájem !"#$%$ nebytových prostor od 50 Kč/týden  v Kosově Hoře - 2x prodejna 40 m , 1x sklad 30 m , WC + kk, .,% "+/webu "."na 7 500 Kč/měs. Tel.: 603 266 297    2

1"2 ) 2#"3  ! 4 5

    !"#$%$       

".""+/.,%

                           

2 1"2+" ) 2#"3  ! 5  4

Čajová restaurace Sedlčany Přeji všem zákazníkům příjemné a požehnané vánoční svátky a v novém roce 2014 hodně zdraví, štěstí a osobní pohody. Nádražní 109, Sedlčany (vedle železářství Břenda)  731 268 110

2

www.sedlcansky-kraj.cz +"2

    ".""+/.,6

 0

Po - Pá 9 - 18 So, Ne zavřeno

Primáře Kareše 405, Sedlčany Tel./fax: 318 820 187, tel.: 724 096 910, 724 782 319

m Děkujeme obchodním partnerům za spolupráci v roce 2013 a přejeme mnoho úspěchů v roce 2014 4 I v příštím roce nabízíme:  kompletní služby v lesních činnostech e) (těžba dřeva, pěstební činnost, zalesňování, sazenice) prodej řeziva prodej paliva  

Gabriela Kabylová

LIMA

! "  "" #  " $    %  "         !  "#  $$% &'( )                 

    !"#$%&'(")&'()*#"+,-

COUNTRY RESTAURACE COLORADO Sedlčany, Nádražní 915

 702 490 690

Sobota 21. 12. od 20 hodin TANEČNÍ ZÁBAVA hraje Elizabeth - vzpomínky na tančírnu Úterý 31. 12. Silvestr - přijďte k nám oslavit konec roku bez vstupného - zaplatíte pouze to co sníte a vypijete + československá diskotéka Rezervace na tel.: 702 490 960

PF 2014

Děkujeme všem zákazníkům a obchodním partnerům za přízeň v letošním roce, a do nového roku přejeme vše nejlepší.

ELEKTR O Mašek

POTRAVINY - UZENINY OVOCE - ZELENINA BUFET

Všem svým zákazníkům přejeme vánoční svátky plné pohody a do nového roku vše nejlepší, hodně zdraví a štěstí. Zároveň děkujeme za přízeň, kterou jste nám věnovali, a těšíme e se na vás i v novém roce.

PF 2014

VELKOOBCHOD MALOOBCHOD Tel.: 318 581 364 Mobil: 736 773 457 E-mail: [email protected]

PRODEJ:  elektroinstalačního materiálu  svítidel a lustrů  el. přístrojů a spotřebičů

PRODEJNA KOSOVA HORA 27, U KOSTELA

Po - Pá: 7 - 16 hod. So: 8 - 11 hod.

8

PRODEJ

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

www.sedlcansky-kraj.cz

VÁNOČNÍCH KAPRŮ

sádky Červený Douglaska padne, Nemocnice v Sedlčanech Hrádek ohrožuje návštěvníky oslavila padesátileté výročí. kulturního domu Jaký bude její další osud? SEDLČANY O nejistém osudu

SEDLČANY Je to už půl stole-

tí, co v našem městě začala poskytovat zdravotní péči nemocnice na náměstí T. G. Masaryka. Před jejím otevřením byli sedlčanští pacienti obvykle hospitalizováni v Prčici. Zdejší ústav ale neposkytoval dostatek lůžek a ani specializované lékařské obory. Po druhé světové válce začali Sedlčanští volat po zřízení nemocnice přímo ve městě. To se podařilo až začátkem šedesátých let. V roce 1960 se začalo s přestavbou budovy, sloužící původně jako sídlo okresního úřadu, protože okres Sedlčany v tomto roce zanikl. Po třech letech stavebních prací vznikla v našem městě nemocnice s poliklinikou. V polovině 80. let byla nemocnice rozšířená o nové prostory pro chirurgickou ambulanci, rentgenové oddělení, laboratoř a pracoviště odborných lékařů, obvodních lékařů, stomatologů, pediatrů nebo rehabilitace. V devadesátých letech prošla nemocnice řadou změn. V roce 1992 se jejím zřizovatelem stal městský úřad. O dva roky později přešlo toto zařízení do majetku města. V dubnu téhož roku zde zahájilo provoz výjezdní stanoviště Zdravotnické záchranné služby. Zastupitelstvo města rozhodlo 5. listopadu 2001 pronajmout městské zdravotnické zařízení společnosti Mediterra. Tato společnost se o sedm let později stala členem skupiny VAMED Mediterra, která je předním evropským hráčem v oblasti kompletního managementu zdravotnických a lázeňských služeb. V říjnu loňského roku zveřejnil Svaz zdravotních pojišťoven seznam nemocnic, se kterými podepíše dlouhodobou smlouvu o poskytování akutní péče. Sedlčanská nemocnice v tomto seznamu neby-

la a hrozilo tak utlumení lůžkové péče. Po jednání Mediterry s pojišťovnami získala sedlčanská nemocnice smlouvu na poskytování akutní péče na dalších pět let. Oddělení interny tak může fungovat v plném rozsahu. Na oddělení chirurgie ale došlo ke změně. Nově je poskytována léčba v režimu takzvané jednodenní chirurgie. „To, že chirurgie neprovádí akutní operace, vyplývá z režimu JPL - na akutní

Roman Vanžura

výkony nemáme nasmlouvané výkony od zdravotních pojišťoven. Takže operujeme pouze plánované výkony, ale určitě nelze říci, že by se jednalo jen o nejjednodušší výkony. Operujeme především miniinvazivně za pomocí laparoskopické techniky (kýly, žlučník), provádíme urologické operace a velkou část operativy představuje ortopedická operativa - složité a rekonstrukční artroskopie. Jako jedni z mála provádíme operace hemoroidů metodou HAL a také operace křečových žil radiofrekvenční metodou, zkoušíme i ošetření křečových žil laserem,“ vysvětluje provozní ředitel sedlčanské nemocnice Roman Vanžura a dodává, že za finančního přispění města se podařilo zachovat také každodenní provoz chirurgické ambulance. „Chirurgická ambulance s podporou města Sedlčany funguje každý den a je schopna ošetřit většinu běžných poranění a úrazů, máme nepřetržitě k dispozici rentgen a laboratoř.“ Rozhodně podle něho není pravda, že by z nemocnice v letošním roce hro-

madně odcházel personál. „Z lékařů odešel letos pouze doktor Karel Marek na vlastní žádost. Otevřel si soukromou chirurgickou ambulanci, ale s nemocnicí dále spolupracuje a posílá nám své pacienty na operace. Několik sester odešlo začátkem roku v souvislosti se změnou režimu fungování chirurgického oddělení, ale po zbytek roku byla naše personální situace stabilní a naopak jsme o několik sester posílili ostatní oddělení.“ Při vyhodnocení prvních deseti měsíců provozu po restrukturalizaci začátkem roku lze říci, že celkový výkon nemocnice je skoro stejný jako před rokem. „Ubyl počet akutních a velkých chirurgických výkonů, ale na druhou stranu se zvýšil počet ambulantních ošetření a výrazně se zvýšil počet pacientů na interním oddělení. Také jsme navýšili počet lůžek na oddělení následné péče a rozšířili počet a ordinační dobu ambulancí. Jako jedni zmála v ČR nabízíme ošetření v MDM ambulanci pro pacienty s bolestmi dolních končetin při cukrovce, špatným hojením ran a podobně,“ hodnotí končící rok Roman Vanžura. V žádném případě se prý neplánuje další rušení nebo redukce provozu. „Naopak bychom chtěli dále rozšiřovat spektrum operací v režimu JPL a také otevřít ambulance v těch odbornostech, které zatím v Sedlčanech chybí. Ve spolupráci s městem bychom rádi zásadním způsobem zlepšili i prostředí v nemocnici i její vybavení.“ K padesátiletému výročí trvání nemocnice v Sedlčanech byly vydány speciální Historické noviny. Potěší nejen milovníky historie našeho města. V příštím roce navíc dostane budova zdravotnického zařízení nový teplejší kabátek. Jana Spálenková

smrku v ulici U Kulturního domu, za jehož poražení sepsali obyvatelé bytů přilehlých bytových domů petici, jsme vás informovali v minulém čísle Sedlčanského kraje. „Nahnuté“ to teď má i další strom – douglaska rostoucí před vchodem Kulturního domu Josefa Suka. Jehličnan, který má původní domovinu v Severní Americe, zde byl vysazen

odbor životního prostředí. „Je více než jasné, že tento typ stromů se na veřejné prostranství nehodí, chyba byla, že byl vůbec na toto místo vysazen a narostl do takových rozměrů,“ vysvětlil Hölzel. Podle něho se jedná pouze o tento jediný „problémový“ jehličnan u Kulturního domu Josefa Suka. „Břízy ani jiné další stromy káceny nebudou.“ Nepopulár ní kácení potkalo před zimou také

Pracovník KDJS Marek Kolský u větví, které se ze stromu odlomily při větru.

před několika desítkami let. Rychle rostoucí strom však rychle přerostl a začal způsobovat problémy. „Kořeny zvedají zem a každoročně musí být opravovaná potrhaná dlažba a obrubníky,“ říká ředitel kulturního domu Martin Severa. Mnohem více mu ale vrásky na čele přidělávají větve, které se při větru lámou a padají na dlažbu poblíž vchodu. „Například v pátek 6. prosince ráno leželo pod stromem více než deset větví, z nichž některé byly dlouhé skoro pět metrů,“ dodává Severa. Jeho slova potvrzuje i místostarosta města Miroslav Hölzel. „O pokácení douglasky jsme uvažovali už před patnácti, deseti lety. Již několikrát pracovníci kulturního domu vyfotografovali ulámané větve o velké váze, které by mohly vážně zranit návštěvníky akcí kulturního domu.“ J e l i ko ž s t r o m s t o j í na veřejném prostranství, rozhodne o jeho pokácení

osm jasanů před učilištěm v Bezručově ulici. Jednalo se také o nevhodně zvolený druh dřeviny vysazené před lety u chodníku a tyto stromy budou nahrazeny vhodnější výsadbou. „Ze zákona musí být každý pokácený strom nahrazen novou výsadbou. V Sedlčanech bylo v posledních letech podstatně více stromů vysazeno než pokáceno. Patrné je to například na sídlišti Za Nemocnicí, které díky zeleni změnilo svou tvář,“ dodal místostarosta. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

Jesenická škola má po letošku nový kabát JESENICE V sobotu 14. pro-

since uspořádala místní základní a mateřská škola Den otevřených dveří. Slavnostní přestřižení pásky ukončilo rekonstrukce obvodového pláště historické budovy základní školy a školního pavilónu. „Jesenická škola se do nového kabátu převlékla za pomoci dotačních titulů a spoluúčasti obce v celkové částce 2 437 606 korun. Stavební firma zahájila práce 5. srpna a dokončila je za rekordních 102 dnů ve vícebarevné kombinaci odpovídající vizuální představě pedagogického sboru a vedení školy,“ řekl při slavnostním aktu starosta Jesenice Miloslav Hrazánek. Ředitelka školy Drahomíra Peštová a vybraní žáci připravili prezentaci multimediální didaktické techniky. Někteří viděli vůbec poprvé interaktivní tabule s ozvučením, interaktivní dotykovou obrazovku, počítače včetně softwaru, dataprojektor a videorekordér. Materiálně technické vybavení odborných učeben a kmenových tříd školu posunulo do luxusní třídy. Nečekaný zážitek byl připraven pro bývalé žáky, ti zažili „návrat do minulosti“ při promítání školních akcí z minulých let. Sdružení obcí Sedlčanska v rámci projektu WOSA předalo škole koncem

letošních prázdnin pětadvacet notebooků pro přípravu učitelů na zavádění nových metod do vyučování. I na děti školní družiny bylo v projektu pamatováno. Mají k dispozici šest digitálních fotoaparátů. Jesenická škola se změnila k nepoznání. Už není „šedou myškou“. Na čelní stěně historické budovy se vyjímá barevné logo školy – drak. Přitahuje pozornost a nutí k zamyšlení, proč právě tato pohádková bytost se stala symbolem školy. Jeho čtyři hlavy – dovednosti, radost, aktivita a komunikace vyjadřují zaměření školního vzdělávacího programu. Školní budovy mají moderní sociální zařízení a jsou vytápěny kotelnou spalující lehký topný olej. Také školní jídelna svými parametry odpovídá soudobým výživovým a hygienickým požadavkům. V dnešní době je na školy vyvíjen tlak z ekonomických důvodů na spojování tříd a zvyšování počtu žáků ve třídě. Jesenická škola se snaží nabídnout vzdělání v přátelské rodinné atmosféře s menším počtem žáků ve třídách. Toto ekonomicky náročné pojetí je možné pouze díky mimořádné pozornosti zřizovatele školy a jeho mnohaleté spolupráce se sousední obcí Nedrahovice. František Vávra

Do školy plánuje obec investovat i v příštím roce DUBLOVICE O výměně dve-

ří a oken, ke které v místní škole došlo během letních měsících, jsme vás již na stránkách Sedlčanského kraje informovali. Akce navázala na loňskou rekonstrukci kotelny. Jak nám potvrdil dublovický starosta Otakar Jeřicha, investice obce do školy budou pokračovat i napřesrok. „Přes zimu necháme zpracovat projekt a rádi bychom celkové zateplení školy zakončili omítnutím kamenné budovy

sanační omítkou a novou, barevnou fasádou.“ V posledních letech v dublovické škole, která má jen první stupeň, přibývá dětí. „Letos máme třináct prvňáčků a ve školce je ve dvou třídách padesát dětí, zdá se tedy, že o prvňáčky by v příštích letech neměla být nouze.“ O rozšíření mateřinky obec ale neuvažuje. „Předpokládám, že dětský boom za pár let zase ustane,“ dodává Jeřicha. -red-

strana

9

Některé poštovní pobočky rok 2013 přežily, pro jiné byl likvidační SEDLČANSKO Vášnivá dis-

kuze o rušení některých poboček České pošty a také o vnitrofiremní situaci v tomto podniku plní opět po několika měsících stránky novin. Česká pošta by měla provozovat minimálně 2100 poboček. V současnosti jich má 3300. Vyplývá to z nařízení, které pro vládu připravil Český telekomunikační úřad. Povinnost určit minimální počet poboček pošty zavádí novela poštovního zákona. „Základním kritériem je, že dojezdová vzdálenost k nejbližší poště v rámci jakékoliv obce nesmí překročit deset kilometrů. V obcích nad 2 500 obyvatel musí být alespoň jedna pošta a zároveň by docházková vzdálenost k poštovní pobočce neměla přesáhnout dva kilometry,“ vysvětlil principy „poštovní redukce“ předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák. Případné zrušení pobočky však pošta musí projednat se Svazem měst a obcí a potažmo se samotnou obcí, které by se to týkalo.

Franšíza, nebo „šlus“? Letos v lednu pošta oznámila, že do konce roku převede zhruba 200 poboček na franšízy, které budou provozovat její partneři. Těmi mohou být například obchody nebo obecní úřady. Na Sedlčansku to zatím takto nefunguje. „Jsme rádi, že v obci poštu máme, a to dokonce každý pracovní den, hodinu ráno a dvě hodiny odpoledne,“ uvedl starosta Jesenice u Sedlčan Miloslav Hrazánek a dodal, že škola, pošta, obchod a hospoda vždy patřily k základním službám v obci. „Neumím si představit, že by služby obce převzal obecní úřad. Jsem tu jen já a paní účetní a na vyřizování poštovních služeb už opravdu nezbývá čas.“

Stejného názoru je také starosta Svatého Jana Petr Kabyl. „Pro naše občany je pošta jako služba důležitá. V obci funguje, byť omezeně. Vytipovaná na zrušení je už asi pět let. Chápeme, že její provoz není příliš ekonomický, ale zastupitelstvo rozhodně není nakloněno tomu, že by naši občané museli na poštu jezdit do okolních obcí.“ Změny v kamenné pobočce, která by nově měla fungovat pouze jako

covní doby o hodinu denně. Česká pošta bude nucená i v příštím roce provádět úsporná opatření. Otázkou ale je, v jaké míře a jaký dopad bude mít zrušení pošty na život v obcích, kterých se to bude týkat. Je také pravda, že pošty přestaly být lidmi využívány tak, jak tomu bylo dříve. Kdy naposledy jste poslali pohled, podali složenku, nebo si na poštu „skočili“ pro los? A pamatujete ještě, jak se na poště stála fronta

Takové kaslíky „zdobí“ obce v regionu, jako tyto Nedrahovice.

„výdejní místo“, odmítl letos také počepický starosta Zdeněk Pekárek. V květnu letošního roku byla „dočasně“ uzavřená pobočka České pošty ve Štětkovicích. „Mrzí nás to, ale chápeme, že naše pošta patřila k těm méně využívaným v regionu. Jen máme obavy, že z dočasného uzavření se stane uzavření trvalé,“ komentoval situaci štětkovický starosta Josef Kunc. Štětkovičtí občané dokonce proti uzavření pobočky sepsali petici, která byla odeslána na Generální ředitelství České pošty, zatím ale bez jakéhokoli ohlasu. Od 1. května je také uzavřená pobočka v Prčici. Byla dlouhodobě ve ztrátě a další nejbližší pobočka je v Sedlci, vzdálená pouhý kilometr. Na základě oznámení o dočasném uzavření pobočky se vedení města s Českou poštou dohodlo o převedení jednoho „prčického“ pracovního místa do Sedlce a o rozšíření pra-

na telefon? A také na to, že před lety nebylo výjimečné, když jste denní (ranní) tisk našli ve schránce až večer a platilo heslo „Dnes podáte, zítra ztratíme?“ Starosta Počepic Zdeněk Pekárek se smíchem vzpomíná na to, jak mu byl před pěti lety doručen balík s plaketkami k výročí hasičských sborů. Bylo to ale až týden po soutěži, na níž měly být předány, byť je objednával a firma mu je zaslala v dostatečném předstihu. Možná, že někteří z nás po neblahých zkušenostech přestali poštám věřit, protože když už tam konečně zavítáte, nutí vám pracovnice za přepážkou (kterou do toho zase nutí vedení) výhodný finanční produkt. Tak trochu si ty pošty rušíme sami. Pokud stejně jako já přijdete na poštu dvakrát do roka, neměli bychom si nad rušením pošt stýskat, ale začít je více využívat. Zvláště pobočky v naší obci. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ

10 strana

Po sedmi letech je obec konečně bez dluhu Jiří Sůsa starostuje na místním obecním úřadu druhé volební období. Obec s 334 obyvateli má tři části – Kňovice, Kňovičky a Úsuší. Před sedmi lety trápil místní téměř šestimilionový dluh. Ačkoli hospodaří obec s rozpočtem přes tři miliony, dnes není po dluhu ani památka… Hezký dárek k Novému roku.

že já bych v obci kanalizaci rád měl, je to jedna ze služeb, která zhodnotí život v daném místě, ale na druhou stranu by to obec opět zadlužilo. Investovali jste letos do obecních komunikací? Jako každý rok. Snažíme se silnice opravovat postupně. Větší akcí, kterou chce-

KŇOVICE Přestože se hos-

podařilo úsporně, život v obci se nezastavil. Nejen na „recept“, jak během relativně krátké doby oddlužit obec, jsem se ptala právě starosty Kňovic Jiřího Sůsy. Jak vznikne šestimilionový obecní dluh? Sešlo se hodně akcí najednou. Stavěl se vodovod, byty nad obecním úřadem, revitalizovaly se rybníky. Obec si musela vzít úvěr a návratnou finanční výpomoc, protože z třímilionového rozpočtu nebyla schopna akce zaplatit. Na druhou stranu je dobře, že se tyto investiční záměry povedly, byť za cenu dluhu. A recept, jak oddlužení dosáhnout? Investovat s rozumem. Rozhodně jsme peníze nezískávali prodejem pozemků nebo obecního majetku, byť i to jsme zvažovali. Vlastní vodovod tedy máte, co kanalizace? Kanalizaci naše obec nemá. Nechali jsme sice zpracovat nezávaznou studii, ale kanalizace pro Kňovice a Kňovičky by stála 30 milionů, pro samotné Kňovice 25 milionů včetně čistírny odpadních vod. Velmi náročný pro obec by byl provoz kanalizace a čistírny. Proto se zatím o výstavbě neuvažuje. Samozřejmě,

Starosta Kňovic Jiří Sůsa

me zrealizovat ještě do konce roku, je oprava části místní komunikace směrem na Radíč. Z nabídek tří firem, které se do výběrového řízení přihlásily, jsme vybrali nejnižší cenovou nabídku 560 tisíc korun bez DPH od příbramské firmy. Jedná se o opravu zhruba čtyř až pěti set metrů této cesty. O dotaci jsme nežádali, vše hradí obec z vlastních peněz. Kňovicemi a Kňovičkami prochází poměrně rušná silnice II.119 ze Sedlčan do Dobříše. Dodržují řidiči v obci povolenou rychlost? Padesátku nedodržují jak auta, motorky ani kamiony. Plánovali jsme pořídit tři radary, ale jelikož se jedná o částku kolem čtvrt milionu, zatím se od jejich instalace upustilo. Na jaře plánujeme rekonstrukci dopravního značení v části obce, takže peníze máme stále kam investovat. Jak investujete do osad? V okolních osadách provádíme pravidelně údržbu veřejných prostranství, komunikací a dalšího obecního majetku. Návsi v Kňovicíc h dominuje kromě zámku,

dětského hřiště, kulturáku a obchodu také požární nádrž… Je to taková naše bolest. Zadali jsme na její opravu vypracování projektu s tím, že by byl zrealizován, pokud se to povede v příštím roce. Břehy nádrže budou vysvahovány s položením dlažby z lomového kamene na sucho. Vyšlo to jako nejlevnější varianta s rozpočtem asi jeden milion sto tisíc korun. Žádali jste v letošním roce o dotace? O dotační peníze jsme letos nežádali. Možná se to někomu nebude líbit, já osobně ale s dotacemi nesouhlasím, respektive s celou dotační politikou, která předražuje zakázky. S povděkem kvituji dotace na kanalizaci, komunikace, vodovod, ale některé vypsané tituly mi prostě přijdou nesmyslné. Asi poslední dotací, kterou jsme využili, bylo zřízení hřiště pro děti v Kňovicích a na opravu a rozšíření sítě veřejného osvětlení. V obci je obchod a také kulturní dům. Fungují? Ano, obchod patří Jednotě a jsem rád, že zvláště starší občané mají možnost nakoupit přímo v obci základní potraviny a této možnosti také využívají. A nejenom oni, ale i projíždějící řidiči. V kulturním domě je několik akcí do roka. Je využíván pouze příležitostně, tak jak jsme v zastupitelstvu stanovili. Co vás čeká v příštím roce? Schválili jsme nový rozpočet a plánujeme krom výše zmiňované opravy požární nádrže další opravu místních komunikací. Snažíme se dělat a financovat potřebné akce a věci. A samozřejmě řešit situace, které nenadále nastanou. I přes komunální volby, které se v příštím roce budou konat, nechceme, aby se život v obci zastavil. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

Dvanácti jednorázovými svozy vyjde město vstříc nejen chatařům SEDLČANY Na předposledním zasedání městského zastupitelstva v tomto roce (18. listopadu) schválili zastupitelé ceny za odvoz komunálního odpadu pro příští rok. Ty zůstanou stejné jako letos. Rozšíří se ale nabídka služeb, a to o možnost zakoupit si za 1 300 korun balíček dvanácti jednorázových známek. Ty využijí hlavně majitelé rodinných domků,

kteří pečlivě třídí a popelnici vyndávají jen po jejím naplnění, a hlavně chataři, kteří si mohou svozy naplánovat jen na období, během něhož ve svém rekreačním obydlí pobývají. Právě kvůli tomuto rozšíření nabídky služeb o balíček jednorázových svozů museli zastupitelé schválit novou vyhlášku, která nabývá účinnosti právě 1. ledna 2014. -red-

Otázku koupaliště rozčísne zřejmě příští rok SEDLČANY Vyplatí, nebo

nevyplatí se rekonstruovat bývalé městské koupaliště? Odpověď na tuto otázku má dát studie, kterou si město nechalo vypracovat od sedlčanského projektanta Jaromíra Veselého. „Studie bude hotová začátkem příštího roku, je však otázka, co vlastně přinese a zda vůbec bude reálné bývalé koupaliště zrekonstruovat a investovat do něj nemalé finanční prostředky,“ řekl místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel.

v úvahu dvě možnosti – upravovat vodu z Mastníka, což by ale bylo finančně náročné vzhledem k tomu, že podle platných hygienických předpisů musí být v bazénu pitná voda, nebo napojit koupaliště na městský vodovodní řad,“ vysvětlil místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Pro rekonstrukci stávajícího koupaliště hovoří nejen tradice a hezká lokalita, ale také vzdálenost od centra města a dostatečná parkovací plocha v jeho blízkosti.

V posledních letech sloužilo koupaliště rybářům.

Městské koupaliště bylo v polovině 90. let uzavřeno, hlavně z nedostatku vody. Od té doby slouží příznivcům Petrova cechu. Už v době, kdy bylo koupaliště uzavřeno, si radnice nechala zpracovat studii na jeho rekonstrukci. Před lety by to ale znamenalo vlastně vybudovat nový bazén, protože vzhledem k velikosti koupaliště nebylo možné sehnat vyhovující technologii na čištění vody. Zároveň v blízkosti koupaliště nebyly dostačující zdroje vody. „To se nezměnilo. V případě, že bychom se do rekonstrukce pustili, připadají

„Kdybychom se pro rekonstrukci stávajícího koupaliště rozhodli, nebude určitě reálné akci rozjíždět v příštím roce, a to také z důvodu, že nás čeká náročná stavba přivaděče,“ připomněl místostarosta. Pokud studie ukáže, že investice do stávajícího sportoviště bude příliš vysoká, nebo z jiných důvodů nereálná, bude radnice hledat jiná řešení. „Nevzdáváme se ani myšlenky na vybudování krytého bazénu, ať už se podaří, či ne zrekonstruovat venkovní koupaliště,“ doplnil místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

11

Meteostanice je nejen koníčkem, ale pomáhá také při lesnické činnosti SVATÝ JAN Miroslav Votruba je lesníkem na Polesí Svatý Jan, myslivcem, fotografem, ale také provozovatelem amatérské meteostanice. Díky informacím, které uvádí na webu, nebo které se můžete dočíst i na stránkách Sedlčanského kraje, víte, jaká byla ve kterém měsíci minimální, maximální nebo průměrná teplota, tlak vzduchu, kolik spadlo dešťových srážek. „Předpovídat počasí na týdny dopředu sice neumím, ale díky datům z meteostanice mohu vysvětlit, proč jsou v daném roce menší přírůstky nebo vyšší ztráty při ujímání sazenic lesních dřevin,“ říká Miroslav Votruba. V l e s n i c t v í p ra c uj e od roku 1984, v příštím roce to bude už třicet let. „Dříve jsme sledovali data ze sedlčanské meteostanice, ale Svatý Jan je ve srážkovém stínu Brd, v nadmořské výšce 420 metrů, takže data ne vždy odpovídala. Shodou okolností mi rodina koupila

Miroslav Votruba u meteostanice na Polesí Svatý Jan

meteostanici k narozeninám a od 1. října 2007 ji provozuji s tím, že data jsou od 1. března 2009 automaticky přenášena na server www.in-pocasi.cz a od července stejného roku také na server www. JakJeVenku.cz. K meteostanici jsem koupil profesionální vyhřívaný srážkoměr, aby data byla přesná.“ Sumární data za rok předává kronikářce obce Svatý Jan. Meteostanice Svatý Jan běží automaticky. „Pro-

vádím jen běžnou denní kontrolu stavu čidel a měsíčně vyhotovím statistický záznam pro vaše noviny,“ přibližuje zálibu, které se věnuje každý den, Miroslav Votruba. Jeho počínání si všimli už i pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu, takže data (konkrétně zatím jen data o srážkách) ze Svatého Jana najdete i na webovkách tohoto ústavu.

„Také jsem se přidal ke spolku Hydronet, který vznikl bezprostředně po povodních v roce 2002 z potřeby průběžně monitorovat vodu v krajině. Kamery vysokého rozlišení, instalované na různých místech České republiky, snímají počasí a s ním se proměňující krajinu.“ Další novinkou je limnigraf na potoce Brzina u Smrčí. Přístroj měří výšku hladiny, teplotu vody a v budoucnu ještě průtok vodního toku. „Tato stanice běží od 12. listopadu a data jsou přenášena mimo jiné na webové stránky Polesí. Instalování jsem inicioval po trpké zkušeností z červnové rozsáhlé povodně na tomto toku. Po dopočtení a určení povodňových stupňů bude zařízení sloužit jako varovný protipovodňový systém obce Svatý Jan, která je majitelem tohoto zařízení. Časem by měla k limnigrafu přibýt i kamera, takže by se tok dal kontrolovat i pohledem

z pohodlí domova.“ Miroslav Votruba ale připomíná, že stanici ve Smrčí je třeba ještě doladit. Do budoucna bude systém doplněný o rozesílání varovných SMS zpráv občanům obce ohrožených případnou povodní. V souvislosti s počasím mi nedalo se nezeptat, zda Miroslav Votruba věří na pranostiky, ať už jako lesník, či amatérský meteorolog. Platí tedy například to, že když se urodí hodně žaludů a kaštanů, bude tuhá zima? „Pranostiky vycházejí z dlouhodobých pozorování našich předků. Ale ani ti je nebrali jako závazné. Například v případě Medardovy kápě opravdu platí, že červen bývá často deštivý, přesto ne každý rok. Jde prostě o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meterologické jevy a roční dobu, založené na nějaké lidské zkušenosti.“ Jana Spálenková

Zapomenout si doma diář? Pro mnoho z nás zlý sen VORAČICE Kalendář a diář nás provází každý den. Jsme na něm závislí a mnohdy jenom díky záznamům, které si do něho pečlivě zanášíme, víme, kde, kdy a s kým máme v danou chvíli být, nezapomeneme na narozeniny blízkého, důležitou schůzku, zaplacení složenek nebo školní besídku naší ratolesti. Na druhou stranu je kalendář jakýmsi bičem naší doby, díky němu si uvědomujeme, jak nám čas na čele píše křížky, kalendář nás žene dopředu a zrychluje náš život. Nebylo tomu tak vždycky. Ještě před několika desítkami let byl kalendář jednou z podstatných částí lidové literatury. A diáře byly vyhrazeny jen sekretářkám ředitelů. Pak začal kalendář viset na zdech kuchyní. „Dnes ho vystřídal kalendář stolní, po těch je poptávka

stále, zatímco u nástěnných kalendářů je tomu naopak,“ říká majitel a obchodní ředitel společnosti Bobo Blok Voračice, pro niž je výroba a kompletování kalendářů a diářů jedním z důležitých pilířů nabízeného zboží. „V přípravě kalendářů a diářů jsme o rok napřed. Už v lednu, tedy v době, kdy lidé ještě kupují kalendáře na rok 2014, začneme připravovat výrobu na rok 2015. Nejde totiž jen o to nakoupit papír, graficky zpracovat návrh a vytisknout stránky, důležité je také vše správně zkompletovat, zabalit, rozdistribuovat tak, aby byla včas pokrytá poptávka.“ Byť jsou stolní kalendáře a pracovní diáře dlouhodobě na výsluní, nezatracuje voračické Bobo ani výrobu nástěnných kalendářů. „Vyrábíme vlastní denní trhací kalendář 365, dále také kovový deskový kalendář se

třemi magnetickými okénky, kde si každý den posuneme o jedno políčko dopředu. Oblíbené u firem jsou také

dáře firmy obvykle nešetří – za fotografie, které slouží k jejich prezentaci, utratí tisíce, v posledních letech se ale

Václav Kabát s kalendáři a diáři na rok 2014

tříměsíční kalendáře s okénkem. Firma si zde nechá udělat i svoji reklamu,“ vysvětluje Václav Kabát.

Také kalendáře podléhají módě Oblíbené jsou kalendáře s motivy přírody, budov, zvířat, s recepty a vyobrazenými pokrmy, se slavnými lidmi. „Na provedení kalen-

šetří na počtu kusů vyrobených kalendářů.“ Ve Voračicích se kompletují také kalendářové „skvosty“. Jedním z nich byl v letošním roce také nový charitativní kalendář Proměny 2014 na podporu projektů Nadace Archa Chantal. Tento kalendář obsahuje fotografie známých osobností, které se proměnily v sym-

bolické postavy tarotových karet – například v Blázna, Císařovnu, Spravedlnost, Mága nebo Ďábla. „Svou tvář propůjčily kalendáři třeba herečky Ivana Chýlková a Hana Maciuchová. Spojením zvučných jmen, dobrých fotografií, kvalitního papíru a vazby vznikla pak u nás v Bobu opravdu výjimečná podoba kalendáře,“ přibližuje mediálně známou zakázku Kabát. S novým rokem přichází v našich domácnostech také výměna kalendářů a diářů. Malá rada na závěr: Kupte si nějaký pěkný. Třeba i v jiném stylu, ať vás těší celý rok a neomrzí vás se na něj koukat. A ten starý s poznámkami rozhodně nevyhazujte, nevíte, kdy se v životě budete potřebovat zastavit a trochu nakouknout do minulosti. Třeba právě do končícího roku 2013. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ

12 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

„K Vánocům psa nedarujte,“ prosí Lucie Tůmová Čtyřiadvacetiletá Lucka Tůmová ze Sedlčan je příkladem toho, že i mladá generace může mít mezi sebou kluky a holky, kteří mají smysl pro dobrou věc a dokážou něco začít dělat nezištně a ještě k tomu ve svém volném čase. Lucka ukončila v roce 2008 střední odborné učiliště Petra Bezruče v oboru cukrářka, ale záliby ji zavály mimo její učební obor. Od začátku roku 2013 se brigádně stará o opuštěná zvířata v Domově fauny v Hrachově. Proč jste si vybrala tuto – z mého pohledu trochu smutnou zálibu – starat se o opuštěné nebo týrané psy, které člověk zradil? Někomu se může zdát, že je to smutné, ale já se na to dívám tak, že i přes to, co měl daný pejsek za sebou, bude mít šanci na lepší a krásnější život. Ale není to jen o tom, že se do Domova Fauny dostanou pejsci se špatnou minulostí, mnohdy je tam dají sami páníčci, a to z jakýchkoli rodinných důvodů. Jak jste se k této brigádě dostala? Úplnou náhodou. Podívala jsem se na webové stránky útulku a telefonicky jsem se spojila s panem Soukupem, který mě mile pozval k nim na prohlídku. Půjčil mi na vyvenčení krásnou starší fenečku NO Sindy. Poté, co jsem do útulku docházela stále častěji, vzal mě pan Soukup na brigádu. Práce s pejsky je něco úžasného… Já se věnuji psům už od malička, začala jsem se věnovat i jejich výcviku. Není vám těch čtyřnohých kamarádů líto? Kdybych v útulku pracovala já, neubránila bych se tomu, si alespoň jednoho vzít domů…

Ano, líto mi jich je hlavně z toho důvodu, že nemají tolik lásky, co by si zasloužili…Ale i my se s nimi samozřejmě mazlíme, hrajeme si, jelikož tomu se prostě odolat nedá. Také jsem měla nutkání a touhu si vzít spoustu pejsků domů, ale to prostě

výměna vody, svedení psů ze zahrad a příprava žrádla. Na konci ranní směny se pejskové nakrmí a odpočívají do odpolední směny. No a odpoledne pokračuje ten samý režim. O zvířata je tedy dobře a pečlivě postaráno.

Lucie se psy, které měla na starosti.

nejde. I když, kdo z pracovníků a brigádníků měl tu možnost, tak si nějakého opuštěného pejska domu vzal. V čem spočívá vaše brigáda? Ve stručném shrnutí probíhá moje práce v Domově fauny zhruba takto: psům se posbírají misky a umyjí. Pokud je plný stav, vodí se několik psů do zahrad, ostatní mají naplánovanou procházku okolo Domova Fauny. Samozřejmě se dodržuje hygiena a po čtyřnohých kamarádech uklízíme. Následuje důkladné čištění kotců, pelíšků a boud,

Zbývá čas i na to si se psy hrát nebo se s nimi pomazlit, pokud o to stojí? S pejsky se mazlíme během celé směny, na procházkách i při úklidu se také najde čas na pomazlení. Každý pes se rád pomazlí a nechá se podrbat. V Domově fauny jsou i jiná zvířata. Jak se k vám dostala? I o ně se staráte? Ano, žijí tu opuštěná, týraná nebo zraněná volně žijící zvířátka. Na lukách se pasou staří koně, kteří zde úctyhodně a spokojeně dožívají svůj život. Chová-

me slepice, kozy, kamerunské a vřesové ovce a také úžasně chundelatý skotský náhorní skot. Odborný včelař se stará o jedenadvacet včelstev. Já se o tato zvířata nestarám, to už dělají kolegové, kteří tomu rozumí. Nemáte trochu obavy z nadcházejících svátků? Rodiče pořídí dítěti pejska, to živá hračka brzy omrzí a skončí v útulku. Zažila jste takové případy? Naštěstí jsem se s takovými případy osobně nesetkala, ale určitě bych chtěla apelovat zvláště na dospěláky, že pes je živá bytost a ne hračka. Na rozdíl od plyšáka totiž potřebuje pes lásku a stálý domov, proto si nepořizujte psa, pokud si nebudete jisti tím že u vás zůstane až do konce svých dnů. Silvestrovská noc bývá pro psy také riziková, protože většinu z nich děsí světla rachejtlí a výbuchy dělobuchů. Jak mám svému psovi pomoci, aby pro něj konec roku nebyl stresující? Nechat ho doma samotného a jít se bavit asi není to nejlepší řešení… Nechat psa samotného opravdu není to správné a rozumné řešení. V první řadě doporučuji, pokud je to jen trochu možné, odjet s pejskem na klidnější místo, třeba mimo město. Pokud to možné není, je rozumné zvíře vyvenčit ještě za světla. Po setmění ho držet doma a před půlnocí zatáhnout závěsy či žaluzie. Další možností je podání léků na uklidnění, ale ty je třeba podávat několik dní předem a jedině na doporučení veterináře. Ale ze všeho nejdůležitější je, aby zůstal v naprostém klidu majitel zvířete. Zvíře, které je zvyklé na svého majitele, se bude rozhodně lépe cítit v jeho blízkosti… Takže všem pejskařům a jejich miláčkům pěkné svátky a pokud možno klidného Silvestra! Jana Spálenková

Sídlem Ochrany fauny bude Hrachov HRACHOV O b č a n s k é sdružení Ochrana fauny ČR slaví patnáct let svého trvání. Z původního střediska ve Voticích se většina aktivit sdružení přesunula do Tábora, Čapího hnízda u Olbramovic a hlavně do Hrachova. Na to, jak si sdružení vede v současné době, jsem se zeptala jeho předsedy Pavla Křížka. Jak hodnotíte rok 2013 v Ochraně fauny? Co je nového? Nechci chválit dne před večerem, ale rok 2013 hodnotím více než dobře. Na prvním místě musím pochválit všechny zaměstnance. Těsně před sezónou došlo personálním změnám a nastoupili tři úplně noví lidé. Nejenom, že udrželi laťku, kterou jsme nasadili, ale v mnohém došlo i k posunu k lepšímu. Návštěvnost areálu v Hrachově se oproti roku 2012 více než zdvojnásobila, což nás velmi těší, ale je to pro nás zároveň zavazující. Musíme se pořád zlepšovat, aby lidé měli důvod se k nám vracet. Tento rok byl také kvůli povodním a následným vedrům dosti extrémní, což se podepsalo i na stoupajícím počtu výjezdů pro zvířata. Jaké máte plány pro rok příští? Počítáme s rozšířením aktivit ve větších městech a chystáme i výstavbu dětského hřiště a expozici domácích zvířat v areálu na Hrachově. Jinak budeme nadále zabezpečovat non stop službu na odchyt a péči o zraněné volně žijící živočichy, pořádání výstav a ekologickou výchovu pro školky a školy. Ve spolupráci s SDH Hrachov připravujeme výstavu k devadesátiletému výročí vzniku sboru v Hrachově. Od 1. ledna zaniká Ochrana fauny jako občanské sdružení. Dle zákona jsme se přetransformovali na obecně prospěšnou společnost. Sídlo organizace již nebude ve Voticích, ale v Hrachově. -red-

www.sedlcansky-kraj.cz

Co je těší a co pálí? SEDLČANY Jedenadvacet

zastupitelů města stálo hned několikrát v tomto roce před řadou důležitých rozhodnutí. Zvednutím ruky při hlasování vyjádřili svou podporu přivaděči, zateplení městských budov, rekonstrukcím komunikací a dalším akcím, které mají zlepšit kvalitu života v Sedlčanech. Odhlasovali také několik z hlediska občanů nepopulárních kroků, třeba zvýšení vodného. Zastupitelům jsme proto položili dvě anketní otázky. Díky odpovědím si může čtenář alespoň trochu udělat jakousi představu, co je pro zastupitele, kterého před třemi roky zvolil, prioritní, o co se v letošním roce přičinil a jaké investiční akce bude prosazovat v příštím roce. 1. V roce 2013 zastupitelstvo odhlasovalo celou řadu investičních akcí. Která z nich (ať už dokončená, či započatá) vás těší nejvíce? 2. Je naopak něco, co jste se v zastupitelstvu snažil prosadit a nevyšlo to?

Miroslav Hölzel, místostarosta města Sedlčany a zastupitel za ODS

ANKETA SE SEDLČANSKÝMI ZASTUPITELI života v Sedlčanech. Prioritou číslo jedna zůstává přivaděč pitné vody BenešovSedlčany, který je největší investicí v novodobé historii města a jeho realizace by vyřešila na mnoho let dopředu zásobování města kvalitní pitnou vodou. 2. Není to jen otázka prosazení konkrétních investic v roce 2013, ale je to soubor akcí, které se do rozpočtu města z nejrůznějších důvodů nepodařilo zařadit v průběhu posledních let. Je to zejména revitalizace lokality Na Potůčku, autobusové nádraží, Severní a Jižní sídliště…

Pavel Pína, zastupitel za Sdružení nezávislých kandidátů

1. Nejvíce mě těší investice směřující do oprav a zkvalitnění budov sloužících školství. V letošním roce to byly zejména aktivity kolem 2. ZŠ Propojení a 5. Mateřské školy. 2. Dlouhodobě nejdůležitější investiční akcí je stavba přivaděče pitné vody od Benešova. Přál bych nám všem, aby se v příštím roce podařilo zdolat všechny administrativní těžkosti a stavba mohla začít.

Pavel Švagr, zastupitel za ČSSD 1. Mám radost ze všech akcí, které se podle schváleného plánu povedly v letošním roce uskutečnit nebo alespoň zahájit, a to zejména u dotovaných staveb a u akcí podléhajícím výběrovým řízením, neboť jejich administrace je nesmyslně komplikovaná a časově natolik zdlouhavá, že jejich realizace v průběhu kalendářního roku je obrovským úspěchem. Těší mě, že většina investic v současné době uskutečňovaných zároveň vylepšuje vzhled města nebo zvyšuje kvalitu

1. Zastupitelstvo schválilo jako hlavní investiční prioritu sedlčanský přivaděč vody. To je akce, která svým rozsahem přesahuje význam tohoto volebního období. Naivně jsem si myslel, že po tomto jedno-

hlasném hlasování budeme na každé jednání dostávat nějakou průběžnou informaci o postupu přípravy, to funguje jen na dotaz na zastupitelstvu - a to ještě z mé strany, ev. od pana Hefky. Bohužel se mi při schvalování letošního rozpočtu nepodařilo prosadit, aby se veškeré volné finanční prostředky města dávaly do rezervy právě na platby faktur souvisejících s přípravou a realizací této stamilionové akce. Uvidíme, jak v tomto směru bude připraven návrh rozpočtu na příští rok. Jinak fandím postupným opravám městských silnic a chodníků. To jsou věci, které by město mělo mít v pořádku, a byl bych pro vyčlenění většího množství peněz. 2. K řadě bodů předkládaných radou města zastupitelstvu jsem měl poměrně zásadní připomínky, ať to byla činnost povodňové komise při červnových povodních (vždyť vyčíslené škody jsou asi kolem 50 milionů) korun, nebo výdajové priority našeho rozpočtu a možnosti lépe s městskými penězi hospodařit, nebo moje připomínky k výběrovým řízením organizovaných městem a hodně dalších. Je škoda, že na veřejných jednáních zastupitelstva je malá účast našich spoluobčanů, protože by si mohli udělat lepší obrázek o práci zastupitelů a i o tom, jak kdo na zasedání diskutuje. Myslím, že kdyby si dal někdo práci a ze zápisů si udělal statistiku diskusních příspěvků jednotlivých zastupitelů, hodně by se divil, jak naše zastupitelstvo vlastně funguje. Ne se vším, co je předkládáno, souhlasím, proto také vedu častou diskusi a snažím se ostatní kolegy zastupitele přesvědčit o alternativních návrzích usnesení. Hlasovací automat prostě neberu. Mám ale většinou smůlu, přece jenom jsem jeden z mála opozičních zastupitelů, a tak je běžná praxe, že jsem přehlasováván. Ale hodnocení zastupitelům vystavují naši voliči. Jinak si vážím všech podnětů k jednání, které od občanů dostávám.

František Hodys, zastupitel za ODS

1. V podst atě jsem rád za jakoukoliv investici v našem městě. Kromě nových hodnot přináší i pracovní příležitosti občanům. Největší investiční akce, přivaděč pitné vody, je nutnou podmínkou pro rozvoj města v budoucím období. 2. Oceňuji negativní postoj zastupitelů k herním automatům. Učím na střední škole, a proto vím, že dospívající studenti patří mezi ohroženou skupinu. Mrzí mě, že se nepodařilo zastavit růst vodného. Zvýšení ceny zdůvodňoval zastupitelům generální ředitel firmy 1. SčV a jeho argumentace byla bohužel přesvědčivá.

Ladislav Kolací, zastupitel za ODS

1. Pro investice města, tak jak byly předkládány radou města zastupitelstvu, jsem vždy zvedl ruku, respektive po případné úpravě v rámci diskuze. Toto můžu s klidným svědomím vyslovit, protože vím, že hlavní prioritou vedení města je udržení vyrovnaného rozpočtu a investovat tam, kde je to nejvíce potřeba a to se i samozřejmě odvíjí od finančních možností. Úplně hlavní prioritou investic města je přivaděč vody Benešov- Sedlčany, kterou budu podporovat a věřím, že do budoucna je tato investice strategická. Rád jsem zvedl ruku pro vyhlášku o zákazu provozování některých sázkových her, loterií a jiných podobných her a oceňuji to,

strana

15

že jsme nepodlehli určitému tlaku o částečném zachování těchto her. 2. Přímo v zastupitelstvu se pouze okrajově projednávala investice plaveckého bazénu, ale sám jsem byl osobně v letním období osloven a spíše kritizován jako zastupitel, že v této věci nic neděláme. Bohužel v současné době je tato investice tak komplikovaná a finančně náročná, jak z hlediska investice, tak z hlediska provozování, že si ji město nemůže dovolit. Věřím, že do budoucna se i tato věc vyřeší ku spokojenosti občanů města.

Rostislav Hefka, zastupitel za KSČM

1. Z této otázky jsem trochu rozpačitý. Ta představa, že jako opoziční zastupitel mohu ovlivnit jednotlivou investiční akci je zcela mimo realitu. Jednotlivé akce si připravuje Rada města a zastupitelstvu je předkládán celkový rozpočet města, který jednotlivé akce zahrnuje. Nehlasujeme tedy o každé akci, ale pouze o rozpočtu, na který nemám téměř žádný vliv. Ačkoli s Pavlem Švagrem vymýšlíme a snažíme se o různé úpravy právě v oblasti investic, kde by se dalo ušetřit nebo investovat i do námi navržených akcí, výsledek je vždy dva hlasy proti všem ostatním. Někdy mám pocit, že kolegové hlasují proti našim návrhům - a to aniž by se na něco zeptali jen proto, že se jedná o návrhy naše a nezajímá je, že bychom mohli mít pravdu a ušetřit tak peníze. Toto se děje na každém zasedání a musím se přiznat, je to dosti ubíjející. Spoluobčané by se měli na veřejná zasedání sami přijít podívat, aby věděli, kdo jak tam skutečně pracuje a je připraven problémy Pokračování na straně 16

16 strana Dokončení ze strany 15

řešit, neboť někteří za toto období ještě nepromluvili a někteří jen jednou, a to mimo probíraný problém. Můj osobní názor je, že mnoho investičních akcí je sice cenově vysoutěženo podle zákona, ale za ceny, které se nepřibližují cenám tržním. A podle transparentů u daných akcí snad víme všichni, jaké dvě firmy tyto soutěže většinou vyhrávají. Doufám, že alespoň většina těchto akcí dala práci sedlčanským občanům a nebyla realizována tzv. subdodavatelsky za ceny tržní, ale přiznám se, že ani tomuto moc nevěřím. Proto není tedy nic, co by mě mohlo jen a pouze těšit. 2. Jednou z věcí, které jsem se snažil prosadit do rozpočtu roku 2013, bylo vybudování velkého parkoviště na Severním sídlišti, které by mělo být mezi prvním a druhým panelovým domem. S růstem počtu automobilů je situace bohužel již tragická a automobily zde parkují, kde se dá. Avšak mnou navržená změna rozpočtu, kdy jsem se snažil snížit finance vynaložené na kamerový systém a použít je zde, nebyla akceptována a parkoviště zatím není. Chápu, že kamerový systém je potřeba a občas pomáhá, ale když je skutečný problém, tak se ze záznamu případní pachatelé dohledat de facto nedají. Čili slouží jen pro podání informací o aktuálním problému a to je myslím za tyto peníze málo. Jinak jsem se již od začátku tohoto volebního období snažil prosadit postavení alespoň malé in-line dráhy, která by mohla vést kolem Háječku. Nebyla by sice dlouhá, ale dle mého by si tento poslední dobou stále oblíbenější sport zasloužil nějaký prostor, neboť bruslit v létě není kde. Avšak neúspěšně. Také jsem se snažil, abychom se v létě měli kde koupat. Proto jsem chtěl prosadit znovuzprovoznění koupaliště. Využívání retenční nádrže je opravdu jen zoufalá a nedostatečná náhrada. Snad každý, kdo si zde kou-

ANKETA SE SEDLČANSKÝMI ZASTUPITELI pání pamatuje, musí uznat, že to rozhodně bylo lepší než na přehradě. Nicméně ani to se mi nepovedlo, neboť prioritou v této oblasti je pro vedení města postavení krytého plaveckého bazénu.

Petr Stoupa, zastupitel za KDU-ČSL

1. Již po několik let se na zasedáních městského zastupitelstva zabýváme, pro rozpočet našeho města, obrovskou investiční akcí a tou je přivaděč pitné vody. Tato investiční akce má podle mého názoru naprostou prioritu. Dostatek pitné vody je nepochybně důležitý pro další rozvoj města. 2. V tuto chvíli mne nenapadá nic zásadního, co se v zastupitelstvu nepodařilo „prohlašovat“. Nicméně bych zde chtěl zmínit ještě jednu „investici“. Investici do prostředí, v kterém se pohybují všichni obyvatelé Sedlčan včetně dětí. Jedná se o prosazení úplného zákazu provozování výherních hracích automatů na území města Sedlčany. Vyhláška byla přijata již v loňském kalendářním roce, ale v letošním roce si Rada města zahrávala s myšlenkou provozování hracích automatů znovu povolit. Zastupitelům města (velkou úlohu zde sehrál kontrolní výbor) se podařilo záměru Rady města zabránit.

Martin Severa, zastupitel za KDU-ČSL

1. V Sedlčanech je realizována celá řada investičních akcí. Rád bych podo-

tkl, že jejich realizace není zásluhou zastupitelstva, ale zejména zásluhou vedení a zaměstnanců městského úřadu a dále rady města. Za dobré považuji akce, které město nejen zkrášlují, ale mají podstatný pozitivní vliv na ekonomiku, ekologii a kvalitu života ve městě. Myslím tím například zateplování škol, mateřských školek, nemocnice ale i mnoha bytových domů. Důležitá je i neinvestiční část, která spočívá v udržování nemovitostí občanské vybavenosti (sport, kultura, zdraví) podpora sportu, kultury, volnočasových aktivit, spolků a zájmových sdružení. Osobně jsem rád, že se podařila rekonstrukce místního kina a obnova promítací a zvukové techniky. 2. Mojí snahou bylo dosáhnout výměny oken a venkovních dveří u Kulturního domu Josefa Suka. Toto se v roce 2013 zrealizovat nepodařilo, ale začalo se pracovat na přípravě žádosti o přidělení dotace z Evropských fondů. Tato varianta v případě schválení dotace bude pro městskou pokladnu určitě levnější, takže realizace snad bude o rok později a levněji.

Zdeněk Špale, zastupitel za ODS

ce potešila investice Správy železniční dopravní cesty, konkrétně zabezpečení železničního přejezdu ve Voračicích závorami, a také úplná obnova kolejového svršku východního zhlaví železniční stanice Sedlčany, včetně nového silničního přejezdu u mlýna. Chápu to nejen jako snahu o zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti provozu, ale především jako signál, že se s provozem na naší lokálce počítá i v letech budoucích. 2. Jelikož jsem členem zastupitelstva již páté volební období, velmi dobře vím, že v zastupitelstvu lze projednávat návrhy pouze řádně připravené, doložené a většinou i předem projednané v radě či v příslušných výborech. Jejich schválení či zamítnutí, případně vrácení k přepracování či doplnění, je po delší, či kratší debatě dáno hlasováním zastupitelstva. Pokud mě něco mrzí, tak skutečnost, že v tomto roce již nebylo možné uspořádat mistrovství světa v kvadriatonu. To ale nebylo rozhodnutí zastupitelstva.

Eduard Bubeníček, zastupitel za ODS

1. Nedokážu vyloženě upřednostnit žádnou jednotlivou konkrétní investiční akci před ostatními, ale jsem zejména rád, že se postupně opravují a kultivují povrchy chodníků a vozovek, což má přímý pozitivní vliv na kvalitu života ve městě. 2. Pocit, že bych se osobně snažil prosadit v zastupitelstvu něco, co se nepodařilo, nemám.

Jaroslav Kolský, zastupitel za ODS 1. V roce 2013 mě nejví-

1. Jsem rád, že v letošním roce začala výstavba nové provozní stanice pro SDH II. 2. Co mě mrzí, jsou průtahy ze strany státních orgánů na projektu přivaděče pitné vody, které odsouvají jeho realizaci.

Jiří Barták, zastupitel za Sdružení nezávislých kandidátů

www.sedlcansky-kraj.cz

1. Těším se na zahájení dlouhodobě největší investiční akce, která se po celý letošní rok připravovala, a to přivaděče vody pro Sedlčany. Radost mám i z pokračování oprav městských škol a školek. 2. Mrzí mě, že se nepovedly zrealizovat nebo alespoň zahájit práce na hřišti s umělou trávou. Vzhledem k množství sportovců v našem městě by ji jistě využili nejen fotbalisti, protože v období od listopadu do dubna zde chybí větší funkční venkovní plocha pro sport.

Libor Novotný, zastupitel za Sdružení nezávislých kandidátů

1. Jednoznačně přivaděč pitné vody. Teprve budoucnost ukáže, jak nám tato stavba pomůže vyřešit zásobování vodou. 2. Na všem, co se prosazovalo, jsme se vždycky dohodli. A například bazén se zatím bohužel nepodařilo prosadit například z důvodu vybrání vhodné lokality a financování stavby.

Martin Havel, zastupitel za Sdružení nezávislých kandidátů

1. Těší mě každá investice ve městě, která se podaří

www.sedlcansky-kraj.cz

realizovat. Financí na investice v rozpočtu města není mnoho, a proto každá, která je ještě podpořená jakoukoliv dotací, je perfektní. Samozřejmě mě nejvíce těší přivaděč pitné vody, který zabezpečí dostatek vody pro rozvoj města současné i dalším generacím. 2. Naopak mě mrzí, že se nedaří zrealizovat sportovní areál s umělým travnatým povrchem. To není jen využití pro fotbal, ale pro mnoho druhů sportů, včetně tělesné výchovy pro všechny školy. Evropské dotační tituly pro tyto aktivity neexistují a to je velká škoda. Myslím si, že mnoho evropských peněz není smysluplně využíváno a je jimi často plýtváno na nesmyslné projekty. Přitom sport a výchova mládeže je pro rozvoj společnosti strašně důležitá oblast.

Karel Peterka, zastupitel za ČČSD

1. V letošním roce mne kromě jiného potěšila skutečnost, že se podařilo dokončit varovný protipovodňový

ANKETA SE SEDLČANSKÝMI ZASTUPITELI systém a že probíhá výběrové řízení na zhotovitele přivaděče vody do Sedlčan. 2. Netěší mne, že se doposud nepodařilo v Oříkově vyřešit problém přístupové cesty k jednomu podnikatelskému subjektu tak, aby nedocházelo k poškozování majetku občanů při dopravě materiálu do této firmy.

Karel Marek, zastupitel za ODS

1. Velkým úspěchem činnosti rady i zastupitelstva města je dokončení veškerých přípravných podkladů pro zahájení budování přivaděče pitné vody. Dalším a v dnešní době nevšedním úspěchem je vyrovnaný rozpočet města 2. Neúspěchy? Byrokratický systém povolení, razítek, podpisů, výběrových řízení a tak dále pozdržely zateplení sedlčanské nemocnice, vybudování nové hasičské zbrojnice, stavbu kompostárny.

Zdeněk Šimeček, zastupitel za ODS 1. Myslím si, že investič-

ní politika města je rozumná a dobře promyšlená. Rád jsem hlasoval pro všechny investiční akce. Jako učitele mě asi nejvíc těší, že ve městě jsou zatepleny budovy všech školských zařízení, jejichž zřizovatelem je město. Toto se určitě nedá říci o budovách jiných zřizovatelů. 2. Já osobně jsem žádnou novou investiční akci neprosazoval.

Calta Václav, zastupitel za ODS

1. Těší mě, že se daří investovat do domů, které jsou v režimu prodeje bytů do osobního vlastnictví. Je moc fajn, že domy dostávají nový kabát, jsou zrekonstruované. Obrovsky to přispívá ke zlepšení celkového vzhledu města. Dnes si asi málokdo vzpomene na panelákovou šeď sídlišť, zvláště

když se postupně upravují i plochy kolem domů. Dále jsem velice spokojen se schválením vybudování přivaděče pitné vody do města. Myslím, že to je velký vklad do budoucnosti města, zásadně to přispěje k jeho celkovému rozvoji. 2. Navážu na svoji první odpověď. Přestože se zastupitelstvo snaží držet aktivní investiční politiku, tak platná legislativa řadu věcí brzdí. Mám tím na mysli novelu zákona o veřejných zakázkách. Nebýt tohoto nedotaženého kroku, tak by některé akce již byly v běhu nebo možná i hotové. Bohužel, my to neovlivníme.

Jaroslav Nádvorník, zastupitel za ODS

1. Nejdůležitější investicí je přivaděč vody. Je svým významem velmi důležitý. Podíl spodní vody ze studní v sedlčanské vodovodní síti klesá a množství a kvalita vody z Mastníka je velmi nejistá. 2. Ne, jsem rád, že i výherní automaty dostaly červenou. S důsledky jejich

strana

17

dosavadní existence se velmi často setkáváme ve škole. Rozpadají se rodiny, některé z nich se dostávají na sociální periferii a odnášejí to děti.

Ivan Stolařík, zastupitel za ODS

1. Spíše než jedna akce z letošního roku mě těší zateplení a opravy městských budov a sídlišť v našem městě, protože když se městem projdete, začíná vypadat hezky. 2. Byl bych rád, kdyby se povedlo za rok spravit více komunikací ve městě, to však souvisí s finančními možnostmi. Jiří Burian, starosta města Sedlčany a zastupitel za ODS odpověděl na otázky v anketě pro starosty obcí a měst na Sedlčansku. Zastupitelé jsou v anketě řazeni tak, jak „časově“ odpověděli na anketní otázky. Všichni přejí občanům klidné prožití Vánoc a vše dobré v novém roce. Zastupitelům děkujeme za odpovědi a do nového roku jim přejeme, aby i nadále prosazovali zájmy občanů, nikoli své. -red-

Také Sedlčanské technické služby „drží“ Štědrý den a Nový rok Svozy tuhého komunálního odpadu a tříděného odpadu budou přes svátky posunuty. „Svoz tuhého komunálního odpadu z pondělí 23. prosince jsme přesunuli na pátek 20. prosince. Týká se obcí Příčovy, Kňovice, Křepenice, Nalžovice, Osečany, Radíč, Svatý Jan a Vysokého Chlumce. Na Štědrý den nebudeme svážet žádný odpad. Tento svoz jsme posunuli na pondělí 23. prosince. Týká se Petrovic, Počepic, Kosovy Hory a Jesenice. Ve středu 25. prosince se také nesváží. Tento svozový den se přesouvá na čtvrtek 26. prosince. Týká se Prosenické Lhoty, Štětkovic a města Sedlčany. V důsledku

SEDLČANSKO

toho se klasické čtvrteční svozy přesouvají na pátek 27. prosince. V Nechvalicích, Nedrahovicích a ve zbytku Sedlčan budeme odpad svážet až v pátek 27. prosince,“ říká odpadový hospodář Sedlčanských technických služeb Daniel Kolář. Změny ve svozu očekávejte i na konci roku. Na Nový rok popelářské auto nepotkáte. „Tento svoz se posouvá na čtvrtek 2. ledna a týká se Prosenické Lhoty, Štětkovic a města Sedlčany. Další posun se týká Nechvalic a Nedrahovic. Do těchto obcí nepojedeme ve čtvrtek 2. ledna, ale až v pátek 3. ledna,“ pokračuje Kolář. Co se týče

Sedlčan, radí odpadový hospodář občanům ponechat o svátcích popelnice venku do té doby, než budou vyve-

Odpadový hospodář STS Daniel Kolář

zeny. V některých ulicích totiž budou svozy posunuty, v jiných pojedou popeláři podle běžného harmonogramu. Zpátky ke standardním svozovým dnům TKO se

Sedlčanské technické služby vrátí v pondělí 6. ledna. „Protože posunů ve svozech je koncem tohoto roku více než loni, zveřejnili jsme jejich celý seznam na našich webových stránkách,“ dodává Daniel Kolář. Provozní doba sběrného dvora v Sedlčanech a na Překládací stanici odpadů v Kosově Hoře bude změněna minimálně. Ve svátky bude (jako v minulých letech) všude zavřeno. Zkrácená pracovní doba na obou sběrných místech je naplánovaná jen na pondělí 23. prosince, s odpadem sem můžete přijet od 7 do 14:45 hodin. S koncem roku neza-

pomeňte také zakoupit známky na popelnice pro odvoz tuhého komunálního odpadu. „Známky na rok 2014 mohou občané zakoupit v těchto dnech na Městském úřadě v Sedlčanech. Známky pro firmy jsou v prodeji od pondělí 16. prosince v pokladně Sedlčanských technických služeb. Pro občany bydlící mimo Sedlčany tuto ,prodejní‘ službu zajišťuje příslušný obecní úřad. Pro přehlednost a zrychlení úkonů s vyprazdňováním nádob prosím o sundání veškerých předchozích známek z popelnic,“ dodává odpadový hospodář Daniel Kolář. -red-

ANKETA SE STAROSTY

18 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Radosti a starosti starostů regionu SEDLČANSKO Starostům

obcí, z nichž vám pravidelně na stránkách Sedlčanského kraje přinášíme informace, jsme v závěru roku položili dvě otázky, abychom se dozvěděli, z čeho mají představitelé obcí a měst radost a co se naopak nepovedlo úplně podle jejich představ. 1. Co se vám v obci letos nejvíce podařilo, z čeho máte osobně radost? 2. Je něco, co se v letošním roce v obci nezdařilo úplně podle vašich představ?

tamtéž, vyměněny veškerá okna a dveře v ZŠ a MŠ Dublovice, zakoupeny tři nové autobusové čekárny (náves Břekova Lhota, Líchovy a Dublovice) a další investice do majetku obce. Já osobně mám radost z každé akce, která zlepší podmínky pro život našich obyvatel, nezávisí na objemu investice.

zájmy a že se snažíme pro obec něco udělat. 2. Během na dlouhou trať je vybudování kanalizace v Nedrahovicích. To se zatím nezdařilo a doufám, že pokud získáme dotaci, rozběhneme akci v příštím roce. Také nám zatím chybí územní plán, který souvisí se stavebními pozemky. Pokud by

vleklé majetkové záležitosti obce… Ale největší radost mám z toho, že i v letošním roce žila naše obec čilým společenským životem, a to díky nadšencům, kteří nesedí doma za pecí, ale svůj čas věnují přípravám různých akcí pro veřejnost. 2. Je mým zvykem vidět vedle hotové práce okamžitě i haldu té, která nás ještě

Martin Krameš, starosta Kosovy Hory

Jiří Burian, starosta města Sedlčany 1. Jsem spokojen se všemi investičními akcemi, které jsou součástí rozpočtu města na r. 2013, včetně těch, které byly doplňované. 2 . P ro s a zova l j s e m v zastupitelstvu vše, co bylo projednáno Radou města a doporučeno ke schválení.

Pavel Pechač, starosta obce Osečany 1. Radost mi samozřejmě udělala rekonstrukce hasičské klubovny v Osečanech. Dále se podařilo dát do pořádku veškeré komunikace poškozené červnovou povodní. 2. Bohužel s ohledem na výdaje spojené s likvidací škod po povodni (spoluúčast při opravách komunikací) jsme nemohli realizovat osvětlení vánočního stromu ve Velběhách a další drobné akce. Předpokládám, že se nám tyto resty podaří realizovat v příštím roce.

Otakar Jeřicha, starosta obce Dublovice 1. V naší obci se podařilo postupně obnovit a opravit značnou část majetku, například kapli ve Zvíroticích, zvonění v kapli v Břekově Lhotě, zvonění v kapli v Líchovech, opravit hodiny v kostele Nejsvětější Trojice v Dublovicích. Provedli jsme opravy komunikací, byla opravená věž na sušení hadic SDH Zvírotice a střecha na zbrojnici

odpovím, že nic nejde tak, jak by si člověk představoval, a proto se někdy stane, že neudělá vše tak, aby se zavděčil všem. A pak jde všechna kritika na hlavu starosty. Tak už to bývá a každý starosta musí být na tyto věci připraven, i když kolikrát kritika přijde od toho, od něhož by to člověk nečekal. Člověk žije příliš krátkou dobu na to, aby si ji zkracoval zbytečnými a nesmyslnými spory, hádkami, lží a nenávistí.

Starostové se umí bavit. Momentka z veletrhu Regiontour v roce 2011. Foto: RIS Sedlčany

2. Nezdařilo se nám přesvědčit Středočeský kraj k povolení instalace zpomalovacího semaforu na silnici I/18, stejného jako je v Sedlčanech.

Miroslav Synek, starosta městsyse Vrchotovy Janovice 1. Pokud budu hodnotit, co se městysi nejvíce podařilo, tak je to především vybudování dětského hřiště pro mateřskou školu v dosahu školy a jako další musím uvést také zahájení intenzifikace stávající čistírny odpadních vod v listopadu letošního roku. 2. Z toho, co se v letošním roce nezdařilo, bych uvedl zejména tolik potřebné opravy komunikací a postupné vybudování chodníků.

Čestmír Sosnovec, starosta obce Nedrahovice 1. Těší mě řada investičních akcí – podařilo se získat dotace pro hasiče, na odstranění protipovodňových škod nebo na komunikace na návsi v Rudolci a úpravu návsi v Úklidu. Asi nejvíce mě však těší, že lidé v Nedrahovicích pochopili, že zastupitelé chtějí prosazovat jejich

zde byla možnost stavět, zastavilo by se vymírání naší obce.

Miloslav Hrazánek, starosta obce Nedrahovice 1. Rozšířili jsme místní mateřskou školu o jednu třídu z osmadvaceti míst na čtyřicet. Rozhodnutí zastupitelstva i samotnou akci jsme udělali v průběhu prázdnin. Pomohla nám sponzorským darem také obec Nedrahovice, za což jim děkujeme. 2. Letos se nám dařilo, co se týče dotačních peněz. Ale je třeba zmínit, že na školu jsme žádali pětkrát, než jsme byli vyslyšeni. Pořád je ale co dělat. Třeba uvažujeme o domě s pečovatelskou službou.

Jana Pšeničková, starostka obce Nalžovice 1. Letos mě moc těší dokončené zateplení školy a právě dokončované zateplení budovy hospody s obchodem a bytem na Chlumu s čerpáním vysokých dotací z fondu životního prostředí. Velkou radost mám z hotových terénních úprav v našem parku. Jsem ráda, že se nám podařilo vyřešit některé

čeká, která zbyla. Takže podle mého: „restů je mnoho“. Jako asi největší cítím vybudování nového svozového místa na komunální odpad v Nalžovickém Podhájí, prodloužení a přeložení vodovodu, opravu mostu a… a… Ale vše má svůj čas a snad nějaký na společnou práci ještě máme.

Petr Červenka, starosta obce Prosenická Lhota 1. V letošním roce mě potěšilo hned několik věcí. Nebudu se zmiňovat o projektech obce, o kterých již bylo v Sedlčanském kraji psáno. Některé projekty jsou již dokončeny a ostatní budou realizovány v příštím roce. Každý dokončený projekt samozřejmě potěší. Dále jistě potěší i kulturní dění v obci. Musím říci, že náš kulturní kalendář čítá zhruba dvanáct akcí za rok, ať už je to ples, maškarní průvod, Lhotecký pětiboj, akce pro děti i dospělé a v neposlední řadě již tradiční soutěž v pojídání. Je to zásluha zejména sboru dobrovolných hasičů, kteří věnují přípravám těchto akcí mnoho svého volného času, za což jim patří velký a upřímný dík. 2. Na druhou otázku

1. V Kosově Hoře se v letošním roce podařilo dokončit závěrečnou III. etapu kanalizace. Také byl nově vybudován vodovodní řad o celkové délce 1,2 kilometru, který umožní odběr vody několika desítkám rodin. V průběhu roku se povedlo opravit několik místních komunikací a chodníků. V těchto dnech je dokončována instalace bezdrátového rozhlasu. V areálu za potokem se daří budovat hezký park pro relaxaci a odpočinek. Osobně mám největší radost z toho, že se podařilo v obci výrazně oživit kulturní dění. V průběhu roku společně se skvělým sborem dobrovolných hasičů pořádáme na dvě desítky kulturních nebo sportovních akcí, na které mnohdy zavítá několik stovek návštěvníků. 2. V letošním roce byla Kosova Hora stejně jako některé okolní obce zasažena povodní. Bohužel, s některými následky se potýkáme do dnešních dnů, protože nejsme schopni vlastními silami tyto následky odstranit. Odpovědi jsou řazeny tak, jak je redakce od starostů obdržela. Děkujeme představitelům obcí za vstřícnost při zodpovídání dotazů našich reportérů a další spolupráci nejen v této vánoční anketě, ale po celý rok a přejeme jim mnoho úspěchů v jejich práci pro občany. Redakce

Domov Sedlčany hledá

KADEŘNICI (práce na živnostenský list) Informace na tel: 601 388 185

Pasáž 7 - ul. 28. října, Sedlčany

Nadílka 24. prosince nekončí Obuv Pasáž 7 Sedlčany naděluje i po Vánocích Ve dnech 27. a 28. prosince sleva 25% na pánskou a dámskou zimní obuv Krásné vánoční svátky a šťastný nový rok

TIPO MARKET, s. r. o. drogerie, nám. TGM 164, Sedlany

Všem svým zákazníkm pejeme šastné a veselé Vánoce, hodn zdraví do nového roku a dkujeme vám za vaši píze

Píbram

1.12. – 31.12. 2013

165,-/kg

www.co-op.cz 129,-/kg Turistický salám 1kg Píbramská uzenina

Brdská klobása 1kg Brdská klobása pálivá 1kg Píbramská uzenina

12,90

Šumavský sýr smetanový, šunkový 90g Tany

7,90

24,90

14,90

11,50

Do NOVÉHO ROKU 2014 pejeme jen to dobré.

59,90/ks

Vinná klobása 1kg Píbramská uzenina

Uzená vep. krkovice s kostí 1kg Píbramská uzenina

MilkoCremo, jemn tvarohové MIX Polabské mlékárny Mozzarella Boconccino 100g Alimpex

Julian tvarohový dezert MIX 150g Olma

Dkujeme Všem zákazníkm za dvru pi nákupu v roce 2013.

99,-/kg

119,-/kg

11,50

10,90

13,90

Denn erstvé potraviny na Váš stl

20,50

Kuecí prsní ízky 500g Vodanská drbež

37,90

15,90 Sardelová pasta 60g Bidvest

23,90

Pangasius filet 300g Bidvest

11,90 Chléb konzumní kmínový 550g Benea

Staropramen 10% Sv.výepní 0,5l Staropramen

Coca-Cola 2l, Coca-Cola light 2l, Milko Tvaroh MIX Fanta pomeran 2l Coca-Cola HBC 130g Polabské mlékárny

Mléko erstvé 1,5% sklo 750ml Bohemilk

Mléko erstvé 3,5% sklo 750ml Bohemilk

ajové svíky balené po 10ks

Upozorujeme, že ceny uvedené v letáku mají charakter obecné informace.Je v pravomoci prodejc zúžit nabídku uvedenou na tomto letáku adekvátn k prodejní ploše prodejce. Za chyby zpsobené pi tisku neruíme. Nabídka platí do vyerpání zásob. Ceny uvedeny v K.

KRONIKA ROKU 2013

20 strana

Stalo se… Během roku 2013 se stala na Sedlčansku řada událostí, která by stála za zaznamenání v kronice regionu. Jakousi regionální pamětní knihou mohou být i jednotlivá vydání Sedlčanského kraje. Pokud si je, stejně jako my, zakládáte, máte dnes před sebou obsáhlý šanon. Pojďme se spolu ohlédnout za tím, co se v uplynulém roce stalo, co by nemělo být zapomenuto a o čem psali redaktoři Sedlčanského kraje. LEDEN  Zimní stadion Sedlčany ohlásil hned na začátku roku smutnou zprávu. Ve středu 2. ledna v podvečer udeřila nečekaně smrt mezi sportovci při hokejovém utkání. Muže středního věku, který na ledě upadl do bezvědomí, se i přes veškeré úsilí jeho kolegů a přivolaných zdravotníků, nepodařilo zachránit.  Neobvyklou podívanou mohli zažít začátkem ledna lidé nad kopcem Deštno. Dopravní vrtulník zde asistoval při stavbě věže vysílače.  Prezidentská amnestie omilostnila také manžele Zemanovy, důchodce, kteří okradli desítky lidí ze Sedlčan a okolí. Vypůjčili si od nich peníze, které však zapomněli vrátit. I přes amnestii důchodcům ale zůstala povinnost splatit dluhy.  Zámek v Nalžovicích vede od Nového roku Lenka Mottlová. Ve funkci vystřídala ředitele Jaroslava Janského.  Václav Klaus si naposledy jako prezident zalyžoval 17. ledna na Monínci. Zdatný lyžař si sněhové pod-

mínky i tentokrát pochvaloval a nezapomněl zdůraznit svůj kladný vztah ke zdejšímu kraji.  Nemocnice Mediterra přešla na systém takzvané jednodenní chirurgie, v němž odpadly atypické chirurgické výkony vyžadující dlouhodobou hospitalizaci.  V Sedlčanech se začátkem roku změnil systém svozu komunálního odpadu. Kritici nového systému upozorňovali hlavně na chybějící možnost jednorázových svozů, které využívají přes léto hlavně chataři.  Na rodinné farmě Peštových v Boru u Sedlčan uhynuly dvě třetiny zde chovaného holštýnského skotu. Případ vyšetřovala také kriminální policie, a to kvůli podezření, že čtyřicet dva kusů dobytka někdo otrávil. To se nakonec i potvrdilo, na vině byl karbofuran.  Ve čtvrtek 31. ledna došlo k loupežnému přepadení v Penny Marketu v Sedlčanech. Asi třicetiletý muž vzal z jedné z pokladen 80 tisíc korun.

ÚNOR  Začátkem února se v bytovém domě číslo 648 objevily štěnice. Obyvatele některých městských bytů potrápil tento obtížný hmyz v průběhu roku několikrát, deratizéři zasahovali také v městské ubytovně.  Stránky Sedlčanského kraje prošla také kauza školy v Kosově Hoře. Ze školy odešlo několik pedagogů a dětí. Dnes je situace v základní škole stabilizovaná.  V neděli 18. února zachvátil požár rodinný dům v Žemličkově Lhotě. Paní Veronice a jejím dvěma dětem pomohli v této nelehké době sousedé i petrovický obecní úřad.

BŘEZEN  Málem tragicky skončil v neděli 31. března jubilejní 25. ročník Velikonočního splutí Mastníku. Dvacetiletá vodačka z Prčice se málem

utopila u Osečan. Na místo letěl i vrtulník záchranné služby. Žena vyvázla jen se silným podchlazením.

DUBEN  V ulici U Háječku v Sedlčanech zadrželi policisté drogového dealera. Marihuanu nabízel i žákům sedlčanských základních škol.  Televizní štáb České televize dorazil 17. dubna do Sedlčan, aby se přesvěd-

www.sedlcansky-kraj.cz

ČERVEN  Jindy klidné toky Mastník a Sedlecký potok připomínaly v prvních červnových rozbouřené řeky. Povodně napáchaly v našem regionu škody za desítky milionů korun. Obce a města se s nimi vyrovnávaly ještě koncem roku.  Zahradní slavností oslavila dvacet let od svého vzniku 2. Základní škola Propojení.

 Letní pauzu využil k opravám a rekonstrukcím také Kulturní dům Josefa Suka. Asi nejvíce je v září ocenili návštěvníci kina. Digitalizace s sebou přinesla lepší zvuk i obraz.  Snížení dotace od ministerstva práce a sociálních věcí ohrozilo další fungování sedlčanského Azylového domu pro matky a děti. Redaktorům Sedlčanského kraje to o prázdninách přiznal kněz Stanislav Zápotocký, který zařízení spravuje.  Koncem čer vence navštívil naše město hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Společně s ředitelem středočeské záchranné služby Martinem Houdkem jednali o staronovém zázemí sedlčanské záchranky, do jehož rekonstrukce investovala radnice i kraj.

SRPEN

Voda se při povodních valila ulicí Pod Potoky v Sedlčanech.

čil o kvalitě zásobování občanů potravinami. Dokumentaristka Tereze Reichová vyzpovídala i starostu města Jiřího Buriana. Film byl k vidění na televizních obrazovkách v polovině roku.

KVĚTEN  Od 1. května je uzavřená pošta v Prčici. Stejného osudu se letos dočkala – byť dočasně – pošta v Prosenické Lhotě.  V sobotu 18. května se naší krajinou „prohnaly“ tisícovky turistů, kteří vyrazili na dálkový pochod s cílem v Prčici. Na trasu se z šestnácti míst vydalo 19 217 lidí, do cíle dorazilo 17 924 pěších, 1 172 cyklistů a 121 vozíčkářů.  Policisté dopadli dvaatřicetiletého muže, který v červenci 2010 vykradl trezor na Městském úřadě v Sedlčanech a způsobil čtvrtmilionovou škodu.

 Významné výročí – 60 let od zahájení činnosti – slavila také Sedlčanská kotlina. Oslavy se uskutečnily v rámci městských slavností Rosa. K vidění byla výstava v městském muzeu i pojízdná výstava historických vozidel na náměstí T. G. Masaryka.  Čtyřiadvacátý ročník slavností Rosa připomněl pověst o nepovedeném přepadení Sedlčan Janem Žižkou. Hlavní postavou letošních slavností byl dobrý voják Švejk.

ČERVENEC  První červencovou sobotu byla slavnostně otevřená nová Naučná stezka opata Methoda Zavorala. Stezku zafinancovaly tři obce – Radíč, Křečovice a Chotilsko.  Začaly práce v sedlčanském klubu Pohoda. Rekonstrukce přinesla návštěvníkům diskotéky větší pohodlí.

 Stovky lidí na Sedlčansku podepsaly o prázdninách petici proti zahájení těžby zlata na Mokrsku. Petiční akci organizoval obecní úřad Chotilsko.  Řidiči si začali zvykat na dva nové mosty – u Vrahovského rybníka v Nalžovicích a na Červeném Hrádku. Železné konstrukce nahradily dočasně mosty původní, které v červnu strhla velká voda.  Žena, kterou v úterý 6. srpna srazil řidič nákladního vozidla na přechodu přes silnici I/18 v Sedlčanech, svým zraněním podlehla ještě týž den.  Dublovičtí zastupitelé rozhodovali o navýšení kapacity obalovny v Líchovech. Firmě BES Benešov schválili navýšení výroby živičných směsí na 40 000 tun ročně, 100 000 tun ročně už se jim ale zdá nemyslitelné.  Srpnové zasedání sedlčanských zastupitelů trvalo celý čtvrt den. Šestihodinové sezení prodlužovala diskuse s občany poškozenými červnovou povodní.  Někteří občané Oříkova si opětovně stěžovali na průjezd kamionů do fir-

KRONIKA ROKU 2013

www.sedlcansky-kraj.cz

my Balínek Trade přímo v bezprostředním okolí svého obydlí. Situace by se mohla změnit už v příštím roce vybudováním nové komunikace, která by odklonila dopravu od oříkovských domů přes louky a pole rovnou do firmy.

ZÁŘÍ  Do 26. září se mohli na městský úřad přihlásit zájemci o výstavbu přivaděče pitné vody do Sedlčan. Stavba za „vyprojektovanou“ částku 440 milionů korun by měla začít na jaře příštího roku, dokončení se předpokládá v roce 2015.  V Předním Chlumu u Milešova bylo otevřeno nové zařízení pro týrané děti – Orlíček. Azyl zde mohou najít děti z Příbramska, Dobříšska, ale také ze Sedlčanska.  Sedlčanská nemocnice uspořádala 11. září akci na náměstí T. G. Masaryka. Den zdraví navštívily stovky lidí. Projít se mohly také maketou tlustého střeva.  Obavy rodičů o své ratolesti způsobila zpráva, že děti školního věku obtěžuje neznámý muž. Oslovit je měl jak v ulici Na Potůčku, tak přímo na náměstí před radnicí.

 Sedlčanští radní rozhodli, že saunu pod tribunou Tatranu zachovají. V příštím roce projde rekonstrukcí a provozovat ji budou Sedlčanské sportovní areály.

ŘÍJEN  Sedlčanská městská knihovna se stala Knihovnou roku 2013 v kategorii měst do 5 000 obyvatel.

p r a ž sk ý c h „ v ý l et e c h “ neměla nejmenší tušení.  U památníku Lidé bez domova a následně v sále Kulturního domu Josefa Suka se 10. října sešli pamětníci, aby si připomněli sedmdesátileté výročí vystěhování Sedlčanska za druhé světové války.  K volebním urnám se koncem měsíce vydalo na Sedlčansku 62,21 %

strana

komunikace stálo 25,9 milionu korun.

LISTOPAD  Ve svém karavanu mezi Lipovou a Skrýšověm zemřel legendární hledač pokladů Jiří Tomis. Policisté vyloučili cizí zavinění jeho smrti.  Od začátku roku 2013 dojde v Sedlčanech ke zvý-

Slavnosti Rosa zahájil starosta Sedlčan Jiří Burian a letos také Švejk.

Porotu zaujal také počet akcí pořádaných knihovnou, kterých by v letošním roce mělo být kolem pěti set šedesáti.  Policejní komando zadrželo v Nechvalicích muže, kter ý vykrádal pražské herny. Část peněz propil a část odevzdával manželce, která o jeho

občanů oprávněných volit. V samotném městě Sedlčany přišlo zvolit poslance 62,23% občanů.  V úterý 29. října přestřihl hejtman Středočeského kraje Josef Řihák pásku otevírající nové místní komunikace – obchvatu – v Krásné Hoře. Vybudování osmi set metrů dlouhé

šení vodného, a to o částku 1,34 korun. Na listopadovém zasedání odsouhlasili toto navýšení sedlčanští zastupitelé.  Vůbec poprvé v historii KM Racing Teamu se na náměstí T. G. Masaryka představila závodní a doprovodná vozidla, která v lednu 2014 budou repre-

21

zentovat Českou republiku na Dakaru, který se jede v jihoamerické Argentině.  Další rekord mají na kontě Sedlčany. Tentokrát se na „hlavním“ sedlčanském náměstí sešel 30. listopadu největší počet lidí s andělem. V rámci akce došlo také k rozsvícení vánočního stromu.

PROSINEC  Po s l e d n í m ě s í c v roce byl ve znamení příprav na nejkrásnější svátky v roce. Řadu výstav a akcí spojených s adventem snad ani není možné vyjmenovat. Dovoluji si však na tomto místě připomenout i dlouhodobé, převážně investiční akce, které byly v našem městě v letošním roce ukončeny, či naopak započaty.  Město investovalo i v tomto roce do budov školských zařízení. Došlo k zateplení 2. Základní školy Propojení a „rozběhlo“ se také zateplení 5. Mateřské školy.  V Kňovické ulici roste nové zázemí pro sbor dobrovolných hasičů SDH Sedlčany II. Vyjíždět k zásahům by odsud měli v polovině příštího roku. Jana Spálenková

Pekařství Bejšovec Sedlčany

děkuje svým zaměstnancům a obchodním partnerům za výbornou spolupráci. Našim zákazníkům a všem lidem přejeme dobrou chuť při konzumaci našeho pečiva a cukrářských výrobků, pohodové vánoční svátky a šťastný rok 2014.

CESTOVÁNÍ

22 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Pavel Slaninka vyměnil vodu za hory Maroka SUCHDOL Pavel Slaninka je v regionu známý především jako zakladatel splutí Mastníka. Již o něco méně se ale ví, že tento vodák je rovněž vášnivým cestovatelem. Řeky sjížděl ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Řecku, na Korsice, ve Slovinsku, v Rumunsku a v dalších zemích. Stanoval v horách v Norsku, v Makedonii, v Bosně a Hercegovině a v řadě těchto zemí mu sloužil jako hlavní dopravní prostředek bicykl. Pavel Slaninka má Evropu projetou křížem krážem, ale nikdy se nevydal za její hranice. Až letos se sbalil se svými kamarády Vladimírem Zvěřinou z Vysokého Chlumce a Janem Bezkočkou ze Sedlčan a společně odletěli „dobývat“ hory v Maroku. „Já to teď dělám tak, že na jaře odemykám Mastník, potom celý rok na lodi nejezdím a na podzim, jako teď, zamykám Vavřinecký potok u Uhlířských Janovic. Právě tento potok mě inspiroval k tomu, abychom podobné splutí udělali i u nás na Sedlčansku,“ vrací se ještě k vodě Pavel Slaninka. „Manželka mě doveze na místo, pomůže mi s lodí, zamává mi a už jenom doufá, že se mi povede dorazit do cíle. Ona ani tak nemá

Domorodci žijí v horách možná primitivně, ale spokojeně.

strach o mě, spíše se bojí toho, kdo by doma štípal dříví,“ směje se. Namísto splouvání potoků a řek letos Pavel Slaninka podnikl expediční cestu do Maroka. Výprava trvala celkem šestnáct dní a polovinu z tohoto času se pohybovali vysoko v horách, většinou ve výšce kolem čtyř tisíc metrů. „Sedm dní jsme v horách nepotkávali nikoho jiného než zdejší pastevce,“ připomíná Vladimír Zvěřina. „Byli jsme také na návštěvě v jejich jeskyni, a když jsme jim nabídli müsli tyčinku, ženy pastevců nás pozvaly na hodně silný mátový čaj. Když jsme jejich dětem dali zabalené bonbóny, začaly je cucat i s obaly. Jedné z žen, která nás pozvala, bylo jednatřicet let. Měla šestnáctiletou

dceru a dalších deset dětí. Na čaj jsme se nechali pozvat, protože jsme chtěli poznat, jak rodiny pastevců v horách žijí, a také jsme jim chtěli něco dát.“ Velkým zážitkem pro členy expedice byla také cesta mikrobusem z města Asial směrem k horám. „Mikrobusy se tam cestuje hodně a v tom našem, přestože byl pro dvanáct osob, jelo jednadvacet lidí,“ říká Pavel Slaninka. „A to jsme ještě na střeše vezli matrace, slepice a zásoby potravin. Všechny potřebné věci nakupují horalé pouze občas, a tak je pořizují ve velkém.“ Hlavním cílem výpravy bylo dostat se do pohoří Vysokého Atlasu, který se táhne přes Maroko. Cestovatelé uvažovali o zdolání

nejvyšší zdejší hory Jebel Toubkal (4167 m), ale když zjistili, že tato hora je hojně navštěvovaná a že se v podstatě jedná o marockou Sněžku, rozhodli se jinak. Vyhledali oblast, která je frekventovaná méně a navíc se zde nachází druhá nejvyšší hora Maroka. Jednalo se o masív Em Goun. Jeho nejvyšší hora Omsoud měla 4 074 metrů a trojice ji zdolávala od rána až téměř do večera. A protože si výprava všechno nesla s sebou, každý její člen měl batoh o hmotnosti kolem dvaceti kilogramů.

das a moderní město Ourzazate, v němž jsou dodnes filmová studia, ve kterých se natáčely takové velkofilmy jako Kleopatra, Gladiátor, Ježíš nazaretský a další. Potom se cestovatelé vrátili do města Marrakech, které bylo prvním místem, jež na africkém kontinentu poznali. Členové výpravy si vezli poměrně málo potravin. Věděli, že v marockých horách na ně čekají nepříznivé povětrnostní podmínky, a tak batohy, které v letadle nesměly přesáhnout určitou hmotnost, byly naplněny pře-

Pavel Slaninka při bivaku v horách

Nahoře byl velký vítr, silný mráz, a tak si horolezci pocit ze zdolání hory pořádně vychutnali až dole, kde si prohlédli pořízené fotografie. Výprava poté, co přešla hřeben Em Goun, navštívila skalní město Mag-

devším teplým oblečením. Chleba a základní potraviny si cestovatelé kupovali u domorodců. K snídani měli obvykle ovesnou kaši, k obědu lovecký salám s plackou a k večeři polévku. David Myslikovjan

Modelky musí začít s cestováním velmi brzy SEDLČANY/MEXIKO Karolína Lachoutová i přes svůj mladý věk dvaceti let navštívila vysoký počet evropských a jihoamerických zemí. Není to z důvodu, že by si chtěla užívat dovolenou, ale je to kvůli jejímu vysokému pracovnímu nasazení. Sedlčanská dívka se totiž živí modelingem a je mimořádně úspěšná, protože už šest let neustále cestuje. Natočila reklamy, její fotky jsou na billboardech, v katalozích a časopisech. Objevila se dokonce i v mexické telenovele. Znamená to jednu věc, když chcete v modelingu uspět, musíte vyrazit do světa. Jak snáší cestování a jaké zážitky si z nich přivezla, nám

Karolína sdělila v krátkém rozhovoru. Kde jsi všude pracovala? „V mé branži musíte začít velmi brzo. Když jsem se rozhodla stát modelkou, muse-

Karolína Lachoutová je úspěšnou modelkou.

la jsem vyrazit mimo Českou republiku. Bylo mi čtrnáct let a odjela jsem do italského Milána, kde jsem strávila dva a půl měsíce. Rozhodně to není pro každého, protože pustit čtrnáctiletou dívku samotnou do zahraničí bylo stresující, jak pro rodiče, tak i pro mě. Naštěstí jsem se vším vypořádala a Miláno navštívila později ještě šestkrát. Následně jsem pracovala v Paříži, Mnichově, Kypru, Istanbulu, Salvadoru a Mexiku.“ Na kterou zemi vzpomínáš nejraději? „V listopadu jsem se vrátila z Mexika, kde jsem strávila devět měsíců. Jejich kultura mě doslova uchvátila. Lidé jsou zde strašně pozitivní, i když třeba nemají zrovna

peníze. To se vůbec s životem u nás nedá srovnávat. I práce je zde mnohem přijatelnější. V Evropě když holka není tyčka a nemá alespoň 175 centimetrů, tak v podstatě může na práci modelky zapomenout. V Mexiku je to jinak, děvčata jsou plnější, mají větší prsa a nemusí mít ani takovou výšku. Pro mě je to ideální, protože už také nejsem tak hubená.“ Říká se, že hezké holky mají na letištích smůlu, je to i tvůj případ? „Vždy, když jsem na letišti, tak se něco stane. Buď zjistím, že nemám letenku, nebo mi zruší let. Když jsem se vrátila z Mexika, musela jsem přestupovat v Madridu, tam mi řekli, že můj let zru-

šili už v srpnu a momentálně nic neletí. Nešel mi mobil ani internet a rodiče už čekali na letišti. To bylo nepříjemné. Druhý příklad, který mohu uvést, je mé focení v Salvadoru. Přesedávala jsem v Kostarice a tam mě neskutečně prohledávali, bylo to až nepříjemné. Asi vypadám jako drogový dealer. Když jsem se dostala na místo focení, tak jsem čekala v horách asi osm hodin v lehkém obleku. Byla jsem neskutečně zmrzlá. Poté jsem udělala během pár minut několik fotek a zase letěla zpět. O tom ta práce je. Focení je na pár minut a spousty hodin vám zabere cestování a hlavně castingy,“ dodala na závěr Karolína Lachoutová. Jiří Prášek

BETONÁRKA provozovna Červený Hrádek

PRODEJ PÍSKU - BETONU Pracovní doba: Po - Pá 7 - 16 hod. So 7 - 11 hod.

Tel.: 606 382 032

po dohodě doprava písku ZDARMA

ADVENTNÍ TRHY sobota 21. prosince

od 9 do 15 hodin

Doprava: Avia, Liaz, Mix

Příjemné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2014 přeje

Optika Karel Runge Všem našim zákazníkům děkujeme za projevenou důvěru a těšíme se na další spolupráci.

Sedlčany - v barevné chaloupce na autobusovém nádraží

Otevírací doba o svátcích: neděle 22. 12. od 900 do 1130 úterý 24. 12. od 900 do 1200 ostatní všední dny od 900 do 1600

Děkujeme všem zákazníkům v letošním roce a do nového roku 2014 přejeme jen to nejlepší. Nádražní 93, Sedlčany  E-mail: [email protected] Nonstop info: 603 169 858  Facebook: sportjindrak

Příjemné prožití svátků vánočních a mnoho pracovních i osobních úspěchů v novém roce vám přeje kolektiv UNIS-N, spol. s r. o.

HOBBY

24 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

„Zaručeným prognózám o konci světa nevěřím,“ říká sedlčanský astronom Václav Cháb Končící rok rekapitulují také kolegové František Lomoz a Václav Cháb z Hvězdárny Josefa Sadila. Co sedlčanským astronomům přinesl a je třeba se v roce následujícím opět obávat konce světa? Na tyto a další otázky jsem se zeptala Václava Chába. Jak z pohledu sedlčanských astronomů vypadal rok 2013? Z hlediska pozorování a objevů byl rok 2013 rokem velmi úspěšným. Málokdo zde v Sedlčanech ví, že František Lomoz objevil už více jak šedesát proměnných hvězd a tím se stal třetím nejúspěšnějším astronomem amatérem v ČR v tomto oboru. Na svém kontě má i velmi mnoho pozorování přechodů planet přes jejich mateřské hvězdy v naší galaxii. Pro představu – když přechází planeta přes mateřskou hvězdu, kolem které obíhá, a naše planeta Země se nachází v rovině tohoto úkazu, dojde k nepatrnému poklesu jasnosti dané hvězdy. Tento pokles je tak nepatrný, že ho zaznamená pouze citlivá CCD kamera v kombinaci s výkonným dalekohledem. Je to, jako byste se dívali na plamen svíčky ze vzdálenosti pěti kilometrů, a tento plamen by zaclonila obyčejná špendlíková hlavička, která obíhá v centimetrové vzdálenosti okolo svíčky. Tak výkonnou techniku máme v současnosti na zdejší sedlčanské hvězdárně. Já osobně se věnuji hlavně astrofotografii. Je to velmi náročné na čas. Tři hodiny focení a pak den úprav. Surové fotografie z dalekohledu prochází náročnou grafickou úpravou, tak aby se mi líbily. S přibývajícími zkušenostmi jsem k sobě čím dál tím víc sebekritický. Co se akcí týká, tak jako každý rok proběhla i letos 27. září Noc vědců. Dále pořádáme diskuze na různá témata a soutěž o malý astronomický dalekohled. Co jsme mohli letos na obloze vidět?

SEDLČANY

Pokud to budu brát pouze z našeho území, tak toho zase až tak moc nebylo. Polostínové zatmění Měsíce jsme mohli pozorovat 25. dubna. Ale tento úkaz byl tak nenápadný, že ho většina z nás ani neviděla. Navíc byl Měsíc zacloněn pouze asi ze čtyř procent. Koncem tohoto roku se ale situace zlepšila.

listopadu v 19:15 neustála a zanikla. Proč neuvidíme v nadcházejícím roce žádné zatmění Slunce ani Měsíce? Zatmění Měsíce lze na našem území pozorovat většinou jednou až dvakrát ročně. V některých letech máme štěstí i na tři zatmění, ale naopak jsou i roky, kdy

Sedlčanský astronom Václav Cháb

Blížily se k nám totiž dvě komety. Kometa C/2013 R1 (Lovejoy) je taková typická dlouhoperiodická kometa, která již u Slunce byla. Oběžná perioda je v řádu tisíců let. Tato kometa má pro nás příhodnou dráhu, neboť se přibližuje k Zemi a zároveň ke Slunci a přitom letí nad rovinou dráhy planet, a proto jsme ji už v listopadu mohli vidět vysoko na ranní obloze. V době, kdy vyjde tento rozhovor, bude kometa slabá a pozorovatelná pouze z hvězdárny. Mnohem očekávanější kometou byla C/2012 S1 (ISON), která letí ke Slunci poprvé. Nikdo přesně netušil, jak se bude vyvíjet její jasnost, nikdo si nemohl být jistý, zda se nerozpadne, než ke Slunci přiletí. Pokud by přežila průlet kolem Slunce, stala by se naší vánoční kometou pro rok 2013. Bohužel, průlet přísluním tato kometa 28.

z našeho území nelze pozorovat ani jedno jediné zatmění. Takový bude i příští rok. Ani v jediném případě totiž nedojde k tomu, že Slunce, Měsíc a Země budou ve společné rovině, aby tento úkaz mohl nastat. Bavíme se ale pouze o našem území. Jinak ve světě budou v roce 2014 k vidění dvě zatmění Slunce a dvě zatmění Měsíce. Nejbližší částečné zatmění Slunce viditelné z našeho území očekáváme v pátek 20. března 2015. Toto páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Pro zajímavost, nejbližší úplné zatmění Slunce viditelné z našeho území nastane v říjnu 2135 a bude viditelné v severních Čechách. Vloni před Vánoci nás někteří strašili koncem

světa. Nejinak tomu bude v příštím roce. Zemi má podle některých prognóz pohltit černá díra. Máme se toho obávat? Když slyším nebo někde čtu tyto prognózy, musím se tomu smát. Každoročně se v mediích objevují různé nesmyslné informace. Nejčastěji to bývá o planetě Mars. Že bude o Vánocích tak blízko, že bude jasnější než Měsíc v úplňku atp. Černá díra nás také žádná nepohltí. Ta nejbližší černá díra se nachází přímo ve středu naší galaxie, směrem do souhvězdí Střelce, ve vzdálenosti 26 000 světelných let. Což je opravdu velmi, velmi daleko. V tomto ohledu je planeta Země zcela v bezpečí. Také jsem se dočetla, že NASA chce v příštím roce zachytit u Země asteroid, převést ho na oběžnou dráhu Měsíce a odpálit. Prý se tak připravuje na případ ohrožení Země z vesmíru. Takže nebezpečí konce světa stále hrozí? Také jsem četl o tomto projektu, NASA plánuje začátek již v příštím roce. Jedná se o možné odklonění dráhy asteroidů, které by mohly ohrozit život na Zemi a zároveň se jedná o výzkum složení jeho hmoty, popřípadě odkud horniny pochází. V současné době je předpovězeno hned několik těles, která by v následujících několika letech mohla přímo ohrozit Zemi. V roce 2004 byla objevena planetka 2004MN4 s průměrem 320 m, známá jako Apophis (Ničitel). Dne 13. dubna (pátek) roku 2029 má dle aktuálních předpovědí minout Zemi ve vzdálenosti 37 000 km. Jen pro lepší představu, střední vzdálenost měsíce od Země je 384 403 km. Vlivem gravitace Země dojde k mírnému odklonění asteroidu od jeho pravidelné dráhy. Někteří astronomové se obávali, že planetka proletí tzv. „klíčovou dírkou“, tedy prostorem o průměru

asi 550 metrů. Pokud by se tak skutečně stalo, znamenalo by to, že se Apophis dostane do rezonance se Zemí. Tato dráha by ji zpátky k naší planetě přivedla znovu po jiné dráze a srážka se Zemí by byla více pravděpodobná. Situace by se navíc periodicky opakovala. Dle současných propočtů by k průletu Apophise tímto prostorem nemělo dojít. Nejbližší nebezpečí nyní představuje asteroid 2003QQ47, který má protnout dráhu Země 21. března 2014 a jehož průměr činí 1,2 km. I toto nebezpečí bylo nakonec dalšími pozorováními vyloučeno, ovšem návrat asteroidu v roce 2058 stále provázejí otazníky. Abychom si tedy nebezpečnost asteroidů (respektive komet) a možnost nečekaného vynoření tělesa hrozícího srážkou se Zemí shrnuli – může se to v budoucnu stát a už se to v historii mnohokrát stalo. V současné době asteroidy teprve začínáme poznávat a máme se o nich hodně co učit. Dokážeme vypočítat trajektorii (dráhu) objektů, které včas objevíme a dokážeme je pozorovat. Musí být ale na vhodném místě k pozorování, což je vzhledem k soustředění objektů v rovině ekliptiky problém. O tom svědčí i poslední patnáctimetrový objekt, který unikl naší pozornosti a jehož části bez varování dopadly 15. února tohoto roku v okolí více než milionového města Čeljabinsk. Objekt takové velikosti je pro nás v současnosti velice malý na včasné varování. Nízká odrazivost těchto těles nám v pozorování také moc nepomáhá. Mnohem větší šance je v případě, kdy v malé vzdálenosti proletí kolem Země a až při svém návratu by hrozil jeho dopad na povrch. I v takovém případě je ale přesný výpočet jeho další dráhy velice složitý a potřebujeme k němu tu nejlepší techniku a vhodné pozorovací podmínky. Jana Spálenková

HOBBY

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

25

„Bonsaj bych jako vánoční stromeček nedoporučoval,“ říká Čestmír Sosnovec NEDRAHOVICE Čestmír Sos-

novec je nejen nedrahovickým starostou, ale také pěstitelem bonsají. Této v naší kotlině poněkud neobyčejné zálibě se věnuje čtvrt století. V chytrých knihách jsem si přečetla, že u tohoto koníčku více než u jiných platí, že předpokládá, že se mu bude člověk věnovat dlouhodobě a také, že při tvarování stromů platí více než jinde rčení „Dvakrát měř a jednou řež“. V květnu roku 1999 zahájila činnost Čestmírova firma Bonsai Sumiko, která zákazníkům nabízela poměrně široký sortiment služeb od prodeje bonsají a všeho, co s nimi souvisí, přes realizaci zahrad až po pořádání odborných seminářů a dalších akcí v nedrahovickém statku. V Nedrahovicích číslo popisné 30 sídlí od roku 2007 také občanské sdružení s názvem Sumiko, jehož zakladatelem není nikdo jiný než Čestmír Sosnovec. Proto

Čestmír Sosnovec

nejen mě jistě zajímá, jak se k pěstování bonsají vůbec dostal. „S pěstováním bonsají jsem začal v roce 1988 jako student sedlčanského gymnázia. Na svůj první stromek si sice nepamatuji, ale živě si vzpomínám na to, že v té době tady nebyla žádná literatura nebo vybavení pro pěstování bonsají. Měl jsem skalku v zahrádce rodičů a v knihovně jsem si půjčil knihu o skalkách, kde byla také stránka o bonsajích. Ta byla pojata tak, že jde o stromy znetvořené, trápené a mučené nejrůznějšími způsoby. Mně ale

zaujaly hlavně fotografie těch stromů. Sehnal jsem si pracně kontakty na české pěstitele bonsají a vyrazil za nimi na návštěvu. Zjistil jsem, že ne vždy to, co bylo vydáváno za bonsaje, bonsaje skutečně jsou,“ vysvětluje svoje prvotní zapálení pro pěstování zakrslých stromků Čestmír Sosnovec. Připomíná však, že v tehdejším Československu to před revolucí s pěstováním bonsají bylo všelijaké a zkušenosti čerpal hlavně od zahraničních pěstitelů: „Po revoluci jsem se dostal do zahraničí, do Německa nebo Švýcarska či Japonska a viděl jsem, že v tehdejším ČSR se pěstovaly bonsaje postaru a že ve světě je to jinak.“ Dnes vlastní nedrahovický starosta desítky stromků. „Ale svoji sbírku nerozšiřuji. Stromky kupuji z Japonska, Číny, Tchaj-wanu, Německa, Švýcarska nebo od místních pěstitelů. Ale těch je málo, trh s bonsajemi je v Čechách opravdu omezený.“ V Japonsku i v dalších jihoasijských zemích byl několikrát, čerpal v této oblasti zkušenosti s realizacemi zahrad, kterým se dříve věnoval. „Určit nejstarší strom z mojí sbírky je těžké, musel bych ho uříznout a spo-

čítat letokruhy, což se mi pochopitelně nechce. Některé stromy jsem totiž získal od jiných pěstitelů, takže jsou staré desítky let.“ Stromy má Čestmír Sosnovec od jara do podzimu na zahradě, v zimě ve studené prosklené místnosti, kde nemrzne. Na p a d á m ě ot á z k a , zda jde o koníček náročný. „Finančně náročná je tato záliba podle toho, čeho chcete dosáhnout. Já bonsaje pěstuji, protože mě to těší. Pro mě se jedná o koníček náročný především časově. Stromy zalévám každý den, také pravidelně hnojím, přesazuji, zimuji, přes zimu pracuji za pomoci drátů na tvaru stromku,“ odpovídá Sosnovec. Udivuje mě, že po vzoru jiných, kteří často nemají co ukazovat, a přesto si zřídí muzeum, Čestmír Sosnovec své stromy příliš nevystavuje: „Příležitostně jezdím na výstavy České bonsajové asociace, byť nejsem jejím členem. Pak se účastním také různých soukromých výstav. Ale rozhodně neplánuji otevřít si nějakou výstavní zahradu. Do mojí zahrady se lidé mohou přijít podívat nebo se na pěstování bonsají zeptat, pokud je toto téma zajímá.“

Před pěti lety vzniklo také občanské sdružení Sumiko. „Založili jsme ho na základě spolupráce s několika japonskými pěstiteli bonsají. Nebyl problém k nám zvát japonské umělce, tanečníky… Dnes ale není tak příhodná doba na takové akce sehnat finanční prostředky, proto se naše občanské sdružení, také vzhledem k tomu, že od roku

2010 starostuji v Nedrahovicích, zaměřilo hlavně na život v obci a jejím okolí, podporuje tedy dění v obci,“ říká nedrahovický starosta. Dá se říci, že jeho osvěta probudila zájem pěstitelů na Sedlčansku. „Bonsaje pěstuje můj nedrahovický soused a také vím o lidech ze Sedlčan, kteří se této zálibě aktivně věnují.“ V souvislosti s blížícími svátky mě napadá možná hloupá otázka a to, zda lze bonsaj ozdobit jako vánoční stromek? „Bonsaje, které mám já, jsou venkovní a jejich zimování je poměrně náročná věc. Proto si neumím představit, že by nějaký pěstitel ozdobil svoji venkovní bonsaj jako vánoční stromek. Ale u pěstitelů pokojových stromků to nemusí být neobvyklé. Ačkoli myslím, že většina mých kolegů dá přednost klasicky tvarovanému vánočnímu stromku a nebude si na svou bonsaj věšet vánoční ozdoby, které by ji mohly poškodit. Já bych to neriskoval,“ říká na závěr našeho povídání Čestmír Sosnovec. Jana Spálenková

VZPOMÍNÁNÍ

26 strana

www.sedlcansky-kraj.cz

Karel Vodňanský a Václav Zíb se zasloužili nejen o rozvoj strojíren, ale také našeho města SEDLČANY V tomto vánoč-

ním speciálu Sedlčanského kraje můžete najít informace ze současnosti Sedlčanských strojíren. Jen málokdo si ale dnes uvědomuje, že Stros zásadně utvářel vývoj a růst našeho města. Tato fakta připomíná příspěvek čtenáře Sedlčanského kraje, který pracoval v Sedlčanských strojírnách přes čtyřicet let jako konstruktér. Vzpomíná hlavně na dva někdejšího ředitele závodu Karla Vodňanského (1923 - 2004) a Václava Zíba (1933 - 2013). Svůj příspěvek nazval „Zasloužili se o město“ a redakce Sedlčanského kraje si váží toho, že se o své vzpomínky podělil právě s našimi čtenáři. Většina obyvatel Sedlčan by byla na rozpacích, kdyby měla popsat, jak vypadalo město v roce 1960. Sedlčany byly v tomto roce hezké maloměsto s počtem obyvatel kolem tří tisíc. Tomu odpovídala i „slabší“ občanská vybavenost. V tomto čase, konkrétně 1. října roku 1960 byl na místě zrušené traktorové stanice založen pobočný strojírenský závod Rudných dolů Příbram, pro které měly Sedlčany vyrábět náhradní díly a některá strojní zařízení. Nově vznikající provoz měl k dispozici malou administrativní budovu, menší výrobní halu, kolny na kombajny poměrně velký pozemek. Při slavnostním zahájení založení závodu byl asi stovce zaměstnanců představen ředitel závodu Karel Vodňanský, který dosud pracoval jako vedoucí traktorové stanice. Byl absolventem obchodní akademie v Praze, a přestože dosud neměl žádné zkušenosti z vedení velkého podniku, tak se časem vypracoval na schopného manažera. Zpočátku mu byl dobrým pomocníkem a rádcem v investiční oblasti stavitel Jan Burian. Protože výrobní kapacity rostly rychleji než potřeba zakladatele, střídal podnik nadřazená

generální ředitelství (Hutní montáže – Kovohutě). Při každé reorganizaci získával ředitel stále větší pravomoci, až docílil pro Sedlčanské strojírny samostatnost. Tato cesta nebyla jednoduchá a vyžadovala dobrou strategii a taktiku.

Jako šťastné rozhodnutí se ukázalo také zřízení silného stavebního střediska

Vodňanský se angažoval i v přípravě stavby přehrady na Mastníku. I když se nepředpokládala účast ředitele na konstrukci výrobků, přesto přivezl Karel Vodňanský z Moravy námět na šnekový vykladač sypkých materiálů z vagonů. Tento první sériový výrobek byl navržen v Sedlčanech a řadu let stále zdokonalován. Poptávka po něm převyšovala nabídku. Ředitel rozhodl i o zavedení výroby lehké prefabrikace FEAL. Tato hromadná

roků musel bleskově předat funkci a do podniku mu byl zakázán další vstup.

Druhým nepřehlédnutelným pracovníkem strojíren byl inženýr Václav Zíb V podniku pracoval od jeho vzniku ve funkci technického náměstka. Kromě toho se uplatňoval jako konstruktér a dá se říci, že tak talentovaný pracovník, jako byl on, se v této pro-

výroby výtahů v Sedlčanech přestala podobný výrobek vyrábět slovenská Mostárna Brezno. Tak se začaly Sedlčanské strojírny profilovat na výrobce stavebních strojů. K prvnímu výtahu se postupně přiřadily výtah na pět set kilogramů, omítací plošina, závěsné lávky a závěsná klec. V menších sériích se vyráběla také razicí plošina pro ražbu komínů v dolech – její výroba musela být ale později převedena na Slovensko. Za zmínku stojí připomenout, že výroba stavebních strojů začala v Sedlčanech bez zkušeností jak v oblasti konstrukce, tak i výroby.

Pozoruhodná je i konstrukce rychlovýtahu pro německého zákazníka

Karel Vodňanský (druhý zprava) a Václav Zíb (zcela vpravo) na archivní fotografii

Asi na tisíc zaměstnanců strojírenské výroby, to bylo asi sto stavbařů. To podniku umožnilo realizovat budování závodu vlastními silami a podílet se na výstavbě města. V přístupu k městu se ředitel strojíren projevoval jako patriot. Ne vždy byly totiž stavby pro podnik ekonomicky zajímavé. Menší míru zisku v této oblasti dotovala strojírenská výroba. Pro představu uvedu některé stavby, které strojírny v našem městě realizovaly: takzvaná „Vondrovna“ - roh ulic 28. října a Havlíčkova, rozšíření nemocnice, škola Propojení, internát zemědělské školy, kotelna na Severním sídlišti (základy a rozvody), přivaděč pitné vody z Kosovy Hory, kanalizace v severní části náměstí (budováno ve skále), bourání jižní části náměstí a vybudování základů pro obchodní dům Rozvoj a další… Karel

výroba pak mohla zaměstnat i méně kvalifikované pracovníky (často ženy).

Karel Vodňanský se nebál riskovat Například na výstavbu provozovny FEAL byla povolena investice na tři haly. Ředitel ale koupil konstrukce na šest hal a ve vhodné chvíli získal povolení na jejich výstavbu. Při jednání s vrcholnými orgány využíval i stavební středisko, které sloužilo jako „úplatek“. Příliv investic do sedlčanského závodu měl někdy méně překážek, když naši pracovníci stavěli v Praze. Ředitel Vodňanský to ve své funkci v tehdejší složité době neměl vždy snadné. Dobré hospodářské výsledky závodu „podržely“ ředitele v podniku až do nároku na důchod. Jeho odchod byl velmi netypický. Při dovršení šedesáti

fesi rodí jedenkrát za sto let. Jako strojař získal své odborné znalosti na vysoké škole v Plzni. Mluvil anglicky a německy a v konstruktérské praxi uplatňoval znalosti z oblasti silnoproudu a slaboproudu. Tím se lišil od tehdy zaběhnuté praxe, kdy konstruktéři strojaři spolupracovali s elektrikáři. Krátce po vzniku závodu vyprojektoval výrobní haly (včetně jeřábových drah), které propojily kolny na kombajny. Vznikla tak velká výrobní plocha, která byla potřebná pro další rozvoj podniku. Po několika letech začala klesat výroba šnekových vykladačů. Trh se naplnil. V té době se zrodil na rýsovacím prkně Václava Zíba první stavební výtah s nosností jeden tisíc kilogramů. Výrobek stavaři uvítali a brzy se rozběhla jeho sériová výroba. Jako perličku uvedu, že po začátku

Podmínkou bylo, že jako výrobce bude uveden objednavatel. Sedlčanští se pak divili, když tento výtah viděli na věžovém jeřábu francouzské firmy a byl označen jako jejich výrobek. To byla vizitka práce inženýra Zíba. Ve své tvůrčí práci pokračoval v podniku i v důchodovém věku. Po odchodu do penze se na „své“ pracoviště vracel jako konzultant při řešení konstrukčních problémů. Tito dva čelní představitelé Sedlčanských strojíren výrazně přispěli k rozvoji podniku a tím přímo i nepřímo ovlivnili růst a prosperitu města. Zvyšovala se zaměstnanost, rostla kupní síla obyvatel. To značně ovlivnilo terciální sféru ve městě. Rostl počet pracovníků ve službách, obchodech, zdravotnictví a podobně. Proto lze konstatovat, že tito muži zanechali v rozvoji podniku i města nesmazatelnou stopu. Tento můj příspěvek má za cíl informovat o jedné kapitole dějin města z doby nedávno minulé a poodhalit roušku zapomnění. -jipe-

PORTRÉT

www.sedlcansky-kraj.cz

strana

29

„Považuji se za rodilého Sedlčaňáka,“ říká Miroslav Hölzel Pětapadesátiletý místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel byl jednoznačně nejcitovanějším člověkem v letošních vydáních Sedlčanského kraje. Ani roky předchozí nebyly výjimkou, právě on má totiž na starosti komunikaci radnice s novináři. V našem periodiku se tak týden co týden objevovala jeho vyjádření jako slova místostarosty, v dnešním svátečním vydání vám ho představíme hlavně jako člověka.

Na studia vzpomíná rád M i r o s l av H ö l z e l j e v podstatě sedlčanským rodákem, byť první rok život a strávil s rodiči v Počepicích. Otec zde pracoval jako učitel a dostal služební byt. Potom se rodiče přestěhovali do Sedlčan do domu po prarodičích, od té doby trvalý pobyt nezměnil. Ačkoli byla doba, kdy do města zavítal jen o víkendech. „Bylo to v době studií, napřed jsem studoval Střední zahradnickou školu v Mělníku a následně Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ženil jsem se v posledním roce studií. Poté jsem absolvoval jednoletou vojenskou službu a po ní získal místo u Státního statku v Sedlčanech. Dostali jsme podnikový byt na Severním sídlišti, kde jsme s manželkou bydleli až do roku 1995,“ říká Miroslav Hölzel. Rok před tím začal přestavovat rodinný dům, kde vyrůstal – zemědělskou usedlost z konce 19. století, stojící v Havlíčkově ulici. „Dříve to byl dům na konci Sedlčan s malým hospodářstvím. Hospodářskou část domu jsme přestavili na bydlení a v původní obytné části žije moje maminka.“ Rekonstrukce prováděla stavební firma. „Ale práce destruktivního charakteru a práce přípravné jsem zvládl udělat sám,“ říká se smíchem. Za domácího kutila se prý považuje čím dál méně, byť

ho vždy bavila práce se dřevem nebo péče o zahradu. Na tatínka vzpomíná Miroslav Hölzel s láskou. Ačkoli byl učitel, byl ve výchově, stejně jako maminka, tolerantní. „I já sám jsem v patnácti letech váhal, čím bych chtěl být. Rodiče mě ve studiu podporovali, tatínek měl pouze jedinou podmínku – abych nešel na vojenskou školu. Tu by mi rozmlouval. Volba oboru střední i vysoké školy byla daná do značné míry tím, že otec měl po svém vystoupení ze strany v roce 1968 problémy a já měl ztížené podmínky u přijímacích řízení na školy. Paní profesorka Horáková ze Sedlčan, bývalá spolužačka mého otce, učila na Střední zahradnické škole v Mělníce, takže jsem měl přímluvu. Zahradnictví mě bavilo, zejména sadovnictví. Chtěl jsem potom studovat zahradní architekturu, ale to byla dost protekční škola a pro přijímací zkoušky byl kromě výborného prospěchu nezbytný i správný kádrový profil, zvolil jsem zemědělskou školu – pro mě kompromis.“

Z agronoma radním Dnes známe Miroslava Hölzela jako místostarostu města. O komunální politiku se začal zajímat v poměrně hektické době - po listopadu roku 1989. „V té době jsem se setkal s lidmi z Občanského fóra, kteří měli kontakty na Prahu. Získával jsem od nich nejen informace, ale hlavně propagační materiály, které jsem distribuoval po Sedlčanech. Tu dobu jsem prožíval velmi intenzivně, stejně jako radost z pádu komunismu. Nekalkuloval jsem s žádnými posty, ale ta doba přinesla to, že tehdejší rada národního výboru v únoru 1990 jako celek odstoupila včetně tehdejšího předsedy národního výboru. Proběhla takzvaná kooptace (poz. red. – doplňování volbou) nové rady a v té době bylo zvyklostí, aby v radě byli zástupci za jednotlivé

resorty či obory. Já jsem byl navržen za resort zemědělství. Tehdejší představitelé sedlčanského Občanského fóra v čele s Josefem Krejčou nebyli proti, protože jsem se aktivně zapojoval do dění a nebyl jsem nikdy členem komunistické strany. V roce

jsme řešili podle poměrně srozumitelného nového zákona o obcích. To nebyla doba jako dnes, kdy pomalu každý krok musíme konzultovat s právníkem.“ Reforma veřejné správy v roce 2000 přinesla nejen vznik krajů, ale následně i zrušení okresních úřadů

Miroslav Hölzel rád vyráží na cyklistické výlety.

1990 jsem byl hlavním agronomem sedlčanského statku, na podzim ale přišly komunální volby a já byl zvolen členem zastupitelstva, rady a zároveň místostarostou. Ve statku mě proto uvolnili pro vykonávání veřejné funkce. Státní statek se za několik let rozpadl.“

Práce na radnici se za posledních dvacet let proměnila z tvůrčí na „papírovou“ Za třiadvacet let od prvního zvolení je Miroslav Hölzel v zastupitelstvu a v radě už šesté volební období. Stejně jako starosta Sedlčan Jiří Burian. „Proměna ve společnosti od roku 1990 je obrovská. Doba, kdy jsme na radnici přišli, byla ve znamení nadšení a euforie, všechny problémy se řešily v dobré víře a s úmyslem, aby vše fungovalo. Státní správa zdaleka nezasahovala do dění na radnicích jako nyní, její vliv byl utlumený, zároveň nebyla právní svázanost, vše

a ze Sedlčan vznikla od roku 2002 tzv. obec třetího typu, která pro region zabezpečuje výkon státní správy. Počet úředníků narostl na sedmdesát, což je v platnosti dodneška. „Nejnáročnější pro mě byly úplné začátky mého působení na radnici – chyběly mi tenkrát zkušenosti. V roce 1990 jsem práci na radnici pouze poznával, protože škála služeb poskytovaných radnicí je velmi široká. Výhodou bylo, že se starostou stal Jiří Burian, který pracoval na stavebním odboru a práci úřadu znal. V tom jsme měli náskok oproti jiným městům, v jejichž čele se objevili pouze lidé, kteří do vedení města přišli ze zcela jiných oborů, tak jako já. Díky náladě ve společnosti se ale tyto počáteční obtíže rychle a vcelku bezproblémově zvládly. Teď se mi zdá, že každé volební období je těžší a těžší, zejména díky centralizaci výkonu státní správy, omezování samosprávy a bující byrokracii, která se ještě znásobila vstupem Česka do EU. Přiznávám, že jsem měl kolikrát chuť odejít,

ale dobrým pocitem mě naplňují dotažené projekty a pozitivní reakce lidí.“

Nejraději odpočívá aktivně – na kole nebo na zahradě. Miroslav Hölzel nebyl podle svých slov nikdy tím, kdo by publicitu vyhledával. Ale situace si to žádala. „Bylo to pro mě překvapení, když jsem byl ve svých dvaatřiceti letech zvolen místostarostou a zjistil, že k této funkci patří i vykonávání svatebních obřadů. Měl jsem ostych stoupnout si před své vrstevníky a požehnat jim do života. Dnes už mi to tak nepřijde, na vystupování na veřejnosti jsem si zvykl. Ta popularita s sebou přináší ale i stinnou stránku, třeba to, že si na vás občas někdo takříkajíc ,zchladí žáhu‘.“ Už od začátku mají se starostou role tak trochu rozdělené – Jiří Burian se věnuje investicím, urbanistice, Miroslav Hölzel zase kultuře a školství. „Radši bych trávil více času v terénu než za stolem, ale bohužel to je v dnešní době spíše naopak,“ říká. Odpočívá nejradši na zahradě. „Také máme psa, s nímž rád chodím na procházky, mám rád rekreační cyklistiku. Dříve jsme chodili na fotbálky a tenis, ale před pěti roky jsem si zlomil ruku. Dnes už bych mohl zase hrát, ale nějak jsem si odvykl. Jsem také otcem dcery a syna a dvojnásobným dědečkem, takže trávím rád čas s rodinou.“ Během svých pětapadesáti let přehodnotil Miroslav Hölzel požadavky na život. „Dříve byl mým velkým snem vlastní dům se zahradou a to se mi splnilo. S věkem člověk přehodnotí své touhy a cíle. Dnes si přeji ze všeho nejvíce, aby mně a mým blízkým sloužilo zdraví a kondice a také, aby se mezi lidi vrátila slušnost, tolerance a lidskost.“ Jana Spálenková

30 strana

ROZHOVORY S CÍRKEVNÍMI PŘEDSTAVITELI

www.sedlcansky-kraj.cz

„Vánoce jsou právě tím časem, kdy mohu přemýšlet,“ říká Tomáš Chmel S E D LČ A N Y S e d l č a n sk ý koordinátor křesťansky orientované občanské společnosti Maranatha a vedoucí místního sboru Církve adventistů sedmého dne Tomáš Chmel se na Vánoce těší, prožívá je v klidu a pohodě. Ne vždy však tomu tak bylo. Jak se připravujete na Vánoce? Byla doba, kdy jsem se honil za nákupy dárků a stresoval se tím, co ještě musím, na co nesmím zapomenout, kde na to vezmu... Přišlo mi to čím dál šílenější. Pak přišel zlom. Pochopil jsem, že skutečná hodnota je úplně někde jinde než ve frontách v obchoďáku. Pro mne je to jedno z nejvíce duchovních období v roce, kdy budu společně s rodinou trávit příjemné a klidné chvíle. Těším se na posezení s rodinou, na setkání s blízkými, dobré jídlo a pití a duchovní atmosféru.

Co vás na narození Ježíše nejvíce fascinuje? Stále mě fascinuje, že Bůh, Stvořitel celého vesmíru, přichází v osobě Ježíše Krista zachránit právě mě a každého člověka, který v něho uvěří. Toto období vnímám jako čas, kdy o tom mohu přemýšlet. Je to o naději, radosti, vděčnosti a rozjímání nad osobností Spasitele. Jak jste prožil letošní rok? Byl docela akční a plný nových zkušeností. Na jaře jsem byl součástí týmu, který v Praze koordinoval Evropskou zdravotní konferenci, na kterou se sjelo asi pět set účastníků z více jak třiceti zemí světa. Byla to akce, která přinesla řadu nových poznatků, jež pomohou mnoha lidem žít zdravějším a tím kvalitnějším způsobem života. Pak před prázdninami zasáhly Sedlčansko povod-

Koordinátor aktivit Maranathy a vedoucí sboru Církve adventistů sedmého dne v Sedlčanech Tomáš Chmel

ně, a tak jsme jménem adventistické humanitární organizace ADRA pomáhali, jak bylo třeba. V létě jsem byl částečně služebně a částečně soukromě několik týdnů v USA a mohl jsem

poznat jinou kulturu, nové lidi, nové zvyky. Bylo to zajímavé, nicméně jsem se moc těšil zpátky na Sedlčansko. Co byste popřál svým spolubližním do nadcházejícího roku?

Srdečně bych každému rád popřál vše dobré. Sice nežijeme v chudé části světa, ale lidé i zde mají mnohdy velké problémy. Často se setkávám s lidmi, kteří mají rodinné starosti, rozbité vztahy, jsou nemocní, bez práce, bez peněz, mají exekuce... Každého takového člověka bych rád povzbudil. Sám jsem si se svou rodinou prožil těžké chvíle, ale procházeli jsme jimi s vírou, že v tom nejsme sami. Člověk se nemusí bát věřit Bohu, věřit, že Bůh může mocně zasáhnout a pomoci. Stalo se to i v mém případě. Jeden biblický text říká: „Od tebe pochází bohatství a sláva, jenom ty sám vládneš nade vším. Ve tvé ruce je síla i moc, svou rukou posiluješ a dáváš velikost.“ A ty, co problémy nemají, bych rád povzbudil, aby podpořili ty, co je mají. Vánoce jsou ideální čas, kdy se s tím dá začít. Vladimír Zámečnický

Kazatelské místo na faře v Havlíčkově ulici zůstane zatím neobsazené, sbor ale funguje dál SEDLČANY Po odchodu kazatele Daniela Hottmara z Evangelické církve metodistické je budova církve v Havlíčkově ulici prázdná. Za sbor nyní vystupuje Jiří Oubrecht, pomocník kazatele. Zeptali jsme se ho nejen na to, co jeho práce obnáší, ale také na to, zda do města přijde nový kazatel. Jaké úkoly má pomocník kazatele pro sbor v Sedlčanech? Jak napovídá „titul“, mým úkolem ve spolupráci s farářem farního sboru v Praze a dalšími je pomáhat, aby ve sboru byly naplňovány potřeby členů církve. V současné situaci sboru v Sedlčanech je pole působenosti široké, od sečení zahrady, přes zajišťování provozu a údržbu modlitebny, po kázání Božího slova... Pracuji na poloviční úvazek. Dále pracuji jako

Pomocník kazatele sboru ECM v Sedlčanech Jiří Oubrecht

kovoobráběč, také na poloviční úvazek, takže na nudu mi v poslední době opravdu nezbývá čas. Fara v Havlíčkově ulici je v současné době neobsazená. Přijde do Sedlčan nový kazatel? Farní byt je prozatím neobsazen a momentálně jsou v řešení technické náležitosti, aby

byl připraven pro nové nájemníky. Co se týká kazatelského místa, prozatím zůstane neobsazené a zdá se, že minimálně v roce 2014 bude pokračovat stávající stav. Navzdory tomuto nedostatku se podařilo zachovat pravidelná nedělní shromáždění, i realizovat snad již tradiční English camp, letos jeho již sedmý ročník. Aktivity ve sboru především v druhém pololetí 2013 začaly přibývat, a to především díky dobrovolnické práci a iniciativě členů sboru, z toho mám osobně velkou radost. Bývalý pastor Daniel Hottmar Evangelické církve metodistické přešel k Církvi adventistů sedmého dne. Jsou si ECM a CASD nějak blízké? Jsou takové „přestupy“ běžné? Myslím, že ECM a CASD

jsou si blízké společnou vírou stejně jako s ostatními křesťanskými církvemi. Spojuje nás víra v jednoho Boha Otce a jednoho Spasitele Ježíše Krista - Božího syna, jehož narození si mimo jiné také připomínáme o Vánocích, také v jednu Bibli, jíž ctíme jako jedinečné Boží poselství lidstvu. Osobně mám mezi členy Církve adventistů sedmého dne velmi blízké přátele a nevnímám, že by nás rozdílnost našich církví nějak limitovala. To, že různé církve kladou důraz na některé biblické pravdy, jež pokládají za obzvláště důležité, je myslím přirozené a chápu to spíše jako bohatství církve než jako limit. Ježíš Kristus řekl: „Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se

navzájem milujte.“ A to je myslím dobrý program. K otázce přestupů mezi církvemi snad jen tolik, že nejsou sice běžné, ale ani neobvyklé. V modlitebně ECM bude na Štědrý den sloužena půlnoční mše. Liší se nějak od té v římskokatolickém podání? Rozdílnost obřadů si netroufám posuzovat, ale myslím, že „u Metodistů“ to bude možná méně slavnostní, spíše komorní záležitost. Nicméně zazní písně, koledy i krátká promluva s vánočním námětem. Ačkoli, tu pravou slavnost vnímám více v srdci člověka, který přichází vzdát úctu živému Bohu, a to je myslím to, oč i o půlnoční jde, připomenout si jak laskavý je Bůh, jemuž křesťané důvěřují. Jana Spálenková

www.sedlcansky-kraj.cz

ROZHOVORY S CÍRKEVNÍMI PŘEDSTAVITELI

strana

31

„S Ježíškem jsme si dopisovali,“ říká římskokatolický kněz Stanislav Zápotocký SEDLČANY S oblíbeným

a mezi lidmi váženým knězem Stanislavem Zápotockým ze sedlčanské farnosti jsme se v minulých letech porůznu setkávali. Vždy bylo o čem hovořit. Předvánoční čas vybízí ke vzájemnénu dialogu dvojnásob. Prozradíte našim čtenářům něco o sobě? Narodil jsem se 1. listopadu 1960 v Praze v porodnici u Apolináře, vyrůstal jsem ve vesnici Křeslice poblíž Průhonic, která byla v roce 1974 připojena k Praze. Odkud pocházeli a čím byli vaši rodiče a prarodiče? Tatínek je rovněž z Křeslic, kde dosud bydlí (nyní mu je již 94 let), maminka pocházela z blízkých Nupak. Oba moji prarodiče byli soukromí zemědělci, v práci v zemědělství poté pokračovali i moji rodiče. Tatínek hospodářství zdědil po dědečkovi, ale pak vše jako další sedláci musel předat do JZD, které později přešlo pod státní statek. Tatínek dělal ve statku traktoristu, maminka byla ošetřovatelkou prasat, které byly chovány v našich hospodářských budovách přiléhajících k obytnému domku. Jednalo se o chovné prasnice, takže jsem mohl často pozorovat malá nově narozená selátka, jak rostou, než byla odstavena a odvážena na jiné místo k výkrmu. Měli jsme i vlastní zvířectvo, slepice, kachny, husy, králíky a samozřejmě i vlastní prase a každoroční zabijačka v zimním období byla pro celou rodinu velká událost. Jaké jste měl dětství? Říká se o něm, že zpravidla předurčuje celý život… Moje dětství bylo pěkné. Bylo nás pět sourozenců (nejstarší bratr už umřel), takže u nás bylo často dost živo. Jsem nejmladší a byl jsem sice neplánované, ale přesto milované dítě. Maminka mi později, už

jako vysokoškolákovi vyprávěla, že nečekaně otěhotněla v době, kdy měla různé zdravotní problémy. Měla podstoupit nějakou operaci, a lékaři v nemocnici velmi přemlouvali k potratu, že by měla být rozumná, když už má čtyři krásné děti, vyšší věk a nedobré zdraví a tak dále. Ale ona to odmítla, protože pro ni jako pro věřící ženu by bylo něco takového naprosto nepřijatelného. O to více se modlila a prosila Boha o pomoc a ta přišla – těhotenství, porod, péči o mě i výchovu prý měla ze všech pěti dětí se mnou nejsnazší, protože jsem byl klidné dítě a hodně jí s péčí o mě pomáhaly moje starší sestry. Jsem jí za toto rozhodnutí velice vděčný, protože jsem na světě rád a také si více vážím života, když vím, že jsem se ani nemusel narodit. Rodiče měli hodně práce, aby nás uživili, ale také nás do práce různě zapojovali, měli jsme různé úkoly doma, na zahradě, v péči o zvířata. A mě to bavilo. Když bylo volno, hodně jsme drželi spolu a kamarádili jsme se s ostatními dětmi z vesnice, vymýšleli mnoho věcí a dost jsme se venku a v přírodě vyřádili. Někdy to byly i lotroviny a pak jsem dostal spravedlivě nasekáno, ale ne moc často – tatínek s maminkou byli na nás hodní. Občas se mezi sebou hádali, ale vždy si byli věrní a říkali, že by se nikdy nerozešli. Vzpomenete si na velké přelomové události z období vašeho dospívání? Vyloženě přelomové události jsem v dospívání asi nezažil. Nebylo to však jednoduché s mojí vírou v Boha. Rodiče nás ve víře vychovávali, chodili jsme každou neděli do kostela, ve škole na náboženství, modlili jsme se. Když mi bylo asi dvanáct let, dostal se do naší farnosti kněz, který měl sice v kostele

pěkná a zajímavá kázání, ale pak naší rodině něčím velmi ublížil a zvláště k mamince se zachoval velmi zle. Maminku to velmi zasáhlo, nemohla se z toho vzpamatovat. Přibližně

vůbec neumím představit. Jak jste ve vaší rodině slavili Vánoce? Vánoce jsme slavili podobně jako většina jiných rodin. Velké přípravy, ozdobený stromeček, slavnost-

Kněz Stanislav Zápotocký při mši

šest let jsem o Bohu pochyboval a nevěděl, zda mám, či nemám v něj věřit. Víra mi žádnou radost nepřinášela, byla spíše břemenem a lákalo mě toto břemeno odvrhnout, na druhou stranu jsem se nechtěl dopustit v tak zásadní věci nějaké chyby. Byly to vnitřní boje a byl jsem z toho nešťastný. Zlom přišel po maturitě, kdy jsem o tom hodně přemýšlel, hodně studoval, mluvil s mnoha vzdělanými lidmi. Výsledkem bylo, že se mi mnoho věcí vyjasnilo a nejenže jsem začal v Boha naplno věřit, ale také jsem objevil jeho velikost, moudrost, lásku i krásu a štěstí života víry. Od té doby se Bůh v mém životě tolikrát projevil, že o něm naprosto nepochybuji a svůj život bez víry si

ní večeře s rybí polévkou a smaženým kaprem, plno cukroví, obřad rozbalování dárků, úklid a účast na půlnoční mši. Samozřejmě jsem se jako dítě na Vánoce velice těšil. Psával jste také někdy dopisy Ježíškovi? Ano, na radu starších sourozenců jsem ho dával za okno a pak se chodil dívat, zda si ho už Ježíšek vyzvedl. O Štědrém večeru to na mne vždy narafičili, aby to vypadalo, že Ježíšek to množství dárků přinesl pod stromeček právě v tu chvíli, kdy jsme ve vedlejší místnosti večeřeli. Když mi pak později jednou sestra prozradila, že dárky nenosí Ježíšek, ale rodiče a že i my navzájem si máme nějaké dárky k Vánocům připravit, bylo to pro mne velké zklamání z toho, že

rodiče nemluvili pravdu. Maminka mi ale vysvětlila, že Ježíš, který byl jako dítě Ježíškem, je Syn Boží, od nějž máme všechno, tedy i život, a že on zařídil, že jsou zdraví a že mohli vydělat nějaké peníze, za které nám dárky koupili a tedy že dárky jsou vlastně v tomto smyslu opravdu od něj. Vybavíte si, jaký jste dostal největší vánoční dárek ve svém životě? Který dárek byl největší, si opravdu již nepamatuji. Dost často jsme dostávali dárky praktické (oblečení, něco do školy atd.), hračky, knížky apod., nic velkého a drahého, protože jsme byli rodina spíše chudší a rodiče by si to nemohli dovolit. Není dnešní doba příliš konzumní a vánoční svátky si přizpůsobuje ke svému obrazu? Ano, je to tak a je to škoda, ale různých komentářů a nářků na toto téma jsme jistě všichni slyšeli již dost a nemusím to opakovat. Nemáme možnost to celkově změnit, ale můžeme se pokusit, abychom tomu sami nepodléhali a nepřizpůsobovali se tomu. Místní nemocnici v Sedlčanech můžete navštěvovat kdykoliv, máte od ní i svůj klíč. Stává se často, že si vás některý z pacientů zavolá k sobě? Moc často se to nestává, mnoho lidí ani neví, že je taková možnost, nebo se ostýchají, nechtějí obtěžovat, popřípadě se i bojí. Stále je totiž rozšířen názor, že kněz přichází k nemocnému, až když umírá a tedy že by po návštěvě kněze nemocný již brzy musel umřít, což není pravda. Často se však stává, že když již za někým do nemocnice přijdu, potkám tam i jiné věřící pacienty, kteří jsou pak rádi, když jim také posloužím modlitbou či svátostmi. Vladimír Zámečnický

KALENDÁŘ

32 strana DIVADLA Kosova Hora – kino 22. 12. Stojánek a Vlasatice Loutková pohádka pro nejmenší/14:00

KONCERTY Křečovice – kostel sv. Lukáše 19. 12. Vánoční koncert Účinkují žáci ZŠ a MŠ Křečovice/17:00 Petrovice – kostel sv. Petra a Pavla 22. 12. Adventní koncert Adventní koncert dětského pěveckého souboru Kosteláček/15:00

Účinkuje Yvetta Blanarovičová/15:00

KINA VÝSTAVY Sedlčany 29. 12. Rivalové Film USA, D, GB – akční, drama; Film vypráví skutečný příběh dvou pilotů, Nikyho Laudy a Jamese Hunta, kteří jsou soky nejen na okruzích, ale také ve skutečném životě/20:00 3. 1. Příběh kmotra Film ČR– drama, krimi; Skutečný příběh velké lásky. Lásky k penězům/20:00 4. 1. Příběh kmotra 20:00

Osečany – Na Růžku 25. 12. Myslivecký ples Hraje skupina Vat/20:00

Sedlec-Prčice – Ateliér 23. 12. Slávek Klecandr Vánoční atmosféru svým vystoupením navodí písničkář, zpěvák, kytarista a kapelník skupiny Oboroh/19:00

Ješetice – kult. dům 25. 12. Myslivecký ples MS Skalice Červený Újezd Hraje skupina Relax/20:00

Sedlčany – kult. dům 26. 12. Kouzelná hvězda

Sedlčany – knihovna Výstava patchworkového klubu Výstava trvá od 5. prosince do 1. ledna Krajinné fotografie Elišky Krajdlové Výstava trvá od 9. do 31. prosince Petrovice – knihovna Krčínovo Sedlčansko a Petrovicko Výstava fotografií Milana Dlouhého/10:00

ZÁBAVY – PLESY

Chlum – kostel sv. Václava 23. 12. Vánoční koncert 17:00

Krásná Hora n. Vlt. – kostel sv. Mikuláše 24. 12. Vánoční koncert 14:00

4. 1. Hasičský ples SDH Kvasejovice Hraje skupina Klasik/19:30

Křečovice – Hostinec U Kohouta 25. 12. Vánoční ples Hraje skupina Static/20:00 Mokřice – kult. dům 27. 12. Vaťákový ples 20:00 Kvasejovice – Eden

Krásné Vánoce a dobrý nový rok

Hrachov – Ochrana fauny ČR Vánoční výstava betlémů Výstava trvá od 15. prosince do 15. ledna Sedlčany – muzeum Regionální betlémy Výstava trvá od 5. prosince do 10. ledna Sedlčany – kult. dům Krajiny vnější a vnitřní Výstava sedlčanského výtvarníka Stanislava Kadlece, výstava trvá do 30. prosince 7. 1. Cesta aneb Podej mi ruku svou Výstava prací žáků a pedagogů Základní umělecké školy v Sedlčanech, vernisáž/17:00 Sedlec-Prčice – informační centrum Prodejní výstava obrazů Věry Dufkové Výstava trvá od 30. listopadu do 30. ledna

SPORT

Děkujeme všem našim zákazníkům za přízeň a spolupráci v roce 2013.

Tiskárna Van Druck Sedlčany

Sedlčany – zimní stadion 20. 12. AHC N. Knín – Medvědi/18:30 Miličín – Hrádek/20:25 21. 12. Draci – Tučňáci K. Hora/12:00 Čerti Křepenice – Novit Neveklov/14:00 SG Štětkovice B – Bomba Rovina/18:25 Ševci N. Knín – Čerti Votice/20:20 22. 12. Huroni Vršovice – Domino/16:30 DSK D. Dušníky – Kačeři

www.sedlcansky-kraj.cz

Příčovy/18:25 SK Votice – Rožmitál/20:20 23. 12. Stros – SG Štětkovice/18:30 Žabáci Solopysky – Genemusic/20:25 25. 12. Citroën Drásov – RB Zvírotice/16:30 Olbramovice – Bubák Chlum/18:25 Bomba Rovina – Ševci N. Knín/20:20 27. 12. Novit Neveklov – SG Štětkovice B/18:30 Dublovice – Rybníkáři/20:20 28. 12. Hrádek – Draci/12:00 Medvědi – Miličín/16:30 Tučňáci K. Hora – Čerti Křepenice/18:25 Domino – Bubák Chlum/20:20 29. 12. RB Zvírotice – Olbramovice/16:30 SG Štětkovice – Citroën Drásov/18:25 Genemusic – Stros/20:20 30. 12. Stars – Žabáci Solopysky/18:30 Rumola Petrovice – AHC N. Knín/20:25 Sedlčany – u kult. domu 21. 12. Vánoční pochod Vzít s sebou krmení pro ptáčky a zvonečky. Každý dostane dáreček/9:00 Kdekoliv 1. 1. Novoroční čtyřlístek Start je odkudkoliv, cíl Poštovna na Javorové skále od 13 do 16 hodin

OSTATNÍ Sedlčany – hvězdárna 20. 12. Pozorovací program Přímé pozorování planet a Měsíce doprovázeno promítáním jejich barevných obrazů z velkých dalekohledů prostřednictvím dataprojektoru/17:00 27. 12. Pozorovací program 17:00 Sedlčany – knihovna 20. 12. Děti sobě Tradiční předvánoční muzicírování, kde účinkují děti. Kdo umí hrát na hudební nástroj, hraje, kdo umí nebo chce zpívat, zpívá/15:00 27. 12. Návštěva Pohádkové babičky nebo Pohádkového dědečka Čtení z knihy Ivony Březinové Trosečníci – Dobrodružství sněžného muže/15:00

Petrovice – restaurace Modrá Hvězda 27. 12. Expediční svým zaměs „roadtrip“ děkuje do Ekvádoru a Peru Našim zákazníků Beseda/19:00 a

ROZHLEDNY Lašovice Rozhledna – Onen svět Září – červen: Pátek 16:00 22:00, sobota 11:00 - 22:00, neděle 11:00 - 20:00

JAZYKOVKA VOTICE pořádá

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Sobota 11. 1. 2014 od 9 do 14 hodin Najdete nás na Komenského náměstí 230 Přijďte si s námi dát něco dobrého! Pomozte nám vybavit učebnu pro děti, přineste s sebou nepotřebné hračky! Pro více informací volejte 776 624 235 nebo pište na [email protected]  Zajímají vás nové učebny Jazykovky Votice?  Jezdíte do zahraničí a rádi byste se domluvili i tam?  Chtěli byste prohloubit své znalosti cizích jazyků?  Chcete, aby vaše děti cizí jazyky bavily?  Brání vám neznalost cizích jazyků v kariérním růstu?  Hledáte kvalitní vzdělání v příjemném prostředí?

KULTURA

www.sedlcansky-kraj.cz

Adventní ťukání navodilo vánoční atmosféru Nejeden renomovaný umělec, který letos vystoupil v kulturním domě, by mohl závidět účinkujícím v programu Adventní ťukání,

SEDLČANY

V programu vystoupil lidový soubor ZUŠ Sedlčany, taneční i literárně dramatické oddělení školy a pěvecký sbor Zábojá-

K nejmenším účinkujícím patřili členové dramatického oddělení Matylda Bednářová (zleva), Lenka Vilasová a Richard Hončík.

v němž se ve středu 11. prosince společně se smíšeným sborem Záboj představili žáci ZUŠ Sedlčany a jejich učitelé. Divadelní sál byl totiž zaplněn včetně balkonu do posledního místečka a na některých sedadlech dokonce seděli dva diváci, protože rodiče měli svoje nejmenší ratolesti na klíně.

ček, který je činný při ZUŠ a při 2. ZŠ Propojení. Program účinkující vzali pěkně od samého začátku adventu, takže na pódiu nejdříve na adventním věnci hořela jedna svíce a po chvíli byly zapáleny všechny čtyři. To už děti zpívaly, jak moc se těší na Ježíška. Zvlášť působivý byl tanec, nazvaný

Andělé, který za zvuků tiché hudby v potemnělém sále zatančila skupina děvčat v bílých košilkách, a také jeden „andílek“. Nadšení posluchači v sále tleskali koledám, vánočním skladbám, tanečkům, a možná si říkali, že by měl Václav Neckář radost, jak téměř profesionálně skupina děvčat přednesla jeho hit Půlnoční. Zlatým hřebem celého programu bylo vystoupení sboru Záboj, který zazpíval česky i latinsky, a dokonce si ke spolupráci přizval svoje následovníky ze Zábojáčku. „Adventní ťukání bylo velice zajímavé, a hlavně je dobře, že bylo zase jiné než v minulosti,“ řekl nám po skončení programu dlouholetý konferenciér Vladimír Voráč, který byl tentokrát na koncertě v úloze diváka. „Jednalo se o různorodá čísla, takže na své si přišli rodiče i další příbuzní dětí, kteří měli možnost vidět, jak si malí účinkující vedou na velkém pódiu. Třešničkou na dortu byla Tichá noc v podání sboru Záboj a dětí,“ dodal. David Myslikovjan

Oba kurzy základních tanečních lekcí Květuše Horváthové v pátek a v sobotu ukončily věnečky.

Knihovna si připravila dárek SEDLČANY Na vánoční, nebo

ještě lépe novoroční dárek se mohou těšit čtenáři městské knihovny. Ta od začátku příštího roku zavádí hned několik novinek. Půjde hlavně o rozšíření provozní doby – v úterý bude

otevřeno do 18 a v pátek do 20 hodin. Ocení to hlavně mladší generace, dojíždějící za prací třeba do Prahy nebo Příbrami a nestíhající dosavadní otevírací dobu. Od ledna začne knihovna půjčovat také elektronic-

ké čtečky knih nebo společenské hry. Od Tří králů do 11. ledna se mohou senioři v knihovně přihlásit do letního semestru Virtuální univerzity třetího věku. První přednáška se uskuteční 27. ledna. -red-

strana

33

K Vánocům patří také koncerty v kostelích SEDLČANSKO Nejen při

bohoslužbách, ale také adventních či vánočních koncertech se v tomto čase otevírají kostely na Sedlčansku. Byť většinu koncertů pořadatelé plánují na první tři adventní neděle, nebuďte smutní, pokud jste se zatím nestihli vánočními melodiemi potěšit. I na konci advent-

ní koncert v kostele svatého Mikuláše v Krásné Hoře. Ve čtvrtek 26. prosince od 17 hodin se můžete vypravit na vánoční koncert Plzeňského malého lidového souboru do kostela Nejsvětější trojice v Dublovicích. Zazní nejen české lidové koledy, ale i vánoční písně a melodie.

Adventní koncert v Dublovicích v prosinci roku 2012

ního období a o svátcích lze vyslechnout v kostelích na Sedlčansku nejen koledy. V sobotu 21. prosince ve 14 hodin zazní v chrámu svatého Jana Křtitele v Klučenicích Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v podání sedlčanského pěveckého sboru Záboj. Na Štědrý den od 14 hodin si nenechte ujít Vánoč-

Skutečnou „chuťovku“ si pro milovníky vánočních koncertů připravil také sedlčanský kulturní svatostánek – Kulturní dům Josefa Suka. Na Štěpána zazní v divadelním sále nejen vánoční koledy v podání herečky, skladatelky, textařky a zpěvačky Yvetty Blanarovičové. Začátek koncertu je v 15 hodin. Jana Spálenková

O svátcích je čas i na kulturu REGION Možná, že po Štědrém dni zjistíte, že byť jsou Vánoce svátkem rodiny, dárky jsou rozdány, pohádky v televizi vás omrzely a nějak vás to žene ven za kulturou. Ani mezi svátky o ni nebude nouze. V článku „K Vánocům patří také koncerty“ vás zveme do kostelů a kulturních zařízení v regionu, především na poslech hudby. Ale už jste si byli někdy takhle ke konci roku „skočit“? Třeba na ples. Na první svátek vánoční ho ve Společenském domě ZD v Krásné Hoře pořádá Myslivecké sdružení Svatý Jan u Sedlčan. Začátek je od 19 hodin. Kromě tance a hudby, o kterou se postará kapela Axiom, nabízí myslivecký ples

svatojanských nimrodů také bohatou tombolu. Zvěřinu si můžete odnést také z plesu, který 25. prosince pořádá v Kulturním domě v Ješeticích Myslivecké sdružení Skalice – Červený Újezd. Ples začíná ve 20 hodin. Velkou legraci zažijete jistě na III. ročníku Vaťákového plesu. Ten pořádá v pátek 27. prosince v Kulturním domě v Mokřici místní sbor dobrovolných hasičů. Ti mají pro návštěvníky jednu radu. Výhodou plesu je, že nemusíte řešit, co na sebe. A dokonce ani to, zda jste přes svátky nějaké to kilo přibrali a nemůžete dopnout kalhoty nebo sukni. Vaťák totiž skryje vše, včetně povolených zipů a knoflíků. -js-

SPORT

34 strana

Klubu Aerobik studio Dvojka se dařilo na domácí i mezinárodní scéně SEDLČANY Aerobik studio Dvojka ukončilo svoji již sedmnáctou sezónu, ve které se v celorepublikové soutěži mezi deseti nejlepšími kluby umístilo na šestém místě. Sezóna byla pro reprezentanty studia nejenom úspěšná, ale také velice náročná, vždyť se zúčastnili bezmála třiceti závodů. Aerobik studio Dvojka letos patřilo také k nejlepším v soutěži, nazvané Mistry s mistry. O tento úspěch se velkou měrou zasloužila hlavní trenérka Kristýna Faktorová, která se věnovala tvorbě a nácviku téměř všech sestav a veškeré sestavy nacvičovala s dětmi ve věku od jedenácti let. Kategorii osmi až desetiletých dětí se věnovala Alena Novotná společně s Nikolou Krušinovou a Michaelou Janouškovou. „Naší nejmladší závodnicí letos byla sedmiletá Nikola Sosnovcová a nejstarší dvacetiletá Veronika Papežová, která cvičí už třináct roků,“ uvedla cvičitelka Alena Novotná. „Nejvíce soutěží se zúčastnila Denisa Bartůňková. Tato závodnice během sezóny absolvovala šestadvacet závodů. Největším překvapením se stala Kateřina Kadlecová a tým ve složení Michaela Zelenková, Emily Steele a Tereza Kuthanová. Děvčata ve svých prvních startech kariéry získaly po dvou zlatých medailích v soutěžích Mistry s mistry.“ Vůbec nejúspěšněji na závodech s tímto názvem si vedli reprezentanti Dvojky v Litomyšli, kde získali celkem jedenáct medailí, V Praze jich vybojovali devět. Ve velkém finále organizace Mistry s mistry sedlčanský klub obsadil třetí místo díky zisku osmi medailí a v organizaci FISAF se Sedlčanským nejvíce dařilo v Semilech, kde vybojovala šest medailí. Klubu se dařilo i na mezinárodní scéně. Na mistrovství Evropy i na světovém šam-

pionátu získal po třech stříbrných medailích zásluhou Michala Váni a Davida Pilíka s Lucií Černou. „Naší největší sběratelkou medailí se stala Veronika Šeráková, která získala celkem osmnáct cenných

sezóně získala dvě bronzové medaile. V kategorii dívek ve věku 11 až 13 let byly letos úspěšné Tereza Miletičová a Tereza Vlková, které několikrát vystoupily na stupně vítězů, a prvně jmenovaná

Společná fotografie Dvojky z letošního soustředění

kovů, z toho bylo jedenáct zlatých. Velice si ceníme také úspěchu osmičlenného fitness týmu dospělých. S výjimkou prvních závodů, v nichž tým skončil na čtvrtém místě, vyhrál téměř ve všech soutěžích, jichž se zúčastnil. Děvčata spolu cvičí dlouho, některé pět i sedm let, a je vidět, že takto lze nasbírat spoustu zkušeností,“ doplnila Alena Novotná. Členkami týmu jsou Veronika Papežová, Denisa Bartoňová, Veronika Šeráková, Barbora Dufková, Aneta Čejdová, Veronika Sosnovcová, Marie Lesáková a Denisa Bartůňková. Dalším úspěšným závodníkem byl Luboš Hanus, který je zástupcem nejmladší generace. Luboš s převahou zvítězil v kategorii chlapců ve věku 8 až 10 let a dokonce se bez jakéhokoliv studu zúčastnil několika závodů mezi děvčaty. Aerobik studio Dvojka letos také vyslalo do soutěží zcela nový fitness tým ve složení sestry Jíchovy, Anežka Čechová, Žaneta Bláhová, Anna Palátková, Kristýna Cvetková, Aneta Chrastilová a Karolína Bauerová. Děvčata ve své první

závodnice dokonce získala pohár za celoroční vítězství v soutěži Mistry s mistry. Dále byly úspěšné Veronika Opočenská, startující jak v kategorii sólo, tak v párech s Veronikou Šerákovou, a v soutěži Mistry s mistry Veronika Sosnovcová. „Na naší slavnostní schůzce, pořádané na počest ukončení sezóny, jsme vyhodnotili deset nejlepších závodníků,“ připomněla Alena Novotná. „Suverénní vítězkou se stala Veronika Šeráková, druhá skončila Denisa Bartůňková, třetí Tereza Vlková a čtvrtá Tereza Miletičová. Talentem roku se stala Kateřina Kadlecová. Skokany roku byli vyhlášeni Míša Zelenková, Luboš Hanus a Tereza Kuthanová.“ Cenou pro všechny závodníky byl klubový kalendář a desítka nejlepších dostala vstupenky na pražské představení tanečního souboru La Putika. „V roce 2014 bude mistrovství Evropy ve Vídni a mistrovství světa v Moskvě. Chtěli bychom, aby se podařilo nominovat na tyto dvě velké akce nejenom našim klukům, ale i děvčatům,“ uzavřela Alena Novotná. David Myslikovjan

www.sedlcansky-kraj.cz

Kanoisté měli úspěšnou sezónu, na další se připravují SEDLČANY K nejúspěšnějším z jedenácti oddílů Tělocvičné jednoty Tatran dlouhodobě patří oddíl rychlostní kanoistiky. „V tomto roce se naši členové zúčastnili osmnácti závodů,“ uvedla předsedkyně oddílu Kateřina Štemberková. „Jednalo se o čtyři závody Českého poháru mládeže a mistrovství České republiky. Tyto soutěže se konaly v Chomutově, Račicích a Týně nad Vltavou.“ Nejdůležitější závody ze všech byly součástí Golden league – Zlaté ligy. Dva z nich se konaly v Kadani, po jednom v Plzni, Sedlci, Jablonci nad Nisou a Liberci. Další závody, kterých se sedlčanští kanoisté zúčastnili, se konaly v Olomouci, Ostrožské Nové Vsi, Černošicích, Sezemicích, Nymburku, Častoboři, Pastvinské přehradě a Praze. Nejúspěšnější závodníci letošní sezóny se zúčastnili tradičního setkání úspěšných reprezentantů Sedlčan se starostou města, jež se konalo koncem listopadu. Pozvání obdrželi Radek Valsa, Katie Balane a Zuzana Štemberková, která ve své kategorii patří k absolutní špičce. „Letos se pět našich závodníků dostalo do Sportovního centra mládeže,“ připomněla jménem oddílu kanoistiky Alena Budková. „Jedná se o výběr mládežnických talentů, který

podporuje kanoistický svaz. Závodníci se musí nejdříve ,vyjezdit´a zúčastnit se testů, v nichž musí nashromáždit dostatečný počet bodů, aby mohli být do Sportovního centra mládeže zařazeni. Velkou zásluhu na tom, že se pětice našich závodníků do centra dostala, mají trenéři Tereza Kosíková a Jakub Sůsa.“ Dalším velkým zážitkem pro kanoisty byl trénink a beseda s olympijským bronzovým medailistou a vicemistrem světa Danielem Havlem. V současné době absolvují sedlčanští kanoisté zimní přípravu. V závěru tohoto roku je čeká Vánoční běh. Jedná se o dlouholetou tradici. Loni se stala cílem běhu hospůdka ve Veletíně, a stejně tak tomu bude i letos. Zdatní závodníci a někteří trénovaní rodiče navíc poběží z Radče, ostatní se připojí v Nových Dvorech. Kanoisté tvoří dobrou partu, která spolu tráví hodně času. Za vším stojí především již jmenovaní trenéři a lví podíl na úspěších má Petr Samec, který je nepsaným správcem loděnice. Opravuje lodě, zdokonaluje držáky na ně i na pádla a vše udržuje. „A honí závodníky, aby se o všechno pořádně starali,“ zdůrazňují Katka Štemberková a Alena Budková. David Myslikovjan

Hokejoví střelci se činí SEDLČANY V dlouhodobé soutěži amatérských hokejistů měla v době naší uzávěrky většina z jednatřiceti mužstev odehráno jedenáct utkání. Téměř v každém z nich padá hodně gólů, a tak je zajímavý pohled i na kanadské bodování soutěže. Suverénem je z tohoto pohledu zatím Vladimír Novotný (Stará garda Štětkovice), který nasbíral už čtyřiačtyřicet kanadských bodů za dvacet šest gólů a osmnáct asistencí. O sedm bodů zpět je Richard Bártl (Stros), jenž skóroval dvacetkrát a sedmnáctkrát svým spoluhráčům „nabíjel“ na gól. Třetí příčka pat-

ří zvírotickému Františku Belejovi za dvanáct branek a jednadvacet asistencí. Výsledky – skupina A: Solopysky – Zvírotice 1:6, STROS – Chlum 3:5, Drásov – Olbramovice 3:6. V čele tabulky jsou stále Zvírotice. Skupina B: Čerti Votice – Štětkovice B 2:3, Rovina – Křepenice 5:5, Kosova Hora – Miličín 3:7, Neveklov – Draci 4:2, Hrádek – AHC Nový Knín 0:8. Tým Křepenic sice tentokrát remizoval, ale i zisk pouze bodu jej udržel na prvním místě. Navíc jsou Křepenice jediným mužstvem v obou skupinách soutěže, které dosud neprohrálo. -dav-

SPORT

www.sedlcansky-kraj.cz

Stolní tenisté zvládli tíhu zodpovědnosti SEDLČANY V sedmém

a osmém kole 2. ligy stolních tenistů skupiny A se hráči Tatranu Sedlčany Bazény Desjoyaux utkali se svými soupeři za domácími stoly. A jak je v poslední době u nich zvykem, jednou skončili na štítě a jednou se štítem.

Tatran Sedlčany – Union Plzeň 5:10 Oba zápasy proběhly podle papírových předpokladů. Hosté v úloze třetího celku soutěže prokázali svoje kvality, ačkoliv téměř všechny duely byly velice v y rov n a n é . D o m á c í však dokázali zvítězit pouze ve třech dvouhrách. Dařilo se jim sice v úvodních deblech, k te ré z v l á d l Fa k to r s Kocurou i Pejša s Drechslerem, ale potom už převzal otěže utkání soupeř. Ve dvouhrách přidali po bodu Drechsler, Pejša a Faktor.

Tatran Sedlčany – Sokol Bor 10:4 „Jednalo se o velice nervózní utkání, v němž jsme cítili tíhu zodpovědnosti z povinné výhry,“ uvedl hráč sedlčanského týmu Radovan Faktor. Vzhledem k tomu, že Kocura s Faktorem prohráli v úvodu dva v podstatě vyhrané zápasy, když oba měli k dispozici hned několik mečbolů, nervozita se dala doslova krájet. V dalších dvouhrách se ale ukázala mentální síla hráčů Tatranu, kteří nepřipustili větší drama. Tři body na domácí konto přidal Pejša, dva Faktor i Kocura a jeden Drechsler. Díky tomuto vítězství se sedlčanští stolní tenisté posunuli na šesté místo dvanáctičlenné tabulky. -dav-

strana

35

„Dotace na sport by měly zohledňovat výkonnost a počet dětí,“ říká Pavel Bednář SEDLČANY Příspěvková organice Sportovní areály Sedlčany (SaS) má za sebou dva roky existence. Ředitel organizace Pavel Bednář hodnotí uplynulý rok a přiznává, že by byl rád, kdyby se změnil systém přerozdělování dotací na sport. Jakými problémy si letos organizace prošla? Když organizace vznikla, tak jsme se potýkali s tím, že nám byly v průběhu roku přidávány areály a ještě na to nebyly peníze. Rozpočet jsem dělal prakticky za pochodu, takže to bylo velmi hektické. Na začátku letošního roku jsem měl ideu, že to bude první klasicky fungující rok. Jaro fungovalo bezvadně, avšak v červnu přišly povodně a ty mi vzaly hodně času, který jsem mohl investovat do něčeho jiného. Zabýval jsem se povodněmi tři měsíce. Na odstraňování důsledků povodní jste dostali od města 400 000 korun. Stačilo to? SAS vlastní pouze movitý majetek a ten je pojištěný. Kromě zimního stadionu, který v dnešní době vzhledem ke své záplavové poloze žádná pojišťovna na povodeň nepojistí. Zde byl problém s tím, že rolby zůstaly pod vodou. Opravy naštěstí nebyly tak drahé. Zejména u elektrické rolby jsme se báli, že už nebude fungovat. Těch čtyři sta tisíc korun nám na odstraňování důsledků povodní stačilo. Horší to bylo u nemovitého majetku. Ten však vlastní město, takže faktury šly přímo tam. Zpomalilo to nějaké projekty, které se měly na podzim realizovat? Co se týče rozpočtu SAS, tak se nestalo nic. Nic jsme škrtat nemuseli. Rozpočet máme postavený tak, že v něm jsou zejména provozní věci a u těch je jedno, zda jsou povodně, nebo ne. Jakým způsobem zasahujete městu do investičních plánů týkajících se sportovišť? Jednám jak s městem,

tak s uživateli sportovišť, jako jsou například fotbalisté nebo hokejisté. Já mohu pouze navrhovat, následně musí návrhy rada a zastupitelstvo schválit. Investice

Pavel Bednář

na větší opravy nebo přístavby jsou v kompetenci města. S nákupy movitých věcí je to trochu složitější. Sice je koupíme my, ale peníze nám na to musí dát město, a to do doby, dokud si nevytvoříme vlastní investiční prostředky. Nadále máte stejný názor, že dospělí by si za užívání sportovišť měli platit? Můžete tuhle myšlenku popsat trochu podrobněji? Já bych chtěl v Sedlčanech prosadit určitý princip přerozdělování dotací pro sport, který by měl jasně daná pravidla. Dnes se má situace tak, že dotaci dostane SAS a členové Tatranu sportují zadarmo. Nicméně to nezohledňuje počet a výkonnost dětí. Takže je jedno, jestli sportovní oddíl má sto, nebo deset dětí, dostane úplně stejně peněz. Tatran má nějaké hodiny zdarma, a jestli sportovní plochy obsadí dětmi nebo dospělými, je dle uživatelské smlouvy jeho věc. Já netvrdím, že si dospělý musí za každou cenu za sportování platit. Když se město rozhodne, že bude například podporovat fotbal, protože je to fenomén, tak se budou podporovat i dospělí fotbalisté. Moje vize je však taková, že když by se oddíl dobře staral o mládež, jako to dělají například zmiňovaní fotbalisté, tak by dostal tak velkou dotaci, že by zbylo i na dospělé. To je

ten zásadní rozdíl. Mít jasně daná pravidla a klíč rozdělování dotací, který by motivoval kluby pracovat s mládeží. To zní jako zajímavý plán, avšak v Sedlčanech existují sporty, které nejsou spojené s Tatranem a nevyužívají areály SAS. Některé jsou velmi úspěšné. Nemělo by je město také podporovat? To co já navrhuji, by se mělo týkat všech sportů v Sedlčanech. Dnes ostatní sportovní celky (kromě tří, které dostávají menší příspěvek) podporu nedostávají, což je pochopitelně nespravedlivé. Na druhou stranu bychom si jasně měli říct, jakou výkonnostní úroveň budeme podporovat a jakou už ne. Jaká je budoucnost zimního stadionu? Bude mít nadále neregistrovaná liga nejvíce prostoru? Kdyby tady nebyla hokejová neregistrovaná liga, tak by nemohl být ani stadion. Liga stadion financuje. Kdyby si hráči měli jít jen tak zahrát bez nějaké soutěže, tak jich tolik nepřijde. Liga má pro ně motivační charakter, proto bude mít nadále dominantní postavení. Skatepark také patří pod správu organizace SAS. Bude v zimě uzavřený? Od začátku prosince až do konce března bude skatepark uzavřen. Je to z provozních a úsporných důvodů, protože zaměstnanci Taveren pracují přes zimu na zimním stadionu. Uzavřena bude na Tavernách i ubytovna. Máme ještě ubytovnu na Tatranu, která v zimě bude nadále fungovat. Když bude v těchto měsících hezké počasí, tak se teoreticky park může otevřít. Mladí uživatelé si v létě stěžovali na rozestavění desek a celkovou strukturu parku. Co si myslíte o stavu zařízení? Některé desky dosluhují, jeho stav není úplně ideální. Zásadní změny parku, jako

rekonstrukce a oprava nejsou plně v mé kompetenci, to je záležitost města. My máme na starosti provoz pouštět do skateparku uživatele za určitých podmínek, případně provádět údržbu. Tenkrát se postavil díky dotacím. Kdybych si měl osobně vybrat mezi rekonstrukcí skateparku a sportovišti, tak si vyberu tu druhou možnost. Tribuna Tatranu se rozpadá, sokolovna taktéž, tam je potřeba několik oprav. To nemluvím o tom, jak by se mi líbila tartanová dráha nebo umělý trávník. Jste zastáncem dráhy na in-line brusle? Kolovaly zvěsti, že by mohla být v budoucnu vybudována kolem přehrady. Ano, sám jsem vlastníkem in-line bruslí a mám tento sport rád. Projekt, co máte na mysli, ztroskotal na výkupu pozemků. Pokud někdo pozemek nechce prodat, tak s tím nic neuděláme. Rýsuje se možnost na tzv. Mrskošovně. Pokud by se to naší organizace mělo v budoucnu týkat, tak jedině za předpokladu, že by se dráha propojila s Tavernami. To bych uvítal. Poznámka redaktora: Vytvoření nového klíče podpory sportu bych uvítal. Přece jenom největší příspěvek dostává Tatran, a když nějaký sport není pod jeho střechou a jeho velením, tak většinou nedostane nic. Přiznejme si, že jsou v Sedlčanech také sporty mimo tuto organizaci, které jsou mnohdy i úspěšnější. V různých sportovních odvětvích se pyšníme několika mistry republiky, či účastníky mistrovství světa a Evropy, kteří podporu nikdy nedostali. Rozhodně bych uvítal nastavení parametrů a jasně stanovujících pravidel rozdělování dotací. Jestliže bude mít klub nadějnou a úspěšnou mládež, měl by automaticky získat podporu i bez složitých žádostí. I Tatran by na tom mohl vydělat, pokud by se o své ratolesti dobře staral. Jiří Prášek

ZA HRANOU ZÁKONA

36 strana

Policisté v regionu se při některých zásazích docela pobavili PŘÍBRAMSKO V letošním roce řešili policisté v našem regionu nepočítaně závažných případů, o nichž jsme vás prostřednictvím příbramské policejní mluvčí Moniky Schindlové informovali týden co týden. Z některých šel mráz po zádech, jiné byly spíše úsměvné. Humorné příPRODEJ pady s dobrým koncem nám poskytla Monika Schindlová.

VÁNOČNÍCH KAPRŮ

Mlsný zloděj

sádky Červený

O víkendu začátkem února se v obchodním domě Tesco pokusil krást zatím nezjištěný „mlsoun“. Ve večerních hodinách projel bez zaplacení s nákupním košíkem, ve kterém měl přes tisíc čokoládových tyčinek různých značek v hodnotě 15 tisíc korun. Ostraha jej však začala pronásledovat, a tak muž odcizené zboží zanechal na místě a utekl.

Hrádek

Zdržuje se na zeměkouli Ve středu 6. března v noci byl nalezen na náměstí na zemi v Dobříši spící muž. Byl značně „ovíněn“ a nedokázal ani prokázat svou totožnost. Na dotaz policistů, kde bydlí, jen stále opakoval, že se zdržuje na zeměkouli. Provedená dechová zkouška u něj vykázala hodnotu 3,3 promile alkoholu.

Chtěl za mříže Ve středu 17. dubna odpoledne přišel na benzínovou čerpací stanici v Kamýku nad Vltavou muž, který si tu nejdříve vzal z lednice pivo, poté přišel k obsluze a požádal ji ještě o láhev rumu a cigarety. Následně vytáhl z tašky kuchyňský nůž a uvedl, že rozhodně platit nebude a jde o přepadení. Z místa i s lupem v hodnotě 260 korun odešel. Napadená žena však lupiče poznala a policisté ho během chvíle dopadli. Jedná se o 59letého muže, který se k věci doznal. Důvodem

násilného činu prý bylo, že se chtěl dostat za mříže.

Děda ztratil vnoučka V neděli 19. května navečer policisté hledali tříletého chlapce. Krátce po páté hodině večerní jsme přijali oznámení, že děda nemůže najít svého vnoučka, se kterým byl na dětském hřišti ve Školní ulici v Příbrami. Na místo okamžitě vyjelo několik policistů a strážníků, dokonce měl vzlétnout i vrtulník. Naštěstí bylo dítě během asi půl hodiny nalezeno. Odešlo s jinými dětmi přes lesík k ubytovnám v ulici Pod Čertovým pahorkem, kde jej jeden z policistů objevil.

ráno přišel v katastru obce Bohostice k přehradě Orlík muž převlečený za policistu a zkontroloval zde několik rybářů, zda mají platné rybářské lístky. Oblečen byl do černého služebně pracovního stejnokroje s nápisem „Policie“, měl i osobní evidenční číslo, hodnostní označení a na hlavě kšiltovku s nápisem „Policie.“ Na černém opasku měl dokonce pouzdro se zbraní. Zjistil zde u dvou osob, že rybaří bez povolení a chtěl s nimi řešit přestupek uložením pokuty. Protože mladíci u sebe neměli finanční hotovost, zavolal na linku 158 a představil se jako kolega. Policisté z Obvodního oddělení Milín vyjeli na mís-

o „plynovku“. Případ je zatím šetřen jako přečin přisvojení pravomoci úřadu a dále padělání a pozměnění veřejné listiny.

Vypil francovku prý až po nehodě V Šeříkové ulici v Příbrami se odehrála koncem září nehoda. 40letý řidič peugeotu nezvládl průjezd zatáčkou a přejel do levé části vozovky, kde se střetl s protijedoucím vozidlem. Viník karambolu nejdříve odmítl podrobit se dechové zkoušce na zjištění obsahu alkoholu. Tvrdil, že požil alkohol, a to láhev francovky, ale až po dané události. Následně však dechovou zkoušku podstoupil, přístroj

Přítelkyni svázal a dal do kufru auta 26letý muž byl na začátku července obviněn z přečinu vydírání, krádeže, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a z maření výkonu úředního rozhodnutí. Násilník spoutal svou 22letou přítelkyni a poté ji zavřel do zavazadlového prostoru vozidla, kde ji vozil asi hodinu. Následně ji přivezl do lesa na Milínsku, kde ji přivázal ke stromu a zde ji zanechal. Naštěstí se ženě podařilo utéct a přivolat pomoc. Nejdříve si myslela, že si přítel dělá legraci, později však dostala strach. Muž byl zadržen v Praze v kradeném autě. U sebe měl kabelku poškozené, ve které byl telefon, peníze, doklady a platební karta. Na tu stihl vybrat několik tisíc korun. Policisté následně zjistili, že muž má až do roku 2015 zákaz řízení a je na něj vydán příkaz k zatčení několika soudy. Již dříve se dotyčný dopustil obdobného jednání. Nyní mu hrozí trest odnětí svobody v délce šesti měsíců až čtyř let.

Falešný policista Ve čtvrtek 4. července

Příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová

to a okamžitě poznali, že se jedná o falešného policistu. Hlídka u něj následně našla i zfalšovaný policejní průkaz a odznak kriminální policie. Nejdříve muž, který byl převezen na služebnu, neustále opakoval, že je zde na dovolené se speciálním pověřením, a to se zaměřením na kontrolu rybářů. Po několika hodinách se ale nakonec přiznal. Uvedl, že je tu od konce června opravdu na dovolené se svou rodinou a již několikrát rybáře kontroloval. Uniformu prý získal od známého a služební průkaz si vyrobil doma sám, protože prý ví, jak vypadá. Odznak kriminální policie je replikou starého odznaku a zakoupil jej na internetu. Zbraň si prý koupil v obchodě a jedná se

u něj naměřil tři promile.

Prodejnu po sobě zloděj uklidil V polovině listopadu obvinili policisté ze krádeží 38letého muže z Příbrami. Na svědomí měl od března do listopadu jedenáct vykradených prodejen, tři trafiky, dva domy, dvě jídelny, garáž a auto. Nejčastěji kradl v Příbrami, zavítal ale také na Sedlčansko. Někdy se zloděj choval opravdu podivně – ukradený trezor například doma používal jako botník, kradl lízátka, pudinkové prášky nebo koření. V březnu zavítal do prodejny v Prosenické Lhotě, kterou když řádně „vybílil“, polil savem. Zřejmě měl potřebu po sobě uklidit. -red-

www.sedlcansky-kraj.cz

ČERNÁ KRONIKA SOLOPYSKY V

sobotu 7. prosince dopoledne dostal 42letý řidič jedoucí ve fabii v zatáčce na namrzlé vozovce smyk a sjel do příkopu na levé straně. Auto se poté převrátilo na střechu. Způsobená škoda byla odhadnuta na 15 tisíc korun. SEDLČANY Hlídka policie zastavila v sobotu odpoledne v ulici K Cihelně vozidlo, které mělo připojený přívěsný vozík bez registrační značky. 33letý motorista navíc nepředložil žádné doklady potřebné k řízení, auto nemělo platnou technickou kontrolu a šofér měl pozitivní test na drogy, konkrétně na marihuanu a pervitin. PETROVICE V neděli 8. prosince odpoledne vběhla před osobní automobil poblíž obce srna. Zvíře zůstalo na místě usmrcené. Vzniklá škoda se vyšplhala na 65 tisíc korun. KOSOVA HORA Druhou prosincovou neděli nedodržel bezpečnou vzdálenost 20letý motorista jedoucí v octavii a narazil do auta jedoucího před ním. Výše škody je 100 tisíc korun. SEDLČANY V pondělí 9. prosince skočil pod kola peugeotu mezi obcemi Sedlčany a Petrovice srnec. Na autě vznikla škoda 50 tisíc korun. P R O S E N I C K Á L H O TA

Někdy v době mezi 15. listopadem a 7. prosincem zatím neznámý zloděj ukradl z bývalého zemědělského areálu čtyřicet pět kusů secích botek od secího stroje, dále kus diskeru, kovovou olejovou nádrž a zakládací klín na kolo. Po nájezdu nenechavce zůstala škoda 45 tisíc korun. VYSOKÝ CHLUMEC Lehkým zraněním 54letého řidiče a škodou 80 tisíc korun skončila nehoda, která se stala 10. prosince v odpoledních hodinách. Motorista se údajně vyhýbal srně a přitom sjel vlevo mimo komunikaci, kde narazil do kamenů a poté ještě do stromu.

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097

PUBLICISTIKA

www.sedlcansky-kraj.cz

Jak je důležité vypnout aneb Pyžamový den Nestačí otočit jakýmkoliv vypínačem anebo odstranit nejrozmanitější zapínače z našeho dosahu, abychom mohli vypnout. Nejdůležitější mechanismus vypínání se nachází až na dně našich biologických hodin, nebo kdesi uprostřed? Nevím, nedokáži jednoznačně odpovědět. Mnohem podstatnější je umět s ním zacházet, než se jako struna napínaná až do omrzení přetrhne. Ti, co vypínače nevlastní, aby si mohli do sytosti odpočinout a směli znovu nabrat nových sil, chodí objímat stromy nebo používají jiný trik. Říkají mu pyžamový den. Takové velké nicnedělání si většinou oblíbili nejrůznější umělci, makléři, prostě VIP lidé. Ráno otevřou oči, až když je probudí slunce, možná i o pár hodin déle. Z postele se uráčí slézt jen za nejdůležitějšími úkony, poté znovu zalezou pod duchnu z umělých vláken. Snídají neuvěřitelně dlouho laskominy i pochutiny, dokonce i něco na vidličku, co si běžně zakazují. Po celý den pyžamo zarputile nesundají z těla, leží jen tak v knížkách, chytají lelky,

meditují, prohlížejí si stíny vlastního bytu, prostě lenoší až běda. Večer nebo nejpozději druhý den za rozbřesku už to ale nevydrží. Vyskočí z lůžka jak rybičky, jakoby je kdosi polil živou vodou. Přehození i těch nejmenších výhybek je velice šikovnou obranou proti hektickému životu, nejrůznějším stresům i úplnému vyhoření. Stačí udělat pouze cvak a je to. Potíž ale spočívá v tom, že si tyto luxusní vypínače může dovolit koupit jen málokdo a přitom zájemce ještě musí splňovat několik dalších podmínek. Měl by dovršit jistého stáří, aby byl dostatečně plnoletý i poučený, měl by používat selský rozum a tu a tam není na škodu olíznout lžíci od vtipné kaše. Nesmí ale v pyžamu vyběhnout na ulici, to by ho zavřeli rovnou do blázince. Jsou jen dvě období v roce, kdy si Pyžamový den mohou dovolit i obyčejní lidé. Dovolená a Vánoce. Zacházejte ale s vypínačem opatrně, proválet celé svátky by totiž byla škoda, nemyslíte? Ludmila Setěkovská

trochou kousek novin, strčit ho do kamen, škrtnout sirkou. Když ale zatápíte hodinu, obličej od mouru, vlasy „načuchlé“, není divu, že vám to tak nějak nemyslí. Vhodila jsem do kamen poslední kus Pepa, zapálila, otevřela nikoli spodní, ale horní dvířka a popadla kanystr… To jste neviděli ten „fajrunk“! Hořelo nejen v kotli, hořela i podlaha, hořel i župan a podle smradu bych řekla, že trochu vzplály i vlasy… Hasit jsem se jala dvěma šálky od čaje, které jsem našla od snídaně v kuchyni, ale když bylo jasné, že kotelnu a sklad na uhlí čajem neuhasíš, vystěhovala jsem na mráz psa, morče, rybičku ve skleněné kouli a notebook a čekala…

37

Předsevzetí Záchrana ježka a obhajoba Cvičit, jíst zeleninu, navštěvovat příbuzné, nepít tolik vína, začít se (už po kolikáté?) učit angličtinu a nekouřit v autě. Opakují se rok co rok – novoroční předsevzetí. Většina bohulibých závazků však vezme za své ještě před koncem prvního měsíce. Proč si je vlastně dáváme? Abychom je mohli porušovat! A tak půlroční permanentka do posilovny propadne po třech uskutečněných návštěvách, po návštěvě drahého strýčka přestanete mít chuť navštěvovat kohokoli, natož nějaké další příbuzné, předsevzetí „nechlastat“ spláchnete dalším douškem, opakování angličtiny skončí u druhé lekce a v koloně na dálnici stejně dřív, nebo později po cigaretce sáhnete. Zkuste to letos jinak. Dejte si předsevzetí, která vás budou těšit. Kdy naposledy jste udělali něco jen a jen pro sebe? Buďte dostatečně líní. Nesnažte se za každou cenu zavděčit, stejně se vám to nepovede. Nechtějte všechno stihnout hned, svět se pro to nezboří. Udělejte si den sami pro sebe. Nevyhýbejte se dobrotám, ani tomu co vás těší. A nedávejte si hloupá novoroční předsevzetí… Jana Spálenková

To mohl být ohňostroj aneb Kdyby blbost nadnášela, na Silvestra jsem mohla létat Vždycky mi bylo tak trochu líto, že u nás v poslední den roku není ohňostroj, bouchne jen pár rachejtlí, zacinkají skleničky se šampáněm a jde se spát. Je to už několik let, kdy jsem kvůli nemoci musela zůstat na Silvestra v posteli. Můj tehdejší přítel, dnes už manžel, odjel poránu nakoupit a já zůstala doma sama. Chlap se nevracel, tak jsem si řekla, že zatopím. Jenže kotel ne a ne se chytit. Po balíčku Pepa několika výtiscích novin a všemožného rozfoukávání jsem, už značně vytočená, dostala spásnou myšlenku. Na polici stál kanystr. Z dětství si pamatuji, jak dědeček občas pomáhal plamínku naftou. Pocákat

strana

Na to, co se událo mezi tímto vystěhováním nebohých zvířat a příjezdem manžela, netřeba vzpomínat. I přes snahu „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, mě nakonec prozradil ohořelý kanystr s benzínem uprostřed zahrady, pošlá rybička (nepřežila chudák to stěhování), jemně ohořelé řasy a potopa v kotelně. Manžel řádil jak černá ruka a jakoukoli manipulaci s nakoupenými rachejtlemi mi zatrhl. Měsíc jsem se nesměla ke kotli přiblížit, slova benzín, uhlí a Pepo byla u nás zakázaná… Kdyby blbost nadnášela, toho silvestrovského dopoledne jsem mohla létat, skoro jako rachejtle. Jana Spálenková

koprové omáčky Při „surfování“ mezi televizními reklamami jsem náhodou zachytila na ČT 1 pořad „Polopatě“. Zaujaly mě návody jak pěstovat trávník, brusinky na zahradě, jak vyrobit stůl z dřevěných palet, dětem draka – a také pobavil. Byla to záchrana ježka mizejícího z naší přírody. Potkáte-li ježka v říjnu, musíte ho zvážit. Má-li nad 600 gramů, můžete se s ním rozloučit. Ovšem nemá-li v listopadu 600 gramů, zimu by nepřežil. Je tedy na vás ujmout se role zachránce. Pořídíte mu velkou krabici, kterou vystelete odloženým šatstvem, umístíte v ní dvě misky, na pití a na jídlo. Krmit ho můžete psími nebo kočičími máčenými granulemi. Na jaře ho čilého a zdravého můžete vrátit matičce přírodě. Záchrana ježka ve mně vyvolala asociaci několika na sebe navazujícících životních příběhů. Moje maminka žila od svých šestnácti let v Praze jako – dnes se tomu říká – au-pair. Nejprve se starala o malého chlapečka známého cestovatele. Když se jeho otec znovu oženil, musela odejít. Macecha nesnesla, že ji měl raději než ji. Ještě, již jako lékař, na maminku vzpomínal. V další rodině pečovala o tenisovou garderóbu dvou slečen. Vařila tam kuchařka, která mamince ukradla madonku na zlatém řetízku a musela odejít. Maminka se nabídla, že bude vařit, než přijde nová. Rodině velmi chutnalo, takže se hledání kuchařky protahovalo, což se mamince nelíbilo. Učila se německy, protože toužila se dostat do Vídně. Naskytla se příležitost, když se dcera ředitele plzeňského pivovaru vdala do rakouského Ebensee a hledala společnici. Cestou tam kabrioletem jejího manžela, majitele „Sodafabrik,“ byla maminka nadšená. Lidé jí mávali, ona jim kynula rukou a připadala si jako rakouská princezna Marie Valérie (r. 1909). Zde se nevařilo, ale jen třelo. Pan továrník měl nemocný žaludek. Chov slepic obstarávala dívka Romana, často se čekalo, až slepice snese vajíčko. Maminka se stala panskou u herečky Burgtheatru (Hradního divadla). Herečka ani její manžel advokát se doma příliš nezdržovali. Maminčina práce spočívala pouze v řízení domácnosti. Dirigovala různé služby od čističů bot, mytí oken až po odvoz prádla. Ráno přijímala poslíčky s květinami, večer obsluhovala případné hosty. V roce 1914 již hrozila válka, rodiče maminku, přes prosebné dopisy herečky, po její dovolené v Čechách do Vídně už nepustili. Ušetřila si tam přes dva tisíce zlatých. Ocenění jejího kuchařského umění ji ale teprve čekalo. Náš dům v Sedlčanech do L končil do zahrady za dvěma obuvnickými dílnami poslední místností, tzv. kolnou. Ukládaly se tam nepotřebné věci, palmy na zimu, štípalo se dříví. Jednoho letního odpoledne odpočíval tatínek opřen o otevřené dveře kolny. Náhle se s ním dveře začaly pohybovat. A stále razantněji. Za dveřmi byl ježek! Naše rodina se rozrostla o dalšího člena. Na misku mu maminka do kolny dávala každý náš oběd. Měli jsme kočku jménem Miki a ježkovi jsme říkali Maus (Myš). Mausíčkovi chutnalo, nejraději měl koprovou omáčku. Mlaskal tak hlasitě, že jsme ho přes dvě dílny slyšeli až do kuchyně. A to bylo nejvyšší vyznamenámí pro naši maminku, ale také satisfakce koprové omáčky. Dnes se o ní mluví s opovržením, protože ji neumí nikdo pořádně uvařit. Maminka ji dělala krémovou ze žloutků a smetany na způsob šodó. Náš Mausíček tak jak se objevil, tak zmizel. Asi po měsíčním pobytu se ještě nacpal koprovou omáčkou, zamlaskal a už jsme ho více nespatřili. Po válce v roce 1948, tj. po dvaceti letech, přišel k nám domů neznámý pán s tím, že hledá paní mistrovou. Byl to jeden z tatínkových dělníků, kteří s námi také obědvávali. „Mám velký obchod v Praze a musel jsem vám, paní mistrová, přijít říct, že tak dobrou koprovou omáčku jsem už nikdy v životě nejedl.“ Mohu jen dodat – já a ani náš Mausíček určitě také ne. Vlastimila Faktorová

REDAKCE

38 strana

Děláme noviny pro místní lidi a o místních lidech Byl to pro redakci velmi dynamický rok. Poprvé od zahájení vydávání v březnu roku 1990 jsme změnili formát, přešli na novinový papír, ke změnám došlo v grafické podobě novin, jejímž autorem je grafik Miroslav Kymla, zásadní proměnou prošlo personální obsazení redakce, styl psaní, neúspěšně jsme se pokusili rozšířit územní působnost... Za změnu papíru nám zkraje roku někteří spílali. Byli jste zvyklí na bílý kancelářský ofsetový papír a najednou novinový. Jistě, tento papír je o něco levnější, ovšem primárně jsme sledovali jiné cíle – změnu formátu (tedy zvětšení novin) a novinovým papírem i formálně deklarovat, že jde o noviny. Pravda je, že nabídka novinového papíru pro archový tisk (náš případ) je výrazně slabší než pro rotační tisk (velké deníky). Nicméně koncem roku 2012 se na trhu objevil nový archový novinový papír vyšší kvality, který používáme. A ještě jeden bonus novinový papír přináší. Nižší gramáží a menší technologickou náročností ve výrobě jsme jen letos společně ušetřili hezkých pár stromů. Zvětšili jsme noviny o 21,4 %, současně jsme změnili písmo a použili štíhlejší řez, který nám umožňuje do stejného prostoru dostat o 6,2 % více textu. Jinak řečeno při stejném počtu stran vám poskytujeme o čtvrtinu více informací, konkrétně současný Sedlčanský kraj o 16 stranách odpovídá 20 stranám původního Sedlčanského kraje na formátu A4. Udělali jsme také obsahové úpravy. Vznikla zcela

nová strana publicistiky, kde naši autoři formou publicistických žánrů (fejetonů, glos, zamyšlení, poznámek atd.) reflektují různé jevy ve společnosti nebo ve svém životě. Publicistická strana je také jediná, kde je povoleno překročit hranice regionu – tedy text se nemusí týkat Sedlčanska a Sedlecka, ale může postihovat témata z celé země i z ciziny. Strana publicistiky se stala velmi oblíbenou, možná i proto, že na rozdíl od zpravodajství zde autoři nabízí osobní pohled na věc a poodhalují své já. Kulturně zaměření čtenáři zaznamenali, že jsme zrušili rozhovory s národními celebritami, které v Sedlčanech vystupovaly, a místo toho se věnujeme pouze našim místním kulturním celebritám. A že jich tu máme! I díky kolegovi Jiřímu Práškovi jsme zjistili, jak intenzivně žije mladá sedlčanská kultura a jsme rádi, že vám o tom můžeme dát vědět. Výraznou změnou prošla dřívější strana „Neseďte věčně za pecí“, která se dnes jmenuje „Kalendář“ a přináší v daném schématu základní informace o kulturních, sportovních, společenských akcích, které pořádáte. Dnes v „Kalendáři“ najdete i několikanásobně víc akcí, než tomu bylo do konce minulého roku. Drobnými změnami prošla oblíbená strana „Portrét“ (dříve „Na kafíčku“), která přibližuje životní příběhy lidí z regionu. Na sportovní dvoustraně se více objevují sporty, o nichž jsme dříve moc nepsali. Téměř v každém čísle naleznete stranu „Téma“, kde se věnujeme určité lidské činnosti. A zpravodajství? Chceme být originální, méně

Chtěla bych touto cestou poděkovat řidiči, který dne 11. listopadu v brzkých ranních hodinách zastavil v Líchovech u dopravní nehody a pomohl mi. Také děkuji všem záchranným složkám. Dagmar Jelínková, Dublovice

tedy přejímáme tiskové zprávy (týkající se regionu) a vytváříme více vlastních autorských zpráv. Je to náročné pro autory, pro šéfredaktorku, ale je to jediná cesta uchování místních novin - jedinečnost, originalita. To je také důvod, proč si nás kupujete. Personální změny, kterými redakce letos prošla, mají dva důležité výsledky. Máme novou šéfredaktorku Janu Spálenkovou a významně jsme rozšířili autorský tým redaktorů. Také jsme omladili, a to sebou přináší více článků pro mladší čtenáře, což považuji pro budoucnost Sedlčanského kraje za velmi důležité. Zde je na místě poděkovat za skvělou práci Janě Spálenkové, Davidu Myslikovjanovi, Jirkovi Práškovi, Ludmile Setěkovské, Vláďovi Zámečnickému, Františku Vávrovi a dalším autorům. Chtěl jsem vám sdělit ještě spoustu dalších informací ze života redakce, fungování novin, ale vidím, že už je to tak dlouhé, že bych s tím kolegy redaktory vyhodil a sám musím jít příkladem... Tak rovnou k věci. Vyšší mzdové náklady na výrobu větších novin, předchozí změny DPH (které jsme „vcůcli“ do ceny), zvýšení marže prodejcům v mezidobí od poslední úpravy ceny a drobný pokles nákladu (velké české noviny zaznamenaly za posledních sedm let pokles nákladu mezi 35 až 50 %, my jsme za stejnou dobu klesli o 9,5%), jsou základní příčiny zvýšení ceny Sedlčanského kraje od ledna na patnáct korun za výtisk. Je to hodně, nebo málo? Jistě je rozdíl v ceně, když si koupíte například čínskou komodu v hobby marketu nebo si ji necháte vyrobit na zakázku u místního truhláře. Zakázková výroba je vždy dražší. A Sedlčanský kraj je zakázková malovýroba. Pouze pro vás. Zdeněk Kolář, vydavatel

www.sedlcansky-kraj.cz

Po půl roce v křesle Když jsem před půl rokem přicházela do Sedlčanského kraje, nastupovala

jsem do rozjetého vlaku, který měl díky mým předchůdcům poměrně „dobře rozjeto“ a za sebou jako vagóny více než dvacetiletou historii. Dá se říci, že tedy nejsem o moc starší, a možná proto si jako vrstevníci celkem dobře rozumíme. Podle rčení „Nové koště dobře mete“, jsem se společně s kolegy z redakce snažila v posledním půlroce týdeník trochu osvěžit, přinášet témata, která mě zajímala a která by mohla zajímat i vás čtenáře. Věřím, že násada nového koštěte se ještě neodřela a ve stejném tempu budeme pokračovat i v příštím roce. Vě ř í m , že j s te s i v každém z letos vydaných čtyřiceti osmi čísel našli „něco svého“, co vás potěšilo, pobavilo nebo

zvedlo ze židle. I to je totiž pro autora úspěch, protože nepíše proto, aby se čtenáři zalíbil, nýbrž aby ho informoval, a to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tím, že se pod příspěvek podepíše, bere na sebe zodpovědnost vůči čtenářům a společnosti, která z dob minulých stále věří, že „co je psáno, to je dáno.“ Na tomto místě bych proto ráda poděkovala všem redaktorům Sedlčanského kraje, jakožto i jeho pravidelným přispěvatelům, kteří na sebe berou určitý díl zodpovědnosti za to, co v Sedlčanském kraji vyjde. Věřte, nemají to se mnou kolegové lehké, občas jsem prý jako pes. Ale tak to asi u šéfredaktorů má být. V době, kdy stále doznívá krize v médiích a kdy se žurnalistou může stát každý, kdo umí sesumírovat větu jednoduchou, poznáme „špatného“ novináře celkem snadno. Větší problém je poznat toho dobrého. Stejně tak je to s periodiky, hlavně těmi regionálními. Věřím, že čtenáři Sedlčanského kraje hodnotí „svůj“ týdeník jako dobrý, který může být ještě lepší. Jana Spálenková

Už máte doma vánočně naklizeno a napečeno? Tyhle Lucie kontrolovaly 13. prosince hospodyňky v Kamýku nad Vltavou. Foto: Tomáš Postawa

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: Hanka Pechačová, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz