SEVEROČESKÉ LISTY
ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE
Rozhovor s braňanským místostarostou Lukášem Šťastným str. 8
ROČNÍK VII.
ZIMA 2015
aktuálně Děti z Ledvic navštívily Spejbla a Hurvínka ÚPRAVA LIMITU TĚŽBY NA DB DOLY BÍLINA – Dne 19. 10. vyda‑ la Vláda ČR na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji dlouho očekávané rozhodnutí k řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V případě Dolů Bílina tak došlo k úpra‑ vě původního limitu těžby z roku 1991 a 2008. Pro Doly Bílina to znamená vytěžit do roku 2050 na bezkonflikt‑ ní neobydlené ploše necelých 6 km2 zhruba 120 mil. t uhelných zásob, při‑ čemž hranice těžby vůči zastavěným územím sousedních obcí Mariánské Radčice a Braňany je stanovena na 500 m. Úprava limitu bude mít vý‑ znamný efekt pro zaměstnanost. Při plánované generační obměně pra‑ covníků DB a návazných provozů bude do roku 2050 potřeba přijmout řádově dva tisíce lidí.
EIA PRO HLUBINNÉ DOBÝVÁNÍ NA DNT DROUŽKOVICE – Veřejné projed‑ nání záměru vydobytí části uhelných zásob DNT hlubinnou dobývací me‑ todou – chodbicováním – proběh‑ lo 18. 11. v Droužkovicích. Kromě zástupců ministerstva životního prostředí, SD, orgánů státní správy, se aktivně zúčastnili představitelé samospráv dotčeného katastrálního území Droužkovic, Spořic a Černo‑ vic, kteří nemají vůči tomuto způso‑ bu těžby námitek. Chodbicováním, při kterém nedochází k poklesům terénu, by se mělo na DNT do roku 2029 vytěžit zhruba 13 mil. t uhlí. Při posuzování vlivů na životní pro‑ středí (EIA) bylo na základě rozpty‑ lové a hlukové studie konstatováno, že neovlivní zdraví obyvatel a okolní přírodu. Po vydání stanoviska MŽP proběhne proces povolení hornické činnosti. Těžba chodbicováním by měla začít v roce 2018.
www.sdas.cz
Severočeské doly splnily ledvickým dětem přání – setkání s populárními loutkami Spejbla a Hurvínka v jejich pražském divadle Tatínek Spejbl a jeho svérázný synek Hurvínek jsou fenoménem českého loutkového divadla. Děti už baví 85 let. Prvně je dětskému publiku představil Josef Skupa v roce 1930 v Plzni. Dnes scéna sídlí v pražských Dejvicích, kam se vypravil autobus plný ledvických dětí a jejich doprovodu. V humor‑ ně laděném představení Hurvínkův popletený víkend doplnily ústřední dvojici Hurvínkova nerozlučná ka‑ marádka Mánička a její bábinka paní Kateřina. Všem loutkám pro‑ půjčili hlas Martin Klásek a Helena Štáchová, která je zároveň ředitel‑ kou divadla a nositelkou odkazu pánů Skupy a Kirschnera. „Díky Severočeským dolům realizujeme pro naše děti nejrůznější výlety. Ať už to je do zábavního parku Belan‑ tis, nebo bazénu v Marienbergu. Návštěva Divadla Spejbla a Hur‑ vínka byla určená především našim nejmenším. Loutkové představení je nadchlo a své zážitky výtvarně ztvárnili. Všechny výkresy byly moc povedené, proto jsme se zástupci SD rozhodli dárkem ohodnotit ty nejpůsobivější. A už nyní pro naše děti a mládež ve spolupráci s SD připravujeme zajímavý jarní výlet. Kam? Nechte se překvapit,“ uvedla starostka Zdeňka Fritscherová.
BŘEZNO MÁ SVÝM OBČANŮM CO NABÍDNOUT Na podzim byla v Březně dokon‑ čena řada investičních akcí revitaliza‑ ce a rekonstrukce středu obce, díky dotaci z ROP Severozápad a pří‑ jmům za vydobytý nerost na obecním katastru. Březno nyní krášlí nejen nová tvář náměstí a dvou přilehlých ulic, ale i revitalizovaný park s 950 m in ‑ line dráhou a dalším vybavením, opravená školní budova pod nádra‑ žím. Z dotace MŽP bylo realizováno zateplení školní tělocvičny a jídelny.
Slavnostního předání komplexu do‑ středisko v místě původní restaurace končených staveb se kromě zástup‑ a sálu U Rybníčku. Zastupitelstvo už ců všech příslušných úřadů a staros‑ odsouhlasilo studii a probíhá výbě‑ tů sousedních obcí zúčastnil také rové řízení na dodavatele projektové generální ředitel Severočeských dolů dokumentace k získání stavebního Ivo Pěgřímek, který si v doprovodu povolení. S realizací bychom rádi starosty Zdeňka Valenty prošel střed začali ve druhé polovině roku 2017. obce. Prohlédl si nejen právě dokon‑ Také v tomto případě bychom chtěli čené investiční akce, ale seznámil se využít vhodnou dotaci. Další prioritou i s dalšími plány. „Právě pracujeme do budoucna je přestavba a rozšíře‑ na přípravě projektové dokumen‑ ní budovy základní školy na náměstí,“ tace na nové společensko ‑ kulturní prozradil Zdeněk Valenta.
ŠUMAŘINKY ROZJASNILY ADVENTNÍ ČAS
str. 7
JAKUB TEREŠÁK MOTOKROSOVÝ ŠAMPION Z MÁLKOVA str. 8
Revitalizovaný střed obce si za doprovodu starosty Zdeňka Valenty prohlédl generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.
2
SEVEROČESKÉ LISTY
Mobilní protihlukové zábrany BŘEZNO – Od podzimu probí‑ há realizace pětimetrové nad‑ stavby u dvou ochranných valů oddělující báňský provoz DNT a obec Březno. V korunách ochranných valů I a II se jako doplňkové opatření bránící ne‑ gativním vlivům těžební činnosti staví mobilní protihlukové zá‑ brany. Jejich délka činí zhruba 750 m a na stavbu bude použi‑ to více než 5 tisíc balíků slámy. Toto protihlukové opatření bude dokončeno do konce roku 2015 a doplní komplex dalších ekolo‑ gických staveb u obce Březno - letos na jaře dokončený 15 m vysoký ochranný val III a lesní pás topolů vysázených na ploše 30 ha už před 17 lety.
Opravený nejstarší dům krášlí náves MARIÁNSKÉ RADČICE – Od letošního srpna, kdy byla do‑ končena venkovní rekonstrukce domu z 18. století, zdobí svou fasádou střed obce. Splnil se tak náročný plán záchrany zubože‑ né architektonicky cenné stav‑ by, který má počátek už v roce 2008, kdy objekt získala obec do svého vlastnictví. Nyní je komplet‑ ně dokončena vnější rekonstruk‑ ce včetně střechy, krovů, oken, fasády a odvodnění. Stavební práce budou pokračovat opět na jaře, a to renovací interiéru včetně veškerých sítí. Kompletní dokončení se plánuje na konec roku 2016, odkdy bude památko‑ vě chráněná budova sloužit jako sídlo obecního úřadu.
Chotějovice by měly získat hlukovou mapu jako podklad k ochranným opatřením
Světec – Starostka Barbora Bažantová dlouhodobě usiluje o identifikaci zdrojů hluku ovlivňujících kvalitu života v obci Chotějovice. Další z jednání se zástup‑ ci jednotlivých průmyslových subjektů působících v bezprostřední blízkosti Chotějovic se konalo 4. lis‑ topadu, kdy specialisté zabývající se problematikou měření a zpracování dat hluku detailně představili projekt Monitoring a hodnocení hluku ve městě Bíli‑ na a obcích Chotějovice a Ledvice.
Už na jaře přímo v Chotějovicích proběhlo společné jednání zdejších zastupitelů a občanů se zástupci sou‑ sedních průmyslových subjektů a Ře‑ ditelství silnic a dálnic. Dohodli se zde na zpracování transparentního mode‑ lu hlukové zátěže se všemi kritickými místy. Měření hluku by měla provést nezávislá akreditovaná laboratoř a na základě výsledků by měla být přijata účinná ochranná opatření. Na pod‑ zimní jednání, které se uskutečnilo na obecním úřadě ve Světci, přišli zá‑ stupci Severočeských dolů, Elektrár‑ ny Ledvice, ČEZ Teplárenské, sklár‑ ny AGC Automotive Czech, Krajské hygienické stanice a také starostka města Ledvice. Představitelé autori‑ zované laboratoře specializované na měření slyšitelného hluku ve venkov‑ ním a pracovním prostředí přítomné seznámili s projektem Monitoring a hodnocení hlukové studie v Bílině, Ledvicích a Chotějovicích, který by se měl uskutečnit v letech 2016 až 2017 a měl by transparentně zjistit vlivy jed‑ notlivých zdrojů hluku a zároveň návr‑ hy možných nápravných opatření za‑ měřených na zlepšení hlukové situace v tomto území. Podobným projektem se specialisté firmy Ametris zabývali například při zpracování hlukové mapy Ostravy. „Zájmové území Bíliny, Ledvic a Světce má rozlohu 22 km2 a žije zde téměř 18 tisíc obyvatel. Doprava a prů‑ myslová činnost zde mají nepříznivý
vliv na kvalitu životního prostředí. Po železniční trati projede průměrně 100 vlaků přes den a 20 v noci. Po silnici I/13 projede během 24 hodin 25 tisíc aut,“ uvedl Petr Jurtin z firmy Ametris. Proto by se projekt v takto zatíženém prostoru zaměřil nejen na vlastní sběr dat, identifikaci hlavních zdrojů hluku a stanovení jejich hlukových emisí, syntézu matematického modelu hluku včetně výškopisu a polohopisu, analý‑ zu a vyhodnocení hlukové studie, ale především na návrh protihlukových opatření a vyhodnocení zdravotních rizik. O všech snahách řešení hluko‑ vé problematiky by měla být veřejnost informována například zveřejněním výstupů projektu na webových strán‑ kách zúčastněných obcí. Nedílnou součástí jednání ve Světci bylo kromě odsouhlasení konceptu také hledání možností financování hlukové studie. Z jednání o problému hluku: (zleva) Václav Fišer a Barbora Bažantová ze Světce, Zdeňka Fritscherová z Ledvic a Martin Ferstel z AGC.
Posedět Za školou je opravdu příjemné
Černovičtí se o svou mateřinku vzorně starají
Patrně většina z nás alespoň jednou úmyslně vyne‑ chala školu, aby se vyhnula nepříjemnostem. Jed‑ něm jsme se vyhnuli, následky však také příjemné nebyly. Zajít Za školu v Spořicích s velkým „Z“ však může být jen a jen příjemné. Je to malá poklidná ka‑ várnička, kde člověk při voňavém a lahodném nápoji přijde na jiné myšlenky.
Venkovská mateřská škola v Černovicích má jed‑ nu věkově smíšenou třídu pro 20 dětí a v tomto školním roce je opět naplněna. Ředitelka Šárka Mihalincová dala tentokrát při posledním zápisu příležitost i dvěma dětem, které ještě nedosáhly věku tří let. Obě se do kolektivu bez větších pro‑ blémů zapojily. Školka se díky svému vybave‑ ní s velkou zahradou a pestrou skladbou dřevin zaměřuje na vý‑ chovu dětí k poznávání a ochraně přírody. V tomto období děti napří‑ klad přikrmují ptáky a sledují jejich chování. „V listopadu jsme velkou pozornost věnovali přípravě dětí na oslavu rozsvěcení vánočního stromku, kam jsme byli poprvé oficiálně pozváni obcí a sdruže‑ ním Obec pro občany a požádáni k vyplnění programu. Vedle zpěvu, koled a scének jsme se podíleli na zdobení stromku a na vypouštění balonků s přáníčky pro Ježíška. Oslava proběhla 4. prosince na dětském hřišti, druhá, která je tradičně věnována rodičům dětí, 9. prosince v patře naší školy. Děti
Kavárnu Za školou letos v létě ote‑ vřela Jitka Hajná díky přičinění manžela a úspěšně tak přešla ze zaměstnání plného stresu na pracoviště, kde je svou paní. Pomohla sobě, ale součas‑ ně nabídla službu, která ve Spořicích chyběla. „Nebylo to náhlé rozhodnutí. O založení kavárny jsme začali uvažo‑ vat už před třemi roky, kdy obec před‑ stavila veřejnosti studii na změnu středu Spořic. V ní se objevil i návrh na zřízení kavárny. Už tehdy mě to zaujalo a na‑ konec mě k rozhodnutí dovedla životní pouť. Manžel je ze Spořic a dobře to tady zná. Věděl o nevyužitém prostoru v zadní části školní budovy, který slou‑ žil jako garáž a kotelna. Podali jsme si žádost na pronájem se záměrem zrekonstruovat místnosti na vlastní ná‑ klady a otevřít kavárnu. Obec nám vy‑ hověla,“ přibližuje začátky svého pod‑ nikání Jitka Hajná. V půvabné kavárně
si do programu, který byl velkým tajemstvím (a děti tajnost do pun‑ tíku zachovaly), vyrobily součásti kostýmů, ale také voňavé dárky pro rodiče,“ prozradila ředitelka. Na podzim navštívili školku maňáskoví herci z divadla Šikulka se třemi výchovnými pohádkami, na jaře příští rok přijedou znovu s podobným repertoárem. V polo‑ vině prosince čekají dalšího hosta se zajímavým pořadem o chování ke psům. V programu školky je i seznamování se zobcovou flét‑ nou, v březnu pak plavecký kurz v Chomutově. Obec se o svou mateřskou školu skutečně vzorně stará, pro výchovu dětí je dobře vybavena a finančně zajištěna.
se podává vynikající jednoplantážová káva ze směsi arabica z Ekvádoru a ro‑ busta z Indie. Kapacita deseti míst je postačující, zákazník tu najde vše, co potřebuje k občerstvení. Místo se zdá být skryté, ale návštěvníky může přilá‑ kat sousední dominanta obce, krásně zrekonstruovaný kostel sv. Bartolomě‑ je. V něm obec pořádá časté výstavy a koncerty a není nic příjemnějšího než před nebo po prohlídce či posle‑ chu zajít do kavárničky a osvěžit se. „Postupně se rozjíždíme, ale už k nám chodí pár stálých zákazníků. Otevře‑ no je každý den, mimo pondělí, od 13 do 18 hodin, při akcích, jako jsou nyní adventní koncerty v kostele, čas podle potřeby upravujeme. Máme samozřej‑ mě občerstvení pro rodiny s dětmi, pro žíznivé turisty i točené pivo, kvalitní víno nám dodává moravský vinař,“ dodává spořická podnikatelka.
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 4/2015 Registrační číslo: MK ČR E 13126 Vydavatel: Severočeské doly a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982 Šéfredaktor: Tomáš Vrba E‑ mail:
[email protected] Texty a fotografie: Tomáš Vrba, Vladislav Terešák, Václav Sedlák a Miloš Žihla Pro SD, a. s. zajistil: INFO‑ PRINCIP, s. r. o. Tisk: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.
3
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
WALTER FIEDLER: S ŽIVOTEM V MÁLKOVĚ JSEM MAXIMÁLNĚ SPOKOJEN
V obcích sousedících s dobývacími prostory DNT bydlí řada pracovníků Severočeských dolů, včetně představitelů managementu. V Málkově – místní části Zelená, klidné obci s dobrým dopravním spojením do nedalekého Chomutova, už několik let v nové zástavbě rodinných domů spokojeně žije Walter Fiedler, člen představenstva a technický ředitel SD. Zdejší venkovský život s řadou možností sportovního vyžití mu vyhovuje, jak prozradil spolu se starostou Josefem Egermannem při nedávném sousedském opékání buřtů. Jak dlouho žijete v Málkově? W. Fiedler: Už je to pět let, kdy jsem se sem s rodinou přestěho‑ val z Chomutova. Když jsme hledali vhodnou lokalitu pro stavbu rodin‑ ného domu, okamžitě mě napadl Málkov. Moje rodina, konkrétně pra‑ rodiče, žili v sousední obci Kralupy, která ustoupila povrchové těžbě uhlí. Děda pracoval jako horník na blízkém hlubinném dole Ludmila. Na Kralupy jsem měl pěkné vzpomínky z dětství. Pamatuji si ale i likvidaci obce v roce 1975. K této krajině mám prostě vztah. Takže volba, kde budu žít se svojí rodinou, byla jasná. Navíc nás oslovilo i umístění nové výstavby ro‑ dinných domů hned u lesa pod svahy Krušných hor. J. Egermann: Já jsem jeden z mála lidí, kteří tady žijí od narození. Narodil jsem v roce 1954 v Zelené a moje ro‑ dina ač německé národnosti byla jedi‑ ná, která mohla zůstat po odsunu pů‑ vodního německého obyvatelstva po roce 1945. Dědečka před odsunem uchránila jeho práce v dole Václav,
na Skřivánčím vrchu. Odkud z výšky 460 m n. m. je vynikající výhled nejen na Krušné hory, ale i do údolí s do‑ bývacími prostory DNT. Rozhledna Vyhovuje vám bydlení na vesnici? W. F.: Jak jsem říkal, jsem spokoje‑ se od svého dokončení v roce 2011 ný, že žiju jen kousek od lesa a je tady stala vyhledávanou turistickou atrakcí klid. Můžu se realizovat v dílně a na za‑ Chomutovska. hradě. Výhodou Málkova je také dobrá dopravní dostupnost Chomutova, což Vnímáte na životě v Málkově nějaká je dobré hlavně pro děti a jejich krouž‑ negativa? Například hluk z báňskéky. Máme tady také kvalitní možnosti ho provozu DNT? W. F.: Postup DNT jde směrem na sportovního vyžití. Sám využívám halu, kurty, venkovní hřiště. Pravidelně jed‑ východ. Od Málkova se porubní fron‑ nou týdně chodím na nohejbal. Pořá‑ ta přesunula na druhou stranu lomu. dáme turnaj sportovní střelby ze vzdu‑ Ještě tak před pěti lety jsem vzdáleně chovek zvaný Diabolka, nebo soutěže slyšel pasovku nebo rýpadlo, ale teď ve stolním tenisu. Zrovna nedávno pro‑ je tady co se týče šachty absolutní klid. běhlo ping‑pongové klání s družební Slyším jen hluk ze silnice I/13 a občas obcí Eppendorf – Kleinhartmannsdorf. i vlak. J. E.: Silnice I/13, která protíná J. E.: Ještě bych doplnil, že jsme u nás pro spokojený život občanů Zelenou je velkým problémem. Kromě udělali maximum. Máme tady kanali‑ hluku a prašnosti jde především o bez‑ zaci, čistírnu odpadních vod, nové sítě. pečnost, neboť kvůli velké hustotě pro‑ Z občanské vybavenosti nechybí škol‑ vozu je často problém přejít nebo pře‑ ka, zdravotní středisko, několik hřišť jet z jedné části obce do druhé. Proto a domov pro seniory. Nesmím zapo‑ budu žádat o povolení umístit přechod menout na naši chloubu – rozhlednu a semafor napojený na radary. kde byl štajgrem, což byla pro hladký chod důlního provozu klíčová pozice.
Příběh Pražského hradu
Vzpomínka na obyčejného horníka Arnolda Holla
Severočeské doly věnovaly žákům Základní školy Braňany podzimní výlet za poznáním – do místa, v němž se tvořily dějiny české státnosti. Školáci měli možnost prohlédnout si i místa, kam se běžní návštěvníci Pražského hradu nevodí, například královskou hrobku ve svatovítské katedrále.
„Možnost rozšířit obzory našich žáků, prohloubit poznání národní his‑ torie tak, aby se stali dobrými občany hrdými na svoji vlast, jsme velmi rádi uvítali. O podobné akce pořádané Severočeskými doly je v naší škole vždy velký zájem, který zpravidla pře‑ vyšuje možnosti dopravní kapacity autobusu i limitovaný počet účastníků při prohlídkách památek. Proto nás těší, že hodnotné poznávací cesty
budou i nadále pokračovat, aby si je užili všichni naši žáci,“ zhodnotil vlas‑ tivědné poznávací akce pořádané Severočeskými doly ředitel školy Petr Kratochvíl. Evidentně spokojená byla také 36členná skupina žáků a učitelů, kteří na konci listopadu důkladně pro‑ zkoumali komplex Pražského hradu. Děti s historií sídla českých panovní‑ ků a prezidentů seznámila profesio‑ nální průvodkyně Správy Pražského
Petra Králová si ověřuje, zda pohlazení reliéfu Jana Nepomuckého na Karlově mostě přináší štěstí.
Technický ředitel SD Walter Fiedler (vpravo) se starostou obce Málkov Josefem Egermannem.
hradu. Skupina společně prošla chrám sv. Víta – místa korunovací i pohřebiště českých králů, baziliku sv. Jiří – nejstarší sakrální památku v Čechách a pohřebiště Přemyslov‑ ců, populární Zlatou uličku, proslu‑ lou Daliborku. Ve starém královském paláci nechyběla prohlídka pozdně gotického Vladislavského sálu včetně slavného jezdeckého schodiště a stá‑ lé expozice významných představitelů českého státu a přehledu stavebního vývoje Hradu. Děti nejvíce zaujala Zla‑ tá ulička, kopie korunovačních klenotů a kancelář místodržícího, kde v roce 1618 proběhla tzv. třetí pražská defe‑ nestrace. Prohlídkou Pražského hra‑ du ale program braňanských školáků neskončil. Nerudovou ulicí prošli Ma‑ lou Stranu až na Karlův most a pak na už vánočně vyzdobené Staroměstské náměstí. I přes nabitý program vyšel čas na krátké osobní volno, které vyu‑ žili k nákupům dárečků pro své blízké. „Výlet do Prahy byl super. Moc se mi líbila hrobka českých králů v podzemí katedrály, výstavy rytířských brnění a zbraní a hlavně korunovační klenoty. I když to byly jen kopie, rád bych se sem vrátil, až budou vystavovat ty sku‑ tečné,“ shrnul své dojmy z průzkumu příběhu Pražského hradu žák osmé třídy Honza Fizek.
Lukáš Verner (zleva), Vladimír Rychecký a Pavel Fizek v kryptě českých králů ve svatovítském chrámu.
Žijí nebo žili mezi námi lidé, s kterými si doba nepěkně zahrála, ale oni přesto zůstali věrni poctivé práci a své profesi. A co víc, stejné postoje přenesli na své děti a spolupracovníky. Jejich jména nemusejí být vytesána do kamene, postačí, když si na ně vzpomeneme. Vzpomínku si zaslouží Arnold Holl, naposled bytem v Krupce, který věnoval přes 40 let života hornictví, převážně v dělnických profesích. Za tu dobu měl možnost poznat spoustu spolupracovníků. Letos 9. listopadu by oslavil 85. narozeniny, ale k zármutku svých nejbližších skonal před rokem, 1. prosince 2014. Arnold Holl se na‑ rodil ve Všechlapech u Zabrušan ze smíšeného manželství, otec byl Ně‑ mec a rovněž horník, matka Češka. Hned po válce jako mladík nastoupil do třídírny uhlí na dole Konkordia v Želénkách, po roce přešel na teh‑ dejší důl Patria ve Světci, kde praco‑ val pět let do nástupu základní vojen‑ ské služby. Přestože rodina nebyla po válce vystěhována, provázela ji nálepka nespolehlivosti a díky tomu byl Arnold zařazen do Pomocných technických praporů a vojnu si od‑ byl v hlubinných dolech na Ostrav‑ sku, kde prodělal těžký zával. „V roce 1953 se vrátil na důl Pa‑ tria, který byl mezitím přejmenován na důl Alois Jirásek, kde vystřídal několik dělnických profesí. Na pra‑ covišti se zapojil do odborového hnutí a nakonec byl v roce 1981 jmenován podnikovým inspektorem
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tuto funkci vykonával až do odchodu do důchodu v roce 1989. Celých dvacet let se také podílel na organizaci výměnné dětské rekre‑ ace s družebním podnikem v býva‑ lé NDR. Po sametové revoluci se otec stal členem Svazu bývalých příslušníků PTP a přispíval ke zdo‑ kumentování jejich těžké služby na Ostravsku,“ připomněl Marcel Holl některé události z pracovního a osobního života svého otce. I on sám pracoval po škole deset let jako technik na DNT.
4
SEVEROČESKÉ LISTY
NA ZKUŠENÉ VE STŘEDONĚMECKÉM HNĚDO
Občané Března v Parku hornické techniky v obci Grosspösna ve středoněmeckém hnědouhelném revíru.
Občany sousedních obcí zvou pravidelně Severočeské doly na podzimní exkurze do východoněmeckých hnědouhelných revírů, které mají za sebou dlouhou historii, procházejí řízenou transformací na udržitelnou energetiku a mají připraveny také postupy další těžby i pozoruhodné rekultivační záměry. Letošním cílem byl středoněmecký revír s aktivní povrchovou těžbou společnosti MIBRAG i s rozsáhlou rekultivací území jižně od Lipska, kde byla těžba z ekologických i ekonomických důvodů zastavena po roce 1990. Tvůrci nové krajiny nezapomínají na začlenění technických památek. Pohled do hnědouhelného lomu Vereinigtes Schleenhain Vereinigtes Schleenhain je jed‑ nou ze dvou těžebních lokalit společ‑ nosti MIBRAG. Ročně vytěží kolem 10 mil. t hnědého uhlí určeného hlav‑ ně pro nedalekou moderní elektrár‑ nu Lippendorf. Těžba byla zahájena již v roce 1949, v roce 1999 prošel lomový provoz rozsáhlou moderni‑ zací a s jeho ukončením se počítá kolem roku 2040. Účastníky exkurzí zajímalo pochopitelně jak je chrá‑ něna obec Deutzen (1600 obyvatel) sousedící přímo s hranou lomu před nadměrnými imisemi prachu a hlu‑ ku. Obec je oddělena od lomového provozu zelenou stěnou, která je doplňována další rozsáhlou zelení. V případě zvýšené prašnosti jsou zapínány systémy vytvářející další účinnou stěnu z vodní mlhy a také se intenzivně zkrápějí místní komunika‑ ce. Dalším protiprašným opatřením
je ozeleňování ploch, které dočasně nejsou zapotřebí k procesu těžby – vždy na jaře a na podzim se provádí hydroosev, a to na strmých a nerov‑ ných plochách pomocí helikoptéry. Účinnost všech protiprašných opat‑ ření sledují kontrolní stanice, které také měří úroveň hluku. Všude kde je to možné, jsou stacionární i mo‑ bilní zařízení včetně poháněcích stanic pásové dopravy zakrytována. Využívají se rovněž válečky s redukcí hlučnosti. Kompletně zakrytována je i celá 14kilometrová linka pásové dopravy z lomu do elektrárny Lip‑ pendorf. Boj proti prachu a hluku však zdaleka není vyhrán. V ploché krajině s častými silnými větry a po‑ sledními suchými dlouhými léty jsou zejména imise prachu z poměrně nehlubokého a velmi rozsáhlého lo‑ mového provozu stále velkým pro‑ blémem a ochranná opatření je třeba i nadále zdokonalovat.
Manželé Drexlerovi z Chotějovic si prohlížejí symbolický památník obcí zaniklých kvůli postupu povrchové těžby uhlí.
2007 a právě letos v květnu se mo‑ hutně oslavovalo dokončení jezera Zwenkau. V té době už byl hotový přístav a jachtařský klub, postavena řada hotelů, penzionů i soukromých vil. Účastníci exkurzí však navštívili vůbec první stavbu, která na břehu tehdy ještě budoucího jezera vznikla – pavilon KAP Zwenkau s informačním centrem a expozicemi artefaktů a fo‑ tografií připomínajících loučení hor‑ níků se svými pracovišti i stroji urče‑ nými ke sešrotování. Z vyhlídky mohli pozorovat širší okolí a dohlédnout až k slavnému Památníku bitvy národů. Město Zwenkau získalo zcela novou perspektivu, stalo se rekreačním zá‑ zemím bohatého Lipska i magnetem pro turisty nejen z Německa. Má také další plány – například na lanovkové propojení zábavního parku Belantis na jednom břehu s marinou a gast‑ ronomickým centrem na protilehlém břehu jezera. S cílem dalšího rozvo‑ je cestovního ruchu město usilovně spolupracuje s dalšími sousedními municipalitami, spolky a občanskými sdruženími a vytváří dobré pobídky pro další investory. K exkurzi patřila samozřejmě i pře‑ stávka na oběd – tentokrát v jedné z nových restaurací přímo na jezer‑ ní promenádě – a procházka právě vzorně upravovaným parkem propo‑ jeným se sítí cyklostezek i příměstské dopravy. Starosta obce Braňany Petr Škanta (vpravo) s místostarostou Lukášem Šťastným se zajímali o účinnost protiprašných zkrápěcích děl na hraně lomu Vereinigtes Schleenhain.
Industriální památky v nové krajině 200 tisíc platících návštěvníků. Ty naše mimo jiné v parku zaujal symbo‑ po těžbě Jak se mohli účastníci exkurzí pře‑ lický památník patnácti obcí, jež muse‑ svědčit již i v minulých letech, tvůrci ly ustoupit postupu těžby lomu Espen‑ nové krajiny po ukončené těžbě hně‑ hain. V celém středoněmeckém revíru dého uhlí nezapomínají na svědky to však bylo 120 obcí a 47 tisíc jejich hornické minulosti. A místní obyvatelé přesídlených obyvatel. i turisté to velmi oceňují. Letos byla do programu exkurzí zařazena návště‑ Když je lomový provoz minulostí va poměrně nového Parku hornické a jezero jeho zbytkové jámy přítechniky v obci Grosspösna. Kromě tomností i budoucností pro obec technologického celku s pásovou do‑ i region Ze 41 jezer po bývalých lomech pravou a zajímavých exponátů bývalé rozsáhlé kolejové dopravy je v parku ve středoněmeckém revíru (z toho k vidění expozice přibližující historii 19 v oblasti jižně od Lipska) vybraly lomu Espenhain, který ukončil těžbu letos Severočeské doly pro exkur‑ v roce 1994 po více než 50 letech. zi jezero Zwenkau s vodní plochou Dnes jsou na jeho rozsáhlém území 963 ha. Bývalý lom Böhlen/Zwenkau dvě rekreační jezera v těsné blízkosti byl v provozu od roku 1921 do roku Lipska, nová dopravní infrastruktura 1999, a to v těsné blízkosti města včetně dálničních spojek, velkoka‑ Zwenkau (9 tisíc obyvatel). Po 78 le‑ pacitní skládka tuhého komunálního tech nezbytné koexistence se město odpadu a samotný Park hornické dočkalo projektu zaplavení zbytkové techniky, který ročně přiláká víc než jámy, jež bylo realizováno od roku Dnes už jen industriální památku na kolejovou dopravu uhlí si připomněly účastnice exkurze ledvických občanů.
Braňanští na břehu nedávno napuštěného jezera zbytkové jámy Zwenkau.
5
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
OUHELNÉM REVÍRU
BŘEZNO VYLEPŠILO SVOJI TVÁŘ Novou podobu dostalo nejen náměstí
Občané Droužkovic se podívali i do expozice hlubinné těžby uhlí.
Exkurze zavedla ledvické účastníky také k exponátům industriálních památek. Skupinová fotografie občanů Světce byla pořízena na vyhlídkovém místě lomu Vereinigtes Schleenhain společnosti MIBRAG.
V letošním roce byla dokončena důkladná rekonstrukce a revitalizace stře‑ du obce. Březno se tak může pyšnit upraveným náměstím. In‑line dráha, pódium s parketem, multifunkční hřiště a veřejné sociální zařízení našly své místo v parku. Stavební práce pokračovaly také na bývalé školní budově u nádraží. O půl kilometru se prodloužila cyklostezka vedoucí do Střezova. Ačkoliv všechny uvedené akce byly dokončeny v roce 2015, předcháze‑ la jim náročná několikaletá příprava a úspěšné získání dotace, například z Regionálního operačního programu Severozápad, MŽP, Státního fondu dopravní infrastruktury a čerpání prostředků z úhrad za vytěžený nerost – tedy hnědé uhlí v katastru obce. „Kdo má zkušenosti s obec‑ ní správou, dobře ví, že než se podaří vlastní realizace, je nutno absolvovat relativně dlouhý pro‑ ces přípravy. V našem případě to trvalo nějakých pět let od diskusí nad prvními návrhy až po dokon‑ čení všech prací. Celý projekt by nebylo možné uskutečnit bez dlouhodobého získávání pozemků v intravilánu Března do obecního vlastnictví,“ uvedl starosta Zdeněk Valenta. Finančně nejnáročnější byla rekonstrukce náměstí a přileh‑ lých ulic Kaštanová a Štefánikova. Náměstí je nově vydlážděno žulo‑ vými kostkami, má nová parkovací místa. Jeho estetická podoba se tak výrazně zvýšila díky investici v objemu zhruba 13 mil. korun, přičemž na 9,8 mil. korun byla vy‑ užita dotace z ROP Severozápad. Březenské děti a mládež mají další možnosti volnočasových aktivit – třeba jízdu na in ‑ line bruslích. Vy‑ užívat mohou 950metrovou in ‑ line dráhu v parku, kde jsou navíc dvě
multifunkční hřiště, vkusné pódium srubového typu s přilehlým tanečním parketem a veřejnými záchodky. Toto vybavení, které si vyžádalo necelých 14 mil. korun z obecního rozpočtu, je potřebné nejen pro vyžití občanů
Března, ale také během řady kul‑ turních a společenských akcí, kte‑ ré sem pravidelně přivádějí četné přespolní návštěvníky. Poprvé se využilo a osvědčilo během letošní pouti. Z obecního rozpočtu bylo financováno pokračování opravy školní budovy z roku 1929, která už léta neslouží svému účelu. Le‑ tos se udělaly izolace, střecha, vnější plášť a odvodnění. Příští rok se bude pokračovat komplet‑ ní úpravou vnitřních prostor včet‑ ně elektrorozvodů. Počítá se, že nějaký čas by ve škole probíhalo vyučování prvního stupně, neboť školní budova na náměstí by měla projít rozsáhlou rekonstrukcí a mo‑ dernizací. Poté by historická škola u nádraží mohla být využívána jako multifunkční kulturní prostor s ex‑ poziční a muzejní funkcí. Rozšíření se dočkala také cyklostezka Stře‑ zov – Březno. Nová část v délce 0,5 km spojuje Březno s okolní‑ mi asfaltovými a polními cesta‑ mi a umožňuje cyklistům v klidu jezdit téměř 30 km mimo hlavní automobilovou dopravou zatížené komunikace.
6
SEVEROČESKÉ LISTY
Co se děje s počasím? Z měření a záznamů Bedřicha Šístka z Března O tom, zda jsou výkyvy počasí posledních let podceňovanou hrozbou, nebo jde v dlouhodobém časovém horizontu o běžný jev, se přou vědci na celém světě. S určitostí další vývoj nezná nikdo. Budou se střídat suchá období s přívalovými dešti, nebo přijde malá doba ledová? Jedinou možností sledování vývoje počasí je porovnávání systematických měření. Bedřich Šístek z Března už deset let každý den pečlivě sleduje hodnoty teplot a srážek. A co dokládají jeho záznamy? „Od roku 2005 zaznamenávám některých meteorologů, že v Čechách každý den naměřenou teplotu a úhrn budou horká a suchá jara, dokládá srážek. Mám k tomu doma tři teplo‑ letošní měsíční vývoj úhrnu srážek. měry a na zahradě nádržku s měrkou. Zatímco v dubnu dosáhla jejich výše Výsledky měření si také každý den přijatelných 38,5 mm, už v květnu vy‑ zaznamenávám. Ve výjimečných pří‑ kazují měření pana Šístka kritických padech, když jsem například v lázních, 12,0 mm. Sucho bohužel pokračo‑ mě zastoupí manželka. Mám tedy valo i v dalších měsících: červenec už k dispozici desetiletý dokument 19 mm, září 21,5 mm. Záznamy bře‑ vývoje teploty a srážek u nás v Břez‑ zenského kronikáře přibližují i ostatní ně. Svá měření předávám pravidelně znaky vývoje počasí, jako sněhové našemu starostovi, aby měl přehled bouře, množství sněhu a silné větry. kvůli vytápění obecních bytů, a také „Za nejsušší období poslední doby je zaznamenávám do obecní kroniky,“ považuji letošní červenec, kdy spad‑ vysvětluje Bedřich Šístek. Z jeho peč‑ lo jen 19 mm srážek a první déšť při‑ livě vedených záznamů je patrné, že šel navíc až 15. srpna. I když Březno letošní srážky měřené k 11. prosinci a jeho okolí nebylo na srážky nikdy jsou s hodnotou 459,0 mm suve‑ bohaté, neboť ležíme ve srážkovém rénně nejnižší za posledních pět let. stínu Krušných hor a například obec Představují téměř polovinu srážkově našeho katastru Denětice patří mezi vydatného roku 2010, kdy v Březně místa s nejnižšími srážkami v republi‑ napršelo 854 mm. Naopak letošní rok ce, letošní suché a tropické léto bylo 2015 vede v hodnotách nejvyšších alespoň na základě mých desetiletých teplot. Nejteplejším letošním dnem záznamů skutečně srážkově podnor‑ byl 22. červenec, kdy se teplota ve mální,“ upřesnil březenský kronikář stínu vyšplhala na 38,3 °C. Prognózu Bedřich Šístek.
Droužkovické komunitní Spořice se rychle rozrůstají a mládnou centrum se zaplňuje aktivitami Kdysi sloužila budova školy v Droužkovicích skoro 50 let ke vzdělávání místních dětí. Od konce 70. let minulého století zůstala opuštěna a postupně chátrala. Teprve před třemi lety se podařilo vypracovat projekt na její využití a získat potřebné dotace. V roce 2012 přivítali droužkovičtí zastupitelé návrh místního občanské‑ ho sdružení Setkávání – živý venkov na využití přízemí školy pro komunit‑ ní centrum. Sdružení bylo úspěšné s žádostí o poskytnutí dotace téměř 1,6 milionu korun na stavební úpra‑ vy a vybavení poskytnutých prostor. Vznikly zde keramická a šicí dílna, místnost pro cvičení a další spolko‑ vé aktivity, kancelář a zázemí pro návštěvníky. Obec letos dokončila rekonstrukci patra školy nákladem téměř 2,3 milionu korun, přičemž jí byla uznána dotace ve výši 1,8 milio‑ nu korun. Akci se podařilo zrealizovat i díky podpoře místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří. Ta byla administrátorem celého projek‑ tu od přípravy až po zpracování žá‑ dosti o proplacení u Státního země‑ dělského intervenčního fondu v Ústí nad Labem. Obec projekt podala v roce 2013 v 9. výzvě MAS Sdruže‑ ní Západní Krušnohoří. „Těší nás, že se podařilo dát objek‑ tu nejen nový vzhled, ale především ho opět naplnit životem. V současné době se tu provozují tři druhy cvi‑ čení včetně rehabilitačního, jednou
Šikovní prvňáčci ze Spořic se svojí vánoční výtvarnou tvorbou.
týdně funguje kreativní tvoření, ple‑ tení z pedigu a šicí dílna, v úterý se v keramické dílně střídají děti s do‑ spělými a ti zručnější si přidávají ho‑ diny práce na hrnčířském kruhu nebo se schází ještě v neděli. V nabídce je kurz počítačové dovednosti seniorů nebo fotokroužek, výuka německé‑ ho a anglického jazyka. Zásluhu na úspěšném rozběhnutí centra mají místní dobrovolníci a také spoluprá‑ ce s obcí. Věřím, že od obyvatel obce dostaneme i další návrhy, jak aktivity centra rozšířit,“ říká předsedkyně skupiny Ladislava Dolejšková. Poslední letošní akcí komunitního centra Setkávání – živý venkov spo‑ lu s MAS Sdružení Západní Krušno‑ hoří byly 5. prosince předvánoční venkovské farmářské trhy pořádané v prostoru za školou. Návštěvníci se věnovali nákupům pro sváteční vá‑ noční a novoroční pohoštění, ochut‑ nali dobroty, pobavili se při koncertu skupiny Zlej sen a společně si zazpí‑ vali koledy a vánoční písně. Ti, co dosud neměli příležitost, si pak pro‑ hlédli volnočasové centrum v rámci dne otevřených dveří.
Řada obcí má problém se stabilizací obyvatel, mladí lidé se často stěhují za prací, venkov se vylidňuje a stárne. Jsou však výjimky, hlavně v místech s dopravní dostupností k větším sídlům nabízejícím pracovní příležitosti, a také tam, kde je možnost výstavby rodinných domků.
Mezi obce, které se rozrůstají a spíše mládnou, patří Spořice, kte‑ ré se za posledních sedm let roz‑ rostly o 360 obyvatel na současný stav 1 504, přičemž průměrný věk
činí 36,4 roku. V produktivním věku do 60 let je tady 932 obyvatel, 315 dětí a mládeže do 18 let a 257 seniorů. Letos, do konce listopadu, se ve Spoři‑ cích narodilo 12 dětí, sedm lidí zemřelo. O vítání občánků a gratulace se‑ niorům se nepřetržitě stará Sbor pro občanské záležitosti. „Dvakrát do roka zve k malé oslavě jubilanty kulatých výročí počínaje 65 roky; ti, kteří dovr‑ ší 80 let, jsou zváni každý rok. Letos tak bylo pozváno na radnici celkem 56 seniorů. Byla mezi nimi Anna Miňhová, která se v červenci dožila 94 let. Ob‑ řadům slouží nově upravená zaseda‑ cí místnost, a od letoška lze využívat i zajímavé prostory rekonstruovaného kostela svatého Bartoloměje,“ vy‑ světluje Lucie Součková, pracovnice obecního úřadu, která má na starosti evidenci obyvatel.
Jubilantka Anna Miňhová v obřadní síni se starostou Romanem Brandem a místostarostou Miloslava Schönovou.
7
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
Pěvecká skupina Šumařinky dělá lidem radost Cílem obce je stabilizovat
V Braňanech bývalo vždy veselo. O dobrou náladu se dovedli postarat sami místní obyvatelé, dokladem jsou tři pěvecké sbory, které ještě v 70. letech působily pod hlavičkou základní školy. Postupem let však došlo k útlumu mu‑ zicírování. Dnes na tradici navazuje skupina Šumařinky.
Z původního školního sboru Radost zůstalo pět zpěvaček, které založily skupinu Šumařinky. „V minulosti se ke zpěvu v Brňanech hlásilo mnoho nada‑ ných zájemců různého věku. Původně pracovaly při škole tři sbory – školkový, dětský a sbor dospělých. Vlivem změn ve školství se odcházející členy sborů už nedařilo nahradit a pěvecká tělesa postupně zanikala. Z tehdejšího sboru dospělých nás nakonec zůstalo jen pět žen – Krista Jirková, Bedřiška Králová, Renata Steinerová, Jaroslava Šedivá a já – a založily jsme pěveckou skupinu Šumařinky,“ vzpomíná na přelom v bra‑ ňanské pěvecké aktivitě Jenny Poláko‑ vá, která ač se z Braňan odstěhovala, stále za kamarádkami dojíždí a dopro‑ vází je na harmoniku. Vzhledem k tomu, že zpěvačky jsou současně členkami Klubu důchodců Braňany, pracuje sku‑ pina pod jeho hlavičkou. „Děvčata využívají k přípravě a zkouš‑ kám zázemí našeho klubu, které nám poskytuje obec v kulturním domě. Měli jsme až 70 členů, převážně žen, mužů máme jen pět, proto jsou u nás vzác‑ ností. Každý se stará o nějakou oblast
života klubu. Manželé Josef a Ludmila Vytlačilovi zajišťují hladký průběh akcí, o kroniku pečuje Helena Hejzlarová, o pokladnu se zase stará Milada Boublí‑ ková,“ vysvětluje zakladatelka Klubu se‑ niorů Jaroslava Šedivá. Poslední jeho letošní akcí v obci byla na konci listopa‑ du taneční zábava, kterou svým pěvec‑ kým a tentokrát i tanečním vystoupením zpestřily právě Šumařinky. Dokonce si kvůli tomu připravily nové kostýmy. Sku‑ pina přispěla svým krátkým programem i při slavnostním rozsvěcení obecního vánočního stromu. Braňanští senioři jsou aktivní, v klu‑ bovně se scházejí každou středu, jed‑ nou v měsíci mají schůzi, kde se infor‑ mují o připravovaných akcích v regionu. Společně oslavují narozeniny či svátky svých členů a společně si také zazpívají oblíbené písničky. Pravidelně jezdí na akce svých spřátelených klubů do Bíli‑ ny a Meziboří. „Máme vynikající zázemí a velkou podporu u starosty a vůbec u celého obecního zastupitelstva. Cítí‑ me i velkou podporu od Severočeských dolů. Bez toho bychom neuskutečnili většinu akcí, těžko se spolu scházeli
a možná by už nezpívala ani Šumařinka. Nemáme vysoké nároky, a když požádá‑ me například o příspěvek na dopravu do divadla, je nám vždy vyhověno. Ovšem takovou podporu nemá mnoho klubů v regionu a mnohé nám ji závidí,“ dodá‑ vá předsedkyně klubu Anna Liptáková.
a přilákat mladé rodiny
Mariánské Radčice ze všeho nejvíce zajímá realizace ochranných opatření před postupující těžbou sousedního dolu Bílina. Je to důležité pro stabilizaci a přiliv mladých rodin. Statistika vývoje počtu obyvatel je teď navíc velmi příznivá, protože tento proces byl nastartován už v minulých letech. V plánu má obec ve spolupráci V Mariánských Radčicích, které mají v současné době 468 obyvatel, se Severočeskými doly vybudovat se v posledních letech udržuje po‑ do konce roku 2017 multifunkč‑ rodnost těsně pod 10 novorozenci ní sportovní areál, jehož součástí ročně. Letos proběhlo dvojí vítání bude přírodní protipovodňová nádrž občánků. Na jaře se malé oslavy s možností využití pro rekreační úče‑ zúčastnili rodiče dvou dětí, v listopa‑ ly. K areálu by měla vést i cyklostez‑ du byli přivítáni do života tři chlapci ka. Mariánské Radčice disponují a jedno děvčátko. V minulosti byla 17 obytnými domy se 72 nájemními porodnost v Mariánských Radči‑ byty. „Máme samozřejmě zájem cích i vyšší, například v roce 1972 o další bytovou výstavbu, ale zatím se narodilo 15 dětí. Rodiče mají ji nemůžeme realizovat i z toho dů‑ šanci dát děti do obecní mateřské vodu, že dokončujeme Územní plán školy, kde je momentálně zapsáno obce. Perspektiva výstavby rodin‑ ných domků tu však je. Nyní chceme 15 předškoláků. Pro mladé lidi je důležitá možnost hlavně uskutečnit plánované opravy společenského vyžití. Každý měsíc a rekonstrukce starších obecních se nabízí občanům několik kulturních objektů, zahájit výstavbu splaškové a sportovních akcí, které organizuje kanalizace a zajistit financování vý‑ převážně obec. Vždy je mezi nimi stavby Domu seniorů. Založili jsme alespoň jeden zájezd do mostecké‑ komisi, která bude dohlížet na rea‑ ho divadla nebo i mimo region. „Vel‑ lizaci ochranných opatření a komu‑ mi zdařilý byl 5. ročník Mariánských nikovat přitom s obdobnou komisí Vánoc s rozsvícením vánočního stro‑ Severočeských dolů. Od února mu a s programem v kostele sv. Pan‑ bychom měli být informováni o hla‑ ny Marie Bolestné. Cením si toho, že dině prašnosti díky měřící stanici živý betlém ztvárnili samotní obyvate‑ instalované přímo v obci. Prioritou je lé naší obce. Věřím, že zájem bude však dokončení zelené protiprašné i o vánoční turnaje ve stolním tenisu, a protihlukové stěny. Našim přáním které pořádáme v tělocvičně, zvlášť je, aby se přitom využily zkušenosti pro děti a dospělé,“ uvedla místosta‑ ze sousedních Braňan,“ říká starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora. rostka Martina Kováčová. Obec uspořádala v listopadu druhé vítání občánků, kterého se ujala místostarostka Martina Kováčová (uprostřed). Na snímku jsou dále Barbora Skřivánková se synem Adamem Viedemannem, Monika Pochobradská s dcerou Eliškou, Zdeňka Jarošová se synem Antonínem Pfefferem a Zdeňka Kohutová se synem Janem Sikorou.
ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU S HURVÍNKEM V Ledvicích letos zahájili advent v pátek 27. listopadu. Ještě před‑ tím než se před městským úřadem slavnostně rozzářil stromeček, pro‑ běhl kulturní program, který obsta‑ rali žáci z teplické Arkadie. Místní děti pod vedením Adély Drábkové pak připravily vánoční předtančení a pozadu nezůstali ani žáčci mateř‑ ské školky s procítěným zpěvem několika koled. Pravou adventní atmosféru umocňovaly stánky se jmelím či svícny. Zasloužené po‑ zornosti se těšily výrobky s vánoč‑ ní tematikou od dětí z dětského domova a základní praktické školy v Duchcově. Slavností adventní podvečer byl ideální příležitostí k předání tematických cen za vý‑ tvarné zpracování zážitků z před‑ stavení Divadla Spejbla a Hurvínka, které nedávno ledvické děti navští‑ vily v Praze. Nejosobitěji své dojmy určitě nakreslili Martina Stehlíková, Tomáš Vlasák a Hanička Paulová, kterým popřála starostka Zdeň‑ ka Fritscherová a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák.
8
SEVEROČESKÉ LISTY
Bilance roku 2015 Jakuba Terešáka Tři otázky pro:
Slibně našlápnutou sezonu motokrosového šampio‑ na z Málkova ovlivnila zranění. Výrazný talent českého motokrosu Jakub Terešák z Motosportklubu Mál‑ kov, který sedlá druhým rokem moto‑ cykl KTM 125 2 T, zažil letos smolnou sezonu. Po zimní přípravě přišly už v únoru první závody, kdy se jel ital‑ ský mistrák a vše vypadalo nadějně.
Vynikající forma, rychlost i výdrž. Cí‑ lem pro sezonu 2015 bylo úspěšně absolvovat seriál mistrovství Evropy EMX 125, německé mistrovství ADAC, české juniorské mistrovství a samo‑ zřejmě závod mistrovství světa juniorů, který se jel ve Španělsku. V březnu,
těsně před zahájením seriálů, si však při tréninku šestnáctiletý Jakub ne‑ šťastně zlomil kůstku v kotníku a mě‑ síční pauza ho připravila o start na prvních závodech ADAC i MMČR juni‑ orů, čímž se mu ztížila možnost dob‑ rého celkového umístění v seriálech. V dalších republikových závodech pak sice vyhrával a dostal se na prů‑ běžné 3. místo v českém „mistráku“. Bohužel na německém závodě ADAC v Riedu přišlo další zranění, tentokrát kolena, které Jakuba na další dva mě‑ síce odsoudilo do role diváka. V mezičase mezi zraněními, kdy mohl závodit, dokázal v seriálu ADAC vybojovat celkové 2. místo v kategorii dvoutaktů, což byl v tak silné konkurenci obrovský úspěch. V seriálu mistrovství Evropy EMX 125, kde musel vynechat dva závody, skončil celkově na 19. mís‑ tě. V seriálu se pohyboval těsně pod top desítkou jezdců, kteří byli většinou z vel‑ kých juniorských továrních teamů seri‑ álu mistrovství světa. V současné době se Jakub léčí po operaci zlomeného kotníku a holenní kosti a doufá, že se na jaře, až bude stoprocentně fit, opět na‑ plno vrhne do přípravy a tréninků před novou sezonou 2016.
Lukáše Šťastného místostarostu obce Braňany
Občané Mariánských Radčic na břehu budoucího jezera Z 30metrové moderní vyhlídkové věže v městské části Cottbus‑ Merzdorf si účastníci exkurze pořádané Se‑ veročeskými doly prohlédli lokalitu povrchového hnědouhelného dolu Cottbus‑ Nord. Poslední uhlí tady bude vytěženo letos v prosinci. Postupu dolu od otvírky v roce 1978 a zahájení těž‑ by uhlí v roce 1981 musely ustoupit 4 obce a soustava historických rybní‑ ků. Podle plánu nastoupí nová etapa – stabilizace svahů – budoucích břehů a dna a poté zaplavení zbytkové jámy. Vše by mělo být hotovo do roku 2025. Samotné přivádění vody z řeky Sprévy by mělo trvat pouhých 5–6 let. Jeze‑ ro Cottbuser Ostsee bude s plochou 1900 ha a objemem 126 mil. m3 vůbec největší v celém Braniborsku. Město Cottbus si tak jistě oddych‑ ne od více než třicetiletého velmi těsného sousedství s velkolomovým provozem bez zvláštních ochranných opatření (s výjimkou podzemní těsnící stěny zabraňující poklesu podzemní vody). Byl odsouhlasen základní plán budoucího rozvoje infrastruktury, který uvažuje s mohutným rozvojem turistiky (cyklostezky, hotely, přístav, základna vodního lyžování), ale i rybářství nebo s oázou chráněné přírody na východ‑ ním břehu. Vznikající síť cyklostezek si občané Mariánských Radčic ostatně již mohli prohlédnout.
V souvislosti s vládním rozhodnutím o úpravě limi‑ tu těžby na Dolech Bílina se dostaly Braňany do centra mediálního dění. O tom, jak může přiblíže‑ ní dobývacího prostoru ovlivnit život v Braňanech, vyšla řada článků a natočilo se několik televizních reportáží. My jsme se zeptali na názor přímo bra‑ ňanského místostarosty Lukáše Šťastného.
V Chotějovicích soutěžili o nejlepší nakládačky Nejlepší nakládané okurky má v Chotějovicích Ingeborg Kovaříková. I když je dělá podle celkem jednoduchého receptu, přísná labužnická porota vybrala právě její nakládačky jako ty ze všech nejchutnější. V soutěži bodovaly i další její zavařeniny – domácí čalamáda a červená řepa. V Chotějovicích se díky činorodé partě aktivních občanů stále něco děje. Vyhlášené jsou zde pravidelně pořádané turnaje v pétanque a čilý společenský život se soustřeďuje kolem místní knihovny. Právě tam na konci listopadu proběhla první soutěž O nejlepší nakládačku. S nápadem uspořádat klání v chutnosti domácích zavařenin přišla Hana Vacková, která také stanula v pětičlenné porotě ano‑ nymně degustující soutěžící vzorky. Celkem se do soutěže o nejlepší na‑ kládanou okurku přihlásilo deset sou‑ těžících s celkem 22 vzorky okurek, kozích rohů, čalamád, sladkokyse‑ lých zeleninových omáček a dalších ryze domácích produktů. Porota se shodla, že nejchutnější nakládané okurky jsou od paní Kovaříkové. Také
další její produkty – čalamáda a na‑ kládaná červená řepa – získaly uzná‑ ní porotců. „Z výsledků jsem překva‑ pená. Okurky jsou z letošní úrody a vypěstované na naší zahradě. Roč‑ ně udělám asi 50 sklenic. Můj recept je úplně jednoduchý. Kromě klasic‑ kých ingrediencí jako je kopr, cibule, česnek, používám směs k zavařování zeleniny a okurek Nova a do nálevu přidám 10 koleček sacharinu. Během let jsem vystřídala řadu nejrůznějších receptů, ale vždy jsem se vrátila k to‑ muto jednoduchému a osvědčené‑ mu,“ prozradila Ingeborg Kovaříková. Věděli jste, že v našich zemích se domácí konzervování okurek pro‑ vozuje už přes 200 let? A recepty se většinou uchovávají jako rodinná tajemství…
Korekce limitu těžby na DB byla ještě před odsouhlasením vládou zahrnuta do schválené Státní energetické koncepce do roku 2040, která předpokládá přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů. Jak vnímáte vy nutnost pokračovat v těžbě během dalších desetiletí z pozice občana Braňan – obce těsně sousedící s Doly Bílina? Všichni dobře víme, že uhlí je stá‑ le nezastupitelným tuzemským zdro‑ jem elektřiny a tepla. Doly Bílina pak znamenají důležitého zaměstnavate‑ le našeho regionu. Tak jako většina Braňanských pocházím z hornické rodiny. Na DB pracují rodiče i bra‑ tr. S hnědým uhlím jsou Braňany historicky spjaty více než 100 let. A protože se s těžbou bude pokra‑ čovat, musíme v maximální možné míře usilovat o uplatnění účinných ochranných opatření pro snížení ne‑ gativních průvodních vlivů povrcho‑ vého dobývání. Jaká konkrétní ochranná opatření máte na mysli? Trápí nás zejména prašnost. Bě‑ hem letošního suchého léta jsme opakovaně zaznamenali zvýšené koncentrace aerosolových částic PM 10 ve volném ovzduší, které se u nás kontinuálně měří. I když v po‑ sledních letech se pro snížení praš‑ nosti vybudoval ochranný val i stěna a pravidelně k nám zajíždí čistící zametací vůz, rádi bychom ještě při‑ dali například zařízení na tvorbu stěn
z vodní mlhy, které používají třeba v hnědouhelných lomech středoně‑ meckého revíru. Samozřejmostí by pak měla být co nejrychlejší rekul‑ tivace ploch již k těžbě nepotřeb‑ ných, třeba i průběžné ozeleňování za použití hydroosevu. Zaujalo nás také aplikování roztoku na bázi chlo‑ ridu vápenatého, kterým se mohou zkrápět nezpevněné šachetní komu‑ nikace. Takto impregnovaný povrch vozovky udržuje dostatečnou vlh‑ kost a brání víření prachu projíždějící mechanizací. Severočeské doly jsou dlouhodobým strategickým partnerem Braňan. Už proběhla nějaká jednání týkající se úpravy limitu těžby na DB? Zatím jsme ještě o něčem kon‑ krétním nemluvili. Počítám, že v sou‑ vislosti s procesem posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a násled‑ ného povolení hornické činnosti vy‑ cházející z vládní úpravy limitu těžby na DB budeme se zástupci Seve‑ ročeských dolů často a intenzivně jednat. Ačkoliv hranice těžby od posledního obydlí byla stanovena na 500 m, většina pozemků budoucího postupu Dolů Bílina není na katastru Braňan. Proto do našeho obecního rozpočtu nebudou plynout prostřed‑ ky z úhrad za vydobytý nerost. Díky dlouhodobému a nadstandardnímu partnerství se Severočeskými doly ale předpokládáme, že kompenza‑ ce negativních důsledků těžby bude pokračovat alespoň v takové míře, jako tomu bylo doposud.
