SEVEROČESKÉ LISTY ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, JEŽ POTKÁVÁTE
V Radčickém potoce opět žijí raci Průzkum provedli vědci z ČZU Praha a studenti Scholy Humanitas str. 8
ROČNÍK V.
LÉTO 2013
aktuálně Hejtman Ústeckého kraje navštívil SD – DNT POVOLENÍ HORNICKÉ ČINNOSTI PRO DNT NA OBDOBÍ 2014 AŽ 2029 Koncem loňského roku vydal Ob‑ vodní báňský úřad v Mostě povolení hornické činnosti podle dokumen‑ tace Plánu otvírky, přípravy a dobý‑ vání (POPD) pro DNT v letech 2014 až 2029. Letos v květnu pak nabylo povolení právní moci. Byl tak završen komplexní schvalovací proces, jehož součástí bylo mimo jiné také hodno‑ cení vlivů těžby SD a.s. – DNT do roku 2029 na životní prostředí (EIA). K povolení hornické činnosti se vy‑ jadřovali kromě dotčených orgánů státní správy i zástupci sousedních měst a obcí. Součástí rozsáhlé doku‑ mentace jsou také údaje o množství a kvalitě uhlí, zvolených dobývacích metodách a technice, odvodnění a nakládání s důlními vodami. Důle‑ žitý segment tvoří dokumenty týka‑ jící se sanace a rekultivace území dotčených těžbou, včetně opatření k ochraně životního prostředí.
TEPLOFIKACE LEDVIC BĚŽÍ PODLE PLÁNU Na konci června byly ve středu města Ledvice dokončeny veškeré rozvodné sítě včetně osazení pře‑ dávacími stanicemi. Během prázd‑ nin proběhne finální úprava povrchů výkopovými pracemi dotčených komunikací a chodníků. Dodávky tepla z Elektrárny Ledvice se dosta‑ nou k ledvickým uživatelům hned při zahájení topné sezony. Výstav‑ ba přívodu centrálního zásobování teplem ze sousední elektrárny je jedním z hlavních opatření iniciativy STOP PRACH, která usiluje o zlep‑ šení životního prostředí. Hlavními iniciátory akce jsou Severočeské doly, Elektrárna Ledvice, ČEZ Tep‑ lárenská a město Ledvice. Teplo‑ fikace Ledvic si vyžádá náklady ve výši zhruba 38,5 mil. korun, z toho více než polovinu pokryjí dotace ze strukturálních fondů Evropské unie.
www.sdas.cz
Oldřich Bubeníček: Severočeské doly vnímám pro život našeho kraje jako důležitého partnera s vysokou společenskou odpovědností Do plánu návštěv a osobních setkání s představiteli dvaceti nej‑ významnějších podnikatelských subjektů Ústeckého kraje zařadil hejtman Oldřich Bubeníček sa‑ mozřejmě i Severočeské doly. Na jarní zevrubné prohlídce těžební lokality Dolu Tušimice se seznámil nejen s těžebními procesy a roz‑ sáhlou rekultivační činností území dotčeného povrchovou těžbou uhlí, ale také se systémem ochrany životního prostředí, která je orga‑ nickou součástí dlouhodobé stra‑ tegie SD. Diskuse se týkaly také zásadní role Severočeských dolů jako významného zaměstnavatele v kraji. Skupina SD s více než pěti tisíci zaměstnanci patří k trvalým jistotám v oblasti zaměstnanosti. Kromě hejtmana přijeli za Ústecký kraj na exkurzi do DNT také Ladi‑ slav Drlý, člen rady ÚK s kompe‑ tencí pro oblast investic, majetku a ekonomiky, a zástupkyně ředite‑ le krajského úřadu Monika Zeman. Severočeské doly hostům z ÚK podrobně představil generální ře‑ ditel SD Ivan Lapin a ředitel pro vý‑ robu DNT Pavel Smatana. Principy spolehlivého partnerství a dobré‑ ho sousedství s městy a obcemi z okolí obou těžebních lokalit Se‑ veročeských dolů prezentoval Vla‑ dimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD.
Ivan Lapin, generální ředitel SD, rád osobně doprovodil pana hejtmana na rozsáhlá území kvalitních rekultivací.
Severočeské doly pomohly březenským hasičům. Cisternovou stříkačkou získali odpovídající vybavení
SPOŘICKÝ KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE SE DOČKAL OPRAVY str. 7
Hned dvakrát se letos radovali členové Sboru Dobrovolných hasičů v Březně. V dubnu se přestěhovali do nové požární zbrojnice, kterou si postupně dovybavují potřebnou technikou, aby mohli co nejlépe plnit své poslání – chránit životy a majetky občanů na celém rozlehlém katastru Března. Výrazně jim k tomu pomůže také zánovní cisternová automobilová stříkačka CAS 24 Praga Golden 4×4, kterou jim 19. června věnovaly Severočeské doly. Lehce zajeté a dobře vybavené auto dosud dobře sloužilo na sousedních DNT. Březenští požárníci tak mají odpovídající náhradu za historickou padesátiletou cisternovou stříkačku CAS 25 na podvozku Škody 706. U symbolického předání klíčků od cisternové automobilové stří‑ kačky, které se uskutečnilo v pro‑ storách nové požární zbrojnice, byli kromě starosty Zdeňka Valenty a ředitele strategie a komunikace SD Vladimíra Budinského přítomni také Jan Procházka, starosta SDH Březno, a Jaroslav Janský z Hasič‑ ského záchranného sboru DNT. Ha‑ sičské auto CAS 24 Praga Golden bylo vyrobeno v roce 2002. V důl‑ ním provoze DNT najelo zhruba 18 tis. km. Cisterna je osazena čer‑ padlem o výkonu 2 400 l/m při jme‑ novitém tlaku 0,8 MPa. Disponuje nízkotlakým a vysokotlakým čerpa‑ dlem, včetně pistolové proudnice. Nádrž na vodu má objem 3 500 l a na pěnidlo pak dalších 400 l. Vo‑ zidlo je vybaveno také řadou doplň‑ ků, jako je například osvětlovací sto‑ žár, dýchací přístroje a hydraulické
NOHEJBALOVÝ TURNAJ V DROUŽKOVICÍCH
vyprošťovací zařízení. „Jsme maximál‑ ně spokojeni nejen s novou zbrojnicí s dostatečnými prostory pro technické zázemí, ale samozřejmě také s hasič‑ ským autem, které nám věnovaly Se‑ veročeské doly. CAS 24 Praga Golden
bude daleko lépe vyhovovat našim potřebám a doposud používanou leti‑ tou cisternovou stříkačku na podvozku Škody 706 budeme moci dát za za‑ sloužený odpočinek,“ uvedl starosta SDH Březno Jan Procházka.
str. 11
2
SEVEROČESKÉ LISTY
Jezerní běh 2013 – kolem Dolů Bílina
„Start a cíl letošního ročníku Jezer‑ ního běhu byl u nás v Mariánských Radčicích. Potěšil mě zájem veřejnos‑ ti nejen o naši obec, ale také o okolní krajinu. Určitě byla řada účastníků příjemně překvapena zjištěním, že i tato část severních Čech má svůj půvab. Výbornou zkušenost jsme měli také s nadšenými organizátory, takže se nebudeme bránit případné další spolupráci,“ řekl na startu sta‑ rosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora. Jeho slova potvrdili i samotní závodníci, kteří se zajímali o možnost navštívit povrchový důl s unikátními velkostroji. Řada z nich pak v úseku směřujícím těsně podél báňského
provozu Dolů Bílina si alespoň fotila nevšední pohledy na nejhlubší tuzem‑ ský hnědouhelný lom. Organizátoři ve spolupráci se Severočeskými doly připravili trasu vedoucí nejen předpo‑ lím lomu, ale také už rekultivovanou výsypkou Pokrok. Nejatraktivnější pohledy se pak nabízely ze Severních svahů Dolů Bílina směrem do aktivní‑ ho báňského provozu a z Liptické vy‑ hlídky u Duchcova, odkud je výborný výhled na České středohoří. Závodní trasa po 22 kilometrech končila opět v Mariánských Radčicích, kde se všichni rozloučili na afterparty v krás‑ ném prostředí ambitu kostela Panny Marie Bolestné.
Vítěz letošního Jezerního běhu Matěj Krejčí s Duchcovem za zády.
V sobotu 15. června se jindy trošku ospalá náves v Mariánských Radčicích proměnila v rušné místo. Od rána se zde totiž scházeli účastníci letošního ročníku originálního běžeckého závodu Jezerní běh, který tady v deset hodin dopoledne startoval. Ojedinělá trasa závodu vytyčená v dynamicky se proměňující krajině sem přilákala 310 aktivních účastníků z celé republiky. S nejlepším časem v 22kilometrovém závodě 01:34:03 doběhl nakonec do cíle Matěj Krejčí.
SKAUTI VYZDOBILI TRASU JEZERNÍHO BĚHU
Skautský oddíl Orlů se týden před konáním běžeckého závodu slétl na jedno z míst trasy – kon‑ krétně k památnému Dubu Ivana Dejmala nedaleko města Lom. Ši‑ kovní skauti zde metodou land art vytvořili pro běžce příjemné zpest‑ ření v podobě originálního umělec‑ kého díla. Z výhradně přírodních materiálů – různých kamenů, šišek, větví, které si sami na místo přines‑ li, zobrazili svoji osobitou předsta‑ vu maskota Severočeských dolů slavíka modráčka. Právě tento zpě‑ vavý opeřenec se v posledních lé‑ tech stále častěji objevuje zejména v blízkosti vodních rekultivací Seve‑ ročeských dolů, kam se každé jaro vrací. Hojný výskyt slavíka modráč‑ ka v Ústeckém kraji je mimo jiné důkazem zlepšujícího se životního prostředí. Protože se na tom určitě podílejí i kvalitní rekultivace, Seve‑ ročeské doly si zvolily modráčka za firemního maskota.
V Droužkovicích mají Tarzanovo hnízdo Mimořádně dlouhá topná sezona důkladně Nejedná se přitom o artefakt oblíbené literární postakterá vyrůstala mezi opicemi, ale o originální herprověřila kvality moderního ekologického kotle vy,ní prvek na zdejším dětském hřišti. Pro děti v Drouž-
Konkrétním příkladem akčního plánu iniciativy STOP PRACH ke snížení emisí kovicích chystají ještě řadu dalších věcí. z vytápění domácností je ekologický poloautomatický kotel, který v rámci protiv Droužkovicích dětské hřiště navštěvovat třeba kroužek mažoretek, prašného projektu zdarma od výrobce získala rodina Láchových z Braňan. Po na I když návsi vybudovali teprve před čtyřmi nebo se hravou formou seznamovat se extrémně tuhé a dlouhé zimě jsme od uživatelů demonstračního kotle zjišťovali léty, stále se snaží rozšiřovat počet základy angličtiny pod vedením graduo‑ jeho atrakcí. Letos sem dětem pořídili vané lektorky. Kromě místních do škol‑ jejich zkušenosti z poslední topné sezony. hned dva herní prvky. Dvacetimetrovou ky dojíždějí také děti ze Spořic a Cho‑ Regulovaný výkon 5 až 24 kW, 80% účinnost, výrazně nižší spotřeba pali‑ va, možnost úpravy násypky - to jsou hlavní trumfy nového ekologického kotle na spalování hnědého uhlí vyrá‑ běného firmou Ekoefekt. Právě tento významný tuzemský výrobce kotlů na tuhá paliva určených pro rodinné domy věnoval prostřednictvím iniciativy STOP PRACH (společný projekt Se‑ veročeských dolů, měst a obcí v okolí Dolů Bílina zaměřený na zlepšování ži‑ votního prostředí) nový kotel Ekoefekt 24 na vytápění rodinného domu v Bra‑ ňanech. Konkrétně rodině Láchových. Jak proběhla první topná sezona s novým ekologickým kotlem se Diany Láchové „Kotel jsme získali sice už v březnu a dědy Antonína Končela přišel zeptat braňanský starosta Vlastimil Krupka. 2012, ale topili jsme s ním jen krátkou dobu. Teprve pak během poslední zimy jsme ho využili po celou topnou kouře, popela, nižší spotřeba paliva bylo v domě příjemně. Zatímco dříve sezonu. Vyzkoušeli jsme ho opravdu – prozrazovaly vysoké kvality nového si na nás sousedi stěžovali, že kouřem důkladně, neboť jsme přestali topit až kotle. Topíme bílinským ořechem dvoj‑ zamořujeme okolí, dnes jsou všichni na začátku června. S kotlem vytápíme kou. Výhodou je také mnohem jedno‑ v pohodě. S kotlem jsme opravdu velmi osm místností. V domě žijeme dvě ro‑ dušší obsluha. V pohotovostním režimu spokojeni. Ráda bych také touto ces‑ diny a zvlášť dědeček si chválí, že je kotel nevyhasne až 15 hodin. To jsme tou poděkovala za jeho poskytnutí,“ ne‑ všude teplíčko. Už první dojmy - méně ocenili na jaře při temperování, aby šetří slovy chvály Diana Láchová.
lanovou dráhu doplňuje ojedinělá vel‑ mutova. Zařízení aktuálně navštěvuje ká houpačka zvaná Tarzanovo hnízdo. 45 předškoláků, což je maximální po‑ A že se opět s výběrem herních atrakcí volená kapacita. Aby do budoucna ne‑ trefili, svědčí nadšení dětí, které zde museli bojovat s nedostatkem prostoru řádí a proměňují klidné místo ve stínu a denně po obědě měnit hernu na stromů ve skutečnou džungli. Dětské ložnici, nechala obec zpracovat pro‑ hřiště hojně využívá také zdejší mateř‑ jekt na vytvoření samostatné ložnice ská školka. Droužkovická mateřinka z části půdy, kde by nemělo chybět ani se těší velké oblibě. Děti mají možnost potřebné sociální zařízení.
Na začátku leželo v nevšední sochařské dílně pod širým nebem devět urostlých kmenů. Převažovaly duby, ale na přání tvůrců sem byly při‑ vezeny také jasany a modříny. Místní měli skvělou možnost vidět na vlast‑ ní oči tvůrčí proces, na jehož konci je propracované originální umělec‑ ké dílo. Připomněli si, že sochařina nebo dřevořezba je velkým uměním a také dřinou. Na konci sympozia si
AKTIVNÍ SENIOŘI VE SVĚTCI
Soňa Prachfeldová (vpravo) s aktivně motorizovanou seniorkou Danou Teschinskou.
Senior klub Světec – Patrioti obce. Tak se nazývá skupina vitálních lidí v důchodovém věku, v čele s bývalou starostkou Soňou Prachfeldovou. I když se dali dohromady teprve v roce 2011, už stihli uspořádat desítky nejrůznějších kulturních a vzdělávacích akcí. Nyní má klub 32 členů s věkovým průměrem 67 let. Věk ale světečtí důchodci nechápou jako nějaké omezení. Jak by také mohli, vždyť je vede žena plná energie a optimismu. Soňa Prachfeldová nám představila nejen své současné aktivity, ale zrekapitulovala také dvacet let starostování.
včetně místních částí Chotějovice, Štr‑ bice a Úpoř s tisícovkou obyvatel byla celých dvacet let. Během nich se poda‑ řilo realizovat řadu věcí. Od plynofikace, kanalizace, opravy zámku a obecních bytů, až po rekonstrukci historických památek. „Snažili jsme se získat potřeb‑ né finance nejen z obecního rozpočtu, ale také čerpáním z programu na od‑ straňování ekologických škod. Z těchto prostředků byla například realizována přeměna zatopeného bývalého lomu na rekreační vodní plochu – dnes tolik oblíbenou Márinku.“ Dvacetiletý staros‑ tovský maratón, kdy s nasazením všech sil postupně měnila neduhy obce, se rozhodla dobrovolně ukončit. V posled‑ ních volbách už nekandidovala na posty starosty ani místostarosty. „Chtěla jsem si odpočinout. Za dvacet let starosto‑ vání jsem neměla delší dovolenou než jeden týden. Snažila jsem se věnovat nejen administrativě, která postupem let s posilováním obecních kompetencí neustále nabývala, ale především stále udržovat co nejbližší kontakt s občany. Jako u každé profese, i u starostovské‑ ho úřadu platí, že pokud ho chcete dě‑ lat dobře, musíte se mu věnovat naplno. To ale vůbec neznamená, že bych teď na dění v obci rezignovala. Jsem i nadá‑ le členkou zastupitelstva a předsedkyní komise pro kulturu a rozvoj obce.“ V Senior klubu Světec se rozhodně nenudí Schopnost přirozené komunikace, mimořádnou kreativitu využívá Soňa Prachfeldová také coby předsedkyně klubu světeckých důchodců. Sama k tomu dodává: „Rok jsem odpočívala, což bylo na můj vkus až dost. Protože mě stále baví dělat něco pro lidi, za‑ ložila jsem v říjnu 2011 klub místních
DRAČÍ CESTA V BŘEZNĚ Celoroční pohádková atrakce Okolí Světce nabízí zajímavé procházky.
důchodců. Scházíme se jednou týdně. Mezi naše aktivity patří pořádání be‑ sed (například o historii a současnosti Světce) a poznávacích zájezdů. Napo‑ sledy jsme byli v Českém Švýcarsku. Pořádáme také pěší túry. Jako cíl jsme už měli Milešovku, nebo sousední re‑ kultivovanou Radovesickou výsypku. Pohyb nám totiž není vůbec cizí. Ne‑ dávno jsme naši obec reprezentovali na sportovních hrách seniorů v Litvínově, kde jsme bodovali a skvěle se pobavili i v tak originální disciplíně, jako je běh s trakařem. Plán našich aktivit je plný na celý rok. Ve spolupráci s obcí totiž připravujeme místní výstavy a nejrůzněj‑ ší kulturní události. Já osobně se moc těším na výstavu Šikovné ruce našich občanů v listopadu.“ Světečtí senioři tedy rozhodně nezahálí.
V dubnu se v Březně ze zimní‑ ho spánku probudil drak Seve‑ rus a otevřel novou pohádko‑ vou cestu, která je přístupná během celého roku. Přijďte se i vy se svými dětmi, vnoučaty a malými kamarády seznámit s řadou pohádkových bytostí z říše březenského draka. Nu‑ dit se zaručeně nebudete.
Světečtí senioři společně slaví životní jubilea (zleva Stanislav Kadlec, Václav Pexa, Soňa Prachfeldová, Margita Srbová a Jarmila Kopnická).
Pětikilometrová Dračí cesta vede okolo turisticky zajíma‑ vých míst v Březně a jeho okolí. Návštěvníky na trase čeká osm zastávek, kde se seznámí s po‑ hádkovými bytostmi říše draka Severuse. Protože březenský drak je vyřazené rýpadlo řady KU 800, které dlouhá léta těžilo na sousedních Dolech Nástup skrývkové nadloží, mají také ostatní pohádkoví hrdinové Dračí cesty blízko k hornictví. Ať už je to třeba vodní víla Energie, ohni‑ vec Plamínek, loupežník Bu-bu‑ -bík nebo permoník Uhelníček. Se všemi pohádkovými bytostmi
Soňa Prachfeldová „Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, a novodobá historie Světce nikdy mě ani ve snu nenapadlo dělat První svobodné komunální volby starostku,“ vzpomíná paní Prachfeldo‑ v roce 1990 vynesly místní poštmistro‑ vá. Radost z vítězství ve volbách pak vou Soňu Prachfeldovou do čela obce. zažila ještě čtyřikrát. Starostkou Světce
V MARIÁNSKÝCH RADČICÍCH CHYSTAJÍ DŮM PRO SENIORY Obyvatelstvo v ČR stárne. Výjimkou nejsou ani Mariánské Radčice, proto zde připravují projekt vůbec prvního obecního domu pro seniory. Pokud vše půjde podle plánu, první nájemníci by se mohli nastěhovat v roce 2015.
Dubové kmeny se během týdne proměnily v umělecká díla Druhý ročník Podkrušnohorské‑ ho sochařského sympozia uspo‑ řádali v Droužkovicích. Od 17. do 22. června se prostor u hřiště pro‑ měnil v otevřenou uměleckou díl‑ nu, kde devět sochařů z našeho regionu před zraky místních ob‑ čanů vytvářelo originální dřevěné skulptury. Pozitivní je, že všech‑ na díla v Droužkovicích zůstanou a okrášlí vzhled obce.
3
ROČNÍK V. LÉTO 2013
mohli s tvůrci pohovořit o práci se dřevem, inspiraci a představivosti. Během sobotní vernisáže nejvíce zaujala třeba funkční lavička s vy‑ řezanými veverkami a pochopitelně také do detailů propracovaný znak obce. Příjemnou atmosféru dotvářel kulturní program, a také závěrečné opékání a ochutnávání pořádné kýty. Mezi tvůrci, kteří se sympozia účast‑ nili, byl i Zdeněk Vejražka. Je nejen
zručným řezbářem, ale také zámeč‑ níkem kolesového rýpadla na DNT. Širší veřejnosti je především znám řadou netradičních soch z dubových pařezů, které zdobí příjezdovou ko‑ munikaci do Března. O jeho sochu ze sympozia nepřijdou ani Drouž‑ kovičtí, neboť všechny výtvory už v obci zůstanou. Brzy se tady mohou těšit na originální uměleckou galerii pod širým nebem.
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 3/2013 Registrační číslo: MK ČR E 13126 Vydavatel: Severočeské doly, a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982 Šéfredaktor: Tomáš Vrba E‑ mail:
[email protected] Texty a fotografie: Tomáš Vrba Pro SD a. s. zajistil: INFO-PRINCIP, s. r. o. Tisk: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most
Na pozemku o rozloze zhruba 2 000 m2 bezprostředně sousedícím s barokním areálem kostela Panny Ma‑ rie Bolestné by měl vyrůst dům s nízko‑ nákladovými byty pro místní seniory. O bydlení pro lidi důchodového věku je v Mariánských Radčicích velký zájem. Podle architektonické studie by zde mělo vzniknout sedm bytů, každý pro dvě osoby. Stavba bude jednopodlažní,
s jednou bytovkou upravenou pro vozíč‑ káře. Počítá se také se společenskou místností, sušárnou prádla, kotelnou, skladem paliva. Uprostřed společné zahrady by měl stát altán s fontánkou. Objekt bude řešen jako nízkoenerge‑ tický. O vytápění by se měla postarat tepelná čerpadla nebo kotel na tuhá paliva s centrální kotelnou. Náklady na provoz mají být přijatelné finančním
možnostem seniorů. Obec věří, že umístění domu pro seniory v klidné středové části obce vedle kostela ne‑ bude překážkou pro památkový ústav, neboť stavba by nijak neměla narušovat estetické vnímání této architektonické památky. V současné době je pozemek využíván ke sportovně rekreačním úče‑ lům - travnatá zahrada s hřištěm pro no‑ hejbal a volejbal, s malou vodní nádrží.
„Zatím je plán na postavení domu pro seniory ve fázi architektonické studie. Na zpracování projektu bude vypsá‑ no výběrové řízení. Součástí projektu bude i realizační dokumentace a sta‑ vební povolení. Do dvou let bychom rádi stavbu zrealizovali. Už nyní evidu‑ jeme o bydlení v nízkonákladových by‑ tech pro seniory deset žádostí,“ uvedl starosta Jaroslav Sikora. se můžete potkat kdykoliv po celý rok. Ideální je vydat se sem na kole. A o sobotách, vždy v 10:00, 13:00 a 14:00 hodin je možné pohlédnout tváří v tvář samotnému čtyřtisícitunovému obřímu rýpadlu KU 800.8/K 77. Rýpadlo je umístěno v areálu Severočeských dolů v Březně, kam se návštěvníci dostanou ve vyhrazených časech vrátnicí. Vstup je zdarma. Jen v loňském roce si tuto ojedinělou industri‑ ální památku prohlédlo 8,5 tisí‑ ce malých i velkých návštěvníků.
4
SEVEROČESKÉ LISTY
Senioři z Braňan fárali po letech na DB
Navzdory zdravotním problémům a nepřízni počasí byla účast stoprocentní Jistě máte ještě v paměti nepří‑ jemné počastí, které nás provázelo na konci května. Vytrvalé deště a zata‑ žená obloha ohrožovaly i vzpomínkové fárání třiceti braňanských seniorů, kteří uvítali možnost se po létech po‑ dívat do míst, kde až do ochodu na za‑ sloužený odpočinek aktivně působili, často i několik desítek let. Naštěstí ve středu 29. května se nakrátko po‑ časí umoudřilo a neobvyklá exkurze se mohla uskutečnit. Seniory z Bra‑ ňan doplnili čelní představitelé vedení obce – starosta Vlastimil Krupka a mís‑ tostarostka Zuzana Koláčková. Přesně v osm ráno se všichni vydali na cestu dvěma terénními autobusy, aby se se‑ známili se současnými báňskými po‑ stupy, technikou a lidmi z DB. To, že Braňany jsou od báňského provozu skutečně, coby kamenem dohodil, po‑ tvrdila i skutečnost, že první zastávka byla už po deseti minutách jízdy. Když auta projela obcí a kolem ochranného valu, zamířila přímo na první skrývkový řez. Odtud pak rovnou do uhelného lomu. U rýpadel KU 300.40/K 102 a KU 300.30/K 91, kde probíhala plánovaná roční technologická od‑ stávka, sledovali nejen práce údrž‑ by velkostrojů, ale průvodce Karel Schejbal návštěvníky seznámil také s ryze současnou problematikou těžby, zakládání skrývkových hmot a zpracování uhlí. Zmínil složité geo‑ logické podmínky, s častým výskytem těžko rozpojitelných poloh ve více než 200metrovém nadloží. Přesto se díky bezproblémovému provozu techniky, včasnému uvolnění uhelných zásob a schopnému profesionálnímu týmu pracovníků DB daří dosahovat vysoké
DŮM PRO SENIORY V MÁLKOVĚ INSPIRUJE I JINDE Zastupitelé obou geograficky vzdále‑ ných obcí se blíž seznámili během řady akcí, které pro samosprávy sousedních sídel pořádají Severočeské doly a ČEZ. Věděl, že ve Světci uvažují o záchraně a využití léta nevyužívané budovy školy a rád předal své praktické zkušenosti z výstavby a provozu bytového objektu určeného pro málkovské seniory. Sta‑ rostka Světce Barbora Bažantová spo‑ lu s místostarostou Václavem Fišerem si zevrubně prohlédli celý objekt a po‑ povídali si i s jeho obyvateli. „Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že jsme tady opravdu všichni spokojení. Sešla se tady bezvadná parta nájem‑ níků. Jsme jako jedna velká rodina,“ uvedla Zdeňka Staňková, která vzácné hosty bez rozpaků pozvala do svého útulného bytu.
Už několik generací braňanských obyvatel poctivě odpracovalo celý život na hnědouhelných dolech. Z Braňan pochází nejen řada současných zaměstnanců Dolů Bílina, ale dlouhá léta zde pracovali také jejich rodiče a prarodiče, kteří se od 60. let aktivně podíleli na výstavbě a provoze moderního velkolomu. Právě tito senioři tvořili jádro nevšední exkurze bývalých zaměstnanců Dolů Julia Fučíka, respektive Dolů Bílina, kteří se po delší době zvídavě podívali na současnou podobu bývalého pracoviště. Spolu s pamětníky historie lomového dobývání uhlí fáral i braňanský starosta Vlastimil Krupka a místostarostka Zuzana Koláčková. lopatové rýpadlo E 25 a těžil jak skrýv‑ ku, tak uhlí. Později jsem, jako řidič Tatry T 111, křižoval celou šachtu. Jak jsem říkal, je to tady teď ale mnohem větší, “ doplnil vitální pan Janoušek, kterého také moc potěšilo setkání s bývalým kolegou Václavem Kučerou, vedoucím předákem KK 1 300/K 111. Na Pokroku jste udělali skutečný pokrok Doly Bílina nejsou jen aktivní báň‑ ské prostory, kde se těží, ale také roz‑ sáhlé rekultivované plochy. Rekultivo‑ vaná výsypka Pokrok byla dalším cílem exkurze. I když zakládání skrývkových zemin zde bylo po osmadvaceti letech ukončeno teprve v roce 2010 a stále zde intenzivně probíhají rekultivační činnosti, dává už současná podoba bývalé vnější výsypky tušit, že harmo‑ nicky namíchaná nová tvář krajiny stří‑ dající lesní, zemědělské a vodní plochy bude mít nepochybně vysoké přírodní a estetické hodnoty pro spokojenost dnešních i budoucích generací obyva‑ tel sousedního Duchcova. Braňanské seniory mimořádně zaujala Liptická vyhlídka nazvaná podle místa bývalé obce, která musela ustoupit v 70. le‑ tech těžbě. S přehledem pojmenovali
roční objemy těžby uhlí. Vloni to bylo 10,01 mil. t, v roce 2011 zde vytěžili rekordních 10,13 mil. t, což je zatím nejvíc v celé historii Dolů Bílina. Zevrubná prohlídka nejnovějšího rýpadla v ČR Stranou zájmu někdejších zaměst‑ nanců DB z Braňan pochopitelně nemohlo zůstat nejmodernější tuzem‑ ské kolesové rýpadlo. Na projekci, zkonstruování a výrobě velkostroje KK 1 300/K 111 se podílely výhrad‑ ně české firmy v čele se společností Prodeco, renomovaným dodavatelem
důlních technologií s více než 60letou tradicí. Do provozu byl velkostroj uve‑ den v roce 2011, kdy doplnil ostatních osm rýpadel odtěžujících v DB skrýv‑ kové nadloží. Většina účastníků exkur‑ ze využila nabídky řidiče tohoto rýpadla Františka Hradeckého k důkladné prohlídce. Nevynechali ani unikátně zavěšenou kabinu řidiče, která nedo‑ voluje přenášení otřesů při těžbě. „Je to všechno větší, daleko modernější a moc pěkné,“ shrnul své dojmy Václav Janoušek, který před ochodem do dů‑ chodu zasvětil bílinským dolům 31 let produktivního života. „Obsluhoval jsem
Obytný dům postavený obcí Málkov pro občany důchodového věku si důkladně prohlédli zastupitelé ze Světce. Uvažují tam totiž o novém smysluplném využití uzavřené budovy školy a jednou z možností může být právě přestavba na byty vhodné pro seniory. Je tady opravdu krásně Samozřejmostí je donáška jídel. V Mál‑ Shodlo se na tom všech 32 spoko‑ kově má také ordinaci praktický lékař. jených obyvatel málkovského domu Obzvlášť na jaře a v létě je příjemné po‑ pro seniory, kteří zde žijí od dokonče‑ sedět ve vzorně upravené okrasné za‑ ní stavby, tedy od roku 2010. V atriové hradě uprostřed atria, kde mezi okras‑ budově s upravenou zahradou upro‑ nými dřevinami zurčí voda v jezírku. střed je celkem 21 samostatných bytů „Jádro obyvatel našeho domu pro seni‑ v několika velikostech. Naprostá vět‑ ory tvoří lidé důchodového věku nejen šina bytů je v přízemí. Moderní stavba z Málkova, ale také z obcí Kralupy, Ahní‑ s oranžovou omítkou se nachází v části kov a Zásada, které v minulosti ustoupi‑ obce s řadou nových rodinných domů ly povrchové těžbě uhlí. Od zahájení a s výhledem na okolní lesy. Kromě by‑ provozu je o zdejší bydlení velký zájem. dlení mají senioři k dispozici také spo‑ I když je dům plně obsazen, evidujeme lečenskou místnost, kam může v přípa‑ dalších šedesát žádostí. Seniory láká dě potřeby docházet třeba i kadeřník. nejen pěkné klidné prostředí, ale také Jedna z obyvatelek Zdeňka Staňková (vlevo) provedla hosty ze Světce – starostku Barboru Bažantovou a místostarostu Václava Fišera – svým útulným bytem.
Zevrubná prohlídka rekultivované výsypky Pokrok.
všechny vrcholy impozantního výhle‑ du od Českého středohoří s Milešov‑ kou přes Bořeň až po Kaňkov nad svou domovskou obcí. Kvalitu zdej‑ ších rekultivací pak znaleckým okem kladně ohodnotila Helena Mohaupto‑ vá, která se svého času vlastníma ru‑ kama podílela na zalesnění Střimické výsypky. „Zaujalo mě, že zde ženy při vyžínání trávy a plevelů používají
Vůbec první ženou v kabině řidiče nejmodernějšího rýpadla KK 1 300/K 111 byla braňanská místostarostka Zuzana Koláčková.
Stékající vodopád v uhelném řezu obdivovaly hned tři generace rodiny Vytlačilů.
5
ROČNÍK V. LÉTO 2013
šikovné motorové křovinořezy. To po‑ chopitelně za nás nebylo. Moc se mi líbila také vodní plocha s molem. To musí být ráj pro rybáře.“ Osudy obyvatel Braňan jsou těsně provázány s těžbou uhlí Jak už to bývá, když vás něco baví, čas utíká hodně rychle. A bylo tomu tak i v případě návratu braňanských rodáků do míst, kde prožili v práci řadu let a stále rádi vzpomínají. Tře‑ ba jako Arnošt Anderle, který jako ři‑ dič náklaďáků najezdil v letech 1963 až 2005 po důlních komunikacích tisíce kilometrů. Své o náročné práci na šachtě ví také Eva Přibylová, dlou‑ holetá členka obsluhy čerpací stanice DB, která stále prostřednictvím syna a vnuků sleduje zdejší dění. Fakt, že se hornická profese v Braňanech dědí, dokládají například Vytlačilovi. Exkurzi si kromě dědy Josefa, penzio‑ novaného řidiče velkostrojů, nenechal ujít nejen syn Luděk, provozní elektri‑ kář uhelného lomu, ale i šestiletý vnuk Jiřík. Možná také on bude jednou pokračovat v hornické tradici, nebo se třeba podílet na rekultivačním pro‑ cesu zaplavování zbytkové jámy DB, k němuž by mělo dojít za více než tři desítky let.
Starosta Josef Egermann neopomněl představit efektivní výtopnu domu pro seniory.
Zhruba stopadesát malých a velkých šmoulů se sešlo u příležitosti osla‑ vy Mezinárodního dne děti na fotbalovém hřišti v Ledvicích. Letošní osla‑ vu pojali vesele ve šmoulím stylu. Děti v typických modrých kostýmech a bílých čepičkách svých oblíbených hrdinů si užívaly četné soutěže i fot‑ balové klání. Pro všechny byla připravena spousta cen – jak jinak než s motivy šmoulů.
rozumné náklady. Nájem činí 35 korun za m2, k tomu se přičítá voda a elektřina podle skutečné spotřeby. K centrální‑ mu topení používáme úsporná teplo‑ vodní čerpadla ze 13 vrtů sahajících do hloubky až 80 metrů. K dispozici máme ještě záložní kotelnu na elektřinu, ale zatím jsme ji ještě nikdy nevyužili. Jeden z místních obyvatel – Miroslav Jurčík – funguje jako správce objektu. Do budoucna bychom ještě chtěli na střechu umístit solární panely na ohřev vody. Výstavba domu pro seniory nás vyšla na 43 milionů korun, které obec získala prodejem akcií Severočeských dolů,“ říká starosta Josef Egermann. Do Málkova pan starosta pozval hos‑ ty – kolegy z obce Světec, která sou‑ sedí s bílinskou těžební lokalitou SD.
Střed obce se brzy dočká potřebných parkovacích míst, nového chodní‑ ku, decentního místa pro sběr tříděného odpadu, a hlavně odpočivných laviček a výsadby stromů. bude i zídkou oddělený prostor pro sběr tříděného odpadu. Počítá se také s ně‑ kolika lavičkami a zeleným ostrůvkem, který bude doplněn sedmi okrasnými stromy. Nově položené chodníky bu‑ dou ze zámkové dlažby a odpočinková plocha pak dostane hlinitopísčitý po‑ vrch. Úprava centrální části Droužkovic by měla z technického, provozního, ekologického a v neposlední řadě také estetického hlediska významně zlepšit současný stav.
Školství mělo ve Světci velkou tradici. Už ve 13. století zde fun‑ govala klášterní škola. Budova německé školy byla postavena v roce 1878. V prvním školním roce se zde vzdělávalo 346 žáků. Do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 školu navštěvovalo až 500 žáků v ně‑ kolika třídách. Naposledy zde usedly děti do lavic ve školním roce 1976–1977 a bylo to pou‑ hých 26 žáků. Později budova fungovala jako sklad drobného zboží. Dodnes je v přízemí mandl a knihovna. Zdevastovaný dvou‑ patrový objekt čeká na záchranu, rekonstrukci a hlavně smyslupl‑ né využití.
LEDVICE ZAMODŘILI ŠMOULOVÉ
Droužkovice budou atraktivnější Myšlenkou dát řád a lepší novou tvář rohu ulic Jana Švermy a Rudé armády ve středu obce se zabývají zdejší za‑ stupitelé už nějaký čas. Ještě letos by se podle vypracované dokumentace a platného stavebního povolení mělo začít s realizací. Schválené řešení při‑ tom respektuje minimální zásahy do stávající dispozice zájmového území. Na rohu zmíněných ulic vznikne šest parkovacích stání včetně jednoho pro tělesně postižené. Součástí stavby
Nízkonákladové byty pro seniory – možné využití bývalé školy ve Světci Hledáním optimálního využití roz‑ lehlé, léta nevyužívané budovy bývalé školy se ve Světci zabývají několik let. „Už před časem byl zpracován záměr na vybudování environmentálního vzdě‑ lávacího střediska pro území dotčené důlní činností. Reálnější se ale jeví multifunkční využití budovy. Ideální by bylo zachovat přízemí nejen pro služ‑ by jako je mandl, či veřejná knihovna, ale také zřízení společenské místnosti, kterou bychom u nás moc potřebovali. Vzhledem k tomu, že objekt má výtaho‑ vou šachtu, bylo by možné vybudovat v obou patrech byty pro lidi důchodové‑ ho věku. Nejdůležitější ale bude, zda se nám podaří získat vhodný dotační titul. Obecní rozpočet na takto rozsáhlou re‑ konstrukci a přestavbu zdaleka nestačí. Pevně věřím, že se naše úsilí zdaří. His‑ torická budova ve středu obce si to ur‑ čitě zaslouží,“ řekla Barbora Bažantová.
OPUŠTĚNÁ BUDOVA ŠKOLY VE SVĚTCI
Střed Droužkovic dnes.
Členkám kulturně-sociální komi‑ se v Ledvicích se vydařila letos další originální akce pro děti. Po maso‑ pustním maškarním karnevalu a jar‑ ním pálení čarodějnic připravily také další tradiční oslavu pro všechny zdejší děti, tentokrát ve stylu mod‑ rého světa šmoulů. Během přípravy na šmoulí dětský den neponechaly nic náhodě. Veškeré soutěže a ceny souvisely s oblíbenými postavička‑ mi modrých skřítků. Protože kolem 1. června, tedy data Mezinárodního dne dětí, v Ledvicích už několik dní vydatně pršelo, oslava se přesunula na 13. červen. Dětem se čekání na velkolepou oslavu nakonec vyplati‑ lo. V náhradním termínu už příjemně svítilo sluníčko. Potěšující bylo, že v maskách šmoulů přišli také rodiče.
Na místním fotbalovém hřišti se točila modrá šmoulí zmrzlina a ledová tříšť, z amplionů se linuly veselé šmoulí písničky. Vrcholem programu zábav‑ ného odpoledne byl fotbalový zápas mezi družstvy šmoulů a šmoulinek. Mezi desítkami malých modrých dětiček se objevil také čaroděj Gar‑ gamel a ve šmoulím kostýmu osla‑ vu absolvovala i starostka Zdeňka Fritscherová. Byla velmi spokojená: „Protože se akce přeložila na lepší počasí, hřiště bylo zcela zaplněné nadšenými dětmi. Díky ČEZ a SD jsme pro ně mohli připravit speciální ceny s oblíbenou šmoulí tematikou. Navíc pro naše děti Severočeské doly připravily ještě výlet na atrakce do saského Belantisu a na hrad Hau‑ enštejn u Stráže nad Ohří.“
6
SEVEROČESKÉ LISTY
Uhelný průmysl a energetika u našich sousedů
Polský hnědouhelný průmysl a energetika, sociální odpovědnost, historie a tradice – studijní cesta starostů a zastupitelů O tom, že firma KWB Belchatów má přátelský vztah k životnímu pro‑ středí svědčí řada cen a vyznamenání. Již dvakrát získala prestižní cenu Lídr polské ekologie a také čestný titul Me‑ cenáš ekologie.
Energetický mix v Polsku spo‑ léhá dlouhodobě na domácí uhlí – podíl černého (s roční těžbou kolem 76 mil. t) přitom tvoří 55 % a podíl hnědého uhlí (objem roční těžby přes 64 mil. t) 33 %. Polsko nemá žádnou jadernou elektrárnu. Ve vodních elektrárnách lze počí‑ tat s výkonem kolem 2 200 MW a u obnovitelných zdrojů zatím jen s 2 608 MW. Hnědé uhlí se spaluje v 5 velkých tepelných elektrárnách (celkem 9 603 MW, tj. 25,2 % celkového instalova‑ ného výkonu země), černé uhlí zásobuje celkem 15 elektráren (20 782 MW) a několik desítek
Za polskými horníky i obyvateli žijícími v okolí největšího hnědouhelného lomu a elektrárny Belchatów, za historickými a industriálními památkami se vydala na pozvání Severočeských dolů skupina starostů a zastupitelů sousedních měst a obcí. Podle ohlasu účastníků květnové studijní cesty byly její cíle vybrány dobře – umožnily přímé a otevřené diskuse týkající se koexistence lidí a uhlí, péče o životní prostředí, tvorby nové krajiny, a také nabídly historii těžby soli ve Věličce, návštěvu památníku v Osvětimi, či rekonstruované Dolní oblasti Vítkovic.
– Belchatów (29,2 mil. t) a Sz‑ czerców (11 mil. t). K tomu bylo třeba odtěžit celkem víc než 110 mil. m3 skrývky a odčerpat zhruba 270 mil. m3 vody. Strategickým odběratelem uhlí z KWB Belchatów je největší polská i evropská elektrárna Bel‑ chatów, člen skupiny PGE. Byla postavena koncem 80. let minulé‑ ho století. V současné době se re‑ alizuje komplexní modernizace 12 bloků. V roce 2011 byl předán do provozu nový blok 858 MW, takže celkový instalovaný výkon se zvýšil na 5 298 MW a prodlou‑ žila se životnost. Nový blok splňu‑ je všechny požadavky EU v oblasti emisí a je připraven na instalací technologie CCS – zachycování a ukládání CO2.
za tajemstvím výroby surového žele‑ za. Odvážlivci vystoupili na samotný vrchol téměř 70 metrů vysokého mo‑ numentu. Tato první vysoká pec byla zapálena v roce 1836 a v její blízkosti byl 1852 založen černouhelný důl Hlu‑ bina, který také čeká na zpřístupnění. V roce 1998 proběhl na vysoké peci č.1 poslední odpich a téměř dvouset‑ letá sláva skončila a brány provozu se zavřely. Unikátní soubor industri‑ ální architektury stál před dilematem: Zbourat či revitalizovat a zachovat
technickou památku pro budoucí ge‑ nerace? Za podpory Moravskoslez‑ ského kraje, města Ostravy, Národní‑ ho památkového ústavu a Technické univerzity – VŠB v Ostravě se podařilo sdružení právnických osob Dolní ob‑ last Vítkovice prosadit druhou mož‑ nost. V roce 2008 byla oblast zapsá‑ na do seznamu Evropského kulturního dědictví a aspiruje na zapsání do se‑ znamu UNESCO. Industriální památka láká nabitým programem a funguje naplno. Už není tajemným územím
VE SPOŘICÍCH OPRAVUJÍ DOMINANTU OBCE
Historie polského hornictví začíná ve Věličce Účastníci studijní cesty se velmi těšili na (u většiny vůbec první) návště‑ vu slavných solných dolů. „Uvědomili jsme si, že Vělička je pomníkem histo‑ rie nejen hornictví, ale i celého Polska a jeho národa, je to 900 let starý svě‑ dek tolika hornických pokolení,“ ocenil pečlivě připravenou exkurzi starosta Března Zdeněk Valenta. Primátor Mos‑ tu Vlastimil Vozka mezi kolegy starosty obdivoval s profesním zájmem výztuže a větrání historických chodeb a komor. Není divu, že solné doly ve Věličce byly už v roce 1978 zapsány mezi první po‑ ložky na listině UNESCO.
Účastníci letošní studijní cesty v areálu Dolní oblasti Vítkovic.
tepláren. Efektivnost produkce je rozhodně vyšší v hnědouhelných dolech i elektrárnách a elektřina z hnědého uhlí je značně levnější než z uhlí černého. Největší hně‑ douhelné doly ovládá v Polsku energetická skupina PGE, které patří společnosti provozující povr‑ chovou těžbu KWB Turów a KWB Belchatów. Společnost KWB Belchatów je nejvýznamnější producent hnědého uhlí a je ekonomicky, technicky, sociálně i ekologicky nesporným lídrem mezi ostat‑ ními polskými těžaři. Rok 2012 přinesl nový rekord – objem těžby 40,2 mil. t ze dvou lokalit
7
ROČNÍK V. LÉTO 2013
Jak se žije v okolí největšího pol‑ nerostu (přitom těžba přes 40 mil. t existuje 10 km cyklostezek, zejména ského hnědouhelného lomu a elek‑ ročně je jen o málo nižší než veškerá kolem vnější výsypky, která se v bu‑ trárny Belchatów těžba hnědého uhlí v ČR) i ze záboru doucnu promění lesnickou rekultivací Vydatné ložisko hnědého energe‑ území. Tyto rekordní příjmy plynoucí ve sportovní a rekreační zázemí. tického uhlí bylo v centrálním Polsku do rozpočtů jsou na vzhledu obce (Lodžské vojvodství) objeveno v roce skutečně vidět. Byly vybudovány nové Titul Lídr polské ekologie pro KWB 1960 – geologický průzkum tady pů‑ kvalitní silnice, chodníky, rozvody ply‑ Belchatów vodně hledal zemní plyn. V ploché kra‑ nu a elektřiny, postavena řada kultur‑ Společnost KWB Belchatów se sna‑ jině tehdy skromně hospodařili země‑ ních a sportovních zařízení, moderní ží realizovat těžební činnost v souladu dělci, chyběla rozvinutá infrastruktura. školy a školky. Obec Kleszczów má se zásadami ochrany životního prostře‑ První tuny uhlí se začaly těžit moderní 4 640 obyvatel a s ročním rozpočtem dí a sociálního rozvoje. Pěstuje dobré povrchovou technologií v roce 1980, blížícím se 200 mil. zlotých investuje sousedské vztahy, chrání veřejný zá‑ kdy se také stavěla mohutná elektrár‑ uvážlivě, připravuje se na dobu, kdy jem a podporuje angažované projekty na, jejíž poslední blok najel do pro‑ těžba uhlí skončí. Motor svého rozvo‑ obou sousedních obcí předkládané vozu v roce 1988. To už dosáhl lom je vidí v budování průmyslových zón, v Bruselu. Jako firma se společenskou Belchatów plné těžební kapacity 38,5 kam už stačila přilákat řadu polských odpovědností sleduje cíle, kdy ekolo‑ mil.t/rok. V roce 2002 byla zahájena i zahraničních investorů. gické investice a akce hrají velmi důle‑ těžba uhlí na druhé lokalitě – lomu Sz‑ Účastníci studijní cesty se setkali žitou roli. Mohli jsme se o tom během czerców. Zásoby celého ložiska vysta‑ také s další potenciálně rekordně bo‑ exkurze přesvědčit jak přímo v důlním čí zhruba do roku 2038. hatou obcí Rzaśnia, která teprve začíná provozu, tak na rekultivované vnější vý‑ Rozsáhlému regionu přinesla těž‑ užívat příjmy plynoucí z rozvoje těžby sypce Hora Kameńsk. Její těleso s výš‑ ba a energetické užití hnědého uhlí lokality Szczerców. Obec našla v tom‑ kou 395 m n. m. je v ploché krajině značný ekonomický i sociální rozvoj. to sousedství řešení své svízelné situ‑ skutečnou horou, nejvyšší ve středním Účastníci studijní cesty navštívili obec ace – novou a perspektivní alternativu Polsku. Hojně si ji užívají lyžaři a sáňka‑ Kleszczów, která je v současnosti těžko přežívajícímu zemědělství. Inves‑ ři v zimě a milovníci horských kol v létě. vůbec nejbohatší obcí v celém Pol‑ tuje do moderní infrastruktury a snaží „Moc se nám líbil nápad využít výsypku sku. Jako jediné sídlo leží v těsném se o vyvážení vlivu uhelného průmyslu pro sportování. Viděli jsme ale i klidové sousedství těžební lokality Belchatów s cílem zvýšení atraktivnosti bydlení zóny a pásma pečlivě chráněné příro‑ a získává značné prostředky z od‑ a společenského života v obci. Sází dy,“ konstatoval starosta Málkova Josef vodů KWB Belchatów z vydobytého na cykloturistiku: už teď na území obce Egermann. Nejbohatší polská obec Kleszczów má vysoké příjmy z blízkosti lomu a elektrárny Belchatów. Mimo jiné si tak mohla vybudovat soustavu moderních sportovišť.
Ledvická starostka Zdeňka Fritscherová u památníku v Osvětimi.
Mezinárodní památník obětem na‑ cismu Auschwitz‑ Birkenau Temné stránky polských, ale i čes‑ kých a evropských dějin připomenul účastníkům cesty memoriál v polské Osvětimi, kde bylo v nacistickém tábo‑ ře smrti Auschwitz‑Birkenau masově vyhlazeno přes milion Židů, včetně těch, kteří sem byli dopraveni z české‑ ho Terezína. Mezinárodní památník v blízkosti bývalých plynových komor a krema‑ torií má nápisy i v českém jazyce. Sta‑ rostka Ledvic Zdeňka Fritscherová tady za všechny účastníky zapálila svíčku. „Jen lidé mohou zabránit tomu, aby se to nikdy neopakovalo,“ vyjádři‑ la své pocity.
Braňanský starosta Vlastimil Krupka zkoumal kvalitu belchatowského uhlí. Na první pohled nedosahuje kvality našeho bílinského. Do kabiny rýpadla SRs 2000 – K 36 pozval polský řidič profesního kolegu - světeckého místostarostu Václava Fischera.
Národní kulturní památka Dolní Vítkovice Návštěva „ostravských Hradčan“ byla poslední zastávkou na studijní cestě za hornictvím a lidmi. Ve vy‑ soké peci č. 1 se účastníci vydali Lanovka na Horu Kameńsk – bývalou vnější výsypku lomu Belchatów.
za plotem, které si lidé prohlíželi jen z projíždějících tramvají. Boří se zdi, ploty a vrátnice a monumenty připomí‑ nající hrdou historii získávají nové vyu‑ žití. Zájem laické i odborné veřejnosti je obrovský. Po prohlídce se dlouze diskutovalo o smyslu a významu záchrany technic‑ kých či industriálních památek. „Je to ideální kombinace zábavy a poučení, obdivujeme respekt k minulosti i mul‑ tifunkčnost přestavěného plynojemu, a protože jsme nestihli interaktivní muzeum v bývalé energetické ústřed‑ ně, jistě se do Dolní oblasti Vítkovic vrátíme,“ shrnul dojmy celé skupiny braňanský starosta Vlastimil Krupka. „Určitě nezapomeneme, že na první návštěvu nás sem pozvaly Severo‑ české doly. Každoroční studijní ces‑ ty jsou pro nás zkušeností, dialogem i inspirací.“ Důlní komory ve Věličce jsou přeměněny na nádherné prostory, kde jsou ze soli vyrobeny i lustry.
Unikátní sakrální památka – kostel svatého Bartoloměje ze 14. století - se letos na jaře dočkala opravy. Kromě výměn krovů a střešních krytin na kostelní lodi a věži se první etapa rekonstrukce týká také fixace obvodových zdí nakloněné kostelní věže a přívodu nízkého napětí. Spořický kostel je od roku 2001 v majetku obce, která jeho opravu také financuje. Veškeré stavební práce probíhají pod dohledem Národního památkového ústavu. Cílem není jen samotná oprava historického svatostánku, ale také snaha vrátit do jeho středověkých zdí opět život. Po rekonstrukci vznikne ideální prostor pro pořádání nejrůznějších výstav či koncertů. Oprava a zpřístupnění historické dominanty je součástí revitalizace centrální části Spořic. jeho provizorní oprava včetně krytiny. Kostel sv. Bartoloměje – Později došlo na výstavbu dvou pilířů unikátní venkovská u vnější stěny věže, aby se zabránilo svatyně s bohatou historií Jen v málokteré obci na Cho‑ jejímu dalšímu naklánění. Zajímavé mutovsku zůstala zachována sa‑ bylo také vybavení kostela. Například krální památka, jejíž historie sahá renesanční pískovcová křtitelnice až do 14. století. Ve Spořicích je z počátku 17. století byla kvůli dezo‑ navíc ojedinělé také její umístění. látnímu stavu spořického kostela za‑ Kostel sv. Bartoloměje totiž stojí půjčena do kostela sv. Václava ve Vy‑ uprostřed malého ostrova oddě‑ sočanech. V posledním desetiletí leného od návsi vodním příkopem. bylo využití spořického kostela velmi Obvodní vodní plocha sloužila sporadické. Naposledy se zde v roce v 15. století jako součást opevnění 1995 uskutečnila výstava obrazů. kostela. Tehdy byla také postave‑ na kostelní věž. Vzhledem k tomu, Oprava kostela právě probíhá Z bohaté historie je zřejmé, že si že část věže byla usazena na pů‑ vodní stěnu kostela, došlo záhy unikátní stavba venkovské opevněné k jejímu naklonění. Na ostrůvku svatyně s výjimečně dochovanými byl až do konce 19. století také obrannými prvky zaslouží odbornou obecní hřbitov. Přístup do koste‑ opravu pod dohledem památkářů. la je možný jen po mostku. Kostel V dubnu se na ostrůvku s kostelem sv. Bartoloměje prošel v minulosti uprostřed Spořic naplno rozeběhly řadou stavebních úprav. Naposledy stavební práce. První etapa se týká na konci 80. let, kdy se zřítil krov výměny krovů a střešních krytin. Báň hlavní kostelní lodi. V roce 1991 věže pokryla měď, střechu kostelní byla z rozpočtu obce uhrazena lodě a presbyteria pak pálené bob‑ rovky. Nakloněnou věž zpevní šest fixačních výztuh a do areálu bude zaveden nový přívod nízkého napětí. Práce probíhají podle harmonogramu, takže by tato část opravy kostela měla být hotova do konce července. „Rea‑ lizace druhé etapy záchranných prací by se pak měla týkat především inte‑ riéru a bude závislá na stavu obec‑ ních financí. Výběrovým řízením bude vysoutěžen vhodný zhotovitel, který provede mimo jiné opravy zcela zni‑ čené podlahy, oken, dveří a instaluje patřičné osvětlení. Komplexní oprava kostela patří mezi cíle současného zastupitelstva a rádi bychom ji dokon‑ čili ještě do konce volebního období. Už máme také představu o důstojném slavnostním otevření, kdy by pro naše občany vystoupil pěvecký sbor či ko‑ morní hudební těleso,“ prozradil sta‑ rosta Roman Brand.
Revitalizace středu Spořic Nepřístupný kostel sv. Bartolo‑ měje, zatravněná náves a parčík s neudržovaným pomníkem padlých ve světových válkách – tak dnes vypadá jádro obce Spořice. Snahu zastupitelstva upravit hlavní veřej‑ né prostranství v obci zpracovala ambiciózní studie Revitalizace cen‑ trální části Spořic. Hlavním cílem studie je najít optimální řešení, jak by se v budoucnu mohl do středu obce vrátit život, ať už formou pořá‑ dání veřejných aktivit, nebo vytvo‑ řením oblíbeného místa běžného setkávání místních obyvatel. Projekt byl zpracován v loňském roce a řeší mimo jiné výsadbu nové zeleně, vy‑ budování nového osvětlení, laviček, parkovacích míst a úpravu parku tak, aby sloužil všem generacím. Podaří ‑ li se uskutečnit, bude závi‑ set především na finančním zajiště‑ ní. Vzhledem k tomu, že realizace by přesahovala jedno volební období, bude důležitý postoj příštích zvole‑ ných zastupitelů.
8
Foto: Vladimír Vrabec
Předpolí lomu Bílina zkoumají vě‑ decké týmy České zemědělské univerzity Nejen rekultivované plo‑ chy, ale také prostory budou‑ cího postupu hnědouhelného lomu Bílina dlouhodobě a systematicky monitorují specialisté ČZU. V rámci
SEVEROČESKÉ LISTY
V RADČICKÉM POTOCE UŽ ZASE ŽIJÍ RACI Nejstarší starousedlíci v Mariánských Radčicích dodnes vzpomínají, jak byl kdysi zdejší potok plný raků. Po dlouhá léta však potom výskyt sladkovodních korýšů nezaznamenali. Raci patří mezi ohrožené druhy a platí za přirozené bioindikátory kvality vody. Proto mnohé překvapí výsledek průzkumu, který na dolním toku Radčického potoka provedli pracovníci ČZU Praha ve spolupráci se studenty Scholy Humanitas. Monitoring z let 2009 až 2011 prokázal, že zde opět žije několik stovek raků říčních. pedologického a biologického prů‑ zkumu sledují rovněž veškerý výskyt fauny. Zaměřili se také na zmapování populace raka říčního v povodí Rad‑ čického potoka. Vítanou praktickou asistenci vědeckému týmu ČZU po‑ skytovali studenti litvínovské Scholy Humanitas – střední školy programově zaměřené na ochranu a obnovu život‑ ního prostředí.
S Petrou Kalinovou po stopách raka říčního v Radčickém potoce Členkou týmu sledujícího výskyt raků u Mariánských Radčic byla i Petra Kalinová. Čerstvá absolventka Scholy Humanitas si radčické raky dokonce vybrala jako téma odborné maturitní práce. „V roce 2011 jsem s týmem pana doktora Vrabce z ČZU mapovala raky v povodí Radčického
potoka, včetně vyhodnocení vlivů, jako je kvalita vody a přírodní prostře‑ dí, podmiňujících jejich výskyt. Na dolním toku, ve zhruba dvoukilomet‑ rovém úseku vedoucím od dolu Kohi‑ noor přes obec až po čerpací stanici důlních vod Libkovice, jsme nainsta‑ lovali pasti. Celkem jsme pro studijní účely odchytli 18 jedinců raka říčního v různé velikosti a stáří. Na základě výsledků průzkumu lze odhadovat celkový počet jedinců až na několik stovek. Zajímavým zjištěním byla ne‑ rovnoměrnost výskytu v monitorova‑ né části Radčického potoka. Zatímco u dolu Kohinoor a ve středu obce jsme jeho výskyt nezaznamenali, v prostoru od obce směrem k lomu Bílina se intenzita zvyšovala. Víc než kvalitou vody, která byla ve sledova‑ ném úseku víceméně stejná, je to dáno ideálními přírodními podmínka‑ mi pro život raků. Právě zde je koryto potoka plné meandrů, kde se střídají úseky s pomaleji a rychleji proudící vodou. Bohatá je zde také příbřežní vegetace a hlavně velké množství sta‑ novišť s přirozenými úkryty pod ka‑ meny na dně, či v kořenech stromů. Zdejší prostředí je pro říční raky zcela ideální. Naopak jim nevyhovují přímé úseky koryta obezděné betonový‑ mi tvárnicemi, jak je tomu ve střední části obce, či dokonce jeho zatrub‑ nění u dolu Kohinoor,“ prozrazuje Petra Kalinová. Výsledky mapování populace raka říčního v povodí Rad‑ čického potoka zaujalo starostu obce
Českého středohoří. I když program nepříjemně ovlivnil vydatný déšť, který výpravu provázel už od Loun a neustával po celou dobu výletu, lidé byli velmi spokojení. Po krátké prohlídce legendární Peruce se vy‑ baveni nezbytnými deštníky a bun‑ dami vydali navzdory nepřízni počasí na prohlídku zahrad libochovického zámku. Odtud také sledovali stoupa‑ jící hladinu Ohře. Pozoruhodné je, že pro pořádání poznávacích výletů
nevyužívají služeb cestovních kance‑ láří. Nepotřebují je, vše probíhá vý‑ hradně v pečlivé režii Březenských. A tak tomu bylo i na zámku v Libocho‑ vicích, kde kronikář Března Bedřich Šístek seznámil výletníky dokonale s historií a zajímavostmi Českého středohoří. Neopomněl zmínit slav‑ ného rodáka, který se na libochovic‑ kém zámku v roce 1787 narodil – slo‑ vutného českého fyziologa, anatoma a biologa Jana Evangelistu Purky‑ ně. Z Dalimilovy kroniky, nejstarší česky psané veršované kroniky ze 14. století, četla paní místostarostka Zdeňka Buzková část pověsti o Old‑ řichovi a Boženě a jejich setkání na nedaleké Peruci. Postupně se do výkladu zapojila většina účastníků. Navzájem si doplňovali informace, vzpomínali na to, jak a kdy tato místa v minulosti navštívili. Protože vytrvalý déšť a špatná viditelnost nedovolily prohlídku zdejší dominanty, zříceni‑ ny hradu Házemburk, pokračovalo příjemné setkání v suchu během ve‑ čeře v nedaleké hospůdce, kde pan starosta Valenta všem 40 účastníkům propršeného výletu prozradil příští cíl. Ještě letos by všichni společně měli poznat symbol vzniku české státnosti – národní kulturní památku Vyšehrad. Mohutný potlesk dal tušit, že také tento cíl byl březenskými vý‑ letníky předem nadšeně přijat.
ZŠ BRAŇANY OPĚT BODOVALA
Informace o braňanské základní škole se na stránkách Severočeských listů objevují pravidelně. I nedávný úspěch ve výtvarné soutěži Krušné hory – domov můj svědčí o šikovnosti jejích žáků a kreativitě učitelů. Klání o nejzdařilejší výtvarná díla pořádalo Centrum Lesná za podpory MŠMT ČR a Ústeckého kraje. Nejlépe se umístilo plastické ztvárnění plazů z Krušných hor, které pod vedením paní učitelky Ivy Bouškové vytvořili žáci čtvrté třídy. Petra Kalinová – členka týmu sledujícího výskyt raků v Mariánských Radčicích.
Jaroslava Sikoru (na fotografii s Pe‑ trou). Seznámil se podrobně nejen s výsledky monitoringu, ale prošel si také místa, kde se raci hojně vysky‑ tují. „Jsem velmi překvapen. O kvalitě vody v naší obci si nedělám iluze. Za‑ tím nám stále chybí kanalizace a čis‑ tírna odpadních vod. Lidé mají vlastní domovní čističky nebo septiky. Navíc jsem od místních už řadu let neslyšel, že by v potoce viděli raky. O to víc mě jejich prokázaný výskyt těší,“ uvedl starosta Mariánských Radčic. Mariánské Radčice patří mezi 500 míst v ČR, kde žijí raci Početní stavy raků rapidně kles‑ ly v 70. letech v důsledku znečiš‑ tění vod chemickými látkami a také výskytu račího moru – plísňového onemocnění sladkovodních korý‑ šů. Podle odhadů Českého svazu ochránců přírody bylo v roce 2000 na území celé republiky zhruba 500 lokalit s výskytem raků. Nejčastěji žijí v Moravskoslezském a Středočes‑ kém kraji. U nás na severu Čech byl rak považován za prakticky vyhube‑ ný živočišný druh. Proto je opětovný výskyt v Radčickém potoce potěšu‑ jící. I když výsledky měření jakosti vody vykázaly i negativní hodnoty a zdejší raci rozhodně nejsou až tak přesnými bioindikárory kvality vody, stabilní průtok, meandry, bohatá ke‑ řová a stromová vegetace a klid jsou určující faktory, proč se zde v hojném množství vyskytují.
Březenští na poznávacích cestách průvodce nepotřebují Koupaliště ve Spořicích připraveno na novou letní sezonu Už několik let s úspěchem pořádá starosta Zdeněk Valenta výlety pro občany. Poté, co se nejprve podrob‑ ně seznámili s rozlehlým katastrem Března a místními částmi Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice, vydáva‑ jí se do vzdálenějších míst. Hod‑ ně se vzpomíná třeba na prohlídku Hasištejna či návštěvu Doupovska. Letos v květnu pan starosta vypravil autobus plný nadšených výletníků do
9
ROČNÍK V. LÉTO 2013
Vzdělávací centrum Lesná uspo‑ řádalo na jaře pro základní školy na Mostecku a Teplicku výtvar‑ nou soutěž Krušné hory – domov můj. Konkrétně v Braňanech se do tohoto projektu zapojily všechny třídy z nižšího stupně. Každá si vy‑ losovala téma své výtvarné práce. Šlo o kolektivní díla, na kterých se aktivně podílely všechny děti ve tří‑ dě. Po dokončení pak na výstavě ve vestibulu školy žáci sami vybra‑ li, který výtvor je nejpovedenější.
a živočichy Krušných hor, ale také s typickými řemesly této oblasti. Získané znalosti žáci nepochybně využijí v nejrůznějších předmětech vyučovaných ve škole a budou je pak určitě aplikovat v praxi. Vel‑ kým přínosem exkurze do přírody bylo také trénování schopnosti ori‑ entace v terénu a navázání vztahu k horské oblasti, která je součástí našeho regionu. „Výlet do Lesné mě moc bavil. Hráli jsme hry a sou‑ těže. V muzeu jsme viděli, jak žili
Žáci čtvrté třídy hrdě prezentují oceněné výtvarné dílo.
Nejvíce hlasů získala čtvrtá tří‑ da s rozměrným výkresem Plazi v Krušných horách. Odměnou vítě‑ zům byl jednodenní výlet přímo do Lesné v Krušných horách. Tam se braňanští školáci formou zajímavé výuky a atraktivní terénní exkurze detailně seznámili nejen s přírodou
v Krušných horách naši předkové. Bavila nás výroba svíček a dře‑ věných hraček. Malé zvířátko ze dřeva – pejska – jsem si přivezla domů. Škoda, že celý den pršelo a neviděli jsme skutečná zvířata,“ shrnula své dojmy žákyně čtvrté třídy Terezka Salačová.
K úspěchu braňanským školákům pogratuloval starosta Vlastimil Krupka, na snímku s Pavlem Fizekem.
IVANA PROCHÁZKOVÁ, místostarostka města Ledvice: Věřím, že s úsměvem jde všechno líp nejvýraznějšímu zkvalitnění zdejšího životního prostředí. Beru věci pozitivně a tak se postupně raduji z dílčích úspě‑ chů, které vedou k lepším životním pod‑ mínkám. Ať už jde o různá ochranná opatření, nebo nedávné ukončení pro‑ vozu skládky mourů, která po léta těsně sousedila s naším městem. A protože jsem optimista, věřím, že v brzké bu‑ doucnosti se toho podaří ještě víc,“ říká Ivana Procházková.
Podoby Ivany Procházkové: V kanceláři městského úřadu v Ledvicích,
Odjakživa žije v Ledvicích. Rodné město jí nebylo nikdy lhostejné. Už třetí volební období se coby zastupitelka aktivně podílí na úsilí o jeho všestranný rozvoj. Od roku 2010 tak činí i z pozice místostarostky. Záběr Ivany Procházkové je ale mnohem širší. Kromě práce na radnici zůstává stále zdravotní sestřičkou, také neúnavnou organizátorkou všech ledvických kulturních a společenských akcí a především milující maminkou pečující o celou rodinu. Vše stíhá s noblesou a hlavně s typickým úsměvem. Nemohla bych žít jinde než v Ledvicích Tak jako u jiných obcí a měst na Bílinsku, také vývoj Ledvic byl a stále je ovlivňován těžbou uhlí. I když mají více než 800letou historii, až na konci 19. století přišla doba největšího rozvo‑ je. Potřeba velkých počtů pracovníků do okolních dolů a skláren sem přivá‑ děla nové obyvatele. Jejich počet kulmi‑ noval v roce 1930, kdy zde žilo pět tisíc lidí. Poválečný útlum souvisel s odsu‑ nem obyvatelstva německé národnosti, ale také s přeměnou malých hnědo‑ uhelných hlubinných dolů na velkolomy. Kvůli povrchové těžbě uhlí byla zlikvido‑ vána značná část města. Po roce 1990 svitla Ledvicím nová naděje. Svobodně zvolení zastupitelé začali s postupným vylepšováním zdejšího života. Do pro‑ cesu rozvoje se aktivně zapojila také Ivana Procházková. „V Ledvicích jsem se narodila, tatínek pracoval na šachtě jako řidič PVZ. Prostředí povrchového lomu s velkou úpravnou uhlí a nedale‑ kou tepelnou elektrárnou jsem sice od‑ mala vnímala jako součást naší obživy, ale později jsem se snažila přispět k co
Když se ohlédnu zpátky, nechci se za sebe stydět Čestnost, spravedlnost, ohledu‑ plnost, pozornost vůči ostatním – to jsou pro Ivanu Procházkovou důležité vlastnosti, kterými se snaží sama řídit a v rámci možností je vyžaduje také od ostatních. O tom, že jí nejsou lidé lho‑ stejní, se denně přesvědčují pacientky gynekologické ambulance a poradny pro těhotné v Hornické nemocnici s po‑ liklinikou v Bílině, kde působí jako zdra‑ votní sestra. Další prostor pro realizaci našla v kulturně-sociální komisi v Led‑ vicích, které už dlouho předsedá. „Od‑ jakživa mě bavila práce s mládeží a or‑ ganizování nejrůznějších akcí. I když recept na ideálně bezproblémové sou‑ sedské vztahy neznám, těší mě, když vidím, že se lidé na obecních pořadech druží a nejsou k sobě lhostejní. Myslím, že program kulturního a společenské‑ ho vyžití je u nás docela bohatý. Ať už to jsou oslavy MDŽ, pálení čarodějnic, májová odpoledne nejen pro seniory, dětské dny, nebo nejrůznější výlety. Za‑ tímco o pestrý kulturní život se snažím už třetí volební období, povinnosti mís‑ tostarostky byly pro mě relativně nové. Naštěstí jsme se starostkou Zdeňkou Fritscherovou obdobně naladěné a ro‑ zumíme si. Společně se snažíme, jak nejlépe dovedeme, získat pro Ledvice to nejlepší. Právě teď například usilu‑ jeme o to, aby byla do září dokončena
… při vyšetřování pacientky v těhotenské poradně bílinské nemocnice,
…a na tradičním pálení čarodějnic s Bohumilou Oppelovou (vlevo) a Jitkou Lukášovou (vpravo).
BŘEZNO HLÍDAJÍ KAMERY
Během června finišovaly staveb‑ ní práce na zatraktivnění spořické‑ ho koupaliště. I když tady nebývala nikdy během letních měsíců nouze o spokojené návštěvníky, bylo nut‑ né upravit přívod vody z nedaleké‑ ho Panského rybníka, vyměnit sací zařízení a systém filtrace vody. Celý areál koupaliště s bazénem o roz‑ měrech 32×50 metrů a rozlehlou travnatou plochou byl také nově oplocen. Během kontroly průběhu
opravy náhonu a oplocení jsme zde zastihli starostu Romana Branda. Spolu s celým pracovním týmem energicky usiloval o dokončení plá‑ nované opravy tak, aby koupaliště mohlo nejpozději od začátku prázd‑ nin sloužit k osvěžení místních ob‑ čanů. Samozřejmě také letos budou mít vstup zdarma. Teď už jen musí o prázdninách panovat skutečně let‑ ní počasí, protože na všechno ostat‑ ní jsou ve Spořicích připraveni.
Zvyšující se počet krádeží, kdy byla mimo jiné odcizena i dřevěná socha zdobící příjezd do Března, urychlil rozhodnutí zastupitelstva in‑ stalovat v obci bezpečnostní kame‑ rový systém. Ve spolupráci s Policií ČR a v souladu s legislativou týkající se ochrany osobních dat byly na příjezdových komunikacích a v pro‑ storu u základní školy ve středu obce instalovány moderní kamery chránící bezpečnost. Snímané záznamy jsou k dispozici výhradně policistům míst‑ ní služebny. Bezpečnost střeží kame‑ ry v Březně od února letošního roku.
teplofikace a občané mohli bez problé‑ mů topit. Svědomitě připravujeme výbě‑ rové řízení na výstavbu bytů v objektu Mírová 423. Mělo by tam být šest obec‑ ních bytů pro mladé rodiny a čtyři pro sociálně slabé občany. Abych se stihla věnovat administrativě související s ří‑ zením města a byla každé odpoledne k dispozici (ve čtvrtek pak celý den) na úřadě, mám v nemocnici zkrácený úva‑ zek,“ popisuje své nabité pracovní dny aktivní místostarostka. Doplňme, že Iva‑ na Procházková se snaží nezanedbávat rodinu. Poté, co se první už dospělá dcera odstěhovala, vychovává s man‑ želem jedenáctiletou Barču. „Podpora celé rodiny, a to i ze strany rodičů, je pro mě velmi důležitá a zavazující. I kvů‑ li nim se snažím, abych se za svoji práci pro město nemusela stydět.“
10
SEVEROČESKÉ LISTY
Dobré zprávy pro Málkov: pošta zůstane a přibudou rodinné domy
Sportovní multifunkční centrum v Černovicích dokončeno
Rušení pošty se Málkova už ne‑ týká, poštovní služby zde bude zajišťovat soukromý subjekt. Kromě zřizování nové poštovní provozovny obec dokončuje zasíťování 21 stavebních parcel pro rodinné domy. Správná vesnice musí mít hos‑ podu, školku, obchod a taky poštu. To vše bude v Málkově sloužit ob‑ čanům i do budoucna. Od začát‑ ku roku probíhají v celé republice ostré diskuse o rušení poboček České pošty v řadě obcí. Změny v poskytování státních poštovních
V červnu zde zkolaudovali novou víceúčelovou sportovní halu. Černovičtí tak už brzy budou moci na ploše více než 430 m2 aktivně využívat dva kurty na squash, bowlingovou dráhu, lezeckou stěnu a dobře vybavené fitcentrum. Výstavba sportovního areálu začala v dubnu loňského roku a náklady dosáhly 20 mil. korun. Vše hradila obec ze svého rozpočtu, bez jakýchkoliv dotací.
Tady vzniká nová poštovní služebna.
Ještě dávno předtím, než začala stavba sportovního areálu, uspo‑ řádalo zastupitelstvo mezi občany anketu, aby zjistilo jejich předsta‑ vy o aktivním využití volného času v obci. Tak se zrodil nápad postavit
moderní sportovní multifunkční cent‑ rum. Vhodné umístění komplexu, je‑ hož součástí je také příjezdová komu‑ nikace a dostatek parkovacích míst, bylo zčásti na pozemcích Lesů ČR, které bylo nutné vykoupit. Po získání
Nový herní prvek – pirátská loď – je novou dominantou zahrady mateřské školy.
služeb se dotknou také Málkova. Od 1. září bude plnohodnotný pro‑ voz pošty zajišťovat soukromý sub‑ jekt. Sídlo pošty se přestěhuje do obecního domu č. 61, kde právě probíhá rekonstrukce. Kromě pro‑ storu pro poštovní služby zde totiž bude i obchod se smíšeným zbo‑ žím. Doručování zásilek sem bude zajišťovat mobilní doručovatel Čes‑ ké pošty z Chomutova. „Přestav‑ bou nevyužívaného objektu posta‑ veného kdysi v akci Z a zajištěním poštovních služeb soukromou osobou jsme včas zareagovali na rušení poboček České pošty. Ne‑ chceme, aby lidé od nás na poštu museli dojíždět,“ uvedl starosta Josef Egermann. Stavební ruch panuje ale také v jiné části obce – Pod Lesem. Na ploše 35 000 m2 se tam dokončují inženýrské sítě a dopravní cesty pro 21 rodinných domů. O bydlení v Málkově je zájem. Už teď je více než polovina parcel prodaná. Na zasíťování použila obec také pro‑ středky z finančního daru od Se‑ veročeských dolů a ČEZ. V návaz‑ nosti na zvyšující se počet obyvatel obec zkapacitní čistírnu odpadních vod, a to z 800 na 1 600 ekviva‑ lentních obyvatel. V obecní části Pod Lesem se dokončují inženýrské sítě.
11
ROČNÍK V. LÉTO 2013
stavebního povolení už nic nebránilo začít se stavbou, kterou realizovala ví‑ tězná firma z výběrového řízení. Vlast‑ ní stavební práce probíhaly od dubna 2012 až do letošního června, kdy je završila kolaudace. Novotou dýchají‑ cí stavba se nyní dovybaví potřebným sportovním zařízením a obec vybere vhodného správce celého objektu. Ještě do konce roku, kdy by měl být zahájen provoz, budou moci místní, kteří by měli mít zvýhodněné vstupné, ale i přespolní si tady zahrát squash či bowling, protáhnout tělo ve fitcent‑ ru nebo na lezecké stěně. Samozřej‑ mostí je sociální zázemí se sprchami. Celý objekt je klimatizován a koncipo‑ ván tak, aby náklady na jeho provoz byly v únosné rovině obecního roz‑ počtu. Sportovní hala postavená míst‑ ním přesně na míru určitě nebude mít o návštěvníky nouzi. Zbrusu nové sportovní centrum není v Černovicích jedinou novinkou. Všech dvacet dětí zdejší mateřské školy si plnými doušky užívá velké pirátské lodi, neboli důmyslné prolé‑ začky s klouzačkami, která natrvalo zakotvila na zahradě mateřinky a do‑ plnila tak další herní prvky. Změny se odehrály také v budově školky. Byla přistavena ložnice a herna. Výrazně se tak zlepšil komfort běžného života malých předškoláků.
Tři otázky pro: Kateřinu Schwarzovou starostku města Lom
Odmyslíme-li někdejší tajemnici místního národního výboru z počátku 70. let, je Kateřina Schwarzová vůbec první ženou, a to navíc zvolenou v demokratických volbách, v dosavadní historii města Lom. V čele radnice čtyřtisícového města stojí od posledních voleb v roce 2010. Ke vstupu do komunální politiky ji vyburcoval tehdy dvanáctiletý syn, když prohlásil: „Tady v Lomu chcípnul pes.“ Od té doby usiluje starostka o to, aby jejich město bylo příjemnější a atraktivnější nejen pro mládež, ale pro všechny věkové skupiny občanů.
Nová podoba památníku tragických událostí z konce II. světové války O první květnovou sobotu byl při každoroční akci připomínající oběti vla‑ kových transportů vězňů z koncentračního tábora, které v Březně zasta‑ vily v dubnu 1945, slavnostně odhalen nově upravený pomník. Dosavadní kovový kříž byl doplněn pískovcovou skulpturou sochaře Václava Kroba. Na samém konci druhé světové války, 10. a 14. dubna na nádraží v Březně na několik dnů zastavily dva vlaky s vězni transportovanými z kon‑ centračního tábora Buchenwald, kte‑ ré dále směřovaly do koncentračních táborů v Terezíně a Flossenbürgu. V každé soupravě s více než 50 va‑ gony byly v nelidských podmínkách vtěsnány zhruba čtyři tisíce zubože‑ ných vězňů. Během sotva čtrnácti‑ denní zastávky v Březně zde zahynulo 306 obětí transportu. Jejich ostatky byly hromadně ukládány za zdí obec‑ ního hřbitova. Po skončení války byli mrtví exhumováni a uloženi do sa‑ mostatných rakví. Na památku obětí transportů byl pak v Březně vztyčen vysoký kovový kříž. Letos prošel pa‑ mátník opravou a byl doplněn sochou nazvanou Plameny z dílny Václava Kroba, čímž areál získal skutečně důstojnou podobu. Návštěvníky
s historií tragických posledních dnů druhé světové války v Březně nyní seznamuje také informační tabule. Rekonstrukce památníku navázala na opravu obecního hřbitova, která byla dokončena v loňském roce.
Paní starostko, jak se vám daří měnit věci k lepšímu a co kon‑ krétně zkvalitňuje život zdejších obyvatel? Tuto otázku byste měl spíše, pane redaktore, položit obyvatelům na‑ šeho města. Mým přáním a hlavně snahou je, aby tady žili spokojeně, klidně a v bezpečí. Jsem přesvěd‑ čena, že lidé ke kvalitnímu životu po‑ třebují tyto jistoty a vítají to, aby jejich město bylo čisté, útulné a bezpečné. Tedy takové, kam se budou všichni rádi vracet domů a také takové, aby na své město mohli být náležitě hrdí. O to se snažím ze všech sil. Výsled‑ ky mé snahy nechť posoudí sami Lomáci.
na oplátku vím, že se na něj mohu Řízení města si nepochybně ve všem spolehnout. Manžel a syn žádá víc než běžnou osmihodino‑ jsou pro mě velkou oporou. vou pracovní dobu. Jak zvládáte skloubit odpovědné vykonávání Příští rok budou komunální volby. úřadu s péčí o rodinu? Zvážíte-li po zkušenostech všech‑ S ohledem na to, že můj muž na pro a proti, bude chtít pokračo‑ Bronislav je mimo jiné zastupitel vat v práci pro město Lom? a radní našeho města, tak mi v mé V práci pro město a občany na‑ starostovské funkci velmi pomáhá. šeho města neustanu nikdy, ať budu A protože dobře ví, co moje funkce starostkou či nikoliv. Dobře vím, že obnáší, vychází mi maximálně vstříc „remcáním“ od stolu člověk nic ne‑ také při vedení domácnosti. Veške‑ vyřeší a nedocílí. Je třeba vstát od ré domácí práce a péči o našeho toho stolu a jít pro město pracovat. syna Radka zastane perfektně. Já A to já nyní umím a chci pokračovat.
Krušnohorská liga v požárním útoku odstartovala ve Štrbicích
MEGA VÝLET DO BELANTISU
V pořadí již 17. ročník Krušnohorské ligy – seriálu soutěží v požárním útoku na sklopné terče – odstartoval 18. května ve Štrbicích. Domácí SDH Štrbice nejen bojoval v královské disciplíně požárního sportu, ale také zabodoval jako výborný hostitel a organizátor letošní první soutěže ligy.
Milým zpestřením končícího školního roku jsou výlety do saského zábavního parku Belantis. Také letos tam vypravily Severočeské doly několik autobusů plných dětí z obcí sousedících s DB a DNT.
Sbor dobrovolných hasičů má ve Štrbicích dlouhou tradici. Od založe‑ ní v roce 1909 je stále mimořádně aktivní, nejen při likvidování požá‑ rů, ale i v oblasti požárního sportu a při osvětové práci s mládeží. Na domácí půdě si jeho členové změ‑ řili síly s družstvy z deseti sborů dobrovolných hasičů dalších měst a obcí, když uspořádali první závod v požárním útoku Krušnohorské ligy 2013. Klání sedmičlenných družstev
Do projektu Pomáháme už tra‑ dičně patří pořádání výletů pro děti z obcí bezprostředně sousedících s důlními provozy na Bílinsku a Tu‑ šimicku. Návštěvy zábavního parku Belantis patří mezi dětmi k nejoblíbe‑ nějším. Nevšední zážitky měly letos také děti z Ledvic a Světce. Belantis navšítivily společně 20. června. Na‑ vzdory tomu, že tento den padaly tep‑ lotní rekordy, si 103 malých výletníků všechny dech beroucí atrakce sto‑ procentně užilo. „Bylo to super. Nejví‑ ce se mi líbila horská dráha. Příští rok, až trochu dorostu, si troufnu už i na ty divoké včely,“ vylíčila své dojmy
Družstvo hasičů ze Štrbic popořila v soutěži také starostka Barbora Bažantová.
Droužkovice už potřinácté pořádaly nohejbalový turnaj Nohejbalové družstvo Panteři Droužkovice na sobotu 25. května pozvalo na místní víceúčelové hři‑ ště další tři týmy, aby se společně utkaly už ve 13. ročníku turnaje Ladislava Maška. Tradiční vzpo‑ mínkovou sportovní akci pořádají na památku předčasně zesnulého kamaráda a spoluhráče Ladislava Maška. V lítých bojích, kdy mimo sportovních výkonů šlo také o zá‑ bavu, si nejlépe vedlo družstvo Maškovců. Cenu nejlepšímu týmu předal droužkovický starosta Milan Živný, který se v dresu Staré gardy Slavoje Droužkovice turnaje sám aktivně zúčastnil.
usilujících o co nejrychlejší zasažení sklopných terčů vodou z přenosné stříkačky sledovaly na hřišti ve Štr‑ bicích desítky diváků. V aktuálním žebříčku v kategorii mužů stojí SDH Štrbice na pěkném třetím místě. Le‑ tošní 17. ročník Krušnohorské ligy vyvrcholí 21. září v Duchcově. Štr‑ bičtí hasiči se budou letos snažit obhájit loňské vítězství v lize. V do‑ savadní historii soutěže SDH Štrbice bodoval celkem čtyřikrát.
Letošní výlet dětí z Droužkovic do Belantisu si nenechal ujít starosta Milan Živný s vnučkou.
desetiletá Lucie Jelínková z Ledvic. Plný autobus vypravily Severočeské doly také z Droužkovic. „Návštěva Belantisu se u nás stala fenoménem. Je o ni mimořádný zájem. Děkujeme SD, že pro nás zajistily největší možný autobus, do kterého se vešli všichni
natěšení zájemci. Letos jsem dopro‑ vodil vnučku a musím uznat, že pro děti je to skutečný ráj. My starší pak také obdivujeme nevšední využití re‑ kultivované výsypky, na které zábavní park u Lipska stojí,“ uvedl droužkovic‑ ký starosta Milan Živný.
Kuželkářky Spořic jsou v první lize. Miriam Nocarová zároveň mistryní ČR Vítězstvím druhé ligy ročníku 2012/13 si darovaly spořické kuželkář‑ ky postup do první ligy. Účast v nejvyšší české soutěži zajistilo Sokolu Spořice sehrané družstvo ve složení: Kateři‑ na Ambrová, Barbora Ambrová, Lucie Tauerová, Jitka Jindrová, Renata Rybá‑ řová a Miriam Nocarová. Kuželkářská šampionka Nocarová bodovala také v kategorii seniorů. Vůbec poprvé v his‑ torii oddílu obsadila první místo a díky vyrovnaným výkonům se po zásluze stala mistryní ČR v kategorii seniorek. Kuželkářský oddíl Sokola Spořice má dlouholetou tradici. V současné době se tomuto sportu aktivně věnuje třicet členů. Ve Spořicích mají jen standardní kuželkářskou dvoudráhu, proto dojíždí
trénovat do čtyřdráhových kuželen. Bě‑ hem minulého ročníku trénovali dvakrát týdně v Podbořanech. Příští sezonu budou využívat moderní kuželnu na Ka‑ mencovém jezeře v Chomutově. Aktivní jsou ve Spořicích také kuželkáři muži, kteří obsadili bronzovou příčku ve třetí lize. Další pak sbírají cenné body v kraj‑ ských a okresních přeborech. Kužel‑ káři Sokola Spořice nezapomínají na systematickou výchovu vlastního do‑ rostu. Do oddílu pravidelně docházejí děti, které si od 16 let mohou zahrát s dospělými. Tak jako u všech sportů, i v případě kuželek, se to dnešní době neobejde bez sponzorů. Mezi podpo‑ rovatele spořických sokolů patří také Severočeské doly.
Miriam Nocarová (uprostřed), kuželkářka Sokola Spořice, je současnou mistryní ČR v seniorské kategorii.
Droužkovické vodní hrátky 2013 bavily soutěžící i diváky
V sobotu 15. června se na droužkovickém koupališti usku‑ tečnil už 8. ročník vodních hrátek – soutěží v netradičních vodních disciplínách. Tentokrát změřilo své síly, důvtip a obratnost na vodní hladině šest družstev z obcí mik‑ roregionu Podkrušnohor. Kromě domácích z Droužkovic se zapoji‑ ly týmy z Málkova, Místa a Spořic.
V šesti soutěžních disciplínách, jako byla například plavba v ne‑ ckách, nebo sprint na vodním šlapadle, byli jistě také díky mo‑ hutné podpoře domácích diváků nejúspěšnější borci z Droužkovic. V recesistické soutěži jde ale pře‑ devším o zábavu a na droužkovic‑ kém koupališti se také letos všichni bavili opravdu skvěle.
BELANTIS 2013 S velkou radostí jezdí děti ze sousedních obcí také letos se Severočeskými doly do největšího saského zábavního parku Belantis. Rozsáhlý areál vznikl na bývalé výsypce hnědouhelného lomu u Lipska a každý rok otvírá nové atrakce. Děti spočítaly, že jen do letošních prázdnin jich bylo v Belantisu celkem 1500! A to v září k dětem z Droužkovic, Braňan, Ledvic, Světce a Mariánských Radčic přibydou ještě kamarádi z Března a Spořic.
