ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, JEŽ POTKÁVÁTE ROČNÍK VI. LÉTO 2014

VLASTIMIL HARAPES

SEVEROČESKÉ LISTY ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, JEŽ POTKÁVÁTE

provedl spolužáky Národním divadlem str. 5

ROČNÍK VI.

LÉTO 2014

aktuálně Děti z Chotějovic otestovaly infocentrum U BŘEZNA VYROSTE OCHRANNÝ VAL Další ochranné opatření zmírňující pronikání rušivých vlivů z báňského provozu DNT vzniká od června v prostoru mezi železničním mostem a portálem tunelu tratě Žatec-Chomutov. Těleso valu o úctyhodných rozměrech (délka 560 m, šířka 87 m, nejvyšší výška 14 m) bude dokončeno v březnu 2015. K jeho výstavbě bude použito zhruba 300 tis. m3 zeminy z nedalekého úložiště – zemníku Farářka, odkud bude dopravována nákladními auty výhradně po důlních komunikacích. Tvar valu byl navržen podle speciální hlukové studie a měl by Březno dostatečně ochránit před pronikáním prachu a hluku. Po dokončení zemních prací bude val ozeleněn pásy keřů a stromů. S projektem seznámily Severočeské doly občany na jednání iniciativy Zdravé Březno.

TEPLOFIKACE LEDVIC PROJEKTEM ROKU 2013 Od loňského podzimu je v Ledvicích napojena stovka objektů na tepelný napáječ ze sousední elektrárny, odkud se teplo větví ulicemi až k jednotlivým domům a bytům, kde je nový zdroj tepla napojen přípojkami. Cenu za realizaci dálkového vytápění Ledvic převzal generální ředitel ČEZ Teplárenská Vladimír Gult od předsedy rady Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka. Předpokládaná roční dodávka tepla je 10 500 GJ. Uživatelské pohodlí, lepší životní prostředí a úspora energie – to jsou hlavní klady centrálního zásobování teplem. Teplofikace Ledvic je jedním z hlavních účinných opatření realizovaných v rámci iniciativy STOP PRACH, která usiluje o zlepšení životního prostředí. Iniciátory jsou Skupina ČEZ – tedy Severočeské doly, Elektrárna Ledvice, ČEZ Teplárenská – a město Ledvice.

www.sdas.cz

Prvními návštěvníky nové expozice zaměřené na hornictví v informačním centru Elektrárny Ledvice byli chotějovičtí předškoláci Informační centrum zaměřené na klasickou uhelnou energetiku v Elektrárně Ledvice funguje už od roku 2009. Průběžně prošlo dalšími inovacemi. Poslední novinkou je expozice Severočeských dolů určená především nejmladším návštěvníkům. Nejedná se o žádnou statickou výstavu, ale několik herních disciplín spojených s hornictvím. Pro děti je zde připravena nejen hlubinná štola obývaná početnou skupinou permoníků, ale také hunt (důlní vozík) plný bílinského uhlí, nebo švancary (hornické hole v podobě sekyrky). Nechybí vyřezávané listnaté a jehličnaté stromy, se kterými mohou děti napodobit pracovníky provádějící rekultivaci krajiny po těžbě. S dřevěnými žábami a podběráky si zas mohou hrát na záchranu živočichů z území postupu hnědouhelného dolu, tak jak to ve skutečnosti provádějí vědci z České zemědělské univerzity v rámci transferu obojživelníků z předpolí Dolů Bílina. Podle nadšených reakcí 15 dětí z Mateřské školy Chotějovice se zábavné pojetí nové expozice povedlo. Ostatně, přijďte se přesvědčit se svými dětmi či vnoučaty i vy. Otevřeno je v pracovní dny, vždy od 7 do 15 hodin.

KONTROLNÍ EXKURZE NA REKULTIVACÍCH DNT Orgány ochrany zemědělského půdního fondu, respektive odbory životního prostředí měst Chomutov a Kadaň, zástupci Krajského úřadu Ústeckého kraje a Ministerstva životního prostředí ČR pravidelně pořádají na rekultivovaných plochách DNT kontrolní den – komplexní exkurzi po zemědělských a lesnických rekultivacích Tušimicka. S aktuálními výsledky rekultivačního procesu se pravidelně seznamují také zastupitelé okolních měst a obcí. Všichni přítomní se během kontrolní exkurze přesvědčili, že rekultivační práce probíhají v souladu se schválenými projekty dle příslušných metodik a norem. Potvrdili vysokou kvalitu zdejších rekultivací a konstatovali, že nové rekultivované plochy určitě snesou srovnání s původní krajinou. Rekultivace na DNT mají dlouholetou tradici Tušimické rekultivace patří k tomu nejlepšímu, co vytvořila u odborné veřejnosti velmi ceněná tzv. česká rekultivační škola. Zdejší úsilí o obnovu území má dlouholetou tradici. Rekultivovat začali na Tušimicku už v 50. letech minulého století, kdy byly jako první v rámci celého severočeského hnědouhelného revíru zalesňovány poklesy a odvaly po hlubinné těžbě v dnes již neexistující obci Naší nedaleko Chomutova. Samozřejmě i tušimické rekultivace prošly během let specifickým vývojem. Do konce 80. let, v závislosti na snaze tehdejšího československého státu o maximální soběstačnost v zemědělských produktech, převažovaly na plochách nové krajiny zemědělské rekultivace. Dnes úprava a využití rekultivovaných ploch vychází z krajinotvorné koncepce, kde se výrazně uplatňují formy lesnické, vodohospodářské a rekreační rekultivace. (pokračování str. 3)

HORNICKÉ KRUŠNOHOŘÍ STUDIJNÍ CESTA ZASTUPITELŮ str. 8

HISTORICKÉ SKÚTRY SE SJELY V BŘEZNĚ  str. 15

Milan Fraštia, vedoucí odboru rekultivací SD, (zprava) na vyhlídce DNT seznámil starosty Droužkovic a Málkova – Milana Živného a Josefa Egermanna také s budoucí podobou krajiny po těžbě.

2

SEVEROČESKÉ LISTY

HASIČSKÉ VOZIDLO Z DNT PRO DROUŽKOVICE

Iniciativa Zdravé Březno prezentovala monitorování emisí hluku a prachu v obci Na červnovém zasedání iniciativy Zdravé Březno seznámili zástupci Českého hydrometeorologického ústavu, akreditovaných laboratoří a Severočeských dolů přítomné občany s výsledky měření polétavé prašnosti a hluku. Zároveň prezentovali chystaná ochranná opatření, zejména pak výstavbu ochranného valu.

Veliteli hasičů DNT Jaroslavu Novákovi (druhý zprava), který symbolicky předal klíčky od Tatry CAS 32 starostovi Milanu Živnému sekundovali Rudolf Kozák a Karel Vácha ze Severočeských dolů.

Vozový park Sboru dobrovolných hasičů Droužkovice rozšířila cisternová automobilová stříkačka CAS 32 Tatra 818. Dobře vybavené vozidlo určené k hašení vodou (8 200 l) i pěnidlem (800 l) dosud sloužilo na sousedních DNT. Nyní bude plnit své poslání na katastru obce Droužkovice a blízkém okolí. Sbor dobrovolných hasičů v Drouž- požárního útoku ve Strupčicích obsa- Severočeských dolů lépe plnit své pokovicích má dvacet členů, které dili skvělé druhé místo. Radost mají slání – chránit životy a majetky občadoplňuje ještě osm mladých požár- členové také z nového přírůstku vozov- nů na katastru obce a v přilehlém okolí. níků – žáků. Kromě právě získané kového parku. Hasičské auto CAS 32 „Vozidlo je uzpůsobené k rychlému záTatry CAS 32 využívají k zásahům Tatra 815 je v dobrém stavu a je osa- sahu při hašení požárů vysoce hořlavelitelské vozidlo VW Sharan a menší zeno čerpadlem o výkonu 3  200  l/ vých látek i v místech s nedostatkem cisternu se stříkačkou na podvozku min při jmenovitém tlaku 0,8  MPa. vody. V prostorách povrchového dolu Avie. Kromě zásahové činnosti se vě- Nádrž na vodu má objem 8 200 l a na se výborně uplatnilo a věřím, že se nují také výchově mládeže a požární- pěnidlo pak dalších 2 × 400 l. Drouž- osvědčí i při službě v Droužkovicích,“ mu sportu. Na červnových závodech kovičtí hasiči budou díky vozidlu od uvedl Jaroslav Novák, velitel HZS DNT.

Ve slunném odpoledni 4. června byl sál restaurace U Rybníčku v Březně zaplněn desítkami místních občanů, kterým není lhostejná problematika zlepšení životního prostředí v jejich obci. Se situací stavu polétavé prašnosti v Březně a jeho okolí seznámil přítomné Josef Keder z Českého hydrometeorologického ústavu, který vše důkladně zmapoval na základě výsledků měření z nedaleké hydrometeorologické stanice. Připomněl, že prachové koncentrace jsou ovlivňovány také lokálními topeništi a především počasím bez dostatečného množství srážek, které letos panuje. V takových případech se více projeví i vliv sousedního hnědouhelného lomu. Zvuk není vždy hluk – zněl název prezentace akreditovaného experta na měření hluku z firmy Beryl. Spolu se svým týmem v Březně měřil na osmi stanovištích. Výsledky potvrdily, že v současné době je hluk z provozu DNT hluboko pod limity (tj. pod 50 dB ve dne a pod 40 dB v noci). Provoz mechanizace ze sousedního dolu se projevoval jako vzdálený zdroj, naopak relativně vysoké hodnoty v měření zaznamenal komunální

hluk, zejména silniční doprava. Zástupci Severočeských dolů představili ochranná opatření, která v dostatečném předstihu, než se k obci přiblíží první skrývkový řez, ochrání místní obyvatele před zvýšenou koncentrací prachu a hluku. Připomněli, že ještě během června se začne s výstavbou ochranného valu. Ten vyroste v prostoru mezi železničním mostem a portálem tunelu trati Žatec – Chomutov. Ochranný val bude mít tyto parametry: délka 560  m, šířka 87 m, výška 14 m, úhel svahu 58°. Těleso valu bude tvořit zhruba 300 tis. m3 zeminy. Výstavba by měla být dokončena v březnu příštího roku. Počítá se s ozeleněním valu, kdy bude vysázeno zhruba 10 tis. keřů a stromů. Tvar valu byl vyprojektován na základě hlukové a rozptylové studie a po svém dokončení by měl účinně bránit pronikání prachu a šíření hluku do Března. Celé jednání iniciativy Zdravé Březno provázely diskuse s občany, kteří se velmi živě zajímali o danou problematiku. Moderátorem a organizátorem zasedání byl Luboš Paroha ze společnosti Ascend zabývající se problematikou životního prostředí.

Zdeněk Vyhnálek z SD (vlevo) vysvětluje umístění ochranného valu.

3

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Rekultivované plochy na Tušimicku snesou srovnání s původní krajinou (dokončení ze str. 1) Zastupitelé sousedních měst a obcí mají o rekultivačních procesech DNT dokonalý přehled „Pravidelně jezdím nejen na kontrolní exkurze, ale také na semináře pořádané Severočeskými doly a Českou zemědělskou univerzitou. Svého času jsem byl aktivním členem mysliveckého sdružení, a tak mám dokonalý přehled o zdejších rekultivovaných plochách a těší mě, že DNT pronajaly myslivcům jako honitbu zhruba tři tisíce hektarů. Já sám pocházím ze Zelené a dobře si pamatuji, jaká tady byla předtím krajina. Mohu zodpovědně konstatovat, že nové rekultivované plochy ve srovnání s původní tváří Tušimicka směle obstojí,“ uvedl starosta obce Málkov Josef Egermann. Rekultivační procesy a aktivity na DNT

sledují starostové také prostřednictvím bilančních seminářů, kde vědci z ČZU prezentují výsledky pedologického a biologického průzkumu, který na zdejších rekultivacích úspěšně realizují už dvě desetiletí. „Na semináři ČZU jsem mimo jiné získal informace o ošetřování zdravotního stavu ochranných lesních pásů mezi naší obcí a důlním provozem, kde byly topoly postiženy houbovitými chorobami,“ přiblížil tematickou šíři seminářů starosta obce Březno Zdeněk Valenta. Odborný tým vědců z ČZU provádí v předpolí a na rekultivacích DNT dlouhodobě systematický monitoring v oborech jako je botanika, fytopatologie, hydrobiologie, entomologie a ornitologie. Například pro zvýšení biodiverzity prostředí mladých rekultivačních lesů DNT bylo vyvěšeno 40 ptačích budek

Jan Kujíček, místostarosta Spořic, prostředí malých vodních ploch na rekultivacích DNT dobře zná. Tentokrát nezapomněl na krmení pro nutrie.

pro druhy hnízdící v dutinách starých stromů, protože právě takové v mladých výsadbách zatím nejsou. Tak dostali drobní zpěvní ptáci příležitost k nalezení vhodného místa pro rozmnožování i v nově rekultivované krajině.

Diskuse o kvalitě vody v rekultivované krajině (zleva) starosta Března Zdeněk Valenta s Jiřím Tischlerem a Milanem Fraštiou z SD.

Kontrolní exkurze na tušimických rekultivacích – jaro 2014 Trasa terénní exkurze zahrnovala rekultivační lokality Březno, Prunéřov, Merkur a Severní svahy. Zasvěcenými průvodci byli Milan Fraštia, vedoucí odboru rekultivací SD, a Jiří Hráček, vedoucí oddělení rekultivací DNT. Letošní exkurzi nepřálo počasí. I přes vytrvalý déšť všichni absolvovali celý program. Na ploše Prunéřov IX B se blíže seznámili s technickými etapami rekultivačních prací – úpravou svahů, vybudováním přístupové komunikace a navážkou

Rozpracované rekultivace na 693,05 ha, z toho:  504,88 ha lesnických rekultivací  165,74 ha zemědělských rekultivací  6,60 ha vodních  16,38 ha ostatních.

František Kutzler pochází z Braňan, s těžbou uhlí jsou Braňany spojeny už kde i celý život žije. Jeho velkým koníč- od poloviny 19. století. Například raritkem je historie. Systematicky se věnu- ní fotografie demolice zdejšího kostela je sběru a studiu pramenů a literatury sv. Dionýse doplňuje sken souhlasu vztahujících se k Braňanům a okolí. Komise státní památkové péče z roku Dobové a často velmi unikátní foto- 1961 se zbouráním dominanty obce grafie vydal mimo jiné formou stolního a dokreslují tak absurdity doby. Frankalendáře. Nyní díky podpoře obec- tišek Kutzler neopomněl ani nedílnou ního úřadu a Severočeských dolů součást Braňan – osadu Kaňkov. Zajípřipravil knihu Historie obce Braňany. mavé jsou také údaje získané ze studia Ve čtrnácti kapitolách mapuje dějiny německé kroniky Braňan a matričních rodné obce. Zajímavé informace ilu- knih. Autor přichystal čtenářům – zestruje řada dobových fotografií. Pro- jména svým rodákům – ucelený postor je věnován také hornictví, neboť hled do minulosti jejich obce.

Bilance dokončených rekultivací představuje 1 986 ha. 5 000 m3/ha poměr ornice rozprostřené zhruba do 40cm hloubky na zemědělských rekultivacích. Pro tyto účely se používá skrytá ornice z předpolí postupu lomu, která se ukládá do deponií.

Pět let protiprašného projektu STOP PRACH

MARIÁNSKÉ RADČICE: OBEC S PERSPEKTIVOU

Úspěšný projekt funguje už pátý rok V letošním roce zaznamenává společná iniciativa měst a obcí pod horou Bořeň a Severočeských dolů pátý rok existence. Na jarním zasedání monitorovacího výboru v Braňanech se tedy připomněly nejdůležitější mezníky společného boje proti prachu, ale především se plánovalo, jak v úspěšném úsilí pokračovat. Hostitelem byl tentokrát braňanský starosta Vlastimil Krupka v útulném prostředí nedávno zrekonstruovaného kulturního domu Stromovka. Severočeské doly kromě Vladimíra Budinského, ředitele strategie a komunikace, zakladatele celého projektu, reprezentoval technický ředitel Pavel Kresan. „Protiprašný projekt zahrnuje celkem 37 bodů, přičemž už zhruba polovina byla splněna. Jen během roku 2013 byly zakrytovány uhelné pásové dopravníky, zlikvidovány objekty skládky mouru, vysázela se izolační zeleň západně od města Ledvice a zahájilo se také sypání ochranného valu

Mariánské Radčice zažívají proměnu k lepšímu. Obec s bohatou historií sahající až do 11. století si prošla po poválečném odsunu původního německého obyvatelstva a pod hrozbou likvidace kvůli těžbě uhlí náročným obdobím. V posledních dvou dekádách se však směle mění v moderní fungující obec. Dokazuje to také aktuální počet obyvatel: 460 osob oproti 290 v roce 1990.

Vliv zimy 2013/2014 na výskyt prachových částic Klimatologicky zcela netypickou poslední zimu, která byla nadprůměrná z hlediska teploty vzduchu a doby trvání slunečního svitu a podprůměrná z hlediska úhrnu srážek a sněhové pokrývky, zhodnotil Josef Keder z Českého hydrometeorologického ústavu. Zimu 2013/2014 tedy charakterizovaly spíše nepříznivé rozptylové podmínky, ale vzhledem k menšímu množství škodlivin z lokálního vytápění nebyla v Ústeckém kraji vyhlášena ani jednou

zvýšená smogová situace ani regulace. Sucho a nedostatek srážek přinášely zvýšenou prašnost v důsledku znovuzviřování prachových částic ze zemského povrchu. Protiprašné aktivity v letošním roce V roce 2014 by měla být mimo jiné v Ledvicích ověřena úroveň znečištění ovzduší doplňkovým měřením, připraven kulatý stůl k dopravní situaci v Bílině. V ledvické úpravně bude letos dokončeno nové depo mouru včetně parkoviště pro nákladní auta. Podle stanoveného harmonogramu pokračují stavební práce související s přemístěním nakládky drobného prodeje uhlí tak, aby mohl být v roce 2014 přemístěn z těsného sousedství s městem Ledvice, a to včetně příjezdové komunikace do areálu úpravny. Přínosy realizovaných aktivit iniciativy STOP PRACH i její budoucnost posoudí výroční konference letos na podzim (více na www.stop-prach.cz).

ornice z deponie, neboť tato část bude využívána pro zemědělskou činnost. Na lesnických rekultivacích Merkur a Prunéřov byl vysoce hodnocen estetický dojem z nově vytvářené krajiny. Lesní skladbu zde tvoří duby, javory, lípy, olše, topoly, borovice, ale i třešně a jeřáby, tedy převážně listnaté stromy. Příkladnou péči o mladé porosty dokládaly oplocenky bránící okusu zvěře. Na rekultivovaných plochách Prunéřov VIII by nikdo z účastníků exkurze nevěřil, že právě v těchto místech byl ještě na konci 80. let aktivní báňský provoz. Potěšující je skutečnost, že řada již rekultivovaných ploch slouží praktickému využití. Na 1 276 ha pronajatých ploch s úspěchem hospodaří zemědělci. Pěstují zde například pšenici, ječmen nebo řepku. Na DNT rekultivovat prostě umí. text a foto: Tomáš Vrba REKULTIVACE NA DNT 2014

Vychází kniha o historii Braňan a okolí

a práce související s přemístěním nakládky tříděného uhlí,“ uvedl Pavel Kresan. Ve své prezentaci se také zabýval rozpracovanými projekty, které budou dokončeny v letošním roce. Koordinátor iniciativy STOP PRACH Lubomír Paroha ze společnosti Ascend ocenil dokončení teplofikace města Ledvice a provoz nového kotle v braňanské teplárně.

Starosta Braňan Vlastimil Krupka se ujal role hostitele jarního zasedání monitorovacího výboru iniciativy STOP PRACH.

SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 3/2014    Registrační číslo: MK ČR E 13126    Vydavatel: Severočeské doly, a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982    Šéfredaktor: Tomáš Vrba    E­‑mail: [email protected]    Texty a fotografie: Tomáš Vrba    Pro SD a. s. zajistil: INFO-PRINCIP, s. r. o.    Tisk: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.

Dnes žije v Mariánských Radčicích 460 obyvatel (371 dospělých a 89 dětí). Na zvýšení počtu obyvatel (v roce 1990 zde žilo jen 290 osob) se výrazně podílela výstavba nových rodinných domů. V 90. letech jich tady v Luční a Nádraží ulici vyrostlo celkem 23. Další možnosti pěkného bydlení v klidném prostředí vytvořila obec výstavbou dvou bytových domů s obecními byty. Dohromady je v Mariánských Radčicích 72 obecních bytů. V letech 1990 až 2013 se do obce přistěhovalo 492 lidí. Většinou pocházejí z okolních měst – Mostu, Meziboří a Litvínova. Počet těchto nově přicházejících občanů a jejich potomků v období 1990 až 2013 převýšil přirozený přírůstek původních obyvatel. Během těch třiadvaceti let zde přivítali 109 narozených občánků. Potěšující je

skutečnost, že obec má co nabídnout všem věkovým kategoriím. Funguje tady mateřská škola, kulturní dům, pošta, obchod, klub důchodců, svaz žen, hasiči, fotbalisté … Postupně se zvelebuje tvář obce a do budoucna se počítá s potřebnou kanalizací a čistírnou odpadních vod, nebo domem pro seniory. To, co Mariánské Radčice odlišuje od ostatních obcí, je množství zajímavých historických památek. Kromě jedinečného barokního kostela Panny Marie Bolestné jsou to také sochy přemístěné sem z obcí zaniklých kvůli těžbě uhlí. Sochařsky velkoryse provedené barokní plastiky z poloviny 18. století se sem dostaly například z Dřínova, Albrechtic a Holešic. Cenný sloup Nejsvětější Trojice a sochy sv. Vavřince a sv. Jana Nepomuckého bylo možné nedávno za pomoci

Na Dolech Bílina byly nasazeny speciální odhlučněné válečky

financí z evropských fondů odborně zrestaurovat. Pozoruhodné také je, že se v roce 2007 podařilo obnovit tradici slavné mariánské pouti. Znovuobnovená pouť ale není zdaleka jedinou kulturně-společenskou akcí pořádanou v Mariánských Radčicích. Vlastně se tady stále něco děje. Pulzující společenský život každoročně startuje obnovenou tradicí Tří králů. Zejména pro děti se pak pořádají stezky odvahy, přitažlivé výlety, a samozřejmě oslavy dne dětí. Místní i přespolní si získal Fesťáček, což je přehlídka folkových písničkářů a skupin. Advent je zase ve znamení rozjímání a pohody, kterou navodí divadelní představení s vánoční tematikou v ambitu místního kostela. Mariánské Radčice jsou dynamickou obcí, která se chystá dále zpříjemňovat běžný život svým obyvatelům.

Na dopravních linkách největšího a nejvýkonnějšího zakladače Dolů Bílina ZP 10 000/Z 81 byly vyměněny původní standardně používané válečky za speciální odhlučněné. Severočeské doly tak reagovaly na požadavky co nejvíce snížit hladinu hluku pronikající z těžebních prostorů do okolí. Speciální odhlučněné válečky vyrábí renomovaný světový výrobce strojírenské technologie – společnost Sandvik. Oproti běžným válečkům dosahují výrazné úrovně omezení hluku, a to především díky nižším vibracím a nižší hmotnosti. Účinnost válečků potvrdilo měření odborníků z akreditované laboratoře. Konkrétně v případě provozu zakladače s materiálem činil pokles 15 dBA, při provozu bez materiálu 10 dBA, což výrazně přispívá ke snížení hluku šířeného tímto zakladačem. Redukce emisí hluku ze ZP 10 000/Z 81 přišla vhod zejména při budování ochranného valu u města Ledvice, který vytvořil právě tento velkostroj. Opatření se vyplatilo, neboť při budování valu nebyly překročeny limity hladiny hluku. Výběr velkostroje pro použití odhlučněných válečků nebyl náhodný. Zakladač ZP 10 000/Z 81 ukládá odtěžené nadloží z prvního skrývkového řezu na nejvyšší etáž vnitřní výsypky Dolů Bílina. Oproti ostatním zakladačům je jeho mohutná konstrukce z daleka vidět a na horizontu výsypky tedy není chráněna proti šíření provozního hluku výsypkovými etážemi tak, jako je tomu u ostatních zakladačů.

Malá Lucie Viedemannová a Karel Maryška jsou nejmladšími občánky Mariánských Radčic. Starosta obce Jaroslav Sikora je rád náležitě přivítal ke společnému životu v obci.

4

SEVEROČESKÉ LISTY

Nové stromořadí podél Hačky

Žáci ZŠ Braňany se vydali po stopách Operace Anthropoid v místech souvisejících s atentátem tak, jak to učinili žáci ze školy v Braňanech.

Droužkovice – Revitalizace veřejné zeleně v obci pokračuje také v letošním roce. Na jaře po vykácení přerostlých akátů a bříz byly po obou stranách potoka Hačka ve středu obce vysázeny okrasné jabloně a menší akáty. Celkem bylo vysázeno 32 stromů, které dokreslují přívětivou tvář Droužkovic. Úprava obecní zeleně se týkala také lužního lesního porostu tzv. bažantnice, kde se kácely náletové dřeviny a keře. Výsadba nových stromů byla provedena u dolního rybníka. Toto místo nyní budou krášlit jedle. Další etapa úpravy obecní zeleně se očekává v příštím roce.

V květnu 1942 provedli rotmistři čs. zahraniční armády Jan Kubiš a Josef Gabčík, tvořící skupinu Anthropoid, atentát na zastupujícího protektora Heydricha. Po stopách odvážných bojovníků za svobodu národa, jejichž čin nemá v novodobých českých dějinách obdoby, se vydali po dvaasedmdesáti letech braňanští školáci.

Budova bývalé fary bude zachráněna Mariánské Radčice – Nejstarší dům v obci, památkově chráněný objekt, dlouho sloužící jako fara postavil v roce 1719 proslulý italský mistr Oktavián Broggio pro místního ranhojiče. V žalostném stavu byl obcí s vidinou brzké rekonstrukce vykoupen v roce 2008. Přes veškeré snahy se zatím stále nedařilo zahájit jeho opravu. Naopak – během posledních let památkově chráněná budova bohužel dál chátrala. Kromě zatékání, podmáčení a prasklin se zřítila část obvodového zdiva. Nyní se však blýská na lepší časy. Objekt je staticky zajištěn a ještě letos se začne s odstraňováním havarijního stavu, tedy s opravou střechy a fasády. Náklady ve výši 4 mil. korun budou hrazeny z rozpočtu obce. Další úpravy historicky cenné budovy přijdou na řadu v příštím období.

5

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Dva hrdinové proti celé Říši českého národa zrealizovat. Rotmistrům Dne 27. května 1942 byl v Praze pro- československé zahraniční armády Janu veden atentát na zastupujícího protekto- Kubišovi a Josefu Gabčíkovi se podařil ra Reinharda Heydricha. Obávaný po- v rámci celé porobené Evropy nevídaný tlačovatel odboje a jakéhokoliv odporu čin. Atentátem na čelního představitele proti Říši byl třetím nejvyšším představi- nacistického Německa účinně zasáhli telem v hierarchii nacistického Německa „mozkové centrum“ Říše a zároveň dali (po Hitlerovi a Himmlerovi). Heydrichovo celému světu najevo, že Češi odmítají působení v Praze provázelo stanné prá- být porobeným národem a svým hrdinvo, popravy českých odbojářů a legio- ným činem přispěli k pozdější anulaci nářských generálů. Mimořádně aktivní Mnichovské dohody a souhlasu vítězbyl také v otázce likvidace Židů – mimo ných mocností s poválečnými hranicemi jiné v lednu 1942 předsedal konferenci v podobě před Mnichovem. Často se ve Wannsee, kde padlo konečné řešení dnes spekuluje, zda následné reprežidovské otázky. Většinu českého oby- se s tisíci popravených civilistů včetně vatelstva pak plánoval vysídlit na Ural vyhlazených obcí Lidice a Ležáky nenebo Sibiř a uvolněný středoevropský přebily význam atentátu. Během repreprostor definitivně osídlit Němci dobré sí byl zcela zdecimován protektorátní rasy. Pouhá třetina Čechů vybraná dů- domácí odboj a podle odhadů celkový kladnou rasovou selekcí by mohla zůstat, počet obětí dosáhl pěti tisíc. O výjimečovšem měla být dokonale poněmčena. nosti a politickém přesahu operace AnNaštěstí už Heydrich nestačil holocaust thropoid se nejlépe přesvědčíte přímo

Po stopách hrdinů Pražská cesta braňanských školáků začala přímo na místě činu, kde 27. května 1942 v libeňské zatáčce zaútočili parašutisté na Heydrichův projíždějící mercedes. Protože Gabčíkovi selhal samopal, na řadu přišel Kubiš a jeho připravená bomba. Zastupující říšský protektor byl těžce zraněn a následkům podlehl 4. června. Dnes je v Libni nová několikaproudová silnice, ale hrdiny připomíná devítimetrový pomník. Posledním útočištěm rotmistrů Gabčíka a Kubiše byla krypta pravoslavného kostela v Resslově ulici a proto také tam se přesunuly braňanské děti. Zde zhlédly nejen unikátní dokument přibližující atentát v širších souvislostech, ale především si prohlédly busty sedmi parašutistů čs. zahraničního odboje, kteří zde 18. června 1942 statečně čelili několikanásobné přesile německých vojáků. Program přibližující mimořádný čin novodobých českých dějin pokračoval také v Armádním muzeu na Žižkově. Vojenský historický ústav zde připravil pro žáky pracovní listy věnující se atentátu. Během prohlídky expozice pak nacházeli školáci správné odpovědi do testu. „Překvapil nás nejen zájem dětí o toto období našich dějin, ale také úroveň odpovědí. Jako pedagoga mě samozřejmě potěšilo, že si dokázaly poradit,“ uvedl ředitel školy Petr Kratochvíl. Úspěch braňanských školáků potěšil i starostu Vlastimila Krupku a Rudolfa Kozáka, specialistu Strategie a komunikace SD, kteří ty s nejlepšími výsledky v testech odměnili. text a foto: Tomáš Vrba

V kontrolním testu se svými znalostmi o parašutistech nejlépe obstáli žáci: (zleva) Marián Hajzler, Jakub Najman a Alexandr Beneš. Blahopřáli jim (zleva) Rudolf Kozák z SD, ředitel školy Petr Kratochvíl a starosta Vlastimil Krupka.

JIŘÍ KUČERA OBĚTAVĚ ZVELEBUJE OBEC BŘEZNO

Technický pracovník pro správu a údržbu obce Jiří Kučera je člověkem na správném místě. Už řadu let má na svých bedrech zvelebování a úklid Března. S partou pracovníků veřejně prospěšných prací a s moderní mechanizací bravurně zvládá údržbu rozsáhlého obecního katastru s plochou 4,6 km2. Vlídná tvář pečlivě upravené obce je jasným důkazem, že své práci opravdu rozumí. Ačkoliv Jiří Kučera pochází ze Sušice, k Březnu si během let, co zde žije, vytvořil opravdu hluboký vztah. „Přiženil

jsem se sem v roce 1969. Srovnávat tehdejší podobu Března s jeho dnešní tváří je nemožné. Naše obec tenkrát

chátrala. Důvodem byly stavební uzávěra a hrozba likvidace kvůli postupu těžby uhlí. Naštěstí ta doba je už pryč a Březno se vylouplo do krásy. Veškeré sítě máme vedené v zemi, vybudovali jsme novou kanalizaci, chodníky a asfaltové cesty. Nechybí ani nové veřejné osvětlení. Osud Března mi nebyl nikdy lhostejný. Od 70. let jsem tady působil nejprve jako poslanec místního národního výboru, po roce 1989 jako člen zastupitelstva a jeden čas jsem zastával i post místostarosty. Nyní zasedám v obecní radě. Už coby místostarosta jsem měl na starosti údržbu zeleně a drobné opravy. Od roku 2010 jsem ve zvelebování a úklidu obce pokračoval jako technický pracovník správy a údržby,“ přibližuje své aktivity Jiří Kučera. Spolu s několika pracovníky veřejně prospěšných prací obstarává údržbu celého obecního katastru. Ten má včetně místních částí Denětice, Holetice, Kopeček, Nechranice, Stranná, Střezov a Vičice rozlohu 4,6 km2, což je šestá největší v Ústeckém kraji. „V zimě provádíme údržbu komunikací a chodníků v obci, prořezáváme stromy. Jarní

a letní měsíce jsou ve znamení sekání trávy, údržby Střezovské rokle, či zametání komunikací. Celoročně pak zajišťujeme občanům odvoz sutě, svážíme plasty a kartony od nápojů. V obecních bytovkách provádíme drobné opravy a výměny. Nedílnou součástí naší práce je také příprava všech kulturních a společenských akcí v čele se slavnou poutí. Právě teď jsme montovali U Rybníčku podium, které bude o prázdninách sloužit taky jako letní kino.“ V příkladné péči o vzhled obce pomáhá partě pracovníků potřebná mechanizace. V loňském roce prošel dvůr za obecním úřadem důkladnou přestavbou a Březno tak získalo potřebné zázemí pro techniku. Kromě traktoru, benzínových sekaček a křovinořezů, nákladního auta s valníkem a několika vleků rozšířil vozový park univerzální čistící stroj s řadou nástavců a širokým spektrem využití. Letos v červenci se pan Kučera rozhodl ukončit své aktivní působení ve prospěch obce a odejít na zasloužený odpočinek. „Mým nástupcem bude vinař Karel Němeček, který bude v mojí práci pokračovat,“ uvedl Jiří Kučera.

Spolužáci na návštěvě

jednou za život se do nádherné novorenesanční budovy na břehu Vltavy podívat. Vlastimil Harapes pro své spolužáky připravil skutečně neobyčejnou prohlídku. Bez nadsázky od sklepa až po střechu. Ale pěkně popořadě. Droužkovičtí jsou na svého slavného rodáka náležitě pyšní, přesto když viděli ve foyeru Zlaté kapličky fotografie Vlastimila Harapese z jeho proslulých představení vedle takových hereckých es, jakými byli Karel Höger, Ladislav Pešek či Jiřina Šejbalová, míra uznání se ještě znásobila. Úcta a pokora před nejlepšími českými herci, malíři, sochaři, architekty a staviteli provázela droužkovickou skupinku během celé návštěvy. „Ohromilo mě několikapatrové technické zázemí pod historickou budovou, důmyslný systém vzduchových šachet a řešení protipovodňových opatření. Netušil jsem také, že je v divadle 986 sedadel a pracuje tady 1 500 zaměstnanců,“ prohlásil Milan Kopecký. U dvaceti základních kamenů všichni obdivovali dnes nepředstavitelnou energii a tvůrčí um našich předků. Nechyběla ani prohlídka nedávno zrestaurovaných lunet Mikuláše Alše, či zázemí prezidentské (dříve císařské) lóže s nástěnným cyklem Tři doby země české od Václava Brožíka. Z hlediště pak měli možnost sledovat zkoušku nového nastudování hry bratří Čapků Ze života hmyzu. „Překvapila mě radikální aktualizace prostředí této hry. Scéna představovala betonovou zásobovací rampu se spletí potrubí a popelnic. Je to teda pořádný kontrast vůči zdobnému a krásnému hledišti,“ zhodnotila výtvarnou podobu chystaného představení Renata Vaňousová. Nádherný výhled na Pražský hrad byl odměnou za vystoupání k legendárním trigám zdobícím střechu Zlaté kapličky. Pro své

V téhle herecké šatně se Vlastimil Harapes připravoval na představení celých 22 let. Ve zkušebně baletu ND v bývalém Anenském klášteře na Starém Městě.

Vlastimil Harapes, legendární mistr tanečního umění, který ve svém oboru dosáhl na absolutní špičku, nikdy nezapomněl na své droužkovické kořeny. Spolužáci ze zdejší základní školy sledují celou jeho mimořádnou kariéru. S nejslavnějším rodákem se čas od času scházejí při nejrůznějších příležitostech, ale bohužel nikdy neviděli některé z jeho proslulých baletních představení na prknech Národního divadla. Nedávno se však z iniciativy starosty Milana Živného a díky podpoře Severočeských dolů podařilo zorganizovat cestu do Prahy. Cílem bylo právě Národní divadlo – nejvyšší meta českých umělců, které bylo celé čtyři dekády uměleckým domovem Vlastimila Harapese. Svým droužkovickým spolužákům byl dokonalým zasvěceným průvodcem. Vlastimil Harapes a Droužkovice profesní příběh a vše, co dokázal. NaNavzdory tomu, že Vlastimil Harapes padlo mě sejít se s žijící legendou česve čtrnácti letech odešel studovat praž- kého baletu v prostředí, které důvěrně skou konzervatoř a po jejím úspěšném zná – v Národním divadle. A protože absolvování zůstal už natrvalo v Praze, Vlasta nebyl navzdory svým pracovním k Droužkovicím má stále vřelý vztah. povinnostem proti, zorganizovali jsme Dodnes sem občas jezdí za sestrou, malou partu spolužáků a vyjeli do Pranebo na některou ze vzpomínkových hy,“ prozradil starosta Milan Živný. akcí pořádaných bývalými spolužáky z obecné školy. „Nedávno se u nás Tam, kam běžně exkurze nechodí Vlasta objevil se štábem České televize Historické poslání a význam Náa natáčel záběry pro svůj profil do cyk- rodního divadla si většina z nás jistě lu Neobyčejné životy. Při té příležitosti pamatuje ještě ze školy. A snad kajsem si opět uvědomil jeho mimořádný ždý kulturní Čech má přání, alespoň U základních kamenů Národního divadla.

rodáky připravil Vlastimil Harapes ještě návštěvu Anenského kláštera na Starém Městě, v jehož prostorách nechal v době svého šéfování baletu Národního divadla zřídit zkušebnu. „Měli jsme štěstí. I tady jsme viděli tvrdý dril při zkoušení klasického baletu Šípková Růženka v pojetí mexického choreografa Javiera Torrese,“ prozradila Květa Latiňáková.

Prohlídka nástěnných obrazů v salonku prezidentské lóže.

Vlastimil Harapes s Květou Latiňákovou sledují zkoušku nového nastudování hry Ze života hmyzu.

Z diáře Vlastimila Harapese Paralelně s kariérou tanečníka se Vlastimil Harapes věnoval i činohernímu herectví. Hrál v několika legendárních filmech (Markéta Lazarová, Panna a netvor, Jak vytrhnout velrybě stoličku), v řadě zájezdních představení a muzikálů. Navíc už několik let vysílá talk show Noční mikrofórum na Českém rozhlase 2. Poslední květnový týden, kdy připravil pro své spolužáky zevrubnou prohlídku Národního divadla, věnoval svůj čas hlavně absolutoriím a maturitám na Mezinárodní konzervatoři Praha, jejímž je uměleckým šéfem, a zkouškám v pražském divadle Semafor. „Pod režijním vedením Jiřího Suchého zkouším roli vypravěče ve zbrusu nové hudební komedii Prsten pana Nibelunga. Na konci června máme premiéru. A o prázdninách se mimo jiné chystám také do Droužkovic na oslavu 700. výročí založení mé rodné obce. Těším se, “ prozradil svůj aktuální program Vlastimil Harapes. text a foto: Tomáš Vrba Zevrubná prohlídka všech prostor Zlaté kapličky dá zabrat, aneb krátký odpočinek ve foyeru.

6

SEVEROČESKÉ LISTY

INVENTURA ÚSPĚCHŮ – STAROSTOVÉ HODNOTÍ UPLYNULÉ ČTYŘI ROKY

V naší anketě starostky a starostové měst a obcí sousedících s Doly Bílina a Doly Nástup Tušimice rekapitulují své úsilí během posledního volebního období a uvádějí příklady nejúspěšnějších projektů. Hodně věcí pro lepší životní prostředí občanů se podařilo díky stálé spolupráci a podpoře ze strany Severočeských dolů. Zdeňka Fritscherová starostka města Ledvice Především nás všechny těší, že se po dohodě se Severočeskými doly podařilo přemístit skládku mouru z těsné blízkosti našeho města. Důležitým krokem ke zlepšení životního prostředí byla také teplofikace, kdy centrální systém dálkového vytápění ze sousední elektrárny nahradil ve více než stovce objektů neekologické individuální vytápění. V rámci tohoto projektu jsme navíc v obecních bytech instalovali nový otopný systém. Naším občanům patří poděkování za trpělivost a spolupráci. Zaměřili jsme se také

Vlastimil Krupka rekonstrukce školní jídelny starosta obce Braňany a kuchyně. Úpravami prošla Myslím, že se nám po- také infrastruktura – napřídařilo udělat docela velký klad splašková kanalizace ve kus práce. Když rekapituluji staré části obce, pokládka uplynulé čtyři roky, nesmím nových povrchů chodníků, zapomenout na pořízení mo- rozšíření počtu parkovacích derního nízkoemisního kot- míst. Zpevnili jsme v délce le pro obecní kotelnu. Tuto 120 metrů koryto Braňanvýznamnou investiční akci ského potoka. Po etapách jsme spolufinancovali z fon- vyměňujeme elektroinstalaci dů EU a Operačního progra- v obecních bytech a zateplumu Životní prostředí. Dotační jeme domy na sídlišti. Dosud program nám umožnil také prošly úpravou tři domy. Podrekonstruovat náš kulturní porujeme kulturní a sportovní dům Stromovka. Mezi naše život. S realizací řady uvedepriority patří škola, kde ných projektů nám pomáhal jsme vybudovali půdní ve- náš soused Severočeské stavbu a zateplili tělocvičnu. doly. Věřím, že dobrá spoluNyní, během léta, probíhá práce bude pokračovat.

na rozšiřování a vylepšování obecního bytového fondu. Právě se dokončuje rekonstrukce nevyužívaného patra obecního objektu v Mírové ulici na 10 nových bytů, z toho 4 sociálních, a to včetně zateplení, nových oken a střešní krytiny. O novou zeleň jsme doplnili lesopark, kde bylo zároveň nainstalováno nové veřejné osvětlení a herní dřevěný program pro děti. Opravili jsme zeď u hřbitova. Myslíme také na společenské a kulturní akce pro občany. Zavedli jsme novou tradici rozsvěcování vánočního stromu a pořádáme víkendové výlety pro všechny věkové kategorie.

Josef Egermann a nové osazení kulturní pastarosta obce Málkov mátky – barokního sloupu Podařilo se udělat hodně Nejsvětější Trojice ze zanikpro rozšíření obce – dokon- lé obce Kralupy. Pro rodáky čili jsme zasíťování četných z Ahníkova, Kralup a Zásady, stavebních parcel a návazně tedy obcí, jež ustoupily těžbě jsme zvýšili kapacitu čistírny uhlí, pořádáme u nás v Málodpadních vod na celkem kově pravidelná a hojně na1 600 ekvivalentních obyva- vštěvovaná setkání. Kulturní tel. Celkem 21 samostatných život našich občanů je ale bytových jednotek v nově mnohem bohatší. Udržujeme postaveném domě obývají tradice poutí, jarmarků a adza rozumné náklady spoko- ventu. Od roku 2011 má naše jení senioři. Atriová budova obec zajímavou dominantu používá k vytápění úsporná – rozhlednu na Skřivánčím vrteplovodní čerpadla. Díky chu. Je celoročně přístupná grantu společnosti ČEZ jsme široké veřejnosti a stala se v Zelené vybudovali víceúče- vyhledávaným cílem výletnílové hřiště. Úspěšně byl pro- ků, zejména cyklistů ze širšíveden transfer, restaurování ho regionu.

7

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Jaroslav Sikora starosta obce Mariánské Radčice Ve funkci starosty jsem až od podzimu 2012, přesto věřím, že se nám řada věcí povedla. Zejména jsem se zaměřil na co nejpružnější realizaci těch nejdůležitějších projektů v naší obci. Určitě mezi ně patří zkompletování veškeré dokumentace k vydání stavebního povolení pro vybudování splaškové kanalizace a ČOV. Pokud jde o obecní objekty, podali jsme žádost o stavební povolení na výstavbu bytového domu pro seniory. Takové potřebné zařízení u nás zatím chybí. S jeho umístěním se

počítá v sousedství barokního kostela. Stihli jsme vyměnit střechu na jednom z bytových domů a také zahájit práce, které odstraní havarijní stav naší nejstarší budovy – památkově chráněné bývalé fary. Ve středu obce jsme pěkně upravili parčík. Daří se nám utužovat soudržnost našich občanů mimo jiné tím, že pokračujeme v tradici kulturních a společenských akcí, jako je Mariánská pouť, Fesťáček, Vánoce v kostele. O naší obci se aktuálně hovoří v souvislosti s archeologickým průzkumem zaniklých středověkých lokalit a také stanovišť protiletecké obrany z II. světové války.

Milan Beran jsme instalovali originální prostarosta obce Černovice lézačky a další dětská lákadla. Za měřítko našich úspěchů Zasíťovali jsme 45 parcel pro považuji, že se Černovice po- výstavbu nových rodinných stupně staly atraktivní lokalitou domů. Čekáme na vydání staChomutovska, která zvýšila vebního povolení pro realizaci počet obyvatel až na součas- připraveného projektu výstavných téměř 650 osob. Stavíme by oddychové zóny – jakéhosi a opravujeme objekty a infra- centra pro volnočasové aktivity strukturu výhradně z obecního lidí z Černovic a blízkého okolí. rozpočtu bez jakýkoliv dotací. Počítáme také s vybudováním Chloubou obce je jistě víceú- příjezdové komunikace a parčelová sportovní hala s kurty na koviště. Určitě stojí za zmínsquash, bowlingovou dráhou, ku, že naši občané dostávají lezeckou stěnou a dobře vyba- z obecního rozpočtu každoročveným fitcentrem. Nezapomně- ní příspěvek na údržbu svých li jsme ani na naše předškoláky. domů příspěvek v hodnotě Budova školky byla rozšířena 10  tisíc  korun na každé číslo o ložnici a hernu a na zahradě popisné.

Zdeněk Valenta starosta obce Březno Za skutečný úspěch považuji, že máme zatepleny všechny obecní domy nejen v Březně, ale i v ostatních místních částech. Celkem jsme tedy přispěli k tepelné pohodě a úsporám nájemníků ve 212 bytech. Velmi si vážíme kulturního odkazu v naší obci a snažíme se o záchranu všech historických památek, ať už to jsou kostely v Březně a Stranné, či barokní sochy. Osvětlení kostela sv. Petra a Pavla dodalo obci na přitažlivosti. Nejdůležitější jsou však pro nás děti a mládež. Staráme se o obnovu

tříd a školních prostor, vybudovali jsme dětská hřiště, mateřské centrum a altán. Mezigenerační vztahy jsme posílili mimo jiné instalací speciálních cvičebních prvků pro seniory v revitalizovaném parku a otevřením nové keramické dílny. Naše obec se může pochlubit také dvoukilometrovou cyklostezkou na místě bývalé úvozové cesty. Pro fotbalový oddíl TJ Sokol jsme zajistili prostředky na zateplení kabin na hřišti. Rád bych poděkoval zastupitelům za moudré schválení projektové dokumentace pro rekonstrukci a přístavbu budovy školy na návsi.

Milan Živný starosta obce Droužkovice Úspěchů je celá řada: od zkapacitnění obecní čistírny odpadních vod, nového asfaltového povrchu na páteřní komunikaci, přes rozšíření stanovišť na tříděný odpad až po celkovou úpravu středu naší obce. Osobně jsem rád, že se po nesnadných jednáních podařilo u ŘSD prosadit výstavbu ochranných valů podél nové rychlostní komunikace R7 a zabránilo se tak šíření dopravního hluku do obce. Za další úspěch považuji, že si naše obec stále udržuje dobrou občanskou vybavenost. Kromě dopravního spojení

s Chomutovem, zvelebování mateřské školy jsme uhájili provoz místního poštovního úřadu. Vzhled obce určitě pozvedla nová střecha a opravená zeď u kostela a výsadba okrasných stromů podél potoka Hačky. Přízemí budovy bývalé školy jsme přeměnili na volnočasové centrum, tedy ideální prostředí pro aktivity našich občanů. Mohou zde projevit svoji tvořivost v keramických a šicích dílnách či fotoateliéru. Nechybí ani tolik potřebný prostor pro cvičení, zasedání nebo vzájemná setkávání. Tradičně čilý kulturní život v naší obci letos obohatí velké oslavy 700. výročí Droužkovic.

Roman Brand starosta obce Spořice Už na začátku volebního období jsem se dohodl se zastupiteli, že se zaměříme spíše na menší projekty a budeme se snažit zajistit chod obce tak, aby byla připravena na výrazný úbytek příspěvků od Severočeských dolů z titulu úhrad z dobývacího prostoru a vydobytého nerostu. Z katastru naší obce se totiž již začala vzdalovat linie dobývacího prostoru DNT. Z realizovaných investičních akcí považuji za významné vybudování příjezdové komunikace do lokality „V Loužích“, dále pak rekonstrukci

a statické zajištění kostela sv. Bartoloměje. Sakrální objekt ze 14. století je majetkem obce a jeho opravu jsme rozložili do etap. Loni jsme kompletně vyměnili krovy a střešní krytinu, fixovali obvodové zdi nakloněné věže. Letos pokračujeme úpravou interiéru. Opravený kostel bude součástí nové tváře naší obce, neboť máme zpracovanou studii Revitalizace centrální části Spořic. Získáme-li dotaci, začneme s realizací ještě letos. Jsem rád, že se u nás podařilo zaktivizovat kulturní, společenský a sportovní život, včetně nově založené tradice běžeckého závodu Spořická šestka.

Barbora Bažantová zeleň, částečně vyspravit starostka obce Světec komunikaci a vyměnit lampy Světec se skládá ze 4 spá- veřejného osvětlení. Štrbice dových obcí a snažíme se při- se dočkaly opravy sochy sv. spět ke zlepšení života všech Jana a rekonstrukce kapličky. jejich obyvatel. V Chotějovi- Světec, Štrbice a Chotějovicích se nám podařilo zateplit ce mají v rámci bezpečnosti a rekonstruovat MŠ, rozšířit provozu nově nainstalovány knihovnu a nově osadit park radary. Pro SDH Světec a Štrzelení. Vybudovali jsme pře- bice jsme zakoupili dva vozy chod pro chodce a připravili Peugeot Boxer. Myslíme i na projekt na in-line dráhu. Ve společenské a kulturní akce Světci jsme rekonstruovali – například jsme zavedli letní tělocvičnu, vybavili obecní slavnosti ve Světci. Dík patří úřad, opravili sochu sv. Jana společnostem ČEZ a SD za Nepomuckého a připravili pro- finanční dary a dobrou spolujekty na rekonstrukci hasičské práci, ale i všem zastupitelům zbrojnice a truhlárny. V Úpo- a občanům, kteří se podílejí ři se nám podařilo vysadit na úspěšném rozvoji.

8

SEVEROČESKÉ LISTY

Jaký bude další rozvoj Sokolovska?

HORNICKÉ KRUŠNOHOŘÍ VČERA, DNES A ZÍTRA

Předpolí Dolů Bílina vydalo svědectví minulosti

nás zavedla na velkolom Jiří v těsné blízkosti Sokolova, k nově vznikajícímu jezeru zbytkové jámy Medard a na rozsáhlé prostory pěkně lesnicky rekultivované Velké podkrušnohorské výsypky. Obyvatelům Sokolova už několik let slouží rekreační jezero Michal, které vzniklo po ukončení těžby na stejnojmenném hnědouhelném lomu a rozsáhlé golfové hřiště na rekultivovaných plochách.

Vyuhlení hnědouhelného ložiska v sokolovské pánvi je už téměř na dohled. Soukromá společnost Sokolovská uhelná těží uhlí z jediné lomové lokality Jiří/Družba, vzorně rekultivuje výsypky i zbytkové jámy bývalých důlních provozů. Právě probíhá přívodním kanálem z řeky Ohře napouštění budoucího jezera Medard, kde byla těžba ukončena v roce 2002. Brzy tak začne fungovat rekreační vodní plocha (485 ha, 136 mil. m3 vody, průměrná hloubka 26 m) obklopená sítí cyklostezek. Zhruba do roku 2030 má být ukončena těžba na lomu Jiří/Družba a ve

Účastníci studijní cesty před hornickým muzeem v Oelsznitz.

Letošní studijní cesta, kterou pro starosty a zastupitele obcí ze svého sousedství pravidelně pořádají Severočeské doly, vedla podél české i saské strany Krušných hor. Účastníci se seznámili s historií i současností hornictví, zamysleli se nad budoucností typicky hornického regionu už bez aktivní těžby. Těžba černého uhlí v saském Krušnohoří definitivně skončila a hnědé uhlí se v českých pánvích bude dobývat už jen necelé půlstoletí. Nová kapitola života obyvatel specifického regionu potřebuje podporu dalšího hospodářského růstu a udržitelného rozvoje.

zbytkové jámě by pak do 5 let mělo vzniknout další velké jezero s plochou přes 1 300 ha. Krajina Sokolovska se tedy výrazně změní k lepšímu. Musí však být vytvořeny i další předpoklady pro zvládnutí strukturálních problémů. Míra nezaměstnanosti v regionu patří v současné době k nejhorším v zemi, nejhorší je zde i vzdělanostní struktura, naprosto nevyhovující dopravní infrastruktura. Z toho vyplývá malý zájem investorů, odliv obyvatelstva aj. Možnosti Sokolovské uhelné investovat do možného rozvoje výrazně brzdí situace na energetickém trhu, administrativní zásahy - hlavně nesmyslné dotování solární energetiky, emisní povolenky – a hrozba dalšího znevýhodňování uhelné energetiky. Jediný, kdo může skutečně nastartovat nový rozvoj Sokolovska je stát.

Hornický region Krušnohoří/ Montanregion Erzgebirge Od prvního nálezu stříbrné rudy (1168 v saském Freibergu) přinášelo hornictví krušnohorskému regionu po dlouhá staletí rozvoj a prosperitu, ale též krize a přerušování těžby rud (hlavně stříbra, cínu, mědi, olova, železa, kobaltu, niklu, později i uranu), černého a hnědého uhlí v podkrušnohorských pánvích. Obce tady vznikaly ve středověku vesměs jako kolonizační osady a jejich osud závisel hlavně na úspěšnosti báňského podnikání. Aktivní těžba rud sice už skončila, ale Stříbrná stezka slouží turistům a badatelům i dnes a připomíná slávu zdejšího hornictví i jeho působení na krajinu. Hornický region Krušnohoří představuje po obou stranách zhruba 130kilometrové hranice jednolitý celek propojený přírodními, krajinnými, historickými a kulturními vazbami i více než 800letými tradicemi. Podkrušnohoří má na české straně stále významný hnědouhelný průmysl (v severočeské a sokolovské pánvi), zatímco na saské straně byla těžba černého uhlí ukončena v roce 1978.

Zbytková jáma lomu Michal slouží dnes jako rekreační jezero pro Sokolov.

Braňanský zastupitel Josef Winkler si v muzeu vyzkoušel podzemní dopravu černého uhlí.

V současné době se na Sokolovsku těží zhruba 6,5 mil. t hnědého uhlí ročně.

9

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Jáchymovské stříbro a uran léčivé radonové vody do lázeňských U nás je „hlavním městem“ krušno- domů. Navštívili jsme také zdevastohorských hornických tradic Jáchymov. vané objekty dříve slavných a elegantNejprve středověká stříbrná horečka ních lázní Kyselka u Karlových Varů. s vrcholem v 16. století (počtem oby- Při ochutnávce zdejší tradiční kyselky vatel 18 200 se Jáchymov tehdy řadil – Ottova pramene – jsme zjistili první hned za Prahu, zatímco dnes jejich výsledky snah o záchranu lázeňských počet dosahuje 2 450), potom výro- budov a Mattoniho vily. Tajuplné miba uranových barev a nakonec těžba nerální prameny nás pak zaujaly také radioaktivních rud (1945–1961), ale v národní přírodní rezervaci Soos také velká jména jako Georgius Ag- v chebské pánvi. ricola, Johannes Mathesius, Marie Curie-Sklodowska – to vše tady psa- Sokolovské hnědé uhlí lo dramatickou historii. Účastníci stuTěžba sokolovského uhlí má hoddijní cesty se s ní seznámili v bývalé ně společného s těžbou v naší pánvi mincovně a na několika zastávkách severočeské: dlouhou historii, velkou naučné stezky Jáchymovské peklo změnu z hlubinného na povrchové připomínající nelidské podmínky tisíců dobývání, životnost těžebních lokalit vězňů nasazených v pracovních tábo- do vyuhlení i vize následné jezerní rech 50. let minulého století. krajiny. V současné době se na Sokolovsku těží ročně 6,5 mil. t hnědého Minerální prameny uhlí a  20 mil. m3 skrývky. Společnost Nerostné bohatství Krušných hor Sokolovská uhelná má kromě těžební provází výskyt minerálních a radioak- i důležitou zpracovatelskou divizi, kde tivních pramenů. Využívají se dodnes. se připravuje uhelná vsázka pro tlaV Jáchymově působí nejdéle fungující kovou plynárnu a teplárnu, realizuje důl v Evropě Svornost, který již sice konverze uhlí na energoplyn a vyrábí vydal své nerosty, ale stále přivádí vlastní elektřina a teplo. Studijní cesta

Region budoucnosti po těžbě černého uhlí v saském Podkrušnohoří Podívali jsme se do oblasti Lugau -Oelsnitz, kde se první tuny černého uhlí vytěžily v roce 1844 a poslední v roce 1971. Zdejší krajině dominuje velká vzorně zalesněná halda bývalého dolu. Podrobně jsme se seznámili s plánem nového regionálního rozvoje a projektem „Region budoucnosti“, který sdružuje 9 měst a obcí v oblasti mezi městy Zwickau a Chemnitz. Do projektu, který aktivně podporuje hospodářský růst, a to i s využitím možností industriální turistiky, jsou zapojena příslušná saská ministerstva, báňské a ostatní odborné zemské úřady. Úspěšnost jejich společného úsilí a dobře vynaložených prostředků z Operačního programu Evropského fondu pro regionální rozvoj ukázala například návštěva největšího německého hornického muzea se zachovanou 50 m vysokou těžní věží a funkčním těžním strojem v Oelsznitz. V regionu, který je považován v rámci Saska za „malý hospodářský zázrak“, roste důvěra v novou budoucnost. Město Zwickau přitahuje vzdělané techniky a inženýry, roste počet studentů na kvalitních technických univerzitách. Z automobilky dříve vyrábějící ikonické trabanty se dnes do celého Německa, Evropy i světa dostávají vozy VW Golf. V Sasku zamířila trasa k jednomu z divů techniky – největšímu cihlovému železničnímu mostu na světě Golzschtalbrücke.

Bernd Sommer, starosta Waldsassenu – bavorského souseda města Cheb, pozdravil účastníky studijní cesty a podělil se o úspěchy i problémy svého historického městečka.

Vedoucí archeologického průzkumu Petr Čech prezentoval nálezy starostovi Mariánských Radčic Jaroslavu Sikorovi.

V jáchymovské mincovně se věnují také hornickým tradicím. Jeden z exponátů zaujal (zprava) starostku Světce Barboru Bažantovou a starostku Zdeňku Fritscherovou s místostarostou Ivanou Procházkovou z Ledvic.

Míra nezaměstnanosti postupně klesala na současných 7,8 % a v Regionu budoucnosti rostou i příjmy, které by se do roku 2020 mohly dostat na 90 % příjmů západních spolkových zemí Německa. A právě ze saského Krušnohoří vzešla už před deseti lety iniciativa požádat o zapsání hornického regionu na seznam UNESCO. Středoevropská krajina výjimečného významu Uznání hornického regionu Krušnohoří/Montanregion Erzgebirge za světové dědictví UNESCO by určitě znamenalo jedinečnou šanci pro uchování tohoto česko-saského území jako živé a stále se rozvíjející kulturní krajiny výjimečného významu. Podle poznatků účastníků studijní cesty Severočeských dolů by tak region určitě získal nové podněty ke svému dalšímu rozvoji. Je dobře, že dokumentace a propagace historických, přírodních a industriálních památek už teď vede k oživení zájmu turistů i široké veřejnosti. text a foto: Tomáš Vrba Fundovaným průvodcem po těžebních lokalitách na Sokolovsku byl předseda Hornické společnosti podkrušnohorské oblasti František Fraus (vpravo).

V Braňanech a Mariánských Radčicích prezentoval archeologický tým z Akademie věd výsledky průzkumu předpolí Dolů Bílina. Právě v prostranství mezi těmito obcemi a dobývacím prostorem nacházejí archeologové artefakty spojené s důležitou událostí druhé světové války - bitvou o benzín. Mezi strategické cíle spojeneckých náletů totiž patřila tenkrát také chemička v nedalekém Záluží, kde se z hnědého uhlí vyráběla motorová paliva pro německou vojenskou mašinérii. Archeologický průzkum se zde provádí od loňského roku a mimo jiné odhalil 4,5 t stále ještě aktivních výbušnin, které byly přímo na místě zneškodněny pyrotechniky. Příznivci vojenské historie se s nálezy archeologů seznámili nejen během tiskové konference v Mariánských Radčicích, ale také na prezentační akci v Braňanech. Bitva o benzín – letecká ofenziva proti chemičce v Záluží Od roku 1943, kdy se na Britské ostrovy začaly přesouvat letecké jednotky Spojených států, se datuje velká letecká ofenziva spojených vojsk proti hitlerovskému Německu. Americké a anglické bombardéry se soustředily na strategické cíle, mezi které patřily také továrny na syntetické pohonné hmoty. Vůbec nejvýkonnější hydrogenerační závody (vysokotlaká výroba kapalných uhlovodíků z uhlí) byly uvedeny do provozu v Sudetech. Tyto STW Sudetenlandische Triebstoffwerke v Záluží u Mostu měly ročně vyrobit až 660 tis. t pohonných hmot pro vojenskou techniku. Umístění této produkce přímo ve středu severočeského revíru nebylo náhodné. Právě zdejší hnědouhelné doly měly zajistit dostatečné množství výchozí suroviny. Nejvýkonnější německá chemička tak nutně musela patřit mezi terče spojeneckých bombardérů. Právě před 70 lety – 12. května 1944 – začala mohutná ofenziva zaměřená na německý chemický průmysl. Ten den časně ráno ze základen ve Velké Británii odstartovalo 886 amerických bombardérů typu Liberator a Flying Fortress proti chemickým cílům, mezi nimiž nechyběl ani ten v Záluží. Tehdy se zde vůbec poprvé rozezněly sirény leteckého poplachu předznamenávající dvacet minut intenzivního bombardování. Celkem 140 letadel v několika vlnách shodilo na Záluží přes 1 650 leteckých pum. Navzdory tomu, že strategický objekt chemičky bránila mohutná síla protileteckých baterií s děly ráže 105, 88 a 85 mm, byly škody obrovské. Výroba benzínu byla na několik měsíců ochromena. Ztráty byly také na lidských životech – celkem 590 mrtvých. Produkci paliv se už nikdy do konce války nepodařilo plně obnovit. Do dubna 1945 provedlo spojenecké letectvo na Záluží a okolí celkem 17 náletů.

Archeologové odrývají artefakty německé protiletadlové obrany Od loňského podzimu zkoumají archeologové Akademie věd prostor u Mariánských Radčic, jednoho z bodů rozmístění protiletecké dělostřelecké obrany v okolí chemičky. Odkryli tady tuny munice. Dělostřelecké granáty byly i po 70 letech v zemi stále aktivní, proto musely být zlikvidovány. Policejní pyrotechnici tak zneškodnili 4,5 t výbušnin. Kromě munice byly nalezeny také fragmenty výzbroje a zbytky technického zázemí protileteckých děl. „Výzkum postupně odkrývá postavení jednotlivých kanónů. Ze země jsou vyzvedávány součástky techniky, kovové součásti výstroje a výzbroje. Jsou zde dochované dřevěné bedny na munici a stavební části postavení, dále textil a kožené součásti vojenské výstroje. Nálezový fond obsahuje také dobové odpadky. V námi zkoumané lokalitě se ale nachází munice nejen z dob funkčnosti palebného postavení, ale i z období po válce. Poškozené náboje, dělostřelecké granáty a rakety sem po skončení druhé světové války přiváželi vojáci, aby je zlikvidovali. Tuny munice jsou ale pod zemí dodnes a toto území tedy není bezpečné. Výbušniny budou pyrotechniky likvidovány i během druhé fáze našeho výzkumu,“ přiblížil výzkum archeolog Petr Čech. Všem příznivcům vojenské historie připravili archeologové ve spolupráci s obcí Braňany a Severočeskými doly u příležitosti 70. výročí zahájení spojeneckých náletů vzpomínkovou akci „Mír nebyl zadarmo“. Do Braňan se 18. května sjelo několik desítek vojenských vozidel z období druhé světové války používaných německou i spojeneckou armádou. Zejména děti se s nadšením svezly historickým německým obrněným transportérem a vyzkoušely si i ryze současnou airsoftovou střelnici. Dospělí návštěvníci pak využili ojedinělé možnosti vydat se do míst archeologického průzkumu v předpolí Dolů Bílina. text a foto: Tomáš Vrba

10

SEVEROČESKÉ LISTY

Členové sdružení Za Chotějovice fárali na DB Jsme od sebe co by kamenem dohodil, a přesto se neznáme Obec Chotějovice (místní část obce Světec) je velmi těsně svázána s hornickou činností ve svém okolí více než sto let. V roce 1923 došlo dokonce kvůli povrchové těžbě k přemístění původní obce. Od 60. let minulého století se Chotějovice ocitly přímo v centru tehdy budovaného palivo-energetického komplexu. Téměř za humny jim vyrostla moderní tepelná elektrárna a rozlehlá úpravna uhlí. Navíc obec protkala rychlostní komunikace a její katastr křižuje několik železničních tras. Občanské sdružení Za Chotějovice založili v roce 2004 obyvatelé, jimž osud jejich obce není lhostejný. Za hlavní cíl svého snažení si vytkli zlepšení zdejšího životního prostředí. Mimo jiné se aktivně zapojili do protiprašného projektu Stop prach obcí sousedících s Doly Bílina. V tropický den 9. června dvanáct členů sdružení sfáralo do sousedního povrchového dolu. Pro většinu to bylo vůbec poprvé, kdy se dostali přímo do báňského provozu. „Žiju v Chotějovicích odjakživa a nenapadlo mě, že kousek od nás je tak velký a hluboký hnědouhelný lom,“ prozradila při pohledu z vyhlídky Jana Drexlerová. Zevrubná prohlídka provozu DB Skupinku z Chotějovic tvořili nejen lidé, kteří byli v hnědouhelném povrchovém dole úplně poprvé, ale také ti, kteří toto prostředí naopak velmi dobře znají. Fundovaného průvodce měli v místostarostovi obce Světec Václavu Fišerovi, který řadu let obsluhoval největší tuzemské rýpadlo K 10 000/K 74 na prvním skrývkovém řezu. Nyní je předsedou největší

11

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

OHLÉDNUTÍ ANTONÍNA KONČELA

Životní bilance nejstaršího občana Braňan

Podle obecních matrik se za celou historii Braňan nikdo nedožil požehnaného věku 95 let. Teprve pan Antonín Končel takové narozeniny letos na jaře oslavil nejen s početnou rodinou, ale také na obecním úřadě. Starosta Vlastimil Krupka připravil důstojnou oslavu, na kterou jubilanta doprovodil syn Karel. Ačkoli se za posledních dvacet let průměrný věk mužů protáhl o sedm let a průměrně se dožívají 74,4 roku, krásný věk Antonína Končela se celorepublikovému průměru hodně vymyká. Navíc, v době svých 95. narozenin byl nejstarší občan Braňan ve výborné fyzické i psychické kondici. Přítomným vyprávěl důležité momenty svého dlouhého života, který zasvětil péči o rodinu a práci na šachtě – už v roce 1939 byl řidičem korečkového rýpadla. Bohužel rekapitulující článek o svém životě si už nepřečte. Nedlouho po svých 95. narozeninách ve spánku odešel z našeho světa.

Loňská exkurze chotějovického sdružení do úpravny uhlí se setkala s příznivým ohlasem. A protože chotějovické občany zajímá nejen zpracování uhlí, ale také jeho vlastní těžba, připravil pro ně na začátku června úsek Strategie a komunikace SD další výpravu za bílinským uhlím. Na vlastní oči se tak seznámili s problematikou povrchového dobývání.

Zbyněk Štika, mistr ranní směny v úpravně uhlí, prezentoval aktuální stav výstavby trubkového dopravníku vedoucího na depo mourů umístěné v prostoru za elektrárnou.

Jana Drexlerová s Jitkou Bičanovskou zkoumají bílinské uhlí.

odborové organizace na DB a také členem dozorčí rady SD. Přítomné seznámil se složitými geologickými poměry, kdy je uhelná sloj uložena v kolísavých hloubkách, rozdělena horninovými proplástky a překryta nadložními vrstvami jílů a písků. Aktuálně je na DB více než 200m nadloží odtěžováno rýpadly v 7 skrývkových řezech. Další zastávka exkurze ukázala návštěvníkům z Chotějovic těžbu uhlí. Rýpadlo KU 300.15/K 70 představil řidič Jiří Dvořák. Kromě technických parametrů připomněl i neobvyklou historii svého stroje. Původním místem nasazení byla druhá těžební lokalita SD – Doly Nástup Tušimice. Po více než třiceti letech provozu bylo rýpadlo rozebráno a po částech převezeno na Doly Bílina. Po opětovné montáži a rozsáhlé rekonstrukci od roku 2009 spolehlivě těží bílinské uhlí. Ovšem co by to bylo za exkurzi, kdyby se DB nepochlubily nejmodernějším rýpadlem v ČR? Protože na KK 1 300/K 111 právě probíhala plánovaná roční revize, měli Chotějovičtí možnost si důkladně zblízka prohlédnout tento pozoruhodný stroj. Při zpáteční cestě ještě společně s mistrem ranní směny Zbyňkem Štikou

Neobvyklé životní peripetie Antonína Končela Nedlouho po ukončení první světové války – v únoru 1919 se Antonín Končel v Düsseldorfu v Severním Porýní – Vestfálsku narodil. Jeho tatínek byl Čech, a tak ovládal nejen němčinu, ale i češtinu. V Německu se také vyučil a nastoupil do svého prvního zaměstnání. V roce 1939 se přestěhoval do Saska – Anhaltska, kde byl až do roku 1945 řidičem korečkového rýpadla pojíždějícího po kolejích a těžil hnědé uhlí v povrchovém dole Neumark-Geiseltal nedaleko města Halle. Seznámil se zde také se svojí pozdější manželkou Lotte a společně se po skončení druhé světové války přestěhovali do Čech, kde pokračoval v práci řidiče velkostroje. Ještě než se natrvalo usadili v Braňanech, žili Končelovi v Břežánkách. Předtím, než byla kvůli těžbě uhlí naplno zahájena likvidace této obce, se přestěhovali do právě budovaného hornického sídliště v Braňanech. A tak od roku 1958 už zůstal Antonín Končel věrný této obci. „Pamatuji si, že jsme patřili mezi první obyvatele sídliště a v kuchyni byla kamna a vařili jsme na uhlí. Ať už táta bydlel v bytě, nebo později v domku, byla jeho koníčkem zahrada. Prakticky celý život něco pěstoval. Dalším jeho koníčkem byla harmonika. Za mlada

dokonce hrával s kapelou na různých tancovačkách. Přes harmoniku měl vřelý vztah k hudbě. Měl rád americkou muziku, a to jak swing v podání Franka Sinatry, tak country. V poslední době poslouchal také televizní Šlágr,“ vzpomíná syn Karel. Lom Ležáky z kabiny rýpadla První zkušenosti s povrchovou těžbou získal Antonín Končel v Německu, ale nejdéle působil na lomu Ležáky, kde jako řidič vystřídal několik strojů těžících skrývku a uhlí. Vřelý vztah měl určitě k prvnímu z nich, ještě před druhou světovou válkou vyvinutému korečkovému rýpadlu na kolejovém podvozku s obsahem korečků 2 200 l s možností pracovat s 33m hloubkovým nebo 30m výškovým dosahem známého německého výrobce Krupp. Obraz tohoto stroje (viz foto) odjakživa visel v obýváku hrdého horníka Končela. Později ještě vystřídal několik rýpadel řady K 300 z produkce Uničovských strojíren. Toto menší rýpadlo s výsuvem se pohybovalo na jednoduchém pásovém podvozku. Hornickou etapu svého života uzavřel v roce 1977, kdy odešel v 58 letech do důchodu.

starobního důchodu hodnotný život nekončí. Naplno se věnoval zahradě a zvelebování domu. Radost mu určitě udělalo výborné uplatnění jeho tří synů (lékař, inženýr a železničář) a krásné vztahy, které v rodině panovaly. Daní dlouhověkosti je pak osamění po odchodu vrstevníků, ať už

U příležitosti 95. narozenin se na obecním úřadě s Antonínem Končelem a jeho synem Karlem sešli Vlastimil Krupka a Jiřina Žornová.

přátel či rodiny. Manželku přežil o 25 let. Těžce nesl i smrt jediné dcery. Letos na jaře krátce po svých 95. narozeninách ve spánku, obklopen svými nejbližšími, odešel z našeho světa i pan Končel. Prožil dobrý, dlouhý a naplněný život. text a foto: Tomáš Vrba

MÁLKOV – V části obce Sady pod Vysokou se podařilo díky podpoře společností ČEZ a Severočeské doly na ploše 1 500 m2 kompletně zasíťovat 22 stavebních parcel, a to včetně veřejného osvětlení a příjezdové komunikace ke každému rodinnému domu. S prodejem parcel obec začala už v roce 2011 a v současnosti zbývá už jen 5 volných. Z této části Málkova, kde nyní vyrůstají nové pěkné rodinné domy, je výborný výhled na obec Zelená, Skřivánčí vrch, ale i DNT a elektrárnu. „V budoucnu odtud bude jezero zbytkové jámy po Dole Tušimice jako na dlani,“ předpovídá starosta Josef Egermann. Zájem o koupi parcel je dán nejen klidnou lokalitou, dobrou občanskou vybaveností v obci, ale také příznivou cenou pozemku, která činila 460 Kč/m2.

Čtyři desítky let penzistou Antonín Končel byl příkladem člověka, kterému odchodem do

Letní radovánky ledvických dětí v Krušných horách Helena Vodáková a řidič Petr Panoška – v klimatizované kabině nejmodernějšího rýpadla KK 1 300/K 111 panovala navzdory polední výhni výborná nálada.

prošli právě dokončovanou novou nakládku mourů a rozestavěnou nákladku tříděného uhlí uvnitř úpravárenského areálu, kam bude v roce 2015 přeložena ta dosavadní, která funguje nedaleko Chotějovic. „Dnes jsem byla prvně v dole a mám už konkrétní

představu o tom, jak a s jakými úskalími probíhá velkolomová těžba bílinského uhlí pro naši elektrárnu,“ uvedla na závěr Jitka Bičanovská, chotějovická občanka a profesí provozní ekonomka Elektrárny Ledvice. text a foto: Tomáš Vrba

Jiří Dvořák, řidič rýpadla KU 300.15/K 70 právě názorně předvedl výměnu opotřebovaných zubů korečků.

DOLY BÍLINA •  Rozloha dobývacího prostoru: 44 km2 •  Uhelná sloj je překryta až 200 m skrývkového nadloží •  Nejnižší místo v lomu: ve výšce 27 m n. m. •  Odbytová těžba uhlí: 9,8 mil. t •  Hlavní odběratelé: elektrárny a teplárny Skupiny ČEZ •  Počet zaměstnanců: 1 566 •  Objem odtěžené skrývky: 53,6 mil. m2

Jako předzvěst blížících se prázdnin uspořádaly Severočeské doly pro děti z Ledvic celodenní výlet do Krušných hor. Pěkná příroda, čerstvý horský vzduch, relaxace ve wellness centru a prohlídka proslulé manufaktury dřevěných hraček – tak by se dala zjednodušeně popsat cesta do akvaparku v Marienbergu a městečka Seiffen proslulého produkcí typických krušnohorských dřevěných hraček. Slogan akvaparku „Nudu u nás nehledejte“ pro ledvickou mládež a její dospělý doprovod platil stoprocentně. Všichni se dobře bavili a plnými doušky (zejména ti mladší) užívali vodních

Další atraktivní místo pro rodinné domy

radovánek. Zatímco rodiče se snažili relaxovat ve vířivce či venkovním bazénu s mořskou vodou, jejich ratolesti se neúnavně proháněly po všech tobogánech a překonávaly vlnobití. A protože výlet byl především určen dětem, bylo nasnadě, že dalším cílem cesty po saské straně Krušných hor bylo malebné městečko Seiffen, kde už se několik století vyrábějí dřevěné hračky. V místním muzeu se zvídaví návštěvníci dozvěděli o hornických kořenech výroby hraček, když kdysi zruční nezaměstnaní horníci využili svoje schopnosti opracovávat dřevo (původně dřevěné výztuže důlních

chodeb) a přivydělávali si vyřezáváním a soustružením dřevěných figurek. Dnes zde působí mistři řezbáři a jejich práce je vysoce ceněna po celém světě. Při zpáteční cestě přes Mníšek a Klíny bylo díky jasnému ovzduší dobře vidět do dáli. Děti podle siluety ledvické elektrárny poznaly místo svého bydliště. A protože byly po celou dobu výletu hodné a blížil se Den dětí, bylo vyslyšeno jejich přání na občerstvení v populárním McDonald's. „Děkujeme Severočeským dolům za prima den,“ řekla za všechny starostka Zdeňka Fritscherová. text a foto: Tomáš Vrba

12

SEVEROČESKÉ LISTY

V černovickém sportovním centru to žije Sportumilovní obyvatelé Černovic se dočkali pěkného dárku na konci uplynulé zimy. Sportovní centrum, které obec postavila z vlastních prostředků, slouží naplno jejich aktivnímu vyžití. Denně od devíti do 22 hodin lze v centru sportovat, posilovat, relaxovat nebo si jen tak posedět a odpočinout v příjemném prostředí jeho předsálí. Cestu si sem našli nejen místní, kteří tvoří asi polovinu návštěvníků, ale i zájemci z okolních obcí, z Chomutova, Jirkova, nebo dokonce i z Klášterce nad Ohří. Mezi zájemci se rychle šíří informace o dobrém vybavení, klidném prostředí a příznivé ceně za služby. Po vstupu do objektu se každého nového návštěvníka ujme obsluha recepce, která ho seznámí s nabídkou služeb a provozním řádem jednotlivých sportovišť, kam jej i zavede. „Sportovní centrum zahrnuje posilovnu, lezeckou stěnu, bowling se dvěma dráhami, dva kurty na squash, ve kterých lze po úpravě hrát i badminton, a saunu. Centrum je vybaveno sociálním zázemím, pro zájemce můžeme zajistit i masáže. Sportoviště je možné zamluvit, ale vysvětluje recepční Blanka Stočesojinak jsou po celý týden běžně volná pro vá. V posilovně si lze dokonale prověkaždého návštěvníka. Nejvíc je využíván řit tělesnou kondici a při pravidelných squash a bowling, v zimě sauna. Myslí- návštěvách ji zlepšovat. „Nemáme vrme i na rodiče s malými dětmi; pro ně je cholovou, ale spíše kondiční posilovnu k dispozici dětský koutek, kde si mohou s běhacími pásy, rotopedy, strečinkoděti v době, kdy rodiče cvičí, v klidu hrát. vými šlapacími stroji, činkami, lavicemi Uskutečnily se tu první dětské oslavy a hrazdami. Najednou tady může cvičit s programem souvisejícím samozřejmě 10 lidí. V hale se sedmimetrovou lezecse sportováním. Podle přání můžeme kou stěnou, která má deset drah a 25 taková setkání malých kolektivů vyba- cest s různým stupněm náročnosti, se vit i rautem či malým občerstvením,“ vedle lezců každou středu schází první

Jiřího Jelínka Fotografa, v jehož hledáčku jsou nejen Doly Bílina

horolezecký kroužek a po něm ženy při fyzioline cvičení. Centrum žije celý den, ale nejvíc je zaplněno, když je špatné počasí,“ říká správce sportovního centra Marek Macháček. Sportovní centrum v Černovicích má ve venkovních prostorách rezervu na vybudování dalších sportovišť. Obecní zastupitelstvo uvažuje o lepším využití areálu přes léto, posloužit by k tomu mělo například hřiště pro minigolf. text a foto: Václav Sedlák

Droužkovičtí se mohou radovat ze skvělého volnočasového centra Léta nevyužívaná budova školy ve středu obce našla nové uplatnění. Díky dotaci z Programu rozvoje venkova MZ ČR a spolupráci s Místní akční skupinou Sdružení západní Krušnohoří se přízemí školy proměnilo ve volnočasové centrum, které nabízí širokou škálu aktivit – keramické a šicí dílny, fotoateliér, prostor pro fitcentrum a útulnou klubovnu. Myšlenkou, jak využít budovu bývalé školy, se zastupitelé zabývali už delší dobou. Plánované projekty se ale nikdy nepovedlo kvůli značné finanční náročnosti uskutečnit. Letos se však podařilo zrealizovat ideu Místní akční skupiny Sdružení západní Krušnohoří a proměnit přízemí chátrající školní budovy na volnočasové centrum. Na stavební úpravy a vybavení byla využita dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu. V červnu už byly veškeré renovované prostory dokončeny a vybaveny nejmodernějším zařízením. Počítá se, že naplno se droužkovické volnočasové centrum rozjede hned po letních prázdninách. V obci budou k dispozici nejen důstojné prostory pro cvičení a nejrůznější schůzky, ale také dobře vybavená

keramická a šicí dílna i fotografický ateliér. Samozřejmostí je sociální zařízení, kuchyňka a kancelář správce. V budově bývalé školy se budou pravidelně scházet zájemci o skupinové i individuální cvičení (pilates, jóga, posilovna), nadšení výtvarníci (malování, keramika), ale také fandové tvořivosti šikovných rukou (pletení, háčkování). Zbrusu nové šicí stroje, krejčovské panny, žehlicí prkna - to vše už je připraveno pro kroužky šití. Solidně je vybavena také keramická dílna, kde nechybí pec a hrnčířský kruh. Ačkoliv zatím nebylo volnočasové centrum oficiálně zpřístupněno, místní si už vytvořili vlastní pojmenování nového prostoru pro aktivní trávení svého volného času – Pro Véčko. text a foto: Tomáš Vrba

Ve Spořicích pokračuje oprava kostela Na jaře začala druhá etapa opravy kostela sv. Bartoloměje, která je zaměřena na interiér sakrální památky ze 14. století. Potěšující je, že ještě předtím, než se hlavní loď kostela proměnila ve staveniště, uspořádali Spořičtí v unikátním prostoru kulturní akce, které přilákaly řadu diváků, a do středověkých zdí vrátily opět život. Kostel sv. Bartoloměje stojí od 14. století uprostřed ostrova odděleného od návsi vodním příkopem. Zchátralý kostel se stal v roce 2001 majetkem obce. Ta také financuje jeho opravu. V loňském roce úspěšně proběhla její první etapa, která se týkala výměny krovů a střešních krytin, včetně pokrytí báně věže mědí. Zpevněním nakloněné věže několika fixačními výztuhami byla také zajištěna statika objektu. Letos na jaře pokračuje komplexní oprava kostela druhou etapou. Kromě výměny oken a dveří či opravy podlahy se provádějí rozvody elektřiny a nezapomnělo se ani na dřevěný kůr. Ocenění si zaslouží snaha zastupitelů vrátit do kostela život. Podařilo se to už loni

Tři otázky pro:

v prosinci, kdy se zde po dlouhých osmnácti letech uskutečnila kulturní akce pro veřejnost. Adventní koncert pěveckého sboru Silentium 24 z Března přilákal velký počet posluchačů a akustika stěn unikátního kostela tak opět sloužila lidem. Na další koncert nemuseli místní čekat už tak dlouho, neboť v březnu se tady představila hned dvě hudební tělesa. Dětský sbor Světlušky z Jirkova vystoupil zároveň se sborem chomutovského gymnázia Comodo. Kostel zaplnilo více než dvě stě milovníků hudby. Po dokončení rekonstrukce budou mít ve Spořicích skutečně důstojný prostor pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí. text a foto: Tomáš Vrba

Od roku 1972, kdy získal od tehdejšího podnikového ředitele bílinských dolů povolení k fotografování, byl Jiří Jelínek čtyřicet let u všech důležitých událostí novodobé historie povrchového dobývání uhlí na Bílinsku, neboť jako elektrotechnik zaměstnaný na šachtě se denně v tomto prostředí pohyboval. S fotografováním začal ale už mnohem dříve, když dostal od rodičů k patnáctým narozeninám první fotoaparát Pionýr. Od dubna do června se s průřezem jeho tvorby, která se zdaleka netýká jen hornictví, mohli seznámit návštěvníci galerie Vojtěcha Preissiga ve Světci. Výstava poeticky nazvaná Na vlně času představila Jiřího Jelínka nejen jako „dvorního“ fotografa Dolů Bílina, ale také jako kreativního tvůrce pracujícího s kombinovanými technikami impresionistické fotografie. Fotografii se věnujete řadu let, můžete přiblížit vývoj techniky, kterou jste používal? Můj první fotoaparát značky Pionýr jsem dostal jako patnáctiletý kluk od rodičů. Byl to jednoduchý přístroj na svitkový film a byl pro mě prvotním impulzem, kdy jsem se o fotografování začal více zajímat a vydrželo mi to až doteď. Přes kinofilmový fotoaparát Smena následoval Lubitel a pak první lepší přístroj – východoněmecká Praktika. Dnes s úsměvem vzpomínám, jak jsem vždy o víkendu proměnil naši koupelnu ve fotokomoru a vyvolával film a dělal fotky. Od roku 2000 už používám digitální fotoaparát. Prvním byl Olympus Camedia C 2100. Změna techniky mi plně vyhovuje, odpadlo náročné zpracovávání fotek. Zlikvidoval jsem veškeré původní vybavení, jako byly vývojnice a nejrůznější chemikálie. Fotky si teď mnohem pohodlněji upravuji na počítači. Momentálně používám digitální zrcadlovku Sony Alfa 7R, která je lehká a zároveň vykazuje výbornou obrazovou kvalitu. Byla výstava ve Světci prvním představením vaší tvorby veřejnosti a podle čeho jste vybíral z vašeho archivu vystavované snímky? Mou první samostatnou výstavou byla skutečně světecká expozice Na vlně času. Nedávno jsem, shodou okolností také ve Světci, představil několik svých snímků i na souborné výstavě fotografů z našeho regionu. Zaměstnanci Severočeských dolů

znají moje snímky z firemního časopisu Hornické listy, jehož redakční rady jsem byl až do odchodu do důchodu členem. Několik let také připravuji Ročenku Dolů Bílina, do které přispívám rovněž řadou fotografií. Vybrat zhruba třicet fotografií na výstavu bylo poměrně obtížné, neboť můj archiv čítá kolem tří tisíc negativů a na záložních discích mám přes 1,5 terabajtů fotografických dat. Nakonec jsem vybral snímky představující nejen dokumentární fotografii, které jsem se věnoval během svého působení v Dolech Bílina, ale také fotky krajin a zátiší. Současnou tvorbu reprezentovaly impresionistické fotografie s kombinovanou technikou. Během více než čtyř desetiletí jste vytvořil unikátní rozsáhlý soubor fotografií, který dokumentuje život v industriální krajině Bílinska. Jaké zajímavosti se ve vašem archivu najdou? Nikdy jsem neusiloval o to, abych fotil za každou cenu nějaké senzace. Šlo mi hlavně o zachycení atmosféry, nálady lidí. Rád vzpomínám třeba na dokumentování společenských akcí, jakými kdysi bývala setkání pracovních kolektivů – brigád. Bavilo mě fotit také zajímavé pohledy na České středohoří. Několikakilometrová porubní fronta Dolů Bílina si vyloženě řekla o panoramatické snímky. Mám také řadu snímků dnes už vyřazené důlní techniky, nebo třeba sérii fotografií z dosypávání poslední etáže na Radovesické výsypce. text a foto: Tomáš Vrba

13

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Kostelík pod vinicí si uhájil Ženy v Mariánských Radčicích jsou stále aktivní své místo na slunci … O tom se mohl přesvědčit každý, kdo přišel v sobotu 31. května do Stranné. Konala se tam malá slavnost. Obec v Březně připravila u příležitosti končící rekonstrukce vesnického kostelíka a k zahájení turistické sezony příjemné setkání obyvatel místních, přespolních, chatařů a cyklistů. V sobotním odpoledni se věže zachráněného kostelíka blyštěly na slunci, na lavičkách posedávalo asi sedmdesát návštěvníků, kteří poslouchali zpěv březenského pěveckého sboru Silentia 24 a ochutnávali víno místního vinaře Karla Němečka. A důvod k oslavě opravdu byl, neboť se dá říci, že tato stavba povstala jak Fénix z popela již podruhé ve své historii. První smrtící ránu dostala v 19. století, když se svah, na kterém kostelík stál, dal do pohybu. Boží stánek byl po sesuvech postaven na stabilním podloží a tamnímu obyvatelstvu sloužil až do druhé světové války. Další ranou byl odchod německého obyvatelstva a nezájem českých osadníků o život v obci Stranná. Stavba pomalu

a jistě chátrala. Záchrany se jí dostalo až díky rozhodnutí obecního zastupitelstva v Březně. Objekt byl odkoupen od církve za symbolickou jednu korunu a za necelých pět milionů korun pak opraven. V této chvíli je kostelík zachráněn a jeho skromný půvab jistě ocení i desítky cyklistů, kteří o víkendech projíždějí kolem, když míří z Klášterce nad Ohří, Kadaně a z Chomutova do Žatce a zpět. text a foto: Zdenka Buzková

Malou slavnost u zachráněného kostela ve Stranné zpříjemnilo vystoupení březenského sboru Silentium 24.

U většiny akcí pořádaných základní organizací nemohou chybět Miluš, Lenka, Maruška, Romana, Danuše, dvě Nadi a Alena.

Právě připravovaly jeden z oblíbených zájezdů, tentokrát spolu s obecním úřadem pro děti na závěr školního roku. Rodiče s dětmi navštíví zoo ve Dvoře Králové. Naopak start do nového školního roku pak dětem členky základní organizace Českého svazu žen v Mariánských Radčicích zpříjemní na konci srpna Cestou za pohádkou. To jsou jen dvě nejbližší akce, které má základní organizace, čítající 29 dam, v tomto roce ve svém plánu. Nejstarší členkou je Zdeňka Kulhavá (letos slaví 80. narozeniny), nejmladší Klárce je teprve 20 let, dvě nové zájemkyně požádaly o přijetí. Organizace se zaměřuje především na pořádání kulturních a společenských akcí, členky jsou zapojeny do Sboru pro občanské záležitosti. Dvě pak zasedají v obecním zastupitelstvu. Z výtěžku akcí, jako jsou plesy, ženy hradí náklady na nevýdělečné akce, další prostředky získávají od obce. „Sami zorganizujeme alespoň jednu akci do měsíce, na dalších, které pořádá především obec, se také podílíme. Máme radost, když strhneme

V LEDVICÍCH Z NEVYUŽITÝCH Chotějovičtí oslavili 750 let od založení obce které tvoří park a místní knihovna, proběhla 14. června oslava 750 let zaPROSTOR VZNIKNOU NOVÉ BYTY V zázemí, ložení obce Chotějovice. Pozvání Občanského sdružení Za Chotějovice přijali nejen O bydlení v Ledvicích je zájem. Zmírnit silnout poptávku pomůže hned 10 bytů, které město vybudovalo v patře domu v Mírové ulici. Nové útulné byty se dočkají prvních nájemníků už ve druhé polovině července. Dům v Mírové ulici 423 vlastněný městem sloužil kdysi dávno jako ubytovna dělníků z výstavby sousední úpravny uhlí. Patrový objekt ve středu města byl pak většinou využíván jen z poloviny. V přízemí jsou sklady a funguje tam i posilovna. Celé patro ale dlouhá léta zahálelo. A protože o bydlení v Ledvicích je značný zájem, padlo rozhodnutí přestavět tento prostor na nájemní byty. Stavebními úpravami, které odstartovaly letos na jaře, neprošel

jen vnitřek, ale také střecha. Navíc byla vyměněna okna a celý objekt byl zateplen. Nyní je tady k dispozici celkem 10 bytových jednotek (6 nájemních a 4 sociální byty). Ledvický bytový fond čítající zhruba 110 bytů se ale bude i nadále rozšiřovat. „Po zbourání objektu bývalého kina jsme našli pro uvolněný prostor smysluplné využití – postavíme zde další obecní byt,“ prozradila starostka Zdeňka Fritscherová. text a foto: Tomáš Vrba

místní obyvatelé, ale i několik desítek rodáků a pamětníků. Program jejich setkání se uskutečnil i díky finanční podpoře obce Světec, pod kterou Chotějovice spadají.

Účastníky přivítala předsedkyně sdružení Jana Drexlerová, příjemné odpoledne jim poté popřála starostka Světce Barbora Bažantová. „Jak jistě víte, původní Chotějovice ležely asi kilometr odtud východním směrem, kde je nyní rybník Márinka. Stejně jako několik dalších obcí musely ustoupit těžbě hnědého uhlí. Abychom si jejich historii připomenuli, vydáme na podzim kalendář obce Světec, ve kterém najdete i fotografie obce Chotějovice tak jak stávala v zátoce u řeky,“ uvedla ve svém krátkém proslovu starostka. Vzápětí následoval komentovaný výlet

Na konci června panoval v domě v Mírové ulici čilý stavební ruch, ale už za měsíc budou tyto nové byty obývat první nájemníci.

LETNÍ KINO V BŘEZNĚ Krásné letní večery zpříjemní v Březně vlastní letní kino. Promítá se na upraveném prostranství za restaurací U Rybníčku. I letos se podařilo vybrat reprezentativní vzorek současné kinematografie, který by měl uspokojit širokou řadu diváků. Letní filmová přehlídka odstartovala 20. 6. ve 22:00 komedií Zdeňka Trošky Babovřesky. Celkem mají Březenští možnost zhlédnout devět celovečerních filmů nejrůznějších žánrů. Nechybí ani nejnovější filmové zpracování starověké přírodAní katastrofy Pompeje (1. 8.), nebo úspěšná česká komedie režisérky Alice Nellis Revival (29. 8.). Filmové léto v Březně ukončí 5. 9. americký kriminální thriller Podfukáři. Vstupné je dobrovolné. Kompletní program na www.obecbrezno.cz

svou prací i další spoluobčany, fotbalisty nebo hasiče. Nejsme velká obec, proto bychom se měli podělit o všechny radosti i strasti. Nejlepší příležitostí jsou právě společné akce, největší pak zářijová, letos už sedmá

Mariánská pouť se srazem rodáků,“ říká Lenka Kulhavá, členka výboru a místostarostka obce. Většina akcí patří dětem a tudíž i jejich rodičům. Při nedávné velmi zdařilé oslavě Dne dětí se ozvali místní důchodci, že by také chtěli svůj Den důchodců. „Rozhodli jsme se, že jim ho v průběhu prázdnin formou olympiády připravíme. Když se poohlédnu rok zpátky, tak největší ohlas měl dvoudenní pobyt na Novém hradu u Jirkova pro 22 dětí, který nám zorganizovaly a zaplatily Severočeské doly. V domácím prostředí se všichni těší na Stezku odvahy pro děti i dospělé, kterou letos uspořádáme už popáté,“ dodává předsedkyně organizace Miluše Havelková. Radčické ženy se scházejí ve své klubovně v kulturním domě jednou za měsíc, občas pozvou mezi sebe kadeřnici či kosmetičku. Vzácné a pro návštěvníky příjemné je překvapení, že si na většinu svých akcí připraví vlastní vystoupení. Na konci roku u příležitosti oslav Vánoce v kostele, které pořádá obec s farností, se členky představí svým vánočním cukrovím a vymění si recepty. text a foto: Václav Sedlák

Všechny přítomné zaujal a pobavil svými výkony fakír Ben Ghan.

do historie Chotějovic, a to prostřednictvím úryvků z kroniky obce Světec, jež připravila Eva Krafková a přednesly Ingeborg Kovaříková a Alena Štěbková. Účastníci slavnosti si mohli koupit keramickou plaketu jako upomínku na jubileum, kterou vyrobili klienti sdružení Arkadia v Teplicích. „Myslím, že se jim povedla. Chtěli jsme, aby byla jednoduchá. Jako symbol jsme navrhli lipové lístky, z pamětního stromu, který je jedinou dominantou obce.“ řekla Jana Drexlerová. Při oslavách se sešla řada bývalých spoluobčanů, kamarádů z dětství,

spolupracovníci z dolů či elektrárny. „Jsem moc ráda, že přišla tato událost a já měla příležitost se podívat do svého rodiště mezi kamarádky. Náš domek v Chotějovicích musel ustoupit nové silnici. V roce 1982 jsem dostala byt v Teplicích a nakonec skončila u dcery až v Jablonci nad Nisou. Tam bydlím už devět let a jsem tam spokojená,“ říká pětaosmdesátiletá Hana Horová, bývalá zaměstnankyně Elektrárny Ledvice. K dobré pohodě hrál Regius Band a ve dvou vstupech předvedl Zdeněk Zahrádka alias fakír Ben Ghan své umění oceněné třinácti světovými a 22 českými rekordy. Pro děti byl připraven skákací hrad se skluzavkou, všichni účastníci se mohli zapojit do zajímavých soutěží. Občanské sdružení Za Chotějovice vzniklo před deseti lety s cílem zabránit dalšímu zhoršení životního prostředí v obci. Od roku 2010 se zaměřuje i na organizaci kulturních, sportovních a společenských akcí. Sdružuje na 30 členů, kteří se scházejí každé úterý v místní knihovně. V červenci a v srpnu pořádá turistické výlety, na 28. září chystá turnaj v petanque o pohár starostky Světce, v listopadu soutěžní odpoledne s přednáškou a v prosinci vánoční turnaj ve stolním tenisu. text a foto: Václav Sedlák

14

Letošní oslavu si určitě všechny spořické děti dokonale užily. Ještě než odpoledne propukl bohatý program na koupališti, absolvovaly cyklistický závod. Zúčastnit se mohly všechny děti, neboť délka trasy byla uzpůsobená třem věkovým kategoriím. Startovalo se od místní sportovní haly a okruhem po obci se sem také děti vracely do cíle a samozřejmě pro zasloužené odměny. Hlavní program oslav všech spořických dětí začal hned poté a byl opravdu pestrý. Nemohly chybět atrakce jako tolik oblíbený skákací hrad, zručnostní soutěže, prohlídka vojenské techniky či projížďka na koni. Vrcholem odpoledního programu byla nesporně ukázka zásahu mladých spořických hasičů. „S dospělými hasiči jsme postavili maketu dřevěné školy, do ní jsme dali velkou plyšovou hračku, která představovala paní učitelku. Po zapálení jsme předvedli hašení požáru a rychlou záchranu ohrožené osoby,“ přiblížila

SEVEROČESKÉ LISTY

DĚTSKÝ DEN VE SPOŘICÍCH

Rekonstrukce školní jídelny Braňany – Významnou investiční akcí letošního roku je rekonstrukce budovy školní kuchyně a jídelny místní základní a mateřské školy. Důkladná úprava objektu postaveného v 70. letech byla vyvolána původní špatnou tepelnou izolací a dnes již nevyhovujícími dřevěnými okny, ale také přítomností azbestu z izolace sendvičových obvodových panelů. V souladu s požadavky Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje je nutné provádět odstranění azbestu v době, kdy nebudou ve škole žáci a učitelé. Protože během dvou měsíců letních prázdnin by se nestihlo dokončit veškeré stavební úpravy, bylo nutné upravit dětem rozvrh. Ještě než si 23. června v kulturním domě Stromovka převzali žáci vysvědčení, strávili celý předchozí týden v rekreačním středisku Severočeských dolů ve Sloupu. Stavební práce ve školní jídelně začaly totiž už 16. 6. a dokončeny budou 15. 9. Na začátku školního roku, než bude jídelna v novém kabátě, se budou školáci provizorně stravovat ve

vestibulu školy dováženým jídlem z kuchyně 18. ZŠ v Mostě, samozřejmě v souladu s přísnými hygienickými předpisy. Zdravotně nezávadným materiálem bude kompletně zateplen obvodový a střešní plášť, nově bude provedena také elektroinstalace. Vytápění objektu bude opatřeno nejen novými rozvody, ale využije se i tepelné rekuperace, tj. zpětného využití zbytkového tepla z kuchyně. Zlepší se pracovní prostředí obsluhy kuchyně, neboť bude vybavena klimatizací. Nový izolovaný plášť bude doplněn plastovými okny a dveřmi. Stavební úpravy se budou týkat také vnitřní dispozice, která dostane vnitřní příčky a sádrokartonové obklady. Aktuálně realizovaná rozsáhlá rekonstrukce školní jídelny a kuchyně navazuje na přístavbu půdní vestavby na budově školy, kde tak vznikly moderní učebny, a na zateplení a novou omítku školní tělocvičny. Od nového školního roku se bude moci ZŠ Braňany tedy pochlubit i rekonstruovanou, zdravotně nezávadnou kuchyní a jídelnou.

Běžecký závod kolem Dolů Bílina

zásah prezentovaný na dětském dni jedenáctiletá mladá hasička Kristýna Suková. Do kroužku mladých hasičů chodí ve Spořicích v současné době sedm dětí. Na domácí půdě se předvedly krátce po úspěchu, kdy v soutěži v požárním útoku ve Strupčicích vybojovaly ve velké konkurenci pěkné páté místo. Sbor dobrovolných hasičů Spořice se mládeži věnuje systematicky a celoročně. Na jaře uspořádali pro děti i literární a výtvarnou soutěž Požární ochrana očima dětí a zúčastnili se s dětmi branného závodu v Blatně. Kroužek mladých hasičů se schází každé úterý a v poslední době se připravoval na soutěž v požárním útoku. Důkladná příprava přinesla své plody na zmiňované soutěži ve Strupčicích. Pro své svěřence a jejich kamarády pořádají členové SDH Spořice také výlety. Zatím poslední uskutečnili v květnu, kdy s dětmi navštívili přírodní zábavní areál Šťastná země v Radvanovicích.

MAXIM TURBULENC DĚTEM Mariánské Radčice, Braňany, Ledvice, Droužkovice a Březno – to byly zastávky jarního turné určeného především dětskému publiku, které pro školy a školky v sousedství Dolů Bílina a Dolů Nástup Tušimice připravily Severočeské doly. Veselá zpívající trojice se všude setkala s nadšením a potleskem. Zkrátka nepřišli ani rodiče a prarodiče. Také pro ně měla oblíbená skupina v rukávu řadu hitů. Hudební produkce přijíždějící za dětmi přímo do jejich obcí organizují Severočeské doly pravidelně. Maxim Turbulenc v těchto místech s úspěchem vystupovali už v roce 2011.

Duchcov – Také letošní trasu Jezerního běhu organizátoři vedli podél dobývacího prostoru Dolů Bílina. Ojedinělý běžecký závod měnící se krajinou kolem báňsky aktivních ploch hnědouhelného povrchového dolu a po rekultivované vnější výsypce Pokrok přilákal v sobotu 14. června 254 aktivních účastníků z celé republiky. Od startu v duchcovské zámecké zahradě se vydali městem, proběhli z historie známým viaduktem a kolem elektrárenského odkaliště zamířili do nové zelené rekultivované krajiny bývalé výsypky Pokrok, odkud se vraceli zpátky do zámecké zahrady v Duchcově. Délka trasy činila 16,1 km. S nejlepším časem 01:04:28 doběhl Jakub Mocek. Letošní zážitkový běh industriální krajinou byl už v pořadí třetím závodem v krajině poznamenané těžbou uhlí. Po předloňském běhu kolem jezera

Most k zámku Jezeří zavedl loňský ročník účastníky do Mariánských Radčic, odkud vedla trasa běžeckého závodu na výsypku Pokrok. A tam se odehrál i letošní ročník. Celková plocha tohoto výsypkového tělesa dosahuje téměř 800 hektarů. Ze sousedních Dolů Bílina se sem ukládalo skrývkové nadloží v letech 1982 až 2010. Nyní je bývalá výsypka oázou klidu s tisíci stromů a řadou zemědělsky obdělávaných ploch. Nechybí ani nebeské mokřady a jezírka, která patří k vyhledávaným lokalitám duchcovských rybářů. Na horizontu výsypky Pokrok ve výšce 247 m n. m., v místě bývalé obce Liptice, která v 70. letech ustoupila těžbě, byla vybudována Liptická vyhlídka, která návštěvníkům nabízí panoramatické pohledy do širokého okolí. I tento nejvyšší bod výsypky Pokrok byl součástí trasy letošního ročníku Jezerního běhu.

15

ROČNÍK VI.  LÉTO 2014

Skútry z celé republiky se sjely k drakovi

Spanilá jízda 70 skútrů dorazila předposlední červnovou sobotu k drakovi Severusovi – neboli vyřazenému rýpadlu KU 800.8/K 77 do Března. Majitelé jednostopých historických vozidel z celé republiky zařadili prohlídku veteránského velkostroje do itineráře nejzajímavějších míst Chomutovska. A protože těžba uhlí a výroba elektřiny je pro náš region typická, přivítali možnost nahlédnout i do moderního hnědouhelného velkolomu z vyhlídky v Málkově. Shodou okolností nablýskané a restaurované Čezety se vyráběly v letech 1958 až 1964, tedy právě v době budování tušimického palivo-energetického komplexu. Legendární Čezeta Charakteristický tvar, už v době výroby napovídající přezdívku „prase“, dvoubarevná provedení se stupačkami, nosičem na předním blatníku a hodinami na řídítkách to byly proslulé

vypsána soutěž o nejlepší konstrukci skútru, ve které uspěl návrh Františka Kocha. Tuzemský stroj s dvoutaktním motorem s obsahem 175 ccm se vyznačoval spolehlivostí a dobrou ovladatelností. Držel krok s renomovanými motocykly Vespa a Lambretta. Svoji premiéru si Čezeta odbyla na brněnském výstavním veletrhu v roce 1956. Sériová výroba pak probíhala až do roku 1964. První typ ČZ 501 postupně nahradil dokonalejší ČZ 502. Výrobní řadu rozšířila také rikša – tříkolka s možností převážení nákladu a druzeta – přídavný vozík pojmenovaný podle družstva Drupal, kde se vyráběl. I přes svoji popularitu a rozšíření byla ve zmíněném roce 1964 výroba skútrů ukončena. Tehdy se veškeré prostředky centrálně řízené socialistické ekonomiky soustředily na novinku z Mladé Boleslavi – Škodu MB 1 000. Přesto dodnes mají skútry Čezeta stále spoustu obdivovatelů a fandů. Setkání obra s kolibříky Tak by se dal parafrázovat příjezd 70 skútrů na montážní místo Březno, kde je už tři roky ve výslužbě odstavené kolesové rýpadlo KU 800.8/K 77, které se s výškou 51 metrů stalo dominantou pro široké okolí. Malé historické motorky sem přivedla projížďka představující Chomutovsko a Krušné hory, kterou pro své členy a další fandy připravil Skútr klub Čezeta. Mezi sedmi desítkami skútrů nejrůznějších barev a provedení byla také Čezeta 502 o výkonu 9 koňských sil z roku 1962, se kterou do Března přijeli manželé Aleš a Eva Kroupovi až z Broumova. „Zdejší krajina mě překvapila obrovskými

Ochranný val u Ledvic

kontrasty. Viděli jsme krásné části hor a rekultivovaných území, ale také její industriální tvář s elektrárnami a těžbou uhlí. Osobně jsem prvně v životě viděla nejen povrchový hnědouhelný důl, ale také obří rýpadlo,“ prozradila sběratelka proslulých tuzemských skútrů Eva Kroupová. V Březně se skupina příznivců Čezet z celé republiky dozvěděla nejen informace o rýpadle, ale od starosty Zdeňka Valenty také o zdejších zajímavých akcích, které stojí zato vidět. Patří mezi ně i celoroční pohádková atrakce Dračí cesta a prohlídky technické památky – rýpadla KU 800.8/K 77, které jsou veřejnosti zdarma přístupné každou sobotu od 10:00, 13:00 a 14:00. text a foto: Tomáš Vrba

Mezi sběrateli skútrů Čezeta, kteří si přijeli na vlastní oči prohlédnout kolesové rýpadlo, byli i manželé Kroupovi z Broumova.

V Březně mají hrad

československé skútry Čezeta – symboly přelomu 50. a 60. let. Ještě předtím, než začaly Československé závody motocyklové ve Strakonicích s jejich výrobou, byla tehdejším ministerstvem všeobecného strojírenství

ÚSPĚŠNÝ KURZ OVLÁDÁNÍ POČÍTAČE V MÁLKOVĚ Když v Málkově loni uspořádali první sérii kurzů práce na PC, nečekali, že se setká s takovým ohlasem. Letošního pokračování se s železnou pravidelností každý pondělní podvečer účastní 15 místních občanů, kteří pod fundovaným vedením Zdeňka Zachara pronikají do základních operací ovládání počítačů. „Na nápad uspořádat kurz ovládání počítače jsem přišel, když ke mně domů chodili individuálně lidé z naší obce s žádostí o radu, jak postupovat při obsluze počítače. Jejich dotazy byly většinou stejné, jen jsem musel každému odpovídat zvlášť. Proto mě napadlo, abychom se všichni sešli

a společně se pustili do základů práce s počítačem. Díky podpoře našeho starosty Josefa Egermanna se podařilo moji myšlenku zrealizovat. V zasedací místnosti obecního úřadu, kterou nám obec dovybavila projektorem, se schází každé pondělí v podvečer skupina zájemců s vlastním notebookem,

Ledvice – Výstavba mohutného zemního tělesa oddělujícího město od dobývacího prostoru Dolů Bílina byla dokončena v plánovaném termínu. Val vytvořil během loňského podzimu a zimy zakladač ZP 10 000/Z 81, který zde uložil zhruba 2,5 mil. m3 nadloží z prvního skrývkového řezu DB. Na jaře pak byly provedeny terénní úpravy a osetí 11hektarové plochy valu směřující k Ledvicím. Val je součástí komplexu ochranných opatření zmírňujících pronikání nežádoucích vlivů povrchové těžby do Ledvic. Osa valu je situována přibližně 270 m od obytných objektů na okraji města.

aby se zdokonalovali v ovládání počítače,“ uvedl Zdeněk Zachar. Zatímco loňského kurzu se účastnilo 8 místních seniorů, letos se počet návštěvníků kurzu zvýšil na 15, a to včetně občanů produktivního věku. Od dubna se společně učí práci s Microsoft Office, programy World, Excel a Microsoft Office. To vše je rozvrženo do 40 hodin výuky. Navíc Zdeněk Zachar pro své posluchače připravuje na každou hodinu manuál právě probírané problematiky, který si po vytištění všichni ukládají do desek. Takže mají možnost se k probíranému učivu kdykoliv doma vrátit. Absolventi kurzu získají na závěr certifikát úspěšného ovládání počítače. Účastníci kurzu v Málkově jsou tak disciplinovaní, že budou pokračovat ve výuce i během letních prázdnin. Letošní kurz proto plynule poběží až do listopadu. „Kurz navštěvuji už druhým rokem. Nabytými dovednostmi jsem překvapila nejen manžela, ale i syna. Jsem ráda, že dokážu stahovat fotky, zmenšovat je a posílat elektronickou poštou. Zvládnu i prezentaci fotografií

Marta Říhová přebírá od školitele Zdeňka Zachara certifikát úspěšné absolventky kurzu ovládání počítače.

doplněnou hudbou. Počítač je teď můj kamarád,“ přibližuje praktické využití všeho, co se na kurzu naučila Dagmar Pintová. text a foto: Tomáš Vrba

Březno – Nápaditost místních občanů dokládá fiktivní středověký hrad. S trochou fantazie se tak totiž proměnila bývalá sušička chmele. Objekt patří obci a slouží jako provozní budova, mimo jiné zde skladují tříděný odpad a posypový materiál. Jednoduché malířské úpravy a rytířské vlajky ozvláštnily do té doby fádní budovu. Výzdoba asociující středověký hrad nebyla zvolena náhodou. Slouží jako nepřehlédnutelný poutač místní atrakce – pětikilometrové Dračí cesty po zajímavých místech Března a jeho okolí. Trasa návštěvníky zavede také k drakovi Severusovi, neboli vyřazenému kolesovému rýpadlu. Také další pohádkoví hrdinové celoročně přístupné Dračí cesty mají blízko k hornictví. Ať už je to třeba víla Energie nebo ohnivec Plamínek s permoníkem Uhleníčkem.

„Jsem rád, že žáci naší školy patří k pravidelným hostům Severočeských dolů při cestách do Belantisu.“

„Nechce se věřit, že se tady někdy těžilo uhlí. Rekultivace na zábavní park je bezvadný nápad.“

Michal Vlach

ředitel ZŠ Březno

Ivana Procházková

místostarostka města Ledvice

DĚTÍ Z MĚST A OBCÍ SOUSEDÍCÍCH S TĚŽEBNÍMI LOKALITAMI SEVEROČESKÝCH DOLŮ NAVŠTÍVILO VELKOLEPÝ ZÁBAVNÍ PARK BELANTIS VYBUDOVANÝ NA BÝVALÉ VÝSYPCE HNĚDOUHELNÉHO LOMU VE STŘEDONĚMECKÉM REVÍRU U LIPSKA. TRADICE TĚCHTO VÝLETŮ BYLA ZALOŽENA V ROCE 2007 V RÁMCI PROJEKTU POMÁHÁME.

„Horská dráha a pyramida je to nejlepší pro kluky, jako jsem já.“ Denis Klát

žák ZŠ Braňany

„Belantis nabízí celou řadu super atrakcí a navíc každý rok i nějakou novinku pro malé i velké.“

„Dobře si uvědomujeme, že výlet y do Belantisu nejsou právě levné. Díky Severočeským dolům se tam dostanou všechny naše děti bez rozdílu.“

Vladislava a Anna Paulusovy matka s dcerou, Droužkovice

Jaroslav Sikora

starosta obce Mariánské Radčice

„Každý výlet do Belantisu je u nás

okamžitě po vyhlášení obsazen do posledního místa. Děti se vracení nadšené a rozzářené.“

Barbora Bažantová

starostka obce Světec