ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE ROČNÍK VII. LÉTO 2015

SEVEROČESKÉ LISTY

ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE

Náhradní výsadba na Tušimicku str. 9

ROČNÍK VII.

LÉTO 2015

2015: významné výročí v českých dějinách aktuálně 1415 – Letošní studijní cesta pořádaná Severočeskými doly přivedla starosty

NOVÝ OBJEKT NAKLÁDKY TŘÍDĚNÉHO UHLÍ

LEDVICE – Od 1. června funguje v úpravně uhlí nový objekt nakládky tříděného uhlí – autoprodej. Přemís‑ tění původní nakládky tříděného uhlí na nákladní auta z těsného soused‑ ství Ledvic patřilo mezi opatření pro zlepšení životní prostředí, ke kterým se Severočeské doly zavázaly v EIA a platném POPD pro Doly Bílina. Realizace významné investiční akce byla zahájena loni v květnu. K auto‑ prodeji umístěnému uvnitř úpravá‑ renského provozu byla vybudována také nová přístupová komunikace, a to včetně seřadiště, vedoucí kolem kompostárny Pitterling a elektrárny. Jedinou příjezdovou silnici do Ledvic tak nebudou zatěžovat nákladní auta s uhlím. Zároveň se zprovozněním nového objektu proběhla demolice původního místa nakládky.

TŘETÍ OCHRANNÝ VAL DOKONČEN BŘEZNO – Komplex ochranných opatření životního prostředí mezi dobývacím prostorem DNT a obcí Březno doplnil další val. Výstavba mohutného zemního tělesa tvořené‑ ho zhruba 300  tis. m3 zeminy začala v červnu 2013. Podle stanoveného harmonogramu byla stavba dokon‑ čena letos v dubnu a následně zde probíhalo osázení několika tisíci stromů a keřů. Kolmá východní strana valu byla opatřena hydroos‑ evem. Val III, jehož tvar a umístění bylo zvoleno na základě speciální hlukové a rozptylové studie, doplnil už dva stávající menší valy a ochran‑ né lesní pásy topolů. Společně bu‑ dou bránit pronikání hluku a prachu z Dolů Nástup do Března. Kvalita ovzduší je v Březně kontinuálně sledována od roku 1997 a výsledky měření jsou v měsíčních intervalech zasílány obecnímu úřadu.

www.sdas.cz

sousedních obcí také do Kostnice, kde mohli uctít památku Mistra Jana Husa Do programu studijní cesty pro zastupitele obcí na Tušimicku a Bí‑ linsku patřila kromě návštěvy Ev‑ ropského parlamentu ve Štrasbur‑ ku a seznámení s výsledky sanace a rekultivace ve středoněmeckém hnědouhelném revíru i zastávka v Kostnici. Právě toto město na bře‑ hu Bodamského jezera je nesma‑ zatelně zapsáno v historii českého národa, jako místo tragického kon‑ ce církevních reformátorů Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského. U příležitosti letošního 600. výročí upálení Jana Husa si odkaz jedno‑ ho z největších Čechů připomněli starostové a zastupitelé ze soused‑ ství Severočeských dolů. Ředitelka Husova muzea v Kostnici Dr. Libu‑ še Rösch je provedla novou expo‑ zicí Husova domu a podtrhla vý‑ znam a uznání, jemuž se Mistr Jan v Kostnici těší. Celý letošní rok je zde zasvěcen Husovi, pořádá se řada slavnostních kulturních i cír‑ kevních akcí. Husově památce se pak všichni účastníci studijní cesty poklonili u místa, kde vzplála před 600 lety hranice. Dnes tuto událost připomíná pamětní kámen, u něhož starostka Ledvic Zdeňka Fritsche‑ rová společně se starostou Břez‑ na Zdeňkem Valentou za všechny účastníky položili pietní věnec.

ORANŽOVÉ KOLO PRO BRAŇANSKOU ŠKOLAČKU Klára Pálková, žákyně deváté třídy základní školy v Braňanech, byla za svou píli a meziroční zlepšení studij‑ ních výsledků po zásluze odměněna zbrusu novým oranžovým kolem, kte‑ ré věnovala prostřednictvím Severo‑ českých dolů Nadace ČEZ. Klárka bude po prázdninách pokračovat ve vzdělávání už na Střední zdravotní škole v Mostě, a tak nečekaný dárek symbolicky uzavřel její školní docház‑ ku na oblíbené braňanské základ‑ ce. „Vůbec jsem to nečekala! Z kola i praktického batohu plného dárků

mám obrovskou radost a všem moc děkuji,“ řekla bezprostředně po pře‑ dání nadšená Klárka, která se už těší na výlety po okolí, které během prázd‑ nin s kamarádkou podnikne. Kolo jí přímo ve škole předal generální ředi‑ tel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek a člen dozorčí rady Ivan Lapin. S gra‑ tulací se připojil starosta Petr Škanta. Potleskem Klárku odměnili i všichni spolužáci. „Těší mě, že jsme mohli udělat někomu radost. Zatímco letos je kolo oranžové, neboť má barvu naší mateřské Skupiny ČEZ, příští rok

bude v barvách Severočeských dolů, tedy zelené,“ uvedl Ivo Pěgřímek. Během slavnostního předání připo‑ mněl ředitel školy Petr Kratochvíl, že to není poprvé, kdy Severočeské doly nějakým způsobem pomohly. „Díky nim vlastně můžeme sedět a obědvat v naší jídelně, na jejíž kompletní re‑ konstrukci nám výrazně přispěly. Bez SD by se nekonaly ani školy v přírodě a oblíbené poznávací akce, jakými byly například letošní výlety do Belan‑ tisu nebo Terezína a Litoměřic,“ reka‑ pituloval Petr Kratochvíl.

VAŠEK ŠAFÁŘ RYCHLÝ JEZDEC Z LEDVIC

str. 7

ROZHOVOR S MARTINOU KOVÁČOVOU Z MAR. RADČIC str. 11

Šťastná Klárka Pálková na novém kole. Slavnostnímu předání v braňanské škole byli přítomni (zleva) starosta Petr Škanta, GŘ SD Ivo Pěgřímek, člen dozorčí rady SD Ivan Lapin a ředitel školy Petr Kratochvíl.

2

SEVEROČESKÉ LISTY

Starostové vyzpovídali generálního ředitele Severočeských dolů Tradičně solidní a transparentní vztahy Severočeských dolů vůči bezprostřednímu okolí dotvářejí také pravidelná setkání vrcholového managementu se zástupci municipalit měst a obcí sousedících s dobývacími prostory DB a DNT. Na nedávné schůzce starostové Mariánských Radčic, Braňan, Ledvic, Světce, Března, Droužkovic, Spořic a Málkova položili generálnímu řediteli Ivu Pěgřímkovi velmi konkrétní otázky týkající se sousedství obcí prvního pásma s těžebními lokalitami SD na Bílinsku a Tušimicku.

Petr Škanta starosta obce Braňany Alfou a omegou našich problémů v obci je prašnost. I když se ji všichni snažíme maximálně eliminovat, připadá nám, že osázení ochranného valu protiprašnou zelení není tak úplně dostatečné. Možné řešení vidíme ve výsadbě rychle rostoucích rostlin, které by lépe zadržovaly prach. V této souvislosti by nás také zajímalo, zda Severočeské doly neuvažují v budoucnu o vybudování zkrápěcích stěn, které chrlí vodní mlhu v několikametrové délce. Tato zařízení bezproblémově fungují například na hnědouhelných lomech ve středoněmeckém revíru. GŘ: Problematikou vhodného osázení braňanského ochranného valu jsme se intenzivně zabývali. Řešení v podobě rychle rostoucích rostlin, které je vhod‑ né pro prostory s dostatkem vláhy, ne‑ bylo pro tento val optimální, neboť zde přetrvává naopak silný vláhový deficit. Nezanedbatelnou nevýhodou rychle rostoucí zeleně je navíc její relativně krátká životnost – zhruba 35 let. Proto vám může zatím připadat, že přírůstky na vysázené zeleni nejsou markantní. Na Dolech Bílina neustále pracu‑ jeme na maximálním možném sníže‑ ní prašnosti. Kromě již prověřeného zkrápění přesypů a provozních cest zkoumáme další opatření eliminující prašnost. Konkrétně možnost instala‑ ce zařízení na tvorbu stěny z vodní mlhy je jedním z uvažovaných řešení, na kte‑ rých nyní pracujeme společně s odbor‑ níky VÚHU Most.

Zdeňka Fritscherová starostka města Ledvice V červnu realizovaly Severočeské doly plánované přemístění nakládky uhlí na kamiony z blízkosti našeho města do areálu úpravny. Plánují se ještě další opatření přispívající ke kvalitnějšímu životnímu prostředí v Ledvicích? Žhavým tématem pro naše občany je dočasné uzavření pěší lávky přes kolejiště. Jaký bude další osud této pro Ledvičáky důležité komunikace? GŘ: Přemístěním objektu nakládky tří‑ děného uhlí proces zlepšování životního prostředí nekončí. Naopak, intenzivně připravujeme následná účinná opatře‑ ní, která zlepší zdejší pracovní prostře‑ dí a přispějí k dalšímu snížení přenosu negativních vlivů do bezprostředního okolí. Jde například o zakrytování na‑ kládacího zásobníku či likvidaci prachů z průmyslových vysavačů, které doplní stávající komplex ochranných opatření životního prostředí - protihlukové stěny, ukončení provozu skládky mouru či ochranný val vybudovaný mezi Ledvi‑ cemi a provozními plochami Dolů Bílina během uplynulých let. Zmíněná lávka pro pěší byla v de‑ zolátním stavu, proto už nemůže být používána. O optimálním náhradním řešení transferu občanů Ledvic do‑ cházejících do zaměstnání v elektrár‑ ně nebo na železniční zastávku jedná‑ me se zastupiteli. Zatím zkušebně po dobu dvou měsíců zajišťujeme přepra‑ vu autem Severočeských dolů. Poté tento provoz vyhodnotíme a připraví‑ me finální řešení.

Generální ředitel Ivo Pěgřímek a ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský na tradičním jarním setkání se starosty obcí na Tušimicku.

Členové vrcholového vedení SD se setkávají pravidelně také s představiteli municipalit z okolí Dolů Bílina.

Roman Brand starosta obce Spořice Severočeské doly jsou silným ekonomickým subjektem na Chomutovsku a Bílinsku. Jaká je situace s realizací subdodávek pro skupinu SD a mají šanci projít sítem výběrových řízení také místní firmy? GŘ: V rámci integrace Severočeských dolů do Skupiny ČEZ zajišťuje výběrová řízení pro celou skupinu SD útvar obcho‑ du mateřské společnosti ČEZ. Všechna výběrová řízení jsou naprosto transpa‑ rentní a probíhají podle zákona o zadá‑ vání veřejných zakázek. Uspěje tak vždy nejvýhodnější nabídka dodavatele.

Barbora Bažantová starostka obce Světec Zajímala by nás možnost napojení Světce na právě budovanou komunikaci Bílina – Kostomlaty, která vede přes Radovesickou výsypku. Také bychom chtěli vědět, jaký mají Severočeské doly záměr s odstavným parkovištěm kamionů v Chotějovicích, které nyní po přemístění nakládky tříděného uhlí už nebude sloužit svému původnímu účelu. GŘ: Pro žádoucí obnovení komu‑ nikačního propojení přes Radove‑ sickou výsypku byla naplánována a v současné době se realizuje ko‑ munikace Bílína – Kostomlaty. Násle‑ dovat by mělo další propojení, a to: Razice – Kostomlaty. Pro všechny komunikace jsou zpracovány reali‑ zační projektové dokumentace a vy‑ dána příslušná stavební povolení. Financovány budou z prostředků na zahlazení ekologických škod vznik‑ lých před privatizací hnědouhelných společností v Ústeckém a Karlovar‑ ském kraji, známých 15 ekomiliard. Komunikační napojení Světce na budovanou komunikaci Bílina – Kos‑ tomlaty nebylo uvažováno. Na likvidaci odstavného parkoviště bylo vydáno stavební povolení. Po od‑ stranění asfaltového povrchu bude na místo bývalého seřadiště nákladních aut navezena ornice a prostor bude ozeleněn, podobně jako tomu bylo v případě zrušení provozu skládky mouru v sousedství města Ledvice.

SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č.  2/2015    Registrační číslo: MK ČR E 13126    Vydavatel: Severočeské doly a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982    Šéfredaktor: Tomáš Vrba    E­‑ mail: [email protected]    Texty a fotografie: Tomáš Vrba    Pro SD a. s. zajistil: INFO­‑ PRINCIP, s. r.  o.    Tisk: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r.  o.

3

ROČNÍK VII.  LÉTO 2015

Protiprašný projekt Severočeských dolů je investicí do dobrého sousedského soužití Jaroslav Sikora Josef Egermann starosta obce Mariánské Radčice starosta obce Málkov V nedávné době byla u naší obce re- I přes loňské snižování počtu praalizována ochranná opatření bránící covníků jsou Severočeské doly pronikání nežádoucích vlivů z důl- stále hodně významným zaměstního provozu. Bude současná účin- navatelem našeho regionu. Jaké nost těchto vybudovaných a osáze- jsou další prognózy zaměstnanosných stěn dostačující vůči přibližující ti na DNT v souvislosti s pozvolse porubní frontě? Kdy lze očekávat ným ukončováním těžby kolem vůbec nejtěsnější přiblížení dobýva- roku 2030? cí techniky k naší obci? GŘ: Ve vazbě na lokalitu DNT je aktu‑ GŘ: Ochranná opatření ve formě zele‑ álně přímo zaměstnáno zhruba 2 tisíce ných stěn budou sloužit jako protihluko‑ pracovníků skupiny SD. Dalších 1900 vá a protiprašná zábrana. V současné pracovních míst představují externí době jsou u stěn vysázeny listnaté a jeh‑ firmy úzce vázané na DNT. Situace za‑ ličnaté stromy, keře a popínavé rostli‑ městnanosti je odvislá od vývoje velké ny. Pečlivě provádíme pěstební péči energetiky a výše odběru našeho uhlí, a monitorujeme stav vysázených dřevin přesto očekáváme, že do roku 2020 a rostlin. Jde o extrémní stanoviště, kte‑ až 2025 by zaměstnanost na DNT měla ré je velmi podmáčené. To se odráží být relativně stabilní. Poté v souvislosti také v růstu vysázené zeleně, který za‑ s blížícím se ukončením těžby a uza‑ tím není takový, jaký bychom si předsta‑ víráním jednotlivých skrývkových řezů vovali. Také jsme zde nechali odebrat může nastat citelnější pokles počtu vzorky půdy, abychom měli přesnou pracovních míst, ale úbytky by měly ve představu o skladbě zemin. Výsledky většině pokrýt přirozené odchody do půdních rozborů budeme mít k dispozici starobních důchodů, neboť v současné v červenci. Stav růstu tedy bedlivě sle‑ době je nejpočetnější věková kategorie dujeme. Pokud by náhodou vývoj zele‑ zaměstnanců DNT ve věku 45 až 55 let. ně nebyl v době přiblížení těžby – někdy Ti tvoří zhruba 60 % všech pracovníků. mezi léty 2020 a 2025 – dostatečný, U této věkové skupiny lze předpokládat, máme připravena další technická opat‑ že bude na DNT působit až do nároku ření – například instalace speciální výpl‑ na důchod, proto by se žádné dramatic‑ ně, která by se upevnila přímo na stěny. ké propouštění konat nemělo.

Milan Živný starosta obce Droužkovice Hodně se mluví o chystaném hlubinném dobývání uhlí v DNT. Můžete přiblížit tuto metodu těžby? GŘ: O vydobytí části uhelných zásob hnědého uhlí v závěrných svazích DNT hlubinnou dobývací metodou jsou představitelé sousedních obcí informováni z důvodu chystaného ve‑ řejného projednávání posouzení vlivů na životní prostředí, nebo při jedná‑ ních akční skupiny environmentálního dozoru. Připomínám, že tato techno‑ logie umožňuje bezpečně vytěžit uhlí ze závěrných svahů. Podle průzkumů bychom takto mohli vydobýt zhruba 16 mil. tun kvalitního uhlí. Zvolená me‑ toda chodbicování je nedestruktivní a už jsme jednu zkušební štolu v pro‑ středí DNT úspěšně vyzkoušeli.

Zdeněk Valenta starosta obce Březno Kdy se počítá s kompletním ozeleněním právě dokončeného dalšího ochranného valu u naší obce a platí ještě původní záměr, že v korunách dvou nižších valů budou vyskládány balíky slámy k dosažení větší výšky a tedy k dalšímu omezení imisí hluku a prachu z důlního provozu? GŘ: Osázení ochranného valu bylo do‑ končeno ve stanoveném termínu, tedy k letošnímu 30. červnu, kdy zde bylo vysázeno 19 tisíc stromů a 8 tisíc keřů. Variantní řešení, že by v korunách valů byly rozmístěny stohy slámy, bude realizované jen v případě, pokud by výsledky měření imisí hluku a prachu v Březně dlouhodobě překračovaly požadované limity. Mohli bychom tak ještě zvýšit účinnost valů.

Na pozvání starosty města Duchcova Zbyňka Šimbery a Severočeských dolů se v duchcovském kulturním centru 29. dubna sešli účastníci výročního veřejného zasedání monitorovacího výboru Protiprašného projektu SD a iniciativy STOP PRACH, aby se dozvěděli o dosavadních výsledcích úsilí o čistší ovzduší pod horou Bořeň a diskutovali o jeho budoucím zaměření. Zasedání monitorovacího výboru v Duchcově bylo vedeno formou ku‑ latého stolu, u něhož za Severočes‑ ké doly zasedli ředitelé Vladimír Bu‑ dinský, Jiří Neruda a Walter Fiedler a vedoucí odborů Antonín Vincenc a Jiří Siřiště. Vladimír Budinský, ředitel úseku strategie a komunikace, zevrubně prezentoval stav realizace Protipraš‑ ného projektu SD, jenž s celkem 37 souhrnnými opatřeními vyplynul z POPD pro DB na období 2010 až 2030. Monitoring plnění za rok 2014 (úprava systému měření praš‑ nosti v okolí lomu Bílina, realizace izolační zeleně západně od města Ledvice, výstavba ochranného zem‑ ního valu Ledvice 2 a přemístění nakládky uhlí) doprovodily ukázky příkladů rekultivace bývalé skládky mouru v Ledvicích, opláštění hlubin‑ ného zásobníku uhlí a instalování vy‑ savačů v hlavních zásobnících led‑ vické úpravny, snímky ochranných valů pro Braňany a Ledvice. V roce 2015 se protiprašná opatření SD zaměří na dokončení realizace izo‑ lační zeleně západně od Ledvic

Technický ředitel SD Walter Fiedler informoval o významných investičních akcích Protiprašného projektu Severočeských dolů pro lom Bílina.

a na zahájení příslušné pěstební péče, a rovněž na dokončení zbývající inves‑ tiční akce týkající se přemístění na‑ kládky uhlí na kamiony. Technický ředitel Walter Fiedler po‑ tvrdil průběžné plnění Protiprašného projektu SD, který vyžaduje značné investiční náklady, a to i při 50% míře

Diskuse u kulatého stolu se účastnili občané Chotějovic – jako například Miroslav Drexler z Občanského sdružení Za Chotějovice.

dotace z Operačního programu ži‑ votního prostředí (OPŽP). Podtrhl, že „investujeme tak i do sousedské‑ ho soužití a snažíme se co nejméně obtěžovat imisemi prachu“. Za odborný tým iniciativy STOP PRACH vystoupil Lubomír Paroha ze společnosti ASCEND. Po kon‑ trole plnění akčních plánů se za‑ měřil na efektivní využívání zdrojů z OPŽP s konkrétními účinky na omezování prašnosti. Diskusi pak směřoval zejména k novému dotač‑ nímu období a k možnostem čer‑ pání fondů EU. Z pohledu obyvatel Bílinska bude zřejmě od roku 2016 nejzajímavější možnost výměny kotlů na pevná paliva za nové kotle s minimálními emisemi znečišťují‑ cích látek. Dotaci bude však mož‑ né získat jen při snížení energetic‑ ké náročnosti objektu. Pro celou ČR je pro tento cíl v EU vyčleněno celkem 9 mld. korun. Využití těchto možností se stává aktuálním úko‑ lem iniciativy STOP PRACH. text a foto: Tomáš Vrba

CO SI DĚTI UŽIJÍ ÚPLNĚ NEJVÍC? PŘECE BELANTIS!

K projektu SD Pomáháme neod‑ myslitelně patří pořádání atraktivních výletů pro děti z obcí bezprostředně sousedících s důlními provozy na Bílinsku a Tušimicku. Belantis je nej‑ větším zábavním parkem ve východ‑ ní části Německa. Byl vybudován na výsypce bývalého hnědouhelného lomu v blízkosti Lipska a každoročně se rozšiřuje o nové atrakce. Na 27

hektarech vzorně upravené pohádko‑ vé krajiny si návštěvníci užívají doslova dech beroucí atrakce a bohatý do‑ provodný program v indiánské vesnici nebo egyptské pyramidě. Výlet do Be‑ lantisu chápou děti jako příslib blížících se prázdnin. Velkému zájmu se návště‑ va zábavního parku těší také v Drouž‑ kovicích. „Jakmile ohlásíme termín, máme okamžitě plný autobus. Děti si

to v Belantisu skutečně užívají. Sám jsem tento výlet párkrát jako dopro‑ vod vnučky absolvoval, takže dobře vím, o čem mluvím. Vždy mě pobaví radostné výkřiky a výskot, které se ozývají ještě cestou v autobuse, jak‑ mile děti spatří do krajiny se tyčící horskou dráhu,“ přiblížil atmosféru výprav do zábavního parku droužko‑ vický starosta Milan Živný.

4

SEVEROČESKÉ LISTY

NOVÝ VAL BUDE CHRÁNIT BŘEZNO PŘED HLUKEM A PRACHEM

OCHRANNÝ VAL III V ČÍSLECH

Výstavba: 6/2014 až 4/2015 Rozměry: délka 560 m šířka 87 m výška 15 m Objem: 300 tis. m3 zeminy Těleso valu je osázeno: 19 tis. stromů   8 tis. keřů

6/2014

Zhruba po roce byl v sousedství obce Březno dokončen největší a nejú‑ činnější ochranný val III. S jeho výstav‑ bou se začalo loni v červnu, technická část ekologické stavby byla dokonče‑ na v plánovaném termínu letos v dubnu

8/2014

a na konci června byl už val kompletně osázen 27 tisíci stromů a keřů, kolmé stěny pak ošetřeny travním hydroose‑ vem. Tvar a umístění mohutného zem‑ ního tělesa v prostoru mezi železniční tratí Žatec – Chomutov a budoucím

Manžele Frenákovy z Března během červnové exkurze zaujala metoda hydroosevu kolmých stěn valu.

11/2014

postupem prvního skrývkového řezu DNT byly realizovány na základě spe‑ ciální hlukové a rozptylové studie tak, aby bylo dosaženo maximálního mož‑ ného účinku a val dostatečně bránil obec před pronikáním prachu a hluku z důlního provozu. Těleso valu tvoří zhruba 300 tis. m3 zeminy z nedaleké‑ ho zemníku Farářka. Jednotlivé vrstvy konstrukčního násypu byly prokládá‑ ny a zpevňovány výztužnými geomří‑ žemi. Po dokončení stavebních prací proběhlo na valu plošné osázení. Až se přiblíží porubní fronta, šíření nega‑ tivních vlivů z báňského provozu bude val bránit také svou již vzrostlou boha‑ tou vegetací. Vrchní vrstvu tělesa valu tvoří kvalitní ornice, nechybí zde ani mulčovací kůra a především systém zalévání sazenic. Na kolmých partiích východní strany valu byl proveden hyd‑ roosev směsí teplomilných a suchomil‑ ných travin a bylin. Občané Března byli s průběhem výstavby pravidelně se‑ znamováni přímo v terénu. Celkem sem

2/2015

5/2015

Hosty z Března na stavbě valu pravidelně provázel technik investiční výstavby SD Zdeněk Vyhnálek.

v různých fázích realizace absolvovali tři exkurze. Naposledy letos v červnu, kdy jim zástupci SD představili právě dokončenou ekologickou stavbu jako důležitou součást komplexu ochran‑ ných opatření u obce Březno, s jehož

realizací se začalo už v roce 1998. Val III bude společně s ochrannými lesní‑ mi pásy topolů a již dříve vybudovanými menšími valy I a II při přiblížení těžební‑ ho provozu účinně bránit Březno před pronikáním nežádoucích vlivů.

PRÁCE PRO OBEC JINDŘICHA BINDERA BAVÍ Pracoval minulé volební období v kontrolním výboru zastupitelstva obce Černovice, při loňských pod‑ zimních komunálních volbách Jin‑ dřichu Binderovi obhajoba o vlásek unikla, nyní je náhradníkem. Nijak ho to nemrzí, hodně zkuše‑ ností získal, a nyní si na chvíli od funk‑ cí odpočine. Pracuje pro obec, stará se o zeleň, provoz vodovodu a čistír‑ ny odpadních vod. „Teď se práce na‑ kumulovala, tráva po deštích a teplém počasí vyletěla a sekat se musí téměř nepřetržitě. Musím si práci napláno‑ vat, aby se zvládla a obec vypadala k světu,“ říká Jindřich Binder. V bývalém zastupitelstvu jste zastával dost nepopulární funkci? Kontrolní práce je vždy nevděč‑ ná a z dohledu nad zastupitelstvem jsem měl jako mladý a málo zkušený člověk obavu, ale postupně jsem se

do ní díky pomoci kolegů zapracoval. Zastupitelstvo a úřad pracovaly spo‑ lehlivě a bezchybně, tak jsme odhalili jen drobná pochybení, která se oka‑ mžitě napravila. Nejste zklamaný z výsledku voleb? Bude vám teprve 30, zkusíte kandidovat za čtyři roky? Zklamaný jsem rozhodně nebyl, byla to volba občanů, kteří si přáli změnu. Uvidím, pokud bude zájem a dostanu důvěru, zkusím kandidovat v příštích volbách. Jste vyučený farmář, máte tedy vztah k práci, která je vám svěřená? V této profesi se pohybuji už 12 let, hned od vyučení v Údlicích. Zeleň máme v obci dost roztrouše‑ nou a musím se za ní hodně našla‑ pat a najezdit. Letos mi přibyla sta‑ rost o cyklostezku. Obec mě dobře

vybavila technikou, mám prakticky všechno, co je k údržbě třeba. Letos je v plánu ještě nákup mulčovače. Od jara mají obce povinnost se postarat o likvidaci biologicky rozložitelného odpadu, čili bioodpadu. Jak je o něj v Černovicích postaráno? Domácnosti jsou vybaveny plasto‑ vými kontejnery a odvoz bioodpadu z nich odvážejí smluvně Technické služby města Chomutova. Posekaná tráva z obecních pozemků se zužitku‑ je v živočišné výrobě. Máte nyní po práci víc volného času. Jak ho trávíte? Máme rodinný domek, takže je stále co dělat. A mým velkým koníč‑ kem je péče o zahradu. text a foto: Václav Sedlák

5

ROČNÍK VII.  LÉTO 2015

Občané Světce si pozorně prohlédli rekultivace na vnějších výsypkách DB Radovesická výsypka – největší výsypkové těleso severočeské hnědouhelné pánve Terénní exkurzí světecké hosty po obou vnějších výsypkách Dolů Bílina provázeli skuteční odborníci a znalci rekultivační problematiky – Tomáš Ha‑ merník, vedoucí oddělení rekultivací DB, a technik rekultivací DB Václav Hrádek. Na Radovesické výsypce občany sou‑ sedního Světce seznámili nejen s his‑ torií tohoto mohutného výsypkového tělesa sahající až do roku 1969, kdy zde byly založeny první kubíky nadlo‑ ží ze sedm kilometrů vzdáleného dolu. Zvídavým návštěvníkům objasnili také důmyslný odvodňovací systém, který je předpokladem dobře fungujícího na‑ sypaného zemního tělesa nutným pro zajištění jeho stability. Pod povrchem výsypky, přibližně v bývalé trase zasypa‑ ného Lukovského potoka, vede zhruba tříkilometrová odvodňovací štola o prů‑ měru 3,5 m. Na štolu jsou napojeny svodové vrty a drény. Na povrchu od‑ vodňovací systém pak doplňují příkopy a řada vodních ploch pohlcujících povr‑ chovou vodu. Hladina podzemní vody je v pravidelných intervalech monitorována prostřednictvím vrtů. Z jednotlivých re‑ kultivačních typů převažují na Radove‑ sické výsypce zemědělské a lesnické s převahou domácích dřevin, jakými jsou javory, lípy, jasany, z jehličnanů pak borovice nebo modříny. Pozoruhodné je citlivé krajinářské napojení výsypkového tělesa na České středohoří. Mimořádná je i péče věnovaná zvířecím obyvatelům výsypky. Tak například, pro lepší uhníz‑ dění ptáků byly mladé lesní porosty opatřeny ptačími budkami a k podpoře rozmnožování ještěrek byly vystavěny originální mohyly s tlecím jádrem, štěp‑ kou a kameny. Dohromady zde mají 26 takovýchto mohyl, které se líbí nejen ješ‑ těrkám, ale také jiným živočichům. Pokrok na Pokroku Vnější výsypka Pokrok byla nazvána podle stejnojmenného hnědouhelného lomu nacházejícího se v sousedství

Doly Bílina nejsou jen aktivní báňské prostory, kde se těží, ale také rozsáhlé rekultivované plochy. Obě dvě vnější výsypky – Radovesice a Pokrok – byly cílem jarní exkurze občanů Světce. Po důkladném seznámení se širokým spektrem rekultivačních činností všichni účastnici shodně konstatovali, že dlouhodobé úsilí o vytvoření plnohodnotné rekultivované plochy harmonicky začleněné do rázu okolní krajiny bylo na Dolech Bílina korunováno úspěchem. Duchcova. Celé těleso výsypky vytvořil jediný zakladač ZP 10 000/Z 81, který sem ukládal nadloží z prvního skrýv‑ kového řezu. I když tady byla báňská činnost ukončena teprve před pěti lety, už současná podoba výsypky dává

Radovesická výsypka Celková plocha

Pokrok

1 560  ha

794 ha

Doba aktivního báňského provozu

1969–2003

1982–2010

Objem uložených skrývkových hmot

680 mil. m3

260 mil. m3

z druhého a čtvrtého skrývkového řezu

z prvního skrývkového řezu

1986

1984

817 ha

399 ha

2029

2024

Těleso valu tvoří nadloží DB Rok zahájení rekultivační činnosti Plocha dokončených rekultivací Plánovaný rok ukončení rekultivačních prací

tušit, že harmonicky namíchaná nová tvář krajiny střídající lesní, zemědělské a vodní plochy přinese vysoké přírodní a estetické hodnoty pro spokojenost dnešních i budoucích obyvatel nejen sousedního Duchcova. Součástí pro‑ storu je také Liptická výsypka v místě bývalé obce, která ustoupila těžbě. Ve‑ doucí rekultivací DB Tomáš Hamerník představil současnou zelenou podo‑ bou bývalé výsypky: „Jen v loňském roce zde bylo vysázeno půl milionu sazenic na celkové ploše 57 ha. Mla‑ dé porosty chrání před okusem zvěře 14 km oplocenek.“ Také v případě vý‑ sypky Pokrok spolupracují rekultivač‑ ní specialisté SD s vědeckými týmy České zemědělské univerzity, kteří provádějí dlouhodobý pedologický, botanický, fytopatologický a hydrobio‑ logický průzkum a sledují stav porostu. „Z exkurze si odnáším různorodé dojmy. Na jednu stranu je mi líto původní kra‑ jiny, která musela ustoupit těžbě uhlí, ale zároveň jsem nadšená z nové tváře

Na Radovesické výsypce zaujaly návštěvníky ze Světce také mohyly pro podporu rozmnožování ještěrek.

mladých rekultivovaných ploch. Postup rekultivačních prací jsem sledovala už během kontrolních dnů, kterých jsem se jako bývalá starostka Světce pravi‑ delně zúčastňovala. Proto dobře vím,

že jsou zde rekultivace prováděny na špičkové úrovni a území se věnuje po‑ třebná zodpovědná péče,“ shrnula na závěr Soňa Prachfeldová. text a foto: Tomáš Vrba

VODNÍ RADOVÁNKY V MARIENBERGU Ještě předtím, než mohly děti z Braňan a Ledvic využívat místní venkovní koupaliště, dosyta si uži‑ ly atrakcí akvaparku ve starobylém saském hornickém městečku Ma‑ rienberg. Zatímco výprava ledvic‑ kých předškoláků a jejich starších kamarádů se do vodního areálu na německé straně Krušných hor po roce vrátila, pro braňanské děti šlo o vítanou novinku, kterou jim do‑ přály také Severočeské doly. „Za‑ ujal mě slogan akvaparku hlásající Nudu u nás nehledejte. A opravdu v tomhle případě vůbec nejde o pře‑ hnanou reklamu. Opět jsme se tady náramně dobře bavili. Pro všechny věkové kategorie je připravena řada atrakcí. Pro ty úplně nejmenší pří‑ jemné brouzdaliště, mládež se pro‑ hání po tobogánech. Pro všechny je

pak skvělým zážitkem vlnobití. Rodi‑ če doprovázející děti si zase vychut‑ nají relaxaci ve velké vířivce. Hodně se mi líbil venkovní bazén se slanou vodou, kde jsem si s dětmi připadala skoro jako u moře,“ uvedla starostka města Ledvice Zdeňka Fritscherová. Celodenní výlet v saském wellness centru si letos užili také žáci ze zá‑ kladní školy v Braňanech. Pohybově aktivní starší děti plavaly v 25metro‑ vém bazénu a na nafukovacích kru‑ zích zdolávaly divokou řeku. Nenu‑ dily se ani při hraní stolního tenisu, nebo při ochutnávce místní zmrzliny. Braňanské školáky kromě peda‑ gogického dozoru doprovodil také místostarosta Lukáš Šťastný, který výlet za vodními radovánkami výstiž‑ ně zhodnotil: „Bylo to super, myslím, že se tady líbilo úplně všem.“

6

SEVEROČESKÉ LISTY

SE SEVEROČESKÝMI DOLY NA ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO PARLA

Návštěva Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Pravidelně organizovaná jarní studijní cesta pro reprezentanty samosprávy sousedních měst a obcí zamířila letos do Štrasburku k návštěvě plenárního zasedání a k diskusi o Evropské energetické unii. Zajímavé byly i zastávky v Německu, kde účastníci získali informace o rozvoji Eurodistriktu Strasbourg/Ortenau, o současné situaci těžby i využití nové rekultivované krajiny ve středoněmeckém hnědouhelném revíru a nechyběl úspěšný příklad využití brownfieldu v Böblingen u Stuttgartu. V historické Kostnici vzpomenuli letošního 600letého výročí upálení Mistra Jana Husa. Štrasburk – metropole Evropské unie Štrasburk je spolu s Bruselem oficiálním sídlem Evropského parla‑ mentu a účastníci studijní cesty měli možnost polodenní pečlivě připra‑ vené návštěvy plenárního zasedání a besedy s českým europoslancem Evženem Tošenovským. Připomenu‑ li si, že Evropský parlament zasedal vůbec poprvé právě ve Štrasburku v roce 1958, a to na místní univer‑ zitě. Dnes se europoslanci každý měsíc pravidelně scházejí v krásné nové budově z roku 1999 ke čtyřden‑ ním plenárním zasedáním. Byli jsme v den naší návštěvy přítomni velmi za‑ jímavému programu rozprav. Vyslech‑ li jsme poněkud kontroverzní projev maďarského premiéra Orbána s návr‑ hy na znovuzavedení trestu smrti a na přísná opatření vůči běžencům včet‑ ně uzavření hranic, rozpravu ke kvó‑ tám pro přijímání uprchlíků, projevy

ke způsobům boje proti korupčním trestným činům nebo podvodům na dotacích. Stejně zajímavé a přínosné bylo setkání s Evženem Tošenovským, který je členem Evropského parla‑ mentu od roku 2009, kde mimo jiné prosazuje, aby cíle EU v oblasti ener‑ getiky a ochrany klimatu nepřinášely zvyšování cen energií pro naše ob‑ čany a firmy. Jako člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evrop‑ ského parlamentu (ITRE) velmi zasvě‑ ceně a otevřeně mluvil o tom, že Ev‑ ropa bude mít s energetikou skutečně vážný problém, neboť závislost na do‑ vozech plynu a ropy se bude prohlu‑ bovat a stává se bezpečnostním kri‑ tériem rozhodujícím o mezinárodních vztazích. Vysvětlil záměry Energetic‑ ké unie, dekarbonizace ekonomiky, propojování jednotlivých trhů a zatím neúspěšné snahy o integrovaný celo‑ evropský energetický trh. Dotazy se

Starosta Spořic Petr Brand v diskusi s europoslancem Evženem Tošenovským.

Podle spolkové vlády sníží tato trans‑ formace bezpečnostní rizika a při‑ spěje k dosažení cíle redukce emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2020 (oproti roku 1990) a až o 80 % do roku 2050. Velmi rychlý přechod k využívání obnovitelných zdrojů je provázen deformacemi trhu s elektři‑ nou a růstem jejích cen pro koncové zákazníky. Ve středoněmeckém revíru se roč‑ ně těží přes 20 mil. t hnědého uhlí ve dvou povrchových dolech. Povolení k další těžbě se týká 0,5 mld. t, eko‑ nomicky vytěžitelné zásoby předsta‑ vují 2 mld. t. Na cestě jsme viděli dva hlavní odběratele středoněmeckého uhlí – ekologicky čisté elektrárny Li‑ ppendorf (2×920 MW) a Schkopau (2×450 MW). Na území středoněmeckého revíru byla po znovusjednocení Německa uzavřena řada nevyhovujících a ne‑ ziskových důlních lokalit a na mnoha tisících hektarech bylo třeba provést za finanční podpory ze spolkového rozpočtu náročné sanace a rekulti‑ vace a vypořádat se s tvorbou nové atraktivní krajiny s více než 20 jezery na místech zbytkových jam bývalých povrchových dolů. Účastníci cesty se mohli přesvědčit, že většina projektů je již hotova, 12 jezer dosáhlo konečného stavu vody a ostatní jsou v různých fá‑ zích procesu napouštění. Pro podrob‑ né seznámení jsme zvolili návštěvu je‑ zera zbytkové jámy Golpa­‑Nord (těžba 1957–1991) včetně prostoru velkého industriálního parku Ferropolis, kde pět vysloužilých lomových velkostrojů představuje „sedm tisíc tun dějin ně‑ meckého hnědouhelného průmyslu“. Projekt Ferropolis prosadili krajinní ar‑ chitekti, kteří vytvořili s dalšími partnery akční sdružení shánějící peníze a usilu‑ jící o vyváženou ekonomiku záměru. Park je velmi intenzivně navštěvován

pak týkaly nejen energetiky a klimatu, ale i evropského stěžejního projektu Galileo (prvního celosvětového na‑ vigačního družicového systému pro civilní účely), na jehož prosazování se Evžen Tošenovský významně podílel jako zpravodaj Evropského parlamen‑ tu. Velmi dobře na účastníky jednání zapůsobila jeho znalost prostředí komunální a regionální politiky a také zasvěcený a reálný pohled na proble‑ matiku těžby a užití českého uhlí. Německo v procesu kompletní transformace energetického sektoru Hlavním cílem studijní cesty v Ně‑ mecku byl středoněmecký hnědo‑ uhelný revír, který je stejně jako ostatní revíry vystavován silnému vlivu Energiewende – politicky kont‑ rolovaného přechodu energetického sektoru od jaderných a fosilních pa‑ liv k obnovitelným zdrojům energie.

Představitelé obce Březno (zprava: Zdeněk Valenta, Václav Tomsa a Stanislav Tichý) porovnávali historické

Barbora Bažantová, starostka obce Světec, sleduje plenární zasedání EP.

Náměstek mosteckého primátora Marek Hrvol se zajímal o 

7

ROČNÍK VII.  LÉTO 2015

AMENTU VE ŠTRASBURKU Talentovaný závodník Vašek Šafář z Ledvic jde vytrvale za svým motoristickým snem

U pamětního kamene upálení Mistra Jana Husa v Kostnici starosta Jaroslav Sikora a zastupitel Tomáš Tureček z Mariánských Radčic. Nechyběla ani návštěva Husova muzea v Kostnici (zprava) starosta Droužkovic Milan Živný a starosta Málkova Josef Egermann.

Sedmnáctiletý Vašek Šafář z Ledvic se motoristickému sportu věnuje od svých jedenácti let. Úspěšně prošel několika motokárovými kategoriemi. Jeho nadání slavilo velký úspěch v roce 2013, kdy v Itálii vyhrál světové finále závodu Easykart International Grand Finals v kategorii Easykart 100 ccm. V letošní už 6. sezoně na cestě ke splnění životního snu – stát se pilotem F1 – startuje mladý závodník nejen na motokárových podnicích Easykart KZ2 Národní, ale také ve formuli na závodech Carbonia cup (skupina D2 1400 ccm). Naposledy bodoval na okruhu Lausitzring v Sasku, kde na začátku července dojel celkově druhý. Fandové motoristického sportu mohou Vaška přijít povzbudit 5. srpna do Mostu, kde pojede další závod série Carbonia cup. a využíván i pro různé velké hudební produkce, a dobře si na sebe vydělá. „Prohlídka Ferropolisu je pro nás velmi inspirativní, neboť v Březně nabízíme veřejnosti vysloužilé rýpadlo KU 800 zvané Březenský drak. Ocenili jsme dokonalé zázemí a široké možnosti vy‑ užití parku Ferropolis,“ uvedl starosta obce Březno Zdeněk Valenta. K další‑ mu jezeru jsme zajeli do bezprostřed‑ ního okolí Lipska. Napouštění zbytkové jámy bývalého lomu Zwenkau (těžba 1924–1998) bude letos dokončeno a jeho společní sousedé – města Lip‑ sko a Zwenkau – pečlivě sledují z hle‑ diska plánování a rozvoje celé přilehlé území, kvalitu vody v jezeře i jeho funk‑ ci protipovodňové ochrany. Mají spo‑ lečně zformulovanou budoucí strategii využití nové krajiny po těžbě do roku 2030. exponáty ve Ferropolis s Březenským drakem.

 marinu a infrastrukturu u jezera zbytkové jámy Zwenkau.

Kostnice v jubilejním roce českých dějin Letošní cesta zavedla účastníky také do Kostnice na Bodamském je‑ zeře, města spojeného s tragickými osudy reformátorů Jana Husa a Je‑ ronýma Pražského. Vzpomínání na události před 600 lety oživila návště‑ va Husova muzea a Husova kamene. Mohli jsme se podrobně seznámit i s programem početných slavnost‑ ních akcí s kulturním i církevním pro‑ gramem, které Kostnice letos věnuje Husově památce. Zajímalo nás však i současné živé univerzitní město na‑ bízející příjemný život i volnočasové aktivity pro všechny věkové kategorie, se zvláštní péčí o stárnoucí populaci. Přes jedinečnou polohu u křišťálově čistého Bodamského jezera, inten‑ zivní využívání obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, bioplyn, skládkový plyn) a nepřítomnost důlního a těžkého průmyslu se městu nevyhýbá zatíže‑ ní ovzduší škodlivinami (NO2, ozon, prach PM10), jejichž limity jsou zhru‑ ba 35 dní v roce překračovány hlavně vinou husté silniční dopravy. text a foto: Tomáš Vrba

Sezona 2015 je pro Vaška Ša‑ fáře mimořádná, neboť usedá za volant hned dvou závodních strojů. S motokárou absolvuje kompletní Mistrovství ČR v kategorii KZ2 Ná‑ rodní. Jde o nevyšší motokárovou třídu, kde startují jezdci ve věku od 15 do 40 let a jejich stroje disponu‑ jí zrychlením z 0 na 100 km/h za 2,8 vteřiny. Zároveň se letos zapo‑ jil také do závodů Carbonia cupu, kde v kokpitu formule Tomis  04 s motorem Kawasaki s obsahem 1400 ccm odjede ledvický jezdec celkem šest závodů. V průběžném bodování si drží Vašek Šafář pěkné druhé místo. Výborně dopadla také jeho premiéra na věhlasném okruhu Lausitzring. Moderní lužický okruh se nachází 55 km severně od Dráž‑ ďan a byl postaven na rekultivované výsypce bývalého hnědouhelného lomu Meuro. V barvách mosteckého týmu HKC Racing si tady Vašek vedl nad očekávání dobře. Už v kvalifika‑ ci zajel druhý nejlepší čas. Ve vlast‑ ním závodě na superrychlém okruhu se o první místo vyrovnaně přetaho‑ val s chomutovským soupeřem Mi‑ chalem Petrů z Chabr motorsportu. „Start se mi povedl, jel jsem kudlu, s Michalem to byl parádní souboj. Po převzetí vedení jsem si začal víc

V garáži u svého závodního vozu s tatínkem a hlavním manažerem Václavem Šafářem, spolu s trenérem a majitelem týmu Ivanem Houzákem.

věřit a vybudoval si třívteřinový náskok. Bohužel pak přišlo předjíždění jezdců zůstávajících na trati o kolo zpět a slib‑ ný náskok jsem ztratil. Můj hlavní sou‑ peř využil mého totálního zablokování a urval nakonec první místo,“ komen‑ toval svoji německou premiéru Vašek Šafář. I stříbrné umístění je obrovským úspěchem a dokládá pozoruhodnou formu léty v motokárových soutěžích vyježděného mladého jezdce. text: Tomáš Vrba foto: Václav Šafář, Tomáš Vrba

Na startu závodu série Carbonia cup v saském Lausitzringu, kde obsadil výborné druhé místo.

VAŠEK ŠAFÁŘ (*2. 6. 1998) jezdec motokár (KZ2 Národní) a formulí (Tomis 04 Carbonia cup) Výška: 177 cm Váha: 68 kg Bydliště: Ledvice  2012 celkový vítěz českého motokárového seriálu kategorie Easykart 100  2013 vítěz Světového finále v závodu Easykart International Grand Finals v kategorii Easykart 100 ccm  2013 vicemistr v italském šampionátu Trofeo nazionale Easykart 100 ccm  2013 mistr republiky na Praga mistrovství České republiky v kartingu 2013 – nejprestižnější juniorské kategorii KF3 Národní  2015 stříbrná medaile na Lausitzringu (Carbonia cup 2015)

8

SEVEROČESKÉ LISTY

Tři otázky pro: ROMANA BRANDA starostu obce Spořice

Spořice mají zhruba 1500 obyvatel. Ačkoliv leží v těsném sousedství Chomutova, disponují solidní občanskou vybaveností – mají školu, poštu, dům seniorů, kvalitní sportoviště – a zároveň představují typickou klidnou vesnici. Starosta Roman Brand stojí v čele Spořic druhé období. Ptali jsme se na demografický vývoj i na co se můžou místní i přespolní těšit toto léto. Jaký je u vás trend vývoje počtu obyvatel v posledních letech? Postupné zvyšování počtu našich obyvatel je patrné z porovnání sou‑ časného stavu s rokem 2000. Před patnácti lety u nás žilo 1214 obyvatel, zatímco dnes je jich rovných 1480. Těší mě, že kromě přistěhovaných občanů se u nás rodí nová generace Spořičáků. Každý rok mezi námi při‑ vítáme zhruba deset nových občán‑ ků. Vývoj počtu obyvatel je pro nás důležitý. Sami si zpracováváme vlast‑ ní demografický průzkum pro využití a obsazenost naší mateřské školky a školy. Víme tak, že stav prvňáčků v této malotřídce bude kulminovat ve školním roce 2016–2017, kdy by‑ chom v naší základní škole s téměř rodinnou atmosférou měli zapsat 24 prvňáčků. Počet obyvatel Spořic je ve skutečnosti ještě o něco vyšší, než současných evidovaných 1480. Řada lidí z nové výstavby rodinných domů totiž stále není u nás přihlášena k trva‑ lému pobytu.

ZDROJE HLUKU V CHOTĚJOVICÍCH BY MĚL URČIT MODEL HLUKOVÉ ZÁTĚŽE

Chotějovice obklopuje industriální krajina s elektrárnou, úpravnou uhlí a sklárnou. Navíc obec protíná frekventovaný železniční a silniční uzel. Hluk je tady dlouhodobým problémem. Proto starostka Barbora Bažantová sezvala přímo do Chotějovic ke společnému jednání s občany zástupce všech průmyslových subjektů působících v bezprostřední blízkosti obce. Přítomen byl také specialista autorizované laboratoře měření slyšitelného hluku ve venkovním a pracovním prostředí.

Petr Jurtin z autorizované laboratoře specializované na měření slyšitelného hluku ve venkovním a pracovním prostředí seznámil chotějovické občany s problematikou měření hluku.

Občany zcela zaplněná chotějovic‑ ká knihovna byla 28. května místem, kde jednotlivé průmyslové subjekty prezentovaly svojí činnost a případné možnosti zatížení okolního prostředí. Petr Hodek, místopředseda předsta‑ venstva ČEZ Teplárenská, představil nejmodernější tuzemskou plynovou kotelnu v Ledvicích, která funguje jako záložní plynový zdroj a přispívá ke stabilitě dodávek tepla pro Tepli‑ ce, Ledvice a Bílinu. Její zprovozně‑ ní navíc umožní odstavení technicky zastaralého a neekologického zdroje v Proboštově. Čtyři kotle nové ply‑ nové kotelny jsou schopné vyrobit zhruba 200 tun ostré páry za hodinu a zároveň složit jako podpůrná složka nového právě dokončovaného zdro‑ je 660 MW v Ledvicích. S aktuálním stavem zprovoznění tohoto nejmoder‑ nějšího tuzemského vysoce ekologic‑ kého zdroje seznámil přítomné ředitel Elektrárny Ledvice František Strach. Zkušební provoz nové plynové kotel‑ ny byl zahájen už na konci loňského roku. I když je její běžný provoz hlu‑ boce podlimitní, v provizorním režimu

při najíždění došlo ke krátkodobému zvýšení hluku. Právě z těchto výkyvů mají chotějovičtí občané pořízený zvukový záznam. Proto s povděkem kvitovali vyjádření představitele ČEZ Teplárenská, že problém se týkal se‑ řizování kotlů a šlo o typický jev pro období ladění a seřizování během zkušebního provozu. Navíc byli infor‑ mováni, že se intenzivně pracuje na účinném opatření bránícím přenosu hluku. V únoru 2016 už bude v led‑ vické plynové kotelně dokončena instalace účinných tlumičů hluku a provoz bude dosahovat všech ga‑ rantovaných parametrů v oblasti hlu‑ kové zátěže. Také chudeřická továrna AGC Au‑ tomotive Czech ve vlastnictví před‑ ního světového výrobce autoskel, leží v těsném sousedství Chotějovic. V roce 2014 zdejší provoz rozšířili o novou výrobní halu. Zástupce AGC referoval o pravidelném měření hluku a zpracování hlukové mapy všech vý‑ robních provozů, podle nichž chude‑ řický závod AGC nepřekračuje limity hladiny hluku. Jednání v Chotějovicích probíhalo v době přemístění původní nakládky

tříděného uhlí z blízkosti Ledvic a do‑ končení nového provozu autoprode‑ je přímo v areálu úpravny uhlí. Ná‑ ročnou investiční akci, která kromě výrazného omezení prašnosti sníží také obtěžování obyvatel Chotějovic hlukem a prachem z nákladních aut přepravujících uhlí, neboť nová příjez‑ dová trasa k nakládce uhlí vede mimo obec, představil zástupce ředitele strategie a komunikace SD Rudolf Kozák. Stížnosti chotějovických obča‑ nů na stále hustší provoz si vyslechl představitel Ředitelství silnic a dálnic ČR, neboť obec protíná čtyřproudová silnice I/13. Právě silniční doprava je hlavním zdrojem nadměrného hluku téměř v celé republice a nepochybně patří k výrazným zdrojům hluku také v Chotějovicích. Na prvním veřejném jednání občanů se zástupci soused‑ ních průmyslových subjektů se všich‑ ni přítomní shodli, že by bylo vhodné pro Chotějovice zpracovat transpa‑ rentní model hlukové zátěže se všemi kritickými místy. Na základě výsledků měření nezávislé akreditované labo‑ ratoře by pak byla přijata nutná opat‑ ření pro redukci hlukové zátěže.

Starostce Barboře Bažantové se podařilo sezvat všechny představitele sousedních průmyslových subjektů – na snímku s ředitelem Elektrárny Ledvice Františkem Strachem.

Co podle vás přitahuje lidi do Spořic? Jednoznačně dokončená veške‑ rá infrastruktura, výborné dopravní spojení do Chomutova, fungující škola, školka, pošta, několik hospod, sportovní hala, penzion pro seniory, obecní byty. Musím připomenout, že pro rozvoj Spořic byly důležité příjmy z vydobytého nerostu v dobývacím prostoru na katastru obce. I když se nyní postup těžebních operací DNT od Spořic vzdaluje, stále nám do obecního rozpočtu plynou finanční prostředky, sice už v mnohem nižší míře než tomu bylo v nedávné minu‑ losti. Například v roce 2010 jsme tak‑ to získali téměř 32 milionů korun, za‑ tímco loni zhruba 4 miliony. Proto jsme vděčni Severočeským dolům také za finanční dary, které nejsou sice tak výrazné, ale určitě představují vítanou vzpruhu pro rozvoj obce. Moc mě těší, že na úsilí o lepší život v obci se podí‑ lejí také přímo naši občané. Mám na mysli například kurz tvořivosti, kde se

při užitečných ručních pracích setká‑ vají naše šikovné ženy. Dětem je pak k dispozici keramická dílna ve školce, kterou jsme pořídili z finančního daru Severočeských dolů. Dobře fungují také sportovní oddíly. Léto je obdobím pořádání poutí, nebo koncertů pod širým nebem. Budou tradiční letní kulturně zábavné akce také ve Spořicích? Ještě před tradiční Bartolomějskou poutí, která se letos uskuteční v sobo‑ tu 29. srpna, jsme na přání občanů při‑ pravili multižánrový festival. Pojali jsme ho jako benefici pro dovybavení naše‑ ho kostela sv. Bartoloměje. Festival je u nás novinkou zacílenou zejména na mladší generaci. Všechny čtenáře Se‑ veročeských listů srdečně zvu na so‑ botu 8. srpna k nám do Spořic, kde bu‑ dou k vidění a hlavně k slyšení kromě profesionálních interpretů, například Lenky Dusilové, také místní skupiny, dále Natural a některé amatérské for‑ mace. Léto si tedy chceme pěkně užít.

126. skok přes kůži

Jeden z nejstarších hornických ceremoniálů – tradiční skok přes kůži – se uskutečnil za podpory Severočeských dolů 24. dubna v Chomutově. Skok znamená symbolický vstup do široké hornické komunity a kromě studentů VŠB – TU Ostrava ho zdárně absolvovali také vybraní představitelé místních samospráv a kraje v čele s hejtmanem ÚK Oldřichem Bubeníčkem.

Mezi čestnými absolventy skoku přes kůži z představitelů samospráv byli také (vlevo) mostecký primátor Jan Paparega a starosta Braňan Petr Škanta.

Během dosavadní 126leté histo‑ rie se odehrál skok přes kůži v Cho‑ mutově už posedmé. Také tentokrát nechyběl slavnostní průvod hornic‑ ké kapely městem. Vlastní ceremo‑ niál pak proběhl v chomutovském divadle. Pět set příslušníků hornické obce včetně představitelů vysokého báňského školství ve zcela zaplně‑ ném sále sledovalo přijetí poslucha‑ čů hornicko­ ‑ geologické fakulty do hornického stavu. Skok absolvovali také představitelé místních samo‑ správ a kraje. Mezi novými čestnými příslušníky hornického cechu tak letos nechyběl hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, primátor města Chomutova Daniel Černý, pri‑ mátor města Mostu Jan Paparega, starosta města Duchcova Zbyněk Šimbera a starosta obce Braňany Petr Škanta. Tradice pořádání sko‑ ku přes kůži sahá až do poloviny 19. století a stále je chápána jako slavnostní vstup do hornického a hut‑ nického bratrstva. Nastavit doživotní hrdost na příslušnost k hornickému

cechu – to bylo a je hlavní poslání pořádání skoků přes kůži. Kromě pěstování a posilování úcty k nároč‑ nému hornickému povolání nechybí ani osobitý humor, zpěv hornických karmín a kamarádská atmosféra. V neposlední řadě je skok také mís‑ tem setkávání bývalých absolventů VŠB a významných osobností spole‑ čenského a kulturního života.

9

ROČNÍK VII.  LÉTO 2015

okolní krajiny s ohledem na následnou kultivaci již vzrostlých stromů a keřů tak, aby umocňovaly esteticky přívěti‑ vý ráz obce. Celkem bylo vytipováno šest místních lokalit, kam bylo v letech 2012 až 2014 vysázeno dohromady 195 okrasných stromů (javory, lípy, jeřáby, jilmy, sakury, platany). Seve‑ ročeské doly zajišťují nejen vlastní vý‑ sadbu, jejíž součástí jsou také fixace kmenů, závlahové sondy a bandážo‑ vání jutou, ale také následnou tříletou pěstební péči včetně odplevelení, re‑ žimu zalévaní a vyvětvení a tvarová‑ ní dřevin. V rámci náhradní výsadby zkrášlují Spořice také nově vysázené keře. Nejčastěji je zastoupen žanovec, svída a kalina. Celkem jich tady bylo v roce 2014 vysázeno 160 kusů. Jak se nově vysázeným dřevinám ve Spo‑ řicích daří, nám přiblížil místostarosta Jan Kujíček: „Stromy byly vysázeny v místních částech V loužích, U pošty, U losa, dále u garáží a nové výstavby rodinných domů. Všude se ujaly velmi dobře. Zaznamenali jsme opravdu jen minimální úhyny.“

Náhradní výsadba na Tušimicku

Přes tisíc kusů nové zeleně pro katastr Března Kompenzace ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin v předpolí se týká také obce Březno. Formou ná‑ hradní výsadby tak v roce 2012 získal prostor bývalých kasáren v Nechrani‑ cích více než 750 stromů a keřů (javory, jeřáby, vrby, akáty). V roce 2013 pak v březenských místních částech Stře‑ zov, Holetice a Denětice bylo vysázeno podél silnice stromořadí 536 hrušní. Vloni byl proveden základní tvarový řez, ožin a dosadba 16 hrušní za uhynulé. Samozřejmostí je i zde ukotvení dřevin a jejich zalití. Také na katastru obce Březno bylo během uplynulých tří let vysázeno více než čtyři sta keřů (nej‑ častěji hloh, líska a kalina). Ve zmíně‑ ném hrušňovém stromořadí bylo v loň‑ ském roce při provádění pěstební péče bohužel zjištěno odcizení 12 hrušní a 30 opěrných kolíků. Také tyto ztrá‑ ty způsobené nenechavými lidmi byly Severočeskými doly nahrazeny, aby nebyla porušena celistvost stromořadí lemujícího silnici do Holetic a Denětic.

  Spořický místostarosta Jan Kujíček stav nově vysázených stromů pravidelně sleduje.   V prostoru někdejších kasáren v Nechranicích bylo vysazeno více než 750 stromů a keřů.

První rok provozu volnočasového centra DROUŽKOVICE – Zhruba před rokem se podařilo léta nevyužíva‑ nou školní budovu uprostřed obce proměnit v moderní volnočasové centrum, které nabízí celou řadu aktivit, od keramické a šicí dílny přes fotoateliér a fitcentrum až po útulnou klubovnu. Všichni tvůrčí a aktivní obyvatelé Droužkovic našli v podobě centra kvalitní zá‑ zemí pro skupinové i individuální cvičení, výtvarnou činnost a šití. Míru oblíbenosti dokládá počet návštěvníků. Během prvního roku provozu se jich tady vystřídalo té‑ měř 1200. Program centra běží také o prázdninách, kdy zde navíc připravili příměstský letní tábor.

Jako kompenzace za vykácení dřevin z předpolí prvních skrývkových řezů je na obou těžebních lokalitách Severočeských dolů prováděna náhradní výsadba stromů a keřů na katastru obcí, kam směřuje postup těžby. Na DNT se toto opatření v letech 2012 až 2016 týká obcí Spořice a Březno. Spořice ozelení 195 okrasných stromů Ve Spořicích vysázení stromů a keřů získaných náhradou za ty vykácené v předpolí sousedního

hnědouhelného dolu neponecha‑ li náhodě. S vhodným rozmístěním a skladbou dřevin zde pomohl krajin‑ ný architekt. Výběr dřevin přitom vy‑ cházel z přirozené dřevinné skladby

V Ledvicích byla přemístěna nakládka tříděného uhlí Od června funguje v úpravně nový objekt nakládky tříděného uhlí, který výrazně přispěje k omezení prašnosti v sousedních Ledvicích. Původní provoz nakládky se přemístil z jejich blízkosti přímo do areálu úpravny. Nový objekt nakládky je vybaven nejmodernějším zařízením výrazně omezujícím prašnost a hlučnost. Původní provoz nakládky tříděné‑ ho uhlí se po téměř padesáti letech přemístil z blízkosti Ledvic do vnitřního areálu úpravny uhlí. Nový objekt – s ná‑ zvem autoprodej – omezuje prašnost hned několika způsoby. Jednak tím, že k němu vede nová příjezdová komunika‑ ce kolem kompostárny Pitterling a Elek‑ trárny Ledvice, a tak nebudou obyva‑ telé Ledvic a Chotějovic obtěžování hlukem z nákladních aut přepravujících uhlí, ale především vybavením vlastní‑ ho objektu nakládky. Při nakládaní tří druhů tříděného uhlí – ořechu 1, oře‑ chu 2 a kostky – je využíván moderní systém zkrápění a centrálního odsává‑ ní nakládacích hubic. Výjezdy a vjezdy pro auta jsou osazeny rolovacími vraty. Uvnitř jsou umístěny váhy pro tři druhy

uhelných produktů a také nové třídiče zlepšující kvalitu odtřídění finální pro‑ dukce. Přemístění nakládky tříděného uhlí bylo náročnou investiční akcí, která se realizovala v období květen 2013 až červen 2014. Kromě nového objektu nakládky bylo nutné postavit 250metro‑ vou trasu pásových dopravníků vedou‑ cích z třídírny druhů přes rozdělovací uzel až k novému místu nakládky třídě‑ ného uhlí – autoprodeji. Také tato inves‑ tiční akce patří do komplexu ochran‑ ných opatření životního prostředí vůči sousednímu městu Ledvice, k nimž se Severočeské doly zavázaly v EIA a plat‑ ném povolení hornické činnosti pro Doly Bílina. Proces výstavby ochran‑ ných opatření odstartoval v roce 2009 postavením ochranné zelené stěny

Nový objekt nakládky tříděného uhlí – autoprodej disponuje nejmodernějším technickým vybavením.

Po téměř padesáti letech se přemístil provoz nakládky tříděného uhlí do vnitřního areálu úpravny.

u Jiráskovy ulice. Stěna účinně brání pronikání nežádoucích vlivů těžebních operací z provozních ploch Dolů Bílina. V roce 2011 byla dokončena 238 metrů dlouhá protihluková stěna oddělující ko‑ lejiště úpravny uhlí od Ledvic. Tato stě‑ na byla opatřena kvalitními moderními povrchovými materiály se zvukově izo‑ lačními vlastnostmi. Plné betonové části se zvukově absorpční pórovitou vrstvou se esteticky střídají s čirými plastovými panely. K lepšímu životnímu prostředí zásadně přispělo v roce 2012 ukonče‑ ní provozu skládky mouru. Díky úpravě technologie, logistiky a dopravy mouru na nové depo bylo možné po dlouhých 45 letech provoz bývalé skládky mouru

v těsném sousedství Ledvic ukončit. Po likvidaci původního technického vy‑ bavení byla celá plocha vyčištěna a re‑ kultivována. Podobně bylo naloženo i s prostorem bývalého místa drobného prodeje. Původní budova nakládky aut včetně napojených technologických mostů byla odstraněna během letošní‑ ho května. Prostor bývalého seřadiště nákladních aut bude rekultivován a mezi Ledvicemi a Chotějovicemi tak přibude další zeleň. V úpravně uhlí se chystají ještě další ekologické stavby pro zlep‑ šení životního a pracovního prostředí, například vybudování protiprašné stěny v místě nakládky prachových směsí – nakládacím zásobníku.

Nejstarší obytný dům je zachráněn MARIÁNSKÉ RADČICE – Pa‑ mátkově chráněný dům na návsi s historií sahající až do začátku 18. století, kdy sloužil jako fara, byl řadu let v žalostném stavu. Chátra‑ jící památku obec v roce 2008 vy‑ koupila od soukromého vlastníka a začala s přípravou finančně ná‑ ročné rekonstrukce staticky naru‑ šeného objektu v havarijním stavu se zřícenou částí obvodového zdi‑ va. S první etapou oprav se začalo v loňském roce. Postupně se po‑ dařilo vybudovat nové železobeto‑ nové stropy, střechu včetně krovů, okna a omítky. V srpnu by měla být kompletní záchranná rekonstrukce exteriéru dokončena.

10

SEVEROČESKÉ LISTY

Z ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY ENVIRONMENTÁLNÍHO DOZORU

Ustavující jednání environmentálního dozoru pro Tušimicko proběhlo 13. května v Droužkovicích. Dozorující pracovní skupinu tvoří zástupci Března, Droužkovic, Černovic a Spořic, kteří společně se specialisty životního prostředí a rekultivací ze Severočeských dolů budou pod dohledem nezávislého garanta z oblasti ochrany ovzduší sledovat dodržování ekologických opatření v souladu s platným povolením hornické činnosti DNT. Kromě monitorování prachu a hluku se zaměří také na oblast rekultivací. připomněl, že u nich patří k největším problémům prašnost z provozu náklad‑ ních aut vozících ornici. Zástupci SD pak informovali o hledání dalších mož‑ ných řešeních pro redukci či eliminaci polétavé prašnosti z nákladní dopravy, kdy jsou šachetní komunikace zkrá‑ pěny roztokem chloridu vápenatého, který váže vzdušnou vlhkost a účinně tím omezuje prašnost. Členové výboru dozoru a starostové obcí pak 17. červ‑ na vyjeli na zevrubnou exkurzi přímo na lokalitu DNT. V báňském provoze se seznámili s problematikou kontinu‑ ální povrchové těžby a nevynechali ani

prohlídku rekultivovaných ploch. Ředi‑ tel strategie a komunikace SD Vladimír Budinský přímo v terénu prezentoval systém ochranných opatření životního prostředí u obce Březno, kde na čers‑ tvě postaveném největším ochranném valu III se dokončovalo jeho ozelenění. Další pracovní schůzku si členové en‑ vironmentálního dozoru naplánovali na podzim. Veškerá zasedání jsou veřejná a mohou se jich účastnit také občané, kterým kvalita životního prostředí není lhostejná. Zprávy z činnosti dozoru bu‑ dou následně předkládány zastupite‑ lům uvedených obcí.

Členy výboru a starosty obcí na zevrubné exkurzi po DNT provázel manažer útvaru těžba Pavel Smatana.

Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD, zahájil v Droužkovicích první jednání pracovní skupiny environmentálního dozoru DNT.

O zásadách environmentálního do‑ zoru uzavřely Severočeské doly s obce‑ mi sousedícími s dobývacím prostorem DNT (Březno, Droužkovice, Černovice a Spořice) společnou dohodu. Pra‑ covní skupina tvořená zástupci všech těchto subjektů se na prvním jednání

seznámila s aktuálním stavem monito‑ rování kvality životního prostředí na Tu‑ šimicku. Byla prezentována rozptylová studie pro tuto oblast vypracovaná na podkladě výsledků měření ze stanic VÚHU Most a Českého hydrometeoro‑ logického ústavu (ČHÚ). Helena Plachá

z ČHÚ seznámila přítomné také s širším pohledem na kvalitu ovzduší v našem kraji. O přípravě hlubinného odtěžení uhlí v závěrných svazích DNT infor‑ moval manažer útvaru těžba SD Pavel Smatana. Do diskuse se aktivně zapojil starosta Března Zdeněk Valenta, který

Máme hodně společného

Ledvická starostka se se svými protějšky z Droužkovic a Málkova potkává na nejrůznějších akcích pro zastupitele našeho regionu, často pořádaných i Severočeskými doly. Vždy si vyměňují užitečné informace a zkušenosti. A protože starostové Milan Živný a Josef Egermann nikdy nebyli v Ledvicích, rádi přijali pozvání Zdeňky Fritscherové a přijeli na návštěvu. Zajímali se nejen o vzhled, vybavení a fungování tohoto městečka, ale prohlédli si také řadu ochranných opatření omezujících pronikání negativních vlivů z povrchové těžby sousedních Dolů Bílina. Ledvice málem ustoupily těžbě uhlí Starostka Zdeňka Fritscherová své hosty seznámila samozřejmě se zajímavou a často i pohnutou historií Ledvic, které si letos připomenou už 806 let od svého založení. Posled‑ ních dvě stě let je vývoj Ledvic ovlivňo‑ ván těžbou uhlí. Ať už pozitivně, když se na konci 18. století rapidně zvyšo‑ val počet zdejších obyvatel a za prací v okolních dolech se sem mohutně stěhovaly celé české rodiny z vnitro‑ zemí, což vedlo k postupnému prosa‑ zování českého živlu v původně zcela německém prostředí. Stav obyvatel kulminoval v roce 1930, kdy zde žilo přes pět tisíc lidí. „Od začátku 60. let, kdy povrchová těžba nahrazovala původní hlubinné doly v našem oko‑ lí, začala postupná likvidace Ledvic. Značná část našeho města ustoupila těžbě a v roce 1991 tady žilo pouhých 400 osob. Naštěstí část Ledvic byla ušetřena a postupně se začala kvali‑ ta zdejšího života zlepšovat,“ uvedla Zdeňka Fritscherová. Když se sejdou tři starostové, mají stále co řešit Ačkoliv Droužkovice a Málkov mají statut obce oproti Ledvicím, kterým byl statut města opětovně přidělen v roce 2006, vykazují větší počet obyvatel. V každé z těchto obcí sou‑ sedících s DNT žije zhruba 800 lidí. Obě mají příkladnou občanskou vy‑ bavenost, Málkov navíc ještě dům pro seniory. Ale i Ledvice se rozhod‑ ně mají čím pochlubit. Oba starosty, velké fandy fotbalu, tady zaujal spor‑ tovní areál se vzorně upraveným fot‑ balovým hřištěm, výborně vybavená školka a solidní bytový fond. Všichni se shodli, že prioritu vidí v podpoře sportu zejména u dětí a udržování

kulturního života v obci. „Osobně si myslím, že když má obec víc než ti‑ sícovku obyvatel, ztrácí už charakter typické vesnice, kde stále ještě fun‑ guje soudružnost mezi lidmi a dob‑ ré sousedské vztahy,“ doplnil Josef Egermann. Během setkání starostů došlo také na praktické věci týkající se chodu obce, kde starosta musí zařídit spoustu věcí nad rámec svých povinností. Oba starosty dost udivi‑ lo, že jejich ledvická kolegyně nemá k dispozici služební auto, bez kterého by se oni vůbec neobešli. Ledvice chrání systém ochranných opatření Zatímco od Málkova se postup tušimických dolů postupně vzdaluje a na katastr Droužkovic teprve dorazí, Ledvice přímo sousedí nejen s vnitřní výsypkou Dolů Bílina, ale především s rozlehlým úpravárenským kom‑ plexem. „S úpravnou uhlí jsme měli

největší problémy. V poslední době však Severočeské doly u nás rázně provedly celou řadu ochranných opat‑ ření bránících pronikání negativních vlivů z procesu úpravy uhlí do Led‑ vic. Postupně bylo postaveno několik ochranných stěn, ukončen provoz skládky mouru, postaven mohutný ochranný val a nedávno i vhodně pře‑ místěna nakládka tříděného uhlí,“ infor‑ movala své hosty přímo na valu oddě‑ lujícím Ledvice od dobývacího prostru DB Zdeňka Fritscherová. A jaké dojmy si ze své první návštěvy Ledvic odve‑ zl starosta Josef Egermann: „Máme toho hodně společného. Samozřejmě, že těžba uhlí negativně ovlivňuje okol‑ ní prostředí, ale na druhou stranu nám finanční prostředky plynoucí z vytěže‑ ného nerostu a darů těžařů umožnily zvelebit naše obce. Bez těchto pro‑ středků by celá řada projektů zkvalit‑ ňujících život našich občanů nemohla být nikdy realizována.“

Starostka Levic v roli průvodkyně představila svým hostům (zleva) Josefu Egermannovi a Milanovi Živnému také ochranný val oddělující město od dobývacího prostoru DB.

Žáci ZŠ Braňany si v Terezíně připomněli výročí konce války

Severočeské doly umožnily v rámci 70. výročí konce druhé svě‑ tové války absolvovat braňanským školákům tematicky zaměřenou cestu do Terezína, který byl během let 1940 až 1945, v době německé okupace, přeměněn na koncen‑ trační tábor, kde zahynulo 35 tis. nevinných lidí. Se svými pedagogy a starostou Petrem Škantou pokra‑ čovali v poznávání historie druhé světové války na Litoměřicku také

prohlídkou expozice podzemní to‑ várny Richard, kde vězňové z kon‑ centračních táborů pod komandem nacistů vybudovali spojeneckým náletům utajenou zbrojovku. Továr‑ na smrti Richard vznikla rozšířením vápencového dolu a vyráběly se zde součástky motorů pro tanky wehr‑ machtu. V letech 1944 až 1945 v Richardu zahynuly 4,5 tisíce věz‑ ňů. Dnes slouží podzemní chodby jako úložiště radioaktivních odpadů.

11

ROČNÍK VII.  LÉTO 2015

MARIÁNSKÉ RADČICE

POMALU, ALE JISTĚ MLÁDNOU Obec Mariánské Radčice, která leží na ochranném pilíři šachty, není jen ostrůvkem soustředění historických památek v podobě kostela a barokního poutního areálu Panny Marie Bolestné, ale i místem, kam se vrací moderní život. Svůj podíl na tom má spolupráce obce se Severočeskými doly, která byla zpečetěna před osmi lety smlouvou o vzájemné toleranci a úctě. Pomoc obec pociťuje i letos, kdy jí Severočeské doly poskytly finanční dar ve výši jednoho milionu korun na podporu rozvoje a zlepšování života obyvatel. „Severočeské doly nám tak pomůžou uskutečnit i investiční akce, které máme v plánu pro letošní rok. Jednak jsou to opravy střech obec‑ ních objektů a především pak výstav‑ ba obecní splaškové kanalizace a čis‑ tírny odpadních vod. Za velmi důležité považujeme zpracování územního plá‑ nu obce a zajištění financování Domu seniorů,“ říká místostarostka obce Martina Kováčová. Obecní zastupitelstvo se po loň‑ ských komunálních volbách z převáž‑ né části obměnilo. Novou tváří na rad‑ nici je právě Martina Kováčová. Je to vaše nová zkušenost? Rozhodně, v politice jsem nikdy nepůsobila a ani z práce zastupitele nemám mnoho zkušeností. Souhla‑ sila jsem s kandidaturou, protože

jsem chtěla podpořit v práci starostu, kterého si velmi vážím. Dřív jsem pří‑ padnou práci v samosprávě nestíhala, protože jsem dokončovala studium na vysoké škole. Měla jste představu nebo přání, co budete mít v obci na starosti? Jsme malá obec a tak si příliš vy‑ bírat nemůžete. Zastupuji starostu a podílím se na přípravě většiny akcí pro občany a mládež. Teď to právě byla oslava Mezinárodního dne dětí se zábavným dnem na hřišti a sportovně naučnou olympiádou. Měla jsem na starosti i zájezd, který obec pořádá se Severočeskými doly do německého zábavního parku Belantis. A těším se na přípravu naší letošní slavné Marián‑ ské pouti, která připadá na 12. září. Jak zvládáte spojení zaměstnání a práce na radnici? Nepotřebuji se uvolňovat z práce. Dělám na směny a práci pro obec

vykonávám ve svém volnu. Zatím s tím nebyl žádný problém. Patříte mezi mladé zastupitele, máte asi nejblíže k mládeži? Je to tak, mám na starosti využití tělocvičny, kam se chodí hrát stolní tenis a cvičit s Verčou. Snažím se do činnosti zapojit mladé lidi a ukázat jim, že jsou to právě oni, kteří dostanou příležitost rozhodovat o své obci. To samé si myslím o ženách; ty ostatně už mají v naší obci velmi aktivní orga‑ nizaci Českého svaz žen. Mladí lidé mají šanci se v Marián‑ ských Radčicích usídlit, získat obecní byt, nebo si tady postavit rodinný do‑ mek, tak jak to už zvládli za podpory obce jejich starší spoluobčané. V jed‑ né lokalitě, určené pro zástavbu, kte‑ rou obec získala do vlastnictví, jsou stavební pozemky zasíťovány s využi‑ tím státních prostředků. text: Václav Sedlák foto: Tomáš Vrba

Místostarostka Mariánských Radčic Martina Kováčová.

Braňanští hasiči vyvezli děti do přírody novou VW Caravellou Petr Beran jde ve šlépějích svého otce Sbor dobrovolných hasičů v Braňanech oslaví v příštím roce 130 let od svého

založení. Toto jubileum vychází z dochovaných archivních záznamů a starých kronik. Sbor má v současné době 37 členů, zhruba polovinu tvoří ženy, a pečuje o výchovu 17 dětí od čtyř do osmi let.

Přáním starosty SDH Miloše Štastného je, aby mohli braňanští hasiči při oslavě ve svém jubilejním roce 2016 rozvinout vlastní prapor.

Miloš Šťastný mladší je starostou SDH od ledna letošního roku, ale před tím tři roky vykonával funkci zástupce starosty. Ve výjezdové jednotce, které velí starostův otec Miloš Šťastný starší, je zapojeno 18 členů. Poslední zásah měla v květnu při likvidaci následků do‑ pravní nehody, v zimě asistovala u ha‑ šení dvou požárů. Hasiči patří v obci mezi nejaktivnější složky, potkáte je u většiny akcí. Kolektiv se snaží vycho‑ vávat si nástupce. Nejmenší hasiči hájí barvy Braňan v okresních a poháro‑ vých soutěžích. Klubovna ve zbrojnici je vyzdobena desítkami pohárů, ten nejmohutnější je nejčerstvější. V dub‑ nu ho vybojovala mládežnická družstva na 11. ročníku Memoriálu Jaroslava Jaroše v Háji u Duchcova, když zís‑ kala v soutěži všestrannosti nejméně trestných bodů. Putovní pohár má bra‑ ňanský sbor v držení do příštího roku a bude se snažit ho obhájit. Sbor získal letos v lednu velmi pěkný dar od Severočeských dolů,

mikrobus VW Caravelle. „Už loni nám ho firma půjčila na dopravu dětí na soustředění na Pardubicko. Pak jsme se doslechli, že bude automobil

zahrnut do výprodeje, a tak jsme o něj zažádali. Severočeské doly nám po‑ skytly účelovou dotaci a za tu jsme ho pořídili. Dosud jsme děti vozili Avií, ale ta už není pro přepravu vhodná, proto jsme za Caravellu hodně vděčni. Nyní jsme vůz využili na další dětské sou‑ středění, které jsme naplánovali do Starých Křečan u Rumburka, s po‑ býváním v přírodě a zajímavými výlety. A na začátek nového školního roku chystáme už teď pro děti tradiční ha‑ sičskou brannou soutěž,“ říká mladý starosta SDH. Braňanští hasiči jsou spokojeni s profesní výbavou, ale nezlobili by se, kdyby získali novější hasební techni‑ ku. Cisternová automobilová stříkačka CAS 32 na podvozku Tatra 185 sice ještě slouží, ale od poslední repase uplynulo už 15 let. Od Krajského úřa‑ du získali starší přetlakové přístroje, na další jim přispěla obec, která o sbor pečuje příkladně.

Hlavně pro dopravu nejmenších hasičů na soutěže je nová VW Caravelle pohodlnějším a hlavně bezpečnějším dopravním prostředkem.

Poprvé kandidoval do černovického obecního zastupitelstva a hned získal důvěru voličů. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva byl Petr Beran zvolen za 2. místostarostu. Má na starosti kontakt s občany, péči o veřejný pořádek, životní prostředí a tudíž i o hospodaření s odpady, na které jsou od letošního roku kladeny tvrdší podmínky. Tím jsme začali náš rozhovor.

Obec Černovice údajně patřila mezi sídla v Ústeckém kraji, která vytvářela nejvíc komunálního odpadu na jednoho obyvatele. Jak si to vysvětlujete? Černovice patří k obcím, které vycházejí maximálně vstříc svým obyvatelům. Máme na dobré úrovni třídění, svoz a likvidaci komunálního odpadu. Občané mají možnost ho ukládat na čtyřech místech, nově byla pod místním obchodem insta‑ lována nádoba i na kovový odpad z domácností. Toho však zneužívají lidé z jiných obcí a motoristé, kteří Černovicemi projíždějí. Jednoduše u nás svůj odpad na dosud volně přístupných místech odloží. Roz‑ hodli jsme se tomu zabránit, kontej‑ nerová místa oplotit a našim obča‑ nům zajistit přístup dvakrát v týdnu. V Černovicích lidem vlastně nic nechybí, mají tu prakticky všechno, co ke spokojenému životu patří. Je tomu tak? Myslím si, že lidé jsou spokojení. Samozřejmě, že se najde problém, ale také jeho řešení. Obyvatelé proti jiným obcím hodně ušetří. Do‑ stávají příspěvek na bydlení, mají levnou vodu a stočné neplatí díky obecnímu vodojemu a vodovod‑ nímu řadu. Máme vlastní čistírnu odpadních vod, která však vlivem výstavby nových bytových domů nebude kapacitně stačit a bude tře‑ ba ji rekonstruovat. Rodiny s dětmi mají k dispozici pěknou mateřskou školu. To co obyvatelé nenajdou v obci, můžou získat v dobře do‑ stupném Chomutově. Dobré vztahy máme i se Severočeskými doly.

Petr Beran je srdcem mechanik, ale lidem se snaží porozumět a pokud je to v jeho silách, pomůže. Jejich spokojenost je u něho na prvním místě.

Hovoříte o dostupnosti s okolím. Černovice se staly nástupním místem i na nové cyklostezce? Z Černovic se cyklisté můžou pohodlně a hlavně bezpečně do‑ stat přes Spořice, Droužkovice do Března a odtud ještě mnohem dál. Nyní je na pořadu prodloužení cyklostezky ve směru na Prunéřov. Na stavbu s nákladem 4,5 milionu korun, kterou podpoří Státní fond dopravní infrastruktury, už bylo vy‑ dáno stavební povolení. Součástí cyklostezky bude i odpočinková zóna. Na trase bude třeba vykoupit některé pozemky, věřím, že nám v tomto směru vyjdou vstříc i Seve‑ ročeské doly. Máte možnost si po práci mechanika v rodinné firmě odpočinout? Moc volného času nemám, zvláš‑ tě nyní, když je sezona v plném prou‑ du. Rodina je na to zvyklá. Tam, kde si neví rady, obrátí se na otce. text a foto: Václav Sedlák

12

SEVEROČESKÉ LISTY

Školáci z Března prozkoumali Pražský hrad PÉTANQUE V CHOTĚJOVICÍCH V neděli 17.  května při‑ pomínaly Chotějovice obec nacházející se spíš v jižní Francii než v industriální krajině severních Čech. Azurové nebe, sluneční pa‑ prsky a především pro zemi galského kohouta typický pétanque. Francouzskou společenskou hru pro tříčlenná družstva, která se snaží umístit koule co nejblíže k cíli – dřevěné kuličce, zde hrají pravidel‑ ně od roku 2007. Pro hraní pétanque mají přímo na zdejším sportovišti speciální hřiště. Kromě pravidelných tréninků pořádají dva‑ krát ročně turnaje, kterých se často účastní i družstva ze Světce nebo Bíliny. Za pétanqueovou tradicí stojí v Chotějovicích kreativní a aktivní manželé Drexlerovi. I když při hře nejde jen o sportovní výkony, ale především zábavu a utužení sou‑ sedských vztahů, všichni účastníci

jarního turnaje podávali přesvědčivé výkony podpořené pravidelným tré‑ ninkem. Na prvním místě se umístilo družstvo ve složení Jana Emingrová, David Emingr a Jiřina Hrabovcká. Stříbrnou příčku obsadilo ženské družstvo Ingeborg Kovaříkové, Evy Krafkové a Heleny Vodákové. Třetí bylo tentokrát rodinné družstvo ro‑ diny Matějovských. text a foto: Tomáš Vrba

Jarní poznávací cesta pořádaná Severočeskými doly zavedla žáky ZŠ Březno do hlavního města, kde důkladně prozkoumali Pražský hrad a blíže se seznámili s naší národní historií. Své dojmy z výletu do Prahy zpracovali ve slohových pracích. Autorky těch nejlepších po zásluze odměnili starosta Zdeněk Valenta a Rudolf Kozák ze Severočeských dolů. pozdně gotického Vladislavského sálu včetně slavného jezdeckého schodiště. Více než hodinový prostor si poté vyžá‑ dala podrobná prohlídka chrámu sv. Víta, místa korunovací a posledního odpo‑ činku českých králů. Protože březen‑ ské děti jsou zvídavé a aktivní, návštěva hlavního města Pražským hradem zda‑ leka nekončila. Pěšky prošly malebnou Nerudovou ulicí přes Malou Stranu až na Karlův most. Ten byl doslova oble‑ žený turisty z celého světa, ale paní uči‑ telce Fořtové se podařilo žáky seznámit s historií nejstaršího pražského kamen‑ ného mostu přes Vltavu a také zajímavě

představit řadu jeho sousoší včetně so‑ chy legendárního rytíře Bruncvíka. Krá‑ lovskou cestou pak společně došli až na Staroměstské náměstí, kde reálné mapování české historie skončilo. Své dojmy z výletu děti po návratu popsaly ve slohové práci. Podle paní učitelky si toho zapamatovaly hodně. Autorky tří nejlepších slohů – Adélu Chlubnovou, Markétu Halyovou a Kateřinu Kučero‑ vou – odměnili tematickými výpravnými publikacemi o Praze starosta Zdeněk Valenta a zástupce ředitele strategie a komunikace SD Rudolf Kozák. text a foto: Tomáš Vrba

Pětatřicet dětí, žáků 7. – 9. třídy, spolu se svými učitelkami využilo díky Severočeským dolům možnosti vypra‑ vit se na celodenní výlet s jasným cílem: Pražský hrad. V sídle českých panov‑ níků a prezidentů doplnila výklad paní učitelky Martiny Fořtové profesionální průvodkyně Správy Pražského hradu a provedla zvídavé školáky největším hradním komplexem na světě. Děti prošly prakticky všechny veřejnosti pří‑ stupné objekty – přes baziliku sv. Jiří, nejstarší českou sakrální památku a po‑ hřebiště Přemyslovců, populární Zlatou uličku až k Daliborce. Zdejší expozice mučidel březenské děti obzvláště za‑ ujala. Nemohla chybět ani prohlídka

Sáhli si až na dno svých sil, ale vydrželi

Pořadí členů Predator Braňany: Muži:

Za dobrodružstvím spojeným s adrenalinem se nemusí jezdit do ciziny a utkat se s podmínkami, kde se hazarduje se zdravím či dokonce s životem. Pocitu něčeho výjimečného, kdy člověk dokáže překonat sám sebe a přitom cítí podporu kolektivu, lze dosáhnout i v Česku. Přesvědčila se o tom skupina nadšenců z Braňan, která absolvovala svůj první PREDATOR RACE. Do zcela unikátního extrémního překážkového závodu, jenž se běžel v Oboře u Kaznějova na Plzeňsku, strhly patnáctičlennou partu dvě braňanské dívky. „S Monikou Štréb‑ lovou a Dominikou Všední chodíme běhat do terénu a jezdíme na kole. Jednou daly řeč o tomhle extrémním

závodě, a jestli bych to s nimi nezkusi‑ la absolvovat. Kdyby se nám podařilo sehnat partu patnácti lidí, byla by sleva na startovném. Zaujalo mě to a začala jsem agitovat na obecním úřadu, a pro‑ tože máme sportovně založeného mís‑ tostarostu a hasiče Lukáše Šťastné‑ ho, získali jsme hned několik zájemců a brzy se nám podařilo dát dohromady celou partu a začít s přípravou na zá‑ vod,“ vzpomíná Zdeňka Šulcová, účetní obecního úřadu. Účastníci, tři ženy a 12 mužů, oslo‑ vili obec, zda by je jako reprezentan‑ ty podpořila, a také se s prosbou obrátili na Severočeské doly. Obec zaplatila startovné, SD poskytly auto‑ bus. Tým si nechal vyrobit čistě bílá trička s potiskem, aby na nich bylo znát, jakým marastem v akci účastníci prošli. „Závod byl skutečně velmi ná‑ ročný. Běželo se ve vlnách a my jsme

Závod Predator Race v obtížnos‑ startovali v té poslední jedenácté. Trať dlouhá 7,5 kilometru byla důkladně ti Dril v Oboře absolvovalo 95 týmů rozbitá, proběhli jsme terén se zpev‑ a Predator Braňany, který měl šes‑ něnými i nezpevněnými cestami, po té nejpočetnější družstvo, obsadil loukách, bahnem, přes potok a pře‑ 50. místo průměrným časem 2 hodi‑ konali 25 překážek. Navzájem jsme ny 28 minut a 58,4 sekundy. Zvítězili se podporovali a pomáhali si. Všichni Motoláci (5 členů) časem 1:17:33,3. jsme si skutečně sáhli na dno svých Soutěž dokončilo 629 mužů a 316 sil. Závod nás však natolik oslovil, že žen, zvítězil Jiří Vacík časem jsme se hned přihlásili na další, který 1:00:41,3 a Pavla Koubníková časem proběhne 15. srpna na Červenohor‑ 1:20:44,9. text: Václav Sedlák ském sedle v Jeseníkách,“ dodává foto: archiv OÚ Braňany Zdeňka Šulcová.

129.

Michal Krajník

1:45:51,5

175.

Michal Tomeš

1:54:21,1

231. Karel Cinoltr

2:03:04,6

232. Tomáš Přibyl

2:03:27,0

233. Dan Přibyl

2:03:27,5

478. Jan Tomeček

2:40:73,7

479.

2:40:54,2

Lukáš Šťastný

487. Jaroslav Kortan

2:40:59,4

508. Jan Koleszár

2:43:55,7

509. Radek Svoboda

2:43:57,1

548.

Zdeněk Štrébl (nejstarší účastník)

556. Jaroslav Dojáček

2:55:17,0 2:57:55,4

Ženy: 137.

Monika Štréblová 2:39:17,7 (jedna z nejmladších)

138.

Dominika Všední

2:39:18,8

152.

Zdeňka Šulcová

2:41:33,8