Zpravodaj
Československé biologické společnosti
číslo 2 BRNO 1999
Hlavní výbor Čs. biologické společnosti Prof. MUDr. Oldřich Nečas, DrSc., předseda, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., I. místopředseda, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, 775 00 Olomouc Doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., II. místopředseda, Virologický ústav SAV, Dúbravská cesta 9, 842 46 Bratislava Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., vědecký tajemník, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Doc. MUDr. Miroslav Červinka, CSc., Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., člen HV a předseda sekce buněčné biologie, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Prof. RNDr. Karel Beneš, DrSc., člen HV, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Branišovská 31, 370 00 České Budějovice Prof. MUDr.RNDr. Svatopluk Čech, DrSc., člen HV a předseda brněnské pobočky Ústav histologie a embryologie LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., člen HV, Biologický ústav LF UK, Karlovarská 48, 301 66 Plzeň Prof. RNDr. Vladimír Srb,DrSc., člen HV, Ústav hygieny LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. RNDr. Ivan Kalina, DrSc., člen HV a předseda košické pobočky Biologický ústav LF UPJŠ, SNP 1, 040 00 Košice Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., náhradník HV, Biologická fakulta JčU , Branišovská 31, 375 05 České Budějovice Prof. MUDr. Vladimír Půža, DrSc., náhradník HV a předseda hradecké pobočky, Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové RNDr. Petr Folk, CSc., revizor účtů HV, Fyziologický ústav PF UK, Viničná 7, 128 00 Praha +++ Ing. Josef Fulka, CSc., předseda sekce reprodukční biologie, VÚŽV, 251 61 Praha MUDr. Blahoslav Hejda, předseda ostravské pobočky, K myslivně 2078, 708 00 Ostrava RNDr. Lubomír Dobiáš, předseda Společnosti pro mutagenezi zevním prostředí, Krajská hygienická stanice, Partyzánské nám. 7, Ostrava 700 00 MUDr. Jiří Hochmann, CSc., předseda pardubické pobočky, Lonkova 465, 530 00 Pardubice - Polabiny RNDr. Antonín Konětopský, CSc. předseda pedagogické sekce, Gymnázium, Táborská 185, 600 00 Brno Prof. RNDr. Karel Lenhart, DrSc., předseda olomoucké pobočky, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, 775 00 Olomouc Ing. Kyra Michalová, CSc., předsedkyně cytogenetické sekce, III. interní klinika, I. LF UK, U nemocnice 1, 120 00 Praha RNDr. Jiří Mlíkovský, CSc., předseda sekce evoluční biologie, Zborovská 10, 150 00 Praha Ing. Vladimír Skládal, CSc., předseda sekce pro biologii nízkých teplot, VÚRV, Drnovská 507, 161 06 Praha Doc. MUDr. Karel Smetana, CSc., předseda pražské pobočky, Anatomický ústav 1. LF UK, U nemocnice 3, 128 00 Praha MUDr. Dušan Spitzer, předseda Společnosti pro ultrazvuk v medicíně a biologii, Radiodiagnostické odd. nemocnice, Kyjevská 44, Pardubice 532 03 RNDr. Oldřich Vrána, zastupující předseda biofyzikální sekce, BFÚ AV ČR, Královopolská 135, Brno 612 65
RedTaq DNA polymeráza - první zkušenosti z Vašich laboratoří Mgr. Jiří Moos,CSc., Sigma-Aldrich s.r.o.
… většina z Vás, kteří využíváte PCR pro Váš výzkum i diagnostické aplikace, už jistě slyšela nebo si dokonce už vyzkoušela naši „červenou polymerázu„. Proto jenom stručně - hlavní vylepšení není v enzymu samotném, ale v přítomnosti inertního červeného barviva. Hlavní zdroj problému v PCR - chyby v pipetování a špatné promíchání, jsou přítomností červeného barviva do značné míry eliminovány. To však není jediný a možná ani hlavní benefit REDTaq polymerázy. Červené barvivo REDTaq polymerázy má velmi podobnou elektroforetickou mobilitu jako bromfenolová modř a složení PCR pufru je takové, ze po standardní PCR reakci se PCR produkty mohou nanášet přímo do jamek gelu. Pokusím se shrnout Vaše dosavadní připomínky k tomuto produktu: • Barvivo je velmi dobře viditelné, což umožňuje nejen kontrolu pipetování, ale i správného promíchání Master Mixu a také velmi přesné oddělení reakční směsi od minerálního oleje. • Přímé nanášení PCR produktu znamená vítané vylepšení pro občasné uživatele, ale hlavně velkou úsporu času a zpřesnění práce (menší množství pipetovacích chyb, záměn vzorku …) pro rutinní uživatele – tj. zejména diagnostické aplikace v medicíně. • Bohužel se vyskytly případy, kdy REDTaq fungovala špatně nebo vůbec nefungovala. Tyto potíže vznikly většinou chybou při přepravě, poškozeným uživatelům se omlouváme, a pokud se nám ozvou, pošleme jim produkt znova či se pokusíme najít jiné řešení.. To však není z novinek pro PCR zdaleka všechno. Sigma uvádí na trh několik nových reagencií a kitů pro RT PCR, a já bych Vás chtěl upozornit alespoň na jednu z nich – reversní transkriptázu AMV se zvýšenou termostabilitou , schopnou pracovat při teplotách až 65oC. To znamená, ze se uplatní hlavně v případech , kdy Vaše RNA vytváří za normálních teplot obtížné sekundární struktury. Navíc tato RT vystačí s 10x až 100x menším množstvím RNA ve srovnání se standardními transkriptázami. Na vyzkoušení doporučujeme kit RTPCR20 na 20 reakcí, který obsahuje zmíněnou reversní transkriptázu pro přepis do DNA a polymerázu AccuTaq pro amplifikaci. AccuTaq je speciálně vybraná rekombinantní Taq polymeráza s malým množstvím jiné polymerázy s 3’-5’proofreading aktivitou, a je vhodná pro amplifikaci fragmentu až 22 kb dlouhých (v případě plazmidu nebo jiných méně komplexních struktur až do délky 40 kb). K reakci jsou dodávány také 2 protokoly – pro reakci v jedné a ve dvou zkumavkách. Na produkt RT PCR 20 zaváděcí sleva 50% RT PCR 20 - kompletní kit na 20 RT PCR reakcí nyní jen za 1470 Kč!!! Tato nabídka platí do 30. 6. 1999 Více informací získáte na adrese www.sigma-aldrich.com nebo nám napište na
[email protected]
1
ZPRAVODAJ Československé biologické společnosti
2/1999 BRNO _______________________________________________________________ Obsah: ÚVODNÍ SLOVO Mají se biologové plést do dění v lidské společnosti? - O. Nečas ……………………2 ZPRÁVY Zápis ze schůze mimořádného valného shromáždění ČsBS konané 6.9.1999 v Českých Budějovicích - R. Janisch………………………………………………..…….2 Zápis ze schůze hlavního výboru ČsBS konané 6.9.1999 v Českých Budějovicích R. Janisch ……………………………………………………………………………………3 XV. Biologické dny - Z. Moravčík……………………………………………………….....5 Dny vědy - J. Berger ………………………………………………………………………..6 INFORMACE VIII. Cytoskeletální klub - P. Dráber ……………………………………………………....7 BUŇKY II. - J. Berger………………………………………………………………………..8 Digitální zobrazování - F. Weyda …………………………………………………...…….8 VÝROČÍ Prof. RNDr. Alexej Romanovský, DrSc. (*1932 - +1999) in memoriam - J. Berger ….9 Profesor MUDr. Drahomír Horký, DrSc. - S. Čech………………………………...……11 KALENDÁŘ AKCÍ Přehled akcí v cizině……………………………………………………………………….12 POZNÁMKY Máme se bát genově upravených potravin? - M. Ondřej ……………………………...14 Postřehy z Lovaně - V. Němec ……………………………………………………..……16 Mezibuněčné spoje - J. Berger ………………………………………………………..…17 Utopený Archimedés - některá další hesla - V. Mornstein………………………….....17
1
ÚVODNÍ SLOVO
Mají se biologové plést do dění v lidské společnosti? Zúčastnil jsem se i letos Fóra 2000 na Pražském hradě. Jako již předtím, byla tam řada světově známých osobností, tváří známých z našich médií i známých osobně. Z hlediska „profesní“ skladby to byli politici, politologové, sociologové, ekonomové, spisovatelé, filosofové, publicisté a hlasatelé nejrůznějších náboženství. Ústředními motivy byly otázky uspořádání lidské společnosti, jeho nedostatky, problémy, perspektivy. Řečníci a diskutéři presentovali s větším či menším přehledem představy o humanismu a násilí, o diskriminaci, o důsledcích globalizace a dalších věcech, které jsou podstatné pro dnešní i budoucí lidstvo. Vše zasvěceně. Jako biolog jsem se však cítil velmi nesvůj a nejistý. Nepadlo tam totiž jedno jediné slovo o tom, co to je člověk (Homo sapiens) vlastně za tvora. Vyznívalo to tak, jako by vše, co se týká lidské populace bylo determinováno pouze v úrovni sociální, jako by se různé lidské subpopulace nelišily geneticky, jako by se základní biologické potřeby nepromítaly do toho, co se ve společnosti děje. My ale přece víme, co je to skupinová selekce, víme, že celé lidské dějiny jsou v podstatě boj o areál a potravu mezi lidskými subsystémy a ideologie jsou k tomu nástrojem (jedním z nástrojů), že politika je především o stoupání (či pádu) v mocenské hierarchii „uvnitř smečky“ a že ekonomická moc je účinným nástrojem boje o přežití. Motivace společenského chování má v pozadí determinaci biologickou, kterou nelze obejít. Prezentovat člověka jen jako sociální systém znamená odtrhnout jej od jeho biologické podstaty, byť specificky lidské. Sešel jsem se tam s Vladimírem Srbem, měl stejné pocity. Velmi rychle jsme se shodli na tom, že je do jisté míry povinností biologů, t.j. lidí znalých své profese, k tomu říci své, tak nějak zasuplovat to, co na Fóru 2000 chybělo. Fórum Biologické společnosti je k tomu kompetentní. Pohled biologů by byl jistě zajímavý i pro odborníky „nadstavbových“ sfér. Ať spolu diskutují a třeba se i „nesmiřitelně“ pohádají. Rychle jsme se shodli také na tom, že by to mohlo být téma příštích Biologických dnů. Prý v Olomouci by bylo vhodné prostředí, vím, že tam jsou lidé, kteří se tím zabývají. Oldřich Nečas ZPRÁVY
Zápis ze schůze mimořádného valného shromáždění Čs. biologické společnosti konané 6.9.1999 v Českých Budějovicích Mimořádné valné shromáždění Čs. biologické společnosti tvořilo úvodní část XV. Biologických dnů konaných 6.-8.9.1999 v Českých Budějovicích na téma „Nádorová versus normální buňka“. Valné shromáždění zahájil předseda společnosti prof. Nečas. Přivítal čestné hosty - prorektora Jihočeské univerzity prof. Divíška, děkana Biologické fakulty Jihočeské univerzity doc. Brandla, kteří pronesli pozdravné projevy a popřáli účastníkům XV. Biologických dnů mnoho zdaru v jednání konference. Prof. Nečas poděkoval čestným hostům a vyslovil uznání a dík předsedovi organizačního výboru XV. Biologických dnů doc. Bergerovi a celému organizačnímu a vědeckému výboru za vzornou přípravu zasedání. Prof. Nečas informoval plénum, že již po dva roky probíhá soutěž mladých vědeckých pracovníků o nejlepší vědeckou práci, kterou vypsala firma B.M. COMP společně se Společností buněčné biologie Čs. biologické společnosti. Firma B.M. COMP odměňuje nejlepší práci finanční částkou 10.000 Kč a 20.000 Kč na nákup chemikálií. Prof. Nečas požádal prof. Svobodu, předsedu Společnosti buněčné 2
biologie a odborné poroty o zveřejnění nejlepší vědecké práce v roce 1999. Prof. Svoboda sdělil, že odborná porota ve složení - prof. Svoboda, prof. Janisch, doc. Berger vybrala na semináři o cytoskeletu v březnu t.r. ve Vranovské Nové Vsi z deseti prací tři nejlepší a předložila je k posouzení hlavnímu výboru Čs. biologické společnosti 24.3.1999. Hlavní výbor po pečlivém zvážení vybral vědeckou práci dr. Adamíkové z Bratislavy. Zástupce firmy B.M. COMP předal na mimořádném valném shromáždění dr. Adamíkové finanční ocenění. Potom vzpomenul prof. Nečas nedávné úmrtí prof. RNDr. Alexeje Romanovského, DrSc., dlouholetého předsedy pražské pobočky, člena hlavního výboru a čestného člena Čs. biologické společnosti. Valné shromáždění uctilo památku prof. Romanovského povstáním. Protože se na zahájení valného shromáždění nedostavila nadpoloviční většina členstva, byla stanovami předepsaná třicetiminutová čekací doba vyplněna odbornou přednáškou zařazenou do cyklu „Babákových přednášek“. V pořadí již čtvrtou Babákovu přednášku přednesl prof. J. Bubeník: „Genová léčba zhoubných nádorů využívající vakcín z nádorových buněk“. Po přednesení této přednášky se stalo mimořádné valné shromáždění usnášení schopným a předseda společnosti prof. Nečas přistoupil k jedinému bodu programu, volbě čestných členů společnosti. V uplynulém období navrhl hlavní výbor při příležitosti životních jubileí 3 členy společnosti na udělení čestného členství v Čs. biologické společnosti. Za dlouholetou, aktivní a podnětnou práci v Čs. biologické společnosti rozhodlo valné shromáždění jednohlasně udělit diplom čestného členství v Čs. biologické společnosti prof. Homolovi, doc. Hrochovi a ing. Závadovi. Protože nebyly vzneseny z pléna žádné volné návrhy, ani připomínky k činnosti Čs. biologické společnosti, poděkoval prof. Nečas všem za účast a zasedání mimořádného valného shromáždění Čs. biologické společnosti ukončil. Zapsala:
Iva Tačová
Přečetl: Prof. MUDr. R. Janisch, DrSc. vědecký tajemník
Zápis ze schůze hlavního výboru Čs. biologické společnosti konané 6.9.1999 v Českých Budějovicích Členové hlavního výboru Přítomni: prof. O. Nečas, prof. R. Janisch, doc. M. Červinka, doc. J. Reischig, prof. K. Beneš, prof. A. Svoboda, doc. J. Berger, dr.P. Folk Omluveni: prof. S. Čech, prof. M. Hejtmánek Nepřítomni: doc.F. Čiampor, prof. V. Srb, prof. I. Kalina
Předsedové poboček a sekcí Přítomni: doc. K. Smetana, dr. B. Hejda, dr. A. Konětopský, dr. D. Spitzer, ing. J. Fulka Prof. Nečas zahájil schůzi hlavního výboru a vyzval přítomné k připomínkám k zápisu z minulé schůze hlavního výboru 24.3.1999. Zápis byl bez připomínek schválen.
3
1. Příprava XV. Biologických dnů Doc. Berger seznámil členy hlavního výboru s drobnými změnami v programu XV. Biologických dnů. Hlavní změnou je dodatečné zařazení časů na poster session v úterý v 7,30 a ve 12,30 a ve středu v 7,30. Doc. Berger dále upřesnil, že slavnostního zahájení se zúčastní prorektor a děkan Jihočeské univerzity. Hlavní výbor schválil možnost dodání anglických sborníků z Biologických dnů i těm platícím účastníkům, kteří se Biologických dnů osobně nezúčastní. Doc. Berger upozornil na časově napnutý program celé konference a nutnost přísně dodržovat časový režim všech sdělení. Fotografická dokumentace z průběhu Biologických dnů je zajištěna, provede ji dr. Weyda a vzorky fotografií přislíbil doc. Berger vystavit na Internetu. Prof. Nečas provedl kontrolu k obsazení předsedajících v jednotlivých sekcích a nebylo třeba provádět žádné změny. Bylo konstatováno, že program mimořádného valného shromáždění, které proběhne v rámci zahájení XV. Biologických dnů je připraven. 2. Příští Biologické dny Prof. Nečas navrhl zabývat se již v nejbližší době tématikou a časovým rozvrhem příštích Biologických dnů. Předběžně zazněly následující návrhy: Genové manipulace (v nejširším pojetí - vše co ovlivňuje genotypy i genofond populace) - prof. Nečas Biologie v postgenomové éře - dr. Folk Regulace exprese genetické informace - prof. Nečas, prof. Beneš Prof. Nečas vyzval všechny členy hlavního výboru k dalším návrhům tématiky příštích Biologických dnů, která by měla být stanovena na příští schůzi hlavního výboru. Vzhledem k tomu, že dosud Biologické dny neproběhly v Olomouci a Plzni, hlavní výbor navrhuje jejich uspořádání v některém z těchto měst. 3. Revize hospodaření v Čs. biologické společnosti Prof. Janisch informoval hlavní výbor o dokončené revizi hospodaření s dotací Akademie věd ČR Konečná zpráva revizních orgánů obsahuje závěr, že v účetní evidenci výdajů na projekt nebyly zjištěny věcné nedostatky, tudíž opatření k nápravě nebyla vydána. Vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva obsahovala prohozená jména předsedy a tajemníka společnosti, byla vrácena k této opravě na Kontrolní odbor Akademie věd a opravená verze se nám dosud nevrátila. 4. Informace o přihlášce kolektivního členství cytogenetické sekce Vědecký tajemník prof. Janisch informoval hlavní výbor informoval o přihlášce cytogenetické sekce naší společnosti pro kolektivní členství v Evropské asociaci cytogenetiků, o kterém v současné době jedná předsedkyně cytogenetické sekce doc. Michalová. Možnost úhrady členského příspěvku ve výši 80 Euro za tři roky konzultoval prof. Janisch na sekretariátu Rady vědeckých společností, kde úhrada byla předběžně přislíbena. Prof. Svoboda informoval hlavní výbor o situaci v ECBO, kde v současné době sílí tendence zrušit kategorii kolektivního členství.
4
5. Podzimní číslo Zpravodaje Prof. Janisch informoval hlavní výbor o záměru v nejbližší době ( v první polovině října) vydat druhé číslo Zpravodaje. V této souvislosti doc. Berger upozornil, že pobočky neposkytují redakci Zpravodaje miniabstrakty ze svých odborných akcí. Po všeobecné diskusi bylo redakční radě Zpravodaje doporučeno rozšířit věcný obsah ve Zpravodaji. 6. Přihlášky nových členů Do Čs. biologické společnosti byli přijati tito noví členové - doc.MUDr. Jaroslav Mokrý, PhD., Hradec Králové, RNDr. Hana Klusoňová, Hradec Králové, Mgr. Jana Staňková, Praha, doc. MUDr. Vladislav Mareš, DrSc., Praha, MUDr. Lucie Bačáková, CSc., Praha, MUDr. Ivo Klepáček, CSc., Praha. 7. Různé Prof. Beneš připomněl hlavnímu výboru dokument o vědní politice v naší republice, který má být zveřejněn začátkem října a předložen k širší diskusi. Prof. Nečas vyzval všechny členy hlavního výboru k prostudování dokumentu a k vyjádření společného stanoviska. Hlavní výbor se rozhodl vždy na poslední své schůzi v roce vypracovat celoroční terminář svých schůzí pro příští rok. Prof. Nečas poděkoval všem za účast a schůzi hlavního výboru ukončil. Prof. MUDr. R. Janisch, DrSc. vědecký tajemník
XV. Biologické dny Letošní již XV. Biologické dny se konaly ve dnech 6. - 8. září 1999 v Českých Budějovicích v prostorách Jihočeské univerzity na půdě zdejší biologické fakulty. Biologické dny byly věnovány problematice nádorové i normální buňky, buněčné smrti a apoptóze. V úvodu, tentokrát již 4. Babákovu přednášku přednesl profesor Bubeník z pražského Ústavu molekulární genetiky. Týkala se experimentálních možností terapie nádorových onemocnění pomocí vakcín získaných z nádorových buněk. Inzercí vybraných genů pro cytokiny do nádorových buněk a následnou vakcinací byly vytvořeny vakcíny, které se v experimentu na myších ukázaly vhodné pro lokální terapii určitých typů karcinomů. V sekci věnované buněčné smrti docent Červinka z Lékařské fakulty v Hradci Králové referoval o úloze buněčných membrán při procesu tzv. programované buněčné smrti (apoptózy). Změny v distribuci lipoproteinů na plazmatické membráně a ruptura vnitřní mitochondriální membrány hrají důležitou roli v procesu apoptózy. Brněnská skupina Dr. Kozubíka nastínila problematiku apoptózy ve vztahu k metabolitům kyseliny arachidónové a inhibice buněčné smrti cytokinem TGF-β1 či indukci apoptózy TNF-α a anti-FAS. V sekci kancerogeneze přednesl profesor Smetana sr. přehlednou přednášku o struktuře maligní a leukemické buňky. Shrnul změny pozorované u maligních buněk a prezentoval specifické struktury nalezené v maligních buňkách. Zajímavým 5
sdělením v této sekci byl příspěvek profesora Dadáka, který referoval o zhoubném množení buněk, chápaném jako informační systém. V sekci molekulární biologie byly vyslechnuty příspěvky autorů z brněnského biofyzikálního ústavu, Dr. Kozubíka a Dr. Hofmanové, „Regulace cytokinetiky epigeneticky působícími faktory“ a „Význam interakcí vysoce nenasycených mastných kyselin s cytokiny pro vznik a rozvoj nádorů.“ V sekci zaměřené na trendy ve výuce biologie nás informoval docent Berger o „smrti jako cílu života buněk“ a rovněž nastínil možnosti multimediální podpory výuky buněčné biologie za použití výpočetní techniky a videoprojekce. Dr. Kozubík apeloval na přítomné účastníky biologických dnů, aby se připojili k podpoře onkologického centra vznikajícího v Brně. Olomoučtí autoři Dr. Chalupová a prof. Hejtmánek prezentovali videolekce z genetiky vhodné pro výuku biologie na vysokých školách. V sekci buněk rostlin a hub byly předneseny pokroky v genové manipulaci u rostlin, dále problematika nádorů u rostlin a také role regulačních bílkovin v buněčném cyklu řas. Sekce zabývající se účinky xenobiotik obsahovala přednášku docenta Bergera ze zdejší biologické fakulty o významu biorytmů při ovlivnění hemopoezy cytostatiky. Podstata a úloha biorytmů byla rovněž podrobně popsána v publikaci J. Bergera, kterou obdržel každý účastník letošních biologických dnů, který řádně zaplatil registrační poplatek. V sekci Léčba nádorů přednesl doc. Smetana jr. zajímavé sdělení o nových možnostech v oblasti tkáňového inženýrství. Závěrečná sekce Metody buněčné biologie přinesla sdělení o biologických aplikacích tzv. laserové pinzety a možnostech digitalizace obrazu při studiu nádorů. V průběhu biologických dnů odměnila firma B.M.Comp. práci Mgr. Lubici Adamíkové „Development of a transformation systém for the micronuclear yeast Dipodascus (Endomyces) magnusii“ finanční částkou 10.000 Kč pro autorku a částkou 20.000 Kč na nákup chemikálií. Zdeněk Moravčík
Dny vědy Dny vědy probíhaly letos opět na mnoha ústavech AV ČR v druhé polovině října. Akci iniciovala studentská organizace AMAVET. Entomologický ústav AV ČR v Českých Budějovicích se zúčastnil této akce letos také a návštěvníkům, kterých byla během jednoho dopoledne necelá stovka, předvedl zajímavosti sbírkového materiálu hmyzu, laboratoře biochemie, molekulární genetiky, elektronové a konfokální mikroskopie, tj. pracoviště, na nichž rovněž vypracovává své diplomové práce většina studentů katedry obecné biologie BF JU. Demonstrace byly spojeny s výkladem o činnosti laboratoří, o ekologickém systému Šumavy a o biologickém boji s hmyzem škodícím na kulturních plodinách. Atrakcí, podobně jako loni, se opět staly chovy hmyzu, zejména chov sarančat. Návštěvníky jsme rozdělovali do malých skupin, které se mohly snadno vejít do laboratoří, každá skupina měla připravený dvouhodinový program v ústavu, takže ústavem rotovalo současně několik skupin příchozích. Dny vědy probíhají v ČR jako obdoba podobné akce ve Francii. Není asi možné objektivně obě akce srovnávat, jenom bych připomenul okolnosti vzniku myšlenky: Národní dny vědy a technologie zahajoval 13. ledna 1982 v Paříži prezident Francouzské republiky, neboť šlo o vyústění poměrně rozsáhlé akce, které organizační podporu poskytovalo Ministerstvo výzkumu a technologií (Nouvelles de France, 1. 2. 1982). Počin české studentské organizace je při tomto srovnání 6
chvályhodný, nicméně tato organizace stěží bude mít organizační sílu, kterou mají vládní organizace našich západních sousedů, i o propagaci se v ČR staralo tiskové oddělení AV. O případné účasti vládních organizací mohou rozhodnout české politické špičky - ty mají zatím asi trochu jiné priority (ve směru k vědě a vzdělávání), než jejich kolegové ze zemí Evropské unie a na Dnech vědy v ČR je to znát. I tak si myslím, že skromnější česká varianta Dnů vědy je užitečná, ostatně u mnoha skupin se pro zájem návštěvníků původně plánovaný dvouhodinový program v Entomologickém ústavu protáhl. Bylo co předvádět. Josef Berger
INFORMACE
VIII. Cytoskeletální klub Tradiční setkání pracovníků zabývajících se výzkumem cytoskeletu se uskuteční ve dnech 15. – 17. března 2000 ve Vranovské Vsi u Znojma. Organizátory setkání jsou Oddělení biologie cytoskeletu ÚMG AVČR a Sekce buněčné biologie ČSBS. Tématika je omezena jen názvem semináře. Úvodní přednášku „Membránové receptory, přenos signálů a cytoskelet“ přednese Dr. Petr Dráber, ÚMG AVČR. Předpokládáme, že i letos bude prezentována celá škála výzkumných témat, týkajících se cytoskeletu, včetně metodik a diagnostiky. Aktuální experimentální výsledky budou prezentovány formou posterů, přehlednější informace budou náplní přednášek. Příspěvky je možno prezentovat jak v češtině tak v angličtině. Setkání se bude konat v Motelu CLUB, Vranovská Ves č. 38, PSČ 67 122, tel: 0624 2585538, fax: 0624 258191. Motel leží u silnice Praha-Jihlava-Znojmo. Poblíž motelu je autobusová zastávka. Účastnický poplatek (200,- Kč), ubytování (275,- Kč/noc včetně snídaně) a stravné (ve výši proplácených cestovních náhrad) budou placeny na místě. Registrace začne 15. 3. 2000 ve 14 hod. Přihlášky s uvedením jména, adresy a názvu sdělení (uveďte, zda jde o přednášku nebo poster) zašlete do 15. ledna 2000 na adresu: Dr. Pavel Dráber Ústav molekulární genetiky AV ČR Oddělení biologie cytoskeletu Vídeňská 1083 142 20 Praha 4 Tel: 02 475-2632 Fax: 02 475-2758 E-mail:
[email protected] Abstrakta (velikost A4) zašlete e-mailem jako „attachment“ ve formě „Rich text format (*.rtf)“ do 15. února 2000 na výše uvedenou adresu.
7
BUŇKY II. Konference věnovaná různým směrům v buněčné biologii obsahově navazuje na 15. biologické dny proběhne v Českých Budějovicích 5. a 6. 9. 2000. Vítány jsou zejména přednášky, které informují o vlastních výsledcích v širším kontextu a které přispívají k navazování nových pracovních kontaktů mezi pracovníky různých specializací. Témata: 1. nádorová buňka: specifické vlastnosti, terapie na buněčné a molekulární úrovni, 2. monitorování toxicity a kancerogenů, 3. apoptóza a jiné formy buněčné smrti, 4. cytoskelet, 5. biomembrány a jejich úloha v životě buňky, bioenergetika, 6. buněčný cyklus, buněčné jádro, genové inženýrství, 7. extracelulární matrix, 8. diferenciace a zrání buněk, 9. komunikace buněk (úloha hormonů atp.), 10. metody buněčné biologie, 11. výuka buněčné biologie,12. varia. Konferenci pořádá Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Entomologický ústav AV ČR a Společnost buněčné biologie. Aktuální informace jsou již vystaveny na internetu: http://www.bf.jcu.cz/veda/konf/bunky2.htm. Přihlášky a podrobnější informace je možné získat na adrese: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., Biologická fakulta, Jihočeská univerzita, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice.
Digitální zobrazování Digitalizace je termín, který dnes zaznívá stále častěji nejen na odborných akcích, ale můžeme jej vídat i v domácím tisku a slýchat v televizi a ostatních médiích. Není pochyb o tom, že mohutný nástup digitalizace, související také s rozvojem výpočetní techniky, bude pokračovat i v dalším tisíciletí. V současné biologii a medicíně si našla svoje místo především digitalizace obrazu. Tyto techniky se stále více prosazují nejen v relativně nových oborech, jako je například konfokální mikroskopie, ale také v oblastech, kde dříve suverénně kralovala klasická fotografie (makro- a mikrofotografie) a kinematografie. Ukazuje se, že digitalizace obrazu je velmi dobře využitelná například ve vědecké laboratoři. K jejím velkým přednostem patří mimo jiné rychlost, s jakou můžeme zpracovávat obraz prakticky bezprostředně po exponování. Jako reflexi prudkého vývoje digitálních technik, který bychom rádi zachytili a využili v našem výzkumu, jsme dne 1.ledna 1999 založili v Entomologickém ústavu Akademie věd České republiky Laboratoř digitálního zobrazování v entomologii. Proč zrovna v entomologii? Odpověď je snadná - je to totiž obor, který je pro techniky digitálního zobrazování velmi vhodný. Hmyz (i další členovci, kteří sem bývají zahrnováni) čítá několik milionů popsaných druhů (a obrovské množství druhů dosud nepopsaných) s nesmírnou variabilitou tvarovou i funkční a žijící prakticky ve všech typech známých biotopů. Současná entomologie v sobě směšuje jak tradiční disciplíny, tak disciplíny zcela moderní (včetně molekulární biologie). Aplikace technik digitalizace obrazu právě v entomologii pokrývá prakticky všechny situace, které se vyskytují v biologii jako takové a my bychom chtěli využít zkušeností z našeho mnohaletého výzkumu v řešení situací specifických pro tento obor. Proto testujeme moderní digitální fotoaparáty a další zařízení ve spolupráci s firmami Olympus, Fomei, Optoteam atd. Výsledky testů i veškeré naší další činnosti uveřejňujeme v angličtině na naší webové stránce, kde najdete i bližší informace http://www.entu.cas.cz/labdigit/. 14. března roku 2000 organizujeme ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (Biologická fakulta) jednodenní konferenci na téma “DIGITÁLNÍ ZOBRAZOVÁNÍ V BIOLOGII A MEDICÍNĚ”, jejímž účelem je informovat naší biologickou i lékařskou veřejnost o současném stavu a budoucích trendech v 8
tomto oboru a seznámit se s výsledky práce domácích odborníků a institucí. Součástí akce bude i prezentace produktů v naší zemi působících firem využitelných v biologii i v medicíně. Pokud máte zájem o bližší nezávazné informace, pošlete e-mail na adresu
[email protected]. Budete zařazeni na mailing list a včas informováni o aktuální situaci. František Weyda VÝROČÍ
Prof. RNDr. Alexej Romanovský, DrSc. (*1932 - +1999) in memoriam Alexej Romanovský se narodil 13. 1. 1932 v Praze. Docentem byl od 1. 8. 1966, univerzitním profesorem od 1. 9. 1991. Byl členem Československé biologické společnosti a International Society of Developmental Biology. Působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mezi svými vrstevníky byl znám pod přátelskou přezdívkou Lexa. Úmrtí profesora Romanovského bylo pro mne velkým překvapením, třebaže jsem od něho samého věděl o jeho zdravotních potížích. Naposledy, nedlouho před oním smutným dnem, jsme se telefonicky domlouvali, že když se po přestálé operaci již cítí mnohem lépe, zajede možná na podzim i do Českých Budějovic. Nicméně to byla úvaha založená na předpokladu dalšího zlepšení zdraví, v době našeho rozhovoru se na takovéto cestování prof. Romanovský ještě zdaleka necítil. Jak se 26. července 1999 ukázalo, v popisu svého vlastního zdraví byl, bohužel, opět vědecky přesný a představa možného zlepšení zůstala již trvale nenaplněna. Podívám-li se ve svých vzpomínkách zpět, pak prvním učitelem, které ho jsem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze poznal (nepočítám-li neosobně probíhající přijímací zkoušky), byl právě (tehdy ještě Doc.) A. Romanovský, a to během krátkého uvítaní nově nastupujících studentů ve “fotochemii” ve Viničné 7. Pamatuji se na to i po více než čtvrtstoletí, protože to bylo setkání s usměvavým, klidným a přátelským člověkem. Takovým, jakým byl po celý svůj život. Měl jsem to štěstí, že jsem se s profesorem Romanovským po studiích setkával, i když ne výrazně často, protože nás sice pojil zájem o některé obecně biologické problémy, ale naše pracovní specializace se lišily. Třebaže jsem po studiích s dalšími životními zkušenostmi někdy méně, jindy více změnil pohled na své bývalé učitele, Prof. Romanovský byl mezi těmi, kteří během let získávali můj stále větší respekt. Respekt jak vůči odborníkovi, vůči kantorovi, tak vůči člověku. Když jsem se s ním někdy radil, jak to či ono realizovat, obvykle si dokázal vzpomenout na podobnou svou životní zkušenost a po krátké době jsem si pak mohl ověřit užitečnost jeho rady. Docentem zůstával kvůli své aktivitě na akademické půdě během pražského jara (byl proděkanem) až do začátku devadesátých let, kdy se věci, byť se zpožděním, v tomto směru částečně napravily. I nedávno pozvedl svůj hlas, když se stal signatářem kritiky (“Výzva na podporu české vědy a výzkumu”), jež navrhovala některé konkrétní změny ve vědní politice našeho státu. V první polovině 90. let byl vedoucím katedry fyziologie živočichů a vývojové biologie PřF UK v Praze, byl předsedou oborové rady pro vývojovou biologii a předsedou oborové rady pro imunologii postgraduální vědecké výchovy biomedicínské sekce Centra interdisciplinárních studií při Univerzitě Karlově v Praze, předsedou oborové rady imunologie a členem oborové rady vývojové biologie na PřF UK, členem vědecké rady PřF UK, předsedou habilitační komise PřF UK pro 9
vývojovou biologii, řadu let též členem redakční rady Biologických listů, předsedou pražské pobočky Československé biologické společnosti atd. atd. Byl vynikajícím kantorem, uměl vyhmátnout podstatu problémů v biologii i směr, kam se vývoj poznání bude ubírat, měl cit pro nutný rozsah znalostí, které od studentů vyžadoval; nebyl to pouze cit, ale i velmi náročná příprava a rozvaha před přednáškami. Podíváme-li se na známou “modrou” obecnou biologii (A. Romanovský a kol.: Obecná biologie, SPN Praha, 1. vydání 1985), kterou redigoval, vidíme, že po některých aktualizacích by jako učebnice v dnešní době opět plně obstála. Kdo Prof. Romanovského znal osobně, věděl, že není jen experimentálním biologem, ale že má také velmi blízko k přírodě, zná ji a rád se v ní pohybuje a za samozřejmost považuje perfektní znalost všeho, co kolem jeho chaty leze, plave, lítá a roste. Přestože Prof. Romanovský věnoval mnoho úsilí kvalitní výuce, i jeho vědecké práce nesou pečeť vysoké kvality. Science Citation Index zahrnuje od roku 1980 18 vědeckých publikací, v nichž je spoluautorem, a jeho práce byly jinými autory citovány v tomto období 20x ve významných časopisech. V posledních letech se věnoval především vývojové biologii s ohledem na funkce membránového skeletu u vybraných typů buněk a imunologickému přístupu při studiu vývoje kontraktilního systému. Sám si nejvíce cenil výsledků, které publikoval v následujících pracích: Duprat A. M., Romanovský A. et al.: Immunoflurescence studies on amphibian myoblast differentiation. J. Embryol. exper. Morphol. 34: 1, 1975. Romanovský A., Nosek J.: The effect of Tunicamycin and 2-deoxy-D-glucose on the development of Xenopus laevis embryos. Roux Arch. 189: 81, 1980. Paleček J., Habrová V., Romanovský A.: Dynamics of tubulin structures in Xenopus laevis oogenesis. J. Embryol. exper. Morphol. 87: 25, 1985. Romanovský A. et al.: Runicamycin induced alternations of the gastrulation process in Xenopus laevis embryos. Folia Morphol. 33: 77, 1985. Profesor Alexej Romanovský vychoval mnoho studentů, a to jak budoucích středoškolských učitelů, tak výzkumníků, oběma těmto skupinám byl osobním příkladem. Měl řadu přátel. Škoda, že nemoc ukončila jeho život, mohl být ještě mnoho dalších let moudrým a platným kolegou. Josef Berger
Profesor MUDr. Drahomír Horký, DrSc. V letošním roce 5. listopadu oslavil šedesáté narozeniny dlouholetý aktivní funkcionář výboru brněnské pobočky (1979-1981 a 1991-1993 člen a 1982-1990 náhradník), profesor Drahomír Horký, přednosta Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU v Brně. Rodák ze Zahrádky (u Náměště nad Oslavou) vystudoval a promoval na LF MU v Brně r. 1962. Jubilantovu rozhodnutí celoživotně se věnovat teoretické disciplíně předcházela zkušenost, kterou získal během čtyřletého působení jako demonstrátor a pomocná vědecká síla v tvůrčím a inspirujícím prostředí tehdejšího Mikrobiologického ústavu LF. Po dvou letech praxe sekundárního lékaře nastupuje na konkurs roku 1964 na histologii a embryologii u profesora Karla Mazance. Dvacet roků práce v oboru spojil s LF MU, v letech 1977 - 1992 působil na Vysoké škole veterinární v Brně (Veterinární a farmaceutická univerzita). Obdařen cílevědomostí, vytrvalostí i dostatečnou vytrvalostí a pílí se jubilant záhy vypracoval v uznávaného odborníka na poli aplikované transmisní a rastrovací elektronové mikroskopie, tématicky preferujícího řešení otázek a problémů, které souvisely nebo souvisejí s praxí a potřebami klinických pracovníků. Po sérii prací věnovaných ultrastruktuře humánní a savčí kloubní chrupavky a synoviální membrány, z nichž v odborných kruzích zaslouženou pozornost vzbudily nálezy u 10
hemofilických a ochronotických chrupavek, koncentruje se současný zájem prof. Horkého na studium struktury a ultrastruktury různých typů buněk in vitro, autologních a heterologních kožních štěpů, cévních náhrad a také vlivu xenobiotik na buňky a tkáně. Při jejich řešení spolupracuje s Centrem pro popálené FN Bohunice, s Klinikou plastické a estetické chirurgie FN u sv. Anny, s Tkáňovou bankou FN Bohunice, Katedrou chirurgie a Oddělením vědecké práce VLA JEP v Hradci Králové, a řadou jiných pracovišť. Počet jubilantem publikovaných položek (v tom spoluautorství 2 monografií) přesahuje číslo 120. Prof. Horký jako pedagog předal a vštípil základy histologie a embryologie stovkám humánních i veterinárních mediků; přednášky a výklady příkladně doplňuje promyšlenou aplikací moderní audiovizuální techniky, bez které si efektivní výuku oborů založených na vizuální percepci nelze představit. Pro posluchače sepsal, ať již sám nebo ve spolupráci, celkem 18 učebních textů. Úctyhodné jsou jubilantovy aktivity věnované organizační a spolkové činnosti. Opakovaně zastával funkci odpovědného řešitele dílčích úkolů, vypracoval několik desítek oponentských a recenzních posudků, předsedal komisi pro obhajobu kandidátských a doktorských disertačních prací v oboru anatomie, histologie a embryologie; v posledních letech vede na LF MU společnou oborovou komisi pro anatomii, histologii a embryologii. Je členem redakční rady Veterinárního lékařství (Vet. Med. - Czech) a řady odborných společností, z nichž v České anatomické společnosti v současné době zastává funkci místopředsedy. Životní pohodu, mnoho osobní a pracovní spokojenosti a pevné zdraví přejí do dalších let členové Čs. biologické společnosti. Ad multos annos! Svatopluk Čech
☺
NOVÉ PUBLIKACE, RECENZE Prosíme, pište! KALENDÁŘ AKCÍ
Přehled akcí doma v cizině ŘÍJEN 1999 2 5th California Microscopy Colloquium, San Francisco SU, CA, USA Greg Antipa Web: online.sfsu.edu/~camicro/ 4 European Focused Ion Beam Users Group Meeting, Arcachon, France Hugo Bender. Fax + 32 16 281
[email protected] www.imec.be/6/efug 4-10 ECASIA '99 8th Conf on App of Surf Int Analysis, Seville, Spain, Dept Fsica Aplicada, C-XII, Facultad de Ciencias, Univ Autnoma de Madrid, Cantoblanco E28049, Spain. Fax:+34 1 397 3969, e-mail:
[email protected], web:http//www.uam.es/fa/ecasia99.html
11
13 SEMT Visit to British Antarctic Survey, Cambridge, UK SEMT 20 Midlands Microanalysis User Group (MMUG) meeting, Birmingham University, UK Mike Matthews, Fax +44(0)118 924 2254
[email protected] www.bgs.ac.uk/external/mmug/mmug.htm 20-22 Asbestos Analysis by TEM, Norcross, GA, USA McCrone Res Inst: Fax: +1 312 842 7100 LISTOPAD 1999 10 27th Scottish Microscopy Group Symposium and Exhibition, Glasgow, Scotland William Maxwell. Fax +44 (0) 141 330 4299
[email protected] 13 SEMT AGM and Microscopy from the Natural World, School of Pharmacy, London, UK SEMT 14-19 Eastern Analytical Symposium and Exposition, Somerset, NJ, USA EAS hotline: +1 302 738 6217 email:
[email protected] www.eas.org 17 CryoEM Group Meeting, Birkbeck College, London, UK Georgina Godwin:
[email protected] (provisional date) Year 2000: Celebrate the Millennium by taking out a free subscription to Microscopy and Analysis! Go to our registration page. ÚNOR 2000 6-11 ACEM 2000, 16th Australian Conference on Electron Microscopy, Canberra, Australia Dr Stuart Craig. Fax +61 2 6246 5000, email
[email protected] www.anu.au/EMU/acem DUBEN 2000 3-4 I ntl Conf on Microscopy of Composite Materials V. Oxford, UK RMS and Oxford Centre for Advanced Materials and Composites 11-13 MICRO 2000, International Conference and Exhibition, London, UK Contact RMS
12
ČERVEN 2000 26-30 7th Asia-Pacific Conference on Electron Microscopy, Singapore 30 Conf Secretariat: Fax +65 776 4971,
[email protected] www.med.nus.edu.sg/micsoc/7apem ČERVENEC 2000 9-13 IUMAS-2 2nd Intl Union of Microbeam Analysis Societies Conference, Kona, Hawaii David B. Williams Fax +1 610 758 4244
[email protected] http://www.microanalysis.org/iumas2000/ www.lehigh.edu/~inmatsci/williams.htm 9-14 EUREM 2000: 12th European Congress on Electron Microscopy, Brno, Czech Republic Fax +42 0 541514337
[email protected] www.eurem2000.isibrno.cz 31-3/8 Microscopy & Microanalysis 2000, Philadelphia, USA Mary Rebedeau, Chicago. Fax +1 708 361 6166
[email protected] www.msa.microscopy.com ZÁŘÍ 2000 3-8 Intl Congress of Histochemistry and Cytochemistry, York, UK Contact RMS 20-23 6th Intl Conf on Stereology and Image Analysis in Materials Science, Krakow, Poland L. Wojnar. Fax +48 12 648 44 36
[email protected] SRPEN 2001 5-9 Microscopy & Microanalysis 2001, Long Beach, CA, USA Mary Rebedeau, Chicago. Fax +1 708 361 6166
[email protected] www.msa.microscopy.com 27-31 6th Intl Conference on Near Field Optics and Related Techniques, Enschede, The Netherlands Conf Sect: Fax +31 53 489 4442
[email protected], www.tn.utwente.nl/nfo-6 ZÁŘÍ 2002 1-6 ICEM 2002 - 15th International Congress on Electron Microscopy, Durban, South Africa Robin Cross Fax +27 46 622 4377
[email protected], ww.ru.ac.za/affiliates/emu/icem2002.htm
13
POZNÁMKY
Máme se bát genově upravených potravin? (Transgenní odrůdy rostlin) Transgenní odrůdy jsou odrůdy, při jejichž šlechtění byly využity jednotlivé geny z nepříbuzných organismů. Děje se to buď přímým vnášením DNA do buněčných jader, nebo prostřednictvím přirozených vektorů - půdních bakterií Agrobacterium tumefaciens. Hlavní transgenní odrůdy podmiňují odolnost k herbicidům nové generace, šetrným k životnímu prostředí, odolnost k hmyzím škůdcům a k některým virovým chorobám. Každý takovýto transgen zvyšuje výnos v průměru asi o 10%. V odrůdách jsou i transgeny, které podmiňují pylovou sterilitu (ta je základem heterózního šlechtění), transgeny, které zvyšují trvanlivost plodů rajčat nebo trvanlivost řezaných květin. Na transgenózi rostlin se pracuje přes 20 let a ve vědě je to dnes již základní přístup molekulární biologie rostlin. Počet vědeckých publikací, které využívají transgenózi rostlin pro řešení obecných otázek molekulární biologie jde do desetitisíců. Na problematice se pracuje 20 let i u nás a v naší zemi bylo napsáno přes 200 vědeckých publikací o transgenózi. Jsou to zejména některé ústavy AVČR (Ústav molekulární biologie rostlin v Č. Budějovicích, Ústav experimentální botaniky v Praze, Biofyzikální ústav v Brně), ale i další pracoviště, jako Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze Ruzyni a zemědělská pracoviště, spolupracující s uvedenými. U nás se zkoušejí transgenní odrůdy zatím na malých pokusných políčkách a produkční pěstování nelze očekávat před rokem 2002. Nechráněné pěstování transgenních rostlin za účelem registrace odrůd musí být povoleno Ministerstvem životního prostředí, které má svůj poradní orgán - Českou komisi transgenóze rostlin. Je to sdružení asi patnácti odborníků z různých institucí. Jejím sídlem je Ústav molekulární biologie rostlin AVČR a předsedou autor článku. V současné době je ve světě povoleno teprve něco přes 50 transgenních odrůd. Ty představují, vzhledem ke všem získaným různým typům transgenních rostlin, daleko méně, než je viditelná část ledovce v poměru ku celému ledovci. Hovoří se o možných nepříznivých vlivech transgenních odrůd na přírodu, biodiverzitu, případně i zdraví člověka. To je zcela neopodstatněné. Zemědělské monokultury a jejich ochrana pesticidy při velkokapacitní výrobě mají negativní vliv na přírodu, ale transgenní rostliny mají nepříznivých vlivů na přírodu daleko méně a nemají žádné nepříznivé vlivy na zdraví člověka. Vědci si od samého počátku pokusů s rekombinovanou DNA byli vědomi nutné opatrnosti, jedná se o nové kombinace genů. Při uvolňování transgenních rostlin do přírody se záměrně postupuje velice pomalu, krok za krokem a případ od případu. Transgenní odrůdy jsou před tržním uvolněním testovány z mnoha hledisek a daleko důkladněji než běžné odrůdy. Lze tedy tvrdit, že transgenní odrůdy jsou daleko bezpečnější, než klasické odrůdy. Naprosto nemyslitelné a mnoha tisíci již provedených pokusů předem vyvrácené je tvrzení, které první vznesl Dr. Arpad Pusztai v Rowettově ústavu v Aberdeenu ve Skotsku loňského roku, z něhož vyplývalo, že samotný proces vnášení genů do rostlinného genomu metodami genového inženýrství činí rostliny škodlivými. Pokusy byly podrobně hodnoceny mezinárodní komisí odborníků, která zjistila závažné chyby jak v metodice experimentů tak jejich statistickém zpracování a konstatovala, že z daných výsledků nelze vyvodit vůbec žádné závěry. Přesto však prohlášení A. Pusztaie došlo sluchu u britské veřejnosti, zvláště proto, 14
že přišlo v době, kdy bylo veřejné mínění rozjitřeno problémy s nemocí šílených krav. To vedlo k zákazu geneticky modifikovaných rostlin ve Velké Británii a podstatnému zpřísnění podmínek přijímání nových transgenních odrůd v Evropské Unii od června letošního roku. Nicméně polní plocha transgenních odrůd každý rok několikanásobně vzrůstá a v minulém roce překročila 280 000 km2. V současné době je tedy podstatně větší, než celá plocha bývalého Československa. Hlavní současné transgenní plodiny jsou kukuřice, sója, bavlník, řepka, rajčata, brambory, dýně, papaja, rýže. Ve stadiu testování jsou rostliny s novými vlastnostmi, které produkují farmakologicky využitelné vzácné proteiny, (např. hirudin), rostliny, schopné imunizovat člověka a živočichy k některým chorobám a další, které produkují protilátky, využitelné v medicíně. Existují transgenní rostliny, které produkují biodegradovatelné plasty, vhodnější formy dřeva pro zpracování na výrobu papíru, nebo modifikované typy škrobů a olejů pro různé průmyslové aplikace. Ve stadiu zkoušek jsou transgenní rostliny, které mají nové, příznivé vlivy na zdraví člověka. Z nich nejdůležitější je transgenní rýže, která dává naději, že pomůže alespoň částečně překonat důsledky nesprávné výživy v zemích třetího světa. Její obilky mají vysoký obsah vitaminu A (který netransgenní rýže v obilkách neobsahuje) a obsahují železo a fosfor ve formě, snadno přijímané lidským organismem. Není pochyb o tom, že s transgenními rostlinami i jejich produkty se budeme setkávat stále častěji a není důvod se jich obávat. Boj proti transgenním rostlinám je stejně nesmyslný, jako byl v minulém století nesmyslný boj proti zavádění parních strojů. Miloš Ondřej Ústav molekulární biologie rostlin AVČR Č. Budějovice
Postřehy z Lovaně V květnu a červnu tohoto roku jsem pracoval v Zoologickém ústavu Katolické univerzity v Lovani (Leuven), ležící ve vlámsky hovořící části Belgie. Tato univerzita patří mezi staré evropské školy s dlouhou tradicí. Byla založena r. 1468. Měla a stále má vysoký kredit. Poskytuje obživu (přímo či nepřímo) dobře polovině obyvatel Lovaně. Většina z 25 tisíc studentů bydlí v privátech rozptýlených po celém městě. Ve všední dny školního roku se vždy ráno mezi osmou a devátou vyrojí na ulice spousta bicyklů a mopedů osedlaných studenty jedoucími na přednášky a během jízdy dojídajícími žemli či banán. Když studenti odjedou na prázdniny, město Leuven nápadně ztichne. Přednášky i práce v laboratořích začínají obvykle v 9 hodin. V Belgii mají středoevropský čas, takže ráno okolo šesté je ještě příšeří, ale večer okolo desáté je ještě světlo. Studenti tam studující pocházejí snad ze všech zemí světa. To bylo vidět v menze, kde se scházeli na oběd. Jídlo v menze bylo dobré a ve srovnání s cenami jídla v restauracích také levné. Laboratoře na Zoologickém ústavu jsou dobře vybavené přístroji a plynule zásobované chemikáliemi a jinými potřebami. Studenti a zejména doktorandi jsou zapojováni i do velkých projektů. Doktorandi jsou "hlavní pracovní silou". Docenti a profesoři jsou poměrně hodně vytíženi pedagogickými úvazky (přednáškami, vedením diplomových prací), takže jim na laboratorní práci moc času nezbývá. Také hodně cestují a navazují kontakty s ostatními kolegy pracujícími na podobných projektech. Hostující kolegy umějí využít, já tam měl tři přednášky, které pohotově zařadili do vzdělávacího programu jejich aspirantů. Záležitosti ústavu či laboratoře se vyřizují při pravidelných kávových sedánkách (každý den o 16 hod.) Atmosféra tam 15
vždy byla velmi přátelská, vše se vyřizovalo v klidu bez emocí. Úroveň služeb knihovny je slabá. Pracovní dobu mají od 9 do 12hod, časopisy nepůjčují, takže kopírky jsou stále v permanenci. Knihovníci žádné materiály nevyhledávají, to nechají na čtenářích. Překvapil mě zájem mladých lidí o zkušenosti hostujících kolegů a o život v jejich zemích. Mají také dobré všeobecné znalosti. Ale móda mladých mě mírně šokovala. Účesy typu "rozzlobený ježek", nebo holá hlava, či naopak lokny spletené do tenkých copánků. Vousy neholené nebo vypadající jakoby upravené sekačkou na trávník. Oblečení vypadá jakoby v něm i spali. Leckdy lze stěží rozeznat, zdali se jedná o studenta či studentku. Cílem je asi šokovat. Václav Němec Entomologický ústav AV ČR České Budějovice
Mezibuněčné spoje Má-li se uchytit cizojazyčný odborný termín v české terminologii, musí mít obsahové i jazykové charakteristiky, které umožňují jeho používání v českém jazyce. Splňuje-li cizojazyčný termín tyto požadavky, zdá se mi zbytečné vymýšlet český ekvivalent. O některých cizojazyčných (obvykle anglických) názvech pro mezibuněčné spoje se ale naopak domnívám, že jsou v kultivované české řeči sotva použitelné, snese je asi pouze laboratorní slang. Myslím, že bude nejvhodnější, budou-li používány české termíny, které se po řadu let v minulosti učilo mnoho studentů například na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy podle skript J. Nedvídek a A. Romanovský: Obecná zoologie, biologie buněk a tkání Univerzita Karlova, Praha 1993, 2. vyd.). Vyjímám: adherens junction(s) - zonula adherens - pásový desmozom desmosome(s) - macula adherens - bodový desmozom tigh junction(s) - zonula occludens - těsný spoj gap junction(s) - nexus - vodivý spoj Lze nepochybně vytvořit i jiné české ekvivalenty uvedených anglických pojmů, ale živelná terminologická novotvorba by obsahovala zbytečné riziko, že si přestaneme rozumět. Nemáme-li zásadní důvody pro změnu, je obvykle lepší použít to, co již někdo dříve vytvořil a rozšířil mezi své žáky, byť by nás napadala jiná synonyma. Josef Berger
Utopený Archimedés - některá další hesla (viz též Zpravodaj 1/1998 a 2/1998) AURA Původně název pro charakteristický psychický stav předcházející epileptickému záchvatu (grand mal). Dle klasických psychotronických výzkumů je to však spíše nehmotná jemná substance či emanace vznikající v blízkosti živých bytostí a příčící se dosud korektnímu fyzikálnímu popisu. Souvislost aury s epilepsií takto dostává novou dimenzi. Velmi silnou a barevnou auru mají zejména senzibilové a jiné psychicky výjimečné osobnosti. Část aury putuje spolu se svým zdrojem, část se odtrhává a ulpívá na různých předmětech v podobě povlaku nebo jednotlivých chuchvalců, takzvaných auroidů – termín zavádí autor. Má schopnost pronikat i optikou fotografických aparátů a usazovat se ve fotografické emulzi. Aury kladné a záporné mají pravděpodobně schopnost anihilace, přeměňují se přitom v informační 16
zápach. Dnes se aura uvádí často do souvislosti s BIOPOLEM INFORMAČNÍM (viz), „bioplazmou„ a podobně. Značné obliby dosáhlo zviditelňování aury pomocí Kirlianovy fotografie, kteréžto světelné obrazy však vznikají i kolem pivního uzávěru, umístíme-li jej do vysokofrekvenčního elektromagnetického pole – viz pojednání o elektrických výbojích v plynech, které lze nalézt v patřičné literatuře. AUTOSKOPIE Dosáhne-li psychotronik či mystik dostatečně hlubokého esoterického ponoru, může dojít k přesvědčení, že je svým vnitřním zrakem schopen pozorovat i svoje vlastní útroby. Toto přesvědčení se záhy mění v jistotu. Pozorování se obvykle provádí za účelem diagnostickým, například pro ověření nálezu málo důvěryhodného ortodoxního lékaře či zcela nezávisle. Již v minulosti sehrála autoskopie významnou roli v základním okultním výzkumu. Dle Heindela a Fossové-Heindelové bylo takto dokázáno, že v živém organismu je krev v plynném stavu a v šišince nejsou žádné údajné krystaly. Dobře prováděná autoskopie může proto i v současnosti nahradit preventivní zdravotní prohlídky. Lze si též představit, že si touto metodou může zapomnětlivec ověřit, co měl k obědu či k večeři. Plejbojové si mohou překontrolovat, zda mají dostatečnou zásobu ejakulátu, a nositelé kardiostimulátorů hodnotu napětí příslušných baterií. Viz též JASNOVIDNOST. BIOFEEDBACK Je ve své racionální podobě vcelku běžnou psychoterapeutickou metodou. V doslovném překladu se jedná o biologickou zpětnou vazbu. Tohoto informatického termínu však používat nebudeme, neboť je vyhrazen pro popis jistých vztahů v regulovaných biologických systémech. Biofeedback se realizuje například tak, že nějaké osobě budeme snímat údery srdce a po zesílení jí budeme tento zvuk pouštět do uší. Dotyčná osoba se potom může naučit měnit do jisté míry svůj srdeční rytmus. Totéž snad lze provádět i s jinými biosignály, avšak například s mozkovými rytmy, kdy pacient sleduje svůj elektroencefalografický záznam, jen velmi nesnadno a ve velmi malé míře. V záhadologické literatuře je popisován takzvaný Delpasseův efekt. Dr. Delpasse naučil blíže nepopsaným způsobem svoje pacienty pomocí biofeedbacku ovládat některé přístroje, například zapínat televizor. Jistá pacientka potom prokázala posmrtnou existenci svého vědomí tak, že po svém skonu vyslala příslušný impuls a televizor zapnula – tak jak to předtím byla slíbila. Myslím, že se jedná o skutečně silný důkaz naší posmrtné existence. Hned se nám může lépe spát. BIORYTMY Tento pojem vyjadřuje skutečnost, že řada fyziologických funkcí živých organismů má periodický průběh. Nejznámějším a zcela prozaickým biorytmem je měsíční cyklus žen. Člověk zcestovalý také ví, že není úplně jednoduché pohybovat se mezi časovými pásmy a dokázat usnout ve správnou hodinu místního času. Některé vychytralé hlavičky však začaly vymýšlet biorytmy další, k předpovídání budoucnosti vhodné. Metodou selektivního výběru údajů o různých význačných jedincích se zrodil systém tří svou periodou poněkud odlišných cyklů (fyzický, emocionální a rozumový), který má se strojovou jistotou určovat dny, ve kterých budeme lámat rekordy sportovní, milostné či duševně tvůrčí. S rozvojem výpočetní techniky se extrapolace biorytmů stala všeobecně dostupnou – vznikly kondiciogramy. V některých firmách byly kondiciogramy rozdány zaměstnancům – a hle, hned ubylo pracovních úrazů. Může být krásnějšího důkazu, že biorytmy fungují? Nebo se projevilo jen to, že po jistou část pracovní doby byli pracovníci obezřetnější při strkání prstů mezi ozubená kolečka? Mám ovšem pocit, že další 17
biorytmy skutečně existují. Neexistuje však jejich strojová pravidelnost, která by cokoliv umožňovala předvídat z naší budoucnosti. Bylo by zajímavé porovnat, jak souhlasí biorytmy s horoskopy čili s pohyby planet. ČAKRY Energetická centra a transformátory bioenergie. Je jich sedm a vyskytují se od podbřišku až po hlavu, přičemž směrem k hlavě se zvyšuje jejich spiritualita. Čakry se znázorňují jako trychtýřovité struktury komunikující s okolím, pokud nejsou právě neprůchodné. Navenek se projevují vířivým pohybem bioenergie., zvané v těchto souvislostech prána, který lze zachytit pomocí kyvadélka počnuvšího konat pohyb v příslušném směru. Kyvadélko se nekývá, jsou-li čakry ucpané (těžko říci čím, vzhledem k neobyčejné pronikavosti kosmické energie čili bioenergie.). Neprůchodnou čakru je nutno profouknout přívalem nějaké vhodné energie vlastní či cizí. Některé čakry jsou pravotočivé a některé levotočivé a všechny spolu komunikují prostřednictvím páteře. Jako nejvhodnější anatomická struktura se k tomuto účelu jeví míšní kanálek, který je dutý od pozadí až k hlavě a k ničemu jinému se stejně nehodí. Nevíme zatím, co se stane, dojde-li k propojení vzájemně si odpovídajících či dokonce neodpovídajících čaker dvou různých jedinců. Nepochybně je předávána energie. Předpokladem je ovšem stejný smysl rotace komunikujících čaker, jinak by se možná mohly vzájemně ucpat nebo poškodit. ČLOVĚK DLOUHOLEBÝ Přesněji jeho do pozoruhodné délky protažená lebka nachází se coby exponát v různých muzeích, převážně ovšem takových, do kterých se našinec dostane jen zřídka. Dle záhadologů se jedná o pozůstatky lidí prastaré vyspělé rasy, snad i mimozemské, která na různých místech Země zasahovala do dějin lidstva. Zcela určitě byl těmito kosterními pozůstatky inspirován film Lebkouni, v čemž spočívá asi jejich největší přínos pro kulturu lidstva. Kritičtějšímu čtenáři by však bylo na místě připomenout, že až do našich dnů je zvláštním zvykem u některých (například afrických) národů cílevědomé deformování a protahování lebky. Činí se tak pomocí bandáží a účelem je dosažení jistého estetického ideálu, který patří k libůstkám Afričanů. Není důvodu pochybovat o tom, že se podobně chovali i národové historičtí. Kupodivu hydrocefalům (osobám se zvětšenou mozkovnou v důsledku takzvané vodnatelnosti) se cti být považováni za mimozemšťany či nadřazenou rasu dosud nedostalo. Co není, může však býti. ČLOVĚK NEANDERTÁLSKÝ Je obvykle považován za jednu ze slepých vývojových větví předchůdců člověka. Nelze ovšem vyloučit, že neandrtálci dílem patří i k našim přímým předkům. Měli prý větší mozeček než my, a protože mozeček bývá občas považován za sídlo paranormálních schopností člověka a protože se (pravděpodobně mylně) předpokládá, že jsme po neandertálcích mohli nějaké ty geny podědit, je jasné, odkud se berou naše různé schopnosti jasnovidné, telepatické a psychotronické. Navíc, a jsme velmi daleci vidět v tomto byť sebenepatrnější náznaky rasismu, Asiaté a Židé mají údajně mozeček větší (jistěže právě zděděný po neandertálcích), odtud jejich větší schopnosti v oblasti paranormálních a příbuzných jevů. Nyní je již jasné, proč právě Židé vymysleli Kabalu a proč z nich vzešel Ježíš Nazaretský. Je jasné, proč právě z Asie k nám přichází tolik duchovní moudrosti, pozoruhodných léčitelských postupů a zpráv o nadpřirozených výkonech například fakírů, tibetských mnichů či filipínských chirurgů. Nebo je to snad všechno nesmysl, na neandertálcích nezávislý? 18
DETEKTOR LŽI Existují rozmanité věci, o jejichž užitečnosti jsme skálopevně přesvědčení jen proto, že se o nich často mluví a píše. Patří k nim i pozoruhodný vynález zvaný detektor lži, přesněji Keelerův polygraf. Na základě měření elektrického odporu kůže, dechové či tepové frekvence a snad ještě čehosi jiného má odhalovat člověka, který místo pravdy říká lež. Jeho tvůrci předpokládali, že člověk hovořící nepravdu bude rozrušen, což se projeví na produkci potu (jeho množství ovlivňuje kožní odpor), zrychleným dechem, pulsem atd. To je v zásadě pravda, takže v rukou zkušeného psychologa může sloužit k vykonávání jistého nátlaku na vyšetřovanou osobu, aby o sobě vypovídala pravdu (lež jako taková přímo odhalena být nemůže). Jisté firmy a instituce, například v USA, pak začaly prověřovat pomocí detektorů lži spolehlivost svých zaměstnanců, hodnověrnost svědků či alibi podezřelých. Ve všech státech Unie takové vyšetření však dovoleno není. Proč? Protože detektor lži příliš často "nefunguje". Člověk může být totiž rozčilen, i když mluví pravdu – má hrůzu z podivné procedury, rozčilují jej otázky příliš intimní povahy nebo k tomu má nějaký úplně jiný důvod, který nemá s předmětem testu nic společného. Nebo může lhát a být naprosto klidný – prošel speciálním výcvikem, vsugeroval si, že jeho lež je pravdou, nebo ví, že šikovný právník výsledky získané pomocí detektoru lži snadno zpochybní. (Utopený Archimedés vyšel knižně na jaře r. 1999. Citovaná literatura u autora.) Vojtěch Mornstein
19
Sekretariát hlavního výboru Čs. biologické společnosti Joštova 10, 662 43 Brno Iva Tačová, sekretářka hlavního výboru, tel. 05 - 42126300 Pavla Skusilová, účetní společnosti, tel. 05 - 43182015 Fax: 05 - 42126200 e-mail:
[email protected] Redakční rada Zpravodaje Předseda: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. (e-mail:
[email protected]) Členové: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc. Doc. MUDr. et RNDr. Miroslav Červinka, CSc. Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc. Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc. MUDr. Iva Slaninová, Dr. Prof. RNDr. Vladimír Srb, DrSc. Příspěvky zasílejte na adresu technického redaktora (Biofyzikální ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno) nebo na sekretariát společnosti.
Zpravodaj Čs. biologické společnosti v Brně 1999 č. 2 ___________________________________________________________________ Vydal: Hlavní výbor Čs. biologické společnosti, Joštova 10, 662 43, Brno Redaktor: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. Brno 1999
20