Zpravodaj. Československé biologické společnosti

Zpravodaj

Československé biologické společnosti

číslo 2 BRNO 1998

Hlavní výbor Čs. biologické společnosti Prof. MUDr. Oldřich Nečas, DrSc., předseda, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc., I. místopředseda, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, 775 00 Olomouc Doc. MUDr. Fedor Čiampor, DrSc., II. místopředseda, Virologický ústav SAV, Dúbravská cesta 9, 842 46 Bratislava Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc., vědecký tajemník, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Doc. MUDr. Miroslav Červinka, CSc., Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc., člen HV a předseda sekce buněčné biologie, Biologický ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Prof. RNDr. Karel Beneš, DrSc., člen HV, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Branišovská 31, 370 00 České Budějovice Prof. MUDr.RNDr. Svatopluk Čech, DrSc., člen HV a předseda brněnské pobočky Ústav histologie a embryologie LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., člen HV, Biologický ústav LF UK, Karlovarská 48, 301 66 Plzeň Prof. RNDr. Vladimír Srb,DrSc., člen HV, Ústav hygieny LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové Prof. RNDr. Ivan Kalina, DrSc., člen HV a předseda košické pobočky Biologický ústav LF UPJŠ, SNP 1, 040 00 Košice Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., náhradník HV, Biologická fakulta JčU , Branišovská 31, 375 05 České Budějovice Prof. MUDr. Vladimír Půža, DrSc., náhradník HV a předseda hradecké pobočky, Biologický ústav LF UK, Šimkova 870, 500 00 Hradec Králové RNDr. Petr Folk, CSc., revizor účtů HV, Fyziologický ústav PF UK, Viničná 7, 128 00 Praha +++ Ing. Josef Fulka, CSc., předseda sekce reprodukční biologie, VÚŽV, 251 61 Praha MUDr. Blahoslav Hejda, předseda ostravské pobočky, K myslivně 2078, 708 00 Ostrava MUDr. Jiří Hochmann, CSc., předseda pardubické pobočky, Lonkova 465, 530 00 Pardubice - Polabiny Doc. MUDr. Zdeněk Malý, CSc., předseda Společnosti pro ultrazvuk v medicíně a biologii, Porodnická a gynekologická klinika LF MU, FNsP Bohunice, Jihlavská 20, 639 00 Brno Doc. RNDr. Vladimír Kleinwächter, CSc., předseda biofyzikální sekce, BFÚ AV ČR, Královopolská 135, 612 65 Brno RNDr. Antonín Konětopský, CSc. předseda pedagogické sekce, Gymnázium, Táborská 185, 600 00 Brno Prof. RNDr. Karel Lenhart, DrSc., předseda olomoucké pobočky, Biologický ústav LF UP, Hněvotínská 3, 775 00 Olomouc Ing. Kyra Michalová, CSc., předsedkyně cytogenetické sekce, III. interní klinika, I. LF UK, U nemocnice 1, 120 00 Praha RNDr. Jiří Mlíkovský, CSc., předseda sekce evoluční biologie, Zborovská 10, 150 00 Praha Ing. Vladimír Skládal, CSc., předseda sekce pro biologii nízkých teplot, VÚRV, Drnovská 507, 161 06 Praha Doc. MUDr. Karel Smetana, CSc., předseda pražské pobočky, Anatomický ústav 1. LF UK, U nemocnice 3, 128 00 Praha MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Společnosti pro mutagenezi zevním prostředí, Laboratoř genetické ekotoxikologie PIAS, U michelského lesa 360, 140 00 Praha

ZPRAVODAJ Československé biologické společnosti

2/1998 BRNO _______________________________________________________________ Obsah: ÚVODNÍ SLOVO Korespondence týkající se rozpočtové podpory vědy....................................................2 ZPRÁVY Zápis ze schůze hlavního výboru ČsBS ......................................................................5 Informace členům Sekce buněčné biologie - A. Svoboda..............................................9 XV. Biologické dny.........................................................................................................9 Společná cena společnosti B.M. - COMP. a ČsBS v oboru patologie buňky a molekulární biologie - J. Továrek,.O.Nečas ...................................................................10 Cytoskeletální klub - A. Svoboda...................................................................................11 INFORMACE Biologická fakulta JU - vznik a současný stav ...............................................................12 Katedry BF JU a studijní obory ......................................................................................13 Informace o magisterském studijním programu Klinické biologie ..................................17 VÝROČÍ Prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc. - 70 let - J. Berger .......................................................19 RECENZE J. Berger: Ekologie. - T. Soldán.....................................................................................20 KALENDÁŘ AKCÍ Přehled akcí ČsBS v r. 1999..........................................................................................21 POZNÁMKY Kýho výra! aneb Parazité a média - O. Ditrich...............................................................21 Utopený Archimedés - některá další hesla - V. Mornstein .............................................23

ÚVODNÍ SLOVO

Vážení členové Československé biologické společnosti! Slušně jsme se ozvali (viz dále dopis zaslaný Parlamentu ČR) a také slušnou odpověď dostali. Zde je. Parlament České republiky Poslanecká sněmovna předseda rozpočtového výboru Ing. Vlastimil Tlustý č.j.: RV/485/98

V Praze dne 11. listopadu 1998

Vážený pane předsedo, obdržel jsem Váš dopis spojený s peticí k problematice prostředků vynakládaným státním rozpočtem na vědu a výzkum. Dopisů s podobným námětem přišlo na můj stůl z řad Akademie věd a resortu školství, mládeže a tělovýchovy, několik desítek. Jako bývalý vědecký pracovník vím, co obnáší vědecká činnost, jaké jsou její podmínky a odměna za ni. Nechci ve své krátké odpovědi rozebírat negativní jevy jako financování české vědy, kterými jsou zejména celkový nedostatek rozpočtových prostředků, nízká úroveň institucionálního financování režijních nákladů a tím „krácení“ grantů, nízká výše kapitálových výdajů, která neumožňuje plošnou reprodukci vybavení a dokonce i legislativní problémy v oblasti odměňování a transformace výzkumných pracovišť. Přesto při pohledu zpět v posledních pěti letech došlo k pravidelnému růstu rozpočtových výdajů kapitoly a i jakési stabilizaci počtu pracovišť Akademie a počtu jejich pracovníků. Vědecké projekty jsou ve stále větší míře financovány účelově t.j. grantovým systémem. K 1.8. tohoto roku byla pracoviště Akademie převedena na příspěvkové organizace, čímž se posiluje jejich samosprávná a samofinancovatelná pravomoc. Co se týká letošního rozpočtu, sám jistě sledujete situaci kolem jeho sestavování a víte, že prvním a důležitějším orgánem je vláda - ta navrhuje proporce. Zatím nemáme čísla pro nové 1. čtení, takže oficiálně nemůžeme posoudit čísla uvedená ve Vašem dopisu. K plánovanému rozpočtu na vědu je třeba přistupovat i v jeho struktuře. V předchozím návrhu vlády byl ve dvou rozhodujících kapitolách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nárůst o 17% a Akademie o 12%. Stagnace celkových výdajů na vědu, nebo tzv. minimální růst o 1,7% byly v tomto návrh ovlivněny podstatným snížením kapitálových výdajů na výzkum v resortu obrany. Parlament bude výdaje na vědu detailněji zkoumat až v rámci 2. čtení. Proto Váš podnět zařadíme do souboru podnětů k tomuto projednávání. Dosavadní informace o přípravě nového vládního návrhu hovoří ještě o dalším možném navyšování. Pravděpodobně nebudeme mít prostředky na přidávání. Škrtat v těchto výdajích však také nehodláme. O mé odpovědi, prosím, informujte vědeckého tajemníka. S pozdravem V. Tlustý

2

Pan předseda nás dobře chápe, my zase dobře chápeme jeho. Nevadí, že se i nadále talenty do vědy nepohrnou. Zcela určitě to, co bychom vybádali my, vybádají někde jinde na světě. Takže je vše v pořádku. O. Nečas

Čs. biologická společnost sekretariát hlavního výboru Joštova 10 662 43 Brno V Brně 4.9.2001 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Sněmovní 4 118 26 Praha 1 Paní poslankyně, páni poslanci, Obracíme se na vás s naléhavou žádostí v souvislosti s návrhem státního rozpočtu pro rok 1999. Minulé vlády se opakovaně zavázaly systematicky zvyšovat podíl hrubého domácího produktu (HDP) věnovaného na výzkum a vývoj na 0,7% HDP v době vstupu do EU. Nynější vláda ve svém programovém prohlášení proklamovala snahu docílit toho, aby se česká společnost stala společností vzdělání. Předkládaný návrh státního rozpočtu však přes určitý nominální růst ve skutečnosti znamená reálný pokles výdajů na výzkum a vývoj z letošních 0,477% HDP na 0,437% HDP. Vzhledem k již započtenému zvýšení mzdových tarifů dojde zejména k poklesu nemzdových výdajů na vědu a výzkum. Obáváme se navíc, že při projednávání rozpočtu v parlamentu dojde vzhledem k předpokládanému deficitu k pokusům o další krácení výdajů v této oblasti, které by mělo pro naši vědu již skutečně fatální důsledky. Paní poslankyně, páni poslanci, nedopusťte další devastaci vzdělanostní úrovně a tvůrčího potenciálu naší země. Prameny inovačních schopností naší ekonomiky vysychají, protože situace technických a přírodních věd, výzkumu včetně vysokého školství v naší zemi je vážná a aplikovaný výzkum téměř zanikl. Zadlužené podniky na výzkum nemají prostředky a státní výzkumná pracoviště bojují o přežití. Z existenčních důvodů je opouštějí špičkoví vědci, často po návratu z mnohaletých stáží v zahraničí. Únik mozků v řadě oborů výzkumu a vývoje dosáhl takového stupně, že zanedlouho nebude mít co unikat. Přitom částky, které by bylo potřeba na výzkum a vývoj vynakládat, jsou ve srovnání s jinými kapitolami státního rozpočtu relativně velmi malé a ušetřit na nich se tak jako tak příliš nedá. Bylo by naivní zavírat oči před skutečností, že skomírání vědy a výzkumu přispívá k našemu dalšímu technologickému zaostávání. Osobní kontakt s vědou a výzkumem je naprosto nezbytnou a integrální součástí nejvyšší odborné výchovy. Bez mezinárodně srovnatelného základního výzkumu nemůžeme mít mezinárodně srovnatelné vysoké školství a mezinárodně srovnatelnou ekonomiku. Vyspělý svět na nás nepočká.

3

Naše schopnost dosahovat vysoké úrovně vzdělání lidí, schopnost vytvářet nebo aktivně přejímat nové technologie a rozvíjet podniky produkující „chytré výrobky„, bude dlouhodobě určovat životní i kulturní úroveň naší země v integrované Evropě. Vývozem laciné pracovní síly a surovin nemůžeme v dnešní globální ekonomice konkurovat. Když už se rozvoj vědy a výzkumu v naší zemi zatím nestal celospolečenskou prioritou, sledovanou veřejností a prosazovanou politickými elitami, jako je tomu ve všech vyspělých zemích, nedopusťte alespoň likvidaci zbytků kvalitní vědy a výzkumu v Čechách. Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc.

Prof. MUDr. Oldřich Nečas DrSc.

vědecký tajemník HV

předseda HV

Čs. biologické společnosti

Čs. biologické společnosti

Vážené kolegyně a kolegové, v těchto dnech jsme obdrželi dopis 1. náměstka ministra financí ČR JUDr.Ing. Miloslava Fiedlera ze dne 12.11.1998, jímž reaguje na náš dopis ohledně financování vědy a výzkumu z 21.10. t.r. Podstatnou část jeho dopisu uvádíme v příloze této zprávy. Chtěli bychom Vám proto poděkovat, že jste naši iniciativu rychle a důrazně podpořili. Jiří Grygar

Jiří Zlatuška

....... z pověření pana ministra sděluji následující: V rámci prací na přípravě nového návrhu státního rozpočtu, po vrácení jeho první verze PS k přepracování, se vládě podařilo mimo jiné odstranit vámi kritizovaný nedostatek, neboť v nově schváleném návrhu byly výdaje na výzkum a vývoj zvýšeny tak, že jejich celkový objem činí 9,7 mld Kč Tato částka představuje téměř 0,5% (0,497%) z předpokládaného objemu HDP (1952 mld Kč) a je plně v souladu s usnesením vlády č. 396/1998 o státní podpoře výzkumu a vývoje v roce 1999 a v dalších letech a proti očekávané skutečnosti 1998 se zvyšuje celkem o 1 mld Kč, tj. o 11,5%, což je více než růst celkových výdajů státního rozpočtu, které se zvyšují pouze o 10,2%. Z celkových institucionálních výdajů (4,9 mld Kč) je podstatná část (69,4%) určena na financování úkolů řešených v ústavech Akademie věd (1,9 mld Kč) a na vysokých školách (1,5 mld Kč). Více než jedna čtvrtina z celkových účelových prostředků (1,2 mld Kč) bude použita na zabezpečení programu stanovených Ministerstvem průmyslu a obchodu s cílem podpory výzkumu v průmyslové praxi a exportní výkonnosti a konkurenceschopnosti domácího průmyslu na zahraničním a domácím trhu. O tom, že vláda si je vědoma důležitosti a významu činnosti všech organizací v oblasti výzkumu a vývoje a současně i dalšího zvyšování její podpory ze státního rozpočtu podle reálných možností, svědčí kromě výše uvedených údajů i fakt, že zatímco v přepracovaném návrhu státního rozpočtu byly tzv. ostatní běžné věcné 4

výdaje (tj. běžné výdaje bez mzdových prostředků a pojistného) u většiny rozpočtových kapitol proti prvnímu návrhu sníženy o 3%, běžné věcné výdaje na výzkum a vývoj byly ponechány v původní navrhované výši a navíc ještě posíleny. ( podepsán JUDr.Ing. Miroslav Fiedler, I. náměstek ministra financí ČR)

ZPRÁVY

Zápis ze schůze hlavního výboru Čs. biologické společnosti konané 21. 10. 1998 v Brně Členové hlavního výboru Přítomni:

prof. M. Hejtmánek, prof. R. Janisch, doc. M. Červinka, prof. V. Srb, prof. S. Čech, doc. J. Reischig, prof. A. Svoboda, doc. J. Berger Omluveni: prof. O. Nečas, prof. K. Beneš, dr. P. Folk Nepřítomni: doc. F. Čiampor, prof. I. Kalina

Předsedové poboček a sekcí Přítomni:

doc. K. Smetana, doc. J. Kunert, dr. B. Hejda, dr. E. Oltová, dr. Konětopský, doc. V. Kleinwächter, prof. V. Půža

Úkoly ze schůze hlavního výboru Čs. biologické společnosti 1. Upřesnit termín konání Biologických dnů - odpovídá doc. Berger. 2. Odborné a organizační zajištění - odpovídají prof. Nečas, doc. Berger, doc. Smetana, doc. Červinka.. 3. Rozeslání I. oznámení nejpozději v lednu 1999 - odpovídají prof. Nečas, prof. Janisch. 4. Prověřit možnosti ustavení pobočky v Českých Budějovicích - odpovídá doc. Berger. 5. Zajištění semináře o cytoskeletu - odpovídají prof. Svoboda, prof. Janisch. 6. Dodat návrhy akcí pro příští rok - odpovídají předsedové poboček a sekcí. 7. Do 30.12.1998 podat zprávy o činnosti - odpovídají předsedové poboček a sekcí. 8. Podpora protestu proti vládnímu návrhu snížit rozpočet pro a vědu a výzkum odpovídá prof. Janisch. 9. Redakci Biologických listů dodávat pouze výtah výroční zprávy - odpovídá prof. Janisch. 10. Požádat všechny členy Čs. biologické společnosti o emailovou adresu - odpovídá prof. Janisch. Zasedání hlavního výboru Čs. biologické společnosti zahájil I. místopředseda prof. Hejtmánek. Přivítal přítomné a omluvil nepřítomnost předsedy prof. Nečase, který se účastnil důležitého jednání na Ministerstvu školství ČR.

5

Po schválení zápisu z 5.11.1997, k němuž nebyly žádné připomínky, přistoupil prof. Hejtmánek k projednávání jednotlivých bodů zasedání. Před vlastním pracovním programem schůze předal vědecký tajemník prof. Janisch diplom čestného uznání hlavního výboru tajemníkovi olomoucké pobočky doc. Kunertovi při příležitosti jeho 60. narozenin za dlouholetou a náročnou práci v této funkci. 1. Příprava XV. Biologických dnů Na poslední schůzi hlavního výboru Čs. biologické společnosti konané při příležitosti XIV. Biologických dnů v Praze bylo předběžně navrženo uspořádat XV. Biologické dny na téma „Nádorová buňka“ v roce 1999. Doc. Berger nabídl možnost konat tuto konferenci v září 1999 v Českých Budějovicích. Po široké rozpravě byla schválena mírná modifikace tématiky pro XV. Biologické dny na znění: „Nádorová buňka versus nenádorová buňka“ a to z toho důvodu, že tato tématika má obecnější charakter, bude přitažlivá pro nejrůznější vědecké i klinické obory, zaručí mnohem větší účast a vhodná bude rovněž z hlediska sponzorů. Dále hlavní výbor schválil předběžný termín konání XV. Biologických dnů - 8.-10.9.1999 - v Českých Budějovicích. Se souhlasem hlavního výboru byla ustavena pracovní skupina ve složení prof. Nečas, doc. Berger, doc. Smetana, doc. Červinka, koordinace odborného programu a záštita XV. Biologických dnů byla svěřena předsedovi prof. Nečasovi. V souvislosti s projednáváním přípravy Biologických dnů doporučil hlavní výbor zvážit možnost ustavení pobočky Čs. biologické společnosti v Českých Budějovicích. Na příští schůzi hlavního výboru bude doc. Berger referovat o výsledku prověření této možnosti. Závěrem bylo rozhodnuto rozeslat I. oznámení o konání konference do konce letošního roku, nejpozději však v lednu příštího roku společně se Zpravodajem, kde bude informace o Biologických dnech publikována. Zpráva o jejich konání bude zveřejněna již v příštím čísle Biologických listů. 2. Seminář o cytoskeletu Předseda sekce buněčné biologie prof. Svoboda pohovořil o plánovaném semináři o cytoskeletu 17. -18.3.1999 ve Vranovské Nové Vsi. Semináře jsou pořádány již několik let, vždy se setkaly s velkým ohlasem vědecké veřejnosti. Příští seminář bude zaměřen na patologické aspekty cytoskeletu, úvodní referát přednese prof. Zdeněk Lukáš. Po odborné i organizační stráce bude seminář zajištěn sekcí buněčné biologie a Biologickým ústavem LF MU. Informace prof. Svobody vzal hlavní výbor na vědomí. 3. Plán akcí pro rok 1999 a příprava výroční zprávy za rok 1998 Prof. Janisch vyzval zástupce poboček a sekcí v případě plánované větší vědecké akce v příštím roce i jednotlivých přednášek, aby poslali návrhy co nejdříve hlavnímu výboru. Na základě plánu akcí je přidělována dotace Radou vědeckých společností pro příští rok. Dále požádal prof. Janisch zástupce poboček a sekcí o dodání zpráv o činnosti za letošní rok do 30.12.1998, zprávy poboček a sekcí jsou podkladem pro výroční zprávu o činnosti Čs. biologické společnosti, která bude odeslána do 15.1.1999 Radě vědeckých společností.

6

4. Informace o www stránce Čs. biologické společnosti Prof. Janisch sdělil přítomným, že byla dohotovena samostatná stránka Čs. biologické společnosti na Internetu a od dnešního dne začala fungovat na adrese: http://www.med.muni.cz./csbs.html, zatím jen jako pracovní verze, která bude v budoucnu graficky vylepšena. V této souvislosti požádal prof. Janisch předsedy poboček a sekcí o případné doplňující údaje odborné a pracovní náplně poboček a sekcí. Hlavní výbor schválil zavedení stránky na Internetu a doporučil doplnit www stránku ještě o e-mailové adresy předsedů i vědeckých tajemníků poboček a sekcí. 5. Zpráva hospodáře Protože účetní společnosti se nemohla schůze účastnit, informovala hlavní výbor o finanční situaci Čs. biologické společnosti I. Tačová: Příjmy: Počáteční zůstatek k 1.1.1998 ........................... Dotace RVS AV ČR .......................................... Členské příspěvky..............................................

46.961 Kč 86.000 Kč 37.000 Kč

Výdaje: Vrácení dotace RVS AV ČR z r. 1997........……. (nebyla uskutečněna plánovaná ročenka) Na poštovném vydáno ....................................... Faktury, PC, spotř. zboží, materiál, Zpravodaj 2x ...................................................... Mzdy, dohody, odvody z mezd........................... Odvody sociál. a zdrav. pojištění........................ V současné době zůstatek na účtu ..................

36.090 Kč 15.000 Kč 95.930 Kč 42.710 Kč 17.560 Kč 25.412 Kč

6. Přihlášky nových členů Do Čs. biologické společnosti byli se souhlasem hlavního výboru přijati tito noví členové: RNDr. Marie Korabečná, Plzeň, MUDr. Julia Marečková, Brno, Mgr. Denisa Lednická, Ostrava, Mgr. Eva Wlosoková, Brno, RNDr. Jiří Král, Dr., Praha, Mgr. Kateřina Jedličková, Olomouc, Ivona Prekopová, Olomouc, RNDr. Milena Holzerová, Olomouc, Mgr. Stanislav Palša, Brno, Mgr. Věra Cenklová, Olomouc.

7. Různé Dr. Konětopský oznámil, že pedagogická sekce uspořádá letos pouze jeden celostátní seminář 10.11.1998, hlavní referát o problémech genetiky člověka přednese prof. Šmarda, dále se budou účastníci semináře zabývat problematikou celostátní maturit. Prof. Hejtmánek podal návrh připojit se k protestu rektora Masarykovy univerzity doc. Zlatušky a dr. Grygara proti vládnímu návrhu snížit podstatně dotace na výzkum a vědu v příštím roce. Hlavní výbor návrh prof. Hejtmánka a schválil a doporučil jeho 7

urychlenou realizaci s tím, že se Čs. biologická společnost k protestu připojí a své stanovisko poskytne příslušným mediím (tisk, televizní regionální a rozhlasové zpravodajství). Prof. Srb sdělil, že 26.-27.11.1998 se uskuteční konference pro pedagogické pracovníky v Uherském Hradišti. Dále upozornil prof. Srb hlavní výbor, že rada Biologických listů nebude v budoucnu paušálně publikovat výroční zprávu Čs. biologické společnosti, požaduje jen podstatná fakta (kompletní zpráva je vždy zveřejněna ve Zpravodaji). Hlavní výbor schválil předávat výroční zprávu Biologickým listům v požadované úpravě. Doc. Smetana navrhl v rámci šetření poštovného publikovat Zpravodaj pouze na Internetu, což by znamenalo cestou dotazníkové akce zjistit emailové adresy členské základny. Protože všichni členové Čs. biologické společnosti nejsou napojeni na e-mail, rozhodl hlavní výbor přecházet postupně na tento systém a od písemné formy sdělování informací zatím neodstupovat. Prof. Janisch otevřel stále nedořešenou otázku vztahů se Slovenskou biologickou společností. Ze schůzky pořádané při příležitosti konání Biologických dnů v září v Nitře, kterých se prof. Janisch účastnil, vyplynul záměr organizátorů těchto slovenských Biologických dnů zaktivovat znovu činnost Slovenské biologické společnosti. Proto byly zaslány prof. Uhrínovi adresy slovenských pracovníků registrovaných v Čs. biologické společnosti a adresy všech členů sekce buněčné biologie (prof. Čiamporovi byly předány adresy slovenských členů Čs. biologické společnosti již před rokem). Protože se na schůzi hlavního výboru ze slovenských zástupců nikdo nedostavil, byla diskuse z rozhodnutí hlavního odložena na příští schůzi. Prof. Janisch upozornil všechny potencionální pořadatele akcí společnosti, aby od počátku počítali při plánování konferenčního poplatku se zřetelnou slevou pro členy společnosti ve srovnání s nečleny. Prof. Konětopský informoval HV o dopise předsedy ECBA (European Countries Biologists Association) z Říma, ve kterém projevil zájem o kontakt s podobně zaměřenou institucí v našem státě. Z dopisu vyplývá, že ECBA reprezentuje profesní zájmy biologů v rámci EU a zavádí profesionální titul „European Biologist“. Z textu dopisu vyplývá, že jde především o aktivity v rámci výuky biologie a o ECBO bude potřeba získat přesnější informace. Jako každoročně byl sestaven seznam jubilantů, kteří podle svých zásluh budou při příležitosti životních jubileí oceněni blahopřejným dopisem, diplomem čestného uznání, pamětní medailí, nebo čestným členstvím. Čestné členství bylo navrženo: Dr. Vojtěch Závada, DrSc. (70), Doc.RNDr. Miroslav Hroch, CSc. (70), Prof. RNDr. JiříHomola, DrSc. (65) Diplom byl navžen: Prof. MUDr. Drahomír Horký, DrSc. Dopis byl navržen: RNDr. Dimitrij Škrobal, CSc., MVDr. Milan Šnoflák, Prof.MUDr. Jiří Malínský, DrSc., Prof.MUDr. Milan Sámel, DrSc., Prof.MVDr. Vladimír Uhrín, DrSc., Ing. Vladimír Skládal, CSc., MUDr. Richard Jelínek, CSc., Prof.RNDr. Katarína Horáková, DrSc., Prof.MUDr. Jindřich Lokaj, DrSc., MUDr. Radim Šrám, DrSc., Prof. RNDr. Ivan Kalina, DrSc.

8

Prof. Hejtmánek poděkoval všem za účast a aktivitu v jednání a schůzi hlavního výboru Čs. biologické společnosti ukončil. Zapsala: Iva Tačová

Přečetl: Prof. MUDr. R. Janisch, DrSc. vědecký tajemník

Informace členům Sekce buněčné biologie 1. Sekce buněčné biologie uspořádá v r. 1999 konferenci: VII. Cytoskeletální klub, Vranovská Ves, 17. - 19. března. Podrobnější informace najdete na dalších stránkách tohoto čísla Zpravodaje ČSBS a na WWW adrese: http://www.med.muni.cz/biolspol/cytoklub99.html 2. ECBO 1999 - European Congress of Cell Biology se koná 8.-11. května 1999 v Boloni, Itálie. Podrobné informace najdete na WWW adrese: http://www.sistemacongresssi.com/ecbo99/default.htm 3. V červnu 1998 jsme rozeslali ve Zpravodaji ČSBS odpovědní lístky, na kterých jste měli upřesnit své adresy a navrhnout členy výboru Sekce pro korespondenční volby. Z 230 členů Sekce jsme dostali odpověď pouze od 25, což nás moc nepovzbudilo. Informace byla podána přes Zpravodaj - zkusíme oslovit členy přímo dopisem, neboť k evidenci nás zavazují Stanovy ČSBS. Takže prosíme, neignorujte dopis, ve kterém Vás žádáme o upřesnění Vaší adresy a o vyjádření k navrhovaným členům výboru. A. Svoboda

XV. BIOLOGICKÉ DNY s tématikou NORMÁLNÍ versus NÁDOROVÁ BUŇKA České Budějovice 7. - 8. 9. 1999 Pořádá: ČsBS ve spolupráci s Biologickou fakultou JU Tematika XV. Biologických dnů zahrnuje: molekulární úroveň regulace buněčného cyklu (obecně a u buněk všech tří říší), specifika regulace cyklu nádorové buňky, chování buněk nádorů maligních i benigních, molekulární a buněčná diagnostika nádorové transformace, mechanismy terapie nádorů na buněčné a molekulární úrovni, nádory u rostlin, genové manipulace (u buněk všech tří říší), modely kancerogeneze, sociální a asociální chování buněk (mezibuněčné signalizace), modely kancerogeneze, karcinogeny v životním prostředí. Je možné přihlásit i jinak zaměřené příspěvky, které souvisejí s hlavním tématem Biologických dnů. Každý tematický okruh bude uveden přehledným referátem (pozvaný přednášející, 45 min), následovat budou přihlášené přednášky (15 minut), možné bude vystavit i přihlášené postery. Edukační přednášky (každá asi 30 minut) budou zaměřeny na buněčnou a molekulární biologii, budou soustředěny do jedné ze sekcí a budou určeny středoškolským profesorům a ostatním biologicky erudovaným zájemcům. Vítány 9

jsou přihlášky příspěvků (10 minut) týkajících se zkušeností s výukou buněčné a molekulární biologie na středních školách. Nově bude na Biologických dnech sekce posterů mladých biologů určená studentům bakalářského a magisterského studia různých fakult. Přihlásit je možné příspěvky bez omezení tématu, ale pouze příspěvky založené na vlastních experimentálních výsledcích (kompilační práce nikoliv). Organizační výbor: Doc. RNDr. J. Berger, CSc. (předseda), Prof. MUDr. O. Nečas, DrSc., Doc. RNDr. et MUDr. M. Červinka, CSc., Doc. MUDr. Karel Smetana Jr., DrSc. Vědecký výbor: Prof. MUDr. O. Nečas (předseda), Prof. M. Hejtmánek, Prof. R. Janisch, Doc. M. Červinka, Prof. V. Srb, Prof. S. Čech, Doc. J. Reischig, Prof. A. Svoboda, Doc. J. Berger. Konferenční poplatek: členové ČSBS a studenti 150 Kč,-, ostatní 300,- Kč. Poplatek je nutné uhradit na účet 2221959-628/0800, var. symbol 199, Česká spořitelna a.s., pobočka Brno město do 30. května 1999. Včas zaslaný konferenční příspěvek opravňuje k obdržení všech konferenčních materiálů. Později je možné konferenční příspěvek složit pouze na místě, a to ve výši 400,- Kč. Souhrny (1x v češtině a 1x v angličtině) jsou přijímány do 15. června 1999, a to na disketě, psané ve Wordu 6, nebo ve WordPerfectu 6/7/8, velikost písma 10, jedna strana A5, okraje 2 cm. Ubytování: na kolejích Jihočeské univerzity (v areálu konference), cena za jednu noc 340 - 440.-Kč za dvoulůžkový pokoj. 2. cirkulář s dalšími informacemi bude zaslán přihlášeným účastníkům během března 1999. Srdečně jsou zváni k účasti kolegové různých odborných zájmů, neboť cílem XV. Biologických dnů bude zdůraznění integrujících aspektů mezi různými biologickými obory.

Společná cena společnosti B.M. - COMP. a Čs. biologické společnosti v oboru patologie buňky a molekulární biologie. Cena je periodickou veřejnou soutěží, jejímž cílem je motivovat vědecké pracovníky a tím přispět k rozvoji výše uvedených oborů v České a Slovenské republice. Vítězi bude umožněn bezplatný odběr spotřebního materiálu v hodnotě 20 000,- na základě vlastního výběru z katalogu společnosti Boehringer Mannheim - Biochemicals, a dále obdrží 10 000,- Kč pro soukromou spotřebu. Státní občanství a místo vzniku navržené studie Kandidát musí být občanem České (či Slovenské) republiky (kooperace se zahraničním pracovištěm je možná). Přihlásit se mohou i cizí státní příslušníci s legálním dlouhodobým pobytem na území jednoho z obou států, pokud navržená práce vznikla na některém z pracovišť (Akademie věd, vysoké školy, resortní i soukromá pracoviště) v ČR či SR.

10

Charakteristika uchazeče a věkový limit Cena je určena pro pregraduální a postgraduální studenty, mladé vědecké pracovníky a vysokoškolské učitele. V roce přihlášení do soutěže nesmí věk uchazeče překročit 30 let. Práce navržené k ocenění K ocenění mohou být navrženy diplomové práce, disertační práce a práce veřejně publikované. V případě publikace s více autory musí být uchazeč prvním z autorů a musí předložit písemný souhlas ostatních spoluautorů včetně cizinců. Přihláška do soutěže h Krátký pracovní životopis obsahující datum narození, dosažené vzdělání, pracoviště (včetně adresy, telefonu, faxu a případně elektronické pošty) a vědecké zaměření. h Jeden výtisk navržené studie se všemi výše uvedenými náležitostmi. Do soutěže lze přihlásit diplomovou či disertační práci obhájenou, u tištěných publikací vročenou v roce přihlášení do soutěže, nebo v roce předcházejícím. h Životopis spolu s příslušnou studií musí být zaslán na adresu Hlavního výboru Čs. biologické společnosti, Joštova 10, 66243 Brno, a to do 20. 12. příslušného kalendářního roku. Výběrové řízení a porota Výběrové řízení proběhne do 30.4. následujícího kalendářního roku. Každá práce bude hodnocena nezávislým oponentem, určeným výborem ČsBS. Přihlášení účastníci budou o výsledku soutěže písemně informováni. Cenu vítěz převezme na některé konferenci konané pod záštitou ČsBS. Cena musí být osobně převzata v roce jejího vyhlášení. RNDr.Jan Továrek za B.M.-COMP.s.r.o.

Prof.MUDr.Oldřich Nečas, DrSc. za Čs.biologickou společnost

Cytoskeletální klub Sekce buněčné biologie Československé biologické společnosti pořádá seminář VII. CYTOSKELETÁLNÍ KLUB Vranovská Ves, 17. - 19. 3. 1999 Zveme Vás na toto již tradiční setkání pracovníků z ČR a SR, zabývajících se výzkumem cytoskeletu z různých aspektů. Tématika nebude opět omezena jinak než názvem semináře a předpokládáme, že zahrne všechny tradičně v našich zemích řešené problematiky. Zdůrazněny by měly být především metodické aspekty studia cytoskeletu (včetně využití v lékařské diagnostice). Aktuální experimentální výsledky bude možno prezentovat formou posterů, přehlednější informace budou náplní přednášek. Seminář se bude konat ve dnech 17. - 19. 3. 1999 v Hotelu Club, Vranovská Ves u Znojma. Zahájení bude 17. 3. v 18.00 a ukončení 19. 3. v 12.00 hodin. Úvodní přednášku prosloví prof. MUDr. Zdeněk Lukáš na téma: Cytoskelet a patologie buňky. Semináře zúčastní rovněž firmy, které představí novinky v mikroskopické a separační technice a firmy zaměřené na biochemické a imunologické preparáty. 11

Konferenční poplatek je 200 Kč. Ubytování je zajištěno ve dvou až třílůžkových pokojích. Cena za jednu noc je cca 280 Kč. Stravné cca 300 Kč na osobu. Veškeré poplatky budou vybírány na místě. Přihlášky zašlete písemně nebo přímo z WWW adresy: http://www.med.muni.cz/biolspol/cytoklub99.html. Organizací semináře byl pověřen Biologický ústav lékařské fakulty MU V Brně V Brně dne 5. 11. 1998

Prof. MUDr. A. Svoboda, CSc.

Členům sekce buněčné biologie přihláška volně přiložena

INFORMACE

BIOLOGICKÁ FAKULTA JU - VZNIK A SOUČASNÝ STAV Zřízení Biologické fakulty na připravované Jihočeské univerzitě bylo doporučeno Akreditační komisí vlády ČR na jejím druhém zasedání v dubnu 1991 ve Lnářích. Fakultu ustavil senát JU dne 8. listopadu 1991. Akreditační komise schválila v červnu 1992 žádost fakulty o akreditaci magisterského a doktorandského studia. Prvé z nich bylo zahájeno na podzim 1994, druhé běží již od studijního roku 1992/1993. V lednu 1995 fakulta získala právo habilitací a řízení ke jmenování profesorů a chce být s ohledem na své personální a technické možnosti fakultou náročnou. V akademickém roce 1998-1999 předpokládáme zápis asi 400 studentů všech semestrů. ZAMĚŘENÍ Charakteristické zaměření fakulty vyplývá z toho, že většina přednášejících na Biologické fakultě pochází a dále pracuje na ústavech AV ČR v Českých Budějovicích a Třeboni, vybavení těchto ústavů využívají také jejich studenti. Biologická fakulta rozvíjí ekologické a bionomické obory a etologii obratlovců i práce na úrovni celulární a molekulární. Specifické jsou pro nás zejména buněčná a vývojová biologie, genetika a genové inženýrství rostlin a fyziologie rostlin i živočichů. Fakulta pokrývá prakticky celý rozsah biologie. TYPY STUDIA Biologická fakulta nabízí tři úrovně studia: bakalářské, magisterské a doktorandské. Bakalářské studium je zpravidla tříleté a posluchači v něm získají znalosti potřebné pro praktické činnosti nebo základy k dalšímu vzdělání. Součástí studia je vyhotovení krátké práce, ve které studenti řeší zadaný problém na podkladě dat, z nichž některá získávají sami. V průběhu druhého semestru se posluchač rozhodne pro některou ze šesti specializací: Příprava na magisterské studium biologických 12

oborů, Životní prostředí malých území a provozů, Mikrobiologická a chemická analytika životního prostředí, Rostlinné biotechnologie, Příprava pro studium učitelství biologických oborů a Biomedicínská laboratorní technika. Připravujeme otevření studia fyziky společně s PF. Magisterské studium trvá zpravidla další dva roky a vstupují do něj absolventi bakalářského stupně studia. Posluchači se naučí odborné práci založené na teoretických základech. Součástí studia je vypracování diplomové práce, ve které studenti vycházejí z prací publikovaných v mezinárodních časopisech, sami získají množství dat a zpracovávají je. Výsledky práce (její podstatná část) jsou předloženy jako publikovatelný rukopis. V magisterském studiu je možno studovat tyto obory: Aplikovaná ekologie, Bionomie rostlin, Buněčná a vývojová biologie, Ekologie, Evoluční biologie, Fyziologie rostlin, Fyziologie živočichů, Genetika a genové inženýrství, Geobotanika, Klinická biologie, Limnologie, Parazitologie, Půdní biologie a Zoologie (se specializacemi Ekologie a etologie obratlovců a Entomologie). Smyslem doktorandského studia je uvést studenty do vědecké práce. Během studia po dobu nejméně dalších tří let si doplní potřebné znalosti ve zvoleném oboru doktorandského studia, pokud do něj přišli z jiného oboru, absolvují některé specifické přednášky a kurzy, vedou praktika v bakalářském či magisterském studiu a tím osvědčí své pedagogické schopnosti. Zejména pak vypracují doktorskou disertaci, která přináší nová zjištění pro daný vědní obor a má být před obhajobou přijata k tisku v renomovaném mezinárodním časopisu. Obory doktorandského studia jsou: Anatomie a fyziologie rostlin, Aplikovaná a krajinná ekologie, Botanika, Ekologie, Fyziologie a vývojová biologie živočichů, Genetika, Hydrobiologie, Molekulární a buněčná biologie, Parazitologie, Zoologie. Pro příbuzné obory jsou zřizovány společné oborové rady k podpoře mezioborové problematiky. Fakulta bude velmi podporovat pobyty úspěšných studentů magisterského a doktorandského studia na některé dobré západní univerzitě. Děkan: Doc. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. ([email protected]) Proděkan pro rozvoj fakulty: Doc. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. ([email protected]) Studijní proděkan: RNDr. Šárka Klementová, CSc. ([email protected]) Proděkan pro vědu a doktorandské studium: RNDr. Věra Straškrabová, DrSc. ([email protected])

KATEDRY BF JU A STUDIJNÍ OBORY KATEDRA BOTANIKY vedoucí: Prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., Na Sádkách 7, přízemí, č. dv. 007 Katedra garantuje studijní programy magisterských oborů Bionomie rostlin, Geobotanika a doktorandského oboru Botanika. Koordinuje bakalářské studijní programy a diplomové práce studentů zaměřených na botanické disciplíny. Pracovníci katedry zajišťují výuku nebo se podílejí na výuce kursů garantovaných 13

katedrami Ekologie a Matematiky. Vědeckou aktivitu rozvíjí ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR v oborech taxonomie, bionomie a ekologie řas, ekologie hub, ekologie vyšších rostlin a dále v oboru matematické ekologie. BIONOMIE ROSTLIN, garant: Prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc. Na rozdíl od klasických botanických oborů je kladen velký důraz na všestrannost poznání rostlin včetně biochemie a genetiky. Řada témat diplomových prací jsou projekty v oboru algologie. GEOBOTANIKA, garant: Doc. RNDr. Karel Prach, CSc. Náplní je ekologie rostlin, více prakticky zaměřená k posuzování stavu a vývoje porostů v produkčních i chráněných územích.

KATEDRA EKOLOGIE vedoucí: Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Na Sádkách 7, 2. patro, č. dv. 238 Katedra garantuje studijní programy bakalářských specializací Životní prostředí malých území a provozů, Mikrobiologická a chemická analytika životního prostředí, magisterských oborů Aplikovaná ekologie, Ekologie, Limnologie, Půdní biologie a doktorandských oborů Aplikovaná a krajinná ekologie, Ekologie, Hydrobiologie. Koordinuje bakalářské studijní programy a diplomové práce studentů zaměřených na ekologické disciplíny. Pracovníci katedry zajišťují výuku nebo se podílejí na výuce kursů garantovaných katedrami Botaniky a Zoologie. Vědeckou aktivitu rozvíjí ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem, Ústavem půdní biologie AV ČR a třeboňským pracovištěm Botanického ústavu AV ČR v oborech ekologie vodních a půdních organismů, mikrobiální ekologie, studium procesů v půdních, vodních a mokřadních ekosystémech narušených lidskou činností. K odvození vhodných opatření pro jejich optimální management je rovněž využíváno ekosystémových modelů. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MALÝCH ÚZEMÍ A PROVOZŮ, garant: Prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc. Poskytuje znalosti a dovednosti, které umožňují odkrývat ekologické problémy v průmyslových nebo zemědělských provozech i v menších sídlech a současně navrhovat prostředky k jejich nápravě. Absolventi budou dále schopni zpracovávat studie pro EIA. MIKROBIOLOGICKÁ A CHEMICKÁ ANALYTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, garant: RNDr. Věra Straškrabová, DrSc. Poskytuje znalosti a dovednosti, které umožňují prakticky provádět standardní mikrobiologické a chemické analýzy jednotlivých složek životního prostředí i zhodnotit jejich výsledky. Absolventi budou dále schopni vést jednoduší monitorovací projekty. APLIKOVANÁ EKOLOGIE, garant: RNDr. Jan Květ, CSc.; Ing. Richard Tichý, CSc. Na rozdíl od ostatních specializací připravuje absolventy cíleně pro práci v úřadech státní správy a samosprávy, v poradenských a expertizních firmách. Prioritními směry jsou: revitalizace narušených ekosystémů, ochrana přírody, optimalizace hospodaření v krajině, ochrana kvality vod, radioekologie a ekotoxikologie. EKOLOGIE, garant: Doc. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc.; Doc. RNDr. Jan Lepš, CSc. Akcentuje teoretické základy oboru jako základ aplikací a zejména vzájemné interakce organismů a jejich prostředí.

14

LIMNOLOGIE, garant: Doc. RNDr. Karel Šimek, CSc; RNDr. Věra Straškrabová, DrSc. Analyzuje stav ve sladkovodním ekosystému a jeho interakce s okolím, navrhuje způsoby jeho úpravy žádoucím směrem a tento vývoj kontroluje. PŮDNÍ BIOLOGIE, garant: Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Ing. Miloslav Šimek, CSc. Sleduje interakce mezi půdní zvířenou, mikrobiálním společenstvem, půdní strukturou a chemickými parametry, obor je základem studia úrodnosti půd.

KATEDRA GENETIKY řízením pověřen: Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., Branišovská 31, ÚMBR, 1. patro, č. dv. 102 Katedra garantuje studijní programy bakalářské specializace Rostlinné biotechnologie, magisterského oboru Genetika a genové inženýrství a doktorandského oboru Genetika. Koordinuje bakalářské studijní programy a diplomové práce studentů zaměřených na genetiku a genové inženýrství. Vědeckou aktivitu rozvíjí ve spolupráci s Ústavem Molekulární biologie rostlin a Entomologickým ústavem AVČR v oborech genetika a genové inženýrství rostlin (tkáňové kultury, mutageneze, transgenóze, molekulární sondy, genetika virů a viroidů). Dalším zastoupeným směrem je genetika a cytogenetika hmyzu. ROSTLINNÁ BIOTECHNOLOGIE, garant: Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc. Poskytuje znalosti a dovednosti, které umožňují pracovat ve výzkumných i komerčních laboratořích zaměřených na využití tkáňových kultur, virologických a molekulárně genetických technik pro šlechtění a produkci rostlin. GENETIKA A GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ, garant: Doc. RNDr. Miloš Ondřej,DrSc. Je soustředěna na přenos genů do rostlin, strukturu rostlinného genomu, genetiku rostlinných virů a viroidů, fixaci dusíku a genetiku tkáňových kultur rostlin.

KATEDRA OBECNÉ BIOLOGIE řízením pověřen: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., Branišovská 31, EntÚ, přízemí, č. dv. 005 Katedra garantuje studijní programy bakalářské specializace Biomedicínská laboratorní technika, magisterských oborů Buněčná a vývojová biologie, Fyziologie rostlin, Fyziologie živočichů, Klinická biologie a doktorandských oborů Molekulární a buněčná biologie, Anatomie a fyziologie rostlin, Fyziologie a vývojová biologie živočichů. Koordinuje bakalářské studijní programy a diplomové práce studentů zaměřených na většinu obecně biologických specializací. Pracovníci katedry zajišťují výuku nebo se podílejí na výuce kursů garantovaných katedrami Ekologie, Genetiky, Parazitologie a Zoologie. Vědeckou aktivitu rozvíjí ve spolupráci s Ústavem molekulární biologie rostlin, Entomologickým ústavem AV ČR a třeboňským oddělením Mikrobiologického ústavu AV ČR v oborech molekulární a buněčná biologie, imunologie, mikrobiologie, vývojová biologie, klinická biologie, fyziologie rostlin a fyziologie živočichů. Akcentuje se interdisciplinární přístup k řešení jednotlivých problémů. Respektována jsou specifika biologických systémů různé úrovně. BUNĚČNÁ A VÝVOJOVÁ BIOLOGIE, garant: Prof. RNDr. Karel Beneš, CSc. Propojuje funkční a strukturální studium buněk rostlin a živočichů, zabývá se 15

regulačními mechanismy v ontogenetickém vývoji v návaznosti na molekulární biologii. FYZIOLOGIE ROSTLIN, garant: RNDr. Ivan Šetlík, CSc. Soustřeďuje se na ekofyziologii fotosyntézy a její mechanismy, na buněčnou biologii a biotechnologii řas. FYZIOLOGIE ŽIVOČICHU, garant: Prof. RNDr. František Sehnal, CSc., Prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc. Klade důraz na ekologickou a vývojovou fyziologii bezobratlých a vodních obratlovců. KLINICKÁ BIOLOGIE, garanti: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc., Prof. RNDr. Richard Petrásek, CSc. Studium umožňuje získat znalosti a dovednosti potřebné při provádění běžných i náročných postupů v klinických laboratořích, pro interpretaci výsledků laboratorních nálezů a pro řízení kontroly kvality těchto laboratoří při rutinní diagnostice i ve výzkumu.

KATEDRA PARAZITOLOGIE vedoucí: RNDr. Václav Hypša, CSc., Branišovská 31, PAÚ, 3. patro, za hyg. smyčkou Katedra garantuje studijní program magisterského oboru Parazitologie a doktorandského oboru Parazitologie. Koordinuje studijní programy a diplomové práce studentů bakalářských oborů se zaměřením na Parazitologii. Pracovníci katedry zajišťují výuku nebo se podílejí na výuce kursů garantovaných katedrami Zoologie a Obecné biologie. Vědeckou aktivitu rozvíjí v rámci Společného pracoviště parazitologického výzkumu BF JU a Parazitologického ústavu AV ČR v oborech biologie a ekologie parazitických prvoků, červů a členovců a v oborech biochemie a molekulární biologie parazitů. PARAZITOLOGIE, garant: Doc. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Studuje parazity (prvoky, červy, členovce) a parazitární infekce moderními i klasickými metodami z biochemických, molekulárně biologických a imunologických hledisek.

KATEDRA ZOOLOGIE vedoucí: Doc. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., Branišovská 31, ENTÚ, 2. patro, č. dv. 211 Katedra garantuje studijní program magisterských oborů Entomologie, Ekologie a etologie obratlovců, Evoluční biologie a doktorandského oboru Zoologie. Koordinuje studijní programy a diplomové práce studentů bakalářských oborů se zaměřením na zoologii. Pracovníci katedry zajišťují výuku nebo se podílejí na výuce kursů garantovaných katedrou Ekologie. Vědeckou aktivitu rozvíjí ve spolupráci s Entomologickým ústavem AV ČR v oborech ekologie a vývojová biologie hmyzu, evoluční biologie bezobratlých. Mimo to se zabývá ekologií, etologií a ekotoxikologií obratlovců. ZOOLOGIE, garant: Prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc.; Doc. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. Obor se skládá ze dvou specializací, Ekologie a etologie obratlovců a Entomologie. Pro studenty, kteří zahájili studium v těchto specializacích jako samostatných oborech pokračuje studium v původním uspořádání.

16

EKOLOGIE A ETOLOGIE OBRATLOVCU, garant: Prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc. Je zaměřena na studium populací, chování a bionomie obratlovců. ENTOMOLOGIE, garant: Doc.RNDr. Jan Zrzavý, CSc.; RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc. Je zaměřena především na morfologii, fyziologii a ekologii hmyzu. EVOLUČNÍ BIOLOGIE, garant: Doc. RNDr. Jan Zrzavý, CSc.; Doc. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. Je zaměřena na fylogenezi organismů, evoluční ekologii a evoluční morfologii.

KATEDRA MATEMATIKY, FYZIKY a CHEMIE vedoucí: Doc. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Branišovská 31, budova BF+knihovna, 2. patro, č. dv. 216. zástupce vedoucího: RNDr. Šárka Klementová, CSc. Koordinuje studijní programy a diplomové práce studentů bakalářských oborů s chemickým, fyzikálním a matematickým zaměřením. Vědeckou aktivitu rozvíjí v oborech teoretická a evoluční ekologie, modelování životních strategií, fotochemické odbourávání pesticidů v přírodních vodách, fotochemická oxygenace biopolymerů (vztah k fotodynamické terapii nádorů), biokompatibilní materiály, plazmové procesy, diagnostika plazmatu, biofyzika.

KATEDRA JAZYKŮ Katedra nemá vlastní vědecký program. Zajišťuje výuku cizích jazyků a kurzů humanitního zaměření. Magisterský studijní program

KLINICKÁ BIOLOGIE je nový studijní obor na Biologické fakultě JU a je otevřen od akademického roku 1998/1999. Klinická biologie: připravuje vysokoškolské odborníky do klinických laboratoří, kde jsou schopni používat moderní metody klinické biochemie, laboratorní hematologie, imunologie, molekulární biologie, genetiky, histochemie, radiobiologie a klinické informatiky. Studenti bakalářského stupně studia jsou připravováni jako vedoucí laborantů, a to se znalostmi řízení vnitřní kontroly kvality. Absolventi magisterského studia získávají jak dovednosti používat vysoce náročné laboratorní diagnostické postupy, tak znalosti, se kterými jsou schopni interpretovat laboratorní výsledky. Na Biologické fakultě JU lze studovat řadu studijních oborů ve všech třech stupních studia. Jedním z magisterských studijních oborů je KLINICKÁ BIOLOGIE. Přijetí k jejímu studiu je možné za principiálně stejných podmínek jako k přijetí do jiných magisterských studijních oborů na BF JU. Podobně jako u jiných magisterských oborů na BF JU je pro studium Klinické biologie stanoveno vstupní minimum kursů, které musí zájemci absolvovat již během svého bakalářského studia. Dodatečné plnění vstupního minima během magisterského studia je možné pouze výjimečně v odůvodněných případech a jen v omezeném rozsahu. 17

Vstupním minimem magisterského studijního oboru je kromě získaného titulu Bc. absolvování následujících kursů: 1) Patofyziologie 2) Imunologie 3) Laboratorní hematologie 4) Klinická biochemie 5) Lékařská mikrobiologie 6) Klinická informatika 7) Praxe v klinické laboratoři I 8) Bakalářská práce v preklinické či klinické problematice Během magisterského studia student vypracovává diplomovou práci a zapisuje si z těch kursů, které na Biologické fakultě probíhají. V každém semestru musí získat studijním řádem předepsaný minimální počet kreditních bodů za zkoušky a zápočty. Kursy si student volí v každém semestru sám. Musí přitom postupně splnit následující výstupní minimum, aby se mohl přihlásit ke státní závěrečné zkoušce: 1) Klinická biochemie II 2) Molekulární biologie živočichů 3) Hematologie II 4) Lékařská parazitologie a diagnostické metody I 5) Histologie 6) Biorytmy člověka 7) Výživa člověka 8) Imunologie II 9) Klinická somatometrie 10) Klinická endokrinologie 11) Farmakologie 12) Praxe v klinické laboratoři II 13) Diplomová práce z preklinické či klinické problematiky Státní závěrečná zkouška pro získání titulu Mgr. v oboru klinická biologie se skládá ze tří částí (pater): 1. patro tvoří obecná biologie, 2. patro zahrnuje předměty výstupního minima, 3. patro obsahuje některý z následujících okruhů, které si student vybere před zkouškou sám: a) klinická biochemie b) hematologie c) imunologie d) mikrobiologie a parazitologie e) metabolismus a výživa f) molekulární diagnostika Třetí patro představuje určitou specializaci ve studijním oboru, předpokládá se, že zvolený okruh zná student do větší hloubky (nejvýhodnější bývá volba té specializace, která souvisí s tématem jeho diplomové práce).

18

Studium klinické biologie je realizováno ve spolupráci s odborníky Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Endokrinologického ústavu v Praze a Nemocnice České Budějovice. Garanty oboru jsou Doc. Dr. J. Berger a Prof. Dr. R. Petrásek.

VÝROČÍ

Prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc. - 70 let Prof. RNDr. P. Blažka, CSc. se narodil 6. října 1928. Vystudoval v letech 1947 1952 obor zoologie-chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1955 též získal vědeckou hodnost CSc. v živočišné fyziologii. V letech 1955 - 1960 působil na Přírodovědecké fakultě UK, od roku 1960 v hydrobiologickém pracovišti ČSAV (v Praze, od r. 1979 v Českých Budějovicích). V roce 1962 byl na přednáškovém turné na 11 amerických a kanadských univerzitách, 1970 byl členem biologického týmu Royal Soc. London v Ugandě, 1979 hostujícím profesorem na univerzitách Waterloo a McGill Univ. Montreal v Kanadě. Od roku 1991 přednáší na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve své vědecké kariéře zdokonalil nebo navrhl řadu metod pro stanovování metabolitů a živin jak u vodních živočichů, tak v jejich životním prostředí. Významné jsou též jeho práce týkající se dusíkatého metabolismu a vlivu člověka na vodní prostředí v České republice. Je autorem 41 původních vědeckých prací a kapitol vědeckých monografií, 6 výzkumných zpráv, 10 popularizačních prací. Na jeho výsledky vědecké práce je ve významných vědeckých časopisech opakovaně odkazováno: v letech 1986 - 1991 67x, v letech 1992-1995 33x, opakovaně je ve svém specializaci citován v šesti celosvětově významných učebnicích a monografiích vydaných v letech 1973 - 1989. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity přednáší v základních kursech: Úvod do biologie a Fyziologie živočichů, ve specializačních kursech Biogeoche-mické cykly, Technologie životního prostředí, Ekologická fyziologie a toxikologie. Zásadní význam měla organizační aktivita Prof. Blažky po roce 1990 pro založení Biologické fakulty v Českých Budějovicích i pro její charakter. Význam jeho práce byl oceněn nejprve volbou předsedy přípravného organizačního výboru a následně volbou děkanem po obě funkční období. Prof. Blažkovi a jeho spolupracovníkům se podařilo na Biologické fakultě stanovit vysoké nároky na vědeckou i pedagogickou činnost učitelů a vysokou náročnost na studenty: například průběžné prezentování vědeckých výsledků je jednou z povinností všech učitelů BF JU, podobně publikovatelnost výsledků magisterské diplomové práce ve vědeckém časopise je nejnáročnějším kriteriem ze všech českých fakult. Cílevědomou a vytrvalou organizační činností Prof. Blažka se svými spolupracovníky docílil, že vysoká vědecká aktivita je i základem vysoké úspěšnosti pracovníků Biologické fakulty při získávání grantů a následkem toho vytváření výborných podmínek i pro experimentální terénní činnost studentů fakulty. V celém období, kdy byl Prof. Blažka děkanem, se podařilo rozšiřovat spektrum studijních oborů při zachování stejných náročných kriterií na práci učitelů i studentů. Během výkonu funkce děkana neustal ve vědecké práci, v té pokračuje i po 19

letošním odchodu z funkce děkana, založil v areálu biologických ústavů novou laboratoř a nadále se organizačně významně a energicky podílí na rozvoji Biologické fakulty jako poradce děkana. Prof. RNDr. Pavel Blažka, CSc. je uznávanou přirozenou vůdčí osobností jako vědec, pegagog i organizátor nejenom mezi svými spolupracovníky, ale i v zahraničí. Josef Berger

☺

NOVÉ PUBLIKACE, RECENZE

J. Berger: Ekologie. Učebnice pro gymnázia a střední odborné školy. Kopp nakladatelství, České Budějovice, 1998. Formát A5, 197 stran, 55 obr., cena 129 Kč, ISBN 80-72-32-013-0. Učebnice podává v sedmi kapitolách základní přehled ekologické problematiky, jak je stanoven v příslušných osnovách MŠMT z roku 1996 pro poslední ročník čtyřletého gymnázia a odborných škol. Kapitoly jsou seřazeny logicky a přehledně, od vysvětlení základních pojmů postupují od autekologie k synekologii, od jednoduchých vztahů uvnitř druhů a mezi organizmy po složitější vztahy v celém globálním ekosystému. Potud je konstrukce učebnice tradiční, v podstatě se stejným pojetím se mohou studenti, v případě hlubšího zájmu nebo budoucí specializace na vysoké škole, setkat také v podrobnějších česky psaných nebo zahraničních učebnicích. Za poněkud netradiční avšak velmi žádoucí považuji zařazení poměrně obsáhlé kapitoly pojednávající o ekologii člověka, a problematice, které nebývá v učebnicích věnována větší pozornost. Při studiu ekologie živočichů nebo rostlin (tedy hlavně jakési ekologie ”mimočlověčí”) se mnohdy zapomíná na to, že lidský druh je nedílnou součástí přírody (tedy celosvětového ekosystému) bez ohledu na to, jaké ambice si klade při jejím ovlivňování, přetváření a ochraně. Tato kapitola se podrobněji zabývá produkcí potravy a potravními zdroji (zde je např. velmi dobře vysvětlena role tzv. ”škůdců”), výživou, klimatickými adaptacemi a biorytmy, které nepochybně hrají v našem životě větší úlohu, než se všeobecně předpokládá. Velmi přínosné jsou i kapitoly Choroby a životní prostředí a Dědičnost a životní prostředí. Přestože jde spíše a problematiku fyziologickou a genetickou, považuji její začlenění do rámce klasického ekologického učiva za velmi užitečné. Vyniká totiž úzká spojitost vlastní ekologie (ta je ostatně sama a sobě disciplinou mezioborovou) nejen s ostatními biologickými disciplinami, ale také s humánní medicínou a klinickou biologií. Učebnice obsahuje zanedbatelné množství nepřesností, při pečlivém hledání podstatných nedostatků by zřejmě neuspěl ani mnohem škodolibější recenzent. K drobnostem patří např. snad jen nepřesné zařazení kobylky (kobylky jsou, na rozdíl od sarančat, z 99 % masožravé) mezi primární konzumenty (obr. 40), na jiném místě je ovšem vztah mezi biblickou ”kobylkou” a sarančetem správně vysvětlen. Poněkud složitějšímu vysvětlení zonálních společenstev by se autor snadno vyhnul zavedením pojmu edafického klimaxu, také nešťastnou ekologickou klasifikaci by bylo lépe uvést na správnou míru. Tzv. ”strom mangrovník” zahrnuje ve skutečnosti alespoň 10 rostlinných čeledí a navíc, přinejmenším ve vnějších mangrove, jednoznačně převládají keře.

20

Grafické úpravě učebnice nelze nic vytknout, obrázky jsou ilustrativní, zobecnění zdařilá a konkrétní příklady jsou vhodně zvoleny. Jak bývá v Bergerových učebnicích zvykem, zajímavě formulované úkoly nutí studenta k zamyšlení a vytváření vlastního úsudku. Celkově jde a výbornou učebnici po stránce obsahové i didaktické a její zavedení do škol je možno jednoznačně doporučit. Tomáš Soldán

KALENDÁŘ AKCÍ Přehled akcí ČSBS v r. 1999 Plán vědeckých akcí Čs. biologické společnosti v roce 1999. XV. Biologické dny, září 1999 České Budějovice, hlavní výbor Čs. biologické společnosti, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a sekce buněčné biologie Čs. biologické společnosti. Pracovní den, únor 1999, sekce pro biologii nízkých teplot, Praha. Cytoskeletální klub, březen 1999, sekce buněčné biologie, Vranovská Nová Ves. Pracovní dny Společnosti pro mutagenezi zevním prostředím, duben 1999, Brno. 32. výroční konference, září 1999 Olomouc, cytogenetická sekce. Dva celostátní semináře, jaro a podzim 1999, pedagogická sekce, Praha. Seminář světelné mikroskopie, listopad 1999, Plzeň. Seminář „Tkáňové inženýrství“, podzim 1999 Praha, pražská pobočka. Seminář „Biologie člověka“, podzim 1999 Hradec Králové, hradecká pobočka. V průběhu roku 1999 semináře a přednášky, Brno, brněnská pobočka.

POZNÁMKY

Kýho výra! aneb Parazité a média … Ne, nemám tentokrát na mysli kultivační média. Opravdu chci psát o novinách, televizi, internetu atd. a o lahůdkách, které se tam objevují. Už několik let vedu redakci Zpráv České parazitologické společnosti a ve snaze udržet kontakty mezi veřejností “odbornou” a “laickou” nejen občas nabídneme popularizační článek dennímu tisku, ale taky sledujeme, co se v tisku (a jiných médiích) o parazitologii objevuje. Zpočátku jsme se nad chybnými informacemi rozčilovali, dopisovali si s redakcemi (dá-li se dopisováním nazývat posílání zdvořilých i méně zdvořilých dopisů bez odpovědi) a snažili se prostě uvést informaci na pravou míru. Kdo to někdy zkusil, asi se se mnou shodne, že to je námaha naprosto zbytečná – o skutečné informace prostě naprostá většina redakcí zájem nemá a raději dá přednost polopravdě či nepravdě, jen když zní senzačně. Brzy jsme rezignovali a místo rozčilování jsme v časopise založili rubriku “Kýho výra” (název vypůjčený tuším 21

z bývalého Dikobrazu, ale snad srozumitelný). Rubriku vede velmi vzorně kolega Chalupský (PřF UK Praha) a vždy se mu od čtenářů sejde tolik příspěvků, že musí přísně vybírat jen největší perly a snažit se, aby nakonec rubrika málem nepřevážila rozsahem nad zbytkem časopisu (s faktem, že vede ve čtivosti a zábavnosti jsem se dávno smířil). Nelze v krátkosti reprodukovat vše, podívejme se aspoň na evergreeny: některá témata se v médiích objevují se železnou pravidelností a se stejnou pravidelností se v nich vyskytují tytéž desinformace. Klíšťata – patří k nejoblíbenějším novinářským parazitům a články o nich se objevují od brzkého jara přes okurkovou sezónu až do podzimu. V představách novinářů se na nás vrhají v lese ze stromů a zavrtávají se buď ve směru hodinových ručiček nebo naopak. Korelaci orientace klíšťat s orientací té které tiskoviny nalevo či doprava se nepodařilo prokázat, zato je tento fakt důležitý při odstraňování klíštěte: vytočit vždy proti tomu směru zavrtávání! (V oněch zmíněných naivních dobách jsme posílali redakcím i fotky ústního ústrojí klíštěte jako důkaz absence jakéhokoliv závitu na něm). Ke klíšťatům bývají přidávány “informace” o klíšťové encefalitidě a Lymské borelióze – nejlépe pohromadě a pokud možno s uvedením jed jednoho z názvů (nezatěžovat čtenáře odbornými termíny!). Kdo by si chtěl o tom přečíst více, rád mu starší čísla Zpráv půjčím, tam to je i s uvedením zdroje. Komáři – též oblíbení (asi proto, že jsou dost velcí a tedy viditelní). Též každoročně útočící, ale konjunktury dosáhli zřejmě v loňském roce, po záplavách na Moravě. Byli pro mnohé novináře jakousi náhražkou senzací v době, kdy jejich zdroj hledaný v tragédiích při záplavách vyschnul nebo vyčpěl. Dočetli jsme se např., jak odborníci s napětím očekávají, zda se z dosud nezakuklených larev vylíhnou bodavé či nebodavé druhy komárů, o komářích larvách vylézajících ke kuklení na břeh a v radiožurnálu jsme se doslechli, že “bodnutí komáry bylo příčinou asi poloviny všech lidských úmrtí od doby kamenné” a že “anofelové se poznají podle toho, že sedí na zdi hlavičkou dolů a zadečkem nahoru, takže nemají ten charakteristický obdélníkový půdorys”. Parazité tropů – objevují se v médiích především před prázdninami, méně již po nich a většinou ve spojitosti s turistikou našich občanů do tropů. Pokud možno jsou uváděni jaksi souhrnně, bez rozlišení do druhů (často ani do úrovně kmenů). Pokud přece jen nějaká jména jsou, bývají často ovlivněna překladem. Pokud je originální zdroj ve francouzštině a hovoří o malárii, my pak čteme o různých “bahenních nemocích” anebo čteme o “malarickém viru” apod. Postihlo to v loni i mne, kdy redakce jednoho vysokoškolského časopisu sama z pilnosti dělala jakýsi přehled toho nejdůležitějšího za rok a přepracovala jeden můj popularizační článek o parazitických prvocích tak, že jsem se s hrůzou dočetl o virech mikrosporidiózy. Zmatky v názvech původců tropických onemocnění jsou jen maličkostí ve srovnání s radami doporučovanými k prevenci. K prevenci malárie bylo doporučováno např. pití ginu s tonikem (ten přece obsahuje chinin, ne?) a naše hygienická služba byla kritizována za to, jak nedostatečně informuje o nutnosti vakcinace proti malárii před cestou (kéž už by byl výzkum vakcinace malárie tak daleko!). Kryptosporidie v pitných vodách – hitem se staly po epidemiích kryptosporidiózy na americkém kontinentě a v západní Evropě. Média se těmto prvokům z kmene Apocomplexa věnují mnohem raději jako původcům epidemických průjmů z pitné vody, než jako původcům oportunních infekcí pacientů s AIDS nebo jako původcům vodnatých průjmů kojenců. Letos proběhly tiskem zprávy o výskytu kryptosporidií a giardií ve vodovodním řádu v Sydney a nejcitovanější byla desinformace o pošlých psech jako zdroji kontaminace. Na rozdíl od většiny článků o 22

parazitech jsme se ve zprávách o kryptosporidiích kupodivu nesetkali se strašením čtenářů a přeháněním nebezpečí. Spíše naopak, o kryptosporidiích se referuje jako o něčem exotickém a vrcholem desinformace bylo uklidňování, že v našich pitných vodách kryptosporidie být nemohou, protože se u nás přidává do vody fluorid. “Jaterní tasemnice” na borůvkách – doslova šlágr letošní sezóny. Velmi zkreslené a přehnané zprávy o možné kontaminaci lesních plodů vajíčky tasemnice Echinococcus multilocularis na lesních plodech postupně přetiskl snad veškerý denní tisk a kampaň vyvrcholila pořadem na Nově, věnovaném tomuto tématu. Pro ty, kdo snad zůstali ušetřeni: pravdivá informace o tom, že tato tasemnice se vyskytuje u našich lišek byla doplněna o tvrzení o přemnožení lišek v našich lesích (podle některých novin i jezevců), o úvahy o kontaminaci borůvek, hub atd. jejich výkaly (vůbec neberoucí v úvahu etologii šelem – např. zahrabávání výkalů apod.) a o informace o možném průběhu onemocnění za předpokladu, kdy člověk vajíčko pozře a stane se mezihostitelem této tasemnice (opět sice pravdivé, ale vytržené z kontextu a neberoucí v úvahu takové detaily, jako je počet pravděpodobnosti apod.). Protože určitá část naší populace nežije v našem reálném světě ale ve virtuální realitě TV Nova, v letošním roce raději do lesa na borůvky nešla (v křesle u televize je stejně příjemněji!) nebo je konzumovala s pocitem značného rizika. Více zarážející než reakce chudáka posluchače byly reakce některých “odborníků” vydávajících zákaz sběru borůvek v některých okresech. Na postupu TV Nova byla patrná i metoda, kterou takovéto senzace vznikají: selekce. Selektováni byli jak odpovídající (ti, kteří odmítli “problém” potvrdit zařazeni nebyli), zejména pak odpovědi. Pomocí střihu se to dělá snadno a výsledek pak je velmi sugestivní, i když se řečník může chytat za hlavu: “Takto jsem to přece nemyslel!” Na všechny tyto problémy se můžeme dívat s humorem a nejlepším perličkám se od srdce zasmát. Abych pravdu řekl, položili jsme si však i otázku: není to všechno naše vina? Co když to všechno je odrazem naší špatné popularizace? Co když se nevyjadřujeme dostatečně srozumitelně a novináři nás pak nesprávně pochopí? Analýzou jednotlivých případů jsme však dospěli k závěru: zdroj informací bývá srozumitelný a přesný, zkreslení informací většinou záměrné ve snaze vytvořit “sólokapra”. Zbývá pak domyslet do důsledku následující úvahu: Není důvodu, proč by měl být zrovna můj obor výjimkou. Jestliže v oboru, kterému (snad) aspoň trochu rozumím shledávám v médiích tolik desinformací, jak je tomu v oborech jiných, kde na to prostě nepřijdu? Nežiji tedy i já v jakémsi virtuálním světě z desinformací? … Lepší asi bude zůstat u toho humoru. Oleg Ditrich

Utopený Archimedés - některá další hesla (viz též Zpravodaj 1/1998) BIOREZONANČNÍ TERAPIE KRAJINY Tato metoda představuje revoluční průnik psychotroniky do ekologie, lesnictví a pravděpodobně též zemědělství. Jedná se o analogii léčení naivních pacientů s využitím jejich podobenek. Letecký snímek, v tuzemském případě některých oblastí našich hor poškozených imisemi a následně i lesomorným hmyzem, je po mentální aktivaci podroben léčbě pomocí různých relevantních chemikálií či jiných postupů. Poté je (konkrétně v Německu) vložen do trubice schopné rezonovat s kosmickou energií, v tomto případě možná přímo s MORFOGENETICKÝM POLEM .... (viz) a 23

devastovaná krajina je takto léčena na dálku. Je vhodné do rezonátoru přidávat i např. mrtvé housenky kůrovce, protože morfogenetické pole pak může přímo usmrtit živé housenky v napadené oblasti. Pozitivní účinky jsou nevyvratitelné a slouží nám ke cti, že naše země má hned po Rusku největší výměru takto léčeného lesa, snad kolem 30 000 ha. Osobám náchylnějším k infarktu mohu sdělit, že na této akci se sice svým způsobem podílel jeden z ekologicky orientovaných ústavů naší Akademie věd, avšak již se nepodílí (po malinké ostudě, která kolem této záležitosti vznikla v odborných lesnických kruzích - viz časopis Silva Bohemica, srpen 1997). Akce byla navíc velkodušně financována ze zahraničí a dnes se k ní nehlásí dokonce ani německá firma, pod jejíž hlavičkou byla prováděna. ČERV SKÁKAJÍCÍ (TATZELWURM) KRYPTOZOOLOGICKÁ (viz) entita, která obtěžuje již pár století obyvatele odlehlejších alpských údolí. Jedná se o nevzhledného lidožravého živočicha, proměnlivé velikosti i habitu, který na většině vyobrazení připomíná nejspíše velikou krysu. Relativně kriticky se o skákajícím červovi můžeme poučit i u našeho klasika, Ludvíka Součka, ve jeho Velkých otaznících. Nedávno jsme si o Tatzelwurmovi mohli opět počíst, tentokrát již zcela záhadologicky, v prvním čísle periodika Fantastická fakta, které informovalo čtenáře též o tom, že v r. 1997 se plánuje výprava za tímto záhadným tvorem. Bohužel nebylo uvedeno, jak se státi členem této výpravy - jistě by to mohlo zajímat leckterý zoologický ústav, který by si takto mohl vydobýt značné ostruhy a zadělat si i na granty. Navíc lze podotknout, že pozůstatky tohoto stvoření prý v r. 1824 zašantročila univerzita v Heidelbergu. Je vidět, že VĚDA OFICIÁLNÍ (viz) háže alternativním vědám klacky pod nohy již pěkně dlouho. VĚDA OFICIÁLNÍ Souhrnný název pro nauky a jejich reprezentanty, kteří se stavějí kriticky k vědám skutečným, tj. okultním, psychotronickým, alternativním, a někdy na ně kydají různé věci. Bývá též označována jako věda školská, scholastická, ortodoxní či akademická. Vyznačuje se zkostnatělostí, arogantním lpěním na takzvaných přírodních zákonech a nesmyslným požadováním experimentálního ověření jevů, které nelze vyvolat prostým reprodukováním podmínek pro jejich vznik. Oficiální věda se též chybně domnívá, že k pochopení nějakého problému je nutné o něm něco vědět. Konkrétně řečeno, neznalost fyziologie toho či onoho tělesného orgánu přece nevylučuje možnost jej spolehlivě léčit, neznalost fyziky nevylučuje pokusy o vlastní vysvětlování jevů v kosmu, neznalost archeologie a dějepisu nevylučuje vytváření nových modelů dějin lidstva. Oficiální věda se dále vyznačuje určitou chorobnou soudržností, takže někdy dochází i k tomu, že oficiální fyzik podpoří oficiálního lékaře a naopak. Oficiální věda úzkostlivě lpí i na takových nadutostech, že není třeba revidovat celé vědní obory, i když řekněme pan Bumlanda, erudovaný zootechnik, po několika letech meditování dospěl k závěru, že by takovou revizi vyžadovaly. Vojtěch Mornstein

24

Sekretariát hlavního výboru Čs. biologické společnosti Joštova 10, 662 43 Brno Iva Tačová, sekretářka hlavního výboru, tel. 05 - 42126300 Pavla Skusilová, účetní společnosti, tel. 05 - 43182307 Fax: 05 - 42126200 e-mail: [email protected] Redakční rada Zpravodaje Předseda: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. (e-mail: [email protected]) Členové: Doc. RNDr. Josef Berger, CSc. Doc. MUDr. et RNDr. Miroslav Červinka, CSc. Prof. RNDr. Milan Hejtmánek, DrSc. Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc. MUDr. Iva Slaninová, Dr. Prof. RNDr. Vladimír Srb, DrSc. Příspěvky zasílejte na adresu technického redaktora (Biofyzikální ústav LF MU, Joštova 10, 662 43 Brno) nebo na sekretariát společnosti.

Zpravodaj Čs. biologické společnosti v Brně 1998 č. 2 ___________________________________________________________________ Vydal: Hlavní výbor Čs. biologické společnosti, Joštova 10, 662 43, Brno Redaktor: Prof. MUDr. Roman Janisch, DrSc. Technický redaktor: Doc. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. Brno 1998

25