Zpráva ze závěrečného dotazníkového šetření k projektu:
„Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“
Zpracoval:
Ing. Aleš Berka
Datum:
20.12.2007
PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Obsah: I.
Obecné informace o dotazníkovém šetření ............................................................... - 3 A. Předmět dotazníkového šetření: ........................................................................... - 3 B. Objekt dotazníkového šetření ............................................................................... - 4 C. Cíl závěrečného dotazníkového šetření ................................................................. - 4 D.
II.
Harmonogram dotazníkového šetření ............................................................... - 4 -
Metody a techniky dotazníkového šetření ................................................................ - 5 A. Popis metod a technik – dotazník.......................................................................... - 5 B. Makety................................................................................................................. - 5 -
III.
Zpráva ze závěrečného dotazníkového šetření....................................................... - 6 -
A. Část I. Statistické údaje ......................................................................................... - 7 B. Část II. Rozehřívací otázky ..................................................................................... - 8 C. Část III. Sebehodnocení .......................................................................................- 10 D. Část IV. Závěry podle jednotlivých kompetencí ......................................................- 11 IV.
Přílohy ................................................................................................................- 28 -
Seznam tabulek: Tab. 1 – Harmonogram dotazníkového šetření................................................................. - 4 Tab. 2 – Souhrnné informace o dotazníkkovém šetření .................................................... - 5 Tab. 3 – Místo pracoviště – absolutní a relativní četnosti a srovnání s úvodním šetřením .. - 7 Tab. 4 - Průměrná, nejhorší, nejlepší známka a modus v jednotlivých kategoriích ............- 10 Tab. 5 –očekávání od vzdělávacího kurzu (absolutní a relativní četnosti) .........................- 27 Seznam obrázků: Obr. 1 – Doba strávená v současné pracovní pozici .......................................................... - 8 Obr. 2 – Účast na obdobném vzdělávacím programu ....................................................... - 8 Obr. 3 – Porovnání relativních četností vyhovujících forem vzdělávání ............................. - 9 Obr. 4- Porovnání relativních četností nevyhovujících forem vzdělávání ........................... - 9 Obr. 5 – Kompetence č. 1 ...............................................................................................- 13 Obr. 6 – Kompetence č. 2 ...............................................................................................- 15 Obr. 7 – Kompetence č. 3 ...............................................................................................- 17 Obr. 8 – Kompetence č. 4 ...............................................................................................- 19 Obr. 9 – Kompetence č. 5 ...............................................................................................- 21 Obr. 10 – Kompetence č. 6 .............................................................................................- 23 Obr. 11 – Srovnání jednotlivých kompetencí ...................................................................- 24 Obr. 12 – Způsoby relaxace a duševní hygieny (relativní četnost) ....................................- 25 -
-2-
I.
Obecné informace o dotazníkovém šetření A.
Předmět dotazníkového šetření:
Předmětem dotazníkového šetření jsou individuální praktické kompetence sociálního pracovníka a úroveň jejich rozvoje, posílení a prohloubení prostřednictvím absolvovaného vzdělávacího programu. V projektu je vymezeno 6 základních kompetencí: 1) Rozvíjet účinnou komunikaci. Umění naslouchat a vytvářet podmínky pro otevřenou komunikaci, která je předpokladem pro účinnou spolupráci a motivací pro změnu v zájmu klientů. 2) Orientovat se a plánovat postup. Získávání přehledu o současných i potencionálních možnostech a potřebách klientů i zdrojích. V návaznosti na zjištěné, společně plánovat postup se stanovením rizikových faktorů a plánování mezí spolupráce. 3) Podporovat a pomáhat k soběstačnosti. Podporování klientů k používání svých vlastních sil a schopností. Podpora klientů tak, aby přebírali zodpovědnost, zabezpečovali svá práva a kontrolovali ohrožující chování (konkretizace etických zásad obsažených v etickém kodexu jejich převod do konkrétního chování). 4) Zasahovat a poskytovat služby. Poskytování nebo zajišťování přiměřené úrovně podpory, péče, ochrany a kontroly a zapojování se do prevence. Podporování spolupráce mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi. 5) Přispívat k organizaci práce. Pracovat jako odpovědný člen organizace, přispívat k hodnocení a zlepšování její práce a účinnosti služeb pro klienty a efektivně využívat všech zdrojů, spolupracovat s kolegy. 6) Odborně růst. Schopnost konzultovat a řídit svůj odborný i osobný růst, kvalifikovaně rozhodovat, dosahovat vytčených pracovních cílů ve stanovém čase. Podrobnější rozpracování jednotlivých kompetencí je uvedeno v příloze projektu č. 7 „Vymezení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“ -3-
B.
Objekt dotazníkového šetření
Objektem dotazníkového šetření je sociální pracovník. Místem jeho pracoviště jsou neziskové organizace v Pardubicích nebo Magistrát města Pardubice. Pracovníci z neziskových organizací pracují buď na pozici vedoucího pracovníka nebo na pozici sociálního pracovníka. Pracovníci pardubického Magistrátu pracují na pěti různých odděleních, ať už na pozicích vedoucí nebo jiných. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 61 osob.
C.
Cíl závěrečného dotazníkového šetření
Hlavním cílem závěrečného dotazníkového šetření je zjistit konečný stav kompetencí jednotlivých účastníků vzdělávacího programu „Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“. Mezi další cíle dotazníkového šetření patří zjistit, zda vzdělávací program splnil očekávání účastníků a porovnat zjištěné údaje s údaji z úvodního dotazníkového šetření (viz Závěrečná zpráva z úvodního dotazníkového šetření ze dne 12.11.2006). Součástí šetření je také zjistit základní statistické údaje o účastnících programu.
D.
Harmonogram dotazníkového šetření
Závěrečné dotazníkové šetření bylo zahájeno 24. - 26. září 2007, kdy byl připraven dotazník ve své finální podobě. S ohledem na požadavek zachování stejné metodiky byl dotazník sestaven na základě dotazníku z úvodního šetření – jeho struktura a obsah je tudíž obdobný. Dotazníky byly účastníkům programu předány k vyplnění na posledním setkání ve dnech konání jednotlivých setkání (tzn. 1. – 4. října, 8. – 11. října, 15. – 18. října a 22. října) Zpracování výsledků dotazování, vyhodnocování získaných dat a tvorba závěrečné zprávy probíhala v době od 1. prosince do 18. prosince 2007. Konečná verze závěrečné zprávy byla hotova dne 20. prosince 2007. Harmonogram včetně jednotlivých typů činností je uveden v Tab. 1. TAB . 1 – H ARMONOGRAM DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
Typ činnosti
Datum (doba) konání
Příprava dotazníku a dotazníkového šetření
24. - 26. Září 2007
Vyplnění dotazníků
1. - 22. října. 2007
Zpracovávání výsledků a tvorba závěrečné zprávy
1. – 18. prosince 2007
Konečná verze závěrečné zprávy
20. prosince 2007
-4-
II.
Metody a techniky dotazníkového šetření
TAB . 2 – S OUHRNNÉ INFORMACE O DOTAZNÍKKOVÉM ŠETŘENÍ
Počet dotazníků určených k vyplnění
65 ks
Počet vrácených dotazníků
61 ks
Návratnost dotazníků
93,8 %
Počet vyplněných dotazníků = počet respondentů
61 ks = 61 respondentů
Datum výzkumu (tvorba dotazníku – závěrečná zpráva)
24. září – 20. Prosince 2007
Místo výzkumu:
Magistrát města Pardubice
Sběr dotazníků proběhl na závěrečném semináři ke vzdělávacímu programu „Posílení individuálních kompetencí sociálního pracovníka“, který se konal dne 22. října 2007. Na tento seminář bylo připraveno 65 ks dotazníků, které byly předány k vyplnění. Návratnost dotazníků činila 93,8%. Celkový počet respondentů uvažovaných pro vyhodnocení dotazníkového šetření je 61.
A.
Popis metod a technik – dotazník
Pro dotazování byl obdobně jako při úvodním šetření použit standardizovaný dotazník, který je rozdělen do následujících čtyřech částí: Statistické údaje „Rozehřívací otázky“ Sebehodnocení respondenta Otázky týkající se jednotlivých kompetencí (včetně otázky „Očekávání od vzdělávacího programu“.) Typy otázek V dotazníku jsou používány především otázky uzavřené s možností výběru pouze jedné odpovědi (u některých otázek jsou možné 2 odpovědi). Metody škálování jsou použity především v části III, kde je použita škála „1 – 5“, kdy „1“ znamená nejlepší ohodnocení až do „5“, která znamená ohodnocení nejhorší. V části IV. najdeme jak otázky s odpověďmi uzavřenými, tak škálami a také s otázky polouzavřenými. Poslední otázka č. 36 je otevřená a nabízí respondentovi možnost vlastního vyjádření. Vyhodnocování otázek Data získaná z dotazníkového šetření budou nejčastěji vyhodnocována pomocí četnostních tabulek, a to absolutních i relativních (část I., II., IV.). Všechny četnostní tabulky (absolutní i relativní) ke všem otázkám z dotazníku naleznete v příloze č. 2 této zprávy. Část III. sebehodnocení bude vyhodnocena pomocí aritmetických průměrů a modů. Otázka č. 36 bude vzhledem k svému charakteru zpracována pomocí obsahové analýzy.
B.
Makety
Maketu dotazníku a maketu pokynů k vyplňování dotazníku naleznete v příloze č. 3 této zprávy.
-5-
III. Zpráva ze závěrečného dotazníkového šetření Závěrečná zpráva dotazníkového šetření je rozdělena do 4 částí, které odpovídají jednotlivým částem dotazníku. V části č. I. jsou zpracovány statistické údaje o respondentech. První položkou je pohlaví – procentní podíl mužů a žen, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Další částí pak věková struktura respondentů, která byla pro zpracování rozdělena do 3 skupin: 30 let a méně, 31 až 45 let, 46 let a více. Dalším důležitým údajem pro roztřídění otázek je místo pracoviště respondenta, které bylo rozděleno na dvě hlavní pracoviště – a to Magistrát města Pardubic a neziskové organizace. Tyto dvě pracoviště se dále dělí na: Magistrát města Pardubic - „vedoucí pozice“ a čtyři různá „oddělení“, Neziskové organizace – „vedoucí pozice“ a pozice „sociálního pracovníka“. Poslední položkou je doba, po kterou respondent ve své současné pracovní pozici působí (doba k okamžiku vyplnění dotazníku). V části č. II. jsou zpracovány tři „rozehřívací otázky“, které by měli respondenta uvést do tématu dotazování. Tyto otázky měly zjistit, zda se respondent již podobného vzdělávacího programu zúčastnil a jaká forma vzdělávání, s ohledem na tento program, respondentům vyhovovala nejvíce a nejméně. V části č. III. jsou zpracovány výsledky „Sebehodnocení respondentů“. Respondenti mají ohodnotit svoje jednotlivé dovednosti a znalosti metodou známkování ve škole. Kategorie, které respondenti hodnotily, vycházejí z obsahu vzdělávacího programu a jsou součástí kompetencí, které byly v rámci programu posilovány. V části IV. jsou zpracovány jednotlivé otázky týkající se 6 vymezených kompetencí. V příloze č. 1 naleznete, jak byly jednotlivé otázky přiřazené k jednotlivým kompetencím. Některé otázky lze zahrnout ke všem kompetencím (především otázky týkající se odborného růstu) a jsou tedy uvedeny pouze u těch, ke kterým se vztahují v největší míře. Veškeré četnostní tabulky (s relativními i absolutními četnostmi) jsou uvedeny v příloze č. 2 zprávy.
-6-
A.
Část I. Statistické údaje
Vyplněné dotazníky odevzdalo 61 respondentů. Z toho podle pohlaví 92 % žen a 7 % mužů. 2% respondentů pohlaví neuvedlo. Nejvíce respondentů a zároveň účastníků vzdělávacího programu patří do věkové skupiny 31 až 45 let, která představuje 44 % všech respondentů. Dále pak následuje skupina 30 let a méně, která představuje 34 % a skupina 46 let a více představující 21 %. Oproti úvodnímu šetření došlo ve věkové struktuře respondentů ke změně, kdy se vyměnilo pořadí věkové skupiny 30 let a méně a skupiny 31 až 45 let. Respondenti pracují na dvou hlavních pracovištích – Magistrát města Pardubic a v neziskových organizacích v okrese Pardubice. Z Magistrátu města Pardubic se vzdělávacího programu a zároveň úvodního dotazníkového šetření zúčastnilo 44 % respondentů a z neziskových organizací 49 % respondentů. 7% respondentů pracoviště neuvedlo. Pracoviště na pardubickém Magistrátu byla rozdělena do pěti kategorií. Četnostní a procentní rozdělení jednotlivých pracovišť je uvedeno v následující tabulce. Nejvíce respondentů pracuje na oddělení sociálně právní ochrany a na oddělení sociálních dávek (13 %), dále pak na oddělení sociální prevence (10 %). Druhým místem pracoviště respondentů jsou neziskové organizace. Jednotlivá místa pracoviště rozdělena na vedoucí pozice a pozici sociálního pracovníka. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 49 % respondentů z neziskových organizací. Pracovníci na vedoucích pozicích tvoří 18 %. Sociální pracovníci tvoří 31 %. V úvodním dotazníkovém šetření bylo zjištěno 45% zaměstnanců magistrátu a 55% zaměstnanců neziskových organizací. TAB . 3 – M ÍSTO PRACOVIŠTĚ – ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ČETNOSTI A SROVNÁNÍ S ÚVODNÍM ŠETŘENÍM
Absolutní četnost
Relativní četnost
Relativní četnost v úvodním šetření
Magistrát města Pardubice vedoucí pozice oddělení sociálních dávek oddělení sociálně právní ochrany dětí oddělení sociální prevence oddělení ekonomické a specifické sociální péče Magistrát celkem Nezisková organizace vedoucí pozice sociální pracovník Nezisková organizace celkem Neuvedeno Celkem
3 8 8 6 2 27
5% 13% 13% 10% 3% 44%
7% 10% 14% 7% 7% 45%
11 19 30 4 61
18% 31% 49% 7% 100%
17% 38% 55% 1% 100%
Poslední údaj patřící do skupiny statistických údajů ukazuje délku doby, po kterou respondenti působí ve své současné pracovní pozici. Nejvíce pracovníků je ve své pracovní pozici po dobu 2 – 5 let (celkem 33 % respondentů). Další údaje o ostatních dobách naleznete na Obr. 1.
-7-
35% 30% 25% 20%
15% 10%
5% 0%
O BR . 1 – D OBA STRÁVENÁ V SOUČASNÉ PRACOVNÍ POZICI
B.
Část II. Rozehřívací otázky
První otázka této části měla zjistit, zda se již respondenti v minulosti zúčastnili podobného vzdělávacího programu. Z celkového počtu respondentů se 39% podobného programu již zúčastnilo a 59% nezúčastnilo. 2% respondentů odpověď neuvedla. V úvodním dotazníkovém šetření uvedla jedna čtvrtina respondentů, že se podobného programu již zúčastnila a tři čtvrtiny respondentů uvedly, že se nezúčastnily. Procentní rozdělení je uvedeno na Obr. 2 včetně srovnání s údaji z úvodního dotazníkového šetření. 80% 70%
60% 50% Relativní četnost 40% Relativní četnost v úvodním šetření
30% 20% 10% 0%
Ano
Ne
Neuvedeno
O BR . 2 – Ú ČAST NA OBDOBNÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU
-8-
Další 2 otázky této části se týkají formy vzdělávání, které respondentům v absolvovaném programu vyhovovaly nebo nevyhovovaly. Za nejvíce vyhovující formu vzdělávání je považována beseda, která byla uvedena 26 % respondentů, oproti údajům z úvodního šetření, kde se 27% respondentů domnívalo, že nejvíce vyhovující formou bude přednáška. Dále pak následuje workshop (19%) a případové studie (14%) a stáže (14%). Jako nejméně vyhovující formu vzdělávání respondenti uvedli samostatnou písemnou práci, která byla 35 % respondentů uvedena jako nevyhovující. Další formy, které vyhovují méně jsou trénink, videotrénink (28%) a přednáška (19%). Toto pořadí odpovídá pořadí zjištěnému v úvodním šetření. Údaje o relativních četnostech včetně srovnání s úvodním šetřením uvádí Obr. 3 a Obr. 4. 30% 25% 20%
15% 10%
Relativní četnost
5% 0%
Relativní četnost v úvodním šetření
O BR . 3 – P OROVNÁNÍ RELATIVNÍCH ČETNOSTÍ VYHOVUJÍCÍCH FOREM V ZDĚLÁVÁNÍ
60% 50% 40% 30%
20%
Relativní četnost
10% 0%
Relativní četnost v úvodním šetření
O BR . 4- P OROVNÁNÍ RELATIVNÍCH ČETNOSTÍ NEVYHOVUJÍC ÍCH FOREM VZDĚLÁVÁNÍ
-9-
C.
Část III. Sebehodnocení
V této části měli respondenti ohodnotit sami sebe. K sebehodnocení měli použít metodu známkování ve škole: od „1“ – nejlepší ohodnocení do „5“ – nejhorší ohodnocení. Jednotlivé kategorie sebehodnocení vychází ze základních tréninků, kterých se respondenti účastnili. Tyto položky jsou v různé míře zahrnuty mezi rozvíjených 6 kompetencí sociálního pracovníka. Průměrná známka za celé dotazníkové šetření je 2,13, což znamená velmi dobré hodnocení. Tato průměrná známka také odpovídá modu dotazníkového šetření – nejčastěji uváděná známka všemi respondenty za celé dotazníkové šetření – který představuje známku 2. Většina respondentů se tedy touto známkou ohodnotila. V porovnání s úvodním dotazníkovým šetřením je struktura průměrných známek v sebehodnocení obdobná. Avšak lze konstatovat, že u všech kategorií jsou průměrné hodnoty lepší (tzn. blíže k hodnotě 1) než v úvodním šetření. Průměrná známka a modus byly také vypočítány u jednotlivých kategorií, podle kterých se respondenti hodnotili. Nejlepší průměrné známky (viz. sloupec průměrná známka za kategorii) se vyskytují u kategorií „odpovědnost“, „empatie“ a „internet“. Zde se známky pohybují kolem hodnot 1,5 až 1,8. Zatímco nejhorší průměrné známky (viz. tamtéž) se vyskytují u „obsluhy osobního počítače“ (konkrétně programu MS Power Point) a u „orientace v právních normách“, kde se průměrné známky pohybují na hodnotě 2,4. Modus za celkové šetření vychází 2. Známka 1 se vyskytuje pouze třikrát a to u kategorií „motivace k práci“, „odpovědnost“ a „empatie“. Známka 3 jako nejčastější byla uvedena u kategorií „prezentace sebe sama“ a „asertivita“(viz. sloupec modus za kategorii). Pokud bychom se podívali na nejlepší a nejhorší známky, zjistíme, že nejlepší známka 1 se vyskytovala u všech kategorií. Zatímco nejhorší známky se pohybují mezi známkami 3 až 5. Bližší rozdělení známek včetně srovnání s hodnotami z úvodního šetření je uvedeno v Tab. 4. TAB . 4 - P RŮMĚRNÁ , NEJHORŠÍ , NEJLEPŠÍ ZNÁMKA A MODUS V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH
Hodnocená kategorie
Prezentace sebe sama Zvládání stresu Motivace k práci Odpovědnost Komunikační dovednosti Empatie (vcítění se) Jednání a vystupování Řešení konfliktů Asertivita Týmová práce Time management (plánování času) Orientace v právních normách Administrativa, normy písemnosti Obsluha osobního počítače - word, excel Obsluha osobního počítače - powerpoint Internet Celé šetření, všichni respondenti
Průměr
Modus za kategorii
2,3 2,2 1,9 1,5 2,0 1,6 2,0 2,2 2,3 1,9 2,2 2,4 2,3 2,1 2,4 1,8 2,13
2; 3 2 1; 2 1 2 1 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2
Nejhorší uváděná známka 3 4 4 3 4 3 3 4 4 4 5 4 4 4 4 5 5
Nejlepší uváděná známka
Průměr v úvodním šetření
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2,5 2,4 1,8 1,5 2 1,5 2,1 2,2 2,3 1,7 2,4 2,8 2,6 2,3 2,8 2 2,06
- 10 -
D.
Část IV. Závěry podle jednotlivých kompetencí
Část IV. je obdobně jako v úvodním šetření rozdělena podle jednotlivých kompetencí. Ke každé kompetenci jsou uvedené otázky z dotazníku, které rozvíjí jednotlivé klíčové pojmy, kterými jsou kompetence definovány. Dále je uvedeno slovní zpracování jednotlivých otázek. Následuje graf shrnující jednotlivé kategorie (otázky z dotazníku) kompetencí a kompetenci jako celek s slovním hodnocením kompetence. Na konci části IV. je uveden graf shrnující kompetence jako celek. Rozvržení jednotlivých kompetencí: Název a číslo kompetence. Otázky z dotazníku přiřazené ke kompetenci. Klíčové pojmy definující kompetenci (kategorie) Slovní zpracování jednotlivých otázek. Graf shrnující jednotlivé klíčové pojmy + kompetenci jako celek. Slovní zpracování grafu. Ke každé kompetenci je zpracován graf, který shrnuje jednotlivé otázky, vztahující se k dané kompetenci. Takto zpracovaný graf nám umožňuje pohled na kompetenci jako celek. Díky srovnání s úvodním dotazníkovým šetřením tento typ grafů přehledně ukazuje, jak se hodnoty na náhodně stanovená procentní hranici u jednotlivých kategorií a kompetencí změnily. Na ose y grafu je uvedena stupnice 0 – 100 %, podle které můžeme posoudit, jak jsou jednotlivé kategorie kompetencí respondenty zvládány a zároveň, jak je zvládána kompetence jako celek. Odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku byly zjednodušeny na čtyři varianty – „ano“, „ano, ale ...“, „ne, ale ...“, „ne“ (podrobnější vysvětlení viz. níže). Pozn. Vzhledem k tomu, že jde o zjednodušení odpovědí, je nutné uvažovat odchylky v měření kolem 3 %. Tato odchylka zahrnuje především odpovědi typu „neuvedeno“, které do srovnání zahrnuty nebyly. Vysvětlení variant odpovědí uváděných v grafu Odpovědi u jednotlivých otázek byly pro tento typ grafů zjednodušeny především z důvodu přehlednosti. Odpovědi volené v dotazníku odrážejí určitou posloupnost, která je stejně volená u všech otázek. První možnost „ano“ odráží absolutní ano / absolutně pozitivní odpověď. Jedná se o odpovědi: ano; umím; ovládám a používám; atd., který nemají pouze pozitivní charakter. Druhá možnost „ano, ale ...“ neboli relativní ano / relativně pozitivní odpověď odráží sice pozitivní odpověď, ale s nějakým „ale“. Jedná se o odpovědi typu: spíše ano; většinou ano; umím, ale nepoužívám; dokážu, ale někdy ne...; atd. Třetí možnost „ne, ale ...“ neboli relativní ne / relativně negativní odpověď je opakem druhé možnosti. Odráží negativní odpověď, ale ne absolutně negativní. Jedná se o odpovědi typu: spíše ne; neumím, ale chtěl bych, neovládám, ale mám zájem; spíše nedokážu; atd. Poslední možnost je „ne“ odrážející absolutní ne / absolutně negativní odpověď a je opakem první možnosti. Patří jsem tyto typy odpovědí: ne; neumím a nepovažuji; nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal; atd.
- 11 -
Kompetence č. 1 - Rozvíjet účinnou komunikaci (Otázka č.: 10, 11, 12, 13, 25) Klíčové pojmy: neverbální komunikace, komunikační bariéra, naslouchání klientovi, přizpůsobení komunikace klientovi, navázat vztah s klientem Metody neverbální komunikace (otázka č. 10) ovládá a používá 36 % respondentů. 54 % respondentů je zná, ale používá pouze někdy. 8 % respondentů je zná, ale nepoužívá. 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkala. Pokud se mezi klientem a respondentem vytvoří komunikační bariéra (otázka č. 11) 62 % respondentů se vyjádřilo, že ví v převážné většině situací, jak se zachovat. 28 % uvedlo, že někdy ví a někdy neví a 10 % respondentů ví vždy. Naslouchat klientovi (otázka č. 12) umí dvě třetiny respondentů (67 %). Druhou možnost „spíše ano“ uvedl zbytek (33 %) respondentů. Pozitivní odpovědi jsou tedy uvedeny u 100 % respondentů. Možnost „spíše ne“ a „ne“ nezvolil žádný z respondentů. Přizpůsobit komunikaci (otázka č. 13) klientovi dokáže 100 % respondentů, z tohoto údaje 61% respondentů nemá s přizpůsobením žádné potíže a 31 % si ve složitých situacích neví rady. Zápornou odpověď neuvedl žádný respondent. Navázat vztah s klientem (otázka č. 25) dokáže 90 % respondentů, z toho 41 % to dokáže ve většině případů a 49 % to dokáže vždy. 8 % uvedlo, že mám potíže v některých případech. Žádný z respondentů neuvedl, že mu navázání vztahu s klientem dělá obecně potíže. 2 % respondentů odpověď na tuto otázku neuvedlo. Tato kompetence je celkově na 4. místě v hodnocení kompetencí. Nejvyšší hodnocení u této kompetence u odpovědi „absolutní ano“ je u kategorie „naslouchat klientovi“, stejně jako tomu bylo v úvodním šetření. Jedno z nejnižších hodnocení u odpovědi „absolutní ano“ je způsobeno především kategorií „překonání komunikační bariéry“, která je absolutně zvládána pouze u 10 % respondentů. Po přidání odpovědi pozitivně relativní k této kategorii dává součet pozitivních odpovědí 72 %. Proti tomuto počtu je 45 % odpovědí „relativního ne“. Ostatní kategorie dosahují u absolutně pozitivních hodnot kolem 40 % a dále 50 % a v součtu s odpověďmi „relativní ano“ dosahují pozitivní hodnoty u čtyřech kategorií z pěti kolem 80 až 100 %. U dvou z pěti kategorií se vyskytují, i když v malé míře hodnoty „absolutního ne“, které jsou díky odchylce zanedbatelné. V rámci vzdělávacího programu došlo ke zvýšení podílů absolutně pozitivních a relativně pozitivních hodnot.
- 12 -
ano 100%
ano, ale…
2% 8%
90%
4% 12%
0%
1% 28%
ne, ale…
ne 0% 1%
0% 8%
0%
11%
0% 9%
1%
14%
33% 39%
80% 43% 45%
70%
57%
41%
46% 46%
54% 60%
48% 56%
50% 62%
40%
38%
30%
67% 61% 54%
41%
39%
36%
45% 34%
10%
12% úvodní šetření
26%
10%
závěrečné šetření
20%
49%
neverbální komunikace
komunikační bariéra
naslouchat klientovi
přizpůsobit komunikaci
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
0%
navázat vztah s Kompetence č. klientem 1 celkem
O BR . 5 – K OMPETENCE Č . 1
- 13 -
Kompetence č. 2 - Orientovat se a plánovat postup (Otázka č.: 18, 19, 34) Klíčové pojmy: time management, práce v týmu, práce s informacemi 96 % respondentů považuje time management (otázka č. 18) za užitečný, z toho ho 52 % používá pouze někdy, 26 % ho považuje za užitečný a používá ho a 18 % ho nepoužívá téměř nikdy. 2 % respondentů se s pojmem „time management“ nikdy nesetkalo. Žádný z respondentů ho nepovažuje za neužitečný. 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Schopnost práce v týmu (otázka č. 19) je také zahrnuta jako kategorie do této kompetence. 75 % respondentů v týmu umí pracovat a využívá výhod týmové práce. 20 % uvedlo, že v týmu umí pracovat, ale tuto možnost nevyužívá. 5 % respondentů (stejně jako v úvodním šetření) v týmu neumí pracovat, ale chtělo by této práce využívat. Práce s informacemi (otázka č. 34) potřebnými k rozšíření odborných znalostí a dovedností sociálního pracovníka ví, jak a kde hledat 92 % respondentů (oproti 63 % v úvodním šetření). 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví, jak ani kde hledat. 2% respondentů nikdy neví jak a kde hledat a 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Z celkového srovnání kompetencí a z hlediska srovnání pozitivních hodnot je kompetence č. 2 na druhém místě (oproti místu čtvrtému z úvodního šetření). Z hlediska celkového srovnání absolutně pozitivních hodnot patří tato kompetence na druhé místo. Z pohledu jednotlivých kategorií jsou absolutně pozitivní hodnoty ovlivněny (obdobně jako v úvodním šetření) především kategorií „time management“, které dosahuje pouze 26 % a patří mezi nejnižší absolutně pozitivní hodnoty jednotlivých kategorií. „Práce s informacemi“ má naopak 92 % absolutně pozitivních hodnot. U této kompetence došlo v rámci vzdělávacího programu k nárůstu pozitivních hodnot.
- 14 -
ano 100%
0% 5%
2% 0% 90%
ano, ale… 0% 5%
14%
0%
ne, ale… 2% 3% 2%
0%
1% 3%
21%
5% 10%
24%
20%
80%
30%
70%
60%
ne
12%
33%
70%
50%
67% 92%
40%
75%
71% 63%
30%
64% 50%
20% 26% 10%
16%
0% závěrečné šetření
úvodní šetření
time management
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
schopnost práce v týmu práce s informacemi
závěrečné šetření
úvodní šetření
Kompetence č. 2 celkem
O BR . 6 – K OMPETENCE Č . 2
- 15 -
Kompetence č. 3 - Podporovat a pomáhat k soběstačnosti (Otázka č.: 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28) Klíčové pojmy: typologie osobnosti, temperamentní typ, osobnostní profil, empatie - vcítění se, navázání vztahu s klientem, motivace, identifikace silných a slabých stránek 46 % respondentů uvedlo, že typologii osobnosti (otázka č. 21) ovládá a využívá. 30 % respondentů uvedlo, že tuto typologii ovládá, ale nevyužívá ji a 20 % ji neovládá, ale chtěli by se jí naučit. 3 % respondentů typologii neovládá a nemá zájem se jí naučit a 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkala. Osobnostní profil (otázka č. 22) (svůj i ostatních) umí určit 66 % respondentů – z toho 44 % respondentů umí určit osobnostní profil svůj i ostatních, 20 % umí určit pouze svůj vlastní a 2 % respondentů umí určit pouze osobnostní profil ostatních. 25 % uvedlo, že to neumí, ale ví, že se to dá určit. 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Temperamentní typ (otázka č. 23) člověka umí určit 87 % respondentů, z toho 54 % respondentů této znalosti využívá a 33 % nevyužívá. 10 % respondentů uvedlo, že by se to rádi naučilo. 2% respondentů uvedly, že se s tímto pojmem nikdy nesetkaly. Na otázku empatie - vcítění se do problému (situace) druhého bez toho, aby byl ovlivněn soukromý život respondenta (otázka č. 24), 44 % respondentů uvedlo, že s tím nemá žádné problémy. 52 % uvedlo, že si problémy někdy do soukromého života přenáší a 2 % si přenáší problémy do soukromého života ve většině případů. Žádný respondent neuvedl, že se neumí / neví, jak se vcítit. 2% respondentů na otázku nezodpovědělo. Navázat vztah s klientem (otázka č. 25) dokáže 90 % respondentů, z toho 41 % to dokáže ve většině případů a 49 % to dokáže vždy. 8 % uvedlo, že má v některých případech potíže. Žádný z respondentů neuvedl, že by mu navázání vztahu s klientem dělalo potíže. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 69 % respondentů uvedlo, že umí dostatečně motivovat (otázka č. 27) sebe i okolí. Druhou nejčetnější odpovědí byla možnost „b“ – sebe ano, okolí ne – kterou uvedlo 23 % respondentů. 7 % respondentů uvedlo, že umí motivovat pouze okolí. Žádný respondent neuvedl, že neumí motivovat ani sebe, ani okolí. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 80% respondentů uvedla, že umí rozeznat své silné a slabé stránky (otázka č. 28) , ale také svého klienta. Pouze své vlastní dovede rozeznat 11 % respondentů. Silné a slabé stránky (své ani klienta) nedokáže rozeznat 2 % respondentů. Otázku nezodpovědělo 7% respondentů. Kompetence č. 3 spolu s kompetencí č. 4 patří mezi jednu nejslabší kompetence (v úvodním šetření patřila naopak mezi nejsilnější). Pozitivní hodnoty se pohybují u čtyřech kategorií kolem 90ti % hranice. Absolutně pozitivní hodnoty přesahují 40 % u všech kategorií a u čtyř kategorií přesahují hranici 50ti %. Z pohledu jednotlivých kategorií jsou zřetelné hodnoty „absolutní ano“ u kategorie „motivace“ a „rozeznání silných a slabých stránek“. Tyto hodnoty se pohybují kolem 70 % resp. 80 %, což je u absolutního hodnocení vysoká hodnota. I relativně pozitivní hodnoty jsou u těchto kategorií vysoké. U této kompetence došlo v rámci vzdělávacího programu k nárůstu pozitivních hodnot.
- 16 -
ano 100%
2%
2%
4% 2%
90%
8%
ano, ale…
0%
0% 2%
10%
23%
1% 4%
ne, ale… 0% 8%
0%
0%
2% 0%
45%
4% 0%
1%
3%
10% 18%
11%
30%
25%
70%
3% 0%
11%
26%
80%
ne
39% 46% 31%
52% 41% 41%
39% 33%
46% 60%
30%
35%
28% 22%
50%
40%
21%
22%
80% 69%
30%
57%
54% 46%
45% 44%
44%
20%
55%
51% 49%
49% 43%
41%
30%
28% 10%
typologie
os. profil
temp. typ
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
0%
empatie navázat vztah dostatečně motivovat silné a slabé Kompetence stránky č. 3 celkem
O BR . 7 – K OMPETENCE Č . 3
- 17 -
Kompetence č. 4 - Zasahovat a poskytovat služby (Otázka č.: 14, 15, 17, 29, 34) Klíčové pojmy: Reakce v konfliktních situacích, asertivní jednání, jednání ve stresové situaci, rozeznání rizikových faktorů, práce s informacemi 38 % respondentů uvedlo, že v konfliktních situacích (otázka č. 14) někdy ví a někdy neví, jak jednat. V těchto situacích ví, jak jednat a jedná tak 43 % respondentů. 20 % respondentů ví téměř pokaždé, jak jednat, ale jedná jinak. Žádný respondent neuvedl, že nikdy neví, jak jednat. Asertivně jednat (otázka č. 15) umí naprostá většina respondentů (92 %). 69 % uvedlo, že tak jedná pouze někdy. 23 % tak jedná vždy a 5 % asertivně jednat umí, ale nejedná tak. 2 % respondentů asertivně jednat neumí. 2 % respondentů uvedli, že se s pojmem asertivní jednání nikdy nesetkali. Na otázku reakce ve stresové situaci (otázka č. 17) odpovědělo 39 % respondentů, že jedná přiměřeně a tuto reakci považuje za přiměřenou i okolí. 39 % respondentů považuje svoji reakci také za přiměřenou, ale neví, co si o ní myslí okolí. 14 % respondentů považuje svoji reakci za nepřiměřenou. 74 % respondentů ví ve většině případů, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory (otázka č. 29), které by se mohli v jejich praxi vyskytnou. 21 % ví ve všech případech a 2% respondentů ví v menšině případů. 3 % respondentů má s rozeznáním rizikových faktorů potíže. Informace potřebné k rozšíření (otázka č. 34) svých odborných znalostí a dovedností ví jak a kde nalézt 92 % respondentů. 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví jak, ani kde hledat. Kompetence č. 4 je z celkového pohledu (spolu s kompetencí č. 3) nejslabší kompetencí. Hodnot „absolutní ano“ dosahuje u 44 % odpovědí. Relativně pozitivní odpověď patří k průměrným. Tato kompetence má z celkového hlediska vysoký počet odpovědí „relativní ne“ (12 %) a zároveň nejvyšší hodnoty u odpovědi „absolutní ne“ (2 %). Z pohledu jednotlivých kategorií je celkové hodnocení kategorie ovlivněno hlavně kategoriemi „asertivní jednání“ a „rozeznání rizikových faktorů“, kde se absolutně pozitivní hodnoty pohybují kolem 22 % a dále nízkými relativně pozitivními hodnotami u kategorií „reakce v konfliktních situacích“ a práce s informacemi“. Zároveň je vysoké relativně negativní hodnocení u kategorie „reakce v konfliktních situacích“. Kromě kategorie „jednání ve stresové situaci“ došlo u této kompetence k výraznému nárůstu pozitivních hodnot.
- 18 -
ano 100%
4% 0%
ano, ale… 2%
4%
5% 11%
90%
12%
ne, ale… 3% 2%
ne
9%
9%
2% 3% 2%
0%
2% 5% 12%
24% 80%
7%
38%
16%
23%
70%
12%
57% 46%
60%
42%
49% 74%
69% 50%
20%
37% 63%
58%
92%
40% 5% 63%
30%
20%
43%
39% 34%
44% 37%
23%
10%
33% 21%
16%
16%
konfliktní situace
asertivní jednání
jednání ve stresové situaci
rozeznání rizikových faktorů
práce s informacemi
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
0%
Kompetence č. 4 Celkem
O BR . 8 – K OMPETENCE Č . 4
- 19 -
Kompetence č. 5 - Přispívat k organizaci práce (Otázka č.: 18, 19, 27, 29, 32, 34) Klíčové pojmy: time management, práce v týmu, motivace, rozeznání rizikových faktorů, zpětná vazba, práce s informacemi 96 % respondentů považuje time management (otázka č. 18) za užitečný, z toho ho 52 % používá pouze někdy, 26 % ho považuje za užitečný a používá ho a 18 % ho nepoužívá téměř nikdy. 2 % respondentů se s pojmem „time management“ nikdy nesetkalo. Žádný z respondentů ho nepovažuje za neužitečný. 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Schopnost práce v týmu (otázka č. 19) je také zahrnuta jako kategorie do této kompetence. 75 % respondentů v týmu umí pracovat a využívá výhod týmové práce. 20 % uvedlo, že v týmu umí pracovat, ale tuto možnost nevyužívá. 5 % respondentů (stejně jako v úvodním šetření) v týmu neumí pracovat, ale chtělo by této práce využívat. 69 % respondentů uvedlo, že umí dostatečně motivovat (otázka č. 27) sebe i okolí. Druhou nejčetnější odpovědí byla možnost „b“ – sebe ano, okolí ne – kterou uvedlo 23 % respondentů. 7 % respondentů uvedlo, že umí motivovat pouze okolí. Žádný respondent neuvedl, že neumí motivovat ani sebe, ani okolí. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 74 % respondentů ví ve většině případů, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory (otázka č. 29), které by se mohli v jejich praxi vyskytnou. 21 % ví ve všech případech a 2% respondentů ví v menšině případů. 3 % respondentů má s rozeznáním rizikových faktorů potíže. 75 % respondentů ví, jak získávat zpětnou vazbu (otázka č.32) a získávají ji. 20 % respondentů uvedlo, že ví, jak zpětnou vazbu získávat, ale tuto vazbu nezískávají. Žádný z respondentů neuvedl, že to neví a rádo by se to naučili. 2% respondentů neví a nevadí jim to , zpětnou vazbu nepotřebují. Informace potřebné k rozšíření (otázka č. 34) svých odborných znalostí a dovedností ví jak a kde nalézt 92 % respondentů. 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví jak, ani kde hledat. Kompetence č. 5 je z celkového pohledu nejsilnější kompetencí (v úvodním šetření byla 3. nejsilnější kompetencí) Hodnoty „absolutní ano“ dosahují 60 %. U této kompetence je zároveň nejnižší hodnota relativně negativní. Z pohledu jednotlivých kategorií vidíme opět výrazné hodnoty u „absolutní ano“, které se ve třech případech pohybují kolem 75 - 90 % a v jednom případě přesahují 90 %. Negativní hodnoty jednotlivých kategorií dosahují max. 22 % (konkrétně se jedná o relativně negativní hodnoty), což opět potvrzuje celkové pozitivní hodnocení této kompetence. Ve srovnání s úvodním šetřením došlo u všech kategorií k nárůstu pozitivních hodnot na úkor hodnot negativních.
- 20 -
ano 100%
0% 5%
2% 0% 90%
0% 5%
0%
ano, ale… 3% 0%
3% 2%
ne, ale…
9%
ne
2% 0%
0%
20%
22%
14% 0%
80%
20% 21%
30%
2% 3% 2%
0%
1% 2%
4% 11%
24%
16% 36%
39%
70%
12%
13%
35% 60%
70% 74%
50%
67%
92%
58% 40%
75%
71%
75% 69%
30%
63%
62%
57%
60% 48%
20% 10%
26%
21%
16%
16%
time schopnost dostatečná management práce v týmu motivace
rozeznání rizikových faktorů
zpětná vazba
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
0%
práce s Kompetence informacemi č. 5 Celkem
O BR . 9 – K OMPETENCE Č . 5
- 21 -
Kompetence č. 6 – Odborně růst (Otázka č.: 16, 26, 31) Klíčové pojmy: vyrovnání se s kritikou, rozvíjení sociálních dovedností, reakce na předsudky a stereotypy 92 % respondentů ví, jak se vyrovnat s kritikou (otázka č. 16). 20% respondentů uvedlo možnost „ano“.Nadpoloviční většina (72 %) z tohoto počtu uvedla možnost „spíše ano“. Nikdo z respondentů neuvedl možnost „ne“ a 7 % respondentů uvedlo možnost „spíše ne“. 69 % respondentů ví, jak rozvíjet své sociální dovednosti (otázka č. 26) a má k tomu dostatek možností. 25 % respondentů uvedlo, že ví, jak je rozvíjet, ale tyto možnosti nemají. 5 % respondentů uvedlo, že neví, jak své sociální dovednosti rozvíjet. 2% respondentů odpověď na tuto otázku neuvedlo. S otázkou odborného růstu souvisí také reakce na předsudky a stereotypy (otázka č. 31), se kterými se sociální pracovníci velice často setkávají (viz. Samostatné otázky, otázka č. 20). 66% respondentů si myslí, že na předsudky a stereotypy reaguje přiměřeně. 28 % respondentů uvedlo, že si později uvědomí, že reakce přiměřená nebyla. 3 % respondentů uvedlo, že na předsudky a nežádoucí stereotypy neumí reagovat. 2 % respondentů považují svoji reakce často za nepřiměřenou. Kompetence č. 6 je z celkového pohledu třetí nejsilněji ovládanou kompetencí. Absolutně pozitivní hodnoty se pohybují kolem mezi 50 až 60 % a je tu zároveň vysoký podíl relativně absolutních hodnot. Absolutně negativní hodnoty jsou průměrné. Jednotlivé kategorie zahrnuté pod tuto kompetenci dosahují kolem 80 % pozitivních hodnot. U dvou ze třech kategorií přesahují hodnoty „absolutní ano“ 50ti % hranici. Kategorie – reakce v konfliktní situace – sice má nízké „absolutní ano“, ale „relativní ano“ přesahuje 60 % a dá se předpokládat, že vzdělávací program posílí tuto kategorii a dojde k přesunu z „relativního ano“ na „ano absolutní“. Zároveň se tu nevyskytuje žádné „absolutní ne“, takže se dá očekávat pouze posun do pozitivních odpovědí.
- 22 -
ano 100%
0% 7%
90%
0%
5% 0%
ano, ale…
7%
ne, ale… 3% 2%
17%
ne 5% 3%
3% 3%
4% 11%
12% 25%
80%
28% 30% 42%
70% 28%
41%
60% 72% 50%
64%
40% 69%
66%
30%
61%
51%
51%
43%
20%
10%
20%
17%
závěrečné šetření
úvodní šetření
0%
vyrovnání se s kritikou
závěrečné šetření
úvodní šetření
sociální dovednosti
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
reakce na předsudky a Kompetence č. 6 celkem stereotypy
O BR . 10 – K OMPETENCE Č . 6
- 23 -
Porovnání jednotlivých kompetencí Následující graf nám ukazuje porovnání jednotlivých kompetencí. Pokud se podíváme na první možnou odpověď – odpověď „ano“ – zjistíme, že kompetence jsou plně ovládány ze přibližně 53 %. Druhá možná odpověď „ano, ale …“ je také pozitivní, i když nejde o plné ovládání a představuje přibližně 38 %. Pokud bychom obě pozitivní odpovědi sečetli, vyjde nám, že kompetence jsou přibližně zvládány na 91 %. Oproti úvodnímu šetření (78 %) to znamenám, že došlo ke značnému zlepšení v oblasti kladných odpovědí. Z jednotlivých kompetencí je na tom nejlépe kompetence č. 5 – Přispívat k organizaci práce a kompetence č. 6 a kompetence č. 2. Naopak nejhůře je na tom kompetence č. 4 – Zasahovat a poskytovat služby, která dosahuje sice 44 % absolutních pozitivních hodnot, ale má nejvyšší počet hodnot negativních a to 12 %. ano 100%
0% 9%
90%
1% 14%
80% 70%
1% 3%
5%
10%
ano, ale…
1% 10%
3%
ne, ale… 2%
12%
60%
5%
4%
4% 11%
36%
42%
31% 35%
48%
3% 3%
11% 23%
33%
1% 2%
18%
30% 46%
ne
35%
42%
41%
37%
50% 40%
64% 45%
60%
55% 43%
34%
44%
48%
51%
závěrečné šetření
20%
50%
úvodní šetření
30%
43%
33%
10%
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
úvodní šetření
závěrečné šetření
0%
Kompetence č. Kompetence č. Kompetence č. Kompetence č. Kompetence č. Kompetence č. 1 2 3 4 5 6 O BR . 11 – S ROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH KOMPETENCÍ
- 24 -
Samostatné otázky č.: 9, 20, 30, 33, 35 Tyto otázky jsou vyhodnocovány samostatně, protože se přímo k vymezeným kompetencím nevztahují. Do dotazníku byly zařazeny především z důvodu uvedení následující otázky. První dvě vyhodnocené otázky, týkající se názorů, byly zařazeny za účelem zjištění názoru na danou problematiku, která byla také součástí vzdělávacího programu. Názor na absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb (ot. č. 9) 82 % respondentů považuje absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb v Pardubicích za nutné. 8 % vybralo možnost „spíše zbytečné“ a také 8 % považuje absolvování stáže za nutné. Názor na duševní hygienu a relaxační cvičení (ot. č. 20) 43 % respondentů uvedlo, že se duševní hygieně a relaxačním cvičením nevěnují, ale považují je za dobré. 54 % respondentů uvedlo, že se jim věnují (oproti 37% v úvodním šetření). Následující graf ukazuje četnostní rozdělní způsobů relaxace a duševní hygieny, kterou respondent uvedli jako rozšíření odpovědi „ano“. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
O BR . 12 – Z PŮSOBY RELAXACE A DUŠEVNÍ HYGIENY ( RELATIVNÍ ČETNOST )
Nejčastějším způsobem relaxace je cvičení, jóga, sport. Tyto činnosti byly uvedeny průměrně u 43 % odpovědí respondentů. Následuje hudba (13%), zájmová činnost (10%) a procházka v přírodě (8 %). Další aktivity se pohybují z hlediska četností na 5% a jedná se např. o kulturní akce, četbu a sledování filmů, televize. Zbývající aktivity mají četnost 3% a jedná se o tanec, pobyt v solné jeskyni, setkání s přáteli, masáže a aromaterapie. Setkávání se s předsudky a stereotypy ((ot. č. 30) S předsudky a stereotypy se setkává 39 % respondentů, možnost „spíše ano“ uvedlo 46 % respondentů, z toho vyplývá, že 85 % respondentů se s nimi setkává. 13 % uvedlo, že „spíše ne“. Jaké informace převážně používáte ve Vaší praxi? (ot. č. 33) 51 % respondentů používá vždy více zdrojů informací. 31 % uvedlo, že se snaží získat maximálně možné množství informací. 15 % uvedlo, že při své praxi používá převážně jeden zdroj. - 25 -
Považujete své současné odborné znalosti a dovednosti vzhledem ke své práci za dostatečné? (ot. č. 35) Nadpoloviční většina respondentů – 79 % - považuje své odborné znalosti a dovednosti za dostatečné, ale dodává, že se vždy dá něco zlepšit. 15 % respondentů je za dostatečné nepovažuje a uznává, že je nutné je rozšířit.
- 26 -
Očekávání od vzdělávacího programu (ot. č. 36) Na tuto otázku odpověděla většina respondentů (69 %). Splnění očekávání prostřednictvím vzdělávacího programu výslovně uvedlo 23 % respondentů, nesplnění naopak 5%, stejně jako respondentů, kteří splnění očekávání nedokáží posoudit. Zdaleka největší část respondentů (celá jedna třetina - 33 %) kladně hodnotí možnost navázání nových užitečných kontaktů s lidmi z oboru. Dále jsou kladně hodnoceny zejména náplň kurzu, skupinová práce, posílení teoretických znalostí, věnování se problematice týmové práce, výcvik používání PC a získání nových informací na základě praktických zkušeností. Negativně hodnocena byla zejména celková délka kurzu (10 % respondentů), dále pak míra zapojení účastníků, opakování se témat, malá odbornost kurzu, malá pozornost otázce používání PC, málo praxe, málo nových informací, přínos víkendového pobytu a skutečnost, že kurz není akreditován. Bližší informace o jednotlivých očekáváních a jejich procentním rozdělení naleznete v Tab. 5. TAB . 5 –OČEKÁVÁNÍ OD VZDĚLÁVACÍHO KURZU ( ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ČETNOSTI )
absolutní četnost relativní četnost POČET ODPOVĚDÍ NA TUTO OTÁZKU nezodpovědělo 19 31% zodpovědělo 42 69% VÝSLOVNĚ UVEDENO, ZDA KURZ OČEKÁVÁNÍ SPLNIL NEBO NE splnil 14 23% nesplnil 3 5% nemohu posoudit 3 5% POZITIVNÍ HODNOCENÍ náplň kurzu 8 13% skupinové hry a úkoly 1 2% kontakty s lidmi z jiných oborů, organizací 20 33% posílení teorie 4 7% týmová práce 1 2% používání PC 2 3% nové informace 1 2% NEGATIVNÍ HODNOCENÍ zapojení účastníků 1 2% opakování témat 5 8% délka kurzu 6 10% malá odbornost 2 3% malá pozornost otázce používání PC 2 3% málo praktických poznatků 3 5% málo nových informací 2 3% víkendový pobyt - bez přínosu 3 5% chybějící akreditace 5 8%
- 27 -
IV.
Přílohy Příloha č. 1 – Otázky přiřazené k jednotlivým kompetencím
Kompetence č. 1
Otázka č.: 10, 11, 12, 13, 25
Rozvíjet účinnou komunikaci. Kompetence č. 2
Otázka č.: 18, 34
Orientovat se a plánovat postup Kompetence č. 3
Otázka č.: 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28
Podporovat a pomáhat k soběstačnosti. Kompetence č. 4
Otázka č.: 14, 15, 17, 29, 34
Zasahovat a poskytovat služby. Kompetence č. 5
Otázka č.: 18, 19, 27, 29, 32, 34
Přispívat k organizaci práce. Kompetence č. 6
Otázka č.: 16, 26, 31
Odborně růst. Samostatné otázky č.:
9, 20, 30, 33, 35
- 28 -
Příloha č. 2 – Četnostní tabulky (včetně relativních četností z úvodního šetření) Ot. 1 - Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost
Muž Žena Neuvedeno Celkem
4 56 1 61
Relativní četnost v úvodním šetření
7% 92% 2% 100%
Ot. 2 - Věková kategorie Absolutní četnost Relativní četnost
30 let a méně 31 až 45 let 46 let a více Neuvedeno Celkem
21 27 13 0 61
11% 89% 0% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření
34% 44% 21% 0% 100%
Ot. 3 - Místo pracoviště Absolutní četnost
45% 32% 22% 1% 100%
Relativní četnost
Relativní četnost v úvodním šetření
Magistrát města Pardubice vedoucí pozice oddělení sociálních dávek oddělení sociálně právní ochrany dětí oddělení sociální prevence oddělení ekonomické a specifické sociální péče Magistrát celkem Nezisková organizace vedoucí pozice sociální pracovník Nezisková organizace celkem Neuvedeno Celkem
3 8 8 6 2
5% 13% 13% 10% 3%
7% 10% 14% 7% 7%
27
44%
45%
11 19 30 4 61
18% 31% 49% 7% 100%
17% 38% 55% 1% 100%
- 29 -
Ot. 4 - Odkdy jste ve Vaší současné pracovní pozici? (uveďte měsíc a rok) Doba v současné pracovní pozici Absolutní četnost Relativní četnost do 6 měsíců 3 5% 6 měsíců - 1 rok 6 10% 1 rok - 2 roky 10 16% 2 roky - 5 let 20 33% 5 - 10 let 10 16% 10 - 15 let 5 8% 15 - 20 let 2 3% 20 let a více 0 0% Neuvedeno 5 8% Celkem 61 100%
Ot. 5 - Zúčastnil/a jste se již někdy jiného programu, který je svým obsahem podobný vzdělávacímu programu Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka? Odpověď
Absolutní četnost
Ano Ne Neuvedeno Celkem
Relativní četnost
24 36 1 61
Relativní četnost v úvodním šetření
39% 59% 2% 100%
25% 75% 0% 100%
Ot. 6 - Jaká forma vzdělávání Vám v tomto programu vyhovovala nejvíce? (vyberte max. 2 odpovědi) Odpověď
trénink, videotrénink případová studie workshop přednáška beseda samostatná písemná práce stáž Neuvedeno Celkem
Absolutní četnost
11 14 19 9 25 1 14 5 98
Relativní četnost
11% 14% 19% 9% 26% 1% 14% 5% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 14% 17% 13% 27% 13% 0% 16% --100%
- 30 -
Ot. 7 - Jaká forma vzdělávání Vám v tomto programu vyhovovala nejméně? (vyberte max. 2 odpovědi) Odpověď
Absolutní četnost
trénink, videotrénink případová studie workshop přednáška beseda samostatná písemná práce stáž Neuvedeno Celkem
Hodnocená kategorie
Prezentace sebe sama Zvládání stresu Motivace k práci Odpovědnost Komunikační dovednosti Empatie (vcítění se) Jednání a vystupování Řešení konfliktů Asertivita Týmová práce Time management (plánování času) Orientace v právních normách Administrativa, normy písemnosti Obsluha osobního počítače - word, excel Obsluha osobního počítače powerpoint Internet Celé šetření, všichni respondenti
Relativní četnost
25 1 6 17 3 31 2 4 89
Relativní četnost v úvodním šetření
28% 1% 7% 19% 3% 35% 2% 4% 100%
Ot. 8 - Sebehodnocení Průměr Modus za kategorii
Nejhorší uváděná známka
22% 2% 4% 12% 7% 50% 3% --100%
Nejlepší Průměr v uváděná úvodním známka šetření
2,3 2,2 1,9 1,5 2,0 1,6 2,0 2,2 2,3 1,9 2,2 2,4 2,3 2,1
2; 3 2 1; 2 1 2 1 2 2 3 2 2 2 2 2
3 4 4 3 4 3 3 4 4 4 5 4 4 4
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2,5 2,4 1,8 1,5 2 1,5 2,1 2,2 2,3 1,7 2,4 2,8 2,6 2,3
2,4
2
4
1
2,8
1,8 2,13
2 2
5 5
1 1
2 2,06
- 31 -
Ot. 9 - Absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb v Pardubicích považujete pro rozšíření Vašich kompetencí za… Odpověď
Absolutní četnost
nutné přínosné spíše zbytečné zbytečné Neuvedeno Celkem
Relativní četnost
5 50 5 1 0 61
Relativní četnost v úvodním šetření
8% 82% 8% 2% 0% 100%
8% 79% 12% 0% 1% 100%
Ot. 10 - Ovládáte metody neverbální komunikace? Používáte tyto metody ve Vaší praxi? Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
22 33 5 1 0 61
36% 54% 8% 2% 0% 100%
ovládám je a používám znám je a používám pouze někdy znám je, ale nepoužívám nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a Neuvedeno Celkem
Relativní četnost v úvodním šetření 26% 56% 12% 4% 2% 100%
Ot. 11 - Víte, jak se zachovat v situaci, kdy vznikla mezi Vámi a klientem komunikační bariéra? Odpověď
ano - vím vždy ano - vím v převážné většině situací někdy vím, někdy nevím velmi často nevím Neuvedeno Celkem
Absolutní četnost
6 38 17 0 0 61
Relativní četnost
10% 62% 28% 0% 0% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 12% 38% 45% 1% 4% 100%
- 32 -
Ot. 12 - Myslíte si, že umíte Vašemu klientovi naslouchat? Odpověď
Absolutní četnost
ano spíše ano spíše ne ne Neuvedeno Celkem
Relativní četnost
41 20 0 0 0 61
Relativní četnost v úvodním šetření
67% 33% 0% 0% 0% 100%
54% 43% 0% 0% 3% 100%
Ot. 13 - Dokážete přizpůsobit komunikaci Vašemu klientovi? Odpověď Absolutní Relativní četnost četnost
dokážu, přizpůsobení komunikace mi nedělá potíže dokážu, ale ve složitých případech si nejsem jistý/á spíše nedokážu (ve většině případů si nejsem jistý/á) nikdy nevím, jak s klientem komunikovat Neuvedeno Celkem
Relativní četnost v úvodním šetření
37
61%
39%
24
39%
57%
0
0%
1%
0 0 61
0% 0% 100%
0% 3% 100%
Ot. 14 - Víte, jak reagovat v různých konfliktních situacích? Reagujete tak? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Relativní četnost v úvodním šetření vím téměř pokaždé a reaguji tak 26 43% 34% vím téměř pokaždé, ale reaguji jinak 12 20% 5% někdy vím, někdy nevím 23 38% 57% téměř nikdy nevím, jak reagovat 0 0% 0% Neuvedeno 0 0% 4% Celkem 61 100% 100%
- 33 -
Ot. 15 - Umíte jednat asertivně? Jednáte tak vždy? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
umím a jednám tak vždy umím, ale jednám tak pouze někdy umím, ale nejednám tak neumím nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a Neuvedeno Celkem
14 42 3 1 1 0 61
Relativní četnost v úvodním šetření
23% 69% 5% 2% 2% 0% 100%
16% 63% 7% 8% 3% 4% 100%
Ot. 16 - Představte si, že jste v situaci, kdy jste kritizováni. Víte, jak se s kritikou vyrovnat? Odpověď
Absolutní četnost
ano spíše ano spíše ne ne Neuvedeno Celkem
Relativní četnost
12 44 4 0 1 61
Relativní četnost v úvodním šetření
20% 72% 7% 0% 2% 100%
17% 64% 17% 0% 1% 100%
Ot. 17 - Dokážete ve stresové situaci přiměřeně reagovat? Považuje okolí Vaši reakci za přiměřenou? Odpověď
myslím, že ano - říká to i okolí myslím, že ano - okolí říká, že ne myslím, že ano - nevím, co si myslí okolí myslím, že ne - okolí říká, že ano myslím, že ne - říká to i okolí myslím, že ne - nevím, co si myslí okolí Neuvedeno Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
24 4 24 6 1 1 1 61
39% 7% 39% 10% 2% 2% 2% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 37% 3% 46% 8% 1% 4% 1% 100%
- 34 -
Ot. 18 - Jaký je Váš názor na time management? Používáte ho? Odpověď Absolutní Relativní četnost četnost
je užitečný a používám ho je užitečný, ale používám ho pouze někdy je užitečný, ale nepoužívám ho téměř nikdy je neužitečný a tak ho nepoužívám nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a Neuvedeno Celkem
16 32 11 0 1 1 61
26% 52% 18% 0% 2% 2% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 16% 50% 17% 0% 14% 3% 100%
Ot. 19 - Umíte pracovat v týmu? Využítáte výhod týmové práce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Relativní četnost v úvodním šetření umím a využívám umím, ale nevyužívám neumím, ale chtěl bych využívat neumím a nechci využívat Neuvedeno Celkem
46 12 3 0 0 61
75% 20% 5% 0% 0% 100%
Ot. 20 - Věnujete se duševní hygieně nebo relaxačním cvičením? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost
ano ne, ale myslím, že je to dobré ne, myslím, že je to zbytečné nevím, co si pod tím mám představit Neuvedeno Celkem
Odpověď - ANO Způsoby relaxace a duševní hygieny Jóga, cvičení, sport Hudba Zájmová činnost, ruční práce Procházka v přírodě Kultura Kniha Filmy, TV
33 26 1 1 0 61
54% 43% 2% 2% 0% 100%
Absolutní četnost
71% 21% 5% 0% 3% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 37% 53% 8% 1% 1% 100%
Relativní četnost 17 5 4 3 2 2 2
43% 13% 10% 8% 5% 5% 5%
- 35 -
Tanec Solná jeskyně Návštěva, setkání s přáteli Masáž Aromaterapie Celkem
1 1 1 1 1 40
3% 3% 3% 3% 3% 100%
Ot. 21 - Ovládáte typologii osobnosti? Využíváte ji ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní Relativní četnost četnost
ovládám ji a využívám ovládám ji, ale nevyužívám neovládám ji, ale chtěl/a bych se ji naučit neovládám ji a nemám zájem se ji naučit nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a Neuvedeno Celkem
28 18 12 2 1 0 61
46% 30% 20% 3% 2% 0% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření 28% 22% 45% 0% 4% 1% 100%
Ot. 22 - Umíte určit svůj osobnostní profil a také profil ostatních? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření
umím - svůj i ostatních umím - pouze svůj umím - pouze ostatních neumím, ale vím, že se to dá určit nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal Neuvedeno Celkem
27 12 1 15 1 5 61
44% 20% 2% 25% 2% 8% 100%
30% 20% 1% 39% 8% 1% 100%
Ot. 23 - Umíte určit, jaký je člověk temperamentní typ? Využíváte to ve své praxi? Odpověď
umím to určit a využívám toho umím to určit, ale nevyužívám toho neumím to určit, ale rád/a bych se to naučil/a nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a Neuvedeno Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
Relativní četnost v úvodním šetření
33 20 6
54% 33% 10%
45% 28% 26%
1 1 61
2% 2% 100%
0% 1% 100%
- 36 -
Ot. 24 - Umíte se vcítit do problému (situace) druhého, aniž by to ovlivňovalo Váš soukromý život? Využíváte to ve své praxi? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření ano, nedělá mi to problémy ano, ale někdy si přenáším problém druhého do soukromého života ano, ale většinou si přenáším problém druhého do soukromého života neumím, nevím, jak se vcítit Neuvedeno Celkem
Odpověď
27 32
44% 52%
51% 41%
1
2%
4%
0 1 61
0% 2% 100%
1% 3% 100%
Ot. 25 - Dokážete navázat vztah s klientem? Absolutní Relativní četnost četnost
ano dokážu dokážu to ve většině případů v některých případech to nedokážu navázání vztahu s klientem mi dělá potíže Neuvedeno Celkem
30 25 5 0 1 61
Relativní četnost v úvodním šetření
49% 41% 8% 0% 2% 100%
41% 46% 11% 0% 3% 100%
Ot. 26 - Víte, jak rozvíjet své sociální dovednosti? Máte k tomu dostatek možností? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Relativní četnost v úvodním šetření vím jak a mám možnosti vím jak, ale nemám možnosti nevím jak, ale mám možnosti nevím jak, ani nemám možnosti Neuvedeno Celkem
42 15 0 3 1 61
69% 25% 0% 5% 2% 100%
51% 28% 12% 7% 3% 100%
- 37 -
Odpověď
Ot. 27 - Umíte dostatečně motivovat sebe i okolí? Absolutní četnost Relativní četnost
ano - sebe i okolí sebe ano, okolí ne sebe ne, okolí ano ani sebe ani okolí Neuvedeno Celkem
42 14 4 0 1 61
Relativní četnost v úvodním šetření
69% 23% 7% 0% 2% 100%
57% 28% 11% 3% 3% 100%
Ot. 28 - Dokážete rozeznat své silné a slabé stránky i silné a slabé stránky Vašeho klienta? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Relativní četnost v úvodním šetření dokážu - vlastní i mého klienta dokážu - ale pouze vlastní dokážu - ale pouze mého klienta nedokážu rozeznat vlastní ani mého klienta Neuvedeno Celkem
49 7 0 1 4 61
80% 11% 0% 2% 7% 100%
49% 43% 3% 4% 1% 100%
Ot. 29 - Víte, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory, které by se mohly vyskytnout ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní četnost Relativní Relativní četnost četnost v úvodním šetření ano vím vím ve většině případů vím v menšině případů rozeznávání rizikových faktorů mi dělá potíže Neuvedeno Celkem
Odpověď
ano spíše ano spíše ne ne Neuvedeno Celkem
13 45 1 2 0 61
21% 74% 2% 3% 0% 100%
16% 58% 16% 9% 1% 100%
Ot. 30 - Setkáváte se s předsudky a nežádoucí stereotypy? Absolutní četnost Relativní četnost Relativní četnost v úvodním šetření 24 28 8 1 0 61
39% 46% 13% 2% 0% 100%
57% 25% 16% 1% 1% 100%
- 38 -
Ot. 31 - Jaká je Vaše reakce na předsudky a nežádoucí stereotypy? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření myslím si, že reaguji přiměřeně někdy si myslím, že reaguji přiměřeně, ale později si uvědomím, že ne často považuji svoji reakci za nepřiměřenou na předsudky a nežádoucí stereotypy neumím reagovat Neuvedeno Celkem
40 17
66% 28%
61% 30%
1 2
2% 3%
3% 5%
1 61
2% 100%
1% 100%
Ot. 32 - Víte, jak získat zpětnou vazbu (od klienta nebo zaměstnavatele)? Získáváte ji? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření ano vím a získávám ji ano vím, ale nezískávám ji nevím a rád bych se to naučil/a nevím, ale nevadí mi to; zpětnou vazbu nepotřebuji Neuvedeno Celkem
46 12 0 1 2 61
75% 20% 0% 2% 3% 100%
Ot. 33 - Jaké informace převážně používáte ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní Relativní četnost četnost
používám jeden zdroj, protože se v něm nejlépe orientuji používám převážně jeden zdroj (občas i více) používám vždy více zdrojů informací snažím se o získání maximálního možného množství informací z mnoha zdrojů Neuvedeno Celkem
62% 13% 22% 0% 3% 100%
Relativní četnost v úvodním šetření
1
2%
1%
9 31 19
15% 51% 31%
18% 43% 36%
1 61
2% 100%
1% 100%
- 39 -
Ot. 34 - Víte, jak a kde hledat potřebné informace k rozšíření Vašich odborných znalostí a dovedností? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření vím, jak i kde hledat 56 92% 63% vím, jak hledat, ale nevím kde 1 2% 7% vím, kde hledat, ale nevím jak 0 0% 5% ve zvláštních situacích nevím jak ani kde 2 3% 24% nikde nevím ani jak, ani kde hledat 1 2% 0% Neuvedeno 1 2% 1% Celkem 61 100% 100%
Ot. 35 - Považujete své současné odborné znalosti a dovednosti vzhledem ke své práci za dostatečné? Odpověď Absolutní Relativní Relativní četnost četnost četnost v úvodním šetření ano považuji 3 5% 3% ano, ale vždy se dá něco zlepšit 48 79% 53% nepovažuji, myslím, že je nutné je rozšířit 9 15% 43% nepovažuji, ale v současné je rozšiřovat 0 0% 0% nepotřebuji Neuvedeno 1 2% 1% Celkem 61 100% 100% Ot. 36 – Splnění očekávání od vzdělávacího programu Počet odpovědí na tuto otázku nezodpovědělo zodpovědělo Výslovně uvedeno, zda kurz očekávání splnil nebo ne splnil nesplnil nemohu posoudit Pozitivní hodnocení náplň kurzu skupinové hry a úkoly kontakty s lidmi z jiných oborů, organizací posílení teorie týmová práce používání PC nové informace Negativní hodnocení zapojení účastníků opakování témat délka kurzu malá odbornost malá pozornost otázce používání PC málo praktických poznatků málo nových informací víkendový pobyt - bez přínosu chybějící akreditace
absolutní četnost
relativní četnost 19 42
31% 69%
14 3 3
23% 5% 5%
8 1 20 4 1 2 1
13% 2% 33% 7% 2% 3% 2%
1 5 6 2 2 3 2 3 5
2% 8% 10% 3% 3% 5% 3% 5% 8%
- 40 -
Příloha č. 3 – Maketa dotazníku a pokynů k vyplnění dotazníku (začíná na další straně)
- 41 -