Zpráva o projednání návrhu Územního plánu Zlína Návrh územního plánu byl zpracován na základě schválených „Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu „ ve znění usn. zastupitelstva města ze dne 29. 4. 2010.
Projednání návrhu Dokumentace návrhu územního plánu byla předána k projednání v květnu 2010, zpracovatelem dokumentace je Urbanistické středisko Brno. Projednání ÚPN Zlína bylo vypsáno s dotčenými orgány dne 7.6.2010. Společné jednání se uskutečnilo dne 1.7.2010 na Magistrátu města Zlína, Útvaru hlavního architekta, středisku územního plánování. Dotčené orgány měly možnost se vyjádřit do 30ti dnů ode dne společného jednání.
Vyhodnocení projednání A) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Posouzení souladu s Politikou územního rozvoje ČR usnesením vlády č.929 ze dne 20.7.2009:
2008 schválenou
1) ÚP vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně architektonického a archeologického dědictví a zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území. Typická tzv. baťovská architektura, urbanistická struktura liniového zahradního města a propojení města s krajinou, jsou největšími kulturními hodnotami města. 2) Návrhem nového využití, přestavbou chátrajících nebo nedostatečně využívaných areálů (baťův areál) předchází územní plán prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. 3) ÚP upřednostňuje komplexní řešení před uplatněním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Omezení expanze bydlení do krajiny, (území Jaroslavických, Želechovických a Zlínských pasek), stanovením podmínek pro ochranu přírodních hodnot. 4) ÚP vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti návrhem smíšených ploch výrobních, zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty. 5) ÚP podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury návrhem lokálních center občanského vybavení v okrajových částech města (Štípa, Jižní svahy, Malenovice). 6) ÚP vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání území za účelem omezení suburbanizace, návrhem přestavby opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields) na plochy se smíšenou výrobní funkcí. 7) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny nejsou navrhovány. 8) ÚP chrání tzv. zelené klíny, prostupující do zástavby a souvislé pásy nezastavěného území, typické pro charakter krajiny v bezprostřední blízkosti města. 9) ÚP vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu návrhem rozšíření sportovně rekreačních areálů, ploch pro agroturistiku, doplněním systému cyklostezek a cyklotras.
10)Za účelem zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a zlepšení prostupnosti území je navržena pravobřežní – kapacitní komunikace za účelem lepšího rozložení dopravy ve městě. 11)ÚP vytváří podmínky pro zlepšování dostupnosti území města pro obce zlínského regionu s hledem na potřeby veřejné dopravy (elektrizace a zdvojkolejnění železniční trati), která bude využívaná i jako regionální doprava, podpořená dalšími záměry (terminál autobusové a vlakové dopravy, rekonstrukce nádraží apod.). 12) ÚP navrhuje protipovodňová opatření jako ochranu před povodněmi, jejichž součástí je i poldr Slušovice II, umístěný na k.ú. Zádveřice, který po vybudování změní průtok vody v Dřevnici tak, že bude nutné revidovat stávající záplavová území. 13) ÚP vymezuje zastavitelné plochy v záplavovém území pod podmínkou, že budou realizována navržená protipovodňová opatření. 14) ÚP vytváří podmínky pro koordinované umisťování infrastruktury za účelem dopravní dostupnosti okolních měst.
veřejné
15) Návrh a ochrana kvalitních městských prostorů je zajištěna samostatnou závaznou přílohou územního plánu „Ochrana hodnot území“, v grafické i textové části ÚP, kde jsou vymezeny prostory, stavby a soubory staveb, které svou hodnotou přesahují celoměstský význam. Součástí přílohy je i ochrana hodnot krajiny. 16) Návaznost různých druhů dopravy je v ÚP v rámci komplexního dopravního řešení.
koordinována
a
navržena
17) Technická infrastruktura je v ÚP řešena komplexně. 18) Rozvoj decentralizované efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů je navržen tak, aby stabilizoval současné možnosti a umožnil i moderní technologie (např. fotovoltaické elektrárny). 19) ÚP vymezuje plochy přestavby na základě posouzení kvality bytového fondu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Město Zlín se nachází v rozvojové oblasti Zlín OB 9. V návaznosti na rozvojovou oblast územní plán navrhuje 250 ha ploch pro různé druhy bydlení, 228 ha ploch pro různé druhy dopravy , 12 ha pro komerční zařízení, 47 ha ploch pro sport, 17 ha pro občanskou vybavenost a 62 ha pro plochy smíšené průmyslové. Koridory a plochy dopravní infrastruktury: 1. Je respektován železniční koridor ŽD1 Brno – Přerov s větví Kroměříž Otrokovice – Zlín - Vizovice návrhem plochy pro železniční dopravu. 2. Je navržena plocha dopravy pro R49 přes k.ú. Štípa,Velíková, Klečůvka 3. Je zapracován rozvojový záměr pod označením S 9 – nové propojení R55 s rozvojovým záměrem koridoru R49 návrhem plochy pro dopravu bez stanovení parametrů. Koridory a plochy technické infrastruktury: Koridor pro elektroenergetiku E8 – vedení 400 kV Rohatec – Otrokovice je upřesněn změnou Územního plánu sídelního útvaru Otrokovice č. 25 na k.ú. Kvítkovice. Koridor pro vedení 400 kV Otrokovice – Vizovice – Střelná – hranice ČR/Slovensko pod označením E1 nebyl prozatím nijak územně stabilizován, jeho územní vymezení se bude teprve prověřovat.
Posouzení souladu se Zásadami územního rozvoje Zlínského kraje vydanými dne 10.9. 2008 pod usnesením č.0761/Z23/2008 s účinností od 23.10. 2008 : 1. Priority územního plánování: -
Návrh územního plánu vytváří vhodné územní podmínky pro dosažení vyváženého vztahu mezi nároky na zajištění příznivého životního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudržnost obyvatel města.
-
Koridory navržené ZÚR ZK pro dopravu a technickou infrastrukturu jsou návrhem územního plánu upřesněny a zajišťují rozvoj dopravní a technické infrastruktury viz. níže.
-
Návrh územního plánu chrání hodnoty území jak architektonické tak krajinné. Hodnoty navržené k ochraně jsou znázorněny ve schématu výkres hodnot.
-
Pro podnikání jsou využity především plochy a objekty v zastavěném území města, zemědělský půdní fond vyšších tříd ochrany není navrhován k zástavbě.
2. Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Zlín se nachází v rozvojové oblasti OB9, která je ZÚR ZK zpřesněna. V této rozvojové oblasti územní plán navrhuje plochy pro rozvoj jak bydlení, tak školství a občanské vybavenosti a výroby viz. výše. Územní plán řeší další úkoly stanovené pro územní plánování vyplývající z této rozvojové oblasti: a) jsou zpřesněny koridory pro dopravu a železnici upřesněním návrhu ploch pro dopravu, jsou zpřesněny koridory pro technickou infrastrukturu b) jsou vymezeny zastavitelné plochy a stanoveny podmínky jejich využití c) jsou chráněny kulturní a civilizační hodnoty včetně urbanistického a architektonického dědictví včetně přírodních hodnot viz. schéma územního plánu – výkres hodnot 3. Plochy a koridory: 3.1 plochy a koridory dopravy mezinárodního a republikového významu Silniční doprava: a) je upřesněn koridor pro R49 návrhem plochy pro dopravu Velíková a Klečůvka v návaznosti na sousední obce
v k.ú. Štípa,
b) je upřesněn koridor PK 04 - kapacitní komunikace, tzv. „pravobřežní“, propojení R 55 a R 49 Územní plán navrhuje plochu pro dopravu na základě výsledků projednání konceptu, posouzení SEA s ohledem na ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně architektonického a archeologického dědictví a zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území. Plocha pro dopravu je vymezena s minimálními novými územními nároky s ohledem na navrženou urbanistickou koncepci a možnosti města řešit v zastavěném území plochy pro kapacitní komunikaci dle požadavku nadřazené dokumentace. Dopravní koncepce vychází z celostátního sčítání dopravy z roku 2005 a dalších materiálů týkajících se dopravy jako např. materiál ŘSD ZK Zlín, propojení R49 – I/49 a související dopravní vztahy, Model IAD Zlínského kraje, Dopravně technická opatření pro zvýšení propustnosti silnice II/490, Intenzity automobilové dopravy na vybraných křižovatkách, Mikroskopické modelování dopravy I/69, Pravobřežní komunikace a další
včetně rozpracované studie posouzení pravobřežní komunikace, se kterým výše uvedené materiály korespondují. Plocha dopravy navržená v ÚP Zlína je v souladu s požadavkem Ministerstva dopravy ČR navržena jako kapacitní komunikace, která převede stávající i budoucí intenzity dopravy, vycházející z modelových výpočtů výhledových intenzit dopravy. O jejím zatřídění bude rozhodnuto dle aktuální situace po dobudování související dopravní sítě. Plocha pro dopravu je v rámci možností a měřítku ZÚR 1 : 100 000 vedena ve vymezeném koridoru o šíři 400 m. Železniční doprava: Je vymezena plocha pro zdvojkolejnění a elektrizaci železniční trati č. 331 Otrokovice – Zlín - Vizovice v rozsahu, který umožní i navrhovanou modernizaci. 3.2 Plochy a koridory nadmístního významu: a) Je respektována územní rezerva propojení Zlín – Zádveřice. V územní rezervě nejsou navrhovány zastavitelné plochy, které by zabránily případnému pokračování kapacitní komunikace směrem na Zádveřice, vyjma plochy pro dopravu – obchvat Zálešné, která je v tomto území dlouhodobě stabilizována a upravena na základě výsledků projednání EIA a požadavku dotčeného orgánu – odboru dopravy Krajského úřadu Zlínského kraje a plochy pro dopravu – pro rozšíření I/49 v souladu s koncepcí ŘSD ČR a MD ČR. b)
Je vymezena plocha pro přivaděč na R49
Letecká doprava: Plocha pro heliport nebyla navržena. V současné době má město Zlín fungující heliport v areálu nemocnice, který je v území stabilizován. Nová plocha pro heliport nemohla být v daném území vymezena také z důvodu nevyhovujících plošných a prostorových podmínek v daném území. 3.3. Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu Energetika Koridor pro elektroenergetiku E8 – vedení ZVN 400 kV Rohatec – Otrokovice po zúžení a prověření v terénu nezasáhne území města. Vedení je upřesněno změnou č. 25 Územního plánu sídelního útvaru Otrokovice na k.ú. Kvítkovice Koridor pro vedení 400 kV E1 Otrokovice – Vizovice – Střelná – hranice ČR/Slovensko nebyl prozatím územně stabilizován, jeho územní vymezení se bude teprve prověřovat. 3.4. Plochy a koridory územního systému ekologické stability V souladu s požadavky ZÚR ZK jsou vymezeny územní systémy ekologické stability, mimo PÚ 169 k.ú. Štípa, přes následující k.ú.
PU23 – NRBK, k.ú. Lhotka u Zlína, Louky nad Dřevnicí, Malenovice u Zlína, Mladcová PU60 – RBC k.ú. Kostelec u Zlína PU61 – RBC k.ú. Lužkovice PU73 – RBC k.ú. Mladcová PU108 – RBC k.ú. Malenovice u Zlína PU109 – RBC k.ú. Malenovice u Zlína PU165 – RBK k.ú. Mladcová PU166 – RBK k.ú. Kostelec u Zlína, Mladcová PU169 – RBK k.ú. Kostelec u Zlína, Štípa- není PU170 – RBK k.ú. Kostelec u Zlína, Lužkovice, Příluky u Zlína, Štípa PU171 – RBK k.ú. Jaroslavice u Zlína, Kudlov, Příluky u Zlína,
PU172 – RBK k.ú. Malenovice u Zlína
PU 169 na k.ú. Štípa nemohl být vymezen vzhledem k tomu, že vedl přes zaplocený areál ZOO Lešná. Změnou č. 8 ÚPN SÚ Fryšták je biokoridor vymezen na k.ú. Fryšták a dálší průběh je řešen Návrhem územního plánu Lukov na k.ú. Lukov. 4.4. Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Vodní hospodářství Suchá vodní nádrž Veselá – Zádveřice – vzhledem k těsné blízkosti plochy pro vedení R49 na území k.ú. Klečůvky, která znemožňuje vymezení plochy na území Zlína, bude plocha pro protipovodňovou ochranu vymezena na k.ú. Zádveřice, pro které se v současné době zpracovává zadání pro nový územní plán s tímto požadavkem. ZÚR ZK dále stanovují i potřebu zpracování územní studie řešení koridoru konvenční železnice ŽD1 (Brno-Kroměříž-Otrokovice-Valašská Polanka). Tato studie nebyla prozatím pořizovatelem krajské dokumentace pořízena. Město má přesto ve svém územním plánu vymezenou dostatečnou plochu na případné zdvojkolejnění a elektrizaci železnice.
B)Sdělení, jak byly zohledněny připomínky sousedních obcí K návrhu územního plánu byla podána připomínka nově vzniklé obce Želechovice nad Dřevnicí, která požadovala: 1. V místní části Lužkovice zachování dopravního koridoru ze ZÚR ZK v plné šíři. Připomínce bylo vyhověno, koridor bude zapracován. 2. Nesouhlasila s napojením průmyslové zóny Zlín- Příluky – Lužkovice před intravilánem obce. Připomínce bylo vyhověno . I přesto, že napojení průmyslové zóny Zlín mimo obytné území není koncepčně možné řešit, vzhledem k výškovým poměrům v území, jiným způsobem než tak, jak bylo navrženo, nebylo s obcí Želechovice nad Dřevnicí v tomto bodě dosaženo dohody. Komunikace proto zůstane v územním plánu pouze jako komunikace k obsluze území. Průmyslová zóna tak zůstává napojena přes stávající nájezd, který je v současné době sice problematický, vzhledem k navazujícímu obytnému území, ale kapacitně je prozatím vyhovující. Vzhledem k tomu, že většina ploch v této zóně je již obsazena a plocha SP 359 byla vypuštěna kvůli územní rezervě ze ZÚR ZK, je jen na rozhodnutí dotčeného orgánu, který má ve své kompetenci dopravu, zda povolí případnou dostavbu. 3. Byl vznesen požadavek na přijetí komplexního řešení dopravní problematiky v souladu se všemi platnými územně plánovacími dokumentacemi včetně schváleného zadání ÚP obce Želechovice – návrh územního plánu není s těmito dokumentacemi v rozporu. 4. Obec odmítá dopravní řešení z konceptu územního plánu města Zlín v části Želechovice nad Dřevnicí – územní plán Zlína k.ú. Želechovice nad Dřevnicí po osamostatnění obce již neřeší.
C) Sdělení, jak byly zohledněny výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud bylo požadováno v zadání územního plánu Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj bylo zpracováno ve fázi konceptu na základě požadavku Odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlín ze zadání, který požadoval řešit vliv na životní prostředí vzhledem k
variantnímu návrhu dopravy a dále ve fázi návrhu na základě dohody mezi pořizovatelem a Odborem životního prostředí Krajského úřadu Zlín při schvalování pokynů pro dopracování návrhu územního plánu, kde byl městem uplatněn požadavek na řešení plochy pro lanovku a rozšíření sportovního areálu. Předmětem vyhodnocení vlivů byl návrh dopravního řešení ve dvou variantách A a B. Z porovnání obou variant vyplynulo, že varianta A má podstatně menší dopad do území. Využívá stávající uliční prostory , preferuje vyvážený poměr mezi veřejnou a individuální dopravou, je ekonomičtější a vliv této varianty na volnou krajinu a zásahy do ní jsou menší než u varianty B. Varianta B – upřednostňovala nové dopravní koridory ve východní části převážně mimo zastavěné území, navíc její pokračování směrem na východ od Zlína nebylo při existenci R49 prokázáno. Z hlediska vyhodnocení dopadů na udržitelný rozvoj území byla tato varianta svými zásahy do přírodního prostředí, obrazu města a ekosystémů ve východní části řešeného území, zejména v úseku Burešov-Příluky - Lípa n e p ř i j a t e l n á. K posouzení vlivů koncepce na životní prostředí obdržel pořizovatel souhlasné stanovisko Odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlín, ve kterém byla doporučena k zapracování do návrhu územního plánu variantu A, případně kombinaci obou variant s tím, že jako základ je nutné považovat variantu A. Zastupitelstvo města v souladu s vyhodnocením SEA vybralo k dopracování návrhu variantu dopravy A. Z vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území pro tuto variantu dále vyplynulo, že návrhem plochy pro dopravu dojde k vytvoření bariery v pohybu obyvatel, budou narušeny faktory pohody bydlení v některých částech města a dojde k narušení ÚSES. Tyto dopady jsou řešeny územním plánem možností umístění protihlukových opatření v ploše dopravy, postupnou přeměnou zasaženého obytného území na území obytné smíšené, úpravou skladebných prvků ÚSES , návrhem nových ploch sídelní zeleně. Přínosem návrhu územního plánu ve vybrané variantě je vytvoření možnost připojení města na nadřazený dopravná systém – na R55 a R49. V případě lyžařského areálu byla trasa lanovky navržena tak, aby nedošlo k zásahu do nejcennějších ploch sadů a bučin. Z vyhodnocení vlivů nevyplývají žádné jiné zásadní požadavky na řešení územního plánu. Závěrečné hodnocení SEA prokázalo, že opatření pro předcházení těmto vlivům je možné konkretizovat až ve stupni zpracování přípravné dokumentace. Vzhledem k rozsahu, určení a umístění záměru je nutno hodnocení doplnit odborně provedeným hydrogeologickým posudkem (svážné území) a vizualizací záměru, který prokáže, že nebude narušena krajinná dominanta kopce. Ze závěrečného vyhodnocení vlivů návrhu lyžařského areálu na udržitelný rozvoj pak vyplývá, že navržený záměr: vytváří předpoklad pro rozšíření možností využívání volného času ke sportovním a rekreačním aktivitám a tím posiluje prosperitu daného území města v dlouhodobém horizontu; vytváří podmínky pro rozvoj turistického ruchu, a to i pro vícedenní pobytovou rekreaci vytváří předpoklady pro stabilizaci dnešního osídlení na území města i jeho místních částí vytváří předpoklady k zachování krajinářsky cenné oblasti i pro další generace za předpokladu eliminování rizika narušení krajinného rázu a narušení kompozice tzv. Gahurova prospektu, citlivým vymezením sportovních ploch, případně návrhem krajinné zeleně s širokým spektrem využití (ÚSES, krajinná zeleň) na okrajích odlesněných ploch
D) Sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko Komise v případě negativních vlivů územního plánu na lokality s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy Krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí nestanovil, že koncept resp. návrh územního plánu má negativní vliv na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast.
E) Vyjádření Rady obcí, pokud bylo vydáno, pořizovatele, jak bylo toto vyjádření zohledněno
a
stanovisko
Rada obcí nebyla ustanovena.
Magistrát plánování
města
prosinec 2010
Zlína,
Útvar
hlavního
architekta,
středisko
územního
