Zpráva o prezentaci výsledků dotazníkového šetření k průřezovému tématu administrativní podpory malých obcí a jejich projednání v území SO ORP KLADNO

Zpráva o prezentaci výsledků dotazníkového šetření k průřezovému tématu administrativní podpory malých obcí a jejich projednání v území SO ORP KLADNO

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)

Obsah 1. Zdůvodnění potřeby administrativní podpory malých obcí ....................... 3 2. Popis regionu ........................................................................................... 4 3. Popis průběhu šetření .............................................................................. 8 4. Tematické zaměření šetření ..................................................................... 9 5. Souhrn výsledků ....................................................................................... 9 6. Vyhodnocení šetření ...............................................................................17 7. Doporučení pro smluvního partnera .......................................................20


2

1. Zdůvodnění potřeby administrativní podpory malých obcí V rámci realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ při diskuzích se starosty zejména z malých obcí vznikl reálný požadavek na vznik administrativních (servisních) center pro obce, přičemž tato centra by měla poskytovat obcím pomoc při řešení problémů, se kterými se zejména menší obce bez dostatečného personálního a tím i odborného zázemí potýkají. Cílem je tak vytvořit prostředí, kde jednotlivé obce budou mít snadný přístup k administrativnímu zázemí podle jejich aktuálních potřeb. Administrativní zátěž je velkým problémem pro většinu obcí. Objemná administrativa dopadá v podstatě na všechny obce a to i bez rozdílu velikosti, protože základní povinnosti a související zákonné předpisy musí postihnout obce všech velikostních kategorií. Komplexně se jedná o poměrně komplikovanou záležitost, protože obce samy o sobě tento problém vyřešit nemohou. Administrativní požadavky vycházejí především ze strany státu a jeho institucí, přičemž byrokratická zátěž obcí se bohužel postupem času nesnižuje, ale je tomu spíše naopak. Proto je potřeba začít nějakým způsobem řešit podporu malých obcí. Tato problematika byla zjištěna na základě setkávání a rozhovorů se starosty obcí. První podněty pro administrativní podporu vzešly již na počátku projektu, kdy realizační tým při dotazovém šetření zjišťoval další konkrétní oblasti, ve kterých obce spatřují možnost budoucí meziobecní spolupráce a v čem by přivítaly možnou podporu a pomoc. Nelehkou situaci můžeme pozorovat obzvláště u těch obcí, ve kterých se o chod obce starají pouze starosta (uvolněný či neuvolněný) a jeden zaměstnanec, který má na starosti účetnictví, administrativu a celkový chod obecního úřadu. Tato situace vede k dlouhodobému přetěžování starostů malých obcí a omezuje možnosti postihnout změny, které přináší nová legislativa, dění v obci a rozvoj obce. Omezuje také možnosti výkonu funkce starosty malé obce, který je nucen soustředit se na záležitosti, které často nesouvisí se samosprávními výkony, na úkor dalšího rozvoje obce.


3

2. Popis regionu

Zdroj: ČSÚ Správní obvod obce s rozšířenou působností KLADNO stav k 1. 1. 2014

Správní území ORP Kladno tvoří celkem 48 obcí, z toho jedno Statutární město Kladno, 4 města (Stochov, Unhošť, Libušín a Buštěhrad) a 43 obcí. K zabezpečení úkolů v samostatné i přenesené působnosti v území působí Magistrát města Kladna, čtyři městské úřady a zbývajících 43 obecních úřadů. Pro potřeby bližšího popisu regionu byly obce rozděleny podle počtu obyvatel do velikostních skupin obyvatel dle níže uvedené tabulky a grafu. Centrem území je Statutární město Kladno, které se 70 191 obyvateli patří k jedinému městu s počtem obyvatel nad 50 tisíc. V ORP jsou 4 obce s méně jak 200 obyvateli, sedm obcí tvoří počtem obyvatel od 200 do 499. Největší zastoupení má 19 obcí (celkem 40%) s počty obyvatel 500 až 999. Druhou nejpočetnější skupinou celkem 10 obcí (21%) tvoří s počtem obyvatel od 1000 do 1999. Počet do 5 tisíc obyvatel je zastoupen 6 obcemi a městy. Město Stochov patří k druhému největšímu městu v území s počtem obyvatel přes 5 tisíc. Obec Libochovičky patří k nejmenší obci s počtem 57 obyvatel.


4

Graf 1: Rozdělení obcí podle velikostních skupin 2,1% 2,1% 8,3%

Do 199

12,5% 14,6%

200 až 499 500 až 999 1 000 až 1 999

20,8%

2 000 až 4 999 5 000 až 9 999 50 000 až 99 999

39,6%

Zdroj: Evidence obyvatel MVČR včetně cizinců (k 1. 1. 2015)

Tabulka 1: Rozdělení obcí podle velikostních skupin Velikost obce

Počet obcí v ORP Kladno

Název obce

Do 199

4

Běloky, Libochovičky, Pavlov, Zájezd

200 až 499

7

Běleč, Blevice, Dolany, Dřetovice, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno

500 až 999

19

Bratronice, Cvrčovice, Horní Bezděkov, Hradečno, Koleč, Kyšice, Lhota, Lidice, Otvovice, Pletený Újezd, Slatina, Stehelčeves, Svárov, Svinařov, Třebichovice, Třebusice, Velké Přítočno, Zákolany, Žilina

1 000 až 1 999

10

Brandýsek, Braškov, Doksy, Družec, Hostouň, Kačice, Kamenné Žehrovice, Pchery, Velká Dobrá, Vinařice

2 000 až 4 999

6

Buštěhrad, Hřebeč, Lány, Unhošť

5 000 až 9 999

1

Stochov

50 000 až 99 999

1

Kladno

Libušín,

Tuchlovice,

Zdroj: Evidence obyvatel MVČR včetně cizinců (k 1. 1. 2015)


5

Tabulka 2: Pozice starostů a místostarostů v ORP Kladno Obec Běleč Běloky Blevice Brandýsek Braškov Bratronice Buštěhrad Cvrčovice Doksy Dolany Družec Dřetovice Horní Bezděkov Hostouň Hradečno Hřebeč Kačice Kamenné Žehrovice Kladno Koleč Kyšice Lány Lhota Libochovičky

Starosta Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný Uvolněný Uvolněný Uvolněný Uvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný

Místostarosta Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Uvolněný

Neuvolněný

Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný

Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Uvolněný

Neuvolněný

Uvolněný Uvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný

Obec Libušín Lidice Makotřasy Malé Kyšice Malé Přítočno Otvovice Pavlov Pchery Pletený Újezd Slatina Stehelčeves Stochov Svárov Svinařov Třebichovice Třebusice Tuchlovice Unhošť Velká Dobrá Velké Přítočno Vinařice Zájezd Zákolany Žilina

Starosta Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Místostarosta Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Neuvolněný

Neuvolněný

Uvolněný Uvolněný Uvolněný Uvolněný Neuvolněný Uvolněný Uvolněný Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Uvolněný Uvolněný

Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Uvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Uvolněný

Neuvolněný

Uvolněný Neuvolněný Uvolněný Uvolněný

Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný Neuvolněný

Zdroj: vlastní šetření

Graf 2: Počet uvolněných a neuvolněných starostů v ORP Kladno

Starosta 30 25 20 15

27

10

21

5 0 Uvolněný

Neuvolněný Zdroj: vlastní šetření


6

Graf 3: Počet uvolněných a neuvolněných místostarostů v ORP Kladno

Místostarosta 50 40 30 43

20 10

5

0 Uvolněný

Neuvolněný Zdroj: vlastní šetření

Vliv na kvalitu výkonu veřejné správy v obcích mají zkušenosti starostů s výkonem jejich funkcí, což je dáno především obdobím stráveným ve funkcích. Po komunálních volbách v roce 2014 v obcích působí nově celkem 16 starostů. Celkově je pro výkon funkce starosty uvolněno 27 starostů a 21 starostů je neuvolněných. Pouze 5 místostarostů je v území uvolněných. Dobrovolné svazky obcí Na území správního obvodu ORP Kladno působí sedm dobrovolných svazků obcí a místní akční skupiny, které mohou suplovat poradenskou funkci. Pro většinu starostů v ORP je vodítkem Magistrát města Kladna především při setkávání se starosty. Aktivním svazkem v území je Mikroregion údolí Lidického potoka a svazek obcí Budečsko s potenciálem dalšího rozvoje. Otázkou v území je, zda uvažovat o vzniku nebo transformaci DSO na jednotný svazek pro celé ORP. V příliš velkých svazcích se ztrácejí zájmy méně vůdčích obcí, což nepřispívá k rozvoji DSO ani ORP. Na mapě DSO je vidět, že na území nepůsobí žádný svazek celoplošně a pouze s větším počtem obcí 10 (z toho jedna obec z ORP Černošice) Mikroregion údolí Lidického potoka, který by mohl být vhodný pro zajištění servisního centra pro obce. Vzhledem k výše uvedenému je pak jednoznačné, že obcím chybí odpovídající odborné personální zázemí pro všechny oblasti samosprávy.


7

Obrázek 2: Dobrovolné svazky v území

Zdroj: Analýza DSO v ORP Kladno

3. Popis průběhu šetření Pro potřeby realizace tohoto průřezového tématu byl připraven Záznamník pro řízený rozhovor odborným týmem SMO ČR. Přednostně byli oslovováni starostové malých obcí, kteří předběžně projevili o tyto služby zájem. Nedošlo k oslovení všech obcí v území ORP zejména starostů větších obcí a měst, které mají svůj administrativní aparát. Po dobrých zkušenostech s vyplňováním 1. a 2. dotazníkového šetření byl preferován osobní rozhovor se starosty, zvláště u nově zvolených starostů bylo využito k seznámení s možností poskytování administrativní podpory, také proběhlo představení projektu Podpora meziobecní spolupráce. Ve fázi potenciálního zájmu starostů o administrativní podporu byl proveden průzkum preferovaného řešení vybraných samosprávných kompetencí a podařilo se získat informace celkem ze 17 obcí. Základní informace z výsledků dotazníkového šetření byli v rámci projednání bodu „Zhodnocení aktivit k administrativní podpoře malých obcí“ sděleny na II. oficiálním setkání starostů. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)

8

4. Tematické zaměření šetření Témata spolupráce – popis Bylo vymezeno 7 základních okruhů: 1.

Právní podpora,

2.

Ekonomické agendy,

3.

Dotační management,

4.

Veřejné zakázky,

5.

IT podpora,

6.

Technická a stavební podpora,

7.

Rozvoj obce.

Každý z těchto okruhů představuje soubor různých aktivit, které mohou obce poptávat. Ty byly dále rozvedeny v doplňkovém dokumentu, který obsahuje v dřívějším šetření nejčastěji zmiňované agendy a činnosti. Zjišťován tedy byl zájem obcí o zajištění určitých typů činností, a poté i forma tohoto zajištění. Preferovaný způsob zajištění dané agendy - zde bylo zjišťováno, jak si obec (starosta) představuje zajištění dané agendy - zda vlastními silami, či na smluvním principu, a to na bázi meziobecní spolupráce nebo na komerční bázi. Na způsoby zajištění na komerční bázi nebo vlastními silami či (oba jsou již obvykle nějakým způsobem užívané), nebude dále kladen důraz. Prioritní je pro toto šetření zjištění preferencí na bázi meziobecní spolupráce, tedy prostřednictvím DSO či partnerských smluv obcí. Rozsah poptávané podpory a spolupráce - zde se zjišťoval rozsah poptávané služby. Je důležité mít informaci o tom, zda obci (starostovi) stačí pouze občasná metodická podpora (např. pomoc s přípravou nějaké smlouvy), nebo se bude jednat o pravidelné konzultace, či dokonce by byl zájem o komplexní zajištění dané služby. Způsob financování dané služby - zde se zjišťovala jednak připravenost k finanční spoluúčasti, ale též i názor starosty na nastavení jiných forem financování ze strany státu – zde by obec měla vyjádřit, jaký způsob případné finanční participace ze strany státu by v budoucnu preferovala.

5. Souhrn výsledků V této části jsou publikovány a komentovány zjištěné údaje ze Záznamníku formou tabulek a grafů uvedených níže. Analyzovaná cílová skupina obcí, které byly osloveny šetřením:


9

Tabulka 3: Identifikace obcí

Fyzický počet pracovníků

1

2

9

1

1

1

2. Horní Bezděkov

Petr Boháček

1

1

3

9

1

1

1

3. Hradečno

JUDr. Zdeněk Hejhal

1

4

9

1

1

1

4. Koleč

Lenka Skolilová

1

2

9

1

1

1

5. Kyšice

Josef Škach

1

1

5

7

6. Lhota

Věra Nedvědová

1

2

9

7. Lidice

Veronika Kellerová

1

1

2

8. Makotřasy

Bohumil Procházka

1

1

9. Malé Přítočno

Luboš Košák

1

1

účetní

právník

Přepočtený počet pracovníků





1

2 2

1 1

VPP

THP (technicko hospodářský pracovník)celkem

2 1

1

1

1

7

2

2

1

1

2

7

2

0,5

1

1

3

7

1

3

10. Otvovice

Ing. Josef Purkrt

1

1

3

9

1

1

3

1

11. Pletený Újezd

Jaroslav Kolbek

1

1

2

7

1

1

1

1

12. Slatina

Pavel Vosyka

1

3

7

1

1

13. Stehelčeves

Jaroslava Štancová

1

6

7

2

1

1

3

14. Třebusice

Ing. Dita Losová Doubnerová

1

2

7

1

1

1

2

15. Velké Přítočno

Jan Burger

1

1

2

7

1

2

3

1

4

16. Zákolany

PhDr. Lucie Wittlichová

1

1

2

9

1

2

1

17. Žilina

Ing. Václav Hamouz

1

1

1

9

1

1

1

1 1 1

1

2

7 1

3


10

SÚPM

Administrativa spojená se správou obce


1

1

2. Počet zaměstnanců obce dle druhu práce:


uvolněný

1 1

neuvolněný

1

Jméno, příjmení:

uvolněný

Stanislav Plecitý

Název obce:

neuvolněný

1. Cvrčovice

Pořadí

Počet uvolněných členů zastupitelstva obce:

1. Zastupitelstvo obce: Celkový počet členů zastupitelstva obce:

Pozice: místostarosta

Počet volebních období ve funkci (1 až x):

Pozice: starosta

Tabulka 4: Sumární výsledky šetření Rozsah poptávané podpory a spolupráce

Preferovaný způsob zajištění dané agendy

Fyzická osoba

A. Metodická podpora (jednorázová)

B. Metodická podpora (soustavná)

C. Průběžná konzultace

D. Vyžadují kompletní zajištění služby

Plná úhrada z vlastních zdrojů obce

Prostřednictvím paušálního poplatku DSO (zajišťující obce)

Platba za každý provedený úkon (dle kalkulace DSO, zajišťující obce)

Příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce

Plné financování podílem z RUD určené pro DSO zajišťující službu

Zpětná úhrada DSO zajišťující službu ze strany státu

Vytvoření dotačního titulu pro financování DSO zajišťující službu

1. Právní podpora

0

0

5

6

1

4

7

0

8

2

6

7

1

4

3

2

5

2. Ekonomické agendy

0

4

1

1

1

1

3

0

1

1

3

1

0

0

2

1

1

3. Dotační management

2

0

11

6

3

2

4

2

3

10

2

9

10

2

4

2

8

4. Veřejné zakázky

2

0

8

4

7

1

6

2

3

8

2

8

9

2

4

1

8

5. IT podpora

0

1

1

0

2

6

1

4

1

3

7

2

2

0

1

3

3

6. Technická a stavební podpora

2

1

3

1

1

3

4

2

1

2

4

2

2

2

1

2

4

7. Rozvoj obce

2

2

3

1

2

0

1

3

3

1

3

4

0

0

1

2

3

Okruh podpory a spolupráce

Právnická osoba

Nastavení jiných forem financování ze strany státu

Partnerská dohoda

Připravenost k finanční spoluúčasti za stávajících podmínek

DSO

C. Smluvní zajištění na komerční bázi

Zaměstnancem

B. Smluvní zajištění ve spolupráci s jinou obcí

Voleným zástupcem

A. Interní odborník

Způsob financování


11

Graf 4: Preferovaný způsob zajištění dané agendy 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Voleným zástupcem Zaměstnancem DSO Partnerská dohoda Právnická osoba Fyzická osoba

Právní podpora

Ekonomické agendy

Dotační management

Veřejné zakázky

IT podpora

Technická a stavební podpora

Rozvoj obce

Právní podpora U právní podpory je preferováno smluvní zajištění ve spolupráci s jinou obcí především se Statutárním městem Kladnem nebo s dobrovolným svazkem obcí. Některé obce by uvítali informování o změnách legislativy s dopadem na fungování obcí, dále pak při legislativní činnosti obcí (vydávání OZV). Některé činnosti jako je například příprava podkladů pro jednání zastupitelstva a dalších orgánů obce, příprava smluv pro nakládání s nemovitostmi a spolupráce na zápisech při zasedání zastupitelstva si chtějí obce zajišťovat samy prostřednictvím zaměstnanců obecních úřadů. Ekonomické agendy Co se týče ekonomických agend, téměř všechny obce je chtějí řešit v rámci obecního úřadu a to především zaměstnanci obce. Důvodem jsou osvědčené účetní a administrativní pracovníci, s nimiž jsou obce spokojené. Dotační management Dotační management je na značně specifickou činností a závisí zejména na aktivitě dané obce v oblasti dotačních záležitostí a využívání dotačních grantů a možností. Obce se shodují v nutnosti odlišení náročnosti konkrétního dotačního programu. Existují dotační tituly, které jsou starostové schopni zpracovat samostatně. Na druhé straně, např. v otázkách operačních programů a projekt spolufinancovaných z Evropské unie je poptávka po konkrétních službách bezpochyby na místě. Opodstatnění je v poměrně značné složitosti nejen samotného zpracování žádosti o dotaci, ale v neposlední řadě též celý proces řízení projektu. Obce nejvíce preferují tuto agendu zajištění přes dobrovolný svazek obcí.


12

Veřejné zakázky Malé veřejné zakázky jsou obce většinou schopny vyřešit samostatně. V případě větších zakázek se starostové často obracejí na specializované externí firmy, které jim službu kompletně zajistí. Část je tak spokojena se současnou situací a část obcí by uvítala spolupráci s DSO/partnerskou dohodou v případě při přípravě podkladů pro veřejné zakázky. Pár obcí nemá ani v budoucnu zájem o organizaci společných nákupů. IT podpora Většina obcí si do budoucna nepřeje žádné výraznější změny v této oblasti. Jsou spokojeni se současným stavem, kdy si většinu věcí dokážou vyřešit smluvním vztahem s fyzickou nebo právnickou osobou. V oblasti IT je potřeba zajistit systému vzdělávání pracovníků a proto by uvítaly zprostředkování školení, které by jim usnadnily práci související se správou obce. Technická a stavební podpora Záležitosti ohledně technické a stavební podpory si v současné době zvládají obce většinou vyřešit samostatně. Všechny také spolupracují s příslušným stavebním úřadem. Současná forma spolupráce se stavebními úřady vyhovuje. V případě vzniku administrativní podpory by obce uvítaly možnost konzultací. Rozvoj obce Část obcí by si chtěla rozvoj obce v budoucnu i nadále zajišťovat sama a druhá část raději externě třeba prostřednictvím DSO. Na údržbu a úklid komunikací a veřejné zeleně využívají obce nejčastěji vlastních pracovníků. Obce si přejí spolupracovat v oblasti prosazování společných zájmů a společně pořizovat rozvojové dokumenty.


13

Graf 5: Rozsah poptávané podpory a spolupráce 11 10

A. Metodická podpora jednorázová

9 8 7

B. Metodická podpora soustavná

6 5 4

C. Průběžná konzultace

3 2 1 0 Právní podpora

Ekonomické Dotační agendy management

Veřejné zakázky

IT podpora

Technická a Rozvoj obce stavební podpora

D. Vyžadují kompletní zajištění služby

Zde se zjišťoval rozsah poptávané služby. Je důležité mít informaci o tom, zda starostovi stačí pouze občasná metodická podpora (např. pomoc s přípravou nějaké smlouvy), nebo se bude jednat o víceméně pravidelné konzultace či dokonce by byl zájem o komplexní zajištění dané služby. V oblasti právní podpory by starostové uvítali jednorázovou metodickou podporu a průběžné konzultace s právníkem. Při zajišťování dotačního managementu obce dle průzkumu vyžadují kompletní zajištění služby. Služba by mohla zahrnovat:  Monitorování dotačních výzev a průběžné informování konkrétních potenciálních žadatelů o vypsané výzvě  Příprava žádosti o dotaci  Projektové řízení, zpracování monitorovací zprávy, žádostí o platbu  Vyúčtování dotace, účast na kontrolách poskytovatelů dotací  Řízení udržitelnosti projektu U veřejných zakázek by obce opět využily kompletní zajištění služby od přípravy podkladů pro veřejné zakázky, přes rozesílání výzev na podání nabídek, přes organizaci a zajištění práce výběrových komisí. Část starostů by vítala alespoň jednorázovou metodickou podporu.


14

Graf 6: Způsob financování - Připravenost k finanční spoluúčasti za stávajících podmínek 11 10 Plná úhrada z vlastních zdrojů obce

9 8 7

Prostřednictvím paušálního poplatku DSO (zajišťující obce)

6 5 4

Platba za každý provedený úkon (dle kalkulace DSO, zajišťující obce)

3 2 1 0 Právní podpora


Veřejné zakázky

IT podpora Technická a Rozvoj obce stavební podpora

V této části byl zjišťován názor starostů, jak by měly být dané okruhy financované. Preferovaný způsob byl zjišťován za jednotlivé okruhy. Připravenost k finanční spoluúčasti za stávajících podmínek nabízí varianty: • Plná úhrada z vlastních zdrojů obce • Prostřednictvím paušálního poplatku DSO (zajišťující obce) • Platba za každý provedený úkon (dle kalkulace DSO, zajišťující obce) U okruhu „právní podpora“ byla nejčastěji preferovaná možnost plná úhrada z vlastních zdrojů obce, což dnes funguje u všech obcí. Část starostů by preferovala platit paušální poplatek zajišťující obci (DSO), otázkou zůstává výše poplatku a četnost využití služby. Starostové se také vyjádřili, že platby formou paušálního poplatku nejsou úplně spravedlivé. Vyplývá to z faktu, že některá obec by služby využívala více a pro takovou obec by to výhodné bylo, jiná naopak by využívala méně (taková obec by platila paušální částky, přestože by nepotřebovala služby servisního centra tak často). Dotační management a veřejné zakázky – u těchto okruhů byly zjištěny dva poměrně vyrovnané výsledky. Nejvíce obcí preferovala platbu za každý provedený úkon (dle kalkulace DSO, zajišťující obce) a druhá volená varianta prostřednictvím paušálního poplatku. Starostové volili nejčastěji kombinaci obou možností. Oblast IT podpory je ve většině případů hrazena z vlastních zdrojů a tento způsob je preferováno i do budoucnosti.


15

Graf 7: Způsob financování - Nastavení jiných forem financování ze strany státu 9

Příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce

8 7

Plné financování podílem z RUD určené pro DSO zajišťující službu

6 5

Zpětná úhrada DSO zajišťující službu ze strany státu

4 3 2

Vytvoření dotačního titulu pro financování DSO zajišťující službu

1 0 Právní podpora


Veřejné zakázky

IT podpora

Technická a Rozvoj obce stavební podpora

Dalším způsobem byla volba možnosti – Nastavení jiných forem financování ze strany státu • Příspěvek z RUD určený pro DSO zajišťující službu + aktivační poplatek obce • Plné financování podílem z RUD určené pro DSO zajišťující službu • Zpětná úhrada DSO zajišťující službu ze strany státu • Vytvoření dotačního titulu pro financování DSO zajišťující službu V agendách, kde obce vyjádřily společný zájem, by uvítaly financování ze strany státu vytvořením dotačního titulu, který by úspěšně spolupracujícím obcím finančně hradil společný servis nebo na něj výrazně přispěl. Obcím by se dle diskusí líbila úhrada přes RUD, ale vědí, že nenastavení financování obcí je pro blízké období velmi nereálný krok.


16

6. Vyhodnocení šetření a) Shrnutí k bodu Zhodnocení aktivit v oblasti průřezového tématu „Administrativní podpora malých obcí“ Vzorového programu jednání II. oficiálního shromáždění Neuvolnění starostové v malých obcích nedokážou pojmout nebo si vyhledat všechny potřebné informace a proto pro každého starostu je spolupráce přínosná. Dobré zkušenosti se spoluprací má Mikroregion údolí Lidického potoka, kde je 10 obcí, které se pravidelně setkávají, předávají si zkušenosti a radí si navzájem. Vzniká tak jedna z cest, kterou je dobré podporovat, aby bylo možné získávat více informací. Starostové vítají setkávání na úrovni ORP, bylo by vhodné, i kdyby další dobrovolné svazky obcí si zajistily informovanost z území ORP. Území ORP Kladno je specifické vysokým počtem obyvatel na malém území. V území je celkem 48 obcí, které jsou odlišné a jiné problémy mají obce západně od Statutárního města Kladna a jiné problémy mají obce blíže k Praze, kde obce trápí hlavně doprava. Dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny by měli pomoci starostům a je v zájmu všech spolupracovat, protože legislativy bude více a jedna obec bude potřebovat druhou. b) Vyhodnocení sebraných údajů – na základě zjištěné potenciální poptávky starostů obcí dle analyzovaných okruhů možné podpory a poptávané spolupráce K vyhodnocení bylo použito rozhodovací schéma na obrázku


17

Z tabulky „Sumář Záznamníku“ z části „Rozsah poptávané podpory a spolupráce bylo zjištěno, že největší zájem je o služby v okruhu 3. Dotační management, kde je zájem o kompletní zajištění služby. Dále okruh 4. Veřejné zakázky, kde je také zájem o kompletní zajištění nebo o jednorázovou metodickou podporu. Následuje okruh 1. Právní podpora, kde je zájem o průběžné konzultace a jednorázovou metodickou podporu. Ze záznamníku zjišťujeme, že se jedná o 17 obcí, které projevily zájem o některé z nabízených služeb. Aplikace postupu: V Kritériu I - velký zájem o omezený rozsah služeb1 Kritérium II - institucionalizace (neboť lze předpokládat, že případné vytvoření specializovaného organizačně samostatného pracoviště by zřejmě představovalo racionální a efektivní způsob, jak zajistit poskytování poptávaných služeb). Po analýze rozsahu poptávané podpory a spolupráce se přistoupí k zohlednění Kritéria III – hledání vhodné organizační a věcně- technické formy Z tabulky „Sumář Záznamníku“, z části „Preferovaný způsob zajištění dané agendy“ bylo zjištěno, že: Varianta A. Sami interně, vlastním odborníkem – řešení je zastoupeno menšinově, pro okruh 2. Ekonomické agendy (4x), 7. Rozvoj obce, nejméně pro okruh 6. technická a stavební podpora a 5. IT podpora. Varianta B. Smluvní zajištění ve spolupráci s jinou obcí je preferováno pro okruh 3. Dotační management (17x) a okruh 4. Veřejné zakázky (12x) a 1. Právní podpora (11x). Varianta C. Smluvní zajištění na komerční bázi právnickou nebo fyzickou osobou je preferováno pro okruh 4. Veřejné zakázky (8x) a IT podporu (8x). Z uvedeného vyplývá:  Na bázi spolupráce obcí řešit agendy – dotační management, veřejné zakázky a právní podpora Proto má smysl uvažovat o nějaké formě meziobecní spolupráce v oblasti zajištění služeb dotačního managementu, veřejných zakázek a právní podpory. Problematiku veřejných zakázek je možné částečně nechat na stávajícím individuálním zajištění na komerčním principu.

1

Rozhodovací schéma nabízí variantu velký zájem o velký požadovaný rozsah služeb


18

c) nástin variantních opatření pro zajištění poptávaných služeb v podmínkách území ORP Kladno a vyhodnocení debaty v rámci fokusní skupiny nad nástinem Pro hledání cest, jak řešit administrativní podporu se konala fokusní skupina, které se zúčastnila statutární náměstkyně primátora, tajemník Magistrátu města Kladna, zaměstnanec oddělení evropských fondů a dotací, motivující starostové (jeden z MS také zástupce Mikroregionu údolí Lidického potoka), starosta z obce Pletený Újezd a KMOS. Starostka z obce Zákolany a předsedkyně DSO Budečsko byla omluvena. Hlavním bodem bylo najít řešení jak poskytnout podporu malým obcím ve třech hlavních poptávaných oblastech. Magistrát města Kladna organizuje setkávání pro starosty, ale nemá dostatečnou kapacitu, aby obcím zajišťoval kompletní servis v oblasti právní podpory, dotačního managementu a veřejných zakázek. Magistrát zaměstnává pouze jednoho právníka, který není schopen pojmout právní poradenství pro ostatní obce. Úřad si zajišťuje některé právní služby externě. Pro obce se nabízí možnost oslovit jednoho právníka nebo možnost převzít právní podporu pod dobrovolný svazek obcí, který by zaměstnal právníka. Právník by byl k dispozici pro členské obce a otázkou by bylo, za jakých podmínek by službu mohl poskytovat i dalším nečlenským obcím. Pro starosty je nejdůležitější jako první impuls mít se kam obrátit, možnost někam zavolat. Magistrát nevylučuje možnost tzv. první pomoci, ale nesmí to být povinností. Pracovníci rádi a ochotně pomohou, ale mohou i odmítnout z důvodu množství jejich práce. Starostové potřebují nasměrovat, a i za to budou rádi. Právní porada Svazu měst a obcí ČR nabízí členským obcím bezplatné konzultace s odborníky legislativně – právního oddělení. Ministerstvo vnitra ČR nabízí metodickou pomoc prostřednictvím vzorů právních předpisů obcí. Starostové mohou získat také obecnou metodickou pomoc od Středočeského kraje, avšak tato pomoc není specifická pro konkrétní potřeby starostů. Oblast dotačního managementu a veřejných zakázek je potřeba směřovat přes dobrovolné svazky obcí, kde by pracovali odborníci, který by obcím zajistili kompletní služby. Pracovník MMK může na setkáních se starosty informovat o využití dotačních titulů. Nástin varianty: Zajištění fungování servisního střediska Z provedeného šetření vyplynulo, že představitelé obcí jsou v současnosti přehlceni úkony, které musí vykonávat, ať už v samostatné nebo přenesené působnosti. Vzhledem k tomu, že se v území nachází 63% obcí do 1000 obyvatel s minimem zaměstnanců, leží většina úkonů na starostech. Podaří-li se servisní centrum vytvořit, bude nutné zajistit jeho fungování tak, aby bylo pro starosty skutečným přínosem, aby byla zajištěna dostatečná kvalita požadovaných služeb a by bylo případně možné jeho činnost rozšířit o další agendy. Zároveň je žádoucí rovnoměrné vytížení servisního centra. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)

19

Návrh řešení:  Vytvoření servisního centra v rámci fungujícího Mikroregionu údolí Lidického potoka  Vznik DSO pro zajištění servisního centra pro samosprávy obcí ORP Výhody a nevýhody: Starostů jsme se ptali, jaké spatřují přínosy a rizika z pohledu budoucího fungování podpory malým obcím. Z přínosů byly jmenovány finanční a časová úspora, usnadnění práce, podpora malým obcím, efektivita či koordinace rozvojových strategií v rámci území. Za rizika je považována snaha vytvářet nové celky (vznik nového DSO zajišťující poptávané služby). Dále obavy, že představy obcí nebudou totožné s realitou, aby servisní centrum neslo za svou práci zodpovědnost, nevyjasněné financování či riziko lidského faktoru (zvládání práce na profesionální úrovni). Finanční dopad: Na zajištění fungování a provozu „Servisního centra“ ve stávajícím DSO budou potřeba určité finanční prostředky. Je proto nutné najít vhodný způsob, jak by měla být činnost servisního centra financovaná. Servisní centrum by ze začátku mohlo být financované z dotačního titulu a následně by se muselo najít vhodnější a udržitelné financování. Při vzniku nového DSO je hrozbou to, že obce z důvodu nedostatku finančních prostředků nebudou služeb využívat nebo pouze v minimálním rozsahu a tudíž nebude dostatek financí na jeho provoz. Návrh pro smluvního partnera na prohlubování meziobecní spolupráce: Organizace setkávání starostů Pořádat pravidelná setkávání představitelů obcí na Magistrátu města Kladna min. 4x ročně. Setkávání budou zaměřena tematicky – obce si samy vyberou, o která témata mají zájem, která by se mohla na setkání řešit. Na setkáních budou přítomni zaměstnanci MMK, kteří mají na starosti vybranou problematiku, případně další odborníci na vybraná témata. Materiály ze setkání budou publikovány na webových stránkách města Kladna v sekci Setkávání starostů. Možnost zajistit školení starostů a dalších volených zástupců. Magistrát města Kladna bude schopen některá školení zajistit. Pozitivním příkladem již v minulosti byla školení pro obce např. v e-governmentu nebo v oblasti krizového řízení.

7. Doporučení pro smluvního partnera Doporučení pro smluvního partnera na pokračování v řešení tohoto tématu pro období 1. 7. 2015 – 15. 9. 2015. V tomto období budou probíhat diskuze v území o problematice efektivní meziobecní spolupráce a to včetně návrzích vhodného způsobu zajištění v dotčeném území. Do termínu 30. 9. 2015 bude připravena Zpráva z území o průběhu této aktivity.


20

Zpráva o prezentaci výsledků dotazníkového šetření k průřezovému tématu administrativní podpory malých obcí a jejich projednání v území SO ORP KLADNO

Recommend Documents