STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO

Posouzení vlivu na veřejné zdraví

Zadavatel: Adresa:

Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 9/2863 150 00 Praha 5

Mobil: E-mail:

Zpracovatel:

602 353 194 [email protected] RNDr. Marcela Zambojová (držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, č.osvědčení 1/2006, číslo j. OVZ-300-18.5/23562 ze dne 31. 7. 2006)

Adresa: Mobil: E-mail:

Datum zhotovení:

Hruškovská 888, 190 12 Praha 9 606 503 710 [email protected] listopad 2013

Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

listopad 2013


strana 2 z 39

OBSAH 1

Úvod

3

2

Cílová populace

3

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.2 3.3 3.4

Determinanty zdraví a zhodnocení jejich vlivu na veřejné zdraví Kvalita ovzduší Suspendované částice PM10 Benzo-a-pyren Arsen Hluk Socioekonomické determinanty zdraví Další determinanty

6 7 8 14 16 19 32 36

4

Závěr

37

5

Seznam zkratek

38

6

PODKLADY A LITERATURA

39

1


listopad 2013


strana 3 z 39

Úvod

V rámci tohoto posouzení vlivu na veřejné zdraví (Health Impact Assessment = HIA) bylo provedeno hodnocení Strategie udržitelného rozvoje správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kladno. Jedná se tedy o strategické posuzování vlivů na životní prostředí (dále také SEA), které se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů a Směrnicí 2001/42/ES. Cílem posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci SEA je minimalizace negativních dopadů nových strategií na prostředí a zdraví a zavedení zdraví upevňujících a zdraví zlepšujících opatření do praxe. Při přípravě HIA je doporučováno postupovat stejně jako u environmentálního hodnocení podle této osnovy:  identifikace možných vlivů a dopadů na zdraví a jeho determinanty včetně zajištění informací o těchto vlivech;  objasnění strategických témat a zájmů stanovených v hodnocené koncepci;  stanovení časového prostoru nezbytného k vedení individuálních jednání, včetně přípravy takových jednání a zvážení možnosti racionalizace či redukce těchto jednání;  posouzení možné integrace faktorů životního prostředí a determinant zdraví do sektorově specifického rozhodování, rozvaha a příprava jasných, přijatelných a v diskusi obhajitelných návrhů na změny a doplnění posuzované koncepce  HIA je praktický přístup použitý k ověření pravděpodobného zdravotního efektu u politiky, programu nebo projektu na zdraví populace, zejména zranitelných nebo znevýhodněných skupin Doporučení je předkládáno těm, kteří rozhodují a investorům s cílem maximalizace pozitivních efektů na zdraví návrhu a minimalizace efektu negativního. Pojem zdraví je možno vnímat různě. Běžně vnímáme nemocného člověka jako osobu, jejíž nemoci byla přiřčena diagnóza. Podle WHO je však třeba chápat zdraví obecněji, a to tak že „zdraví člověka je stav fyzické, psychické a sociální pohody. Zdraví tedy není jen absence nemoci“. Veřejné zdraví je definováno v českém zákoně č. 258/2000 Sb. v platném znění takto: Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Environmentální zdraví je součást veřejného zdraví související s podmínkami a riziky životního prostředí, které mohou mít nebo skutečně mají efekt na lidské zdraví, a to jak přímo, tak nepřímo. Zahrnuje ochranu dobrého zdraví, rozvoj estetických, sociálních a ekonomických hodnot a pohody a prevenci nemocí a poranění rozvojem pozitivních faktorů a redukcí potenciálního nebezpečí, a to fyzikálního, biologického i chemického a radiologického.

2

Cílová populace

Podle demografické ročenky správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ČSÚ) žilo ve SO ORP Kladno k 31.12.2012: 120 572 osob, z toho 61 783 žen a 58 789 mužů, v tom bylo 81 930 osob ve věku 15 až 64 let, 18 593 dětí do 14 let a 20 049 obyvatel starších 65 let. Věkový ukazatel „index stáří“, který je dán poměrem počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu dětí do 14 let činí v SO ORP Kladno v procentech 107,8 %, přičemž u žen je to 129,7 % a u mužů pouze 86,7 %. V roce 2012 se v SO ORP Kladno narodilo 1351 dětí (živě narození) a zemřelo 1299 obyvatel. V relativních číslech se jedná o 11,2 živě narozených na 1000 obyvatel a 10,8 zemřelých na


listopad 2013


strana 4 z 39

1000 obyvatel. Z následujících grafů vyplývá srovnání údajů úmrtnosti podle příčin úmrtí v SO ORP Kladno a v celé ČR. Údaje použité v následujících grafech jsou převzaty z demografické ročenky SO ORP a ze statistické ročenky České republiky, část Obyvatelstvo, Českého statistického úřadu za rok 2012 a 2011.

V roce 2012 zemřelo v SO ORP Kladno celkem 1299 obyvatel. Nejčastější příčinou úmrtí v tomto obvodu (50 %) jsou stejně jako v celorepublikovém průměru (49,3 %) nemoci oběhové soustavy (infarkt myokardu, ischemické choroby, cévní nemoci mozku aj.). Podíl zhoubných novotvarů v příčinách úmrtí na úrovni 26,8 % byl v ORP Kladno v roce 2012 také obdobný jako v celorepublikovém průměru, který činí 25,8 %. Počet živě narozených dětí se v SO ORP Kladno pohyboval v posledních deseti letech v rozmezí 1112 v roce 2003 až 1488 v roce 2010. Srovnání výskytu hlášených novotvarů u mužů a žen na území jednotlivých okresů ČR za poslední zhodnocené roky je patrné z následujících obrázků (ÚZIS Zdravotnická ročenka 2010 –


listopad 2013


strana 5 z 39

obdobné grafy nejsou v novějších ročenkách uvedeny). SO ORP Kladno je spolu SO ORP Slaný součástí okresu Kladno:

Okres Kladno leží dle tohoto ukazatele v jakémsi průměru. Stření délka života (tj. naděje dožití při narození) není pro jednotlivé obce ani města českým statistickým ústavem vyhodnocována. V následující tabulce je srovnání na krajské úrovni převzaté ze Zdravotnické ročenky České republiky za rok 2011 (v době zpracování této studie nebyla ročenka za rok 2012 zveřejněna). Tab. 1 Střední délka života při narození v letech 2010 – 2011 (ÚZIS, zdravotnická ročenka 2011) v jednotlivých krajích průměr za ČR Středočeský kraj

muži

ženy

72,71 až 76,46 74,69 74,64

78,70 až 81,66 80,74 80,58

Střední délka života mužů i žen (naděje na dožití při narození) je ve Středočeském kraji blízká průměru celé České republiky. V případě mužů i žen se jedná o devátý nejvyšší průměr


listopad 2013


strana 6 z 39

z celkového počtu 14 krajů. Obecně tři kraje na posledních místech jsou v případě žen i mužů kraj Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský. Je tedy nutné si uvědomit, že ukazatele zdravotního stavu celkově ukazují vliv genetické dispozice, životního stylu vázaného často k zaměstnání, potencující vliv životního prostředí, historii profesní i osobní. Ukazují také dále na účinnost primární, sekundární či terciární prevence. Kraj Karlovarský tak např. patří ke krajům s relativně nejméně zatíženým ovzduším.

3

Determinanty zdraví a zhodnocení jejich vlivu na veřejné zdraví

Pojem „determinanta“, se kterým se v rámci strategického posuzování vlivů na veřejné zdraví pracuje, označuje faktory ovlivňující zdraví (potažmo životní prostředí). Zdravotní determinanty představují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které populaci obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálně-ekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty tedy mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně. Zdraví jedince a populace je odrazem tělesné a duševní kondice jedince, na které se podílí vliv biologických faktorů - vnitřní genetické výbavy jedince a podmínek prostředí. Z hlediska podmínek prostředí se uplatňují především:  životní a pracovní prostředí - stav a kvalita životního, pracovního a obytného prostředí,  postoje a chování lidí k vlastnímu zdraví - životní styl (pohybové aktivity, rekreace, stravovací návyky, zvládání stresu, rizikové chování: nepoužívání ochranných prostředků a ochranných pracovních pomůcek, kouření, konzumace alkoholu, drog, nepřiměřené slunění apod.),  sociální a ekonomické faktory (výše příjmu, zaměstnanost/nezaměstnanost, míra dosaženého vzdělání, kvalita bydlení...)  systém péče o zdraví - zdravotnické služby (resp. jejich kvalita, dostupnost, organizace). Z hlediska životního a pracovního prostředí se uplatňují faktory chemické (chemické látky v různých médiích - vzduch, voda, půda, potraviny…), fyzikální (např. hluk, vibrace, záření) a biologické (infekční agens…). Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, které mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 - 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. Strategie udržitelného rozvoje zahrnuje následující kroky s vlastními výstupy: - Analytická část → Výstupy analytické části - Návrhová část → Návrh rozvojové vize → Identifikace rozvojových problémů (problémové okruhy, hl. problémy) → Stanovení cílů (globální a specifické cíle) → Návrh priorit, opatření, aktivit - Implementační část→ Návrh implementačního a akčního plánu Toto posouzení vlivu na veřejné zdraví je zaměřeno na zhodnocení vlivu posuzované strategie udržitelného rozvoje na jednotlivé determinanty v řešeném správním obvodě, tj. faktory ovlivňující zdraví, kterými jsou především kvalita ovzduší a hluková situace, ale i socioekonomické faktory. Význam pro hodnocení tedy hrají především vyvozené priority, opatření a aktivity.

3.1


listopad 2013


strana 7 z 39

Kvalita ovzduší

Kvalita ovzduší je zhodnocena v Situační analýze zpracované v rámci posuzované Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno především na základě výsledků imisních měření na šesti monitorovacích imisních stanicích umístěných ve správním obvodě ORP Kladno. Jedná se konkrétně o imisní stanice Buštěhrad, Kladno-Rozdělov, Kladno – střed města, Kladno – Švermov, Kladno – Vrapice a Stehelčeves. V uvedené analýze se konstatuje, že ovzduší je zde dlouhodobě postižené vysokými (i nadlimitními) koncentracemi polétavého prachu, jehož hlavními zdroji jsou silniční doprava a lokální topeniště rodinných domů. Při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě lze nově vycházet z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a maximální denní imise SO2. Podle tohoto podkladu docházelo v posuzovaném správním obvodě k překračování především maximálního denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 (zhruba na sedmině čtverců byl limit v průměru za posledních 5 zpracovaných let 2007 až 2011 překročen). Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 byl dle této mapy překročen pouze v jednom čtverci pokrývajícím území Stehelčevsi. Tento výsledek je v souladu s imisními měřeními na místní stanici, avšak v kartě stanice Stehelčeves se uvádí, že v blízkosti stanice byly prováděny intenzivní stavební práce a výsledky jsou tak ovlivněny lokálním zdrojem umístěným v blízkosti měřícího místa. Průměrné roční koncentrace tak lze považovat v OS ORP Kladno za podlimitní. Ke škodlivinám, s jejichž plněním imisního limitu je v České republice obecně problém, patří kromě PM10 dále také benzo-a-pyren. Dle mapy znečištění ovzduší je imisní limit pro BaP překračován na zhruba 30 % území posuzovaného správního obvodu. Průměrné roční 3 3 koncentrace se zde pohybují od 0,53 ng/m v jihozápadní části ORP Kladno až po 4,12 ng/m 3 v Kladně Švermově. Imisní limit je stanoven na 1,0 ng/m . Specifikem Kladenska je však dále velmi vysoká koncentrace arsenu. Na měřící stanici Stehelčeves byla v roce 2011 zaznamenána nejvyšší koncentrace arsenu v celé ČR, ostatní stanice v naměřených koncentracích spadají mezi deset nejhorších v ČR. V roce 2012 byla imisní stanicí s nevyšší koncentrací stanice Kladno – Švermov, ostatních 5 stanic je i v tomto roce mezi deseti nejhoršími, přestože v roce 2012 byly na všech stanicích v ČR zjištěny 3 průměrné roční koncentrace arsenu pod hranicí imisního limitu stanoveného na 6 ng/m . V uvedené Situační analýze se konstatuje dále, že „vysoká koncentrace arsenu v ovzduší na Kladensku bývá dávána (viz. Program specifických problémů ve vztahu ke kvalitě ovzduší 2005) do souvislosti se spalováním hnědého uhlí a odpadů v kotlích rodinných domů (Elektrárna Kladno údajně na zvýšené místní koncentraci As nemá vliv), místním hutnickým průmyslem, případně i se sekundární prašností (úniky kontaminovaného aerosolu z půd a povrchů v průmyslových areálech – zejména bývalého Poldi Kladno a hald), která je pravděpodobně i zdrojem nadlimitních koncentrací ve Stehelčevsi (úniky z tzv. Buštěhradské haldy). Určitou souvislost s vysokými naměřenými koncentracemi As v měřítku ČR má skutečnost, že je v území poměrně hustá síť měřících stanic s poměrně exponovanou polohou vzhledem ke zdrojům znečištění (např. na rozdíl od Ostravska). To však nic nemění na závažnosti znečištění ovzduší As, což dokládá skutečnost, že zde byly dlouhodobě zaznamenávány nadlimitní roční koncentrace As (zejména na stanicích Stehelčeves a Kladno-Švermov)“.


listopad 2013


strana 8 z 39

Imisní limity pro ostatní škodliviny jako je NO2, PM2,5, SO2, benzen, olovo, nikl a kadmium jsou dle mapy znečištění ovzduší v řešeném správním obvodě v průměru za posledních zpracovaných pět let s rezervou plněny. Z hlediska vlivu kvality ovzduší na veřejné zdraví je tedy potřeba věnovat pozornost těm škodlivinám, jejichž koncentrace jsou v území problematické – tedy zejména suspendovaným částicím PM10, benzo-a-pyrenu a arsenu. Podle současných názorů Světové zdravotnické organizace jsou určující škodlivinou ve venkovním ovzduší právě suspendované částice polétavého prachu a riziko znečištěného ovzduší by mělo být kvatitativně hodnoceno komplexně na základě vztahů pro suspendované částice, ve kterých je zahrnut i vliv dalších komponent znečištěného ovzduší. 3.1.1

Suspendované částice PM 10

Z dosavadních poznatků je zřejmé, že částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž představují směs látek s různými účinky. Na vzniku jemných částic tak např. participuje jak SO2, tak i NO2. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Rozlišuje se tzv. torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 m, která proniká pod hrtan do spodních dýchacích cest, označená jako PM10 a jemnější respirabilní frakce s aerodynamickým průměrem do 2,5 m označená jako PM2,5 pronikající až do plicních sklípků. Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 m a hrubší frakce většího průměru významně liší. Jemné částice jsou často kyselého pH, do značné míry rozpustné a obsahují sekundárně vzniklé aerosoly kondenzací plynů, částice ze spalování fosilních paliv včetně dopravy a znovu kondenzované organické či kovové páry. Převažují zde částice vznikající až sekundárně reakcemi plynných škodlivin ve znečištěném ovzduší. Obsahují jak uhlíkaté látky, které mohou zahrnovat řadu organických sloučenin s možnými mutagenními účinky, tak i soli, hlavně sulfáty a nitráty. Mohou též obsahovat těžké kovy, z nichž některé mohou mít karcinogenní účinek. V ovzduší jemné částice perzistují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován stovky až tisíce km. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů v imisích mezi jednotlivými oblastmi. Velmi důležité z hlediska expozice obyvatel je pronikání jemných částic do interiéru budov, kde lidé tráví většinu času. Hrubší částice bývají zásaditého pH, z větší části nerozpustné a vznikají nekontrolovaným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, při demolicích, dopravě na neupravených komunikacích a sekundárním vířením prachu. Podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin s přenosem řádově do kilometrových vzdáleností. Maximální denní imisní koncentrace PM10 na imisních stanicích publikovaných v ročenkách ČHMÚ (Znečištění ovzduší v datech) se pohybují v posledních letech v rozmezí 33,0 µg/m3 (Tanvald) až po 567 µg/m3 (Věřňovice na Karvinsku). V případě průměrných ročních imisí PM10 se pohybují naměřené průměrné roční imise v posledních letech v rozmezí 5,9 µg/m3 (Churáňov) až maximálně 89,8 µg/m3 (Stehelčeves na Kladensku). Měření suspendovaných částic frakce PM2,5 probíhalo v roce 2012 na 43 stanicích. Průměrné roční koncentrace se pohybovaly od 11,3 (imisní stanice Kladno – střed města) do 41,6 μg/m3 (imisní stanice Karviná Věřňovice). Hodnota ročního imisního limitu 25 μg/m3 byla překročena na 10 stanicích, tj. na 23 % stanic. Jednalo se o stanice Věřňovice, Bohumín, 4 stanice v Ostravě, TřinecKosmos, Studénka, Brno Svatoplukova a Bělotín. Podíl suspendovaných částic frakce PM2,5 ve frakci PM10 se na městských stanicích pohyboval od 0,5 (na stanici v Praze 8) po 0,84 (na stanici č.1322 v Plzni).


listopad 2013


strana 9 z 39

Částice nad 10 µm aerodynamického průměru pravděpodobně nepředstavují z hlediska zdravotních účinků zásadní problém a jejich vliv na obyvatelstvo je posuzován na úrovni obtěžování jako je dráždění krku, nosu a očí. Známé účinky pevného aerosolu ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočistící funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic s následným přetížením pravé srdeční komory a oběhovým selháváním. Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod. Poznatky o zdravotních účincích pevného aerosolu dnes vycházejí především z výsledků epidemiologických studií z posledních 10 let, které ukazují na ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti především na kardiovaskulární a respirační onemocnění již při velmi nízké úrovni expozice, přičemž není možné jasně určit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Je také zřejmé, že vhodnějším ukazatelem prašného aerosolu ve vztahu ke zdraví jsou jemnější frakce.

Světová zdravotnická organizace ve směrnici „WHO air quality guedelines global update 2005“ stanovuje směrnicovou hodnotu pro roční průměr suspendovaných částic PM10 na úrovni 20 3 3 g/m . Pro 99. percentil maximální denní imise PM10 činí směrnicová hodnota 50 g/m . V případě částic frakce PM2,5 stanovila WHO v aktualizovaném doporučení pro kvalitu ovzduší 3 pro limitní roční průměrnou koncentraci PM2,5 hodnotu 10 g/m a pro 99% percentil maximální 3 denní imise hodnotu 25 g/m . Na základě vyhodnocení epidemiologických studií uvádí WHO kvantitativní vztah akutní expozice a účinku denní zvýšení celkové úmrtnosti zhruba o 0,5 % při nárůstu 24hodinové průměrné 3 3 koncentrace PM10 o 10 g/m nad 50 g/m . V případě dlouhodobých chronických účinků pevných částic v ovzduší bylo prokázáno ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti na onemocnění respiračního a kardiovaskulárního systému. Opět zde nebylo možné zjistit bezpečnou prahovou úroveň, riziko je úměrné míře expozice a projevuje se i při velmi nízkých koncentracích nedaleko nad přírodním pozadím, které se odhaduje na 3 – 5 3 3 g/m PM2,5. Zvýšení průměrné roční koncentrace PM2,5 o 10 g/m zvyšuje podle výsledků největších epidemiologických kohortových studií celkovou úmrtnost exponované populace o 6 %. 3 Imisní limit denní pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 μg/m . Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Směrnicová hodnota WHO stanovená na ochranu 3 zdraví činí pro PM10 také 50 μg/m avšak pro 99% kvantil. To znamená, že by neměla být překročena více jak 4 dny v roce. Jak je již výše uvedeno, při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě lze nově vycházet z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a maximální denní imise SO2. Poslední zpracovaná verze obsahuje údaje za roky 2007 až 2011. Dle výsledků této mapy se v řešeném SO ORP Kladno pohybovaly koncentrace polétavého prachu v následujícím rozmezí: 3 průměrné roční koncentrace PM10 20,3 až 35,9 µg/m 3 maximální denní koncentrace PM10 39,4 až 67,6 µg/m (36. nejvyšší hodnoty) 3 průměrné roční koncentrace PM2,5 13,5 až 17,1 µg/m


listopad 2013


strana 10 z 39

Z uvedených výsledků vyplývá, že platné imisní limity jsou plněny pro průměrné roční 3 koncentrace PM10 i PM2,5. V jednom čtverci mapy je uvedena hodnota 45,1 µg/m překračující imisní limit roční pro PM10, avšak se v tomto případě jedná o území Stehelčevsi, kde je také umístěna imisní stanice. Výsledky imisních měření na této stanici sice překračování ročního limitu pro PM10 potvrzují, nicméně v kartě stanice je uvedeno, že v blízkosti byly prováděny intenzivní stavební práce. Z tohoto důvodu nebyla tato hodnota přejata výše do hodnoceného rozmezí a průměrné roční koncentrace PM10 lze ve správním obvodě považovat za podlimitní. Podle mapy znečištění ovzduší docházelo v posuzovaném správním obvodě k překračování maximálního denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a to zhruba na sedmině území. Nicméně Světová zdravotnická organizace vydala směrnicové hodnoty na ochranu zdraví, které jsou výrazně přísnější než platné imisní limity. Směrnicová hodnota WHO pro roční průměr 3 3 suspendovaných částic PM10 na úrovni 20 g/m a částic PM2,5 na úrovni 10 g/m byla tedy v průměru za posledních pět zpracovaných let 2007 až 2011 na celém posuzovaném území překračována. Jedná se sice o relativně přísné hodnoty, jejichž stanovení však vychází z výsledků epidemiologických studií a nejsou sníženy jako např. v případě oxidu dusičitého na 50 % z důvodu předběžné opatrnosti, s ohledem na rizikové skupiny obyvatel. V posuzovaném katastrálním území lze očekávat překračování doporučených maximálních denních i průměrných ročních limitních koncentrací WHO uvedených v materiálu „Air Quality Guidelines for Europe – second edition“ a „WHO air quality guedelines global update 2005“. Na platné imisní limity lze pohlížet jako na hodnoty, které představují míru rizika, která je v současné době považována v ČR za společensky přijatelnou. V Situační analýze zpracované v rámci SURK se konstatuje, že hlavními zdroji polétavého prachu je silniční doprava a lokální topeniště rodinných domů. V rámci posuzované Strategie udržitelného rozvoje jsou vytyčeny čtyři hlavní rozvojové priority, pro jejichž naplnění jsou v rámci strategie navržena konkrétní opatření, která mohou ovlivnit míru expozice obyvatel znečištěnému ovzduší: PRIORITA 1 – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Jak je výše uvedeno, v řešeném území je silniční doprava spolu s lokálními topeništi dominantním zdrojem polétavého prachu. V případě emisí prachových částic do ovzduší z automobilové dopravy se jedná nejen o primární emise obsažené ve výfukových plynech, ale především o emise z resuspenze zvířených částic, o emise z otěru pneumatik, vozovek či brzdových destiček atp. 

Celkově opatření navržená v okruhu Infrastruktura pro silniční dopravu – opatření 1.1 – směřují k podpoře hromadné dopravy a omezení individuální dopravy. Všechna tato opatření spojená se snížením intenzit dopravy mohou mít pozitivní dopad na imisní koncentrace polétavého prachu. Jedná se konkrétně o rekonstrukci hlavních uzlů veřejné dopravy (autobusové nádraží, nám. Svobody, Gymnázium apod.), identifikace a zavádění preferenčních prvků veřejné dopravy, rozvíjení informačního systému pro cestující městskou hromadnou dopravou, celková revitalizace veřejných prostor kolem přestupních uzlů bus/MHD/vlak s orientací na zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou, zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech, systematický rozvoj bezbariérových opatření na zastávkách MHD, Podpora ze strany města Kladna zlepšení přestupních vazeb bus /MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech včetně výstavby záchytných parkovišť (obce, Středočeský kraj) a rozvoje integrovaného dopravního systému v regionu.


listopad 2013


strana 11 z 39

Další navrhovaná opatření jsou zaměřena na ekologizaci hromadné dopravy, v jejímž důsledku by byly sníženy emise prachu a z hlediska vlivu na veřejné zdraví tak snížena expozice obyvatel. V tomto případě se jedná o další opatření, kterým je modernizace vozového parku MHD nákupem autobusů s ekologickým pohonem (CNG apod.). Dalším navrženým opatřením je budování přeložek a objízdných tras, které přesunou dopravu od obytné zástavby. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví dojde u této zástavby k eliminaci místního zdroje emisí prachových částic a tím ke snížení expozice obyvatel zneč. ovzduší. Jedná se konkrétně o přeložku I/61 vč. napojení PZ Kladno východ, nové propojení Huťská – Kročehlavská včetně napojení PZ Kladno východ, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, Napojení hlavních zdrojových oblastí na nadřazenou komunikační síť při minimalizaci vlivů na obytné prostředí sídel a zlepšení dostupnosti (ŘSD, Středočeský kraj) Jiným opatření navrženým v rámci této priority je realizace fyzických i psychologických prvků ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. Při plynulém pohybu vozidel je nižší spotřeba pohonných hmot a na ně vázané nižší emise znečišťujících látek obsažených ve výfukových plynech a navíc i výrazně nižší emise znečišťujících látek z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů je z hlediska vlivu na emisní příspěvky a potažmo vliv na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel opatřením pozitivním. K této skupině opatření patří také navržená podpora celkové modernizace rychlostní silnice R7 (ŘSD). Opatření 1.2 - Infrastruktura pro železniční dopravu Cílem opatření je modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy. Opatření spadající do této skupiny zaměřená na podporu železniční dopravy jsou spojena s omezením automobilové dopravy, která je dominantním zdrojem prachových částic v území. Konkrétně jsou do této skupiny zařazena následující aktivity: - Rozšíření možnosti používání železničních karet i na MHD Kladno - Zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech - Celková revitalizace veřejných prostor kolem přestupních uzlů bus/MHD/vlak s orientací na zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou a jejich dovybavení infrastrukturou a službami - Iniciace integrace odbavovacího systému při modernizaci železniční tratě č. 120 Okruhy aktivit jiných subjektů včetně podpory ze strany města Kladna spadající do této skupiny: - Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha (SŽDC) - Výstavba nových železničních stanic v Kladně a dalších obcích (SŽDC) - Dovybavení železničních stanic odpovídající infrastrukturou a službami – např.: P+R parkoviště, B+R stojany se zastřešením (SŽDC) - Zapojení železniční dopravy do integrovaného dopravního systému (ČD, a.s., Středočeský kraj) Důsledkem realizace těchto opatření by měl být přesun části cestujících ze silnic na železnici, což by znamenalo snížení intenzit automobilové dopravy, jakožto významného původce nadlimitních koncentrací polétavého prachu v ovzduší. Jedná se tedy z hlediska vlivu na veřejné zdraví o opatření pozitivní.


listopad 2013


strana 12 z 39

Opatření 1.3 - Infrastruktura pro cyklodopravu Cílem opatření je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zaměstnání/za službami nemá v ORP Kladno tak vhodné podmínky pro plošné rozšíření a pravděpodobně nebude mít v budoucnu zásadní podíl na struktuře dopravy. Nicméně ve vhodných lokalitách (rovinatá jižní část města Kladna, prostor jižně od Kladna) existuje silný potenciál pro její rozšíření, které by umožnilo lokálně mírně snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Podpořit tento záměr mají následující opatření - Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy - Preference cyklotras formou smíšené dopravy chodci/cyklisté - Rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce - Podpora provozu B+R stojanů na železničních stanicích - Podpora budování úschoven kol u zaměstnavatelů - Nefinanční podpora výstavby cyklotras v rámci revitalizace brownfields aj. PRIORITA 2 – KVALITNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY A POSÍLENÍ KOMUNITNÍ SOUDRŽNOST Opatření a aktivity navržené v rámci této priority převážně obecně nemají dopad na kvalitu ovzduší včetně koncentrací polétavého prachu. Uvést lze snad pouze navrženou aktivitu města Kladna, kterou je rekonstrukce veřejných objektů v majetku města Kladna, či obcí a měst, s ohledem na úsporu nákladů na jejich provoz (zateplení, využití OZE apod.). Toto opatření je v podstatě eliminací spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší (využití obnovitelných zdrojů energie), či alespoň jejich minimalizací (zateplení snižuje nároky na vytápění v důsledku kterých se snižuje spotřeba paliva a tím hmotnostní toky emisí). Jedná se tedy z hlediska vlivu na veřejné zdraví opět o opatření pozitivní. PRIORITA 3 – ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření 3.1 – Zvyšování kvality životního prostředí Cílem opatření je redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží. Do této skupiny opatření logicky spadají nejvýznamnější aktivity vedoucí ke snížení expozice obyvatel nadměrným koncentracím zdraví škodlivého polétavého prachu. Jedná se o tyto významné aktivity: - Aktivní účast na opatřeních směřujících k minimalizaci vlivu vytápění domácností na kvalitu ovzduší (institucionální podpora výměny a modernizace kotlů RD a zateplování budov, aktivity k zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT, kontrola emisí z topenišť RD) – jedná se o pozitivní vliv na snížení primárních emisí z lokálních topenišť, která jsou spolu s automobilovou dopravou spoluodpovědná za nadlimitní koncentrace PM10 - Realizace opatření ke snížení prašnosti (rozvoj ploch zeleně, pravidelné zametání a kropení ulic, izolační zeleň, doplnění nové zástavby zelení) – jedná se o pozitivní vliv na snížení sekundární prašnosti, tzv. resuspenze - Zavedení nízkoemisní zóny v Kladně - dotační podpora výměny / modernizace kotlů RD - Lobbing za zajištění cenově přijatelných ekologických topiv -

Lobbing za prosazení dopravních opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno (přeložka I/61, nové propojení Huťská – Kročehlavská, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, zpoplatnění nákladní tranzitní dopravy na příslušných komunikacích)

-

Lobbing za zařazení Kladna mezi města se zvýšeným výskytem emisí k zajištění dotační podpory MŽP v období 2014 - 2020


listopad 2013


strana 13 z 39

Opatření 3.2 – Předcházení negativním důsledkům suburbanizace Cílem tohoto opatření je řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje. Jedná se zejména o: - Předcházení potenciálním negativním vlivům nových staveb v působnosti stavebního úřadu Magistrátu města Kladna - Podmínění vymezení rozsáhlých rezidenčních zastavitelných ploch, resp. povolení k realizaci větších developerských projektů existencí kapacitní veřejné infrastruktury a služeb v příslušném území - Definice maximálního přípustného využití území jednotlivých obcí s ohledem na podmínky v území v rámci nadřazené ÚPD (ZÚR Středočeského kraje) - Předcházení vzniku nových ploch výroby, skladování a služeb nadmístního významu „na zelené louce“ v celém území SO ORP - Konverze brownfieldů (zejména těžebních a zemědělských) - Opatření k minimalizaci vlivu nových staveb na životní prostředí (zadržování srážkové vody, šetrné vytápění, energeticky efektivní budovy, apod.) - Uplatňování institutu plánovací smlouvy u rozsáhlejších rozvojových záměrů - Usměrňování investorských záměrů do brownfieldů a stávajících průmyslových zón - Opatření k minimalizaci vlivu nových staveb na životní prostředí (zadržování srážkové vody, šetrné vytápění, energeticky efektivní budovy, apod.) Vlivy opatření na životní prostředí budou ve většině případů pozitivní. Negativní ovlivnění míry expozice obyvatel imisím suspendovaných částic PM 10 může reálně nastat v rámci rozvoje ploch pro bydlení, výrobu a skladování. V souvislosti s umísťováním nových záměrů může dojít k umístění stacionárních zdrojů tuhých znečišťujících látek a dále k navýšení intenzit především nákladní automobilové dopravy. Míru vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé záměry bude třeba posoudit v rámci zjišťovacích řízení dle zákona 100/2001 Sb., o posuzovaní vlivů na životní prostředí. Opatření 3.3 – Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Cílem opatření je odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield v bývalém areálu Poldi Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města. Konkrétními aktivitami je např.: - Zřízení městské rozvojové společnosti k revitalizaci brownfieldu bývalého areálu Poldi Kladno - Stabilizace záměrů v území (Zpracování regulačních plánů Kladno - centrum a Koněv a územních studií Kladno - východ (Poldina huť a Halda) v souladu se stávajícím využitím - Rozvoj dopravní infrastruktury v areálu a propojení areálu s okolím (projektová příprava nového spojení Huťská – Kročehlavská, výstavba a obnova silničních komunikací v areálu, rušení nepotřebných vleček, realizace cyklistických tras) - Zamezení vzniku nových ploch výroby, skladování a komerčního občanského vybavení „na zelené louce“ v ÚPD Kladna - Přednostní umístění objektů občanského vybavení celoměstského významu na území brownfieldu Z hlediska vlivu na veřejné zdraví budou mít pozitivní vliv důsledky těchto aktivit projevující se v eliminaci zejména plošných zdrojů tuhých znečišťujících látek jejich revitalizací. Opatření 3.4 – Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu Cílem opatření je zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky. Mezi aktivity navrhované v rámci tohoto opatření, které mohou mít pozitivní vliv na kvalitu


listopad 2013


strana 14 z 39

ovzduší patří: - Rozvoj environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), osvěta v rámci environmentálního vzdělávání - Revitalizace veřejných prostranství a veřejné zeleně včetně lesů v okolí Kladna - Rekonstrukce uzlů MHD, zejména v souvislosti se záměrem modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 Okruhy aktivit jiných subjektů včetně podpory ze strany města Kladna spadající do této skupiny: - Modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 v úseku Praha Masarykovo nádraží – Kladno - Dubí V rámci osvěty je třeba šířit vědomí individuální odpovědnosti občanů za kvalitu životního prostředí včetně kvality ovzduší (např. škodlivost spalování nevhodných materiálů, především odpadů, v lokálních topeništích, která jsou významným zdrojem polétavého prachu, případně také škodlivých organických škodlivin - PAU). Vlivy EVVO na životní prostředí a zdraví obyvatel lze hodnotit jako jednoznačně pozitivní. Veřejná zeleň plní mj. funkci izolační zeleně díky kaptaci částic na zelené části především listnatých stromů. Tím lze snížit imisní zátěž obyvatel polétavým prachem. Podpora hromadné dopravy spojená s omezením individuální silniční dopravy je opět opatřením v rámci kterého je omezením zdrojů emisí docíleno imisního odlehčení a tím i zátěže na veřejné zdraví. PRIORITA 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace V případě aktivit navržených v rámci této priority lze předpokládat, že převážně nemají dopad na kvalitu ovzduší včetně koncentrací polétavého prachu. Snad pouze v případě aktivity města Kladna „Participace na revitalizaci brownfieldu bývalého areálu Poldi Kladno se záměrem nabídky objektů a území potenciálním investorům“ lze uvažovat sekundární vlivy na ovzduší, které však není možno v současnosti specifikovat. Lze však předpokládat, z hlediska vlivu na veřejné zdraví půjde o opatření pozitivní. 3.1.2

Benzo-a-pyren

Benzo(a)pyren je významným představitelem polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Skupina PAU zahrnuje směs různorodých aromatických uhlovodíků se dvěma či více aromatickými jádry. Vznikají při nedokonalém spalování, z čehož vyplývá jejich hojné rozšíření v atmosféře z antropogenních i přírodních zdrojů. Ve vnitřním ovzduší je významným zdrojem PAU kouření. V ovzduší bylo zjištěno okolo 500 PAU. Tvoří komplexní směsi, avšak většina měření se týká benzo(a)pyrenu (dále BaP), který je nejlépe prostudován. Polyaromatické uhlovodíky jsou v ovzduší většinou vázány na nižší frakce pevných částic a jsou tak transportovány na větší vzdálenosti. V městských lokalitách jsou dva hlavní zdroje emisí PAU, tj. domácí topeniště a doprava, s variabilním podílem emisí z domácích topenišť. Ve větších městských celcích lze zátěž z dopravy již charakterizovat jako plošnou, kdy rozdíly mezi málo zatíženými a dopravně významně exponovanými lokalitami jsou minimální. V okrajových částech měst a v místech s majoritním podílem spalování fosilních paliv je zřejmý vliv domácích topenišť; významné navýšení měřených hodnot způsobuje těžký průmysl. Specifickým případem je průmyslem a starou zátěží exponovaná ostravsko-karvinská aglomerace, kde se k obvyklým typům zdrojů přidávají velké průmyslové zdroje. Hlavním expozičním zdrojem PAU pro člověka je potrava. PAU vznikají jednak při tepelné přípravě potravy a dále pak z kontaminace plodin z atmosférického spadu. PAU se snadno


listopad 2013


strana 15 z 39

vstřebávají plícemi, zažívacím traktem i kůží, jsou vysoce lipofilní a podobně jako u benzenu mohou některé jejich metabolity iniciovat vznik nádorového bujení. V organismu jsou metabolizovány za vzniku reaktivních meziproduktů a metabolitů odpovědných za mutagenní, karcinogenní i toxické účinky (diol-epoxidy reagující s DNA). Potvrzeným mechanismem účinku je dále indukce enzymové aktivity způsobená aktivací buněčného Ah receptoru. K toxickým účinkům zjištěným na pokusných zvířatech patří oční a kožní dráždivost, toxické poškození ledvin a jater, hematotoxicita, imunosuprese, reprodukční toxicita, genotoxicita a karcinogenita. Při běžné expozici u lidí ze složek životního prostředí se nepředpokládá riziko nekarcinogenních toxických účinků. Kritickým účinkem, kterému je věnována největší pozornost, je karcinogenita, která je u BaP dostatečně prokázána v experimentech na zvířatech a svědčí o ní i výsledky epidemiologických studií u profesionálně exponované populace. Plicní karcinogenita BaP může být potencována současnou expozicí dalším škodlivinám obsaženým např. v cigaretovém dýmu. Benzo(a)pyren (CAS 50-32-8) je nejznámějším zástupcem PAU při posuzování karcinogenity. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí benzo(a)pyren do skupiny 1: karcinogenní pro člověka (Overall Evaluations of Carcinigenicity to Humans, IARC Monographs, 16.červenec 2013). Světová zdravotnická organizace (WHO Air Quality Guidelines-second edition) nestanovuje pro PAU ve vnějším ovzduší směrnicovou hodnotu vzhledem k tomu, že se vyskytují ve směsích především se suspendovanými částicemi. Různí zástupci mají též dále různou karcinogenní potenci. Ve směrnici je dále uvedeno, že ačkoli jsou potraviny hlavním expozičním zdrojem pro člověka, je potřeba imise v ovzduší držet na co nejnižší úrovni. Také ATSDR a Health Canada, které hodnotily nekarcinogenní účinky inhalační expozice, nestanovily konkrétní hodnotu referenční koncentrace vzhledem k absenci údajů o dávce a účinku, na jejichž základě by bylo možné určit bezpečnou prahovou hodnotu. Pro benzo(a)pyren je stanoven v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, imisní limit pro 3 průměrnou roční imisi 1 ng/m . Přípustný expoziční limit v pracovním prostředí (PEL) pro osmihodinovou pracovní dobu je v ČR 3 dle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoven pro benzo(a)pyren ve výši 0,005 mg/m . Při posouzení karcinogenního rizika vyplývajícího z expozice polyaromátům bývá používán přes všechna omezení a nejistoty jako ukazatel hlavní představitel polyaromátů – benzo(a)pyren. WHO doporučuje ve směrnici Air quality guedelines pro hodnocení karcinogenního rizika použít -2 jednotku karcinogenního rizika pro BaP o hodnotě 8,7*10 . Její hodnota vychází z výsledků epidemiologické studie profesionálně exponovaných pracovníků u vysokých pecí, kteří byli -2 exponováni směsi polyaromatických uhlovodíků. Při aplikaci výše uvedené UCR 8,7x10 pak vychází koncentrace BaP ve vnějším ovzduší, odpovídající akceptovatelné úrovni -6 3 karcinogenního rizika pro populaci 1x10 v úrovni roční průměrné koncentrace 0,012 ng/m . Na 3 imisní limit stanovený ve výši 1 ng/m je třeba pohlížet jako na v současné době společensky přijatelnou míru rizika. Dle mapy znečištění ovzduší je imisní limit pro BaP překračován na zhruba 30 % území posuzovaného správního obvodu ORP Kladno. Průměrné roční koncentrace se zde pohybují od 3 3 0,53 ng/m v jihozápadní části ORP Kladno až po 4,12 ng/m v Kladně Švermově. Imisní limit je 3 stanoven na 1,0 ng/m . Karcinogenní riziko odpovídající uvedeným ročním koncentracím lze pomocí jednotky stanovené -5 -4 WHO vyčíslit v rozmezí 5*10 až 3,5*10 , tj. 5 případů ze statisíce celoživotně exponovaných obyvatel až 3 až 4 případy z desetitisíce celoživotně exponovaných obyvatel. Původcem benzo(a)pyrenu do ovzduší je jednak nedokonalé spalování fosilních paliv (ve stacionárních i mobilních zdrojích) a také průmyslové technologie jako výroba koksu a


listopad 2013


strana 16 z 39

železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště spalující dřevo a uhlí. V řešeném zájmovém území se tedy jedná stejně jako v případě polétavého prachu zejména o domácí topeniště a automobilovou dopravu, ale zřejmě také starou zátěž. Benzo-apyren je vázán na nižší frakce polétavého prachu. Z tohoto hlediska lze výše popsané aktivity a opatření s dopadem na koncentrace polétavého prachu vztáhnout i na emise a imise benzo-apyrenu. Pozitivními aktivitami a opatřeními jsou především ty, které mají vliv na omezení individuální automobilové dopravy podporou železniční dopravy či hromadné dopravy a částečně i cyklodopravy (Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha, zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech, výstavba nových železničních stanic v Kladně a dalších obcích, zapojení železniční dopravy do integrovaného dopravního systému, budování přeložek a objízdných tras, rekonstrukci hlavních uzlů veřejné dopravy, zlepšení přestupních vazeb bus /MHD/vlak/cyklo aj.). Neméně významná jsou opatření, která vedou ke snížení emisí z lokálních topenišť (snížení energetické náročnosti objektů a podporou modernizace lokálního vytápění (institucionální podpora výměny a modernizace kotlů RD a zateplování budov, aktivity k zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT, kontrola emisí z topenišť RD, dotační podpora výměny či modernizace kotlů v domácnostech, lobbing za zajištění cenově přijatelných ekologických paliv). K přínosným aktivitám patří i snahy o sanaci starých ekologických zátěží. 3.1.3

Arsen

V životním prostředí se arsen vyskytuje v mnoha sloučeninách organických i anorganických, v ovzduší je přítomen především ve formě anorganických sloučenin. Naopak metylované sloučeniny arsenu se vyskytují okrajově v ovzduší městských a průmyslových oblastí. V anorganické formě se v ovzduší setkáváme se sloučeninami, kde převažuje pětimocný arsen nad trojmocným. Klinické obrazy otrav arsenem jsou široké. Obvykle převládají změny kůže, mukózních membrán a neurologická vaskulární a hematologická poškození. Arsen je kapilárotoxický jed. Při zasažení gastrointestinálního traktu může docházet ke zvýšenému slinění, k poruchám trávení, ke křečím v břiše a ztrátě tělesné hmotnosti. U chronických otrav arsenem může docházet ke kontaktním alergickým dermatitidám. To se může projevovat ekzémy, zánětem vlasových míšků, zarudnutím či vřídky. Anorganický arsen má inhibiční účinek na krvetvorbu a vede k anémii. Neurologickými změnami jsou nejčastěji polyneuritidy a motorické obrny. V důsledku degenerativních změn nervového systému se mohou přidružit změny osobnosti. Byly ale popsány i hematologické projevy. Z hematologických nálezů vyplývá, že v malých dávkách arsen stimuluje krvetvorbu, ve vyšších dávkách vede naopak k jejímu útlumu. U dětí žijících v průmyslově zatíženém prostředí s vysokými koncentracemi arsenu byly zjištěny výrazné rozdíly v hodnotách hemoglobinu a snížení hladiny červených krvinek. Akutní otrava nastává od dávek 30 až 50 mg přičemž minimální smrtelné dávky se udávají 60 až 80 mg a průměrné letální dávky v rozmezí 200 až 300 mg na dospělého člověka. Arsen je dle klasifikace IARC i US EPA prokázaným karcinogenem pro člověka. Při inhalačních expozicích je kritickým účinkem vyvolání karcinomu plic. Nádory plic byly popsány u profesionálně exponovaných. Dále byly zjištěny četné nádory dalších vnitřních orgánů (játra, ledviny, močový měchýř) a zvýšená incidence kožních nádorů u lidí, kteří pili vodu s vysokou koncentrací anorganického arsenu. WHO (Air Quality guedelines for Europe, second edition, 2000) uvádí pro arsen jednotku 3 -3 karcinogenního rizika pro koncentraci 1 μg/m : UR 1,5*10 .


listopad 2013


strana 17 z 39

ATSDR, Health Canada a RIVM hodnotily nekarcinogenní inhalační toxicitu arsenu. RIVM stanovil konkrétní hodnotu bezpečné referenční koncentrace tzv. tolerovatelnou koncentraci 3 v ovzduší TCA na 1 µg/m vztaženou na karcinogenní i nekarcinogenní působení vzhledem k tomu, že mechanismus vzniku plicního karcinomu vlivem karcinogenního působení arzenu je v tomto případě negenotoxický. RIVM zjistila, že karcinom plic u lidí se objevil při expozičních 3 koncentracích vyšších než 10 µg/m a použila dále faktor nejistoty 10 vzhledem k citlivým skupinám obyvatel. Hodnoty referenčních koncentrací REL (Reference Exposure Levels) z hlediska nekarcinogenního působení arsenu stanovila dále OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment) : 3 pro akutní účinek: 0,2 µg/m (účinky na kardiovaskulární a nervový systém, vývojová toxicita) 3 pro 8h expozici: 0,015 µg/m (účinky na kardiovaskulární, dýchací a nervový systém, kůže vývojová toxicita) 3 pro chronický účinek: 0,05 µg/m (účinky na kardiovaskulární, dýchací a nervový systém, kůže vývojová toxicita) Jak je výše uvedeno, na Kladensku jsou relativně vysoké koncentrace arsenu. Koncentrace jsou sledovány v tomto správním obvodě na šesti stanicích. Průměrné roční koncentrace zjištěné na těchto stanicích patří mezi nejvyšší v republice, i když v roce 2012 byly na všech imisních stanicích v ČR včetně Kladenských zjištěny průměrné roční koncentrace arsenu pod hranicí 3 imisního limitu stanoveného na 6 ng/m . V Situační analýze zpracované v rámci této SURK se konstatuje, že „vysoká koncentrace arsenu v ovzduší na Kladensku bývá dávána do souvislosti se spalováním hnědého uhlí a odpadů v kotlích rodinných domů, s místním hutnickým průmyslem, případně i se sekundární prašností (úniky kontaminovaného aerosolu z půd a povrchů v průmyslových areálech – zejména bývalého areálu Poldi Kladno a hald), která je pravděpodobně i zdrojem nadlimitních koncentrací ve Stehelčevsi (úniky z tzv. Buštěhradské haldy). Určitou souvislost s vysokými naměřenými koncentracemi As v měřítku ČR má skutečnost, že je v území poměrně hustá síť měřících stanic s poměrně exponovanou polohou vzhledem ke zdrojům znečištění (např. na rozdíl od Ostravska). To však nic nemění na závažnosti znečištění ovzduší As, což dokládá skutečnost, že zde byly dlouhodobě zaznamenávány nadlimitní roční koncentrace As (zejména na stanicích Stehelčeves a Kladno-Švermov)“. Dle mapy znečištění ovzduší zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem pro pětileté klouzavé průměry se v zájmovém území SO ORP Kladno pohybovaly průměrné roční 3 koncentrace arsenu v rozmezí 2,02 ng (lesy na jihozápadě území) až 6,73 ng/m ve Stehelčevsi 3 a Kladně Švermově. Imisní limit je stanoven na 6 ng/m . Uvedené průměrné roční koncentrace arsenu lze porovnat s referenční koncentrací stanovenou OEHHA pro toxický chronický účinek 3 ve výši 50 ng/m . Lze konstatovat, že průměrné roční koncentrace arsenu jsou v řešeném správním obvodě bezpečně nižší, než referenční koncentrace stanovená pro chronickou toxicitu projevující se na kardiovaskulárním, dýchacím i nervovém systému, na kůži či účinky genotoxickými). Karcinogenní riziko odpovídající uvedeným ročním koncentracím lze pomocí jednotky stanovené -6 -5 WHO vyčíslit v rozmezí 3*10 až 1*10 , tj. 3 případy z milionu celoživotně exponovaných obyvatel až jeden případ ze statisíc celoživotně exponovaných obyvatel. Vzhledem k tomu, že vyšší koncentrace arsenu v ovzduší jsou připisovány mj. starým ekologickým zátěžím a dále spalování hnědého uhlí a odpadů v lokálních topeništích, nabývají na významu opatření a aktivity navrhované v posuzované strategii udržitelného rozvoje zacílené na tyto zdroje emisí. Jedná se zejména o:


listopad 2013


strana 18 z 39

Opatření 3.1 – Zvyšování kvality životního prostředí Cílem opatření je redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží. Do této skupiny opatření logicky spadají nejvýznamnější aktivity vedoucí ke snížení expozice obyvatel nadměrným koncentracím zdraví škodlivého arsenu, který je monitorován jako součást prachových částic, Imisní limit je stanoven pro jeho obsah v částicích PM10. Jedná se níže uvedené významné aktivity:

-

Aktivní účast na opatřeních směřujících k minimalizaci vlivu vytápění domácností na kvalitu ovzduší (institucionální podpora výměny a modernizace kotlů RD a zateplování budov, aktivity k zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT, kontrola emisí z topenišť RD) – jedná se o pozitivní vliv na snížení primárních emisí z lokálních topenišť, která jsou spolu s automobilovou dopravou spoluodpovědná za nadlimitní koncentrace PM10 Realizace opatření ke snížení prašnosti (rozvoj ploch zeleně, pravidelné zametání a kropení ulic, izolační zeleň, doplnění nové zástavby zelení) – jedná se o pozitivní vliv na snížení sekundární prašnosti, tzv. resuspenze Zavedení nízkoemisní zóny v Kladně Dotační podpora výměny / modernizace kotlů RD Lobbing za zajištění cenově přijatelných ekologických topiv

-

Odstranění starých ekologických škod v zájmovém území

-

Financování odstranění starých ekologických zátěží mimo závazek státu (brownfield SONP Kladno – fondy EU)

-

-

Opatření 3.3 – Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Cílem opatření je odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield v bývalém areálu Poldi Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města. Konkrétními aktivitami je např.: - Zřízení orgánu koordinátora revitalizace brownfieldu Poldi SONP Kladno - Stabilizace záměrů v území (Zpracování regulačních plánů Kladno - centrum a Koněv a územních studií Kladno - východ (Poldina huť a Halda) v souladu se stávajícím využitím - Rozvoj dopravní infrastruktury v areálu a propojení areálu s okolím (projektová příprava nového spojení Huťská – Kročehlavská, výstavba a obnova silničních komunikací v areálu, rušení nepotřebných vleček, realizace cyklistických tras) - Zamezení vzniku nových ploch výroby, skladování a komerčního občanského vybavení „na zelené louce“ v ÚPD Kladna - Přednostní umístění objektů občanského vybavení celoměstského významu na území brownfieldu - Výkup pozemků v areálu Koněv se záměrem majetkové konsolidace, revitalizace a nabídky jiným subjektům k novému využití - Pokračování v aktivitách směřujících k sanaci starých ekologických zátěží (mapování ekologických zátěží, projektová příprava sanace ekologických zátěží) aj. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví budou mít pozitivní vliv důsledky těchto aktivit projevující se v eliminaci zejména plošných zdrojů emisí. Opatření 3.4 – Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu Cílem opatření je zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky. Mezi aktivity navrhované v rámci tohoto opatření, které mohou mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší patří: - Rozvoj environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, osvěta v rámci environmentálního


listopad 2013


strana 19 z 39

vzdělávání V rámci osvěty je třeba šířit povědomí o individuální odpovědnosti občanů za kvalitu životního prostředí včetně kvality ovzduší (např. škodlivost pálení nevhodných materiálů v lokálních topeništích, která jsou významným zdrojem znečišťování ovzduší).

3.2

Hluk

Zvuky jsou přirozenou a důležitou součástí prostředí člověka, jsou základem řeči a příjmu informací, mohou přinášet příjemné zážitky. Zvuky příliš silné, příliš časté nebo působící v nevhodné situaci a době však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto zvuky, které jsou nechtěné, obtěžující nebo mají dokonce škodlivé účinky, nazývají hlukem a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné hluk do jisté míry třeba považovat za bezprahově působící škodlivinu. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Dlouhodobé nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné s určitým zjednodušením rozdělit na účinky specifické, projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 dB poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Tyto nespecifické systémové účinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku, často se na nich podílí stresová reakce a ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání, ovlivnění smyslově motorických funkcí a koordinace. V komplexní podobě se mohou manifestovat ve formě poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž působení hluku může přispět ke spuštění nebo urychlení vlastního patogenetického děje. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu, nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka. Působení hluku v životním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nepřítomnost choroby, nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočním období . Souhrnně lze podle zmíněného dokumentu WHO a dalších zdrojů současné poznatky o nepříznivých účincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí charakterizovat následovně: Poškození sluchového aparátu je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny hluku a době trvání expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou podstatou poškození zprvu přechodné a posléze trvalé funkční a morfologické změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a


listopad 2013


strana 20 z 39

aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku L Aeq,24h = 70 dB. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním prostředí se můžeme setkat jen ve velmi specifických případech např. u lidí žijících v těsné blízkosti frekventovaného letiště nebo velmi rušných komunikací. Nelze však zcela vyloučit možnost, že by již při nižší úrovni hlukové expozice mohlo dojít k malému sluchové poškození u citlivých skupin populace, jako jsou děti, nebo osoby současně exponované i vibracím nebo ototoxickým lékům či chemikáliím. Je též známé, že zvýšená hlučnost v místě bydliště přispívá k rozvoji sluchových poruch u osob profesionálně exponovaným rizikových hladinám hluku na pracovišti. Nezanedbatelně může zvyšovat expozici hlukem, zejména u mládeže, dlouhodobý poslech velmi hlasité reprodukované hudby doma (sluchátka), účast na diskotékách, případně koncertech populárních hudebních skupin. K odhadu rizika sluchových ztrát je možné využít normu ČSN ISO 1999 s tím, že hlukovou expozici je třeba přepočítat na dobu trvání 8 hodin. Tuto normu je možné použít i pro odhad rizika poškození sluchu při profesionální a neprofesionální expozici. Zhoršení komunikace řečí v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k podrážděnosti, nejistotě, poklesu pracovní kapacity a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání a maskování důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči. Jde tedy o podstatnou část populace. Pro dostatečně srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 dB a to nejméně v 85 % doby. Při průměrné hlasitosti řeči 50 dB by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech převyšovat 35 dB. Zvláštní pozornost zde zasluhují domy, kde bydlí malé děti a třídy předškolních a školních zařízení, neboť neúplné porozumění řeči u nich ztěžuje a poškozuje proces osvojení řeči a schopnosti číst s dalšími nepříznivými důsledky pro jejich duševní a intelektuální vývoj. Zvláště citlivé jsou pak děti s poruchami sluchu, potížemi s učením a děti, pro které vyučovací jazyk není jejich mateřským jazykem. Nepříznivé ovlivnění spánku se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty působení hluku. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den např. rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Světová zdravotnická organizace ve svém materiálu „Night Noise Guedelines“ uvádí mezi dostatečné prokázanými účinky působení nočního hluku: nabuzení EEG, zvýšení motorické aktivity, změny délky různých fází spánku, fragmentace spánku, objektivní i subjektivní zhoršení kvality spánku vedoucí až k nespavosti vlivem prostředí. Mezní hodnoty jednotlivých těchto dle WHO dostatečně prokázaných účinků jsou uvedeny v následující kapitole (charakterizace nebezpečnosti). Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Objektivní příznaky narušení spánku při ustáleném hluku v interiéru se dle různých autorů začínají objevovat od ekvivalentní hladiny hluku 27 – 30 dB. Subjektivní kvalita spánku nebyla zhoršena při venkovním hluku


listopad 2013


strana 21 z 39

pod ekvivalentní hladinou hluku pro noc 40 dB. Při přerušovaném hluku roste rušivost spánku s maximální hladinou hluku. I při nízké ekvivalentní hladině hluku již malý počet hlukových událostí s vyšší hladinou akustického tlaku ovlivňuje spánek. Význam zřejmě má i rozdíl mezi hladinou akustického tlaku pozadí a vlastní hlukové události a taktéž délka intervalu mezi dvěma hlukovými událostmi. Nepříznivé ovlivnění nálady následující den bylo prokázáno při hodnotách hluku během spánku vně budov již pod 60 dB a předpokládá se, že k ovlivnění dochází i z hlediska výkonnosti. K adaptaci na rušení spánku hlukem nedochází v hlučných lokalitách u obyvatel ani po více letech. Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku byly dle WHO prokázány v řadě epidemiologických a klinických studií u populace (včetně dětí) žijící v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací. Akutní hluková expozice aktivuje autonomní a hormonální systém a vede k přechodným změnám, jako je zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce. Po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinců z exponované populace mohou vyvinout trvalé účinky, jako je hypertenze a ischemická choroba srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu, projevující se klinicky jako angina pectoris až infarkt myokardu). V případě hypertenze je významná teorie, podle které se zde současně uplatňuje i nedostatek hořčíku, který je vlivem hluku uvolňován z buněk a vylučován z organismu a není u evropské populace dostatečně saturován příjmem z potravy. Deficit hladiny hořčíku v krvi může přispívat k vasokonstrikci a nedostatečnému prokrvení s následnou hypertenzí a srdeční ischemií. Všeobecným závěrem WHO je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ischemickou chorobu srdeční (dále ICHS) než pro hypertenzi. Nicméně i toto malé riziko je potencionálně závažné vzhledem k velkému počtu takto exponovaných osob. Na základě některých epidemiologických studií odhadují holandští odborníci míru relativního rizika kolem 1,5 pro hypertenzi a ICHS u lidí exponovaných denní ekvivalentní hladině hluku mezi 70 – 80 dB. Obsáhlý přehled a analýzu výsledků epidemiologických studií zabývajících se rizikem kardiovaskulárních onemocnění ve vztahu k hlukové expozici z dopravy publikoval v roce 2000 W. Babisch. Dospěl k závěru, že neexistují epidemiologické důkazy o vztahu mezi hlukovou expozicí a zvýšeným průměrným krevním tlakem u dospělých osob. Vyšší hodnoty tlaku krve ve vztahu k hluku však byly opakovaně zjištěny u dětí, zdravotní význam těchto nálezů zatím není jasný. Dle jiných podkladů je vztah mezi hlukem z dopravy a rizikem hypertenze prokázán. Z hlediska statistické významnosti výsledků jsou nejkonzistentnější nálezy vztahu dopravního hluku a rizika ICHS při hlukové expozici od 65 – 70 dB v exteriéru s rozmezím relativního rizika 1,1-1,5. Této úrovni relativního rizika odpovídají i výsledky statistického vyhodnocení výsledků Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí v ČR, jehož subsystém 3 je věnován hodnocení úrovně hlukové zátěže dopravnímu hluku ve městech a účinkům této hlukové expozice na zdravotní stav obyvatel. Vyplývá z nich, že lidé žijící minimálně 5 let v lokalitách s noční ekvivalentní hladinou hluku vyšší než 62 dB mají i po zohlednění možných interferujících faktorů 1,2 x vyšší šanci (odds ratio) onemocnět hypertenzí a 1,4 x vyšší šanci onemocnět infarktem myokardu. Statisticky významný vztah se projevil mezi výskytem hypertenze a hlučností v místě bydliště a to od L Aeq 45 dB v noci . Při interpretaci těchto závěrů je nezbytné mít na paměti, že hluk půxobí s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti v podstatě bezprahově. U citlivých podskupin a jednotlivců je proto nutné nepříznivé účinky předpokládat i při hladinách venkovního hluku významně nižších, nežli jsou


listopad 2013


strana 22 z 39

úrovně expozice hodnocené z hlediska statistické významnosti pro celou populaci. Pozorování mnoha účinků hlukové expozice, jako jsou již zmíněné změny v hladině stresových hormonů, vliv na funkci imunitního systému a následně zvýšená frekvence infekcí, nebo snížená porodní váha novorozenců u matek exponovaných vysoké hladině hluku v době těhotenství, nejsou natolik průkazná a konzistentní, aby mohla sloužit k hodnocení zdravotních účinků hluku. Podobně nejsou jednoznačné ani výsledky studií zaměřených na vztah hlukové expozice a projevů poruch duševního zdraví. Nepředpokládá se, že by hluk mohl být přímou příčinou duševních nemocí, ale patrně se může podílet na zhoršení jejich symptomů nebo urychlit rozvoj latentních duševních poruch. Vztah mezi pocity obtěžování hlukem, individuální citlivostí vůči působení hluku a nemocností na duševní choroby je komplexní a dosud nepříliš objasněný. Zvýšená citlivost vůči rušivým účinkům hluku může být indikátorem subklinické duševní poruchy. Za indikátor latentních duševních poruch nebo onemocnění u populace exponované hluku je považována spotřeba sedativ a prášků na spaní. Nepříznivé ovlivnění výkonnosti hlukem bylo zatím sledováno převážně v laboratorních podmínkách u dobrovolníků. Zvláště citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a plnění úkolů spojených s nároky na paměť, soustředěnou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý účinek hluku je významný zejména při činnostech náročných na pracovní paměť, kdy je třeba udržovat část informací v krátkodobé paměti, jako jsou matematické operace a čtení. Ve školách v okolí letišť byla v řadě studií u dětí chronicky exponovaných leteckému hluku při ekvivalentní hladině hluku nad 70 dB měřené vně školy pozorována snížená schopnost motivace, nižší výkonnost při poznávacích úlohách a deficit v osvojení čtení a jazyka. Děti byly více roztržité a dělaly více chyb. Nepříznivý účinek byl větší u dětí s horšími školními výkony. Zdá se také, že pravděpodobnější je deficit v osvojení čtení u dětí chronicky exponovaných hluku doma i ve škole ve srovnání s dětmi pouze navštěvujícími školu v hlučném prostředí. Obtěžování hlukem je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Uplatňuje se zde jak emoční složka vnímání, tak složka poznávací při rušení hlukem při různých činnostech. Vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, obavy, pocity beznaděje nebo vyčerpání. U každého člověka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10-20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60-80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Při působení hluku zde však kromě senzitivity a fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na řadě dalších neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích. Obecně např. u obyvatel rodinných domů nastává srovnatelný stupeň obtěžování až při hladinách o cca 10 i více dB vyšších, oproti obyvatelům bytových domů. Významnou úlohu zde hraje vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člověk může ovlivňovat nebo zda pro něj má nějaký ekonomický význam. Menší rozmrzelost působí hluk, u nějž je předem známo, že bude trvat jen po určitou vymezenou dobu. Příznivě působí i nabídnuté východisko, např. nabídka možnosti přestěhovat se v případě nutnosti po dobu provádění nejhlučnějších stavebních operací do hotelu. Závislost je i mezi nepříznivým prožíváním hluku a délkou pobytu v hlučném prostředí.


listopad 2013


strana 23 z 39

Rozmrzelost může vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Kromě toho však může být významně ovlivněna zdravotním stavem. Kromě negativních emocí je možné obtěžování hlukem hodnotit i podle nepřímých projevů, jako je zavírání oken, nepoužívání balkónů, stěhování, stížnosti a petice. Obecně se ovšem odhaduje, že na stížnostech a peticích se účastní pouze 5-10 % obyvatel skutečně hlukově exponovaných. Vysoké hladiny hluku vedou i k nepříznivým projevům v sociálním chování, mohou u predisponovaných jedinců zvyšovat agresivitu a redukují přátelské chování a ochotu k pomoci. Svoji úlohu zde hraje i zhoršená verbální komunikace, výsledky studií ukazují, že je více snížena ochota ke slovní pomoci, než k pomoci fyzické. Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při L Aeq pod 50 dB. Tam, kde je to možné, zejména při novém rozvoji území, by proto měla být limitující hladina hluku nižší, přičemž během večera a noci by hladina hluku měla být o 5 – 10 dB nižší, nežli ve dne. Při hodnocení působení hluku na lidské zdraví si obecně musíme být vědomi nejistot, kterými je tento proces zatížen. V podstatě jsou dvojí. Jedny jsou dány neschopností fyzikálních parametrů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události a druhé vyplývají ze skutečnosti, že účinek hluku je variabilní nejen intraindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. V praxi se proto nezřídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce až 20 % celého souboru. Z hlediska zvýšené citlivosti některých populačních skupin vůči nepříznivým zdravotním účinkům hluku bylo např. prokázáno, že lidé starší, nemocní a lidé s potížemi se spaním jsou zvýšeně citliví vůči narušení spánku hlukem. U lidí s narušeným spánkem v důsledku hluku je vyšší riziko ICHS a negativního účinku na psycho-sociální pohodu. Se zvýšeným rizikem výrazného obtěžování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kteří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. V obecné rovině ze závěrů WHO (Guidelines for Community Noise, 1999) vyplývá, že v obydlích je kritickým účinkem hluku rušení spánku, obtěžování a zhoršená komunikace řečí. Denní ekvivalentní hladina hluku by neměla přesáhnout hodnotu 55 dB L Aeq, měřeno 1 m před fasádou. V tomto dokumentu WHO jsou dále pro denní hluk uvedeny směrnicové hodnoty pro specifická prostředí jako jsou školy, školky, interiér obytných místností, nemocnice atd. s uvedením hraničních účinků, které vedly ke stanovení směrnicových hodnot. Pro chráněný venkovní prostor obytné stavby je uvedeno následující: Tab. 2 Směrnicové hodnoty WHO dle prostředí prostředí

kritický zdravotní účinek

venkovní obytný prostor

silné obtěžování mírné obtěžování

LAeq

interval

LAmax

(dB/A/)

(hod)

(dB)

55 50

16 16

-

Poznatky o vlivu nočního hluku na lidské zdraví jsou shrnuty v posledním materiálu WHO Night Noise Guidelines for Europe z října 2009. Na tento materiál lze pohlížet jako na rozšíření i jako na novelu výše jmenovaného dokumentu WHO (Guidelines for Community Noise). Doporučení pro ochranu zdraví vychází z důkazů podaných epidemiologickými a experimentálními studiemi. Vztahy mezi expozičními hladinami hluku v noci a zdravotními


listopad 2013


strana 24 z 39

účinky jsou shrnuty v následující tabulce. Tab. 3 Účinky různých hladin nočního hluku na veřejné zdraví Lnight,outside

Pozorované zdravotní účinky

pod 30 dB

Přes individuální rozdíly a různé okolnosti pod touto hladinou nebyly pozorovány žádné zdravotní účinky. Noční hladina 30 dB je hladinou NOEL pro noční hluk (NOEL=nejvyšší úroveň expozice, při které není pozorován žádný účinek). Pozorované účinky: motorický neklid, probouzení, subjektivně popisované rušení spánku, bdění. Intenzita těchto účinků závisí na povaze zdroje a na počtu hlukových událostí. Citlivé skupiny (např. děti, chronicky nemocní a starší lidé) jsou více vnímavé. Účinky se jeví jako mírné. Noční hladina 40 dB je hladinou LOAEL pro noční hluk (LOAEL=nejnižší úroveň, při které je již pozorovaná nepříznivá odpověď na statisticky významné úrovni) Pozorovány nepříznivé účinky. Značná část populace je vystavena těmto hladinám a musela přizpůsobit své životy k vyrovnání se s těmito hladinami. Nepříznivé zdravotní účinky se objevují často a u značné části populace jsou vnímány jako vysoce rušivé a obtěžující. Existují důkazy nárůstu kardiovaskulárních onemocnění.

30-40 dB

40-55 dB

nad 55 dB

Vycházeje z těchto závěrů byla stanovena doporučená směrnicová hodnota noční hladiny akustického tlaku na ochranu veřejného zdraví na úrovni: 40 dB (Night Noise Guedelines – NNG) 55 dB (Interim Target – IT) – dočasný cíl. Hodnota IT je doporučena v situacích, kdy dosažení NNG není z různých důvodů proveditelné. Přehled účinků a mezních hodnot pro noční hluk shrnutý v materiálu WHO z roku 2009 je uveden v následující tabulce. Tab. 4 Přehled účinků a mezních hodnot pro noční hluk Přehled účinků a mezních hodnot dostatečně prokázaných Účinek biologické změny v kardiovaskulární aktivitě účinky nabuzení EEG zvýšená motorická aktivita změny v délce různých fází spánku, struktury a fragmentace spánku kvalita buzení během noci nebo brzy ráno spánku prodloužení úvodní fáze spánku nebo obtížnější usínání fragmentace spánku, zkrácení doby spánku nárůst průměrné pohyblivosti ve spánku subjektivní subjektivně vnímané rušení spánku pohoda užívání sedativ a podobných léků zdravotní nespavost vlivem prostředí stav

ukazatel * LAmax, uvnitř LAmax, uvnitř LAmax, uvnitř

mezní hodnota * 35 dB 32 dB 35 dB

LAmax, uvnitř *

42 dB *

*

* 42 dB 42 dB 40 dB 42 dB

Lnoc, venku Lnoc, venku Lnoc, venku Lnoc, venku


listopad 2013


strana 25 z 39

Přehled účinků a mezních hodnot částečně prokázaných** Účinek biologické změny v hladinách stresových hormonů vlivy subjektivní ospalost a únava během následujícího dne a pohoda večera zvýšená podrážděnost během dne zhoršené mezilidské vztahy Stížnosti zhoršené rozpoznávací schopnosti zdravotní Nespavost stav zvýšený krevní tlak Obezita deprese (u žen) infarkt myokardu snížení očekávané délky života psychické poruchy (pracovní) úrazy

ukazatel *

mezní hodnota *

*

*

* *

* * 35 dB * * 50 dB * * 50 dB * 60 dB *

Lnoc, venku * * Lnoc, venku * * Lnoc, venku * Lnoc, venku *

*

Ačkoliv byl prokázán výskyt nepříznivých vlivů, nelze stanovit přesné mezní hodnoty nebo ukazetele

**

V důsledku omezeného rozsahu podkladů mají mezní hodnoty omezenou váhu, jsou založeny vesměs na expertním posouzení podkladů. Jsou zde však důkazy nebo kvalitní podklady o příčinném vztahu. Často jde o rozsáhlé nepřímé důkazy, které ukazují na vztah mezi hlukovou expozicí a fyziologickými změnami, které mají nepříznivý dopad na zdraví.

Studií sledujících vztah mezi hlukovou expozicí a vyvolanými reakcemi exponovaných lidí ve vztahu k pocitům obtěžování bylo již provedeno mnoho. Uskutečnila se též řada pokusů dospět meta-analýzou jejich výsledků k odvození kvantitativního vztahu mezi expozicí a účinkem. Miedema a Oudshoorn publikovali v roce 2001 model obtěžování hlukem, který vychází z analýzy výsledků většího počtu terénních studií, provedených v Evropě, Austrálii, Japonsku a Severní Americe, a odstraňuje některé nedostatky předchozích prací. Uvádí vztah mezi hlukovou expozicí v Ldn (day-night level - ekvivalentní hladina akustického tlaku A za 24 hodin se zvýšením noční hladiny akustického tlaku o 10 dB) nebo Ldvn (day-evening-night level - ekvivalentní hladina akustického tlaku A za 24 hodin se zvýšením večerní hladiny akustického tlaku o 5 dB a noční hladiny o 10 dB) v rozmezí 45 – 75 dB a procentem obyvatel, u kterých lze očekávat pocity obtěžování (ve třech stupních škály intenzity obtěžování), a to zvlášť pro hluk z letecké, silniční a železniční dopravy. K uvedeným deskriptorům Ldn a Ldvn je třeba uvést, že se stanovují jiným způsobem než deskriptor LAeq a jejich hodnoty proto nelze porovnávat s hygienickými limity. Úzký konfidenční interval odvozených vztahů indikuje jejich relativní spolehlivost, i když je třeba předpokládat ovlivnění variabilními podmínkami v jednotlivých konkrétních případech. Hlavním účelem těchto vztahů je možnost predikce počtu obtěžovaných osob v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné průměrně citlivé populace a v současné době jsou doporučeny pro hodnocení obtěžování obyvatel hlukem v zemích EU. Potvrzují známou zkušenost, že letecký hluk má výraznější obtěžující účinek nežli hluk ze silniční dopravy a hluk ze silniční dopravy má výraznější účinek nežli hluk z dopravy železniční. Pro hluk ze silniční dopravy platí následující vztahy: -4 3 -2 2 %LA = -6,188*10 * (Ldn – 32) + 5,379*10 * (Ldn – 32) + 0,723 (Ldn – 32) -4 3 -2 2 %A = 1,732*10 * (Ldn – 37) + 2,079*10 * (Ldn – 37) + 0,566 (Ldn – 37) -4 3 -2 2 %HA = 9,994*10 * (Ldn – 42) + 1,523*10 * (Ldn – 42) + 0,538 (Ldn – 42)


listopad 2013


strana 26 z 39

Na následujících grafech jsou vyjádřeny závislosti mezi procentem lehce (LA), středně (A) a silně (HA) obtěžovaných obyvatel a hodnotami hlukových hladin Ldn a Ldvn ze silniční dopravy. Míra obtěžování v závislosti na hlukových hladinách pro silniční dopravu

Hodnocení obtěžování u kombinované expozice hluku z různých typů dopravy je založeno na tzv. ekvivalentech obtěžování hluku z jednotlivých druhů dopravy, kde míra obtěžujícího účinku hluku klesá od letecké k silniční a dále k železniční dopravě. Ekvivalenty obtěžování slouží k přepočtu hluku z letecké a železniční dopravy na hladinu akustického tlaku ze silniční dopravy stejné obtěžující úrovně, ke které je pak vztažen očekávaný počet obtěžovaných obyvatel. Stejně jako u vztahů pro obtěžování hlukem jsou pro rušení hlukem ve spánku odvozeny tři stupně rušivého účinku vztažené k teoretické 100 stupňové škále intenzity rušivého účinku a sice LSD (Lowly Sleep Disturbed) od 28. stupně škály (tedy přinejmenším „mírně rušení“), SD (Sleep Disturbed) pro rušení od 50. stupně škály intenzity a HSD (Highly Sleep Disturbed) pro vysoký stupeň rušení od 72. bodu stostupňové škály intenzity rušení. Vztahy pro subjektivní rušení spánku jsou odvozené pro expozici vyjádřenou v Lnight v rozmezí 40 – 70 dB. (Lnight - dlouhodobá ekvivalentní hladina akustického tlaku A v časovém úseku 8 hodin v noci na nejvíce exponované fasádě domu). Vycházejí ze statistického zpracování obsáhlé databáze výsledků z 12 terénních studií z různých zemí a představují vztahy mezi noční hlukovou expozicí z letecké, automobilové a železniční dopravy a procentem osob udávajících při dotazníkovém šetření zhoršenou kvalitu spánku pro tři úrovně intenzity rušení spánku. Vyjadřují závislost udávaného rušení spánku na hlukové expozici bez vlivu jiných faktorů. Pro hluk ze silniční dopravy platí následující vztahy: 2 %LSD = -8,4 - 0,16*Lnight + 0,0108*(Lnight) 2 %SD = 13,8 – 0,85*Lnight + 0,0167*(Lnight) 2 %HSD = 20,8 – 1,05*Lnight + 0,01486*(Lnight)


listopad 2013


strana 27 z 39

Míra rušení spánku v závislosti na hlukových hladinách ze silniční dopravy

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování), stanovuje v paragrafu č. 2. odst. 3, písmeno a, mezní hodnoty pro silniční a železniční dopravu ve výši 70dB pro celodenní hluk Ldvn a 60 dB pro noc Ln. Hygienické limity hodnot hluku ve chráněném venkovním prostoru jsou určeny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Prahové hladiny hluku považované v současné době za dostatečně prokázané v závislosti na různých zdrojích hluku jsou stručně shrnuty v následujícím přehledu: Silniční a železniční doprava: rušení spánku: Ln > 40 dB obtěžování: Ldvn > 45 dB, (> 42 dB dle EEA) kardiovaskulární onemocnění: LAeq,16h > 60 dB Letecká doprava: rušení spánku: Ln > 40 dB obtěžování: Ldvn > 45 dB kardiovaskulární onemocnění: LAeq,16h > 60 dB Stacionární zdroje hluku: rušení spánku: není definováno obtěžování: Ldvn > 35 dB Ze strategických hlukových map zpracovaných pro Českou republiku vyplývá, že dominantním zdrojem hluku je silniční doprava. V rámci těchto map však byla věnována pozornost pouze největším komunikacím. V případě řešeného SO ORP Kladno je to rychlostní komunikace R7 protínající území ve východní části ve směru od SSZ k JJV a dále silnice I/61 v prostoru obce Brandýsek a Kladno. V Kladně jsou ještě modelovány hlukové hladiny na komunikacích č. 118 a 238, tj. ulice Kročehlavská, Generála Klapálka, Na Kopci, Pod Zámkem a Čs. armády. Podél rychlostní komunikace jsou zmapovány obce Makotřasy, Buštěhrad, Stehelčeves, Třebusice a Brandýsek. Hlukové hladiny Ldvn a Ln ze strategických hlukových map ve městě Kladno jsou znázorněny na následujících obrázcích.


listopad 2013


strana 28 z 39

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování), stanovuje v paragrafu č. 2. odst. 3, písmeno a, b mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro obtěžování hlukem ze silniční a železniční dopravy: Ldvn : 70 dB Ln: 60 dB. Na základě strategických hlukových map lze shrnout, že podél rychlostní komunikace R7 jsou u obytné zástavby v SO ORP Kladno uvedené hodnoty vesměs plněny. Výjimku tvoří jeden objekt v Buštěhradě na Vypichu a jeden objekt ve Stehelčevsi umístěný v bezprostřední blízkosti R7, kde jsou překročeny mezní hodnoty celodenní hlukové hladiny Ldvn i noční hladiny Ln, a dále jeden objekt v Třebusicích, kde je překročena pouze mezní hodnota pro noc Ln.


listopad 2013


strana 29 z 39

V Buštěhradě leží v pásmu s překročenými mezními hodnotami Ldvn i Ln 8 rodinných domů umístěných v blízkosti silnice I/61. V Kladně je u obytné zástavby umístěné v bezprostřední blízkosti komunikací na ulicích Kročehlavská, Generála Klapálka, Dukelských hrdinů a Pod Zámkem umístěno cca 220 bytových jednotek v rodinných i bytových domech, u kterých jsou uvedené mezní hodnoty Ldvn a Ln také překročeny. Při uvažovaném průměrném počtu 2,5 obyvatele na jednu obytnou jednotku se jedná v celém správním obvodě ORP Kladno o zhruba 580 obyvatel exponovaných hladinám nad úrovní uvedených mezních hodnot hlukových ukazatelů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy dle vyhlášky 523/2006 Sb. Ostatní ze 120 570 obyvatel ORP Kladno žije dle výsledků hlukových map v místech s hlukovými hladinami pod úrovní mezních hodnot. Je však třeba si uvědomit, že nepřekročení nejvyšších přijatelných mezí uvedených ukazatelů neznamená, že žádná část obyvatelstva se necítí hlukem obtěžována či rušena ve spánku. Uvedené meze jsou pouze společností přijaté nejvyšší meze, které již nesmí být překračovány. Pod úrovní těchto mezí však zůstává významná část obyvatelstva, která bude hlukem obtěžována či rušena ve spánku, přičemž 10 až 20 % obyvatelstva bývá velmi senzitivní a stejné procento velmi tolerantních. U zbývající části populace je míra obtěžování či rušení spánku závislá na velikosti expozice a začíná již u ekvivalentních hladin akustické tlaku od 50 dB v denní době a od 40 dB v noční době. V této souvislosti je třeba si dále uvědomit, že v případě obtěžování se jedná o subjektivní vnímání. Při působení hluku se zde tedy kromě fyzikálních vlastností hluku uplatňuje řada neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. Významnou úlohu zde hraje vztah ke zdroji hluku, pocit do jaké míry jej člověk může ovlivňovat nebo zda pro něj má zdroj nějaký ekonomický význam. Účinek hluku je dále variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně atp. Navíc u denních hladin LAeq,16h nad 60 dB byly prokázány negativní kardiovaskulární účinky. V rámci strategických hlukových map však denní hladiny hluku LAeq,16h nejsou modelovány. V rámci posuzované strategie udržitelného rozvoje jsou navrhována opatření a aktivity, které ovlivní míru expozice obyvatel hluku. Zhodnocení míry jejich vlivu na veřejné zdraví lze provést pouze kvalitativně. V současném stupni nejsou výchozí hlukové hladiny kvantifikovány. Jak již z výše uvedeného faktu, že hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, vyplývá, jsou zásadní aktivity a opatření na minimalizaci tohoto problému uvedeny v prioritě 1 Dopravní infrastruktura: PRIORITA 1 – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Opatření 1.1 - Infrastruktura pro silniční dopravu Cílem opatření je dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší. Konkrétní opatření navržená v rámci této kategorie a mající silně pozitivní význam pro minimalizaci hlukové zátěže je budování přeložek a objízdných tras, které přesunou dopravu od obytné zástavby. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví dojde u této zástavby k eliminaci místního zdroje hluku a tím ke snížení expozice obyvatel nadměrnému hluku. Jedná se konkrétně o přeložku I/61 vč. napojení PZ Kladno východ, nové propojení Huťská – Kročehlavská včetně napojení PZ Kladno východ, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, Napojení hlavních zdrojových oblastí na nadřazenou komunikační síť při minimalizaci vlivů na obytné prostředí sídel a zlepšení dostupnosti (ŘSD, Středočeský kraj)


listopad 2013


strana 30 z 39

Další opatření a aktivity navržené v této skupině směřují k podpoře hromadné dopravy a omezení individuální dopravy. Všechna tato opatření spojená se snížením intenzit automobilové dopravy mohou mít pozitivní dopad na hlukovou situaci. Jedná se konkrétně o rekonstrukci hlavních uzlů veřejné dopravy (autobusové nádraží, nám. Svobody, Gymnázium apod.), identifikace a zavádění preferenčních prvků veřejné dopravy, rozvíjení informačního systému pro cestující městskou hromadnou dopravou, celková revitalizace veřejných prostor kolem přestupních uzlů bus/MHD/vlak s orientací na zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou, zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech, systematický rozvoj bezbariérových opatření na zastávkách MHD, Podpora ze strany města Kladna zlepšení přestupních vazeb bus /MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech včetně výstavby záchytných parkovišť (obce, Středočeský kraj) a rozvoje integrovaného dopravního systému v regionu. Další navrhovaná opatření jsou zaměřena na ekologizaci hromadné dopravy, v jejímž důsledku by byly sníženy emise prachu a z hlediska vlivu na veřejné zdraví tak snížena expozice obyvatel. V tomto případě se jedná o další opatření, kterým je modernizace vozového parku MHD nákupem autobusů s ekologickým pohonem (Výrobce autobusů na CNG pohon uvádí u svých výrobků také sníženou hladinu hluku.). Jiným opatření navrženým v rámci této priority je realizace fyzických i psychologických prvků ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy. Zvýšení plynulosti automobilové dopravy realizací kruhových objezdů, které sníží rychlost vozidel, je z hlediska hluku také opatřením pozitivním. K této skupině opatření patří také navržená podpora celkové modernizace rychlostní silnice R7 (ŘSD). Ulevit přetíženému historickému jádru města Kladna (přes 16 500 vozidel/24 hodin v ul. Gen. Klapálka) může výstavba nového propojení ulic Huťská – Kročehlavská přes areál bývalé huti Koněv, která může z historického jádra města odvést alespoň část tranzitní dopravy ze směrů Buštěhrad, Švermov a Rozdělov a navíc může být impulsem k oživení brownfieldu výše zmíněné huti. Odlehčení rezidenčnímu prostředí východního okraje Unhošti a zároveň odstranění bodové závady na silnici II/101 přinese případná realizace přeložky této silnice mezi Pražskou ulicí a jižním okrajem Unhošti. Opatření 1.2 - Infrastruktura pro železniční dopravu Cílem opatření je modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy. Opatření spadající do této skupiny zaměřená na podporu železniční dopravy jsou spojena s omezením automobilové dopravy, která je dominantním zdrojem hluku v území. Konkrétně jsou do této skupiny zařazena následující aktivity: - Rozšíření možnosti používání železničních karet i na MHD Kladno - Zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech - Celková revitalizace veřejných prostor kolem přestupních uzlů bus/MHD/vlak s orientací na zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou a jejich dovybavení infrastrukturou a službami Okruhy aktivit jiných subjektů včetně podpory ze strany města Kladna spadající do této skupiny: - Modernizace a zkapacitnění železniční tratě č. 120 v úseku Kladno – Praha - Výstavba nových železničních stanic v Kladně a dalších obcích - Dovybavení železničních stanic odpovídající infrastrukturou a službami – např.: P+R parkoviště, B+R stojany se zastřešením - Zapojení železniční dopravy do integrovaného dopravního systému


listopad 2013


strana 31 z 39

Důsledkem realizace těchto opatření by měl být přesun části cestujících ze silnic na železnici, což by znamenalo snížení intenzit automobilové dopravy, jakožto významného zdroje nadměrného hluku. Navíc hluk ze železniční dopravy je obecně lidmi vnímán jako výrazně méně obtěžující oproti hluku ze silniční dopravy. Vyplývá to z faktu, že průjezd vlaku sice vyvolá relativně vysoké hladiny hluku, jejichž trvání je však velice omezené a vystřídané relativním klidem. Hluk z automobilové dopravy je naopak povětšinou ustavičný. Jedná se tedy z hlediska vlivu na veřejné zdraví opět o opatření pozitivní. Opatření 1.3 - Infrastruktura pro cyklodopravu Cílem opatření je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zaměstnání/za službami nemá v ORP Kladno tak vhodné podmínky pro plošné rozšíření a pravděpodobně nebude mít v budoucnu zásadní podíl na struktuře dopravy. Nicméně ve vhodných lokalitách (rovinatá jižní část města Kladna, prostor jižně od Kladna) existuje silný potenciál pro její rozšíření, které by umožnilo lokálně mírně snížit intenzitu individuální automobilové dopravy nebo ji alespoň zachovat na stávající úrovni. Podpořit tento záměr mají následující opatření - Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy - Preference cyklotras formou smíšené dopravy chodci/cyklisté - Rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce - Podpora provozu B+R stojanů na železničních stanicích - Podpora budování úschoven kol u zaměstnavatelů - Nefinanční podpora výstavby cyklotras v rámci revitalizace brownfields aj. PRIORITA 2 – KVALITNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY A POSÍLENÍ KOMUNITNÍ SOUDRŽNOST Opatření a aktivity navržené v rámci této priority převážně obecně nemají dopad na akustickou (hlukovou) situaci. Pouze v případě projektů zaměřených na rozšíření volnočasových aktivit je třeba zvažovat jejich potenciální vliv na eventuální okolní obydlenou zástavbu. PRIORITA 3 – ÚZEMNÍ ROZVOJ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření 3.1 – Zvyšování kvality životního prostředí Cílem opatření je redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží. Do této skupiny opatření logicky spadají nejvýznamnější aktivity vedoucí ke snížení expozice obyvatel nadměrnému hluku. Jedná se o tyto významné aktivity: - Aktualizace hlukové mapy v Kladně - Projektová příprava protihlukových opatření jako je méně hlučný povrch komunikací, ochranná zeleň a valy, opatření na exponovaných rezidenčních stavbách -

Lobbing za prosazení dopravních opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno (přeložka I/61, nové propojení Huťská – Kročehlavská, přivaděč na výjezd Bouchalka na R7, zpoplatnění nákladní tranzitní dopravy na příslušných komunikacích)

-

Financování protihlukových opatření (fondy EU, případně subjekty zodpovědné za hlukovou zátěž)


listopad 2013


strana 32 z 39

Opatření 3.2 – Předcházení negativním důsledkům suburbanizace Cílem tohoto opatření je řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje. Jedná se zejména o: - Předcházení potenciálním negativním vlivům nových staveb v působnosti stavebního úřadu Magistrátu města Kladna - Usměrňování investorských záměrů do brownfieldů a stávajících průmyslových zón - Podmínění vymezení rozsáhlých rezidenčních zastavitelných ploch, resp. povolení k realizaci větších developerských projektů existencí kapacitní veřejné infrastruktury a služeb v příslušném území - Definování maximálního přípustného využití území jednotlivých obcí s ohledem na podmínky v území v rámci nadřazené ÚPD (ZÚR Středočeského kraje) Vlivy opatření na životní prostředí a zdraví obyvatel budou převážně pozitivní. Negativní ovlivnění míry expozice obyvatel hluku může reálně nastat v rámci rozvoje ploch pro bydlení, výrobu a skladování. V souvislosti s umísťováním nových záměrů může dojít k umístění stacionárních zdrojů hluku a dále k navýšení intenzit především nákladní automobilové dopravy. Míru vlivu však nelze v daném stupni kvantifikovat. Jednotlivé záměry bude třeba posoudit v rámci zjišťovacích řízení dle zákona 100/2001 Sb., o posuzovaní vlivů na životní prostředí. Opatření 3.3 – Revitalizace brownfieldu v bývalém areálu Poldi Kladno Cílem opatření je odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield v bývalém areálu Poldi Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města V případě aktivity aktivit opatření 3.3 lze uvažovat vlivy na hlukovou situaci, které však není možno v současnosti specifikovat. Vzhledem k charakteru a umístění území však lze předpokládat, uvedené opatření během ralizace prací významně neovlivní veřejné zdraví a v celkovém důsledku budou pzitivní. Opatření 3.4 – Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu Cílem opatření je zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky. Mezi aktivity navrhované v rámci tohoto opatření, které mohou mít pozitivní vliv na hlukovou situaci patří: - Revitalizace veřejných prostranství a veřejné zeleně včetně lesů v okolí Kladna - Rekonstrukce uzlů MHD, zejména v souvislosti se záměrem modernizace a zkapacitnění železničních tratí č. 120 a 093 Veřejná zeleň plní mj. funkci izolační zeleně. Podpora hromadné dopravy spojená s omezením individuální silniční dopravy je opět opatřením v rámci kterého je omezením zdrojů hluku docíleno hlukového odlehčení a tím i zátěže na veřejné zdraví. PRIORITA 4 – Lidské zdroje, podnikání a inovace Pouze v případě aktivity města Kladna „Participace na revitalizaci brownfieldu bývalého areálu Poldi Kladno se záměrem nabídky objektů a území potenciálním investorům“ lze uvažovat vlivy na hlukovou situaci, které však není možno v současnosti specifikovat. Vzhledem k charakteru a umístění území však lze předpokládat, uvedené opatření významně neovlivní veřejné zdraví.

3.3

Socioekonomické determinanty zdraví

V následující tabulce je uvedeno srovnání obecné míry nezaměstnanosti ve Středočeském kraji.

Tab. 5 Obecná míra nezaměstnanosti v letech 2006 – 2010 (Český statistický úřad, ročenka


listopad 2013


strana 33 z 39

2011, 12) v jednotlivých krajích průměr za ČR Středočeský kraj

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2,8 – 13,7 7,1 4,5

2,4 – 9,9 5,3 3,4

1,9 – 7,9 4,4 2,6

3,1 – 10,9 6,7 4,4

3,8 - 11,2 7,3 5,2

3,6 – 9,9 6,7 5,1

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v řešeném správním obvodě ORP Kladno se pohybuje dle Situační analýzy posuzované SURK od méně než 6,5 % (Unhošť a okolí) až nad 13 % (např. Dřetovice, Zájezd, Hradečno, Svárov). Míra nezaměstnanosti v ORP Kladno je mírně nad úrovní Středočeského kraje, avšak poměrně blízko republikovému průměru. Zdravotní stav obyvatelstva v zemích EU se stále zlepšuje. Zlepšení je však výraznější u skupin s vyšším sociálně-ekonomickým postavením a probíhá také rychlejším tempem. Rozdíly ve zdraví se tak stále prohlubují. Psychosociální determinanty zdraví zahrnují skupinu psychologických, sociálních, behaviorálních a kulturních proměnných ovlivňujících významně vztahy mezi zdravím a nemocí. Patří sem na příklad otázky osobní pohody ve vztahu ke zdraví (well-being), psychické odolnosti (resilience), zranitelnosti (vulnerability), zvládání zátěže a stresu, dále otázky vlivu socioekonomického statusu (SES) na zdraví, kvality života, sociální opory (social support), nerovností ve zdraví (inequaliteis in health) a další. Přestože, zdravotní rizika a zhoršený zdravotní stav se týká všech, nejen nejchudších skupin, existuje přímý vztah mezi sociálněekonomickým statusem a zdravím. Nerovnosti ve zdraví a související sociální znevýhodnění nejsou ve společnosti přirozené a nevyhnutelné. Různá míra morbidity a mortality v zemích EU je ovlivněná i zdravotní a sociální úrovní jednotlivých zemí a politikou vlád. Ztráta zaměstnání nebo pocit nejistoty a samotný strach ze ztráty zaměstnání vede k psychickým problémům k problémům fyzického zdraví. V současnosti rozlišujeme nezaměstnanost nedobrovolnou a dobrovolnou. Nedobrovolná nezaměstnanost představuje velkou snahu práci najít a strádání při nenacházení zaměstnání. Dobrovolná nezaměstnanost znamená neochotu osob k práci a snahu práci se vyhnout. Sociální problémy vycházejí z existenčních a finančních nedostatků, které jdou ruku v ruce s nedobrovolnou nezaměstnaností. Dále důsledkem nezaměstnanosti mohou být patologické jevy, a to alkoholismus, drogová závislost, gamblerství a také kriminalita. Ztrátou zaměstnání jsou nejvíce ohroženy starší věkové skupiny se základním vzděláním a lidé před důchodem i osoby s onemocněním, vedoucí k částečné invaliditě. Řada studií provedených v České republice potvrdila vztah mezi příjmy, úrovní nezaměstnanosti a pracovní neschopností, nemocností a úmrtností. Na úrovni krajů byl zjištěn na statisticky významné úrovni nárůst mortality v souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti. Vzdělání je jednou ze základních determinant zdraví. U nás je prokázaný rozdíl 14 let v dožití mezi muži s nejnižším a nejvyšším dosaženým vzděláním. Ví se, že mezi vysokoškolačkami je o třetinu méně obézních než u žen se základním vzděláním. Ví se, že zranění jsou častější u dětí, jejichž rodiče mají základní vzdělání než u dětí s rodiči vysokoškoláky atp. Jeden z vnějších faktorů, které se uplatňují při vzniku a prevenci nemocí, je výživa. Výživa lidí přispívá k nerovnosti ve zdravotním stavu mezi sociálními třídami, chudší lidé požívají potravu převážně předem zpracovanou, která je cenově dostupná, levnější; lidé sociálně na vyšším místě žebříčku preferují stravu čerstvou, avšak cenově dražší.


listopad 2013


strana 34 z 39

Příčiny nezdravého způsobu stravování sociálně slabých skupin mohou vyplývat i z neznalosti zásad správné výživy a z nezájmu či nemožnosti jejich dodržování pramenící z ekonomických důvodů. Přejídání se uvádí také jako následek stresu, jenž je také součástí sociálních determinantů zdraví. Životní styl je další z determinant ovlivňující zdraví. Je prokázáno, že bohatší a vzdělanější část populace se zdravěji stravuje, méně kouří, více se hýbe, je méně obézní a celkově má lepší indikátory zdravotního stavu. V odborné literatuře se upozorňuje na chudobu, relativní deprivaci a sociální vyloučení, které mají hlavní vliv na zdraví a předčasná úmrtí. Život v chudobě dopadá velmi těžce na některé sociální skupiny nebo i jednotlivé osoby. Tělesné postižení, nemoci, diskriminaci, rasismus, stigmatizaci, hostilitu a nezaměstnanost můžeme označit za důvody sociálního vyloučení. Samotné prodlužování délky života souvisí s lepšími životními a pracovními podmínkami, sociálním rozvojem, zlepšováním zdravotní péče, s množstvím kvalitních léků a novými léčebnými metodami. Na druhou stranu je s tím spojena potřeba zajistit pokrytí specifických potřeb starých lidí. Strategie udržitelného rozvoje územního obvodu ORP Kladno obsahuje opatření a aktivity, které mohou ovlivňovat socioekonomické determinanty veřejného zdraví: PRIORITA 1 – DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Opatření 1.1 - Infrastruktura pro silniční dopravu Cílem opatření je dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší. Vlivy opatření na socioekonomické determinanty zdraví budou nevýznané. Vzhledem k potenciálu podpořit zaměstnanost lze předpokládat, že vlivy budou neutrální nebo pozitivní. Opatření 1.2 - Infrastruktura pro železniční dopravu Cílem opatření je modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy. Vlivy opatření na socioekonomické determinanty zdraví budou nevýznané. Vzhledem k potenciálu podpořit zaměstnanost lze předpokládat, že vlivy budou neutrální nebo pozitivní. Opatření 1.3 - Infrastruktura pro cyklodopravu Cílem opatření je budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu. Cyklodoprava jako alternativní forma dopravy do zaměstnání/za službami přestavuje dále nepochybně zdraví prospěšnou aktivitu a zdravý životní styl. Jedná se o následující opatření a aktivity: - Systematický rozvoj sítě páteřních cyklotras dle Generelu cyklistické dopravy - Preference cyklotras formou smíšené dopravy chodci/cyklisté - Rozvoj cyklotras propojujících Kladno a okolní obce - Podpora provozu B+R stojanů na železničních stanicích - Podpora budování úschoven kol u zaměstnavatelů - Nefinanční podpora výstavby cyklotras v rámci revitalizace brownfields aj. Na základě statistických údajů o úmrtnosti a nemocnosti v závislosti na socioekonomických determinantách lze vyzdvihnout dále podporu zdravého životního stylu.


listopad 2013


strana 35 z 39

PRIORITA 2 – KVALITNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY A POSÍLENÍ KOMUNITNÍ SOUDRŽNOST Opatření 2.1 – Eliminace a prevence sociálního vyloučení Cílem opatření je omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách. Jedná se konkrétně např. o následující aktivity - Na základě stanovených paramentrů vydefinovat sociálně vyloučené lokality na území - Analyzovat potřeby a možnosti města, obyvatel vyloučených lokalit, obyvatel okolní zástavby, NNO, v závislosti na segmentech veřejné správy (bydlení, vzdělávání, zaměstnanost, bezpečnost a sociální pomoc) - Důsledné uplatňování stávajících legislativních možností zejména v oblasti regulace a kontroly heren, zastaváren, sběrných dvorů a dalších zařízení majících negativní vliv na výskyt sociálně nežádoucích jevů - Zavedení systému dostupného bydlení pro sociálně slabé občany - Podpora a rozvoj sociálních služeb odpovídající struktuře a potřebám obyvatel - Vytvoření nabídky sportovních a spolkových aktivit pro děti ze sociálně slabých rodin a jejich integrace s aktivitami nízkoprahových zařízení - Aktualizace a následná realizace Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně včetně systému vyhodnocování potřebnosti sociálních služeb - Motivace sociálně slabých a vyloučených občanů ke spolupráci při jejich návratu do normálního života - Iniciace legislativních změn Parlamentem ČR, které povedou k posílení regulace a kontrol ubytoven, sociálního bydlení, heren, zastaváren, sběrných dvorů a další zařízení majících negativní vliv na výskyt sociálně nežádoucích jevů - Podpora vybraných kvalitních a efektivních organizací zaměřujících se na řešení specifických problémů ve vyloučených lokalitách - Rozšíření portfolia sociálních služeb o nové ambulantní a terénní typy služeb zaměřené na osoby ze sociálně slabé vrstvy obyvatel, specifické cílové skupiny a resocializaci sociálně vyloučených osob Jedná se tedy o opatření mající pozitivní vliv na sociální determinanty zdraví a lze je tedy označit z hlediska vlivu na veřejné zdraví za pozitivní. Opatření 2.1 – Školství, sociální služby a zdravotní péče Cílem opatření je vytvořit kvalitní a funkční systém vzdělávání, sociálních služeb a zdravotní péče odpovídající potřebám obyvatel ORP Kladno. Aktivity a intervence naplňující tento cíl jsou následující: - Posílení sítě sociálních a zdravotnických zařízení v návaznosti na měnící se věkovou strukturu a potřeby obyvatel - Podpora a rozvoj specifických sociálních služeb pro seniory, matky s dětmi, zdravotně postižené a další specifické sociální skupiny, kteří je adresně potřebují - Přizpůsobování struktury a kapacit mateřských a základních škol v návaznosti na měnící se věkovou strukturu a potřeby obyvatel - Zajištění kvalitnější vybavenosti ZŠ ve spolupráci s místními podniky - Nefinanční podpora celkové modernizace a zachování Oblastní nemocnice Kladno - Aktualizace a následná realizace Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně včetně systému vyhodnocování potřebnosti sociálních služeb - Modernizace vybavenosti, zdravotnické techniky a infrastruktury zdravotnických služeb - Umístění protialkoholní záchytné stanice v Kladně - Zajištění odborné podpory poskytovatelům sociálních služeb a jejich zřizovatelům


listopad 2013


strana 36 z 39

Podpora zachování základních veřejné vybavenosti v obcích – např.: škola, lékař, pošta, prodejna potravin Zřízení sociálních a zdravotnických služeb a dále zlepšování dostupnosti těchto služeb představuje pozitivní působení na psychosociálně ekonomické determinanty veřejného zdraví. Zejména dostupnost lékařské a odborné péče v řadě případů zachrání čí prodlouží život i jeho kvalitu. -

Opatření 2.3 – Volnočasové aktivity a spolkový život Cílem opatření je zlepšit podmínky pro volnočasový a spolkový život obyvatel. Tato opatření obecně podporují zdravý způsob života a naplňují širokou definici zdraví, jak je formulována Světovou zdravotnickou organizací : „zdraví člověka je stav fyzické, psychické a sociální pohody“. Kulturní činnosti přispívají dále dílčím způsobem ke zvyšování atraktivity území pro jeho obyvatele. Oblast kultury má v mnoha svých segmentech úzkou vazbu na cestovní ruch a přispívá tak k rozvoji dílčích částí ekonomiky a podnikání. S tím je opět rozvíjen socioekonomický potenciál obyvatel, který přímo ovlivňuje zdraví. Opatření 2.4 – Veřejná správa Cílem opatření je přiblížit veřejnou správu občanům prostřednictvím jejího rozvoje a zefektivnění. Vlivy opatření na socioekonomické determinanty zdraví budou nevýznané. Vzhledem k předpokládanému zlepšení styku občanů s veřejnou správu lze předpokládat, že jeho vlivy na socioekonomické determinanty zdraví budou neutrální nebo pozitivní. PRIORITA 3 – Územní rozvoj a životní prostředí V případě priority 3 lze vzhledem k charakteru opatření zahrnutých do priority důvodně předpokládat, že vlivy priority na socioekonomické determinanty zdraví budou neutrální nebo pozitivní. PRIORITA 4 – LIDSKÉ ZDROJE, PODNIKÁNÍ A INOVACE Opatření 4.1 – Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Cílem opatření je přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce. Jedná se tedy o opatření a aktivity ke snížení a předcházení nezaměstnanosti, která je významnou sociální determinantou veřejného zdraví. V daném území se jedná především o podporu a propagaci přírodovědného / technického vzdělání, ale i jiné aktivity, jako je spolupráce na přípravě škol na změny související s rušením praktických škol atd. Opatření 4.2 – Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky Cílem opatření je rozvíjet místní ekonomiku se zaměřením na perspektivní obory, pokračující deverzifikaci a s využitím blízkosti hl. m. Prahy Vzhledem k charakteru opatření a jeho zaměření na podporu zaměstnanosti je možno důvodně předpokládat, že vlivy priority na socioekonomické determinanty zdraví budou neutrální nebo pozitivní.

3.4

Další determinanty

Bezpečnost silničního provozu V rámci posuzovaného SURK je řešena řada opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Jedná se o opatření navržená v rámci Priority 1 – Infrastruktura pro silniční dopravu, ale také pro železniční dopravu - Zajištění bezpečnosti železničního provozu zejm. ve smyslu redukce střetů


listopad 2013


strana 37 z 39

s chodci a cyklisty a snižování negativního vlivu železniční dopravy na okolní zástavbu. Mezi tato opatření patří dále také např. - Systematický rozvoj bezbariérových opatření na zastávkách MHD - Dobudování chybějících chodníků pro pěší včetně bezbariérových opatření - Zlepšení přestupních vazeb bus/MHD/vlak/cyklo v Kladně a na dalších přestupních uzlech - Celková revitalizace veřejných prostor kolem přestupních uzlů bus/MHD/vlak s orientací na zvýšení komfortu cestujících veřejnou dopravou Uvedená opatření zvýší tedy bezpečnost provozu. Ohroženými skupinami jsou především děti a staří či pohybově postižení lidé.

4

Závěr

V rámci posouzení vlivu Strategie udržitelného rozvoje územního obvodu obce s rozšířenou působností Kladno na veřejné zdraví nebyl identifikován žádný významný negativní vliv na veřejné zdraví. Pro realizaci SUR ORP Kladno jsou navrženy tyto 4 priority 1. Dopravní infrastruktura 2. Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost 3. Územní rozvoj a životní prostředí 4. Lidské zdroje, podnikání a inovace Z hlediska vlivu na veřejné zdraví byla věnována pozornost aktivitám a opatřením s dopadem na významné determinanty zdraví, kterými je především kvalita ovzduší, hluková situace a sociálně ekonomické faktory. V rámci priority 1 Dopravní infrastruktura jsou navržena opatření a aktivity s pozitivním dopadem na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci. Významná jsou především opatření jako je realizace přeložek a objízdných tras, které odvedou dopravu od zatížené obytné zástavby. Tato opatření jsou přínosná z hlediska hluku a z hlediska snížení imisních koncentrací především nadlimitních prachových částic a benzo-a-pyrenu. Automobilová doprava je obecně dominantním zdrojem zejména hluku a polétavého prachu. V této souvislosti mají pozitivní vliv i opatření a aktivity navržené v této prioritě č. 1 vedoucí ke snížení intenzit automobilové dopravy posílením železniční, veřejné hromadné dopravy, ale i cyklodopravy. Priorita 2 Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost je zaměřena na opatření a aktivity, které mají pozitivní vliv především na sociálně-ekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se především o řešení problému sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách, o posílení kvalitního a funkčního systému vzdělávání, sociálních služeb a zdravotnictví a o zlepšení podmínek pro volnočasový život obyvatel. Předmětem priority 3 Územní rozvoj a životní prostředí je zejména snížení environmentální zátěže nejen předcházením novým zátěžím, ale také omezování zátěže stávající. Opatření a aktivity navržené v rámci této priority, které mají pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, jsou zaměřeny např. na minimalizaci vlivu vytápění domácností, zateplování veřejných budov apod. K opatřením, u kterých lze očekávat pozitivní vliv na hlukovou situaci, patří konkrétní protihluková opatření jako je méně hlučný povrch komunikací, ochranná zeleň a valy, opatření na exponovaných rezidenčních stavbách, opatření k redukci tranzitní dopravy přes město Kladno atp.


listopad 2013


strana 38 z 39

Cílem opatření navrhovaných v rámci priority 4 Lidské zdroje, podnikání a inovace je přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce a rozvíjet místní ekonomiku. Aktivity a opatření navržené v rámci této priority mají pozitivní vliv především na sociálně ekonomické determinanty veřejného zdraví. Jedná se zejména o opatření na zvýšení vzdělanosti a potažmo snížení nezaměstnanosti. V posuzované strategii udržitelného rozvoje ORP Kladno jsou zakotveny opatření a aktivity, které mají pozitivní dopad na jednotlivé determinanty veřejného zdraví, kterými jsou jednak přírodní složky životního prostředí, ale také sociálně ekonomické faktory. Naléhavost na naplnění této strategie vyplývá např. i z Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století jehož cíle jsou v posuzované strategii zohledněny.

5

Seznam zkratek

ČHMÚ ČSÚ EPA HIA IARC IRIS

LOAEL MŽP MZ NNG NOEL ORP OEHHA RfC RfDo

REL RIVM SEA SES SUR SURK ÚZIS UCR, UR WHO

Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Environmental Protection Agency, Agentura pro ochranu životního prostředí Heath Impact Assessment, proces posuzování vlivů na veřejné zdraví International Agency for Research on Cancer, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Integrated Risk Information System, Databáze US EPA obsahující referenční hodnoty pro toxický i karcinogenní účinek mnoha chemických látek, u kterých bylo dosaženo shody odborníků US EPA nejnižší úroveň expozice, při které je již pozorován nepříznivý účinek Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Night Noise Guedelines, směrnicová hodnota akustického tlaku nejvyšší úroveň expozice, při které není pozorován žádný účinek Obec s rozšířenou působností Úřad pro hodnocení zdravotních rizik, Kalifornská EPA Referenční koncentrace, udává koncentraci, která pravděpodobně nevyvolá při dlouhodobé expozici ani u citlivých populačních skupin nepříznivé zdravotní účinky. Referenční dávka pro orální příjem, udává průměrnou denní dávku dané látky, která pravděpodobně nevyvolá při dlouhodobém příjmu ani u citlivých populačních skupin nepříznivé zdravotní účinky. Je udávána v mg/kg/den.

Reference Exposure Levels, referenční expoziční hladina holandský Institut pro veřejné zdraví a životní prostředí Strategic Environmental Assessment, proces posuzování vlivů koncepcí a územně plánovacích dokumentací za životní prostředí Socioekonomický status Strategie udržitelného rozvoje Strategie udržitelného rozvoje Kladenska Ústav zdravotnických informací a statistiky Unit of Cancerogenity Risk, Jednotka karcinogenního rizika World Health Organization, Světová zdravotnická organizace

6


listopad 2013


strana 39 z 39

PODKLADY A LITERATURA

ČHMÚ: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2007-2009, ČHMÚ

Praha

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století IARC, International Agency for Researcg on Cancor: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Human (online) J. Volf: Metodiky hodnocení zdravotních rizik v hygienické službě, Ostrava 2 K. Bláha, M.Cikrt: Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 1996 Manuál prevence v lékařské praxi, VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 2000 WHO: Air quality guedelines for Europe, second edition, 2000 (online) WHO: Air quality guedelines – Global Update 2005 (online)

The Genlyd Noise Annoyance Model, DELTA (Danish Electronics, Light and Acoustics), 2007 WHO: Guidelines for Community Noise, 1999 (online) WHO: Night Noise Guidelines for Europe, 2009 (online)

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE SO ORP KLADNO

Recommend Documents