Sociodemografická analýza. SO ORP Poděbrady

Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy „Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí“, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Sociodemografická analýza SO ORP Poděbrady

10.6.2013 Vypracoval

Mgr. Tomáš Chovanec České Budějovice Finální verze

Obsah Úvod................................................................................................................................. 2 Cíl sociodemografické analýzy ............................................................................................... 2 Sběr a analýza dat .................................................................................................................. 2 Obecná charakteristika území ........................................................................................... 2 Vymezení a poloha zájmového území .................................................................................... 2 Geografické poměry ............................................................................................................... 3 Administrativní členění .......................................................................................................... 6 Mikroregiony a svazky obcí .................................................................................................... 7 Historie regionu (do období 1. čsl. republiky) .................................................................. 10 Demografické ukazatele .................................................................................................. 12 Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................ 12 Věková struktura .................................................................................................................. 14 Pohlaví a rodinný stav .......................................................................................................... 21 Pohyb obyvatelstva .............................................................................................................. 23 Vzdělanostní struktura ......................................................................................................... 28 Národnostní struktura .......................................................................................................... 31 Religiozita ............................................................................................................................. 31 Vyjížďka do zaměstnání a škol.............................................................................................. 33 Ekonomické prostředí ..................................................................................................... 34 Ekonomická aktivita obyvatelstva ........................................................................................ 34 Zaměstnanost podle odvětví činnosti .................................................................................. 36 Hlavní zaměstnavatelé ......................................................................................................... 38 Ekonomické subjekty............................................................................................................ 39 Nezaměstnanost ............................................................................................................. 40 Míra registrované nezaměstnanosti .................................................................................... 41 Domovní a bytový fond ................................................................................................... 44 Základní charakteristika domovního a bytového fondu ...................................................... 44 Byty zvláštního určení .......................................................................................................... 46 Ostatní městské byty ............................................................................................................ 48 Sociální oblast................................................................................................................. 49 Rodiny a domácnosti ............................................................................................................ 49 Rodiny s dětmi, mládež, kurátor pro děti a mládež ............................................................. 49 Senioři – osoby starší 65-ti let .............................................................................................. 51 Osoby se zdravotním postižením, držitelé průkazu TP, ZTP, ZTP/P ..................................... 53 Příspěvek na péči .................................................................................................................. 53 Osoby ohrožené sociálním vyloučením................................................................................ 54 Sociální dávky ....................................................................................................................... 54 Zdravotnictví .................................................................................................................. 57 Školství ........................................................................................................................... 59 Vybavenost obcí ............................................................................................................. 61 Shrnutí ........................................................................................................................... 62 Seznam tabulek, grafů a obrázků..................................................................................... 64

1

Úvod Cíl sociodemografické analýzy Sociodemografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Poděbrady mapuje stávající sociálně demografickou situaci, resp. předkládá a analyzuje jednotlivé demografické ukazatele a poukazuje na možný vývoj v těchto aspektech, dále mapuje společenské jevy a trendy sociálního vývoje z nich vyplývajících, a to na území správního obvodu i města Poděbrady. Tyto informace slouží jako podklad pro potřeby a činnosti související s procesem komunitního plánování sociálních služeb v SO ORP Poděbrady.

Sběr a analýza dat Klíčovým těžištěm pro sběr dat a jejich následné zpracovávání byly internetové stránky Českého statistického úřadu a kompetentní orgány ve městě Poděbrady, zejména Městský úřad a ÚP v Poděbradech. Další internetové stránky byly využívány pro dílčí doplňování či k popisu dalších oddílů.1 Při práci s těmito daty je nutné brát v úvahu, že všechny sociální i demografické jevy se v čase mění, vznikají tak rozličné přehledy a souhrny rozdílné dle způsobu a frekvence sběru a zpracování dat. Nelze také opomenout, že některé jevy nejsou v podstatě vůbec statisticky sledovány. S podivem je rovněž skutečnost, že ačkoliv data pro tuto analýzu byla zjišťována v průběhu března a dubna 2013, na stránkách ČSÚ byly velmi často jako poslední údaje za rok 2010. Proto nelze v některých srovnáních a vývojích konkrétního ukazatele použít opravdu nejaktuálnější výsledky.

Obecná charakteristika území Vymezení a poloha zájmového území SO ORP Poděbrady se rozkládá ve východní části Středočeského kraje na hranicích s Královéhradeckým krajem. Na západě sousedí s obvodem Nymburk, na jihu s obvodem Kolín, východními sousedy jsou obvody Hradec Králové a Nový Bydžov, na severu sousedí s jičínským obvodem.

1

Jedná se např. o servery www.atlasskolstvi.cz, https://snzr.uzis.cz, http://portal.mpsv.cz, www.risy.cz aj.

2

Obr. č. 1: Poloha SO ORP Poděbrady ve Středočeském kraji

zdroj: http://www.podebradsko-region.cz (upraveno)

Geografické poměry Celková výměra dosahuje 34 856 ha, počet obyvatel (k 31. 12. 2011) činí 30 402. Rozlohou poděbradský region zaujímá 17. místo v rámci všech SO ORP Středočeského kraje, počtem obyvatel se řadí na 15. místo. Rozlohou i počtem obyvatel se tak poděbradský region řadí k mírně podprůměrným obvodům. V tabulce č. 1 jsou jednotlivé správní obvody Středočeského kraje seřazeny sestupně podle rozlohy a podle počtu obyvatel. Tab. č. 1: Pořadí jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel k 31. 12. 2011 poř.

SO ORP

výměra v ha

poř.

SO ORP

počet obyvatel

1.

Příbram

92 531

1.

Kladno

121 936

2.

Rakovník

89 623

2.

Černošice

120 990

3.

Mladá Boleslav

81 033

3.

Mladá Boleslav

106 455

4.

Benešov

68 996

4.

Brandýs nad Labem – St. Boleslav

90 107

5.

Kutná Hora

64 271

5.

Kolín

79 026

6.

Kolín

58 417

6.

Příbram

69 706

7.

Černošice

58 034

7.

Benešov

56 629

8.

Vlašim

49 591

8.

Beroun

56 469

9.

Mělník

45 670

9.

Říčany

56 296

10.

Sedlčany

44 857

10.

Rakovník

55 641

11.

Beroun

41 584

11.

Kutná Hora

49 909

12.

Brandýs nad Labem – St. Boleslav

37 810

12.

Mělník

42 637

13.

Říčany

37 725

13.

Slaný

14.

Slaný

36 879

15.

Nymburk

35 553

14. 15.

Nymburk Poděbrady

38 296 30 402

16.

Kladno

35 083

16.

Neratovice

30 043

38 806

3

17.

Poděbrady

34 856

17.

Kralupy nad Vltavou

29 948

18.

Dobříš

31 842

18.

Hořovice

28 612

19.

Votice

28 877

19.

Vlašim

25 811

20.

Čáslav

27 436

20.

Čáslav

25 095

21.

Hořovice

24 618

21.

Lysá nad Labem

22 123

22.

Mnichovo Hradiště

21 251

22.

Sedlčany

22 109

23.

Český Brod

18 437

23.

Dobříš

20 763

24.

Kralupy nad Vltavou

13 120

24.

Český Brod

18 728

25.

Lysá nad Labem

12 120

25.

Mnichovo Hradiště

16 361

26.

Neratovice

11 317

26.

Votice

12 212

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz)

Graf č. 1: Srovnání jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel (k 31. 12. 2011) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

počet obyvatel

výměra v ha

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz)

Nížinatý povrch náleží k celku Středočeské tabule. Jedná se o rovinatou polabskou zemědělskou oblast Polabské nížiny vykazující nejvyšší podíl orné půdy v kraji. Nadmořská výška je na území celého regionu nízká, pohybuje se převážně kolem hodnoty 200 m n.m., nejvyšší nadmořské výšky dosahuje vrch Oškobrh (285 m). Podnebí je teplé, s dostatkem srážek po celý rok a s příznivou průměrnou teplotou vzduchu. Nejvýznamnějšími hydrologickými prvky jsou řeka Labe, která protéká hlavním městem regionu – Poděbrady, dále Sánský kanál a dva pravostranné přítoky – Cidlina a Mrlina. V obvodě se nachází národní přírodní rezervace Libický luh, Kněžičky a Žehuňská obora, částečně sem zasahuje další národní přírodní rezervace, Žehuňský rybník. Dále je zde několik dalších maloplošně zvláštně chráněných území.2 2

Jde např. o přírodní památky Písečný přesyp u Osečka, Oškobrh, Vinný vrch, Báň nebo o národní přírodní památku Kopičácký rybník.

4

Obr. č. 2: Geografické poměry Středočeského kraje

zdroj: www.czso.cz (upraveno) V uplynulých pěti desetiletích docházelo k postupnému úbytku počtu obyvatel. Po roce 1989 pokračoval úbytek obyvatel vzhledem k jednomu z nejvyšších úbytků přirozenou měnou v kraji a nízkým přírůstkům migrací. V současnosti je průměrná hrubá míra porodnosti jednou z nejnižších v kraji, zatímco hrubá míra úmrtnosti jednou z nejvyšších. Obyvatelstvo obvodu je nejstarší v kraji, nejvyšší podíl starého obyvatelstva a nejnižší podíl dětí způsobují nejvyšší index stáří a nejvyšší průměrný věk. Staré věkové struktuře odpovídá nejvyšší podíl nepracujících důchodců na celkovém počtu ekonomicky neaktivních ve srovnání s ostatními obvody. K nejvyšším patří také podíl domácností jednotlivců. Také hustota zalidnění (87,2 obyv./km2) dosahuje podprůměrné hodnoty. V zájmovém území jsou příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu. Z průmyslových odvětví je nejvýznamnější sklářský průmysl, Sklárny BOHEMIA a.s., Poděbrady představují největšího zaměstnavatele obvodu a jsou známé výrobou olovnatého křišťálu. Dalšími velkými zaměstnavateli jsou KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., Městec Králové a Poděbradka a.s. Velký vliv na trh práce má lázeňství, kdy právě Lázně Poděbrady představují druhého největšího zaměstnavatele; námi sledovaný správní obvod vykazuje nejvyšší podíl zaměstnaných ve zdravotnictví v rámci celého kraje.

5

Tab. č. 2: Základní údaje o obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy

výměra (ha)

počet částí obce

počet obyvatel

2 673 1 444 209 668 1 465 382 403 2 250 745 1 958 1 187 159 559

5 1 1 1 3 1 1 5 2 3 1 1 1

861 498 217 213 881 246 413 326 209 508 170 86 287

513

1

361

997 1 988 613

1 3 1

1 332 2 927 331

obec Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

SO ORP Poděbrady celkem zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz) Okřínek

559

2

161

výměra (ha)

počet částí obce

počet obyvatel

1 092 1 220 489 691 644 3 369 847 947 447 1 250 626 623 802

1 4 1 1 1 9 1 1 1 3 1 2 1

459 878 138 595 438 13 894 183 472 195 541 928 315 214

142

1

100

584 603 1 707

1 1 1

176 438 411

34 856

2

30 402

Intenzita bytové výstavby je podprůměrná. Obvod se vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech a jedním z nejvyšších podílů neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu. Mezi stěžejní dopravní komunikace patří dálnice D11 spojující Prahu s Hradcem Králové, dvě silnice I. třídy, konkrétně I/38 vedoucí z Doks do Rakouska přes hraniční přechod Hatě,3 dále I/32 vedoucí z Libice nad Cidlinou do Jičína; dalšími komunikacemi jsou železniční tratě 020, 062 a 231,4 a řeka Labe, která je po celém toku na území SO ORP Poděbrady splavná pro říční dopravu. Obvod je známý především svým lázeňským městem Poděbrady. Léčí se zde choroby srdce, zažívacího a pohybového ústrojí. Město má výstavní lázeňskou čtvrť, nachází se zde zámek, který byl původně postaven jako hrad ve 13. století. Přístupná je pamětní síň krále Jiřího z Poděbrad, který se v hradě v roce 1420 narodil. Obec Libice nad Cidlinou je známá jako sídlo mocného rodu Slavníkovců. Nedaleko Poděbrad, v obci Libice nad Cidlinou je možné vidět pozůstatky slavníkovského hradiště.

Administrativní členění SO ORP Poděbrady tvoří 35 obcí, z nichž dvě obce, Poděbrady a Městec Králové, mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. Ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (dále jen SO POÚ) Městec Králové k 31. 12. 2011 žilo 9 040 obyvatel, v SO POÚ Poděbrady 21 362 obyvatel. SO POÚ Městec Králové tvoří 17 obcí: Běrunice, Činěves, 3

Silnice vede ze severozápadu regionu na jihozápad, 1 km západně od Poděbrad. Trať 020 spojuje Velký Osek s Chocní, trať 062 spojuje Chlumec nad Cidlinou s Křincem a trať 231 obstarává spojení mezi Prahou a Kolínem. 4

6

Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Hradčany, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Městec Králové, Opočnice, Podmoky, Sloveč, Velenice, Vrbice a Záhornice. SO POÚ Poděbrady tvoří 18 obcí: Choťánky, Kolaje, Kouty, Křečkov, Libice nad Cidlinou, Odřepsy, Okřínek, Opolany, Oseček, Pátek, Poděbrady, Sány, Senice, Sokoleč, Úmyslovice, Vlkov pod Oškobrhem a Vrbová Lhota. Počet částí obcí je 66, počet katastrů činí 60. Obr. č. 3: Administrativní členění SO ORP Poděbrady

zdroj: www.czso.cz

Mikroregiony a svazky obcí Mikroregiony a svazky obcí jsou samostatné právní subjekty a vznikají za účelem určitého společného cíle. Zpravidla se jedná o koordinaci celkového rozvoje území, vybudování společné čističky odpadních vod, plynofikaci obcí, spolupráci na ochraně životního prostředí, o obnovu krajiny apod. V České republice existuje více než 550 takovýchto mikroregionů a svazků obcí, na území poděbradského obvodu se jich nachází pět.5 Podrobnější informace o těchto uskupeních podává tabulka č. 3.

5

Nutno podotknout, že členskými obcemi jsou mnohdy i obce z jiných SO ORP; v tabulce jsou však uvedeny pouze ty z poděbradského regionu.

7

8

Tabulka č. 3: Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady Mikroregion Polabský Luh členské obce datum založení sídlo forma účel

Opolany 18. 3. 2003 Kolín dobrovolný svazek obcí celkový rozvoj mikroregionu, ochrana životního prostředí, podpora cestovního ruchu

DSO Pečecký region členské obce datum založení sídlo forma účel

Písková Lhota, Vrbová Lhota 1. 1. 2000 Kolín dobrovolný svazek obcí celkový rozvoj mikroregionu, územní plánování, ochrana životního prostředí, podpora cestovního ruchu

Region Taxis Bohemia členské obce datum založení sídlo forma účel

Úmyslovice 20. 6. 2006 Loučeň dobrovolný svazek obcí celkový rozvoj regionu

Mikroregion Poděbradské Polabí členské obce datum založení sídlo forma účel

Běrunice, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Choťánky, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Kouty, Křečkov, Městec Králové, Poděbrady, Sány, Senice, Sloveč, Sokoleč, Vlkov pod Oškobrhem, Záhornice 2006 Poděbrady dobrovolný svazek rozvoj mikroregionu

Svazek obcí Ny-Ko členské obce datum založení sídlo forma účel

Dlouhopolsko, Choťánky, Kněžice, Libice nad Cidlinou, Městec Králové, Odřepsy, Pátek 21. 2. 1995 Kostelec nad Černými Lesy dobrovolný svazek obcí sběr, svoz a likvidace odpadů

zdroj: autor (podle http://www.risy.cz a http://www.podebradsko-region.cz)

Obr. č. 4: Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady

zdroj: autor (podle http://www.risy.cz a http://www.podebradsko-region.cz)

9

Historie regionu (do období 1. čsl. republiky) Krajina v okolí Poděbrad poskytovala příznivé podmínky pro osídlení již v pravěku. Setkáváme se zde všude se stopami po činnosti člověka, neboť se jedná o klimaticky příhodnou oblast s dávným osídlením. Existuje řada dokladů o poměrně hustém osídlení již z mladší doby kamenné. Od té doby se ve zdejší krajině provozuje zemědělství. Několik důležitých momentů z české historie se stalo právě zde. Tím nejznámějším, který se zde odehrál, byl jeden z rozhodujících okamžiků naší historie, jenž je neodmyslitelně spjatý s Libicí nad Cidlinou. V polovině 10. století se místní hradisko po rozsáhlých úpravách stalo významným správním centrem. Sídlil zde mocný rod Slavníkovců, jehož panství zaujímalo východní třetinu Čech. Soupeření rodu Slavníkovců s vládnoucím rodem Přemyslovců vyvrcholilo v roce 995, kdy bylo libické hradisko přepadeno, vypáleno a přítomní členové rodu vyvražděni. Vzhledem k výše uvedeným událostem se stala novým centrem správy kraje Havraň. Od 13. století byla pak správa kraje přenesena do Poděbrad. Od roku 1350 patřilo poděbradské panství pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnější osobností byl král Jiří z Poděbrad. Za vlády pánů z Kunštátu se město a kraj značně povznesly. V místě dnešních Poděbrad vedla v raném středověku důležitá obchodní trasa, tzv. Kladská cesta, která měla vliv na zdejší osídlení. V okolí dnešního města pak bylo několik dalších významných sídel, například hrad Oldříš, Sadská či slavníkovská Libice. Kladská cesta, vedoucí od Prahy a Sadské směrem k Hradci Králové a pokračující až do Slezska a dnešního Polska, zdejším brodem překračovala řeku Labe. Od 14. do 16. století byla v oblasti budována rozsáhlá soustava rybníků. Jen na samotném poděbradském panství bylo 48 rybníků. Největší z nich (Blato) byl zároveň i největším rybníkem v Čechách. Z konce 15. století pochází Lánská strouha (od 19. století tzv. Sánský kanál), která sloužila k napájení rybníků a poháněla několik mlýnů. Od druhé poloviny 18. století ale byly rybníky vysoušeny a proměňovány v pastviny, louky a pole. První polovina 16. století byla obdobím soupeření měst a šlechty. V Poděbradech byl roku 1531 založen panský pivovar, Městec Králové dokonce ztratil výsady královského města a stal se městem poddanským. Po bělohorské porážce došlo ke konfiskacím majetku a na oblast také dolehly útrapy způsobené třicetiletou válkou. Nastal proto úpadek zemědělství, byly vypáleny grunty i celé vesnice a postupně ve druhé polovině 17. století dochází ke změně poddanství na nevolnictví. Současně byla prováděna soustavná rekatolizace obyvatelstva. Od roku 1776 se začal zavádět tzv. Raabův systém (podle dvorního rady Raaba) na jezuitských a komorních panstvích, tedy i na panství poděbradském. Docházelo k rozdělení dvorů a byly zakládány nové vsi (např. Kolaje, Oškobrh). V první polovině 19. století byly stavěny silnice. V roce 1815 to byla cesta z Prahy do Hradce Králové. V roce 1845 byl zahájen provoz na první železniční trati z Olomouce do Prahy, vedoucí přes Kolín a Pečky. Ve druhé polovině 19. století vzniklo několik dalších železničních tratí. Významným mezníkem v historii Poděbrad a jeho okolí, se stal rok 1905, kdy byl v hloubce 96,7 metrů navrtán pramen minerální uhličité vody. Objevení minerálních vod změnilo město k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a 10

Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské Knížecí lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města. V témže roce byla zahájena první úspěšná lázeňská sezóna. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo dvanáct zřídel a v roce 1930 již šestnáct. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před 1. světovou válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším secesním slohu. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost. Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. Václava Libenského, specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. V roce 1924 František Janda vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil. S městem Poděbrady je spojeno mnoho významných osobností, které se zde buď narodily, nebo zde nějaký čas pobývaly. Mezi ty nejvýznamnější patří: Jiří z Poděbrad – český král Viktorín z Poděbrad – minsterberský a opavský kníže, syn krále Jiřího z Poděbrad. Kateřina z Poděbrad – uherská královna, dcera Jiřího z Poděbrad Hynek z Poděbrad – renesanční básník, syn Jiřího z Poděbrad František Turinský – obrozenecký básník, spisovatel, úředník a soudce Antonín Engel – architekt, urbanista a teoretik architektury Osobnosti známé především ze současnosti, případně z nedávné minulosti, které jsou s Poděbradami spjaty: Ctirad Mašín – příslušník československého protikomunistického odboje Milan Paumer – příslušník československého protikomunistického odboje Josef Mašín – příslušník československého protikomunistického odboje Miloš Forman – režisér Václav Havel – prezident ČR, dramatik Marta Kubišová – zpěvačka Alice Nellis – režisérka a scenáristka Bohumil Říha – český spisovatel

11

Demografické ukazatele Z hlediska zaměření této analýzy jsou v tomto oddíle mapovány ty demografické ukazatele, které jsou pro ni relevantní. Konkrétně se jedná o počet obyvatel, věk, pohlaví, rodinný stav, pohyb obyvatelstva, vzdělání, národnost, religiozitu a vyjížďku a dojížďku do zaměstnání a škol.

Vývoj počtu obyvatel Na území SO ORP Poděbrady k 31. 12. 2011 žilo 30 402 obyvatel. Z tohoto počtu žila téměř polovina lidí v sídelním městě regionu, v Poděbradech. Počty obyvatel a podíl obyvatelstva podle velikostních skupin uvádí tabulka č. 4. Z ní je patrné, že v zájmovém území dominují spíše malé obce (25 obcí má mé než 500 obyvatel), přičemž podíl obyvatel zde žijících činí pouhých 23,2 %. Tabulka č. 4: Základní charakteristika SO ORP Poděbrady podle velikostních skupin obcí velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel do 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 – 9 999 10 000 a více SO ORP Poděbrady celkem

počet obcí 8 17 7 1 1 0 1 35

obyvatelstvo počet

podíl na ORP (%) 1 209 5 848 5 192 1 332 2 927 0 13 894 30 402

4,0 19,2 17,1 4,4 9,6 0 45,7 100,00

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích poděbradského regionu udává tabulka č. 5. Pro potřeby této analýzy byly záměrně zvoleny roky 1991, 2001 a 2011, tedy roky, kdy byly prováděny pravidelné cenzy. Z údajů v této tabulce vyplývá, že počet obyvatel v jednotlivých obcích, i v celé zájmové oblasti v roce 2001 oproti roku 1991 poklesl (v celém SO ORP o 602 obyvatel), naopak v roce 2011 byl tento počet vyšší o 1 710 obyvatel než v roce 2001. Prakticky ve všech obcích regionu došlo mezi roky 1991 a 2001 k (mírnému) poklesu počtu obyvatel, pouze v obcích Choťánky, Pátek, Úmyslovice, Vlkov pod Oškobrhem a Vrbová Lhota počet obyvatel mírně narostl a v Křečkově zůstal konstantní. V letech 2001 – 2011 došlo v obcích Běrunice, Dlouhopolsko, Kněžičky a Kolaje k poklesu počtu obyvatel, v obci Vrbice se počet nezměnil, ve všech ostatních obcích se počet obyvatel zvýšil.

12

Tab. č. 5: Počet obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 1991, 2001 a 2011 (stav k 31. 12.) obec

1991

2001

2011

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy

1 119 * 518 247 219 808 245 386 364 220 524 --- 1 103 259 344 1 306 3 010 293

887 481 219 184 771 237 407 319 203 483 188 91 237 344 1 299 2 909 282

861 498 217 213 881 246 413 326 209 508 170 86 287 361 1 332 2 927 331

Okřínek

358 **

148

161

obec Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice SO ORP Poděbrady celkem

1991

2001

2011

832 *** 850 --- 2 496 401 13 235 --- 3 458 --- 4 560 806 303 245 80 --- 3 357 348

396 798 110 512 400 13 204 167 445 172 530 788 312 197 83 176 372 341

459 878 138 595 438 13 894 183 472 195 541 928 315 214 100 176 438 411

29 294

28 692

30 402

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) * Tehdy byla součástí obce dnešní obec Kněžičky. ** Tehdy byla součástí obce dnešní obec Senice. *** Tehdy byly součástí obce dnešní obce Podmoky a Vrbice. 1 součást obce Běrunice 2 součást obce Pňov-Předhradí 3 součást obce Opočnice 4 součást obce Okřínek

Z hlediska dlouhodobějšího lze vývoj počtu obyvatel komentovat tvrzením, že v první polovině první dekády současného století nastal zcela nepatrný populační pokles, avšak ve druhé polovině této dekády dochází k nárůstu počtu obyvatel. Tento trend je platný pro většinu regionů v České republice, a to jak na úrovních SO ORP, tak i na úrovních vyšších.6 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Poděbrady a v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

13 204

13 072

13 128

13 194

13 250

13 255

13 495

13 788

13 838

14 032

13 894

SO ORP Poděbrady 28 692

28 552

28 609

28 724

28 799

28 928

29 429

29 798

29 921

30 270

30 402

město Poděbrady

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) 6

Vyššími úrovněmi jsou myšleny okresy, kraje, příp. celá ČR.

13

Tyto změny v počtu obyvatelstva, jak v jednotlivých obcích, tak i v celém zájmovém území, lze vysvětlit demografickým chováním společnosti. Od 90. let minulého století do počátku současného století nastal postupně se zvyšující propad porodnosti, který zapříčinil hlavní úbytek obyvatelstva. Změny nastávají zhruba v polovině dekády, kdy dochází k tzv. babyboomu Husákovo dětí.7 Tehdy se počet obyvatel začal zvyšovat především díky vyšší natalitě a na konci sledovaného období je počet obyvatel vyšší než na počátku sledovaného období. ČSÚ pravidelně vypracovává prognózy dalšího vývoje počtu obyvatelstva. Tyto prognózy jsou však vztaženy na vyšší administrativní celky než SO ORP nebo okresy. Pro potřeby naší analýzy použijeme tu, která zobrazuje očekávaný vývoj v celé zemi, a to až do roku 2066. Podle výše uvedených závěrů lze konstatovat, že námi zkoumaný region se nijak výrazně neodlišuje od vývoje celorepublikového, tudíž tento odhad je pro nás relevantní. Graf č. 3: Očekávaný vývoj počtu obyvatel v ČR do roku 2066

zdroj: http://www.czso.cz

Věková struktura V demografii a statistice je obyvatelstvo je rozděleno do třech věkových skupin. Osoby ve věku 0 – 14 let (tedy děti) se označují jako lidé v předproduktivním věku, produktivní věk je 15 – 64 let, od věku 65 let je věk poproduktivní. V České republice, tak jako ve většině evropských zemí, došlo během uplynulých dvaceti let v ohledu věkové struktury obyvatelstva k jistým změnám. V 90. letech a počátkem nového století ubývalo dětí, přičemž podíl osob v poproduktivním věku narůstal (zejména díky silným poválečným ročníkům). Až přibližně od roku 2005 dochází k viditelnějšímu nárůstu v předproduktivním věku, zejména díky vyšší natalitě. Tento trend je 7

Jedná se o generaci osob narozených zhruba v letech 1974 – 1980 v důsledku propopulačních opatření.

14

však pouze dočasný a tak lze spatřovat pokračující tendenci započatou v 90. letech minulého století. Jednoznačně můžeme tvrdit, že populace v celé České republice stárne. To se projevuje jak neustále se zvyšujícím průměrným věkem, tak především zvyšujícím se podílem osob v poproduktivním věku. Graf č. 4: Věková pyramida SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) 100 98 96 94 92 89 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

ženy

300

200

muži

100

0

100

200

300


Nízký podíl dětí a mládeže je jev patrný napříč celou republikou a jak bylo výše konstatováno, je to dáno změnou populačního chování obyvatelstva. Z grafického vyjádření věkového složení populace, tedy věkové pyramidy, je patrný nejvyšší podíl osob ve věku 30 – 40 let,8 dále je vysoký podíl osob ve věku 55 – 65 let. Obdobné věkové složení populace nalezneme v celé České republice, na všech úrovních (počínaje obcemi, konče celostátní úrovní). V tabulce č. 6 jsou počty obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích a průměrný věk obyvatelstva v jednotlivých obcích Poděbradska.

8

Jedná se o již zmíněné tzv. Husákovy děti a generaci jejich rodičů.

15

Tabulka č. 6: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (absolutní počty k 31. 12. 2011) obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

celkem obyvatel

0 – 14

z toho ve věku 15 – 64 65 a více

průměrný věk

861 498 217 213 881 246 413 326 209 508 170 86 287 361 1 332 2 927 331 161 459 878 138 595 438 13 894 183 472 195 541 928 315 214 100 176 438 411

105 59 21 34 146 33 49 37 26 69 21 7 44 46 175 424 42 19 64 128 20 86 53 1 968 25 54 29 73 136 47 29 11 24 69 83

606 350 141 144 606 171 294 217 148 334 120 47 199 266 903 2 007 230 106 302 580 87 408 313 9 264 132 347 133 353 627 225 155 69 105 321 271

150 89 55 35 129 42 70 72 35 105 29 32 44 49 254 496 59 36 93 170 31 101 72 2 662 26 71 33 115 165 43 30 20 47 48 57

43,4 43,3 46,9 40,7 39,7 43,8 42,8 45,9 43,2 44,4 42,3 52,0 41,0 41,2 43,5 41,9 41,2 45,8 43,3 42,0 46,0 41,8 42,1 42,3 39,8 42,2 40,4 43,5 42,8 39,3 41,8 46,7 46,3 38,6 38,4

SO ORP Poděbrady celkem 30 402 zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

4 256

20 581

5 565

42,3

Tabulka č. 7 obsahuje vzestupné pořadí obcí zájmové oblasti podle průměrného věku.9 Zde je již částečně patrný rozdíl mezi věkovými skupinami v jednotlivých obcích a lze tak vyvozovat první závěry o „starých“ a „mladých“ obcích.10 Pokud mezi všechny obce Poděbradska zařadíme průměrný věk celého regionu, vidíme, že přesně polovina obcí (resp. 18) dosahuje hodnoty menší či stejné jako celý SO ORP, druhá polovina obcí (zbývajících 17) vykazuje vyšší hodnoty. Zajímavé je srovnání rozdílů mezi obcí s nejvyšším průměrným věkem (Kolaje, 52,0 let) a průměrným věkem zájmového území (42,3 let) a mezi obcí s nejnižším průměrným věkem 9

Tato tabulka de facto vychází z předcházející tabulky, je však použito vzestupné seřazení. Nejedná se o oficiální demografickou terminologii, tyto názvy jsou užity pro naše rozlišení. „Starou“ obcí myslíme tu, jejíž obyvatelstvo v poproduktivní věkové skupině výrazně převyšuje osoby v předproduktivním věku a průměrný věk obyvatel v této obci je výrazně vyšší než průměrný věk v analyzovaném regionu. Naopak „mladá“ obec má výrazně vyšší podíl dětí a mládeže než seniorů a průměrný věk obyvatel obce je výrazně nižší než v celém regionu. 10

16

(Záhornice, 38,4 let) a opět průměrným věkem zájmového území. Zatímco v prvním případě činí tento rozdíl 9,7 let, ve druhém případě je tento rozdíl pouhých 3,9 let. Samotný rozdíl mezi obcemi Kolaje a Záhornice pak činí 13,6 let. Tabulka č. 7: Průměrný věk v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady pořadí

obec

průměrný věk

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. – 10. 9. – 10. 11. – 12. 11. – 12. 13. 14. 15. 16. 17. – 18. 17. – 18.

Záhornice Vrbová Lhota Úmyslovice Dymokury Podmoky Senice Dobšice Kouty Křečkov Odřepsy Pátek Velenice Městec Králové Opolany Písková Lhota Sány Kněžičky Poděbrady

38,4 38,6 39,3 39,7 39,8 40,4 40,7 41,0 41,2 41,2 41,8 41,8 41,9 42,0 42,1 42,2 42,3 42,3

pořadí 19. – 20. 19. – 20. 21. 22. – 23. 22. – 23. 24. 25. – 26. 25. – 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

průměrný věk

obec Choťánky Sokoleč Chroustov Činěves Opočnice Běrunice Libice nad Cidlinou Sloveč Hradčany Kněžice Okřínek Chotěšice Oseček Vrbice Vlkov pod Oškobrhem Dlouhopolsko Kolaje

42,8 42,8 43,2 43,3 43,3 43,4 43,5 43,5 43,8 44,4 45,8 45,9 46,0 46,3 46,7 46,9 52,0

SO ORP Poděbrady

42,3


Porovnáme-li průměrný věk v námi sledovaném poděbradském obvodu s ostatními středočeskými obvody, zjistíme, že Poděbradsko má nejvyšší průměrný věk v celém Středočeském kraji. Tabulka č. 8: Průměrný věk v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice a ve Středočeském kraji (k 31. 12. 2011) pořadí 1. 2. – 3. 2. – 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. – 10. 9. – 10. 11. 12. – 13. 12. – 13. 14. – 15.

SO ORP

průměrný věk

pořadí

36,3 38,2

14. – 15. 16.

Nymburk Rakovník

41,0 41,2

38,2

17. – 19.

Sedlčany

41,3

38,5 39,5 39,9 40,1 40,2 40,4 40,4 40,5 40,6 40,6 41,0

17. – 19. 17. – 19. 20. 21. – 22. 21. – 22. 23. 24. 25. 26.

Hořovice Kolín Mnichovo Hradiště Příbram Votice Čáslav Kutná Hora Vlašim Poděbrady

41,3 41,3 41,4 41,5 41,5 41,7 41,8 42,0 42,3 40,3 41,1

Lysá nad Labem Černošice Brandýs n. Labem – Stará Boleslav Říčany Český Brod Neratovice Beroun Mladá Boleslav Kralupy nad Vltavou Dobříš Slaný Mělník Benešov Kladno

průměrný věk

SO ORP

Středočeský kraj Česká republika


17

Ještě lépe rozvrstvení do jednotlivých věkových kategorií znázorňuje graf č. 5. Zde je patrný rozdíl v jednotlivých obcích ve zmíněných třech věkových skupinách. Obcemi, které mají velmi nízký podíl osob (méně než 10 %) v předproduktivním věku, tudíž dětí a mládeže, jsou pouze Dlouhopolsko (9,7 %) a Kolaje (8,1 %). Naopak relativně velmi vysoký podíl těchto osob (nad 20 %) má pouze obec Záhornice (20,2 %). Na druhé straně vysoký podíl osob v poproduktivním věku, tedy seniorů (20 % a více) je v obcích Dlouhopolsko (25,3 %), Chotěšice (22,1 %), Kněžice (20,7 %), Kolaje (37,2 %), Okřínek (22,4 %), Opočnice (20,3 %), Oseček (22,5 %), Sloveč (21,3 %), Vlkov pod Oškobrhem (20,0 %) a Vrbice (26,7 %). 15 % seniorů a méně pak žije v obcích Dymokury (14,6 %), Křečkov (13,6 %), Podmoky (14,2 %), Sány (15,0 %), Úmyslovice (13,7 %), Velenice (14,0 %), Vrbová Lhota (11,0 %) a Záhornice (13,9 %). Graf č. 5: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (podíly v % k 31. 12. 2011) 0 - 14

65 a více

15 - 64

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod… Vrbice Vrbová Lhota Záhornice SO ORP celkem 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


Pokud budeme sledovat změny v podílech jednotlivých věkových skupin na Poděbradsku mezi roky 2001 a 2011, uvidíme, že výše konstatované tvrzení o zvýšení natality ve druhé polovině dekády se potvrdilo poklesem setrvalého propadu podílu osob v předproduktivní skupině a podíl osob v poproduktivním věku neustále stoupal.

18

Tabulka č. 9: Podíly jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel a průměrný věk v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 věková skupina 0 – 14 15 – 64 65 a více průměrný věk muži z toho ženy

2001

2002

14,3 69,2 16,5 41,0 39,1 42,9

2003

14,2 69,1 16,7 41,2 39,3 43,0

2004

14,1 69,3 16,6 41,3 39,5 43,1

13,9 69,4 16,7 41,5 39,7 43,2

2005

2006

13,6 69,7 16,7 41,6 39,9 43,3

2007

13,2 69,9 16,9 41,9 40,2 43,5

13,3 69,8 16,9 41,9 40,2 43,5

2008 13,3 69,7 17,0 41,9 40,2 43,6

2009 13,5 69,1 17,4 42,1 40,4 43,7

2010 13,6 68,7 17,7 42,1 40,5 43,7


Pro srovnání věkové struktury poděbradského SO ORP nám poslouží graf č. 6, kde jsou komparovány jednotlivé správní obvody Středočeského kraje a dva vyšší administrativní celky.11 Z grafu je tak patrné, že podíly jednotlivých věkových skupin se nijak dramaticky neodlišují od většiny ostatních regionů; samostatnou kapitolu tvoří správní obvody obcí na území okresů Praha-východ a Praha-západ,12 jejichž věková struktura je mnohem odlišnější. Graf č. 6: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice a ve Středočeském kraji (podíly v % k 31. 12. 2011) Česká republika Středočeský kraj Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram 0 - 14 Rakovník Říčany 15 - 64 Sedlčany Slaný 65 a více Vlašim Votice

14,0

0%

10%

67,7

20%

30%

40%

50%

18,3

60%

70%

80%

90%

100%


Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, struktura obyvatelstva v České republice (a tedy i v námi sledovaném území) dozná v dalších letech rapidní změny. Očekávaný a předpokládaný vývoj dvou, v této kapitole analyzovaných, demografických veličin (rozdělení do věkových kategorií a průměrný věk) vcelku výstižně vystihují následující dva grafy Českého statistického úřadu. Z nich je patrné, že námi popisovaný trend, tedy stárnutí populace, bude nadále pokračovat. 11 12

Jak je vidno z grafu, jedná se o Českou republiku a Středočeský kraj. Jedná se o SO ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Lysá nad Labem a Říčany.

19

2011 14,0 67,7 18,3 42,3 40,7 43,9

Graf č. 7: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066


Graf č. 8: Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066


20

Pohlaví a rodinný stav Porovnání základních údajů o pohlaví a rodinném stavu na území celého správního obvodu v letech 2001 a 2011 podává tabulka č. 10. Z této tabulky je patrný rozdíl mezi počtem mužů a žen. Nepatrně vyšší podíl žen je dán zejména tím faktem, že ačkoliv se rodí méně dívek než chlapců, dožívají se ženy v průměru vyššího věku.13 Tabulka č. 10: Obyvatelstvo SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu v letech 2001 a 2011 kategorie

2001 muži

ženy

28 702

13 988

14 714

30 372

14 790

15 582

10 101

5 675

4 426

11 474

6 346

5 128

13 778

6 910

6 868

13 365

6 689

6 676

2 015

933

1 082

2 954

1 341

1 613

2 639

387

2 252

2 540

390

2 150

169

83

86

0

0

0

celkem

obyvatelstvo celkem svobodní, svobodné ženatí, vdané z toho rodinný rozvedení, stav rozvedené vdovci, vdovy nezjištěno

celkem

2011 muži

ženy

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Údaje pro rok 2001 jsou k rozhodnému dni SLDB 2001, tj. 1. 3., údaje pro rok jsou k rozhodnému dni SLDB 2011, tj. 26. 3.

Taktéž je patrný rozdíl mezi svobodnými. Svobodných mužů bylo v obou sledovaných letech vždy více; v roce 2001 to bylo o 1 249 mužů více než žen, o deset let později byl tento rozdíl takřka stejný (1 218). Stejný jev lze vypozorovat i v jednotlivých obcích zájmového území. To, spolu s dalším, ukazuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Obyvatelstvo v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu (k 26. 3. 2011) obec

celkem obyv.

z toho muži

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov

819 519 200 210 860 249 413 322 215 496 188 87 286 347

400 270 99 107 421 124 204 162 96 238 97 40 143 174

svobodní, svobodné

ženy 419 249 101 103 439 125 209 160 119 258 91 47 143 173

muži 154 117 39 43 196 43 82 66 33 106 42 14 60 74

ženy 128 74 20 34 158 39 71 54 40 75 25 13 45 54

z toho rodinný stav ženatí, rozvedení, vdané rozvedené muži 192 116 46 48 178 58 99 59 57 104 43 19 64 85

ženy 194 110 49 44 170 57 97 59 53 109 44 19 67 86

muži 42 29 11 10 32 18 17 29 5 25 10 5 14 11

ženy 27 29 10 8 47 6 14 14 8 18 9 5 10 15

vdovci, vdovy muž ženy i 12 8 3 6 12 5 6 7 1 3 2 2 5 4

70 36 22 17 62 23 26 33 18 56 13 10 21 18

13

Tuto skutečnost lze prokazatelně odůvodnit vyšším počtem žen v poproduktivní věkové kategorii, kde počet mužů činí 2 157, zatímco počet žen je zhruba o tisícovku vyšší, konkrétně 3 192. Druhým takovým důkazem je mnohem vyšší počet vdov (2 150) než vdovců (390), kde rozdíl činí 1 760 osob.

21

Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

1 310

634

676

273

219

303

300

42

49

15

108

2 829

1 384

1 445

590

457

653

635

106

141

34

210

327 152 443 872 143 616 423 14 133 183 75 175 510 908 297 214

166 78 223 407 74 327 203 6 744 88 233 79 257 456 150 109

161 74 220 465 69 289 220 7 389 95 242 96 253 452 147 105

65 33 91 161 26 138 82 2 998 42 95 33 96 191 63 49

55 19 62 159 18 90 76 2 537 34 85 32 94 120 52 33

81 32 108 206 38 148 101 2 926 38 108 41 127 224 57 54

82 32 102 206 36 135 102 2 973 40 111 41 126 226 56 51

16 9 18 30 8 31 20 634 6 23 4 23 23 28 6

6 8 19 29 5 21 17 933 7 17 12 20 38 22 6

4 4 6 10 2 9 0 169 2 7 1 11 18 2 0

18 15 37 71 10 43 25 938 14 29 11 32 68 17 14

104

55

49

15

12

31

25

9

4

0

8

171 455 421

84 237 227

87 218 194

27 114 95

25 79 60

47 94 104

45 92 102

6 19 22

6 22 11

4 10 6

11 25 21

5 128

6 689

6 676

1 341

1 613

390

2 150

SO ORP Poděbrady 30 372 14 790 15 582 6 346 celkem zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

Stejně jako v předcházejících analyzovaných demografických aspektech, i tyto dva rozlišovací znaky, tedy pohlaví a rodinný stav, jsou svým rozložením identické s rozložením v jiných regionech v České republice. Co se týče prognózy do budoucna, žádný výstup očekávaného složení populace podle pohlaví a podle rodinného stavu ze strany ČSÚ dostupný není. Je tedy nutné učinit jakýsi laický odhad, avšak založený na znalostech dosavadního demografického chování. Zastoupení mužů a žen bude s maximální pravděpodobností nadále obdobné,14 s postupem času se však bude podíl žen nepatrně navyšovat v důsledku nárůstu podílu seniorů na celkové populaci, a tím pádem vyšším počtem žen – seniorek než mužů – seniorů. Jakási stratifikace obyvatelstva podle rodinného stavu by neměla doznat výraznějších změn. Nastíněný odhad však nezohledňuje eventuální sociální, kulturní či politické změny, které by toto rozvrstvení mohlo pozměnit.15

14

Změny v celkovém počtu obyvatel zde nehrají vůbec žádnou roli. Takovouto změnou může být např. zavedení propopulačních opatření a stimulů podporujících zakládání rodin, tak jako tomu bylo v 70. a 80. letech minulého století. Změny ovšem nastaly i po roce 1989, kdy výrazně rostl počet svobodných mužů i žen (taktéž i rozvedených manželství, ta ale nejsou předmětem této části analýzy). 15

22

Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva je demografický ukazatel, který vyjadřuje změny v počtu obyvatelstva v daném regionu za určité období. Skládá se z přirozeného a mechanické pohybu (migrace). Přirozený pohyb tvoří počet živě narozených a počet zemřelých, výsledkem je přirozený přírůstek či úbytek.16 Mechanický pohyb pak sestává z počtu přistěhovalých a vystěhovalých, výsledkem je saldo migrace, kladné či záporné.17 Tabulka č. 12 a graf č. 9 podávají přehled o tomto demografickém ukazateli v letech 2001 – 2011. Tabulka č. 12: Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 kategorie

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

živě narození

220

214

241

233

254

249

317

314

289

323

289

zemřelí

338

352

359

341

361

326

338

336

376

346

355

-118

-138

-118

-108

-107

-77

-21

-22

-87

-23

-66

přistěhovalí

440

581

768

794

907

1 132

1 555

1 098

845

980

787

vystěhovalí

501

583

593

571

725

926

1 033

707

635

608

646

saldo migrace

-61

-2

175

223

182

206

522

391

210

372

141

-179

-140

57

115

75

129

501

369

123

349

75

2009

2010

přirozený přírůstek

celkový přírůstek


Graf č. 9: Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 600 500 400 300 200 100 0 -100

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2011

-200 přirozený přírůstek

saldo migrace



Z uvedených údajů vyplývá, že v poděbradském regionu jasně převažuje mechanický pohyb nad přirozeným. Zatímco saldo migrace je ve sledovaném období v naprosté většině kladné, tedy převažuje imigrace nad emigrací, přirozený přírůstek je po celou dobu záporný. Avšak díky nízkému přirozenému úbytku a vysokému kladnému migračnímu saldu je celkový přírůstek v SO ORP Poděbrady od roku 2003 vždy kladný.

16 17

V demografii a statistice se běžně pro úbytek používá termín záporný přírůstek. Někdy se též namísto termínu saldo migrace používá termín přírůstek stěhováním.

23

Přirozený přírůstek v našem případě nekopíruje krajský či celorepublikový trend, neboť na těchto úrovních má poněkud odlišný průběh. Do roku 2005 převyšuje počet zemřelých živě narozené, poté dochází díky inverzi těchto hodnot k nízkému přírůstku. Avšak i tento nárůst není trvalý a v současné době opět hodnota přirozeného přírůstku klesá k nule.18 Saldo migrace vykazuje v první polovině dekády pozvolný nárůst, v roce 2007 je zaznamenána jeho nejvyšší hodnota. V následujících letech je již opět kolísavý průběh, avšak stále kladný. Tabulka č. 13 udává přehled pohybu obyvatelstva v jednotlivých obcích v zájmovém území.

Tabulka č. 13: Pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v roce 2011 obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

živě narození 5 5 3 6 7 3 3 3 3 2 1 0 4 3 2 23 5 0 5 7 1 0 3 137 4 8 7 7 10 6 2 1 1 3 9

zemřelí 13 9 6 4 10 4 3 5 3 1 3 3 2 3 17 20 6 1 5 10 4 4 2 166 2 3 6 8 13 1 3 2 1 5 7

SO ORP Poděbrady 289 355 celkem zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

přistěhovalí 11 25 13 3 38 8 17 11 6 16 4 1 9 14 37 80 12 10 20 22 6 22 16 423 0 14 14 17 42 11 2 0 5 20 29

vystěhovalí 16 13 3 2 16 5 12 14 7 5 6 0 7 10 23 64 3 1 10 14 3 11 4 487 5 14 10 18 9 4 8 3 6 5 9

přirozený přírůstek -8 -4 -3 2 -3 -1 0 -2 0 1 -2 -3 2 0 -15 3 -1 -1 0 -3 -3 -4 1 -29 2 5 1 -1 -3 5 -1 -1 0 -2 2

saldo migrace -5 12 10 1 22 3 5 -3 -1 11 -2 1 2 4 14 16 9 9 10 8 3 11 12 -64 -5 0 4 -1 23 7 -6 -3 -1 15 20

celkový přírůstek -13 8 7 3 19 2 5 -5 -1 12 -4 -2 4 4 -1 19 8 8 10 5 0 7 13 -93 -3 5 5 -2 20 12 -7 -4 -1 13 22

787

646

-66

141

75

Při komparaci námi sledovaného území s ostatními správními obvody Středočeského kraje dojdeme k závěru, že pohyb obyvatelstva poděbradského obvodu dosahuje obdobných 18

Obdobný průběh lze sledovat i v některých SO ORP, co se týká středočeských obvodů, srovnání těchto obvodů je součástí této kapitoly dále.

24

hodnot jako většina středočeských obvodů. Výjimku tvoří obvody v těsném zázemí Prahy,19 kde je přirozeně díky právě hlavnímu městu vyšší migrační saldo a díky vyššímu počtu obyvatel i vyšší přirozený přírůstek. Tabulka č. 14: Pohyb obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011 SO ORP Benešov Beroun Brandýs n. Labem – Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk

živě narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přirozený přírůstek

saldo migrace


629 639

610 529

1 230 1 576

738 774

19 110

492 802

511 912

1 335

784

4 264

2 265

551

1 999

2 550

260 1 751 240 235 307 1 267 879 362 499 353 454 1 171 184 328 400

282 1 012 198 209 316 1 266 832 303 534 177 443 975 171 310 405

554 5 800 608 630 602 2 415 1 620 809 886 955 903 2 107 371 835 912

289 2 694 394 293 353 1 678 1 229 915 839 574 864 1 470 239 676 660

-22 739 42 26 -9 1 47 59 -35 176 11 196 13 18 -5

1665 3 106 214 337 249 737 391 -106 47 381 39 637 132 159 252

143 3 845 256 363 240 738 438 -47 12 557 50 833 145 177 247

Poděbrady

289

355

787

646

-66

141

75

Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice

651 532 756 211 447 213 139

721 588 469 294 425 276 137

838 1 032 2 799 330 878 338 283

742 971 1 114 230 687 305 174

-70 -56 287 -83 22 -63 2

96 61 1 685 100 191 33 109

26 5 1 972 17 169 -30 111


Graf č. 10: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011 0 Benešov Beroun Brandýs n. Labem – Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

75

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) 19

Jedná se o obvody na území okresů Praha-východ a Praha-západ, konkrétně SO ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Černošice a Říčany.

25

Jistě zajímavější bude srovnání těchto regionů za delší časové období. Díky provedení komparace za úsek let 2001 – 2011 je na první pohled patrné, že Poděbradsko má obdobný vývoj celkového přírůstku obyvatelstva jako většina ostatních SO ORP ve Středočeském kraji. Opět platí, že obvody v zázemí Prahy vykazují nepoměrně vyšší hodnotu celkového přírůstku než ostatní obvody kraje. Tabulka č. 15: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 – 2011 SO ORP Benešov Beroun Brandýs n. Labem – Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

86 160

266 269

198 499

36 595

300 764

600 959

777 1 187

689 1 119

515 722

532 1 041

511 912

329

916

903

2 129

2 348

2 486

3 763

5 204

3 620

3 101

2 550

-52 1 986 32 118 20 -181 -194 -73 -213 414 -121 -231 46 238 -54

90 2 194 30 126 -23 47 -86 77 -127 487 -92 -49 -38 130 112

101 2 102 97 80 173 346 156 7 14 442 270 543 14 226 128

-26 3 158 142 20 166 -248 -18 54 -131 683 -27 255 265 102 14

95 4 232 219 138 160 599 887 57 212 637 209 1 186 171 132 -5

167 4 742 262 124 169 831 411 -59 620 823 10 2 380 124 190 148

66 5 726 472 396 534 1 552 1 489 643 130 922 561 2 669 227 549 515

15 6 163 363 530 515 1 568 991 929 25 580 882 2 359 225 542 364

157 4 519 281 264 158 1 078 609 829 -98 639 258 -289 67 194 305

98 4 260 306 370 219 1 697 292 643 -33 641 461 -393 668 194 333

143 3 845 256 363 240 738 438 -47 12 557 50 833 145 177 247

Poděbrady

-179

-140

57

115

75

129

501

369

123

349

75

Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice

-290 32 715 -129 4 -67 -56

-282 23 817 -91 185 -72 -26

-272 107 940 -42 47 -34 19

43 44 1 094 -29 -27 -99 -34

-37 47 1 668 -31 45 -56 -14

-2 179 1 492 49 301 -35 46

322 753 2 193 -10 467 99 70

274 1 058 3 239 17 493 64 62

-10 266 2 112 101 262 9 121

161 682 2 086 -22 330 -24 53

26 5 1 972 17 169 -30 111


26

Graf č. 11: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 – 2011 6500

Benešov

6000

Beroun

5500

Brandýs n. Labem – Stará Boleslav Čáslav

5000

Černošice

4500

Český Brod Dobříš

4000

Hořovice

3500

Kladno

3000

Kolín Kralupy n. Vltavou

2500

Kutná Hora

2000

Lysá nad Labem Mělník

1500

Mladá Boleslav 1000

Mnichovo Hradiště

500

Neratovice Nymburk

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Poděbrady

-500 zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Barevně odlišeny jsou obvody v zázemí Prahy a obvody s nejlidnatějšími městy kraje, tedy Kladno a Mladá Boleslav (zejména pro svůj specifický průběh celkového přírůstku). Samozřejmě poděbradský obvod je taktéž graficky odlišen.

Odhad budoucího vývoje počtu, resp. pohybu obyvatelstva je nutno stanovovat na základě dosavadního vývoje. Počet obyvatel bude v celé republice nejspíše klesat. Tento pokles na krajské úrovni by neměl být tak dramatický v porovnání s jinými regiony (např. v severních Čechách nebo pohraničních oblastech západních Čech), a to především díky velmi příznivé geografické poloze v rámci celé země. Zásadní vliv na snižování celkového úbytku obyvatel tak bude mít zřejmě imigrace do Středočeského kraje. Avšak jen stěží lze odhadovat trendy, k jakým bude docházet na lokálních úrovních. Obecně můžeme konstatovat, že by se obyvatelstvo mělo čím dál více koncentrovat spíše v těch městech, které mohou nabídnout dostatek pracovních příležitostí a cenově dostupné bydlení, popř. v menších obcích v blízkosti velkých měst nebo alespoň dobře dopravně dostupné. Rozdíly v zalidněnosti jednotlivých území by se měly v čase spíše prohlubovat. 27

Graf č. 12: Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065


Vzdělanostní struktura Během uplynulých dvaceti let, zejména v posledním desetiletí, došlo v naší zemi k zásadní změně ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva. Zatímco v 90. letech minulého století byl stále dominantní podíl lidí s nižším vzděláním (základní a střední odborné) a naopak počet osob s vysokoškolským vzděláním byl marginální, v první dekádě nového století se skladba poněkud změnila. Nejen že narostl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, ale došlo i k rozšíření o novou kategorii – vyšší odborné vzdělání. Tento fakt je dán celospolečenskou poptávkou po vzdělání a také lepšími možnostmi studia v terciárním vzdělávání.20 Ani námi zkoumané území se od tohoto trendu nijak výrazně neodlišuje, což ostatně dokládají data v tabulce č. 16 a graficky znázorňuje graf č. 13. Tabulka č. 16: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) vzdělání obyvatelé ve věku 15 let a více bez vzdělání základní včetně neukončeného střední včetně vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

2001 Česká republika

83,8 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3

Středočeský kraj

83,9 0,5 23,1 40,4 24,4 3,4 7,0 1,2

2011 SO ORP Poděbrady

84,4 0,4 22,8 41,3 24,0 3,3 6,5 1,7

Česká republika

85,7 0,5 17,6 33,0 27,1 4,1 12,5 5,2

Středočeský kraj

84,5 0,5 16,9 33,6 28,2 4,3 11,5 5,0

SO ORP Poděbrady

86,3 0,3 17,0 35,0 27,6 4,7 11,1 4,3


20

Myšlena je skutečnost mnohem vyššího počtu přijímaných uchazečů na VŠ a VOŠ než před dvaceti lety.

28

Graf č. 13: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %)

2001

Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady

2011

Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady 0%

20%

bez vzdělání úplné střední (s maturitou) nezjištěno

40%

60%

základní včetně neukončeného nástavbové a vyšší odborné

80%

100%

střední včetně vyučení (bez maturity) vysokoškolské


Vyčleníme-li osoby s vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním, vznikne nám specifická skupina lidí s vyšším vzděláním, než má většina populace.21 V tabulce č. 17 je podíl osob této skupiny uveden pro každou obec správního obvodu, a to za roky 2001 a 2011. Porovnáním dat z obou let je patrné, že téměř ve všech obcích na Poděbradsku došlo mezi oběma cenzy k nárůstu počtu těchto lidí. Toto je dáno jak výše zmíněným nárůstem vzdělaných v populaci celkově, tak i díky migraci, kdy mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí (taktéž lidí s vyšším odborným nebo nástavbovým vzdělání) odchází z měst bydlet na venkov (proces deurbanizace). Tabulka č. 17: Podíl osob s vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 2001 a 2011 (v %) obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek

2001

2011

2,9 5,0 7,5 9,0 7,3 4,4 6,8 5,8 5,2 5,8 6,2 3,8 3,0 3,4 9,7 10,1 4,6 4,6

7,6 4,8 11,5 10,6 10,8 6,4 12,4 6,3 10,3 8,1 7,3 11,3 12,9 6,9 13,4 11,4 4,7 6,0

obec Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

SO ORP Poděbrady celkem

2001

2011

6,4 6,4 12,0 4,2 8,1 17,9 3,6 5,9 8,7 5,4 4,5 5,9 2,3 3,8 4,3 8,2 3,2

9,5 7,1 13,9 10,4 9,7 23,0 8,2 8,6 7,4 4,9 7,7 6,2 13,9 7,5 8,2 11,9 8,5

9,8

15,8


21

Nejedná se o žádnou oficiální vzdělanostní skupinu, která by byla demografy nebo statistiky vyčleňována. Tato skupina byla vytvořena pro potřeby této analýzy, resp. pro analýzu vzdělanostní struktury.

29

Z tabulky vyplývá, že v roce 2001 nadprůměrné hodnoty dosahuje, zcela přirozeně, pouze město Poděbrady (17,9 %). Všechny ostatní obce mají velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským, vyšším odborným či nástavbovým vzděláním. Hranici 10 % překročily pouze obce Městec Králové (10,1 %) a Oseček (12,0 %). O deset let později již desetiprocentní hranici překročila téměř polovina obcí, přičemž opět nejvyšší podíl lidí s jedním z těchto vzdělání je v Poděbradech (23,0 %). Komparace údajů za roky 2001 a 2011 nám poukazuje, že k rapidnímu nárůstu podílu v této vzdělanostní skupině došlo v obcích Běrunice, Choťánky, Chroustov, Kolaje, Kouty, Křečkov, Pátek, Poděbrady, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice a Záhornice. Naopak v obcích Činěves, Senice a Sloveč došlo k poklesu tohoto podílu a v obcích Chotěšice, Odřepsy a Úmyslovice zůstal tento podíl takřka konstantní. Jak se bude vyvíjet vzdělanostní struktura v budoucnosti, lze jen odhadovat. Nadále jistě bude přibývat lidí s nejvyšším vzděláním, naopak snižovat by se měl podíl osob se základním nebo neukončeným vzděláním. Zda bude nadále narůstat převaha „maturantů“ nad „vyučenými“, závisí především na trhu práce a na možnostech uplatnění osob s maturitou. Stále častěji se totiž ukazuje, že je vyšší nabídka (lidí s maturitou) než poptávka (pracovní místa) a naopak vyučených osob v určitých oborech není dostatek.

30

Národnostní struktura Česká republika je z hlediska národnostního složení homogenním státem. Znamená to, že více než 90 % jejích obyvatel se hlásí k jedné národnosti. V našem případě je to národnost česká, moravská a slezská; všechny tyto tři národnosti však lze sloučit do jedné (většinou označované jako česká), a to z důvodu společného jazyka, kultury, zvyků a historie. Vyjádření příslušnosti k určité národnosti má pouze deklaratorní povahu, neboť se jedná o vyslovení vlastního přesvědčení. Výsledky pak nemusí zcela korespondovat s obecným míněním a znalostmi místního regionu či sídla. Zde je myšlen především nesoulad s počtem a podílem romského obyvatelstva, kdy se v České republice podle SLDB 2011 hlásí 5 135 osob k romské národnosti, zatímco podle kvalifikovaných odhadů se počet příslušníků romské komunity v ČR pohybuje v rozmezí 150 000 – 300 000 osob. Tabulka č. 18: Národnostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 2001 národnost česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská ostatní (2001) / neuvedeno (2011) * nezjištěno

2011

Česká republika 90,42 3,72 0,11 1,89 0,11 0,51 0,38 0,22 0,17

Středo-český kraj 95,73 0,14 0,01 1,36 0,13 0,19 0,10 0,26 0,12

SO ORP Poděbrady 95,82 0,12 0,02 0,86 0,11 0,07 0,05 0,24 0,09

Česká republika 64,31 5,00 0,12 1,41 0,05 0,37 0,18 0,51 0,28

Středo-český kraj 69,90 0,14 0,01 1,36 0,03 0,15 0,06 0,58 0,21

SO ORP Poděbrady 70,82 0,11 0,02 0,87 0,02 0,06 0,06 0,42 0,11

0,67

0,31

0,34

25,33

26,24

26,36

1,68

1,65

2,28

2,27

1,32

1,15

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Z důvodu odlišné metodiky ve výsledcích SLDB 2001 a SLDB 2011, kdy v posledním cenzu není uvedena kategorie „ostatní“, naopak se zde vyskytuje kategorie „neuvedeno“ a v SLDB 2001 je tomu obráceně, byly tyto kategorie takto sloučeny do jednoho řádku.

Vzhledem k dobrovolnosti vyplnění národnosti ve sčítacím archu SLDB, došlo podle výsledků cenzu z celostátní úrovně k zajímavému úkazu – zatímco v roce 2001 neuvedl svou národnost jen zanedbatelný počet obyvatel země, o deset let později využilo možnost neodpovědět již 25,33 % osob. Tento trend se prokázal i v námi sledovaném území (26,36 % osob neuvedlo národnost). SO ORP Poděbrady se svým národnostním složením nijak zvláště nevymyká celorepublikovému ani krajskému průměru a má téměř identickou strukturu jako tyto vyšší administrativní jednotky.

Religiozita Při SLDB 2011 se projevil stejný fenomén jako u výše zmíněné národnosti, kdy lidé na dobrovolné otázky neodpovídali tak často jako v předchozích sčítáních. V tomto cenzu využilo možnost neodpovědět skoro pět milionů lidí z celé země, zatímco před deseti lety to byl jen necelý milion obyvatel. Nejvíce příznivců má stále římskokatolická církev (74,0 % 31

z celkového počtu věřících hlásících se k církvi či náboženským společnostem). Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Tuto možnost využilo 6,8 % z celkového počtu osob. Jak konkrétně tato situace vypadá, a jak je na tom v tomto ohledu námi sledované území, ukazuje tabulka č. 19. Tabulka č. 19: Zastoupení věřících v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 2001 kategorie věřící, nehlásící se k církvi věřící, hlásící se k církvi z toho římskokatolická církev bez náboženské víry

Česká republika

--32,1 83,4 59,1

Středočeský kraj

--23,4 81,1 68,6

2011 SO ORP Poděbrady

--25,4 73,7 67,6

Česká republika

6,8 14,0 74,0 34,5

Středočeský kraj

5,7 8,7 64,7 40,1

SO ORP Poděbrady

5,8 10,9 57,2 37,2


Uvedená data, aby byla schopná srovnání, je třeba ještě trochu poupravit. Vzhledem k odlišné metodiky obou cenzů, je nutno obě kategorie věřících sečíst a poté lze vyvozovat závěry. Dostaneme tak následující údaje o míře přiznané religiozity v roce 2011 – ČR: 20,8 %, Středočeský kraj: 14,4 %, SO ORP Poděbrady: 16,7 %. Z těchto přepočtených dat však stále nelze vyvodit žádný plnohodnotný závěr, jelikož na jedné straně došlo k úbytku podílu věřících,22 avšak na straně druhé došlo, k nelogicky markantnímu (!), úbytku ateistů.23 Jelikož tento dobrovolně vyplňovaný údaj při SLDB 2011 zůstal řadou občanů nezodpovězen, je nasnadě, že tyto výsledky zcela neodpovídají skutečné realitě. Jediným jasně viditelným a jasně prokazatelným faktem tak nakonec zůstává, že zastoupení nejpočetnější křesťanské konfese, římskokatolické, značně pokleslo. Obr. č. 5: Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel podle SO ORP v roce 2011

22 23

Na celostátní úrovni tento úbytek činí 11,3 %, ve Středočeském kraji 9,0 % a v poděbradském obvodu 8,7 %. V ČR tento úbytek činí 24,6 %, ve Středočeském kraji 28,5 % a v SO ORP Poděbrady 30,4 %.

32


Vyjížďka do zaměstnání a škol Vyjížďka do zaměstnání se stala od počátku 90. let minulého století zcela jistě častější než v předcházejícím období. Jde totiž o důsledek hlubokých celospolečenských a hospodářských změn v rámci celého státu. Jednotlivé výrobní podniky se vinou transformace, privatizace či případně restituce mnohdy ocitly nad existenční propastí. V některých z těchto podniků byl zcela ukončen provoz, případně provoz byl silně redukován. Tento jev je patrný i v zemědělské oblasti, kde mnohá bývalá jednotná zemědělská družstva a státní statky buď zanikly, nebo se jejich produkce snížila. Toto mělo samozřejmě značný vliv na zaměstnanost v jednotlivých lokalitách a tudíž i vliv na hledání práce mimo „svůj domov“. Díky těmto strukturálním změnám se tak v ČR značně zvýšila mobilita pracujících a vyjížďka do zaměstnání je tak nejvýznamnějším druhem prostorového pohybu obyvatel. Tabulka č. 20: Vyjížďka do zaměstnání a škol v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 26. 3. 2011) v tom obec

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice


počet obyvatel celkem

vyjíždějící celkem

819 519 200 210 860 249 413 322 215 496 188 87 286 347 1 310 2 829 327 152 443 872 143 616 423 14 133 183 75 175 510 908 297 214

219 113 42 80 190 87 114 55 55 111 45 17 101 101 307 665 98 41 117 343 41 189 133 4 185 56 188 49 127 211 84 51

104

vyjíždějící do zaměstnání

v tom do jiného okresu kraje

v tom do jiného kraje

do zahraničí

vyjíždějící do škol

v rámci obce

v rámci obce

do jiné obce okresu

162 78 28 62 126 65 71 36 39 85 28 9 71 71 236 484 62 33 88 253 25 134 88 2 984 40 141 31 85 154 63 31

16 11 2 24 2 1 4 7 4 3 3 21 187 4 5 19 2 5 9 1 089 2 9 6 10 14 6 6

68 47 13 25 58 34 48 18 14 40 13 4 52 57 122 155 42 24 51 116 7 89 557 700 26 58 19 48 64 36 20

25 4 6 24 23 20 10 4 3 19 3 1 4 8 49 62 18 1 17 79 12 21 11 371 4 56 2 15 40 10 2

50 16 9 11 19 9 12 10 22 18 8 3 8 7 44 80 2 4 14 38 4 17 11 784 7 18 4 12 36 11 2

3 2 1 1 4 1 1 2 40 1 1

57 35 14 18 64 22 43 19 16 26 17 8 30 28 71 181 36 8 29 90 16 55 45 1 201 16 47 18 42 57 21 20

10 21 3 2 8 62 2 673 1 11 -

47 35 14 18 43 22 43 19 16 23 17 8 30 26 63 119 36 8 27 90 16 55 45 528 16 47 18 41 46 21 20

18

12

-

8

-

4

-

6

-

6

171 455 421

51 118 85

33 89 65

1 4 9

26 26 39

24 8

6 34 9

1 -

18 29 20

9 6

18 20 14

30 372

8 487

6 064

1 483

2 224

956

1 343

58

2 423

808

1 615

mimo obec

33


Z údajů v tabulce je patrné, že zhruba třetina populace zájmového území vyjíždí do zaměstnání nebo do školy. Co se týká vyjížďky do zaměstnání, převažuje vyjížďka do jiné obce okresu, následuje dojížďka v rámci obce, poté vyjížďka do jiného kraje.24 Zcela zanedbatelných hodnot vždy dosahuje vyjížďka do zahraničí. Vyjíždějící do škol v naprosté většině vyjíždějí mimo svoji obec.25 Obdobné výsledky bychom mohli pozorovat u většiny takovýchto regionů, pročež lze konstatovat, že vyjížďka do zaměstnání a do škol je v SO ORP Poděbrady velmi podobná mnohým správním obvodům na území České republiky.

Ekonomické prostředí Ekonomická aktivita obyvatelstva Přesné vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva je sporné. V demografické praxi se za ekonomicky aktivní považují všechny osoby, které mají určitý věk bez ohledu na to, zda jsou opravdu zaměstnaní či nezaměstnaní. Demografové tak definují pojem ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako skupinu osob ve věkové skupině 20 – 64 let. V minulosti byla skupina ekonomicky aktivních vymezena jinými věkovými hranicemi, a sice 15 a 59 let. Toto vymezení však v průběhu posledních deseti let ustoupilo vymezení novému. Tento posun byl pochopitelný, protože ve věkové skupině 15 – 19 let je jen velmi málo ekonomicky aktivních osob, a naopak je vhodné, vzhledem ke zvyšujícímu se věku odchodu do důchodu, do ekonomicky aktivních osob počítat také osoby ve věku 60 – 64 let. Jiné vymezení používá Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které za ekonomicky aktivní považuje osobu, která je starší 15-ti let a během posledního referenčního období byla buď zaměstnaná, nebo nezaměstnaná. Toto vymezení je proti demografické teorii výrazně přesnější a odpovídá spíše realitě. Všeobecně lze však říci, že ekonomická aktivita obyvatelstva je podílem ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných i nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel a tak jak dochází k postupnému vývoji a změnám v podílu jednotlivých věkových skupin obyvatelstva, mění se i míra ekonomické aktivity. V tabulkách č. 21 a 22 jsou údaje vztažené k rozhodnému dni SLDB 2011 a jedná se o dělení demografické.26

24

Vzhledem ke geografické poloze Poděbradska lze konstatovat, že těmito kraji jsou převážně kraj Královéhradecký a Hlavní město Praha. 25 Tuto absolutní většinu poněkud narušuje vyjížďka do škol v Poděbradech, kde je podíl vyjíždějících v rámci obce výrazně vysoký, dokonce vyšší než počet vyjíždějících mimo obec. 26 Tudíž věková skupina 20 – 64 let patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo.

34

Tabulka č. 21: Ekonomická aktivita obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji (k 26. 3. 2011) kategorie obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní z toho zaměstnanci podle zaměstnavatelé postavení v osoby pracující v zaměsttom na vlastní účet nání ze zaměst- pracující důchodci naných ženy na MD nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Česká republika

Středočeský kraj počet

SO ORP Poděbrady

počet

%

%

počet

%

10 436 560 5 080 573 4 580 714 3 568 223 164 921

100,0 48,7 43,9 34,2 1,6

1 289 211 639 851 587 539 449 640 21 787

100,0 49,5 45,6 34,9 1,7

30 372 14 659 13 221 9 794 535

100,0 48,3 43,5 32,2 1,8

589 168

5,6

83 111

6,5

2 155

7,1

227 956 95 709 499 859 4 784 923 2 308 294 1 446 138 571 064

2,2 0,9 4,8 45,8 22,1 13,9 5,5

29 888 13 663 52 312 582 765 266 140 174 154 66 595

2,3 1,1 4,1 45,3 20,6 13,5 5,2

775 281 1 438 14 387 7 395 4 157 1 326

2,6 0,9 4,7 47,4 24,3 13,7 4,3

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Podíly jsou vztaženy k celkovému počtu obyvatel území.

Z uvedených dat vyplývá, že v SO ORP Poděbrady je takřka totožná ekonomická struktura obyvatelstva jako v obou komparovaných územích. V zásadě nepatrné rozdíly lze spatřit mezi jednotlivými podíly na Poděbradsku a ve Středočeském kraji. Konkrétně se jedná o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 1,6 % méně), podíl zaměstnanců (na Poděbradsku 2,7 % méně), podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 2,1 % více) a podíl nepracujících důchodců (na Poděbradsku o 3,7 % více). V porovnání s Českou republikou jsou patrné, opět minimální, rozdíly mezi podílem zaměstnanců (na Poděbradsku o 2 % méně), podílem osob pracujících na vlastních účet (na Poděbradsku o 1,5 % více), podílem ekonomicky neaktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 1,6 % více) a podílem nepracujících důchodců (na Poděbradsku o 2,2 % více). Tabulka č. 22: Ekonomická aktivita obyv. ve městech Poděbrady a Městec Králové (k 26. 3. 2011) kategorie obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní z toho zaměstnanci podle zaměstnavatelé postavení v osoby pracující v zaměsttom na vlastní účet nání ze zaměst- pracující důchodci naných ženy na MD nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

Poděbrady

Městec Králové

počet

%

počet

%

14 133 6 838 6 246 4 500 335

100,0 48,4 44,2 31,8 2,4

2 829 1 400 1 266 927 37

100,0 49,5 44,8 32,8 1,3

1 064

7,5

227

8,0

487 139 592 6 607 3 218 2 020 688

3,4 1,0 4,2 46,7 22,8 14,3 4,9

48 22 134 1 316 683 381 113

1,7 0,8 4,7 46,5 24,1 13,5 4,0

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Podíly jsou vztaženy k celkovému počtu obyvatel města.

35

Taktéž v obou městech zájmového území jsou podíly jednotlivých kategorií ekonomické aktivity takřka totožné, a to jak v porovnání mezi sebou, tak i s vyššími územně správními jednotkami. Jediný zásadní rozdíl mezi oběma městy je v podílu pracujících důchodců (v Poděbradech o polovinu více) a nepracujících důchodců (v Poděbradech o 1,3 % méně). Z dlouhodobého hlediska se počet ekonomicky aktivních osob neustále snižuje, což je způsobeno především demografickým vývojem (jak již bylo uvedeno výše), větším podílem osob studujících na středních a vysokých školách, většími možnostmi získávání zkušeností v zahraničí před nástupem do zaměstnání a v neposlední řadě také snížením podílu pracujících důchodců.

Zaměstnanost podle odvětví činnosti V demografii se vyčleňují tři základní odvětví národního hospodářství. Primární sektor tvoří zemědělství, lesnictví, rybolov a těžba dřeva, sekundární sektor zahrnuje průmysl, stavebnictví a nákladní dopravu a terciérní sektor je tvořen službami a cestovním ruchem. Někdy se vyčleňuje ještě kvartérní sektor, do kterého spadají věda a výzkum; většinou jsou však tyto součástí terciéru. Ve statistice se však setkáváme s poněkud podrobnějším dělením, a to podle odvětví ekonomické činnosti. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Klasifikace OKEČ byla zavedena do statistické praxe v roce 1994. S účinností od 1. ledna 2008 však byla OKEČ nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE). NACE je standardní klasifikací ekonomických činností Evropské unie a CZ-NACE je její národní verzí. V tabulce č. 23 tak jsou srovnávány jednotlivé územní celky v letech, kdy se konaly poslední dva cenzy, ale pokaždé byla požita jiná metodika. Proto byly vybrány pouze ty kategorie, které jsou v obou rocích stejné, případně je lze srovnávat. Tabulka č. 23: Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %) 2001 odvětví činnosti celkem * zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho obchod a opravy pohostinství a ubytování doprava školství **

2011

Česká republika 51,35

Středočeský kraj 52,08

SO ORP Poděbrady 51,70

Česká republika 43,89

Středočeský kraj 45,57

SO ORP Poděbrady 43,53

4,39

4,86

6,58

2,71

2,81

1,92

29,04 8,66 10,58 3,76 6,68 10,86

28,09 8,55 10,90 3,49 7,94 9,55

26,34 7,81 9,89 3,47 9,75 10,11

25,35 6,85 10,18 3,15 5,62 6,03

23,16 6,69 11,19 3,05 7,13 5,17

9,77 3,03 4,93 1,71 2,74 2,81

* v roce 2001 se jedná o ekonomicky aktivní celkem, v roce 2011 jsou to zaměstnaní celkem ** v roce 2001 je zahrnuto školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, v roce 2011 pouze vzdělávání zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

Graf č. 14: Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %)

36

2001

0

5

10

15

20

25

30

35

Česká republika

zemědělství, lesnictví, rybolov

Středočeský kraj

průmysl

SO ORP Poděbrady

stavebnictví obchod a opravy

2011

Česká republika Středočeský kraj

pohostinství a ubytování doprava

SO ORP Poděbrady

školství

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Na základě porovnání jednotlivých podílů mezi jednotlivými územními celky v letech 2001 a 2011 vidíme, že v námi sledovaném regionu, na rozdíl od České republiky či Středočeského kraje, došlo ke zcela zásadnímu úbytku podílu zaměstnaných ve všech zkoumaných odvětvích činnosti.27 Při členění národního hospodářství do primárního, sekundárního, terciérního a kvartérního sektoru můžeme vycházet z dlouhodobého vývoje platného pro celou zemi, respektive pro většinu zemí euroatlantické civilizace. Během 20. století došlo k výrazným změnám v zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, což bylo ovlivněno zejména změnami ve společnosti a ve výrobě a díky pokrokům ve vědě a technice. Jak je vidno v grafu č. 15, na počátku 20. století byla nejvyšší zaměstnanost v primárním sektoru, zejména v zemědělství. Naopak zaměstnanost v sekundéru a terciéru byla velice nízká; podíl kvartéru byl zcela okrajový. V první polovině minulého století pak dochází k razantnímu poklesu zaměstnanosti v primárním sektoru, a to na úkor sekundéru a terciéru. Přibližně v polovině 50. let pak dochází ke kulminaci podílu zaměstnaných v sekundárním sektoru, podíl zaměstnaných v priméru již tak výrazně neklesá, naopak terciérní sféra zaznamenává mohutný nárůst zaměstnaných. Na konci století a v současnosti je potom situace taková, že nejvíce zaměstnaných je ve sféře služeb a cestovního ruchu a podíly priméru, sekundéru a kvartéru jsou velmi nízké.28

27 28

Kromě zemědělství, lesnictví a rybolovu se jedná o téměř poloviční snížení podílu. Zhruba se jedná o následující podíly: primér: 5 %, sekundér: 33 %, terciér: 60 %, kvartér: 2 %.

37

Graf č. 15: Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v letech 1900 – 2000 (všeobecně platné)

zdroj: autor (podle údajů http://www.demografie.info/)

Hlavní zaměstnavatelé Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v zájmovém území patří: Sklárny BOHEMIA a.s., Poděbrady (výroba olovnatého křišťálu) Lázně Poděbrady a.s. (lázeňské služby) Blažek Glass s.r.o., Poděbrady Meyra, s. r. o., Poděbrady PolyComp, a.s., Poděbrady Poděbradka, s. r. o., Poděbrady (výroba přírodní a ochucené minerální vody) POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., Poděbrady (zpracování mléka a výroba mléčných výrobků a sýrů) PEMAX PRINT, spol. s r.o, Poděbrady (výroba etiket, shrink sleevů a plastových etiket) KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., Městec Králové Zemědělská společnost Sloveč, a.s. (zemědělství) Městská nemocnice Městec Králové a.s. (poskytování ústavní zdravotní péče) Významné stavební firmy: PMS, spol. s. r. o., Poděbrady Pama Poděbrady s.r.o. STAFIKO PODĚBRADY spol. s.r.o. Polabská stavební s. r. o., Oseček DeltaStav s. r. o., Písková Lhota M & K, stavební servis spol. s r.o., Městec Králové

38

Ekonomické subjekty Od roku 1989 došlo v ohledu velikosti a struktury ekonomických subjektů v celé zemi k zcela razantním změnám. Díky strukturálním změnám muselo mnoho podniků svou činnost silně omezit, některé zcela zanikly. Nové hospodářské prostředí znamenalo pro stávající i nově vznikající ekonomické subjekty nutnost adaptovat se na nové podmínky tržního hospodářství. Mezi tyto klíčové podmínky lze zařadit např. počet zaměstnanců a odvětví činnosti. Na venkově zanikla nebo se rapidně změnila zemědělská družstva a další zemědělské subjekty, ve městech došlo k radikální změně průmyslových podniků. Na druhou stranu vzniklo mnoho nových subjektů, převážně bez zaměstnanců a mikropodniků. Předmětem činnosti těchto subjektů jsou nejčastěji činnosti spadající do terciárního sektoru. Počty jednotlivých ekonomických subjektů v jednotlivých obcích námi sledovaného území jsou uvedeny v tabulce č. 24. Tabulka č. 24: Počet ekonomických subjektů v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje

počet 186 141 69 47 209 61 139 58 38 99 55 28

obec

počet

Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota

61 74 295 800 68 45 117 211 36 153 110

Poděbrady

3 899

2001

2011

Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

36 91 48 88 217 81 58 30 32 93 80


7 853

zdroj: autor (podle údajů http://www.mfcr.cz)

Tabulka č. 25 obsahuje údaje o vývoji počtu ekonomických subjektů na Poděbradsku během let 2001 – 2010.29 Je patrné, že absolutně převažují fyzické osoby nad právnickými a subjekty bez zaměstnanců nad ostatními velikostními kategoriemi ekonomických subjektů. Taktéž je patrná dominance ekonomických subjektů vy vybraných oborech terciérního sektoru.

Tabulka č. 25: Ekonomické subjekty v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 ekonomické subjekty

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

ekonomické subjekty celkem 6 504 6 591 6 883 6 915 6 976 fyzické osoby 5 702 5 751 5 938 5 949 5 967 z toho zeměděl. 464 462 466 462 466 podnikatelé * právnické osoby 802 540 945 966 1 009 z toho obchodní 383 389 417 434 447 společnosti podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (v %) ** zemědělství, lesnictví, 8,3 7,5 7,4 7,4 7,6 rybářství

7 098 6 040

7 279 6 169

7 507 6 322

7 531 6 279

7 689 6 370

454

454

452

152

155

1 058

1 110

1 185

1 252

1 319

487

515

552

580

598

7,5

7,3

7,2

4,1

4,4

29

Bohužel vzhledem k absenci údajů na serveru ČSÚ, příp. MPSV ČR za rok 2011, příp. za rok 2012, nelze tyto zařadit do tabulky.

39

průmysl celkem 14,0 14,4 stavebnictví 13,5 13,4 obchod, ubytování, 35,4 35,3 stravování a pohostinství počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 3 654 mikropodniky 1 688 (1 – 9 zaměstnanců) malé podniky 125 (10 – 49 zaměstnanců) střední podniky 33 (50 – 249 zaměstnanců) velké podniky 2 (250 zaměstnanců a více) nezjištěno 1 002 -

14,2 13,6

14,4 13,9

14,4 14,2

14,0 14,5

13,6 14,9

13,4 14,6

13,5 15,2

13,5 15,0

34,5

33,8

32,9

32,7

32,3

31,8

31,7

31,1

3 623

3 337

2 699

2 684

2 488

2 851

2 935

3 024

1 616

1 514

582

618

607

620

606

609

140

138

138

135

146

135

127

124

34

34

38

40

36

38

31

28

2

2

2

2

3

3

1

4

1 468

1 890

3 517

3 619

3 999

3 860

3 831

3 900

* do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním ** do roku 2008 podle OKEČ, od roku 2009 podle CZ-NACE zdroj: http://www.czso.cz

Nezaměstnanost V tabulce č. 26 je zobrazen vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2010.30 Z této časové řady je patrný především nárůst nezaměstnaných a míry registrované nezaměstnanosti zejména od roku 2009. Toto je dáno faktory makroekonomického charakteru, kdy celou Českou republiku, tak jako většinu zemí euroatlantické civilizace, zasáhla ekonomická krize se všemi svými průvodními příznaky. Mezi ně lze jistě na jedno z prvních míst zařadit právě vzestup nezaměstnanosti a nárůst počtu (evidovaných) uchazečů o zaměstnání. Tabulka č. 26: Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 (stav k 31. 12.) kategorie evidovaní uchazeči o zaměstnání dosažitelní (%) OZP (%) absolventi (%) z toho osoby s délkou evidence nad 12 měsíců (%) volná pracovní místa počet uchazečů na 1 volné pracovní místo míra registrované nezaměstnanosti (%)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1 118

1 193

1 310

1 307

1 296

1 235

1 043

1 317

1 553

1 773

12,7 13,6

13,0 16,5

13,3 11,7

15,3 8,0

95,3 16,4 5,9

94,8 15,5 7,2

84,2 17,3 5,1

97,0 13,4 5,6

97,8 12,2 5,9

99,1 10,8 6,5

28,4

30,1

27,9

33,7

34,3

35,2

32,0

19,6

25,2

29,4

162

57

74

90

71

107

196

95

52

34

6,9

20,9

17,7

14,5

18,3

11,5

5,3

13,9

29,9

52,1

7,57

8,08

8,87

8,85

8,36

7,93

6,66

8,65

10,29

11,90

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Pozn.: Dosažitelní jsou ti uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa (tj. evidovaní nezaměstnaní) a ti, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

30

Tak jako v předcházejícím oddíle – Ekonomické subjekty, i zde bohužel údaje za rok 2011 na serveru ČSÚ absentují, pročež není možné tyto data vyjádřit. Pouze data pro míru registrované nezaměstnanosti lze použít i za rok 2011, což je popsáno dále v tomto oddíle.

40

Míra registrované nezaměstnanosti Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, SO ORP a SO POÚ se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva. Obr. č. 6: Míra nezaměstnanosti v okresech a krajích České republiky k 31. 12. 2012

zdroj: http://portal.mpsv.cz

Pro srovnání vývoje registrované nezaměstnanosti v letech 2002 – 2012 na území SO ORP Poděbrady použijeme vyšší administrativní celky – Středočeský kraj a Českou republiku. Z tabulky č. 27 a především z grafu č. 16 je na první pohled zřetelně vidět, že výše zmíněný dopad ekonomické krize na míru registrované nezaměstnanosti lze spatřit u všech tří komparovaných území.

41

Tabulka č. 27: Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2002 – 2011 (stav k 31. 12.) území

2002

Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady

2003

9,24 7,21 7,57

2004

9,93 7,43 8,08

2005

9,21 6,85 8,87

2006

9,01 6,25 8,85

2007

8,12 5,32 8,36

2008

6,57 4,25 7,93

2009

5,40 4,47 6,66

2010

8,02 7,01 8,65

2011

9,05 7,73 10,29

8,58 7,07 11,90

zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz) Graf č. 16:

Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2002 – 2011 12 10 8 6 4 Česká republika

2

Středočeský kraj

SO ORP Poděbrady

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Další srovnání námi sledovaného území můžeme učinit s ostatními středočeskými SO ORP. Ze všech 26 obvodů zaujímá poděbradský (spolu s kolínským) 22. – 23. místo. Nejnižší míry registrované nezaměstnanosti (méně než 6 %) dosahují SO ORP Říčany (4,9 %), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (5,1 %), Černošice (5,8 %), Mnichovo Hradiště (8,8 %) a Votice (5,8 %). Naopak vyšší míru registrované nezaměstnanosti než je na Poděbradsku, vykazují pouze obvody Příbram (11,3 %), Nymburk (11,4 %) a Lysá nad Labem (11,9 %). Graf č. 17: Míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje (k 31. 12. 2011) 0

2

Středočeský kraj Benešov Beroun Brandýs n. L.-St. Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice

4

6

8

10

12

7,1 6,2 8,9 5,1 10,8 5,8 10,1 11,1 6,1 9,7 11,2 6,8 9,7 11,9 10,5 5,7 5,8 10,2 11,4 11,2 11,3 9,7 4,9 9,1 10,2 6 5,8


42

Graf č. 18: Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady v letech 2010 a 2011 13 12

12

11,9

11,9 11,5

11,2

11 10,5 10

10,5

10,6

9

10

10,4

10,1

10,2

10,3

9,5

9,7

10,3

10

9,6

9,6

březen duben květen červen červenec srpen září 2010 2011

říjen

10,2 10,2

9

9 8,7

8 leden

únor

listopad prosinec

zdroj: autor (podle údajů http://portal.mpsv.cz)

Srovnání vývoje míry registrované nezaměstnanosti v zájmovém území v letech 2010 a 2011 graficky nejlépe vystihuje graf č. 18. V obou sledovaných rocích je nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti vždy na přelomu roku, posléze zvolna klesá a s nástupem října či listopadu opět naroste. Takovýto průběh je platný pro většinu obvodů a regionů v ČR. Jednotlivé aspekty nezaměstnanosti v rámci obcí ve zkoumaném území obsahuje tabulka č. 28. Z ní je patrné, že většina uchazečů o zaměstnání je dosažitelná a podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je oproti počtu osob s délkou evidence nad 12 měsíců minimální. Tabulka č. 28: Míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011)

obec

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek

míra registrované nezaměstnanosti (%) 13,6 12,0 13,8 10,2 23,4 11,7 14,1 32,3 17,3 14,2 5,8 18,4 7,5 13,4 10,1 9,7 15,5 13,4

v tom počet uchazečů o zaměstnání 57 29 13 10 84 14 32 41 17 35 5 7 9 23 69 148 23 9

dosažitelní

absolventi

56 29 13 10 82 14 32 40 17 35 5 7 9 23 68 148 22 9

1 1 0 0 4 0 1 0 0 0 0 0 0 2 4 11 3 1

s délkou evidence nad 12 měsíců

OZP 10 5 2 1 11 1 6 6 2 5 0 3 0 3 11 16 4 1

18 11 6 4 40 6 16 16 3 11 1 4 5 11 18 68 8 6

43

Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

16,0 12,9 12,8 10,2 11,0 9,4 10,2 13,2 9,1 12,1 10,9 14,8 10,2 13,2 14,0 14,1 21,2

SO ORP Poděbrady 11,2 celkem zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz)

34 49 5 27 24 658 9 30 8 31 48 25 11 5 12 26 39

34 48 5 27 24 655 9 30 8 31 48 25 11 5 12 26 39

2 5 0 2 3 41 0 5 1 2 3 1 0 0 0 3 0

4 7 0 3 3 63 2 3 0 3 4 4 1 2 2 5 2

9 17 2 8 8 253 2 7 4 15 15 10 4 3 5 12 5

1 666

1 656

96

195

631

Více než 15 % registrovaných nezaměstnaných zaznamenaly k poslednímu dni roku 2011 obce Dymokury (23,4 %), Chotěšice (32,3 %), Chroustov (17,3 %), Kolaje (18,4 %), Odřepsy (15,5 %), Opočnice (16,0 %) a Záhornice (21,2 %). Naopak míru registrované nezaměstnanosti nižší než je průměrná v rámci celého obvodu (tj. 11,2 %) mají obce Dobšice (10,2 %), Kněžičky (5,8 %), Kouty (7,5 %), Libice nad Cidlinou (10,1 %), Městec Králové (9,7 %), Pátek (10,2 %), Písková Lhota (11,0 %), Poděbrady (9,4 %), Podmoky (10,2 %), Senice (9,1 %), Sokoleč (10,9 %) a Velenice (10,2 %). Rozdíl mezi obcí s nejnižší a nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti (Kněžičky a Chotěšice) činí 26,9 %.

Domovní a bytový fond Základní charakteristika domovního a bytového fondu V roce 2011 bylo na území správního obvodu evidováno celkem 10 494 domů, z nichž 8 080 bylo obydlených (77,0 % z celkového počtu domů). Obydlených bytů bylo v témže roce evidováno 12 096, avšak vyjádření procentuálního podílu na celkovém počtu bytů nelze učinit z důvodu absence tohoto ukazatele ve výsledcích SLDB 2011. Tabulka č. 29: Domovní a bytový fond v SO ORP Poděbrady (k 26. 3. 2011) domovní fond domy celkem domy obydlené z toho podle vlastnictví domu z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce

fyzické osoby obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 – 1970 1971 – 1980 1981 – 1990

celkem 10 494 8 080 7 131 98 93 406 1 153 2 941 1 208 852

rodinné domy 9 831 7 472 6 977 32 9 290 1 114 2 691 1 098 796

v tom bytové domy 522 512 122 42 84 114 28 221 102 54

ostatní budovy 141 96 32 24 2 11 29 8 2

44

domu

1991 – 2000 2001 – 2011

bytový fond obydlené byty celkem ve vlastním domě z toho právní v osobním vlastnictví důvod užívání nájemní bytu družstevní 1 z toho 2 s počtem 3 obytných 4 místností 5 a více

890 846

celkem 12 096 6 866 1 096 1 983 589 459 1 033 2 830 3 399 3 468

827 800

rodinné domy 8 288 6 777 1 291 8 132 425 1 651 2 325 3 218

51 37

v tom bytové domy 3 663 71 1 092 1 616 581 311 577 1 155 1 052 235

12 9

ostatní budovy 145 18 3 76 16 31 24 22 15


V samotném městě Poděbrady bylo v roce 2011 evidováno celkem 3 093 domů, z nichž 2 738 bylo obydlených (88,5 % z celkového počtu domů). Obydlených bytů bylo v témže roce evidováno 5 816. Tabulka č. 30: Domovní a bytový fond ve městě Poděbrady (k 26. 3. 2011) domovní fond domy celkem domy obydlené z toho podle vlastnictví domu z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

fyzické osoby obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 – 1970 1971 – 1980 1981 – 1990 1991 – 2000 2001 – 2011

bytový fond obydlené byty celkem ve vlastním domě z toho právní v osobním vlastnictví důvod užívání nájemní bytu družstevní 1 z toho 2 s počtem 3 obytných 4 místností 5 a více

celkem 3 093 2 738 2 338 35 53 135 225 1 157 388 263 346 296

celkem 5 816 2 290 896 1 518 423 353 601 1 335 1 581 1 456

rodinné domy 2 675 2 341 2 229 8 2 55 206 966 334 234 301 264

rodinné domy 2 780 2 227 1 145 1 49 109 480 713 1 245

v tom bytové domy

ostatní budovy

352 345 91 16 51 80 15 171 49 28 41 27

v tom bytové domy 2 956 55 893 1 332 422 291 483 858 855 204

66 52 18 11 4 20 5 1 4 5

ostatní budovy 80 8 2 41 13 9 17 13 7


Počty dokončených bytů v jednotlivých obcích poděbradského SO ORP v roce 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 31.

45

Tabulka č. 31: Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v roce 2011 obec

počet

obec

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky

3 1 1 0 1 1 0 0 0 1 1

Kolaje

0 Poděbrady

počet

Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota

obec

počet

0 0 2 13 1 0 0 2 0 4 1

Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

1 1 1 2 17 2 0 0 0 12 2

15


85

zdroj: autor (podle http://www.czso.cz)

Tabulka č. 32: Dokončené byty v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 byty dokončené byty dokončené byty na 1 000 obyvatel podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m2)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

81

105

67

116

29

38

397

99

258

101

2,8

3,7

2,3

4,1

1,0

1,3

13,7

3,4

8,7

3,4

40,7

34,3

32,8

20,7

55,2

63,2

14,9

57,6

18,6

54,5

62,0

72,8

62,1

56,7

90,3

77,0

51,5

78,2

66,9

84,9

zdroj: autor (podle http://www.czso.cz)

Z tabulky č. 32 jasně vyplývá, že bytová výstavba má kolísavou tendenci. Nejvyšší počet dokončených bytů byl zaznamenán v roce 2007, kdy bylo dokončeno 397 bytů. Naopak nejméně dokončených bytů bylo roku 2005 – pouze 29 bytů. Kolísavou tendenci lze pozorovat i u podílu bytů dokončených v rodinných domech a u průměrné obytné plochy.

Byty zvláštního určení Byty s pečovatelskou službou Jedná se o byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení (§ 685 odst. 4) Obč.zák.), které jsou určeny pro osoby, jejichž zdravotní stav a sociální poměry odůvodňují poskytování pečovatelské služby. V Poděbradech je šest lokalit, kde tyto jsou tyto byty, konkrétně se jedná o 12 bytů 2+kk a 63 bytů 1+kk. Počty bytů v jednotlivých lokalitách udává tabulka č. 33. Tabulka č. 33: Byty s pečovatelskou službou ve městě Poděbrady lokalita Tyršova 1359 Krátká 333 Jeseniova 927 Jeseniova 928 Budovcova 998 Budovcova 999

byty 1+kk

byty 2+kk

21 15 7 7 6 7

10 2 -

zdroj: autor (podle Bytové komise města Poděbrady)

46

Kritéria pro přidělení bytu:31 a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky) b) minimální věková hranice 65 let nebo splňuje-li podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu c) zdravotní stav odůvodňující poskytování pečovatelské služby (lékařské potvrzení) d) částečná soběstačnost občana vzhledem k tomu, že pečovatelská služba není poskytována celodenně (zachovaná schopnost sebeobsluhy) e) zřetel bude brán na osamělost, neúnosné bytové poměry ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu f) neúnosné sociální poměry Byty se zvláštním režimem Jsou to byty určené pro osoby v tíživé životní a sociální situaci. V Poděbradech jsou čtyři lokality, kde je celkem 16 bytů 1+kk. V období let 2011 – 2012 bylo dle Bytové komise přijato 24 žádostí od 23 žadatelů (jedna paní žádala dvakrát) o přidělení bytu v DPS – dva žadatelé se rozhodli žádost stáhnout, případně odložit, v sedmi případech rada města rozhodla o přidělení bytu, deset žádostí schválila bytová komise, u tří žádostí není vyjádření a dvě žádosti byly doporučeny do pořadníku. Co se týká stáří žadatelů, žádosti podali lidé narození od roku 1927 až do roku 1986, přičemž převažují lidé narození do roku 1934. Tabulka č. 34: Byty se zvláštním režimem ve městě Poděbrady lokalita Jeseniova 927 Jeseniova 928 Budovcova 998 Budovcova 999

byty 1+kk 4 4 4 4


Kritéria pro přidělení bytu: a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky) b) věk nad 18 let c) prokázání tíživé životní a sociální situace Bezbariérové byty Tyto byty jsou určeny pro osoby s těžkými a závažnějšími zdravotními problémy a s omezenou schopností pohybu. 14 těchto bytů se nachází ve dvou lokalitách. Tabulka č. 35: Bezbariérové byty ve městě Poděbrady lokalita Na Vinici 762 Čechova 1428 – 1432

byty 1+kk

byty 2+kk

byty 3+kk

byty 1+1

7 3

2

1

1 -


31

Tak jako u ostatních kategorií bytů zvláštního určení, podrobné informace jsou obsaženy v Zásadách pro uzavírání nájemních smluv o nájmu bytů.

47

Kritéria pro přidělení bytu: a) trvalé bydliště v Poděbradech (minimálně dva roky) b) zdravotní stav dle vyjádření lékaře odůvodňující potřebu bydlení v bezbariérovém bytě

Ostatní městské byty Jedná se o byty v majetku města Poděbrady v ostatních domech, které jsou určeny pro ostatní žadatele o městský byt. Těchto bytů vlastní město 380, a to v 51 lokalitách.32 V letech 2011 – 2012 podalo 118 zájemců o byt 179 žádostí o 44 bytů. Byty 1+1 - 25 žadatelů podalo 27 žádostí - necelou jednu polovinu žadatelů tvoří rozvedené ženy s dětmi - necelá jednu polovinu žadatelů tvoří osoby do 35 let - třem žádostem bylo vyhověno - 7x se stalo, že žadatel nekomunikoval, s bytovou komisí nespolupracoval, případně nevyhověl podmínkám pro přidělení bytu. Byty 1+kk - 33 žadatelů podalo 42 žádostí - jedna třetina žadatelů je mladší 35 let - komise schválila nájem 13 bytů Byty 2+kk - 40 žadatelů podalo 50 žádostí - komise schválila nájem 15 bytů Byty 3+kk - 36 žadatelů podalo 55 žádostí - komise schválila nájem 13 bytů Byty 4+kk - 2 žadatelé podali 3 žádosti Kritéria pro přidělení bytu: a) minimální věková hranice 18 let b) trvalé bydliště v Poděbradech minimálně dva roky, tuto podmínku může zmírnit Rada města Poděbrady. Pro přidělení bytu je nezbytně nutné posouzení žádosti, sociální šetření a bodové zhodnocení. Pokud nejsou podmínky pro přidělení bytu splněny, odstoupil-li žadatel od žádosti, má-li žadatel dluhy vůči městu nebo nejeví-li zájem, žadatel byt nemůže získat.33

32

Seznam těchto bytů a lokalit je v Zásadách pro uzavírání nájemních smluv o nájmu bytů. Tak jako u bytů zvláštního určení, i zde podrobné informace obsahují Zásady pro uzavírání nájemních smluv o nájmu bytů. 33

48

Sociální oblast Rodiny a domácnosti Podle výsledků SLDB 2011 bylo v zájmovém území celkem 12 827 domácností, z toho téměř polovinu tvořily domácnosti ve městě Poděbrady. V rámci celého poděbradského obvodu měly absolutní převahu (62,3 %) domácnosti tvořené jednou rodinou, 32,3 % tvořily domácnosti jednotlivců, 3,8 % vícečlenné nerodinné domácnosti a 1,6 % domácnosti tvořené dvěma a více rodinami. Obdobných podílů bylo dosaženo i ve městě Poděbrady. Podrobnější údaje jsou obsaženy v tabulce č. 36. Tabulka č. 36: Rodiny a domácnosti v SO ORP Poděbrady a ve městě Poděbrady (k 26. 3. 2011) SO ORP Poděbrady

kategorie hospodařící domácnosti celkem tvořené 1 rodinou bez závislých dětí úplné se závislými dětmi v tom bez závislých dětí v tom neúplné se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami domácnosti jednotlivců vícečlenné nerodinné domácnosti

město Poděbrady

12 827 7 991 3 844 2 589 840 718 208 4 139 489

6 151 3 655 1 656 1 191 398 408 75 2 152 269


Rodiny s dětmi, mládež, kurátor pro děti a mládež Nejpodstatnější aspekty, spadající do kompetence OSPOD Poděbrady, jsou pro větší přehlednost uvedeny v tabulkách č. 37 – 42. Tabulka č. 37: Evidence náhradní rodinné péče v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady 2008 pěstounské rodiny z toho poručnické rodiny

2009

14 3

2010

14 3

2011

16 4

2012

19 4

23 6

zdroj: OSPOD Poděbrady

Počet pěstounských rodin v zájmovém území postupně roste, v období let 2008 – 2012 počet vzrostl ze čtrnácti pěstounských rodin na 23. Tabulka č. 38: Počet dětí v ústavní výchově v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady 2008 děti v ústavní výchově z toho z výchovných důvodů z toho ve výchovných ústavech

12 6 4

2009 13 5 3

2010 15 5 3

2011 15 5 1

2012 15 3 1


Důvody pro umístění dítěte do ústavní výchovy nemusí být vždy jen výchovné. U některých dětí je to kumulace mnoha dalších okolností – např. nedostatečná péče rodičů, hrubé či opakované zanedbání péče, žádost dítěte samotného o umístění, podezření na týrání, případně nezájem rodičů o dítě pečovat. Zcela jistě není jediným důvodem pro umístění

49

bytový problém či nevyhovující bytové podmínky. Počet dětí v ústavní výchově se během let 2008 – 2012 sice zvýšil ze dvanácti na patnáct, avšak poslední tři roky je počet konstantní. Tabulka č. 39: Známé případy týraných a zneužívaných dětí v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady 2008 tělesné týrání sexuální využívání celkem

2 1 3

2009 0 7 7

2010 1 0 1

2011 0 0 0

2012 0 2 2


V letech 2008 – 2012 řešil poděbradský OSPOD celkem 13 případů týraných a zneužívaných dětí. Devět z těchto případů bylo klasifikováno jako sexuální využívání, přičemž sedm z nich se stalo v jednom roce (roku 2009). Tabulka č. 40: Klienti kurátora pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady klienti kurátora děti do 15-ti let mladiství celkem z toho dívky

2008 39 49 88 28

2009 52 43 95 26

2010 54 39 93 28

2011 44 49 93 25

2012 44 49 96 20


Kurátor pro děti a mládež je specializovaný pracovník, který vykonává sociálně právní ochranu dětí se zaměřením na nezletilé, kteří mají výchovné problémy, páchají trestnou činnost a přestupky, nerespektují rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu, dopouštějí se záškoláctví, užívají alkohol a jiné drogy apod. Kurátor pro děti a mládež navazuje spolupráci s rodinou dítěte zvláště na základě: - upozornění školy, zdravotnického zařízení, informací orgánů činných v trestním řízení, anonymního upozornění; - přímého kontaktu s rodiči, kteří požádají o pomoc při výkonu práv a povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti; - přímého kontaktu s nezletilým dítětem. Počet klientů kurátora po děti a mládež v letech 2008 – 2012 se nepatrně zvýšil. Roku 2008 to bylo 88 klientů, o pět let později to bylo 96 klientů. Podíl dívek se pohybuje v rozmezí cca. 20 – 30 %. Tabulka č. 41: Rodinné zázemí klientů kurátora pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady rodinné zázemí klientů úplná rodina neúplná rodina nová rodina rodina s družkou/druhem ostatní celkem

2008 34 28 12 6 2 82

2009 42 30 11 6 1 90

2010 44 28 9 7 0 88

2011 40 30 11 7 0 88

2012 44 30 8 11 0 93


50

Polovina klientů kurátora pro děti a mládež pocházela z úplných rodin, zhruba třetina klientů pak z neúplných rodin. Tabulka č. 42: Případy řešené kurátorem pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady řešené případy trestná činnost z toho dívky přestupky z toho dívky celkem z toho dívky

2008

2009

40 10 10 3 50 13

2010

31 3 10 3 41 6

32 4 7 1 39 5

2011 21 3 15 3 36 6

2012 14 1 13 3 27 4


Počet případů řešených kurátorem se během let 2008 – 2012 snížil zhruba o polovinu (50 v roce 2008, 27 roku 2012). Podíl dívek je nízký, zhruba 15 – 25 %. Kurátor řešil v roce 2011 celkem 17 případů, z toho 6 případů trestné činnosti a 11 přestupků.

Senioři – osoby starší 65-ti let V roce 2011 žilo na území správního obvodu Poděbrady celkem 5 565 osob starších 65 let, tj. 18,3 % z celkové populace. Z tohoto celkového počtu bylo 2 279 mužů, žen bylo 3 286. Počet těchto osob se neustále plynule zvyšuje a zvyšovat bude, což souvisí s demografickým chováním.34 Tento postupný nárůst přehledně ukazuje graf č. 19, jenž je vztažen na celostátní úroveň. Tabulka č. 43: Věková struktura obyvatel ve věku 65 let a více v SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) věková skupina 65 – 69 70 – 74 75 – 79 80 – 84 85 – 89 90 – 94 95 – 99 100 a více celkem

celkem 1 886 1 251 1 014 790 501 105 14 4 5 565

v tom muži 890 541 412 252 146 32 5 1 2 279

ženy 996 710 602 538 355 73 9 3 3 286

podíl na populaci (%) 6,20 4,11 3,34 2,60 1,65 0,35 0,05 0,01 18,30


34

Podrobněji o tomto pojednává oddíl Věková struktura.

51

Graf č. 19: Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod do roku 2066


Tabulka č. 44: Osoby ve věku 65 let a více v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) obec


počet seniorů (65 let a více)

podíl na celkovém počtu obyvatel (v %)

obec

počet seniorů (65 let a více)


150 89 55 35 129 42 70 72 35 105 29 32 44 49 254 496 59

17,4 17,9 25,3 16,4 14,6 17,1 16,9 22,1 16,7 20,7 17,1 37,2 15,3 13,6 19,1 16,9 17,8


93 170 31 101 72 2 662 26 71 33 115 165 43 30 20 47 48 57

20,3 19,4 22,5 17,0 16,4 19,2 14,2 15,0 16,9 21,3 17,8 1,7 14,0 20,0 26,7 11,0 13,9

36

22,4


5 565

18,3


Nejvyšší podíl seniorů vykazuje obec Kolaje, kde je více než třetina obyvatel starší 65-ti let (37,2 %). Obcemi, kde je více než pětina obyvatel seniory jsou Dlouhopolsko (25,3 %), Chotěšice (22,1 %), Okřínek (22,4 %), Opočnice (20,3 %), Oseček (22,5 %), Sloveč (21,3 %), Vlkov pod Oškobrhem (20,0 %) a Vrbice (26,7 %). Naopak nejnižší podíl seniorů je v obci Vrbová Lhota, kde tento podíl činí 11,0 %. Obcemi, které mají méně než 15 % osob ve věku 65 let a více jsou Dymokury (14,6 %), Křečkov (13,6 %), Podmoky (14,2 (%), Sány (15,0 %), Úmyslovice (13,7 %), Velenice (14,0 %) a Záhornice (13,9 %). 52

Osoby se zdravotním postižením, držitelé průkazu TP, ZTP, ZTP/P Počet osob se zdravotním postižením nelze vzhledem k neexistenci takového přehledu na úrovni SO ORP či obcí přesně vyčíslit. Dle celorepublikového šetření tvoří tyto osoby 10 % z celkové populace ČR, z čehož lze při vědomí určité nepřesnosti za předpokladu, že by výskyt tohoto jevu odpovídal právě průměrným hodnotám dosaženým v ČR, odhadovat, že na území SO ORP Poděbrady žije 3 040 osob se zdravotním postižením. Údaje poskytnuté Oddělením sociální péče Městského úřadu Poděbrady jsou bohužel pouze do roku 2010, údaje za roky 2011 a 2012 nejsou dostupné. V letech 2008 – 2010 došlo k nárůstu počtu držitelů průkazu tělesně postiženého o 327 osob. Na celkové populaci Poděbradska se držitelé tohoto průkazu podíleli 7,8 %. Podrobný přehled o počtech osob s postižením podává tabulka č. 45. Tabulka č. 45: Počet držitelů průkazu tělesně postiženého v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady rok 2008 2009 2010 2011 2012

TP počet 383 417 433

podíl 18,9 19,0 18,4

počet

ZTP podíl

ZTP/P počet podíl

1 131 55,8 513 1 223 55,6 558 1 343 57,1 578 údaje nejsou dostupné údaje nejsou dostupné35

celkem

25,3 25,4 24,5

2 027 2 198 2 354

zdroj: MěÚ Poděbrady TP – občan s těžkým zdravotním postižením ZTP – občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením ZTP/P – občan zvlášť těžce zdravotně postižený s průvodcem Pozn.: Podílem je myšlen podíl z celkového počtu držitelů průkazu tělesně postiženého.

Příspěvek na péči Osoby, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, mají nárok na příspěvek na péči, jehož výše je odvozována dle stupně závislosti na pomoci. Dodány však byly údaje pouze za roky 2008 – 2011. Tabulka č. 46: Počet dospělých příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby v letech 2008 – 2011 v SO ORP Poděbrady rok 2008 2009 2010 2011

I. stupeň muži ženy 123 130 132 113

364 341 349 272

stupeň závislosti II. stupeň III. stupeň muži ženy muži ženy 112 105 110 118

261 269 282 258

68 80 85 80

71 105 121 121

IV. stupeň muži ženy 17 18 26 28

49 47 66 73

celkem 1 065 1 095 1 171 1 063

zdroj: MěÚ Poděbrady

Jak je patrné z tabulky, počet dospělých příjemců na péči v letech 2008 – 2011 zůstal de facto neměnný. Podíly jednotlivých příjemců podle stupě závislosti jsou sestupné (od I. stupně po IV.)

35

Tyto údaje nebyly poskytnuty z důvodu převodu agendy do kompetence Úřadů práce.

53

Tabulka č. 47: Počet příjemců příspěvku na péči podle stupňů závislosti na pomoci jiné osoby, osoby do 18-ti let, období 2008 – 2011 v SO ORP Poděbrady rok

I. stupeň muži ženy

2008 2009 2010 2011

1 4 3 2

stupeň závislosti II. stupeň III. stupeň muži ženy muži ženy

2 5 8 7

4 8 11 8

2 2 3 2

11 11 9 11

IV. stupeň muži ženy

7 7 5 4

9 11 11 11

celkem

9 3 4 5

45 51 54 50

zdroj: MěÚ Poděbrady

Taktéž mezi mladistvými příjemci je počet v zásadě konstantní. Na rozdíl od dospělých příjemců je však podíl nejnižšího stupně závislosti nejnižší. Toto je dáno především náhlými změnami zdravotního stavu (např. těžké úrazy).

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením patří osoby bez přístřeší, osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, osoby závislé na návykových látkách a osoby pracující s kurátorem pro dospělé.36 V tabulce č. 48 jsou podrobné údaje o těchto osobách. Tabulka č. 48: Osoby ohrožené sociálním vyloučením v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady osoby ohrožené sociálním vyloučením osoby bez přístřeší z toho ženy osoby propuštěné z VTOS z toho ženy osoby závislé na návykových látkách * z toho ženy osob pracujících s kurátorem pro dospělé z toho ženy

2008 6 2 39 7 16 3

2009 4 2 46 5 4 0 16 1

2010 5 1 48 3 11 3 22 0

2011 5 0 51 6 16 3 30 8

2012 5 0 44 6 25 6

zdroj: MěÚ Poděbrady * počet jednotlivých uživatelů drog, kteří využili v daném období alespoň jednou služeb programu Semiramis o.s.

Sociální dávky Sociální dávky v zájmovém území eviduje KP ÚP Poděbrady. Jedná se o dávky státní sociální podpory a pomoc v hmotné nouzi. Státní sociální podpora je v rámci práva sociálního zabezpečení státem organizovaná solidarita mezi občany sloužící k překonání nepříznivých důsledků sociální události. Je tvořena systémem státních dávek učených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, hlavním kritériem pro přiznání některých z nich je příjmová situace rodiny. Pomoc v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází totiž z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě

36

Taktéž lze mezi tyto osoby přiřadit klienty kurátora pro děti a mládež.

54

se práci vyhýbá. Obě formy sociálních dávek jsou zahrnuté do mandatorních výdajů vyplývajících ze zákona a jsou tak vypláceny přímo z rozpočtu ČR. Dávky státní sociální podpory V letech 2008 – 2012 docházelo k neustálému snižování jak počtu dávek, tak i výdajů na dávky státní sociální podpory. Zatímco v roce 2008 to bylo cca. 44 900 dávek a 106,64 mil. Kč, v roce 2012 to bylo pouze cca. 27 500 dávek a 91,47 mil. Kč. Podrobné údaje obsahuje tabulka č. 49. Tabulka č. 49: Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (počty v tisících, výdaje v milionech Kč) 2008 počet výdaje

dávka sociální příplatek příspěvek na bydlení přídavek na dítě rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče porodné pohřebné celkem

2009 počet výdaje

2010 počet výdaje

2011 počet výdaje

2012 počet výdaje

4,1

5,98

3,8

5,84

3,8

6,24

0,7

1,79

0,0

0,13

1,5

2,25

1,7

3,29

2,2

5,25

2,8

7,41

3,3

9,63

27,1

15,96

18,4

11,43

15,1

9,27

13,8

8,33

13,3

8,03

11,4

75,27

11,6

76,60

10,7

72,79

10,5

69,16

10,3

70,34

0,5

2,51

0,5

2,63

0,6

2,92

0,5

2,75

0,5

3,02

0,3 0,0 44,9

4,52 0,16 106,64

0,3 0,0 36,2

3,91 0,02 103,71

0,3 0,0 32,7

4,34 0,05 100,86

0,0 0,0 28,4

0,57 0,03 90,04

0,0 0,0 27,5

0,29 0,03 91,47

zdroj: KP ÚP Poděbrady Pozn.: Zahrnuty jsou dávky (výdaje) vyplacené žadatelům s trvalým bydlištěm v SO ORP Poděbrady; celkové výdaje jsou bez doplatků, přeplatků a vratek.

Graf č. 20: Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (počty v tisících, výdaje v milionech Kč) 120

106,64

103,71

100,86

100

91,47

90,04

80 60 44,9 36,2

40

32,7

28,4

27,5

20 0 počet

výdaje 2008

počet

výdaje 2009

počet

výdaje 2010

počet

výdaje 2011

počet

výdaje 2012

zdroj: autor (podle KP ÚP Poděbrady)

Poněkud odlišnější pohled na počty vyplacených dávek a výdaje na dávky státní sociální podpory nabízí tabulka č. 50. Zde je uvedeno průměrné měsíční čerpání v letech 2008 – 2012. 55

Tabulka č. 50: Průměrné měsíční čerpání dávek a výdajů na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 dávka sociální příplatek příspěvek na bydlení přídavek na dítě rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče celkem

2008 počet

2009 Kč

počet

2010 Kč

počet

2011 Kč

počet

2012 Kč

počet

Kč

316

527 906

315

560 420

320

565 478

35

12 000

135

211 400

166

334 600

214

550 000

224

616 000

254

640 000

1 548

935 200

1 347

879 000

1 123

674 800

1 148

688 000

1 128

675 000

1 120

7 396 000

1 096

7 483 000

1 015

7 084 000

1 014

6 790 000

1 110

6 860 000

44

179 000

47

204 000

46

193 200

49

204 400

54

228 400

3 163

9 134 306

2 971

9 461 020

2 718

9 067 478

2 470

8 311 200

dávka zrušena

2 546

8 403 400

zdroj: KP ÚP Poděbrady

Pomoc v hmotné nouzi Oproti dávkám státní sociální podpory, které se neustále snižují, dochází u pomoci v hmotné nouzi naopak k postupnému zvyšování jak počtu dávek, tak i celkových výdajů. Počet vyplácených dávek vzrostl během let 2008 – 2012 z 1 049 na 2 730. Mnohem větší nárůst byl zaznamenán v celkových výdajích – v roce 2008 to bylo zhruba 2 860 000 Kč, v roce 2012 již 11 159 000 Kč. Podrobné údaje obsahuje tabulka č. 51, graf č. 21 pak znázorňuje popisovaný nárůst dávek v období let 2008 – 2012. Tabulka č. 51: Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (výdaje v tisících Kč) dávka příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc celkem

2008 počet výdaje

2009 počet výdaje

2010 počet výdaje

2011 počet výdaje

2012 počet výdaje

901

2 438

1 219

3 211

1 573

4 252

1 911

6 010

2 331

9 802

48

74

88

176

82

192

141

457

220

850

100

348

95

277

126

498

145

458

179

507

1 049

2 860

1 402

3 664

1 781

4 942

2 197

6 925

2 730

11 159

zdroj: KP ÚP Poděbrady Pozn.: Zahrnuty jsou dávky (výdaje) vyplacené žadatelům s trvalým bydlištěm v SO ORP Poděbrady; celkové výdaje jsou bez doplatků, přeplatků a vratek. Údaje za rok 2012 jsou za KoP Poděbrady a KoP Městec Králové.

56

Graf č. 21: Celkový počet vyplacených dávek a výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (výdaje v tisících Kč) 12 000

11 159

10 000 8 000

6 925

6 000

4 942

4 000 2 000

3 664

2 860

1 049

2 730

2 197

1 781

1 402

0 počet

výdaje

počet

2008

výdaje

počet

2009

výdaje

počet

2010

výdaje

počet

2011

výdaje 2012

zdroj: autor (podle KP ÚP Poděbrady)

Zdravotnictví Podle údajů z Registru zdravotnických zařízení je v námi sledovaném území několik desítek zdravotnických zařízení.37 V Poděbradech se navíc nacházejí i lázeňské léčebny, konkrétně Lázně Poděbrady a.s., LAPOD s.r.o., Lázně FELICITAS s.r.o., Léčebna Dr. L. Filipa a Hotel Bellevue Tlapák – Klasické léčebné pobyty. Počty dalších zdravotnických zařízení jsou v tabulce č. 52. Tabulka č. 52: Poskytovatelé zdravotní péče ve vybraných oborech v SO ORP Poděbrady lékařský obor praktický lékař pro dospělé praktický lékař pro děti a dorost stomatolog gynekolog specialisté rehabilitace lékárna

SO ORP Poděbrady 17 5 21 8 37 4 10

město Poděbrady 10 4 13 6 25 3 7

město Městec Králové

ostatní obce 3 1 5 2 12 2

4a 3b 1c 1d

zdroj: autor (podle údajů https://snzr.uzis.cz) a – Libice nad Cidlinou (jedna ordinace), Dymokury (dvě ordinace), Činěves (jedna ordinace) b – Libice nad Cidlinou, Dymokury, Činěves (po jedné ordinaci) c – Kněžice d – Dymokury

Mezi další zdravotnická zařízení v zájmovém území patří tři zařízení domácí zdravotní péče (dvě v Poděbradech a jedna v Městci Králové) a dále následující zařízení v Poděbradech: dvě logopedické ordinace, dvě oční optiky, samostatná stomatologická laboratoř, dvě samostatné odborné laboratoře, porodní asistentka, Regenerační centrum IRIS a prodejna zdravotnických potřeb. Velmi důležitým zdravotnickým zařízením je Lázeňská poliklinika v Poděbradech, kde se nacházejí kožní a urologická ordinace a ordinace praktického lékaře. 37

Údaje byly zjišťovány v Registru zdravotnických zařízení, resp. na serveru https://snzr.uzis.cz, a to k datu 1. 5. 2013. Celkový počet zdravotnických zařízení r SO ORP Poděbrady je 124.

57

Zdravotnická záchranná služba pro zájmový region je zajišťována Záchrannou službou působící v Městci Králové, dále z Nymburku a Kolína. Nejvýznamnějším ze zdravotnických zařízení v rámci obvodu je Městská nemocnice Městec Králové a.s., která sídlí v ulici Prezidenta Beneše 343. Jedná se o menší zdravotnické zařízení, které poskytuje akutní péči v základních oborech – vnitřním lékařství a chirurgii, včetně akutní intenzivní a resuscitační péče. Některé zdravotní služby jsou v oblasti Kolínska a Nymburska unikátní.38 Nemocnice poskytuje zdravotní péči v následujících odděleních a ambulancích:  oddělení:  ARO a DIP (Anesteziologicko-resuscitační oddělení a Dlouhodobá intenzivní péče)  Chirurgické oddělení  Interní oddělení  OKBH (Oddělení klinické biochemie a hematologie)  MOJIP (Multioborová jednotka intenzivní péče)  DIOP (Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče)  Oddělení následné péče  Rehabilitační oddělení  ONP I – V (Oddělení následné péče)  Radiodiagnostické oddělení  Pohybové zařízení sociálních služeb  ambulance  Alergologická ambulance  Cévní ambulance  Diabetologická ambulance  Endokrinologická ambulance  Gastroenterologická ambulance  Gerriatrická a nutriční ambulance  Gynekologická ambulance  Chirurgická ambulance  Interní všeobecná ambulance  Interní příjmová ambulance  Kardiologická ambulance  Nutriční ambulance  Onkologická ambulance  Ortopedická ambulance  Proktologická ambulance  Rehabilitační ambulance  Urologická ambulance  Ambulance bolesti  Ambulance hojení chronických ran  Závodní ordinace V Městské nemocnici Městec Králové je 20 sociálních lůžek. 38

Např. geriatrická a nutriční, endokrinologická a alergologická ambulance.

58

Školství V zájmovém území bylo k 31. 12. 2011 evidováno 5 797 osob ve věku do 19-ti let,39 tj. 19,1 % z celkové populace. Z toho bylo 2 948 chlapců a 2 849 dívek. Tabulka č. 53: Věková struktura dětí a mládeže v SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) věková skupina 0–4 5–9 10 – 14 15 – 19 celkem

podíl na populaci (%)

celkem 1 667 1 344 1 245 1 541 5 797

5,5 4,4 4,1 5,1 19,1


Tabulka č. 54: Děti ve věku 0 – 14 let v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) obec


počet dětí (0 – 14 let)


105 59 21 34 146 33 49 37 26 69 21 7 44 46 175 424 42

12,2 11,8 9,7 16,0 16,6 13,4 11,9 11,3 12,4 13,6 12,4 8,1 15,3 12,7 13,1 14,5 12,7


64 128 20 86 53 1 968 25 554 29 73 136 47 29 11 24 69 83

13,9 14,6 14,5 14,5 12,1 14,2 13,7 11,4 14,9 13,5 14,7 14,9 13,6 11,0 13,6 15,8 20,2

19

11,8


4 256

14,0

obec

počet dětí (0 – 14 let)



Podíl dětí do 14-ti let věku na celkové populaci SO ORP Poděbrady v roce 2011 činil 14,0 %. Nejvyšší hodnoty dosahuje obec Záhornice (20,2 %), naopak nejmenších hodnot dosahovaly obce Kolaje (8,1 %) a Dlouhopolsko (9,7 %). Pozoruhodné je, že žádná další obec se od průměru dosaženého v rámci celého obvodu tolik neliší. Na území správního obvodu působí celkem 24 mateřských škol. V samotném městě Poděbrady je 8 školek, jejichž celková kapacita činí 491 dětí. Výčet jednotlivých školek s kapacitami udává tabulka č. 55.

39

Horní hranice 19 let byla zvolena záměrně, a to z toho důvodu, že většina osob ve věku 15 – 19 let studuje na středních školách či učilištích. Bohužel, nelze tuto věkovou skupinu (0 – 19 let) sledovat na úrovni jednotlivých obcí, protože ČSÚ zpracovává informace podle demografických a statistických kritérií.

59

Tabulka č. 55: Mateřské školy v SO ORP Poděbrady (stav k 12. 4. 2013) mateřská škola

Poděbrady

Karla Čapka Na Valech Palachova Poděbradská Proftova Studentská Vřesová Žižkova

kapacita 98 40 40 44 73 40 52 104

kapacita

mateřská škola Běrunice Činěves Dymokury Kněžice Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Opočnice

25 25 28 18 54 100 30

mateřská škola Opolany Pátek Sány Sloveč Sokoleč Úmyslovice Vrbová Lhota Záhornice

kapacita 24 50 28 21 25 25 50

zdroj: autor (podle www.atlasskolstvi.cz) Pozn.: Kapacity MŠ v obcích Kněžice a Sokoleč nebylo možno zjistit.

Celková kapacita je naplněna, přičemž z roku 2012 dosahuje neuspokojená poptávka hodnoty 30. V poděbradských MŠ nepůsobí žádný speciální pedagog a nejsou zde ani žádné děti s asistenty pedagoga nebo s asistenty z pohledu zákona o sociálních službách. Základní vzdělávání na Poděbradsku zajišťuje celkem 16 základních škol.40 Jejich výčet obsahuje tabulka č. 56.V Poděbradech jsou čtyři: Tabulka č. 56: Základní školy v SO ORP Poděbrady (stav k 12. 4. 2013) základní škola

ZŠ T. G. Masaryka, Poděbrady

ZŠ Václava Havla Speciální ZŠ ZŠ při léčebně ZŠ Městec Králové Křečkov ZŠ Bezručova, Městec Králové Zvláštní škola, Městec Králové

poznámka kapacita školy 930 žáků, kapacita školní družiny 190 žáků, ve škole působí jeden speciální pedagog a jeden školní psycholog; ve školním roce 2012/2013 do školy chodí 716 žáků, do družiny 180 žáků a do školního klubu 41 žáků, 6 zdravotně postižených žáků má asistenta pedagoga, na školní rok 2013/2014 je požadováno o asistenta pedagoga pro 11 zdravotně postižených žáků; zároveň pracují na škole z Krajského projektu dvě asistentky pedagoga pro žáky se sociokulturním znevýhodněním (každá na 0,5 úvazku), v jejichž péči je celkem 20 dětí kapacita školy 1000 žáků, poptávka uspokojena, speciální pedagog a asistenti nejsou ve škole zastoupeni, pouze jeden školní psycholog kapacita školy 100 žáků, 17 speciálních pedagogů - učitelů, 14 asistentů a 1 psycholog ------ZŠ mimo město Poděbrady Běrunice Opočnice Dymokury Sokoleč Kněžice Vrbová Lhota Libice nad Cidlinou Záhornice

zdroj: autor (podle www.atlasskolstvi.cz)

Pro děti s povinnou školní docházkou slouží také dvě další školská zařízení – Dům dětí a mládeže Symfonie Poděbrady a Základní umělecká škola. Střední vzdělávání v zájmovém území poskytuje celkem sedm škol, z nichž pět sídlí v Poděbradech. Konkrétně se jedná o tyto školy: Hotelová škola, VOŠ hotelnictví a turismu a Jazyková škola, Poděbrady EKO Gymnázium a Střední odborná škola Multimediálních studií, Poděbrady Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Poděbrady Střední zemědělská škola a Střední odborná škola, Poděbrady Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Městec Králové Praktická škola Chotěšice, o.p.s.41

40

Podrobnější informace byly poskytnuty pouze o ZŠ TGM, ostatní školská zařízení jsou sepsána na základě webových stránek http://www.atlasskolstvi.cz.

60

Vybavenost obcí Vybavenost jednotlivých obcí v zájmovém území názorně udává tabulka č. 57. Z ní je patrné, že největší vybavenost je u velkých sídel, kde jsou zastoupeny všechny nebo většina aspektů. Tabulka č. 57: Vybavenost jednotlivých obcí v SO ORP Poděbrady 42 technická vybavenost

obec Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice n. Cidl. M. Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lh. Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov p. O. Vrbice Vrbová Lhota Záhornice

doprava

kultura a sport

školství

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

x x x x x x x x -

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x

x x -

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x -

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x -

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x

x x x x -

x x x -

zdroj: autor (podle http://www.risy.cz) 1 – pošta 7 – autobusová zastávka 2 – veřejný vodovod 8 – železniční stanice (zastávka) 3 – kanalizace 9 – veřejná knihovna (vč. poboček) 4 – čistička odpadních vod 10 – středisko pro volný čas dětí a mládeže

zdravot. a soc. oblast 17 18 x x x x x x -

13 – MŠ 14 – ZŠ – nižší stupeň (1. – 5. roč.) 15 – ZŠ – vyšší stupeň (1. – 9. roč.) 16 – ostatní školy

41

Jedná se o střední školu s jednoletým praktickým oborem po dokončení základní školní docházky; škola je určena pro žáky s mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a autismem, kteří ukončili základní vzdělávání v ZŠ speciální. Cílovou skupinu tvoří studenti ve věku 16 – 26 let s lehkým až středně těžkým mentálním postižením. Praktická cvičení se uskutečňují v oborech zahradník, kuchař a textilní pracovník. Tyto obory jsou průběžně aktualizovány dle potřeb volného nebo chráněného trhu práce. 42 Vzhledem k existenci rozdílně aktuálních údajů o vybavenosti jednotlivých obcí na serveru www.risy.cz, jsou tyto převzaty doslovně. Tzn., že ne vždy se jedná o aktuální údaje. Konkrétně – body 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12 jsou vztaženy k roku 2006 (!), body 1, 6, 13, 14, 15, 16 k roku 2010 a body 17, 18 k roku 2011.

61

x x x x -

5 – plynofikace 6 – pracoviště policie

11 – hřbitov 12 – zařízení pro tělovýchovu a sport

17 – zdravotnické zařízení 18 – zařízení sociální péče

Shrnutí Sociodemografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Poděbrady mapuje sociálně demografickou situaci k datu jejího vypracování. SO ORP Poděbrady se rozkládá ve východní části Středočeského kraje na hranicích s Královéhradeckým krajem. Celková výměra dosahuje 34 856 ha, počet obyvatel (k 31. 12. 2011) činí 30 402. SO ORP Poděbrady tvoří 35 obcí, z nichž dvě obce, Poděbrady a Městec Králové, mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. Ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (dále jen SO POÚ) Městec Králové k 31. 12. 2011 žilo 9 040 obyvatel, v SO POÚ Poděbrady 21 362 obyvatel. Na území SO ORP Poděbrady k 31. 12. 2011 žilo 30 402 obyvatel. Z tohoto počtu žila téměř polovina lidí v sídelním městě regionu, v Poděbradech. Je patrné, že v zájmovém území dominují spíše malé obce (25 obcí má mé než 500 obyvatel), přičemž podíl obyvatel zde žijících činí pouhých 23,2 %. Porovnáme-li průměrný věk v námi sledovaném poděbradském obvodu s ostatními středočeskými obvody, zjistíme, že Poděbradsko má nejvyšší průměrný věk v celém Středočeském kraji. Porovnání základních údajů o pohlaví a rodinném stavu na území celého správního obvodu v letech 2001 a 2011, kdy je patrný rozdíl mezi počtem mužů a žen. Nepatrně vyšší podíl žen je dán zejména tím faktem, že ačkoliv se rodí méně dívek než chlapců, dožívají se ženy v průměru vyššího věku. Taktéž je patrný rozdíl mezi svobodnými. Svobodných mužů bylo v obou sledovaných letech vždy více; v roce 2001 to bylo o 1 249 mužů více než žen, o deset let později byl tento rozdíl takřka stejný (1 218). V poděbradském regionu jasně převažuje mechanický pohyb obyvatel nad přirozeným. Zatímco saldo migrace je ve sledovaném období v naprosté většině kladné, tedy převažuje imigrace nad emigrací, přirozený přírůstek je po celou dobu záporný. Avšak díky nízkému přirozenému úbytku a vysokému kladnému migračnímu saldu je celkový přírůstek v SO ORP Poděbrady od roku 2003 vždy kladný. Díky provedení komparace za úsek let 2001 – 2011 je na první pohled patrné, že Poděbradsko má obdobný vývoj celkového přírůstku obyvatelstva jako většina ostatních SO ORP ve Středočeském kraji. Vývoj vzdělanostní struktury v budoucnosti, lze jen odhadovat. Nadále jistě bude přibývat lidí s nejvyšším vzděláním, naopak snižovat by se měl podíl osob se základním nebo neukončeným vzděláním. Zda bude nadále narůstat převaha „maturantů“ nad „vyučenými“, závisí především na trhu práce a na možnostech uplatnění osob s maturitou. Stále častěji se totiž ukazuje, že je vyšší nabídka (lidí s maturitou) než poptávka (pracovní místa) a naopak vyučených osob v určitých oborech není dostatek. Je zřejmé, že zhruba třetina populace zájmového území vyjíždí do zaměstnání nebo do školy. Co se týká vyjížďky do zaměstnání, převažuje vyjížďka do jiné obce okresu, následuje dojížďka v rámci obce, poté vyjížďka do jiného kraje.43 Zcela zanedbatelných hodnot vždy

43

Vzhledem ke geografické poloze Poděbradska lze konstatovat, že těmito kraji jsou převážně kraj Královéhradecký a Hlavní město Praha.

62

dosahuje vyjížďka do zahraničí. Vyjíždějící do škol v naprosté většině vyjíždějí mimo svoji obec. Pro oblast nezaměstnanosti je klíčový rok 2009, kdy celou Českou republiku, tak jako většinu zemí euroatlantické civilizace, zasáhla ekonomická krize se všemi svými průvodními příznaky. Při srovnání vývoje míry registrované nezaměstnanosti v zájmovém území v letech 2010 a 2011 je nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti vždy na přelomu roku, posléze zvolna klesá a s nástupem října či listopadu opět naroste. V roce 2011 bylo na území správního obvodu evidováno celkem 10 494 domů, z nichž 8 080 bylo obydlených (77,0 % z celkového počtu domů). Obydlených bytů bylo v témže roce evidováno 12 096. V samotném městě Poděbrady bylo v roce 2011 evidováno celkem 3 093 domů, z nichž 2 738 bylo obydlených. V Poděbradech je šest lokalit, kde jsou byty s pečovatelskou službou, konkrétně se jedná o 12 bytů 2+kk a 63 bytů 1+kk. Dále jsou zde čtyři lokality, kde je celkem 16 bytů 1+kk se zvláštním režimem. Podle výsledků SLDB 2011 bylo v zájmovém území celkem 12 827 domácností, z toho téměř polovinu tvořily domácnosti ve městě Poděbrady. V rámci celého poděbradského obvodu měly absolutní převahu (62,3 %) domácnosti tvořené jednou rodinou, 32,3 % tvořily domácnosti jednotlivců, 3,8 % vícečlenné nerodinné domácnosti a 1,6 % domácnosti tvořené dvěma a více rodinami. Počet pěstounských rodin v zájmovém území postupně roste, v období let 2008 – 2012 počet vzrostl ze čtrnácti pěstounských rodin na 23. Počet dětí v ústavní výchově se během let 2008 – 2012 sice zvýšil ze dvanácti na patnáct, avšak poslední tři roky je počet konstantní. V letech 2008 – 2012 řešil poděbradský OSPOD celkem 13 případů týraných a zneužívaných dětí. Devět z těchto případů bylo klasifikováno jako sexuální využívání, přičemž sedm z nich se stalo v jednom roce (roku 2009). Polovina klientů kurátora pro děti a mládež pocházela z úplných rodin, zhruba třetina klientů pak z neúplných rodin. Počet případů řešených kurátorem se během let 2008 – 2012 snížil zhruba o polovinu (50 v roce 2008, 27 roku 2012). Podíl dívek je nízký, zhruba 15 – 25 %. Kurátor řešil v roce 2011 celkem 17 případů, z toho 6 případů trestné činnosti a 11 přestupků. V roce 2011 žilo na území správního obvodu Poděbrady celkem 5 565 osob starších 65 let, tj. 18,3 % z celkové populace. Z tohoto celkového počtu bylo 2 279 mužů, žen bylo 3 286. Počet těchto osob se neustále plynule zvyšuje a zvyšovat bude, což souvisí s demografickým chováním.44 Počet osob se zdravotním postižením nelze vzhledem k neexistenci takového přehledu na úrovni SO ORP či obcí přesně vyčíslit. V letech 2008 – 2010 došlo k nárůstu počtu držitelů průkazu tělesně postiženého o 327 osob. Na celkové populaci Poděbradska se držitelé tohoto průkazu podíleli 7,8 %. Sociální dávky v zájmovém území eviduje KP ÚP Poděbrady. Jedná se o dávky státní sociální podpory a pomoc v hmotné nouzi. V letech 2008 – 2012 docházelo k neustálému snižování jak počtu dávek, tak i výdajů na dávky státní sociální podpory. Zatímco v roce 2008 to bylo cca. 44 900 dávek a 106,64 mil. Kč, v roce 2012 to bylo pouze cca. 27 500 dávek a 91,47 mil. Kč. Počet vyplácených dávek v hmotné nouzi vzrostl během let 2008 – 2012 z 1 049 na 2 730. 44

Podrobněji o tomto pojednává oddíl Věková struktura.

63

Mnohem větší nárůst byl zaznamenán v celkových výdajích – v roce 2008 to bylo zhruba 2 860 000 Kč, v roce 2012 již 11 159 000 Kč.

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek číslo tabulky název tabulky 1 Pořadí jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel k 31. 12. 2011 2 Základní údaje o obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) 3 Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady 4 Základní charakteristika SO ORP podle velikostních skupin obcí 5 Počet obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 1991, 2001 a 2011 (stav k 31. 12.) 6 Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (absolutní počty k 31. 12. 2011) 7 Průměrný věk v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady 8 Průměrný věk v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice ‚ a ve Středočeském kraji (k 31. 12. 2011) 9 Podíly jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel a průměrný věk v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 10 Obyvatelstvo SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu v letech 2001 a 2011 11 Obyvatelstvo v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu (k 26. 3. 2011) 12 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 13 Pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v roce 2011 14 Pohyb obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011 15 Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 – 2011 16 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 17 Podíl osob s vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 2001 a 2011 (v %) 18 Národnostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 19 Zastoupení věřících v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 20 Vyjížďka do zaměstnání a škol v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 26. 3. 2011) 21 Ekonomická aktivita obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji (k 26. 3. 2011) 22 Ekonomická aktivita obyvatelstva ve městech Poděbrady a Městec Králové (k 26. 3. 2011) 23 Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %) 24 Počet ekonomických subjektů v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) 25 Ekonomické subjekty v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 26 Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 (stav k 31. 12.) 27 Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2002 – 2011 (stav k 31. 12.) 28 Míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011)

64

29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57

Domovní a bytový fond v SO ORP Poděbrady (k 26. 3. 2011) Domovní a bytový fond ve městě Poděbrady (k 26. 3. 2011) Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v roce 2011 Dokončené byty v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2010 Byty s pečovatelskou službou ve městě Poděbrady Byty se zvláštním režimem ve městě Poděbrady Bezbariérové byty ve městě Poděbrady Rodiny a domácnosti v SO ORP Poděbrady a ve městě Poděbrady (k 26. 3. 2011) Evidence náhradní rodinné péče v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Počet dětí v ústavní výchově v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Známé případy týraných a zneužívaných dětí v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Klienti kurátora pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Rodinné zázemí klientů kurátora pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Případy řešené kurátorem pro děti a mládež v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Věková struktura obyvatel ve věku 65 let a více v SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) Osoby ve věku 65 let a více v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) Počet držitelů průkazu tělesně postiženého v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Počet dospělých příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby v letech 2008 – 2011 v SO ORP Poděbrady Počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby, osoby do 18-ti let, období 2008 – 2011 v SO ORP Poděbrady Osoby ohrožené sociálním vyloučením v letech 2008 – 2012 v SO ORP Poděbrady Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (počty v tisících, výdaje v milionech Kč) Průměrné měsíční čerpání dávek a výdajů na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (výdaje v tisících Kč) Poskytovatelé zdravotní péče ve vybraných oborech v SO ORP Poděbrady Věková struktura dětí a mládeže v SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) Děti ve věku 0 – 14 let v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) Mateřské školy v SO ORP Poděbrady (stav k 12. 4. 2013) Základní školy v SO ORP Poděbrady (stav k 12. 4. 2013) Vybavenost jednotlivých obcí v SO ORP Poděbrady

Seznam grafů 1 Srovnání jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel (k 31. 12. 2011) 2 Vývoj počtu obyvatel ve městě Poděbrady a v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 3 Očekávaný vývoj počtu obyvatel v ČR do roku 2066 4 Věková pyramida SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) 5 Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (podíly v % k 31. 12. 2011) 6 Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice a ve Středočeském kraji (podíly v % k 31. 12. 2011) 7 Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 8 Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066 9 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 – 2011 10 Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011

65

11 12 13 14

15 16 17 18 19 20 21

Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 – 2011 Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %) Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v letech 1900 – 2000 (všeobecně platné) Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2002 – 2011 Míra registrované nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje (k 31. 12. 2011) Míra registrované nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady v letech 2010 – 2011 Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod do roku 2066 Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky státní sociální podpory v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (počty v tisících, výdaje v milionech Kč) Počet vyplacených dávek a výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi v SO ORP Poděbrady v letech 2008 – 2012 (výdaje v tisících Kč)

Seznam obrázků 1 Poloha SO ORP Poděbrady ve Středočeském kraji 2 Geografické poměry Středočeského kraje 3 Administrativní členění SO ORP Poděbrady 4 Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady 5 Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel podle SO ORP v roce 2011 6 Míra nezaměstnanosti v okresech a krajích České republiky k 31. 12. 2011

66

Sociodemografická analýza. SO ORP Poděbrady

Recommend Documents