Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání v ORP Slaný

Projekt rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný r. č. CZ.1.07/1.1.00/46.0011

„Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání v ORP Slaný“

Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu ČR.

Zpráva zpracována k datu: 30. 5. 2015

Zpráva zpracována pro: Projekt rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný r. č. CZ.1.07/1.1.00/46.0011 Město Slaný Velvarská 136 274 01 Slaný


Obsah 1 KONTEXT ZAKÁZKY

4

2 PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ

5

3 ANALYTICKÁ ČÁST

8

3.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY 3.1.1 VELIKOSTNÍ STRUKTURA OBCÍ 3.1.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 3.1.3 SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY 3.2 MIGRACE 3.3 VZDĚLANOSTNÍ CHARAKTERISTIKY

8 8 9 11 12 16

4 LEGISLATIVNÍ RÁMEC

18

5 SWOT ANALÝZA

22

6 VIZE STRATEGIE

24

7 PLÁN ROZVOJE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ORP SLANÝ

25

7.1 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ 7.2 PRIORITY ROZVOJE 7.3 POPIS OPATŘENÍ

25 27 29


1 Kontext zakázky Dne 9. 10. 2014 byla podepsána smlouva mezi Městem Slaný a společností HOPE GROUP, s.r.o. na zpracování odborného výzkumu a SWOT analýzy vzdělávání v rámci ORP Slaný, který bude dále sloužit jako podklad pro zpracování Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání. Zakázka je součástí projektu CZ.1.07/1.1.00/46.0011 „Rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný“, který je realizován městem Slaný. Jedním z hlavních cílů projektu je identifikace témat v oblasti vzdělávání vhodných k budoucí podpoře v rámci daného regionu a zpracování návrhu Lokální strategie základního vzdělávání v ORP Slaný. Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání, jejímž podkladem bude předkládaná SWOT analýza, by měla být tvořena v osnově: 1. Vize 2. Legislativní rámec (ve spolupráci s odborem školství a odborem sociálních věcí MěÚ Slaný) 3. SWOT analýza místních podmínek v oblasti základního školství – tato analýza, resp. sběr dat bude probíhat na všech školách ORP Slaný, tj. 12 škol a bude probíhat průběžně v době konání projektu s cílem zajištění dostatečných relevantních dat pro možnost zpracování plánu rozvoje a zároveň pro možnost identifikace klíčových oblastí. 4. Plán rozvoje resp. rozvoje oblastí, kde je spatřován a identifikován deficit (bude vycházet ze SWOT analýzy), jehož součástí bude konkrétní cíl, cesty a opatření vedoucí k naplnění cíle v určitém časovém období, odpovědnost za plnění a měřitelný výstup. Lokální strategie by měla obsahovat především tato témata:    

klíčová témata pro rozvoj základního vzdělávání v ORP Slaný oblast prevence školní neúspěšnosti, předčasné opouštění vzdělávacího systému profesní orientace žáků ZŠ celkový inkluzivní přístup a jeho rozšíření do prostředí základních škol.

Předkládaná strategie je v souladu se strategickými dokumenty na úrovni ČR, především s Národním programem rozvoje vzdělávání ČR (Bílá kniha) a Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR tak také se Strategií vzdělávání 2020. Zároveň je v souladu s dokumenty na úrovni kraje, především s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020 a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji 2012.


2 Průběh zpracování Zpracovaná Lokální strategie vycházela z detailního výzkumu a zpracované SWOT analýzy. Průzkum probíhal na všech 12 základních školách ORP Slaný, realizovány byly polostrukturované rozhovory, na základě předem připraveného dotazníku. Dotazováni byli ředitelé daných škol, v některých případech se rozhovoru účastnil i zástupce případně další pracovník školy. Realizováno bylo 12 rozhovorů v období listopad – prosinec 2014. Výzkum probíhal v následujících školách:            

ZŠ a MŠ Klobuky ZŠ Kvílice ZŠ Slaný ZŠ Slaný ZŠ Slaný ZŠ Slaný Palackého ZŠ Smečno ZŠ Velvary ZŠ Zlonice ZŠ Černuc ZŠ a MŠ Kmetiněves ZŠ Vraný


Postup zpracování SWOT analýzy je znázorněn na diagramu níže:

Zpracovatel Lokální strategie se dále účastnil všech setkání multidisciplinární skupiny, které se účastnili také zástupci škol, zřizovatelé základních škol, zástupci neziskových organizací, zaměstnavatelů a další klíčoví aktéři, přičemž výstupy těchto setkání se dále promítali do zpracované Lokální strategie rozvoje vzdělávání ORP. Multidisciplinární setkání probíhala ve dnech 25. 9., 2. 10., 6. 11. 2014 a 13. 1. 2015. Další jednání (v rámci užší pracovní skupiny), kterých se účastnil zpracovatel strategie, proběhla 13. 3., 18. 3., 26. 3. a 31. 3. 2015. Výsledkem výzkumu a následné analýzy byla zpracovaná širší SWOT analýza, která vznikla ze zjištěných informací a dat, z analýzy statistických dat a za přispění poznatků, které vyplynuly z rozhovorů mezi účastníky pracovních skupin.


Jelikož má být SWOT analýza mj. výsledkem společné diskuze klíčových aktérů, byla provedena kategorizace bodů uvedených v širší verzi SWOT analýzy na pracovní skupině. Účastníci pracovního setkání byli požádáni o označení sedmi nejdůležitějších faktorů pro každou oblast; jednotlivé body byly následně diskutovány, až vznikla výsledná analýza představená v kapitole 4.


3 Analytická část V následující kapitole je představena analýza sociodemografických, migračních a vzdělanostních charakteristik regionu ORP Slaný. Z analýzy je dále vycházeno při zpracování návrhové části Strategie. Zdrojem dat pro analýzu byly: 

Rozhovory s řediteli škol (realizované v rámci zpracování SWOT analýzy)



Výroční zprávy škol, ŠVP



Strategie území správního obvodu ORP Slaný (MOS)



Veřejné statistiky (ČSÚ – Demografická ročenka, Sčítání lidí, domů a bytu)

3.1 Sociodemografické charakteristiky 3.1.1 Velikostní struktura obcí ORP Slaný leží SZ od hlavního města Prahy ve Středočeském kraji. Jeho celková rozloha je 368,5 km2. Ve své působnosti má 52 obcí1, přičemž obec Slaný má celkem 10 částí2. Správním centrem ORP je město Slaný, které je obcí s rozšířenou působností a společně s Velvary má pověřený obecní úřad. ORP se vyznačuje bohatou historií, samotné město Slaný bylo již na konci 13. století3 povýšeno na město Královské. V ORP Slaný se nachází řada historických, kulturních i technických památek a proto bylo v ORP a jeho přilehlém okolí v roce 2002 zbudováno 13 naučných tras v rámci projektu „Kulturně historické putování Slánskem“. Dlouhou historií se pyšní i mnohé ze vzdělávacích zařízení v ORP, například Gymnázium Václava Beneše Třebízského ve Slaném bylo založeno již v roce 1658.

1

Jedná se o obce: Beřkovice, Bílichov, Černuc, Drnek, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlín, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice a Žižice

2

Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice

3

stalo se tak mezi lety 1295 – 1305


ORP Slaný tvoří 3,5 % z celkové rozlohy Středočeského kraje a žijí v něm 3,0 % populace středočeského kraje. Celkem se skládá z 52 obcí, z nichž 14 má do 199 obyvatel, 26, tedy polovina všech obcí, má do 499 obyvatel a 7 do 999 obyvatel. Pět obcí z celého ORP má více než tisíc obyvatel, z toho pouze město Slaný překračuje hranici pěti tisíc obyvatel. Graf č. 5: Velikostní struktura obcí

2% 8% 27%

13%

počet obyvatel v obci

-

199 200 -

499

500 -

999

1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 50%

Zdroj: ČSÚ, 2014

3.1.2 Demografický vývoj ORP Slaný má 39 412 obyvatel, z toho v samotném správním centru žije 15 300 obyvatel. V posledních 10 letech počet obyvatel v rámci ORP rostl. Ve věkové struktuře je největší změna zaznamenána v kategorie 65+ let, která vykazuje 2,6% nárůst mezi lety 2004 – 2013. Zvyšuje se i poměr zastoupení dětské kategorie (0 - 14 let), ovšem ne tak rychle jako u starší populace – zastoupení dětí vzrostlo z 15,6 % v roce 2004 na 16,1 % v roce 2013.


Graf č. 1: Počet obyvatel a věková struktura v ORP Slaný mezi lety 2004 - 2013 45 000

600

40 000 35 000

6 354

500

5 788

30 000

400

25 000 300 20 000 15 000

200

10 000 100

Počet obyvatel 0 14 Počet obyvatel 15 64 Počet obyvatel 65 + Počet živě narozených

5 000 0

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: ČSÚ demografická ročenka, 2014

V celkovém souhrnu tedy populace v rámci OPR stárne, což potvrzuje i index stáří (porovnávající zastoupení věkové skupiny 65+ vůči věkové skupině 0 – 14), který v průběhu posledních 10 let kontinuálně roste. Tento trend je v samotním městě Slaný rychlejší než v ostatních obcích ORP. Zároveň se zvyšováním indexu stáří roste také průměrný věk v ORP z 39,8 let v roce 2004 na 40,9 let v roce 2013. V případě ORP Slaný se jedná o regresní typ věkové struktury, který koresponduje s celkovým vývojem v Česku. Graf. č. 2: Index stáří v % 100,0 80,0 60,0 40,0

Index stáří (65+ / 0 -14 v %)

20,0 0,0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok Zdroj: ČSÚ, 2013


Pozitivním trendem, který lze zaznamenat v ORP Slaný, je zvyšování počtu živě narozených dětí, který v posledních letech převyšuje průměrné hodnoty v okrese i v celém Česku. Zde lze vysledovat vliv suburbanizačních procesů, kdy se mladší lidé stěhují do zázemí Prahy, kde zakládají rodiny.

živě narození na 1000 obyvatel (%)

Graf č. 3: Vývoj počtu živě narozených dětí 1995-2013 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7

ČR okres Kladno ORP Slaný

rok Zdroj: ČSÚ, 2013

3.1.3 Sociálně vyloučené lokality V samotném správním centru ORP se nachází celkem šest sociálně vyloučených lokalit. Jedná se ve většině případů o ubytovny nebo nájemní bydlení. Konkrétně jde o ubytovny „Mexiko“, „LUKA“ a Benár a dále o domky u Grafobalu, domy v Trpoměchách, část panelového domu na Pražské ulici. Celkem v těchto vyčtených ubytovacích zařízeních žije 4 000 až 5 000 osob. Největší problémy jsou právě s výše uvedenou ubytovnou „LUKA“ na Pražské ulici, protože zde lidé žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách a dochází zde také k největší migraci. V okolí města je problematika sociálního vyloučení spojována s místní částí obce Beřovice, Bakovem. Další problémovou lokalitou je obec Zlonice; sociálně vyloučenou lokalitu v Beřovicích tvoří budova starého mlýna přímo v centu obce, Lokalitu obývají ze 100 % Romové. Většina osob, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách je nezaměstnaných s nízkou kvalifikací a špatnou pracovní historií. V těchto lokalitách dochází k nárůstu majetkové kriminality i k užívání a distribuci omamných a psychotropních látek. Nejčastěji se objevují problémy mezi Romy a majoritou, ale uvnitř lokalit dochází také ke střetům mezi


„starousedlíky“ a „přistěhovalci“. Celé lokality jsou velmi nestabilní a jejich fungování ohrožuje například i možná změna majitele ubytovacích zařízení. V těchto lokalitách působí neziskové organizace, např. Tosara, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Romodrom apod. které se ve spolupráci s městem snaží získat prostředky začleňování sociálně znevýhodněných. Město Slaný v roce 2004 schválilo memorandum o spolupráci, jehož součástí je Akční plán spolupráce, který vytyčuje oblasti a směry spolupráce.

3.2 Migrace V rámci ORP je nejlidnatějším správním obvodem město Slaný s 15 300 obyvateli, naopak nejméně obyvatel má správní obvod Líský, a to pouze 86. Většina správních obvodů vykazuje v posledních 10 letech přírůstek obyvatel, pouze v obci Kmetiněves dochází k jeho úbytku. Největší absolutní přírůstek počtu obyvatel je zaznamenán v městě Slaný 230 obyvatel, ale vzhledem k celkovému počtu obyvatel města jde pouze o 2% nárůst. Relativně největší nárůst zaznamenala obec Zichovec (59 %), druhý nejvyšší relativní přírůstek zaznamenala obec Studeněves (54%). Zajímavý vývoj v případě migračního salda zaznamenal správní obvod Slaný. Zatímco v roce 2004 bylo migrační saldo záporné, tj. více lidí se z města odstěhovalo, tak v roce 2013 je již migrační saldo kladné, tj. více lidí se do města stěhuje. Ovšem v kontextu celého ORP je migrační saldo dlouhodobě záporné. Tabulka č. 1: Počet obyvatel a migrační saldo za obce ORP Slaný 2004 a 2013

POČET OBYVATEL

OBEC

2004

2013

MIGRAČNÍ SALDO Absolutní změna počtu obyv.

Relativní změna počtu obyv. (v %)

2004-13

2004-13

2004

2013

Beřovice

300

360

60

20

-4

-15

Bílichov

138

187

49

36

4

-

Černuc

934

973

39

4

9

21

Drnek

160

168

8

5

10

8

Dřínov

267

333

66

25

7

-11

Hobšovice

342

345

3

1

-3

13

Hořešovice

243

255

12

5

-2

-6

Hořešovičky

111

133

22

20

6

3


Hospozín

528

532

4

1

15

-4

Hrdlív

385

490

105

27

5

5

Chržín

222

258

36

16

2

-8

Jarpice

254

279

25

10

5

-8

Jedomělice

344

390

46

13

-4

-2

Jemníky

211

269

58

27

1

5

Kamenný Most

394

425

31

8

2

-

1 001

1 037

36

4

2

8

Kmetiněves

299

297

-2

-1

-15

-

Knovíz

506

549

43

8

-15

19

Královice

129

164

35

27

12

21

Kutrovice

102

118

16

16

5

-5

Kvílice

73

89

16

22

2

-1

Ledce

477

489

12

3

-

-2

Libovice

243

351

108

44

-4

-1

71

86

15

21

8

-2

Loucká

123

137

14

11

-1

-3

Malíkovice

346

391

45

13

2

-7

Neprobylice

134

159

25

19

6

2

Neuměřice

357

421

64

18

-5

1

Páleč

154

212

58

38

-1

3

Plchov

167

185

18

11

10

-2

Podlešín

288

316

28

10

-

-2

Poštovice

197

227

30

15

-1

-4

Pozdeň

390

468

78

20

2

-6

Přelíc

305

371

66

22

9

-

Řisuty

296

328

32

11

-2

2

Sazená

264

325

61

23

8

-9

15 070

15 300

230

2

-86

62

1 781

1 938

157

9

9

31

Stradonice

98

120

22

22

-1

3

Studeněves

303

467

164

54

9

-3

Šlapanice

196

197

1

1

-8

-8

Třebíz

177

206

29

16

-6

10

Tuřany

487

565

78

16

-1

5

Klobuky

Líský

Slaný Smečno


Uhy

364

387

23

6

16

-3

2 934

3 040

106

4

30

24

Vraný

747

768

21

3

21

-18

Vrbičany

199

235

36

18

6

-15

Zichovec

79

126

47

59

-1

4

2 232

2 284

52

2

-13

11

Zvoleněves

813

854

41

5

-5

11

Želenice

170

189

19

11

3

-1

Žižice

530

619

89

17

7

15

Velvary

Zlonice

Zdroj: ČSÚ, 2014

Mapa č. 1: Relativní změna počtu obyvatel v ORP Slaný mezi lety 2004-2013

Zdroj: ČSÚ, 2014

Krátkodobá migrace je pro celé ORP velmi charakteristická. Za prací v rámci ORP vyjíždí 41,3 % ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). Z toho pětina vyjíždí pouze v rámci obce a zbytek, tedy většina EAO vyjíždí mimo obec. Za prací vyjíždí více mužů (54 % ze všech EAO vyjíždějících) než žen (46 %).


Graf č. 3: Vyjíždějící do zaměstnání – z ekonomicky aktivních obyvatel

33%

nevyjíždí vyjíždějí v rámci obce 59%

vyjíždějí mimo obec

8%

Zdroj: ČSÚ SLDB, 2011

V rámci ORP lidé nejčastěji vyjíždějí za prací do Slaného, celkem 25,5 % ze všech vyjíždějících za prací. Mimo ORP lidé nejčastěji vyjíždějí do hlavního města Prahy (35,6 %) a do okresního města Kladna 12,7 % z vyjíždějících EAO mimo obec Tato skutečnost je dána vyšší nabídkou pracovních míst a dopravní dostupností obou měst. Z žáků, studentů a učňů, kteří vyjíždějí do škol, jich vyjíždí 75 % v rámci obce a pouze 25 % vyjíždí mimo obec. Žáků ve věku 6 -14 let vyjíždí za vzděláním 31 %, majoritní podíl tvoří studenti a učni starší 14 let, kterých vyjíždí do škol 69 %. Z vyjíždějících žáků, studentů a učňů za vzděláním denně vyjíždí 84 %, pouze u 16 % žáků, studentů a učňů dojíždí v jiném časovém intervalu. Graf č. 4: Věková struktura žáků, studentů a učňů vyjíždějících do škol

31% 6-14 let 14 + 69%

Zdroj: ČSÚ SLDB, 2011


3.3 Vzdělanostní charakteristiky V ORP Slaný se nachází 23 mateřských škol, 16 základních škol a 4 střední školy. Do kategorie základních škol je zařazena i speciální a praktická škola Palackého ve Slaném, základní škola při dětském domově ve Smečně a základní umělecké školy ve Slaném a Velvarech. V ORP se nacházejí 4 veřejné střední školy a jedna soukromá střední škola, v jednom případě se jedná o gymnázium, čtyři školy jsou odborné. Tabulka č. 2: Veřejná vzdělávací zařízení v ORP Slaný

Název ORP

Mateřská škola

Základní škola Střední škola

Slaný

22

16

4

Zdroj: informace ORP Slaný

Velikost škol v ORP se různí, větší školy, s vyšším počtem dětí a žáků, se nacházejí většinou ve větších městech – jedná se například o školy ve Slaném a Velvarech. Naopak nižší počet dětí mají „vesnické“ školy, např. ZŠ Černuc, ZŠ Vraný nebo ZŠ Kmetiněves. Ze základních škol mají 3 školy pouze první stupeň, jedná se o malotřídky právě ve zmíněných v obcích Černuc, Kmetiněves a Vraný. Nejvíce žáků měla ve školním roce 2013/2014 3. ZŠ ve Slaném (633 žáků), nejméně pak měla Základní škola Černuc, a to pouze 16 žáků. Graf. č. 6: Vybavenost škol 1. a 2. stupněm

1. stupeň

2. stupeň

Zdroj: Řízené rozhovory ve školách, 2014

Na základě analýzy provedené ve všech 12 školách ORP bylo zjištěno, že všechny školy disponují tělocvičnou (viz následující graf), ačkoli někteří ji považují za nedostačující. Také hřiště má k dispozici většina škol, pouze


ve 2. ZŠ ve Slaném není hřiště k dispozici. I počítačovou učebnu mají téměř všechny školy – mimo základní školy v Kvílicích. O něco hůře jsou školy vybaveny dílnami, v rozhovorech uvedli ředitelé škol, že pouze v 8 z celkového počtu 12 škol je k dispozici dílna. Jako výrazně nedostatečné lze identifikovat vybavení škol učebnami pro specializovanou výuku – jazykovými učebnami či laboratořemi. Pouze třetina ředitelů uvedla, že jejich škola je vybavena těmito učebnami (tedy 4 z 12 škol, jak je znázorněno na následujícím grafu), přičemž zjištěno bylo, že laboratoří jsou vybaveny pouze velké školy.

počet škol

Graf č. 7: Vybavenost škol 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Tělocvična

Hřiště

Počítačová učebna

Dílna

Jazyková učebna

Laboratoř

vybavení školy Zdroj: Řízené rozhovory ve školách, 2014

V rámci šetření bylo dále zjištěno, že přípravné ročníky nabízejí pouze 3 ze všech 12 škol v ORP Slaný. Většina škol zajišťuje pro své žáky speciální pedagogy, výchovné poradce či školní metodiky prevence, každá škola ovšem v jiné intenzitě. Za bezbariérovou se označila v rámci šetření jen jedna škola, částečně bezbariérových škol bylo identifikováno více – záleží vždy na míře jejich „bezbariérovosti“, tedy na prvcích, které pro své žáky nabízejí (např. „schodolez“, bezbariérové WC, možnost vjezdu na vozíku do prvního patra budovy apod.). Ze statistik, které shromažďuje ORP Slaný, bylo dále zjištěno, že v roce 2014/2015 studovali v ORP Slaný celkem čtyři žáci se zdravotním postižením, z toho dva byli upoutáni na invalidní vozík a další dva žáci měli omezenou schopnost pohybu.


4 Legislativní rámec V této části Strategie jsou dle pravidel Výzvy č. 46 shrnuty nejdůležitější legislativní dokumenty upravující fungování záležitostí týkající se školství v České republice.

Mezi obecné a mezinárodní normy, které upravují práva dětí na vzdělání, patří především:

 Listina základních práv a svobod  Úmluva o právech dítěte.

Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku České republiky a byla schválena spolu s Ústavou ČR dne 16. 12. 1992. Základní práva a svobody obsažené v Listině v zásadě vyjadřují vztah mezi státem a občanem. V článku 33 Listiny základních práv a svobod je zakotveno, že: 

každý má právo na vzdělání, přičemž školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon;



občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách;



zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.



zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

Zároveň je v článku 24 zakotveno, že občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též právo na vzdělání v jejich jazyku.

Úmluva o právech dítěte je mezinárodní konvence stanovující občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí. Úmluva byla přijata 20. listopadu 1989 Valným shromážděním OSN a ratifikovalo ji celkem 193 států, včetně ČR (k 1. 1. 1993). Článek 28 Úmluvy stanoví, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy: 

uznají právo dítěte na vzdělání a s cílem postupného uskutečňování tohoto práva a na základě rovných možností zejména:


a. zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání; b. podněcují rozvoj různých forem středního vzdělání zahrnujícího všeobecné a odborné vzdělání, činí je přijatelné a dostupné pro každé dítě a přijímají jiná odpovídající opatření, jako je zavádění bezplatného vzdělání a, v případě potřeby, poskytování finanční podpory; c. zpřístupňují všem dětem informace a poradenskou službu v oblasti vzdělání a odborné přípravy k povolání; d. přijímají opatření k podpoře pravidelné školní docházky a ke snížení počtu těch, kteří školu nedokončí. 

činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby kázeň ve škole byla zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte a v souladu s touto úmluvou;



rozvíjejí a podporují mezinárodní spolupráci ve věcech týkajících se vzdělání, zejména s cílem přispět k odstranění nevědomosti a negramotnosti ve světě a s cílem usnadnit přístup k vědeckotechnickým poznatkům a moderním metodám výuky. V souvislosti s tím bude brán zvláštní ohled na rozvojové země.

Na úrovní České republiky lze za nejdůležitější legislativní dokumenty považovat:

 Zákony  Vyhlášky MŠMT  Krajské a obecní vyhlášky  Nařízení vlády

Zákon 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon) je nejdůležitějším právním dokumentem v oblasti vzdělávání. Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.


Zákon také stanovuje, že pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které: 

vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání;



jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů;



jsou závazným základem pro stanovení výše finančních přidělovaných prostředků.

Jak je uvedeno, vzdělávání ve škole a školském zařízení se řídí podle školních vzdělávacích programů, vypracovaných pro dané zařízení. Školní vzdělávací program se musí držet základního nařízení rámcového vzdělávacího programu. Dalším ze zákonů ČR vztahující se ke vzdělávání je Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, který upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení, a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Ke školství se vztahují ještě další zákony, například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který vymezuje vzdělávání jako jednu ze záležitostí samostatné působnosti každé obce. Dále je relevantní například zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedeno finanční hospodaření příspěvkových organizací, jejich fondy, atd.

Vyhláška je obecně závazný právní předpis vydaný zpravidla ústředním orgánem státní správy k provedení zákona. Obecně závazné vyhlášky mohou vydávat též kraje a obce. MŠMT vydává vyhlášky ke školskému zákonu, vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících, vyhlášky k zákonu o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ostatní vyhlášky. Jedná se např. o: 

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání ve znění vyhlášky č. 43/2006 sb



Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky



Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných




Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.



Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku



Obecně závazná vyhláška č.2/2014, kterou se stanoví školské obvody základních škol zřízených městem Slaný

Nařízení vlády se řadí mezi tzv. prováděcí právní předpisy k provedení konkrétního zákona a v jeho mezích. Nejaktuálnějším nařízením, které se dotýká vzdělávání a systému školství v ČR je nařízení vlády č. 367/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, které bylo zveřejněno 9. 11. 2012 ve Sbírce zákonů. K zákonu o pedagogických pracovnících se vztahuje nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.


5 SWOT analýza Popis vzniku SWOT analýzy je představen výše (v kapitole 2). Níže je představena užší verze SWOT analýzy, která byla již prodiskutována s pracovní skupinou k projektu. SWOT analýza vzdělávání v ORP Slaný:

Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká úroveň vybavenosti škol informační technikou

 Vysoké nároky na pedagogy z hlediska práce s dětmi a žáky s potřebou podpůrných opatření

 Široká nabídka mimoškolních volnočasových aktivit pro žáky

 Nedostatek asistentů pedagoga

 Kvalita a stabilita pedagogického sboru

 Špatné nastavení podmínek pro integraci (nedostatek lidských zdrojů na zajištění integrace)

 Pozitivní klima ve školách

 Nízké finanční ohodnocení pedagogů

 Nižší počet žáků ve třídě (ve školách v malých obcích)

 Vysoký počet žáků ve třídě (v městských školách)

 Dlouhodobá tradice škol

 Špatná spolupráce s některými rodinami

 Zapojení školy do komunitního života obcí

 Fungování školních družin

Příležitosti  Vyšší využití kapacit škol v malých obcích  Zlepšení postoje veřejnosti ke školám v malých obcích  Zajištění dostatku lidských zdrojů pro práci s integrovanými žáky (v souvislosti s přílivem žáků ze ZŠ praktických a speciálních)  Využití zkušeností získaných v rámci projektu  Využití nastartované spolupráce např. ke sdílenému školnímu psychologovi, ke společnému projektovému manažerovi, ke sdíleným školením pro školy ORP atd.

Hrozby  Nutnost doplnění pedagogického vzdělání/kvalifikace (odchod zkušených učitelů)  Změna politické situace v obci (po volbách)  Vyhoření pedagogů (pod tíhou administrativy)  Příliv žáků se ZŠ speciálních a praktických  Zhoršení podmínek pro vzdělávání žáků se SVP (po projektu)  Časté změny legislativy v oblasti školství (omezení možnosti dlouhodobého plánování)  Omezení dopravních služeb

 Nastartování a udržení vzájemné spolupráce škol v rámci ORP Slaný  Připravenost na čerpání financí z OP VVV v příštím programovém období (vznikající strategie) Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu ČR.

 Společné působení ORP v otázkách doplňování vzdělání pro pedagogy


6 Vize strategie

Kvalitní základní vzdělávání v ORP Slaný s rovnými šancemi pro všechny, založené na spolupráci místních aktérů a odpovídající požadavkům trhu práce.


Plán rozvoje základního vzdělávání v ORP Slaný

7

7.1 Identifikace rozvojových oblastí Na základě výstupů analytické části byla pro ORP Slaný formulována vize, níže je konkrétněji rozpracováno, jaké rozvojové oblasti je možné zařadit jako prioritní z hlediska výstupů realizovaných analýz. Propojenost identifikovaných silných a slabých stránek na nově definované rozvojové oblasti je zaznačena pomocí šipek. Z analytické části tedy vyplynulo, že v ORP je z hlediska potřeb nutné podporovat především oblasti:

• Inkluzivní vzdělávání -

vyplývá z identifikované hrozby přílivu žáků ze základních škol speciálních

-

navazuje na slabé stránky z hlediska špatného nastavení podmínek pro integraci a zajištění rovného přístupu žáků ke vzdělání, vztahující se především na nedostatek lidských zdrojů

• Rozvoj a kvalita -

podporuje identifikované silné stránky škol v oblasti vybavení IT technikou

-

vychází z identifikovaných slabých stránek tedy vysokých nároků na pedagogy z hlediska práce s dětmi a žáky s potřebou podpůrných opatření a na špatné výsledky (těchto) žáků v klíčových kompetencích

• Trh práce -

vychází z nově nastavené příležitosti, kdy je možné využít zkušeností získaných v rámci projektu k nastartování spolupráce

• Spolupráce -

reaguje opět na nově nastavenou spolupráci, například v oblasti možného společného působení, přičemž navazuje také na silnou stránku zapojení škol do komunitního života obcí

-

Identifikovanou příležitostí je zlepšení postoje veřejnosti ke školám v malých obcích



7.2 Priority rozvoje Z analýzy realizovaných rozhovorů a vzhledem k proběhlým setkáním se ukazuje jako velmi silná stránka regionu jeho připravenost na čerpání financí z nových operačních programů, především z OP VVV, kterou dokazuje právě zpracovaná Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání ORP. Jelikož se jednoznačně nabízí, že ORP Slaný by měl využít své připravenosti na čerpání financí z nových OP (účast v pilotní výzvě č. 46 oblasti podpory 1.1 OP VK), byly i návrhy opatření směřovány tímto směrem. V návaznosti na definované rozvojové oblasti (viz výše) byly vybrány konkrétní priority rozvoje, která je vhodné podporovat v následujících letech pro vyvážený rozvoj základního vzdělávání v ORP. Jedná se o následující priority, u kterých je uvedeno rozpracování dle navrhovaných aktivit k podpoře. Schematicky jsou (včetně vazeb na konkrétní Operační program a jeho specifický cíl) jednotlivá opatření znázorněna na obrázku níže.

• Inkluzivní vzdělávání -

podpora investičních projektů na výstavbu infrastruktury ZŠ pro zajištění rovného přístupu žáků ke vzdělání, včetně podpory inkluze nákupem kompenzačních pomůcek a dalšího vybavení

-

podpora měkkých projektů na zkvalitnění podmínek pro inkluzivní vzdělávání a na sociální integraci dětí a žáků

• Rozvoj a kvalita -

Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích, zajištění vnitřní konektivity škol a podpora neformálního vzdělávání

• Trh práce -

Zlepšení odborných a podnikatelských kompetencí absolventů, kariérové poradenství, podpora zájmu o technické a přírodovědné obory

• Spolupráce -

Rozvoj systému strategického řízení



7.3 Popis opatření Z analytické části a realizovaného terénního šetření vyplynuly priority rozvoje, které je vhodné nadále podporovat v ORP Slaný. Jedná se o následující priority: Priorita 1: Inkluzivní vzdělávání Priorita 2: Rozvoj a kvalita Priorita 3: Trh práce Priorita 4: Spolupráce

Priorita 1: Inkluzivní vzdělávání Opatření 1.1: Podpora sociální inkluze investicemi do infrastruktury Zdůvodnění

Vybavenost základní škol v regionu je různě kvalitní. Městské školy a větší školy mají zpravidla bohatší vybavení než školy malé či venkovské. Zařazení opatření na podporu infrastruktury pro inkluzivní vzdělávání vyplývá z identifikované hrozby zvýšeného přílivu žáků ze základních škol speciálních. Opatření navazuje na slabé stránky regionu, kde byl identifikován problém z hlediska zajištění rovného přístupu žáků ke vzdělání, vztahující se především na nedostatek lidských zdrojů (např. asistentů pedagogů) a vysoké nároky na pedagogy. Výše uvedené nedostatky budou řešeny mj. pomocí investičních projektů na výstavbu infrastruktury ZŠ pro zajištění rovného přístupu žáků ke vzdělání, včetně podpory inkluze nákupem kompenzačních pomůcek a dalšího vybavení. Z hlediska inkluzívního vzdělávání je v regionu potřeba budovat či rekonstruovat sportovní hřiště (minimálně ve 4 školách), relaxační prostory pro žáky (také ve 4 školách; především pro žáky s ADHD, SPU apod.) ale i přistavovat učebny a kabinety (ve 3 školách). V omezenější míře by investice měly také směřovat do zřízení venkovních tříd, vybavení přípravné třídy a zvýšení bezbariérovosti (ve všech případech identifikováno v 1-2 školách ORP). Na základě terénního šetření bylo dále identifikováno, že jednotlivé školy mají potřebu rekonstrukčních prací z hlediska špatného stavu budov (zateplení budovy, malování, výměna oken) a kvůli stavu vybavení škol (rekonstrukce osvětlení, elektroinstalace, vodovodního systému); v omezené míře je také nutné financovat drobné úpravy v okolí školy (úprava dvorku, rekonstrukce osvětlení). Tyto investice mají spíše marginální vliv na celkový cíl opatření, ale jsou důležité pro zajištění kvality celého vzdělávacího procesu.

Cíl opatření

Zajištěno inkluzívní vzdělávání a rovný přístup ke vzdělávání investicemi do infrastruktury

Zdroj financování

IROP, PO 2, IP10, SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Rozpočty obcí


Časový horizont

Do roku 2020

Aktivity naplňující opatření



Stavební úpravy budov, učeben a venkovních prostor



Pořízení vybavení a kompenzačních pomůcek pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání sociálně vyloučeným osobám

Indikátory



Počet podpořených vzdělávacích zařízení



Kapacity podporovaných vzdělávacích zařízení

Garant



Jednotlivé školy ORP

Nositelé projektů



Školy

Opatření 1.2: Podpora inkluzívního vzdělávání investicemi do lidských zdrojů Zdůvodnění

V rámci analýz byla identifikována jako nedostatečně zabezpečená oblast práce s dětmi a žáky s potřebou podpůrných opatření, přičemž tato oblast klade vysoké nároky na lidské zdroje. Vzhledem k nedostatečným personálním zdrojům na zajištění kvalitních podmínek pro integraci a rovný přístup byla identifikována potřeba zlepšení kompetencí pedagogických pracovníků a zefektivnění činnosti školních poradenských pracovišť. Součástí komplexního řešení by měla být také realizace preventivních a podpůrných opatření u žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání a začlenění dětí a žáků s potřebou podpůrných opatřená do zájmového a neformálního vzdělávání. U škol v ORP Slaný byla identifikována potřeba zajištění psychologa (minimálně pro 5 škol ORP), přičemž za ideální řešení je považováno domluvení sdíleného psychologa/ů v regionu. Ještě silnější je nutnost zajištění lektorů mimoškolní přípravy, kteří chybí minimálně v šesti školách. Ale i ve zbývající školy je potřeba posílit lidské zdroje pro zajištění inkluzivního vzdělávání – podporou mimoškolních aktivit a zájmové činnosti, rozvojem školních poradenských pracovišť (např. zajištěním asistentů pedagogů, asistentů žáků), zřízením školního parlamentu apod. V regionu je také výrazná potřeba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (minimálně na pěti školách), kterou by bylo též vhodné realizovat centrálně pro školy regionu. Pro kvalitní fungování pedagogicko-psychologické poradny ve Slaném by bylo dále vhodné zakoupit nové diagnostické testy a financovat náklady na aktivity pro lektory.

Cíl opatření

Zajištěno inkluzívní vzdělávání a rovný přístup ke vzdělávání investicemi do lidských zdrojů

Zdroj financování

OP VVV, PO 3, IP 2, SC 1: Kvalitní podmínky pro inkluzívní vzdělávání Rozpočty obcí Programy MŠMT

Časový horizont

Do roku 2020



Indikátory

Garant Nositelé projektů



Organizace společného vzdělávání (či kurzů nad rámec povinného vzdělávání) pro pedagogické pracovníky v oblasti inkluzivního vzdělávání (pro celé ORP)



Zajištění lektorů mimoškolní přípravy (pro celé ORP)



Zajištění psychologa (pro celé ORP)



Zvýšení kvality a efektivnosti systému pedagogicko-psychologického poradenství (budování vazeb mezi školskými poradenskými zařízeními (PPP, SPC a SVP) a ŠPP



Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti pedagogické diagnostiky



Další vzdělávání pedagogických pracovníků v práci s heterogenní skupinou dětí a žáků a realizace diferencované výuky



Vznik a rozvoj školních poradenských pracovišť



Aktivity na zlepšení sociálního klimatu ve školách



Počet organizací, ve kterých se zvýšila kvalita výchovy a vzdělávání a proinkluzivnost



Počet pracovníků ve vzdělávání, kteří v praxi uplatňují nově získané poznatky a dovednosti



ORP Slaný






Školy



Obce

Opatření 1.3: Sociální integrace marginalizovaných skupin Zdůvodnění

Na výše uvedená zjištění navazují dále specifičtější problémy se začleňováním sociálně znevýhodněných nejen do vzdělávání, ale také celkově do většinové společnosti. Z analýz provedených v regionu vyplývá silná potřeba realizace aktivit na začleňování marginalizovaných skupin, především romských dětí. Zcela nedostatečně je řešena prevence, zajištění metodika prevence požaduje více jak polovina všech škol regionu, včetně pedagogicko-psychologické poradny. Opět se může jednat o funkci, která bude zajištěna na úrovni ORP pro několik škol současně. Minimálně tři školy mají silný problém se sociálním klimatem ve škole a je zde tedy potřeba aktivit na jeho zlepšování, například zajištěním externí spolupráce pro práci s třídním kolektivem. Pro úspěšnou integraci uváděných skupin dětí je potřeba začít již před nástupem do školy, podporou přechodu z MŠ na ZŠ a zřizováním přípravných tříd (identifikováno na 3 školách). Na základě terénního šetření mezi aktéry vzdělávacího procesu v regionu byla identifikována také potřeba zlepšení spolupráce s OSPOD.


Cíl opatření

Zajištěna sociální integrace dětí a žáků včetně začleňování romských dětí do vzdělávání

Zdroj financování

OP VVV, PO 3, IP 3, SC 1: Sociální integrace dětí a žáků včetně začleňování romských dětí do vzdělávání Rozpočty obcí Programy MŠMT

Časový horizont

Do roku 2020


Indikátory




Zajištění prevence rizikového chování (metodik prevence; pro celé ORP)



Zajištění lektorů mimoškolní přípravy (pro celé ORP)



Posílení kompetencí pedagogických pracovníků (a vedoucích pracovníků) všech stupňů běžných škol pro inkluzivní vzdělávání; pro práci s heterogenní skupinou



Podpora moderních aktivizujících metod výuky pro zvýšení její kvality



Posílení pedagogicko-psychologického poradenství a speciálně pedagogického poradenství



Ověřování a zavádění vyrovnávacích a podpůrných opatření na ZŠ



Rozvoje školských poradenských pracovišť



Zlepšování sociálního klimatu ve školách



Spolupráce při přechodu dětí z MŠ na ZŠ






Počet dětí a žáků Romů začleněných do vzdělávání



ORP Slaný






Školy



Obce


Priorita 2: Rozvoj a kvalita Opatření 2.1: Podpora infrastruktury pro kvalitní vzdělávání Zdůvodnění

Podpora kvalitního vzdělávání je definována jako jedna z hlavních a klíčových priorit Středočeského kraje, které vychází z vědomí zásadní důležitosti investic do lidských zdrojů (viz Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020). Kvalitní vzdělávání je potřeba podpořit nejen kvalitními lidskými zdroji, ale také infrastrukturou, která výuku umožňuje. Definované opatření navíc dále podporuje identifikované silné stránky škol v oblasti vybavení IT technikou. Konkrétně by školy potřebovaly zaměřit podporu do rekonstrukce a vybavení dílen (minimálně v 5 školách), v dalších školách byl identifikován nedostatek učebních pomůcek pro rozvoj řemeslných a přírodovědných oborů. Dále by investice měly směřovat do zřízení jazykové učebny (taktéž v 5 školách). Tři školy mají potřebu vybavit laboratoře či specializované učebny pro výuku fyziky či přírodovědy. Další konkrétní potřeby byly identifikovány v oblasti IT, kde mají školy potřebu pokrytí školy připojením na internet (ve třech školách) a pořízení digitálních technologií (2 školy včetně Pedagogicko-psychologické poradny). Ve dvou školách je také nutné vytvořit plán na udržitelnost ICT.

Cíl opatření

Rozvoj klíčových kompetencí žáků prostřednictvím kvalitní a dostupné infrastruktury

Zdroj financování

IROP PO 2, IP10, SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Rozpočty obcí

Časový horizont

Do roku 2020 

Stavební úpravy a pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků v oblasti komunikace v cizích jazycích



Stavební úpravy a pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků v oblasti technických a řemeslných oborů, přírodních věd



Stavební úpravy a pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků ve schopnosti práce s digitálními technologiemi



Rozvoj vnitřní konektivity škol a připojení k internetu



Počet podpořených vzdělávacích zařízení



Kapacity podporovaných vzdělávacích zařízení

Garant




Nositelé projektů



Školy


Indikátory


Opatření 2.2: Podpora lidských zdrojů pro kvalitní vzdělávání Zdůvodnění

Také podpora pedagogických pracovníků je zakotvena v Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020. Vzdělávání pedagogických pracovníků je považováno za klíčové systémové a efektivní opatření ke zvýšení kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy. Konkrétně byla ve školách ORP Slaný identifikována potřeba individuální podpory pedagogů, např. formou specializovaného studia, společným setkáváním pedagogů v regionu či vzděláváním asistentů pedagogů. Jako výrazně nedostatečná byla identifikována taktéž oblast spolupráce s rodinou, kterou je potřeba podpořit minimálně na třech školách ORP, včetně aktivit v pedagogicko-psychologické poradně. Dále je v regionu potřeba doplnit a rozšířit kvalifikace pedagogů a to minimálně na dvou školách.

Cíl opatření

Rozvoj klíčových kompetencí žáků prostřednictvím kvalitní práce ve školách

Zdroj financování

OP VVV, PO 3, IP 1, SC 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích Rozpočty obcí Programy MŠMT

Časový horizont

Do roku 2020


Indikátory

Garant



Organizace dalšího vzdělávání (či kurzů nad rámec povinného vzdělávání) pro pedagogické pracovníky (např. pro výchovné poradce) pro celé ORP



Zajištění specializačního studia pedagogů pro celé ORP



Aktivity na zkvalitňování vzdělávání všech žáků v klíčových kompetencích s důrazem na rozvoj základních gramotností - Individuální podpora pedagogů - Sdílení pedagogických zkušeností - Vytváření a realizace strategií a akčních plánů naplňující princip rovných příležitostí a umožňující rozvoj klíčových kompetencí u každého žáka - Otevření škol k větší spolupráci s rodinou i dalšími subjekty - Podpora pedagogů k uplatňování kompetencí k inkluzívnímu vzdělávání - Zavedení a rozvoj nástrojů individuální podpory žáků (využití ICT technologií a on-line vzdělávání, včetně propojování výuky s informálním učením) - Podpora rozvoje klíčových kompetencí žáků i pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání









ORP Slaný


Nositelé projektů






Školy



Obce


Priorita 3: Trh práce Opatření 3.1: Zvýšení relevance vzdělávání pro trh práce Zdůvodnění

Opatření částečně vychází z nově nastavené příležitosti, kdy je možné využít zkušeností získaných v rámci projektu k nastartování spolupráce mezi jednotlivými aktéry v regionu. Navíc je potřeba i v regionu ORP sledovat celorepublikové trendy a podporovat zvyšování uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce, především pak zatraktivnění technických a přírodovědných věd a v oblastech spadajících pod STEM. Zavádění programů k zatraktivnění technických a přírodních věd je potřeba minimálně na čtyřech školách regionu, konkrétně mají školy zájem o podporu formou zájmového vzdělávání (realizací kroužků zaměřených na technické a přírodní vědy), o podporu lektorů pro polytechnické vzdělávání a formou praxí i na ZŠ (např. ve spojení se SŠ). Na základě terénního šetření bylo zjištěno, že pro zvýšení relevance vzdělávání pro trh práce jsou ve školách potřeba aktivity na podporu podnikavosti, iniciativy a kreativity dětí a žáků (minimálně ve 3 školách) a to například formou kurzů volného času, zavedením fiktivní školní firmy, televizního studia, zavedením robotizace atd. Potřebná je také spolupráce s podniky, kde se jako nejúčinnější jeví realizace exkurzí či vzdělávání ve firmách, spolupráce se SŠ a další.

Cíl opatření

Posílené odborné a podnikatelské kompetence absolventů zvyšující jejich uplatnitelnost na trhu práce

Zdroj financování

OP VVV, PO 3, IP 1, SC 5: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce Rozpočty obcí

Časový horizont

Do roku 2020


Indikátory




Podpora nadání a talentu každého žáka, speciálně pak v oblastech spadajících pod koncept STEM



Zavedení programů a projektů k a přírodních věd



Podpora podnikavosti, iniciativy a kreativity dětí a žáků



Podpora kariérového poradenství



Rozvíjení spolupráce škol, školských zařízení, organizací neformálního vzdělávání, výzkumných institucí a zaměstnavatelů









ORP Slaný






Školy

zatraktivnění technických




Obce


Priorita 4: Spolupráce Opatření 4.1: Rozvoj systému strategického řízení Zdůvodnění

Toto opatření opět reaguje na nově nastavenou spolupráci klíčových subjektů ve vzdělávání, například v oblasti možného společného působení škol či jejich zřizovatelů. Jednou z možností, jak zlepšit kvalitu výuky, je totiž výměna zkušeností mezi pedagogickými pracovníky a vedoucími pedagogickými pracovníky, včetně zřizovatelů škol. Opatření navazuje také na silnou stránku zapojení škol do komunitního života obcí. Identifikovanou příležitostí vztahující se k tomuto opatření, kterou je vhodné zapojit, je zlepšení postoje veřejnosti ke školám v malých obcích. Z terénního šetření v regionu vyplynulo, že je potřeba organizovat (nejlépe společné) semináře pro školy v ORP v oblasti legislativní a právní a účinné by bylo organizování společných setkání nad výzvami operačních programů či MŠMT ke koordinaci postupu, s čímž souvisí i nutnost rozšíření projektového oddělení MěÚ Slaný.

Cíl opatření

Kvalitní strategický přístup k vedení ve vzdělávání

Zdroj financování

OP VVV, PO 3, IP 1, SC 3: Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání Rozpočty obcí

Časový horizont

Do roku 2020


Indikátory Garant Nositelé projektů



Spolupráce zřizovatelů škol a ostatních partnerů regionu při přípravě a realizaci společných aktivit zaměřených na zvyšování kvality vzdělávání s ohledem na podporu spravedlivého přístupu ke vzdělávání (např. lektoři mimoškolní přípravy, psycholog, speciální pedagog atd.)



Tvorba a realizace místních akčních plánů rozvoje vzdělávání a plánů aktivit pro rozvoj vzdělávání



Spolupráce s pedagogickými fakultami



Iniciace vzniku detašovaného pracoviště (či jiné formy služby) realizující další vzdělávání pedagogických pracovníků v ORP



Počet organizací, které byly ovlivněny systémovou intervencí



Počet podpořených spoluprací



ORP Slaný






Školy



Obce


Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání v ORP Slaný

Recommend Documents